VÝZKUMNÝ ÚSTAV LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ A MYSLIVOSTI, V. V. I.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VÝZKUMNÝ ÚSTAV LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ A MYSLIVOSTI, V. V. I."

Transkript

1 VÝZKUMNÝ ÚSTAV LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ A MYSLIVOSTI, V. V. I. STAV LESNÍCH PŮD JAKO URČUJÍCÍ FAKTOR VÝVOJE ZDRAVOTNÍHO STAVU, BIODIVERZITY A NAPLŇOVÁNÍ PRODUKČNÍCH I MIMOPRODUKČNÍCH FUNKCÍ LESŮ Zpráva o průběhu řešení projektu NAZV QI112A168 v roce Radek Novotný, 2 Iva Hůnová, 3 Irena Skořepová, 4 Miloš Zapletal, 5 Vladislav Seidl, 1 Václav Buriánek, 1 Věra Fadrhonsová, 1 Lucie Jurkovská, 1 Kateřina Neudertová Hellebrandová, 2 Pavel Kurfürst, 1 Zora Lachmanová, 2 Jana Ostatnická, 2 Jana Schovánková, 2 Markéta Schreiberová, 2 Petra Stoklasová, 1 Vít Šrámek, 2 Ondřej Vlček 1 Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. 2 Český hydrometeorologický ústav 3 Česká geologická služba 4 Ekotoxa, s. r. o. 5 Vojenské lesy a statky ČR, s. p. XII. 2013

2 OBSAH: ÚVOD 2 1. STAV LESNÍCH PŮD VÝSLEDKY PRŮZKUMU STAVU LESNÍCH PŮD V RÁMCI PROJEKTU BIOSOIL VÝVOJ CHEMISMU PŮD NA PLOCHÁCH INTENZIVNÍHO MONITORINGU ICP FORESTS Smrkové plochy ph Smrkové plochy přístupný vápník Smrkové plochy přístupný draslík Smrkové plochy přístupný hořčík Bukové plochy ph Bukové plochy přístupný vápník Bukové plochy přístupný draslík Bukové plochy přístupný hořčík Shrnutí ODBĚRY PŮDNÍCH VZORKŮ Popis půdních sond Chemická analýza vzorků ATMOSFÉRICKÁ DEPOZICE ÚVOD SUCHÁ DEPOZICE DUSÍKU HORIZONTÁLNÍ DEPOZICE DUSÍKU KVANTIFIKACE NEMĚŘENÝCH SLOŽEK SUCHÉ DEPOZICE MODELOVÝM VÝPOČTEM PLYNNÁ DEPOZICE AMONIAKU Metodika Měření koncentrace amoniaku pasivními vzorkovači Meteorologické parametry Koncentrace a suchá depozice amoniaku SHRNUTÍ KRITICKÉ ZÁTĚŽE DUSÍKU A ACIDITY ÚVOD METODIKA VÝSLEDKY ZÁVĚR ZAJIŠTĚNÍ SLEDOVÁNÍ DEPOZIC METODIKA MĚŘENÍ DEPOZIC A CHEMISMU PŮDNÍ VODY NA PLOCHÁCH INTENZIVNÍHO MONITORINGU VÝPOČET CELKOVÉ DEPOZICE SÍRY, DUSÍKU A BAZICKÝCH KATIONTŮ Z BD, THR A STF KONCENTRACE DUSÍKU A MOLÁRNÍ BC/AL V PŮDNÍCH VODÁCH SOUHRNNÉ INFORMACE O PRŮBĚHU PROJEKTU SHRNUTÍ PROVEDENÝCH ČINNOSTÍ PUBLIKAČNÍ ČINNOST LITERATURA 59 Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. 1

3 ÚVOD (R. Novotný, V. Šrámek) Ani po snížení množství emisí a následné imisní zátěže na přelomu tisíciletí není zdravotní stav lesních porostů v České republice příliš dobrý. Opakovaně jsou v posledních letech zjišťovány příznaky a projevy poškození, které jsou spojeny s narušením výživy lesních dřevin, zejména výživy bazickými prvky. A to jak v imisně silně zatížených regionech (Krušné hory, Orlické hory, Jizerské hory), tak i v oblastech, které tak výrazně imisemi zatíženy nebyly (Beskydy, Javořická vrchovina, Žďárské vrchy, Šumava v oblasti Vyššího Brodu, Lanškrounsko apod.). Faktory, které se na pozorovaném poškození podílejí, zahrnují zpravidla v různých kombinacích nepříznivé meteorologické podmínky (sucho), biotické škodlivé činitele (podkorní hmyz, houbové patogeny) i zvýšenou imisní zátěž (např. ozon) (Šrámek a kol., 2009). Vždy jsou však spojeny s poměrně výrazným nedostatkem živin v půdě, zejména ve svrchních minerálních horizontech. Nejčastěji dochází k chřadnutí a odumírání smrku, který je zejména v nižších vegetačních stupních citlivý především na výkyvy počasí. Ani situace dalších dřevin však nemusí být ve středně a dlouhodobém výhledu zcela stabilní. Výsledky současných půdních průzkumů prováděných ÚKZÚZ i VÚLHM naznačují, že v posledních 50 letech došlo k významnému ovlivnění vlastností lesních půd (např. Fiala a kol., 2000). I půdní typy považované za relativně bohaté vykazují nepříznivé změny ph a nepříznivé změny v koncentraci přístupných živin, přinejmenším ve svrchních minerálních horizontech. To představuje problém při aplikaci současného typologického systému např. při stanovování míry kritických zátěží (odolnost lesních ekosystémů vůči atmosférickým depozicím), přípravě chemických meliorací či posouzení možností komplexního využití lesní biomasy. Výstupy jsou totiž založeny na neaktuálních předpokladech o stavu půd, které vycházejí z informací o matečních horninách a ze starých půdních průzkumů a neodpovídají tedy aktuální situaci. Zároveň není jisté, jak významně současná úroveň atmosférických depozic přispívá k dalším změnám v půdním prostředí lesních ekosystémů z hlediska acidifikace a nitrifikace (např. Aber a kol., 2004), neboť současné modely kritických zátěží vycházejí z potenciálních vlastností lesních půd, které neodpovídají realitě (Schueller, 1991). Řešení projektu ForSoil se opírá o průzkum chemických vlastností lesních půd a biodiverzity lesních porostů, který byl proveden v letech v rámci celoevropského projektu BIOSOIL. Ten přinesl informace o půdních vlastnostech na 146 monitoračních plochách programu ICP Forests, kde je zároveň dlouhodobě sledován zdravotní stav dřevin (Šrámek a kol., 2008). Na části ploch (86) lze data srovnávat s odběry v roce V průběhu řešení projektu je plánováno statistické hodnocení závislosti půdního chemismu na typologických kategoriích (CHS, SLT, půdní typ, nadmořská výška), hodnocení závislosti zdravotního stavu, růstu porostů a biodiverzity lesních ekosystémů na půdních vlastnostech. Pro jednotlivé plochy bude modely určena míra depozice a průběh meteorologických parametrů (teploty, srážky) v minulosti a budou vypočítány aktualizované hodnoty kritických zátěží a jejich překročení. Modelové výpočty budou testovány na deseti plochách intenzivního monitoringu, kde jsou dlouhodobě měřeny depozice na volné ploše, depozice pod lesním porostem a chemismus půdní vody (Boháčová a kol., 2009). Atmosférická depozice síry a dusíku bude stanovena z naměřených a modelovaných hodnot koncentrací acidifikačních a eutrofizačních činitelů v ovzduší a ve srážkách. Atmosférická depozice dusíku bude porovnána s empirickými Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. 2

4 kritickými zátěžemi nutričního dusíku, které budou stanoveny podle metodologie Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (UN ECE) (UBA, 2004). Celková potenciální kyselá depozice sloučenin síry a dusíku bude porovnána s kritickými zátěžemi acidity, které budou stanoveny podle hmotové bilance vodíkových iontů v lesních půdách za předpokladu ustáleného stavu (UBA, 2004) a pomocí dynamického modelu VSD+. Navazovat bude hodnocení výsledků komplexních půdních analýz z projektu BIOSOIL podle jednotlivých typologických kategorií hospodářských souborů a nejčastěji zastoupených souborů lesních typů a porovnány s očekávanými hodnotami podle současných typologických kategorií. Projekt si klade za cíl přinést prakticky uplatnitelné výsledky v rámci mapových výstupů bude na reálných podkladech půdních vlastností aktualizována mapa kritických zátěží (tematické mapy s odborným obsahem), která bude mít řadu praktických dopadů pro lesnický management, systém využívání biomasy s ohledem na stav lesních půd a plánování melioračních opatření (certifikované metodiky). Hodnocení empirických zátěží na základě vyhodnocení vegetačních snímků a dalších parametrů umožní reálnou představu o stavu biodiverzity lesních porostů. Řešení projektu bylo zahájeno v lednu V prvním roce řešení byl kladen důraz na práce zaměřené na shromáždění dostupných dat a jejich průzkum a přípravu pro další činnosti a splnění dílčích cílů projektu. Rok 2012 byl druhým rokem řešení a aktivity plánované k řešení buď navazovaly na již řešené a rozpracované úkoly nebo byly jejich pokračováním. Také ve třetím roce řešení projektu (2013) navazovaly prováděné aktivity na předchozí období. Zejména modelové výpočty depozice látek jsou složité a časově náročné a tak se jejich rozvržení do tří let ukázalo jako správné. Pokračovaly odběry půdních vzorků na vytipovaných problematických lokalitách a začaly práce na vyhodnocení vzájemných vztahů mezi vybranými parametry. Aktivity roku 2013 byly navrženy následovně: A1301 A1302 A1303 A1304 A1305 Výběr ploch a odběr půdních vzorků pro chemické analýzy. Vyhodnocení vzájemných vztahů půdních vlastností, depoziční zátěže a meteorologických parametrů na monitoračních plochách. Srovnání různých metod výpočtu kritické zátěže. Stanovení empirických kritických zátěží úvodní výpočty. Zajištění sledování depozic a chemismu půdní vody na plochách intenzivního monitoringu. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. 3

5 1. STAV LESNÍCH PŮD (V. Šrámek, L. Jurkovská, V. Fadrhonsová, K. Hellebrandová, R. Novotný) 1.1 Výsledky průzkumu stavu lesních půd v rámci projektu BioSoil Pro rekapitulaci dosavadních výsledků, které vycházejí z postupného zpracování a vyhodnocení dat získaných v rámci projektu EU BioSoil jsou uvedena hlavní fakta a zjištění, ke kterým jsme v uplynulém období řešení projektu ForSoil dospěli a které považujeme za významné a důležité. Střední hodnoty (mediány) a hodnoty spodních a horních kvartilů pro hodnocené parametry v jednotlivých sledovaných půdních vrstvách jsou uvedeny v tabulce 1.1. Tabulka obsahuje výsledky představené ve výroční zprávě za rok Tab. 1.1: Základní charakteristiky chemických vlastností půd na plochách programu BIOSOIL podle jednotlivých odebíraných vrstev (FH nadložní organický horizont, BS saturace sorpčního komplexu bazickými prvky) FH 0-10 cm cm cm cm ph(h 2 O) ph(cacl 2 ) Ntot [%] K [mg.kg -1 ] Ca [mg.kg -1 ] Mg [mg.kg -1 ] BS [%] medián 4,27 4,20 4,39 4,56 4,77 25% kvantil 4,02 4,02 4,26 4,43 4,53 75% kvantil 4,54 4,45 4,58 4,82 5,14 medián 3,44 3,55 3,78 3,94 4,10 25% kvantil 3,15 3,37 3,64 3,82 3,93 75% kvantil 3,85 3,76 3,95 4,15 4,32 medián 1,41 0,18 0,10 0,06 0,04 25% kvantil 1,23 0,12 0,07 0,04 0,03 75% kvantil 1,65 0,27 0,14 0,10 0,07 medián % kvantil % kvantil medián % kvantil % kvantil medián % kvantil % kvantil medián % kvantil % kvantil Přehled dosažených a v uplynulém roce publikovaných zjištění: Výsledky ukazují převahu silně kyselých a středně kyselých půd. Velmi silně kyselé půdy na studovaných plochách nebyly zastoupeny a i v případě jednotlivých vzorků se velmi silně kyselé minerální horizonty objevily pouze v několika ojedinělých případech. Zásobení lesních půd (ekosystémů) dusíkem je dobré, ve vztahu k předpokládanému deficitu tohoto prvku v minulosti ho lze považovat za zvýšené. Nižší poměr C/N v humusové vrstvě nasvědčuje blízké saturaci ekosystémů dusíkem, obsahy tohoto prvku v minerálních horizontech však nevykazují extrémně vysoké hodnoty. Zásoba přístupných kationtů v lesních půdách je velmi nízká až kritická. Nejzávažnější je pravděpodobně u vápníku, jehož obsahy jsou na většině ploch pod hranicí kritického nedostatku a jehož celková zásoba (a tedy i možnost doplnění zvětráváním) je velmi nízká. Z tohoto pohledu je poněkud překvapivé, že dosud nebyly ve větším rozsahu Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. 4

6 pozorovány deficience tohoto prvku např. v asimilačních orgánech. Situaci je nutno věnovat zvýšenou pozornost. Velmi nízké jsou také přístupné obsahy draslíku a hořčíku. U hořčíku jsou i v současnosti v některých oblastech pozorovány příznaky deficitu v asimilačních orgánech lesních dřevin s narušením zdravotního stavu porostů a jsou přijímána opatření k nápravě formou chemické meliorace lesních půd. Příznaky deficitu draslíku jsou zatím spíše výjimečné a jeho obsahy v asimilačních orgánech dřevin jsou spíše dobré, přestože řada půd vykazuje nedostatečné obsahy tohoto prvku v přístupné formě. U K i Mg je v lesních půdách většinou dostatečná celková zásoba. Při snížené imisní zátěži a vhodném obhospodařování je tedy možné očekávat doplnění sorpčního komplexu zvětráváním. Nasycení sorpčního komplexu bázemi odpovídá výše uvedeným skutečnostem a na řadě lokalit je velmi nízké. Z dosažených výsledků vyplývá mj. zásadní význam vrstvy povrchového nadložního humusu pro výživu současných i budoucích lesních porostů. V humusové vrstvě je obsaženo velké množství živin a při současném vážném nedostatku živin v povrchových minerálních horizontech to přináší řadu rizik. Uchování funkční humusové vrstvy by mělo být zohledňováno při hospodaření v lesích i při dalších způsobech využívání lesních ekosystémů. Spoléhat při pěstování lesů pouze na živiny z humusové vrstvy je ovšem dlouhodobě i střednědobě neudržitelné. Vyhodnocení části výsledků průzkumu půdních vlastností v rámci projektu BIOSOIL dokládá předpokládané rozdíly mezi odlišnými typologickými skupinami na úrovni ekologických řad i edafických kategorií. Živná ekologická řada má signifikantně lepší půdní vlastnosti než řada kyselá, edafická kategorie B příznivější podmínky než edafická kategorie K. Ukazuje se, že došlo k posunu absolutních hodnot půdních vlastností a to plošně, prakticky na celém území ČR. Edafickou kategorii B nelze již navzdory názvu považovat za bohatou, protože v nezanedbatelném množství případů vykazuje vážný deficit bazických prvků. V kategorii K zcela převládají půdy s extrémním nedostatkem vápníku, draslíku a hořčíku. Nejméně příznivá je situace u vápníku, jehož celkové obsahy v půdách jsou nízké a nedávají předpoklady pro doplnění sorpčního komplexu zvětráváním. Z hodnot nasycení sorpčního komplexu bázemi lze spekulativně usuzovat, že celý systém se za posledních čtyřicet let posunul prakticky o jednu trofickou úroveň níže. Tyto závěry do značné míry potvrzují i výsledky dalších půdních průzkumů. Může tedy současný stav lesních půd garantovat dlouhodobou udržitelnost lesního hospodaření, respektive mohou být ztráty živin vznikající odběrem biomasy těžbou dřeva nahrazeny zvětráváním a vstupem látek např. ve formě atmosférických depozic? Velké riziko mohou představovat rozhodnutí, která jsou připravována na základě současného typologického systému s využitím předpokládaných vlastností lesních půd, které ovšem neodpovídají skutečnosti. Jako typický případ je možno uvést např. využívání těžebních zbytků pro energetické účely, či pěstování rychle rostoucích dřevin bez doplnění živin do lesních půd kompenzačním hnojením. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. 5

7 Obr. 1.1: Rozložení odběrových ploch projektu BioSoil a jejich příslušnost k jednotlivým ekologickým řadám. 1.2 Vývoj chemismu půd na plochách intenzivního monitoringu ICP Forests Posouzení vývoje půdních vlastností v čase je z různých důvodů poměrně problematické. První zádrhel obvykle nastává při samotných odběrech. Jsou-li vzorky odebírány z půdní sondy, je nutné její opakované vykopání, nebo alespoň prohloubení čela nejméně o 0,5 m. Vzorky jsou pak odebírány z odlišného místa, což může vzhledem k prostorové variabilitě znamenat určité zkreslení výsledků. Pokud jsou vzorky odebírány podle genetických horizontů, obvykle se mění jejich mocnost a srovnání několika opakovaných odběrů je pak značně komplikované. Při sériích opakovaných analýz a plošných půdních průzkumech tedy bývá obvykle dána přednost odběru vzorků pro chemické analýzy podle konstantních hloubek. I při odběru z více míst např. při použití půdních vrtáků je obtížné (často vzhledem k časovým možnostem i nereálné) dodržení potřebného počtu vrtů pro dostatečné podchycení variability půdního prostředí na ploše. Navíc odběry hlubších půdních vrstev vrtákem či sondýrkou jsou na stanovištích s vyšším obsahem skeletu značně problematické. Další problém představují metody chemických analýz vzorků. Ty se v průběhu času vyvíjejí, mění a nebo jsou nahrazovány jinými metodami. Současné standardní analýzy obsahu přístupných prvků se používají až od devadesátých let dvacátého století, dříve používané metody (například výluhy v kyselině citronové) vykazovaly významné nedostatky při stanovení některých prvků. Zhruba na přelomu tisíciletí se také změnily analýzy dusíku, uhlíku a síry předchozí metody výluhů u N (Kjehldal) a S (HNO 3 ) byly nahrazeny elementární analýzou, kdy po spálení je stanovena celková koncentrace prvku. Jeden z mála dobře porovnatelných parametrů tak představuje ph půdy v aktivní či výměnné formě. Výrazný posun ph (acidifikaci) v Bádensku-Würtembersku mezi půdními průzkumy v letech 1927 a 1992 dokládá Wilpert (2001), viz. obr Významný pokles ph na území České republiky ve druhé polovině 20. století dokládají pro Beskydy Klimo a Vavříček (1991) a pro Jizerské hory Slodičák a kol. (2005). Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. 6

8 Obr. 1.2: Posun ph mezi půdními průzkumy v letech 1927 a 1992 v Bádensku-Würtenbersku. Převzato z Wilpert (2001) V rámci projektu ForSoil jsme se pokusili porovnat vývoj ph a obsahu bazických živin na vybraných plochách intenzivního monitoringu ICP Forests. Program intenzivního monitoringu byl založen v roce 1994 původně na osmi smrkových plochách. Postupem času byly plochy rekonstruovány, v roce 2003 byl vytvořen definitivní systém 16 ploch, který vhodně charakterizoval hlavní hospodářské dřeviny v jejich typických růstových regionech. V roce 2012 (tj. ve druhém roce řešení projektu ForSoil) došlo bohužel z důvodu nedostatku financí k výrazné redukci programu. Na plochách intenzivního monitoringu je kromě zdravotního stavu zjišťována a měřena řada parametrů prostředí včetně chemismu půd. Podrobnější informace lze získat např. v publikaci Boháčové a kol. (2009). Půdy jsou na plochách odebírány zhruba v pětiletém intervalu z půdních sond, v roce 2005 byl proveden kromě toho i odběr vzorků půdním vrtákem z 24 míst, z nichž byly pro každou půdní vrstvu připraveny tři směsné vzorky. Tyto výsledky dávají určitou informaci o variabilitě půdního prostředí na plochách. Odebírán byl horizont povrchového humusu (FH) a vzorky minerálních horizontů z konstantních hloubek (0-10 cm, cm, cm, cm). V rámci této aktivity jsou představeny výsledky analýz aktivního ph(h 2 O), výměnného ph(cacl 2 ) a obsahy přístupných bazických prvků (Ca, K, Mg), které byly zjištěny po výluhu v chloridu amonném na ICP OES. Bližší informace o použitých analytických metodikách a o celém širokém spektru prováděných analýz udává např. Šrámek a kol. (2011). Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. 7

