Ochrana a podpora dětí ulice z třetích zemí v členských zemích EU Berlín, Amsterodam, Madrid, Praha. DAPHNE Projekt. European Commission

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Ochrana a podpora dětí ulice z třetích zemí v členských zemích EU Berlín, Amsterodam, Madrid, Praha. DAPHNE Projekt. European Commission"

Transkript

1 Ochrana a podpora dětí ulice z třetích zemí v členských zemích EU Berlín, Amsterodam, Madrid, Praha závěrečná zpráva - překlad DAPHNE Projekt European Commission Milada Horáková, Běla Hejná, Pavel Bareš VÚPSV Praha 2006

2 Vydal Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, Praha 2, Palackého náměstí 4 Vyšlo v roce 2006, 1. vydání, náklad 26 výtisků, počet stran 51 Tisk: VÚPSV ISBN ISBN (angl. vyd.) 2

3 Obsah Část I. Kontext zkoumaného problému v ČR Úvod - fenomén dětí ulice ze třetích zemí - situace v Praze Pozornost věnovaná problému ve výzkumu a v médiích Statistické údaje a odhady Statistiky dětí ulice obecně Statistiky případů nelegální migrace Statistické údaje o nezletilých bez doprovodu mezi nelegálními migranty Žadatelé o azyl mezi nezletilými bez doprovodu Země původu Nezletilí bez doprovodu na území Prahy Statistiky kriminality cizinců Důvody příchodu dětí ulice z třetích zemí do Prahy Část II. Výsledky expertních rozhovorů Právní rámec Instituce a organizace věnující se problematice Vládní úřady a instituce Ministerstvo vnitra Policie České republiky Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvo zdravotnictví Orgány místní správy a instituce zřizované samosprávnými orgány Nestátní neziskové organizace Organizace pracující s dětmi ulice obecně Organizace pracující s cizinci, žadateli o azyl a uprchlíky Mezivládní a mezinárodní organizace Spolupráce mezi institucemi, networking Dobré praxe Problémy a nedostatky Nutné změny a zlepšení - navrhovaná opatření na místní úrovni Závěry Literatura PŘÍLOHA I PŘÍLOHA II TABULKY PŘÍLOHA III PŘÍLOHA IV

4 Část I. Kontext zkoumaného problému v ČR 1. Úvod fenomén dětí ulice ze třetích zemí - situace v Praze Dětem ulice z třetích zemí není v Praze, a ani v celé České republice, doposud věnována prakticky žádná pozornost. Tato situace není důsledkem podceňování tohoto problému společností (respektive jejími autoritami), je způsobena spíše tím, že se jedná o izolovaný fenomén, který neutváří systémový problém Děti ulice jsou těžko definovatelnou sociální skupinou. Lze mezi ně zahrnout nezletilce, kteří tráví většinu volného času na ulici v partách vrstevníků, což lze pokládat za součást subkultury některých sociálních vrstev; nezletilé a mladistvé na útěku z domova, kteří tímto způsobem řeší osobní či rodinné problémy; patří sem ale i nezletilí, které na ulici skutečně žijí, protože jiný domov nemají. Jmenované skupiny obvykle balancují na hranici sociální patologie, stávají se členy pouličních gangů vedených dospělými, často patří mezi zjevné či skryté bezdomovce. Problém dětí ulice není nový, ale jeho hloubka a naléhavost přijetí systémových řešení začíná být v poslední době reflektována odbornou i širokou veřejností. Je tomu tak proto, že se jako světový problém rozrůstá 1. Okruh dětí ulice nelze tedy exaktně vymezit; nicméně podstatným rysem je, že se jedná o nezletilé osoby bez soustavné podpory rodiny či jiné výchovné instituce, u nichž existuje vysoké riziko, že se stanou bezdomovci a kriminalizují se. Podstatné je to, že jsou bez ochrany rodiny, zákonných zástupců či jiné výchovné instituce. Ze 70% jde o děti z dětských domovů a rozvrácených rodin 2. Zřetelné problémy při opětovném začlenění do společnosti mívají děti opouštějící zařízení ústavní péče (celkem v těchto zařízeních asi dětí 3, přibližně dětí ročně tato zařízení opouští) 4. Podle odhadů je z nich pouze asi desetina schopna fungovat v běžném životě. 5 Sexuální zneužívání, ale i domácí násilí (fyzické či psychické týrání), bývá často spojováno právě s pojmem děti ulice. Předmětem našeho zájmu nejsou děti ulice jako takové, ale děti ulice z třetích zemí, tj. ne-členských zemí EU žijící v Praze. Pro účely studie přebíráme následující definici; Pojem cizinec z třetích zemí se vztahuje na každou osobu, která není občanem žádné z členských zemí EU, pojem dítě ulice se vztahuje k jakémukoli dítěti nebo mladistvému, který je mladší 18 let a který je bezdomovec dny, týdny, měsíce a požívá jen malou či žádnou podporu rodičů či institucí určených k ochraně dětí 6. Problém dětí ulice z třetích zemí se úzce váže k nelegálnímu pobytu cizinců na území státu. Nelegální migraci nelze chápat zúženě pouze jako nedovolené překročení státních hranic. Samostatný život nezletilců bez ochrany rodičů, jejich zákonných zástupců či výchovných institucí (byť na území vstoupili legálně nebo s doprovodem) je v rozporu s právními předpisy ČR. Nejsou-li nezletilci přihlášeni v ČR k pobytu a neplní-li povinnou školní docházku, je porušován (ze strany odpovědných dospělých osob či institucí) minimálně zákon o pobytu cizinců 7 a školský zákon 8. 1 V rozpadlém Sovětském svazu se děti ulice staly závažným sociálním problémem. Každý rok se ve světě prodá přibližně 700 tis. žen a dětí, z toho 120 tis. v západní Evropě, tento výnosný obchod vzrostl za posledních pět let zhruba o 50 % (in Uherek a kol.). 2 Miroslav Fuček: Projekt šance je šancí pro děti ulice 3 Tomáš Fořtek: Dětské domovy? 4 Statistické ročenky školství - Výkonové ukazatele 2002/2003, 2003/2004, 2004/2005. [online] 5 Tomáš Feřtek, Dětské domovy? 6 Fatke, Dr. R.; Gabrie, Dr. T; Stohler, Lic. Phil. R.;Aeschbacher, B.: Street Children and Homeless Juveniles in Switzerland? Pilot Study in the City of Zuerich, Zákon č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých záklonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb. a zákona č. 222/2003 Sb. 4

5 Život mládeže na ulici mívá obvykle více příčin; v pozadí bývá narušení sociálních struktur, rodinných vazeb, hodnot i osobních selhání jednotlivců. Jestliže nejsou v dětství uspokojeny základní somatické, psychické, emocionální, sociální a duchovní potřeby, obvykle vyústí v sociálně patologické chování dětí. Život na ulici lze pokládat za sociopatogenní jev. Jeho první fází je záškoláctví, kdy se děti přes den pohybují na ulici a večer odcházejí domů. Druhou fází je stav, kdy již se děti a mladiství domů nevracejí a žijí na ulici a jsou odkázáni sami na sebe (31). Autoři studie Mladí na ulici na území hlavního města Prahy (8) zahrnují mezi okruh tzv. dětí ulice nezletilé děti na útěku z domova či ústavního zařízení, mladé bezdomovce, mládež žijící ve squotech či nelegálně obsazených bytech, závislé osoby, osoby živící se prostitucí a osoby po výkonu trestu. Ulice je místem, kde se odehrávají podstatné události v jejich životě; místem obživy, sdružování i svérázné zábavy, jakož i příležitostnou noclehárnou. Každá z uvedených subkultur žije svým způsobem, více méně izolovaně a nepovažují se za děti ulice. Jde o různorodé skupiny převážně ve věku mladistvých a mladých dospělých (do 26 let) bez klasicky chápaného domova. Věk 26 let je hranicí, dokdy mládež požívá vyšší ochrany společnosti. V Praze se mohou děti ulice lépe skrýt nežli v jiných městech. Proto je velmi obtížné odhadnout rozsah fenoménu. Praha je s více než 1,1 mil. obyvatel nejlidnatějším velkoměstem republiky. Žije zde 11 % populace České republiky. Obyvatelstvo Prahy stárne a roste jen díky vnitřním I vnějším migracím 9. Věkový průměr obyvatel Prahy je ze všech krajů nejvyšší (41 let); děti a mládež do 26 let tvoří zhruba čtvrtinu populace Prahy, z toho 5,4, % představuje populace v rozmezí let 10. Počet dětí v Praze se snižuje na úkor populace ve věku let. V Praze je nevětší regionální trh práce. Pracovní příležitosti zde hledají nejen lidé z různých koutů ČR, ale i ze zahraničí. Ne vždy je naleznou, přesto v očekávání, že se tak stane v budoucnu, se zde mnozí z nich usadí. Tržní bydlení v Praze je vysoké a průběžně roste. Nejen získat, ale udržet si bydlení v Praze není pro lidi bez příjmu snadné. V Praze žije nejvíce bezdomovců 11 a je i místem s nejvyšší koncentrací cizinců v ČR. Z celkového počtu 278 tis. cizinců s platným povolením k pobytu v ČR jich téměř třetina sídlí v Praze (90 tis.) a třetina ze 219 tis. cizinců s přechodným pobytem v ČR je zaměstnána či podniká právě zde (72 tis.) 12 (19). V Praze se pohybuje i nejvíce nelegálních imigrantů (1). 2. Pozornost věnovaná problému ve výzkumu a v médiích Vzhledem k nízkému počtu dětí ulice ze třetích zemí v Praze doposud prakticky chybí jak reflexe tohoto problému v médiích, tak i v činnosti výzkumných institucí. Média se příležitostně problému dětí ulice věnují, nicméně jako svébytný problém jej prezentují pouze v souvislosti s jinými světovými velkými městy (bývalý Sovětský svaz, africké státy, případně země latinské Ameriky). Národnostní hledisko (významné z hlediska konceptu třetí země obsaženého v definici) přitom v těchto mediálních reflexích v podstatě chybí. Média zobrazují jednotlivé případy dětí ulice jako samostatné kauzy, jejichž hlavní úlohou je vzbudit u publika pozornost. Snahy popsat problém detailněji a případně poukázat na některé nedostatky stávajícího systému práce s touto cílovou skupinou jsou zcela ojedinělé. Problémové případy 8 Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol se o cizincích téměř nezmiňuje, ale v jeho připravované novele jsou podmínky školní docházky a studia cizinců stanoveny. 9 Praha má obyvatel. Tento počet se v roce 2005 zvýšil o osob v důsledku migrace (podle Českého statistického úřadu). 10 Mezi obyvateli Prahy je 145 tis. dětí do 14 let a 140 tis. od 15 do 24 let, z toho 63 tis. mladistvých ve věku let. 11 Podle sčítání bezdomovců z roku 2004 se jedná přibližně o tři tisíce osob (12). 12 Stav k 31. prosinci

6 jsou navíc sledovány v podstatě nárazově a naprosto výjimečně je jim věnována soustavnější pozornost nebo dochází k průběžným reflexím takové kauzy. V oblasti výzkumu doposud scházejí výraznější podněty ze strany českých vládních institucí zabývat se tímto problémem. Iniciátorem výzkumu v této oblasti jsou zatím mezinárodní organizace a instituce. Přestože výzkum fenoménu děti ulice v pravém smyslu slova doposud neexistuje, studie a analytické materiály sloužící praktickým potřebám terénních pracovníků jsou k dispozici již řadu let. Další možnost, jak přiblížit stávající rozsah fenoménu, představují osvětové kampaně a public relations nevládních neziskových organizací. Jejich role v současné době vzrůstá. Největší pozornost sice upírají na jiné otázky související s migrací, ale problém dětí ze třetích zemí také tyto organizace otevřely. Od roku 1995 je v Praze realizován projekt Šance. Jeho cílem je vybudování Domu Šance umožňující dětem ulice ubytování a realizující terapeutické programy 13. Cílené vládní programy směřují k potírání nelegální migrace a boji s organizovaným zločinem. Vláda ČR aktualizuje každé dva roky Národní akční plán boje proti komerčnímu sexuálnímu zneužívání dětí. Největší pozornost byla v průběhu let věnována nezletilým žadatelům o azyl a nezletilým cizincům bez doprovodu. IOM spolu s MV ČR zorganizovali již v roce 2002 odborný seminář na téma: Současná situace a bezpečnostní aspekty migrace nezletilých bez doprovodu: výměna informací, znalostí a zkušeností (16). PPU 14 vydala publikaci obsahující vhodné postupy doporučené UNHCR a Save Children k ochraně nezletilých cizinců bez doprovodu. OPU 15 vydala monitorovací zprávu o mladistvých cizincích bez doprovodu za období září červen 2004, kde popisuje základní právní a institucionální aspekty jejich ochrany (6). Nezletilí bez doprovodu (NBD) 16 - žadatelé o azyl bez doprovodu jsou zahrnuti ve statistikách OAMP 17 a vývoj jejich počtu lze sledovat v časové řadě od roku 1999 (viz příloha 2). Institut pro kriminologii publikoval v roce 2004 studii o obchodování se ženami z pohledu České republiky (21). OBP MV 18 vypracoval v roce 2005 studii Bulharské dívky doplněnou řadou doporučení a úkolů pro státní správu působící v dané oblasti (15). Analýza poskytovatelů sociálních služeb v Praze, která si klade za cíl zlepšení dostupnosti a kvality sociálních služeb, vznikla z podnětu MCSSP 19 v roce 2005 (18). Studie Mladí na ulici (8) vznikla z podnětu téže instituce již v roce Statistické údaje a odhady Základním zdrojem informací o pobytu občanů ČR je Centrální registr obyvatel 20. Základním zdrojem informací o pobytu cizinců je Cizinecký informační systém. Registry obyvatel i cizinců evidují výlučně osoby legálně přihlášené k pobytu. 13 Ve prospěch vybudování Domu Šance se konala veřejná sbírka, ale prostředky k dokončení zamýšleného projektu se doposud nepodařilo shromáždit navzdory mediální kampani a podpory řady institucí i renovovaných osobností českého veřejného a kulturního života. 14 Poradna pro uprchlíky / Refugee Advice Centre 15 Organizace na pomoc uprchlíkům / Refugees Assistance Organization 16 Anglicky unaccompained minors (UAM) 17 Odbor azylové a migrační politiky MV ČR / Asylum and Migration Policy Division 18 Odbor bezpečnostní politiky ministerstva vnitra ČR/ Security Policy Division of the Minisstry of the Interior CR 19 Městeské centrum sociálních služeb a prevence / City centre of Social Services and Prevention 20 Hlášení k pobytu : Území České republiky je rozděleno na obcí a 205 obcí s rozšířenou působností (a na Prahu). Obce vedou své vlastní registry občanů České republiky v elektronické nebo papírové formě. Veškeré informace z obcí jsou zasílány v papírové podobě na druhou úroveň - obce s rozšířenou působností. Tyto obce s rozšířenou působností mají on-line přístup do Centrálního registru obyvatel a vkládají do něj data. Kopie dat z Centrálního registru obyvatel bývají obvykle zasílány of-line z druhé úrovně na úroveň obcí. Údaje o cizincích 6

