ZPRÁVA Z KOMPLEXNÍHO VYHODNOCENÍ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ZPRÁVA Z KOMPLEXNÍHO VYHODNOCENÍ"

Transkript

1 Ministerstvo zahraničních věcí České republiky Ministry of Foreign Affairs of the Czech Republic ZPRÁVA Z KOMPLEXNÍHO VYHODNOCENÍ ZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY V SEKTORU ZEMĚDĚLSTVÍ V MOLDAVSKU Podpora rozvoje ekologického zemědělství v Moldavsku ( ) Rozvoj ekologického zemědělství v Moldavsku ( ) Zvyšování konkurenceschopnosti a efektivity moldavských malých a středních zemědělců pomocí jejich orientace na produkci s vysokou přidanou hodnotou u vybraných cílových skupin v okrese Anenii Noi, Telenesti a Singerei ( ) Rozvoj podnikatelských dovedností malých a středních zemědělců ( ) Září 2014 Evaluační tým Hlavní evaluátor: Ing. Radim Gill Experti: Mgr. Lukáš Maláč, Ing. Perla Kuchtová, Ph.D.

2 Evaluační zpráva Obsah 1 Úvod Stručná informace o hodnocených projektech Úkoly evaluace a metodologie Informace o evaluačním týmu Metodologie hodnocení projektů Celkový přehled Metodologické překážky a limity evaluace Evaluační zjištění a závěry Relevance Efektivita Efektivnost Udržitelnost Dopady Zohlednění průřezových principů Synergie a jejich využití EQ 3.1 Do jaké míry byly hodnocené projekty provázané? Existovaly mezi nimi synergické vazby? Do jaké míry byly tyto synergické vazby využity? EQ 3.3 Do jaké míry jsou hodnocené projekty provázány s aktivitami dalších subjektů v daném sektoru a území? Je možné identifikovat doplňkovost a synergii mezi aktivitami projektů a dalších subjektů v daném sektoru a území? Závěry Doporučení Doporučení k projektové tématice a pokračování ZRS v daném sektoru a zemi Doporučení procesního a systémového charakteru Doporučení na úrovni projektů Přílohy

3 Evaluační zpráva 1 Úvod Evaluace je zaměřena na komplexní vyhodnocení čtyř projektů realizovaných v rámci ZRS v Moldavsku v sektoru zemědělství. Cílem evaluace není pouhé hodnocení základních evaluačních kritérií OECD-DAC, tj. zejména relevanci, efektivitu/efektivnost, udržitelnost a dopady a uplatňování průřezových principů ZRS ČR. Jedná se o tzv. sektorovou evaluaci, jejímž cílem je celkové vyhodnocení působení ČR v daném sektoru (zemědělství) v Moldavsku. Zásadní důraz je proto kladen na syntézu a zobecnění dílčích poznatků. Součástí vyhodnocení je rovněž analýza možností dalšího sdružování rozvojových aktivit a intenzivnější využívání synergických vazeb (tedy dosahování toho, aby nebyly podporovány pouze izolované akce, ale propojené intervence) a potenciálu spolupráce s dalšími donory (jak samostatné projekty, tak i realizaci vícestranných projektů). Konečným cílem evaluace by tak, mimo jiné, měla být doporučení ke zvýšení efektivity působení ZRS v daném sektoru s ohledem na další rozvojové iniciativy, které jsou v konkrétním území realizovány. Evaluační zpráva obsahuje shrnutí základních poznatků hodnocených projektů, sektorový pohled a doporučení, co se týče budoucího směřování ZRS ČR v Moldavsku v sektoru zemědělství. 2 Stručná informace o hodnocených projektech Moldavsko patří, dle Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na období mezi tzv. programové země zahraniční rozvojové pomoci ČR, tedy do nejvyšší kategorie prioritních zemí. Rozvojová spolupráce je proto v této zemi realizována na bázi specifického programu spolupráce aktuálně jde o Program rozvoje spolupráce s Moldavskem Rozvojová spolupráce s Moldavskem je, dle Programu rozvojové spolupráce s Moldavskem zaměřena na následující sektory: obecná ochrana životního prostředí; zásobování vodou a sanitace; státní správa a občanská společnost; vzdělávání, sociální infrastruktura a služby; zemědělství, lesnictví a rybolov. V letech byly v rámci sektoru zemědělství, lesnictví a rybolov realizovány čtyři projekty (všechny v gesci České rozvojové agentury). Tyto projekty jsou předmětem tohoto hodnocení. Všechny realizované projekty směřují do oblasti podpory malých a středních zemědělských podniků v rozvoji jejich podnikání (jako klíčového potenciálu rozvoje venkovských oblastí Moldavska). Projekty jsou zaměřeny na zvyšování efektivity činnosti zemědělců prostřednictvím orientace na produkci s vysokou přidanou hodnotou, ekologickou produkci a další zvyšování podnikatelských dovedností. Je tedy možné konstatovat významnou provázanost projektů v rámci tématu i cílových skupin. Samotná metoda podpory růstu segmentu malých a středních zemědělských producentů se však v rámci projektů odlišuje. Jeden z podpořených projektů byl zaměřen na budování institucionálního a znalostního zázemí pro zvyšování efektivity sektoru zemědělci sami jsou do projektů zapojeni spíše nepřímo (jsou cílovou skupinou pro vzdělávací televizní pořady a potenciálními klienty instituce, která je příjemcem podpory mají příležitost využívat jejího zvýšeného znalostního potenciálu a know-how, jehož je nositelem). Zbylé tři projekty ovšem již s cílovou skupinou malých a středních zemědělců zcela bezprostředně pracují. Dva z těchto projektů jsou zaměřeny na podporu přechodu malých a středních zemědělců na ekologický způsob produkce a růst efektivity jejího uvádění na (mezinárodní) trh. Poslední projekt cílí na posílení tržního postavení malých a středních zemědělců v Moldavsku prostřednictvím ustavení výrobně-odbytových kooperativních sdružení. Projekt má za cíl i zvýšení efektivity zemědělské výroby jako takové i jejího uvádění na trh prostřednictvím sdílené organizace práce (podpora sdružování producentů do kooperativních jednotek) v rámci posilování kapacit drobných farmářů. Projekty vykazují určité rozdíly stran bezprostředních příjemců i způsobu práce s nimi (obecně i ve vzdálenosti, v jaké stojí koneční příjemci od bezprostředních výstupů projektu). Proto byl pro 3

4 Evaluační zpráva vyhodnocení každého z nich vytvořen individualizovaný metodologický přístup zohledňující tato specifika v metodě, kterou projekty přistupují k naplňování svých cílů (ty se do značné míry shodují). Hodnocené projekty byly zpracovány a předloženy na základě výzvy České rozvojové agentury, která stanovila cíl podpory. Předložené projekty měly přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních zemědělců v Moldavsku. Konkrétní způsob, jak mají projekty tento cíl naplňovat, stanoven nebyl, intervenční logika měla být předmětem návrhů projektů. Ze soutěže mezi těmito návrhy měl vzejít projekt, který obdrží podporu ZRS ČR. Nakonec však byly v rámci této výzvy podpořeny tři projekty. Šlo tedy o dotační projekty s požadovaným spolufinancováním realizátora ve výši minimálně 5 %. Přidělení podpory třem projektům, namísto původně plánovaného jednoho, významně ovlivnilo implementaci tří ze čtyř podpořených projektů Již na začátku totiž došlo ke značným úpravám rozpočtů projektů. Původní alokace byla určená na jeden projekt. Na základě projektových dokumentací se však ČRA rozhodla alokaci rozdělit a podpořit větší počet projektů. Z tohoto důvodu musely být výrazně upraveny výdaje (a s nimi i aktivity) u tří předložených projektů. V důsledku rozdělení alokace nebylo při zahájení projektů -zajištěno financování pro celé období trvání projektu, realizátoři mohli počítat s prostředky pouze pro rok Z tohoto důvodu byly při redukcích obsahu projektů vypuštěny aktivity dlouhodobého charakteru ve prospěch krátkodobých aktivit, jejichž realizaci a výstupy by neohrozilo případné ukončení financování po roce Toto se obzvláště silně dotklo projektu Charity ČR nebo projektu ČZU, projekt Člověka v tísni byl v důsledku externích vlivů podstatně revidován. Dalším významným externím faktorem limitujícím záměry realizace projektů, bylo především uzavření ruských trhů pro moldavskou zemědělskou produkci. Přičemž někteří pěstitelé (především zeleniny) byli závislí na ruských odběratelích. Součástí projektu proto byly aktivity na podporu změny orientace těchto pěstitelů na západní trhy. Neméně významným externím vlivem bylo ukončení podpory ekologického zemědělství ze strany moldavského státu se zásadním dopadem na motivaci moldavských zemědělců ke konverzi do ekologického standardu. Jistý vliv na implementaci projektu měly i formální podmínky pro implementaci projektů ZRS ČR, především velmi omezený časový rámec. Projekty trvaly maximálně cca 2,5 roku, což je v kontextu zemědělského hospodaření v přírodních podmínkách Moldavska pro většinu typů intervencí krátká doba. Podrobnější popis hodnocených projektů viz přílohy. 3 Úkoly evaluace a metodologie Obecné vymezení úkolů evaluace a seznam evaluačních otázek je uveden v příloze dokumentu. 3.1 Informace o evaluačním týmu Evaluační tým se skládá ze tří osob: Radim Gill, vedoucí projektu, expert na oblast regionálního rozvoje; Lukáš Maláč, expert pro metodiku evaluací a koordinátor; Perla Kuchtová, expertka pro oblast (ekologického) zemědělství. Práce byly vedeny Radimem Gillem. Ten se rovněž účastnil prvního týdne evaluační mise, pro který byly naplánovány schůzky se zástupci partnerů, státní správy a mezinárodních donorů. Vstup do vyhodnocení projektů a závěrečné správy směřoval především k hodnocení potenciálu projektů generovat ekonomický rozvoj podpořených cílových skupin a k formulaci synergií s projekty mezinárodních donorů (a správného zacílení podpory ZRS ČR v daném sektoru). Lukáš Maláč byl zodpovědný za sestavení evaluačního designu, koordinoval práci všech zapojených osob a byl zodpovědný za komunikaci se všemi subjekty. Vstup do závěrečné zprávy se zaměřuje především na 4

5 Evaluační zpráva systematizaci zjištění a závěrů do odpovědí na evaluační otázky a na formulaci doporučení. Účastnil se celé evaluační mise. Perla Kuchtová zodpovídá především za odbornou stránku evaluace vystupovala v pozici odborného konzultanta. Z této pozice se také účastnila evaluační mise a to jejího druhého týdne, v němž probíhaly evaluační návštěvy u jednotlivých podpořených zemědělců. Pro závěrečnou zprávu formulovala vstupy především v oblasti relevance a udržitelnosti projektů. 3.2 Metodologie hodnocení projektů Evaluační aktivity společné hodnocení všech projektů / formulace sektorového pohledu Za účelem vyhodnocení celkových efektů projektů ZRS ČR v Moldavsku v sektoru zemědělství a formulace sektorového pohledu byly realizovány rozhovory se zástupci následujících institucí. - Velvyslanectví ČR v Moldavsku - Ministerstvo zemědělství a potravinářství - Zástupci relevantního odboru Úřadu vlády (Direcţia generală coordonarea politicilor, a asistenței externe și reforma administrației publice centrale) - Akademie věd zástupce Institute for Plants Protection and Organic Agriculture - Zemědělská univerzita v Kišiněvě - prorektor - Zástupci tří jiných donorů o USAID o o Lichtenštejnská rozvojová služba Světová banka rozhovor prozatím nebyl realizován, s představitelem Světové banky jsme se z důvodů nevyhovujících termínů dohodli na realizaci interview prostřednictvím Skype, po návratu z mise ovšem prozatím nebylo možné zorganizovat. Případné dodatečné informace po realizaci rozhovoru budou zapracovány do vyšších verzí zprávy. U všech hodnocených projektů byly navíc realizovány následující aktivity: - Rešerše projektové dokumentace - Rešerše sekundárních zdrojů - Individuální rozhovor s realizátorem projektu v ČR Podpora rozvoje ekologického zemědělství v Moldavsku (projekt Charita ) Pro vyhodnocení projektu byly realizovány následující specifické aktivity: - Rozhovor se zástupcem partnera projektu - Rozhovor se zástupcem organizace Certificat-Eco (realizován společně s rozhovorem se zástupcem partnera projektu) - Evaluační návštěvy a individuální rozhovory 3 zástupci z cílové skupiny producenti, kteří se certifikovali na ekologické zemědělství a dodávají své produkty na trh - Individuální rozhovory se 2 zástupci demonstračních farem - Dotazníkové šetření mezi cílovou skupinou zemědělců, kterým byl zpracován business plán o Dotazníkové šetření realizováno telefonicky na základě kontaktních údajů uvedených v jednotlivých business plánech. Rozvoj ekologického zemědělství v Moldavsku (projekt ČvT ) Pro vyhodnocení projektu byly realizovány následující specifické aktivity: - Individuální rozhovor s moldavskou misí ČvT - 3 evaluační návštěvy u podniků, které obdržely intenzivní podporu z projektu - Korespondenční oslovení všech členů pracovní skupiny o Hodnotitel oslovil korespondenčně všechny členy pracovní skupiny s žádostí o odpověď na seznam dotazů. Oslovení proběhlo v moldavském jazyce. Ani po několika týdnech jsme 5

6 Evaluační zpráva bohužel zatím nedostali žádnou odpověď. V případě, že nějakých odpovědí bude dosaženo, budou tyto informace zapracovány do následující verze zprávy. Zvyšování konkurenceschopnosti a efektivity moldavských malých a středních zemědělců pomocí jejich orientace na produkci s vysokou přidanou hodnotou u vybraných cílových skupin v okrese Anenii Noi, Telenesti a Singerei (projekt ČZU ) Vzhledem k charakteru projektu, jehož aktivity jsou koncentrovány do několika málo lokalit, bylo hodnocení založeno především na evaluačních návštěvách a s nimi spojenými individuálními a skupinovými rozhovory. Pro vyhodnocení projektu byly realizovány následující specifické aktivity: - Rozhovor s partnerem projektu ACSA tři účastníci, vč. ředitele organizace. - Evaluační návštěvy u všech 4 založených kooperativů o 2x rozhovor pouze s leaderem kooperativu o 2x skupinový rozhovor (v jednom případě se účastní 3 členové kooperativu, včetně leadera, ve druhém případě jsou přítomni všichni členové kooperativu a starosta dané vesnice) - Dotazníky pro všechny členy kooperativů o Distribuován s pomocí organizace ACSA členům kooperativu, zaměřen především na problematiku dopadů. Výsledkem jsou 4 zpracované dotazníky jeden dotazník za každý kooperativ. Kvantitativní vyhodnocení dotazníku má z tohoto důvodu omezenou kapacitu. Rozvoj podnikatelských dovedností malých a středních zemědělců (projekt UZEI ) Vzhledem k charakteru cílové skupiny projektu, kterou tvoří široký okruh televizních diváků, nebylo možné tyto konečné příjemce zachytit prostřednictvím dotazníkového šetření a analyzovat takto měřitelné dopady televizního vysílání na hospodaření podniků televizních diváků. Navíc je nutné vzít do úvahy, že vysílání proběhlo relativně nedávno (zima ) i kdyby tedy bylo možné zachytit alespoň vzorek diváků, kteří se pokusili dobrou praxi prezentovanou v televizním programu aplikovat na své hospodaření, nebylo by prozatím možné jakkoliv vyhodnotit dopad (efekt), poněvadž se ještě nestihl projevit. Při evaluaci projektu byly realizovány následující specifické aktivity: - Rozhovor se zástupci partnera projektu - Rozhovor se zástupcem televizní stanice - Dotazy na televizní vysílání byly navíc pokládány také v rámci jiných individuálních rozhovorů hodnotitel tak získal nezávislý pohled na kvalitu a relevanci programů. Celkem byly dotazy na relevanci a subjektivní hodnocení těchto televizních programů pokládány minimálně devíti osobám. 3.3 Celkový přehled Před vlastní evaluační misí byly realizovány rozhovory se všemi realizátory v ČR a s ČRA. Metodologický přístup k hodnocení byl diskutován v rámci referenční skupiny. V průběhu realizace evaluační mise bylo dosaženo následující: - Rozhovory v Kišiněvě (1. týden mise): ZÚ ČR v Kišiněvě (3 osoby), ProRuralInvest, Certificat-Eco, ACSA, FNFM, USAID, Lichtenštejnská rozvojová služba, Úřad vlády, Akademie věd, televizní kanál Moldova 1, Zemědělská univerzita, Ministerstvo regionálního rozvoje a investic, Ministerstvo zemědělství a potravinářství, zastoupení Člověk v tísni (ve 2. týdnu) - Rozhovory v terénu spojené s evaluačními návštěvami (2. týden mise): Kooperativ Puhaceni, kooperativ Delacau, Nikolae Cojocaru (projekt ČvT), kooperativ Dobroghea Veche, kooperativ Cazanesti, Vitalie Pintalei - Sofia (projekt Charita a projekt ČvT), Maria Darii Drochia (projekt Charita), klášter Zabriceni (projekt ČvT), Victor Boistean Tohatin, Florea Florin Cojusna, Ion Efros Pascani (všichni projekt Charita). Po návratu z evaluační mise byla realizována dotazníková šetření a korespondenční dotazování. 6

7 Evaluační zpráva 3.4 Metodologické překážky a limity evaluace Zásadním limitem evaluace je nedostupnost ekonomických dat na úrovni podpořených cílových skupin. Tato data nebyla systematicky sbírána a ve velké většině ani neexistují. Pokud to bylo možné, hodnotitel zpracoval vlastní kvantifikaci dopadů, ta je ovšem nevyhnutelně založená na odhadech, nikoliv robustních datech. Limitem evaluace je rovněž skutečnost že probíhá relativně brzy po ukončení projektů. Především na úrovni dopadů se tak většina očekávaných efektů prozatím nestačila projevit. Významná podpora byla poskytnuta prostřednictvím školení bez další návazné podpory vyšší intenzity. Podpora tohoto typu (tedy podpora nízké intenzity) má jen velmi slabou kauzální souvislost s celkovým cílem působení ZRS ČR v daném sektoru, jímž je zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních zemědělců. Robustní kvantifikace dopadů takové podpory nízké intenzity je proto téměř nemožná není možné efekt očistit od dalších vlivů, kterým je cílová skupina vystavena a které mají na její konkurenceschopnost podstatně vyšší dopad. Významným omezením pro implementaci metod sběru primárních dat je velmi malá míra využívání informačních technologií ze strany cílové skupiny. Není jich tak možné využít pro distribuci dotazníků a dotazníkové šetření se tak stává časově i organizačně velmi náročné. Hodnotitel proto dotazníky distribuoval prostřednictvím lokálních konzultantů, anebo využil telefonického dotazování (za pomoci lokálních spolupracovníků). I telefonické dotazování ovšem vykazuje relativně malou návratnost (méně než v polovině případů se tazatelé skutečně úspěšně spojili s respondentem). 4 Evaluační zjištění a závěry V této části zprávy zpracovány závěry a syntéza zjištění evaluace na úrovni sektoru. Dílčí hodnocení každého projektu (zpracováno ve formě odpovědí na formulované evaluační otázky) je přílohou této zprávy. 4.1 Relevance Při hodnocení relevance působení ZRS ČR v sektoru zemědělství byla učiněna následující zjištění: Realizované aktivity a projekty jsou v souladu s potřebami sektoru zemědělství v Moldavsku tak, jak byly definovány v sektorové Strategii rozvoje zemědělství a venkova (a to i navzdory tomu, že realizace projektů byla zahájena před schválením této strategie). Relevance působení ZRS ČR v sektoru zemědělství je proto z tohoto pohledu hodnocena jako vysoká. Při podrobnějším pohledu na druhy realizovaných projektů existují v relevanci vůči potřebám definovaným ve Strategii (výše) rozdíly: o Největší soulad se Strategií definovanými potřebami vykazují aktivity usilující o posilování konkurenceschopnosti malých a středních zemědělců prostřednictvím jejich sdružování do kooperativů a zvyšování efektivity jejich produkce (tedy projekt ČZU). To přímo odpovídá jedné z aktivit navrhovaných Strategií. o Co se týče iniciativ zaměřených na zvýšení konkurenceschopnosti zemědělců prostřednictvím konverze k ekologickému standardu (projekty Člověk v tísni a Charita), Strategie tyto aktivity rovněž podporuje, ovšem spíše jako nástroj pro posilování udržitelných managementů přírodních zdrojů, než jako nástroj pro zvyšování konkurenceschopnosti. To ovšem zároveň nevylučuje, pouze aktivitám na podporu organického zemědělství přikládá jiný důraz. V této souvislosti je ovšem zároveň vhodné zmínit, že institucionální podpora pro rozvoj ekologického zemědělství je v Moldavsku velmi slabá. o Iniciativy zaměřené na diseminaci dobré praxe a know-how mezi co nejširší cílovou skupinu malých a středních zemědělců (v realizovaném projektu ÚZEI za využití televizního vysílání) nemají ve Strategii explicitní oporu, dokument ovšem definuje potřebu zvyšovat kvalifikaci a know-how především drobných farmářů, kteří, co se zemědělské produkce týče, většinou nemají adekvátní vzdělání a zpravidla ani žádnou praxi. Na úrovni obecnějších cílů jsou 7

8 Evaluační zpráva proto tyto iniciativy relevantní s ohledem na potřeby a problémy sektoru vnímané z moldavské strany. Iniciativy ZRS ČR v sektoru zemědělství jsou obecně hodnoceny jako relevantní vůči potřebám malých a středních zemědělců (zástupcům cílové skupiny), pracovníkům centrálních institucí (zástupcům Ministerstva zemědělství a potravinářství a Ministerstva regionálního rozvoje a výstavby) i zástupcům jiných donorů. Jako nejvíce relevantní jsou přitom hodnoceny iniciativy usilující o posílení spolupráce mezi malými a středními zemědělci. Praktická implementace projektů vykazuje, co se relevance týče, v konkrétních případech jisté mezery nebo nedostatky o těch pojednávají přiložené hodnotící zprávy jednotlivých projektů. Obecným problémem, který má negativní dopad na relevanci iniciativ, resp. relevanci praktické implementace projektů, je časové hledisko. To se týká především iniciativ zaměřujících se na posilování kooperace mezi zemědělci. Krátký časový horizont, v němž byla podpora některým cílovým skupinám poskytována, vedl ke snížení relevance podpory. Podpora cílovým skupinám totiž nemohla být dostatečně komplexní, projekty neměly dostatek času k tomu, aby se dostatečně zaměřily na všechny důležité body teorie změny. V tomto smyslu bylo jako problematické zaznamenáno také rozdělení alokace mezi větší počet realizátorů, v jehož důsledku bylo nutné dodatečně omezit nebo eliminovat některé z naplánovaných aktivit. To má opět negativní efekt na koherenci projektů a tedy na platnost a relevanci jejich teorie změny. Obecné závěry evaluace sektorový pohled Na rovině cílů hodnotíme relevanci iniciativ ZRS na podporu malých a středních zemědělců jako vysokou. Cíle realizovaných projektů jsou v souladu s potřebami cílových skupin. Na úrovni projektů a jejich implementace byla zároveň identifikována významná omezení relevance, která je nutné při budoucím plánování podpory ZRS ČR v tomto sektoru zohlednit. Za výrazný determinant relevance iniciativ ZRS ČR v sektoru zemědělství považujeme komplexnost přístupu. Problematiku je možné zjednodušit na otázku podpory produkce a umisťování produkce na trh. Pokud je podpořena pouze produkční stránka (typicky v projektech zaměřených na podporu produkce s vyšší přidanou hodnotou), relevance projektu vůči definovanému cíli (zvýšení konkurenceschopnosti) je omezená. Cíle totiž dosahuje až ten podpořený zemědělec, který je schopen svou produkci efektivně umístit na trh prodat. To přitom představuje často náročnější úkol, než samotná změna produkční technologie nebo struktury produkce. Část z podpořených projektů ovšem problematice uvádění produkce na trh nevěnuje dostatečnou pozornost. To může být způsobeno jak samotnou formulací intervenční logiky projektů, tak i obtížemi, se kterými se realizátoři museli vyrovnávat při implementaci svých projektů. Jednou z těchto obtíží je časové hledisko (viz výše). Nedostatečně komplexní přístup v implementaci projektů byl částečně způsoben také rozdělením alokace mezi více příjemců, v jehož důsledku bylo nutné omezit nebo zcela eliminovat část aktivit. Při implementaci projektů zaměřených na šíření know-how a dobré praxe je rovněž nutné věnovat zvýšenou pozornost přenositelnosti jejich obsahu do kontextu cílové skupiny. Závěry hodnocení relevance ve vztahu k budoucímu zaměření ZRS ČR v sektoru zemědělství: kooperativy Budování kooperativů je vysoce relevantní aktivitou co do zvyšování konkurenceschopnosti malých a středních zemědělců. Již při relativně malých objemech generuje podpora pozitivní dopady na konkurenceschopnost zemědělců (blíže viz evaluační zpráva projektu ČZU). Měkká podpora doplněná investicemi velmi malého rozsahu je schopna stimulovat růst, ovšem má své limity nemůže zaručit růst v delším časovém horizontu. Pokud se totiž mají iniciativy založené s podporou ZRS ČR dále rozvíjet, bude nezbytně nutné nalézt zdroje pro investici do posklizňových a přidanou hodnotu podporujících technologií. Investice do budování kooperativů tedy jsou, dle názoru evaluátora, správnou cestou pro budoucí rozvoj ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku, pro jejich relevanci je ovšem nutné věnovat silné úsilí správnému zacílení podpory (tedy nalezení vhodných lokalit), a to nejlépe v koordinaci s velkými donory. Zcela ideální by potom byl stav, kdy by malá podpora ZRS ČR byla provázaná s velkou podporou jiných subjektů. Iniciativa ZRS ČR by mohla sloužit pro vytvoření základních podmínek pro rozvoj dané oblasti tedy pro probuzení vnitřního potenciálu dané lokality. Pokud se iniciativa v konkrétní lokalitě prokáže jako úspěšná a udržitelná, mohla by být předána do péče velkého donora, který by zajistil vstupy pro další 8