9 V následující části je hodnocen pouze vývoj v minerální části půdy. Obsahy živin v humusu jsou výrazně variabilnější a nelze je posuzovat na základě prostých koncentrací, ale pouze s ohledem na celkovou zásobu v humusové vrstvě. Ta je ovšem zejména v listnatých porostech značně proměnlivá i v průběhu vegetačního období. Pro analýzu vývoje stavu půd byly vybrány tři smrkové plochy v různých růstových a geologických podmínkách s kompletní řadou odběrů (1995, 2000, 2005, 2010) a tři bukové porosty. Bukové plochy ovšem byly založeny později, proto je odlišná i řada analýz (1998, 2005, 2010). Údaje o zahrnutých plochách jsou uvedeny v tabulce 1.2. Tab. 1.2: Přehled ploch zahrnutých do vyhodnocení vývoje půdních vlastností na plochách intenzivního monitoringu. č. plocha hlavní dřevina nadm. výška oblast půdní typ I140 Želivka SM 440 Středočeská pahorkatina KaO Q521 Lazy SM 871 Slavkovský les KpM Q541 Švýcárna SM 1300 Hrubý Jeseník PzM Q361 Medlovice BK 350 Chřiby KaP Q103 Všeteč BK 615 Písecké hory KaD B151 Mísečky BK 940 Krkonoše PzM Smrkové plochy ph Hodnoty aktivní půdní reakce ph(h 2 O) jsou obvykle vyšší, než hodnoty výměnné půdní reakce ph(cacl 2 ). Je patrné, že v křivkách hodnot ph nelze vysledovat v uvedeném časovém období žádný významný posun. Na Želivce bylo sice aktivní ph v odběrech 1995 a 2000 vyšší, než v následujících deseti letech, ale tento jev již nelze pozorovat u ph výměnného. Zajímavou skutečností je, že v hlubších půdních horizontech (20-80 cm) nejsou mezi plochami přes jejich značnou odlišnost v nadmořské výšce a geologickém podloží výrazné rozdíly v ph. Aktivní ph je v těchto vrstvách půdy na všech plochách mezi hodnotou 4 a 5, výměnné ph zhruba mezi hodnotou 3 a 4. Obr. 1.3a: Vývoj ph v půdním profilu na smrkových plochách aktivní ph Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. 8

10 Obr. 1.3b: Vývoj ph v půdním profilu na smrkových plochách výměnné ph Smrkové plochy přístupný vápník V případě obsahu přístupného vápníku je na první pohled zřejmá odlišnost plochy Želivka, kde smrk v první generaci nahradil původní smíšené porosty dubu a jedle. Ve svrchní minerální půdě je patrný acidifikační efekt smrku na těchto původně velmi příznivých půdách. V hlubších vrstvách minerální půdy byly v letech 1995 a 2000 poměrně vysoké obsahy přístupného Ca, v odběrech v letech 2005 a 2010 byly však zjištěny výrazně nižší hodnoty. Ke snížení obsahu přístupného Ca došlo rovněž v povrchových horizontech do 20 cm. Výsledky jsou zřejmě zatíženy vysokou variabilitou půdního prostředí na této ploše. Významným faktem ovšem je, že v odběrech v letech 2005 a 2010 byly vzorky až do hloubky 40 cm pod hranicí deficitu Ca (140 mg.kg -1 ), která je vyznačena přerušovanou čarou. Obě dvě další plochy jsou v horských polohách. Nejvyšší obsahy Ca jsou v povrchových horizontech, protože hlavním zdrojem postupného uvolňování živin je humusová vrstva. Prakticky všechny odebrané vzorky leží v oblasti nedostatku Ca. Na obou plochách ovšem pozorujeme postupné snižování přístupného vápníku v povrchových horizontech minerální půdy (0-20 cm) v letech V odběrech roku 2005 a 2010 jsou hodnoty přístupného Ca kriticky nízké v celém půdním profilu. Obr. 1.4: Vývoj přístupného vápníku v půdním profilu na smrkových plochách Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. 9

11 1.2.3 Smrkové plochy přístupný draslík Také u draslíku byly na ploše Želivka pozorovány nejvyšší obsahy v odběru z roku Vývoj v povrchových vrstvách je opět značně variabilní, v hlubších vrstvách půdy (20-80 cm) je zřejmý pokles přístupného K v letech V odběrech roku 2005 vykazovaly všechny odběry z hloubek cm deficit draslíku (< 30 mg.kg -1 ), v roce 2010 byla situace příznivější, ale výrazný pokles oproti hodnotám z období v hlubších vrstvách půdy je patrný. Na Lazech byly hodnoty přístupného K v hlubších vrstvách půdy od 20 cm pod hranicí deficitu ve všech odběrech. S výjimkou hodnoty přístupného K v roce 2010 ve vrstvě 0-10 cm, která může být ovlivněna povrchovým humusem, je i zde patrné snižování obsahů přístupného K mezi odběry Dlouhodobě nejnižší hodnoty přístupného K byly pozorovány na Švýcárně. Zde je patrné postupné snižování přístupných koncentrací tohoto prvku hlavně v nejsvrchnější vrstvě půdy 0-10 cm, kde jsou pouze hodnoty z let 1995 a 2000 nad hranicí deficitu. Obr. 1.5: Vývoj přístupného draslíku v půdním profilu na smrkových plochách Smrkové plochy přístupný hořčík Obsahy hořčíku jsou v řadě oblastí kritické z hlediska výživy smrkových porostů. Na ploše Želivka bylo možno hodnoty přístupného Mg v letech 1995 a 2000 považovat za poměrně příznivé, zejména v hlubších vrstvách půdy. V odběrech z let 2005 a 2010 je patrný výrazný pokles tohoto prvku, který se až do hloubky 40 cm dostává pod hranici nedostatku (40 mg.kg - 1 ). Hodnoty ve svrchních vrstvách půdy jsou zde již obdobné jako v horských oblastech. Na plochách Lazy i Švýcárna jsou velmi nízké hodnoty přístupného Mg v rámci celého půdního profilu. Nejvyšší obsahy jsou stejně jako u ostatních bazických prvků zjištěny ve svrchních vrstvách půdy. Právě v nich lze pozorovat mezi roky 1995 a 2010 postupné snižování obsahu přístupného Mg na obou plochách. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. 10

12 Obr. 1.6: Vývoj přístupného hořčíku v půdním profilu na smrkových plochách Bukové plochy ph Bukové plochy intenzivního monitoringu byly založeny později a první půdní vzorky na nich byly odebírány až v roce Výjimkou je plocha Všeteč, která byla založena již koncem 80. let dvacátého století v rámci programu sledování vlivu jaderné elektrárny Temelín na okolní ekosystémy. Pro ni jsou k dispozici půdní data již z roku Tehdejší analýzy půdních vzorků probíhaly stejnými metodami jako později v programu monitoringu. Stejně jako ve smrkových porostech nelze ani na plochách s bukem pozorovat nějaké charakteristické změny kyselosti v jednotlivých odběrech. Výměnná reakce ve svrchní části půdního profilu (cca do 40 cm) je na všech plochách obdobná. V hlubších vrstvách cm vykazuje plocha Medlovice nižší kyselost, než druhé dvě plochy, navíc zde hodnoty ph v průběhu odběrů postupně stoupají. Na plochách Všeteč a Mísečky nejsou rozdíly v ph v hlubší vrstvě půdy mezi jednotlivými roky zdaleka tak výrazné. Obr. 1.7a: Vývoj ph v půdním profilu na bukových plochách aktivní ph Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. 11

13 Obr. 1.7: Vývoj ph v půdním profilu na bukových plochách výměnné ph Bukové plochy přístupný vápník Obsahy vápníku na plochách Medlovice a Všeteč jsou obecně výrazně lepší, než tomu je na plochách se smrkem. Přesto i zde se obsahy přístupného Ca dostávají pod hranici nedostatku. Na ploše Medlovice je výrazně ochuzená svrchní vrstva půdy do hloubky 20 cm. Přitom obsah vápníku mezi roky 1998 a 2005 se výrazně snížil zejména ve svrchní vrstvě 0-10 cm. V hlubších vrstvách již obsahy přístupného vápníku prudce narůstají. Na Všetči jsou obsahy Ca pod hranicí deficitu až do hloubky 40 cm, což je zde i hlavní zóna prokořenění jemnými kořeny. Ve svrchní vrstvě minerální půdy 0-10 cm je rovněž patrný pokles Ca mezi roky , ve spodních vrstvách cm je naopak nejnižší obsah přístupného Ca v roce Na ploše Mísečky je celý profil velmi chudý na bazické prvky. Zdrojem přístupného vápníku je zde především humusová vrstva, která ovlivňuje pouze svrchní minerální horizont 0-10 cm. I na této ploše byly nejvyšší koncentrace Ca ve svrchní vrstvě minerální půdy zjištěny v roce Obr. 1.8: Vývoj přístupného vápníku v půdním profilu na bukových plochách Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. 12

14 1.2.7 Bukové plochy přístupný draslík Obsahy přístupného draslíku na bukových plochách vycházejí ze všech výměnných kationtů nejpříznivěji. Na ploše Medlovice nebyly v žádném z odběrů pod hranicí deficitu. Nejnižší hodnoty jsou stejně jako u Ca ve vrstvě cm, poté s hloubkou půdního profilu stoupají. Stejně jako u vápníku je v horizontu 0-10 cm patrná výrazně vyšší hodnota z odběru v roce 1998 než v letech 2005 a Na Všetči se již hodnoty přístupného draslíku v hloubce cm dostávají pod hranici nedostatku. I zde je v povrchové vrstvě půdy patrné snižování hodnot přístupného K v letech , To platí i pro plochu Mísečky. Zde obsahy přístupného draslíku s hloubkou půdního profilu postupně klesají. V hlubších vrstvách půdy jsou nejvyšší obsahy přístupného K ve vzorcích z roku Obr. 1.9: Vývoj přístupného draslíku v půdním profilu na bukových plochách Bukové plochy přístupný hořčík U přístupného hořčíku je situace velmi obdobná jako u Ca. Nejlepší situace je na ploše Medlovice, ale i tam je pozorován nedostatek této živiny ve svrchních půdních horizontech. Opět je zde patrné snížení obsahu mezi roky Na Všetči jsou obsahy Mg pod hranicí deficitu především v zóně hlavního prokořenění, patrný je pokles Mg v čase ve svrchní vrstvě půdy, v nejhlubším půdním horizontu cm se naopak obsahy přístupného hořčíku v jednotlivých odběrech postupně zvyšují. Na Mísečkách je nedostatek hořčíku v celém půdním profilu, ve vrstvě minerální půdy 0-10 cm byly nejvyšší hodnoty zjištěny v roce Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. 13

15 Obr. 1.10: Vývoj přístupného hořčíku v půdním profilu na bukových plochách Shrnutí Výsledky bohužel nelze hodnotit statisticky, protože s výjimkou odběrů v roce 2005 a u některých ploch roku 2010, kdy byly prováděny analýzy tří směsných vzorků i vzorku ze sondy, chybí širší soubor vzorků z devadesátých let. Přesto jsou z předložených dat patrné určité tendence: Změny ph nejsou výrazné. Odlišnosti mohou být způsobeny variabilitou půdního prostředí, v souboru hodnocených ploch nelze vysledovat žádnou převládající tendenci vývoje této veličiny. Z přístupných bazických živin jsou v půdách zásoby draslíku relativně vyšší než zásoby vápníku a hořčíku to platí pro smrkové i bukové porosty. Na plochách na půdně velmi příznivých stanovištích (Želivka kambizem modální a Medlovice kambizem pelická) jsou svrchní vrstvy půdy ochuzené o bazické kationty to platí v případě smrkového i bukového porostu. Na plochách s méně příznivými půdními typy kryptopodzolem (Lazy) a podzoly (Mísečky, Švýcárna) je celý půdní profil extrémně chudý na obsahy přístupného vápníku a hořčíku, opět bez ohledu na dřevinnou skladbu. Na ploše Všeteč (kambizem dystrická) je o přístupné bazické kationty výrazně ochuzen horizont hlavního prokořenění. Na ploše Želivka výsledky naznačují výrazné ochuzení spodních částí půdního horizontu v období let Důvod není zřejmý. Prakticky na všech plochách výsledky naznačují další (výrazný) úbytek přístupných bazických kationtů z horních částí půdního profilu. U smrku je tento efekt patrný i ve středních částech půdního profilu až do hloubky cca 40 cm. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. 14

16 1.3 Odběry půdních vzorků V letech 2012 a 2013 proběhly odběry půdních vzorků z půdních sond na vytipovaných problematických lokalitách, se zaměřením na porosty nacházející se ve správě VLS ČR, s. p. Konkrétně se jedná o odběry v oblasti Doupova, Středních Brd, Mimoně, Boletic, Libavé. Odběr byl proveden v sondě do hloubky 80 (100) cm, celkem bylo odebráno a popsáno sedm nových míst pro doplnění informací o stavu půd. Výsledky analýz jsou k dispozici pro odběry roku 2012, vzorky odebrané na začátku podzimu 2013 jsou v laboratoři a probíhá jejich analýza. Výsledky jsou tedy k dispozici pro půdní sondy z Boletic (Šumava), z Prahy (Brdy), z Litoltova (Doupov) a z Benátek nad Jizerou (Milovice). Při porovnání výsledků z těchto čtyř lokalit se základními charakteristikami z ploch zahrnutých do programu BIOSOIL (tab. 1.1) lze uvést následující základní hodnocení: Půdní reakce na ploše Boletice a Doupov je příznivější v porovnání s mediánem z ploch projektu BIOSOIL, na Doupově vzhledem k bazickému podloží poměrně výrazně. Platí to pro ph H2O i ph CaCl2. Na ploše Milovice Benátky nad Jizerou jsou hodnoty půdní reakce srovnatelné a na ploše v Brdech jsou výsledky méně příznivé tato plocha je na velmi chudém stanovišti. V případě bazických živin (Ca, K, Mg) je při srovnání s mediánem všech ploch projektu BIOSOIL nejpříznivější situace u sondy z Doupova, kde zejména koncentrace vápníku a hořčíku výrazně převyšují hodnoty mediánu. Velmi příznivě se zde projevuje bazické podloží. Příznivá je také situace u sondy z Boletic, kde až do hloubky 40 cm jsou zjištěné koncentrace prvků vyšší, než medián. V hloubce cm jsou již nižší (vápník) nebo srovnatelné (draslík, hořčík). U ostatních dvou sond (Brdy, Milovice) jsou zjištěné koncentrace bazických prvků v přístupné formě vždy nižší, než je celorepublikový medián. Na Brdech proběhl odběr v blízkosti nejvyššího bodu (vrch Praha). V porovnání s celorepublikovými mediány jsou na těchto dvou plochách velmi nízké koncentrace všech tří bazických prvků (Ca, K, Mg). Rozdíly jsou dvou- až osmi násobné, přičemž větší rozdíly jsou na ploše u Benátek nad Jizerou, kde se jedná o lokalitu na říčních sedimentech. U dusíku jsou hodnoty v humusu ve srovnání s mediánem ploch BIOSOIL zvýšené na ploše v Boleticích (o 8 %) a na Brdech (o 34 %), naopak nižší jsou na ploše u Milovic (o 22 %) i na Doupově (o 16 %). V minerální půdě je na ploše v Boleticích dusíku více, než je celorepublikový medián a to o %. Na Brdech je do hloubky 20 cm dusíku méně, než je medián, hlouběji jsou zjištěné hodnoty vyšší než medián. Na ploše u Milovic je dusíku méně než je hodnota mediánu a to v celém půdním profilu, rozdíly jsou od 33 do 75 %. Na Doupově je dusíku méně pouze v humusu, v minerální půdě jsou zjištěné hodnoty o 130 až 300 % vyšší v porovnání s celorepublikovým mediánem. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. 15

17 1.3.1 Popis půdních sond VLS Boletice - Lysá hora Nadmořská výška Charakteristika plochy Bylinné patro Dřeviny Půdní typ Humusový typ Geologické podloží Základní charakteristiky plochy 1240 m n m znovu zalesněná holina po orkánu Kyrill, silně zatravněná, místy mokřina, místy balvany ostřice, sítina rozkladitá, starček lesní, smrk, jeřáb, javor, buk podzol modální iniciální stádium (nejasný Ep horizont) mělový mor pararula Popis půdního profilu byl proveden 28. června 2012, bylo polojasno, beze srážek. Součástí popisovaného profilu je jeden velký balvan, celý profil je beze stop oglejení a povlaků jílu na skeletu. S přibývající hloubkou se zvyšuje i výskyt skeletu silně zvětralého detritátu ruly, cca od hloubky 60cm se vyskytuje podpovrchový odtok vody 5 cm Travní drn.se suchými zbytky trav. L + F 5 cm Černohnědý materiál, kyprý, prokořeněný. H Černohnědá silně humózní hlinitopísčitá zemina, s příměsí silně 0 3 (10) zvětralého detritátu ruly, se záteky humusu až hloubky do 20 cm, kyprá, cm drobně rozpadavá, vlhká, hojně prokořeněná, zvlněný, ostrý barevný Ah přechod do Ep. 3 (10) Kakaově hnědá hlinitopísčitá zemina, s příměsí silně zvětralého detritátu Ep 30 cm cm cm + ruly, rozpadavá, vlhká, prokořeněná, difuzní barevný přechod do Bhs. Světle hnědá písčitá zemina, ještě prokořeněná, vlhká, cca 50 % silně zvětralého detritátu ruly, plynulý přechod do následujícího horizontu. Světle hnědá písčitá zemina, vlhká, cca od hloubky 60 cm pomaličku vyvěrá voda (podpovrchový odtok), cca 70 % silně zvětralého detritátu ruly, plynulý přechod do následujícího horizontu. 65 cm + Težce rypný detritát ruly. Bs/ C Bhs Bs Obr. 1.11: Půdní sonda Boletice Lysá hora Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. 16

18 VLS Brdy - Praha Základní charakteristiky plochy Nadmořská výška 830 m n m Charakteristika plochy vrcholová partie svahu, na povrchu kameny o velikosti až 30 cm Bylinné patro metlička křivolaká, brusnice borůvka, semenáčky smrku, dvouhrotec, ploník, hasivka orličí, vřes obecný Dřeviny smrk Půdní typ podzol modální Humusový typ moder Geologické podloží droba Popis půdního profilu byl proveden 6. září 2012, bylo polojasno, beze srážek. Celý profil je beze stop oglejení a povlaků jílu na skeletu. S přibývající hloubkou se zvyšuje i výskyt skeletu. 1 cm Nerozložený opad smrkového jehličí a větviček. L 5 cm Částečně rozložené, středně vlhké, kypré zbytky jehličí, zateklé mezi kameny obsah skeletu cca 50%, ostrohranné kameny do velikosti 30 F cm. 5 cm Černá, středně vlhká, kyprá, silně prokořeněná měl, zateklé mezi kameny obsah skeletu cca 50%, ostrohranné kameny do velikosti 30 H cm. 0 8 cm Černošedý hlinitopísčitý horizont s vysokým obsahem ostrohranného skeletu o velikosti do 30 cm, struktura textura, prokořeněný, ostrý, Ah rovný barevný přechod do dalšího horizontu. Bledě šedý hlinitopísčitý vybělený horizont, s obsahem ostrohranného 8 24 skeletu o velikosti do 30 cm až 60 %, zrnitá struktura, již cm neprokořeněný, ostrý, zvlněný barevný přechod do horizontu Bhs. Ae cm cm Rezivě hnědá jílovitohlinitá zemina s obsahem ostrohranného skeletu o velikosti do 30 cm až 60 %, drobtovitá struktura, neprokořeněná, ostrý, zvlněný barevný přechod do horizontu Bs. Hnědá hlinitá zemina s obsahem ostrohranného skeletu o velikosti do 30 cm až 70 %, spíše bez struktury, neprokořeněná, ostrý barevný přechod do IIC 59cm + Hlinitý, rezivě okrový, těžce rypný materiál. IIC Bhs Bs Obr. 1.12: Půdní sonda Brdy Praha Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. 17