7 3.1 Statistiky dětí ulice obecně Policejní zpráva zaznamenává případ komerčního zneužívání dětí na ulici zhruba 2x do roka, což neodpovídá realitě. Nesleduje se, zda se jedná o občany ČR, EU nebo o cizince z třetích zemí. Zjištěné případy dětí ulice (bez ohledu na státní příslušnost) se zcela výjimečně objevují v policejních statistikách, více se o nich dozvídáme ze záznamů nevládních organizací působících v oblasti drogově závislých či prostituce a rizikových skupin mládeže. Tyto údaje nejsou ani evidencí ani statistikou v pravém smyslu slova a jsou jen orientační. Statistiky o situaci cílové skupiny nelze dovozovat z existujících statistik a odhadů v oblasti migrace (žadatelé o azyl, legální a nelegální migrace za prací, případně jinak definované skupiny cizinců žijících na území ČR). Jediným dostupným zdrojem informací o problematice jsou v současnosti vyjádření odborníků působících v institucích v této oblasti. Jimi uváděné údaje však zkresluje řada okolností: pracovníci těchto institucí se dostávají k případům náhodně (jedna osoba může být sečtena vícekrát, případně vedena v evidenci více organizací, naopak, řada z nich není nikde vykazována). Rovněž je velmi těžké odhadovat věk mladistvých, neboť nemívají žádné nebo mívají padělané doklady, které uvádějí, že se jedná o plnoleté, případně též naopak, kdy osoby zletilé uvádějí, že jsou mladší 18 let. Práci těchto organizací s touto cílovou skupinou potom kromě jazykové bariéry komplikuje i to, že se setkávají s případy negramotných osob. Rozsah fenoménu děti ulice v Praze nelze přesně určit. Podle statistik využívání služeb nízkoprahových zařízení v Praze a informací streetworkerů lze soudit, že se počet mladých na ulici v Praze zvyšuje, přičemž cizinci z třetích zemí jsou mezi nimi zastoupeni zhruba 1%. Odhady 21 z února 2006 uvádějí zcela bezprizorných dětí v Praze, přičemž nově otevřené denní centrum projektu Šance v Praze 1 je v současnosti v kontaktu se 70 klienty. V loňském roce prošlo denním centrem o.s. Šance zhruba klientů. Většina bezprizorných dětí v Praze pochází z dětských domovů (70 %), ostatní z rozvrácených rodin. Z hlediska občanství jsou mezi klienty převážně Češi, ale objevují se zde i Slováci, Rumuni, Ukrajinci a klienti s občanstvím jiných zemí (31). Nelegální imigranti nepatří mezi oficiální klientelu pražských zařízení pracujících s neorganizovanou mládeží a bezdomovci. V praxi se s nimi streetworkers setkávají, ale díky nelegalitě jejich pobytu jim nelze poskytnout služby jako domácím. Cizinci z třetích zemí se mezi pražskými bezdomovci téměř nevyskytují. V Praze je k dispozici (únor 2006) zhruba lůžek pro bezdomovce (z toho 350 pro matky s dětmi). 200 dočasných provizorních lůžek zbudoval magistrát Prahy v době lednových mrazů 22. Podle empirického výzkumu organizovaného NNO bylo v Praze sečteno 3 tis. bezdomovců v roce 2004; 337 mužů a 102 žen bylo ve věku do 25 let, tj. 14 % z celkového počtu sečtených bezdomovců (12). se přenášejí do Centrálního registru obyvatel z Cizineckého informačního systému. Zákon nedovoluje ukládat v Centrálním registru obyvatel žádné jiné informace než ty, které jsou výslovně uvedeny. Zejména nesmí být přechovávány údaje o etnické příslušnosti. Státní příslušníci nečlenských zemí EU jsou poprvé zaregistrování, když předkládají žádost o vízum nebo o povolení k pobytu. Cizinci, kterým bylo poskytnuto krátkodobé nebo dlouhodobé pobytové vízum, jsou žádáni, aby nahlásili začátek, místo a předpokládanou délku svého pobytu oblastní úřadovně Cizinecké policie (na úrovni okresu 20), a to do 3 dnů po vstupu do České republiky. Občané EU mající oprávnění k usídlení v České republice bez víza (na dobu do 90 dní) jsou povinni se zaregistrovat během 30 dnů po příjezdu, pokud zamýšlejí zůstat déle než těchto 30 dnů. Jestliže občané EU chtějí pobývat déle než tři měsíce, musí požádat o povolení k dočasnému pobytu. Státní příslušníci přicházející ze zahraničí, aby se usídlili v České republice, se musí zaregistrovat k trvalému pobytu na obecním úřadě. Jestliže se občané EU a občané z nečlenských zemí EU s povolením k trvalému pobytu registrují k trvalému pobytu, musí vyplnit statistický formulář. Údaje o cizincích s dlouhodobými vízy nebo povoleními se odesílají do Centrálního registru obyvatel. 21 László Sümegh (31) 22 Expert MCSSP Dům tréninkového bydlení 7

8 3.2 Statistiky případů nelegální migrace V souladu s platným organizačním řádem Policie ČR ŘS CPP skupina analytiky z hlášení v informačním systému Událost zpracovává a následně analyzuje celostátní databázi osob z oblasti nelegální migrace (nelegální překročení státních hranic nebo pokus o něj, nelegální pobyt, převaděčství). Tato databáze v současné době respektuje definice a standardy metodiky sledování nelegální migrace a převaděčství dané dokumenty EU, dovoluje analyzovat vložená data podle všech definovaných položek. Věk osob patří k základním položkám a je možné ve struktuře nezletilých migrantů rozlišovat podle platné legislativy jak děti do 15 let, tak mladistvé ve věku let. Lze konstatovat, že Policie ČR ŘS CPP v současné době disponuje nástrojem pro sběr, analýzu i statistické zpracování dat z oblasti nelegální migrace včetně sledování nelegální migrace nezletilých osob. Problematické však v řadě případů je určit mezi osobami, které byly policejními orgány zjištěny v souvislosti s nelegální migrací, nezletilce bez doprovodu. Není stanovena přesně definice pojmu nezletilec bez doprovodu, zda jde o nezletilce, který cestuje zcela samostatně, bez doprovodu dalších osob, anebo nezletilce, kterého nedoprovází rodič, rodinný příslušník, resp. jiná osoba za něho odpovědná. Dalším problémem je především to, že k nelegální migraci dochází v různě početných skupinách. Zejména u některých státních příslušností vzhledem k jazykové bariéře, absenci dokladů totožnosti a neochoty nebo strachu osob vypovídat je značně obtížné zjišťovat, které dítě či mladistvý cestuje bez doprovodu (tedy ať už zcela samo anebo bez zákonného zástupce či jiné zodpovědné osoby). Vzhledem k těmto okolnostem ŘS CPP nedisponuje údaji o nezletilcích bez doprovodu 23. Případy nelegální migrace cizinců zaznamenává Cizinecká a pohraniční policie ČR 24. Od roku 1993 do konce roku 2003 se počet zjištěných případů nelegálního překročení hranic snížil ze na v roce V roce 1993 z nich bylo cizinců a v roce 2004 z nich bylo cizinců (viz příloha 2) 25. Mezi případy odhaleného nelegálního překročení státních hranic bylo v roce 2004 zaznamenáno nejvíce občanů Ruska a Číny (3 725, respektive 1 009). Podle Zprávy ministerstva vnitra o situaci v oblasti migrace na území České republiky za rok 2004 bylo odhaleno nejvíce případů neoprávněného pobytu cizinců (6 889) v Praze. V roce 2004 pobývalo nezákonně na území ČR celkem cizinců, což bylo o méně nežli v roce 2003 (1). 3.3 Statistické údaje o nezletilých bez doprovodu mezi nelegálními migranty V průběhu roku 2005 bylo v souvislosti s nelegální migrací přes státní hranice ČR orgány ochrany hranic ČR a sousedních států registrováno celkem cizinců z třetích zemí, z toho bylo 343 dětí do 15 let a 195 osob ve věku od 15 do 18 let. Z celkového počtu 343 dětí byl jako nezletilá osoba bez doprovodu prokazatelně zjištěn pouze jeden občan Ruska (z oblasti Dagestánu). Jinak se většinou jednalo o děti doprovázené rodiči, i když 23 Zákon 325/1999 Sb. ve znění zákona 57/2005 Sb. s účinností od 4. února odstavec 8 zavádí definici nezletilého cizince bez doprovodu. Nezletilou osobou bez doprovodu se rozumí osoba mladší 18 let, která přicestuje na území bez doprovodu zletilé osoby odpovídající za ni podle právního řádu platného na území státu, jehož občanství osoba mladší 18 let má, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, na území státu jejího posledního bydliště, a to po takovou dobu, po kterou se skutečně nenachází v péči takovéto osoby; nezletilou osobou bez doprovodu se rozumí i osoba mladší 18 let, která byla ponechána bez doprovodu poté, co přicestovala na území. 24 Pod pojmem nelegální migrace v ČR se rozumí zjištěné případy nelegálního vstupu osob (cizinci i občané ČR) přes státní hranice. 25 Cizinci v české republice 2004, ČSÚ, Scientia str

