Základy komunikačních dovedností

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Základy komunikačních dovedností"

Transkript

1 Základy komunikačních dovedností nejen ústa mluví ing. mgr. hana janiková vzdělávací program v rámci projektu sám pro sebe, sám Za sebe! Získání Základních sociálních a profesních dovedností reg. č. cz.1.04/3.1.02/

2

3 Základy komunikačních dovedností Nejen ústa mluví Ing. Mgr. Hana Janiková Vzdělávací program v rámci projektu Sám pro sebe, sám za sebe! získání základních sociálních a profesních dovedností reg. č. CZ.1.04/3.1.02/

4 Obsah 1 Úvod Funkce komunikace Cíle komunikace Komunikační proces Komunikační šum Nejčastější komunikační chyby Bariéry komunikace Co, jak a proč v komunikaci 8 2 Formy komunikace Verbální komunikace Paralingvistika Neverbální komunikace 13 3 Umění rozhovoru Neřízený rozhovor Řízený rozhovor Kombinace řízeného a neřízeného rozhovoru Typy otázek 16 4 Konflikty Základní druhy konfliktů Přínosy a stié stránky konfliktu Zlatá pravidla řešení konfliktu 20 5 Seznam použité literatury 22 2

5 1 Úvod Dobrá komunikace má stejně povzbuzující účinky jako káva a stejně obtížně se po ní usíná. A. M. Lindbergh To nejdůležitější v komunikaci je slyšet to, co nebylo řečeno. P. F. Drucker Slovo komunikace pochází z latiny, communicare v překladu sdílet, radit se, dorozumívat se. Tento pojem se používá také v dopravě (veřejná doprava nebo-li veřejné spojení letecké, železniční, silniční, potrubní, vodní, telekomunikační a zároveň lze pojem chápat v pojetí dopravní cesty prostoru určenému pro spojení dopravními prostředky). Nejdůležitějším komunikačním prostředkem je jazyk, následně pak řeč. Komunikovat lze ale i díky poště, telegrafu, telefonu, počítači, rozhlasu, televizi Komunikaci řadíme k základním životním potřebám lidí. Každý člověk chce předávat informace, popsat určitou situaci, vysvětlit a vyjádřit své pocity a nálady. Komunikace stojí za vším, je nejdůležitějším faktorem životního i pracovního úspěchu. Není to pouhý přenos informací, sdělení, jde o mnohem víc. Obecná definice komunikace neexistuje. V různých publikacích se o komunikaci hovoří jako o: přenosu a výměně informací mezi lidmi; procesu dorozumívání, kdy cílem je vyměnit si myšlenky mezi účastníky komunikace prostřednictvím slov; sdělování a vyměňování informací ve společnosti směřující k dosažení žádoucího výsledku; nejdůležitější způsob sociálního styku, spočívající v odesílání a přijímání signálů mezi dvěma nebo více jedinci. V širším smyslu lze komunikovat (vyměňovat si informace) mezi živými i neživými organizmy (člověk s člověkem, člověk se zvířetem, člověk s přírodou, člověk s autem, člověk se sekačkou). Pokud se jedná o komunikaci mezi lidmi, jedná se o tzv. sociální komunikaci. A právě tento druh komunikace je předmětem modulu Nejen ústa mluví. Sociální komunikaci lze dělit na tři základní druhy: ústní (rozhovor, porada, výuka, dotazování, vysvětlování, diskuse, dialog apod.); písemnou (dopis, zpráva, sms, , zápis, manuál, tištěná prezentace apod.); vizuální (diagram, graf, tabulka, fotografie, slide, videozáznam, film, powerpointová prezentace apod.). 3

6 Každý člověk by měl ovládat základní komunikační dovednosti, které obsahují souhrn mluveného projevu, emocí, sebejistoty, sebepoznání a též bližší poznání komunikačních partnerů. Zpravidla je možné zařadit do komunikačních dovedností poslouchání, naslouchání, mluvení, čtení, psaní, vnímání neverbálních signálů. Štěpaník, 2008, str. 159 tvrdí: Chceme-li se zlepšovat v komunikaci, být úspěšnější v jednání s lidmi, zvládat frustrace, stresy a konflikty, jak je přináší život, musíme přijmout skutečnost, že jde o úkol dlouhodobý, celoživotní. Dokonalosti tu nedosáhne nikdo a nikdy, úspěšnosti a dobrých výsledků však mnohý. Nestačí ovšem číst a spokojit se s vědomostmi. Je třeba učit se z nezdarů, po neúspěších se nevzdávat a zkoušet to znovu. Vytrvalost se vyplácí. Praktická dovednost ověřená zkušeností přináší největší zhodnocení poznatků a vědomostí. Cílem je praktická dovednost! 1.1 Funkce komunikace Hranice jednotlivých funkcí jsou mnohdy nejednoznačné, překrývají se. Nejvíce se uvádějí tyto funkce: informativní (předávání informací, dat, sdělení, zkušeností); poznávací (získávání povědomí o sobě i druhých lidech, o dění kolem sebe); instruktivní (informování společně s přidáním vysvětlení významu, popisu, návodu, co a jak dělat, čeho dosáhnout apod.); přesvědčovací (působení na jinou osobu s jasným záměrem změnit její názor, postoj a hodnocení); vzdělávací a výchovná (souhrn funkce informativní, instruktivní, poznávací prostřednictvím vzdělávací instituce nebo samostudiem); posilující a motivující (posilování a motivování k pocitu sebevědomí, potřebnosti, vztahu k něčemu); socializační a společensky sjednocující (navazování kontaktů a vztahů s druhými lidmi, posilování pocitu vzájemné závislosti); zábavná (vytváření pocitu pohody, spokojení, radosti); svěřovací (naslouchání a nabízení řešení problémů, pocitů); osobní identity (uspořádání si svých názorů a postojů, ujasnění si vlastního já ); úniková (odreagování se od starostí, shonu). V průběhu vývoje tzv. znalostní společnosti dochází k postupnému zpřesňování a zavádění nových pojmů a rozlišování jednotlivých typů komunikace (afektivní, dotyková, konfliktní, s praktickým zaměřením, 4

7 ová, obchodní, odborná, v textu, zprostředkovaná, literární, člověka s počítačem, autora s vlastním textem, intrakulturní, mezikulturní, neoficiální, nevědomá, záměrná, pracovní, zážitková, veřejná, vědecká, školní, pubescentů, tváří v tvář a řada dalších). 1.2 Cíle komunikace Jak uvádí Vymětal, 2008, str. 24: Komunikační jednání je vždy zaměřeno na dosažení předpokládaného cíle, kterým může být: výměna informací změna vlastní nebo partnerovy informovanosti, socializace, uspokojení individuálních potřeb znalostí, projev seberealizace, uznání, úcty, sounáležitosti, bezpečí apod.; ovlivňování chování lidí změna nebo utváření pocitů a psychického stavu skupiny lidí, řízení skupiny, udržování a rozvoj sociálních vztahů, i soudržnosti skupiny, zlepšování sociálního klimatu skupiny; ovlivňování mezilidských vztahů mezi jedinci i k vlastní osobě vyjadřování sympatie nebo antipatie, ovlivňování skutečnosti, o níž se komunikuje, společenské situace, zajištění fungování společnosti, komunikace mezi různými institucemi, udržování kulturní integrity zajiš ováním životnosti jazyka. Velmi přesně a jasně popisuje cíle komunikace Vito, 2008, str. 33: Komunikujeme s nějakým záměrem, vede nás k tomu nějaká motivace. Když mluvíme nebo píšeme, snažíme se předat své myšlenky někomu dalšímu, snažíme se dosáhnut nějakého cíle. Ačkoli odlišné kultury kladou důraz na odlišné záměry a motivy, pět hlavních cílů se zdá být relativně společných pro většinu forem komunikace: učit se, spojovat, pomáhat, ovlivňovat a hrát si: učit se: získávat znalosti o druhých, o světě a o sobě, spojovat: vytvářet vztahy s druhými, vzájemně na sebe reagovat, pomáhat: naslouchat druhým a nabízet jim řešení, ovlivňovat: posilovat nebo měnit postoje nebo chování druhých, hrát si: těšit se z okamžitého prožitku. 1.3 Komunikační proces Komunikační proces vyjadřuje přenos sdělení (informace, zprávy) od odesílatele (vysílače, mluvčího, komunikátora) k příjemci (přijímači, posluchači, komunikantovi). Odesílatel se snaží o co nejlepší vyjádření informace, tzv. zakódování, a příjemce zprávy usiluje o porozumění zprávě, tzv. dekódování. 5

