Mozková kůra. (stavba, funkce, korové analyzátory, nervové dráhy, cévní zásobení mozku) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Transkript

1 Mozková kůra (stavba, funkce, korové analyzátory, nervové dráhy, cévní zásobení mozku) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

2 Cortex cerebri Allokortex = nejstarší vrstva šedé hmoty Pouze 3 vrstvy Zaujímá hippokampus a tzv. čichový mozek (rhinencephalon) Neokortex = vývojově nejmladší a nejdokonalejší 6 vrstev nervových buněk Kůra řídí veškerou činnost organismu a je sídlem vyšší nervové činnosti (Klementa, 1981:199)

3 Funkce kůry Registruje (zachycuje) + analyzuje (rozlišuje) + syntetizuje (seskupuje) vzruchy tvorba impulsů = zajišťují odpověď organismu na změny vnitřního a vnějšího prostředí umožněno drahami ze všech částí CNS z nich přijímá a kam vysílá Okrsky stejné mikroskopické stavby = jednotná funkce korová projekční centra = korové analyzátory Většinou párová, na stejném místě v obou hemisférách

4 Korové analyzátory 1) Motorické korové centrum 2) Motorické korové centrum řeči 3) Korové centrum kožní citlivosti 4) Korové centrum zrakové 5) Korové centrum sluchové 6) Korové centrum chuťové 7) Korové centrum čichové Většina fcí = zajištěna vzájemnou spoluprací několika oblastí kůry

5 1) Motorický korový analyzátor Kůra lobus frontalis před centrální brázdou (sulcus centralis) Jednotlivé oblasti centra ovlivňují jiné svalové skupiny Největší oblast pro ústa, jazyk a prsty (palec!) Z pyramidových buněk centra vycházejí dlouhé axony jako vlákna sestupné = = pyramidové dráhy

6 1) Motorický korový analyzátor Mozkovým kmenem do motorických buněk předních rohů míšních Decussatio pyramidum Řídí VĚDOMÉ, CHTĚNÉ a VŮLÍ ovládané pohyby Přes bazální ganglie ovlivňuje extrapyramidový systém Oboustranné spojení s mozečkem

7 (Holibková, 1994: 121)

8 2) Motorické korové centrum řeči = Brocovo centrum Zadní úsek čelního laloku, vedle motorickým centrum ovládajícím ruku Řídí jemné, přesné pohyby mluvidel důležité pro řeč Poškození = motorická afázie neschopnost vyjádřit se mluvenou řečí Řeč je složitý děj, kromě tohoto centra se podílí i další analyzátory (motorický, sluchový, zrakový; paměť ) - vznik souhrou senzit. a motor. analyz.

9 3) Korové centrum kožní citlivosti V lobus parietalis těsně za sulcus centralis Končí zde dráhy senzitivních vzestupných drah Kříží se do levé hemisféry informace z pravé poloviny těla a naopak Vzruchy od receptorů pro bolest, chlad, teplo, dotyk Uspořádání pro jednotlivé části těla jako u motorického centra Uvědomování si vlastního těla, vnímání bolesti...

10 4) Korové centrum zrakové Vnitřní strana lobus occipitalis Končí zde vlákna zrakových drah Syntéza obrazů zachycených sítnicí Vizuální centrum řeči Dominantní hemisféra těsně vedle zrakového centra Rozeznání tištěného a psaného slova informace odtud do Wernickeova centra (= senzorické centrum řeči) Poškození rozumí mluvenému, NE psanému

11 5) Korové centrum sluchové V lobus temporalis v horním závitu Nervová vlákna z vnitřního ucha přes thalamus Jednotlivé oblasti centra se specializují na rozpoznávání a rozlišování kvalit zvuku výška a barva tónu Wernickeovo centrum (= akustické centrum řeči) Dominantní hemisféra, zadní část centra sluchu Rozpoznání zvuků lidské řeči Poškození senzorická afázie = mluví plynule, správný přízvuk, ale NErozumí