19 VLS Milovice Benátky nad Jizerou Základní charakteristiky plochy Nadmořská výška 250 m n m Charakteristika plochy rovinatý terén Bylinné patro vřes obecný, janovec metlatý, třezalka tečkovaná, smilka tuhá, srha říznačka Dřeviny nálet dubu zimního, břízy a borovice (pravděpodobně les I. generace, porost zapojen pouze místy) Půdní typ regozem psefitická Humusový typ moder Geologické podloží říční sedimenty (štěrk, písek) Popis půdního profilu byl proveden 12. září 2012, bylo oblačno, déšť. Popisová sonda byla vykopána pod dubem. Celý profil je beze stop oglejení a povlaků jílu na skeletu. 0,5 cm Nesouvislá vrstva převážně ulehlého, loňského listí, zbytky trav L 0,5 cm Silně rozložené zbytky listů dubu. F 0,5 cm Nesouvislá vrstva měli přechází plynule do horizontu Ah. H 0 12 (15) cm 12 (15) 20 (25) cm 20 (25) 48 cm Hnědošedý jemný písek, dobře prokořeněný jemnými kořínky, skelet ve formě křemínků do 5 %, struktura zrnitá, ostrý, zvlněný přechod do dalšího horizontu. Světle okrový jemný písek, stále dobře prokořeněný, skelet ve formě křemínků do 5 %, struktura zrnitá, ostrý, zvlněný přechod do dalšího horizontu. Vrstva naplavených oblázků o velikosti 2 3 cm a okrově béžového písku v poměru 1 : 1, stále dobře rypná vrstva, dobře prokořeněná, plynulý přechod do následujícího horizontu. Ah hor. 2 hor Vrstva drobného štěrkopísku o velikosti zrn do 3 mm, dobře rypná, ještě hor. 4 (57) cm prokořeněná, plynulý přechod do následujícího horizontu. 55 (57) cm 77 Velmi těžce rypná, červeno zrzavým jílem cementovaná vrstva křemínků a písku o velikosti zrn do 1 (max. 2) mm, již neprokořeněná. hor. 5 cm 77 cm + Vrstva hrubozrnného písku rezivé barvy. hor. 6 Obr. 1.13: Půdní sonda Milovice Benátky nad Jizerou Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. 18

20 VLS Karlovy Vary Doupov, Litoltov Základní charakteristiky plochy Nadmořská výška 750 m n m Charakteristika plochy rovinatý terén, buková tyčkovina, 15 let, buldozerovaná plocha Bylinné patro 0 Dřeviny buk Půdní typ kambizem luvická, mesobazická Humusový typ mul Geologické podloží čedič Popis byl proveden 29. října 2012, bylo jasno. Popisová sonda byla vykopána v zapojené bukové tyčkovině na buldozerované ploše. Celý profil je beze stop oglejení a povlaků jílu na skeletu. 0,5 cm Souvislá vrstva letošního listí. L 1 cm Silně rozložené zbytky listů buku. F 1 cm Nesouvislá vrstva měli přechází plynule do horizontu Ah. H 0 4 cm Málo zřetelný hnědočerný, hlinitý horizont, droptovité struktury, částečně ztržený při buldozerování plochy, kyprý, hojně prokořeněný, obsah skeletu (do 5 cm) cca 5 %, difuzní barevný přechod do dalšího Ah 4 30 cm cm 48 + cm horizontu. Černohnědý, hlinitý horizont, droptovité struktury, kyprý, stále dobře rypný, dobře prokořeněný cca do 20 cm, se zvyšující se hloubkou kořenů ubývá, obsah skeletu (5 10 cm) cca 20 %, difuzní barevný přechod do dalšího horizontu. Černohnědý, hlinitý horizont, náznaky droptovité struktury, ulehlý, hůře rypný, ještě prokořeněný, obsah skeletu (5 10 cm) cca 30 %, difuzní barevný přechod do dalšího horizontu. Černohnědý, hlinitý horizont, bez struktury, silně ulehlý, těžce rypný, sporadicky prokořeněný, obsah skeletu (25 cm +) cca 70 %. Bv1 Bv2 B/ C Obr. 1.14: Půdní sonda Doupov Litoltov Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. 19

21 VLS Libavá LS Postštát, středně poškozená plocha (A) Nadmořská výška Charakteristika plochy Bylinné patro Dřeviny Půdní typ Humusový typ Geologické podloží Popis byl proveden 27. srpna 2013, bylo jasno. Základní charakteristiky plochy 615 m n m rovinatý až mírně svažitý terén, smrková kmenovina, 85 let kapraď samec, brusnice borůvka smrk kambizem modální moder jílovité břidlice s příměsí prachovců a jemnozrnných drob 0,5 cm Kyprý opad SM jehličí. L 4 cm Mírně fermentovaná drť ze zbytků jehličí. F 5 (10) cm Nesouvislá vrstva měli přecházející plynule do horizontu Ah. H 0 5 cm Šedohnědý slabě vyvinutý horizont organominerální vrstvy, hlinitá, kyprá, drobivá zemina, jemně drobtovitá, středně vlhká, středně prokořeněná, skelet cca 10%, převážně ve formě štěrku a malých kamenů do 7 cm, horizont se zřetelným vlnitým barevným přechodem Ah 5 43 cm cm 64 cm + dospodu. Šedo okrová, hlinitá, mírně ulehlá, drobivá, středně drobtovitá, středně prokořeněná, skelet 35-40%, převážně štěrk, horizont s difúzním barevným přechodem dospodu. Šedo okrová, hlinitá, středně ulehlá, málo pevná struktura, středně drobtovitá, středně vlhká, mírně prokořeněná, skelet 50-65%, převažuje ve formě štěrku až drobného kamene, horizont s difuzním barevným přechodem dospodu. Okrově šedá, písčitohlinitá, ulehlá, vlhká zemina, skelet cca 80 %, jemné povlaky jílu na skeletu. Bv1 Bv2 B/C Obr. 1.15: Půdní sonda Libavá plocha A Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. 20

22 VLS Libavá LS Potštát, kontrola (plocha B) Nadmořská výška Charakteristika plochy Bylinné patro Dřeviny Půdní typ Humusový typ Geologické podloží Popis byl proveden 27. srpna 2013, bylo jasno. Základní charakteristiky plochy 615 m n m rovinatý až mírně svažitý terén s vlhkými místy, smrková kmenovina, 98 let maliník, ostružiník smrk kambizem mírně oglejená moder jílovité břidlice s příměsí prachovců a jemnozrnných drob 1 cm Velmi kyprý opad sm jehličí a drobných větviček se zřetelnou příměsí, středních větví významný opad šišek, horizont proměnlivé hloubky. L 5 cm Fermentovaný opad s příměsí humifikační frakce, nepravidelné hloubky, neprokořeněný horizont. F 4cm Černá měl. H Hnědočerná, hlinitá, kyprá, drobivá, převážně středně drobtovitá ( mm), středně vlhká, skelet do 5%, středně prokořeněná, horizont s cm vlnitým mírným barevným přechodem. Am cm Okrová, hlinitá, mírně ulehlá, ulehlá a ještě drobivá, středně drobtovitá (3-5 mm), středně vlhká, slabě prokořeněná, ve svrchní části horizontu u kořenových záteků středně prokořeněná, skelet do 15 %, horizont s velmi mírně vlnitým (10-14 cm) barevným přechodem dospodu. Bv cm 75 cm + Hnědo okrová, objevující se jílové povlaky na struktuře, mírně illimerizovaná, hlinitá, ulehlá, málo pevná, převážně jemně až mírně polyedrická (3-6 mm), s příměsí písku, nepatrně vlhká, skelet 30 %, velmi slabě prokořeněná, horizont s difůzním až liniovým barevným přechodem dospodu. Hnědo okrovo šedá, nepatrně až středně mramorovaná, hlinitá, středně polyedrická (6-10 mm), mokrá, neprokořeněná, skelet. Bt/ C C1 Obr. 1.16: Půdní sonda Libavá plocha B Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. 21

23 VLS Libavá silně poškozená plocha (C) Základní charakteristiky plochy Nadmořská výška 620 m n m Charakteristika plochy mírně svažitý terén, smrková kmenovina silněji napadená podkorním hmyzem, 90 let Bylinné patro 0 Dřeviny smrk Půdní typ kambizem modální Humusový typ moder Geologické podloží jílovité břidlice s příměsí prachovců a jemnozrnných drob Popis byl proveden 27. srpna 2013, bylo jasno. Celý profil je beze stop oglejení, s přibývající hloubkou se zvyšuje i výskyt skeletu 1 cm Kyprý opad sm jehličí a velkého množství drobných větviček. L 4 cm Fermentovaná drť. F 3 cm Černá bezstrukturní, mírně vlhká měl plynule přecházející do horizontu Ah. H Hnědočerná zemina, hlinitá, velmi kyprá, silně drobivá, převážně drobtovitá, středně vlhká, středně prokořeněná, skelet 35-40%, 0 4 (19) převažuje ve formě ostrohranných kamenů do cca 12 cm a drobného cm štěrku, horizont se zřetelným středně vlnitým barevným přechodem Ah dospodu. 4 (19) 68 cm 68 cm + Hnědá, písčitohlinitá až hlinitá, kyprá, ve spodní části velmi mírně ulehlá, silně drobivá, středně drobtovitá ve spodní části vlhká, prokořenění středně nízké, skelet 65-75%, s hloubkou se zvyšuje množství i velikost skeletu, horizont s mírným až difúzním vlnitým, barevným přechodem dospodu, jemné povlaky jílu na skeletu. Okrovošedá, jemně polyedrická (3-5 mm), písčitohlinitá, středně ulehlá, drobivá, vlhká, slabě a nepravidelně prokořeněná, skelet cca 80 %, nepravidelné velikosti, jemné povlaky na skeletu jílu. Bv B/ C Obr. 1.17: Půdní sonda Libavá plocha C Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. 22

24 1.3.2 Chemická analýza vzorků Vzorky byly analyzovány ve Zkušebních laboratořích VÚLHM podle metodik použitých v rámci projektu EU BIOSOIL, aby bylo možné srovnat výsledky s předchozími půdními rozbory. Stručné slovní hodnocení je uvedeno na začátku kapitoly 1.3. Tab. 1.3: Vybrané výsledky analýzy půdních vzorků z půdních sond Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. 23

25 2. ATMOSFÉRICKÁ DEPOZICE (I. Hůnová, P. Stoklasová, P. Kurfürst, M. Schreiberová, J. Ostatnická, J. Schovánková, O. Vlček, M. Zapletal) 2.1 Úvod Modelování prostorové distribuce atmosférické depozice a následné vyhodnocení překročení kritických zátěží na území lesních ekosystémů České republiky je v souladu se strategií Göteborského protokolu (článek 2), který specifikuje přípustnou úroveň atmosférické depozice nebo koncentrace ve výši nepřesahující kritické zátěže nutričního dusíku (UNECE, 2005). Z hlediska ochrany ekosystémů před účinky atmosférické depozice dusíku a síry je důležité znát atmosférickou depozici, kritické zátěže a velikost překročení (o které je nezbytné snížit atmosférickou depozici dusíku a síry tak, aby nedocházelo k další devastaci přírodního prostředí acidifikací a eutrofizací). Informace o překročení kritických zátěží atmosférickou depozicí jsou základem pro tvorbu strategií směřujících k řešení ohrožení ekosystémů těmito látkami. Atmosférická depozice byla stanovena z naměřených a modelovaných hodnot koncentrací acidifikačních a eutrofizačních činitelů v ovzduší a ve srážkách. Informace o koncentracích acidifikačních a eutrofizačních činitelů v ovzduší a ve srážkách byly získány z Českého hydrometeorologického ústavu. Mokrá depozice byla odvozena z hodnot koncentrací síranů, dusičnanů a amonných iontů v atmosférických srážkách a ze srážkových úhrnů. Suchá depozice byla stanovena z hodnot koncentrací oxidu siřičitého, oxidů dusíku a amoniaku a jejich depozičních rychlostí. Pro výpočet depozičních rychlostí SO 2, NO x a NH 3 byl použit několikanásobný rezistenční model, jehož vstupními proměnnými byla meteorologická data, data o drsnosti povrchu a využití ploch (Zapletal, 1998, 2006b; Zapletal, Chroust, 2011). Metodika modelového výpočtu atmosférické depozice byla podrobně popsána ve výroční zprávě za rok V této zprávě již znovu uvedena není. Pozornost byla v r zaměřena na atmosférickou depozici dusíku. Byla prověřována stávající metodika výpočtu depozice s maximální snahou o zpřesnění metodiky na základě současných znalostí. Další činností bylo stanovení plynné depozice amoniaku (NH 3 ) na vybraných monitoračních plochách intenzivního monitoringu, aby mohl být hodnocen vliv atmosférické depozice amoniaku na biodiverzitu a zdravotní stav lesních porostů na těchto plochách. Depozice amoniaku byla modelována dle metodologie EHK OSN (UBA, 2004) pro stanovení kritických zátěží dusíku. Dusík je látkou, která je stále po významném snížení atmosférické depozice síry v Evropě i Severní Americe (Fagerli, Aas, 2008) v centru pozornosti. Přes určité snížení emisí NO x z velkých stacionárních zdrojů zůstává atmosférická depozice dusíku vysoká a v popředí zájmu odborníků zůstává studium možných negativních vlivů na důležité procesy probíhající v půdě, biosféře, atmosféře a hydrosféře. Dusík patří k základním živinám rostlin a mnohé terestrické ekosystémy jsou adaptovány na jeho nízkou dostupnost. Dusík má nepochybně nejkomplexnější cyklus ze všech majoritních prvků (Galloway et al., 2004). Cyklus dusíku v ekosystémech má tři hlavní zdroje: biologickou fixaci dusíku, mineralizaci a atmosférickou depozici. Reaktivním dusíkem (Nr) se označují veškeré biologicky, chemicky a radiačně aktivní sloučeniny dusíku v zemské atmosféře a biosféře. Jedná se o anorganické redukované formy N (např. NH 3, NH 4 + ), anorganické oxidované formy N (např. NO x, HNO 3, N 2 O, NO 3 - ) a organické sloučeniny (např. močovina, aminy, proteiny), na rozdíl od nereaktivního plynného N 2. Během minulého Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. 24

26 století vedla antropogenní činnost (zejména produkce potravin a energetika) k dramatickému zvýšení emisí reaktivního dusíku (Nr) do přírodního prostředí (Galloway et al, 2008). Depozice dusíku představuje zásadní ohrožení diverzity rostlinných společenstev v mírném pásmu Evropy a Severní Ameriky (Bobbink et al., 2010). Pozornost je v posledních letech věnována nejen sloučeninám dusíku produkovaným při spalovacích procesech, jako významnému zdroji dusíku v atmosférické depozici, ale také amoniaku, jehož emise a následný depoziční tok do citlivých ekosystémů je jedním z významných problémů životního prostředí na národní i mezinárodní úrovni (Bobbink et al., 1992, 2002). Amoniak se podílí také na vzniku aerosolů, významně ovlivňujících zemské klima a okyselování a eutrofizaci ekosystémů (Klimont et al., 2006). Plynná depozice amoniaku může okyselit půdu pomocí procesů nitrifikace (Van Breemen et al., 1982). Stupeň půdní nitrifikace závisí na biologickém a chemickém stavu půdy, do které amoniak vstupuje (Galloway, 1995). Ještě důležitější roli sehrává NH 3 při eutrofizaci citlivých, zejména suchozemských ekosystémů (Sutton et al., 2009; Theobald et al., 2009). Atmosférické vstupy NH 3 mohou snížit biologickou rozmanitost citlivých ekosystémů (Heij, Schneider, 1991; Bobbink et al., 1992). Modelové odhady do roku 2020 naznačují, že při podstatné redukci emisí ostatních znečišťujících látek ovzduší bude přibližně polovina poškození ekosystémů v Evropě (v důsledku působení acidifikace, eutrofizace a aerosolů) spojena s emisemi amoniaku. Evropská komise si dala za cíl do roku 2020 signifikantní snížení plochy, kde atmosférická depozice dusíku a acidity překračuje kritické zátěže pro eutrofizaci a acidifikaci. Pro splnění těchto cílů je třeba v Evropě snížit emise amoniaku o 27 % (Klimont et al., 2006). Pro studium dopadů dusíku na ekosystémy a prostředí je zcela zásadní provést spolehlivou kvantifikaci atmosférické depozice dusíku. To je ovšem vzhledem k tomu, že se na depozici dusíku podílí celá řada komponent, z nichž některé nejsou vůbec měřeny relativně velmi obtížná úloha. Na obr. 2.1 je uvedeno schéma látek, které k atmosférické depozici dusíku přispívají. Obr. 2.1: Sloučeniny reaktivního dusíku v atmosféře (Hertel et al. 2006). Z těchto látek se v ČR dlouhodobě monitorují imisní koncentrace oxidů dusíku, NO x (Ostatnická, 2013) používané k výpočtu suché depozice a velmi omezeně (v současné době pouze na dvou lokalitách, navíc nereprezentujících rurální prostředí) imisní koncentrace amoniaku (NH 3 ). V dešti a sněhu se sledují koncentrace dusičnanových aniontů nitrátů (NO 3 - ) a amonných kationtů (NH 4 + ). Horizontální depozice se v ČR sleduje pouze velmi omezeně, a to konkrétně pouze na 5 lokalitách, 2 městských (Praha-Libuš) a 3 venkovských Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. 25

27 (Jizerské hory, Krkonoše, Šumava), sledování provádí Akademie věd ČR (Ústav pro hydrodynamiku a Ústav fyziky atmosféry). Zde se ovšem sledování provádí dlouhodobě. Některé složky se nesledují vůbec či zcela omezeně, takže jejich výsledků může být použito pouze pro velmi hrubou indikaci možného podílu na atmosférických tocích. Jak bylo poukázáno v článku hodnotícím dlouhodobé časové trendy a změny prostorové variability atmosférické depozice síry a dusíku v českých lesích za celou dobu měření ČHMÚ (Hůnová et al., 2014), hlavní nejistoty při kvantifikaci depozičního toku dusíku v ČR jsou dány zejména nezahrnutím některých složek suché depozice, nezahrnutím horizontální depozice a neuvažováním změn v rychlosti suché depozice. Hodnotíme-li dlouhodobý časový trend, je vidět, že ačkoliv došlo za celou dobu, kdy se atmosférická depozice u nás sleduje, k určitému zlepšení situace, je snížení depozice dusíku v porovnání se snížením depozice síry mnohem méně výrazné. To dokládá obr. 2.2 (Hůnová et al., 2014), na kterém je prezentována změna prostorového rozložení depozice dusíku za období 17 let: Největší snížení depozice dusíku bylo zaznamenáno v tzv. impaktních oblastech, tedy v blízkosti emisních zdrojů. Ve srovnání se snížením depozice síry za stejné období (obr. 2.3) se však v případě dusíku jedná o snížení poměrně malé (nejvyšší snížení 2,5 g.m -2. r -1 u dusíku oproti nevyššímu snížení 18 g.m -2. r -1 v případě síry). Na velké části území pozorujeme stagnaci depozice dusíku a v oblasti severně od Jizerských hor, poblíž hranice s Polskem a Německem, dokonce její mírný nárůst (do 0,4 g.m -2. r -1 ). Současná celková atmosférická depozice dusíku v lesích ČR je znázorněna na obr Je zřejmé, že depozice dusíku překračuje hodnotu 1 g.m -2. r -1 (to je hodnota pokládaná za kritickou zátěž pro evropské lesy (Bobbink, Roelofs, 1995)) na značné části (konkrétně 71 %) zalesněného území u nás (Hůnová et al., 2014), s tím, že nejexponovanější oblasti dosahují až 2 g.m -2. r -1. Přitom se jedná o hodnoty depozice, které se počítají dnes obvyklým způsobem a které právě řadu složek neberou v úvahu. Z toho tedy vyplývá, že skutečná depozice dusíku je pravděpodobně vyšší. Obr. 2.2: Celková atmosférická depozice dusíku v českých lesích změna prostorového rozložení depozice dusíku za období let (Hůnová et al. 2014). Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. 26