9 u některých skupin cizinců je někdy obtížné jednoznačně určit vazby nezletilce na osobu, která jej doprovází. Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie (ŘS CPP) upozorňuje na problematičnost určování nezletilců bez doprovodu mezi zadrženými nelegálními imigranty a nepovažuje údaje o jejich počtu za spolehlivé. Mezi cizinci z třetích zemí, které v roce 2005 orgány Policie ČR odhalily při neoprávněném pobytu na území ČR, bylo 68 dětí do 15 let a 154 osob ve věku od 15 do 18 let 26. Celkem bylo objeveno v roce nezletilých, z nichž 411 bylo ve věku do 15 let a 349 ve věku od 15 do 18 let). 3.4 Žadatelé o azyl mezi nezletilými bez doprovodu Od roku 1999 do roku 2005 požádalo o azyl v ČR celkem 1,518 nezletilých bez doprovodu (NBD) zákonných zástupců, čtvrtinu tvořily dívky. Nezletilí žadatelé o azyl se začaly objevovat v ČR od počátku devadesátých let. Tehdy se jednalo o jeden až tři případy ročně, koncem devadesátých let se ale začal jejich počet prudce zvyšovat. Jejich počet kulminoval v roce 1999 a od této doby postupně klesá (viz příloha tabulky). Odborníci vysvětlují pokles žadatelů o azyl včetně NBD jednak vstupem ČR do EU a zavedením dublinského systému a zavedením systému EURODAC. Snímání otisků prstů znemožňuje měnit identitu a opakovaně vstupovat do azylové procedury. U NBD jsou změny identity podle odborníků časté, což bývá jedním z důvodů, proč je nelze vypátrat, odejdou-li svévolně z Domova pro děti-cizince. Mezi žadateli o azyl bylo podle MV ČR v roce 2005 celkem 106 nových příchozích mladistvých bez doprovodu (23,6% dívky/ženy); 99 z nich bylo ve věku let (93,4%). Nejvíce nových příchozích nezletilých žadatelů o azyl bylo v tomto roce z Indie (32) a z Číny (30). 27 Pode Českého statistického úřadu bylo v roce 2004 mezi žadateli o azyl 594 ve věku 0-14 (50,5% dívky/ženy), 291 ve věku (33,3% dívky/ženy) a 91 z nich bylo bez doprovodu dospělého zákonného zástupce. 3.5 Země původu Nejvíce nezletilých žadatelů o azyl přišlo v období z Afghánistánu (240), Indie (240) a Číny (215). Země bývalého Sovětského svazu byly dalším významným zdrojovým regionem tohoto typu migrací; 51 nezletilých žadatelů o azyl bez doprovodu přišlo z Ukrajiny, 48 z Gruzie, 46 z Arménie, 49 z Moldavska, 40 z Ruska, 34 z Ruska-Čečenska, 10 z Běloruska. Početné byly i následující skupiny; 89 mladistvých bez doprovodu přišlo ze Srí- Lanky, 85 z Vietnamu, 63 z Rumunska, 53 ze Slovenska. Bulharsko nebylo mezi zdrojovými zeměmi nezletilých žadatelů o azyl nijak významně zastoupeno (8 osob v období ), ačkoli organizované gangy zneužívaly v letech právě bulharské dívky k pouliční prostituci a krádežím v Praze. Podle odhadů policie jich zde stále setrvává. Vzdělání i věk těchto dívek se stále snižuje, ale nejsou nezletilé. Většinou se jedná o dívky z chudých romských či tureckých rodin, které byly vlastní rodinou prodány organizovaným gangům. To stěžuje jejich repatriaci, protože vrácení do původní rodiny nezaručuje, že nebudou znova obchodovány (15). 3.6 Nezletilí bez doprovodu na území Prahy Česká republika je klíčovou tranzitní zemí pro migraci z Východu na Západ. Zatímco je přesně evidován počet nezletilých žadatelů o azyl, počet ostatních nezletilých cizinců přesně zdokumentován není. Nicméně jestliže přes 100 nezletilých bez doprovodu požádá ročně o azyl, 75% se jich poté ztratí. Vzhledem k jejich nízkému věku a nedostatku 26 Pramen: Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie MV ČR, skupina analytiky. 27 Pramen Odbor azylové a migrační politiky MVČR 9

10 zkušeností lze předpokládat, že se dostaly do kontaktu s kriminálním prostředím, včetně aktivit souvisejících s obchodováním s lidmi 28. V lednu 2006 bylo umístěno ve speciálních zařízeních určených pro mladistvé cizince bez doprovodu v Praze a okolí celkem 52 nezletilých cizinců. Podle expertů se NBD z třetích zemí jen výjimečně pohybují mimo okruh zařízení MV a MŠMT, které jsou pro ně určeny 29. Počty mladistvých cizinců bez doprovodu se rychle mění, protože většina z nich odchází do zemí, kde mají rodinné či etnické zázemí. Někteří jsou bez ochrany dospělých zákonných zástupců jen dočasně, po návratu rodičů z ciziny se vracejí do jejich péče (případy Vietnamských dětí na přelomu letošního roku). 3.7 Statistiky kriminality cizinců V posledních letech bylo za trestný čin obchodování se ženami odsouzeno v celé ČR osob ročně (21). V roce 2004 bylo odsouzeno 103 cizinců za zanedbání povinné výživy, 19 za znásilnění, 14 za ohrožování mravní výchovy mládeže, 14 za pohlavní neužívání, 7 cizinců za kuplířství, 4 za týrání svěřené osoby, 2 za ohrožování mravnosti a 2 za obchodování s lidmi za účelem pohlavního styku, 2 za svémocné odloučení a 1 za útisk (2). V roce 2003 bylo odsouzeno 8 cizinců za kuplířství (9 v roce 2002 a 5 v roce 2001) a 10 cizinců bylo odsouzeno za ohrožování mravní výchovy mládeže (13 v roce 2002 a 8 v roce 2001). 3.8 Důvody příchodu dětí ulice z třetích zemí do Prahy Nezletilí cizinci z třetích zemí přicházejí do ČR legálně (na základě turistického víza) i nelegálně. Nelegálně se dostávají, buď: a) nelegálním přechodem hranic; b) přijedou legálně ze země, která má s ČR bezvízový styk a překročí povolenou dobu bezvízového styku; c) přijedou legálně na krátkodobé či dlouhodobé vízum, ale zůstávají zde i po vypršení platnosti víza; d) jako odmítnutí žadatelé o azyl, kteří zde zůstávají nelegálně i po skončení azylového řízení bez povolení k pobytu; e) jako oběti obchodu s lidmi. Mezi cizinci s trvalým pobytem v ČR se děti ulice doposud nevyskytují, alespoň o nich nikdo z expertů nereferuje, nejsou zmiňovány ani v odborné literatuře ani v médiích. Humanitární důvody příchodu nezletilých cizinců bez doprovodu zákonných zástupců patří k nejzávažnějším. Jsou mezi nimi váleční sirotci, uprchlíci před vojenskou službou a válkou, ale i oběti organizovaného zločinu. Případy obchodovaných nezletilých, unesených nezletilých nejsou výjimkou. Případy nezletilců vyslaných rodiči do ciziny z ekonomických důvodů jsou nejčastější, přičemž jedním z důvodů je i zabezpečit vzdělání nadaným dětem. Nadprůměrně inteligentní děti se někdy stávají oběťmi obchodu s mozky. 28 Pramen: Poradna pro uprchlíky, Zpráva o aktivitách v roce Informace z rozhovorů s odborníky. 10

11 Část II. Výsledky expertních rozhovorů V rámci projektu bylo uskutečněno 15 interview s experty vládních, městských i nevládních institucí a organizací, kteří pracují s cílovou skupinou. Rozhovory se staly podkladem pro tuto část zprávy. Seznam institucí a organizací, s jejichž pracovníky byl uskutečněn rozhovor je uveden v příloze Právní rámec Podrobný popis právního rámce ochrany dětí a mladistvých v České republice je uveden v příloze 1. Připomínáme jen základní informace, umožňující pochopit problém ochrany dětí ulice a jeho složitost. Děti a mladiství z třetích zemí bez doprovodu zákonných zástupců (tzv. děti ulice ) se na území hlavního města Prahy de facto objevují, ale de iure neexistují. Kategorii děti ulice 30 právní řád České republiky nezná. Právní a institucionální ochrana se váže ke kategorii nezletilý cizinec bez doprovodu (NBD) a tato kategorie je i statisticky vykazována. Děti a mladiství jsou skupinou osob, kterým náleží ze zákona ochrana 31. Sociálně právní ochrana se v plném rozsahu vztahuje na děti občanů stejně jako na děti - cizince s trvalým pobytem v České republice, ale i na děti s hlášeným pobytem delším nežli 90 dnů 32. V nezbytném rozsahu je poskytována i dětem, které pobývají v ČR nelegálně 33. Ohlašovací povinnost ukládá každé fyzické či právnické osobě nahlásit místně příslušnému obecnímu úřadu nezletilce bez ochrany zákonných zástupců (občana i cizince). Místně příslušný úřad má dále povinnost informovat obec s rozšířenou působností a ta činí další kroky k jejich ochraně. Na zletilé cizince z třetích zemí (post-minors), kteří nemají povolení k pobytu, se ochrana dětí a mladistvých již nevztahuje (zletilí žadatelé o azyl, kteří svévolně opustili azylová zařízení a jsou v situaci osob bez přístřeší, prostitutky, homoprostituti, drogově závislí atd.). Nelegální pobyt blokuje přístup ke stávajícím nástrojům ochrany dětí a mladistvých (denních center, nízkoprahových zařízení a dalších organizací pro děti a mládež) v Praze. Pro nelegální migranty jsou tato zařízení de iure nedostupná, ale de facto je někteří z nich využívají. Zákon 326/1999 sb. ve znění pozdějších předpisů definuje od února 2005 nezletilé cizince bez doprovodu (NBD) takto: Pro účely tohoto zákona se rozumí nezletilým cizincem bez doprovodu cizinec ve věku 15 až 18 let, který přicestuje na území bez doprovodu zletilé osoby odpovídající za něj podle právního řádu platného na území státu, jehož občanství cizinec mladší 18 let má, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, na území státu jeho posledního bydliště, a to po takovou dobu, po kterou se skutečně nenachází v péči takovéto osoby; nezletilým cizincem bez doprovodu se rozumí i cizinec mladší 18 let, který byl ponechán bez doprovodu poté, co přicestoval na území Pojem cizinec z třetích zemí se vztahuje na každou osobu, která není občanem žádné z členských zemí EU, pojem dítě ulice se vztahuje k jakémukoli dítěti nebo dospívajícímu, který je mladší 18 let a který je bezdomovec dny, týdny, měsíce a požívá jen malou či žádnou podporu rodičů či institucí určených k ochraně dětí. 31 Zákon 359/1999 Sb. o sociálně právní ochraně dětí. 32 Zákon 326/1999 Sb. o pobytu cizinců, 87 svěření do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu opravňuje k trvalému pobytu, je-li alespoň jedna fyzická osoba, jíž je cizinec svěřen, přihlášena k trvalému pobytu anebo se na území nachází ústav, ve kterém je dítě umístěno. 33 Které nemají povolení k pobytu v ČR (trvalému pobytu či přechodnému), nejsou hlášeny k pobytu na území do 90 dnů, nežádají o azyl ani nejsou svěřeny do náhradní výchovy. Pokud se nacházejí na území ČR a nejsou zletilé, je jim třeba poskytnout ochranu a péči přiměřenou jejich věku. Zákon 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, 37, Novela zákona o pobytu cizinců č. 428/2005 Sb. 11

12 Česká republika je povinna poskytnout NBD odpovídající péči a ochranu. Na řešení situace NBD spolupracují v rámci státních institucí zejména ministerstvo vnitra, práce a sociálních věcí, školství, mládeže a tělovýchovy a zdravotnictví. Vzhledem k absenci právní kategorie děti ulice vychází institucionální zabezpečení cílové skupiny z právní definice NBD 35. Cizinci (zletilí i nezletilí) zadržení Policií ČR CPP pro nelegální vstup či pobyt v ČR jsou většinou správně vyhoštěni. Rozhodnutí o správním vyhoštění sice neznemožňuje podání žádosti o azyl a setrvání cizince na území do jeho vyřízení, ale znemožňuje těmto cizincům po dovršení 18 let či po skončení azylového řízení legalizovat pobyt v ČR. U dětí umístěných v ZDC sice platí pro potřeby služeb poskytovaných v zařízení fikce trvalého pobytu. To znamená, že v okamžiku rozhodnutí soudu o jejich umístění do zařízení jsou pro účely poskytování např. zdravotní péče považovány za cizince s trvalým pobytem. V rámci této fikce však mohou svůj pobyt relativně bez problémů upravit pouze děti, které disponují platným cestovním dokladem a dalšími dokumenty a zároveň nemají správní vyhoštění. Tyto děti se pak po dovršení věku 15 let musí neprodleně dostavit na policii a předložit k nahlédnutí rodný list, potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území a fotografie. Po předložení všech náležitostí jim policie vydá průkaz o povolení k trvalému pobytu. Tato fikce však nemá vliv na možnosti úpravy pobytu po dovršení 18 let či po skončení azylového řízení pro zletilé cizince (dále post minors), kteří nemají potřebné doklady nebo mají správní vyhoštění. Novela zákona o pobytu cizinců, pokud bude schválena v podobě, ve které nyní prošla Poslaneckou sněmovnou, však zavádí možnost ZDC, resp. OSPOD (kteří úzce spolupracují) ovlivnit možnost legalizace pobytu post minors na území tím, že k žádosti o zrušení správního vyhoštění vydají potvrzení o integraci a snaze o ní ze strany cizince. Jakmile mladistvý dosáhne věku 18 let nebo skončí azylové řízení a mladiství nestuduje, oprávnění k takové žádosti o trvalý pobyt zaniká. Nezletilí žadatelé o azyl, kteří jsou umístěni v zařízení pro děti-cizince Modrá škola a Permon (ZDC), mají povolení k trvalému pobytu podle zákona 326/1999 Sb. (ve smyslu shora napsaného) ve znění pozdějších předpisů, díl 3, 87, pobyt cizince svěřeného do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu. Na základě písemné smlouvy o ubytování se ZDC Permon může být povolení k pobytu těch, kteří nabyli zletilosti, opakovaně prodlouženo o jeden rok až do doby ukončení přípravy na povolání (maximálně do 26 let věku). Dosud není jasně upraven postup pro vydávání osobních dokladů těmto post minors a případy budou muset být řešeny individuálně, což do značné míry komplikuje možnost integrace těchto cizinců. Žadatelé o azyl (zletilí i nezletilí) se nemohou obrátit na zastupitelský úřad a žádat o vydání náhradního cestovního dokladu. Nesmějí být vráceni do země, ve které jim hrozí nebezpečí. Mohou pobývat v pobytových zařízeních MV ČR a čekat na vyřízení žádosti o azyl. Je-li jejich žádost zamítnuta, ale je uznána tzv. překážka vycestování, mohou získat povolení k pobytu za účelem strpění. Na základě tohoto povolení mohou být zaměstnáni za stejných podmínek, jako ostatní cizinci podléhající režimu pracovních povolení. Novela zákona 326/99 Sb., o pobytu cizinců 428/2005 Sb., která vstoupila v platnost v listopadu 2005, určuje povinnost ustanovit opatrovníka pro NBD v rámci režimu cizineckého zákona 124, odst. 3, 124, odst. 4, zkracuje délku zajištění na maximální dobu 90 dnů ( 125, odst. 1,2, 180 c) a stanoví definici NBD. Opatrovník je přítomen všem správním úkonům probíhajícím s mladistvým. Pohovoru s mladistvými žadateli o azyl je přítomen pracovník OAMP, tlumočník a opatrovník pro azyl. S NBD se vyplňuje standardní formulář jako s ostatními žadateli o azyl, kde NBD uvede důvody proč žádá o azyl v ČR. Po 35 Úmluva o právech dítěte rozumí dítětem každou lidskou bytost mladší osmnácti let, pokud podle právního řádu, jenž se na dítě vztahuje, není zletilosti dosaženo dříve. Právní úprava ČR koresponduje s mezinárodní úmluvou. 12