9 Evaluační zpráva rozvoj. Takové seřazení iniciativ ZRS ČR a dalších donorů by mohlo být atraktivní i pro větší donory, poněvadž by své investice mohli umísťovat do institucionálně stabilizovaných lokalit, které již prokázaly svou životaschopnost. Důležitou podmínkou pro rozvoj aktivit ZRS ČR v oblasti budování spolupráce tak je posílení kooperace s dalšími donory, která by měla vést k identifikaci synergií a jejich využívání (blíže k tomu viz kap. 5.2). Významnou přidanou hodnotou projektů ZRS ČR, v kontrastu s projekty velkých donorů, je individuální know-how a zkušenost s transformací, kterou do projektu přinesou čeští odborníci. Závěry hodnocení relevance ve vztahu k budoucímu zaměření ZRS ČR v sektoru zemědělství: ekologické zemědělství Další alternativou pro efektivní umístění malých prostředků je identifikace mezer v systému podpory sektoru zemědělství v Moldavsku, které jsou pod rozlišovací schopnost velkých donorů, ovšem vykazují potenciál generovat růst (byť omezené skupiny) zemědělců. Při poskytování menších prostředků si realizátor může dovolit individuálně cílit na specifickou a velikostně omezenou podmnožinu cílové skupiny (která je příliš malá na to, aby byly velké projekty schopny podrobně reflektovat její specifické potřeby). Takovou mezerou může být podpora rozvoje ekologického zemědělství, jehož relevance vůči celkovému cíli projektů ZRS ČR (zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních zemědělců) byla rovněž hodnocena jako spíše vysoká. Zároveň se ale v tomto sektoru žádný zahraniční donor systematicky neangažuje (výjimku tvoří podíl USAID na financování jednoho z projektů ZRS ČR) a rovněž systematická podpora rozvoje tohoto sektoru ze strany moldavské vlády je prozatím velmi omezená. Zvyšování konkurenceschopnosti prostřednictvím konverze do režimu ekologického zemědělství vyžaduje intenzivní podporu v celé řadě aktivit a v relativně dlouhém čase. Pro úspěch takové iniciativy je důležité nejen upravit produkci v souladu s požadavky ekologické certifikace, ale především vybudovat individuální distribuční kanál směrem ke stále relativně malé cílové skupině, která organickou produkci poptává. Práci s klienty obecně musí být věnována velká pozornost vztah mezi ekologickým pěstitelem a jeho odběrateli je totiž více založen na důvěře než na existenci certifikátu. Alternativním (nebo doplňujícím) způsobem umístění produkce na trh, je budování distribučních kanálů směrem do států EU. To současnosti znamená především budování partnerství se silným subjektem v EU, který by ekologickou produkci zemědělce prodával pod svou značkou. Závěry hodnocení relevance ve vztahu k budoucímu zaměření ZRS ČR v sektoru zemědělství: lidské zdroje Budování lidských zdrojů a vzdělávání v sektoru zemědělství se explicitně nevěnoval žádný z hodnocených projektů ZRS ČR v Moldavsku (částečně na lidské zdroje ovšem cílil projekt ÚZEI a vzdělávací akce byly realizovány ve všech projektech). Relevance podpory této oblasti ovšem jednoznačně vyplývá ze sektorových strategických dokumentů i z rozhovorů s představiteli státní správy a zástupci jiných mezinárodních donorů. Nedostatek kvalifikace a relevantních schopností jsou jednou ze zásadních překážek pro rozvoj moldavského zemědělství. Po pozemkové reformě získalo velké množství osob do vlastnictví zemědělskou půdu, velmi často ale postrádají know-how a znalosti ohledně efektivního obdělávání a pěstování zemědělské produkce. Systém zemědělského vzdělávání je navíc, dle analýzy rozvojové strategie Moldavska, zastaralý a nemá schopnost absorbovat a dále šířit nové poznatky a moderní know-how. V případě angažování ZRS ČR v tomto sektoru je ovšem opět vhodná koordinace s dalšími subjekty, především lichtenštejnskými a částečně také rakouskými donory tak, aby došlo k efektivní dělbě práce v tomto sektoru (blíže viz kapitola 5.2). Zcela stranou jakékoliv podpory ze strany mezinárodních donorů je kupříkladu moldavské vysoké školství v oblasti zemědělství (zároveň je na centrálních orgánech vysoce hodnocena kvalita a kapacita českého vysokého zemědělského školství). Je vhodné poznamenat, že aktivity v tomto smyslu jsou již realizovány. V roce 2014 by měl být zahájen nový projekt Rozvoj vinařských oborů na středních zemědělských školách v Moldavsku, jeho příprava je, dle vyjádření ČRA, koordinována s dalšími donory (zejm. Rakouská rozvojová agentura a Lichtenštejnská rozvojová služba). ČRA rovněž v letech podporovala projekt na zvýšení kvality moldavského vysokého zemědělského školství. Doporučení relevantní zjištěním a závěrům hodnocení relevance (podrobněji viz kapitola 7): S ohledem na omezený rozpočet ZRS ČR pro podporu zemědělství v Moldavsku doporučuje hodnotitel zúžit/zpřesnit cíl podpory. Hodnotitel navrhuje následující cíle: Podpora stabilizace 9

10 Evaluační zpráva venkovských lokalit a snižování chudoby (prostřednictvím podpory kooperace mezi zemědělskými producenty), rozvoj lidských zdrojů v zemědělství a pilotní projekty pro ověření podpory ekologického zemědělství jako nástroje zvyšování konkurenceschopnosti malých a středních zemědělců; Hodnotitel doporučuje do budoucnosti zachovat podporu budování kooperativů v konkrétních lokalitách. Důraz by ovšem měl být kladen na malé lokality, které se prozatím nemohou kvalifikovat k podpoře velkých donorů; Hodnotitel doporučuje realizovat spíše menší počet projektů s větším finančním objemem a systematickým přístupem k dané problematice. Silně naopak nedoporučuje dodatečné dělení alokace mezi více projektů (v případě, že je aplikován dotační model); Hodnotitel doporučuje pokračování podpory rozvoji ekologického zemědělství v Moldavsku jako nástroje pro zvyšování konkurenceschopnosti, ovšem formou pilotních projektů, které jsou zaměřeny na systematické budování dobré praxe v případě omezeného počtu zemědělských podniků; Pokud bude v cílech ZRS ČR v Moldavsku v sektoru zemědělství zachována podpora ekologického zemědělství tak, jak byla formulována v předchozím doporučení, je vhodné realizovat projekty zaměřené na budování sítí mezi moldavskými producenty a odběrateli v ČR/EU. Posílit v projektech důraz na umisťování zemědělské produkce na trh a její marketing. 4.2 Efektivita V rámci evaluace byla učiněna následující zjištění k efektivitě podpory ZRS ČR v sektoru zemědělství: V důsledku rozdělení celkové finanční alokace mezi tři (a následně čtyři) projekty vznikly náklady, které hodnotitel nepovažuje za zcela efektivní. Každý z projektů generoval vlastní náklady na management, koordinaci a administraci bylo tedy nutné vytvořit tři (posléze čtyři) nezávislé systémy řízení a administrace projektu Rozdělení alokace mezi několik projektů (realizované ex-post) spojené s nejistotou ohledně financování ve víceletém horizontu mělo za následek redukci některých aktivit. Implementace hodnocených projektů prostřednictvím neziskových organizací prokázala řadu výhod, co se týče zkušeností NNO s komunitní prací, jejich flexibility a akceschopnosti i využívání sítí, kterými disponují. NNO zapojené do implementace ovšem zároveň vykazovaly znatelně vyšší náklady na řízení a administraci projektu, než tomu bylo v případě jiných subjektů. NNO totiž často fungují projektově nemají stálý zdroj financí na krytí běžného provozu, náklady svého provozu proto rozdělují do projektů, ve kterých jsou zapojeny. Ze srovnání hodnocených projektů tak vyplývá, že zatímco v projektu ČZU dosahují náklady na management, koordinaci a administraci projektu cca 6,5 % (bez započítání nepřímých nákladů), u projektů implementovaných NNO tento podíl dosahuje 20 i více procent (blíže srovnání viz příloha). Podrobnější analýza efektivity projektů je limitovaná kapacitou systému jejich monitoringu: 1. Náklady nelze třídit dle nákladnosti jednotlivých aktivit. 2. Vykazování jednotlivých výdajů je často agregováno do kumulativních položek, jejichž strukturu nelze podrobněji studovat. Hodnotitel nezískal přístup k položkovým rozpočtům, kupříkladu, co se týče nákupu vstupů v rozpočtech je vedeno pouze kumulativně jako dodávka. 3. Formuláře pro monitoring projektů a vykazování výdajů nerozlišují náklady na administrativu od nákladů na věcnou realizaci projektu. V důsledku toho je srovnání nákladů na administraci a řízení projektu mezi jednotlivými typy realizátorů jen velmi orientační. Jako jeden z hlavních problémů pro efektivitu podpory v sektoru zemědělství bylo, na základě analyzovaných čtyř projektů, označeno rozhodnutí o rozdělení alokace mezi tři (a následně čtyři) subjekty a s tím spojená nejistota ohledně výhledu financování projektů pro následující roky. V důsledku rozdělení alokace bylo nutné ve vyšší míře financovat náklady na administrativu, řízení a koordinaci projektů. Tyto náklady nerostou v lineární závislosti na objemu projektu (není žádný objektivní důvod k tomu, aby 10

11 Evaluační zpráva kupříkladu desetinásobně větší projekt měl také desetinásobně vyšší náklady na administraci a řízení), v případě menšího počtu projektů by tedy pravděpodobně byly nižší. Druhým důsledkem, souvisejícím především s nejistotou financování projektu ve víceletém horizontu, byla nutnost omezit část naplánovaných aktivit, a to především těch, jejichž realizace si vyžaduje delší čas. Tím je poškozována koherence projektů pokud jde o dobrý projekt, jsou na sebe jednotlivé aktivity navázány a tvoří jeden celek. Eliminací některé z aktivit je ohrožena relevance projektů vzniká mezera v jeho intervenční logice, která přitom může být důležitá pro to, aby se výstupy projektu skutečně transformovaly do výsledů a dopadů. Slabá místa v systému monitoringu projektů (identifikovaná výše) byla velkým omezením pro podrobné vyhodnocení efektivity podpory ZRS ČR v sektoru zemědělství. Hodnotitel nemohl analyzovat efektivitu na úrovni jednotlivých aktivit a srovnávat náklady na aktivitu s jejími výstupy. Rovněž především v oblasti dodávek nebylo možné analyzovat položkové rozpočty a srovnávat je s cenami obvyklými na trhu náklady byly vykazovány pouze kumulativně. Třetím omezením je pouze velmi orientační analýza nákladnosti řízení a administrace u jednotlivých typů realizátorů. Je nutné kupříkladu předpokládat, že pokud je v projektu ustavena pozice manažera projektu, ten se zabývá nikoliv pouze administrativou, řízením a koordinací projektu, ale také věcným plněním poskytnuté podklady bohužel neposkytují žádnou oporu pro odhad, jaký podíl na těchto položkách tvoří náklady na řízení, administraci a koordinaci projektu. Analýza nepotvrdila jakoukoliv souvislost mezi výší nákladů na administraci a řízení projektů a skutečností, zda projekt má lokálního partnera, či nikoliv. Při analýze efektivity podpory ZRS ČR sektoru zemědělství jako celku je rovněž nutné brát v úvahu výši její alokace a aktivitu dalších donorů v daném sektoru, kteří poskytují řádově vyšší podporu. Především v oblasti posilování kooperace zemědělců (budování produkčních a/nebo odbytových družstev) je přítomnost dalších zahraničních donorů velmi vysoká. Hrozí tedy riziko nízké efektivity podpory ZRS ČR výdaje, které může poskytovat ZRS ČR na podporu kooperace, jsou řádově nižší, než iniciativy jiných donorů. Hrozí tak riziko, že podpora ZRS ČR neposkytne přidanou hodnotu nebo dokonce nebude, vzhledem ke svému relativně nízkému rozsahu, relevantní potřebám zemědělců. Dle zjištění hodnotitele je možné tomuto riziku zabránit velmi přesným zacílením podpory. S ohledem na alokaci podpory ZRS ČR v sektoru zemědělství je vhodné zaměřit se především na ty lokality, které ještě nejsou zralé na intervenci investičního charakteru a je v nich nutné nejprve vybudovat základní institucionální podmínky pro další rozvoj. V takovém případě bude podpora účelná a s velkou pravděpodobností také efektivní. Blíže viz hodnocení kritéria relevance a efektivnosti (účelnosti). Doporučení relevantní zjištěním a závěrům hodnocení efektivity (podrobněji viz kapitola 7): Hodnotitel doporučuje realizovat spíše menší počet projektů s větším finančním objemem a systematickým přístupem k dané problematice. Silně naopak nedoporučuje dodatečné dělení alokace mezi více projektů (v případě, že je aplikován dotační model); Zvýšit důraz na finanční reporting projektu tak, aby bylo možné analyzovat položkové rozpočty (nikoliv pouze kumulativní náklady), propojovat výdaje s jednotlivými aktivitami (tj. možnost kalkulace nákladů na jednotku výstupu dané aktivity) a oddělovat náklady na věcné plnění projektů od nákladů na administraci, řízení a koordinaci projektu; Hodnotitel doporučuje do budoucnosti zachovat podporu budování kooperativů v konkrétních lokalitách. Důraz by měl být kladen na malé lokality, které se prozatím nemohou kvalifikovat k podpoře velkých donorů.; 4.3 Efektivnost Obecná evaluační zjištění k efektivnosti působení ZRS ČR v sektoru zemědělství: V důsledku změny způsobu realizace podpory ZRS (rozdělení alokace mezi více příjemců) bylo nutné u realizovaných projektů upravit způsob realizace. U některých projektů došlo k omezení rozsahu aktivit a/nebo eliminaci jejich části, jeden projekt reagoval na uvedené překážky (a další externality) de facto plným přepracováním intervenční logiky v části, která se věnovala podpoře 11

12 Evaluační zpráva moldavských zemědělců. Negativní dopady těchto zpětných zásahů do intervenční logiky projektů v rámci jejich relevance a udržitelnosti byly diskutovány výše. Projekty podpořené ze ZRS ČR obecně nevykazovaly problém naplnit cílové hodnoty na úrovni výstupů (po revizích). Kvantitativní vyhodnocení naplňování cílů projektů na úrovni výsledků a celkových cílů je limitováno skutečností, že ve většině projektů nejsou výsledky operacionalizovány do podoby monitorovacích indikátorů a tyto následně kvantifikovány. I v případě, že projekt stanovuje monitorovací indikátory, tyto operacionalizace často nejsou relevantní. Typickým příkladem je monitoring výsledků/dopadů prostřednictvím měření plochy půdy obdělávané ve standardu ekologického zemědělství nebo objem produkce v tomto standardu tyto indikátory ale měří spíše výstupy projektu, rozhodně jimi nelze měřit celkový cíl projektů, tedy zvýšení konkurenceschopnosti (právě souvislost mezi zvýšením objemu ekologické produkce a růstem konkurenceschopnosti přitom má projekt potvrdit nebo vyvrátit). Realizované projekty rovněž ve většině nezavádějí systém sběru zpětné vazby ze strany cílových skupin nemonitorují změny v chování cílových skupin, kterých bylo dosaženo. Jako efektivní se v realizovaných projektech ukázalo zapojení českých odborníků. Ti do projektů přinášejí nejen individuální know-how, ale rovněž (na rozdíl od projektů donorů ze Západu ) zkušenost s transformací, kterou ČR prošla. Tyto skutečnosti jsou cílovou skupinou velmi oceňované. Za velmi efektivní je rovněž napříč realizátory, partnery i cílovými skupinami považován nástroj studijních cest. Je nejefektivnějším (z hlediska účinku a do značné míry i nákladnosti) způsobem pro transfer know-how a dobré praxe, zároveň slouží jako velmi silný motivační prvek. Obecné závěry hodnocení Vyhodnocení efektivnosti podpory má v důsledku výše identifikovaných limitů monitorovacího systému omezenou kapacitu. Hodnocení míry, do které projekty naplňují své cíle (především potom společný cíl, tedy zvyšování konkurenceschopnosti cílové skupiny) tedy musí být založeno na sběru primárních dat. (Vzhledem ke skutečnosti, že takové hodnocení je provázáno obecnými dopady projektu, jsou jeho výsledky uvedeny v rámci vyhodnocení kritéria dopadu.) Na úrovni výstupů bylo nutné u všech projektů přistoupit k revizím (v důsledku rozdělení alokace i s tím spojeného nejistého výhledu financování ve víceletém horizontu). Obecně bylo možné zaznamenat dva přístupy k revizím prvním bylo omezení rozsahu aktivit (tedy velikosti cílových skupin, jímž byla podpora poskytnuta) a úplné vypuštění části z nich, druhým přístupem potom bylo přeformulování intervenční logiky projektu s ohledem na nové podmínky. Z výsledků evaluace je zřejmé, že druhý přístup je vhodnější, byť je nutně doprovázet jistou mírou improvizace. Zpětná úprava původně navržené intervenční logiky totiž vede ke vzniku mezer, které mohou výrazně ovlivnit dosažení celkového cíle. Za přidanou hodnotu projektů financovaných ZRS ČR oproti jiným donorům považují shodně partneři projektů i zástupci cílových skupin především zapojení expertů s transformační zkušeností. Právě vysoká odbornost, která byla ale zároveň přesně aplikována na podmínky a potřeby dané lokality, spolu s pocitem, že ji přinášejí osoby, které rozumějí situaci v Moldavsku, poněvadž se ještě relativně nedávno nacházeli v obdobném kontextu, byla tím snad nejvíce oceňovaným aspektem především v rámci pilotního projektu ČZU. Závěry hodnocení efektivnosti ve vztahu k budoucímu zaměření ZRS ČR v sektoru zemědělství: kooperativy Jako velmi účelné a efektivní se v případě podpory rozvoje spolupráce mezi zemědělci ukázalo angažování silného domácího partnera, který má zkušenost s implementací projektů dalších mezinárodních donorů. V důsledku jeho angažovanosti bylo možné podporu zacílit tak, aby byla skutečně efektivní (s ohledem na výši alokace pro projekt i jeho časový horizont) a nedocházelo k případným konfliktům s aktivitami jiných donorů. Vzhledem k objemu ZRS ČR v sektoru moldavského zemědělství považuje hodnotitel za efektivní zaměření na úroveň grass roots tedy realizaci projektů, které umožní vznik základních podmínek a institucionálních předpokladů pro spolupráci mezi zemědělci. Ambicí ZRS ČR nemůže být, s ohledem na její finanční objem, podpora investic většího rozsahu do zpracovatelských technologií, které umožňují produkci s vyšší přidanou hodnotou). Možnosti ZRS ČR ovšem umožňují 12

13 Evaluační zpráva efektivní práci na úrovni komunit, odbourávání předsudků a nedůvěry zemědělců vůči spolupráci na úrovni produkce i jejího prodeje a zvyšování efektivity produkce za využití vnitřního potenciálu komunit. Tato práce na úrovni grass roots je, dle názoru hodnotitele, i nadále oblastí, kde budou prostředky ZRS ČR s přihlédnutím k aktivitám ostatních donorů utráceny nejúčinněji. Závěry hodnocení efektivnosti ve vztahu k budoucímu zaměření ZRS ČR v sektoru zemědělství: ekologické zemědělství Není pravděpodobné, že by rozsah podpory poskytované ZRS ČR byl dostatečný pro práci na úrovni trhu s ekologickými produkty jako celku. Pokud se ZRS ČR rozhodne angažovat v tomto sektoru (což evaluátor za splnění níže specifikovaných externích podmínek doporučuje), musí být provedena vědomá volba, zda bude poskytována podpora širokému okruhu příjemců, ovšem zaměřená pouze na tu část aktivit, v níž je spatřován největší deficit, anebo se podpora zaměří pouze na relativně malý okruh příjemců, těm ovšem poskytne intenzivní asistenci v delším časovém horizontu a provede je celým procesem. Podpora tak nezbytně získá charakter pilotních projektů. Hodnotitel považuje za evaluací prokázané (jakkoliv prozatím nelze analyzovat dlouhodobější dopady), že druhý přístup je efektivnější. První přístup se totiž do jisté míry spoléhá na to, že pokud je podpora poskytnuta dostatečně veliké cílové skupině, alespoň některé subjekty z této skupiny se vlivem externích faktorů uchytí a budou se dále rozvíjet. To, zda a za jakých podmínek se podpora u některých subjektů uchytí, ale tento typ projektu již nemůže kontrolovat. Efektivita takové intervence je tak závislá spíše jen na síle přesvědčení konkrétního zemědělce o správnosti cesty organické produkce. Zároveň prozatím není možné předpokládat, že se objeví jiný donor, který na sebe převezme část aktivit a dojde k jakési dělbě práce v podpoře ekologického zemědělství v Moldavsku jako celku mezi ZRS ČR a tímto donorem. V případě, že se ZRS ČR rozhodne jít druhou naznačenou cestou, tedy podporou několika málo projektů v kompletním spektru aktivit, je nutné si uvědomit, že půjde de facto o pilotní projekty. Smyslem pilotních projektů je vybudování příkladů dobré praxe a jejich následný prodej širší cílové skupině. Z toho ovšem plyne, že podporu bude možné jen obtížně možné kvantitativně vyhodnocovat. Bude možné sledovat kvalitativně, jak podpora tedy konverze k ekologickému zemědělství konkrétně způsobuje zvyšování konkurenceschopnosti daného podniku, poznatky takové pilotáže je obtížné zobecňovat. Jak bylo uvedeno u hodnocení relevance, hodnotitel se domnívá, že podpora ekologického zemědělství v Moldavsku má perspektivu a je vhodným cílem pro ZRS ČR. Je mezerou, které se nikdo nevěnuje, která ovšem může přinést nové poznatky a cesty pro rozvoj konkurenceschopnosti moldavského zemědělství. Pokud se ale má ZRS ČR této oblasti věnovat, je nezbytně nutné přijmout strategické rozhodnutí, jehož obsahem bude závazek angažovanosti po určitou dobu, a to i v případě, že bezprostředně nebudou okamžitě pozorovány pozitivní výsledky ty se mohou začít projevovat až v delším časovém horizontu. Vzhledem k tomu, že podpora tohoto typu bude mít charakter pilotních projektů (tj. projektů, které budují a akumulují dobrou praxi) musí být iniciativy doplněny kvalitními mediálními aktivitami. Hodnotitel na základě evaluačních zjištění konstatuje, že především projekt Člověka v tísni fungoval v této oblasti efektivně a je tak možné na získané zkušenosti dále navázat. Doporučení relevantní zjištěním a závěrům hodnocení efektivnosti (podrobněji viz kapitola 7): S ohledem na omezený rozpočet ZRS ČR pro podporu zemědělství v Moldavsku doporučuje hodnotitel zúžit/zpřesnit cíl podpory. Hodnotitel navrhuje následující cíle: Podpora stabilizace venkovských lokalit a snižování chudoby (prostřednictvím podpory kooperace mezi zemědělskými producenty), rozvoj lidských zdrojů v zemědělství a pilotní projekty pro ověření podpory ekologického zemědělství jako nástroje zvyšování konkurenceschopnosti malých a středních zemědělců; Hodnotitel doporučuje do budoucnosti zachovat podporu budování kooperativů v konkrétních lokalitách. Důraz by ovšem měl být kladen na malé lokality, které se prozatím nemohou kvalifikovat k podpoře velkých donorů; Hodnotitel doporučuje pokračování podpory rozvoji ekologického zemědělství v Moldavsku jako nástroje pro zvyšování konkurenceschopnosti, ovšem formou pilotních projektů, které jsou 13

14 Evaluační zpráva zaměřeny na systematické budování dobré praxe v případě omezeného počtu zemědělských podniků; Systematizovat monitoring projektů na úrovni výsledků zvýšit důraz na formulaci výsledkům (cílům projektu) odpovídající monitorovací indikátory a kvantifikaci jejich cílových hodnot; Posílit procesy sběru kvantitativních dat od příjemců podpory především potom ekonomické ukazatele na úrovni jednotlivých podpořených podniků. Posílit procesy sběru zpětné vazby podpořených účastníků, a to rovněž s časovým odstupem od udělení podpory; Zachovat v projektech realizovaných na úrovni grass roots důraz na odbornou kvalifikaci expertů a jejich původ z ČR nebo jiných členů EU z regionu střední a východní Evropy; Zachovat při realizaci budoucích projektů důraz na předávání dobré praxe formou studijních návštěv. 4.4 Udržitelnost V rámci hodnocení projektů podpořených ZRS ČR byla učiněna následující sektorová zjištění: Žádný z projektů podpořených ZRS ČR v sektoru zemědělství nebyl vyhodnocen jako bez výhrad udržitelný. Jedním z důvodů prozatím nejisté udržitelnosti některých výstupů aktivity ZRS ČR v sektoru zemědělství je nejistý finanční výhled realizovaných projektů ty měly finance zajištěné vždy pouze do konce aktuálního roku. Tato skutečnost oslabuje realizaci aktivit systémového charakteru, které by posílily perspektivu udržení výstupů. Udržitelnost některých iniciativ ohrožuje také relativně krátká doba, po kterou bylo možné cílovým skupinám poskytovat podporu. Dalším obecným problémem udržitelnosti projektů, je nedostatečný důraz části projektů podpořených ZRS ČR na prodej a marketing. Aktivity podpořené ZRS ČR v Moldavsku v sektoru zemědělství odpovídají potřebám a problémům moldavských malých a středních zemědělců a mají potenciál posílit konkurenceschopnost podpořených cílových skupin. Horší hodnocení udržitelnosti těchto iniciativ tak nespočívá v samotném zacílení projektů, ale spíše ve způsobu jejich realizace. Jako jeden z klíčových problémů se ukázalo časové hledisko. Obzvláště to platí u aktivit na podporu spolupráce zemědělců (projekt ČZU). Do jisté míry je možné uvést, že projekt odchází od rozdělané práce. Založeným kooperativům je nutné nadále poskytovat asistenci a podporu, v opačném případě je minimálně v jednom případě téměř jisté, že výstupy udržitelné nebudou, situace ostatních kooperativů je rovněž prozatím docela křehká na to, aby již fungovaly zcela samostatně. Jistou více či méně silnou podmínkou dalšího budoucího rozvoje těchto kooperativů jsou rovněž investice do zpracovatelských technologií, které prozatím nejsou jakkoliv zajištěné. Časovému hledisku je nutné v sektoru zemědělství věnovat obzvláštní pozornost je nutné brát v úvahu délku vegetačního cyklu. Pokud je konkrétní projekt zaměřen na technologii zemědělské produkce (s cílem zvýšit její efektivitu a/nebo vyhovět konkrétním normativním požadavkům např. ekologické certifikace), konkrétní efekty intervence se projeví nejdříve na konci vegetačního období. Pokud nejsou z jakéhokoliv důvodu uspokojivé (v jednom z hodnocených projektů byla kupříkladu část sadby napadena parazitem) a vzniká tak potřeba produkční technologii dále upravit a testovat opět ovšem je nutné uvažovat o horizontu vegetačního cyklu. Zásadním determinantem udržitelnosti výstupů je, dle zjištění hodnotitele, rentabilita nového nebo upraveného způsobu produkce. Podpořeným podnikům se tedy musí ekonomicky vyplácet produkce v kooperativu, produkce v režimu ekologického zemědělství, atd. Ta ovšem často není zaručena samotnou úpravou technologie produkce. Naopak, evaluace ukázala, že především v aktivitách zaměřených na podporu rozvoje ekologického zemědělství jako prostředku zvyšování konkurenceschopnosti často úprava technologie produkce vede k vyšším nákladům na jednotku produkce vypěstovat stejný objem produkce je dražší. Obdobný problém byl ale zaznamenán také 14

