MODULY, UČEBNÍ VÝSTUPY A KREDITY ECTS V BAKALÁŘSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU OŠETŘOVATELSTVÍ

Transkript

1 PROJEKT OPERAČNÍHO PROGRAMU VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST INOVACE STUDIJNÍHO PROGRAMU OŠETŘOVATELSTVÍ NA SLEZSKÉ UNIVERZITĚ V OPAVĚ ČÍSLO PROJEKTU CZ.1.07/2.2.00/ MODULY, UČEBNÍ VÝSTUPY A KREDITY ECTS V BAKALÁŘSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU OŠETŘOVATELSTVÍ VÝSLEDKY PROJEKTU Mastiliaková Dagmar a kolektiv Opava 2013

2 Recenze: Prof. PhDr. Anna Eliášová, Ph.D., dr. h. c. Doc. PhDr. Gabriela Vörösová, Ph.D. Slezská univerzita v Opavě, 2013 Autoři textu, 2013 BEZPLATNÝ VÝTISK ISBN

3 Motto: Za účelem dalšího posílení evropské dimenze vysokoškolského vzdělávání a zvýšení zaměstnatelnosti vyzvali ministři sektor vysokého školství k posílení rozvoje modulů, kurzů a kurikul na všech úrovních s evropským obsahem, zaměřením či uspřádáním. Komuniké ze setkání ministrů zodpovědných za vysoké školství v Praze ze dne 19. května 2001 Na cestě k Evropskému prostoru vysokoškolského vzdělávání. Jednou z klíčových složek modernizace vysokoškolského vzdělávání v Evropském prostoru vysokého školství (EHEA) je restrukturace vysokoškolských programů na základě metodiky, která staví na učebních výstupech. Učební výstupy jsou základními stavebními kameny evropské reformy vysokého školství. Všechny ostatní doporučené nástroje a rámce se odvíjejí od formulace učebních výstupů. GIBBS, A. (2011) Příručka pro implementaci ECTS ve studijním programu Ošetřovatelství na Slezské univerzitě v Opavě (s. 4) Český národní kvalifikační rámec (Q-RAM) je metodickým nástrojem pro vývoj a zajišťování kvality kvalifikací v terciárním vzdělávání prostřednictvím vymezení úrovně prokázaných znalostí, dovedností a způsobilostí absolventů. NANTL, J., ČERNIKOVSKÝ, P. a kol. (2010). Národní kvalifikační rámec terciárního vzdělávání České republiky 1. Díl. Národní deskriptory. Praha: MŠMT, (s. 47)

4 Čestné předsednictvo při zahájení závěrečné konference k výsledkům projektu 9. září 2013 v aule Slezské univerzity v Opavě (zprava Edvard Meduna, Maarten Kaaijk, Zuzana Slezáková, Andy Gibbs, Dagmar Mastiliaková). Foto Ivan Augustin. Zahraniční účastníci v jednom z workshopů závěrečné konference k výsledkům projektu 9. září 2013 v budově Slezské univerzity v Opavě. Foto Ivan Augustin.

5 Obsah 1. ÚVOD PŘEDSTAVENÍ PROJEKTU ZÁKLADNÍ ÚDAJE O PROJEKTU CÍLE PROJEKTU CÍLOVÉ SKUPINY PROJEKTU ZAHRANIČNÍ EXPERT V PROJEKTU REALIZAČNÍ TÝM PROJEKTU VÝCHODISKA PROJEKTU PŘEDMĚTOVÁ STRUKTURA STUDIJNÍHO PROGRAMU OŠETŘOVATELSTVÍ PODLE AKREDITACE Z ROKU INSTITUCE ZAPOJENÉ DO REALIZACE PROJEKTU FAKULTA VEŘEJNÝCH POLITIK SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ Ústav ošetřovatelství Fakulty veřejných politik KLINICKÁ PRACOVIŠTĚ PARTNEŘI PROJEKTU Slezská nemocnice v Opavě Psychiatrická nemocnice v Opavě PRŮBĚH PROJEKTU REKAPITULACE ZÁKLADNÍCH ÚDAJŮ O PROJEKTU Klíčové aktivity Monitorovací indikátory VÝSLEDKY PROJEKTU PODLE KLÍČOVÝCH AKTIVIT VÝBĚR A VYŠKOLENÍ PEDAGOGŮ Mnoho otázek a nejasná terminologie Metodické příručky VYTVOŘENÍ STUDIJNÍCH MODULŮ Učební výstupy Stanovení počtu modulů v modulární struktuře Přehled rozvržení studijní zátěže Rozvržení modulů teorie a praxe Specifikace a názvy modulů Moduly teorie a praxe s učebními výstupy Rozmisťování studentů na odbornou praxi Dokumentace odborné praxe Brožura kompetencí Logbook klinických dovedností Záznamník učebních výstupů a docházky Hodnocení učebních výstupů Typy hodnocení a hodnotící nástroje Konstruktivní propojení - učební výstupy - u odborné procedury Konstruktivní propojení - učební výstupy - u komunikace Hodnocení kritického myšlení v ošetřovatelství Hodnocení kritického myšlení v rámci ošetřovatelského procesu Portfolio studenta - soubor záznamů postupu profesního růstu Sebereflexe - metoda sebehodnocení Realizace modulárního studijního programu VYTVOŘENÍ DISTANČNÍCH STUDIJNÍCH OPOR S E-KURZY Přehled názvů 62 vytvořených e-opor s e-kurzy EVALUACE INOVOVANÝCH KURZŮ A REALIZACE PILOTNÍHO OVĚŘENÍ Realizace pilotního ověření Evaluace inovovaných kurzů studenty REALIZACE PRAXE ZÁVĚREČNÁ EVALUACE VÝSTUPŮ PROJEKTU A KONFERENCE

6 6. SHRNUTÍ ZKUŠENOSTÍ Z REALIZACE PROJEKTU SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ SEZNAM ZKRATEK. VYSVĚTLIVKY SEZNAM PŘÍLOH CD

7 1. ÚVOD Vážený čtenáři, předložená publikace informuje o průběhu a výsledcích projektu s názvem Inovace studijního programu Ošetřovatelství na Slezské univerzitě v Opavě. Tento tříletý projekt s číslem CZ.1.07/2.2.00/ byl podpořen Evropským sociálním fondem, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a Slezskou univerzitou v Opavě. Projekt byl realizován v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (2.2. Vysokoškolské vzdělávání) v letech na Ústavu ošetřovatelství Fakulty veřejných politik v Opavě, a to za přímé podpory zahraničního experta Evropské komise na Boloňský proces Andyho Gibbse působícího na Edinburgh Napier University ve Velké Británii. Šíře souvislostí a potřeb inovovat současný systém výuky nejen ve studijním programu Ošetřovatelství a přípravy jeho absolventů pro praxi se odhalila hned při zahájení řešení projektu po úvodních konzultacích s evropským expertem. Společně jsme hledali odpovědi na mnoho otázek, které vyplynuly z rozsáhlé diskuse při ujasňování si problematiky restrukturace studijního programu na základě metodiky, která staví na učebních výstupech a implementaci Evropského systému přenosu kreditů (ECTS). Postupně jsme dospěli k porozumění zejména té skutečnosti, že podle Dublinských deskriptorů je nutné jasně rozlišovat tří nepřekrývající se úrovně terciárního vzdělávání (bakalářskou, magisterskou a doktorskou), podle nichž je učebními výstupy stanovena šíře a hloubka znalostí, dovedností a způsobilostí/kompetencí. Pochopili jsme, že studijní program je zaměřen na proces učení studenta a jeho studijní zátěž vyjádřenou počtem kreditů ECTS (nikoli na stávající počet kontaktních hodin, tj. přímou výuku vyučujících v jednotlivých předmětech) to představuje významnou změnu rolí vyučujícího a studenta. Uvědomili jsme si i význam tzv. konstruktivního propojování ve výuce a učení pro kvalitu dané kvalifikace, což představuje námět nejméně na jeden další rozvojový projekt. Je možné říci, že tato kvalitativní změna představuje historicky druhý významný krok ve výuce ošetřovatelství v České republice. Tím prvním krokem bylo na konci 90. let zavedení výuky vědeckého ošetřovatelství (holistické filozofie, ošetřovatelského procesu, ošetřovatelské diagnostiky aj.) na univerzitách v České republice. V projektu řešený problém byl uchopen inovativním komplexním přístupem v duchu podmínek Evropského vysokoškolského prostoru a Národního kvalifikačního rámce terciárního vzdělávání České republiky. Dosažené výsledky řešeného projektu tak přesahují pracoviště Ústavu ošetřovatelství FVP Slezské univerzity v Opavě. Ukazují směr a mohou se stát inspirací ostatním vzdělávacím institucím v procesu zvyšování kvality výuky a samostudia posluchačů, kteří se pak stanou kompetentnějšími absolventy studijního programu nejen v Ošetřovatelství. Vzhledem k formální šíři výsledků projektu jsou umístěny v Přílohách 1 21 na CD, které je součástí této publikace. Dagmar Mastiliaková 4

8 5

9 2. PŘEDSTAVENÍ PROJEKTU 2.1 Základní údaje o projektu Obsahem projektu, který byl na Slezské univerzitě v Opavě (SU) realizován od konce roku 2010 do listopadu 2013, byla inovace bakalářského studijního programu Ošetřovatelství, oboru Všeobecná sestra na Fakultě veřejných politik SU v Opavě. Inovace spočívala ve vytvoření modulární struktury tohoto studijního programu s implementací kreditního systému ECTS v rozsahu 24 modulů a jejím propojení s obory zaměřenými na studium pedagogiky, psychologie a veřejné správy napříč Fakultou veřejných politik SU v Opavě. V každém modulu byly vytvořeny specifické tematické kurzy (studijní elektronické opory s elektronickými testy), které byly zpřístupněny studentům v e-learningovém prostředí v systému LMS Moodle. Inovované, tematicky specifické elektronické kurzy byly od počátku tvořeny tak, aby je v rámci svého studia mohli využívat i studenti jiných oborů vyučovaných na Slezské univerzitě v Opavě. Vytvořená modulární struktura se 62 studijními oporami a příslušnými elektronickými testy byla navržena tak, aby ve studijním programu Ošetřovatelství v oboru Všeobecná sestra umožnila budoucím studentům cílenou profilaci podle potřeb zaměstnavatelů z řad zdravotnických a sociálních zařízení. Rovněž je zaměřena na zlepšení podmínek cílové skupiny studentů pro potřebné mezinárodní mobility a další uplatnění na trhu práce. Plný název projektu: Inovace studijního programu ošetřovatelství na Slezské univerzitě v Opavě Zkrácený název: ISPOSU Rozpočet: Zdroj financování: ,80 Kč Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 2.2 Vysokoškolské vzdělávání Trvání projektu: 36 měsíců ( ) Realizující subjekt: Slezská univerzita v Opavě, Fakulta veřejných politik, Ústav ošetřovatelství Partneři projektu: Slezská nemocnice v Opavě Psychiatrická nemocnice v Opavě Další informace k projektu naleznete na internetových stránkách projektu: Cíle projektu Hlavním cílem projektu bylo vytvoření modulární struktury (24 modulů) vycházející z reakreditovaného studijního programu Ošetřovatelství, obor Všeobecná sestra na SU v Opavě, zahrnující standardní "evropský" obsah a profil absolventů (podle Směrnice EP a rady 2005/36/ES). Tento záměr představuje komplexní kvalitativní "evropskou" inovaci současného stavu, a zahrnuje: vytvoření modulů, e-kurzů, uplatnění moderních pedagogických metod výuky a hodnocení výsledků vzdělávání dospělých, techniky učení a samostudia studentů, včetně propojení studia s dalšími obory vyučovanými na Fakultě veřejných politik SU v Opavě. 6

10 Při realizaci projektu byly naplňovány dílčí cíle: 1. Identifikace modulů a vytvoření metodiky jejich tvorby. 2. Vytvoření modulů. 3. Vytvoření specifických tematických kurzů v modulech. 4. Vytvoření elektronických studijních opor pro vybraná témata - kurzy (v souladu s metodikou Národního centra distančního vzdělávání), za metodické podpory školitelů: specialisty na pedagogickou stránku e-learningu a specialisty na e-learning). 5. Převedení kurzů do virtuálního prostředí v rámci LMS Moodle. 6. Pilotní ověření vytvořených kurzů a jejich evaluace (včetně praxe). 2.3 Cílové skupiny projektu Cílovou skupinou v projektu byli studenti Fakulty veřejných politik SU v Opavě (primárně v bakalářském studijním oboru Všeobecná sestra, sekundárně studenti dalších bakalářských oborů vyučovaných na FVP SU v Opavě) a pedagogové FVP v Opavě vyučující nejen v tomto oboru. Studenti Po maturitě na střední škole zájemci o získání profesní kvalifikace Všeobecná sestra nastupují do pregraduální prezenční formy tříletého bakalářského profesně kvalifikačního studia a jeho absolvováním získají potřebnou vysokoškolskou kvalifikaci, která je základem pro jejich další kariérní růst a osobnostní rozvoj. Nově v kombinované formě tohoto studia studují při zaměstnání ty sestry, které dosud pro práci bez odborného dohledu a zařazení do 10. a 11. platové třídy nesplňují podmínku vysokoškolského vzdělání. Podle 72 zákona č. 96/2004 Sb. musí být každá kvalifikovaná Všeobecná sestra (vykonávající profesi bez odborného dohledu) centrálně registrována (viz Registrace má omezenou dobu platnosti (6 let) a její pravidelné obnovování je možné prokazatelným získáním stanoveného počtu kreditů za určité formy dalšího vzdělávání směřující k potřebné specializaci. V průběhu pregraduálního bakalářského studia (výběrem modulů a kurzů ve struktuře studijního programu) budou moci i jiní studenti FVP SU v Opavě nasměřovat svou případnou specializaci. To jim následně umožní flexibilní uplatnění na trhu práce. Pedagogové Akademičtí pracovníci/odborníci z praxe/vyučující FVP v oboru Všeobecná sestra k dosažení stanovených výchovně vzdělávacích cílů/kompetencí absolventů inovovali pedagogické metody výuky (osvojování klíčových kompetencí) a techniky hodnocení, které jsou charakteristické pro vzdělávání dospělých. Tím se liší od tradičního "face to face" předávání poznatků. Tvůrčími aktivitami v rámci projektu (vytvoření elektronických studijních opor a e-kurzů) získali další nové poznatky a zkušenosti při tvorbě modulární struktury studijního oboru Všeobecná sestra a budou pak působit i v roli tutorů ve svých modulech a kurzech jak v prezenční, tak v kombinované formě studia. 7