13 uplynutí 90 dnů v ZZC je převeden do ZDC-MŠ. Přemístění může proběhnout i dříve, doba 90 dnů je maximální, záleží na kapacitě ZDC. V připravované novele zákona 326, která bude předložena a projednávána Parlamentem a Senátem se uvažuje o tom, že ti, co nabyli zletilosti, nebudou muset při žádosti o povolení k trvalému pobytu prokazovat finanční prostředky na pobyt. Problémem zůstává potvrzení o zajištěném bydlení na dobu neurčitou. 2. Instituce a organizace věnující se problematice Vymezení sledované cílové skupiny v projektu (děti ulice ze třetích zemí) do značné míry předurčují některé problémy v institucionálním zajištění péče o tuto skupinu cizinců. Jednotlivé aspekty problematiky jsou řešeny ve vzájemné součinnosti různých rezortů (MPSV, MVČR, MŠMT, MZd, respektive odbory regionálních samospráv) a v oblasti se angažuje poměrně široký okruh institucí (Policie ČR, specializovaná zařízení v rezortu školství, příslušné referáty obecních úřadů, nestátní neziskové organizace) Vládní úřady a instituce Ministerstvo vnitra V rámci ministerstva vnitra jsou kompetence ve vztahu k nezletilým cizincům bez doprovodu rozděleny takto: Odbor azylové a migrační politiky (OAMP) odpovídá za průběh azylového řízení, vede pohovory s nezletilými za přítomnosti jejich opatrovníků určených soudem. Vede statistiky žadatelů o azyl; OAMP MV určuje opatrovníka pro první fázi azylového řízení, kdy ještě soud neurčil opatrovníka pro pobyt. Správa uprchlických zařízení (SUZ) zajišťuje provoz přijímacích, pobytových a integračních azylových zařízení, zajišťuje žadatelům o azyl potřebné služby, u dětí odpovídá za zajištění přístupu ke vzdělání, informacím a využití volného času. Organizuje program jejich dobrovolných návratů do země původu. Nezletilí žadatelé o azyl bez doprovodu jsou po nabytí zletilosti umístěni v chráněném bydlení s dohledem po 24 hodin 36. Odbor Bezpečnostní politiky MVČR řeší případy komerčně sexuálně zneužívaných dětí. Školí pracovníky OSPOD a zpracovává odborné materiály usnadňující pracovníkům pověřeným ochranou dětí či opatrovnictvím orientaci v cizinecké problematice při práci s nezletilými cizinci. 36 V České republice existují tyto typy uprchlických zařízení: a) Přijímací střediska, kde je osoba identifikována a je jí vydáno vízum (Cizinecká policie), zahájena azylová procedura (Odbor azylové a migrační politiky), vstupní zdravotní prohlídky a povinná karanténa a další potřebné procedury. b) Pobytová střediska - po ukončení vstupních procedur přicházejí žadatelé o azyl z přijímacího střediska do pobytového. V tomto středisku jsou zajištěny jejich životní potřeby až do ukončení azylového řízení. Součástí tohoto typu zařízení je i otevřené středisko. Děti a mladiství jsou umístěni do specializovaných diagnostických a výchovných zařízení pro cizince, které spravuje MŠMT; c) Integrační střediska slouží k dočasnému ubytování osob, jímž byl udělen azyl v ČR. Zde jsou azylanti zařazeni do státního integračního programu, je jim zajištěna výuka českého jazyka a čekají na přidělení integračního bytu z nabídky krajských úřadů. Zde mohou být umístěni mladiství, kteří po dovršení zletilosti získali v ČR azyl (azyl z humanitárních důvodů byl doposud přiznán jen jedné osobě z NBD po nabytí zletilosti). d) Uzavřené hlídané zařízení pro zajištění cizinců (ZZC) ve Velkých Přílepech, které jako jediné může umístit děti a nezletilé cizince bez doprovodu zákonných zástupců, a to maximálně po dobu 90 dnů. Od ledna 2006 spadá do gesce Správy uprchlických zařízení (SUZ) MV. Děti a mladiství zde mají přístup ke vzdělání, využívání volného času a k informacím. 13

14 2.1.2 Policie České republiky Police ČR má ze zákona o pobytu cizinců poměrně rozsáhlé pravomoci při ochraně státních hranic, povolování vstupu a pobytu cizinců, kontroly pobytu. Policie má také na starosti oblast kriminality a organizovaného zločinu. Policejní prezidium Skupina odhalování kriminality mládeže, na mládeži a mravnostní kriminality. Tato skupina se zabývá organizovaným zločinem spojeným s migracemi cizinců. Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie PP ČR Cizinecká a pohraniční policie odpovídá za kontrolu vstupu a pobytu cizinců, identifikaci osob, vyhledávání osob, vydávání víz a povolení k pobytu cizinců. Cizinecká policie odpovídá za identifikaci a vyhledávání dětí a mladistvých cizinců bez doprovodu, vydávání víz, provozuje zařízení pro zajištění dospělých cizinců (ZZC) a vede informační systém o cizincích; Oblastní ředitelství CPP Praha spravuje Zajišťovací zařízení pro cizince (detenci) a vede databázi cizinců s povolením k pobytu a databázi nelegálních migrantů Ministerstvo práce a sociálních věcí Klíčovou normou upravující situaci nezletilých osob na území ČR je zákon o sociálně právní ochraně dětí. V souvislosti s realizací procedur vedoucích k jeho praktickému uplatňování příslušejí značné kompetence ve vztahu k cílové skupině Ministerstvu práce a sociálních věcí, především pak odboru rodinné politiky tohoto ministerstva (oddělení rodinné politiky, oddělení náhradní rodinné péče, oddělení sociálně právní ochrany dětí). S ohledem na specifické charakteristiky sledované cílové skupiny a stávající organizační požadavky (koncepční, metodické, manažerské atd.) však problematika dětí ulice ze třetích zemí působnost tohoto odboru překračuje a je MPSV řešena multidisciplinárně součinností více různých odborů. Do jejího řešení jsou dále zapojeny také odbor sociálních služeb (oddělení koncepce sociálních služeb ve veřejné správě) a odbor legislativní (oddělení sociální legislativy a oddělení obecné legislativy). MPSV disponuje základními evidencemi o tomto problému (velice úzká spolupráce s Policií ČR a MŠMT, jež je dána ze zákona), rozsah sledovaných údajů je však poměrně omezený. V rámci odboru rodinné politiky, oddělení sociálně právní ochrany dětí je situace cílové skupiny řešena odborným personálem zodpovědným za situaci cizinců bez doprovodu, kurátory pro mládež a odborníky specializovanými na problematiku týraného a zanedbávaného dítěte. Oddělení je zodpovědné za metodické vedení zaměstnanců krajských úřadů, kteří se ve své práci setkávají s touto cílovou skupinou Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy MŠMT je zřizovatelem Domova pro děti - cizince, do něhož jsou děti-cizinci bez doprovodu umísťovány (viz dále). Žádné další programy garantované a realizované MŠMT se již nevztahují přímo k cílové skupině dětí ulice ze třetích zemí, nicméně řada aktivit MŠMT je zaměřena na řešení situace šíře definovaných cílových skupin, přičemž tyto situace (respektive prováděná opatření) se velice těsně dotýkají i sledované cílové skupiny. MŠMT spravuje širokou síť zařízení specializujících se na práci s dětmi, jejichž vývoj je ohrožen sociálně patologickými jevy (střediska výchovné péče a specializovaná pedagogická centra). Služeb těchto zařízení mohou děti ulice ze třetích zemí využít, nicméně pravděpodobnost kontaktu s touto cílovou skupinou je velmi nízká, neboť tato zařízení neprovádějí depistáž zaměřenou na tuto cílovou skupinu a děti ulice ze třetích zemích všeobecně nemají motivaci a/nebo reálnou možnost kontakt se zařízeními tohoto typu samy navázat. Dále ministerstvo působí v oblasti prevence kriminality a sociálně patologických jevů a garantuje, podílí se na realizaci nebo realizuje integrační programy, specializované 14

15 pedagogické aktivity s dětmi cizinců nebo azylantů a programy multikulturní výchovy. Metodicky zodpovídá za přípravu speciálních pedagogů či sociálních pracovníků na práci s touto cílovou skupinou. Odbor speciálního vzdělávání a institucionální výchovy se podílel na vzniku koncepce umísťování a vzdělávání dětí cizinců, dětí, které mají jazykovou bariéru, včetně nezletilých žadatelů bez doprovodu, v zařízeních ústavní výchovy. Podnět k vytvoření Domova pro děti-cizince dal výbor vlády pro práva cizinců a nevládní organizace. V roce 2002 zadala vláda ČR MŠMT úkol provozovat Domov pro děti-cizince. V únoru 2002 vstoupil v platnost zákon o zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy a preventivně výchovné péče. V 2 odst. 5 upravuje provoz Domov pro děti-cizince. Domov pro děti-cizince je tvořen čtyřmi součástmi, jejichž fungování organizačně zajišťují dvě samostatná pracoviště - Modrá škola v Praze 11, která provozuje Diagnostický ústav a Středisko výchovné péče a zařízení Permon, které provozuje Dětský domov a Dětský domov se školou. Pražské pracoviště Modrá škola odpovídá za komplexní vstupní diagnostiku dětí a mladistvých bez doprovodu. Ta obvykle probíhá dva měsíce. Po uplynutí této doby jsou děti a mladiství umístěni do zařízení Permon, které se nachází mimo Prahu. Obě zařízení mají celorepublikový dosah a jsou zde umístěni všichni nezletilí cizinci bez doprovodu včetně žadatelů o azyl Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvo spravedlnosti je ústředním orgánem státní správy pro soudy a státní zastupitelství. Zodpovídá za činnost soudních orgánů rozhodujících ve věcech týkajících se nezletilých bez doprovodu. Není v přímém kontaktu s problematikou ani s cílovou skupinou (to přísluší okresním soudům), respektive zařízením náhradní výchovy (ty jsou v gesci MŠMT). Problematika dětí ulice není ministerstvem spravedlnosti zvlášť evidována, protože právní kategorie děti ulice neexistuje. Statistiky se opírají o meritorní vymezení řešených kauz (evidence zachycuje použité prostředky sociálně právní ochrany dětí). Okresní soudy rozhodují o svěření dětí do náhradní výchovy a určují opatrovníka dětí-cizinců pro pobyt v ČR. Tímto opatrovníkem může být buď příbuzný (což je vzácné, protože se většinou jedná o děti bez doprovodu zákonných zástupců) nebo častěji místně příslušný Odbor sociálně právní ochrany dětí (OSPOD). Soud také určuje případného opatrovníka pro správní řízení a trestní řízení Ministerstvo zdravotnictví Zodpovídá za přístup dětí a nezletilých cizinců legálně pobývajících na území ČR k lékařské a zdravotní péči. Zdravotní pojištění za nezletilé děti-cizince bez doprovodu s povolením k trvalému pobytu je hrazeno ze státního rozpočtu. Poté, co soud vydá předběžné opatření, na jehož základě je dítě umístěno do specializovaného domova pro děti-cizince, připadají dítěti práva a povinnosti zdravotního pojištěnce ČR. Tímto způsobem je řešeno financování zdravotní péče po dobu pobytu v zařízení. Cizí státní příslušníci jsou účastni systému veřejného zdravotního pojištění jen v případě, že mají povolení k trvalému pobytu v ČR. Trvalý pobyt získávají pouze tehdy, jsou-li umístěni do domova pro děti-cizince, kam jsou umísťovány děti od 3 do 18 let. Systém zdravotního pojištění žadatelů o azyl se změnil v roce Dříve SUZ garantovala uzavírání smluv mezi určitými lékaři a zdravotnickými zařízeními, jimž úhrady za služby proplácela VZP. Žadatelé o azyl se od října 2005 mohou obracet na jakékoli zdravotní zařízení a lékaře. Okruh pojišťoven, které mohou uzavírat pojistné smlouvy mezi lékaři, a zařízeními poskytujícími zdravotní péči žadatelům o azyl, není nadále omezen na 15

