Jedna z nich Amazon court, je sídlem mnoha významných světových firem

Transkript

1 Z Karlína do Libně pěšky po vodě. Možná si řeknete nedávno jsme byli v Bohnicích, že si ho tam rovnou nenechali když chce chodit po vodě. Vodě se však na území Karlína a Libně vyhnout opravdu nelze, ani nyní, ani v minulosti. Vždyť i ve znaku Karlína, dříve samostatné obce, je voda hlavním motivem. Dnes se sice vodou brodit nemusíme, půjdeme li ale po jejích stopách, tak na každém kroku uvidíme jak toto území ovlivňovala. Právě proto jsme se sešli na Karlínském náměstí, historickém místě, odkud se v druhé polovině 19.století budoucí pražská čtvrť začala rozrůstat od vrchu Vítkov, po tehdy neregulovaný tok Vltavy. Náměstí právě v minulých měsících prošlo poslední rekonstrukcí a při ní byly definitivně odstraněny důsledky katastrofální povodně z roku Úpravou zeleně a okolí jedné z nejmohutnějších církevních staveb, románské baziliky sv. Cyrila a Metoděje, vzniklo důstojné centrum Karlína. Z Karlínského náměstí nám stačilo ujít nějakých třista metrů na Rohanský ostrov. I když to již dnes v pravém slova smyslu ostrov není, vžitý název zůstává. Karlín se tady mění v moderní čtvrť, jejímž centrem se stává soubor originálních staveb River City Praha. Jedna z nich Amazon court, je sídlem mnoha významných světových firem Všechny tyto moderní budovy stojí v bezprostřední blízkosti Vltavy, proto jsou pojmenovány podle světových veletoků Dunaj, Nyl, Amazonka... a protože Amazonka protéká deštnými pralesy, je v jejím mohutném atriu i podobné tropické klima. To vytváří všudypřítomná voda. Kancelářským komplexem jsme prošli se samozřejmostí nám již vlastní a rázem jsme v klidu pěkně upravených parků při řece. Dále podle Vltavy je to již ale neupravená divočina...

2 Zatím jsou tyto vltavské břehy jedním z posledních útočišť bezdomovců, v budoucnu podle plánů, bude snad přírodní nábřežní park sloužit k rekreaci. Cestou jsme ve zdraví přežili střety s cyklisty a pomalu došli k Libeňskému mostu a dále tunelem na Libeňský ostrov. Tady jsme se zastavili u ateliéru českého designového studia Olgoj Chorchoj. Olgoj Chorchoj je mýtický červ schopný zabít člověka na vzdálenost šesti metrů. Všichni prý o něm mluví, ale nikdy ho nikdo neviděl. O své práci umělci říkají: Náš designový ateliér na rozdíl od mýtického červa zabijáka, přináší do života krásu a s ní také radost. Na ostrově jehož převážná část je rozsáhlá zahrádkářská kolonie, to nebylo zastavení poslední, právě tady pod silnicí schovaná v zeleni zahrádek je přístavní hospůdka u Buddyho, ve které se odehrává trochu drsnější děj filmu s B. Polívkou, M. Vladykou a J. Schmitzrem U mě dobrý. Hospůdka je vlevo za plůtkem pod námi a na druhé straně luxusní stavby, ty vytváří postupně úplně novou kapitolu života na Libeňském ostrově. Protože naše vycházka je vlastně stále o vodě, tak se blížíme ke slepým vltavským ramenům. V bývalých Loděnicích Praga se kdysi vyrobilo mnoho sacích bagrů a pěkných pár lodí, dokonce i pro plavbu po moři. Dnes se na jejich místě vyrábí rezidenční bydlení.

3 Na ochranu obou vltavských slepých ramen a hlavně celé Libně, byl po katastrofálních povodních vybudován protipovodňový systém. Mohutná a velmi nákladná stavba na kterou právě vstupujeme. Sestoupit je možné až k hladině Vltavy Mohutný protipovodňový systém by měl zajistit, aby příště, až trochu víc zaprší, se opět nestalo z divadla Pod Palmovkou akvárium se 4 metry vody na výšku, tak jako v roce 2002.

4 Díky zmíněné stavbě jsme se dostali do Thomayerových sadů, k Lowitovu mlýnu pod Libeňským zámkem a také k nejdelší pražské říčce Rokytce. Tady zaujaly všudypřítomné nutrie. Rokytka by nás měla dovést do centra Libně, kdysi nejprůmyslovější proletářské čtvrti. Proto zde těsně před druhou světovou válkou, bez požehnání úřadů vznikly vyloučené lokality nouzovek jako byl Hájek, Labuťka a také cíl naší čtvrteční vycházky Kotlaska. Dnes nejnáročnější část naší cesty. Na Kotlasku je totiž potřeba napřed vylézt a je to pěkný kopeček uprostřed Libně. Zdejší ulice jsou jistě svou šíří unikát, navíc místní lidé prý nemají rádi očumování.

5 Ani v dnešní době to místní obyvatelé již na první pohled nemají příliš jednoduché, bydlení si sice postupně vylepšují, ale nejistota co bude dál jim na klidu nepřidá, v zimě se přidávají problémy se sněhem a náledím a čumilů prý chodí čím dál víc. Proto jsme uličkami Nad Kotlaskou I. až V. radši rychle seběhli k metru Palmovka. Že se počasí po mrazivých ránech minulých dnů, změní v dnes tak nádherný slunečný den nemohl očekávat snad ani ten největší optimista. Ostatně fotky Aleny a Jarmily to zřetelně dokazují. Není tedy žádný důvod abychom na příští týden nevymysleli opět něco zajímavého. Můžeme to zkusit třeba za hranice... V Karlíně a Libni 5. listopadu Na dnešní fotokronice se podíleli Alena Krstevová, Jarmila Kočová a Mirek B.