11 2.4 Zahraniční expert v projektu Andy Gibbs působí na Edinburgh Napier University ve Velké Británii. Zajímá se o mezinárodní otázky ošetřovatelství a zdravotní péče s důrazem na Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání, problémy kvality a mobility. Je expertem Spojeného království pro Boloňský proces, prezidentem organizace vysokých škol v oboru ošetřovatelství a porodní asistence Florence Network, členem pracovní skupiny Evropské komise pro uznávání kvalifikací v rámci Boloňského procesu a členem Evropského řídicího výboru pro organizaci vzdělávání expertů v oblasti vysokoškolské reformy (dohlíží na školicí činnost ve 47 signatářských zemích Boloňského procesu). Podílel se na pracovních setkáních v rámci programu pro evaluaci vzdělávacích institucí při Evropské asociaci univerzit, která se konala v Bosně, Turecku, Portugalsku a na Slovensku, rovněž se podílí na auditech kvality v rámci činnosti Evropské sítě pro zajišťování kvality ve vysokoškolském vzdělávání (ENQA). Zajišťuje chod oddělení pro mezinárodní rozvoj na Fakultě ošetřovatelství a porodní asistence a je předsedou předmětové komise pro oblast psychiatrické péče a poruch učení. Participuje ve velkých evropských projektech na platformě vysokých škol ve vztahu k otázkám kvality. Působil jako koordinátor odboru pro studijní záležitosti v rámci projektu pro kulturu kvality pod záštitou Evropské asociace univerzit a člen řídicího výboru pro tvořivost v terciárním vzdělávání. V rámci svého předsednictví v univerzitním výboru pro kvalitu se podílel na auditu participace studentů v procesech kvality. Výsledky auditu byly později prezentovány na jednání prvého Evropského fóra kvality a byly publikovány jako příklad správné praxe ve sborníku Integrace kultury kvality do terciárního vzdělávání. Působil jako poradce pro řadu národních agentur a ministerstev a aktivně se účastnil mezinárodních aktivit v rámci Boloňského procesu v různých evropských, asijských a afrických zemích. Ministři skotské i britské vlády se o jeho aktivitách ve sféře evropského vysokého školství zmiňují jako o příkladu správné praxe. Již řadu let se Andy Gibbs zajímá o Českou republiku a změny v českém ošetřovatelství realizované během uplynulé dekády. Andy Gibbs má kvalifikaci zdravotní sestry pro psychiatrickou péči a v minulosti byl děkanem Fakulty komunitního zdraví. Jeho publikační činnost zahrnuje studie v oblasti mikropolitiky a suicidality. Je prvním britským zdravotníkem, který podrobně studoval domácí násilí proti těhotným ženám, a také spoluautorem odborných doporučení pro Královskou společnost porodních asistentek a Královskou společnost porodníků a gynekologů. Je mu potěšením účastnit se projektu Inovace studijního programu ošetřovatelství na Slezské univerzitě v Opavě a je přesvědčen, že tento projekt přispěje k dalšímu rozvoji ošetřovatelského vzdělávání v této zemi. 2.5 Realizační tým projektu Realizační tým projektu byl podle pracovních rolí složen z odborně, administrativně a na informační technologie zaměřených členů. Mezi ně patřili akademičtí pracovníci Fakulty veřejných politik, zejména Ústavu ošetřovatelství, odborníci z praxe a další pracovníci Slezské univerzity v Opavě: Doc. PhDr. Dagmar Mastiliaková, Ph.D. vedoucí řešitelského týmu Ing. Marek Bumbálek finanční manažer Mgr. Ivana Janků administrátor projektu PhDr. Ing. Hana Danihelková metodik pro pedagogiku e-learningu Mgr. Lenka Špirudová, Ph.D. metodik studijního programu Ošetřovatelství Ing. Petr Korviny, Ph.D. metodik e-learningu 8

12 Mgr. Lenka Hanková expertka na profil absolventa Mgr. Barbora Adamčíková expertka na profil absolventa Andy Gibbs expert Evropské komise na Boloňský proces Doc. PhDr. Juraj Kalnický, Ph.D. školitel metodicko-didaktických postupů Mgr. Jiřina Hosáková inovátorka studijního programu Ošetřovatelství Mgr. Jana Kačorová inovátorka studijního programu Ošetřovatelství Mgr. Hana Heiderová inovátorka studijního programu Ošetřovatelství Mgr. Zdeňka Jelenová inovátorka studijního programu Ošetřovatelství PhDr. Zdeňka Římovská inovátorka studijního programu Ošetřovatelství. 2.6 Východiska projektu Při řešení projektu řešitelé postupovali s podporou zahraničního experta podle tří hlavních východisek: 1. Rámce kvalifikací pro Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání (QF-EHEA); 2. Evropského rámce kvalifikací pro Celoživotní učení (EQF-LLL); a 3. Národního kvalifikačního rámce terciárního vzdělávání v České republice (Q-RAM). Dalšími podklady byly platné dokumenty jako Zákon č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, Věstník MZ ČR částka 7/2007 Sb., Etický kodex zdravotnického pracovníka nelékařských oborů, Etický kodex sester, Národní soustava povolání a další. Zohledněn byl rovněž aktuální Pracovní návrh věcného záměru zákona o vysokých školách z února Předmětová struktura studijního programu ošetřovatelství podle akreditace z roku 2009 V tříletém bakalářském studijním programu Ošetřovatelství na Fakultě veřejných politik Slezské univerzity v Opavě studenti získávají kvalifikaci v oboru Všeobecná sestra. Stávající studijní program podle akreditace z roku 2009 má předmětovou strukturu (180 kreditů), mezi jejíž charakteristické rysy patří: Vysoký počet studentů ve studijním programu Ošetřovatelství (např. v akademickém roce 2010/2011 studovalo celkem 437 studentů v prezenční a kombinované formě studia) a nízký počet interních odborných vyučujících na tento počet studentů. Vysoký počet předmětů (95), které jsou ohodnoceny různým počtem kreditů (teorie 1, 2, 3), praxe (4, 5, 6, 8). Samostatné (izolované) předměty nemají stanovené učební výstupy. 95 předmětů zahrnuje celkem 4627 h, z toho je 3625,5 h kontaktních a pouze 1001,5 h nekontaktních viz Příloha 1 na CD. Vysoká studijní zátěž studentů přímou výukou kontaktními hodinami (více než 2/3, neodpovídá studijní zátěži podle kreditů ECTS s 1/3 kontaktních a 2/3 nekontaktních h). 9

13 Odborná praxe studentů v 1. a 2. ročníku se koná i o prázdninách, což nemají jiné studijní obory. Velký počet externích vyučujících (50 až 60) jednotlivých předmětů náročná organizace výuky časté přesuny a změny. Ukončování jednotlivých předmětů zápočty a zkouškami je zaměřeno na faktické znalosti, neumožňuje sledovat průběžný rozvoj kritického myšlení směrem ke klíčovým kompetencím pro praxi. Při mobilitách studentů v rámci programu ERASMUS se uznávají předměty, nikoli kredity předměty vzdělávacích institucí v semestrech nejsou totožné studenti proto vykonávají zkoušky a zápočty i za dobu své mobility na jiné instituci. 10

14 3. INSTITUCE ZAPOJENÉ DO REALIZACE PROJEKTU 3.1 Fakulta veřejných politik Slezské univerzity v Opavě Od 1. října 2008 má Slezská univerzita třetí fakultu. Je jí Fakulta veřejných politik v Opavě, která vznikla vyčleněním některých studijních programů a odborných pracovišť, které je garantují, z Filozoficko-přírodovědecké fakulty. Novou součást vytvářejí Ústav ošetřovatelství, Ústav pedagogických a psychologických věd a Ústav veřejné správy a regionální politiky. Studijními programy, které fakulta nabízí, jsou Mezinárodní teritoriální studia, Ošetřovatelství, Sociální politika a sociální práce a Specializace v pedagogice. Bližší informace: Ústav ošetřovatelství Fakulty veřejných politik Vznik Ústavu ošetřovatelství je datován ke dni 1. září 2006 v souvislosti se zahájením studia ve studijním programu Ošetřovatelství, obor Všeobecná sestra na Slezské univerzitě v Opavě v akademickém roce 2006/2007. Ústav ošetřovatelství garantuje výuku teorie a praxe ošetřovatelství, která má charakter profesně kvalifikačního studia. Teoretická výuka zahrnuje základy společenskovědních disciplín; základy medicínských disciplín a vědecky koncipovaného ošetřovatelství. Praktická výuka studentů je průběžně realizována ve spolupráci s partnerskými zdravotnickými institucemi a speciálními pracovišti v Opavě nejen v rámci Moravskoslezského kraje. Ústav ošetřovatelství disponuje moderním výukovým zázemím a technologiemi, podporuje a rozšiřuje mezinárodní mobility studentů a kooperuje se zahraničními partnery s cílem vytvořit evropskou kulturu kvality v ošetřovatelství. Bližší informace: Klinická pracoviště partneři projektu Slezská nemocnice v Opavě Od roku 2003 je zřizovatelem Slezské nemocnice v Opavě Moravskoslezský kraj. Disponuje 650 lůžky a její provoz zajišťuje 1200 zaměstnanců. Nemocnice zahrnuje 25 odborných oddělení primariátů, provozuje ambulance, lůžka a laboratoře a pokrývá tak celé spektrum odborností zdravotní péče na regionální úrovni. Je smluvním partnerem Ústavu ošetřovatelství FVP SU v Opavě pro realizaci odborné praxe studentů a partnerem řešeného projektu. Bližší informace: Psychiatrická nemocnice v Opavě Psychiatrická nemocnice je zdravotnické zařízení. Je příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je MZ ČR. Jde o odborný léčebný ústav určený pro diagnostiku, léčbu a posouzení duševních chorob, léčení alkoholových a drogových závislostí. Nemocnice disponuje 863 lůžky, na kterých se ročně léčí pacientů. Spádové území nemocnice představuje 1,3 mil. obyvatel Moravskoslezského kraje. Je smluvním partnerem Ústavu ošetřovatelství FVP SU v Opavě pro realizaci odborné praxe studentů a partnerem řešeného projektu. Bližší informace: Zapojení partnerů: 11

15 4. PRŮBĚH PROJEKTU 4.1 Rekapitulace základních údajů o projektu Klíčové aktivity Projekt byl realizován v šesti vzájemně se prostupujících klíčových aktivitách: 1. Výběr a vyškolení pedagogů klíčová aktivita probíhala od počátku do konce projektu. Aktivita byla zaměřena na výběr pedagogů FVP podle jejich odborného zaměření ve výuce a jejich vyškolení v uplatňování moderních pedagogických metod výuky zaměřených na získávání kompetencí, hodnocení výsledků vzdělávání dospělých, technik učení a samostudia. V klíčové aktivitě proběhla téměř desítka školení, z části vedených zahraničním expertem A. Gibbsem, z části tuzemskými odborníky na andragogiku, e-learning a modularizaci studijního programu. Realizovaná školení umožnila rozšíření poznatků akademických pracovníků, které připravily podmínky pro tvorbu a budoucí využití modulární struktury studijního oboru Všeobecná sestra. Zahraniční expert v průběhu projektu podnikl sedm návštěv Slezské univerzity v Opavě, během nichž poskytl odborné know-how jako základ transferu osvědčené pedagogické praxe v evropském vysokoškolském prostoru, související zejména s ECTS a mezinárodními mobilitami studentů, a to formou zpracování metodiky a handbooku pro implementaci ECTS v podmínkách SU v Opavě, studijního programu Ošetřovatelství. Rozvinutím nových poznatků a pedagogických dovedností současně s předáním zkušeností a jejich adaptací došlo ke zvýšení efektivity práce zapojených interních i externích pedagogů a podpoření úspěšné tvorby modulární struktury studijního oboru Všeobecná sestra. Výstup klíčové aktivity: u cílové skupiny pedagogů byly výstupem zejména: 1. Zvýšení motivace interních i externích pedagogů k aktivnímu přístupu, tvořivosti a ochotě podílet se na změně tradičních přístupů a výukových metod. 2. Demonstrace znalosti a dovednosti metodicko-didaktických postupů uplatňovaných při výuce orientované na osvojování klíčových kompetencí studentů. 3. Metodika a handbook pro implementaci ECTS na SU v Opavě, studijním programu Ošetřovatelství. 4. Porozumění potřebě implementace evropského kreditního systému (ECTS) pro zajištění kvality institucionálního vzdělávání a mezinárodních mobilit studentů (význam získání ECTS Label pro vzdělávací instituci). 5. Prohloubení kolegiality a soudržnosti týmu ve spolupráci zaměřené na dosažení stanoveného cíle. 6. Zvýšení kompetencí a samostatnosti každého člena autorského týmu týkající se tvorby elektronické studijní opory pro kombinované studium. Původně plánovaný počet podpořených pedagogů byl 60 osob, dosažený počet činil 115 podpořených osob, z toho 106 osob úspěšně. 2. Vytvoření studijních modulů a kurzů klíčová aktivita probíhala od dubna 2011 do července Aktivita byla zaměřena na vytvoření modulární struktury, která vycházela ze stávajícího reakreditovaného studijního programu Ošetřovatelství, obor Všeobecná sestra. Tvorba zahrnovala aktivity zaměřené na vymezení institucionálních a kurikulárních proměnných (např. velikost modulu, počet kreditů, struktura jednotlivých modulů, cíle, obsah, hodnocení; další charakteristické prvky modulárního systému, kompetence a standardy profesní přípravy sester, koordinace mezi moduly studijního programu; stanovení předpokladů pro vstup do modulů apod. Tvorba modulární struktury zahrnovala tvůrčí činnost pedagogů související se stanovením názvu modulu, jeho obsahovým zaměřením, požadovaným profilem absolventa, formou realizace (prezenční, kombinovaná, e-learning, bloky), specifikací semestru pro výuku, 12