16 VZP. Smlouva MV a VZP byla zrušena a v současnosti se celý systém péče o žadatele o azyl přestavuje. 2.2 Orgány místní správy a instituce zřizované samosprávnými orgány Úřad městské části Praha 1 - Oddělení sociálně právní ochrany dětí (OSPOD ÚMČ Praha 1) Mezi organizacemi podílejícími se na realizaci zákona o sociálně právní ochraně dětí zaujímají klíčové postavení Oddělení sociálně právní ochrany městských úřadů, respektive obecních úřadů. Podle zákona o sociálně právní ochraně je pro děti cizince příslušný ten orgán sociálně právní ochrany, v jehož místě působení se dítě nachází. S ohledem na skutečnost, že další pražské městské části - s výjimkou ÚMČ Praha 11 (viz dále) - nejsou pro práci s dětmi cizinci dostatečně odborně vybaveny, spadá do pravomoci OSPOD ÚMČ Praha 1 kromě péče o děti ohrožené sociálně patologickými jevy na území Prahy 1 také péče o děti-cizince zadržené v souvislosti s jejich trestnou činností na celém území Prahy. Jedná se především o děti pocházející z Bulharska, významné je rovněž zastoupení slovenských dětí mladších 15 let (99% zachycených případů romské děti). Oddělení zaměstnává celkem 6 zaměstnanců, kteří realizují činnost oddělení v jeho plné šíři (tj. včetně péče o děti - občany ČR). Městský úřad Černošice - Oddělení sociálně právní ochrany dětí (OSPOD MÚ Černošice) Oddělení se kromě běžné agendy (děti ohrožené sociálně patologickými jevy na území obce) specializuje také na práci s dětmi cizinci, neboť na území obce (Velké Přílepy) se nachází detenční zařízení určené k umístění nezletilých cizinců s působností pro celou ČR. Zaměstnanci OSPOD MÚ Černošice jsou soudem pověřenými opatrovníky dětí na území obce, tj. jejich aktivity se vztahují také na děti - cizince umístěné v tomto zařízení. OSPOD proto monitoruje jejich pobyt v zařízení a zastupuje jejich zájmy při soudních jednáních a jednáních s dalšími úřady. Opatrovníci vyvíjejí také další aktivity realizované ve prospěch dítěte vymezené v zákoně o sociálně právní ochraně dětí. OSPOD MÚ Černošice se zároveň jako člen expertní skupiny složené ze zástupců státních institucí a nevládních organizací věnuje návrhům změn zákonů a při řešení problematiky úzce spolupracuje s dalšími organizacemi a institucemi působícími v oblasti (OSPOD dalších městských částí, měst či obcí, Cizinecká a pohraniční policie, Detenční zařízení ve Velkých Přílepech, Permon, Modrá škola, OPU, PPU) a ministerstvy (MPSV, MŠMT, OAMP MVČR). Převážně problematice dětí-cizinců se věnují dva speciálně vyškolení zaměstnanci OSPOD, dva zaměstnanci je mohou při práci s touto skupinou zastoupit. Všichni tito zaměstnanci se věnují také dětem - občanům ČR. Od poloviny roku 2004 řešil OSPOD MÚ Černošice situaci 110 dětí, které se nacházejí v průběhu azylové procedury nebo je s nimi vedeno správní řízení o vyhoštění. Jedná se především o děti z Číny, Vietnamu, Indie a postsovětského prostoru ve věku 17 či 18 let. OSPOD Černošice se zabývá takřka výhradně dětmi ve věku od 15 do 18 let, mladší děticizinci zpravidla pobývají na území ČR s rodinou (a jsou proto umístěny v pobytových střediskách pro cizince společně se svými rodiči). Úřad městské části Praha 11 - Oddělení sociálně právní ochrany dětí (OSPOD ÚMČ Praha 11) Oddělení se kromě běžné agendy (děti ohrožené sociálně patologickými jevy na území obce) specializuje také na práci s dětmi - cizinci, neboť na území městské části se nachází diagnostický ústav a středisko výchovné péče Modrá škola (viz dále) pro děti - cizince. Spektrum aktivit OSPOD ÚMČ Praha 11 - viz OSPOD MÚ Černošice. Problematice se věnuje jeden zaměstnanec (tato agenda tvoří asi třetinu jeho pracovní náplně). 16

17 Zařízením za rok prošlo 40 dětí cizinců (žadatelé o azyl bez doprovodu rodičů či jiných zákonných zástupců a děti bez doprovodu rodičů, které o azyl nežádají a jsou umístěny v diagnostickém ústavu Zařízení pro děti cizince), nejčastěji z Indie, Ukrajiny a Bulharska, ale také ze Sýrie, Libérie či Mongolska. Městský úřad Dobříš - Oddělení sociálně právní ochrany dětí (OSPOD MÚ Dobříš) Oddělení se kromě běžné agendy (děti ohrožené sociálně patologickými jevy na území obce) specializuje také na práci s dětmi - cizinci, neboť na území městské části se nachází specializované zařízení Permon (výchovný ústav, dětský domov se školou a praktická škola). Spektrum aktivit OSPOD ÚMČ Praha 11 se viz OSPOD MÚ Černošice. Problematice se věnuje jeden zaměstnanec (řeší přitom také další činnosti spojené s agendou kurátora pro mládež a dospělé). Městské centrum sociálních služeb a prevence (MCSSP) je příspěvková organizace hlavního města Prahy, která zastřešuje odborná pracoviště v Praze pro osoby v tíživé sociální a životní situaci. Nabízí klientům sociální, terapeutické a zdravotnické služby, psychologické i právní poradenství, přechodné ubytování a základní informační servis. Organizace se zaměřuje na práci s jednotlivci a rodinami v obtížné životní situaci nebo ohrožených sociálním vyloučením. Realizuje široké spektrum sociálních služeb a pokrývá řadu cílových skupin. Z hlediska sledované skupiny dětí ulice lze jako relevantní skupiny vnímat osoby bez přístřeší a děti. Působnost organizace je omezena na Prahu. Organizace je zřízena Magistrátem hlavního města Prahy a je financována především z prostředků magistrátu, grantů vypisovaných magistrátem a z Evropského sociálního fondu. Osobám bez přístřeší je určena specializovaná poradna (2 zaměstnanci), zimní noclehárna a ubytovací zařízení (8 zaměstnanců). Osoby bez přístřeší mohou využívat i služeb zařízení, které nejsou přímo zaměřeny na tuto cílovou skupinu. Jedná se o krizové centrum RIAPS (14 zaměstnanců), informační centrum sociální pomoci KONTAKT (5 zaměstnanců) a síť 9 poraden pro rodinu a mezilidské vztahy (celkem 27 zaměstnanců). S dětmi, které hledají pomoc po útěku z rodiny či ze zařízení ústavní péče se setkávají jen výjimečně a s dětmi žijícími dlouhodobě na ulici zcela ojediněle. Terénní sociální práci se MCSSP nevěnuje, nicméně mapuje jak situaci osob bez přístřeší na území Prahy, tak i služby, které jim lze v Praze poskytnout. Dětské klientele jsou poskytovány poradenské služby (rodinné, psychologické - zejména s důrazem na experimentování s návykovými látkami). Mezi další klíčové aktivity určené této skupině patří také primární protidrogová prevence a alternativní programy pro mladistvé osoby ve střetu se zákonem. Klíčovou oblastí je rovněž snaha o sanaci a prevenci rozdělování rodin, k němuž dochází v důsledku umístění dítěte do zařízení poskytujících ústavní péči. V Praze působí celkem 22 streetworkers. Je zde 17 nízkoprahových zařízení pro mládež a 10 otevřených klubů pro neorganizovanou mládež (11). 2.3 Nestátní neziskové organizace Organizace pracující s dětmi ulice obecně Občanské sdružení Šance Projekt Šance vznikl v roce Snaží se systematicky a odborně pomáhat mladým lidem, kteří se z různých důvodů ocitli na ulici. Zhruba 70 % těchto případů tvoří mládež, která opustila dětské domovy. Náplní občanského sdružení Šance jsou tři hlavní okruhy aktivit: a) provozování denního centra Streetcentrum a streetwork; b) public relations a veřejné sbírky; c) charitativní akce. Směřují ke zlepšení životních podmínek cílové skupiny a její postupnou integraci do společnosti. Přístup k cílové skupině je obtížný, což ztěžuje terénní 17

18 práci. Public relations, veřejné sbírky apod. Mají za úkol zlepšit povědomí veřejnosti o problému dětí ulice a vyburcovat příslušné orgány k řešení tohoto problému (názor experta). Streetcentrum má klientům poskytnout zázemí a umožnit jim uspokojovat jejich nejnutnější životní potřeby. Cílem terénních aktivit sdružení Šance je provádět depistáž, poskytovat poradenské služby, zprostředkovat další služby a kontakty s organizacemi působícími v dané oblasti včetně výměny zkušeností. Náplň práce o.s. Šance: a) komunitní a volnočasové programy; b) psychoterapeutická a psychosociální pomoc; c) možnosti sociální a kulturní seberealizace pro klienty (TV, video, organizace akcí pro klienty - koncerty, volnočasové aktivity, návštěvy různých kulturních zařízení); d) poradenské služby v oblasti získání zaměstnání a ubytování; e) asistence při hledání zaměstnání a ubytování; f) zajištění přístupu k internetu; g) základní potravinový servis (čaj, polévka); h) hygienické zázemí; ch) možnost vyprání prádla, získání ošacení; i) testy HIV/AIDS, hepatitidy; j) možnost přístupu cílové skupiny k běžně dostupným léčebným prostředkům (bolesti hlavy apod.); k) spolupráce s externími lékaři (neurolog, venerolog, stomatolog, psychiatr, psycholog, všeobecný lékař). Projektovaný Dům Šance, na něž organizuje sdružení veřejnou sbírku, má poskytnout klientům trvalejší zázemí, uspokojit potřebu někam patřit a vytvořit předpoklady pro systematičtější a efektivnější práci s klienty v oblasti psychosociálních a resocializačních aktivit. Dům Šance má v budoucnu poskytnout klientům ubytování, stravování, hygienické zázemí (ve stávajícím zařízení doposud nebyl vybudován např. sprchový kout), širší okruh volnočasových aktivit (dílny, počítačová pracovna) a resocializační programy (včetně dlouhodobých pracovních programů). Cílovou skupinou projektu Šance jsou děti, mladiství a mladí dospělí žijící na ulici včetně těch, ze třetích zemí. Působnost organizace je omezena na Prahu. Vymezení cílové skupiny je ovšem i podle slov dotazovaného experta značně problematické, neboť skupina dětí na ulici oficiálně neexistuje. Organizaci financuje široké spektrum individuálních dobrovolných donátorů a sponzorů (v závislosti na typu aktivity). Prostředky ze státních zdrojů mají spíše doplňující úlohu. V zařízení v současnosti působí sedm zaměstnanců, kromě koordinátora, jehož pracovní náplní jsou dále streetwork, sociální práce a psychoterapie, a asistenta pro fundraising se jedná o pět peer aktivistů (vyškoleni Státním zdravotním ústavem). S organizací dále spolupracují dobrovolníci (sociální práce, webové stránky, artedílny apod., v současnosti 4, dříve 10 dobrovolných spolupracovníků). Kapacity organizace jsou všeobecně vnímány jako nedostačující, uspokojivá situace je pouze v oblasti kulturních a sociálních aktivit, na nichž se podílejí převážně soukromí dárci a sponzoři. Největší problémy jsou spojeny se snahou vytvořit stabilní zázemí pro cílovou skupinu. Možnosti spolupráce s dalšími organizacemi v terénu ztěžuje jejich neochota věnovat se řešení problému komerčního sexuálního zneužívání mládeže. Problém oficiálně neexistuje. Spolupráce se státními orgány (především MV ČR) je proto velmi malá, naopak, dobrá spolupráce existuje s IOM. Streetcentrum denně navštěvuje zhruba 30 klientů. Streetworkers kontaktují zhruba 600 osob ročně (občanů i cizinců) a komunikují cca s 50% z nich. Před změnou systému ochrany nezletilých cizinců bez doprovodu se streetworker setkal s dětmi ulice ze třetích zemích za obchůzku. V současnosti je kontakt s nimi prakticky nemožný. Nezletilci z třetích zemí tvoří cca 1% celkového počtu kontaktovaných klientů. Zeměmi původu jsou především Rumunsko, Ukrajina, Bulharsko, minimálně 10 dětí má africké kořeny. Většina klientů nemá žádné doklady, tj. nemají legalizovaný status a 18