15 Evaluační zpráva v některých kooperativech: úprava výrobní technologie sice vede k vyššímu výnosu, to ovšem nezaručuje zvýšení konkurenceschopnosti, pokud nejsou pěstitelé schopni takový objem produkce prodat. Základní podmínkou pro udržitelnost výstupů je umístění produkce na odpovídající segment trhu, který zajistí její ekonomickou návratnost. Takto zaměřené aktivity ovšem byly v některých projektech poddimenzované, což má za následek, že udržitelnost části výstupů není zcela zaručená. Doporučení relevantní zjištěním a závěrům hodnocení udržitelnosti (podrobněji viz kapitola 7): Hodnotitel doporučuje realizovat spíše menší počet projektů s větším finančním objemem a systematickým přístupem k dané problematice. Silně naopak nedoporučuje dodatečné dělení alokace mezi více projektů (v případě, že je aplikován dotační model); V případě, že bude zachována podpora vzniku a rozvoje kooperace doporučuje hodnotitel zvážit prodloužení časového rámce pro realizaci projektu na cca 5 let. Posílit v projektech důraz na umisťování zemědělské produkce na trh a její marketing. 4.5 Dopady Obecná evaluační zjištění ve vztahu k dopadům intervencí ZRS ČR v sektoru zemědělství: Řada příjemců obdržela podporu velmi malé intenzity, jejíž dopady nelze kvantitativně vyjádřit z důvodu velmi malé kauzální vazby na celkový cíl intervence. Kvantitativní vyjádření dopadů podpory vyšší intenzity je prozatím založeno na odhadech a/nebo očekáváních cílových skupin. Na robustní vyhodnocení dopadů, které by bylo možné pozorovat v ekonomických datech podpořených podniků, je prozatím příliš brzy dopady se projevují v delším horizontu. Bezprostředně pozitivní dopad intervence ve smyslu zvyšování konkurenceschopnosti zemědělců byl zaznamenán především v důsledku posilování kooperace; jeho potenciál je ovšem bez další podpory investičního charakteru omezený. V případě cílových skupin, které obdržely intenzivní podporu zaměřenou na konverzi k ekologickému zemědělství, je možné pozorovat potenciál naplňování cíle intervence především v případě, že byla pozornost věnována uvádění produkce na trh. Zároveň ale v tomto sektoru existuje řada objektivních externích faktorů, které výrazně ovlivňují dosahování cíle a je nutné je brát v potaz. Hodnotitel nezaznamenal významné negativní dopady intervencí na úrovni cílových skupin ani jejich okolí. Naopak, především iniciativy na podporu kooperace posilují lokální komunity a jejich vnitřní rozvojové potenciály. Příčinná souvislost mezi poskytnutím školení bez další návazné podpory vyšší intenzity a zvýšením konkurenceschopnosti zemědělce je jen velmi malá. Robustní kvantitativní vyhodnocení dopadů školení by tak vyžadovalo očištění o externí vlivy, jejichž kauzální vazba na vývoj konkurenceschopnosti je výrazně silnější. Při kvalitativním hodnocení vnímají osoby z cílové skupiny (které neobdržely jinou podporu vyšší intenzity) dopady poskytnutého školení především v motivaci a inspiraci, bezprostřední vliv na konkurenceschopnost ovšem zaznamenán nebyl. I přesto tyto aktivity mají v projektech ZRS své místo. Na jedné straně mohou doplnit informace, které zemědělci získávají z jiných zdrojů, nebo je nasměrovat k podpoře vyšší intenzity. Na druhé straně často fungují jako první filtr při výběru kandidátů pro podporu vyšší intenzity. Metodologické zachycení jejich obecného dopadu je ovšem (mimo kvalitativní analýzu) obtížné. Reálné dopady ekonomického charakteru, které odpovídají celkovému cíli působení ZRS ČR v sektoru zemědělství (tedy zejm. posilování konkurenceschopnosti podpořených zemědělců) se projevují v delším časovém horizontu prozatím je tedy nebylo možné zaznamenat robustně v ekonomických datech cílové skupiny (ta navíc nejsou nikde agregována a v případě rodinných farem pravděpodobně často ani neexistují). Analýza ovšem potvrdila, že především iniciativa na podporu spolupráce zemědělců má potenciál iniciovat pozitivní ekonomické dopady podrobněji viz hodnocení projektu ČZU v příloze. Samy o sobě tyto aktivity pochopitelně nezpůsobí převedení zemědělců v daném kooperativu do kategorie 15

16 Evaluační zpráva konkurenceschopných zemědělců, vytváří ovšem základní předpoklady pro ekonomický rozvoj v dané lokalitě. Dopady iniciativ usilujících o zvyšování konkurenceschopnosti prostřednictvím konverze k ekologickému zemědělství prozatím nelze kvantitativně pozorovat. Především u zemědělců zapojených do projektu Charity není tato základní hypotéza potvrzena ani kvalitativně aktivity projektu zcela bezprostředně nevedou ke zvýšení konkurenceschopnosti. Pokud má být tohoto cíle dosaženo, je nutné zemědělcům dále poskytovat asistenci především při vstupu do správného segmentu trhu, budování stabilního okruhu klientů, péči o klienty, podpoře exportu, atd. Výsledky projektu ČvT vykazují vyšší potenciál, že stanoveného dopadu bude skutečně dosaženo, pro jednoznačné hodnocení je ovšem ještě příliš brzy. Je ovšem zároveň nutné uvést, že intervenční logice využívající podpory ekologického zemědělství jako nástroje pro zvyšování konkurenceschopnosti hraje významnou roli řada externalit, z nichž část není možné ze strany projektů podpořených ZRS ČR kontrolovat: Politická podpora je, dle zjištění evaluace, jedním z klíčových faktorů rozvoje sektoru ekologického zemědělství. Ukončení finanční podpory konverze k ekologickému zemědělství mělo za následek rapidní pokles zájmu moldavských farmářů. Nejistotu v tomto smyslu ještě zvyšují blížící se moldavské volby, jejichž dopad na podporu státu ekologickému zemědělství nelze vůbec předjímat. I přesto by ovšem bylo vhodné nadále podporovat pokračování fungování pracovní skupiny, která byla založena projektem Člověka v tísni, a prohlubování jejich aktivit které mohou vést ke zvýšení tlaku na politickou reprezentaci v oblasti podpory ekologického zemědělství. Dalším omezením pro rozvoj ekologického zemědělství je dostupnost ekologických přípravků na ochranu rostlin. Jejich nedostatek je velmi silným omezujícím faktorem zejména pěstování zeleniny v ekologickém standardu, která vyžaduje vyšší míru péče, než kupříkladu některé ovoce nebo obilí. Výrobci ekologických přípravků na ochranu rostlin prozatím nejsou dostatečně motivováni pro jejich certifikaci v Moldavsku, poněvadž jde o příliš malý trh, na kterém se nákladný proces certifikace nevyplatí realizovat. Další externalitou, kterou je nutné mít na zřeteli, je kapacita certifikačních orgánů. Pokud má být dosaženo cíle vývozu moldavské bio produkce do zemí EU, musí být certifikace realizovány zcela věrohodným subjektem; certifikace ovšem musí být zároveň ekonomicky dosažitelná pro malé a střední zemědělce. Ideální by proto bylo, aby tyto domácí subjekty získaly mezinárodní akreditaci a mohly tak poskytovat certifikáty, které jsou automaticky platné v EU. Doporučení relevantní zjištěním a závěrům hodnocení dopadů (podrobněji viz kapitola 7): Hodnotitel doporučuje do budoucnosti zachovat podporu budování kooperativů v konkrétních lokalitách. Důraz by ovšem měl být kladen na malé lokality, které se prozatím nemohou kvalifikovat k podpoře velkých donorů; Hodnotitel doporučuje realizovat spíše menší počet projektů s větším finančním objemem a systematickým přístupem k dané problematice. Silně naopak nedoporučuje dodatečné dělení alokace mezi více projektů (v případě, že je aplikován dotační model); Hodnotitel doporučuje pokračování podpory rozvoji ekologického zemědělství v Moldavsku jako nástroje pro zvyšování konkurenceschopnosti, ovšem formou pilotních projektů, které jsou zaměřeny na systematické budování dobré praxe v případě omezeného počtu zemědělských podniků; Posílit v projektech důraz na umisťování zemědělské produkce na trh a její marketing; Posílit procesy sběru kvantitativních dat od příjemců podpory především potom ekonomické ukazatele na úrovni jednotlivých podpořených podniků. Posílit procesy sběru zpětné vazby podpořených účastníků, a to rovněž s časovým odstupem od udělení podpory. 4.6 Zohlednění průřezových principů. Hodnotitel neshledal výrazné výhrady vůči implementaci projektů ve vztahu k řádné správě věcí veřejných. Část z podpořených projektů se naopak snaží posílit principy řádné správy věcí veřejných, a to ať už na 16

17 Evaluační zpráva lokální úrovni, nebo v konkrétním sektoru. Na lokální úrovni působí především projekt ČZU, jehož vedlejším efektem je posilování participace občanů na komunitním životě a na iniciativách směřujících k rozvoji dané lokality. Projekt se pokouší maximálně využívat vnitřního potenciálu lokalit a budovat spolupráci zdola, nikoliv šablonovitou implementací předepsaného modelu. Co se sektorové úrovně týče, máme na mysli především iniciativy na podporu systematického rozvoje sektoru ekologického zemědělství, které postupují zdola a snaží se o maximální participaci relevantních subjektů na formulování základních problémů a potenciálů ekologického zemědělství a konkrétních návrhů pro rozvoj této oblasti. Všechny tyto zmíněné iniciativy se pokoušejí o implementaci moderních přístupů ke správě věcí veřejných, založených především na maximální participaci relevantních stakeholderů a formulaci agendy zdola. Pozitivně jsou rovněž hodnoceny snahy některých realizátorů o zavádění moderních prvků Results-Based Managementu do implementace projektů (operacionalizace cílů do měřitelných indikátorů, kvantifikace cílů, zavádění systematického přístupu ke sběru zpětné vazby, atd.). V této oblasti je ovšem rovněž prostor pro výrazná zlepšení kvantifikace cílů často nebyly zcela relevantní jejich formulacím, systematická zpětná vazba nebyla u většiny projektů zavedena. Prostor pro zlepšení je rovněž v otázce transparentnosti vykazování nákladů projektů a jejich provazování s konkrétními aktivitami. Projekty zaměřené na podporu ekologického zemědělství bezprostředně přispívají k prosazování managementů, které jsou šetrnější k přírodním zdrojům a zároveň podporují biodiverzitu a ochranu půdy. Také u dalších projektů byly zaznamenány některé pozitivní efekty na životní prostředí část kooperativů podpořených v projektu ČZU kupříkladu v menší míře aplikuje minerální hnojiva (zavádění zavlažovacích technologií, využívání organických hnojiv). Nebyly zaznamenány žádné bezprostřední negativní dopady projektů na téma životního prostředí. Žádný z projektů nemá bezprostřední implikace na genderovou tematiku, část z aktivit ovšem byla zaměřena přímo na ženy a jejich postavení v tradičním modelu hospodaření na zemědělské půdě (kupříkladu jeden díl TV programu byl specificky zaměřen na ženy v zemědělství a prezentoval dobrou praxi, jak mohou rozvíjet své vlastní podnikatelské záměry). Realizátoři ve svých zprávách uvádějí, že dbali na generovou vyváženost v rámci realizovaných vzdělávacích aktivit. Vizibilita podpory ZRS ČR je závislá především na intenzitě marketingových a PR aktivit daného projektu. Vzhledem ke skutečnosti, že podpora poskytuje investiční prostředky jen ve velmi malém rozsahu, projektům chybí trvalejší nositelé vizibility. Nejúspěšnější iniciativou co se týče vizibility ZRS ČR proto jednoznačně bylo televizní vysílání. Naopak, relativně malé publikum pro aktivity v oblasti vizibility mají projekty realizované na lokální úrovni nebo projekty, které obsahují především podporu nízké intenzity (zde mohou být trvalejšími nositeli vizibility pouze vytištěné publikace). 5 Synergie a jejich využití 5.1 EQ 3.1 Do jaké míry byly hodnocené projekty provázané? Existovaly mezi nimi synergické vazby? Do jaké míry byly tyto synergické vazby využity? Projekty byly sice provázány jedním strategickým cílem, formulovaným výzvou ČRA (zvyšování konkurenceschopnosti moldavských malých a středních zemědělců), tohoto cíle ovšem dosahují odlišnými metodami. UZEI a ČZU Projekt UZEI vnímá jako klíčové k nastartování konkurenceschopnosti malých a středních zemědělců šíření know-how a dobré praxe mezi co nejširší okruh cílové skupiny. Projekt tak nepracuje v terénu, s konkrétními zemědělci, je realizován na národní úrovni. Projekt ČZU je, co se týče metodologie, přesným opakem. Rezignuje na globální cíle a snahu zasáhnout co nejširší cílovou skupinu a věnuje se budování potenciálu pro rozvoj malých a středních zemědělců na úrovni konkrétních čtyř komunit. Jeho cílem je poskytnout takovou asistenci, aby byli farmáři z dané komunity schopni využít sdílených zdrojů a potenciálů ke společnému růstu. Již z logiky věci tak vyplývá, že se tyto dva projekty neměly kde potkat neexistují mezi nimi žádné styčné plochy. 17

18 Evaluační zpráva Charita a Člověk v tísni Naopak další dva projekty jsou si, co se samotné metody týče, velmi podobné. Jejich logikou je iniciace zvyšování konkurenceschopnosti prostřednictvím podpory ekologického zemědělství. Vychází z toho, že ekologické zemědělství z principu produkuje zboží s vyšší přidanou hodnotou než konvenční zemědělství, konverze farmářů k ekologickému zemědělství tak má nastartovat jejich hospodářský rozvoj. Tyto dva projekty jsou si podobné rovněž použitými nástroji a aktivitami, kterými má být dosahováno dílčích cílů, tedy konverze k ekologickému zemědělství a rozvoj těchto podniků. Na počátku obou projektů proto proběhla jistá koordinace aktivit tak, aby se případně nezdvojovaly. Tato koordinace měla spíše povahu jisté demarkace, než vymezení synergií a návrh strategie, jak těchto synergií využít. Vymezení rolí spočívá především v tematickém a geografickém hledisku. Oba projekty ovšem poskytovaly potenciál pro hlubší koordinace a synergie, které nebyly využity. Oba projekty kupříkladu nezávisle na sobě zpracovávaly materiály pro školení v oblasti marketingu a obchodního plánování. Hospodárnějším řešením (s potenciálně kvalitnějším výstupem) by přitom bylo zpracování společného modulu, na kterém by se podíleli experti obou projektů. V rámci obou projektů byly zpracovávány metodické materiály pro technologie pěstování v režimu ekologického zemědělství. Hodnotitel ovšem nezaznamenal, že by docházelo ke sdílení těchto materiálů. Oba projekty rovněž realizovaly mediální kampaně (byť tato komponenta byla silnější v projektu Člověka v tísni), opět ovšem bez vzájemné koordinace. Dalšími potenciálními oblastmi pro koordinaci by mohli být kupříkladu experti, kterých jednotliví realizátoři využívají, nebo data a informace jejich lokálních partnerů (formálních i neformálních). Vzhledem k zaměření projektu je také možné si představit synergické vazby na úrovni cílové skupiny: Zatímco Charita se věnovala většímu počtu zemědělců, ovšem poskytovala podporu s nižší intenzitou, Člověk v tísni pracoval s relativně malým počtem perspektivních zemědělců, kterým tak poskytl koncentrovanou a intenzivní podporu. Je tedy možné si představit spolupráci ve formě předávání klientů pokud by projekt Charity zachytil obzvláště perspektivního zemědělce, po základním školení a asistenci při zpracování podnikatelského záměru a provedením procesem certifikace, mohl by být tento klient předán do projektu Člověka v tísni pro intenzivnější podporu a jakousi inkubaci jeho podnikatelského záměru až do fáze, kdy daný zemědělec má vybudovány přístupy na trh a dodává stabilnímu okruhu klientů. V rámci realizace projektů byly skutečně zaznamenány jednotlivé případy, kdy došlo k předání klientů z projektu Charity do projektu Člověka v tísni, šlo ovšem o řád jednotek, většina z nich přitom do projektu Člověka v tísni přestupovala až po ukončení projektu Charity (Člověk v tísni má, na rozdíl od Charity, zajištěno pokračující financování z programu USAID). Nešlo tedy o systematickou a plánovanou činnost. Nedostatečně využité synergie Otázka synergií mezi projekty a naplnění potenciálu těchto synergií byly předmětem rozhovorů s realizátory projektů i jejich partnery (pokud projekt partnera měl). Především v případě projektů Charity a Člověka v tísni byla všemi zapojenými subjekty konstatována vysoká míra provázanosti projektových aktivit. Zároveň si ovšem realizátoři projektů uvědomují, že potenciálu spolupráce mezi těmito dvěma projekty a využití synergií nebylo uspokojivě využito maximálně bylo dosaženo, aby se aktivity bezprostředně nezdvojovaly. Hlavní důvod této skutečnosti je nutné vidět především v dosti slabé motivaci ke spolupráci napříč projekty, pokud není nařízena shora. Pokud realizátoři se spoluprací napříč projekty nepočítají již při jejich návrhu, nejsou motivováni dodatečně dobrovolně upravovat aktivity svého projektu ve spolupráci s jinými realizátory raději realizují projekt tak, jak jej mají naplánovaný, s tím, že se nebrání případné spolupráci (v tom smyslu, že jsou otevření tomu, aby se jiní realizátoři zapojili do aktivit jejich projektu). Vzájemná koordinace, sdílení zdrojů, vyhledávání a využívání synergií, atd. není v popisu práce realizátorů jednotlivých projektů. Jejich klíčovým zájmem je, aby jejich vlastní projekt byl realizován v souladu s projektovou dokumentací a cíli projektu koordinace a rozdělení úkolů by přitom naplnění některých cílů mohlo po administrativní stránce, nikoliv věcné ohrozit. Jinými slovy, nelze očekávat dobrovolný pro-aktivní přístup jednotlivých realizátorů směrem k úpravě aktivit jejich projektů tak, aby byly lépe koordinovány to je pro implementaci projektu spíše komplikace. Pokud ke koordinaci docházet má, je nutné ji aktivně iniciovat a facilitovat ze strany donora (a tedy realizátory ke spolupráci nutit ). Absence tlaku ze strany donora (který do otázky koordinace projektů vstoupil pouze na začátku jejich 18

19 Evaluační zpráva realizace) na realizátory je patrně nejdůležitějším objektivním důvodem skutečnosti, že synergického potenciálu projektů nebylo dostatečně využito. Tlak na vzájemnou koordinaci nebyl, dle informací hodnotitele, v případě projektů Charity a Člověka dostatečný, ti byli pouze vyzváni, aby sami koordinovali svou činnost. V důsledku toho nebyla koordinace systematická (realizační týmy se pravidelně nescházely a výměna informací mezi nimi byla relativně nízká) a některé aktivity, které jsou si typově podobné (vývoj obdobně zaměřených vzdělávacích modulů, zajišťování expertů, atd.), byly realizovány duplicitně. Ostatní možné synergie zaznamenané hodnotitelem Jistý potenciál pro provázání projektových aktivit existoval i s ostatními projekty. Projekt ČZU mohl využívat know-how co se týče vzdělávání v oblasti marketingu a strategického plánování v podniku, získaný ostatními dvěma projekty a naopak. Společné mohly být aktivity v oblasti PR a informovanosti veřejnosti. Projekt UZEI mohl alespoň částečně využít zkušeností ostatních projektů při plánování a výrobě svých filmů. Jednotlivé projekty mohly sdílet sítě, které si v rámci své realizace vytvořily, pro distribuci informací o aktivitách jiných projektů (otevřené dny, vzdělávání, workshopy, výstavy, atd.) k tomu částečně došlo pouze v projektu Charity, která pro distribuci informací využívala sítě ACSA, partnera projektu ČZU. Tyto aktivity ovšem nikdo nekoordinoval, projekty tak byly realizovány de facto izolovaně (byť většinou navzájem o sobě věděly s výjimkou projektu UZEI, o němž měli realizátoři ostatních projektů jen velmi omezené nebo žádné informace). 5.2 EQ 3.3 Do jaké míry jsou hodnocené projekty provázány s aktivitami dalších subjektů v daném sektoru a území? Je možné identifikovat doplňkovost a synergii mezi aktivitami projektů a dalších subjektů v daném sektoru a území? Velcí odvětvoví donoři V moldavském zemědělství se angažuje řada dalších zahraničních donorů, někteří z nich s výrazně vyššími finančními objemy. Z velkých donorů to jsou především následující: USAID: Implementuje především pětiletý projekt ACED (Agriculture Competitiveness and Enterprise Development Project) v celkové hodnotě cca 16 mil. $. Tyto prostředky jsou využívány především pro přímou podporu farmářů v jejich přístupu na trh a orientaci na produkci s vysokou přidanou hodnotou. Projekt tak poskytuje technické konzultace, co se týče vlastního procesu zpracování zemědělské produkce, strategického plánování a obecně rozvoje podniku, a poskytuje rovněž investice do infrastruktury. Další významnou aktivitou je propojování jednotlivých producentů a jejich orientace na potřeby trhu. Součástí projektu je také podpora rozvoje podnikatelského prostředí (vč. odstraňování byrokratických a regulatorních překážek) a informační podpora. Jde o největší projekt, který organizace USAID v Moldavsku v současnosti implementuje. Primární cílovou skupinou jsou především zemědělské a zpracovatelské podniky. Součástí projektu tak jsou intenzivní školení, individuální konzultace a podpora, analýzy trhu a jeho potřeb a další elementy technické asistence, budování stabilního regulatorního prostředí a v neposlední řadě investice (především do zpracovatelských technologií, ale také do závlahových zařízení a další infrastruktury související se zemědělskou produkcí). Světová banka: Moldova Agriculture Competitiveness Project v celkové hodnotě cca 31 mil. $ pro pětileté období Cílem projektu je posílit konkurenceschopnost zemědělského a potravinářského sektoru prostřednictvím podpory zemědělců v přístupu na trh, rozvoje systému bezpečnosti potravin (a jeho sladění s normami EU) a v neposlední řadě podpory udržitelného hospodaření se zemědělskou půdou. Co se zemědělských a zpracovatelských podniků týče, projekt je opět zaměřen na podporu přístupu jejich produkce na trh a orientaci na produkci s vysokou přidanou hodnotou. Významnou součástí tohoto projektu je budování formálních i neformálních 19

20 Evaluační zpráva partnerství (kooperativy, družstva, skupiny producentů) a poskytování investic na instalaci posklizňových technologií. Evropská unie implementuje v Moldavsku několik projektů, které mají spíše charakter technické asistence podpora zavádění norem a standardů v oblasti bezpečnosti potravin a původu zemědělských produktů, nebo technická asistence pro ekonomickou stimulaci (rozpočtová podpora) ve venkovských oblastech. Projekty se pohybují v řádu jednotek milionů eur. Ostatní donoři, duplicity a koordinace Mimo výše uvedené projekty velkých donorů se ve specifických oblastech sektoru zemědělství angažují také menší národní donoři. Lichtenštejnská rozvojová služba působí především v oblasti sekundárního zemědělského vzdělávání, podobně také rakouská rozvojová pomoc se částečně zaměřuje na oblast středního a profesního vzdělávání v oblasti zemědělství. Iniciativy v oblasti zvyšování konkurenceschopnosti moldavských podniků a farmářů s výhledem na otevření evropského trhu realizuje také SIDA (švédská vládní agentura zahraniční pomoci). Podobně také polská rozvojová pomoc realizuje projekty na podporu rozvoje malých a středních zemědělců v rozsahu řádově srovnatelném s českou ZRS (cca mil. Kč za rok 2013). Polské projekty se, mimo jiné, zaměřují rovněž na budování modelových farem, poskytování technické pomoci rozvoji poradenských struktur a zakládání kooperativů a producentských skupin (jeden projekt na podporu těchto aktivit, včetně založení čtyř producentských skupin, implementovaný v letech , měl hodnotu cca 8 mil. Kč. Koordinace donorů Aktivity jednotlivých donorů v sektoru zemědělství prozatím nejsou uspokojivě formálně koordinovány. Z pohledu hodnotitele chybí větší koordinační aktivita na straně moldavského Ministerstva zemědělství. Čas od času se objeví iniciativy neformální koordinace rozvojové pomoci v sektoru zemědělství především velkých donorů, nejde ovšem o systematické a pravidelné aktivity. Koordinace mezi jednotlivými donory se tak prozatím odehrává především na bilaterální bázi. Synergie ZRS ČR a aktivit ostatních donorů Jak je ze stručného přehledu výše zřejmé, řada aktivit realizovaných v rámci projektů ZRS ČR je skutečně podobná aktivitám jiných donorů. Projekty zaměřené především na zvyšování konkurenceschopnosti moldavských farmářů a podporu jejich umisťování na trh jsou předmětem většiny projektů zaměřených do oblasti zemědělství, především projekt Světové banky rovněž intenzivně využívá metodu posilování kooperace zemědělců. Jistým specifikem českých projektů může být jejich zaměření na skutečně malé (maximálně střední) zemědělce, které jsou často pod rozlišovací schopnost velkých projektů. Během realizace projektů nedocházelo, s jistou výjimkou v případě projektu Člověka v tísni, ke koordinaci s dalšími rozvojovými projekty, a to ani na úrovni pouhého informování o realizovaných aktivitách. Jistou implicitní koordinaci však je možné pozorovat v zapojení organizace ACSA do projektu ČZU, který je svým zaměřením i metodou nejblíže standardním projektům na podporu moldavského sektoru zemědělství. Tato organizace je zároveň zapojena do implementace velkých projektů, tedy především budování kooperace a posilování konkurenceschopnosti zemědělců financované z prostředků Světové banky implementaci projektu ČZU (který je obecně nejblíže aktivitám velkých donorů) bylo v důsledku tohoto zapojení možné nastavit tak, aby nedocházelo ke kolizím. Zároveň ale nebyly realizovány aktivity, které by posílily propojení aktivit projektu ČZU s projekty velkých donorů. Podobně, tedy prostřednictvím lokálního partnera zapojeného do řady dalších projektů, byla informace o aktivitách ostatních donorů akumulována i v případě projektu Charity. Pozice malých a velkých odvětvových donorů Vzhledem k zapojení ACSA již do raných fází projektu ČZU, kdy docházelo k identifikaci lokalit pro jeho realizaci, je do jisté míry zaručeno, že projekt nebude kolidovat s aktivitami velkých donorů. Jinými slovy, právě zapojení ACSA zaručilo, že projekt byl umístěn do kontextu, který odpovídá jeho rozsahu i možnostem tedy že byl umístěn správně ve vztahu k iniciativám jiných donorů, aniž by v tomto smyslu došlo ke skutečné koordinaci. Zdá se ovšem, že má-li být ZRS ČR dále aktivní v oblasti budování kooperace a rozvoje kapacity a konkurenceschopnosti zemědělců na lokální úrovni, neměla by se patrně spoléhat pouze na takto 20