8 Odesílatel přenos příjemce Vznik sdělení Zakódování sdělení Komunikační médium Příjem a dekódování sdělení Zpětná vazba Zpětná vazba Obr. č. 1 Schéma komunikačního modelu (Vymětal, 2008, s. 30) Při zakódování, resp. vysílání zprávy od mluvčího, je velmi důležité, aby toto sdělení bylo správné, stručné, zřetelné. Velkou roli hraje situace, ve které komunikace probíhá, čas, místo a také atmosféra při dialogu (komunikují dvě osoby), případně ve skupině. Pochopení předávaných informací závisí také na znalosti jazyka, slovní zásobě, znalosti signálů, ale i schopnosti umět se přizpůsobit osobě, se kterou komunikace probíhá. Správný komunikační proces stojí nejen na vhodném užívání slov, ale především na náležitém umění naslouchat. Byly nám od narození dány dvě uši a jen jedna ústa, podle tohoto poměru bychom měli komunikovat. Je třeba klást otázky, odhodlávat se k získávání informací a v odpovědích trpělivě a pozorně hledat to, co se chceme dozvědět. Projevit zájem, dát najevo trošku zvědavosti, ale drze nevyzvídat je v komunikaci velké umění Komunikační šum Během komunikace často dochází k narušování či zkreslování komunikačního procesu. Rušivý vliv na přenos a správné pochopení vysílané zprávy má tzv. komunikační šum. Komunikační šumy se člení na čtyři základy typy: fyzické (hluk v místnosti, hluk od projíždějících aut z ulice, šum počítače, horko či chladno v místnosti, příliš slabé, či naopak silné, případně blikající světlo, sluneční brýle na obličeji apod.); fyziologické (vada zraku, vada sluchu, koktání, špatná výslovnost, pocit hladu, nebo naopak přejedení apod.); psychologické (uzavřenost, hněv, nenávist, láska, zármutek, předsudek, stereotyp, mylné naděje apod.); sémantické (odlišný jazyk, slang, používání cizích slov, špatná slovní zásoba apod.). Každá komunikace obsahuje některý typ šumu. Jak uvádí Vito, 2008, s. 28: Ačkoli se šum nikdy nedá odstranit úplně, jeho účinky se dají 6

9 zredukovat. Bojovat se proti němu dá například preciznějším vyjadřováním, zdokonalením schopnosti vysílat a přijímat neverbální signály, zlepšením umění naslouchat a využívat zpětné vazby Nejčastější komunikační chyby Kromě výše zmíněných komunikačních šumů mají velký význam i chyby, kterých se při komunikaci dopouštějí osoby, jež zprávu vysílají, i ty, které zprávu přijímají. Ze strany vysílající osoby se jedná zejména o nadměrnou komunikaci vedoucí k informačnímu přehlcení druhé osoby, špatnou volbu komunikačního média, podání nesprávných a nekompletních informací, zkreslování a zamlžování údajů, vyhrožování, moralizování, přemíru poskytování rad, zesměšňování atd. Nejčastější chyby při naslouchání spočívají především v rozrušování mluvící osoby, skákání hovořícímu do řeči, bloumání očima po okolí, kritizování hovořícího, hádání se, dokončování vět za hovořícího, neschopnosti se soustředit, předstírání pozornosti, zjednodušování sdělení, haló efekt, nálepkování atd. (haló efekt = partner v komunikaci ještě nemluví, ale posluchač předem odhaduje, že mu nic nového, zajímavého a užitečného neřekne; nálepkování = po několika prvních vteřinách v komunikaci poslouchá osoba jen to, co naplňuje její původní představu, vše ostatní neslyší, nevnímá a nevidí). Při vnímání dochází také k chybě kontrastu neboli k porovnání projevů chování druhých lidí se sebou samotným, se svými předpoklady a schopnostmi či k sériovému efektu, kdy dochází k určité otupělosti vnímání pod vlivem přílišného množství vjemů. Takových chyb a nedostatků ve vnímání a komunikaci může být velmi mnoho. Čím pozorněji člověk poslouchá a čím více se snaží svému partnerovi v komunikaci porozumět, tím větší je pravděpodobnost, že druhý člověk se bude snažit o to samé Bariéry komunikace Mikuláštík, 2010, str. 36 uvádí: Komunikační bariéry mohou být interní, to znamená, že jsou dány nějakými osobnostními problémy komunikujícího, a externí, které se objevují jako nějaký rušivý element z prostředí. Mezi interní bariéry patří: obava z neúspěchu, problémy osobního rázu, které se promítají do prožívání, do emočního stavu, kulturní rozdíly, 7

10 myšlenkové chyby, další (zejména výše uvedené komunikační šumy nebo komunikační chyby). Externí bariéry tvoří: demografické bariéry (rozdíl ve věku, pohlaví), vyrušování někým třetím, organizační bariéry, další (zejména výše uvedené komunikační šumy nebo komunikační chyby) Co, jak a proč v komunikaci Velmi důležité je v komunikaci KDO to říká, KOMU to říká, KDY to říká (čas), KDE to říká (v jaké situaci), CO říká (obsah sdělení), JAK to říká. Člověk si zapamatuje pouze 10 % toho, co četl, 20 % toho, co slyšel, 30 % toho, co viděl, 50 % toho, co slyšel a viděl, 70 % toho, co sám řekl, a 90 % toho, co sám dělal. Komunikace má svoji přítomnost, minulost, budoucnost. I když v komunikačním procesu jeden z partnerů zrovna nemluví, je aktivně zapojen do komunikace tím, že přijímá, reaguje nějakým signálem v podobě zpětné vazby a je připraven se projevit i jako komunikátor. Role komunikanta (přijímače) a komunikátora (vysílače) zpráv se neustále mění. Porovná-li se naslouchání, mluvení, čtení a psaní, pak nejvíce lidé naslouchají (53 % naslouchání, 17 % čtení, 16 % mluvení, 14 % psaní). 8

11 2 Formy komunikace Komunikace mezi lidmi probíhá nejen prostřednictvím slov (verbálně), ale také tím, jakým způsobem ke komunikaci dochází. Verbální a neverbální projevy mohou být v některých situacích v rozporu. Lidé často něco říkají, ale chování tomu neodpovídá. Může tak vznikat to, co se označuje jako dvojná vazba, tedy rozpor mezi slovy a chováním. Vyvolává to v naslouchajícím určité rozpaky, jak má chápat to, co mu bylo řečeno nebo co se snaží mluvčí skrýt. Neverbální sdělení je možno v takové situaci považovat za věrohodnější než chování verbální (Mikuláštík, 2010, s. 98). Neverbální projevy bývají často nevědomé, verbální projev je více kontrolovaný (uvádí se, že 5x více uvěříme neverbálnímu projevu než slovům pokud jsou v rozporu). Komunikace lze členit i z hlediska způsobu a počtu komunikujících osob na: interpersonální komunikaci jeden člověk sděluje něco druhému člověku a střídají se role vypravěče a posluchače; skupinovou komunikaci při skupinové komunikaci hovoří každý s každým a projevují se role jednotlivých členů. Mohou být formovány komunikační sítě příkladem mohou být obrazce, které naznačují tok informací: hvězda, kruh, řetěz, či vidlice; masovou komunikaci jsou to např. televize, rozhlas, internet, tisk. Tato moderní informační média umožňují, aby komunikace zasáhla v krátké době velké množství lidí. 2.1 Verbální komunikace Verbální komunikace je vyjadřována pomocí slov prostřednictvím jazyka. Ve verbální formě se obvykle rozeznávají: racionální a emocionální úrovně komunikační roviny; formální a neformální druh komunikace; komunikační styly (pasivní, aktivní, asertivní, manipulativní; kompetitivní, kooperativní, principiální, virtuální, obětavý, destruktivní). Racionální komunikace využívá rozumovou část komunikace. Používá předem dané meze, díky kterým lze rychleji dojít k závěru a dohodě mezi účastníky komunikace. Z celého průběhu komunikace se důsledně oddělují emoce. Emocionální komunikace se zabývá formou, způsobem, pocitem, emočními extrémy (křikem, pláčem, hysterií). Tuto rovinu spíše preferují ženy než muži. Tato rovina poskytuje informace o psychickém stavu komunikující osoby, individuálních lidských vlastnostech a používaných technikách. 9