16 maximálním počtem kreditů, požadovaným počtem studentů. Součástí tvorby jednotlivých modulů bylo rovněž stanovení technických požadavků na jejich realizaci (učebna, laboratoř, posluchárna), stanovení místa výuky, stanovení názvů tematických kurzů v modulu a stanovení požadované formy realizace (prezenční, kombinovaná, e-learning, bloky praxe apod.) Výstup klíčové aktivity: byla vytvořena modulární struktura (24 modulů), která po obsahové i formální stránce reflektuje "evropskou ECTS" inovaci stávajícího studijního oboru Všeobecná sestra na nově pojatém kvalitativním základě s využitím moderních pedagogických nástrojů a s orientací na studenta jeho aktivitu, zvýšenou samostatnost a odpovědnost za dosažené výsledky studia. Vytvořené moduly s tematickými elektronickými oporami s e-kurzy umožňují propojení studia na FVP v oborech orientovaných na pedagogiku, psychologii a veřejnou správu. Jednotný formální rámec k identifikaci modulu zahrnuje: 1. Specifikaci základních atributů modulu; 2. Specifikaci realizačních aspektů modulu; 3. Specifikace jednotlivých kurzů (témat v modulech), celkem 62 kurzů. Jednotlivé kurzy se vztahují k obsahu předmětů stávajícího studia Všeobecná sestra. 3. Vytvoření distančních studijních opor a e-kurzů klíčová aktivita probíhala od září 2011 do prosince 2012 a byla zaměřena na zajištění soudržnosti studijního programu a návaznost vytvořených studijních materiálů (stejná filozofie, logika a struktura). Vzhledem k velkému množství kurzů/témat ze současných předmětů se na jejich tvorbě podílely téměř čtyři desítky autorů z řad interních akademických pracovníků, externích odborníků a klinických specialistů. Autoři byli seznámeni s cíli studia v oboru Všeobecná sestra a charakteristikou výuky sester v pregraduálním studiu (ve formách prezenční a kombinované). V souladu s vytvořenou modulární strukturou studijního oboru Všeobecná sestra (24 modulů) a tematickým vymezením specifických kurzů (62) v jednotlivých modulech byli k tvorbě elektronických/ distančních studijních opor metodicky vyškoleni autoři podle svého odborného zaměření. K jejich vytvoření měli k dispozici připravenou elektronickou šablonu kurzu, kterou plnili odborným textem, ilustracemi, úkoly, cvičeními, testy, případovými studiemi apod. Tvorba opor probíhala pod metodickým vedením specialistů z realizačního týmu projektu. Při realizaci této klíčové aktivity proběhl úvodní skupinový vzdělávací seminář, na něj navazovaly individuální konzultace a metodická setkání. V rámci této aktivity byly rovněž zakoupeny odborné publikace nezbytné jak pro samotné zpracování studijních opor, tak i pro výuku. Výstup klíčové aktivity: došlo k prohloubení kompetencí pedagogů i externích odborníků autorů elektronických/distančních studijních opor pro jednotlivé kurzy v modulech. Odborné proškolení a vedení autorů v průběhu této klíčové aktivity vedlo k jejich seznámení se s principy tvorby elektronických/distančních studijních opor a zvýšilo významným způsobem jejich kompetence a samostatnost při této činnosti. Specialisté řídicího týmu na ošetřovatelství, pedagogickou stránku e-learningu a vlastní e-learning odborně proškolili jednotlivé autory a poskytovali jim metodické konzultace se zaměřením na specifika jejich kurzů tak, aby vytvořené distanční opory a e-kurzy, následně i moduly, byly koherentní a přispívaly k vyšší kvalitě studia v oboru. Výstupem klíčové aktivity bylo vytvoření 62 distančních studijních opor pro specifické kurzy v modulech a jejich následné zpracování do elektronické podoby testování (e-learningových kurzů). Zásadní inovací vůči dosavadnímu stavu je to, že jejich struktura je naplněna souborem prvků zajišťujících on-line interaktivitu studujících a jejích přímé vtažení do soustavného průběhu studia a průběžnou sebeevaluací. Nehmotným výstupem jsou dále nové kompetence autorů distančních studijních opor, kteří 13

17 se naučili sestavit tento materiál tak, aby po převedení do elektronické podoby (elearningového kurzu) umožnil vysokou míru interaktivity studujících a podpořil jejich zvídavost a motivaci ke studiu. Důležitou součástí klíčové aktivity byla krátkodobá stáž odborníka na e- learning (Dr. Petr Korviny) na Napier University v Edinburghu ve Velké Británii, v jejímž rámci se seznámil s fungováním tamního pracoviště pro e-learning a provedl konzultace s tamějšími experty. Původně plánovaný počet vytvořených distančních studijních opor s e-kurzy činil 60, dosažený počet činil Evaluace inovovaných kurzů a realizace pilotního ověření klíčová aktivita probíhala od února 2012 do září 2013 a zahrnovala: 1. Vypracování evaluačních posudků evaluátory/oponenty k vytvořeným distančním studijním oporám s e-kurzy. 2. Vlastní pilotní ověření výuka ve stávající předmětové struktuře s využitím 62 vytvořených e-kurzů. Pilotní ověření se uskutečnilo podle harmonogramu v průběhu letního a zimního semestru akademických roků 2011/2012 a 2012/2013. Výuka byla realizována pedagogy/vyučujícími na FVP SU v Opavě pod dohledem inovátorů modulů a kurzů. 3. Evaluace samotnými studenty formou vyplnění elektronických dotazníků. Od studentů zapojených do evaluace realizační tým obdržel více jak 6800 vyplněných dotazníků, které byly vyhodnoceny. Výsledky evaluace umožnily provedení odborné, metodické a organizační úpravy inovovaných kurzů. 4. Evaluace modulů a kurzů v průběhu odborné praxe v psychiatrii a gerontopsychiatrii v Psychiatrické léčebně. 5. Evaluace modulů a kurzů v průběhu odborné praxe v klinických oborech a ambulantní péči ve Slezské nemocnici v Opavě. S ohledem na odlišný charakter navržené modulární struktury a stávající předmětové struktury studia probíhalo pilotní ověření vytvořených e-kurzů v rámci stávajících předmětů tak, že pro každý e-kurz byl stanoven seznam primárních předmětů, kde bylo využití dané opory stěžejní, a dále seznam předmětů sekundárních, u nichž se předpokládá doplňkové a rozšiřující využití dané opory ve výuce. Výstup klíčové aktivity: 3 semestry trvající proces výuky s využitím v nově vytvořených kurzů (pro samostudium) v rámci stávající předmětové struktury probíhal jak ve studijním oboru Všeobecná sestra, tak ve výuce jiných oborů na FVP v Opavě. Pilotního ověření v inovovaných e-kurzech se zúčastnilo v rámci systému LMS Moodle více jak 7000 studentů SU v Opavě. Původně plánovaný počet podpořených studentů byl 4600 osob (z toho 4000 úspěšně podpořených), dosažený počet činil 4958 podpořených osob, z toho 4184 osob úspěšně. 5. Realizace praxe klíčová aktivita probíhala od dubna 2012 do září Její součástí byla odborná praxe na klinických pracovištích (např. interně, neurologii, chirurgii, gynekologickoporodnickém oddělení, dětském oddělení aj.), včetně odborné praxe v základní a specializované psychiatrické péči. Rámcově odborná praxe studentů zahrnovala 18 zastřešujících okruhů odborných dovedností. Studenti v průběhu odborné praxe využívali vytvořené e-opory s e-kurzy, v nichž jsou metodické návody na vytváření individuálních edukačních plánů a kazuistik v klinických oborech. Postup podle těchto metodických pokynů v e-oporách rozvíjel u studentů kritické myšlení v průběhu celého studia. Každá studentem vytvořená kazuistika v dané oblasti klinické praxe je odrazem úrovně zvládnutých teoretických poznatků a tím i úrovně kritického myšlení, kterou vyučující posuzoval. Příkladem používání vytvořených e-opor byly i dovednosti komunikace s klienty/ pacienty, kdy se studenti v této dovednosti stále zdokonalují a k tomu využívají zpětnou vazbu z vytvořené e-opory až do ukončení studia. 14

18 Výstup klíčové aktivity: Odborná praxe studentů byla nedílnou součástí pilotního ověřování výuky v rámci stávající předmětové struktury (modulární struktura byla vytvořena, nikoli zatím systémově zavedena) s využitím vytvořených e-kurzů. 6. Závěrečná evaluace výstupů projektu a konference klíčová aktivita probíhala od září 2013 do listopadu Byla zaměřena na evaluační proces, který představuje důležitou řídicí činnost, zabezpečující kvalitu výsledků projektu s důrazem na jejich inovativní charakter. Jejím smyslem bylo vyhodnotit stav, kvalitu a dopad vykonané aktivity nebo vytvořeného produktu na cílovou skupinu. Interní evaluace probíhala průběžně po celou dobu realizace projektu a zahrnovala posuzování dosažených výstupů v časovém průběhu projektu. Průběžné vyhodnocování dosažených výsledků bylo využíváno k průběžnému zkvalitňování průběhu projektu a nutné korekci probíhajících prací. Výstup klíčové aktivity: V závěrečné fázi projektu (září 2013) proběhla závěrečná evaluace projektu na dvoudenní konferenci. První den konference byl určen pro odbornou veřejnost. Zúčastnili se jí pozvaní účastníci z řad akademických pracovníků FVP a odborných klinických pracovníků vyučujících na FVP, lokální zaměstnavatelé sester, zástupci tuzemských univerzit, a v neposlední řadě také zahraniční experti ze Slovenska, Nizozemí a Velké Británie. Programem prvního dne konference byla evaluace a diseminace dosažených výsledků projektu, prezentace vytvořených modulů a kurzů, odborná rozprava a diskuze přítomných odborníků, včetně výměny zkušeností a dobré praxe. Druhý den konference byl určen cílové skupině studentů a byl zaměřen na prezentaci výstupů a výsledků projektu. Výstupem konference je sborník příspěvků. 15

19 listopad 13 říjen 13 září 13 srpen 13 červenec 13 červen 13 květen 13 duben 13 březen 13 únor 13 leden 13 prosinec 12 listopad 12 říjen 12 září 12 srpen 12 červenec 12 červen 12 květen 12 duben 12 březen 12 únor 12 leden 12 prosinec 11 listopad 11 říjen 11 září 11 srpen 11 červenec 11 červen 11 květen 11 duben 11 březen 11 únor 11 leden 11 prosinec 10 Klíčová aktivita 1. Výběr a vyškolení pedagogů 2. Vytvoření studijních modulů a kurzů 3. Vytvoření distančních studijních opor a e-kurzů 1.MZ 2.MZ 3.MZ 4.MZ 5.MZ 6.MZ 7.MZ 4. Evaluace inovovaných kurzů a realizace pilotního ověření 5. Realizace praxe 6. Závěrečná evaluace výstupů projektu a konference Harmonogram klíčových aktivit 16

20 4.1.2 Monitorovací indikátory Kód indikátoru Název indikátoru Plánovaná hodnota Dosažená hodnota % plnění MI Počet nově vytvořených/inovovaných produktů ,33% Počet nově vytvořených/inovovaných kurzů v rámci studijního programu ,33% Počet podpořených osob - pracovníků v dalším vzdělávání ,67% Počet podpořených osob v dalším vzdělávání - pedagogických a akademických pracovníků - muži ,67% Počet podpořených osob v dalším vzdělávání - pedagogických a akademických pracovníků - ženy ,67% Počet podpořených osob v počátečním vzdělávání - studentů celkem ,68% Počet podpořených osob v počátečním vzdělávání - studentů VŠ - muži ,64% Počet podpořených osob v počátečním vzdělávání - studentů VŠ - ženy ,73% Počet podpořených osob - poskytovatelé služeb ,00% Počet úspěšně podpořených osob v počátečním vzdělávání - studentů ,60% Počet úspěšně podpořených osob v počátečním vzdělávání - studentů VŠ - muži ,45% Počet úspěšně podpořených osob v počátečním vzdělávání - studentů VŠ - ženy ,75% Počet úspěsně podpořených osob - pracovníků v dalším vzdělávání ,73% Počet úspěšně podpořených osob - pedagogických a akademických pracovníků v dalším vzdělávání - mužů ,67% Počet úspěšně podpořených osob - pedagogických a akademických pracovníků v dalším vzdělávání - žen ,29% Počet zapojených partnerů ,00% 17

21 5. VÝSLEDKY PROJEKTU PODLE KLÍČOVÝCH AKTIVIT 5.1 Výběr a vyškolení pedagogů První klíčovou aktivitou řešeného projektu bylo zaměření na vyškolení pedagogů vyučujících ve studijním programu Ošetřovatelství s cílem získání znalostí a dovedností pro vlastní tvorbu modulární struktury a modulů. S podporou zahraničního experta měli vyučující po celou dobu řešení projektu (od prosince 2010) jedinečnou příležitost ujasňovat si celou šíři problematiky Mnoho otázek a nejasná terminologie Pro cílovou skupinu pedagogů bylo na začátku řešení projektu nejobtížnější ujasnit si celou šíři problematiky implementace kreditního systému ECTS, diskuze při konzultacích byla neobvykle rozsáhlá: Co je to kredit? Co zahrnuje studijní zátěž studenta? Jak se postupuje při odhadu studijní zátěže studenta? Proč se pouze formálně připisují kredity předmětům ve stávajícím studijním programu Ošetřovatelství, aniž reálně vyjadřují studijní zátěž studenta? Jak se liší předmět a modul? Jaký je rozdíl mezi předmětovou a modulární strukturou studijního programu? Jak se stanovuje počet kontaktních a nekontaktních hodin? Existuje rozdíl v harmonogramu a organizaci výuky v Akademickém roce v souvislosti se studijní zátěží studentů? Jak se odpoutat od zaměření na tradiční počet hodin výuky v předmětech a soustředit se na proces učení studenta? Jak postupovat při formulaci učebních výstupů? Proč je nutné rozlišovat úrovně při formulaci učebních výstupů? Jak se liší pojmy učební výstup a kompetence? Co je to konstruktivní propojování ve výuce a učení? Jakým způsobem posuzovat dosaženou úroveň učebních výstupů a kompetencí? Jak posuzovat schopnost kritického myšlení studenta, když předměty jsou ukončovány jednorázově zápočtem nebo zkouškou bez kritérií pro dosažení učebních výstupů? Jak správně vyučovat výzkum v ošetřovatelství na bakalářské úrovni? Proč při modulárním systému výuky není nutná jednorázová státní závěrečná zkouška při ukončení studia? Pedagogové si na začátku ujasňovali terminologii vzhledem k jejímu nejednotnému chápání, např. kompetence ve vztahu k cílům výuky pedagogů a učebním výstupům. Dalším úskalím byla odlišnost 18