12

13 6) Korové centrum chuťové V lobus parietalis nad sulcus lateralis za centrálním závitem Vjem chuti je dán souhrou s čichovým a zrakovým vjemem

14 7) Korové centrum čichové Neleží v neokortexu, ale ve vývojově starších oblastech (rhinencephalon) Na spodině čelních laloků Vlákna z čichové dráhy nejdou přes thalamus, ale přímo V blízkosti končí i dráhy vedoucí chuťové podněty

15 (Holibková, 1994: 115)

16 Bílá hmota mozková nervové dráhy (1) Vyplňuje vnitřek hemisfér Mezi bazálními gangliemi a mozkovými komorami Množství nervových drah Mezi nimi řídká síť krevních kapilár Dle směru vedení vzruchu jsou dráhy: 1) Asociační Propojují různé gyry stejné hemisféry Umožnění složité analyticko syntetické činnosti kůry

17 Bílá hmota mozková nervové dráhy (2) 2) Komisurální (spojkové) Spojují stejná místa v obouch hemisférách Procházejí většinou corpus callosum 3) Projekční ascendentní a descendentní, zkřížené a nezkřížené Spojují mozkovou kůru s nižšími oddíly CNS Krátká projekční vlákna obousměrně spojují s bazálními ganliemi

18 Bílá hmota mozková nervové dráhy (3) Dlouhá sestupná vlákna = se vějířovitě sbíhají z kůry do bílé hmoty capsula interna vlákna pyramidové dráhy Dlouhé vzestupné dráhy = senzitivní zde končí úsek, který vychází z thalamu do kůry Také úseky drah, které vedou do mozečku a konečné zrakové a sluchové dráhy

19 Tractus nervosi Krátké míšní dráhy = spojují blízké míšní segmenty souhra mezi nimi Zadní provazce míšní Zejména vzestupné (ascendentní) dráhy Přední provazce míšní Zejména sestupné (descendentní)dráhy Postranní provazce míšní Vzestupné i sestupné dráhy

20 Ascendentní dráhy (1) Přímé 1) Tractus spino-bulbo-thalamo-corticalis Tříneuronová dráha (dráha hluboké citlivosti) 1.neuron ve spinální ganglii a dendrity sbírají info z kožních čidel, proprioreceptorů šlach, kloubních pouzder, svalů Neurity v zadních provazcích míšních až do jader zadních provazců v medulla oblongata 2.neuron jádra zadních provazců, kříží se v prodl. míše a končí v thalamu (po překřížení se nazývá lemniscus medialis)

21 Ascendentní dráhy (2) 3.neuron z thalamu do gyrus postcentralis a přilehlých oblastí temenního laloku Přivádí do kůry vjemy dotykové, tlakové 2) Tractus spino-thalamicus 3 neuronová dráha 1.neuron spinální ganglie 2.neuron zadní roh míšní ihned se kříží, vzestupuje předními a postranními provazci a končí v thalamu (senzitivní jádra) opačné strany 3.neuron thalamo kortikální = primární senzitivní kůra gyrus postcentralis

22 Ascendentní dráhy (3) V thalamu se přidávají senzitivní vlákna hlavových nervů Vjemy kožní citlivosti chladu a tepla, bolesti a hrubého dotykového čití 3) Tractus spino-reticularis Fylogeneticky stará dráha Spojení zadních rohů míšních s retikulární formací mozkového kmene, kříží se v segmentu Vjemy pomalé difúzní a těžce lokalizovatelné bolesti, aktivace retikulární formace

23 Ascendentní dráhy (4) 4) Tractus spino-tectalis Fylogeneticky stará Spojení zadních rohů míšních se středním mozkem Dotykové a bolestivé podněty do motorických systémů, které ovlivňují pohyby hlavy a krku Nepřímé 1) Tractus spino-cerebelaris Z míchy do mozečku

24 Ascendentní dráhy (5) Vzruchy z kloubních, svalových a šlachových proprioceptorů regulace svalového napětí a svalové koordinace Probíhá zkříženě i nezkříženě postranními provazci