28 Obr. 2.3: Celková atmosférická depozice síry v českých lesích změna prostorového rozložení depozice síry za období let (Hůnová et al. 2014). Obr. 2.4: Celková atmosférická depozice dusíku v českých lesích (Hůnová et al. 2014). 2.2 Suchá depozice dusíku Sloučeniny plynného reaktivního dusíku, uvažované pro suchou depozici dusíku, jsou zastoupeny zejména amoniakem (NH 3 ), plynnou kyselinou dusičnou (HNO 3 (g)) a oxidem dusičitým (NO 2 ). Měření suché depozice látek NH 3 a HNO 3 (g), které jsou považovány za stěžejní u depozice dusíku, je velmi finančně a technicky náročné. Suchá depozice je proto zatížena značnými nejistotami a nejčastěji je odhadována pomocí modelů, které jsou však Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. 27

29 opřeny o malé množství dat z krátkých měřících kampaní a s omezeným geografickým pokrytím (Sutton et al., 2011). Ke zpřesnění odhadů suché depozice dusíku v Evropě měl přispět mezinárodní projekt NitroEurope Integrated Project (http://www.nitroeurope.eu). V rámci projektu vznikla evropská měřící síť HNO 3 (g) a dalších dusíkatých látek (Tang et al., 2009). Měření sloučenin dusíku probíhalo na více než 50 lokalitách v letech 2007 až Počáteční výsledky evropského monitoringu potvrdily důležitou roli HNO 3 (g) v suché depozici dusíku. Na významný příspěvek HNO 3 (g), vzhledem k její vysoké depoziční rychlosti v d, v suché depozici dusíku poukázali již dříve někteří autoři, např. Dollard et al. (1987), Munger et al. (1998), Tarnay et al. (2001), Pryor and Klemm (2004). Vysoká depoziční rychlost HNO 3 (g) je dána její vysokou reaktivitou (Wesely, Hicks, 2000) a vysokou rozpustností. Předpokládá se, že maximální depoziční rychlost je omezena pouze atmosférickou turbulencí, tj. odpor povrchu lze u HNO 3 (g) zanedbat (Sutton et al., 2011). Hodnoty rychlosti suché depozice HNO 3 (g) pro různé povrchy během dne dosahují až několik cm.s -1. Pro měření toků se využívají tzv. mikrometeorologické metody. Jedná se o metodu eddy covariance, která umožňuje přímé měření suché depozice a je velmi finančně a technicky náročná a o metodu aerodynamic gradient, která je založena na měření koncentrací a mikrometeorologických parametrů v různých výškách a suchá depozice je pak odvozena z rozdílu naměřených hodnot. Experimentální stanovení v d HNO 3, potažmo suché depozice, se však téměř neprovádí. V Evropě bylo provedeno několik málo měření pomocí mikrometeorologických metod a byly zjištěny následující hodnoty v d HNO 3 : pro borové lesy v severním Švédsku 3-11 cm.s -1 (Janson, Granat, 1999), pro smrkové lesy v Bavorsku 7.5 cm.s -1 (Pryor, Klemm, 2004), pro jehličnaté lesy v jižním Německu 5,5 cm.s -1 (Sievering et al. 1994) a pro pole pšenice v Německu průměrná 2,1 cm.s- 1 (Müller et al., 1993). V Americe byla naměřena průměrná HNO 3 (g) pro listnaté lesy 3 cm.s -1 (Pryor et al., 2002). Z modelových výpočtů byly odhadnuty v d HNO 3 (g) pro nízkou vegetaci 1 až 1,2 cm.s -1 a pro lesy 2,5 až 3,5 cm.s -1 (Flechard et al., 2011). Takto vysoké depoziční rychlosti HNO 3 (g) mají za následek vysoký podíl HNO 3 v suché depozici dusíku i v oblastech, kde koncentrace HNO 3 jsou velmi nízké. Těsné spojení mezi rychlostí atmosférické turbulence a rychlostí suché depozice HNO 3 (g) také vytváří značnou prostorovou variabilitu depozice dusíku v krajině. Oblasti s vysokou depozicí dusíku (hotspoty) jsou lesy a obzvláště lesní okraje, remízky a izolované exponované kopce, kde jsou vyšší rychlosti větru (Fowler et al., 2009). Suchá depozice dusíku je vyšší v jehličnatých lesích (vyšší specifický povrch, jehličí po celý rok) než v listnatých lesích. To potvrdily i výsledky některých studií (Pryor, Klemm, 2004, Pryor et al., 2002), ve kterých se měřila v d HNO 3 (g) stejnou metodou v obou zmíněných typech porostů. Relativní zastoupení NH 3, HNO 3 (g) a NO 2 v celkové suché depozici dusíku se řídí znečištěním ovzduší v dané oblasti. V zemědělských oblastech převládá zatížení NH 3 a v suché depozici zaujímá vysoký podíl (Zbieranowski, Aherne, 2012), zatímco v průmyslových oblastech a ve městech jsou významné HNO 3 (g) a NO 2 (Sutton et al., 2011). Vyšší koncentrace NH 3 představují lokální charakter zatížení dané oblasti a k odhadu koncentrací NH 3 v ovzduší je tak zapotřebí podrobné měření nebo model s vysokým rozlišením. Odhad koncentrací HNO 3 (g), NO 3- a NH 4+, vzhledem k jejich nižší prostorové variabilitě, je možný z regionálních modelů (Tang et al., 2009). Například v Anglii byl podíl HNO 3 v celkové suché depozici odhadnut na přibližně 25 % v roce 1996 (Smith et al., 2000), 45 % v roce 2003 a 40 % v roce 2004 (Fowler et al., 2007), a z dat prezentovaných na webu vychází tento podíl na 46 % v roce 2005 a 34 % v roce Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. 28

30 Jak již bylo zmíněno, přímé stanovení suché depozice pomocí mikrometeorologických metod je značně nákladné a náročné na přístrojové vybavení. Suchá depozice je proto odhadována pomocí různých modelů. Podrobnější popis existujících modelů je uveden např. v Sutton et al. (2011). Pro stanovení prostorového rozložení suché depozice se obvykle využívají tzv. inferenční modely, kde je depozice odvozena z naměřených koncentrací, které jsou buďto naměřeny nebo odhadnuty z modelů, a z odhadnutých depozičních rychlostí (Zhang et al., 2009, Flechard et al., 2011). Poslední revizi parametrů pro výpočet rychlostí suché depozice plynů provedl Zhang et al. (2003). Výstupy modelu v této studii poskytly odhady v d pro různé typy plynů, včetně HNO 3 (g), na různých typech povrchů během dne a noci a v průběhu různých ročních období. Znázornění prostorového rozložení suché depozice HNO 3 (g) v Evropě není zcela obvyklé. Nejvíce propracované plošné mapy jsou zveřejňovány v Anglii, kde začali měřit koncentrace HNO 3 (g) v roce 2000 (http://pollutantdeposition.defra.gov.uk/) a od té doby jsou každoročně připravovány plošné mapy suché depozice HNO 3 (g) v rozlišení 5x5 km a od roku x1 km. Anglické mapy depozice jsou v Evropě unikátní a jsou založeny na kombinaci naměřených hodnot HNO 3 (g) s odhadnutými rychlostmi depozice z land use. Nedávno byly připraveny plošné mapy suché depozice pro Belgii (Vos, Zhang, 2012). Nicméně HNO 3 (g) se v Belgii neměří a pro mapu suché depozice HNO 3 (g) byla vzata jedna hodnota koncentrace HNO 3 (g) 1 µg.m -3, která byla odvozená z měření v severní Evropě. Prostorová variabilita suché depozice HNO 3 (g) v Belgii tak byla dána pouze z variability odhadnutých depozičních rychlostí, které byly spočítány na základě metody uvedené v Zhang et al. (2003) z meteorologických dat z modelu ALADIN. Z několika málo měření byly připraveny také plošné mapy suché depozice pro HNO 3 (g) v jižním Švýcarsku (Steingruber, Colombo, 2010). 2.3 Horizontální depozice dusíku Pokusili jsme se zjistit příspěvek horizontální depozice k reálné depozici dusíku, analogicky jako u síry (Hůnová et al., 2011). Předpokládali jsme, že vzhledem k tomu, že N se účastní (na rozdíl od S) koloběhu mezi atmosférou a vegetací, příspěvek nebude zcela reálný, že by však mohl poskytnout alespoň jakýsi orientační odhad minimálního podílu horizontální depozice (když N je přijímán vegetací). Nicméně se ukázalo, že ve většině případů vychází rozdíl mezi odběrem typu throughfall a vypočtenou celkovou depozicí dusíku záporný. Důvodem je patrně fakt, že interakce v korunách stromů je mnohem komplexnější a komplikovanější než v případě síry. To, jestli se asimilační aparát stromů vůči dusíku chová jako zdroj nebo propad závisí především na tom, jaký je v jehlicích či listech obsah N. Pokud se jedná o ekosystém saturovaný dusíkem, bude koruna sloužit pro atmosféru jako zdroj, zatímco v dusíkem limitovaných ekosystémech je čistý příjem dusíku korunou velmi efektivní cestou asimilace této živiny (např. Hertel et al., 2011). Biogeochemické chování dusíku v korunách je obvykle obtížné odhadnout listy/jehlice spolu s epifytickými organismy a lišejníky mohou adsorbovat a vázat plynné a rozpuštěné sloučeniny N a transformovat je na organické formy. Zatímco podkorunová depozice - (throughfall) NO 3 poskytuje zpravidla dobrý odhad jejich celkové depozice pro oblasti s vysokými srážkovými úhrny, tedy např. v horských lesích (Zimmermann et al., 2006), neplatí to pro NH + 4. Čistý podkorunový spad NH + 4 je často záporný, zvláště během vegetačního období, a to částečně v důsledku příjmu amonných iontů mikroorganismy žijícími na stromech, částečně v důsledku transformace na organický dusík (Ferm, 1993). Podkorunový spad anorganického dusíku může být pokládán za rozumný odhad skutečné depozice NO - 3 v humidních horských lesích, zatímco značná část deponovaných amonných Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. 29

31 Zvolili jsme hodnoty depozičních rychlostí získaných z oblastí, které mohou být pokládány za relevantní pro ČR (německá strana Krušných hor, jehličnatý les). Pro PAN nebylo možné nalézt naměřená data, proto byla použita depoziční rychlost získaná kanadskými autory z modelového výpočtu (Zhang et al., 2005). Výsledky ukazují, že zatímco suchá depozice N/NO x uváděná v grafické ročence ČHMÚ činila v r na 99,5 % území 0,5 g.m -2.r -1, suchá depozice N/HNO 3 (g) je na většině území modelem CAMx odhadována na 1,0 g.m -2.r -1, N/NH 3 na 1,6 g.m -2.r -1, N/HONO (g) na 0,001 g.m -2.r -1, PAN na 0,007 g.m -2.r -1, N/NO 3 - (aerosol) na 0,002 g.m -2.r -1, N/NH 4 + (aerosol) na 0,003 g.m -2.r -1. Pokud bychom provedli sumarizaci všech vypočtených hodnot, činila by suchá depozice dusíku na většině území ČR v r ,1 g.m -2.r - 1 oproti 0,5 g.m -2.r -1, odhadem je tedy v tomto konkrétním případě naše podhodnocení suché depozice šestinásobné. Hodnota celkové depozice samozřejmě významnou měrou závisí na zvolené depoziční rychlosti. Nicméně i pokud bychom použili v d významně nižší, je zřejmé, že HNO 3 (g) a NH 3 se na suché depozici podílejí naprosto zásadním způsobem a nejsou-li měřeny a při výpočtu celkové atmosférické depozice brány v potaz, vykazovaná depozice je významným způsobem podhodnocena. HONO, PAN a NO 3 - a NH 4 + v aerosolu se naproti tomu podílí na depozici dusíku zcela nevýznamně a je možné je tedy při kvantifikaci zanedbat. Jedná se zatím pouze o předběžné výsledky, které mohou být zatíženy určitou, blíže nekvantifikovanou chybou, je to však nejlepší odhad, který jsme momentálně schopni provést. Z uvedených hodnot je však evidentní, že je potřeba se dále podrobně zabývat depozicí HNO 3 (g) a NH 3 a nějakým vhodným způsobem ji kvantifikovat. Naopak HNO 2, PAN a částicové NO 3 - a NH 4 + je možné při kvantifikaci celkové atmosférické depozice pro jejich mizivý podíl zanedbat. Byla provedena též částečná předběžná verifikace srovnáním hodnot měřených a vypočtených - modelem CAMx konkrétně mokré depozice N/NO 3 a N/NH + 4. Výsledky ukázaly, že zatímco měřená mokrá depozice N/NO - 3 uvedená v grafické ročence ČHMÚ činila 0,5 g.m -2.r - 1, hodnota vypočtená modelem CAMx byla 0,235 g.m -2.r -1. Mokrá depozice N/NH + 4 uvedená v grafické ročence ČHMÚ činila 0,5 g.m -2.r -1, hodnota vypočtená modelem CAMx byla 0,125 g.m -2.r -1. Z porovnání měřených a modelovaných výsledků je tedy zřejmé, že model CAMx podhodnocuje při výpočtu v r oproti měření mokré depozice u N/NO - 3 asi 2x a u mokré depozice N/NH + 4 asi 4x. Do jaké míry lze z těchto hodnot usuzovat na spolehlivost modelového výpočtu u ostatních složek je v současné době nejasné a je potřeba se tím dále zabývat. 2.5 Plynná depozice amoniaku Metodika Jako depozice je označován kontakt znečišťující látky z atmosférického média s rostlinou nebo půdou. Předpokládá se, že jeden mol NH 3 může v konečné formě vytvořit jeden vodíkový iont H + (Erisman et al., 1989). Popis půdních procesů vedoucích k acidifikaci přesahuje rámec této studie. Příspěvek NH 3 do kyselé depozice odpovídá stupni půdní nitrifikace. Působením kyslíku mohou nitrifikační bakterie změnit amoniak na dusičnany podle rovnice (Van Breemen et al., 1982): NH O2 NO3 + H 2O + H (1) Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. 34

32 Během tohoto procesu mohou kyseliny v plynné formě, aerosolu nebo kapkách původně neutralizované amoniakem vytvářet dva ionty vodíku. Jeden můžeme odvozovat z NH 3 a jeden z neutralizované kyseliny. Vzhledem k neúplné nitrifikaci v půdě může být příspěvek NH 3 nebo NH 4 + menší než jeden vodíkový iont. Tento příspěvek je závislý na typu půdy a vegetace (Erisman, Draaijers, 1995). Na plochách Želivka, Luisino údolí a Benešovice byly koncentrace plynného amoniaku měřeny pasivními vzorkovači v letech 2009 až Na těchto plochách byly měřeny základní meteorologické veličiny, a to teplota vzduchu, vlhkost vzduchu, globální záření a rychlost větru. Pro ostatní plochy byly z důvodu absence měřené koncentrace amoniaku použity hodnoty koncentrace amoniaku ve čtvercích 50x50 km na území ČR modelované modelem EMEP-MSC-W pro rok 2010 (Fagerli et al., 2012). Hodnoty průměrné roční teploty vzduchu, vlhkosti vzduchu, globálního záření a rychlosti větru byly pro tyto plochy převzaty z Atlasu podnebí Česka (ČHMÚ, 2007). Pro odhad depozičních rychlostí amoniaku byl použít několikanásobný rezistenční model (Zapletal, 2001, 2006), který modeluje depoziční rychlost amoniaku z meteorologických dat a charakteristik vegetačních pokryvů. Suchý (plynný) depoziční tok amoniaku byl vypočten z měřených (modelovaných) koncentrací amoniaku v ovzduší a jeho depozičních rychlostí podle vztahu: F = V d (z)c(z), kde F je depoziční tok amoniaku, V d je depoziční rychlost amoniaku a C(z) je koncentrace amoniaku ve výšce z nad povrchem. Depoziční rychlost amoniaku byla vypočtena na základě rezistenční analogie: V d 1 ( z ) = R ( z ) + R + R a b c Aerodynamická rezistence R a byla vypočtena podle mikrometeorologických vztahů (Hicks et al., 1987, 1989; Voldner et al., 1986): z ln c z ψ 0 Ra =, (4) ku. kde: k uz u* = z ln ψ m z 0 *. (5) k je von Karmanova konstanta (0,4), u * je třecí rychlost, u z je horizontální rychlost větru ve výšce z nad nulovou rovinou posunutí, z 0 je drsnost povrchu, ψ m je korekční stabilitní funkce pro hybnosti a ψ c je korekční stabilitní funkce pro koncentraci znečišťující látky. Pro indiferentní (neutrální) podmínky vertikálního zvrstvení atmosféry (0<z/L<1) byly ψ m a ψ c vypočteny pomocí následující rovnice: 5. z ψ m =ψc = (6) L v níž L je Monin-Obuchovova délka. Hodnota L byla zvolena pro indiferentní teplotní zvrstvení atmosféry podle Erisman (1991). (2) (3) Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. 35

33 Laminární rezistence R b byla vypočtena z empirického vztahu (Hicks et al., 1987): 5. Sc =, (7) u R b 3 2 * kde Sc je Schmidtovo číslo (poměr kinematické vazkosti vzduchu a molekulární difuze plynu) (Hicks et al., 1987; Pul et al., 1995). Rezistence povrchu R c je funkcí rezistence stomat (R sto ), která je odporem kladeným plynné složce při jejím příjmu stomaty, rezistence mezofylu (R m ), rezistence kutikul nebo rezistence vnějšího povrchu rostliny (R ext ), tj. povrchu listů, větví nebo kmene, aerodynamické rezistence v rostlinném zápoji (R inc ), která je odporem kladeným plynné složce při jejím přenosu skrz vegetaci směrem k půdě a spodním částem rostlinného zápoje a rezistence půdy (R soil ), která je odporem půdy při absorpci plynné složky půdním povrchem. Rezistence stomat, rezistence vnějšího povrchu rostliny a rezistence půdy působí současně a může být charakterizovaná rovnicí: R c = R stom 1 + R m 1 (8) Rinc + Rsoil Rext Rezistence stomat R sto byla vypočtena podle parametrizace, kterou uvedl Wesely (1989). Wesely (1989) zavedl pojem vstupní rezistence, na jejímž základě byly odhadnuty hodnoty rezistence stomat podle klasifikace využití ploch, ročního období, dat pro globální záření Q a teplotu povrchu T s. Aerodynamická rezistence v rostlinném zápoji R inc pro vegetaci byla modelována podle Van Pula a Jacobse (1994). Rezistence půdy R soil byla vypočtena podle Meyerse a Baldocchiho (1988). Rezistence vnějšího povrchu rostlin R ext pro jednotlivé plynné složky byla zvolena podle Pula et al. (1995), Baldocchiho et al. (1987), Erismana a Draaijerse (1995) a Meyerse a Baldocchiho (1988) Měření koncentrace amoniaku pasivními vzorkovači Koncentrace plynného amoniaku byla měřena pasivními vzorkovači GRADKO 400-RTU, které vzorkují ovzduší systémem pasivní difúze plynu. Pasivní vzorkovač je složen z polyakrylátové trubičky délky přibližně 4 cm, která má vnitřní průměr cca 1 cm a na jejíž konce jsou nasazena polyetylenová víčka. Zároveň se vzorkem se analyzuje i slepý vzorek (travel blank), který má stejnou historii manipulace jako exponovaný vzorek, ale není exponován. Po expozici byly vzorkovače odeslány k analýze do laboratoře Gradko v Manchesteru ve Velké Británii. Analytické stanovení koncentrace amoniaku z exponovaných pasivních difúzních trubic bylo provedeno iontovou spektrofotometrii. Výsledky kontroly kvality byly posuzovány dle norem daných validačními daty. Kalibrace metody byla provedena prostřednictvím kalibračních roztoků uzpůsobených tak, aby pokryly měřený rozsah a byla graficky znázorněna za použití lineární regrese. Koncentrace byly stanoveny pro objem vzduchu, který vyplňuje vnitřek pasivního vzorkovače. Limit detekce je pro amonné ionty 0,142 µg NH 4. Limit detekce plynného amoniaku pasivním vzorkovačem je 1.5 µg m -3 při expozici delší než 4 týdny Meteorologické parametry Nejnižší průměrná roční hodnota teploty 3 C byla dosažena na ploše Mísečky, nejvyšší průměrná roční hodnota teploty 9 C byla dosažena v roce 2011 na ploše Želivka. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. 36

