Zápis ze zasedání Akademického senátu Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci dne

Transkript

1 Zápis ze zasedání Akademického senátu Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci dne Přítomní senátoři: pedagogičtí pracovníci: doc. JUDr. Michal Bartoň, Ph.D. doc. JUDr. Kateřina Frumarová, Ph.D. doc. JUDr. Václav Stehlík, Ph.D., LL.M. doc. JUDr. Filip Ščerba, Ph.D. JUDr. Klára Hamuľáková, Ph.D JUDr. Ondřej Svaček, Ph.D., LL. M. studenti: Daniel Pospíšil Luděk Plachký (od 18.15) Štěpán Uhlíř nepřítomni: JUDr. Ing. Filip Dienstbier, Ph.D. JUDr. Veronika Tomoszková, Ph.D. doc. JUDr. Filip Melzer, Ph.D. LL.M. Ondřej Sasín Mgr. Veronika Pochylá Kateřina Müllerová Hosté: děkanka: JUDr. Zdenka Papoušková, Ph.D. proděkani JUDr. Maxim Tomoszek, Ph.D. doc. JUDr. Blanka Vítová, Ph.D., LL.M. + veřejnost Zasedání AS PF UP začalo v hod. v zasedací místnosti na budově A Právnické fakulty. Přítomno 8 členů AS PF UP. Předseda senátu M. Bartoň přivítal přítomné senátory i hosty a seznámil je s programem zasedání.

2 1. Změna ve složení AS PF UP Předseda senátu informoval o změně ve složení AS PF UP: Na mandát rezignoval R. Vaněk z důvodu výjezdu na zahraniční pobyt a nastoupil náhradník Štěpán Uhlíř, student 5. ročníku. Předseda senátu nového senátora na jednání senátu přivítal a popřál mu hodně úspěchů v práci. 2. Nové vnitřní normy Proděkanka B. Vítová blíže představila nové vnitřní normy a na dotaz vysvětlila novou terminologii: Pojem vnitřní norma PF UP vychází z Řádu normotvorby na UP. Pojem předpis je vyhrazen předpisům registrovaným MŠMT. a) Vnitřní norma PF-B-18/4 Stanovení dalšího finančního ohodnocování technickohospodářských pracovníků PF UP B. Vítová stručně představila obsah vnitřní normy PF-B-18/4. Vychází se staré normy, pouze zavádí osobní příplatek referentů, zaměstnanců ekonomického úseku a tajemníka fakulty za případné administrativní zajištění činností děkanátu a zajištění zastupitelnosti centrálních činností, jak je uvedeno v důvodové zprávě. Vůči uvedené vnitřní normě nebylo žádných námitek či připomínek. b) Vnitřní norma PF-B-18/3 Řízení lidských zdrojů na PF UP akademičtí pracovníci B. Vítová postupně představuje změny oproti stávajícímu stavu. Dotazy ohledně bodu 1.3. (V.Stehlík, F. Ščerba, K. Frumarová, K. Hamuľáková) započítávání skutečné přímé výuky v oborových předmětech v DSP? V oborových předmětech přímá výuka není. B. Vítová: má jít o workshopy (odborná kolokvia) pořádané v rámci DSP, je tam navíc limit 24 hod. ročně. V.Stehlík, F. Ščerba: Nejde o přímou výuku, navíc dle bodu 1.3. se má počítat jen školitelům, i když práci s workshopy může mít i někdo jiný atd. Lze to odměnit či zohlednit jinou formou, ale počítání výuky v této podobě bude nekontrolovatelné. B. Vítová dále vysvětlila změny v čl. III a IV. týkající se akademických pracovníků vyučujících cizí jazyk. Nebudou mít stanoven minimální standard v tvůrčí činnosti, úvazek se skládá s výuky a služeb překladatelských a tlumočnických. M. Bartoň: Neměla by se při počítání úvazku nějak zohlednit činnost dle bodu 4.2.? (skripta, učebnice atd.). B. Vítová: Prioritou je výuka, překlady, tlumočení. AP by neměl mít na výběr, jak úvazek naplní, tj. upřednostnit publikování před výukou a překlady. V. Stehlík: K bodu V: příplatek garantům oborů je za každý obor? M. Tomoszek: mělo by to být za každý garantovaný obor. V. Stehlík: Týká se to i habilitačního či jmenovací ho řízení? M. Tomoszek: Pokus se mluví o studijním programu, tak ne. B. Vítová: Lze doplnit i garance habilitačních a jmenovacích řízení.