21 Evaluační zpráva zprostředkovanou informaci o správném zacílení projektu (do značné míry se dá říci, že dobré umístění projektu ČZU v komplexu aktivit jiných podstatně větších donorů bylo dílem náhody ve výběru partnera). Iniciativy ZRS ČR v oblasti budování spolupráce by tedy měly být založeny na koordinaci ve vztahu k velkým donorům tak, aby byla identifikovaná taková role českých projektů, která nejlépe přispěje rozvoji sektoru zemědělství a nebude kolidovat s jinými projekty. Legitimní otázkou samozřejmě je, zda budování kooperace na komunitní úrovni bude správným směrem pro investice ZRS ČR v situaci, kdy je tato oblast velmi intenzivně podporována velkými projekty. Nebo jinak, jakou přidanou hodnotu může v tomto komplexu projektů mezinárodních donorů přinést podpora, která je řádově nižší než kapacita velkých projektů? Existuje vůbec potenciál pro to, aby česká rozvojová spolupráce způsobila nějakou změnu v tomto sektoru za prostředky, které jsou drobnými oproti financím, které do těchto aktivit investují velcí donoři? Hodnotitel se na základě realizovaného výzkumu v terénu a především na základě realizovaných rozhovorů se zástupci moldavské státní správy a jiných donorů domnívá, že na otázku výše lze odpovědět pozitivně malé prostředky ZRS ČR mají mezi aktivitami velkých donorů na podporu spolupráce na lokální úrovni své místo, musí ovšem být správně zacíleny. Hodnotitel je toho názoru, že správné místo malých prostředků (ve srovnání s investicemi velkých donorů) v oblasti podpory spolupráce zemědělců jsou malé lokality a podniky, které jsou prozatím pod rozlišovací schopností velkých donorů. Podporu velkých hráčů nemohou čerpat kterékoliv komunity, je nutné splnit některé základní kvalifikační předpoklady týkající se především stupně rozvoje dotčených podniků a také jejich velikosti. Hodnotitel dovozuje, že existuje prostor pro podporu těch komunit, které se prozatím do velkých finančních schémat nekvalifikují, a poskytnout tak základní podmínky pro jejich rozvoj (a možný budoucí vstup do projektu některého z velkých donorů, který bude zahrnovat rovněž investice většího rozsahu). Projekty tohoto typu tedy mají smysl v případě, že půjde skutečně o grass roots iniciativy, zaměřené na vznik naprosto základních podmínek, které mohou posloužit jako odrazový můstek pro komplexnější iniciativy. Tento model byl úspěšně aplikován v případě projektu ČZU - realizátor a především partner projektu věnovali značné úsilí tomu, aby byla podpora skutečně směřovaná do těch lokalit, kde může i přes svůj omezený objem způsobit pozitivní změnu a podrobné analýze potřeb a problémů vybraných lokalit byla věnována velká pozornost. Hodnotitel proto konstatuje, že výše uvedená základní podmínka pro relevanci podpory omezeného rozsahu byla v projektu ČZU splněna. Zcela jiná je pozice projektů zaměřených na oblast ekologického zemědělství. Dle našich znalostí (a dle vyjádření zástupců donorů, kteří se účastnili evaluace) neexistuje mimo ZRS ČR žádný jiný zahraniční donor, který se rozvoji organického zemědělství v Moldavsku systematicky věnuje (ovšem s výjimkou vstupu USAID do financování projektu Rozvoj ekologického zemědělství v Moldavsku, realizovaného Člověkem v tísni). Na jedné straně tak zaměření na tento sektor může ZRS ČR i při relativně malém objemu financí přinést významnou vizibilitu a jednoznačnou profilaci. Na druhé straně ovšem skutečnost, že prozatím patrně neexistuje potenciál pro zapojení více donorů do rozvoje této oblasti (které by umožnilo jistou dělbu práce a vytvořilo podmínky pro komplexní podporu), je také nevýhodou a představuje ohrožení pro udržitelnost a tím také relevanci podpory ZRS ČR. 6 Závěry Relevance podpořených projektů 1. Zaměření projektů jsou obecně relevantní potřebám daného sektoru formulovaným národními strategickými dokumenty, cílovými skupinami i zástupci veřejné správy nebo akademickými pracovníky. S ohledem na strukturu sektoru zemědělství v Moldavsku a jeho strukturální problémy a potřeby je jako nejvíce relevantní hodnocen projekt ČZU 2. Jako vysoce relevantní v oblasti transferu know-how a dobré praxe jsou napříč projekty i typy dotazovaných subjektů (realizátoři, partneři, cílové skupiny, státní správa, akademická sféra) hodnoceny studijní cesty zástupců cílových skupin. Ty mají navíc rovněž silnou motivační složku. 21

22 Evaluační zpráva 3. Nejvyšší relevanci projektu ve vztahu k problémům a potřebám cílových skupin vykazuje projekt ČZU, zároveň také nejvyšší relevance metody projektu - kauzální vztah mezi aktivitami projektu a konečným cílem (zvyšování konkurenceschopnosti malých a středních zemědělců) je nejsilnější a také nejméně závislý na externalitách, které projekt nemůže ovlivnit. 4. Zároveň ale jde o oblast, v níž je aktivní řada dalších donorů, kteří na budování kooperativů a posilování kooperace zemědělců ve vztahu k produkci a prodeji obecně vynakládají řádově vyšší finanční prostředky nutnost jasně vymezit roli ZRS ČR v této oblasti. 5. Relevance kauzálního vztahu mezi konverzí k ekologickému zemědělství a cílem intervence (zvyšování konkurenceschopnosti malých a středních zemědělců) je nižší, než v případě projektu ČZU konverze sama o sobě zvýšení konkurenceschopnosti bezprostředně nezpůsobí (naopak, může způsobit i zhoršení ekonomických výsledků zemědělce), klíčovou roli hraje správné umístění zemědělské produkce na trhu oslovení segmentu, který je ochoten za ekologickou produkci zaplatit vyšší cenu. 6. Výše uvedeného je v Moldavsku možné dosáhnout především dvěma způsoby: Vybudování vlastního distribučního kanálu směrem k relevantní cílové skupině zákazníků, kteří cíleně poptávají ekologicky certifikovanou zemědělskou produkci. Export produkce do EU. Efektivita podpořených projektů 7. Velkou překážkou efektivity projektů je rozdělení alokace mezi tři projekty nutnost financovat odděleně tři projektové managementy. 8. V důsledku ex-post rozhodnutí o rozdělení alokace a nejistého výhledu financování do dalších let dochází v některých projektech k eliminaci části aktivit snižuje koherenci projektů a jejich relevanci (eliminuje některé iniciativy, které jsou důležité z pohledu intervenční logiky). 9. Významně vyšší náklady na management a koordinaci projektů implementovaných NNO. Efektivnost podpořených projektů 10. Kvantitativní cílové hodnoty na úrovni výstupu byly (po revizích způsobených změnami v přidělených financích) u většiny projektů dosaženy. 11. Výraznější změna v zacílení projektu pouze v případě projektu Člověk v tísni v důsledku změn ve financování i dalších externalit dochází de facto k plnému přepracování logiky projektu Udržitelnost podpořených projektů 12. K udržitelnosti všech projektů byly formulovány výhrady či dodatečné podmínky. Řada z těchto výhrad má původ v nejistém finančním výhledu, kterému byly projekty při své implementaci vystaveny (finance byly zajištěny vždy pouze do konce roku) tato nejistota omezuje realizaci aktivit systematičtějšího charakteru. Dopady podpořených projektů 13. Nejvyšší potenciál pro naplnění očekávaného dopadu byl identifikován u projektů ČZU a Člověka v tísni. I v těchto případech byly ovšem formulovány dodatečné podmínky, které ovlivní, zda podpora skutečně povede ke zvyšování konkurenceschopnosti cílové skupiny. 14. U projektu Charity je kauzalita mezi realizovanými aktivitami a naplněním očekávaného dopadu (resp. celkového cíle projektu) o něco slabší, než v případě podobně zaměřeného projektu Člověka v tísni (projekt bezprostředně vede ke zvyšování počtu certifikovaných ekologických zemědělců, kvalitativní analýza mezi jejich částí ovšem prozatím nepotvrdila, že by ekologická certifikace sama o sobě vedla ke zvýšení konkurenceschopnosti). 15. U většiny projektů je ovšem příliš brzy pro jednoznačný závěr ohledně očekávaných dopadů část výsledků prozatím neměla čas se rozvinout (především s ohledem na vegetační cyklus zemědělské produkce první reálné výsledky projektu UZEI nebo části projektu ČZU tak je možné kvantifikovat až po letošní sklizni). Sektorový pohled 16. Identifikovány synergie mezi projekty a potenciál pro vzájemnou koordinaci, ten ovšem nebyl dostatečně využit částečná koordinace pouze mezi projekty Charity a Člověka v tísni, i ta nejde za 22

23 Evaluační zpráva rámec jakési demarkace teritoria, jejímž účelem je zabránění zdvojování aktivit, nikoliv využití synergií. 17. Realizátoři nejsou sami o sobě motivováni k dodatečné koordinaci svých aktivit (která by mohla znamenat výraznou úpravu naplánovaných aktivit), koordinaci je nutné v takovém případě iniciovat a facilitovat shora. 18. Vhodné zacílení podpory ZRS ČR v sektoru zemědělství musí mít na zřeteli především omezenou alokaci ZRS ČR pro tento cíl v porovnání s jinými donory. Evaluace se proto zaměřuje na identifikaci intervencí, které jsou s ohledem na omezené zdroje nejefektivnější. 19. Podpora rozvoje ekologického zemědělství představuje mezeru v oblasti rozvoje zemědělství v Moldavsku žádný z donorů se této záležitosti systematicky nevěnuje. Přestavuje tak příležitost pro iniciativu menšího donora, který se může systematicky věnovat rozvoji tohoto segmentu trhu. Pokud má ovšem podpora tohoto typu fungovat, musí být dostatečně komplexní (i za cenu méně početné cílové skupiny) a dlouhodobá rozvoj modelu ekologického zemědělství jako nástroje pro posílení konkurenceschopnosti zemědělců je běh na dlouhou trať. 20. Naplnění kauzální vazby mezi aktivitami na podporu ekologického zemědělství a posílením konkurenceschopnosti vyžaduje naplnění některých externích podmínek, které ovšem nemohou být z pozice donora efektivně kontrolovány. Jde především o politickou podporu rozvoji ekologického zemědělství v Moldavsku (doplněnou o subvence alespoň pro zemědělce v konverzi) a dostupnost trhů EU pro moldavské produkty. Tyto skutečnosti proto musí být vzaty v úvahu. 21. Překážkou rozvoje ekologického zemědělství v Moldavsku je také problematická dostupnost certifikovaných vstupů především ekologicky certifikovaných prostředků na ochranu rostlin. 22. Oblast podpory spolupráce při pěstování i uvádění zemědělské produkce na trh představuje velmi relevantní nástroj rozvoje konkurenceschopnosti malých a středních zemědělců, zároveň se ale v této oblasti angažuje řada velkých donorů, kteří pro rozvoj kooperace poskytují řádově vyšší finanční prostředky. Je proto nutné pečlivě hledat roli malého donora v tomto systému. 23. Vhodným místem pro iniciativu ZRS ČR v tomto kontextu je rozvoj malých komunit, které jsou pod rozlišovací schopnost velkých donorů tedy těch, které se prozatím nekvalifikují k podpoře z velkých programů. Podpora ZRS ČR tak může vytvořit základní potenciál a podmínky pro příchod větších projektů. 24. Dalším vhodným místem pro angažování ZRS ČR v sektoru zemědělství jsou lidské zdroje a vzdělávání. Nedostatečná kvalifikace v zemědělství je jednou z příčin nízké konkurenceschopnosti, systém vzdělávání je ovšem zastaralý a nemá schopnost absorbovat a dále šířit nové poznatky a moderní know-how. Zcela stranou podpory mezinárodních donorů je terciální vzdělávání v zemědělství. 7 Doporučení 7.1 Doporučení k projektové tématice a pokračování ZRS v daném sektoru a zemi Doporučení Hlavní adresát Stupeň závažnosti S ohledem na omezený rozpočet ZRS ČR pro podporu zemědělství v Moldavsku doporučuje hodnotitel zúžit / zpřesnit cíl podpory. Hodnotitel navrhuje následující cíle: Podpora stabilizace venkovských lokalit a snižování chudoby (prostřednictvím podpory kooperace mezi zemědělskými producenty), rozvoj lidských zdrojů v zemědělství a pilotní projekty pro ověření podpory ekologického zemědělství jako nástroje zvyšování konkurenceschopnosti malých a středních zemědělců Ministerstvo zahraničních věcí Relativně malý objem prostředků má omezený potenciál ve větším měřítku podpořit rozvoj konkurenceschopnosti zemědělců. Jak ukázala evaluace, dosahování tohoto cíle je ve většině podpořených 23 1

24 Evaluační zpráva projektů spíše omezené. Zpřesnění a zúžení cílů ZRS v Moldavsku v sektoru zemědělství umožní investovat omezený rozpočet v oblastech, kde tyto malé prostředky mají vyšší přidanou hodnotu a bezprostředně nekonkurují řádově vyšším zdrojům velkých donorů, které podporují projekty se shodným cílem (zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství). Zpřesnění cílů rovněž umožní větší čitelnost české pomoci pro jiné donory a zvýší tak potenciál pro zapojení do vícestranných projektů. Doporučení Hlavní adresát Stupeň závažnosti Hodnotitel doporučuje do budoucnosti zachovat podporu budování kooperativů v konkrétních lokalitách. Důraz by ovšem měl být kladen na malé lokality, které se prozatím nemohou kvalifikovat k podpoře velkých donorů. Ministerstvo zahraničních věcí Takové zacílení považují za relevantní vůči potřebám a problémům zemědělství v Moldavsku jak samotní zástupci cílových skupin, tak i zástupci centrální správy nebo rozvojové komunity v daném sektoru v Moldavsku. Podpora směřovaná do malých lokalit s velmi rozdrobenou strukturou držby půdy bude v souladu s revidovaným cílem stabilizace venkovských lokalit a snižování chudoby, poněvadž má potenciál i bez velkých investičních nákladů posílit ekonomické výsledky drobných zemědělců v dané lokalitě. Blíže viz kapitola Doporučení Hlavní adresát Stupeň závažnosti Hodnotitel doporučuje realizovat spíše menší počet projektů s větším finančním objemem a systematickým přístupem k dané problematice. Silně naopak nedoporučuje dodatečné dělení alokace mezi více projektů (v případě, že je aplikován dotační model) Česká rozvojová agentura Rozdrobení relativně malé alokace mezi více projektů má za následek zvyšování podílu utopených nákladů především na řízení projektu. Realizátoři by měli být spíše povzbuzováni k předkládání společných projektů. Realizace několika projektů s nižší alokací by mohla být vhodným modelem v případě experimentálního ověřování nových přístupů k naplňování cílů ZRS ČR v Moldavsku (poskytne možnost komparace výsledků a dopadů jednotlivých přístupů), v takovém případě ovšem musí být skutečnost, že alokace bude rozdělena mezi více realizátorů dopředu avizována, stejně jako maximální objem jednoho projektu. Dodatečné rozdělení alokace v kombinaci s nejistým financováním přesahujícím horizont jednoho roku způsobil, dle zjištění evaluátora, významné problémy především v oblasti relevance implementovaných problémů (zejm. nutnost vypouštění některých aktivit, které poškodilo koherenci projektu). 1 Doporučení Hlavní adresát Stupeň závažnosti Hodnotitel doporučuje pokračování podpory rozvoji ekologického zemědělství v Moldavsku jako nástroje pro zvyšování konkurenceschopnosti, ovšem formou pilotních projektů, které jsou zaměřeny na systematické budování dobré praxe v případě omezeného počtu zemědělských podniků. Ministerstvo zahraničních věcí / Česká rozvojová agentura Podpora ekologického zemědělství se ukázala jako fungující nástroj v případě, že ekologický producent je schopen svou produkci přímo distribuovat cílové skupině, která je ochotna za certifikované bio-produkty zaplatit vyšší cenu. Objem ZRS ČR pro zemědělství v Moldavsku je malý na to, aby se systematicky věnoval sektoru ekologického zemědělství jako celku, dle výstupů evaluace je ovšem smysluplné podporovat omezený počet podniků, kterým projekt poskytuje asistenci v celém spektru aktivit, především potom při nastavení a rozjezdu modelu odbytu produkce (na domácím trhu nebo prostřednictvím exportu). 24 2

25 Evaluační zpráva Doplňkově doporučujeme realizaci ad-hoc projektů cílících na oslabování nebo eliminaci specifických externích bariér pro rozvoj ekologického zemědělství (projekty na stimulaci domácí poptávky, zvyšování dostupnosti vstupů pro ekologickou produkci, budování institucí a rozvoj kvality jejich lidských zdrojů). Hodnotitel ovšem rovněž doporučuje podmínit spuštění pilotních projektů existencí finanční podpory alespoň pro konverzi do standardu ekologické produkce na národní úrovni bez této podpory je ohrožena udržitelnost projektu. Program podpory ekologického zemědělství by rovněž měl zahrnovat aktivity na šíření dobré praxe, získané v rámci pilotních projektů, směrem k moldavským zemědělcům. Doporučení Hlavní adresát Stupeň závažnosti Pokud bude v cílech ZRS ČR v Moldavsku v sektoru zemědělství zachována podpora ekologického zemědělství tak, jak byla formulována v předchozím doporučení, je vhodné realizovat projekty zaměřené na budování sítí mezi moldavskými producenty a odběrateli v ČR / EU. Česká rozvojová agentura Podpora exportu je jedním z důležitých prvků teorie změny, která předpokládá zvyšování konkurenceschopnosti moldavských zemědělců v důsledku jejich konverze k ekologickému zemědělství. Vzhledem k problematickému přístupu především menších producentů na trhy EU se jako nejvhodnější nástroj pro podporu exportu jeví posilování dodavatelsko-odběratelských vztahů mezi moldavskými producenty a ekologickými producenty v EU Doporučení procesního a systémového charakteru Doporučení Hlavní adresát Stupeň závažnosti Posílit koordinaci aktivit ZRS ČR v sektoru zemědělství s dalšími donory v tomto sektoru a podporovat formalizaci těchto procesů. Zastupitelský úřad ČR v Kišiněvě Aktivity jednotlivých donorů v sektoru zemědělství prozatím nejsou formálně koordinované, moldavské Ministerstvo zemědělství prozatím v tomto směru nevyvíjí dostatečnou aktivitu. O to větší důraz je nutné klást na neformální procesy koordinace (nebo alespoň informování) v sektoru zemědělství. Koordinace je klíčová pro správné zacílení iniciativ ZRS ČR i využívání vzájemných synergií projektů donorů. Doporučení Hlavní adresát Stupeň závažnosti V případě, že bude zachována podpora vzniku a rozvoje kooperace doporučuje hodnotitel zvážit prodloužení časového rámce pro realizaci projektu na cca 5 let. Česká rozvojová agentura Evaluace jednoznačně prokázala, že krátký časový rámec představuje největší problém co se týče relevance projektu zamřeného na budování spolupráce. Krátký čas inkubace kooperativů ohrožuje udržitelnost spolupráce (nemožnost ověření modelu v několika vegetačních cyklech pokud není z jakéhokoliv důvodu úspěch již v prvním vegetačním cyklu, projekt nemá možnost s kooperativem dále pracovat a přesvědčit jeho členy o výhodách tohoto modelu hospodaření) a navíc neumožňuje realizovat aktivity na podporu spolupráce v marketingu a odbytu (v první fázi se aktivity musí zaměřit na vytvoření základních podmínek pro spolupráci posílení důvěry a ochoty spolupracovat a na stránku produkce samotné (vývoj a implementace vhodného způsobu hospodaření kooperativu, včetně jeho ověření). Na další aktivity již nezbývá při krátkém projektu čas. Doporučení Hlavní adresát Stupeň závažnosti Zvýšit důraz na finanční reporting projektu tak, aby bylo možné analyzovat položkové rozpočty (nikoliv pouze Česká rozvojová agentura

26 Evaluační zpráva kumulativní náklady), propojovat výdaje s jednotlivými aktivitami (tj. možnost kalkulace nákladů na jednotku výstupu dané aktivity) a oddělovat náklady na věcné plnění projektů od nákladů na administraci, řízení a koordinaci projektu. Nedostatečně transparentní finanční reporting s ohledem na výše uvedené výhrady způsobuje velmi omezené možnosti při vyhodnocování efektivity projektů. Doporučení Hlavní adresát Stupeň závažnosti Systematizovat monitoring projektů na úrovni výsledků projektů zvýšit důraz na formulaci výsledkům (cílům projektu) odpovídající monitorovací indikátory a kvantifikaci jejich cílových hodnot. Česká rozvojová agentura Projekty často nemají jednoznačně formulované cíle z tohoto důvodu je obtížné robustně analyzovat jejich efektivnost. Analýza toho, do jaké míry projekty naplňují cíle, které si (často relativně vágně) stanovily tak musí namnoze spoléhat pouze na kvalitativní metody výzkumu. 1 Doporučení Hlavní adresát Stupeň závažnosti Posílit procesy sběru kvantitativních dat od příjemců podpory především potom ekonomické ukazatele na úrovni jednotlivých podpořených podniků. Posílit procesy sběru zpětné vazby podpořených účastníků, a to rovněž s časovým odstupem od udělení podpory. Česká rozvojová agentura Naprostá absence ekonomických dat, a to jak na úrovni baseline, tak i na úrovni výsledků projektů, omezuje možnosti kvantitativního vyhodnocování efektů podpory. Sběr ekonomických dat podpořených subjektů expost prostřednictvím evaluace není efektivní subjekty nejsou jakkoliv motivovány tyto informace poskytnout. (Pokus o kvantitativní evaluaci se proto musí omezit na odhady ekonomických efektů, nikoliv tvrdá data). Pokud by ovšem poskytnutí podpory bylo podmíněno reportingem dat, je vyšší pravděpodobnost vybudování databáze pro robustní vyhodnocení efektivity podpory. 2 Doporučení Hlavní adresát Stupeň závažnosti Posílit a facilitovat koordinaci mezi tematicky nebo geograficky příbuznými projekty tak, aby docházelo k využívání jejich synergií. Česká rozvojová agentura Mezi hodnocenými projekty existují významné synergie, které mohou posílit nejen jejich účinnost (kupříkladu tím, že seřadí své jednotlivé kroky do logického řetězce a poskytnou tak cílovým skupinám komplexnější podporu), ale také efektivitu (hospodárnost) implementace projektů. Evaluace ovšem ukázala, že pokud se využívání těchto synergií ponechá na realizátorech, nebude koordinace projektů dostatečně efektivní hlavním cílem realizátorů je implementace vlastního projektu tak, jak byl naplánován, motivace k výrazným zásahům do naplánovaných aktivit, které by byly důsledkem koordinace, je velmi slabá. Motorem koordinace příbuzných projektů proto musí být donor Doporučení na úrovni projektů Doporučení Hlavní adresát Stupeň závažnosti Posílit v projektech důraz na umisťování zemědělské ČRA / Realizátoři 2 26

27 Evaluační zpráva produkce na trh a její marketing projektů Nedostatek důrazu na marketing a umisťování produkce na trh byl evaluací identifikován jako jedna z největších překážek pro udržení a částečně i relevanci realizovaných projektů. Efektivnější produkce nebo produkce s vyšší přidanou hodnotou nevedou k naplnění cíle podpory ZRS ČR v sektoru zemědělství samy o sobě, ale pouze v případě, že je tato produkce efektivně umístěna na trh. Doporučení Hlavní adresát Stupeň závažnosti Zachovat v projektech realizovaných na úrovni grass roots důraz na odbornou kvalifikaci expertů a jejich původ z ČR nebo jiných členů EU z regionu střední a východní Evropy. Realizátoři projektů 3 Odborná způsobilost (akademické zázemí a zároveň praktické zkušenosti) lektorů projektů byla řadou zástupců cílových skupin označována za jednu z největších přidaných hodnot českých projektů. Lektoři z ČR mimo odborné způsobilosti disponují také transformační zkušeností, která je pro zástupce cílových skupin nejen velmi cenná, ale také motivující (příklady dobré praxe z ČR zabírají na účastníky vzdělávacích aktivit lépe, než příklady dobré praxe kupříkladu ze západní Evropy, poněvadž si jsou lépe schopni představit jejich replikaci v moldavském kontextu. Doporučení Hlavní adresát Stupeň závažnosti Zachovat při realizaci budoucích projektů důraz na předávání dobré praxe formou studijních návštěv. ČRA / realizátoři projektů Jde o velmi vhodný, efektivní a relativně málo nákladný doplněk vzdělávacích aktivit, jehož účinnost potvrzují zástupci realizátorů, partnerů i samotné cílové skupiny. Praktická ukázka dobré praxe většinou funguje výrazně lépe, než její zprostředkování formou vzdělávacích modulů. 3 8 Přílohy 1. Shrnutí 2. Hodnocení projektu Charita 3. Hodnocení projektu Člověk v tísni 4. Hodnocení projektu ČZU 5. Hodnocení projektu UZEI 6. Seznam zkratek 7. Seznam prostudovaných zdrojů a dokumentů a odborné literatury 8. Přehled realizovaných rozhovorů 9. Přehled hlavních závěrů a doporučení 10. Zpracované dotazníky 11. Rámcové dotazy individuálních rozhovorů 12. Výsledky dotazníkových šetření 13. Tabulka vypořádání zásadním připomínek referenční skupiny, gestora a realizátorů 14. Shrnutí v anglickém jazyce 15. Zadávací podmínky 16. Logické rámce projektů 17. Analýza nákladů na administraci, řízení a koordinaci projektů 18. Stručný popis hodnocených projektů 19. Úkoly evaluace a jejich dekompozice 27

28 Příloha č. 1: Příloha č. 2: Příloha č. 3: Příloha č. 4: Příloha č. 5: Příloha č. 6: Příloha č. 7: Příloha č. 8: Příloha č. 9: Příloha č. 10: Příloha č. 11: Příloha č. 12: Příloha č. 13: Příloha č. 14: Příloha č. 15: Příloha č. 16: Příloha č. 17: Příloha č. 18: Shrnutí Hodnocení projektu ČZU Hodnocení projektu Charita Hodnocení projektu Člověk v tísni Hodnocení projektu UZEI Seznam zkratek Seznam prostudovaných a dokumentů a odborné literatury Přehled realizovaných rozhovorů Hlavní závěry evaluace na úrovni jednotlivých projektů Zpracované dotazníky Rámcové dotazy individuálních rozhovorů Tabulka vypořádání zásadním připomínek referenční skupiny, gestora a realizátorů Shrnutí v anglickém jazyce Zadávací podmínky Logické rámce projektů Analýza nákladů na administraci, řízení a koordinaci projektů Stručný popis hodnocených projektů Úkoly evaluace a jejich dekompozice