12 Formální komunikace je většinou plánovaná, neveřejná. Příklady mohou být přijímací pohovory s uchazeči o zaměstnání, hodnocení kolegů v zaměstnání, vyřizování stížností apod. Neformální komunikace není náročná na přípravu, vyskytuje se mnohem častěji než formální komunikace. Příkladem jsou rozhovory s kolegy na stejné pracovní úrovni, nezávazné povídání s kamarády, společenská konverzace, komunikace v rodině, s vrstevníky ve škole atd. Pasivní styl komunikace se vyznačuje bezbraostí vůči požadavkům druhých. Pasivnímu člověku chybí sebejistota, ustupuje ostatním, je nejistý a stále se za vše omlouvá. Při komunikaci se vyhýbá výměně názorů, obviňuje okolí z agresivity, má pocit využívání druhými lidmi. Agresivní komunikace vede k prosazování sebe na úkor druhých lidí. Při této komunikaci zraňuje jedna osoba druhou. Agresivní člověk rád druhým káže, vyčítá nebo moralizuje, nedokáže si přiznat vlastní chybu, je přehnaně sebevědomý. Často používá hrubá slova, křik, ironii, značkování a významné mlčení. Manipulativní komunikace je nepříjemná, sleduje skrytý cíl. Snaží se dostávat druhého člověka do situací, ze kterých lze velmi těžko uniknout. Manipulace probíhá pláčem, výčitkami, křikem, předstíráním, bezmocností, lichotkami. Lidem, kteří manipulativní komunikaci využívají, jde o vítězství, ne o spolupráci. Asertivní člověk přebírá v komunikaci plnou odpovědnost za to, co řekne. Ví, co chce a jak to chce. V komunikaci se vyhýbá manipulaci a agresi, je aktivní. Většinou řekne své pocity přímo. Nepovyšuje se a zásadně se ani neponižuje. Výborně naslouchá druhým lidem, přizná chybu, když ji udělá. Častěji vyjadřuje pozitivní věci, kritizuje věcně, aby nikoho neponížil. Jde mu více o spolupráci s druhými než o vítězství nad nimi. Ústní komunikace umožňuje okamžitou zpětnou vazbu, fyzickou blízkost a bezprostřednost. Je ale těžko kontrolovatelná, co je řečeno, nelze vzít zpět, někdy není čas na promýšlení a obtížněji se prosazují názory za přítomnosti oponentů. Mezi základní pravidla, jak uvádí Vymětal, 2008, s. 114, pro verbální komunikaci lze zařadit tato: bu te připraveni a mějte jasno v tom, co chcete říci a především čeho chcete docílit; bu te struční a věcní; bu te klidní, svět se nezastaví kvůli tomu, co chcete říci; zainteresujte posluchače a poslouchejte, co chtějí říci oni; bu te přístupní a vnímaví ve svých odpovědích; nevíte-li něco, přiznejte to; uděláte-li chybu, přiznejte to, ale nesnažte se z toho udělat ctnost, chyba je stále chyba; 10

13 udržujte neustálý kontakt s lidmi; je-li předmět jednání komplexní, připravte stručné shrnutí jednání; neříkejte samozřejmosti, vypadá to, jako když jste se přišli hádat; nepoužívejte zkratky, které neznají všichni zúčastnění; nezačínejte větu rčením abych řekl pravdu, vypadá to, jako byste jindy lhali; nerozdávejte předem písemné materiály, lidé si je budou číst a nebudou Vás poslouchat; neukazujte příliš mnoho čísel, lidé se budou rozptylovat tím, že po Vás budou kontrolovat součty; nebu te smrtelně vážní ani uštěpační, bu te vždy pozitivní a s úsměvem! Styl komunikace, resp. forma komunikace, muže a ženy se liší. Styl řeči ženy odráží stále ještě její někdejší podřídivé postavení ve společnosti. Muž užívá více jazyka příkazů, nařizování, sebeprosazení, žena uplatňuje spíše jazyk citově zabarvený, popisný, pocitový, jemnější (úchvatný, rozkošný, apod.). Žena také méně hovoří slangem, nepoužívá tolik vulgárních slov, jelikož je k tomu vedena výchovou od nejútlejšího dětství. Jak popisuje Mikuláštík, 2010, str. 119: Pokud se ale žena nachází ve stejném postavení jako muž, přebírá způsoby vyjadřování mužů, přebírá často i jejich způsoby chování. Je to určitá snaha po identifikaci s mužskou rolí, jinak by mohla být považována za slabou a nedůvěryhodnou. Dialekt (nářečí) je nestandardní forma jazyka, kterou užívá určitá komunita. Známý je dialekt chodský, horácký, valašský, moravskoslovenský, hanácký, pražský atd. Existují také dialekty různých etnických skupin, imigrantů, kteří si tímto způsobem udržují živé domovské kořeny. V rámci přednášky tohoto bloku (verbální komunikace) praktické ukázky, vedení dialogu, komunikace ve skupině. 2.2 Paralingvistika Paralingvistika je vědní obor, který zkoumá doprovodné rysy verbální komunikace. Ty významnou měrou ovlivňují smysl komunikace, a to jak na straně odesílatele, tak na straně příjemce. Jedná se o faktor, který dotváří verbální komunikační projev a charakterizuje i osobnost mluvčího. Jedná se o tyto základní prvky: hlasitost verbálního projevu; kvalita a objem řeči; výška tónu hlasu; barva hlasu, intonace; emoční zabarvení; 11

14 pomlky; plynulost projevu; frázování, členění řeči; slovní vata; rychlost řeči; chyby v projevu. Hlasitost projevu charakterizuje mluvčího, jeho zaujetí tématem. Lze mluvit hlasitě, středně hlasitě nebo tiše. Je dobré obměňovat při delším projevu hlasitost, aby nedocházelo k monotóosti. Kvalita a objem řeči spočívají v množství slov, kterými odesílatel předá určitou zprávu druhému člověku za určitý časový úsek. Je dokázáno, že ženy vyřknou více než dvojnásobně více slov oproti mužům. Kvalita závisí pak na tom, zdali je sdělení srozumitelné, stručné, věcné, podstatné. Výška hlasu je individuální. Někdo má hlas sametový, jiný dunivý, nakřáplý, skuhravý, ostrý. Důvěryhodněji působí hlas hlubší, vysoký hlas budí dojem slabosti. Výškou hlasu lze také zdůraznit významy některých slov ve větě. Barva hlasu, intonace, emoční zabarvení je opět individuální charakteristikou mluvčího. Barva hlasu vyjadřuje momentální náladu a emoční stav odesílatele. Z výzkumů vyplývá, že zabarvením hlasu lze vyjádřit osm různých emocí (lásku, hněv, nudu, veselí, netrpělivost, radost, smutek a uspokojení). Intonace se používá opět při zdůraznění (pokles hlasu na konci věty důraz). Pomlky, plynulost a rychlost řeči, frázování ovlivňují a upřesňují způsob chápání sdělení posluchačem. Úmyslná pomlka může znamenat očekávání na zvýšení pozornosti, příležitost pro zamyšlení. Frázování řeči je zase nezbytné pro lepší porozumění. Slovní vata označuje slova, kterými mluvčí vyplňuje svůj projev. Tato slova ale nemají v komunikovaném sdělení žádný význam (př. vlastně, prostě, abych řekl pravdu, áááá, ehm, éééé). Chyby v projevu bývají nejrůznějšího druhu. Může se jednat o nesprávnou výslovnost hlásek (r, ř, s, š, l), zadrhávání, koktání, vulgarizmy, slangové výrazy, polykání koncovek apod. Může se též jednat o zabíhání na jiná témata, případně opomenutí důležitých faktů. Dobrý řečník je právě dobrý díky používání správných paralingvistických prvků. 12