22 tradičního chápání počtu kontaktních výukových hodin (přímá výuka pedagoga) od pojetí hodin studijní zátěže studenta zahrnujícího i nepřímou výuku a samostatné učení (nekontaktní hodiny), kterou vyjadřuje počet kreditů ECTS (24-30 h = 1 kredit ECTS). Expert pak vysvětlil, že na jednu kontaktní hodinu odhadem připadají dvě hodiny samostudia studenta (Gibbs, 2011, s. 17) Metodické příručky Aby bylo dosaženo potřebné úrovně znalostí k úspěšnému dokončení projektu, vytvořil v rámci přímé podpory projektu zahraniční expert Evropské komise na Boloňský proces Andy Gibbs dvě metodické příručky s názvem: 1. Klíčové charakteristiky a metodologie reforem vysokého školství viz Příloha 2 na CD. 2. Příručka pro implementaci ECTS ve studijním programu Ošetřovatelství na Slezské univerzitě v Opavě viz Příloha 3 na CD. Metodické příručky usnadnily vyučujícím ve studijním programu Ošetřovatelství (akademickým pracovníkům) pochopení celé šíře problematiky implementace kreditního systému ECTS do studijního programu. Vyučující si uvědomili, že: Podle Dublinských deskriptorů je nutné jasně rozlišovat tří nepřekrývající se úrovně terciárního vzdělávání (bakalářskou, magisterskou a doktorskou), podle nichž je učebními výstupy stanovena šíře a hloubka znalostí, dovedností a způsobilostí. Pozice docenta a profesora jsou funkčními místy na univerzitě, nikoli dalšími kvalifikačními stupni. Studijní program je zaměřen na proces učení studenta a jeho studijní zátěž vyjádřenou počtem kreditů ECTS, nikoli na stávající počet hodin přímé výuky vyučujících, což zároveň představuje významnou změnu rolí vyučujícího a studenta. Snížení stávající studijní zátěže studentů (kontaktních hodin) znamená sladění s Evropským systémem převodu a sběru kreditů (ECTS). Modul je tematicky integrovaná učební jednotka s vyšším počtem ECTS kreditů (5, 10, 15). Učební výstupy v modulární struktuře studijního programu je nutné stanovit na třech navazujících úrovních (uvnitř modulů, na úrovni modulů a kompetencemi na úrovni celého studijního programu). Kvalitu získané kvalifikace zajišťuje tzv. konstruktivní propojení stanovených výstupů z učení, forem a metod výuky a učení, a metod hodnocení. Pro řízené samostudium (nekontaktní hodiny) je nutné mimo jiné vytvořit distanční elektronické studijní opory s elektronickými kurzy pro sebehodnocení dosažené úrovně znalostí a dovedností (pro zpětnou vazbu studentům). Hodnocení učebních výstupů kvalifikačního studia zvyšuje celkovou kvalitu výuky a přípravu absolventů pro praxi. Stanovení vhodných nástrojů na hodnocení (měření) dosažené úrovně učebních výstupů je téma nejméně na jeden další projekt. Pro výuku výzkumu v ošetřovatelství na bakalářské úrovni je nutné stanovit učební výstupy, které odpovídají této úrovni. 19

23 Proškolení pedagogů vedlo k pochopení významu implementace kreditů ECTS, odlišnosti modulárního a předmětového systému a ke změně celkového tradičního pohledu na vyučování a hodnocení studentů. 5.2 Vytvoření studijních modulů Tuto výzvu pro vysokoškolský sektor obsahuje Komuniké ze setkání evropských ministrů zodpovědných za vysoké školství v Praze 19. května Modulární struktura studijních programů odstraňuje rozdíl mezi evropskou a angloamerickou strukturou studia (Gibbs, 2011, s. 10), podporuje učební proces, akademické vzdělávání dělí do integrovaných studijních celků se standardní velikosti (5, 10, 15 kreditů ECTS) Učební výstupy Koncepce učebních výstupů je popsána v Příručce pro uživatele ECTS z roku Učební výstupy vyjadřují to, co se očekává, že student bude znát, čemu bude rozumět a co bude schopen demonstrovat či vykonávat po ukončení učebního procesu. Učební výstupy je nutné formulovat tak, aby byly měřitelné či testovatelné (Gibbs, 2011, s. 12). V modulární struktuře studijních programů jsou učební výstupy formulovány na třech úrovních: uvnitř modulů, na úrovni modulů a na úrovni studijního programu jako kompetence Stanovení počtu modulů v modulární struktuře Zahraniční zkušenosti se shodují, že je optimální, když se proces akademického vzdělávání na instituci dělí do modulů se standardní velikosti, např. moduly všech studijních programů s 10 kredity ECTS. To zvyšuje srovnatelnost a kompatibilitu vytvořených studijních programů. Ve studijních oborech zaměřených na praxi, jako je ošetřovatelství, je mimo jiné nutné rozhodnout, zdali daný modul bude čistě praktický, čistě teoretický nebo smíšený (teoreticko-praktický). O tom zpravidla rozhoduje dostupnost klinických pracovišť pro realizaci praxí a z celkového pohledu je třeba zvážit, jak se dá praxe organizovat s ohledem na možnou kumulaci studentů v určitých fázích studia (Gibbs, 2011, s. 13). Řešitelé projektu při úvahách o počtu modulů v modulární struktuře vycházeli jak z reálné studijní zátěže studenta podle ECTS pro dosažení kompetencí podle Národního kvalifikačního rámce terciárního vzdělávání České republiky, tak i z údajů Pracovního návrhu věcného záměru zákona o vysokých školách, zveřejněného v únoru 2011 na webových stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (1 kredit ECTS = 30 hodin zátěže studenta, a pro specificky regulované bakalářské programy přísluší 240 kreditů ECTS, viz Příloha 4, s. 25 na CD Přehled rozvržení studijní zátěže V projektu s modulární strukturou (240 kreditů ECTS) byla studijní zátěž studenta rozvržena takto: 1 kredit ECTS 30 h 20

24 1 modul 10 kreditů ECTS = 300 h 1 semestr 30 kreditů ECTS = 3 moduly = 3x300 h = 900 h 1 akademický rok, tj. AR (ZS + LS) = 60 kreditů ECTS ( ) = 1800 h 1 týden = 40 h 1 AR = 52 týdnů (40 týdnů výuka + 4 týdny zkouškové období + 8 týdnů prázdniny), 1 SEMESTR = 22 týdnů (20 týdnů výuka/učení + 2 týdny zkouškové). Toto rozložení studijní zátěže studenta zároveň mění harmonogram akademického roku a získáním stanoveného počtu kreditů ECTS při ukončení každého modulu odpadá potřeba tradiční jednorázové státní závěrečné zkoušky Rozvržení modulů teorie a praxe Modulární strukturu se studijní zátěží 240 kreditů ECTS ve studijním programu Ošetřovatelství tvoří 24 modulů, z toho je 12 modulů teorie a 12 modulů odborné praxe. Rozvržení teorie a praxe v zimních a letních semestrech akademického roku ukazuje následující tabulka: 1 AKADEMICKÝ ROK = 52 týdnů (40 týdnů výuka + 4 týdny zkouškové + 8 týdnů prázdniny) 1 SEMESTR = 22 týdnů (20 týdnů výuka/učení + 2 týdny zkouškové období) AKADEMICKÝ ROK ZIMNÍ SEMESTR LETNÍ SEMESTR týdny 3 moduly 30 kreditů ECTS 900 h týdny 3 moduly 30 kreditů ECTS 900 h 1 TEORIE PRAXE 2 TEORIE / PRAXE PRAXE / TEORIE 3 TEORIE PRAXE 4 TEORIE / PRAXE PRAXE / TEORIE Toto rozvržení výuky umožňuje i rozložení výukové zátěže pedagogů, např. výuka teoretických modulů v kombinované formě studia Ošetřovatelství může být zahájena od letního semestru v době, kdy studenti prezenční formy nastupují na odbornou praxi. Návaznost výuky v modulech v jednotlivých semestrech ukazuje následující tabulka: 21

25 1 AKADEMICKÝ ROK = 52 týdnů (40 týdnů výuka + 4 týdny zkouškové + 8 týdnů prázdniny) 1 SEMESTR = 22 týdnů (20 týdnů výuka /učení + 2 týdny zkouškové období) Akademický rok (AR) ZIMNÍ SEMESTR 20 týdnů výuka + 2 týdny zk = = 900 h 27,3 (820h) + 2,6 (80h) = 30 ECTS 2 týdny zkouškové (80 h 2,6 ECTS) LETNÍ SEMESTR 20 týdnů výuka + 2 týdny zk = = 900 h 27,3 (820h) + 2,6 (80h) = 30 ECTS 2 týdny zkouškové (80 h 2,6 ECTS) / / / /20. 1 modul 10 ECTS 300 h TEORIE 1 modul 10 ECTS h TEORIE 1 modul - 10 ECTS 300 h TEORIE 1 modul - 10 ECTS 300 h TEORIE 3 moduly 30 kreditů ECTS 900 h 2 modul 10 ECTS 300 h 2 modul 10 ECTS h 2 modul - 10 ECTS 300 h 2 modul - 10 ECTS 300 h 3 modul 10 ECTS 300 h 3 modul 10 ECTS h 3 modul 10 ECTS 300 h 3 modul 10 ECTS 300 h 1 modul 10 ECTS 300 h PRAXE 1 modul - 10 ECTS 300 h PRAXE 1 modul - 10 ECTS 300 h PRAXE 1 modul - 10 ECTS 300 h PRAXE 3 moduly 30 kreditů ECTS 900 h 2 modul 10 ECTS 300 h 2 modul - 10 ECTS 300 h 2 modul - 10 ECTS 300 h 2 modul - 10 ECTS 300 h 3 modul 10 ECTS 300 h 3 modul 10 ECTS 300 h 3 modul 10 ECTS 300 h 3 modul 10 ECTS 300 h Specifikace a názvy modulů V modulární struktuře bylo nutné promyslet a obsahově integrovat výukové tematické celky tak, aby bylo dosaženo stanovených učebních výstupů postupně na konci každého modulu a kompetencí na úrovni celého studijního programu. Podle tematického zaměření jednotlivých modulů byly zvoleny i jejich názvy a specifikace. Následující tabulka ukazuje zvolené názvy a specifikace modulů v celém 4letém studijním programu (240 kreditů ECTS): 1. AKADEMICKÝ ROK 60 kreditů ECTS = 1800 h NÁZVY MODULŮ MODUL Ošetřovatelská péče 1 ZÁKLADY OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE A VĚDY V OŠETŘOVATELSTVÍ MODUL Počet hodin studijní zátěže studenta TEORIE 3x300=900h 30 kreditů ECTS 22

26 Ošetřovatelská péče 2 ZDRAVÍ, SPOLEČNOST A POSKYTOVÁNÍ PÉČE MODUL Ošetřovatelská péče 3 TEORIE A DOVEDNOSTI APLIKOVANÉ V OŠETŘOVATELSTVÍ MODUL Ošetřovatelská praxe 1 NEMOCNICE (sekundární péče) MODUL Ošetřovatelská praxe 2 KOMUNITA (primární péče) MODUL Ošetřovatelská praxe 3 DOMÁCÍ A DLOUHODOBÁ OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE (terciární péče) ZS PRAXE 3x300=900h 30 kreditů ECTS LS 2. AKADEMICKÝ ROK 60 kreditů ECTS = 1800 h NÁZVY MODULŮ MODUL Ošetřovatelská péče 4 VĚDECKÉ PRINCIPY OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE U KLIENTŮ S INTERNÍMI ONEMOCNĚNÍMI MODUL Ošetřovatelská péče 5 VĚDECKÉ PRINCIPY OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE U KLIENTŮ S CHIRURGICKÝMI ONEMOCNĚNÍMI MODUL Ošetřovatelská péče 6 VĚDECKÉ PRINCIPY PÉČE O ZRANITELNOU POPULACI, PROFESIONÁLNÍ, ETICKÁ A PRÁVNÍ PROBLEMATIKA VE ZDRAVOTNICTVÍ MODUL Ošetřovatelská praxe 4 NEMOCNICE (INTERNA, DIAGNOSTICKÁ PRACOVIŠTĚ, INTERNÍ AMBULANCE) MODUL Ošetřovatelská praxe 5 NEMOCNICE (CHIRURGIE, OPERAČNÍ SÁLY, CHIRURGICKÉ AMBULACE) MODUL Ošetřovatelská praxe 6 ZAŘÍZENÍ PRO SENIORY, DLOUHODOBÁ OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE 3. AKADEMICKÝ ROK 60 kreditů ECTS = 1800 h NÁZVY MODULŮ Počet hodin studijní zátěže studenta TEORIE 3x300=900h 30 k ECTS ZS PRAXE 3x300=900h 30 k ECTS LS Počet hodin studijní zátěže studenta 23

27 MODUL Ošetřovatelská péče 7 VĚDECKÉ PRINCIPY OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE O ZDRAVÍ ŽEN A NOVOROZENCŮ MODUL Ošetřovatelská péče 8 VĚDECKÉ PRINCIPY OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE O ZDRAVÍ KOJENCŮ, DĚTÍ A ADOLESCENTŮ MODUL Ošetřovatelská péče 9 VĚDECKÉ PRINCIPY PODPORY DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ A OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE O DUŠEVNĚ NEMOCNÉ MODUL Ošetřovatelská praxe 7 AMBULANCE/NEMOCNICE/KOMUNITA (PÉČE O ZDRAVÍ ŽEN, V PRŮBĚHU TĚHOTENSTVÍ, PORODU, V ŠESTINEDĚLÍ, PÉČE O NOVOROZENCE) MODUL Ošetřovatelská praxe 8 AMBULANCE/NEMOCNICE/KOMUNITA (PÉČE O KOJENCE, DĚTI A ADOLESCENTY) MODUL Ošetřovatelská praxe 9 AMBULANCE/NEMOCNICE/KOMUNITA (PODPORA DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ A PÉČE O DUŠEVNĚ NEMOCNÉ) 4. AKADEMICKÝ ROK 60 kreditů ECTS = 1800 h NÁZVY MODULŮ MODUL Ošetřovatelská péče 10 ZÁKLADY VÝZKUMU A PRAXE ZALOŽENÉ NA DŮKAZECH MODUL Ošetřovatelská péče 11 VĚDECKÉ PRINCIPY OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE U AKUTNÍCH A KRITICKÝCH STAVŮ MODUL Ošetřovatelská péče 12 MANAGEMENT V OŠETŘOVATELSTVÍ MODUL Ošetřovatelská praxe 10 BAKALÁŘSKÁ PRÁCE PROJEKT MODUL Ošetřovatelská praxe 11 NEMOCNICE (JIP a ARO) MODUL Ošetřovatelská praxe 12 TEORIE 3x300=900h 30 k ECTS ZS PRAXE 3x300=900h 30 k ECTS LS Počet hodin studijní zátěže studenta TEORIE 3x300=900h 30 k ECTS ZS PRAXE 3x300=900h 30 k ECTS LS 24