29 Příloha č. 1: Shrnutí Shrnutí Předmětem evaluace je sektorové vyhodnocení působení ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku. Cílem tohoto druhu evaluace tak není pouze analýza základních evaluačních kritérií na úrovni realizovaných projektů, ale především aktivity v daném sektoru jako celku, vyhodnocení potenciálu a možností sdružování rozvojových aktivit do širších celků, vyhodnocení koordinace a komunikace mezi českými aktéry ZRS jakož i s ostatními donory působícími v dané zemi ve stejném sektoru, atd. Sektorové hodnocení by mělo sloužit jako podklad pro rozhodování o dalším směřování podpory ZRS ČR sektoru zemědělství a jejím nevhodnějším zacílení s ohledem na strategické potřeby moldavských zemědělců, možnosti ZRS ČR (především s ohledem na objem podpory) a aktivitu ostatních donorů. Sektorová evaluace je založená na hodnocení čtyř projektů, které byly v sektoru zemědělství v Moldavsku podpořeny v období Tyto projekty je možné považovat za pilotní, zkušenosti z jejich realizace jsou klíčovým vstupem pro další směřování ZRS ČR v tomto sektoru. Konkrétně šlo o následující projekty: Podpora rozvoje ekologického zemědělství v Moldavsku (03/2011/04) realizován Charitou ČR Rozvoj ekologického zemědělství v Moldavsku (03/2012/01) realizován organizací Člověk v tísni Zvyšování konkurenceschopnosti a efektivity moldavských malých a středních zemědělců pomocí jejich orientace na produkci s vysokou přidanou hodnotou u vybraných cílových skupin v okresech Anenii Noi, Telenesti a Singerei (03/2011/06) realizován Českou zemědělskou univerzitou Rozvoj podnikatelských dovedností malých a středních zemědělců (CzDA- RO-MD ) realizován Ústavem zemědělské ekonomiky a informací. Všechny realizované projekty směřují do oblasti podpory malých a středních zemědělských podniků v rozvoji jejich podnikání (jako klíčového potenciálu rozvoje venkovských oblastí Moldavska). Projekty jsou zaměřeny na zvyšování efektivity činnosti zemědělců prostřednictvím orientace na produkci s vysokou přidanou hodnotou, ekologickou produkci a další zvyšování podnikatelských dovedností. Je tedy možné konstatovat významnou provázanost projektů v rámci tématu i cílových skupin. Samotná metoda podpory růstu segmentu malých a středních zemědělských producentů se však v rámci projektů odlišuje. Právě odlišnosti v metodě poskytují příležitost pro komparaci toho, jaké přístupy a metody jsou při dosahování podobného cíle relevantnější, efektivnější, účinnější, udržitelnější a generující pozitivní dopady. Realizované aktivity a projekty jsou v souladu s potřebami sektoru zemědělství v Moldavsku tak, jak byly definovány v sektorové Strategii rozvoje zemědělství a venkova 2014 i podle hodnocení cílových skupin, partnerů nebo představitelů státní správy. Největší soulad s potřebami tohoto sektoru byl konstatován u aktivit zaměřených na podporu rozvoje kooperace malých a středních zemědělců. V této oblasti se ovšem rovněž angažuje velká řada dalších mezinárodních donorů s řádově většími objemy podpory. Podporu ZRS ČR proto považuje hodnotitel sice jako velmi relevantní a potřebnou i do budoucna, musí být ovšem správně zaměřena. Neměla by cílit na naplňování (především investičních) potřeb rozvinutých lokalit, ale spíše se zaměřit na budování základní kapacity pro spolupráci v lokalitách, které jsou příliš malé nebo slabé pro zisk podpory z jiných zdrojů. Rovněž podpora rozvoji ekologického zemědělství je, co se svého cíle týče, relevantní, musí být ovšem dbáno na její komplexnost. V tomto smyslu se jako vhodnější ukázalo intenzivně podporovat menší počet pilotních projektů, než podporu poskytnout široké cílové skupině, ovšem nedostatečně hlubokou nebo komplexní. 1

30 Příloha č. 1: Shrnutí Relevance skutečné realizace projektů ovšem nebyla zcela bez výhrad. Mezi největší problémy, které oslabují relevanci projektů, patří ex-post eliminace některých aktivit intervenční logiky projektů (k níž museli realizátoři přistoupit důsledku nižšího financování a finanční nejistoty ve víceletém horizontu) a nedostatečný důraz některých projektů na uvádění produkce na trh a její marketing (tedy dominantní orientace na stránku produkce). Mezi slabá místa působení ZRS ČR ve vztahu k jeho efektivitě (hospodárnosti) hodnotitel zařadil především rozdělení finanční alokace mezi tři projekty. V jeho důsledku bylo nutné ve vyšší míře financovat náklady na administrativu, řízení a koordinaci projektů bylo nutné vytvořit tři na sobě nezávislé systémy administrace a řízení. Byla rovněž identifikována slabá místa v systému monitoringu projektů, která představovala velké omezení pro podrobné vyhodnocení efektivity podpory ZRS ČR v sektoru zemědělství. Hodnotitel nemohl analyzovat efektivitu na úrovni jednotlivých aktivit a srovnávat náklady na aktivitu s jejími výstupy, analyzovat a komparovat položkové rozpočty nebo podrobně studovat nákladnost řízení a administrace u jednotlivých typů realizátorů. Projekty ZRS ČR v sektoru zemědělství nevykazovaly problémy co se týče naplnění svých výstupů, ty ovšem musely být na počátku realizace revidovány z důvodu rozdělení alokace. Realizátoři buďto omezili rozsah svých aktivit a některé z nich úplně vypustili, nebo přistoupili k celkovému přeformulování intervenční logiky projektu s ohledem na nové podmínky. Z výsledků evaluace je zřejmé, že druhý přístup je vhodnější, poněvadž eliminace části původně zamýšlených aktivit poškozuje koherenci projektů, která může vést k jeho nižší efektivnosti (účelnosti). Za přidanou hodnotu projektů financovaných ZRS ČR oproti jiným donorům považují shodně partneři projektů i zástupci cílových skupin především zapojení expertů s transformační zkušeností. Velmi efektivním (účinným) i hospodárným nástrojem pro transfer know-how a dobré praxe se ukázaly studijní cesty. Jistou hrozbou pro efektivnost projektů je nesprávné zacílení pomoci s ohledem na aktivitu ostatních donorů to se týká především podpory budování kooperativů. Účinným nástrojem pro eliminaci tohoto rizika se, v situaci, kdy prozatím nedochází k systematické koordinaci aktivit jednotlivých mezinárodních donorů, ukázalo angažování silného lokálního partnera, který disponuje vhledem do aktivit jednotlivých donorů v daném sektoru (poněvadž se jich sám účastní). Přesné zacílení podpory s ohledem na výši dostupných zdrojů je přitom obzvláště v aktivitách zaměřených na budování kooperace klíčovým faktorem pro účinnou intervenci. Žádný z realizovaných projektů se neukázal jako bez problémů udržitelný. Jako jeden z klíčových problémů udržitelnosti se ukázalo časové hledisko některé z iniciativ měly příliš krátký čas na rozvinutí svých aktivit a do jisté míry odcházejí od rozdělané práce. To značně ohrožuje udržitelnsot těchto iniciativ. V projektech realizovaných v sektoru zemědělství je navíc nutné brát ohled na délku vegetačního cyklu výsledky realizovaných aktivit se fakticky prokáží až s koncem vegetačního období, pro náležité testování výrobních technologií a postupů je přitom nutné několikrát testování zopakovat. Dalším rozhodujícím prvkem pro udržitelnosti výstupů je rentabilita nového nebo upraveného způsobu produkce. Podpořeným podnikům se tedy musí ekonomicky vyplácet produkce v kooperativu, produkce v režimu ekologického zemědělství, atd. Ta ovšem často není zaručena samotnou úpravou technologie produkce, ale především jejím úspěšným prodejem. Základní podmínkou pro udržitelnost výstupů je umístění produkce na odpovídající segment trhu, který zajistí její ekonomickou návratnost. Takto zaměřené aktivity ovšem byly v některých projektech poddimenzované, což má za následek, že udržitelnost části výstupů není zcela zaručená. Reálné dopady ekonomického charakteru, které odpovídají celkovému cíli působení ZRS ČR v sektoru zemědělství (tedy zejm. posilování konkurenceschopnosti podpořených zemědělců) se projevují v delším časovém horizontu prozatím je tedy nebylo možné zaznamenat robustně v ekonomických datech cílové skupiny. Analýza ovšem prokázala příznivé trendy především u založených kooperativů (jejich představitelé již nyní uvádějí zvýšení některých aspektů konkurenceschopnosti v řádu až 2

31 Příloha č. 1: Shrnutí desítek procent, jde ovšem prozatím pouze o odhady, nikoliv objektivní data) a u části cílové skupiny podpořené v oblasti ekologické produkce. U této cílové skupiny se ovšem jasně ukazuje souvislost mezi pozitivními dopady ekonomického charakteru a důrazem na prodej a marketing produkce. Pokud podpořený producent realizuje konverzi k ekologickému zemědělství, ale nezaměří se na stránku distribuce své produkce k relevantním cílovým skupinám, které jsou ochotny za ni zaplatit odpovídající cenu, je možné (nebo dokonce pravděpodobné), že se jeho ekonomické výkony spíše zhorší při zachování tradičního způsobu prodeje (na lokálních tržištích nebo prostřednictvím nákupčích) totiž nezíská za ekologickou produkci, jejíž pěstování má vyšší náklady na jednotku produkce, vyšší cenu. Při podpoře ekologické produkce hraje navíc, co se dosahování dopadů týče, roli větší řada externích faktorů, které je nutné při plánování intervence brát v potaz. Aktivity ZRS ČR v sektoru zemědělství zaznamenaly vedlejší efekt v podobě posilování participace občanů na komunitním životě a na iniciativách směřujících k rozvoji dané lokality. Pozitivní je rovněž prosazování moderních přístupů ke správě věcí veřejných, založených především na maximální participaci relevantních stakeholderů a formulaci agendy zdola. Obecně je rovněž možné zaznamenat pozitivní příspěvky iniciativ ZRS ČR k ochraně životního prostředí. To platí především u projektů zaměřených na podporu ekologického zemědělství, které bezprostředně přispívají k prosazování managementů, které jsou šetrnější k přírodním zdrojům a zároveň podporují biodiverzitu a ochranu půdy. I další projekty ovšem vykazovaly některé zprostředkované pozitivní efekty na ochranu životního prostředí, jako je kupříkladu snížení objemu používaných umělých hnojiv. Nebyly zaznamenány žádné bezprostřední negativní dopady projektů na téma životního prostředí. Žádný z projektů nemá bezprostřední implikace na genderovou tematiku, část z aktivit ovšem byla zaměřena přímo na ženy a jejich postavení v tradičním modelu hospodaření na zemědělské půdě. Mezi částí projektů existovaly významné synergické potenciály. Pokud aplikovaly podobné metody pro zvýšení konkurenceschopnosti svých cílových skupin, mohly čerpat ze vzájemné spolupráce při vytváření tréninkových modulů, sdílet lektory, vzájemně provazovat své cílové skupiny, postupovat spolu při marketingových aktivitách, atd. Těchto synergií bylo ovšem využito zcela minimálně. Projekty totiž byly naplánovány nezávislé na sobě a při formulaci svých intervenčních logik a aktivit tak s interakcí s dalšími iniciativami nepočítaly. Ke koordinaci a spolupráci by proto muselo docházet až ve fázi realizace k tomu ovšem nebyly realizátoři dostatečně motivovaní. Klíčovým zájmem realizátorů je, aby jejich vlastní projekt byl realizován v souladu s projektovou dokumentací a cíli projektu koordinace a rozdělení úkolů by přitom naplnění některých cílů mohlo (po administrativní stránce, nikoliv věcné) ohrozit. Pokud má docházet k vyšší koordinaci projektů, je nutné s tím počítat již při formulaci projektu a spolupráci mezi projekty z pozice donora facilitovat. Na základě realizované evaluace byla formulována následující doporučení k působení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku: S ohledem na omezený rozpočet ZRS ČR pro podporu zemědělství v Moldavsku doporučuje hodnotitel zúžit / zpřesnit cíl podpory. Hodnotitel navrhuje následující cíle: Podpora stabilizace venkovských lokalit a snižování chudoby (prostřednictvím podpory kooperace mezi zemědělskými producenty), rozvoj lidských zdrojů v zemědělství a pilotní projekty pro ověření podpory ekologického zemědělství jako nástroje zvyšování konkurenceschopnosti malých a středních zemědělců; Hodnotitel doporučuje do budoucnosti zachovat podporu budování kooperativů v konkrétních lokalitách. Důraz by ovšem měl být kladen na malé lokality, které se prozatím nemohou kvalifikovat k podpoře velkých donorů; Hodnotitel doporučuje realizovat spíše menší počet projektů s větším finančním objemem a systematickým přístupem k dané problematice. Silně naopak nedoporučuje dodatečné dělení alokace mezi více projektů (v případě, že je aplikován dotační model); 3

32 Příloha č. 1: Shrnutí Hodnotitel doporučuje pokračování podpory rozvoji ekologického zemědělství v Moldavsku jako nástroje pro zvyšování konkurenceschopnosti, ovšem formou pilotních projektů, které jsou zaměřeny na systematické budování dobré praxe v případě omezeného počtu zemědělských podniků; Pokud bude v cílech ZRS ČR v Moldavsku v sektoru zemědělství zachována podpora ekologického zemědělství tak, jak byla formulována v předchozím doporučení, je vhodné realizovat projekty zaměřené na budování sítí mezi moldavskými producenty a odběrateli v ČR / EU; Posílit koordinaci aktivit ZRS ČR v sektoru zemědělství s dalšími donory v tomto sektoru a podporovat formalizaci těchto procesů; V případě, že bude zachována podpora vzniku a rozvoje kooperace doporučuje hodnotitel zvážit prodloužení časového rámce pro realizaci projektu na cca 5 let; Zvýšit důraz na finanční reporting projektu tak, aby bylo možné analyzovat položkové rozpočty (nikoliv pouze kumulativní náklady), propojovat výdaje s jednotlivými aktivitami (tj. možnost kalkulace nákladů na jednotku výstupu dané aktivity) a oddělovat náklady na věcné plnění projektů od nákladů na administraci, řízení a koordinaci projektu; Systematizovat monitoring projektů na úrovni výsledků projektů zvýšit důraz na formulaci výsledkům (cílům projektu) odpovídající monitorovací indikátory a kvantifikaci jejich cílových hodnot; Posílit procesy sběru kvantitativních dat od příjemců podpory především potom ekonomické ukazatele na úrovni jednotlivých podpořených podniků. Posílit procesy sběru zpětné vazby podpořených účastníků, a to rovněž s časovým odstupem od udělení podpory; Posílit a facilitovat koordinaci mezi tematicky nebo geograficky příbuznými projekty tak, aby docházelo k využívání jejich synergií; Posílit v projektech důraz na umisťování zemědělské produkce na trh a její marketing; Zachovat v projektech realizovaných na úrovni grass roots důraz na odbornou kvalifikaci expertů a jejich původ z ČR nebo jiných členů EU z regionu střední a východní Evropy; Zachovat při realizaci budoucích projektů důraz na předávání dobré praxe formou studijních návštěv. 4

33 Příloha č. 1: Příloha č. 2: Příloha č. 3: Příloha č. 4: Příloha č. 5: Příloha č. 6: Příloha č. 7: Příloha č. 8: Příloha č. 9: Příloha č. 10: Příloha č. 11: Příloha č. 12: Příloha č. 13: Příloha č. 14: Příloha č. 15: Příloha č. 16: Příloha č. 17: Příloha č. 18: Shrnutí Hodnocení projektu Charita Hodnocení projektu Člověk v tísni Hodnocení projektu ČZU Hodnocení projektu UZEI Seznam zkratek Seznam prostudovaných zdrojů a dokumentů a odborné literatury Přehled realizovaných rozhovorů Hlavní závěry evaluace na úrovni jednotlivých projektů Zpracované dotazníky Rámcové dotazy individuálních rozhovorů Tabulka vypořádání zásadním připomínek referenční skupiny, gestora a realizátorů Shrnutí v anglickém jazyce Zadávací podmínky Logické rámce projektů Analýza nákladů na administraci, řízení a koordinaci projektů Stručný popis hodnocených projektů Úkoly evaluace a jejich dekompozice

34 Ministerstvo zahraničních věcí České republiky Ministry of Foreign Affairs of the Czech Republic ZPRÁVA Z KOMPLEXNÍHO VYHODNOCENÍ ZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY V SEKTORU ZEMĚDĚLSTVÍ V MOLDAVSKU Podpora rozvoje ekologického zemědělství v Moldavsku ( ) Září 2014 Evaluační tým Hlavní evaluátor: Ing. Radim Gill Experti: Mgr. Lukáš Maláč, Ing. Perla Kuchtová, Ph.D.

35 Příloha č. 2: Hodnocení projektu Podpora rozvoje ekologického zeměděl. v Moldavsku (Charita) Partnerská země (země realizace): Moldavsko Název projektu v českém a anglickém jazyce: Podpora rozvoje ekologického zemědělství v Moldavsku Projektové lokality: Moldavsko Sektorové zaměření: Zemědělství Support to the development of ecological agriculture in Moldova Gestor: Česká rozvojová agentura Období realizace měsíc/rok zahájení projektu: 3/2011 Celkové čerpání v CZK ze ZRS ČR: ,00 Realizátor: Charita Česká republika Měsíc/rok ukončení projektu: 12/2013 Celkové čerpání v CZK včetně spolufinancování: ,00 Další donoři podílející se na projektu: - Autoři evaluační zprávy: HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r.o. Ing. Radim Gill, Mgr. Lukáš Maláč, Ing. Perla Kuchtová, Ph.D. Datum, podpis(y): Obsah 1. Hodnocení relevance Hodnocení efektivity (hospodárnosti) Hodnocení efektivnosti Hodnocení udržitelnosti projektu Hodnocení dopadů projektu Vyhodnocení průřezových kritérií

36 Příloha č. 2: Hodnocení projektu Podpora rozvoje ekologického zeměděl. v Moldavsku (Charita) 1. Hodnocení relevance EQ 1.1 Je zaměření hodnocených projektů (nadále) relevantní k problémům, které má řešit? Ekologické zemědělství jako strategická potřeba Strategie rozvoje zemědělství a venkova mezi nejzávažnějšími příčinami nízké konkurenceschopnosti moldavského zemědělství explicitně vyjmenovává převládající produkci s nízkou přidanou hodnotou a nedostatečnou kvalifikaci zemědělců pro zemědělskou produkci (především pro produkci s vyšší přidanou hodnotou). Tyto skutečnosti jsou částečnou oporou projektu. Strategie rovněž vymezuje v opatření 2.2 podporu produkčních technologiím a produktům šetrných k životnímu prostředí a explicitně v tomto kontextu zmiňuje podporu ekologickému zemědělství. V souladu s tímto cílem ve svém Akčním plánu Strategie formuluje konkrétní iniciativu na podporu organického zemědělství (nealokuje na ni ovšem žádné prostředky ze státního rozpočtu rozvoj této iniciativy má být financován plně ze zdrojů zahraničních donorů). Ekologické zemědělství je ovšem moldavskou strategií pojímáno spíše jako nástroj pro podporu udržitelného managementu přírodních zdrojů, než jako cesta ke zvyšování konkurenceschopnosti zemědělského sektoru a zvyšování kvality života na venkově. Ekologické zemědělství jako cesta k vyšší konkurenceschopnosti? Celkovým cílem projektu je posílení konkurenceschopnosti a efektivity moldavských malých a středních zemědělců, přičemž hlavní metodou projektu, kterou má být tohoto cíle dosaženo, je podpora přechodu moldavských zemědělců na ekologické hospodaření. Projekt tedy předpokládá zcela zásadní kauzální souvislost mezi ekologickou produkcí a nárůstem konkurenceschopnosti moldavských zemědělců. Relevance tohoto zaměření na ekologické zemědělství jako nástroje pro dosahování vyšší konkurenceschopnosti prozatím není zcela jednoznačná. Evaluace totiž jednoznačně prokázala (viz níže), že konverze do standardu organické produkce sama o sobě automaticky nevede k vyšším cenám, které by zemědělci za svou produkci na domácím trhu dostali. Pokud zemědělci prodávají svou produkci standardním způsobem (tedy na lokálním trhu nebo zprostředkovatelům, kteří navštěvují jednotlivé vesnice a vykupují lokální produkci), certifikát ekologické produkce nezpůsobí žádný rozdíl a zcela jistě negarantuje vyšší cenu. Cenové rozdíly spočívají spíše ve vizuálních parametrech ( hezká zelenina se bude prodávat za vyšší cenu než škaredá ) důsledkem ekologické produkce ovšem paradoxně často je zhoršení vizuálních parametrů produkce oproti té, která byla vypěstována konvenčně. Pokud má základní předpoklad projektu v moldavském kontextu fungovat, tedy pokud má být důsledkem konverze k ekologickému zemědělství zvyšování konkurenceschopnosti daného zemědělce, existují pouze dvě cesty: - Budování vlastního distribučního kanálu směrem k zákazníkům. Lokální trh sice je slabý, především v hlavním městě ovšem existuje (omezená) poptávka po ekologické produkci (prozatím ovšem není možné kvantifikovat). Tato cílová skupina je za certifikované produkty ochotna platit i násobně vyšší ceny, nenakupuje je však standardními cestami na tržišti nebo v supermarketech. Pokud tedy chce ekologický producent tuto cílovou skupinu oslovit, musí ke svým klientům vyvinout a udržovat individuální distribuční kanál (zejména dodávka domů pro své klienty, prodej z farmy, atd.). - Export produkce do zemí EU, které již mají dostatečně rozvinutý trh (a tedy poptávku) i distribuční kanály. Relevance z pohledu operačního cíle Pokud posuzujeme relevanci z pohledu cílové skupiny tj. na úrovni operativního cíle projektu (zaměříme-li se na to, zda aktivity projektu přispívají k přechodu malých a středních zemědělců na ekologické zemědělství), hodnotíme ji jako spíše vysokou. Cílové skupiny projektu jsou ve většině s výstupy projektu spokojeny. Jako velmi cenné a přínosné přitom vnímají především know-how, kterého se jim díky aktivitám projektu dostává. Řada z příjemců podpory jsou skutečně drobní zemědělci, kteří hospodaří na malých rozlohách a nemají v oblasti zemědělství formální vzdělání. Projekt tak je úspěšný co se týče zvyšování 3

37 Příloha č. 2: Hodnocení projektu Podpora rozvoje ekologického zeměděl. v Moldavsku (Charita) kvalifikace a know-how malých a středních zemědělců ohledně vlastní technologie produkce v ekologickém standardu a v šíření dobrých praxí, které mohou sloužit jako zdroj inspirace. Relevance aktivit zaměřených na certifikační agenturu Jako vysoce relevantní potřebám cílové skupiny vnímáme práci s certifikační agenturou. Věrohodná certifikace je zcela klíčovou podmínkou pro to, aby intervenční logika projektu fungovala. Při standardní distribuci produkce (na tržišti) sice jakýkoliv certifikát de facto nehraje roli, ovšem v případě, že se zemědělci rozhodnou budovat distribuční kanály vedoucí k exportu jejich produkce do zemí EU, hraje věrohodnost certifikačního procesu v Moldavsku roli zcela zásadní. Od roku 2015 by navíc měly být lokální certifikáty vydávány dle nové regulace, která umožní jejich platnost pro evropský trh. Agentura Certificat- Eco bude usilovat o evropskou akreditaci, kvalita jejích lidských zdrojů a znalostí, na jejichž posilování byla část aktivit projektu zaměřena, bude proto hrát klíčovou roli. EQ 1.2 Jsou intervenční logiky / teorie změny projektů dostatečně komplexní? Neexistují v nich výrazné mezery, které by ohrožovaly dosažení cílů? Vypuštění mezinárodní akreditace certifikační agentury Kompaktnost a ucelenost intervenční logiky projektu byla výrazně narušena v důsledku krácení rozpočtu projektu. Snížení rozpočtu projektu v kombinaci s nejistým financování ve víceletém horizontu (představitelé projektu měli v každém okamžiku zajištěny finanční prostředky pouze do konce roku ohledně přidělení prostředků na další roky panovala značná nejistota) zapříčinilo eliminaci aktivity mezinárodní certifikace organizace Certificat-Eco, která hrála v intervenční logice důležitou roli. Projekt totiž sám přiznává, že lokální trh pro organickou produkci není dostatečně silný a má-li intervenční logika fungovat (konverze vede ke zvýšení konkurenceschopnosti), musí být umožněn export do zemí EU. Možnost zisku mezinárodního certifikátu udělovaného organizací Certificat-Eco přitom měl být vstupní branou moldavské organické produkce na trhy EU. Nedostatečně komplexní přístup Má-li ovšem podpora skutečně vést ke zvýšení konkurenceschopnosti, je nutné s cílovou skupinou zemědělských producentů pracovat systematicky v celé řadě vzájemně provázaných aktivit. Farmáři musí být motivováni, musí získat dostatečnou znalostní základnu zahrnující technologii produkce (jak pěstovat v ekologickém režimu), musí projít procesem certifikace a následně musí být schopni umístit svou produkci na trh takovým způsobem, který jim zaručí vyšší ceny než konvenční způsob produkce která je levnější, musí získat vlastní klientelu, nebo zahraničního partnera, dovednosti v oblasti marketingu a PR, atd. Projekt se ale zaměřuje pouze na část z těchto aktivit: zprostředkovává know-how ekologické produkce, vypracovává obchodní plány a část farmářů následně provádí procesem certifikace. Pokud jsou ovšem tyto aktivity realizovány izolovaně, samy o sobě nemohou garantovat zvýšení konkurenceschopnosti příjemců podpory! Z rozhovorů se zemědělci, kteří vlastní certifikát ekologického producenta, jednoznačně vyplývá, že při standardním uvádění produkce na trh nehraje certifikát absolutně žádnou roli zemědělci za svou produkci díky vlastnictví certifikátu nedostanou lepší cenu (někteří dokonce uvádějí, že při prodeji své produkce na trhu dokonce vůbec neuvádějí, že jde o certifikované bio produkty). Pokud má podpora fungovat, musí na aktivity zaměřené na technologie produkce být navázány další aktivity zaměřené na uvádění produkce na trh, budování vlastních distribučních kanálů, atd. Projekt ovšem tyto kroky a činnosti řeší jen ve velmi omezeném rozsahu (10 zemědělcům byla poskytnuta podpora v oblasti marketingu jejich produktů na specializovaných výstavách). Jinými slovy, projekt se spoléhá na to, že odvede část činností, které vedou k naplnění základní kauzální vazby, a další aktivity poskytne cílové skupině někdo jiný. Tento předpoklad ale není zajištěn a ve skutečnosti u drtivé většiny zapojených farmářů ani naplněn. Mimo ZRS ČR se totiž žádný jiný donor v Moldavsku na podporu ekologického zemědělství explicitně nezaměřuje (s výjimkou podílu USAID na financování projektu Člověka v tísni) a také podpora státu je velmi omezená. 4