15 2.3 Neverbální komunikace Neverbální (mimoslovní) komunikace je proces dorozumívání se neslovními prostředky. Za neverbální komunikaci se považuje řeč těla. Člověk mluví, i když mlčí. Řeč těla se obvykle dělí podle toho, která část těla informaci sděluje, doprovází a ilustruje: kinezika (pohyby celého těla); gestika (pohyby a postavení prstů, paží, nohou, hlavy); mimika (pohyby obličejových svalů); vizika (pohyby očí, víček, obočí a souvisejících svalů, oční kontakt); haptika (význam doteků); proxemika (vzdálenost); posturologie (postoje a pozice celého těla). Z hlediska významu řeči těl se největší důležitost přikládá neverbálním projevům v oblasti obličeje a hlavy, protože tato část bývá nejvíce sledována. Poté jsou to pohyby rukou a paží, teprve pak pohyby a pozice těla a nohou. Na výše uvedených projevech se kromě psychiky podílí prakticky veškeré svalstvo i některé fyziologické děje zrychlený dech, pocení, zblednutí či zčervenání, sucho v ústech nebo hromadění slin atd. Komunikační výrazové pohyby mohou být vrozené (instinktivní, podobné jiným živým tvorům, např. cenění zubů). Většinou však jsou naučeny během života v určitém prostředí. Výrazněji bývají ovlivňovány danou kulturou i zvyky spojenými např. s určitými profesemi, situacemi či oblíbenými čiostmi. Individuální zvláštnosti neverbálních výrazových projevů vycházejí bu z trvalejších vlastností (zejména temperamentu), nebo z aktuálního psychického stavu (zájem, pohoda, rozrušení, únava, nemoc, úraz apod.) a momentálních záměrů. Výrazové projevy mohou být úmyslně prováděny určitým způsobem nebo jsou potlačovány. Často bývají neúmyslné a jen málo (dodatečně) nebo vůbec uvědomovány. Někdy jsou natolik nutkavé, že jejich ovládnutí může být dokonce nad síly jedince. Nápadné pro okolí jsou zejména pohyby, které lze dát do souvislosti s aktuálním děním. Pozornost zpravidla vzbuzují ústa, čelo a nos, dále na ruce, nohy a celé tělo. Dále pohyby při rozhovoru, chůze držení těla při sezení, pohyby při jídle, zdravení apod. Dobrou pomůckou pro posuzování neverbálního chování mohou být škály, např.: přiměřené nepřiměřené, výrazné nevýrazné, přirozené nepřirozené, nápadné nenápadné, bohaté (mnohotvárná) chudé (jednotvárné). S voleným výrazem a způsoby chování souvisí jedincem dosahované výkony a výsledky (Paulík, 2007, s ). 13

16 Další částí neverbální komunikace jsou neverbální signály vycházející z osobnosti člověka. Velký vliv má celkový dojem, na který podle nejnovějších výzkumů stačí pár prvních sekund. Celkový dojem v sobě zahrnuje první dojem (sympatičnost nesympatičnost, nápadnost skromnost, umění nenuceného navázání kontaktu), vystupování (zdvořilé nezdvořilé, rozhodné nerozhodné, opatrné sebejisté, strojené přirozené), péče o vzhled (vlasy, zuby, ruce, nehty, pachy pot, tabák, alkohol, kosmetika), dojem věku (fyzicky zdatný zchátralý, mladistvý starý), styl oblékání (nevkusné vkusné, staromódní moderní, čisté špinavé, vyžehlené pomačkané), doplňky (vkusné nevkusné, nové staré, levné drahé, barevně sladěné barevně nesladěné), stavba těla (štíhlá, plnoštíhlá, robustní, velká, malá, střední), dýchání, barva obličeje (zdravá nezdravá, červená, flekatá, bledá) a řada dalších. Neverbální komunikace bývá méně přesná než komunikace verbální, ale její vypovídací schopnosti pro druhé jsou vysoké. Lze totiž velmi dobře vidět a vnímat, zdali slova, která dotyčný pronáší, jsou v souladu s řečí těla. Neverbální komunikace je také vývojově starší než verbální komunikace, je bohatší, bez jazykových bariér, emotivnější (proto více používána ženami), pravdivější, má méně zakázaných tabu, je méně kontrolovatelná a kontrolovaná. Způsob řeči těla je dán řadou faktorů, které závisí na osobnosti člověka (temperament, schopnosti, duševní a zdravotní stav, věk, pohlaví, rodié vlivy, výchova, sebevýchova). Štěpaník, 2005, str. 143 radí: Pro úspěch v komunikaci je důležitý respekt ke třem zásadám: být ve svých projevech přirozený, chovat se přiměřeně, nesnažit se být někým jiným, než skutečně jsem. Přetvářka se většinou časem rozpozná, klam a neupřímnost vyplavou na povrch při emočně vypjatějších situacích. V rámci přednášky tohoto bloku (neverbální komunikace) praktické ukázky, řeč těla, skupinová aktivita. 14

17 3 Umění rozhovoru Vedení rozhovoru je skutečným uměním, které neovládají všichni, kteří si to o sobě myslí. Výměna monologů není rozhovorem, tím je dialog. Jak poukazuje Štěpaník, 2005, str. 73: Rozhovor (interview) je prastarou a účiou metodou získávání a výměny informací i vzájemného ovlivňování dvou nebo více osob. Je metodou využívanou v nejrůznějších oblastech praxe, stejně jako ve vědě a výzkumu. Jádrem a základem každého rozhovoru je dotazování, reakce na dotazya naslouchání. Základem umění vést rozhovor je dovednost vhodně formulovat a klást otázky, naslouchat, správně chápat a analyzovat získané odpovědi při udržování směřování interviewke stanovenému cíli. Rozhovory lze dělit podle více hledisek. K základním náleží rozlišenína rozhovor řízený (strukturovaný) a neřízený (volný). 3.1 Neřízený rozhovor Neřízený rozhovor je typický pro běžné setkání přátel, známých. Informace volně plynou, otázky jsou pokládány a zodpovídány z obou či více stran, nikdo rozhovor nevede, pozice osob bývají vyrovnané. Pokud je někdo z hovořících dominantnější oproti druhému partnerovi, vyplývá to spíše z jejich neformálního vztahu. Štěpaník, 2005, str. 76 uvádí: Hlavní výhody neřízeného rozhovoru: dává možnost volného vyjádření, přináší větší zisk informací (často i nečekaných), dozvídáme se i to, nač bychom se neptali (nebo se zapomněli zeptat), protože řeč je do značné míry ukazatelem vzdělanostní a intelektové úrovně, volný řečový projev (obsahová a formální stránka) dává bohatý materiál k rozboru a poznání osobnosti. Hlavní nevýhody neřízeného rozhovoru: klade velké nároky na čas, objevují se tendence odbíhat či zabíhat od tématu, ulpívat na bezvýznamných detailech, některé osoby nestrukturovaná situace stresuje, jiným naopak umožňuje nezávazně tlachat. 3.2 Řízený rozhovor Řízený rozhovor pracuje s předem připravenými otázkami a využívá se všude tam, kde je třeba získat co nejpřesnější a srovnatelné údaje. V různých oblastech praxe se využívají záznamy s připravenými dotazy (např. rozhovor s pacientem v nemocnici, uchazečem o zaměstnání apod.). 15