3 F. Ščerba: K bodu 5.3. doporučuje legislativně technicky upravit, článek začíná písmeny a přechází v odrážky. Mají být odměny specifikované v nové části bodu 5.3.navrhovány vedoucími kateder? Z. Papoušková: Ne, odměny uděluje přímo děkanka bez návrhu a nejsou v této výši nárokové. M. Tomoszek: Jde o aktivity centrálně evidované (státnice, počty diplomek, posudků, rigorózních a disertačních prací a zkoušek atd.), tj. vedení má údaje k dispozici. F. Ščerba: V bodě 5.3. je uvedeno, že návrh podává vedoucí katedry děkance, je tedy nutno rozlišit případy, kdy se návrh má podávat, a kdy jsou odměny automatické, z bodu 5.3. to neplyne. K. Hamuľáková: Neměla by se řešit i kvalita vedení prací, resp. posudků, takto odměňujeme jen za kvantitu? Diskuse k otázce možnosti hodnotit kvalitu práce vedoucích DP, resp. kvalitě posudků. Z. Papoušková: Na některých katedrách se prací vede hodně, jinde velmi málo, jde o to zajistit nějakou spravedlnost. M. Tomoszek: Horní limit počtu DP je 8, rámcovou strukturu posudku máme stanovenu. F. Ščerba: U vedení práce se hovoří jen o pracích obhájených. Vedení prací, které skončí jinak (např. neúspěšnou obhajobou či zanechání studia), tam tedy spadat nebude. Doporučuje nevázat pouze na obhájení práce. V. Stehlík: U odměn školitelům v DSP doporučuje zakotvit tyto odměny jen při úspěšném absolvování DSP, jako motivace pro školitele, aby student studium ukončil. Z. Papoušková: Mělo by jít o odměnu za práci, ta je stejná bez ohledu na formu zakončení studia, resp. zda student studium dokončí. M. Tomoszek: Nemusí být chyba školitele, že je student neúspěšný. M. Bartoň: S horšími studenty může mít naopak školitel více práce, tj. lze úspěšné absolvování nějak zohlednit např. ve výši odměny, ale nemělo být to být ano/ne. F. Ščerba: Jak se bude počítat poměrná část odměny při prodloužení studia třeba na 6 let? Cílem asi nebylo ji navyšovat. Diskuse k okamžiku rozhodnému pro určení odměny (ukončení studia, nějaká forma splnění povinností, průběžné financování během každého roku). M. Bartoň: Chápe to tak, že Kč má být strop a odměnu lze pouze krátit, ne navyšovat při prodloužení studia. M. Tomoszek: Lze zpřesnit a uvést, že se odměna poměrně krátí nebo něco podobného. M. Bartoň: U odměn za habilitační řízení a profesorské řízení jsme snížili úvazek na 0,5. Má smysl vyplácen odměnu např. osobě, která na úvazek 1.0 garantuje předměty či programy na jiné fakultě a u nás je externě? Motivovat bychom měli ty, kteří onu habilitaci či profesuru využijí či využívají ve prospěch PF UP, i když mají třeba i nižší úvazek, ale hlavně negarantují jinde. Diskuse k motivování externích vyučujících. M. Tomoszek: Odměna není nároková, takže v případech, kdy daná osoba garantuje na jiné instituci, nemusíme vyplácet. M. Bartoň: U odměn za publikační činnost stále pracujeme s odměnami za RIV a OBD v poměru 70 ku 30. RIVové body za každou publikaci ale už nebudeme dostávat, hodnotit ze strany státu se bude jen zlomek vybraných prací, musíme mít systém, jak pak státní peníze za vědu přerozdělit mezi zaměstnance. Z. Papoušková, B. Vítová: Stát zatím jasnou metodiku stále nemá, čekáme na ni, budeme vycházet ze starých RIV bodů.