28 AMBULANCE/NEMOCNICE/KOMUNITA (ORGANIZACE A ŘÍZENÍ OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE, MENTORSKÁ ČINNOST) Moduly teorie a praxe s učebními výstupy Počet kreditů ECTS ve studijním programu Ošetřovatelství určuje, jaký počet výstupů z učení je reálné zvládnout. V projektu vytvořené moduly mají základní strukturu podle mezinárodně akceptovaných deskriptorů (Gibbs, 2011, s. 15) a inkorporují kredity ECTS se standardní studijní zátěží studenta (1 kredit 30 h). V souladu s doporučením zahraničních odborníků bylo rozhodnuto o formulaci optimálního počtu 6 učebních výstupů na úrovni každého modulu. Učební výstupy jsou formulovány do pozorovatelné a hodnotitelné podoby a odpovídají požadovaným složkám kvalifikace absolventa studijního programu Ošetřovatelství. Učební výstupy na úrovni modulů jsou formulovány obecněji, aby byly platné na delší časové období a nebylo nutné je často měnit. Vedle studijní literatury a elektronických studijních opor pro řízené samostudium obsahuje každý vytvořený modul přehled výukových témat s návrhem dílčích učebních výstupů uvnitř daného modulu. Výuka uvnitř každého modulu vytváří pro garanta modulu a vyučující tematických celků s výukovými cíli autonomní tvůrčí prostor pro tzv. konstruktivní propojování. To představuje vytváření plánů výuky a promyšlený postup provázání učebních výstupů, výukových a učebních aktivit a hodnocení dosažené úrovně učebního výstupu. Pro každý teoretický modul (celkem 12) byl vytvořen orientační rozpis konstruktivního propojení k jednotlivým učebním výstupům na úrovni těchto modulů. Na jeden učební výstup v teoretickém modulu při konstruktivním propojení připadá orientačně studijní zátěž studenta 15 h kontaktních a 31 h nekontaktních. Moduly teorie a praxe 1. AR viz Příloha 5 na CD. Moduly teorie a praxe 2. AR viz Příloha 6 na CD. Moduly teorie a praxe 3. AR viz Příloha 7 na CD. Moduly teorie a praxe 4. AR viz Příloha 8 na CD. V rámci řešeného projektu je všech 24 modulů v modulární struktuře označeno jako povinné. Volitelné moduly pro studijní program Ošetřovatelství (pro 3. a 4. ročník studia) je možné podle použité metodiky snadno vytvořit a obsahově zaměřit tak, aby byl naplněn požadavek dosažených kompetencí na úrovni studijního programu. Stejně tak je možné vytvořit moduly i pro jiné studijní obory na univerzitě, které mají v současné době předměty zaměřené např. na Zdravý životní styl nebo Potřeby stárnoucí populace, dětí, rodin apod. Moduly je možné dále vytvořit i pro specializační vzdělávání sester podle potřeb klinické praxe v rámci CŽV. U vzdělávání sester z klinické praxe v kombinované formě, distanční formě nebo u specializačního studia univerzita zpravidla neorganizuje klinickou praxi Rozmisťování studentů na odbornou praxi Ekonomicky tlak na snižování výdajů a efektivitu ve zdravotnictví přesouvá ohnisko zájmu do oblasti komunitního zdraví s důrazem na interdisciplinární přístup. Právě v důsledku těchto trendů dochází ke změnám ve vzdělávání sester. Studenty a akademickou obec to posouvá od péče o nemocné v lůžkových zařízeních k ošetřovatelství jako péči o podporu zdraví a její řízení ve vztahu k jedincům v rodinném kontextu, a rodině ve společenském kontextu. Vnímání a integrace ošetřovatelských 25

29 kompetencí v praxi se tak mění. Nová realita nás staví před dilema, jak vychovat a připravit sestry schopné pečovat o rozmanitou klientelu rozptýlenou ve společnosti, ale také o kriticky nemocné pacienty při akutní hospitalizaci ve špičkových nemocnicích (Rough, Halstead, 2008). Pro splnění tohoto cíle je nutná reorganizace kurikula a začlenění příslušných aspektů do celého studijního programu, nejen do jediného předmětu např. Veřejné zdraví. Studenti potřebují bohatší klinickou zkušenost v komunitní péči za dohledu mentorů a zkušených sester. Dominový efekt vede následně k dalším změnám. Studenti musí měnit své představy o prostředí, kde budou pracovat, a o klientech/pacientech, o které budou pečovat. Musí též měnit své představy o potřebných dovednostech. Potřebují se naučit péči o seniory a kulturně rozmanité osoby v jejich domácím prostředí, včetně řízení dlouhodobé péče (Billings, Halstead, 2005). Obecným východiskem pro rozmisťování studentů ošetřovatelství na odborné praxi jsou oblasti prevence: primární, sekundární a terciární. Ve zdravotnických a sociálních zařízeních tohoto typu je poskytována klientům/pacientům péče v podobě široké škály služeb. V nich ošetřovatelství plní své společenské funkce a role. Posláním sester ve společnosti je pomáhat jednotlivcům, rodinám a skupinám uspokojovat aktuální potřeby a dosahovat jejich maximální tělesné, psychické a sociální možnosti v souladu s prostředím, ve kterém žijí a pracují. Klinická praxe ošetřovatelství se proto neřídí speciálními pracovišti, ale potřebou procvičení základních ošetřovatelských dovedností a rozvoje kompetencí v rámci vymezených rolí, a ty lze procvičovat na každém klinickém pracovišti, bez ohledu na jeho např. medicínsky odborné zaměření. Možné rozmístění studentů odborné praxe ukazuje následující tabulka: PŘEHLED ROZMÍSTĚNÍ ODBORNÉ PRAXE Moduly ODBORNÉ PRAXE 1-12 ZAŔÍZENÍ ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE V OBLASTECH PRIMÁRNÍ, SEKUNDÁRNÍ A TERCIÁRNÍ PREVENCE 1 Sekundární péče akutní nemocniční péče 1 2 Primární péče komunitní péče 1 3 Terciární péče domácí a dlouhodobá ošetřovatelská péče 1 4 Sekundární péče interní nemocniční pracoviště, diagnostická 2 pracoviště, ambulance 5 Sekundární péče chirurgická nemocniční pracoviště, operační 2 sály, ambulance 6 Terciární péče zařízení o seniory, paliativní a dlouhodobá 2 ošetřovatelská péče 7 Primární sekundární *komunitní péče o zdraví žen (v průběhu 3 těhotenství, porodu, šestinedělí) péče o novorozence 8 Primární sekundární *komunitní péče o zdraví kojenců, dětí 3 a adolescentů 9 Primární sekundární *komunitní péče o duševní zdraví a péče 3 o duševně nemocné 10 BAKALÁŘSKÁ PRÁCE práce na projektu 4 11 Sekundární péče akutní nemocniční péče, JIP a ARO 4 12 Primární sekundární *komunitní péče organizace a řízení ošetřovatelské péče, mentorská činnost pod dohledem 4 Akademický rok 26

30 *Komunitní péče zahrnuje zdravotní a sociální služby z oblasti primární a terciární prevence Dokumentace odborné praxe Na teoretický modul v modulární struktuře vždy navazuje modul praxe. K modulům odborné praxe byla v projektu vytvořena dokumentace odborné praxe, která slouží k posuzování dosažené úrovně odborných dovedností a kompetencí v průběhu studia. Řešitelský tým ve spolupráci s klinickými partnery projektu, Slezskou nemocnicí v Opavě a Psychiatrickou léčebnou v Opavě (nyní Psychiatrická nemocnice v Opavě), se zaměřil na vytvoření tří součástí dokumentace, které umožní posuzování dosažené úrovně kompetencí a odborných dovedností studenta v klinické praxi. Elektronická podoba dokumentace umožňuje i její rozdělení podle potřeby jednotlivých ročníků Brožura kompetencí Účelem vytvoření brožury kompetencí je umožnění posuzování dosažené úrovně kompetencí studenta v klinické praxi. Základními východisky pro vznik této brožury byly platné dokumenty: Národní kvalifikační rámec terciárního vzdělávání České republiky; Zákon č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování; Národní soustava povolání; Etický kodex zdravotnického pracovníka nelékařských oborů a Etický kodex sester (Věstník MZ ČR částka 7/2004; V návaznosti na učební výstupy v modulech řešitelé projektu rozdělili kompetence Všeobecných sester podle v zahraničí nejčastěji publikovaných čtyř hlavních domén: Doména 1: Profesní a etické hodnoty (9 kompetencí). Doména 2: Komunikace a interpersonální vztahy (8 kompetencí). Doména 3: Ošetřovatelská praxe a rozhodování (10 kompetencí). Doména 4: Vedení, management a týmová spolupráce (7 kompetencí). Každá doména zahrnuje vymezení úvodního obecného standardu pro kompetence, následuje vymezení oborového standardu a pak výčet jednotlivých kompetencí. K nim jsou stanovena i kritéria pro posouzení jejich dosažení u studenta. Na konci brožury jsou navíc uvedeny rámcové kompetence Všeobecných sester ve specifických oblastech ošetřovatelské praxe: v péči o osoby v oblasti duševního zdraví; v péči o osoby s poruchami učení (hendikepované osoby); v péči o děti a dospívající; v péči o těhotné ženy, rodičky a matky; v péči o osoby s chronickými onemocněními a kognitivními poruchami, např. amnézií, demencí viz Příloha 9 na CD. 27

31 Logbook klinických dovedností Tento dokument slouží jako pomůcka pro studenty a mentory, která umožňuje monitorovat a hodnotit rozvoj klinických dovedností studentů. Jednotlivé dílčí učební výstupy jsou sestaveny do 18 okruhů zastřešujících odborných dovedností. Při odborné praxi na konkrétních klinických pracovištích studenti potřebují podporu zaměřenou na rozvoj příslušných dovedností v rámci modulů odborné praxe. Před započetím každého bloku praktické výuky musí student spolu s mentorem identifikovat ty klinické okruhy, které daný modul vyžaduje a odborné pracoviště tuto výuku umožňuje. VÝUKOVÉ OKRUHY ODBORNÝCH DOVEDNOSTÍ: 1 KARDIOPULMONÁLNÍ RESUSCITACE 10 PREVENCE A TERAPEUTICKÉ ZVLÁDÁNÍ NÁSILÍ A AGRESE 2 MANUÁLNÍ ZRUČNOST A MANIPULACE 11 PREVENCE INFEKCÍ 3 VYLUČOVÁNÍ 12 ZNALOST MATEMATICKÝCH OPERACÍ 4 PŘÍPRAVA A PODÁVÁNÍ LÉKŮ 13 BEZPEČNÉ PODÁVÁNÍ TRANSFUZÍ 5 VÝŽIVA 14 MOBILITA A IMOBILITA 6 HYDRATACE 15 PODPORA SPÁNKU 7 OSOBNÍ HYGIENICKÁ PÉČE 16 KOMUNIKACE A INTERPERSONÁLNÍ DOVEDNOSTI 8 POZOROVÁNÍ 17 SOCIÁLNÍ A REKREAČNÍ PÉČE 9 INTEGRITA KŮŽE 18 DOPROVÁZENÍ A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ Součástí Logbooku klinických dovedností jsou tři přílohy: 1. Přehled rozmístění odborné praxe (viz kap ); 2. Pokyny ke klinické praxi jsou nedílnou součástí dokumentace k odborné praxi. Objasňují přípravné fáze a pravidla realizace praxe v prostředí zdravotnických a sociálních zařízení. Tyto informace umožňují nejen studentům, ale i mentorům postupovat v souladu s požadavky studijního plánu a vytvářet studentům potřebnou atmosféru, v níž je odborná praxe uskutečňována. 3. Kritéria k měření dosažené úrovně rozvoje znalostí a dovedností u studenta před prvním nástupem na odbornou praxi. Studenti prvního ročníku by po ukončení teoretické výuky ve třech modulech na konci zimního semestru měli být připraveni k nástupu na odbornou praxi. K posouzení této úrovně může posloužit pomůcka v podobě vytvořených kritérií, která vymezují minimální požadavky na dosaženou úroveň znalostí a dovedností u studenta. Navíc každý modul praxe má v prvním týdnu tzv. přípravu na praxi, kde jsou v simulačním centru školy prakticky procvičovány dovednosti uvedené v tomto dokumentu v každém roce studia viz Příloha 10 na CD Záznamník učebních výstupů a docházky Záznamník dokumentuje průběžné a závěrečné hodnocení úrovně dosažených učebních výstupů u studenta vykonávajícího odbornou praxi podle učebního plánu včetně jeho sebehodnocení. Zároveň slouží k evidenci docházky v jednotlivých týdnech odborné praxe. Záznamy provádí mentor klinické praxe a student. Student odpovídá za správnost a úplnost dokumentace ve svém záznamníku. Zaznamenávání aktuálně dosažené úrovně rozvoje studenta (stavu jeho znalostí, dovedností, 28

32 zkušeností a sebereflexe) v jednotlivých týdnech praxe i na konci každého modulu umožňuje sledování vzestupné rozvojové úrovně studenta v průběhu celého studijního programu. Záznamy jsou důležitými informacemi pro tutora osobního rozvoje studenta a mentory, kterým umožňují rozhodování při plánování dalšího postupu ve výuce podle rozvojových potřeb studenta. Plánované umísťování studenta při odborné praxi na různé typy pracovišť od 1. ročníku mu umožňuje získat vlastní zkušenosti a přehled o organizaci a fungování systému zdravotní a sociální péče. Součástí tohoto dokumentu je na konci formulář Finální hodnocení. Jde o zhodnocení studenta určeným mentorem a potvrzení, že student splnil všechny studijní požadavky odborné praxe a je schopen pracovat bez odborného dohledu viz Příloha 11 na CD Hodnocení učebních výstupů Kvalita kvalifikace je zajišťována především tzv. konstruktivním propojením stanovených výstupů z učení, forem a metod výuky a učení, a metod hodnocení. Jde o to, aby formy a metody výuky a učení byly navrženy tak, aby co nejlépe podporovaly dosažení očekávaných výstupů (Nantl, 2010, s. 13). Studenti získávají kredity ECTS na základě komplexu hodnocení, které má prokázat, že dosáhli požadovaných učebních výstupů jak v jednotlivých modulech studijního programu, tak na úrovni celého studijního programu. Modularizace může vést k nebezpečí navyšování počtu zkoušek (s tendencí začleňovat zkoušku na konci každého modulu v každém semestru), a zároveň experti poukazují na skutečnost, že při klasických zkouškách je upřednostňováno reprodukování faktů a testování znalostí na úkor porozumění a kritického myšlení (Gibbs, 2011, s. 18). Tlak na studenty, aby se podřídili stylu učení založeném na memorování poznatků zhoršuje kvalitu vzdělávacího procesu. Metody, strategie a přístupy v oblasti hodnocení by měly úzce navazovat na učební výstupy a být plně integrovány s efektivním učením studentů. Akademie vysokoškolského vzdělávání vytvořila databázi se základními zásadami správné praxe v oblasti hodnocení studentů. Hodnocení by mělo: být nedílnou součástí návrhu studijních oborů být jednoznačné, platné, spolehlivé a přiměřené hrát pozitivní roli v učebním procesu studentů být založeno na pochopení toho, jak se studenti učí být rozmanité umožnit studentům získat průběžnou zpětnou vazbu k procesu učení a k vlastním výkonům. (Gibbs, 2011, s. 19) Hodnoticí kritéria stanovují úroveň, jaké musí studenti dosáhnout, pokud chtějí uspět při úkolech, které prokazují, že splnili učební cíle, to znamená, že hodnoticí kritéria konkretizují, jak se dané úkoly budou posuzovat. Obvykle mívají tato kritéria podobu minimálních (prahových) standardů, takže za úspěšné zvládnutí úkolu a dosažení učebních výstupů se považuje jejich naplnění nebo překročení. Studentům musí být jasné, čeho musí dosáhnout k úspěšnému naplnění hodnoticích kritérií konkrétního úkolu. Úkol i příslušná kritéria hodnocení musí odpovídat úrovni, na které student studuje (Gibbs, 2011, s. 19). 29