18 Hlavní výhody strukturovaného rozhovoru spatřuje Štěpaník, 2005, str. 79 takto: n n výsledky rozhovoru jsou srovnatelné s jinými, otázky jsou předem připraveny, soustředí se na oblasti zájmu, šetří čas zúčastněných. Hlavní nevýhody strukturovaného rozhovoru: nemusí zachytit všechny důležité informace, nedává druhé straně možnost volného vyjádření, může působit neosobně, stroze, výslechově. 3.3 Kombinace řízeného a neřízeného rozhovoru V praxi se nejčastěji uplatní kombinace obou těchto typů rozhovoru. Na jedné straně má tazatel připravené okruhy otázek, na druhé straně dává prostor k doplnění a podrobnějšímu vyjádření se. Takový rozhovor dává možnost jít více do hloubky. 3.4 Typy otázek Chceme-li zjistit nějaké informace, musíme se umět vhodně zeptat. Existují otázky otevřené a uzavřené dle vhodnosti k dané situaci. Otevřené otázky začínají slovy co, kdo, jak, proč, čím. Dělí se na: přímé (př. Budeš ochotna dnes umýt okna? ) ptáme se na specifické informace, nepřímé (př. Jak se Ti líbí v práci? ) odpově může být jakákoliv, hypotetické (př. Co bys dělal, kdyby Ti nevyšlo to slíbené zaměstnání? ) zjiš ujeme možnosti řešení daného problému, specifické (př.: Kdo prodal dětem ty cigarety? ) zjiš ujeme konkrétní věci, sondující (př.: Co jsi mu na to řekla? ) zjiš ujeme podrobnosti, i když jsou pro nás mnohdy nepodstatné, motivační (př.: Jak se Ti to podařilo? ) tážeme se proto, abychom získali alespoň nějakou odpově, rozvíjející (př.: Jak si to mám vysvětlit? Jak jsi to myslela? Chápu to správně? ) potřebujeme další vysvětlení, protože nám dosavadní informace nestačily k pochopení, zavádějící (př.: Co si to o mně myslíš, že bych tohle udělala? ) nutíme druhou stranu k potvrzení našeho názoru, mnohdy je to ovšem nevhodné, jako tazatel se cítíme mnohdy uražení, dotčeni, 16

19 protiotázka (př.: Jak to myslíš, že jsem typická blondýnka? ) používáme ji, pokud chceme vrátit rozhovor do věcné roviny, konstruktivní (př.: V čem vidíš rozdíl? ) povzbuzujeme druhou stranu k řešení problému. Uzavřené otázky jsou takové, na které lze odpovědět bu ano, nebo slovem ne či jednoslovnou jasnou odpově. Známe otázky: alternativní (př.: Kolik litrů vody deě vypiješ? ) dotazovaný si může odpově vybrat, event. využít z nabídky odpovědí, sugestivní (př.: Nemyslíš, že by to bylo pro tebe lepší? ) často slouží k manipulaci, vedou ke zhoršení vztahu mezi komunikujícími stranami, potvrzující (př.: Chceš to zopakovat? ) ověřujeme pochopení na druhé straně, řečnické (př.: Nebudeme zbytečně utrácet, že? ) po této otázce nečekáme žádnou odpově, zaobalené (př.: Snad se shodneme, ale já bych měl návrh, že bychom se na to podívali z tohoto pohledu. ) mají formu odpovědi, netážeme se přímo, jedná se většinou o kompromis, nucený výběr (př.: Už ses rozhodl, jestli budeš se mnou, nebo půjdeš do kina? ) vybíráme z konkrétních možností. 17

Komunikace v organizaci Asertivita. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10

Komunikace v organizaci Asertivita. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Komunikace v organizaci Asertivita Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Povinná: Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s. 156-161

Více

Komunikace v konfliktních situacích II. Ing. Petra Palasová

Komunikace v konfliktních situacích II. Ing. Petra Palasová Komunikace v konfliktních situacích II Ing. Petra Palasová I. Prevence Konfliktní situace II. Zvládání, řešení, zklidnění konfliktu Komunikujeme Na straně vysílače Na straně příjemce Komunikujeme Verbálně

Více

REGULACE SKUPINOVÉ DYNAMIKY, OPATŘENÍ K PŘEDCHÁZENÍ KONFLIKTŮM UVNITŘ JEDNOTKY

REGULACE SKUPINOVÉ DYNAMIKY, OPATŘENÍ K PŘEDCHÁZENÍ KONFLIKTŮM UVNITŘ JEDNOTKY Leadership IV REGULACE SKUPINOVÉ DYNAMIKY, OPATŘENÍ K PŘEDCHÁZENÍ KONFLIKTŮM UVNITŘ JEDNOTKY (přednáška) Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

Kurz Psychologie a sociologie na FSV

Kurz Psychologie a sociologie na FSV Kurz Psychologie a sociologie na FSV Komunikace (verbální a neverbální) v organizaci Asertivita Vyjednávání Mgr. Petra Halířová Literatura Povinná: Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s. 156-161

Více

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH VY_32_INOVACE_PSY_7 ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH Mgr. Martina Šenkýřová Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období

Více

Autor: Gennadij Kuzněcov VY_32_INOVACE_1284_Komunikace. Účel a význam_pwp

Autor: Gennadij Kuzněcov VY_32_INOVACE_1284_Komunikace. Účel a význam_pwp Autor: Gennadij Kuzněcov VY_32_INOVACE_1284_Komunikace. Účel a význam_pwp STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy: Číslo a název

Více

1. PASIVNÍ KOMUNIKAČNÍ STYL PŘÍKLAD: Libor slíbil, že pojede do Brna svou služební dodávkou a sveze svého kamaráda, který potřeboval z Brna odvézt

1. PASIVNÍ KOMUNIKAČNÍ STYL PŘÍKLAD: Libor slíbil, že pojede do Brna svou služební dodávkou a sveze svého kamaráda, který potřeboval z Brna odvézt 1. PASIVNÍ KOMUNIKAČNÍ STYL zakoupené zboží. Mezitím se situace změnila. Libor do Brna Libor trpí, má výčitky svědomí, přece to slíbil. Cítí povinnost kamaráda svézt, přestože se mu to nehodí. Naznačí

Více

EFEKTIVNÍ KOMUNIKACE V ORGANIZACI

EFEKTIVNÍ KOMUNIKACE V ORGANIZACI EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI V ORGANIZACI JAK SE EFEKTIVNĚ DOMLUVIT A ZÍSKAT INFORMACE 1. KOMUNIKAČNÍ PROCES 2 2. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA KOMUNIKACE 4 3. FORMÁLNÍ A

Více

1 Mezilidská komunikace a její typy

1 Mezilidská komunikace a její typy 1 Mezilidská komunikace a její typy Cíle studia Po prostudování této kapitoly byste měli být schopni: popsat mezilidskou komunikaci, rozlišit a charakterizovat jednotlivé typy komunikace, vysvětlit zásady

Více

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více

je vyjadřování myšlenek pomocí slov je primárním a nejdůležitějším druhem sdělovací komunikace užívá artikulovanou řeč, tvořenou hláskami, slovy a

je vyjadřování myšlenek pomocí slov je primárním a nejdůležitějším druhem sdělovací komunikace užívá artikulovanou řeč, tvořenou hláskami, slovy a je vyjadřování myšlenek pomocí slov je primárním a nejdůležitějším druhem sdělovací komunikace užívá artikulovanou řeč, tvořenou hláskami, slovy a větami charakterizuje člověka vůči jiným společensky žijícím

Více

OSNOVA VÝUKY KURZU KURZ VERBÁLNÍ A NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE

OSNOVA VÝUKY KURZU KURZ VERBÁLNÍ A NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE Obchodní akademie Břeclav Smetanovo nábřeží 17, 690 28 Břeclav Příležitost pro každého vzdělávací projekt OP VK OSNOVA VÝUKY KURZU KURZ VERBÁLNÍ A NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE Výuka bude probíhat v učebně OK

Více

Modul 4 - Komunikace s veřejností

Modul 4 - Komunikace s veřejností Název projektu: Reg. č. projektu: Rozvoj klíčových kompetencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních CZ.1.07/1.3.49/01.0002 Modul 4 - Komunikace s veřejností Mgr. Liana Cihelková Komunikace