34 Nejnižší průměrná roční hodnota rychlosti větru 189 cm s -1 byla dosažena v roce 2010 na ploše Luisino údolí, nejvyšší průměrná roční hodnota rychlosti větru 357 cm s -1 byla dosažena v roce 2011 na ploše Luisino údolí. Roční průměrná hodnota relativní vlhkosti vzduchu se na plochách intenzivního monitoringu pohybovala v rozmezí od 87,2 % (Želivka v roce 2011) do 93,8 % (Luisino údolí v roce 2010). Roční průměrná hodnota globálního záření se na plochách intenzivního monitoringu pohybovala v rozmezí od W m -2 (Želivka v roce 2009) do W m -2 (Benešovice v roce 2011). V tab. 2.2 jsou uvedeny roční průměrné hodnoty teploty vzduchu, relativní vlhkosti vzduchu, globálního záření a rychlosti větru na plochách intenzivního monitoringu. Tab. 2.2: Roční průměrná teplota vzduchu, relativní vlhkost vzduchu, globální záření a rychlost větru na plochách intenzivního monitoringu. Teplota Relativní Číslo Globální záření Rychlost větru Plocha Rok vzduchu vlhkost plochy (W m -2 ) (cm s -1 ) (Cº) vzduchu (%) Želivka I ,9 89,1 103, ,5 88,9 105, ,0 87,2 111,8 226 Luisino údolí Q ,5 92,7 109, ,4 93,8 102, ,0 91,0 119,0 357 Benešovice Q ,2 89,5 121, ,0 89,9 116, ,0 87,8 126,3 194 Jizerka Q ,0 90,0 120,0 200 Mísečky B ,0 90,0 120,0 210 Lazy Q ,0 90,0 110,0 200 Březka Q ,0 90,0 120,0 230 Všeteč Q ,0 90,0 120,0 200 Klepačka Q ,0 90,0 110,0 220 Nová Brtnice Q ,0 90,0 120,0 210 Lásenice Q ,0 90,0 110,0 190 Medlovice Q ,0 90,0 120, Koncentrace a suchá depozice amoniaku Roční průměrná hodnota koncentrace amoniaku se na plochách intenzivního monitoringu pohybovala v rozmezí od 1.7 µg.m -3 (Benešovice v roce 2010) do 3.6 µg.m -3 (Luisino údolí v roce 2009). Roční průměrná hodnota depoziční rychlosti se na plochách intenzivního monitoringu pohybovala v rozmezí od 0.92 cm s -1 (Medlovice v roce 2010) do 1.62 cm s -1 (Luisino údolí v roce 2011). Nejvyšší hodnota průměrné depoziční rychlosti na ploše Luisino údolí v roce 2011 je ovlivněna zejména nejvyšší hodnotou průměrné rychlosti větru 357 cm s -1 na této ploše. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. 37

35 Roční průměrná hodnota plynné depozice amoniaku se na plochách intenzivního monitoringu pohybovala v rozmezí od 4.44 kg N ha -1 rok -1 (Klepačka v roce 2010) do kg N ha -1 rok -1 (Luisino údolí v roce 2011). V tab. 2.3 jsou uvedeny roční průměrné hodnoty koncentrace, depoziční rychlosti a plynné depozice amoniaku na plochách intenzivního monitoringu. Na obr jsou uvedeny plochy intenzivního monitoringu, pro které byly modelovány suché depoziční toky amoniaku. Tab. 2.3: Roční koncentrace, depoziční rychlost a plynná depozice amoniaku na plochách intenzivního monitoringu. Plynná Plynná Plocha Označení Rok Depoziční depozice depozice Koncentrace NH 3 (µg.m -3 rychlost amoniaku amoniaku ) (cm s -1 ) (kg N ha -1 (mol(h + ) ha -1 rok -1 ) rok -1 ) Želivka I ,5 1,07 9,63 687, ,5 1,06 6,88 491, ,5 1,04 6,75 481,91 Luisino údolí Q ,6 1,02 9,54 681, ,9 1,01 7,55 539, ,9 1,62 12,21 872,10 Benešovice Q ,0 1,02 7,92 566, ,7 1,01 4,47 319, ,3 1,03 6,20 443,10 Jizerka Q ,0 1,07 5,50 392,98 Mísečky B ,0 1,00 5,15 367,83 Lazy Q ,5 1,06 6,88 491,23 Březka Q ,5 1,17 7,67 547,51 Všeteč Q ,5 0,94 6,22 444,18 Klepačka Q ,5 1,12 4,44 317,49 Nová Brtnice Q ,5 1,10 7,15 510,38 Lásenice Q ,0 1,03 5,28 377,33 Medlovice Q ,0 0,92 4,79 342,50 Obr. 2.11: Plochy intenzivního monitoringu na území ČR. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. 38

36 2.6 Shrnutí Dosud používaný metodický přístup zohledňuje při kvantifikaci suché depozice pouze výstupy z měření oxidů dusíku (NO x ). Naší snahou bylo tedy kvantifikovat další neměřené komponenty suché depozice na základě výpočtu Eulerovským fotochemickým disperzním modelem CAMx, který je v současné době po propojení s předpovědním modelem ALADIN provozován ČHMÚ a kterého lze využít i k výpočtu průměrných koncentrací či depozic celé řady látek. Cílem bylo ověřit hypotézu, že celková atmosférická depozice dusíku je u nás významným způsobem podceněna zejména z důvodu absence měření NH 3 a HNO 3 (g). Dosud používaný metodický přístup zohledňuje při kvantifikaci suché depozice pouze výstupy z měření oxidů dusíku (NO x ). Mezi významná zjištění, kterých bylo při řešení projektu dosaženo, patří: Stávající metodika výpočtu depozice dusíku aplikovaná v ČHMÚ podhodnocuje depozici reálnou. Nebere totiž v úvahu některé složky, které mohou přispět k depozici. Údaje o nich ale nejsou k dispozici, protože se neměří. Pro kvantifikaci složek, které se neměří, je možné využít Eulerovský disperzní fotochemický model CAMx, který byl v nedávné době zprovozněn a je provozován Úsekem ochrany čistoty ovzduší ČHMÚ. Předběžné výsledky získané modelem CAMx indikují potřebu zaměřit se dále zejména na suchou depozici NH 3 a HNO 3 (g). Depozice z horizontálních srážek přispívá významnou měrou k reálné depozici. Dosud se zpravidla zanedbává, podařilo se nám zatím indikativně kvantifikovat pro síru, pro dusík je obdobná kvantifikace velmi obtížná vzhledem k tomu, že dusík je na rozdíl od síry látkou, která podléhá významné výměně mezi atmosférou a vegetací. Co se týká kvantifikace depozice z horizontálních srážek, jako slibná cesta indikativní kvantifikace (analogickým způsobem jako to bylo provedeno pro síru) se jeví modelování pouze na základě NO 3 - a vyloučení NH 4 +. Dusík je významným faktorem stresu v mnoha oblastech. Depoziční tok dusíku překračující hodnotu 1 g.m -2.rok -1 (kritická hodnota pro středoevropské jehličnaté lesy) je dosahován na významném území ČR. Poměry NO 3 - /SO 4 2- a NH 4 + /SO 4 2- hodnocené na ekvivalentovém základě vykazují významně klesající trend odrážející změnu podílu emisí. Hodnota ph srážek vykazuje statisticky významně rostoucí trend. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. 39

37 3. KRITICKÉ ZÁTĚŽE DUSÍKU A ACIDITY (I. Skořepová, Z. Lachmanová, V. Šrámek, M. Vejpustková, K. Neudertová Hellebrandová, M. Zapletal) 3.1 Úvod Pracovní skupinou pro účinky při EHK OSN (WGE - Working Group on Effects), na jejím 5. zasedání v červnu 1986, byl iniciován program mapování kritických zátěží a koncentrací, který byl formálně dopracován na semináři organizovaném Radou ministrů severských zemí ve spolupráci s Evropskou hospodářskou komisí OSN ve Skokloster v roce 1988 (Nilsson, Grenfelt, 1988). Koncept kritických zátěží umožňuje, jako dosud jediný, kvantifikovat potřebné snížení emisí tak, aby bylo možné dostatečně chránit přirozené ekosystémy, půdy a vody před acidifikací. Kritická zátěž je definována jako nejvyšší dávka znečišťující látky, která ještě nezpůsobí chemické změny vedoucí k dlouhotrvajícím škodlivým účinkům na strukturu a funkci ekosystému. Koncept kritických zátěží se stal základem pro mezinárodní program spolupráce pro modelování a mapování kritických zátěží a koncentrací, a účinků znečištění ovzduší, rizik a trendů ICP Modelling and Mapping ( jako TF on Mapping). Vedoucí zemí mezinárodního programu je v současné době Francie (do roku 2009 vedla program Německá spolková republika) a programové centrum (Coordination Center of Effects) založené v roce 1990, které sídlí v RIVM (National Institute for Public Health and the Environment), Nizozemí. V současné době se programu účastní celkem 25 zemí. Základní činností mezinárodního programu pro modelování a mapování jsou výpočty, zpracování mapových podkladů kritických koncentracích a zátěží a hodnocení jejich překročení znečištěným ovzduším. Mapování identifikuje stupeň poškození a rozsah rizikových oblastí. První mapy kritických zátěží Evropy pro odhad rozsahu okyselování prostředí byly zpracovány v roce 1991 (Hettelingh et al., 1991), kritické zátěže nutričního dusíku a těžkých kovů o několik let později. Evropská databáze kritických zátěží se využívá při koncipování a tvorbě protokolů v rámci Konvence prostřednictvím stanovení přijatelné úrovně emisí sloučenin do ovzduší pro jednotlivé země tak, aby docházelo k postupnému ozdravění všech složek přírodního prostředí, včetně člověka. Stanovení emisních stropů je součástí programu cílové pracovní skupiny pro integrované modelování (Task Force Integrated Assessment Modelling), mimo aktivity Pracovní skupiny pro účinky (www.unece.org/env/wgs). V posledních letech se program ICP Modelling and Mapping rozšířil o hodnocení účinků znečištění ovzduší na biodiverzitu. Tato hodnocení zahrnují také hledisko vlivu klimatické změny na přírodní ekosystémy. V rámci projektu ForSoil bylo v roce 2013 provedeno hodnocení kritických zátěží na osmi lesních plochách monitoringu II. úrovně (obr. 3.1). Jedná se o lokality Mísečky (B151), Želivka (I140), Březka (Q102), Všeteč (Q103), Lásenice (Q163), Luisino údolí (Q251), Medlovice (Q361) a Lazy (Q521). Hodnocení se opírá téměř výhradně o měřené údaje na daných plochách. Jedná se především o půdní data o zrnitostním a chemickém složení, data o atmosférické depozici síry, dusíku, bazických kationtů, meteorologické údaje o denních srážkových úhrnech, průměrných denních teplotách vzduchu a denních úhrnech sluneční aktivity, dále pak o růstová data lesních dřevin. Data byla převzata z VÚLHM a od firmy Ekotoxa, ve které byly zpracovány plynné depozice amoniaku na vybraných lokalitách (viz. kap. 2.5). Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. 40

38 Obr. 3.1: Plochy intenzivního monitoringu zahrnuté do výpočtu kritických zátěží. 3.2 Metodika Hodnocení účinků škodlivin z ovzduší na acidifikaci lesních ekosystémů předurčují kritické zátěže síry CLmax (S) a dusíku CLmin (N) a CLmax (N), které graficky představují nerovnoramenný lichoběžník (viz obrázky dále) a ohraničují tak oblast danou v ekvivalentech síry a dusíku na hektar a rok (maximální atmosférickou depozici), kde nedochází k projevům acidifikace daného ekosystému. Kritériem pro hodnocení účinků ovzduší na eutrofizaci ekosystémů je kritická zátěž nutričního dusíku CLnut(N). Zatímco hodnocení acidifikace představuje účinky atmosférické síry a dusíku dohromady, atmosférický dusík vztažený ke kritické zátěži nutričního dusíku určuje pouze účinky eutrofizace. Účinek se posuzuje podle velikosti překročení (exceedance) kritických zátěží. Kritické zátěže síry a dusíku byly zpracovány podle metodiky jednoduchých hmotových bilancí uvedené v manuálu pracovní skupiny programu spolupráce pro modelování a mapování (UBA, 2004). Jejich výpočet v ekvivalentech na hektar za rok (ekv ha -1.rok -1 ) zahrnuje následující rovnice (1-6): CL max (S) = BC dep * + BC w Bc up ANC le,crit (1), kde CL max (S)= maximální kritická zátěž síry (ekv ha -1 rok -1 ) BC dep * = atmosférická depozice bazických kationtů (korigovaná mořským aerosolem v ekv ha -1 rok -1 ) Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. 41

39 BC w = rychlost zvětrávání (ekv ha -1 rok -1 ) Bc up = rychlost spotřeby vegetací (bez příspěvku Na + ) ANC le,crit = limitní (kritická) úroveň vyplavování alkality (ekv ha -1 rok -1 ) ANC le,crit = - Q 2/3. (1,5. (Bc dep + Bc w Bc up )/(K gibb. (Bc/Al))) 1/3 1,5. ((Bc dep + Bc w Bc up )/(Bc/Al)) (2), kde Q = perkolace půdy vodou (m/rok) Bc/Al = limitní poměr bazických kationtů (Ca, Mg, K) a hliníku v půdním roztoku lesních půd (molární poměr) K gibb = Gibbsitova konstanta, konstanta určující iontovýměnu H-Al v daném typu půdy Bc dep = atmosférická depozice bazických kationtů (Ca, Mg, K v ekv ha -1 rok -1 ) Bc w = rychlost zvětrávání (Ca, Mg, K v ekv ha -1 rok -1 ) Bc up = rychlost spotřeby bazických kationtů lesními porosty (bez Na +, v ekv ha -1 rok -1 ) Pro výpočet minimální a maximální kritické zátěže pro dusík platí vztah daný rovnicemi 3 a 4. CL min (N) = N up + N im (3), kde CL min (N) = minimální kritická zátěž dusíku (ekv ha -1 rok -1 ) N im = imobilizace dusíku v půdě (ekv ha -1 rok -1 ) N up = spotřeba dusíku vegetací (ekv ha -1 rok -1 ) CL max (N) = CL min (N) + CL max (S) / (1 f de ) (4), kde CL max (N) = maximální kritická zátěž dusíku (ekv ha -1 rok -1 ) CL min (N) = minimální kritická zátěž dusíku (ekv ha -1 rok -1 ) CL max (S) = maximální kritická zátěž síry (ekv ha -1 rok -1 ) f de = faktor denitrifikace (0 1) CL nut (N) = N im + N up + (N le(acc) /(1 f de )) (5), kde CL nut (N) = kritická zátěž nutričního dusíku (ekv ha -1 rok -1 ) N im = immobilizace dusíku v půdě (ekv ha -1 rok -1 ) N up = spotřeba dusíku vegetací (ekv ha -1 rok -1 ) N le(acc) = dovolené (limitní vyplavování dusíku (ekv ha -1 rok -1 ) f de = faktor denitrifikace N le(acc) = Q. [N] acc (6), kde Q = perkolace půdy vodou (m/rok) [N] acc = akceptovatelná koncentrace dusíku v půdním roztoku (ekv m -3 ) Hodnota koncentrace [N] acc v rovnici (6) koresponduje s ochranou lesních porostů. Pro jehličnaté typy porostů byla převzata hodnota 0,0143 ekv m -3 a pro listnaté porosty hodnota Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. 42

40 0,0276 ekv m -3 (UBA, 2004). Podobně pro limitní molární poměr Bc/Al v rovnici (2) byly převzaty hodnoty pro jehličnatý porost (SM) 1,2 a pro listnaté a smíšené porosty (bez SM) 0,6 (Sverdrup, Warfvinge, 1993). Rychlost imobilizace dusíku v půdě odráží dvě kritéria. Prvním z nich je hodnota poměru C/N v půdách a druhým je teplotní závislost (tab. 1). Pokud C/N je ve svrchním horizontu (0-30 cm) menší než 20, je hodnota immobilizace N rovna 0 (De Vries et al., 2003). V případě, že hodnota poměru C/N je větší než 20, závisí rychlost imobilizace na průměrné roční teplotě (sdělení - národní centrum pro účinky NFC, SRN). Tab. 3.1: Teplotní závislost imobilizace dusíku v půdě Teplota o C Rychlost imobilizace N ekv ha -1 rok Odhad rychlosti zvětrávání byl proveden na základě typu půdy a zrnitostního složení půdního profilu do hloubky 80 cm podle následujícího vztahu (7). Půdy na experimentálních lesních plochách spadají do kategorie 2 a 3 (podle zrnitosti) a do kategorie 1 (podle typu půdy). Pokud jde o zatřídění podle rychlosti zvětrávání (WR c ), lesní půdy na všech výše uvedených plochách jsou v kategorii 3. BC w = z (WR c 0,5). exp ((A/281) (A/(273+T))) (7), kde BC w = rychlost zvětrávání v ekv ha -1 rok -1 z = hlobka půdního profilu v m WR c = třída rychlosti zvětrávání A = 3600 K T = průměrná roční teplota v C Iontovýměnná konstanta H-Al (Gibbsitova konstanta) závisí především na obsahu organické hmoty v půdách. Lesním půdám byly přiřazeny hodnoty K gibb od 3000 do 6000 m 6 /ekv 2 (UBA, 2004). Kromě odhadu rychlostí zvětrávání primárních minerálů v půdách bylo zapotřebí stanovit také množství atmosférické depozice bazických kationtů korigované na mořský aerosol (rovnice 1). Příspěvek mořského aerosolu v atmosférické depozici bazických kationtů se nezúčastňuje procesů neutralizace v půdách. Celková atmosférická depozice bazických kationtů a síry (síranů) byla přepočtena na frakci tzv. non sea salt (ne mořského původu) podle rovnic (8-11), které předpokládají, že veškeré ionty Na + pocházejí z moře (Gauger et al., 2002). Přepočet se provádí s depozicemi v ekv ha -1 rok -1. K nss =K dep - (Na dep. 0,021) (8) Ca nss = Ca dep (Na dep. 0,044) (9) Mg nss = Mg dep (Na dep. 0,277) (10) S nss = S dep (Na dep. 0,12) (11) Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. 43

41 Výpočet rychlosti spotřeby bazických kationtů a dusíku lesními porosty je založen na přírůstech dřevní hmoty měřených v letech 2004 a 2009 pro jednotlivé stromy, které se nacházejí na sledovaných lokalitách v ploše 50 x 50 m. Přírůsty dřevní hmoty (hroubí) v m 3 byly přepočteny na sušinu v kg ha -1 rok -1 a podle průměrných obsahů N, Ca, Mg a K v sušině dřevní hmoty (UBA, 2004) dále přepočteny na rychlost spotřeby těchto živin v ekv ha -1 rok -1. Pro listnaté porosty byly celkové přírůsty dřevní hmoty rozděleny na kmeny a větve a potom přepočteny na celkovou spotřebu z důvodů rozdílných obsahů chemických prvků v jejich dřevní hmotě. K velmi významným tokům chemických prvků v lesním ekosystému, které ovlivňují výsledné hodnoty kritických zátěží, patří rychlosti vyplavování. Pro jejich odhad byla použita hodnota perkolace půdy vodou (hodnota tzv. precipitation surplus ), která závisí na charakteru půdy a na meteorologické situaci. Pro výpočet těchto hodnot na lesních plochách bylo využito hydrologického modelu (MetHyd v , vytvořeného pro účely dynamického modelování a přizpůsobeného pro vstup dat o sluneční radiaci také v kj m -2 den -1 Gertem-Janem Reindsem z Alterry, Wageningen). Vstupními údaji do hydrologického modelu jsou data o zrnitostním složení, obsahu organického uhlíku, informace o geografické pozici sledované plochy (lokality), albedo povrchu podle vegetačního pokryvu a meteorologická data. K meteorologickým údajům patří srážkové úhrny, průměrné teploty vzduchu a údaje o sluneční radiaci. Tato vstupní data byla zpracována do textových souborů. Podobně výsledky modelování byly zpracovány do textových a grafických výstupů. Export dat zpracovaných do grafu je vidět na následujících příkladech odtoku vody půdním profilem a vlhkosti půdy na ploše Želivka pro půdní horizont o mocnosti 80 cm, a fotosyntetické aktivní radiace na ploše Medlovice (obr ). Kromě grafických výstupů je možné data uložit jako textové soubory denních hydrologických údajů. Obr. 3.2: Denní hodnoty perkolace vody (odtoku) půdním profilem o hloubce 80 cm (mm) na ploše Želivka v letech Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. 44