33 Typy hodnocení a hodnoticí nástroje Dobrým vodítkem pro volbu hodnoticích postupů je aktivní sloveso učebního výstupu. Formativní hodnocení poskytuje studentům a učitelům zpětnou vazbu k modifikaci učebních a výukových aktivit. Dává informaci o dosaženém vývoji, je integrováno do procesu učení a výuky, a dá se využít jako součást průběžného hodnocení. Sumativní hodnocení shrnuje učební výstupy studenta na konci modulu (programu). Jeho součástí je udělení známky. Využívá např. klasického zkoušení a testů. Nemůže však hodnotit všechny učební výstupy, hodnotí jen jejich vzorek. Průběžné hodnocení je kombinací formativního a sumativního hodnocení. Obvykle zahrnuje opakované sumativní hodnocení. Z hlediska hodnotících indikátorů je v ošetřovatelství nutné při hodnocení učebních výstupů rozlišovat, zda jde o: Učební výstup předvádějící výkon, např. bezpečná aplikace injekce, pak je konečné hodnocení vyhovující (splnil podmínky) nebo nevyhovující (nesplnil podmínky) nebo jde o: Učební výstup rozvojový, např. komunikace, ošetřovatelský proces, pak toto hodnocení zahrnuje rozvoj kritického myšlení, rozvoj schopností a dovedností k vyšší expertní úrovni. Mezi nejčastěji používané hodnoticí nástroje patří: písemné testy; hodnoticí škály laboratorních dovedností; kazuistiky viz Příloha 12 na CD; eseje viz Příloha 13 na CD; individuální portfolio (záznamy postupů osobního růstu); sebereflexe; evaluace v klinické praxi; kritéria úrovně kritického myšlení aj. V současné době jsou některé z nich ověřovány ve stávající předmětové struktuře studijního programu Ošetřovatelství na Slezské univerzitě v Opavě Konstruktivní propojení učební výstupy u odborné procedury Konstruktivní propojování začíná u výuky dílčích tematických celků v rámci modulu. Výuka v modulu je složena z plánů výuky zaměřených na dílčí výukové cíle. Plán výuky zahrnuje výukový cíl, výukové strategie, učební aktivity studenta a hodnoticí postupy (Gibbs, Kenedy, Vickers, 2012). Vytvořený plán výuky představuje promyšlený postup provázání učebních výstupů, výukových a učebních aktivit a hodnocení dosažené úrovně učebního výstupu viz Příloha 14 na CD Konstruktivní propojení učební výstupy u komunikace Rozvojové učební výstupy představují postupný rozvoj znalostí a dovedností od základní k vyšší expertní úrovni. V oblasti komunikace je možné stanovit učební výstupy od počátku studia až do jeho ukončení. V následující tabulce je uveden přehled rozvojových učebních výstupů v oblasti komunikace, který obsahuje vytvořený Logbook klinických dovedností. KOMUNIKACE A INTERPERSONÁLNÍ DOVEDNOSTI AR Učební výstupy Po příslušné teoretické průpravě, procvičení v laboratoři simulačního centra, samostudiu a klinické praxi by student měl být schopen: 30

34 1. 1. ZVLÁDAT ošetřovatelskou péči, prokázat soucit/empatii a efektivní komunikaci ve všech interakcích. 2. PROKÁZAT manuální zručnost a bezpečné zacházení s pacientem při změnách polohy, zvedání a transportu. 3. POHOVOŘIT o významu verbálních a nonverbálních dovedností používaných ve zdravotnických zařízeních. 4. PROKÁZAT schopnost efektivní komunikace telefonicky, s klienty a kolegy. 5. PROKÁZAT takt a citlivost při získávání informací od klientů/pacientů v různých situacích. 6. PROKÁZAT schopnost verbálně přijímat a předávat zprávy nebo hlášení sester. 7. PROKÁZAT schopnost efektivně napsat ošetřovatelskou zprávu, hlášení. 8. PROKÁZAT schopnost identifikovat bariéry efektivní komunikace. 9. PROKÁZAT schopnost udržovat si důvěru pacienta. 10. PROKÁZAT schopnost efektivního kladení otázek a naslouchání PROKÁZAT schopnost otevřít, udržovat a uzavřít konverzaci s klienty, pacienty, poskytovateli péče a kolegy. 12. PROKÁZAT schopnost efektivní komunikace s klienty vyžadující specifické komunikační strategie. 13. PROKÁZAT schopnost předávání informací získaných od klienta svým kolegům. 14. PROKÁZAT schopnost předávání informací pečovatelům nebo členům rodiny. 15. PROKÁZAT schopnost pomoci pacientům svým vlastním způsobem komunikace vyjádřit touhy a přání. 16. PROKÁZAT schopnost vyjednávání s klienty, pacienty, pečovateli, členy rodiny a kolegy PROKÁZAT schopnost poskytnout konstruktivní zpětnou vazbu klientům, pacientům, pečovatelům a kolegům. 18. PROKÁZAT schopnost efektivně používat mlčení a ověřování, zda klient/pacient rozumí poskytovaným informacím. 19. UPLATŇOVAT praxi založenou na důkazech při různých komunikačních postupech. 20. PROKÁZAT různé komunikační dovednosti (s odkazem na normy a pravidla) a učit méně zkušený personál. Plán výuky komunikace a možnosti její evaluace viz Příloha 15 na CD Hodnocení kritického myšlení v ošetřovatelství Kritické myšlení je specifické přemyšlení a porozumění v procesu rozhodování o tom, co dělat nebo čemu věřit ve specifické situaci. Kriticky myslící sestra zaujímá analytický přístup, projevuje pochopení souvislostí, vyhodnocuje domněnky a hypotézy, získává informace ze spolehlivých zdrojů, zvažuje varianty řešení a provádí stálé vyhodnocování dosažených výsledků svých aktivit (McDonald, 2007). Pro ošetřovatelskou praxi jsou schopnosti kritického myšlení nezbytné. Identifikace charakteristik kritického myšlení a chování studenta umožňují stanovení výukových strategií, učení studenta a hodnocení. Pomáhají také identifikovat způsoby a hodnotící kritéria dosažené úrovně kritického myšlení. Kritické myšlení je možné nejefektivněji posuzovat pomocí systematicky vytvořeného (z mnoha aspektů integrovaného) plánu. Příklad rámcového plánu ukazuje následující tabulka. 31

35 RÁMCOVÝ PLÁN PRO POSUZOVÁNÍ KRITICKÉHO MYŠLENÍ PROJEVUJE SCHOPNOST KRITICKÉHO MYŠLENÍ V PÉČI O ZDRAVÍ Klinické hodnocení Test s mnohočetným výběrem v učebně Písemná esej zkouška v učebně Kazuistika Prezentace v učebně PROJEVUJE analytický přístup x x x PROJEVUJE pochopení souvislostí x x x x x VYHODNOCUJE domněnky/hypotézy x x x x x x VYUŽÍVÁ spolehlivé zdroje x x x x x ZVAŽUJE varianty řešení x x x x x VYHODNOCUJE vývoj stavu pacienta x x x x x Deník PŘÍKLAD KRITÉRIÍ ROZŠÍŘENÉHO INTEGROVANÉHO PLÁNU PRO POSUZOVÁNÍ KRITICKÉHO MYŠLENÍ Cíl: V závěru modulu (učebního celku) bude student prokazovat schopnost kritického myšlení v péči o zdraví průkazným chováním: 1. PROJEVUJE ANALYTICKÝ PŘÍSTUP 1.1. VYHLEDÁVÁ fakta/důkazy 1.2. VYHLEDÁVÁ variantní hlediska 1.3. PRAKTIKUJE metakognici (sebereflexi způsobu vlastního poznávání kognitivního stylu) 1.4. ZACHOVÁVÁ flexibilitu 1.5. PROJEVUJE větší proaktivitu, než reaktivitu 2. PROJEVUJE POCHOPENÍ SOUVISLOSTÍ 2.1. POKLÁDÁ věcné otázky 2.2. ZOHLEDŇUJE pohled klienta 2.3. IDENTIFIKUJE situace vyžadující modifikaci/změnu 2.4. STANOVUJE priority pro individuální stav klienta 2.5. OVĚŘUJE význam plánu pro klienta 3. VYHODNOCUJE DOMNĚNKY/HYPOTÉZY 3.1. PŘEMÝŠLÍ nad předpoklady fungování okolního světa 3.2. VYHLEDÁVÁ alternativní hlediska a přístupy 3.3. ODDĚLUJE důkazy/fakta od falešných představ 3.4. SROVNÁVÁ rozdíly mezi idejemi/představami a přesvědčeními 3.5. POTVRZUJE platnost předpokladu/domněnky před vyvozením závěrečného úsudku 4. ZÍSKÁVÁ INFORMACE ZE SPOLEHLIVÝCH ZDROJŮ 4.1. PRACUJE s vhodnou a spolehlivou základnou poznatků a informací 4.2. UVĚDOMUJE si omezení vlastních znalostí 4.3. POUŽÍVÁ platné informační zdroje 32

36 4.4. ROZLIŠUJE mezi přesnými a nepřesnými informacemi 4.5. PROVÁDÍ posuzování na základě informací 5. ZVAŽUJE VARIANTY ŘEŠENÍ 5.1. USMĚRŇUJE proces spolupráce při řešení problému 5.2. HLEDÁ možnosti alternativních řešení 5.3. VYTVÁŘÍ plán 5.4. PŘIPRAVUJE podklady pro vědecké zdůvodnění plánu/intervencí 5.5. SESTAVUJE priority ošetřovatelských intervencí 5.6. PLÁNUJE cíle/očekávané výsledky v péči 6. VYHODNOCUJE VÝVOJ STAVU PACIENTA 6.1. POSUZUJE efektivitu plánu z různých pohledů (klienta, jeho nejbližších, a jiných poskytovatelů péče) 6.2. VYHLEDÁVÁ informace k posuzování efektivity plánu 6.3. ANALYZUJE nové informace 6.4. PROVEDE závěrečnou evaluaci/hodnocení efektivity plánu 6.5. STANOVÍ kritéria pro evaluaci/hodnocení plánu 6.6. REVIDUJE plán, když jsou k tomu dostatečné důvody K posuzování kritického myšlení je možné dále používat úkoly a otázky do esejí. V následující tabulce jsou uvedeny příklady: APLIKACE Identifikujte tři ošetřovatelská opatření začleněná do plánu péče u klienta, který Popište klinický stav klienta, který ilustruje teorii (Prezentujte vybraný klinický pacienta). Identifikujte jeho tři edukační potřeby, a jak byste je uspokojili. (Prezentujte vybraný klinický stav pacienta). Diskutujte dvě potenciální komplikace. Identifikujte tři ošetřovatelské intervence k prevenci každé z těchto komplikací. ANALÝZA (Prezentujte vybraný klinický stav pacienta). Na základě získaných údajů o stavu pacienta stanovte tři ošetřovatelské diagnózy. Specifikujte definující charakteristiky pro každou stanovenou diagnózu. (Prezentujte vybraný klinický stav pacienta). Vysvětlete, proč se u pacienta projevily uvedené charakteristické příznaky. (Prezentujte vybraný klinický stav pacienta). Identifikujte tři faktory v anamnéze klienta a vysvětlete, jak přispěly k projevům jeho onemocnění. 33

37 SYNTÉZA Vytvořte plán péče pro nemocného, který Vytvořte situaci, která ilustruje styl vedení Vytvořte edukační plán pro klienta, který (Prezentujte situaci). Vytvořte plán, jak se vyrovnat konfliktem v této situaci. Vytvořte situaci, která ilustruje etické dilema a nabízí dva různé přístupy jejího řešení. EVALUACE (Prezentujte vybraný klinický stav pacienta). Popište, jak by sestra měla určit, jestli plán ošetřovatelské péče pro tohoto klienta je úspěšný. (Prezentujte vybraný klinický stav pacienta). Posuďte každé z ošetřovatelských rozhodnutí v této situaci. Jaké jiné postupy byste zvolil/a, aby byly stejně účinné nebo efektivnější. (Prezentujte vybraný klinický stav pacienta). Identifikujte etické dilema v jeho situaci a prodiskutujte, jestli ho sestra vhodně zvládla. Jaké jiné řešení byste zvolil/a. Identifikujte pět opatření, která začleníte do plánu péče pro klienta který Jaké důkazy byste vyhledal/a pro vymezení efektivity těchto opatření. (Prezentujte vybraný klinický stav pacienta). Identifikujte tři projevy u klienta, které ukazují, že plán péče nemá očekávaný výsledek. Jaké jiné přístupy nebo řešení byste navrhl/a? V přípravě otázek do esejí, kterými lze posuzovat kritické myšlení, je důležité brát v úvahu úroveň znalostí studenta, aby byl schopen na zadané otázky odpovědět viz Příloha 13 na CD Hodnocení kritického myšlení v rámci ošetřovatelského procesu Proces zavádění ošetřovatelského procesu do klinické praxe (tzn. systematicky plánované péče o individuální potřeby klientů a její dokumentace) vyžaduje od sester mimo jiné získání nového systému poznatků, rozšířené kompetence a pochopení významu této metody pro zajištění kvality péče. Konečným výsledkem je pak efektivita, jež zahrnuje nejen zlepšený zdravotní stav jednotlivých klientů, ale i způsob, jak se může zdravotnické zařízení vyhnout právním sporům s nespokojenými, eventuálně na zdraví poškozenými klienty. Součástí kvality lékařské i ošetřovatelské péče o klienty je nová filozofie a hodnoty s cílem minimalizovat nebezpečí poškození jejich zdraví, ke kterému může dojít během léčebného procesu, a jehož důsledky pak mají velmi významný ekonomický dopad na financování celého systému zdravotní péče (Roux, Halstead, 2008). Proces zajišťování bezpečí klientů je v současné době ústředním tématem akreditačních programů a ve zdravotnických zařízeních je nezbytné jej cíleně řídit, stejně jako ekonomiku nebo kvalitu. Vzdělávání sester v metodologii ošetřovatelské praxe ošetřovatelském procesu rozvíjí kritické a kreativní myšlení nejen v rámci pregraduálního studia, ale i v rámci celoživotního vzdělávání. 34