Více

Sociální komunikace v knihovnách I

Sociální komunikace v knihovnách I Sociální komunikace v knihovnách I Mgr. Roman Giebisch, Ph.D. Vědecká knihovna v Olomouci Terminologie - Komunikace Communicare (latinské slovo) znamená spojovat se, spoluúčastnit se Communicatio (latinské

Více

Komunikace v průmyslové organizaci

Komunikace v průmyslové organizaci Komunikace v průmyslové organizaci doc. Ing. František Steiner, Ph.D. Obsah 1. Funkce komunikace v organizaci. Model základního komunikačního procesu. Komunikační toky v organizaci. Komunikační bariéry

Více

ČLOVĚK A KOMUNIKACE S OKOLÍM

ČLOVĚK A KOMUNIKACE S OKOLÍM VY_32_INOVACE_PSY_11 ČLOVĚK A KOMUNIKACE S OKOLÍM Mgr. Martina Šenkýřová Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření:

Více

Projekt Školní asistent nástroj upevňující rovné příležitosti dětí a žáků ve Středočeském kraji, reg. č. CZ.1.07/1.2.33/02.0022 je financován ze

Projekt Školní asistent nástroj upevňující rovné příležitosti dětí a žáků ve Středočeském kraji, reg. č. CZ.1.07/1.2.33/02.0022 je financován ze Komunikace pracovníků školy s rodiči sociálně znevýhodněných žáků základní informace a studijní materiály ke kurzu Kurz byl vytvořen v v rámci projektu Školní asistent, nástroj upevňující příležitosti

Více

Písemná komunikace. PhDr. Libuše Machačová Vědecká knihovna v Olomouci

Písemná komunikace. PhDr. Libuše Machačová Vědecká knihovna v Olomouci Písemná komunikace PhDr. Libuše Machačová Vědecká knihovna v Olomouci Písemná komunikace - 1 Komunikační proces probíhající ve společnosti písemné dorozumívání mezi lidmi. Budeme se zabývat především písemnou

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd / Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE KAPITOLA 7. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

KOMUNIKACE A JEDNÁNÍ s LIDMI. na vysoké škole, v organizaci, ve společnosti

KOMUNIKACE A JEDNÁNÍ s LIDMI. na vysoké škole, v organizaci, ve společnosti KOMUNIKACE A JEDNÁNÍ s LIDMI na vysoké škole, v organizaci, ve společnosti Zdroj: http://www.ubh.com/blog/2012/01/communicating-with-your-home-builder/ Osnova 1) Úvod soft skills 2) Jedinec a společnost

Více

Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů

Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů Kurz/workshop 1 skupina 2 skupina Kurz Sebereflexe, sebediagnostika a diagnostika (- skupina cca 15 osob, 4 hodinový kurz, celk. 2 běhy 20.9.,

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

soustředění se na odpověď již po úvodní informaci, aniž by bylo vyslechnuto celé sdělení

soustředění se na odpověď již po úvodní informaci, aniž by bylo vyslechnuto celé sdělení KOMUNIKACE = výměna informací - propojuje jednotlivé články celého podniku - umožňuje koordinovat činnosti týmů a tím dosáhnout stanovených cílů - výsledkem komunikace by mělo být porozumění - měla by

Více

Vybrané aspekty veřejných projevů

Vybrané aspekty veřejných projevů Vybrané aspekty veřejných projevů Mluvený projev Veřejné vystoupení Psychologické techniky vůči sobě a vůči posluchači Monika Schmidtová: Vyzvaná přednáška TUL 1 Komunikace slovní ústní písemná verbální

Více

Slohové útvary se zřetelem ke komunikační situaci

Slohové útvary se zřetelem ke komunikační situaci Slohové útvary se zřetelem ke komunikační situaci ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ OBTÍŽNOSTI Soupis slohových útvarů pro zadání písemné práce vypravování úvahový text popis (popis prostý, popis odborný, subjektivně zabarvený

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ. stupeň Vzdělávací oblast Vzdělávací obor předmět.. 3. 4. 5. 6. předměty DČD* Jazyk a jazyková Čtení Čtení 3 3 3 3 6 0 komunikace Psaní Psaní 3

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

Jak komunikujeme? Chceme-li s lidmi dobře vycházet, musíme se s nimi naučit dobře komunikovat. Co pozitivního nám přináší, když s lidmi mluvíme?

Jak komunikujeme? Chceme-li s lidmi dobře vycházet, musíme se s nimi naučit dobře komunikovat. Co pozitivního nám přináší, když s lidmi mluvíme? Jak komunikujeme? Chceme-li s lidmi dobře vycházet, musíme se s nimi naučit dobře komunikovat. Co pozitivního nám přináší, když s lidmi mluvíme? A co negativního?.. Co je při komunikaci důležité?.. Jak

Více

ASERTIVITA III. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

ASERTIVITA III. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje ASERTIVITA III. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Olga Čadilová ASERTIVITA III. Základní asertivní techniky 1. Pokažená

Více

Výchovné a vzdělávací postupy vedoucí k utváření klíčových kompetencí:

Výchovné a vzdělávací postupy vedoucí k utváření klíčových kompetencí: Volitelný předmět KONVERZACE AJ Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Vyučovací předmět Konverzace v anglickém jazyce vychází ze vzdělávacího oboru Cizí jazyk

Více

PROJEKT O s o b n o s t n í a s o c i á l n í v ý c h o v a íloha školního vzd lávacího programu Oáza

PROJEKT O s o b n o s t n í a s o c i á l n í v ý c h o v a íloha školního vzd lávacího programu Oáza Základní škola praktická Bochov, okres Karlovy Vary, příspěvková organizace PROJEKT k průřezovému tématu Osobnostní a sociální výchova ) Příloha školního vzdělávacího programu Oáza Autor projektu: Mgr.

Více

Rétorika a umění prezentace

Rétorika a umění prezentace školní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI PLACE HERE ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI Název školy Adresa Palackého 211, Mladá Boleslav

Více

VY_32_INOVACE_D 12 11

VY_32_INOVACE_D 12 11 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

4. Francouzský jazyk

4. Francouzský jazyk 4. Francouzský jazyk 62 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Vyučovací předmět: Francouzský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího

Více

Úvod do audiovizuální komunikace. Jana Dannhoferová Ústav informa3ky PEF MZLU v Brně Audiovizuální komunikace (AVK)

Úvod do audiovizuální komunikace. Jana Dannhoferová Ústav informa3ky PEF MZLU v Brně Audiovizuální komunikace (AVK) Úvod do audiovizuální komunikace Jana Dannhoferová Ústav informa3ky PEF MZLU v Brně Audiovizuální komunikace (AVK) Co nás dnes čeká? Představení předmětu Organizace přednášek a cvičení Ukončení předmětu

Více

Kompetentní interní trenér

Kompetentní interní trenér Kompetentní interní trenér Vzdělávací moduly A - Rozvoj osobnosti interního trenéra B - Odborné trenérské dovednosti interního trenéra C - Nové trendy v rozvoji osobnosti a dovedností interního trenéra

Více

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby NABÍDKA ŠKOLENÍ Předmětem nabídky je obecný přehled možných školení: Školení obchodníků Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby Školení manažerských dovedností Základní prioritou společnosti

Více

Neverbální komunikace II. Střední průmyslová škola Ostrov

Neverbální komunikace II. Střední průmyslová škola Ostrov Neverbální komunikace II Střední průmyslová škola Ostrov DRUHY NONVERBÁLNÍ KOMUNIKACE 1. haptika - dotyk 2. gestika - pohyby těla a rukou 3. mimika - pohyby obličeje 4. oční kontakt 5. posturika - postoj

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Etická výchova 4. ročník Zpracovala: Mgr. Alena Tupá Základní komunikační dovednosti reflektuje důležitost prvků neverbální komunikace, eliminuje hrubé výrazy z verbální

Více

Ročník II. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed.