42 Obr. 3.3: Denní průměrné hodnoty vlhkosti půdy (m/m) na ploše Želivka v letech Obr. 3.4: Denní hodnoty fotosyntetické aktivní radiace v letech na ploše Medlovice. (µmoly fotonů na m 2 za sec.) 3.3 Výsledky Výsledky jsou shrnuty do pěti tabulek (tab ) a osmi grafů (obr ). Rychlosti zvětrávání osmi sledovaných lesních ploch jsou uvedeny v tabulce 3.2. Data o chemickém složení hornin (ČGS) byla použita pro rozdělení sumy rychlostí bazických kationtů (BC w ) na rychlosti zvětrávání pro jednotlivé bazické prvky (Ca w, Mg w, K w a Na w ). Přepočet celkové atmosférické depozice na depozici bez mořského aerosolu je vidět z tabulky 3.3. Rychlosti spotřeby živin lesními dřevinami jsou v tabulce 3.4. Tabulka 3.5 obsahuje výsledky hodnocení kritických zátěží síry a dusíku včetně rychlostí vyplavování alkality a Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. 45

43 dusíku na limitní (nebo kritické) úrovni charakteristické pro danou lesní plochu. Výsledky zahrnují období let v případě spotřeby živin lesními porosty. Z období let byla použita data o meteorologických charakteristikách (teploty, srážky, sluneční radiace). Ze stejného období let jsou také data o atmosférických depozicích. Odběry půd a jejich analýzy byly provedeny v letech Tab. 3.2: Rychlosti zvětrávání primárních minerálů půd na lesních plochách (ekv ha -1 rok -1 ) do hloubky 80 cm Plocha Textura Typ půdy WRc T C Geologie BCw Bcw Mgw Caw Naw Kw B151 2 PZ 3 5,1 biotitický svor 874,94 708,83 305,08 228,92 166,11 174,84 I140 2 CM 3 8,64 pararula 1029,54 764,87 276,04 305,08 264,68 183,75 Q102 2 CM 3 8,81 biotitický granodiorit s amfibolitem 1037,51 694,70 207,40 338,54 342,81 148,75 Q103 2 CM 3 7,84 biotitická pararula 992,73 820,47 462,08 78,33 172,26 280,06 Q163 2 PZ 3 7,82 eolický pisek mezi balvany dvojslídného granitu 991,82 607,50 119,55 158,97 384,32 328,98 Q251 2 PZ 3 4,51 rula migmatit. až migmatit 851,19 487,03 89,42 85,01 364,17 312,60 Q361 3 CM 3 9,16 střídani jilovců a pískovců hlavně glaukonitických 1054,08 981,45 236,92 616,77 72,63 127,75 Q521 2 PZ 3 6,48 hrubozrnný biotitický granit 932,70 641,67 175,37 262,60 291,02 203,70 Tab. 3.3: Hodnoty celkové depozice (TD-total deposition) bazických kationtů a síry korigované mořským aerosolem a celková atmosférická depozice N (včetně plynné depozice NH 3 ) v ekv ha -1 rok -1 Plocha TDnssCa TDnssMg TDnssK TDnssBC TDnssS TDN B ,23 7,77 31,83 314,83 582, ,92 I ,42 32,56 42,86 348,84 430, ,42 Q ,00 33,75 27,44 340,18 366, ,37 Q ,28 24,03 27,24 261,55 384, ,35 Q ,32 41,07 71,74 313,13 572, ,84 Q ,51 57,96 116,85 908, , ,14 Q ,23 63,65 85,91 562,79 459, ,02 Q ,11 50,97 92,04 593,12 912, ,23 Tab. 3.4: Rychlost spotřeby živin lesními porosty podle přírůstu dřevní hmoty(ekv ha -1 rok -1 ) Plocha N Ca Mg K Bc B ,36 696,37 143,38 180, ,09 I ,83 364,00 76,64 101,88 542,52 Q ,51 560,78 73,52 121,37 755,68 Q ,48 855,58 176,08 221, ,00 Q ,73 582,12 118,79 154,02 854,92 Q ,89 261,51 55,06 73,19 389,76 Q ,18 851,81 161,31 211, ,69 Q ,17 116,40 24,51 32,58 173,49 Tab. 3.5: Kritické zátěže síry a dusíku pro sledované lesní plochy (ekv ha -1 rok -1 ) Plocha PS ANClecrit CLmaxS CLmin(N)CLmax(N) Nle crit CLnut(N) B151 0,87-251,16 254, , ,91 238, ,42 I140 0,24-765, ,91 450, ,69 66,24 545,45 Q102 0,20-788, ,39 776, ,35 55,20 855,37 Q103 0,26-156,87 185, , ,03 71, ,99 Q163 0,27-132,80 198,50 865, ,31 74,52 972,19 Q251 0, , ,58 323, ,57 251,16 682,69 Q361 0,21-906, , , ,88 57, ,98 Q521 0, , ,94 287, ,80 91,08 417,29 Pozn. PS = precipitation surplus odtok vody z půdního profilu o hloubce 80 cm Významným kritériem pro odhad dalšího vývoje lesních ekosystémů jsou hodnoty překročení kritických zátěží atmosférickými depozicemi síry a dusíku. Výsledky jsou shrnuty v tabulce 3.6. Pro názornost jsou kritické zátěže síry a dusíku pro jednotlivé lesní plochy uvedeny také Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. 46

44 graficky (obr ). Skutečná atmosférická depozice síry a dusíku je graficky znázorněna bodem ve tvaru šesticípé červené hvězdy. Pokud jsou kritické zátěže překročeny atmosférickou depozicí (síry a/nebo dusíku), jsou naznačeny možnosti, jak postupovat při jejich redukci. Naznačení možností snižování atmosférické depozice síry a dusíku (pro odhad acidifikace ekosystému) dovoluje zhodnotit, který z postupů bude technologicky i finančně lépe dosažitelný. Další komentář k obr je uveden také v kap Tab. 3.6: Překročení kritických zátěží síry a dusíku (hledisko acidifikace) a překročení nutričního dusíku (hledisko eutrofizace); modře je vyznačena druhá varianta překročení (potřebného snížení depozic) Plocha Ex(S) Ex(N) Ex(S) Ex(N) Ex(N)nut B ,78 310,56 514, ,50 I ,57 689,97 Q ,22 281,00 Q ,90-135,64 Q ,28 502,11 572,78 218,53 395,65 Q ,09 812, ,45 Q ,98-314,96 Q , ,94 Obr. 3.5: Schematické zobrazení kritických zátěží síry a dusíku na ploše Mísečky a potřebné snížení atmosférických depozic síry a dusíku - acidifikace ekosystému Obr. 3.6: Schematické zobrazení kritických zátěží síry a dusíku na ploše Želivka a potřebné snížení dusíku - eutrofizace ekosystému Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. 47

45 Obr. 3.7: Schematické zobrazení kritických zátěží síry a dusíku na ploše Březka a vyznačení potřebného snížení atmosférické depozice dusíku - eutrofizace ekosystému Obr. 3.8: Schematické zobrazení kritických zátěží síry a dusíku na ploše Všeteč a naznačení potřebného snížení atmosférické depozice síry - acidifikace ekosystému Obr. 3.9: Kritické zátěže síry a dusíku na ploše Lásenice a naznačení potřebného snížení atmosférické depozice síry a dusíku - acidifikace i eutrofizace ekosystému Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. 48

46 Obr. 3.10: Kritické zátěže síry a dusíku na ploše Luisino údolí a naznačení potřebného snížení atmosférických depozic síry a dusíku acidifikace i eutrofizace ekosystému Obr. 3.11: Kritické zátěže síry a dusíku na ploše Medlovice bez potřebného snížení atmosférických depozic Obr. 3.12: Schematické znázornění kritických zátěží síry a dusíku na ploše Lazy a naznačení potřebného snížení atmosférické depozice dusíku eutrofizace ekosystému Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. 49

47 3.4 Závěr Pro posouzení účinků acidifikace na lesní ekosystém je zapotřebí všech tří hodnot kritických zátěží, tj. CLmax(S), CLmin(N) a CLmax(N). Podle skutečné atmosférické depozice síry a dusíku je zapotřebí hodnotit potřebné snížení atmosférické depozice. Pokud je atmosférická depozice S vyšší než kritická zátěž pro S maximum, je překročení dobře patrné. V případě, že atmosférická depozice S je nižší než CLmax(S), ale spadá svojí pozicí bodu mimo nerovnoramenný lichoběžník, je snížení depozice S také zapotřebí, i když není tak zřetelné (odečtením kritické zátěže síry od atmosférické depozice S vyjde záporná hodnota hodnocená jako nepřekročeno). Tato situace nastala na ploše Luisino údolí. Na této ploše se vyskytuje rovněž významné překročení nutričního dusíku, a to ve srovnání s kritickou zátěži nutričního dusíku o cca 1800 ekv ha -1 rok -1 (tj. přibližně o 25 kg N ha -1 rok -1 ). Hodnocení účinků eutrofizace je poněkud jednodušší, protože kritická zátěž je určena pouze jednou hodnotou, kritickou zátěží nutričního dusíku CLnut(N). Při porovnání s hodnotou atmosférické depozice N (odečtení hodnoty kritické zátěže nutričního dusíku od atmosférické depozice N) jsou záporné hodnoty jednoznačně považovány za uspokojivý stav ekosystému atmosférická zátěž dusíku nepřekračuje kritickou zátěž. Kritické zátěže síry CLmax(S) se pohybují na sledovaných lokalitách v širokém rozsahu hodnot od 186 ekv ha -1 rok -1 (Všeteč) do 2524 ekv ha -1 rok -1 (Lazy). Atmosférická depozice síry je překročena na 4 plochách (Mísečky, Všeteč, Lásenice a Luisino údolí). Na ploše Mísečky a Lásenice přispívá k acidifikaci lesního ekosystému také dusík. Pokud jde o eutrofizaci lesních ekosystémů na sledovaných plochách, největší překročení nutričního dusíku bylo zjištěno na ploše Luisino údolí. Vysoké překročení bylo patrné také na ploše Lazy, dále pak na ploše Želivka a na ploše Březka. Hodnoty kritických zátěží nutričního dusíku jsou v užším rozsahu hodnot, než je tomu u kritických zátěží síry. Hodnoty se nacházejí v rozsahu hodnot od cca 420 do 1550 ekv N ha -1 rok -1. Hodnoty překročení kritických zátěží nutričního dusíku atmosférickou depozicí se pohybují na sledovaných lokalitách v rozsahu hodnot ekv N ha -1 rok -1. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. 50

48 4. ZAJIŠTĚNÍ SLEDOVÁNÍ DEPOZIC (Z. Lachmanová) 4.1 Metodika měření depozic a chemismu půdní vody na plochách intenzivního monitoringu V roce 2013 byly sledovány depozice a chemismus půdních vod na čtyřech monitoračních plochách II. úrovně (Q521 Lazy, I140 Želivka, Q103 Všeteč, Q061 Benešovice), na plochách Q251 Luisino Údolí, Q361 Medlovice, Q163 Lásenice a Q401 Klepačka se pokračovalo v odebírání vzorků v nouzovém režimu (dobrovolníci bez zajištěného financování). Depozice acidifikujících a eutrofizujících látek, bazických kationtů, fluoridu a chloridu na les a lesní půdu byly monitorovány na volné ploše v blízkosti monitorační plochy (bulk - BD) a pod porostem (throughfall - THR). V bukových porostech se navíc sledoval stok po kmeni (stemflow - STF), který přispívá k depozici látek do porostu. Stanovení množství depozice se provádí měřením koncentrací látek v dešťových a sněhových srážkách. Průměrné roční koncentrace byly váženy množstvím naměřených srážek. Roční depoziční toky hlavních iontů (kg.ha -1.rok -1 ) byly vypočteny jako součin celkového množství srážek v daném měsíci (mm) a koncentrací látek ve srážkové vodě (mg/l). Vstup látek do porostu ze stoku po kmeni byl přepočten na základě kruhové výčetní základny. Jako měřící zařízení pro sledování depozic pod porostem se používají v letním období tři polyetylénová koryta o šířce 0,2 m a délce 2 m, v zimním období čtyři nádoby pro odběr sněhových srážek (průměr 23,3 cm). V bukových porostech je instalováno zařízení pro sběr vody stékající po kmenech vybraných stromů. Na volné ploše jsou v letním období umístěny tři záchytné nádoby na srážky (průměr 23,3 cm) a v zimním období tři nádoby pro odběr sněhu (průměr 23,3 cm). V letním období je srážková voda z odběrových nádob odváděna do nádob zásobních, které jsou umístěny pod úrovní terénu ve vykopané zemní sondě, což zajišťuje stabilní teplotu a zabraňuje růstu řas vlivem slunečního záření. Výměna typu měření v letním a zimním období probíhá v závislosti na průběhu počasí v daném roce a poloze monitorační plochy. Během celého roku se provádí běžná údržba měřícího zařízení a vybavení monitoračních ploch. Vzorky půdní vody se odebírají pomocí gravitačních lyzimetrů, které jsou umístěny ve dvou hloubkách pod organickým horizontem (humusový horizont FH) a v hloubce 30 cm minerální půdy, pro každou hloubku vždy ve třech opakováních. Půdní gravitační voda je sváděna do zásobních nádob umístěných v zemní sondě, z důvodu zajištění stabilní teploty a ochrany před slunečním zářením. Vzorky srážkové a půdní vody se odebírají v desetidenním intervalu. Odebrané vzorky se zmrazují a jsou průběžně sváženy do Zkušebních laboratoří Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, kde jsou před vlastními analýzami poměrově dle naměřeného množství slévány na měsíční vzorky a upravovány k analýze v souladu s metodikou ICP Forests (Clarke et al., 2010). Stanovují se tyto parametry: ph, alkalita, vodivost při 25 C, S- SO 4 2-, N-NO 3 -, N-NH 4 +, Cl -, F -, Al, Ca, Cu, Fe, K, Mg, Mn, Na, P-PO 4 3-, Zn, TN a DOC. Jak během měření depozic a odběrů vzorků půdní vody v terénu, manipulaci a transportu vzorků, tak při pracích v laboratoři a zpracování analýz je dodržován systém zajištění a kontroly kvality. V laboratořích jsou výsledky jednotlivých analýz verifikovány dle Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. 51

49 kontrolního programu pro kvalitu měření vzorků vod, který je doporučen na základě výsledků práce expertního panelu depozic ICP Forests. Naměřená data se po zpracování a vyhodnocení předávají do národních a evropských databází. Obr. 4.1 Plochy intenzivního monitoringu (Level II) programu ICP Forests s měřením atmosférické depozice a chemismu půdních vod 4.2 Výpočet celkové depozice síry, dusíku a bazických kationtů z BD, THR a STF Pro stanovení kritických zátěží na dvanácti plochách intenzivního monitoringu byly vypočteny průměrné celkové depozice (total deposition TD) síry, dusíku a bazických kationtů za období od počátku založení měření do roku 2010 a za šestileté období Bazické kationty (BC) vápník (Ca), hořčík (Mg) a draslík (K), které představují hlavní živiny lesních porostů, spolu se sodíkem (Na) určují stupeň nasycenosti bázemi a tak jsou také zásadní pro rezistenci půdy k acidifikaci. K výpočtu bilancí a sledování dynamiky hlavních živin v ekosystému je zapotřebí určit s dostatečnou přesností vstupy a výstupy. Důležitým zdrojem vstupu BC do lesních ekosystémů je atmosférická depozice. BC jsou emitovány do atmosféry jako částice přírodními procesy (půdní eroze, mořské soli) i antropogenní činností (spalování uhlí a biomasy, zemědělství, jiné industriální zdroje). Protože se BC vyskytují v podobě částic různých velikostí, pochází z různých zdrojů a jsou součástí interního cyklu v korunovém zápoji, není úplně snadné určit jejich celkovou depozici. Při hodnocení výsledků měření chemického složení podkorunových srážek a stoku po kmeni ve vztahu k depozičním vstupům BC dochází k prolínání procesů vstupu látek z atmosféry a vnitřních látkových procesů (pohlcování a vyluhování z asimilačních orgánů a kůry). K určení celkové depozice TD musí být upraveny vstupy obsažené v THR i v STF. Pro stanovení depozice draslíku, hořčíku a vápníku byl použit model, kterému základy položil Ulrich (1983) a dále byl rozpracovaný v Holandsku (Draaijers, Erisman 1995, Draaijers et al. 1995) jako nástroj pro hodnocení dat z ploch II. úrovně intenzivního monitoringu evropských lesů. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. 52

50 Výpočet depozice bazických kationtů byl proveden na základě předpokladu, že poměr depozičního toku sodíku ve srážkách nad porostem a depozičního toku sodíku v podkorunových srážkách určuje depoziční faktor stanovení suché depozice pro Ca 2+, Mg 2+ a K +, a to vzhledem k minimální interakci sodíku s asimilačním aparátem v korunovém zápoji. Depozice bazických kationtů se stanovuje s použitím dat z měření na volné ploše a pod porostem. Jelikož trvale otevřený kolektor na volné ploše pro určení celkové (bulk) depozice obsahuje i neznámou část suché depozice, doporučuje se použití mokré depozice (wet-only). Jako vstup sodíku do půdy pod porostem se pak uvažuje depozice podkorunovou srážkou. Pro ostatní bazické kationty se údaj o vstupu do půdy získal vynásobením depozice na volné ploše výše uvedeným depozičním faktorem. Vstupy BC do půdy pod porostem byly počítány v ročním kroku ve třech variantách s použitím celkové (bulk) depozice bez korekce suchého podílu a s mokrou depozicí (wet-only) získanou přepočtem korekčním faktorem uvedeným v tab. 1. Pro plochu Luisino Údolí byla data o mokré depozici získána ze stejnojmenné stanice měřící sítě ČHMU. Pro plochu Želivka byla data o mokré depozici získána ze stanice měřící sítě EMEP Košetice ČHMU, vzdálené cca 20 km JZ směrem od plochy Želivka, (http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/web_generator/locality/precipitation_locality/loc_ JKOS_CZ.html). Data mokré a celkové depozice měřené na stanici Košetice v letech byla použita k odvození korekčního faktoru BD na wet-only pro Českou republiku. Vyluhování (canopy leaching CL) způsobené vnitřním cyklem kationtů v korunovém zápoji bylo počítáno jako rozdíl kationtu obsaženého v THR a STF a celkové depozice TD. Tab. 4.1: Korekční faktor BD wet only Ca K Mg Na + NH 4 Draaijers1998 0,69 0,67 0,73 0,81 0,89 0,83 Gauger ,63 0,6 0,72 0,86 Košetice ( ) 0,60 0,36 0,54 0,61 0,69 0,71 NO 3-2- Průměrná TD síry byla vypočtena z koncentrací S-SO 4 v podkorunových srážkách. TD inorganického dusíku N (N-NO - 3 +N-NH ) byla stanovena z koncentrací N-NO 3 v podkorunových srážkách, N-NH + 4 depozice na volné ploše byly přepočteny korekčním faktorem uvedeným v tab. 4.1, k mokré depozici N-NH + 4 byla přičtena suchá depozice, ta byla na plochách Želivka, Luisino Údolí a Benešovice odvozena z koncentrací plynného amoniaku měřeného pasivními vzorkovači v letech 2009 až Na těchto plochách byly měřeny základní meteorologické veličiny, a to teplota vzduchu, vlhkost vzduchu, globální záření a rychlost větru. Pro ostatní plochy byly z důvodu absence měřené koncentrace amoniaku použity hodnoty koncentrace amoniaku ve čtvercích 50x50 km na území ČR modelované modelem EMEP-MSC-W pro rok 2010 (Fagerli et al., 2012). Hodnoty průměrné roční teploty vzduchu, vlhkosti vzduchu, globálního záření a rychlosti větru byly pro tyto plochy převzaty z Atlasu podnebí Česka (ČHMÚ, 2007). Pro odhad depozičních rychlostí amoniaku byl použit několikanásobný rezistenční model (Zapletal, 2001, 2006), který modeluje depoziční rychlost amoniaku z meteorologických dat a charakteristik vegetačních pokryvů. V tabulce 4.2 jsou uvedeny vypočtené průměrné hodnoty TD za období , kde byl pro výpočet zvolen korekční faktor (Košetice). U bukových ploch byl do hodnot TD zahrnut vstup látek do porostu ze stoku po kmeni. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. 53