19 nejsou evidováni. Pouze ve výjimečných případech jsou klienti nějak evidováni (např. klient ve statusu strpění). Rozkoš bez rizika Organizace se zaměřuje na prevenci HIV/AIDS mezi ženami poskytujícími placené sexuální služby a provozuje nízkoprahová centra (možnost zdravotního vyšetření a léčby, možnost využití kontaktu se sociálními pracovnicemi - navázání kontaktu s rodinou, ústavem, odkud odešly, nalezení náhradního ubytování, programy pro drogově závislé, pro lidi bez domova, základní potravinový a hygienický servis, možnost získání ošacení). Terénní programy a poradenské služby zajišťují terénní týmy v Praze, Brně a příhraničních regionech ČR. Spolupracuje s podobnými terénními programy pro prostitutky či jiné rizikové programy v dalších městech. Pražská pobočka organizace má sedm zaměstnanců (výkonná ředitelka, psycholožka, 3 sociální pracovnice, zdravotní sestra a office manager), pobočka v Brně dva (vedoucí pobočky a zdravotní sestra). Všichni zaměstnanci se kromě příslušných specializací věnují také terénní sociální práci. Mezi klientkami mladšími 18 let lze rozlišit tyto hlavních skupiny: občanky ČR na útěku z rodiny nebo častěji státní instituce (dětského domova nebo výchovného ústavu), dívky žijící již v tomto věku samostatně, vydělávající si na studia nebo živobytí, cizinky pod 18 let a děti pod 15 let, zpravidla děti klientek - prostitutek. Pro ně je realizován zvláštní program. Osoby mladší 18 let tvoří jen malou část klientely. Středisko prevence a léčby drogových závislostí - DROP IN o.p.s. (dále jen Drop In o. p. s.) Drop in o.p.s. je registrované nestátní zdravotnické zařízení zaměřující se na ambulantní kontakt, první pomoc, poradenství a terapii drogových problémů v intenci tzv. harm reduction. Jednou z priorit organizace je i prevence vůči HIV infekci mezi osobami,které si drogu aplikují intravenózně. Další prioritou Drop In o.p.s. jsou různé typy preventivní činnosti. Drop In o.p.s. prosazuje od svého založení pragmatický pohled na řešení drogové problematiky a snaží se ovlivnit postoj společnosti k drogové problematice ve směru realistického pojetí dané oblasti. Organizace projevila zájem o spolupráci na výzkumném projektu, vzhledem k jejím omezeným časovým možnostem však již nedošlo k dohodě o realizaci interview. Nicméně za důležité lze považovat již vyjádření, že při realizaci aktivit organizace ke kontaktům s cílovou skupinou nezřídka dochází. O.s. Sananim O.s. Sananim je největší nestátní organizací v ČR poskytující služby v oblasti péče a léčby závislostí na nealkoholových drogách. V současné době sdružení provozuje osm hlavních programů a řadu programů doplňujících. Mezi nejvýznamnější patří práce ve věznicích. Další programy jsou realizovány zejména v oblasti vzdělávání, primární prevence, publikační činnosti a zahraniční spolupráce. Jednotlivé projekty sdružení dnes zabezpečuje více než 95 zaměstnanců a 40 externích spolupracovníků. Cílem organizace je: a) poskytování profesionální pomoci a léčby osobám ohroženým drogovou závislostí a provoz sítě programů a služeb vytvářejících komplexní systém prevence a léčby drogových závislostí; b) profesionalizace poskytovaných služeb a rozvoj systému v oblasti poskytování specifických služeb; c) rozvoj spolupráce na místní i centrální úrovni při plánování a realizaci protidrogové politiky včetně rozvoje zahraniční spolupráce a změny pohledu veřejnosti na problematiku drogových závislostí; d) vzdělávání laiků, profesionálů a paraprofesionálů v oblasti drogových závislostí. Podle vyjádření pracovníka oddělení věnujícího se terénní sociální práci ke kontaktům s cílovou skupinou sledovanou projektem nedochází. 19

20 2.3.2 Organizace pracující s cizinci, žadateli o azyl a uprchlíky Poradna pro uprchlíky Poradna pro uprchlíky, o. s. (PPU) vznikla v roce 2002 jako nástupce Poradny pro uprchlíky Českého helsinského výboru (založené v roce 1993). Poskytuje bezplatnou právní, sociální a psychologickou pomoc osobám, které z různých příčin musely opustit zemi svého původu a žádají ochranu na území České republiky. Poskytuje poradenství a rady cizincům týkající se zákonů o azylu a o pobytu cizinců, předpisů platných v oblasti sociálního zabezpečení, zdravotního pojištění, možnosti zaměstnání a vzdělávání. Angažuje se při ovlivňování veřejného mínění s cílem rozvíjet toleranci a potírat xenofobii a rasismus. Koncepční prací se snaží ovlivnit legislativu v oblasti migrace a uprchlického práva. PPU je zakládajícím členem Konzorcia nevládních organizací zabývajících se uprchlíky a členem mezinárodních organizací: European Council on Refugees and Exiles (ECRE) a Separated Children in Europe Programme (SCEP). PPU zaměstnává 20 pracovníků, mezi nimiž jsou odborníci z oborů práva, sociálních věcí, sociologie, psychologie, pedagogiky, sociální práce, kteří pracují s cizinci. Finančně je podporována sponzory: Česká katolická charita, Evropská komise, Evropská rada pro uprchlíky a exulanty (ECRE), Magistrát hl. m. Prahy, Městská část Prahy 1, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Ministerstvo vnitra ČR, Nadace rozvoje občanské společnosti, Nadace Vize 97, Open Society Fund Praha, Poradna pro uprchlíky, Sbory Českobratrské církve evangelické, UNHCR, Úřad vlády ČR Spolupracuje s dobrovolníky a získává pro svoji práci finanční a věcné dary. K cílové skupině děti ulice z třetích zemí se vztahují následující projekty: Projekt Nezletilí v zařízeních pro zajištění cizinců: zhodnoceni současné situace, právní a psychosociální poradenství nezletilým a budování kapacit probíhal za podpory UNHCR ve spolupráci s IOM v roce Projekt byl zaměřen na dvě cílové skupiny: jednak nezletilé v detenčních centrech Velké Přílepy a Bálková a pak na představitele státní správy zabývající se touto problematikou. Primárně směřoval k poskytování kvalifikovaného poradenství nezletilým a mladistvým žadatelům o azyl a nezletilým cizincům, kteří byli zajištěni v těchto zařízeních. Pracovníci PPU (právník a sociální pracovník) pravidelně navštěvují záchytná zařízení pro zajištění cizinců, kde poskytují právní a sociální poradenství nezletilým a mladistvým bez doprovodu. Snaží se jim s pomocí tlumočníka poskytnout přiměřeným způsobem informace, vysvětlit jejich situaci a společně s nimi najít vhodné řešení. Pracovníci monitorují situaci této skupiny klientů a společně s orgány státní správy a samosprávy (tj. Policie ČR, MPSV, MŠMT) hledají nejvhodnější řešení. Na základě této spolupráce byl změněn systém ochrany dětí a mladistvých cizinců bez doprovodu v ČR. Organizace na pomoc uprchlíkům Organizace na pomoc uprchlíkům (OPU) je nevládní neziskovou organizací, která se od svého založení v roce 1991 zabývá bezplatnou právní, sociální a psychologickou pomocí uprchlíkům a ostatním cizincům na území ČR. Ve své práci věnuje zvýšenou pozornost ohroženým skupinám mezi uprchlíky, tj. dětem, mladistvým, ženám ve zranitelném postavení, osobám nemocným a postiženým. Vedle práce v sídle OPU, kde jsou každý pracovní den cizím státním příslušníkům k dispozici odborní pracovníci OPU, navštěvují pracovníci OPU pravidelně azylová zařízení a zařízení pro zajištění cizinců v ČR, ve kterých pomáhají žadatelům o azyl v řešení jejich právních a jiných problémů. OPU se podílí rovněž na organizování volného času žadatelů o azyl, kteří pobývají v azylových zařízeních. OPU pomáhá žadatelům o azyl, azylantům, cizincům s trvalým pobytem apod., pořádá různé volnočasové aktivity a programy v pobytových střediscích MV ČR, spolupracuje se 20

Nezletilý bez doprovodu na území ČR

Nezletilý bez doprovodu na území ČR Nezletilý bez doprovodu na území ČR Mgr. Anna Strádalová (ÚMČ Praha 5) Nezletilý bez doprovodu (NBD) nezletilou osobou bez doprovodu se rozumí osoba mladší 18 let, která přicestuje na území bez doprovodu

Více

Problematika dětí cizinců, legislativa Druhy opatrovnictví

Problematika dětí cizinců, legislativa Druhy opatrovnictví Problematika dětí cizinců, legislativa Druhy opatrovnictví Mgr. Zuzana Jeřábková (OPU) Kdo je nezletilý bez doprovodu (NBD)? nezletilou osobou bez doprovodu se rozumí osoba mladší 18 let, která přicestuje

Více

1/ ZÁKON Č. 326/1999 SB. O POBYTU CIZINCŮ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2/ ZÁKON Č. 109/ 2002 SB. O VÝKONU ÚSTAVNÍ VÝCHOVY NEBO OCHRANNÉ VÝCHOVY VE

1/ ZÁKON Č. 326/1999 SB. O POBYTU CIZINCŮ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2/ ZÁKON Č. 109/ 2002 SB. O VÝKONU ÚSTAVNÍ VÝCHOVY NEBO OCHRANNÉ VÝCHOVY VE 1/ ZÁKON Č. 326/1999 SB. O POBYTU CIZINCŮ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2/ ZÁKON Č. 109/ 2002 SB. O VÝKONU ÚSTAVNÍ VÝCHOVY NEBO OCHRANNÉ VÝCHOVY VE ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ A O PREVENTIVNĚ VÝCHOVNÉ PÉČI VE ŠKOLSKÝCH

Více

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy Systém péče v ČR Systém péče v České republice se dělí na dvě základní skupiny. Do první skupiny patří zařízení, která pracují s klienty v rámci preventivní péče. Druhá skupina zařízení se již věnuje dětem,

Více

Mgr. Petr Spurný RESOCIA o.s.

Mgr. Petr Spurný RESOCIA o.s. Mgr. Petr Spurný RESOCIA o.s. Rezort školství: - Škola prevence, diagnostika, poradenství, hodnocení a ovlivňování chování - Školská poradenská zařízení (PPP, SPC) - Zařízení preventivně výchovné péče

Více

OVĚŘENO: Datum: 15.5. 2013 třída: 2.KOP

OVĚŘENO: Datum: 15.5. 2013 třída: 2.KOP VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 16, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 15.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Sociálně právní ochrana dětí

Sociálně právní ochrana dětí Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) Sociálně právní ochrana dětí VK Mezioborová spolupráce v rámci

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

4. Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí. Název standardu. Kritéria standardu. Závazné pro: Vypracovala: Schválila: Dne a podpis:

4. Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí. Název standardu. Kritéria standardu. Závazné pro: Vypracovala: Schválila: Dne a podpis: Název standardu 4. Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí 4a) Orgán sociálně-právní ochrany má v rámci stanovené organizační struktury určen počet pracovních míst a zpracované pracovní

Více

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013 Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Sociální integrace a rovné příležitosti Podpora a rozvoj systému sociálních služeb je

Více

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice Sociálně-právní ochrana dětí Výkon státní správy v rámci přenesené působnosti

Více

Projekt České centrum pro mobilitu v letech 2008-2011 finančně podporuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rámci programu EUPRO.

Projekt České centrum pro mobilitu v letech 2008-2011 finančně podporuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rámci programu EUPRO. Doporučený postup pro přijímání vědecko-výzkumných pracovníků ze třetích zemí Projekt České centrum pro mobilitu v letech 2008-2011 finančně podporuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rámci

Více

ZÁKON 325/1999 1 94 ČÁST PRVNÍ. MEZINÁRODNÍ OCHRANA

ZÁKON 325/1999 1 94 ČÁST PRVNÍ. MEZINÁRODNÍ OCHRANA OBSAH Úvodní slovo... XI Rozdělení práce... XII Poděkování... XIII Seznam použitých zkratek... XIV Seznam relevantních mezinárodních smluv, jiných mezinárodních instrumentů, právních předpisů ES/EU a dokumentů

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011)

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) 1. Vymezení poradenských služeb ve škole 2. Standardní činnosti poradenských pracovníků školy 3. Standardní činnosti pedagogů,

Více

Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže

Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže Partneři projektu iyouth Koordinátor evropského projektu IOM International Organization for Migration (Mezinárodní

Více

CENTRUM NA PODPORU INTEGRACE CIZINCŮ V ÚSTECKÉM KRAJI

CENTRUM NA PODPORU INTEGRACE CIZINCŮ V ÚSTECKÉM KRAJI CENTRUM NA PODPORU INTEGRACE CIZINCŮ V ÚSTECKÉM KRAJI O CENTRU Centrum na podporu integrace cizinců v Ústeckém kraji (dále jen CC) bylo zřízeno za finanční podpory Evropského fondu pro integraci státních

Více

Standard kvality sociálně-právní ochrany

Standard kvality sociálně-právní ochrany Standard kvality sociálně-právní ochrany dle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění Obecní úřad Ploskovice Ploskovice 2015 1 Obecní úřad Ploskovice je v souladu s ustanovením

Více

Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí

Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí vykonává funkci kolizního opatrovníka nezletilým dětem, zastupuje je při jednání u soudu, policie, dle potřeby i u jiných

Více

AKTUÁLNÍ TRENDY A AKTIVITY V OBLASTI ŘÍZENÍ MIGRACE DO ČR OBSAH PREZENTACE. I. Trendy v oblasti migrace do ČR II. Aktuální opatření v kontextu trendů

AKTUÁLNÍ TRENDY A AKTIVITY V OBLASTI ŘÍZENÍ MIGRACE DO ČR OBSAH PREZENTACE. I. Trendy v oblasti migrace do ČR II. Aktuální opatření v kontextu trendů AKTUÁLNÍ TRENDY A AKTIVITY V OBLASTI ŘÍZENÍ MIGRACE DO ČR Odbor azylové a migrační politiky oddělení koncepcí a analýz OBSAH PREZENTACE I. Trendy v oblasti migrace do ČR II. Aktuální opatření v kontextu