Ročník II. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed. Jazyková výchova Zvuková stránka jazyka-sluch, rozlišení hlásek, výslovnost samohlásek, souhlásek a souhláskových skupin. Modelace souvislé řeči/tempo, intonace, přízvuk/ Hláska, slabika, slovo, věta,

Více

Základy sociální komunikace pro knihovníky a informační pracovníky část 1. PhDr. Libuše Machačová Vědecká knihovna v Olomouci

Základy sociální komunikace pro knihovníky a informační pracovníky část 1. PhDr. Libuše Machačová Vědecká knihovna v Olomouci Základy sociální komunikace pro knihovníky a informační pracovníky část 1 PhDr. Libuše Machačová Vědecká knihovna v Olomouci Terminologie Komunikace: communicare (latinské slovo) znamená spojovat se, spoluúčastnit

Více

Zvířata domácí, divoká

Zvířata domácí, divoká ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.

Více

Asertivita. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Asertivita. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Asertivita MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 1 Název materiálu: Asertivita Ročník:

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika

Více

Příloha č. 2. Soubor indikátorů rozvoje sociální gramotnosti pro základní a střední vzdělávání

Příloha č. 2. Soubor indikátorů rozvoje sociální gramotnosti pro základní a střední vzdělávání Příloha č. 2 (U činnosti učitele, Ž činnosti žáka) Oblast: Komunikace Žák vnímá řeč těla vlastní i druhých. U: Učitel dává žákům podněty k optimalizaci jejich neverbální komunikace (zavádí např. aktivity,

Více

www.tcconline.cz VÝSTUPNÍ ZPRÁVA Dotazník komunikačního stylu

www.tcconline.cz VÝSTUPNÍ ZPRÁVA Dotazník komunikačního stylu www.tcconline.cz VÝSTUPNÍ ZPRÁVA Dotazník komunikačního stylu Jaroslav Ukázkový jaroslav.ukazkovy@tcconline.cz 17. června 2015 Dostává se Vám do rukou Dotazník komunikačního stylu asertivity, který mapuje

Více

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace)

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace) 9. přednáška Náročné, stresové a konfliktní životní události Náročné (zátěžové) situace náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Co se vám jeví jako náročná situace? Situace je

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka Management Základy chování,motivace Ing. Jan Pivoňka Postoje Hodnocení (příznivá i nepříznivá) o předmětech, lidech nebo událostech Složka poznání přesvědčení, názory, znalosti, informace Složka cítění

Více

Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví

Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Zdravotní sestra a její pracovní náplň Ideální sestra je vysoce vzdělanou profesionálkou, která zvládá s přehledem a spolehlivě náročné situace a problémy,

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0763 Název školy SOUpotravinářské, Jílové u Prahy, Šenflukova 220 Název materiálu INOVACE_32_MaM 2./01/03/13 Autor Ing. Eva Hrušková Obor; předmět,

Více

Modul I Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová

Modul I Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová Modul I Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová Proces komunikace Vstupy Výstupy Signály, stimuly Naše reakce, chování Vnímání Nejzákladnější

Více

Emocionální a interpersonální inteligence

Emocionální a interpersonální inteligence Emocionální a interpersonální inteligence MODELY První model emoční inteligence nabídli Salovey a Mayer v roce 1990. Emoční inteligence se v jejich formálním pojetí týká zpracovávání emočních informací

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

Příklad dobré praxe VIII

Příklad dobré praxe VIII Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe VIII pro průřezové téma Člověk a svět práce Mgr. Miroslav Široký

Více

Asertivní komunikace

Asertivní komunikace Asertivní komunikace assere = tvrdit, stát na svém, prosazovat Personální kompetence 4. přednáška 1/14 Asertivita znamená stát za svými zákonnými právy, aniž by se poškodila práva druhých. Asertivita je

Více

6.2 Propojení průřezových témat se vzdělávacím obsahem jednotlivých vyučovacích předmětů:

6.2 Propojení průřezových témat se vzdělávacím obsahem jednotlivých vyučovacích předmětů: Ukázka převzata z pracovní verze ŠVP Základní školy praktické, Praha 2, Vinohradská ul. Ukázka je věnována propojení průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova se vzdělávacím obsahem jednotlivých

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta strojní. Prezentace. Personální kompetence 2. přednáška 1/14

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta strojní. Prezentace. Personální kompetence 2. přednáška 1/14 Prezentace Personální kompetence 2. přednáška 1/14 Prezentovat můžeme: hmotné věci - výrobky, zboží sebe sama nebo jinou osobu nehmotné věci - myšlenky, vědecké teorie, řešení projektu. Prezentace má různou

Více

Český jazyk a literatura Mluvené projevy

Český jazyk a literatura Mluvené projevy Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Český jazyk a

Více

Předmět: Občanská výchova. Ročník: první Téma: Člověk a kultura. Vypracoval: Mgr. Monika Měrotská Materiál: VY_32_INOVACE_60. Datum: 10.2.

Předmět: Občanská výchova. Ročník: první Téma: Člověk a kultura. Vypracoval: Mgr. Monika Měrotská Materiál: VY_32_INOVACE_60. Datum: 10.2. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 41 51 H/01 Zemědělec - farmář Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Občanská výchova Ročník: první Téma:

Více

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření 1.1.4. VÝTVARNÁ VÝCHOVA I.ST. ve znění dodatku č.11 - platný od 1.9.2009, č.25 - platný id 1.9.2010, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační

Více

Minimum pro pracovníky ICM Káraný, 4. - 7. 4. 2008 KOMUNIKACE

Minimum pro pracovníky ICM Káraný, 4. - 7. 4. 2008 KOMUNIKACE KOMUNIKACE V nejširším slova smyslu můžeme komunikací nazvat vše, čím lidé působí jeden na druhého. Je to proces, při němž dochází k vyměňování významů mezi lidmi. Během komunikace si předáváme informace.

Více

Komunikační dovednosti v praxi PER- Personální management

Komunikační dovednosti v praxi PER- Personální management Komunikační dovednosti v praxi PER- Personální management Bc. Szeinerová 9.4.2013 Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci Obsah ÚVOD... 3 1. Druhy a funkce komunikace... 4 2. Verbální a neverbální

Více

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Projekt vznikl za přispění Nadace ČEZ A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Společnost: VÍTKOVICE POWER ENGINEERING Zástupce: Mgr. Pavel Řehánek Soft Skills (nebo-li měkké dovednosti ) Co jsou to Soft Skills??? Pojem "osobnost"

Více

Prezentační dovednosti

Prezentační dovednosti Prezentační dovednosti Vzdělávací program v rámci projektu Rekonstrukce učitelů - posílení profesní a kompetenční připravenosti učitelů (CZ.1.07/1.3.10/02.0052) 1 Program dne Prezentační dovednosti úvod

Více

Neverbální komunikace I. Střední průmyslová škola Ostrov

Neverbální komunikace I. Střední průmyslová škola Ostrov Neverbální komunikace I Střední průmyslová škola Ostrov NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE Zkuste vysvětlit! = souhrn mimoslovních sdělení, která jsou vědomě nebo nevědomě předávána člověkem k jiné osobě nebo lidem.