38 Příloha č. 2: Hodnocení projektu Podpora rozvoje ekologického zeměděl. v Moldavsku (Charita) Jak již bylo uvedeno výše, domácí trh není dostatečně silný pro umístění organické produkce (pokud si producent nevybuduje vlastní okruh odběratelů). Projekt proto správně usiloval o posílení mezinárodní certifikace uvedení organické produkce Moldavska na trh EU představuje nejspolehlivější cestu k tomu, aby intervence skutečně posílila konkurenceschopnost podpořených zemědělců. Po opuštění záměru na mezinárodní certifikaci Certificat-Eco (viz výše) projekt ale nehledal alternativní možnosti jak pomoci moldavským producentům v přístupu na evropský trh (realizátor se ovšem pokoušel získat podporu pro mezinárodní certifikaci této organizace z jiných zdrojů). Alternativní cestou je kupříkladu podpora budování individuálních partnerství mezi moldavskými certifikovanými ekologickými producenty a odběrateli v EU, kteří mají certifikovánu bio produkci. Pokud by došlo k navázání dodavatelsko-odběratelského vztahu, umožnilo by to moldavským producentům přistupovat na evropský trh i bez mezinárodní certifikace. Problémem relevance podpory s ohledem na cíle projektu je, dle názoru hodnotitele, také nedostatek zpětné vazby. To se týká především zpracovaných business plánů jejich vypracováním role realizátora / partnera projektu končí. Cílové skupině není poskytována asistence při implementaci a není ani zpětně monitorováno, do jaké míry dochází k implementaci těchto plánů a strategií. Projekt se spíše spoléhá na to, že pokud poskytne podporu skutečně velkému počtu příjemců, s velkou pravděpodobností se alespoň v některých případech podpora uchytí a poskytne rozvojový potenciál. Proč se tak stane, za jakých podmínek a s jakými limity, je mimo oblast zájmu projektu. Celkově je relevance projektu hodnocena jako spíše vysoká, ovšem s výhradou především vůči nedostatečné komplexnosti přístupu projektu k dané problematice Obecné závěry hodnocení relevance: 1. Projekt Charity se ovšem intenzivně zaměřuje především na stranu produkce jeho aktivity usilují především o zvýšení počtu certifikovaných ekologických producentů. Řada z těchto producentů přitom produkci i po konverzi dále prodává tradičními distribučními kanály (především na lokálních tržištích), které jim nenabídnou vyšší cenu. To výrazně omezuje relevanci projektu. 2. Výše uvedená skutečnost může způsobit problém s udržitelností projektu v důsledku certifikace mají farmáři vyšší náklady na jednotku produkce ve srovnání s konvenční produkcí, tradiční distribuční kanály jim nezajistí vyšší cenu. 3. Velmi relevantní jsou aktivity zaměřené na posílení kapacity a v konečném důsledku i věrohodnosti certifikační agentury certifikace akceptovaná na trzích EU je jednou ze základních podmínek pro export ekologické produkce (alternativou přitom je výrazně nákladnější certifikace v EU, kterou si mohou dovolit pouze větší producenti). Aktivity v tomto směru byly ovšem výrazně omezeny. 4. Projekt nemá zaveden systém sběru zpětné vazby v případě pokračování aktivit tak není schopen systematicky vyhodnotit, jaké aktivity (a z jakého důvodu) fungovaly v dlouhodobější perspektivě. 2. Hodnocení efektivity (hospodárnosti) EQ 1.4 Do jaké míry se podařilo dosáhnout cílů ZRS v této oblasti účinným způsobem? Jak je uvedeno při hodnocení kritérií udržitelnosti a dopadů, z hlediska efektivity jsou poněkud nejednoznačné především výdaje na zpracování business plánů zemědělců. Během šetření hodnotitele bylo zjištěno, že jen velmi malý podíl kontaktních osob, uvedených v business plánech, je skutečně schopen si vzpomenout, že podporu tohoto typu obdržel a vyhodnotit její efekty (pouze 5 z 24 úspěšně kontaktovaných příjemců, blíže viz hodnocení udržitelnosti). Chybějící zpětná vazba je obecně jistým problémem pro vyhodnocování efektivity projektu Charity. Vzhledem k tomu, že nebyla jakkoliv sbírána data o tom, jaká podpora fungovala a jaká nikoliv, je obtížné hodnotit, zda šlo o efektivní (účinnou) implementaci. 5

39 Příloha č. 2: Hodnocení projektu Podpora rozvoje ekologického zeměděl. v Moldavsku (Charita) Stejně jako v případě jiných projektů, ani u projektu Charity poskytnutá projektová dokumentace neumožňuje třídit náklady dle jednotlivých aktivit. Rozpočty často vykazují pouze kumulativní náklady (kupříkladu slučují náklady na aktualizaci tréninkových modulů s náklady na zpracování business plánů a vyjadřují je měsíčním paušálem), efektivitu jednotlivých aktivit proto není možné vyhodnocovat izolovaně, což představuje velmi výrazné omezení hodnocení. Projekt Charity vykazuje, dle názoru hodnotitele, neúměrně vysoké nároky na administraci a řízení projektu. To je způsobeno především skutečností, že projekt de facto implementují (do značné míry nezávisle na sobě) dvě neziskové organizace, pro které je typické, že své provozní náklady (především mzdy) musí rozpočítávat do projektů, které aktuálně realizují (projektové financování provozu NNO). S ohledem na velikost projektu je jeho realizační tým (resp. management), dle názoru hodnotitele, neúměrně velký zahrnuje pozice management, administrativní/pomocný personál, účetní personál a country representative na straně realizátora projektu a pozice project manager, project assistant, project consultant, finance manager a assistant na straně partnera projektu. Navíc jsou ještě subdodavatelsky řešeny služby finančního manažera na straně realizátora projektu. Pouze tyto náklady na realizační tým projektu tak dosahují cca 40 % celkových nákladů projektu, což je zdaleka nejvíce ze všech realizovaných projektů. Celkem bylo na nákladech na řízení, koordinaci a administraci projektu (ať už zaměstnanců realizátora, dodávky na straně partnera nebo nákupu jiných služeb) zaplaceno cca 2,5 mil. Kč. Je zřejmé, že náklady jsou kumulativní kupříkladu součástí práce managementu projektu je, mimo samotnou koordinaci projektových aktivit také například práce na tréninkových modulech. Toto vysvětlení ovšem není pro objasnění velmi vysokých nákladů na management a administraci projektu dostatečné především na straně partnera projektu je totiž část odborných činnosti projektu fakturována odděleně od managementu projektu. Kupříkladu v roce 2013 tak partner projektu fakturoval více než Kč za koordinaci projektu v Moldavsku (paušální částka Kč za měsíc), a necelých Kč za finanční řízení projektu v Moldavsku (paušální částka cca Kč za měsíc) 1. Odděleně od toho byly ovšem fakturovány odborné činnosti partnera projektu Expertní služby realizované partnerem (aktualizace tréninkových modulů, vypracování podnikatelských plánů) spotřebovaly cca Kč (paušální částka Kč za měsíc), za náklady spojené s ustavením a organizací demonstračních farem bylo fakturováno celkem cca Kč, za realizaci seminářů bylo fakturováno dalších cca Kč. Tyto náklady na odborné aktivity nejsou uváděny proto, aby byly rozporovány naopak, hodnotitel považuje jejich výši za adekvátní. Byly ovšem uvedeny pro ilustraci skutečnosti, že náklady na administrativu projektu na straně partnera skutečně nezahrnují o mnoho více, než právě management a koordinaci projektu. Není rovněž bez zajímavosti, že s nárůstem přiděleného objemu prostředků dochází k nárůstu jednotkových výdajů na řízení projektu (přitom tato skutečnost není v ročních zprávách vysvětlena proč je řízení projektu náročnější v případě, že pracuje s rozpočtem o jeden milion korun vyšším?). Zatímco paušální částka na koordinaci projektu v Moldavsku (tj. fakturováno partnerem) v roce 2011 tvořila Kč na měsíc, v roce 2012 stoupla na Kč za měsíc a v roce 2013 dokonce až Kč za měsíc. Podobný nárůst, který bez zjevného vysvětlení kopíruje nárůst celkového rozpočtu projektu, je také pozorován u finančního řízení: v roce 2011 byla partnerem projektu fakturována částka Kč /měsíc, v roce 2012 to bylo již Kč / měsíc a v roce 2013 dokonce téměř Kč / měsíc. Mimo výše uvedené jsou ještě součástí projektu další administrativní náklady náklady na pronájem kanceláře realizátora (cca Kč za rok 2013) i partnera (cca Kč za rok 2013), náklady na kopírování a tisky, kancelářský materiál, atd.); účtovány byly zároveň také nepřímé náklady v maximální možné výši 7 % celkové dotace poskytnuté ZRS ČR (tedy za rok 2013 cca Kč). Celkově je efektivita projektu hodnocena jako spíše nízká. 1 Vedle toho projekt zároveň financoval služby country representative v Moldavsku ve výši cca Kč. 6

40 Příloha č. 2: Hodnocení projektu Podpora rozvoje ekologického zeměděl. v Moldavsku (Charita) 3. Hodnocení efektivnosti EQ 1.3 Do jaké míry se podařilo v rámci hodnoceného projektu dosáhnout formulovaných cílů? Na úrovni výstupů projekt bez významnějších problémů naplnil plánované kvantitativní cílové hodnoty (ovšem po jejich revizi zpracované na základě krácení rozpočtu), v některých případech dokonce došlo k dosažení vyšších, než plánovaných hodnot. V rámci projektu bylo realizováno 8 (místo plánovaných 6) seminářů zaměřených na techniky hospodaření v ekologickém zemědělství a 6 seminářů v oblasti marketingu a business plánování. Celkem bylo vyškoleno 238 osob v principech ekologického zemědělství a 97 osob v oblasti marketingu a business plánování (plánované hodnoty 180, resp. 90 osob). Dále bylo plánováno poskytnout nejméně 90 farmářům individuální podporu formou zpracování business plánu závěrečná zpráva projektu přitom obsahuje 92 zpracovaných business plánů. Projekt dále poskytl podporu 10 podnikům, kterých následně využíval pro demonstraci principů ekologického zemědělství. Na každém z těchto hospodářství byl zorganizován jeden seminář s průměrnou účastí 25 osob (celkem tedy 250 účastníků seminářů). Pro demonstrační farmy byly zpracovány marketingové a podnikatelské postupy (plány) se zaměřením na místní trh a byla jim poskytnuta také materiální podpora i individuální konzultační podpora co se týče způsobu hospodaření. Těchto 10 farem tedy získalo podporu intenzivnějšího charakteru tak, aby mohly sloužit jako příklady dobré praxe. Hodnotitel v rámci evaluační mise realizoval evaluační návštěvy na dvou z těchto farem (součástí byly pochopitelně individuální rozhovory s farmáři). Dalších 15 producentů získalo intenzivnější podporu ve formě asistence v procesu ekologické certifikace producentů. Všechny tyto procesy byly úspěšně ukončeny producenti získali certifikát ekologického producenta a své výrobky prodávají na místních trzích. Tato skutečnost opět odpovídá plánovaným cílovým hodnotám výstupů projektu. Projekt rovněž naplnil své (revidované) kvantitativní indikátory, co se týče práce s certifikační agenturou, realizace studijních cest a práce s veřejností. Na stránce výstupů je tedy projekt možné hodnotit jako vysoce efektivní veškerých z plánovaných kvantitativních výstupů bylo (alespoň administrativně) dosaženo. Projekt ovšem zároveň bohužel neposkytuje žádná data, která by bylo možné považovat za kvantifikace jeho výsledků nebo dopadů. Jedinou výjimkou by se mohla zdát kvantifikace produkce u příjemců, kteří získali podporu ve formě ekologické certifikace. Závěrečná zpráva poskytuje data o objemech, které tito producenti umístili na lokální trh. Tato data ovšem není možné považovat za jakoukoliv kvantifikaci výsledků programu. Za prvé, nejsou známa žádná baseline data. Z informace o produkci (která je doplněna čestnými prohlášeními jednotlivých producentů o pravdivosti tohoto údaje), která stojí samostatně, nelze dovozovat nic kromě samotné skutečnosti, že daný subjekt skutečně realizuje zemědělskou výrobu. Není možné konstruovat trend vývoje pozorovaného jevu. A i kdyby z dat bylo možné vidět, že podpoření producenti zvyšují objem své výroby, tato informace je stále, s ohledem na cíl projektu, irelevantní. Cílem projektu je zvýšení konkurenceschopnosti v důsledku ekologické certifikace, nikoliv zvýšení objemu produkce (vyšší objem produkce zvýšení konkurenceschopnosti sám o sobě rozhodně nezaručuje). Jistým zprostředkovaným dokladem o vývoji konkurenceschopnosti by byla kupříkladu data o zvyšující se marži nebo alespoň rostoucí ceně, kterou je daný producent po své certifikaci schopen získat. Data, která byla v rámci projektu sbírána, tak postrádají schopnost poskytnout relevantní informaci o tom, zda dochází k naplňování celkového cíle projektu posílení konkurenceschopnosti a efektivity malých a středních zemědělců. Informace o této skutečnosti byly proto získávány kvalitativně během evaluačních návštěv viz odpovědi na evaluační otázky 1.7 a 1.8. Efektivnost projektu na úrovni výstupů je hodnocena jako vysoká. Na úrovni výsledků a dopadů nejsou k dispozici data pro kvantifikaci efektivnosti. 7

41 Příloha č. 2: Hodnocení projektu Podpora rozvoje ekologického zeměděl. v Moldavsku (Charita) 4. Hodnocení udržitelnosti projektu EQ 1.6 Do jaké míry budou aktivity projektu pokračovat i po ukončení financování projektu ze strany MZV, resp. ČRA? Existují nějaké významné předpoklady, které je nutné splnit pro udržení výstupů projektu? Za klíčové u tohoto projektu je nutné považovat hodnocení udržitelnosti hospodaření v ekologickém standardu u zemědělců, kteří získali intenzivní podporu. První skupinou příjemců s intenzivní podporou je deset farmářů, kteří obdrželi podporu v rozvoji svého (ekologického) hospodaření za účelem využití jejich farem jako demonstračních pozemků. Druhou skupinou potom je patnáct farmářů, kteří byli v rámci projektu provedeni procesem konverze k ekologickému standardu a získali certifikát ekologických producentů. Klíčovou otázkou při hodnocení udržitelnosti je, zda a za jakých podmínek je možné očekávat, že tito podpoření budou nadále fungovat jako ekologičtí producenti. Ekologický standard produkce sám o sobě konkurenceschopnost nezvyšuje Na základě individuálních rozhovorů s pěti producenty z této skupiny (dva zástupci demonstračních farem a tři zástupci zemědělců, kteří v rámci projektu prošli konverzí) vyvstávají v otázce udržitelnosti určité pochybnosti. Základním východiskem je skutečnost, že ani jeden z těchto farmářů prozatím není schopen (schopna) pojmenovat ekonomický přínos skutečnosti, že jejich produkce je certifikována v biostandardu. Jak již bylo uvedeno výše, pokud farmář po konverzi aktivně nebuduje nové a inovativní přístupy na trh a aktivně nehledá cílovou skupinu odběratelů, kteří oceňují přidanou hodnotu ekologické produkce a jsou ochotni ji zaplatit, neposkytuje mu ekologický certifikát žádnou výhodu na trhu. Zemědělci za svou produkci nezískají v důsledku certifikátu na běžném trhu vyšší cenu. Všichni dotázaní zároveň přiznávají, že pěstování ve standardu ekologického zemědělství je pracovně náročnější především z hlediska ruční práce. Producenti musí zaměstnat více sezónních pracovníků, poněvadž metody ochrany rostlin známé z konvenčního zemědělství mají svá omezení zejména v oblasti regulace plevelů. Produkce v ekologickém standardu zároveň poskytuje nižší výnosy. Někteří z producentů, kteří před svou konverzí fungovali konvenčním způsobem nebo provozují konvenční a ekologickou produkci vedle sebe, odhadují, že výnosy z ekologické produkce jsou nižší o % (jde ovšem o hrubý odhad, nikoliv robustní kvantifikaci). Někteří z dotázaných navíc upozorňují, že klíčovým determinantem ceny na moldavském trhu je často vizuální hledisko. Výpěstky ekologické produkce ovšem často vypadají hůře, než výsledky konvenčního pěstování. Paradoxně tak může být cena za ekologickou produkci ještě nižší než v případě konvenčního managementu. To se netýká pouze moldavského trhu, ale také trhů v dalších post-sovětských republikách (především Ukrajina a Rusko), na něž někteří z respondentů svou produkci exportují (např. stolní víno). Motivace cílové skupiny pro udržení výstupů projektu Jak je tedy zřejmé, v okamžiku evaluace nelze hovořit o tom, že by konverze k ekologickému hospodaření u dotazovaných zemědělců skutečně bezprostředně vedla ke zvyšování jejich konkurenceschopnosti. To je přitom základní podmínkou udržitelnosti. Aktuální motivace zemědělců ke konverzi a pokračování v ekologickém standardu je možné rozdělit do dvou skupin: - Větší část (tři z pěti) z dotazovaných zemědělců má spíše ideologické než racionální motivy pro fungování v režimu ekologického zemědělství. Zpravidla jde o menší producenty, kteří fungovali v ekologickém režimu dříve, než se s konceptem organické produkce vůbec seznámili. Jejich konverze tedy není klasickým přechodem od konvenčního zemědělství k ekologickému, spíše formalizace způsobu, kterým hospodaří, dle předepsaných standardů (ovšem s úpravami tam, kde se současné hospodaření od standardů ekologické produkce odlišuje). Tito producenti věří, že ekologický způsob produkce je správnou cestou, poněvadž je šetrnější k přírodním zdrojům a především je tato produkce zdravější. Akcent na zdraví konzumentů (především vlastních dětí a příbuzných) je v této skupině producentů velmi výrazný. Fungování v režimu ekologického zemědělství tito producenti chápou jako jistou oběť, kterou jsou ovšem ochotni přinést proto, aby jejich produkce byla zdravější a neničila přírodu. Zárukou dalšího pokračování v tomto režimu tedy je pouze síla přesvědčení těchto farmářů o správnosti této cesty. Proto ovšem není možné 8

42 Příloha č. 2: Hodnocení projektu Podpora rozvoje ekologického zeměděl. v Moldavsku (Charita) vyloučit, že tato skupina farmářů byť neochotně v budoucnosti přijme alespoň část postupů konvenčního zemědělství v případě, že rentabilita produkce v ekologickém standardu ( oběť, kterou podstupují) výrazně poklesne. Udržitelnost tím není automaticky zaručena, její garancí je do značné míry pouze síla individuálního (etického) závazku konkrétní osoby. Potenciál udržitelnosti ekologické produkce u této skupiny osob výrazně vzroste v případě, že budou schopni vyvinout a udržet alternativní cestu své produkce na trh budou schopni svou produkci distribuovat přímo cílové skupině (jakkoliv nevelké), která explicitně poptává bio produkci. Aktivity směřující k tomuto cíli ovšem nebyly součástí projektu a naplnění tohoto předpokladu tak není možné z pozice realizátora projektu kontrolovat (jde tedy o externí faktor, jehož naplnění nemůže projekt zaručit). - Druhá část dotazovaných zemědělců je ke konverzi motivována především výhledem na otevření trhů EU pro zemědělskou produkci Moldavska. Tito producenti nepřecházejí do standardu ekologických producentů z přesvědčení, ale proto, že vnímají potenciál budoucí obchodní příležitosti, na kterou chtějí být připraveni. Velmi typické pro tuto skupinu respondentů je, že do standardu ekologické produkce převedli pouze menší část svého živobytí, na němž nejsou ekonomicky závislí. Jinými slovy, jde o farmáře, kteří si v rámci projektu pěstování v ekologickém standardu pouze testují a jsou připraveni jej kdykoliv opustit pokud se ukáže, že není dostatečně rentabilní. (Dle vyjádření jednoho z dotazovaných z této skupiny je produkce v ekologickém standardu, kterou v rámci projektu zahájil, spíše jeho koníčkem, než skutečně vážně míněným podnikáním.) Naprosto jasnou podmínkou udržitelnosti výstupů projektu u této skupiny tedy je možnost vyvážet na trh EU. Pokud nebude tato podmínka v dohledné době naplněna, ekologická produkce této skupiny farmářů zcela jistě nebude udržena, protože neobstojí v nastupující konkurenci efektivnějších aplikací metod průmyslového zemědělství. Udržitelnost business planů Velmi diskutabilní je udržitelnost zpracovaných business plánů (podnikatelských záměrů). Projektová dokumentace explicitně nestanovuje, jak vnímá souvislost mezi zpracovaným business plánem a posílením konkurenceschopnosti daného podniku. Hodnotitel dovozuje, že prostřednictvím business plánu by mělo dojít k tomu, že si daný producent lépe uvědomí a vyjasní své zdroje, tržní potenciál své produkce, atd., a na tomto základě bude schopen lépe plánovat své podnikání. Smysluplnost zpracovaných business plánů jsme ověřovali také během individuálních rozhovorů s příjemci podpory, jejich výsledky jsou ovšem zkreslené skutečností, že jde o podniky, které obdržely intenzivnější podporu. Převládajícím názorem těchto respondentů je, že business plán jim slouží především jako inspirace a motivační zdroj. Zároveň ale dodávají, že business plán je obtížné naplnit (jeden z dotazovaných dokonce uvedl, že v posledním roce dosáhli pouze poloviny hodnot plánovaných business plánem). Jde tedy spíše o jakousi vizi, než skutečný nástroj pro plánování podnikání. Ve snaze kvantifikovat přínosy business plánů pro velkou skupinu příjemců, kteří neobdrželi intenzivní podporu (jinými slovy, získali pouze samotný dokument, který sice byl zpracován ve spolupráci mezi konzultantem partnera projektu a samotným zemědělcem, ovšem neobdrželi již žádnou asistenci při implementaci těchto dokumentů) realizoval hodnotitel dotazníkové šetření mezi touto skupinou příjemců. Dotazníkové šetření bylo realizováno telefonicky (výsledky viz níže při analýze dopadu), kontaktní údaje podniku, pro který byl business plán zpracován (jméno podniku, kontaktní osoba, adresa a především telefonický kontakt) byl přitom na každém plánu uveden (telefonní kontakty tak nebylo nutné dohledávat). Celkem bylo kontaktováno 52 osob z celkového počtu 92 podniků. S dvaceti z těchto čísel se nebylo možné ani po několika pokusech spojit (případně číslo vůbec neexistovalo), v osmi dalších případech bylo číslo chybné. Ve skupině zbylých 24 kontaktů bylo v pěti případech zaznamenáno, že číslo je sice správné na telefonát odpověděla osoba, která byla v business plánu zaznamenána jako kontaktní osoba daného podniku, daná osoba ale popřela, že by vůbec podnikala v oblasti zemědělství. Čtyři další osoby uvedly, že sice v zemědělství podnikají, žádného školení realizovaného v tomto projektu se ovšem neúčastnili (a tedy jim nebyl zpracován žádný business plán). Dalších 10 osob uvedlo, že se vzdělávacích akcí realizovaných v projektu sice účastnily, žádný business plán jim ovšem zpracováván, dle jejich informací, nebyl. Pouze 9

43 Příloha č. 2: Hodnocení projektu Podpora rozvoje ekologického zeměděl. v Moldavsku (Charita) v pěti případech z kontaktovaných 52 osob a 24 osob, které byly kontaktovány úspěšně, evaluátor získal odpovědi na svůj dotazník pouze v těchto pěti případech tedy bylo potvrzeno, že daný zemědělec v rámci projektu obdržel zpracovaný business plán. I pokud ze vzorku odečteme kontakty, s nimiž se hodnotiteli nepodařilo spojit, docházíme k závěru, že pouze v cca 20 % případů si zemědělec, kterému byl dle informací projektu zpracován business plán, je této skutečnosti opravdu vědom. Tímto zjištěním se evaluátor nesnaží naznačovat, že by některé výstupy byly zpracovávány pouze pro formu tak, aby byl naplněn administrativní požadavek projektu (pro takové tvrzení neexistují žádné důkazy). Je ale možné dovozovat, že podpora formou prostého zpracování podnikatelského plánu není dostatečně efektivní a ani udržitelná pokud se s příjemci nepracuje intenzivněji na implementaci podnikatelských plánů, je spíše věcí náhody, zda skutečně dojde k jakémukoliv využití zpracovaného podkladu na straně cílové skupiny, nebo zda tyto osoby výstup odloží a dále se jím už nezabývají (s relativně krátkým časovým odstupem si již ani nevzpomenou, že něco takového pro ně bylo zpracováno). Udržitelnost je hodnocena jako spíše nízká, a to především z toho důvodu, že aktivity projektu nezaručují cílové skupině ekonomickou rentabilitu ekologické produkce, která je zárukou udržitelnosti. Obecné závěry k udržitelnosti projektu: 1. Udržitelnost klíčových výstupů projektu (hospodaření v ekologickém standardu) má výrazné limity u řady zemědělců, kteří v průběhu projektu zavedli ekologický způsob hospodaření, dochází k nárůstu nákladů na jednotku produkce. Při nezměněném modelu uvádění zemědělské produkce na trh tak není ekologická produkce ekonomicky udržitelná pěstitel nezíská vyšší cenu. 2. Diskutabilní je rovněž dle výsledků dotazníkového šetření udržitelnost aktivit souvisejících se zpracováním podnikatelských plánů (tj. jejich implementace do praxe podpořených podniků). 5. Hodnocení dopadů projektu EQ 1.7 Jaké byly zamýšlené / očekávané dopady realizované rozvojové intervence? EQ 1.8 Jaké jsou skutečné ověřitelné dopady realizované rozvojové intervence? Klíčovým dopadem projektu, který byl očekáván a který byl důvodem jeho realizace, bylo zvýšení konkurenceschopnosti zemědělských podniků prostřednictvím jejich konverze do režimu ekologického zemědělství. Realizátor projektu předpokládá, že v důsledku konverze budou podpoření zemědělci schopni produkovat vyšší přidanou hodnotu, která povede k nárůstu jejich konkurenceschopnosti. Jinými slovy, umožní jim především získat lepší cenu za svou produkci. Pro vyhodnocení dopadů realizoval hodnotitel individuální rozhovory s části farmářů, kterým se dostalo intenzivní podpory ze strany projektu Žádný z těchto rozhovorů nepotvrdil, že by se očekávané dopady skutečně projevovaly. Certifikace produkce a obecně ekologické postupy při pěstování nevedou k tomu, že by farmáři získávali vyšší cenu při zachování standardních (dosavadních) způsobů prodeje a distribuce. Někteří z farmářů dokonce explicitně uvedli, že pěstovat v režimu ekologického zemědělství pro domácí trh není ekonomicky návratné. Očekávaného dopadu tedy (alespoň prozatím) nebylo dosaženo. Důvodem toho jsou skutečnosti, které byly podrobněji popsány výše. Z obecného hlediska musí být pro naplnění dopadů, jak je projekt očekává, splněna řada externích podmínek, které projekt nekontroluje (část z nich kontrolovat ani nemůže, jiné podmínky by ovšem bylo možné alespoň částečně ovlivnit, pokud by se na ně projekt zaměřil viz hodnocení kritéria relevance). Hlavní podmínkou je přístup na trh. Základní kauzální vazba tedy očekávaný dopad v podobě zvyšování konkurenceschopnosti v důsledku konverze k ekologickému zemědělství může fungovat pouze, pokud má producent vybudován přístup své produkce na specifické segmenty trhu, které skutečnost, že jde o organickou produkci, umí ocenit. Ideálním stavem je přístup producenta na trh EU, kterého je možné dosáhnout kupříkladu silným partnerstvím s jiným 10