Více

InBáze Berkat, o.s. programy organizace

InBáze Berkat, o.s. programy organizace InBáze Berkat, o.s. programy organizace Činnost kulturních mediátorů Mgr. Eva Dohnalová Vedoucí sociálního oddělení dohnalová@inbaze.cz www.inbaze.cz Informace o organizaci Vznik 2001 pod názvem Občanské

Více

Zaměstnávání cizinců v ČR 31.3.2012 ACERT KONFERENCE BŘEZEN 2012

Zaměstnávání cizinců v ČR 31.3.2012 ACERT KONFERENCE BŘEZEN 2012 Zaměstnávání cizinců v ČR 31.3.2012 ACERT KONFERENCE BŘEZEN 2012 Úvod - legislativa Zákony upravující pobyt cizinců na území ČR: z.č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění; z.č. 262/2006 Sb.,

Více

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚ CÍ KANCELÁŘ MINISTRA Tiskové oddě lení Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit Tisková zpráva Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV)

Více

Čl. I Prevence záškoláctví

Čl. I Prevence záškoláctví Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy V Praze dne 11.března 2002 Čj.: 10 194/2002-14 Metodický pokyn k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví

Více

Nezletilý cizinec. bez doprovodu 1. Nezletilý cizinec. bez doprovodu

Nezletilý cizinec. bez doprovodu 1. Nezletilý cizinec. bez doprovodu Nezletilý cizinec bez doprovodu Nezletilý cizinec bez doprovodu 1 1) Kdo je nezletilý cizinec bez doprovodu? Nezletilým cizincem bez doprovodu (Unaccompanied Minors, zkratka UAMs) se rozumí cizinec mladší

Více

SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANA DĚTÍ

SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANA DĚTÍ SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANA DĚTÍ SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANA DĚTÍ Uzavření manželství Náležitosti sňatku Narození dítěte cizinci Rozvod, výživa a výchova nezletilých dětí v době po rozvodu manželství Rozvod manželství

Více

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí 22. 11. 2012. PhDr. Miloslav Macela Odbor rodiny a ochrany práv dětí

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí 22. 11. 2012. PhDr. Miloslav Macela Odbor rodiny a ochrany práv dětí Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí 22. 11. 2012 PhDr. Miloslav Macela Odbor rodiny a ochrany práv dětí Novela zákona o sociálně právní ochraně dětí schvalovací proces Prošla dvakrát mezirezortním

Více

VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY

VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY Standardní činnosti školy Obsah Standardní činnosti školy...1 1.Standardní činnosti výchovného poradce...2 Poradenské činnosti:...2

Více

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi Opatření XII. 1.: Podpora nízkoprahových terénních sociálních služeb pro osoby bez přístřeší Nízkoprahové terénní sociální služby pro osoby bez přístřeší poskytuje v Mladé Boleslavi středisko Naděje. Zde

Více

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever Sociálně-právní ochrana dětí Výkon státní správy v rámci přenesené působnosti Realizace všech zákonných

Více

DĚTI CHTĚJÍ MÍT DOMOV POUZE KOMPLEXNÍ PRÁCE S RODINOU JE CESTOU Z OHROŽENÍ

DĚTI CHTĚJÍ MÍT DOMOV POUZE KOMPLEXNÍ PRÁCE S RODINOU JE CESTOU Z OHROŽENÍ DĚTI CHTĚJÍ MÍT DOMOV POUZE KOMPLEXNÍ PRÁCE S RODINOU JE CESTOU Z OHROŽENÍ Výchozí předpoklady naší práce Centrem našeho zájmu je dítě a jeho rodina Celostní postoj, neutralita, na proces a řešení problému

Více

OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše

OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše Dům Samaritán navazuje na celý komplex služeb zabývající se osobami v krizi, které poskytuje Oblastní charita Ústí

Více

OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše

OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše Dům Samaritán navazuje na celý komplex služeb zabývající se osobami v krizi, které poskytuje Oblastní charita Ústí

Více

Prevence rizikových forem chování a MŠMT

Prevence rizikových forem chování a MŠMT Prevence rizikových forem chování a MŠMT VII. ročník krajské konference k primární prevenci rizikového chování 24. října 2013 Kroměříž Ing. Radka Heřmánková odbor vzdělávání, oddělení prevence a speciálního

Více

PERSEFONA, o.s. Tel.: 737 834 345 545 245 996 E-mail: domacinasili@persefona.cz

PERSEFONA, o.s. Tel.: 737 834 345 545 245 996 E-mail: domacinasili@persefona.cz PERSEFONA, o.s. Komplexní služby obětem domácího násilí sexuálního zneužívání znásilnění Vzdělávání laické i odborné veřejnosti Analytická a publikační činnost Tel.: 737 834 345 545 245 996 E-mail: domacinasili@persefona.cz

Více

KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY ZA ROK 2014. Základní definice

KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY ZA ROK 2014. Základní definice č. j.: Spr 00562/2015-022 KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY ZA ROK 2014 Základní definice Základní statistickou jednotkou v případě tohoto statistického vyhodnocení

Více

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Studijní obor: Forma studia: Forma zkoušky: 75-41-M/01 Sociální činnost - sociálně výchovná činnost

Více

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce Aktuální výzvy: Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016 MV ČR Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce OP Zaměstnanost Podpora sociálního podnikání Deinstitucionalizace sociálních

Více

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Studijní texty Název předmětu: Řízení bezpečnosti Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Když vlastní rodina chybí - náhradní, ústavní výchova,adopce

Když vlastní rodina chybí - náhradní, ústavní výchova,adopce Když vlastní rodina chybí - náhradní, ústavní výchova,adopce určeno pro žáky sekundy víceletého gymnázia CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Táborské soukromé gymnázium, s. r. o. cílová skupina: žáci sekundy cílem

Více

ZAHRANIČNÍ PRACOVNÍCI V PROJEKTECH. Mgr. Viktória Bodnárová, Sychrov, 20.05.2011

ZAHRANIČNÍ PRACOVNÍCI V PROJEKTECH. Mgr. Viktória Bodnárová, Sychrov, 20.05.2011 ZAHRANIČNÍ PRACOVNÍCI V PROJEKTECH Mgr. Viktória Bodnárová, Sychrov, 20.05.2011 EURAXESS Česká republika www.euraxess.cz Poskytujeme informace, poradenství a asistenci ohledně následujících témat: vstupní

Více

Výše některých správních poplatků podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, v platném znění

Výše některých správních poplatků podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, v platném znění Výše některých správních poplatků podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, v platném znění Občanství (položka 8) a) Vydání osvědčení nebo potvrzení o státním občanství České republiky - Kč

Více

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí 1. Místní a časová dostupnost 1a Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje účinné poskytování sociálně-právní ochrany v potřebném rozsahu na celém území své

Více

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí poskytované Poradnou pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí poskytované Poradnou pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Centrum sociálních služeb Vyškov, o. p. s. PORADNA PRO RODINU, MANŽELSTVÍ A MEZILIDSKÉ VZTAHY Smetanovo nábřeží 27, Vyškov, tel.: 517 333 909, mobil: 733 525 998 poradna@psychologie.vys.cz www.psychologie.vys.cz

Více

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra Sociální služby v Pardubickém kraji v kontextu péče o osoby s poruchou autistického spektra Bc. Edita Moučková Krajský úřad Pardubického kraje 20. 4. 2015 ÚVOD Poruchou autistického spektra trpí v ČR odhadem

Více

Poradenské služby poskytované ve škole

Poradenské služby poskytované ve škole Gymnázium T. G. Masaryka, Litvínov, Studentská 640, příspěvková organizace Studentská 640 436 67 Litvínov Poradenské služby poskytované ve škole Poradenské služby jsou ve škole zajišťovány výchovným poradcem

Více

Aktuální otázky a informace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z oblasti primární prevence rizikového chování

Aktuální otázky a informace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z oblasti primární prevence rizikového chování Aktuální otázky a informace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z oblasti primární prevence rizikového chování Dítě a droga Krajská konference k problematice rizikového chování dětí, žáků a studentů

Více

Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni

Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni Projekt Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni Operační program: Lidské zdroje a zaměstnanost Prioritní osa:

Více

b) na základě krátkodobého víza - víza k pobytu do 90 dnů;

b) na základě krátkodobého víza - víza k pobytu do 90 dnů; Škola ZŠ V Zahrádkách Směrnice ředitele školy ke vzdělávání cizinců Č.j.: Účinnost od: 1.1. 2012 Spisový znak: 4.10 Skartační znak: S 5 Změny: 24.1. 2012 Čl. I. Tento pokyn vychází z 20 zákona č. 561/2004

Více

Vyhláška č. 15/2005 Sb. kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy

Vyhláška č. 15/2005 Sb. kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy Vyhláška č. 15/2005 Sb. kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy Částka: 4/2005 Sb. Datum účinnosti: 11. ledna 2005 Včetně novely č. 225/2009 Sb. s

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011

PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 V Olomouci, 1.9.2010 1. Činnost výchovné poradkyně Funkce výchovné poradkyně je zřizována podle 34 zákona ČNR č. 76/1978 Sb. (ve smyslu

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Název školy: ZŠ Liberec, Sokolovská Adresa: Sokolovská 328, Liberec 13, 460 14 IČO: 68 97 46 39 I. Společná ustanovení Základní charakteristika

Více

Aktualizováno v únoru 2012 23 606 (10.2.2012) 1 724 (10.2.2012) Vězeňská služba zajišťuje provoz vězeňských zařízení, výkon vazby a výkon trestu odnětí svobody zajišťuje pořádek a bezpečnost v budovách

Více

Obecní úřad je v souladu se zákonem o SPOD:

Obecní úřad je v souladu se zákonem o SPOD: Obecní úřad Bříza je v souladu s ustanovením 4 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění, (dále jen zákon o SPOD) orgánem sociálně-právní ochrany. Výkon sociálně-právní ochrany

Více

Potřebujete nový cestovní pas nebo občanský průkaz?

Potřebujete nový cestovní pas nebo občanský průkaz? Potřebujete nový cestovní pas nebo občanský průkaz? Cestovní doklady Konec platnosti zápisu dětí do CD. Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 444/2009, které je závazné pro všechny státy

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Studijní obor: Forma zkoušky: 75 41- M/004 Sociální péče, sociálně správní činnost ústní Školní

Více

SLEVA LIDÉ FOR SALE OBCHODOVÁNÍ S LIDMI PROGRAM PODPORY A OCHRANY OBĚTÍ OBCHODOVÁNÍ S LIDMI

SLEVA LIDÉ FOR SALE OBCHODOVÁNÍ S LIDMI PROGRAM PODPORY A OCHRANY OBĚTÍ OBCHODOVÁNÍ S LIDMI SLEVA LIDÉ FOR SALE % OBCHODOVÁNÍ S LIDMI PROGRAM PODPORY A OCHRANY OBĚTÍ OBCHODOVÁNÍ S LIDMI 1 Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Policií České republiky a nestátními neziskovými organizacemi realizuje

Více

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 EVROPSKÁ UNIE I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Naše škola je zapojena do systémového projektu ministerstva

Více

POLITIKA PŘIJÍMÁNÍ, NÁVRATŮ A INTEGRAČNÍ OPATŘENÍ PRO NEZLETILÉ BEZ DOPROVODU V ČESKÉ REPUBLICE A STATISTICKÉ ÚDAJE

POLITIKA PŘIJÍMÁNÍ, NÁVRATŮ A INTEGRAČNÍ OPATŘENÍ PRO NEZLETILÉ BEZ DOPROVODU V ČESKÉ REPUBLICE A STATISTICKÉ ÚDAJE POLITIKA PŘIJÍMÁNÍ, NÁVRATŮ A INTEGRAČNÍ OPATŘENÍ PRO NEZLETILÉ BEZ DOPROVODU V ČESKÉ REPUBLICE A STATISTICKÉ ÚDAJE Evropská migrační síť 2009 Studie financována Evropskou komisí a Ministerstvem vnitra

Více

Česká republika. 1. Všeobecné informace

Česká republika. 1. Všeobecné informace Česká republika 1. Všeobecné informace Po pádu železné opony se Česká republika stala společně s dalšími zeměmi bývalého socialistického bloku významnou zemí původu pro obchod se ženami za účelem sexuálního

Více

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Obsah prezentace Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní rozdělení služeb v komunitě

Více

Výroční zpráva SVP HELP

Výroční zpráva SVP HELP Výchovný ústav, Středisko výchovné péče HELP, střední škola a školní jídelna, Zámecká 107 zařízení poskytující školské služby Středisko výchovné péče HELP Zelené náměstí 1292, 686 01 Uherské Hradiště Tel/fax:

Více

Systém péče o ohrožené děti v Pardubickém kraji

Systém péče o ohrožené děti v Pardubickém kraji Systém péče o ohrožené děti v Pardubickém kraji Dokumenty vztahující se ke změnám v systému péče o ohrožené děti 2 Úmluva o právech dítěte (ratifikovaná ČR 1994) Evropská úmluva o lidských právech Národní