51 Tab. 4.2: Celková depozice (TD) vybraných látek na plochách intenzivního monitoringu Plocha Ca K Mg Na Cl N-NH4 N-NO3 N_anor g S-SO4 Lazy 9,30 3,86 1,69 7,33 16,51 13,79 11,21 25,00 15,22 Brtnice 6,51 2,29 1,08 4,53 11,24 10,44 9,88 20,31 13,31 Mísečky 5,77 1,48 1,05 6,52 13,36 10,99 7,99 18,98 10,10 Benešovice 6,44 1,75 0,91 3,69 8,28 9,11 6,49 15,60 6,53 Březka 5,68 1,16 0,77 2,43 6,09 10,58 4,05 14,62 6,06 Všeteč 4,30 1,15 0,62 2,27 5,73 9,88 6,88 16,76 7,24 Želivka 5,59 1,78 0,80 2,79 7,36 11,57 4,92 16,48 7,12 Lásenice 5,53 2,46 0,95 2,73 8,23 9,67 7,54 17,21 9,39 Jizerka 9,72 1,97 1,99 8,54 18,94 11,15 10,11 21,26 19,35 Luisino údolí 14,99 4,84 1,82 7,60 21,06 19,39 17,57 36,97 27,92 Medlovice 8,39 3,46 1,20 2,90 9,05 7,96 5,60 10,32 8,16 Klepačka 6,47 2,05 1,09 4,50 13,09 8,43 5,63 14,06 15, Koncentrace dusíku a molární BC/Al v půdních vodách Jedním z kritérií překročení kritické zátěže je koncentrace dusíku a molární poměr bazických kationtů k hliníku v půdním roztoku. Pro tento účel byly zpracovány data chemismu půdních vod na plochách intenzivního monitoringu. Na obr. 4.2 jsou uvedeny koncentrace N-NO 3 - a N-NH 4 + v hloubce 30 cm minerální půdy na ploše 2103 (Všeteč). Molární poměry bazických kationtů BC (Ca 2+ + Mg 2+ + K + ) k hliníku jsou na obr mg/l I V X II.08 6.VII XI.10 1.IV.12 N-NO3- N-NH4+ Obr. 4.2 Koncentrace N-NO 3 - a N-NH 4 + v půdní vodě v hloubce 30 cm minerální půdy na ploše 2103 Všeteč Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. 54

52 V X II.08 6.VII XI.10 1.IV.12 BC/Al Obr. 4.3 BC/Al v půdní vodě v hloubce 30 cm minerální půdy na ploše 2103 Všeteč Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. 55

53 5. SOUHRNNÉ INFORMACE O PRŮBĚHU PROJEKTU 5. 1 Shrnutí provedených činností (R. Novotný) Rok 2013 byl třetím rokem řešení projektu. Činnosti, které v roce 2013 probíhaly, byly pokračováním prací započatých v předchozím období, popřípadě na práce předchozího období plynule navazovaly. Velmi důležitým předpokladem pro úspěšné řešení stanovených dílčích i hlavních cílů projektu je výborně fungující spolupráce pracovišť, která se na řešení projektu podílejí. Spolupráce probíhá jednak v rovině výměny dat a jednak v rovině setkávání pracovníků řešitelského kolektivu při řešení otázek přesahujících specializaci jednotlivých odborníků a to napříč spolupracujícími institucemi. Ve výroční zprávě za rok 2013 jsou předkládány výsledky, kterých bylo dosaženo nejen v tomto roce jak je na více místech této zprávy uvedeno, činnosti roku 2013 navazovaly na předchozí období a proto je část předložených výstupů výsledkem činnosti za delší časové období. Odborně a časově velmi náročnou součástí projektu je matematické modelování, na které navazují další výpočty a hodnocení získaných výsledků. Výsledky přicházejí postupně v předchozích dvou periodických zprávách byla představena vždy jejich část dosažená v souladu s časovým plánem a stanovenými aktivitami a cíly projektu. V této zprávě je uvedena další část dosažených výsledků, vše probíhá podle časového plánu projektu. Náročnou částí této činnosti, která při pohledu na předložené mapy a slovní hodnocení výstupů není na první pohled viditelná, je příprava a zpracování rozsáhlých datových podkladů. Datové sestavy součástí zprávy nejsou, nicméně bez těchto vstupních dat by nebylo možné uvedené dílčí výsledky, jako výstupy jednotlivých aktivit, předložit. Dosud dosažené výsledky jsou postupně prezentovány také ve formě publikací, jejichž přehled od začátku řešení projektu je uveden v kap Čerpání finančních prostředků probíhalo podle údajů dostupných v době zpracování výroční zprávy v souladu s plánem projektu. Podrobnější kalkulace bude předložena na kontrolním dnu projektu, bude-li již k dispozici Publikační činnost Jak již v návrhu projektu předloženém do soutěže v roce 2010, stejně tak i v předchozím průběhu řešení projektu bylo vícekrát uvedeno, že charakter prací umožní dosáhnout významnějších publikačních výstupů až ve druhé polovině nebo poslední třetině řešení projektu. Tento předpoklad se naplnil a tak přehled publikační činnosti členů řešitelského kolektivu v souvislosti s tímto projektem představuje práce vydané v letošním roce a také publikaci přijatou k tisku pro rok Práce na většině uvedených výstupů přitom probíhaly již v první polovině řešení projektu a jsou výsledkem aktivit předchozích let. Další publikace jsou připravovány. Pro certifikaci byly připraveny mapy kritické zátěže dusíku (CL_N), kritické zátěž síry a dusíku (CL_SN), celkové depozice dusíku (DEPN), celkové depozice síry a dusíku acidity (DEPSN), překročení kritické zátěže dusíku (EXN), překročení kritické zátěže síry a dusíku acidity (EXSN) v síti 1x1 km na území lesních ekosystémů České republiky pro roky 1994 a Všechny tyto mapy byly převedeny do georeferencovaného rastru pro zobrazení v ArcGis a doplněny parametry pro mapové listy dle požadavků na certifikaci. Připojena byla metodika výpočtů kritických zátěží zobrazených v zdrojových mapách a závěrečné zprávy, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. 56

ZMĚNY OBSAHŮ PRVKŮ V POROSTECH SMRKU, BUKU, JEŘÁBU

ZMĚNY OBSAHŮ PRVKŮ V POROSTECH SMRKU, BUKU, JEŘÁBU ZMĚY OBSAHŮ PRVKŮ V POROSTECH SMRKU, BUKU, JEŘÁBU A BŘÍZY V PRŮBĚHU ROKU Řešitel: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, Jíloviště-Strnady Doba řešení: 23 24 Řešitelský kolektiv: Vít Šrámek,

Více

Informace o emisních inventurách a emisních projekcích České republiky 2005

Informace o emisních inventurách a emisních projekcích České republiky 2005 Informace o emisních inventurách a emisních projekcích České republiky 2005 II. 1. Emisní inventura Zpracování této zprávy ukládá nařízení vlády č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy

Více

3.2. PLO 21 Jizerské hory

3.2. PLO 21 Jizerské hory 3.2. PLO 21 Jizerské hory Bylo provedeno grafické porovnání vývoje změn sledovaných veličin od roku 2002 do roku 2010 v horizontu nadložního organického humusu (21 porostů), v horizontu organominerálním

Více

A-PDF Split DEMO : Purchase from www.a-pdf.com to remove the watermark

A-PDF Split DEMO : Purchase from www.a-pdf.com to remove the watermark A-PDF Split DEMO : Purchase from www.a-pdf.com to remove the watermark STŘEDNĚDOBÁ STRATEGIE (DO ROKU 2020) ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V ČR Tabulka 47: Úplná emisní bilance kraje Vysočina, údaje rok 2011,

Více

Účel a doba měření. Měřicí místa a měřené veličiny

Účel a doba měření. Měřicí místa a měřené veličiny Měření kvality ovzduší v Orlických horách a zhodnocení naměřených koncentrací s ohledem na možné poškozující efekty na lesní ekosystémy v Orlických horách pro jednotlivé sloučeniny a jejich vzájemné působení

Více

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie. Pedogeografie a biogeografie.

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie. Pedogeografie a biogeografie. Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedogeografie a biogeografie Půdní profil Pavel BŘICHNÁČ 2. ročník BGEKA zimní semestr 2006/07 Praha 2007 I. Základní

Více

REDAKČNĚ UPRAVENÁ ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

REDAKČNĚ UPRAVENÁ ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA REDAKČNĚ UPRAVENÁ ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Projektu NAZV č. QI112A168 Stav lesních půd jako určující faktor vývoje zdravotního stavu, biodiverzity a naplňování produkčních i mimoprodukčních funkcí lesů (FORSOIL).

Více

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil Pedogeografie a biogeografie Václav ČERNÍK 2. UBZM ZS 2012/2013 1. Základní údaje o lokalitě Název

Více

Současné poznatky o stavu lesních půd v ČR

Současné poznatky o stavu lesních půd v ČR 2-3. září 2013, Letní škola ochrany půdy, Hotel Milovy, Českomoravská vrchovina Prof. Ing. Jiří Kulhavý, CSc. Ing. Ladislav Menšík, Ph.D. Současné poznatky o stavu lesních půd v ČR Vítejte v lese Ústav

Více

Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy

Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy Jaroslav Rožnovský, Mojmír

Více

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení bezpečnosti půdy a lesnictví Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Průběžná zpráva Zpracoval : Dr.Ing. Přemysl Fiala Ing. Dušan

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 39 Lesy v ČR Pro potřeby projektu

Více

WWW.METEOVIKYROVICE. WWW.METEOVIKYROVICE.WBS.CZ KLIMATICKÁ STUDIE. Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech 2006-2009. Ondřej Nezval 3.6.

WWW.METEOVIKYROVICE. WWW.METEOVIKYROVICE.WBS.CZ KLIMATICKÁ STUDIE. Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech 2006-2009. Ondřej Nezval 3.6. WWW.METEOVIKYROVICE. WWW.METEOVIKYROVICE.WBS.CZ KLIMATICKÁ STUDIE Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech 2006-2009 Ondřej Nezval 3.6.2009 Studie porovnává jednotlivé zaznamenané měsíce květen v letech

Více

MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204. Ekologie lesa. Lesní půdy

MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204. Ekologie lesa. Lesní půdy MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Ekologie lesa Lesní půdy Vztah lesní vegetace a lesních půd Vztah vegetace a půd je výrazně obousměrný, s řadou zpětných vazeb.

Více

Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru

Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru Výzkumný záměr: Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu Studium polních plodin v souvislosti

Více

Stav a vývoj kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004 2013

Stav a vývoj kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004 2013 Stav a vývoj kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004 2013 a) Zhodnocení stavu a vývoje kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004-2013 zejména vzhledem k zprovoznění Vysočanské radiály.

Více

Nabídka mapových a datových produktů Data KPP

Nabídka mapových a datových produktů Data KPP , e-mail: data@vumop.cz www.vumop.cz Nabídka mapových a datových produktů Data KPP OBSAH: Úvod... 3 Generalizované kartogramy zrnitosti, skeletovitosti a zamokření (1:50 000)- ornice... 4 Generalizované

Více

KATALOG OPATŘENÍ 1. POPIS PROBLÉMU 2. PRÁVNÍ ZÁKLAD. (omezování dopadů acidifikace) DATUM ZPRACOVÁNÍ Prosinec 2005 ID_OPATŘENÍ 21

KATALOG OPATŘENÍ 1. POPIS PROBLÉMU 2. PRÁVNÍ ZÁKLAD. (omezování dopadů acidifikace) DATUM ZPRACOVÁNÍ Prosinec 2005 ID_OPATŘENÍ 21 KATALOG OPATŘENÍ ID_OPATŘENÍ 21 NÁZEV OPATŘENÍ Změny struktury lesních porostů (omezování dopadů acidifikace) DATUM ZPRACOVÁNÍ Prosinec 2005 1. POPIS PROBLÉMU Složení lesních porostů, jejich věková struktura,

Více

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení půdy a lesnictví Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Průběžná zpráva Zpracoval: Ing. Dušan Reininger, Ph.D Dr.Ing. Přemysl Fiala

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Magda Součková. Cílem této práce bylo zjistit, do jaké míry brání vybrané obalové materiály průchodu polutantů ke skladovanému materiálu.

Magda Součková. Cílem této práce bylo zjistit, do jaké míry brání vybrané obalové materiály průchodu polutantů ke skladovanému materiálu. Výzkumný záměr Výzkum a vývoj nových postupů v ochraně a konzervaci vzácných písemných památek Zkvalitnění vlastností krabic pro ochranu písemných památek Zpráva za rok 2009 Krabice jako ochrana proti

Více

Martin Hanel DOPADY ZMĚN KLIMATU NA NEDOSTATKOVÉ OBJEMY A MOŽNOST JEJICH KOMPENZACE POMOCÍ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ

Martin Hanel DOPADY ZMĚN KLIMATU NA NEDOSTATKOVÉ OBJEMY A MOŽNOST JEJICH KOMPENZACE POMOCÍ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ Martin Hanel DOPADY ZMĚN KLIMATU NA NEDOSTATKOVÉ OBJEMY A MOŽNOST JEJICH KOMPENZACE POMOCÍ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ OSNOVA (1) Probíhající změny klimatu a jejich vliv na hydrologickou bilanci (2) Aktualizace

Více

Pedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě.

Pedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě. Pedogeochemie 11. přednáška FOSFOR V PŮDĚ v půdách běžně,8 (,2 -,) % Formy výskytu: apatit, minerální fosforečnany (Ca, Al, Fe) silikáty (substituce Si 4+ v tetraedrech) organické sloučeniny (3- %) inositolfosfáty,

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Libor Pechar a kolektiv Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta, Laboratoř aplikované ekologie a ENKI o.p.s., Třeboň

Více

Mapy obsahu 137 Cs v humusu lesního ekosystému České republiky v roce 2005

Mapy obsahu 137 Cs v humusu lesního ekosystému České republiky v roce 2005 Státní ústav radiační ochrany, v.v.i. 140 00 Praha 4, Bartoškova 28 Mapy obsahu 137 Cs v humusu lesního ekosystému České republiky v roce 2005 Zpráva SÚRO č. 26 / 2011 Autoři Helena Pilátová SÚRO Ivan

Více

Vápnění lesů v České republice

Vápnění lesů v České republice Vápnění lesů v České republice doc. Ing. Vít Šrámek, Ph.D. Ing. Radek Novotný, Ph.D. Dr. Ing. Přemysl Fiala Ing. Kateřina Neudertová-Hellebrandová, Ph.D. Ing. Dušan Reininger, Ph.D. Ing. Tomáš Samek, Ph.D.

Více

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc.

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. Systém posuzování a řízení kvality ovzduší Koncepční úroveň

Více

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Ing. Jan Brejcha, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., brejcha@vuhu.cz Voda a krajina 2014 1 Projekt č. TA01020592 je řešen s finanční

Více

2100 REZZO Registru emisí zdrojů znečišťování ovzduší REZZO

2100 REZZO Registru emisí zdrojů znečišťování ovzduší REZZO Je prokázáno, že znečištění ovzduší na Ostravsku pochází ze čtyř zdrojů: průmyslových podniků, lokálních topenišť, dopravy a emisí, které pocházejí z Polska. Studie Zdravotního ústavu prokázala, že v období

Více

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9 Obsah 5 Obsah Úvod... 9 1. Základy výživy rostlin... 11 1.1 Rostlinné živiny... 11 1.2 Příjem živin rostlinami... 12 1.3 Projevy nedostatku a nadbytku živin... 14 1.3.1 Dusík... 14 1.3.2 Fosfor... 14 1.3.3

Více

Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu

Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu zemského povrchu. Hlavní příčinou odlesňování je po staletí

Více

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Obsah tématu: 1) Vzdušný obal země 2) Složení vzduchu 3) Tlak vzduchu 4) Vítr 5) Voda 1) VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Vzdušný obal Země.. je směs

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území KH kraj. HP1. Plocha území s překročením imisních limitů HP2. Plnění doporučených krajských emisních stropů

Rozbor udržitelného rozvoje území KH kraj. HP1. Plocha území s překročením imisních limitů HP2. Plnění doporučených krajských emisních stropů 3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 3.1 Karta jevu (procesu): Ovzduší Pilíř: Sledovaná složka/objekt: Kriteria jevu (procesu): Název jevu (procesu): Parametry procesů: Indikátory udržitelnosti: Jednotky: Limit

Více

Věc: Posouzení potenciálních environmentálních dopadů silniční dopravy v lokalitě Spořilov po zavedení NEZ v Praze v roce 2015

Věc: Posouzení potenciálních environmentálních dopadů silniční dopravy v lokalitě Spořilov po zavedení NEZ v Praze v roce 2015 Instituce: Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. Vypracoval: Mgr. Marek Tögel Kontakt: 541 641 306, marek.togel@cdv.cz Datum: 29. 7. 2014 Věc: Posouzení potenciálních environmentálních dopadů silniční dopravy

Více

Systém zajištění bezpečnosti potravin

Systém zajištění bezpečnosti potravin Systém zajištění bezpečnosti potravin Ing. Jitka Götzová Světový den výživy Praha 20.10.2015 bezpečnost potravin je základním principem evropské potravinové politiky, který zaručuje ochranu zdraví spotřebitelů

Více

Z K. Agrochemické zkoušení zemědělských půd a význam vápnění. AZZP Hlavní principy. Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů

Z K. Agrochemické zkoušení zemědělských půd a význam vápnění. AZZP Hlavní principy. Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů Z Ú Z K Ú šeb í a zku ntroln dní ko e tř s Ú ký ěděls v zem ní ústa Agrochemické zkoušení zemědělských půd a význam vápnění Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů AZZP Hlavní principy Zjišťování

Více

Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.

Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys. Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.cz Po roce 19 došlo k výrazné změně hospodářských poměrů v

Více

Nabídka mapových a datových produktů Limity využití

Nabídka mapových a datových produktů Limity využití , e-mail: data@vumop.cz www.vumop.cz Nabídka mapových a datových produktů Limity využití OBSAH: Úvod... 3 Potenciální zranitelnost spodních vrstev půdy utužením... 4 Potenciální zranitelnost půd acidifikací...