44 Příloha č. 2: Hodnocení projektu Podpora rozvoje ekologického zeměděl. v Moldavsku (Charita) ekologickým producentem / prodejcem ze zemí EU, který bude produkci vykupovat a zaštítí ji svou značkou. Alternativně (nebo doplňkově) se producent může zaměřit i na domácí trh, kde existuje jistý potenciál poptávky po ekologické produkci, musí ale mít vytvořeny specifické individuální distribuční kanály, kterými osloví tento přesně vymezený segment trhu. Další důležitou externí podmínkou, která ovlivňuje, zda se základní kauzální vazba od výstupu projektu k očekávaným dopadům projeví nebo ne, je národní zemědělská politika Moldavska. Moldavsko dnes neposkytuje zemědělcům, kteří jsou v konverzi, ani těm, kteří již ve standardu ekologického zemědělství produkují, žádnou finanční podporu (ještě do roku 2011 byly zavedeny dotace pro zemědělce v konverzi, které alespoň částečně kompenzovaly negativní ekonomické efekty, které konverze přináší, ty ovšem byly zrušeny; ekologičtí producenti jsou pouze mírně zvýhodněni při podpoře investic do infrastruktury např. skleníků). Pokud bychom ovšem otázku dopadů redukovali pouze na spokojenost těchto cca 25 zemědělců s podporou, kterou obdrželi (bez ohledu na ekonomický efekt, který nelze kvantifikovat), bude hodnocení projektu pozitivní. Zejména ti zemědělci, jejichž farmy v pozemku fungovaly jako demonstrační pozemky, vysoce oceňují kvalitu vzdělávacích aktivit i individuálního poradenství. To jim, dle jejich vlastních slov, umožnilo zvýšit efektivitu produkce (tito zemědělci zpravidla již před projektem fungovali způsobem, který byl blízko ekologickému standardu), efekt ovšem nelze kvantifikovat. Příjemci nepozorují kupříkladu vyšší výnosy, nanejvýše menší pracnosti pěstování. Nejvíce jsou oceňovány aktivity v oblasti marketingu a prodeje (což je jistým paradoxem k tomu, že právě této oblasti se projekt věnuje poměrně málo). Zde zemědělci vysoce oceňují především přínos studijních cest do Rumunska, které jim zprostředkovávají bezprostřední zkušenost a také posilují jejich odhodlání pokračovat v nastolené cestě, poněvadž ukazují, že to jde. Hodnotitel se také zaměřil na dopady projektu na skupinu zemědělců, kteří v rámci projektu měli získat zpracovaný podnikatelský záměr (business plán). Obecně byly výsledky dotazníkového šetření popsány v kapitole zaměřené na udržitelnost. Pouze cca 20 % z příjemců, kteří byli úspěšně osloveni, si vůbec uvědomuje, že nějakou podporu v této formě obdrželi. Výsledky dotazníkového šetření tak jsou velmi slabé hodnotitel získal pouze pět odpovědí, výsledky proto nelze generalizovat. Zde jsou proto uvedeny spíše jako kvalitativní informace o tom, jak někteří z příjemců vnímají podporu v podobě zpracovaného business plánu, než jako robustní kvantitativní informace o dopadech této podpory. První dotaz v šetření se zabýval otázkou relevance zpracovaných business plánů ve vztahu k potřebám a obecně situaci daného podniku. Kritérium relevance bylo hodnoceno vysoce, čtyři respondenti uvedli, že BP byl zcela relevantní, jeden uvedl o stupeň nižší hodnocení, tedy vcelku relevantní, ovšem s jistými výhradami. Další dotaz se zabýval otázkou proveditelnosti tedy tím, do jaké míry bylo možné zpracované BP zavést do praxe daného podniku. Hodnocení bylo opět pozitivní, tři z respondentů uvádějí, že BP je zcela proveditelný, další dva potom uvádějí, že je spíše proveditelný, ovšem s jistým omezením (implementace bude trvat déle, než BP předpokládá, některé méně významné aspekty hospodaření nebyly vzaty v potaz, atd.). S těmito výsledky ovšem kontrastuje ověřování proveditelnosti business plánů v rámci individuálního dotazování respondenti většinou na tuto otázku odpovídali, že BP byl příliš ambiciózní a je spíše inspirací, než skutečným vodítkem. Na dotaz na implementaci business plánu odpověděl pouze jeden respondent, že BP je plně zavedený a slouží jako hlavní nástroj pro plánování dalších aktivit. Tři respondenti uvedli, že BP byl částečně zaveden, ovšem prozatím nebylo dosaženo jeho plného potenciálu, a jeden uvedl, že BP prozatím nebyl zaveden, jeho zavedení do budoucnosti ovšem plánuje. Hodnotitel požádal respondenty (kteří BP do svého hospodaření zavedli) o vyjádření k jeho ekonomickým efektům. Dva z respondentů potvrdili (předepsanou odpověď), že vnímají zefektivnění hospodaření v důsledku zavedení BP, poněvadž jsou lépe schopni plánovat. Jeden další respondent vnímá jiný ekonomický efekt, který popsal (vlastními slovy) tak, že existence BP mu pomohla získat finanční prostředky (patrně jde o situaci, kdy existence business plánu mu umožňuje získání jiných grantů). Jeden další 11

45 Příloha č. 2: Hodnocení projektu Podpora rozvoje ekologického zeměděl. v Moldavsku (Charita) respondent uvedl, že prozatím žádný ekonomický efekt zavedení BP nevnímá, očekává je ovšem do budoucnosti. Čtyři z respondentů dále uvedli, že budou BP zcela jistě nadál používat, pouze jeden si prozatím není jistý. Obecně je tedy poskytnuté odpovědi možné vnímat jako pozitivní zpětnou vazbu co se zpracování BP týče byť pouze dva respondenti uvedli, že nějakým způsobem zaznamenávají pozitivní dopad BP, který byl v projektu očekáván. Je ovšem zároveň nutné znovu opakovat, že výsledky nelze zobecňovat nejrelevantnějším výsledkem (co se analýzy dopadu této aktivity týče) tak nakonec je samotná skutečnost, že pouze velmi malý podíl příjemců je schopen s určitým časovým odstupem reflektovat skutečnost, že podporu tohoto typu obdrželi. EQ 1.9 Byly zaznamenány některé nezamýšlené dopady projektu? Jak již bylo několikrát naznačeno, konverze k ekologickému způsobu hospodaření, které je cílem projektu, pokud není doplněno o další aktivity, může mít paradoxně i opačný, než plánovaný dopad může mít negativní dopad na hospodaření daného podniku. Udržitelnost je proto, alespoň prozatím, garantována pouze sílou přesvědčení cílové skupiny o správnosti této cesty, nebo nadějí na otevření se evropských trhů. Obecný výrok k dopadům projektu prozatím, dle názoru hodnotitele, nelze formulovat. Projekt má potenciál generovat pro cílové skupiny, které obdržely intenzivní podporu, očekávané dopady, to je ovšem závislé na celé řadě externalit, které projekt nekontroluje. Obecné závěry k dopadům: 1. Zásadním prvkem teorie změny tohoto modelu (zvyšování konkurenceschopnosti prostřednictvím konverze k ekologickému zemědělství) je existence distribučního kanálu směrem k segmentu trhu, který za ekologicky certifikovanou produkci nabídne vyšší cenu, která pokryje vyšší náklady na jednotku produkce. Této problematice se ale projekt věnuje jen velmi okrajově značná část projektem certifikovaných zemědělců nadále spoléhá na tradiční distribuční kanály, které neposkytují vyšší cenu za ekologickou produkci. 6. Vyhodnocení průřezových kritérií EQ 2.1 Jakým způsobem byla do aktivit hodnoceného projektu promítnuto téma řádná správa věcí veřejných? Hodnotitel neshledal žádné výhrady vůči způsobu řízení a implementace projektu, práci s cílovými skupinami nebo způsobu práce v konkrétních komunitách. Projekt Charity považujeme také za nejvíce transparentní, co se týče jasného vykazování všech měřených hodnot a pečlivého dokladování jednotlivých aktivit. EQ 2.2 Jakým způsobem je do projektu zahrnuto téma šetrnosti k životnímu prostředí a klimatu? Projekt je zaměřen na podporu ekologického zemědělství v Moldavsku. Tímto bezprostředně přispívá k prosazování managementů, které jsou šetrnější k přírodním zdrojům a zároveň podporují biodiverzitu a ochranu půdy. V důsledku velké cílové skupiny, která se do realizace projektu zapojila (až stovky zemědělců), měl projekt příležitost šířit informace o způsobech zemědělské produkce šetrných k životnímu prostředí mezi široký okruh zemědělců. EQ 2.3 Jakým způsobem je do aktivit hodnoceného projektu promítnuto téma dodržování lidských práv příjemců včetně rovnosti mužů a žen? 12

46 Příloha č. 2: Hodnocení projektu Podpora rozvoje ekologického zeměděl. v Moldavsku (Charita) Projekt neměl bezprostřední implikace na genderovou tématiku, dle vyjádření realizátora bylo ovšem dbáno na to, aby byla genderová otázka brána v potaz během školení a dalších vzdělávacích aktivit. Více než třetina podniků, které v rámci projektu získaly certifikaci, je řízena ženami. Problematice zapojování žen do rozhodovacích procesů a rozjezdu podnikání byla, dle vyjádření realizátora, věnována speciální pozornost při sestavování vzdělávacích modulů s cílem motivovat ženy k těmto aktivitám. Vizibilita ZRS ČR Vzhledem ke skutečnosti, že projekt neposkytoval žádnou podporu investičního charakteru, jsou klíčovými trvalejšími nositeli vizibility ZRS ČR především vydané publikace. Prvky vizibility byly pochopitelně rovněž obsaženy v prezentacích realizovaných školení nebo ve vydaných tiskových zprávách. Projekt měl ovšem spíše slabší kapacitu šířit informaci o podpoře ZRS ČR sektoru zemědělství v Moldavsku mimo skupinu bezprostředních příjemců podpory s výjimkou distribuce tištěných (metodických) materiálů. 13

47 Příloha č. 1: Příloha č. 2: Příloha č. 3: Příloha č. 4: Příloha č. 5: Příloha č. 6: Příloha č. 7: Příloha č. 8: Příloha č. 9: Příloha č. 10: Příloha č. 11: Příloha č. 12: Příloha č. 13: Příloha č. 14: Příloha č. 15: Příloha č. 16: Příloha č. 17: Příloha č. 18: Shrnutí Hodnocení projektu Charita Hodnocení projektu Člověk v tísni Hodnocení projektu ČZU Hodnocení projektu UZEI Seznam zkratek Seznam prostudovaných zdrojů a dokumentů a odborné literatury Přehled realizovaných rozhovorů Hlavní závěry evaluace na úrovni jednotlivých projektů Zpracované dotazníky Rámcové dotazy individuálních rozhovorů Tabulka vypořádání zásadním připomínek referenční skupiny, gestora a realizátorů Shrnutí v anglickém jazyce Zadávací podmínky Logické rámce projektů Analýza nákladů na administraci, řízení a koordinaci projektů Stručný popis hodnocených projektů Úkoly evaluace a jejich dekompozice

48 Ministerstvo zahraničních věcí České republiky Ministry of Foreign Affairs of the Czech Republic ZPRÁVA Z KOMPLEXNÍHO VYHODNOCENÍ ZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY V SEKTORU ZEMĚDĚLSTVÍ V MOLDAVSKU Rozvoj ekologického zemědělství v Moldavsku ( ) Září 2014 Evaluační tým Hlavní evaluátor: Ing. Radim Gill Experti: Mgr. Lukáš Maláč, Ing. Perla Kuchtová, Ph.D.

49 Příloha č. 3: Hodnocení projektu Rozvoj ekologického zemědělství v Moldavsku (ČvT) Partnerská země (země realizace): Moldavsko Název projektu v českém a anglickém jazyce: Rozvoj ekologického zemědělství v Moldavsku Projektové lokality: Moldavsko Sektorové zaměření: Zemědělství Development of ecological agriculture in Moldova Gestor: Česká rozvojová agentura Období realizace měsíc/rok zahájení projektu: 3/2011 Celkové čerpání v CZK ze ZRS ČR: ,00 Realizátor: Člověk v tísni, o.p.s. Měsíc/rok ukončení projektu: 12/2013 Celkové čerpání v CZK včetně spolufinancování: ,33 Další donoři podílející se na projektu: USAID Emergin Donors Fund Autoři evaluační zprávy: HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r.o. Ing. Radim Gill, Mgr. Lukáš Maláč, Ing. Perla Kuchtová, Ph.D. Datum, podpis(y): Obsah 1. Hodnocení relevance Hodnocení efektivity (hospodárnosti) Hodnocení efektivnosti Hodnocení udržitelnosti projektu Hodnocení dopadů projektu Hodnocení průřezových kritéria

50 Příloha č. 3: Hodnocení projektu Rozvoj ekologického zemědělství v Moldavsku (ČvT) 1. Hodnocení relevance EQ 1.1 Je zaměření hodnocených projektů (nadále) relevantní k problémům, které má řešit? Relevance z pohledu strategických dokumentů Strategie rozvoje zemědělství a venkova mezi nejzávažnějšími příčinami nízké konkurenceschopnosti moldavského zemědělství explicitně vyjmenovává převládající produkci s nízkou přidanou hodnotou a nedostatečnou kvalifikaci zemědělců pro zemědělskou produkci (především pro produkci s vyšší přidanou hodnotou). Tyto skutečnosti jsou částečnou oporou projektu. Tyto skutečnosti jsou částečnou oporou projektu. Strategie rovněž vymezuje v opatření 2.2 podporu produkčních technologiím a produktům šetrných k životnímu prostředí a explicitně v tomto kontextu zmiňuje podporu ekologickému zemědělství. V souladu s tímto cílem formuluje v Akčním plánu Strategie konkrétní iniciativu na podporu organického zemědělství (nealokuje na ni ovšem žádné prostředky ze státního rozpočtu rozvoj této iniciativy má být financován plně ze zdrojů zahraničních donorů). Ekologické zemědělství je moldavskou strategií pojímáno spíše jako nástroj na podporu udržitelného managementu přírodních zdrojů, než jako explicitní nástroj pro zvyšování konkurenceschopnosti zemědělského sektoru a zvyšování kvality života na venkově. Projekt je (implicitně) zaměřen především na podporu poptávky po produktech ekologického zemědělství a posilování kompetencí ekologických zemědělců jako takových. V jisté zkratce jej je možné rozdělit na tři části: (i) podpora produkce v režimu ekologického zemědělství u vybraných podniků, zejména efektivního tržního uplatnění produkce, (ii) osvěta moldavské veřejnosti o ekologickém zemědělství a další iniciativy na zvyšování poptávky a (iii) v neposlední řadě snaha o systematizaci rozvoje sektoru ekologického zemědělství a podpora budování spolupráce a sítí mezi ekologickými zemědělci navzájem i vůči státní správě a dalším institucím. Relevance projektu uvádění na trh Zvyšování znalostí a know-how moldavských zemědělců v oblasti technologie pěstování má v projektu důležitou roli, nebylo ovšem nejdůležitějším důrazem projektu. Realizátor projektu vychází z poznatku, že největším problémem sektoru moldavského ekologického zemědělství není samotná otázka technologie produkce v režimu ekologického zemědělství, ale jeho uvedení na trh. Evaluace tohoto projektu i projektu Charity ukázala, že má-li být konverze k ekologickému zemědělství skutečně nástrojem k rozvoji konkurenceschopnosti zemědělců, není možné se spoléhat na standardní distribuční kanály, resp. způsoby prodeje produkce. Tradiční prodej zemědělské produkce (prodej na trhu nebo prodej zprostředkovatelům vykupujícím zemědělskou produkci v jednotlivých vesnicích) žádným způsobem neocení ekologický standard produkce neposkytne certifikovaným ekologickým producentům vyšší cenu. Pokud má konverze k ekologickému standardu vést ke zvyšování konkurenceschopnosti, musí být produkce distribuována k zákazníkům novými a individuálními distribučními kanály. Pochopitelně se nedá říci, že by znalost o ekologickém způsobu rostlinné a zemědělské výroby byla mezi moldavskými zemědělci dostatečně rozšířená. Projekt ovšem provedl vědomou pragmatickou volbu mezi produkcí nových ekologických zemědělců a zaměřením se na stávající zemědělce, s klíčovým důrazem na umisťování této produkce na relevantní trh, který zaručí rentabilitu způsobu produkce, náročnějšího na vstupy. Úzká cílová skupina Jinými slovy, v situaci omezeného rozsahu projektu se pracovníci realizátora projektu rozhodli raději podpořit jednotky ekologických zemědělců, především pokud jde o distribuci, než řádově desítky zemědělců v přechodu na ekologický standard, ovšem bez návazné záruky finanční udržitelnosti. Evaluátor považuje tuto vědomou volbu za správnou a relevantní potřebám cílové skupiny. Projekt se tedy intenzivně věnuje pouze malému okruhu zemědělců, tyto ovšem provádí všemi aktivitami, které je nutné realizovat mezi rozhodnutím o ekologické produkci a situací, kdy je tuto skutečnost možné 3

51 Příloha č. 3: Hodnocení projektu Rozvoj ekologického zemědělství v Moldavsku (ČvT) označit za úspěšný ekonomický model. Úzký okruh příjemců tak získal rozmanitou podporu, která zahrnuje zejména: vzdělávání a individuální poradenství v technologii produkce přímou finanční podporu na nákup chybějících technologií (byť v omezené výši) podporu a individuální poradenství při budování specifických distribučních kanálů finanční podporu při uvádění produkce na trh transfer know-how prostřednictvím studijních návštěv technickou asistenci při budování individuálních vazeb a kontaktů mezi producenty a jejich cílovou skupinou Technickou asistenci při budování partnerství se zahraničními ekologickými producenty, kteří by mohli výhledově vykupovat část produkce podpořených zemědělců a umisťovat ji pod svou značkou na trhy EU. Projektové aktivity se nezaměřují pouze na podporu správných forem distribuce, úsilí směřuje rovněž k povzbuzení poptávkové strany prostřednictvím intenzivní mediální kampaně, organizací exkurzí a otevřených dnů na modelových biofarmách, jejichž primární cílovou skupinou ovšem na rozdíl od demonstračních farem v jiných projektech nejsou pouze farmáři, kterým má být demonstrováno, jakým způsobem je produkce realizovaná v praxi. Primární cílovou skupinou je obecná veřejnost, otevřené dny a exkurze slouží především k tomu, aby poskytly příležitost k navázání osobního vztahu mezi farmářem a jeho potenciálními zákazníky. Jako velmi relevantní hodnotíme rovněž aktivity v oblasti podpory strategického rozvoje sektoru ekologického zemědělství a koordinace jednotlivých aktivit. Pracovní skupina a Akční plán, který je skupinou sestavován, může napomoci rozvoji sektoru ekologického zemědělství v Moldavsku kupříkladu prostřednictvím identifikace konkrétních systémových překážek, návrhu jejich řešení i koordinace postupu, pokud jde o prosazování těchto řešení ve vztahu k orgánům státní správy / samosprávy. Současně je ovšem nutno uvést, že hodnocení relevance této aktivity hodnotitel zpracovává na základě teorie projektu (jak by tyto aktivity měly fungovat na základě zkušeností z jiných států), projektové dokumentace a informací poskytnutých realizátorem. I přes snahu prozatím nebylo dosaženo zpětné vazby stran aktivit pracovní skupiny, jejich relevance a dopadů přímo od členů pracovní skupiny evaluátor nemá dostatečné informace k tomu, aby se vyjádřil, zda se relevance aktivity skutečně prokázala (pokud dodatečně získáme zpětnou vazbu alespoň od části členů pracovní skupiny, hodnocení bude doplněno). Celkově je relevance způsobu, kterým realizátor přistupuje k identifikovaným problémům, které má projekt řešit, hodnocena jako vysoká (ovšem s limitem při analýze relevance části projektu zaměřené na podporu strategického rozvoje sektoru způsobenou prozatímní absencí spolupráce členů pracovní skupiny s týmem hodnotitele). EQ 1.2 Jsou intervenční logiky / teorie změny projektů dostatečně komplexní? Neexistují v nich výrazné mezery, které by ohrožovaly dosažení cílů? Ve vztahu k formulovanému cíli podpory produkce i odbytu produktů ekologického zemědělství jsou aktivity projektu nastaveny odpovídajícím způsobem bez výrazných mezer omezujících naplnění cílů projektu. Omezením pro naplnění cíle projektu, které realizátor sám několikrát formuluje, je nedostatek politické podpory pro rozvoj ekologického zemědělství, který se projevil především zrušením dotací pro zemědělce v konverzi, což vedlo k poklesu motivace moldavských farmářů pokusit se o přechod do ekologického standardu (který minimálně ve fázi konverze sebou nezbytně přináší zvýšení pracnosti za současného snížení výnosů a zisků). Zapojení politické úrovně do projektu ovšem bylo velmi omezené (dle informací z projektové dokumentace se politická reprezentace účastnila pouze jedné aktivity projektu, konkrétně otevření stánku účastníka projektu N. Cojocaru před Ministerstvem zemědělství). Další aktivitou, která patrně mohla být v projektu více rozpracována, je spolupráce jednotlivých producentů a sdílení distribučních kanálů. V rámci projektu bylo dosaženo napojení několika dalších 4

52 Příloha č. 3: Hodnocení projektu Rozvoj ekologického zemědělství v Moldavsku (ČvT) producentů na distribuční síť (zejména pojízdný stánek) N. Cojocaru, přesto ale není propojení jednotlivých zapojených zemědělců při distribuci své produkce cílovým skupinám prozatím možné považovat za dostatečné (zároveň je ale nutné uvést, že nešlo o opomenutí ze strany realizátora, spíše jde o pro Moldavsko typický projev nedůvěry mezi jednotlivými zemědělci hodnotitel zaznamenal pokusy realizátora přesvědčit zástupce cílové skupiny o sdílení svých distribučních sítí, ovšem prozatím bez velkého úspěchu). Poněkud slabší oproti ostatním projektům je, dle názoru hodnotitele, samotná formulace cíle rozvojové intervence projektu Člověka v tísni. Celkovým cílem projektu totiž je Zvýšení rozsahu produkce a odbytu produktů ekologického zemědělství v Moldavsku. Projekt již ovšem explicitně nestanovuje, proč by k tomuto zvýšení rozsahu vlastně mělo dojít, přičemž právě to je skutečným cílem projektu, zatímco podpora produkce i odbytu jsou spíše prostředkem či nástrojem, jak tohoto nevytýčeného cíle dosáhnout. V souladu s tím má potom, dle projektové dokumentace, být úspěšnost projektu kvantifikována především zvýšením objemu produkce ve standardu ekologického zemědělství u jednotlivých podpořených podniků. Zvýšení objemu produkce v režimu ekologického zemědělství ovšem může za jistých okolností znamenat i snížení konkurenceschopnosti daného zemědělce (např.: vyšší ceny na vstupech, stejné ceny na výstupech, nulový export). Takto formulovaná intervenční logika ale bude přesto intervenci tohoto typu považovat za úspěšnou. Bez ohledu na formulaci v projektové dokumentaci proto hodnotitel za celkový cíl projektu stanovuje zvýšení konkurenceschopnosti zapojených zemědělců tento cíl totiž stanovuje výzva, do které byl projekt předkládán. Celkově je relevance projektu hodnocena jako vysoká Obecné závěry hodnocení relevance: 1. Důraz projektu na marketing a umisťování produkce na trh je hodnoceno jako velmi relevantní ve vztahu k metodě projektu schopnost správně umístit ekologickou produkci na segment trhu, který je za ekologicky certifikované produkty zaplatit vyšší cenu, je v moldavském kontextu jedním ze zcela rozhodujících prvků kauzální vazby mezi konverzí k ekologickému zemědělství a zvyšováním konkurenceschopnosti 2. Doplnění projektu o aktivity na systematickou podporu poptávky po ekologické produkci dále posilují šanci projektu na úspěch (tedy naplnění naznačené kauzální vazby). 3. Projekt vědomě svou intenzivní podporu poskytuje omezenému okruhu producentů (v řádu jednotek), ovšem poskytuje jim asistenci v celém spektru aktivit, které souvisejí s naplňováním cíle projektu. Takový přístup evaluátor hodnotí jako více relevantní, než poskytování podpory širokému okruhu příjemců (v řádu desítek až stovek), ovšem ve velmi omezeném okruhu relevantních aktivit. 2. Hodnocení efektivity (hospodárnosti) EQ 1.4 Do jaké míry se podařilo dosáhnout cílů ZRS v této oblasti účinným způsobem? Předané podklady bohužel neposkytují informace o nákladech strukturovaných dle jednotlivých aktivit rozpočty jsou strukturovány pouze dle typu nákladu a roku, kdy vznikl. Vyhodnocování efektivity co se týče nákladu přepočteného na jednotku výstupu / výsledku (např. počet účastníků školení) tak jsou pouze velmi orientační. I přesto, že projekt nezahrnuje lokálního partnera, jehož náklady na administraci projektu by bylo nutné zahrnout do projektu, jsou náklady projektu na jeho řízení v porovnání s ostatními realizovanými projekty vyšší. Projekt vytváří, v porovnání s ostatními projekty, nejvíce pozic v managementu, který zahrnuje projektového koordinátora, finančního manažera, supervizora, moldavského koordinátora a vedoucího moldavské mise. V důsledku toho odčerpávají prostředky na řízení, administraci a koordinaci projektu cca 20 % celkových nákladů rozpočtu projektu. Jakkoliv jde pochopitelně o projekt náročný na koordinaci, jde o relativně vysoký podíl prostředky na krytí těchto nákladů dosáhly v projektu celkové výše cca 1 mil. Kč (v 5