38 Na účelově připravených kazuistikách se mohou studenti i sestry z praxe naučit diagnostikovat rizika např. konkrétní léčby a péče u pacientů. Tato získaná dovednost pak může být dále rozvíjena při výuce plánování ošetřovatelské péče v klinických oborech (dostupnost zahraničních učebnic dnes tuto výuku výrazně usnadňuje). Bezpečí pacientů by se mělo stát součástí myšlení a jednání všech zdravotníků. Je nutné stále hledat nové cesty pro zlepšení v této oblasti (podporovat rozvoj kritického myšlení a kreativity), tzn. nehledat jen viníky omylů a chyb. Jde o to vytvořit prostředí, ve kterém udělat chybu je obtížné nebo téměř nemožné, zavádět nové procesy, programy a služby, které znemožní chyby (Škrlovi, 2003). Zavedení poskytování individuální ošetřovatelské péče metodou ošetřovatelského procesu je jedním z nich. V rámci výuky je nutné, aby studenti teoreticky i prakticky zvládli metodologii ošetřovatelské praxe ošetřovatelský proces je to kompetence Všeobecných sester (z platného Zákona o nelékařských zdravotnických povoláních). Charakteristiky pro posuzování kritického myšlení v ošetřovatelském procesu viz Příloha 16 na CD Portfolio studenta soubor záznamů postupu profesního růstu Protože každý student je zodpovědný za svůj učební proces, musí také viditelně dokladovat svůj profesní rozvoj a své aktivity. K tomu slouží individuální portfolio, v tomto souboru záznamů student dokladuje postup svého osobního růstu. Portfolio je soubor materiálů a dokumentů, který slouží jako důkaz způsobilosti a sleduje rozvoj kompetencí v průběhu studia. Měříme jím úspěšnost výkonu a profesního chování studenta. V tomto ohledu je portfolio nejen záznamem aktivit, ale i komunikačním nástrojem mezi studentem a jeho tzv. tutorem osobního rozvoje. Tutor nebo mentor na základě portfolia dává studentovi další rady a úkoly. Portfolio má důležitou funkci ve studijním poradenství. Portfolio tvoří složka se souborem dokladů o vykonaných činnostech a úkolech; se záznamy sebereflexe (vlastních pocitů, vnímání a chování v klinické praxi); s přehledem osobního rozvoje (s důrazem na reflexi osobního profesního vývoje, vývoje profesních postojů, nabývání profesních kompetencí) atd. Portfolio obsahuje nejméně tyto doklady a dokumenty: Životopis Dokumentaci k odborné praxi Vytvořené produkty ze všech předmětů: kazuistiky, edukační plány, eseje, seminární práce, prezentace apod. Výsledky studia za každý semestr a každý ročník Veškerá jiná hodnocení Doporučení a udělené rady tutora osobního rozvoje, mentora Zahraniční mobility (Erasmus) Publikované články Potvrzenou účast na konferencích. Dále obsahuje doklady o: Členství v senátu nebo komisích na vysoké škole Veřejně prospěšných aktivitách v místě bydliště aj. 35

39 Studenti mohou dle vlastního uvážení doložit i další materiály. Schůzky s tutory osobního rozvoje, interními vyučujícími nebo mentory za účelem sebereflexe, udělování zápočtů a studijního poradenství se konají ve stanovených dnech v průběhu akademického roku. Povinnosti studenta: 1. Každý student je odpovědný za své portfolio, je to jeho osobní vlastnictví. 2. Portfolio je nutné mít s sebou u každé konzultace, hodnocení, u plánovaných sezení s tutorem osobního rozvoje nebo mentorem. 3. Podklady portfolia je nutné přehledně uspořádat podle jednotlivých ročníků studia Sebereflexe metoda sebehodnocení Sebereflexe pomáhá studentovi uvědomit si své schopnosti, znalosti, dovednosti a jejich rozvoj. Souvisí s představou o sobě s tím, že jedinec vidí sám sebe, a má hodnotící a popisnou dimenzi (Hartl/Hartlová, 2000). Sebereflexe je součástí plánovaných hodnoticích setkání skupiny studentů s tutorem osobního rozvoje nebo mentorem v klinické praxi. Záznamy zahrnující sebereflexi jsou nedílnou součástí dokumentace odborné praxe (Záznamník o dosažených učebních výstupech a docházce) na konci každého modulu odborné praxe. Jde o slovní vyjádření studenta, jak vnímá sám sebe v dané situaci. Sebereflexe vedle uvědomění si dosažené úrovně svých znalostí a dovedností vyjadřuje i pocity studenta, např. jak se vstřícně a aktivně přizpůsobil náročným požadavkům pracoviště, jaké byly jeho první pocity, jak zvládl zapojení do multidisciplinárního týmu, co mu tuto situaci usnadnilo, co naopak ztížilo, co by podle něj mohlo usnadnit nástup studenta na oddělení apod. Příklad obsahu vyjádřeného studentem: Práci jsem zvládal/a: Dobře, s obtížemi, bez obtíží Vyjádřete slovně Moje role v ošetřovatelském týmu: Přínos praxe pro mou osobu: Můj přínos pro praxi: Mezioborová spolupráce: Osobní pocity: Strach, smutek, beznaděj Radost z práce pokroku aj. Pozitivní zážitek z praxe: Negativní zážitek z praxe: Klady pracoviště: Zápory pracoviště: Návrh na zlepšení: Mám zájem zde pracovat: Ano /ne Proč: Náročnost provozu oddělení zvládl/a Ano, částečně, ne V projektu vytvořená dokumentace odborné praxe v části Záznamník učebních výstupů a docházky zahrnuje i Sebehodnocení studenta. V této části student v rámci sebereflexe písemně posoudí své klinické zkušenosti, jak mu pomohly rozvinout stanovené kompetence v ošetřovatelství a v oblastech budoucího rozvoje. 36

40 Realizace modulárního studijního programu V praxi je potřeba vyvinout úsilí na celouniverzitní úrovni, aby byla zajištěna provázanost modulu s učebními výstupy studijního programu, s jinými moduly, studijní zátěží v modulech a s hodnoticími metodami. Tyto postupy by v rámci univerzity měly být dostatečně definovány tak, aby byla zajištěna flexibilita a skloubení modulů s moduly jiných vysokých škol, které prošly týmž procesem modularizace. Vytvoření modulární struktury je prostředkem k dosažení cíle, ne cílem samo o sobě. Vnitřní dialog na půdě univerzity i dialog s vnějším prostředím, které modularizaci provádí, má sloužit k větší míře srovnatelnosti studijních programů v rámci Evropy (Gibbs, 2011, s. 23). 5.3 Vytvoření distančních studijních opor s e-kurzy Jednou z klíčových aktivit projektu bylo vytvoření šedesáti studijních e-opor s navazujícími e-kurzy pro řízené samostudium a zpětnou vazbu sebetestování dosažené úrovně znalostí za každou kapitolou v e-oporách. Tento počet e-opor pokryl celý studijní program. Řešitelský tým projektu vycházel z předpokladu, že studijní program musí být soudržný a vytvořené materiály musí mít stejnou filozofii, logiku a strukturu. Před zahájením samostatné tvůrčí práce autoři absolvovali metodický seminář viz Příloha 17 na CD. Metodické materiály charakterizující tvorbu elektronických studijních opor byly autorům k dispozici na webové stránce projektu K vytvoření e-opor byla autorům k dispozici prázdná elektronická šablona, kterou autoři e-opor naplnili odborným textem, ilustracemi, úkoly, cvičeními, testy, případovými studiemi apod. Tvorba e-opor probíhala pod metodickým vedením specialistky na pedagogiku e-learningu a konečnou elektronickou podobu v systému Moodle vytvořil tým specialistů informatiků v rámci projektu. Vzhledem k velkému počtu předmětů ve studijním programu ošetřovatelství (95) bylo přistoupeno k výběru témat studijních e-opor, které mohou studenti používat k samostudiu nejen v nově vytvořených (tematicky integrovaných) modulech (24), ale i ve stávajících předmětech. Na tvorbě e-opor se vedle interních akademických pracovníků podílela i řada externích autorů (odborníků a klinických specialistů). Ti byli metodicky proškoleni a seznámeni s cíli studia v oboru Všeobecná sestra a s charakterem výuky v pregraduálním studiu (ve formách prezenční i kombinované) Přehled názvů 62 vytvořených e-opor s e-kurzy Následující názvy studijních e-opor jsou seřazeny podle abecedy: 1. Angličtina 1 [A-FVP-ZS-12/13-UO/SP075a-M 2. Angličtina 2 [FVP-LS-12/13-UO/SP076a-M] 3. Angličtina 3 [A-FVP-ZS-12/13-UO/SP077a-M] 4. Angličtina 4 [A-FVP-ZS-12/13-UO/SP078a-M] 5. Aplikace IT ve zdravotnictví [FVP-LS-12/13-UO/SP017a-M] 6. Bazální stimulace v gerontologii [A-FVP-ZS-12/13-UO/SP036a-M] 7. Bazální stimulace v pediatrii [A-FVP-ZS-12/13-UO/SP035a-M] 8. Domácí násilí [FVP-LS-12/13-UO/SP046a-M] 37

41 9. Duchovní potřeby a duchovní péče [A-FVP-ZS-12/13-UO/SP064a-M] 10. Edukační činnost sestry [FVP-LS-12/13-UO/SP047a-M] 11. Etopedie [A-FVP-ZS-12/13-UO/SP086a-M] 12. Filozofie a etika v ošetřovatelství [A-FVP-ZS-12/13-UO/SP001a-M] 13. Funkční typy zdraví [A-FVP-ZS-12/13-UO/SP010b-M] 14. Handicapy v dospělosti [A-FVP-ZS-12/13-UO/SP029a-M] 15. Handicapy v dospívání [A-FVP-ZS-12/13-UO/SP091a-M] 16. Hospicová péče [FVP-LS-12/13-UO/SP064b-M] 17. Jak napsat bakalářskou práci v oboru Všeobecná sestra [FVP-LS-12/13-UO/SP070-P] 18. Klinická farmakologie pro sestry [FVP-LS-12/13-UO/SP044a-M] 19. Klinická hematologie pro sestry [A-FVP-ZS-12/13-UO/SP055a-P] 20. Komunikace [A-FVP-ZS-12/13-UO/SP013a-M] 21. Kvalitativní výzkum v ošetřovatelství [A-FVP-ZS-12/13-UO/SP034a-M] 22. Kvantitatívny výskum v ošetrovateľstve [FVP-LS-12/13-UO/SP034b-M] 23. Multikulturní ošetřovatelství [A-FVP-ZS-12/13-UO/SP069a-M] 24. Náhradní rodinná péče [FVP-LS-12/13-UO/SP048b-M] 25. Neziskové organizace [FVP-LS-12/13-UO/SP090b-M] 26. Obecná patologie [FVP-LS-12/13-UO/SP050a-M] 27. Ošetřovatelská péče o nemocné na dialýze [A-FVP-ZS-12/13-UO/SP073a-M] 28. Ošetřovatelská péče u akutních stavů [A-FVP-ZS-12/13-UO/SP061a-M] 29. Ošetřovatelský proces metoda ošetřovatelské praxe [A-FVP-ZS-12/13-UO/SP009a-M] 30. Paliativní ošetřovatelská péče [A-FVP-ZS-12/13-UO/SP063a-M] 31. Péče o duševní zdraví [A-FVP-ZS-12/13-UO/SP072a-M] 32. Péče o fyziologického novorozence [A-FVP-ZS-12/13-UO/SP074a-M 33. Péče o ženu v šestinedělí [A-FVP-ZS-12/13-UO/SP083b-M] 34. Péče v prenatálním období a adaptace ženy na těhotenství [A-FVP-ZS-12/13-UO/SP083a-M] 35. Potřeby člověka a ošetřovatelská diagnostika [A-FVP-ZS-12/13-UO/SP019a-M] 36. Právní předpisy ve zdravotnictví [A-FVP-ZS-12/13-UO/SP059a-P] 37. Přenosné nemoci (Obecná část) [A-FVP-ZS-12/13-UO/SP015a-M] 38. Přenosné nemoci (Speciální část 1) [FVP-LS-12/13-UO/SP025a-M] 39. Přenosné nemoci (Speciální část 2) [FVP-LS-12/13-UO/SP025b-M] 40. Prevence nemocničních nákaz [FVP-LS-12/13-UO/SP018a-M] 41. Prevence rakoviny prsu u žen [A-FVP-ZS-12/13-UO/SP097a-M] 42. Problematika týraných dětí [FVP-LS-12/13-UO/SP048a-M] 38

42 43. Psychologické aspekty dětského věku [A-FVP-ZS-12/13-UO/SP005b-M] 44. Psychologické aspekty dospívání [A-FVP-ZS-12/13-UO/SP005a-M] 45. Psychologické aspekty stáří [FVP-LS-12/13-UO/SP046b-M] 46. Rehabilitační ošetřovatelství [A-FVP-ZS-12/13-UO/SP057a-M] 47. Romové v komunitě [FVP-LS-12/13-UO/SP090a-M] 48. Somatologie [A-FVP-ZS-12/13-UO/SP004a-M] 49. Speciální patologie [FVP-LS-12/13-UO/SP050b-M] 50. Speciální pedagogika [A-FVP-ZS-12/13-UO/SP094a-M] 51. Specifika péče o duševně nemocné [A-FVP-ZS-12/13-UO/SP072b-M] 52. Systematický přístup v péči o ženu s využitím vybraných koncepčních modelů a teorií [FVP-LS- 12/13-UO/SP020a-M] 53. Úvod do ošetřovatelství [A-FVP-ZS-12/13-UO/SP010a-M] 54. Vybrané kapitoly managementu ošetřovatelství [A-FVP-ZS-12/13-UO/SP060b-M] 55. Vybrané kapitoly z personalistiky [A-FVP-ZS-12/13-UO/SP060a-M] 56. Vyhledávání odborné literatury on-line [FVP-LS-12/13-UO/SP017b-M] 57. Výzkum v ošetřovatelství (vč. EBN) [A-FVP-ZS-12/13-UO/SP033a-M] 58. Základy biofyziky pro sestry [A-FVP-ZS-12/13-UO/SP041a-M] 59. Základy genetiky pro sestry [FVP-LS-12/13-UO/SP014a-M] 60. Základy práce s počítači [A-FVP-ZS-12/13-UO/SP007a-M] 61. Základy radiologie pro sestry [A-FVP-ZS-12/13-UO/SP053a-M] 62. Zdravý životní styl [FVP-LS-12/13-UO/SP021a-M] Přehled obsahu e-opor a jejich autorů viz Příloha 18 na CD. Všechny studijní e-opory s e-kurzy (online testy za každou kapitolou) mají jednotný vzhled v systému Moodle, viz ukázka níže: Projekt č. CZ.1.07/2.2.00/ Inovace studijního programu ošetřovatelství na Slezské univerzitě v Opavě Ošetřovatelský proces metoda ošetřovatelské praxe Garant kurzu: Ústav ošetřovatelství Sekretariát: Ivana Janků, ivana.janku@fvp.slu.cz, tel: O kurzu podrobněji Tutor: Dagmar Mastiliaková soubor Průvodce kurzem Studijní materiál Studijní materiály soubor Novinky a diskuze Fórum 39