4 V. Stehlík: Za rok 2017 se budou přidělovat ze strany státu RIV body pořád všem publikacím, nebo už bude jen výběr vzorku za fakultu? B. Vítová: Pro rok 2017 bude pořád fungovat starý systém, nová metodika státu byla zase zrušena. M. Bartoň: Už před rokem bylo na senátu v této souvislosti doporučováno vytvořit jeden autonomní fakultní systém hodnotit kvalitu i kvantitu. Pořád to odkládáme, byla možnost to za rok připravit a změnit. Diskuse k možnostem jednoho fakultního systému hodnocení publikační činnosti, k potřebě předložit nějaký návrh k diskusi. c) Vnitřní norma PF-B-18/1 o vědeckém a jiném tvůrčím výkonu akademických pracovníků Právnické fakulty UP v Olomouci B. Vítová stručně představuje změny oproti stávajícímu stavu. Jde o nové výjimky pro funkcionáře v bodě II., které odpovídají výjimkám stanoveným již pro pedagogickou činnost, a dále o některá technická zpřesnění v bodě III. a IV. Informace o bodovém hodnocení již nebude zasílána hromadně, ale každému pracovníkovi zvlášť a vedoucím kateder. V. Stehlík: V oblasti výuky se dají výjimky pochopit, ale v oblasti vědy by být neměly. Vedoucí kateder a další funkcionáři by měli publikovat, měli by být vidět, reprezentují odborně fakultu atd. I z hlediska další profesní kariéry osob v manažerských pozicích to není vhodné. F. Ščerba: Připomíná, že kritizoval už výjimky z pedagogické činnosti, nikdy v minulosti na fakultě nic takového nebylo. Jde pak o dvojí bonifikaci za práci, formou úlevy na straně jedné a příplatku za funkci na straně druhé. Z. Papoušková: Práce funkcionářů zahrnuje hodně administrativy a další práce, přibylo velké množství nové agendy, členství v různých komisích atd. F. Ščerba: Nárůst není podle něj zase tak enormní, aby se stanovily úlevy dokonce až o 50 procent u proděkanů. K. Hamuľáková: Vedle úlev je nutno vzít v potaz i možnost osobního ohodnocení u proděkanů až Kč v čl. 5.4 normy o řízení lidských zdrojů, a to vedle příplatku za funkci. Vše by mělo být přiměřené. Diskuse o smyslu, výhodách a nevýhodách výjimek u vědecké činnosti pro funkcionáře fakulty. V. Stehlík: Před rokem vznikla první kontroverze a bylo jasně řečeno, že výjimky budou platit jen pro výukovou činnost, nikoli pro vědeckou činnost, najednou se výjimky jednak procentuálně navyšují, jednak zavádí právě i pro vědeckou činnost. Považuje to pro fakultu z dlouhodobého pohledu za nevýhodné, i vedoucí kateder a další funkcionáři by měli psát a být odborně vidět. Pokud funkcionáři nemají na práci čas, měli by nejprve omezit externí aktivity a teprve poté požadovat úlevy. Z. Papoušková: Má pouze úvazek na fakultě, jinde ne. V. Stehlík: To není osobní, ani to není jen o konkrétních lidech, ale o logice celého systému. F. Ščerba se táže, zda je postoj vedení neměnný, či zda je ochoto ještě přehodnotit názor. Zároveň navrhuje, aby senát k této věci přijal stanovisko, aby něco jasně zaznělo. Z. Papoušková: Názor senátu ji samozřejmě zajímá, proto jsou normy předkládány k diskusi, ani v rámci vedení nebyla na věci shoda, takže argumenty ještě zváží. Případným usnesením senátu ale není vázána, jde o normu v kompetenci děkanky. M. Bartoň: Pokud by senát přijal usnesení, šlo by jen o doporučení, nikoli schválení nějakého závazného textu. Věc se již podrobně diskutovala před rokem v souvislosti s výjimkami z pedagogické činnosti. Pořád platí, že rozsah výjimek lze hodnotit vždy jen v kontextu způsobu a rozsahu odměňování za práci funkcionářů. Benefit za funkci může spočívat v penězích navíc, popř. i v kombinaci s úlevami, jde ale vždy o nastavení rozumných proporcí mezi úlevami a odměňováním.