Více

ZÁKLADNÍ KROKY K INTEGRACI CIZINCŮ

ZÁKLADNÍ KROKY K INTEGRACI CIZINCŮ ZÁKLADNÍ KROKY K INTEGRACI CIZINCŮ PORADNA PRO INTEGRACI Poradna pro integraci, občanské sdružení již 11 let pomáhá uprchlíkům s přiznaným azylem a dalším cizincům, kteří na území ČR dlouhodobě žijí, s

Více

Trvalý pobyt pro cizince na území Čr

Trvalý pobyt pro cizince na území Čr CZ Trvalý pobyt pro cizince Čr CZ Trvalý pobyt pro cizince ČR Trvalý pobyt je pobytový status pro cizince, který splní zákonné podmínky. Může být umožněn na základě: Povolení k pobytu pro občany ze zemí

Více

STANDARD č. 7: PREVENCE

STANDARD č. 7: PREVENCE STANDARD č. 7: PREVENCE Cíle kritéria: 7. Prevence KRITÉRIA 7a) OSPOD aktivně vyhledává a monitoruje ohrožené děti. Prokazatelně koordinuje, případně vytváří podmínky pro preventivní aktivity ve svém správním

Více

PŘEHLED ČINNOSTÍ NA ODBORU SOCIÁLNÍCH VĚCÍ A ZDRAVOTNICTVÍ ZA ROK 2011

PŘEHLED ČINNOSTÍ NA ODBORU SOCIÁLNÍCH VĚCÍ A ZDRAVOTNICTVÍ ZA ROK 2011 PŘEHLED ČINNOSTÍ NA ODBORU SOCIÁLNÍCH VĚCÍ A ZDRAVOTNICTVÍ ZA ROK 2011 Přehled činností na odboru sociálních věcí a zdravotnictví byl zpracován za období měsíců leden až listopad roku 2011. Veškerou agendu

Více

MULTIKULTURNÍ KONZULTANT

MULTIKULTURNÍ KONZULTANT Tento projekt byl financován s podporou Evropské komise v programu Lifelong Learning Programme, Leonardo da Vinci Partnerships. Za obsah prezentace ručí výhradně Slovo 21 a Evropská komise neodpovídá za

Více

USNESENÍ RADY. ze dne 26. června 1997. o nezletilých osobách bez doprovodu, které jsou státními příslušníky třetích zemí (97/C 221/03)

USNESENÍ RADY. ze dne 26. června 1997. o nezletilých osobách bez doprovodu, které jsou státními příslušníky třetích zemí (97/C 221/03) USNESENÍ RADY ze dne 26. června 1997 o nezletilých osobách bez doprovodu, které jsou státními příslušníky třetích zemí (97/C 221/03) RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména

Více

INFORMACE O ZAKÁZCE INFORMACE O ZAKÁZCE

INFORMACE O ZAKÁZCE INFORMACE O ZAKÁZCE Občanské sdružení D.R.A.K. Oblačná 450/1, 460 05 Liberec 5 Seminář "Dobrá praxe - IP5, 19.05.2015 Veřejná zakázka č. OLP/136/2014: Zajištění služby sociální prevence sociálně aktivizační služby pro rodiny

Více

Čl. I. Úvodní ustanovení

Čl. I. Úvodní ustanovení KARLOVARSKÝ KRAJ RADA KRAJE PRAVIDLA PRO POSKYTOVÁNÍ PŘÍSPĚVKŮ Z ROZPOČTU KARLOVARSKÉHO KRAJE NA PODPORU SPORTOVNÍCH AKTIVIT A VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT DĚTÍ A MLÁDEŽE - ODBOR ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY

Více

Příloha č. 1. Manuál pro vykazování ukazatelů v sociálních službách a souvisejících aktivitách ve statutárním městě Opava

Příloha č. 1. Manuál pro vykazování ukazatelů v sociálních službách a souvisejících aktivitách ve statutárním městě Opava Manuál pro vykazování ukazatelů v sociálních službách a souvisejících aktivitách ve statutárním městě Opava 2016 ÚVOD Manuál pro vykazování ukazatelů v sociálních službách a souvisejících aktivitách ve

Více

Zpráva o činnosti. za období od 1.1.2014 do 31.12.2014

Zpráva o činnosti. za období od 1.1.2014 do 31.12.2014 Zpráva o činnosti za období od 1.1.2014 do 31.12.2014 Název střediska: Poradenské centrum KHAMORO Druh služby: Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, id. 5218079 Kapacita služby: V danou chvíli

Více

Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod

Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Š K O L N Í P O R A D E N S T V Í PORADENSKÉ SLUŽBY VE ŠKOLE VÝCHOVNÝ PORADCE METODIK PREVENCE SPECIÁLNÍ PEDAGOG

Více

153/1994 Sb. ZÁKON. ze dne 7. července 1994. o zpravodajských službách České republiky. Úvodní ustanovení

153/1994 Sb. ZÁKON. ze dne 7. července 1994. o zpravodajských službách České republiky. Úvodní ustanovení 153/1994 Sb. ZÁKON ze dne 7. července 1994 o zpravodajských službách České republiky Změna: 118/1995 Sb. Změna: 53/2004 Sb. Změna: 290/2005 Sb. Změna: 530/2005 Sb. Změna: 342/2006 Sb. Změna: 80/2006 Sb.

Více

Metodický pokyn č. 4

Metodický pokyn č. 4 Metodický pokyn č. 4 Poradna pro cizince a uprchlíky DIECÉZNÍ KATOLICKÁ CHARITA HRADEC KRÁLOVÉ Velké náměstí 37/46, 500 01 Hradec Králové, IČO: 42197449 Název: Poslání, cíle a principy poradny pro cizince

Více

Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov

Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov Minimální preventivní program 2013-2014 Příloha celoročního plánu. Program protidrogové prevence pro školní rok 2013-2014 Úvod:

Více

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Příloha č. 1 KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI - 1 - 1. Terminologie V koncepci environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve Zlínském kraji je jednotně užívána

Více

2. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2007 2009

2. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2007 2009 2. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2007 2009 Moravskoslezský kraj Krajský úřad kraje odbor sociálních věcí 2. akční plán realizace Strategie protidrogové

Více

KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI STŘEDISEK PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY V ČESKÉ REPUBLICE ZA ROK 2012

KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI STŘEDISEK PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY V ČESKÉ REPUBLICE ZA ROK 2012 Spr. 155/2013-000 KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI STŘEDISEK PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY V ČESKÉ REPUBLICE ZA ROK 2012 S cílem zajistit základní údaje o počtech případů Probační a mediační

Více

Studie EMN o nezletilých bez doprovodu v ČR

Studie EMN o nezletilých bez doprovodu v ČR Studie EMN o nezletilých bez doprovodu v ČR Politika přijímání, návratů a integrační opatření pro nezletilé bez doprovodu v České republice a statistické informace Ministerstvo vnitra ČR Praha 2010 Publikace

Více

= LIDÉ BEZ PŘÍSTŘEŠÍ. Mgr. Blanka Bendová DCH B-Oblastní charita Blansko Centrum PRO Blansko

= LIDÉ BEZ PŘÍSTŘEŠÍ. Mgr. Blanka Bendová DCH B-Oblastní charita Blansko Centrum PRO Blansko = LIDÉ BEZ PŘÍSTŘEŠÍ Mgr. Blanka Bendová DCH B-Oblastní charita Blansko Centrum PRO Blansko Poskytnutí individuální, důstojné a koncepční podpory, pomoci či doprovázení rodinám, matkám či otcům a jejich

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ PÉČE (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Obor vzdělání: Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny Kód oboru: 75-41-M/005

Více

Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu)

Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu) Škola : ZŠ Sirotkova 36, Brno 616 00 Metodik prevence : Mgr. Zuzana Košťálová (I. stupeň) Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu) Cíl: 1. vytvoření krizového plánu pro řešení

Více

20/03/2008 Praha Mgr. Petra Vašátová. Regionální operační program pro NUTS 2 Střední Čechy 2007 2013

20/03/2008 Praha Mgr. Petra Vašátová. Regionální operační program pro NUTS 2 Střední Čechy 2007 2013 20/03/2008 Praha Mgr. Petra Vašátová Regionální operační program pro NUTS 2 Střední Čechy 2007 2013 Prioritní osy ROP Prioritní osy a oblasti podpory ROP NUTS 2 Střední Čechy Prioritní osa 1 Doprava Prioritní

Více

Čl. 1. Název a sídlo. Čl. 2. Statut sdružení

Čl. 1. Název a sídlo. Čl. 2. Statut sdružení Čl. 1. Název a sídlo Název: Občanské sdružení Janus (dále jen sdružení ) Sídlo: Popkova 1005, 664 34 Kuřim Čl. 2 Statut sdružení 1. Sdružení je dobrovolné, nezávislé, sdružující členy na základě společného

Více

Část první. Úvodní ustanovení

Část první. Úvodní ustanovení Instrukce Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva vnitra, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 5.4.2007 č.j. 142/2007-ODS-Org,

Více

Základní škola Kopřivnice, Alšova 1123, okres Nový Jičín K O N C E P C E Č I N N O S T I

Základní škola Kopřivnice, Alšova 1123, okres Nový Jičín K O N C E P C E Č I N N O S T I Základní škola Kopřivnice, Alšova 1123, okres Nový Jičín Š K O L N Í P O R A D E N S K É P R A C O V I Š T Ě - K O N C E P C E Č I N N O S T I 1. Činnost školního poradenského pracoviště Školní poradenské

Více

Sociální služby v Rakousku. Jiří Horecký

Sociální služby v Rakousku. Jiří Horecký Sociální služby v Rakousku Jiří Horecký Osnova studie 1. Struktura obyvatelstva 2. Státní zřízení Rakouska 3. Legislativní rámec sociálních služeb 4. Financování sociálních služeb 5. Plánování rozvoje

Více

Základní informace o vzdělávacím kurzu

Základní informace o vzdělávacím kurzu Základní informace o vzdělávacím kurzu Číslo kurzu 9 Název kurzu SPECIFICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ ODDĚLENÍ SPO Cílová skupina Pracovníci oddělení SPO Odborný garant Mgr. Miroslav Kappl tel.: 493331317,

Více

Problematika dětí cizinců bez doprovodu. Mgr. Markéta Hrodková Odbor 21 rodiny a ochrany práv dětí MPSV

Problematika dětí cizinců bez doprovodu. Mgr. Markéta Hrodková Odbor 21 rodiny a ochrany práv dětí MPSV Problematika dětí cizinců bez doprovodu Mgr. Markéta Hrodková Odbor 21 rodiny a ochrany práv dětí MPSV VÝCHODISKA PRO ROK 2011-2012 Zpráva Veřejného ochránce práv z návštěvy Zařízení pro děti cizince,

Více

1. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2005 2006

1. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2005 2006 1. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2005 2006 Moravskoslezský kraj Krajský úřad kraje odbor sociálních věcí 1. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ

Více

Perspektivy péče o ohrožné děti

Perspektivy péče o ohrožné děti Perspektivy péče o ohrožné děti Bc. Radek Šoustal referent SPOD, KÚ MSK Ostrava-Poruba, 22. 11. 2011 Základní dokumenty Národní akční plán k transformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti na období

Více

Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia. Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1

Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia. Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1 Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1 Cíl a předpokládaný výstup Cílem příspěvku je analyzovat dlouhodobou migraci cizinců

Více

Dlouhodobý plán výchovného poradenství

Dlouhodobý plán výchovného poradenství Základní škola, Zruč nad Sázavou, Okružní 643 Dlouhodobý plán výchovného poradenství Zpracovala: Mgr. Zdeňka Kunčická, výchovná poradkyně Schválila: Mgr. Jana Marečková, ředitelka školy Ve Zruči nad Sázavou

Více

NAŠE POSLÁNÍ. respektování práv cizinců a uprchlíků. poskytování nezávislé a bezplatné pomoci

NAŠE POSLÁNÍ. respektování práv cizinců a uprchlíků. poskytování nezávislé a bezplatné pomoci NAŠE POSLÁNÍ respektování práv cizinců a uprchlíků poskytování nezávislé a bezplatné pomoci neselektivní poradenství, podpora integrace cizinců, prevence kriminality NAŠE AKTIVITY právní a sociální poradenství

Více

Plán práce výchovného poradce

Plán práce výchovného poradce Základní škola při Psychiatrické nemocnici Bohnice, Ústavní 91, Praha 8 dislokované pracoviště ZŠ Poznaňská Plán práce výchovného poradce Školní rok 2015 / 2016 Vypracovala: Mgr. Zdeňka Silvestrová 1 Základní

Více

Zaměstnávání cizinců v knihovnách případová studie SVK PK. Konference knihovny současnosti 2014 Olomouc 09. 11. 09. 2014

Zaměstnávání cizinců v knihovnách případová studie SVK PK. Konference knihovny současnosti 2014 Olomouc 09. 11. 09. 2014 Zaměstnávání cizinců v knihovnách případová studie SVK PK Konference knihovny současnosti 2014 Olomouc 09. 11. 09. 2014 Osnova Úvod Legislativa Statistiky Zaměstnavatel Zaměstnanec Osnova Rady, tipy, doporučení

Více