43 Evaluační dotazník Základní studijní materiál Zde naleznete základní studijní materiály pro úspěšné absolvování on-line kurzu. Při studiu se řiďte pokyny uvedenými v průvodci kurzem, v případě dotazů využijte diskuzního fóra. Studijní materiály OŠETŘOVATELSKÝ PROCES METODA OŠETŘOVATELSKÉ PRAXE - Kompletní studijní opora 1. SYSTÉMOVÝ ZÁKLAD OŠETŘOVATELSTVÍ 2. KONCEPČNÍ MODELY A TEORIE OBECNĚ 3. OŠETŘOVATELSKÝ PROCES VZNIK A VÝVOJ 4. OŠETŘOVATELSKÝ PROCES FÁZE 5. KRITICKÉ MYŠLENÍ PŘEDPOKLAD EFEKTIVITY OŠETŘOVATELSKÉHO PROCESU 6. PŘÍLOHA INFORMACE K TVORBĚ KAZUISTIK Otázky, testy, úkoly V této části si procvičíte a ověříte své znalosti. K dispozici máte různé on-line aktivity, jako jsou úkoly, testy nebo další. Slouží především k vaší vlastní kontrole, jak jste si zapamatovali a pochopili probíranou látku. Některé z nich však mohou být povinné pro absolvování kurzu. Testy ke kapitolám Test ke kapitole 1 Test ke kapitole 2 Test ke kapitole 3 Test ke kapitole 4 Test ke kapitole 5 Test závěrečný Závěrečný test Každá vytvořená studijní opora má určitou strukturu (danou šablonou), do níž autoři vepsali její obsah. Elektronické opory obsahují dva důležité prvky: text a pedagogické nástroje. Oba prvky jsou rovnocenné, ale mají rozdílnou funkci (Danihelková, 2011), text přináší podstatné informace a pedagogické nástroje vybízejí studující k dalším činnostem. Obojí dohromady pak tvoří materiál pro řízené samostudium viz Příloha 17 na CD. 40

44 Náhled on-line testu ke kapitole 4 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES - FÁZE Question 1 Body: 1 Co je ošetřovatelská diagnostika: Vyberte jednu odpověď a. proces výběru ošetřovatelských zásahů b. zdravotnický problém c. součást ošetřovatelské anamnézy d. analyticko-syntetický myšlenkový proces s určením ošetřovatelské diagnózy Question 2 Body: 1 Do základních součástí ošetřovatelské dokumentace nepatří: Vyberte jednu odpověď a. plán ošetřovatelské péče b. vývoj stavu pacienta/pozorování c. záznam bilance (příjmu a výdeje) tekutin d. ošetřovatelská anamnéza a překladová a propouštěcí zpráva Question 3 Body: 1 Mezi metody získávání informací a údajů nepatří: Vyberte jednu odpověď a. subjektivní interpretace údajů sestrou b. rozhovor a naslouchání c. pozorování d. fyzikální vyšetření (základní screening) Question 4 Body: 1 Pod pojmem "očekávaný výsledek/cíl" v ošetřovatelském procesu máme na mysli: Vyberte jednu odpověď a. respektování přání pacienta b. výslednou změnu zdravotního stavu pacienta po poskytnutí naplánované péče c. snížení rizik pro zdraví d. rozvinutí schopnosti jedince Question 5 Body: 1 Jak formulujeme ošetřovatelské zásahy do plánu péče: Vyberte jednu odpověď a. činným slovesem, např. Sledujte b. nezávislým rozhodováním 41

45 c. specifickými potřebami pacienta d. popisem výsledku Question 6 Body: 1 Mezi hlavní typy informací k sestavení ošetřovatelské anamnézy patří údaje: Vyberte jednu odpověď a. rodinní příslušníci b. monitoring lékaře c. subjektivní a objektivní d. písemného záznamu Question 7 Body: 1 Hlavní součásti formulace "očekávaného výsledku/cíle" nezahrnují: Vyberte jednu odpověď a. stanovení podmínek b. kritéria c. subjekt a jeho chování d. pozorování sestrou Question 8 Body: 1 Mezi hlavní součástí písemné formy plánu péče nepatří: Vyberte jednu odpověď a. očekávané výsledky/cíle b. ošetřovatelské intervence a vyhodnocení c. ošetřovatelská anamnéza d. ošetřovatelské diagnózy Question 9 Body: 1 Písemnou formou první fáze ošetřovatelského procesu je: Vyberte jednu odpověď a. překladová a propouštěcí zpráva b. plán péče c. ošetřovatelská anamnéza d. záznam vývoje stavu Question 10 Body: 1 Co rozumíme pojmem "nástroje měření" při posuzování zdravotního stavu: Vyberte jednu odpověď a. oční kontakt 42

46 b. testy, škály, měřítka, tabulky, stupnice c. asertivní projevy v komunikaci d. rozsah pozornosti Question 11 Body: 1 Jaký je hlavní význam ošetřovatelské dokumentace: Vyberte jednu odpověď a. je to důkaz, že pacientovi byla a je poskytována systematická péče (metodou ošetřovatelského procesu) b. že je veden věcný záznam informací a údajů c. že nechrání zdravotnické zařízení d. že nechrání sestru ani pacienta Question 12 Body: 1 První fází ošetřovatelského procesu je: Vyberte jednu odpověď a. systematické posouzení zdravotního stavu klienta/pacienta b. vyhodnocení cílů c. potenciální ošetřovatelský problém d. realizace péče Question 13 Body: 1 Vyhodnocování jako šestá fáze ošetřovatelského procesu zahrnuje: Vyberte jednu odpověď a. srovnání stanovených výsledků v plánu péče s aktuálním stavem pacienta b. konzultaci odborníků c. standardní postupy d. cíle sestry Question 14 Body: 1 Pro realizaci ošetřovatelské péče podle plánu je nutná volba: Vyberte jednu odpověď a. strategie na dosažení stanovených výsledků péče b. kompetencí sester c. klinického pracoviště d. organizace práce Question 15 Body: 1 Fáze plánování v ošetřovatelském procesu nezahrnuje: Vyberte jednu odpověď 43

47 a. specifikaci očekávaných výsledků a výběr ošetřovatelských intervencí b. stanovení priorit a strategií c. konzultace a sestavení písemné formy plánu péče d. údržbu výpočetní techniky Question 16 Body: 1 Mezi subjektivní údaje pacienta nepatří: Vyberte jednu odpověď a. svědění b. únava c. nutkání na močení d. operační rána Řízené samostudium zadaného tématu zahrnující on-line sebetestování umožňuje studentům získat zpětnou vazbu o dosažené úrovni znalostí a dovedností. Závěrečný test (30 otázek) je pak vygenerován ze všech kapitol dané studijní e-opory. Řízené samostudium se zpětnou vazbou je jedním z prvků, které přispívají ke zvýšení kvality výuky a dosahování stanovených učebních výstupů. 5.4 Evaluace inovovaných kurzů a realizace pilotního ověření Realizace pilotního ověření Pilotní ověření spadalo pod klíčovou aktivitu číslo 4 a probíhalo po dobu 3 semestrů zimní semestr AR 2011/2012, zimní semestr AR 2012/2013 a letní semestr AR 2012/2013. Jelikož nebylo možné pilotní ověřování realizovat bez již dokončených e-kurzů, byl ze strany realizačního týmu průběžně sledován stav jejich přípravy v návaznosti na harmonogram výuky. Před zahájením pilotního ověřování byl připraven seznam stávajících předmětů, v jejichž rámci byly inovované e-opory s e- kurzy testovány. Vzhledem ke skutečnosti, že vytvářené studijní opory byly z důvodu charakteru modulární struktury využitelné ve více předmětech, byl pro potřeby pilotního ověřování vybrán pro každou oporu stávající akreditovaný předmět, v jehož rámci byla e-opora s e-kurzem pilotně ověřena. Předměty byly rozděleny do dvou skupin podle významu e-kurzu pro výuku daného předmětu. Primární předmět byl vybraný předmět, který byl nejvíce dotčen inovací studijních materiálů, a tato inovace byla pro něj klíčová. Sekundární předmět představovaly jeden či více předmětů, v jejichž výuce byly využity inovované e-opory s e-kurzy. Využití inovovaných e-opor s e-kurzy ve více předmětech mělo pozitivní vliv na kvalitu výuky a umožňovalo přípravu pro budoucí aplikaci modulárního systému v praxi na FVP SU v Opavě. V další fázi projektu byly v návaznosti na rozvrh výuky některé e-opory s e-kurzy ověřovány v primárních, příp. sekundárních předmětech. E-opory s e-kurzy byly mimoto zpřístupněny všem studentům ošetřovatelství (3. ročníky prezenční a kombinované formy studia). Tyto osoby, které přístupné e-kurzy absolvovaly dobrovolně mimo primární předmět, příp. vybraný sekundární předmět, byly započítány do hodnoty podpořených osob, nebyly ale započítány mezi úspěšně podpořené osoby. E-opory s e-kurzy byly ověřovány také 44

48 studenty dalších ústavů FVP SU v Opavě. Tito studenti ale nebyli s ohledem na nastavení způsobu ověřování započítáváni mezi úspěšně podpořené osoby. Seznam vytvořených e-opor s e-kurzy v přiřazených primárních a sekundárních předmětech je obsažen v Příloze 19 na CD. První semestr ověřování z důvodu dokončování studijních e-opor a e-kurzů proběhlo v letním semestru AR 2011/2012 ověření pouze 14, v té době dokončených e-opor s e-kurzy, a to ve 3 předmětech. Celkově bylo v prvním semestru podpořeno 308 studentů, z toho 153 úspěšně. Druhý semestr ověřování v zimním semestru AR 2012/2013 již byla dokončena většina studijních e-opor s e-kurzy, což umožnilo zvětšit rozsah pilotního ověřování. Bylo ověřeno 53 e-opor s e-kurzy, a to v téměř 50 předmětech. Celkově bylo v tomto semestru podpořeno 1498 studentů, z toho 1404 úspěšně. Třetí semestr ověřování letní semestr AR 2012/2013 představoval dokončovací část pilotního ověřování. Byly dokončeny všechny studijní e-opory s e-kurzy a v návaznosti na harmonogram výuky a pilotní ověřování v předchozích semestrech byly ověřeny zbývající e-opory s e-kurzy. I při nižším počtu ověřovaných e-kurzů bylo v rámci 50 předmětů podpořeno 3152 studentů, z toho 2627 úspěšně. Celkový přehled podpořených a úspěšně podpořených osob uvádí tabulka. Detailní rozpis s počty podpořených a úspěšně podpořených studentů podle jednotlivých e-opor s e-kurzy a předmětů je uveden v Příloze 20 na CD. Akademický rok a semestr Počet ověřených e- kurzů Počet předmětů pilotního ověřování Celkem Podpoř. podpořených osob - ženy osob Podpoř. osob - muži Celkem úspěšně podpořených osob Úsp. podpoř. osob - ženy Úsp. podpoř. osob - muži 2011/ letní 14 e-kurzů 3 předměty / zimní 53 e-kurzů 49 předmětů letní 29 e-kurzů 50 předmětů Celkový součet xxx xxx

49 Pilotně ověřované e-kurzy a předměty E-kurzy Předměty 2011/2012 letní 2012/2013 zimní 2012/2013 letní Vývoj počtu podpořených a úspěšně podpořených osob Celkem podpořených osob Podpoř. osob - ženy Podpoř. osob - muži Celkem úspěšně podpořených osob Úsp. podpoř. osob - ženy Úsp. podpoř. osob - muži 2011/2012 letní 2012/2013 zimní 2012/2013 letní 46

50 5.4.2 Evaluace inovovaných kurzů studenty Za účelem zajištění maximální kvality vytvořených studijních e-opor s e-kurzy studenti vyplňovali elektronické evaluační dotazníky, které byly zaměřeny na hodnocení: 1. on-line kurzu jako celku, 2. kvality studijních materiálů, 3. přiměřenosti on-line testů. Mimoto mohli studenti také vznášet elektronicky připomínky k obsahu e-opor s e-kurzy. Hodnocení on-line kurzů bylo stanoveno na škále od A (nejlepší) do F (nejhorší). Evaluace v konečné podobě výrazně překročila původní očekávání realizačního týmu, kdy namísto předpokládaných 360 evaluačních dotazníků bylo získáno více jak 6800 hodnocení ze strany studentů studijního programu Ošetřovatelství, příp. studentů dalších ústavů FVP SU v Opavě. Z přiložených grafů je patrné kladné hodnocení on-line kurzů studenty, kdy pozitivní hodnocení na úrovni A-B představuje více jak 90 % odpovědí. 0,63% 22,57% Hodnocení on-line kurzu jako celku vzhledem k požadavkům na výuku daného 0,07% předmětu? 3,80% 0,09% Hodnocení jak jsou studenti spokojeni s vloženými studijními 0,09% materiály kurzu? 3,80% 0,09% 21,32% 0,50% A B C D E F 72,84% A B C D E F 74,21% 5,44% Hodnocení e-kurzů zda jsou vložené on-line testy přiměřené nárokům učiva? 0,87% 0,13% 0,12% 21,68% 71,76% A B C D E F Získané informace od studentů byly důkladně analyzovány a byly využity jak pro dopracování a doplnění pedagogických nástrojů ve studijních oporách s e-kurzy, tak i pro stanovení optimálního způsobu jejich dalšího využívání ve výuce studentů. 47