25 Descendentní dráhy (1) Přímé 1) Tractus cortico-spinalis (pyramidová dráha) Vývojově nejmladší jednoneuronová Dozrávání a myelinizace až po narození, dokončuje se mezi 2.-4.rokem Začíná v gyrus precentralis a přilehlých závitech čelního laloku sestupuje přes capsula interna, pons Varoli do medulla oblongata decussatio pyramidum medulla spinalis

26 Descendentní dráhy (2) Postranní a přední provazce míšní Zakončení = motorické buňky předních sloupců míšních (motoneurony) Odtud 2.neuron k příčně pruhovanému svalu Poškození = porucha volních pohybů na druhé straně těla 2) Tractus cortico-nuclearis (pyramidová dráha hlavových nervů) Probíhá s pyramidovou dráhou Končí u motorických jader hlavových nervů v středním mozku a prodl. míše

27 Nepřímé Descendentní dráhy (3) 1) Extrapyramidové dráhy Začínají v mozkové kůře, končí v motorickém neuronu jader motorických nervů (např. tr. corticoreticularis, tr. Cortico-rubralis extrapyramidové dráhy korové) Jejich průběh je ale přepojen v: Bazálních gangliích Jádrech mozkového kmene Jádrech mozečku.

28 Descendentní dráhy (4) Na ně pak navazují tzv. extrapyramidové dráhy kmenové: Uplatnění: tr. rubrospinalis, tr. tectospinalis, tr. retikulospinalis pro udržení a regulaci svalového tonu reflektorické udržování rovnováhy těla Ovládání mimovolních automatických a poloautomatických pohybů (chůze, plavání...)

29 Cévní zásobení mozku

30 Mozkové tepny Willisův okruh (1) Aa. vertebrales et aa. carotides internae A. vertebralis Párové Na kaudálním konci pons Varoli se spojují do a. basilaris A. basilaris Nepárová Odstupují tepny pro vnitřní ucho, mozeček a mozečková jádra Aa. cerebri posteriores

31 Mozkové tepny Willisův okruh (2) Aa. cerebri posteriores Vznikají dělením a.basilaris Od nich jdou dopředu po každé straně a. communicans posterior Spojují se s a. carotis interna na každé straně pod bifurkací na aa. cerebri media a aa. cerebri anterior Aa. carotides internae Přivádí větší množství krve Rozděluje se na a. cerebri media a a. cerebri anterior

32 Mozkové tepny Willisův okruh (3) Aa. cerebri anteriores Spojeny vpředu a. communicans anterior vi. následující obrázek

33 Willisův okruh

34 Žíly mozku (1) Systém povrchových a hlubokých žil a durálních sinů Sagitalis ústí do něho povrchové venae cerebrales superiores Transversus ústí do něho venae cerebrales inferiores sigmoideus Cavernosus ústí do něho vena cerebralis media Následně pak do v. jugularis interna

35 Žíly mozku (2) 1. Sinus sagittalis superior 2a. Sinus transversus 2b. Sinus sigmoideus 3. Confluens sinuum (torcular herophili) 4. Sinus rectus 5. V. jugularis interna 6. Sinus petrosus superior 7. Sinus petrosus inferior 8. Sinus cavernosus 9. Sinus sagittalis inferior 10. Vv. Frontales 11. Vv. Parietales 12. Vv. Occipitales 13. V. Trolard 14. V. Labbe 15. V. cerebri magna Galeni 16. V. cerebri interna 17. V. basalis Rosenthali

36 Žíly mozku (3)

37 Zdroje Borovanský, L. et al. Soustavná anatomie člověka II. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, s. Dylevský, I., Trojan, S. Somatologie II. Praha: Avicenum, s. Holibková, A., Laichman, S. Přehled anatomie člověka. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci, s. ISBN Klementa, J. et al Somatologie a antropologie. Praha : SPN, s.