Více

půdy na vodostálost Ing. Jaroslava Bartlová, Ph.D. Degradace půdy Půdní struktura

půdy na vodostálost Ing. Jaroslava Bartlová, Ph.D. Degradace půdy Půdní struktura Vliv různr zného zpracování půdy na vodostálost půdních agregátů Ing. Jaroslava Bartlová, Ph.D. Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko, Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko e-mail: bartlova@vupt.cz

Více

Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1

Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1 Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1 1 ČHMÚ, OPZV, Na Šabatce 17, 143 06 Praha 4 - Komořany sosna@chmi.cz, tel. 377 256 617 Abstrakt: Referát

Více

MONITOROVÁNÍ ATMOSFÉRICKÉ DEPOZICE V OBLASTI KRKONOŠ. Monitoring of atmospheric deposition in the area of the Krkonoše Mountains

MONITOROVÁNÍ ATMOSFÉRICKÉ DEPOZICE V OBLASTI KRKONOŠ. Monitoring of atmospheric deposition in the area of the Krkonoše Mountains OPERA CORCONTICA 37: 47 54, 2000 MONITOROVÁNÍ ATMOSFÉRICKÉ DEPOZICE V OBLASTI KRKONOŠ Monitoring of atmospheric deposition in the area of the Krkonoše Mountains BUDSKÁ EVA 1, FRANČE PAVEL 1, SVĚTLÍK IVO

Více

Ing. Vladislav Bízek Organizace DHV CR, spol. s r. o. Název textu Programy ke zlepšení kvality ovzduší BK10 - Legislativa a právo Datum Prosinec 2001

Ing. Vladislav Bízek Organizace DHV CR, spol. s r. o. Název textu Programy ke zlepšení kvality ovzduší BK10 - Legislativa a právo Datum Prosinec 2001 Autor Ing. Vladislav Bízek Organizace DHV CR, spol. s r. o. Název textu Programy snižování emisí Programy ke zlepšení kvality ovzduší Blok BK10 - Legislativa a právo Datum Prosinec 2001 Poznámka Text neprošel

Více

DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ

DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ Milena Vágnerová 1), Jan Brejcha 1), Michal Řehoř 1), Zbyněk Sokol 2), Martin Neruda 3), Jana

Více

ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ

ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ E M ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu OPVK Modernizace výuky technických a přírodovědných oborů na UJEP se zaměřením na

Více

Uhlík v biomase horské louky sečené, mulčované a ponechané ladem

Uhlík v biomase horské louky sečené, mulčované a ponechané ladem Uhlík v biomase horské louky sečené, mulčované a ponechané ladem Zuzana Mašková Správa NP a CHKO Šumava, Sušice Jan Květ Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Ústav systémové

Více

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Současná etapa je charakterizována: populační explozí a nebývalým rozvojem hospodářské činnosti společnosti řadou antropogenních činností s nadměrnou produkcí škodlivin

Více

Biogeochemické cykly ekologicky významných prvků v měnících se přírodních podmínkách lesních ekosystémů NP Šumava (VaV/1D/1/29/04)

Biogeochemické cykly ekologicky významných prvků v měnících se přírodních podmínkách lesních ekosystémů NP Šumava (VaV/1D/1/29/04) Biogeochemické cykly ekologicky významných prvků v měnících se přírodních podmínkách lesních ekosystémů NP Šumava (VaV/1D/1/29/04) Odpovědný řešitel: RNDr. Jakub Hruška, CSc., Česká geologická služba Odborný

Více

Volitelný předmět Habituální diagnostika

Volitelný předmět Habituální diagnostika Tomáš Žid tomas.zid@mendelu.cz LDF MENDELU Volitelný předmět Habituální diagnostika Vývoj stavu lesních porostů v České republice a v Evropě Program ICP Forests Vývoj zdravotního stavu porostů strana 2

Více

5. hodnotící zpráva IPCC. Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav

5. hodnotící zpráva IPCC. Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav 5. hodnotící zpráva IPCC Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav Mění se klima? Zvyšuje se extremita klimatu? Nebo nám jenom globalizovaný svět zprostředkovává informace rychleji a možná i přesněji

Více

SOUČASNÉ PROBLÉMY OBNOVY LESŮ A STAV KOŘENOVÉHO SYSTÉMU LESNÍCH DŘEVIN V ZÁVISLOSTI NA MĚNÍCÍM SE PODNEBÍ

SOUČASNÉ PROBLÉMY OBNOVY LESŮ A STAV KOŘENOVÉHO SYSTÉMU LESNÍCH DŘEVIN V ZÁVISLOSTI NA MĚNÍCÍM SE PODNEBÍ SOUČASNÉ PROBLÉMY OBNOVY LESŮ A STAV KOŘENOVÉHO SYSTÉMU LESNÍCH DŘEVIN V ZÁVISLOSTI NA MĚNÍCÍM SE PODNEBÍ VÝCHODISKA Propracované a odzkoušené postupy jsou neúspěšné, ztráty po obnově až 6 %, snižuje se

Více

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Část ZPF byla zpracována pro potřeby ÚPO Svojanov v souladu se zákonem č. 334/1992 o ochraně ZPF a vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 13/1994, kterou se upravují některé

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato

Více

Vliv vybraných PPL na chemismus půdy

Vliv vybraných PPL na chemismus půdy 6. -7. 3. 2015, Brno Autoři: Ing. Magdalena Hábová, doc. RNDr. Lubica Pospišilová, CSc. Pracoviště: Mendelova univerzita, AF, Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin Vliv vybraných

Více

Rekonstrukce a dostavba polikliniky ulice Hvězdova, Praha 4

Rekonstrukce a dostavba polikliniky ulice Hvězdova, Praha 4 s.r.o. NOVÁKO VÝCH 6. PRAHA 8, 180 00 tel: 266 316 273; fax: 284 823 774 mobil: 608 886 987 e-mail: cedikova@pruzkum.cz Rekonstrukce a dostavba polikliniky ulice Hvězdova, Praha 4 Stanovení radonového

Více

Kvalita ovzduší a emisní inventury v roce 2007

Kvalita ovzduší a emisní inventury v roce 2007 Kvalita ovzduší a emisní inventury v roce 2007 Ochrana ovzduší ve státní správě 18. 20. listopadu 2007 Jan Macoun, Český hydrometeorologický ústav macoun@chmi.cz Emisní bilance podklady: REZZO 1: údaje

Více

Projekt VODAMIN Hydrochemický monitoring jakosti vod ovlivněných důlní činností v oblasti Cínovce

Projekt VODAMIN Hydrochemický monitoring jakosti vod ovlivněných důlní činností v oblasti Cínovce Projekt VODAMIN Hydrochemický monitoring jakosti vod ovlivněných důlní činností v oblasti Cínovce Mgr. Zdeněk Šíma Ing. Mgr. Bohumír Šraut Dílčí úkoly hydrochemického monitoringu vody v oblasti Cínovce

Více

Poznámky z přednášek HUL. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

Poznámky z přednášek HUL. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28. Poznámky z přednášek HUL Aktualizace zadávání a schvalování LHP LHP jako nástroj vlastníka. Historický vývoj LHP a jeho využití do současnosti. Význam LHP pro vlastníky lesů. Legislativní rámec LHP, zákony

Více

!" snížení emisí těch znečišťujících látek, u kterých jsou překračovány imisní limity s cílem dosáhnout limitních hodnot ve stanovených lhůtách,

! snížení emisí těch znečišťujících látek, u kterých jsou překračovány imisní limity s cílem dosáhnout limitních hodnot ve stanovených lhůtách, Integrovaný krajský program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek, amoniaku, oxidu uhelnatého, benzenu, olova, kadmia, niklu, arsenu, rtuti

Více

UPRAVENÁ EMISNÍ BILANCE VYTÁPĚNÍ BYTŮ MALÝMI ZDROJI OD ROKU 2006

UPRAVENÁ EMISNÍ BILANCE VYTÁPĚNÍ BYTŮ MALÝMI ZDROJI OD ROKU 2006 Č ESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV ODDĚ LENÍ EMISÍ A ZDROJŮ PRACOVIŠTĚ MILEVSKO UPRAVENÁ EMISNÍ BILANCE VYTÁPĚNÍ BYTŮ MALÝMI ZDROJI OD ROKU 2006 ING. PAVEL MACHÁLEK RNDR. JIŘÍ MACHART, CSC. Milevsko 2007

Více

Vývoj stavu ovzduší. Příloha č. 2

Vývoj stavu ovzduší. Příloha č. 2 Vývoj stavu ovzduší Příloha č. 2 Na počátku 90. let patřilo znečištění ovzduší k nejzávaznějším problémům životního prostředí České republiky. Emise všech hlavních znečišťujících látek, zvláště pak suspendovaných

Více

Informační systém kvality ovzduší v oblasti Polsko Českého pohraničí ve Slezském a Moravskoslezském regionu CZ.3.22/1.2.00/09.

Informační systém kvality ovzduší v oblasti Polsko Českého pohraničí ve Slezském a Moravskoslezském regionu CZ.3.22/1.2.00/09. Shrnutí projektu Ostrava, Katowice, Zabrze - červenec 2013 Projekt je unikátní nejen rozsahem zpracovaných informací, ale rovněž rozsahem spolupráce českých a polských institucí. Poprvé byly informace

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

Der Einfluss von Überkonzentrationen bodennahen Ozons auf die Gesundheit der Waldbaumarten im Osterzgebirge sowie Möglichkeiten der Vorhersage.

Der Einfluss von Überkonzentrationen bodennahen Ozons auf die Gesundheit der Waldbaumarten im Osterzgebirge sowie Möglichkeiten der Vorhersage. Vliv nadlimitních koncentrací přízemního ozónu na zdravotní stav asimilačního aparátu lesních dřevin ve východním Krušnohoří a možnosti jeho prognózování. Der Einfluss von Überkonzentrationen bodennahen

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - půda V této kapitole se dozvíte: Jak vznikla půda. Nejvýznamnější škodliviny znečištění půd. Co je to

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Úvodem V roce 2006 vyhlásilo MMR výzkumný program WD - Výzkum pro potřeby řešení regionálních

Více

5 HODNOCENÍ PŘEDPOVĚDÍ TEPLOT A SRÁŽEK PRO OBDOBÍ JARNÍCH POVODNÍ V ROCE 2006

5 HODNOCENÍ PŘEDPOVĚDÍ TEPLOT A SRÁŽEK PRO OBDOBÍ JARNÍCH POVODNÍ V ROCE 2006 HODNOCENÍ PŘEDPOVĚDÍ TEPLOT A SRÁŽEK PRO OBDOBÍ JARNÍCH POVODNÍ V ROCE 26 Jedním z nejdůležitějších vstupů pro tvorbu meteorologických předpovědí počasí jsou tzv. numerické předpovědní modely, které simulují

Více

Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku

Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 9: Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku Koloběh dusíku Dusík je jedním z hlavních biogenních prvků Hlavní zásobník : atmosféra, plynný

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum 17. listopadu 15/2172 708 33 Ostrava Poruba

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum 17. listopadu 15/2172 708 33 Ostrava Poruba R Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum 17. listopadu 15/2172 708 33 Ostrava Poruba Zpráva č. 34/14 Výpočet emisních faktorů znečišťujících látek pro léta 2001 až

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

Experimentální měření sněhu na vybraných lokalitách Jeseníků a Beskyd

Experimentální měření sněhu na vybraných lokalitách Jeseníků a Beskyd Experimentální měření sněhu na vybraných lokalitách Jeseníků a Beskyd Přednáška ČHMÚ Ostrava 16/04/2012 Martin JONOV Šárka MADĚŘIČOVÁ Měření sněhové pokrývky - pravidelné měření se provádí v rámci ČHMÚ

Více

Revize Tematické strategie EU o znečištění ovzduší. Kateřina Sukdolová, Pavel Gadas 19. listopadu 2013 Plzeň

Revize Tematické strategie EU o znečištění ovzduší. Kateřina Sukdolová, Pavel Gadas 19. listopadu 2013 Plzeň Revize Tematické strategie EU o znečištění ovzduší Kateřina Sukdolová, Pavel Gadas 19. listopadu 2013 Plzeň Obsah Důvody revize Cíl a obsah revize Revize směrnic ke kvalitě ovzduší Nové směrnice v oblasti

Více

Měření znečištění ovzduší, transhraniční přenos

Měření znečištění ovzduší, transhraniční přenos Měření znečištění ovzduší, meteorologicko-imisní imisní vztahy, transhraniční přenos Zdeněk Blažek, Libor Černikovský, Blanka Krejčí, Vladimíra Volná Český hydrometeorologický ústav Aktivity ČHMÚ v projektu

Více

Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA

Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA Identifikační údaje: Kombinované bakalářské studium, 2. ročník, zimní semestr Autor textu sylabu: Doc. Ing. Miloš Zapletal, Dr. e-mail: milos.zapletal@ekotoxa.cz

Více

Příloha 4. Porovnání prototypů jednotlivých souborů s podpisem zdroje

Příloha 4. Porovnání prototypů jednotlivých souborů s podpisem zdroje Porovnání prototypů jednotlivých souborů s podpisem zdroje Obsah 1. ÚVOD... 4 2. SROVNÁNÍ PROTOTYPŮ JEDNOTLIVÝCH SOUBORŮ S PODPISEM ZDROJE... 4 2.1 POLYCYKLICKÉ AROMATICKÉ UHLOVODÍKY... 4 2.2 TĚŽKÉ KOVY...

Více

Vláhová bilance jako ukazatel možného zásobení krajiny vodou

Vláhová bilance jako ukazatel možného zásobení krajiny vodou Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Jaroslav Rožnovský, Mojmír Kohut, Filip Chuchma Vláhová bilance jako ukazatel možného zásobení krajiny vodou Mendelova univerzita, Ústav šlechtění a množení

Více

Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N

Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N Aktuální informace o stavu životního prostředí Zodpovídá MŽP http://www.mzp.cz/cz/zpravy_o_stavu_zivotniho_

Více

Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce Meteoaktuality2014 LISTOPAD 2014

Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce Meteoaktuality2014 LISTOPAD 2014 Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce Meteoaktuality2014 LISTOPAD 2014 Autorství: Meteo Aktuality 1 Přehled dokumentu: Obsah Obecné shrnutí... 3 1. dekáda:...3 2. dekáda:...3 3. dekáda:...3 Podrobnější

Více

PROGRAMY KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓN A AGLOMERACÍ (PZKO)

PROGRAMY KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓN A AGLOMERACÍ (PZKO) PROGRAMY KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓN A AGLOMERACÍ (PZKO) Programy ke zlepšení kvality ovzduší 2014 Součást Střednědobé strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR Pro všechny zóny a aglomerace

Více

Vliv Mosteckého jezera na teplotu a vlhkost vzduchu a rychlost větru. Lukáš Pop Ústav fyziky atmosféry v. v. i. AV ČR

Vliv Mosteckého jezera na teplotu a vlhkost vzduchu a rychlost větru. Lukáš Pop Ústav fyziky atmosféry v. v. i. AV ČR Vliv Mosteckého jezera na teplotu a vlhkost vzduchu a rychlost větru Lukáš Pop Ústav fyziky atmosféry v. v. i. AV ČR Motivace a cíle výzkumu Vznik nové vodní plochy mění charakter povrchu (teplotní charakteristiky,

Více

STANOVENÍ EMISÍ LÁTEK ZNEČIŠŤUJÍCÍCH OVZDUŠÍ Z DOPRAVY

STANOVENÍ EMISÍ LÁTEK ZNEČIŠŤUJÍCÍCH OVZDUŠÍ Z DOPRAVY STANOVENÍ EMISÍ LÁTEK ZNEČIŠŤUJÍCÍCH OVZDUŠÍ Z DOPRAVY Původní Metodika stanovení emisí látek znečišťujících ovzduší z dopravy, která je schválená pro výpočty emisí z dopravy na celostátní a regionální

Více

fytopatogenů a modelování

fytopatogenů a modelování Mapování výskytu fytopatogenů a modelování škod na dřevinách v lesích ČR Dušan Romportl, Eva Chumanová & Karel Černý VÚKOZ, v.v.i. Mapování výskytu vybraných fytopatogenů Introdukce nepůvodních patogenů

Více

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Globální oběh látek v přírodě se žádná látka nevyskytuje stále na jednom místě díky různým činitelům (voda, vítr..) se látky dostávají do pohybu oběhu - cyklu N

Více

Výtah z vodohospodářské bilance za rok 2009 pro území MěÚ Náchod jako obce s rozšířenou působností

Výtah z vodohospodářské bilance za rok 2009 pro území MěÚ Náchod jako obce s rozšířenou působností Výtah z vodohospodářské bilance za rok 2009 pro území MěÚ Náchod jako obce s rozšířenou působností Popis hydrologické situace Srážkové poměry Z hlediska množství spadlých srážek byl rok 2009 jako celek

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

www.ukzuz.cz Mgr. Šárka Poláková, Ph.D.

www.ukzuz.cz Mgr. Šárka Poláková, Ph.D. Mgr. Šárka Poláková, Ph.D. je specializovaný úřad státní správy zřízený zákonem č. 147/2002 Sb. je organizační složkou státu je správním úřadem, podřízeným Ministerstvu zemědělství je držitelem certifikátu

Více

Ekologie základní pojmy. Michal Hejcman

Ekologie základní pojmy. Michal Hejcman Ekologie základní pojmy Michal Hejcman Ekologie jako věda Ekologie poprvé se objevila v roce 1869 (Hackel), odvozena od řeckého oikos domov. Terním byl použit v souladu s hledáním paralel mezi přírodou

Více

Zpráva o účincích bioenzymatické směsi PTP PLUS na kvalitu povrchových vod.

Zpráva o účincích bioenzymatické směsi PTP PLUS na kvalitu povrchových vod. Zpráva o účincích bioenzymatické směsi PTP PLUS na kvalitu povrchových vod. Zprávu předkládá: Slovenský rybársky zväz MO Holíč Jaroslav Minařík, místopředseda organizace MO SRZ Holíč Michal Náter, hlavní

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Vodní hospodářství krajiny 2 2. cvičení. 143VHK2 V8, LS 2013 2 + 1; z,zk

Vodní hospodářství krajiny 2 2. cvičení. 143VHK2 V8, LS 2013 2 + 1; z,zk Vodní hospodářství krajiny 2 2. cvičení 143VHK2 V8, LS 2013 2 + 1; z,zk Kvantifikace erozních jevů metoda USLE (Universal Soil Loss Equation ) odvozena W.H.Wischmeierem a D.D.Smithem v r. 1965 - používá

Více

Vliv kompostu na kvalitu půdy

Vliv kompostu na kvalitu půdy Okruh IV Vliv kompostu na kvalitu půdy Ing. Lucie Valentová, Ph.D. Ing. Květuše Hejátková ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. Proč se zabývat BIODEGRADABILNÍM MATERIÁLEM Ochrana životního

Více

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování

Více

INTEGROVANÝ REGISTR ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

INTEGROVANÝ REGISTR ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ INTEGROVANÝ REGISTR ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ohlašování za rok 2011 Postup zjišťování vybraných údajů o únicích znečišťujících látek do vod pro provozovatele čistíren odpadních vod Odbor posuzování

Více

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková

Více

Rizika při pěstování brambor z hlediska ochrany vod

Rizika při pěstování brambor z hlediska ochrany vod Ing. Pavel Růžek, CSc. a Ing. Helena Kusá, PhD. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. v Praze-Ruzyni Rizika při pěstování brambor z hlediska ochrany vod Mezi významná rizika znečištění vod při pěstování

Více

Vyjádření k oznámení záměru Letiště Vodochody pro zjišťovací řízení v rámci posuzování vlivů na životní prostředí (EIA)

Vyjádření k oznámení záměru Letiště Vodochody pro zjišťovací řízení v rámci posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) Vyjádření k oznámení záměru Letiště Vodochody pro zjišťovací řízení v rámci posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) Na základě požadavku OÚ Postřižín jsme provedli vyhodnocení materiálu, který byl

Více

2.3 Proměna věkové struktury

2.3 Proměna věkové struktury 2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především

Více

Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe

Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe Obsah: Podnebí Podnebné pásy Podnebí v České republice Počasí Předpověď počasí Co meteorologové sledují a používají Meteorologické přístroje Meteorologická stanice

Více

VÝVOJ EMISNÍ ZÁTĚŽE OVZDUŠÍ Z DOPRAVY

VÝVOJ EMISNÍ ZÁTĚŽE OVZDUŠÍ Z DOPRAVY Jiří Jedlička Vladimír Adamec Jiří Dufek Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed.): XIV. Česko-slovenská bioklimatologická konference, Lednice na Moravě 2.-4. září 2002, ISBN 80-85813-99-8, s. 146-153 VÝVOJ

Více

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Vodní provoz polních plodin Ing. Jana Klimešová Ing. Tomáš Středa, Ph.D. Mendelova

Více