Více

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk)

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Cizí jazyk Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Charakteristika vyučovacího předmětu Další cizí jazyk je doplňující vzdělávací obor, jehož obsah je doplňující a rozšiřující. Konkrétním

Více

7.23 Pojetí vyučovaného předmětu Psychologie Pojetí vyučovacího předmětu Psychologie

7.23 Pojetí vyučovaného předmětu Psychologie Pojetí vyučovacího předmětu Psychologie 7.23 Pojetí vyučovaného předmětu Psychologie Pojetí vyučovacího předmětu Psychologie Obecné cíle výuky Psychologie Předmět a výuka Psychologie je koncipována tak, aby žáky vedla k utváření realistického

Více

ÚSPĚŠNÉ VEDENÍ OBCHODNÍHO ROZHOVORU

ÚSPĚŠNÉ VEDENÍ OBCHODNÍHO ROZHOVORU ÚSPĚŠNÉ VEDENÍ OBCHODNÍHO ROZHOVORU VZDĚLÁVACÍ M ATERIÁL KE KURZU M ANAG EMENT P RODEJE S L EZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ OKRESNÍ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA KARVINÁ 2 0 1 0-2013 Program ÚVOD - OPAKOVÁNÍ DEFINICE: AKTIVNÍ

Více

Verbální komunikace II. Střední průmyslová škola Ostrov

Verbální komunikace II. Střední průmyslová škola Ostrov Verbální komunikace II Střední průmyslová škola Ostrov PŘIPOMENUTÍ VERBÁLNÍ KOMUNIKACE Zkuste vysvětlit! = dorozumívání pomocí slov (př. jiných znakových symbolů) ZÁKLADNÍ METODY INTERAKCE 1. WIN-LOSE

Více

Český jazyk a literatura komunikační a slohová výchova ročník TÉMA

Český jazyk a literatura komunikační a slohová výchova ročník TÉMA Český jazyk a literatura komunikační a slohová výchova ročník TÉMA 1 Nauka o slohu - objasní základní pojmy stylistiky Styl prostě sdělovací - rozpozná funkční styl, dominantní slohový Popis a jeho postup

Více

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Výtvarná výchova je vyučován ve všech ročnících. Jeho obsahem je část vzdělávací oblasti Umění a kultura.

Více

Osobnost vedoucího pracovníka

Osobnost vedoucího pracovníka 1 Osobnost vedoucího pracovníka (přerod spolupracovníka v nadřízeného, silné a slabé stránky, budování autority) odpovědnosti a převažující činnosti v jednotlivých rolích legislativní rámec odpovědností

Více

Nespokojený zákazník... problém?... příležitost! Mgr. Miloš Krejčí

Nespokojený zákazník... problém?... příležitost! Mgr. Miloš Krejčí Nespokojený zákazník... problém?... příležitost! Mgr. Miloš Krejčí Verbální + neverbální komunikace Verbální řeč + naslouchání + kladení otázek + argumentace Při komunikaci se zákazníky musí být prodávající

Více

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení 2. st. Charakteristika vzdělávacího oboru na II. stupni navazuje na učivo a očekávané výstupy I. stupně. Prolíná celou škálou vzdělávacích oblastí. Nejvíce koresponduje se vzdělávacími obsahy Člověk a

Více

1. modulový blok. Firma a její rozvoj. č. Název dny hodiny. 1. Založení firmy B 2 16

1. modulový blok. Firma a její rozvoj. č. Název dny hodiny. 1. Založení firmy B 2 16 1. modulový blok Firma a její rozvoj 1. Založení firmy B 2 16 Zpracování podnikatelského záměru /zpracování konkrétního záměru na PC/ 2. Orientace v potřebách trhu 2 16 Marketing (marketingový mix, SWOT

Více

Komunikační dovednosti (s využitím transakční analýzy)

Komunikační dovednosti (s využitím transakční analýzy) Přednáška Soňi Smolkové-Syřinkové Komunikační dovednosti (s využitím transakční analýzy) Komunikační dovednosti jsou nedílnou součástí tzv. soft skills (v českém překladu měkké dovednosti). Individuální

Více

Učebnice Project 1 třetí edice, pracovní sešit Project 1 třetí edice. Učebnice Project 2 třetí edice, pracovní sešit Project 2 třetí edice

Učebnice Project 1 třetí edice, pracovní sešit Project 1 třetí edice. Učebnice Project 2 třetí edice, pracovní sešit Project 2 třetí edice Vyučovací předmět: Období ročník: Učební texty: Očekávané výstupy předmětu POSLECH S POROZUMĚNÍM žák Anglický jazyk 3. období 6. ročník Učebnice Project 1 třetí edice, pracovní sešit Project 1 třetí edice

Více

CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit

CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit Zavádění komplexního systému DVPP do praxe škol CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit NÁZEV SEMINÁŘE LEKTOR STRUČNÝ OBSAH ZÚČASTNĚNÉ ŠKOLY TERMÍN MÍSTO KONÁNÍ 8 hodin Ředitel jako manažer

Více

Název materiálu: Strach, úzkost Autor materiálu: Mgr. Sosnová Daniela Datum (období) vytvoření: 25. 2. 2013 Zařazení materiálu:

Název materiálu: Strach, úzkost Autor materiálu: Mgr. Sosnová Daniela Datum (období) vytvoření: 25. 2. 2013 Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

DALŠÍ CIZÍ JAZYK - NĚMECKÝ JAZYK

DALŠÍ CIZÍ JAZYK - NĚMECKÝ JAZYK DALŠÍ CIZÍ JAZYK - NĚMECKÝ JAZYK Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení Další cizí jazyk si povinně vyberou žáci od 7. ročníku. Výuka je zaměřena na rozvíjení komunikativní kompetence žáků,

Více

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Cílové skupiny: Sociální pracovníci Popis kurzů 1. Standard č. 5 Individuální plánování Cílem kurzu je rozšířit odborné znalosti a dovednosti

Více

OBSAH: ÚVOD... 1. iii. kapitola 1 TYPY A CÍLE PORAD... 3. Základní koncept řízení porad... 3. Operativní porada... 4. Výrobní porada...

OBSAH: ÚVOD... 1. iii. kapitola 1 TYPY A CÍLE PORAD... 3. Základní koncept řízení porad... 3. Operativní porada... 4. Výrobní porada... OBSAH: ÚVOD............................................................ 1 kapitola 1 TYPY A CÍLE PORAD............................................... 3 Základní koncept řízení porad................................................

Více

Management. Ing. Jan Pivoňka

Management. Ing. Jan Pivoňka Management Ing. Jan Pivoňka Úvaha o etice: Je etické aby zaměstnanci hráli v pracovní době hry nebo prohlíželi zábavné stránky? Je efektivní zamezit tomuto jevu omezením přístupu na určité stránky? Je

Více

Homolová Kateřina Mikurdová Hana

Homolová Kateřina Mikurdová Hana BAREVNÁ ANGLIČTINA Homolová Kateřina Mikurdová Hana Charakteristika a náplň zájmové činnosti na školní rok 2015/2016 Základním cílem zájmové aktivity Barevná angličtina je seznámit děti s cizím jazykem,

Více

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce Vyučovací předmět: Volba povolání Období: 3. období Počet hodin ročník: 0 0 33 33 Učební texty: 1 3. období A) Cíle vzdělávací oblasti

Více

Výstavba mluveného projevu

Výstavba mluveného projevu Výstavba mluveného projevu Typy projevů Pracovní projev představení své práce představení své organizace referát, přednáška úvod k tématu, workshopu, diskusi Společenský projev projev k jubileu konferování

Více

RÉTORIKA A KOMUNIKACE přednáška DPS 01

RÉTORIKA A KOMUNIKACE přednáška DPS 01 RÉTORIKA A KOMUNIKACE přednáška DPS 01 Úvod, sociální podstata mezilidského sdělování Obsah: kdo stojí před Vámi a koho mám před sebou? organizace výuky (termíny, web, témata, zápočty), T1: antická rétorika

Více

CZ.1.07/2.2.00/28.0021

CZ.1.07/2.2.00/28.0021 14. 10. 2013, Brno Připravil: Ing. Jiří Leitner Garant předmětu: Ing. Vlastimil Vala CSc. Komunikace Vytvořeno s podporou projektu Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU

Více

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Program pro pěstounské rodiny Slezské diakonie jako Pověřená osoba v oblasti náhradní rodinné péče má zpracovanou METODIKU - funkční systém vnitřních

Více

Strategie pro naplnění klíčových kompetencí v 3. 5. ročníku

Strategie pro naplnění klíčových kompetencí v 3. 5. ročníku Cizí jazyk Charakteristika předmětu V rámci povinné výuky prvního cizího jazyka je žákům nabízena výuka anglického nebo německého jazyka. Cizí jazyk je vyučován ve třetím až devátém ročníku v tříhodinové

Více

Metodika poradenství. Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková

Metodika poradenství. Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková Metodika poradenství Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková Úvod V následujícím textu je popsán způsob vedení rozhovoru s klientem, jehož cílem je pomoci klientovi prozkoumat jeho situaci, která ho přivedla

Více