Periodizace dějin hudby část 1/2 (do klasicismu včetně)

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Periodizace dějin hudby část 1/2 (do klasicismu včetně)"

Marcel Říha
před 5 lety
Počet zobrazení:

1 Peridizace dějin hudby část 1/2 (d klasicismu včetně) Čísl prjektu Kódvání materiálu Označení materiálu Název škly Autr Antace Předmět Tematická blast Téma Očekávané výstupy Klíčvá slva Druh učebníh materiálu Rčník 1. Cílvá skupina CZ.1.07/1.5.00/ vy_32_inovace_mix1_evh17 evh17_peridizace1_vyklad.pdf Gymnázium Kladn MgA. Petr Kuna Výukvý materiál zpracvaný frmu stručných hesel, bsahuje základní členění vývje dějin evrpské artificiální hudby (d pčátků d klasicismu včetně) na jedntlivé styly, uvádí základní hudební znaky a představitelé daných hudebních směrů. Na tent materiál navazuje Peridizace DJH 2/2 d rmantismu d 20. stl. EVH Estetická výchva hudební Hudební terie Dějiny hudby Student je beznámen s jedntlivými hudebními styly a jejich znaky, uvede pslupnst kulturně- histrických epch, rientuje se v prblematice hudebních znaků d klasicismu včetně. peridizace dějin hudby výukvý text čtyřleté gymnázium Ověřen , 1.C Pkud není uveden jinak, uvedený materiál je z vlastních zdrjů autra Metdický pkyn: 1

2 Peridizace dějin hudby část 1/2 (d klasicismu včetně) (výklad) Hledisk kulturně histrické Časvé hranice mezi jedntlivými styly nelze určit přesně, každý nvý styl vzniká již v rámci předchzíh a dznívá hlubk d následujícíh stylu. 1. SLOH POLYRYTMICKÝ (vícerytmický) DO 13. STOL. 2. SLOH POLYMELODICKÝ STOL 3. SLOH HARMONICKO MELODICKÝ STOL. 4. SLOH SÖNICKÝ OD 20. STOL. 1. SLOH POLYRYTMICKÝ (vícerytmický) DO 13. STOL. - styl pravěkých kultur, d pčátků lidstva d 13. stl. Starvěké kultury: - 5. tisíciletí př. K. 5. stl. p K. - vyspělé starvěké kultury (např. Mezptámie. Indie, Čína, Egypt ) Hudba starvěkéh Řecka a Říma = ANTICKÁ: - hudba v tét dbě je jednhlasá - rytmus vychází z textu - písmenná ntace nad slabikami 1.Dba mýtická = d 600 př. K. 2.Dba klasická = 600 př. K. 400 př. K. 3.Dba Helénistická = 400 př. K. 400 p K. Středvěká mndie (jednhlas): a/ Chrální b/ Světská 2

3 Chrální stl. p K. vzniká křesťanský chrál = Gregriánský chrál Hudba předrmánská a rmánská kl 9. stl. - universalismus církve, vše v latině - předgregriánské a gregriánské křesťanské zpěvy - trpy, sekvence, pzději rganum - rytmika pdle slv - u nás píseň Hspdine, pmiluj ny Světská stl.se rzvíjí rytířská epika a dvrská lyrika Gtika (příp. až 1400) - stále vychází z universalismu církve - z tht bdbí se již zachval více písní - Rytířská tvrba: ve Francii Trubadúři a Truvéři v Německu Münnesangeři 2. SLOH POLYMELODICKÝ STOL a/ raný středvěký vícehlas b/ vyspělý středvěký vícehlas Raný středvěký vícehlas stl. - liturgická hudba, viz Gregriánský chrál Vyspělý středvěký vícehlas stl. - ve Francii škly Ntre Damme, Ars Antiqua, Arts Nva Renesance stl. - klesá vliv církve 3

4 - Nizzemská + pzději Italská vkální plyfnie - v Itálii madrigaly = typ písně Představitelé: G.Gabrieli, F. Landini - tvrba lidvých a refrmačních hnutí u nás Husité, v Německu Luteráni - u nás Kryštf Harant z Plžic a Bezdružic, Rudlfinská kapela 3. SLOH HARMONICKO MELODICKÝ STOL. - klem pčátku 17. stl. pčátek 20. stl. - harmnie je v rvnváze s meldií - vytříbení dur/mllvéh systému - dlišení instrumentální a vkální hudby Bark kázalst, pats - bass cntinu = nejnižší basvá meldická linka, d níž se vyvíjí celá harmnie skladby (čast fagt, vilncell, cembal ) - rzvíjí se samstatné instrumentální frmy: např. fuga, snata, tri snata, suita, sölvý kncert, cncert grss pera, kantáta, ratrium - představitelé: Itálie : Claudi Mnteverdi, Antni Vivaldi, Archangell Crelli, Giuseppe Trelli, Giuseppe Tartini Francie: Jean Baptiste Lully, Jean Philippe Rameau Anglie: Henry Purcell, Jhn Dwland Německ: Gerg Philippe Telemann, Gerg Friedrich Händel, Jhann Sebastian Bach Čechy: Adam Michna z Otradvic, Pavel Jsef Vejvanvský, Jan Dismas Zelenka, Bhuslav Matěj Černhrský Rkk galantní slh, předklasicismus - první náznaky klasicismu v rámci barka - dkln d barkní kázalsti Itálie: Neaplská škla, Dmenic Scarlatti Francie: Francis Cuperin, Jean Philippe Rameau Klasicismus mizí bass cntinu - suměrnst, přehlednst, systém, řád, lgika 4

5 - perida 8 taktů (4 takty předvětí + 4 takty závětí) - samstatnění meldie a harmnie - bliba třídílnsti typická je snátvá frma : (expzice, prvedení, repríza) - rzvj instrumentálních frem: symfnie, sólvý kncert, smyčcvý kvartet pera, kantáta, ratrium - Představitelé Vídeňská škla: Jsef Haydn, Wlfgang Amadeus Mzart, Ludwig van Beethven Opera: Německ: Ch. W. Gluck Německ: Mannheimská škla: J.V.Stamic, K.V.Stamic, F.X.Richter Berlínská škla: J.A.Benda, K.F.E.Bach Itálie: Neaplská škla: J.Mysliveček Francie: Paris: A.Rejcha 5

Podobné dokumenty

Orientační plán výuky hudební nauky pro školní rok 2018/19

Orientační plán výuky hudební nauky pro školní rok 2018/19 Poznámky: Plán je pouze orientační a může se podle potřeby měnit. Plán zahrnuje pouze rámcové tematické okruhy. Výuka je soustavně doplňována