5 Dále diskuse k limitu bodů pro odměny za publikace. M. Tomoszek: Limit zůstává vždy 21 bodů i v případě výjimek. M. Bartoň nechává po krátké diskusi hlasovat o návrhu usnesení senátu v tomto znění: AS PF UP doporučuje z návrhu Vnitřní normy PF-B-18/1 vypustit čl. II, bod 2. Hlasování: Pro: 5 Proti: 0 Zdržel se: 4 Návrh byl přijat. K čl. IV. tlumočí M. Bartoň připomínku F. Dienstbiera, který se ze zasedání senátu omlouval: jestliže bude komise pro posouzení tzv. excelence sestavována ad hoc, chybí jakékoli sjednocení praxe. Komise by mohla např. jen doporučovat. Z. Papoušková: Rozhodovat by vždy měla děkanka, popř. proděkanka, komise by měla být jen poradní orgán, bude přepracováno. M. Bartoň: V předpisu chybí přechodné ustanovení. Mělo by být zřejmé, podle jakých pravidel se budou počítat výsledky za rok B. Vítová: Tabulka bodů se neměnila, takže by nemusely vzniknout problémy. K. Hamuľáková: Procesní otázky mohou být již podle nového předpisu. M. Bartoň: Nové jsou např. právě ony diskutované výjimky, tam může vzniknout mnoho sporů. Pokud by nebyly vypuštěny a v předpisu zůstanou, mohl by se jich někdo domáhat retroaktivně i pro body za rok 2017, kdy ještě neplatily. Z. Papoušková: To určitě nehrozí. Výjimky nebudou platit zpětně pro body za rok Ale přechodné ustanovení zvážíme. ad d) Vnitřní norma PF-B-18/2 o Ediční komisi a Komisi pro posuzování tvůrčího výkonu akademických pracovníků Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci B. Vítová představila změny oproti dosavadnímu stavu. Stávající agenda Ediční komise se rozděluje na dvě, část bude řešit Ediční komise, část nová Komise OBD. M. Bartoň: Je účelná nová možnost delegovat hlas člena EK na tajemníka nebo jiného člena katedry? B. Vítová: Komise často nebyla usnášeníschopná, v praxi přijdou tajemníci, ale nemohou hlasovat. Jde o to zajistit fungování komise. M. Bartoň: Komise by ale měla mít nějakou institucionální paměť, takto může přijít a hlasovat kdokoli z katedry. Automatické členství vedoucích kateder asi není účelné, komise může být menší a nevázána na vedení kateder. Diskuse ke složení EK. M. Bartoň: K čl. II. 2: Má smysl pořád hovořit o edičním plánu? Ten míval jiný význam (přehled prací, které chce instituce vydat). Dnes se do něj dávají publikace různých vydavatelství, v praxi jde již jen o seznam podpořených prací, což řešíme v jiném bodě. Připomíná, že senát požadoval minulý rok po vedení předložení koncepce finanční podpory publikacím ze strany EK v souvislosti s vysokými částkami, které jsme museli platit vydavatelství UP. B. Vítová: Na ediční komisi či kolegiu se již nějaká kritéria pro udělování finanční podpory řešila. M. Bartoň: Bylo by dobré koncepci předložit i senátu, ne každý o tom ví. M. Bartoň tlumočí připomínku F. Dienstbiera týkající se hlasování per rollam. Máme v bodě IV.4 jen zmínku o možnosti hlasovat per rollam, ale bez bližších pravidel (např. rozlišit

6 hlasování proti od požadavku na osobní projednání apod.), v praxi to působí problémy. Buď je dobré pravidla specifikovat, nebo odkázat tam, kde specifikována jsou (např. JŘ VR), popř. je i tam lépe specifikovat. M. Bartoň s touto připomínkou souhlasí a uvádí např. úpravu v JŘ senátu. B. Vítová: Můžeme nějak zapracovat. ad e) Změna tzv. studijní směrnice S-3/2017 a nová vnitřní norma o realizaci programu Právo v CŽV M. Tomoszek vysvětluje podstatu změny ve studijní směrnici S-3/2017, kterou je pouze změna místa pro zveřejňování vzorového zadání písemek, a to z webu, který se již k tomu nehodí, na elektronickou nástěnku PF UP. K uvedené změně nejsou připomínky. Dále M. Tomoszek představuje novou vnitřní normu o realizaci programu Právo v CŽV, která reaguje na Řád celoživotního vzdělávání UP. K uvedené normě nejsou žádné připomínky. Závěrem předseda senátu všem poděkoval za účast. Konec zasedání senátu v hod. V Olomouci dne Michal Bartoň předseda AS PF UP