53 Příloha č. 3: Hodnocení projektu Rozvoj ekologického zemědělství v Moldavsku (ČvT) roce 2013 je přitom započítána pouze ta část nákladů na řízení, koordinaci a administraci, která byla financovaná ze zdrojů ZRS ČR). Z pohledu jednotkových nákladů se ovšem náklady zdají přiměřené dle názoru hodnotitele tak výše mezd jednotlivých pracovníků je odpovídající jejich pracovním pozicím. Projekt neumožňuje třídit náklady jednotlivých školení poskytuje pouze informaci o celkových nákladech (školení byla realizována subdodavatelsky). V roce 2011 tak bylo za 3 realizovaná školení (1 školení v metodách a přístupech ekologického zemědělství poskytované Bioinstitutem a 2 školení ve tvorbě business plánů a marketingu realizované německým partnerem EkoConnect) zaplaceno cca Kč. Těchto školení se celkem účastnilo 202 osob. Jak bylo uvedeno výše, projekt se následně vydal kvalitativní cestou začal tedy poskytovat podporu intenzivnějšího charakteru menšímu počtu zemědělců. V roce 2012 se tak uskutečnila 4 školení v oblasti metod a přístupů EZ, jejich cena ovšem překročila Kč. Průměrná cena jednoho školícího dne pro průměrně 8 zemědělců (dle dat poskytnutých realizátorem) tak dosahuje cca Kč. S tím kontrastuje cena školení ve tvorbě business plánů a marketingu, která byla realizována lokálními školiteli byla uspořádána dvě školení s účastí 12 osob, jejich cena přitom nepřesáhla Kč. V roce 2013 potom proběhla dvě školení v problematice metod a přístupů EZ (obě třídenní) s účastí 8 a 14 osob a jedno školení v oblasti marketingu a podnikového plánování s účastí 12 osob. Rozpočet projektu přitom vykazuje náklady na školení pouze ve výši cca Kč. Roční zprávy o implementaci bohužel neposkytují žádnou informaci o důvodech takto dramatických rozdílů v ceně školení napříč jednotlivými roky implementace projektu není tedy možné konstatovat, zda tyto aktivity byly hospodárné, či nikoliv. Jsme ovšem toho názoru, že především naprosto dramatický nárůst ceny školení v roce 2012 (které se ovšem svými parametry podobalo školení v roce 2013) vyžaduje komentář realizátora tato položka představuje cca třetinu celkových nákladů projektu v daném roce! Rozpočet roku 2011 obsahuje náklady na Workshopy pro úředníky v Moldavsku v celkové výši cca Kč. Roční zpráva za rok 2011 přitom nevykazuje specifickou aktivitu zaměřenou na vzdělávání úředníků. Při informování o naplňování aktivity 4.1 (Workshopy a návštěvy existujících moldavských biozemědělců a asociací pro moldavské státní úředníky ( )) explicitně uvádí, že žádné specifické školení pro úředníky nebylo zorganizováno úředníci se ovšem účastnili školení pro zemědělce, která byla v daném roce pořádána. Dle vyjádření realizátora byly tyto náklady využity na organizaci úvodních workshopů. V rámci projektu byla poskytnuta intenzivní podpora především třem podnikům, které byly vybrány za modelové farmy. Podporu, kterou tyto farmy obdržely, ovšem rozpočet projektu promítá do několika různých položek, aniž by bylo přesně jasné, proč tomu tak je. V součtu let 2012 a 2013 byla těmto třem příjemcům poskytnuta podpora ve výši cca Kč na položce Granty zemědělcům a asociacím, cca Kč na položce Podpora modelových biofarem a cca Kč na položce Podpora otevřených dnů na biofarmách (přímá podpora zemědělcům měla různorodý charakter, zpravidla šlo o investice menšího rozsahu, které zefektivňují produkci nebo umožňují alespoň částečnou posklizňovou úpravu, nebo investice do prodejních schémat bylo kupříkladu financováno zavlažovací zařízení, malá solární sušárna, nebo grant financoval zřízení e-shpu). V každé z těchto položek jde o podporu stejných tří subjektů, která ovšem byla zatříděna do různých položek (alespoň dle informací získaných z projektové dokumentace a v rámci rozhovorů se zástupci realizátora) z důvodu jejich příslušnosti k odlišným aktivitám projektu. I přes formulované výhrady (ve srovnání s ostatními podpořenými projekty) je efektivita projektu hodnocena jako spíše vysoká. 3. Hodnocení efektivnosti EQ 1.3 Do jaké míry se podařilo v rámci hodnoceného projektu dosáhnout formulovaných cílů? Efektivnost na úrovni výstupů Při srovnání plánovaných a reálně dosažených výstupů je nutné konstatovat, že implementace projektu se zásadně odchýlila od původního plánu až do té míry, že jde téměř o jiný typ projektu. Za jedinou část 6

54 Příloha č. 3: Hodnocení projektu Rozvoj ekologického zemědělství v Moldavsku (ČvT) projektu, kde implementace víceméně odpovídá původnímu plánu, je možné označit Výstup 4, tedy aktivity zaměřené na zvyšování poptávky po bioproduktech a vytvoření fungující platformy systematicky prosazující EZ v Moldavsku. Do značné míry tak je i v rozdílu mezi plánem intervence a reálnou implementací pozorovat výše představený rozdíl mezi kvantitativním a kvalitativním přístupem (podpora co největšího počtu zemědělců s tím, že alespoň část z nich se musí uchytit vs. podpora malé skupiny zemědělců, ovšem do hloubky a ve všech relevantních činnostech). Je možné zaznamenat několik vlivů, jejichž výsledkem bylo de facto přesměrování projektu směrem ke kvalitativní podpoře. Tím prvním bylo stejně jako v případě ostatních projektů pochopitelně rozdělení alokace mezi tři projekty a nejistota ohledně financování přesahující horizont jednoho roku. I přesto ovšem nakonec realizátor nakonec obdržel cca 75 % původně požadované částky. Je tedy zřejmé, že samotné snížení financování nemůže vysvětlit dramatickou změnu v hodnotách výstupů projektu. Druhým vlivem, který realizátor sám uvádí, je změna politiky centrální vlády Moldavska, která od roku 2011 zrušila podporu pro ekologické zemědělství, resp. pro fázi konverze. V důsledku toho došlo ke dramatickému snížení zájmu o přechod na ekologické zemědělství, a to nejen mezi skupinou konvenčních farmářů, ale také těch, kteří v té době již byli v konverzi. I to patrně přispělo k rozhodnutí změnit způsob zaměření projektu a intenzivně se věnovat pouze několika zemědělcům, kteří mají zájem o fungování v režimu ekologického zemědělství bez ohledu na poskytovanou podporu. Jistý vliv, byť explicitně nepřiznaný, na změnu zaměření projektu může mít také skutečnost, že ve stejném čase byl v Moldavsku realizován další projekt s obdobnými aktivitami (tj. především vzdělávání zemědělců), a také personální změny ve vedení projektu (stálý zástupce Člověka v tísni v Moldavsku), který mohl do projektu vnést nový důraz. Kvantitativně se tedy naplňování projektu na úrovni cílových hodnot výstupů změnilo následujícím způsobem: - Školení zemědělců v metodách a přístupech EZ: plánováno 80 dní školení pro celkem 500 zemědělců. Reálně v implementaci proběhlo pět školení (z nich některá byla třídenní ovšem zaměřená na konkrétního producenta) s celkovou účastí 65 osob. - Školení zemědělců ve tvorbě business plánů a marketingu: plánováno 30 jednodenních školení pro 500 zemědělců, reálně dosaženo 5 dní školení s účastí 200 zemědělců (z toho ovšem 176 se účastnilo prvních dvou školení, realizovaných na samotném počátku projektu. - Podpora modelových biofarem plánováno vytvoření minimálně tří modelových biofarem. Tohoto cíle bylo dosaženo, ovšem odchylně od projektové dokumentace nebyla podpořena žádná modelová farma v regionu Jih. - Pořádání exkurzí a otevřených dnů na modelových farmách: plánována realizace 30 otevřených dnů/exkurzí s účastí 500 osob. Zprávy realizátora uvádějí, že v realitě bylo uspořádáno celkem 7 otevřených dnů / exkurzí s účastí cca 230 osob. Je ovšem zároveň vhodné uvést, že jedna z těchto exkurzí byla realizována v rámci prvního školení zemědělců v metodách a přístupech EZ (tj. jde o shodné účastníky s účastníky školení) a navíc nešlo o exkurzi na modelové farmě (odchylně od projektové dokumentace), spíše tedy šlo o praktickou prezentaci předmětu školení. Další z vykazovaných otevřených dnů / exkurzí potom mělo formu prezentace mobilního stánku N. Cojocaru na prostranství před Ministerstvem zemědělství v Kišiněvě prezentace se zúčastnilo 50 osob. Na jedné ze tří farem, v projektu vykazované jako modelové, nebyla realizována ani jedna akce tohoto typu. - Tvorba metodických materiálů pro zemědělce ve vybraných sektorech EZ: Projektová dokumentace nestanovuje, kolik publikací by mělo být vytvořeno, jako cílovou hodnotu stanovuje pouze jejich kumulativní náklad ks. V realitě projektu byly zpracovány tři publikace, každá v nákladu 500 ks. U čtvrté zpracované publikace ( How to run an open day ) realizátor nespecifikuje náklad. Cílovými skupinami těchto publikací tedy jsou především zemědělci, distribuovány jsou především v rámci vzdělávacích akcí, exkurzí, otevřených dnů nebo prostřednictvím sítí vytvořených v rámci práce Pracovní skupiny. 7

55 Příloha č. 3: Hodnocení projektu Rozvoj ekologického zemědělství v Moldavsku (ČvT) - Školení poskytovatelů technické asistence v oblasti EZ mezinárodními experty. Plánováno vyškolení minimálně 50 expertů. Aktivity sdružené ve Výstupu 2 (Zvýšení rozsahu poskytovaných služeb asociacemi zemědělců v EZ a konzultačními středisky pro EZ a zvýšení jejich kapacity) byly v projektu obecně značně utlumeny. V rámci této aktivity nebylo realizováno žádné specifické školení pro poskytovatele technické asistence někteří z této skupiny osob se ovšem zúčastnili školení realizovaných v aktivitách výše (Školení v metodách a postupech EZ, Školení ve tvorbě business plánů a marketingu). Aktivita byla v následujících letech realizace projektu (2012 a 2013) transformována do podoby poskytování individuálních konzultací modelovým farmám lokálními i mezinárodními experty. (Není bez zajímavosti, že mezi těmito lokálními experty, kteří poskytovali konzultační služby, byl zároveň zahrnut představitel jedné z modelových farem.) Pochopitelně také nedošlo k (projektem očekávanému) zakládání nových konzultačních středisek. - Podpora konzultačních středisek pro ekologické zemědělství, kde projekt plánoval vytvoření 100 konzultačních voucherů a jejich distribuci mezi zemědělce (mělo jít o poukázky, kterými by zemědělci platili využívání služeb konzultačních středisek) nebyla realizována. - Organizace studijních návštěv konzultantů v EZ. Plánována realizace dvou studijních návštěv pro zástupce zemědělských asociací a konzultačních center do ČR pro celkem 20 osob. V realitě byla zorganizována jedna studijní návštěva (do Německa), jejími účastníky (celkem 6 osob včetně jednoho novináře a zástupce Člověka v tísni) ovšem nebyli zástupci asociací a konzultačních center, ale farmáři. - Podpora asociací biozemědělců. Plánována podpora 5 asociací. Aktivita nebyla provedena. - Zprostředkování dostupných půjček od existujících finančních institucí biozemědělcům a jejich asociacím. Aktivita nebyla realizována. - Poskytování malých grantů pro zahájení nebo rozšíření podnikání v oblasti EZ. Plánováno udělení 30 grantů ve výši cca MDL. V realitě projektu byly uděleny pouze 3 granty dva ve výši necelých MDL a jeden ve výši MDL. Není bez zajímavosti, že příjemci grantu jsou shodné subjekty s modelovými farmami (a rovněž místy konání části vzdělávacích aktivit). - Workshopy a návštěvy existujících moldavských biozemědělců a asociací pro moldavské státní úředníky federální, regionální a místní úrovně. Byla plánována realizace 10 takových workshopů. K naplnění aktivity v rámci projektu nedošlo, státní úředníci a zástupci místní samosprávy se ovšem účastnili některých vzdělávacích akcí (viz výše). - Kampaň zaměřená na zvýšení povědomí moldavské veřejnosti o EZ. Tato aktivita byla jednoznačně naplněna (byť není v projektové dokumentaci kvantifikována), šlo o velmi důležitou součást realizace projektu. - Organizace marketingových akcí v Moldavsku a účast zástupců asociací na mezinárodních marketingových akcích v EU. Plánováno bylo uspořádání 3 prezentací bioproduktů v Moldavsku (veletrhy, výstavy) a účast 4 zástupců na mezinárodních marketingových akcích. Aktivita byla naplněna více než plném rozsahu, bylo uspořádáno až 7 prezentací bioproduktů a 3 zástupci podpořených zemědělců (pravděpodobně opět zástupci jednotlivých modelových farem) a zástupce realizátora se zúčastnili dokonce dvou mezinárodních marketingových akcí (v Norimberku a ve Varšavě). - Založení pracovní skupiny zaměřené na vypracování a přijetí národního strategického plánu podpory EZ. Aktivita byla realizována v plném rozsahu, její konkrétní výstup tj. akční plán ovšem prozatím není k dispozici, součástí projektové dokumentace byla pouze zpracovaná SWOT analýza. Výše uvedený přehled očekávaných a skutečně dosažených výstupů projektu dokládá, jak dramaticky byla realizace projektu změněna. Beze změny zůstaly de facto pouze aktivity zaměřené na marketing ekologického zemědělství v Moldavsku a aktivity směřující k systematizaci podpory ekologického zemědělství ve formě (budoucího) národního strategického plánu. Realizace ostatních aktivit byla do značné míry upravena do podoby intenzivní podpory malého počtu (méně než 5) farmářů v jejich rozvoji v oblasti ekologického zemědělství a především co se týče jejich přístupu na trh. Praktická realizace projektu proto někdy byla stanovována za pochodu v závislosti na aktuálním stavu. Na změnu v realizaci projektu, která se projevila zásadním nedosažením cílových hodnot většiny výstupů a dokonce nerealizováním řady aktivit by sice bylo možné pohlížet jako na neúspěch projektu, s takovou 8

56 Příloha č. 3: Hodnocení projektu Rozvoj ekologického zemědělství v Moldavsku (ČvT) interpretací se ovšem hodnotitel neztotožňuje. Praktická realizace projektu je spíše ukázkou flexibilního přizpůsobení původního plánu změně externího prostředí, které realizátor nemohl kontrolovat. Projekt navíc v důsledku zahrnoval některé typy aktivit, které nebyly v původním plánu. To se týká především aktivit souvisejících s budováním partnerství mezi českými importéry a moldavskými ekologickými pěstiteli (prozatím ovšem není ukončeno, aktivita bude v rámci projektu dále rozvíjena s podporou USAID). Efektivnost na úrovni výsledů / dopadů Projekt stanovuje cíl na úrovni výsledku jako Zvýšení rozsahu produkce a odbytu produktů ekologického zemědělství v Moldavsku. Naplňování tohoto cíle je sledováno u tří příjemců, kteří obdrželi intenzivní podporu (tj. klášter Zabriceni, PF Ciumac Andrei, který je reprezentován osobou Nicolae Cojocaru a Vitalie Pintalei, který do projektu vstoupil o něco později). K nárůstu plochy půdy obhospodařované v režimu ekologického zemědělství logicky dochází již v důsledku certifikace příjemců do režimu ekologického zemědělství (před zahájením projektu byl certifikován jako ekologický producent pouze PF Ciumac Andrei). U ostatních dvou indikátorů výsledku (objem ekologické produkce a odbyt prodeje produktů ekologického zemědělství) je možné časové řady sledovat pouze v případě PF Ciumac Andrei, který od roku 212 funguje v režimu ekologického zemědělství (rok 2011 v konverzi). Ostatní dva subjekty produkují v režimu ekologického zemědělství až v roce 2013, prozatím tak nelze analyzovat, zda dochází ke zvýšení objemu produkce nebo odbytu prodeje produktů ekologického zemědělství. Kvantitativní data tedy prozatím nemají, ve vztahu k vyhodnocení efektivnosti na úrovni výsledků a dopadů, žádnou vypovídající hodnotu. S ohledem na výše uvedené proto není souhrnný výrok k efektivnosti formulován. Podoba projektu se změnila natolik, že není možné vyhodnotit, míru, do jaké projekt naplnil své cíle na úrovni výstupů, naplňování cílů na úrovni výsledků a dopadů prozatím nelze kvantifikovat. 4. Hodnocení udržitelnosti projektu EQ 1.6 Do jaké míry budou aktivity projektu pokračovat i po ukončení financování projektu ze strany MZV, resp. ČRA? Existují nějaké významné předpoklady, které je nutné splnit pro udržení výstupů projektu? Udržitelnost standardu ekologické produkce u příjemců intenzivní podpory Udržitelnost hospodaření v ekologickém standardu u tří klíčových podpořených podniků je perspektivní. Týká se to především kláštera v Zabriceni, který však současně bezprostředně neusiluje o zvyšování konkurenceschopnosti svého hospodaření zemědělská výroba nepředstavuje hlavní činnost kláštera, do značné míry je možné uvést, že primárním cílem jeho zemědělské produkce je vlastní spotřeba a do prodeje míří až přebytky této produkce (ovšem u některých produktů se přesto jedná o drtivou většinu produkce, která míří do prodeje především v případě medu nebo čaje). V důsledku realizace projektu ovšem získal stálé odběratele, jimž pravidelně dodává své sezónní výrobky, i velkou řadu jednorázových klientů. V důsledku realizace projektu, především potom jeho mediálních aktivit, se z kláštera stala známá značka a jeho představitelé tak často ani nejsou schopni uspokojovat poptávku (závisí to ovšem rovněž na sezóně, v případě velké úrody musí být část produkce prodána na lokálních trzích za standardní cenu). Představení kláštera tak uvažují o rozšíření své nabídky také o (bio) živočišnou produkci, proces certifikace této produkce však hodnotí jako velmi náročný a pomalý (ve skutečnosti jde i v tomto konkrétním případě o rozdíl v citlivosti a vnímání welfare hospodářských zvířat na moldavské straně, které neumožňují dostát certifikačním nárokům legislativy). Jistým omezením pro udržitelnost tohoto projektu je nicméně skutečnost, že většina zákazníků kláštera pochází z 200 km vzdáleného Kišiněva (movitější kupci). Mimo Kišiněv je lokální poptávka po ekologické produkci velmi slabá, případně vůbec neexistuje. Druhý intenzivně podpořený zemědělec pěstitel aronií v rámci projektu profitoval především z aktivit zaměřených na technologie. Grant, který mu byl projektem udělen, poskytl část financí na výstavbu sušárny. V důsledku toho je schopen vyrábět produkt s vyšší přidanou hodnotou. Součástí aktivit projektu 9

57 Příloha č. 3: Hodnocení projektu Rozvoj ekologického zemědělství v Moldavsku (ČvT) navíc bylo budování partnerství s odběrateli produkce v EU, které by mělo být zárukou udržitelnosti výsledků projektu. Dílčí výhrady lze mít k hodnocení udržitelnosti výsledku projektu N. Cojocaru tedy pojízdného stánku s nabídkou bio produkce. Jde o jednoznačně dobrý obchodní model s velkým potenciálem, který navíc posiluje skutečnost, že projekt je již v Kišiněvě mezi cílovou skupinou poptávající organickou produkci dobře známý. Prozatím ovšem projekt není stabilizovaný, jde spíše o spontánní a do jisté míry náhodné akce (navíc je stánek aktivní pouze v sezóně pokud má jeho provozovatel co prodávat). Nicolae Cojocaru se nyní pokouší vyjednat s představiteli města Kišiněva povolení k provozování pojízdného stánku v konkrétních lokalitách, zatím však neúspěšně. Byrokratické překážky představují důležité omezení udržitelnosti tohoto modelu. Další podmínkou udržitelnosti a stabilizace výsledku projektu je, dle názoru hodnotitele, vytvoření stabilních partnerství s dalšími ekologickými producenty do té míry, aby pojízdný stánek byl schopen stabilně a v dostatečné kapacitě uspokojovat poptávku své cílové skupiny. Udržitelnost mediálních aktivt Stran mediálních aktivit, bez pokračujícího financování je jejich udržitelnost problematická. Mediální aktivity byly realizovány přímo týmem Člověka v tísni, po ukončení jeho projektu (který ovšem nyní pokračuje s podporou z USAID) tak prozatím neexistuje subjekt, který by v mediálních aktivitách systematicky pokračoval. V průběhu realizace projektu byly ovšem vytvořeny sítě s některými lokálními aktéry (Agroinfrom, EtnoGastronomica), kteří mohou alespoň část mediálních aktivit udržet i po ukončení projektu. Udržitelnost pracovních skupin Fungování pracovní skupiny má významný potenciál udržet se i do budoucnosti. Její členové již nezávisle na realizátorovi uvažují o založení asociace ekologických producentů, která by na fungování pracovní skupiny navázala a uváděla do praxe aktivity doporučené Akčním plánem. Zároveň je ovšem nutné uvést, že pozice českého moderátora je prozatím ve fungování pracovní skupiny klíčová a pracovní skupina se musí institucionálně připravit na jeho stažení z projektu. Celkově je udržitelnost projektu hodnocena jako spíše vysoká Obecné závěry k udržitelnosti projetku: 1. Udržitelnost modelu hospodaření tří intenzivně podpořených zemědělců je hodnocena optimisticky, příjemcům se v rámci projektu podařilo položit základy modelu hospodaření, ve kterém je ekologická produkce ekonomicky efektivní a udržitelná. 2. Udržitelnost projektu je také posílena návaznou dotací z prostředků USAID Emerging Donors Fund. 5. Hodnocení dopadů projektu EQ 1.7 Jaké byly zamýšlené / očekávané dopady realizované rozvojové intervence? EQ 1.8 Jaké jsou skutečné ověřitelné dopady realizované rozvojové intervence? Obdobně jako v ostatních projektech hodnotitel nedisponuje daty ohledně dopadu projektu na cílovou skupinu, která získala podporu velmi nízké intenzity (účastníci školení). Kauzální vazba mezi účastí na konkrétním školení a ekonomickým výkonem podniku je příliš slabá na to, aby mohla být věrohodně měřena 1. To se ovšem de facto týká pouze osob, které se účastnily široce zaměřených školení v úvodních měsících realizace projektu. V následujícím období realizace se již projekt věnoval především několika mále producentům a jejich distribučním kanálům. 1 Realizátor uvádí, že zpracoval monitoring dopadů školení realizovaného odborníky z Německa a ČR, přičemž 23 z 27 oslovených uvedlo, že poznatky získané na semináři aplikovali v praxi. Tato skutečnost ovšem o reálném dopadu školení prozatím mnoho nevypovídá. 10

58 Příloha č. 3: Hodnocení projektu Rozvoj ekologického zemědělství v Moldavsku (ČvT) Konkrétní dopady na několik podniků, které v projektu vystupovaly v pozici demonstračních farem, jsou velmi individuální. Obecně je ovšem možné uvést, že podpora dané podniky stabilizovala, jak co se samotné produkce týče, tak i v oblasti uvádění na trh. V důsledku projektu podniky získávají stabilní okruh odběratelů své produkce, mohou se tedy spolehnout na více či méně stabilní odběr své produkce a na tomto základě dále plánovat její rozšiřování. Podpora má zároveň dopad na efektivitu produkce zapojených producentů. Minimálně v jednom případě dochází v důsledku realizace projektu tj. v důsledku individuálního poradenství a na míru šitého vzdělávání k zavádění nových (a na moldavském trhu unikátních) produktů. Konkrétně hovoříme o pěstování čaje v klášteře v Zabriceni, který zde byl zaveden jako výsledek realizace projektu a v současnosti představuje nejpoptávanější produkt kláštera. Projekt rovněž zprostředkovává investice do pěstitelských i (a to především) zpracovatelských technologií některých z podpořených zemědělců, které jim umožňují vyrábět produkci s vyšší přidanou hodnotou. Kupříkladu v případě farmy Vitalie Pintalei bylo investováno do sušárny jeho produkce (aronie), která mu umožňuje produkovat své výrobky ve formě, která je poptávána na západoevropských trzích (sušená a balená produkce ve standardu bio). V případě tohoto zemědělce tak projekt bezprostředně přispívá ke vstupu moldavského ekologického producenta na trh EU, což představuje nejen velmi silnou motivaci pro další rozvoj (vizi), která zajistí konkurenceschopnost tohoto producenta, ale rovněž bude sloužit jako ideální příklad dobré praxe (tedy skutečnost, že je možné moldavskou ekologickou produkci malého pěstitele umístit na trh EU). Součástí aktivit projektu je intenzivní podpora tohoto i jednoho dalšího ekologického producenta v budování stabilního partnerství s odběratelem v zemi EU, který umožní distribuci produkce na evropském trhu. Podstatou projektu je vytvářet případy dobré praxe a tuto zkušenost a know-how dále distribuovat mezi moldavské zemědělce. Jde tedy ve skutečnosti o jakýsi pilotní projekt (byť takto nebyl formulován), který by měl posloužit jako motivace pro další farmáře (projekt tak do jisté míry definuje modely, jakým způsobem je možné dosáhnout ekonomického prospěchu z konverze do standardu ekologického zemědělství). Skutečný dopad šíření této dobré praxe mezi zemědělce ovšem prozatím nelze analyzovat. Velmi silný potenciál pozorujeme také v aktivitách zaměřených na systematický rozvoj sektoru ekologického zemědělství v Moldavsku prostřednictvím formulace strategického přístupu k rozvoji. Od začátku práce akční skupiny ovšem prozatím uběhlo příliš málo času na to, aby bylo možné identifikovat konkrétní dopady, prozatím je tak možné hodnotit pouze potenciál její práce. Zároveň je nutné upozornit na nutnost zajištění udržitelnosti práce této skupiny, pokud má přinést nějaký efekt. EQ 1.9 Byly zaznamenány některé nezamýšlené dopady projektu? Jako negativní a zcela jistě neočekávaný - dopad projektu je nutné označit především vznik jisté řevnivosti mezi jednotlivými podpořenými subjekty (k tomu více viz níže). Dopady se ve velké většině prozatím nestačily projevit, jejich potenciál je ovšem hodnocen jako spíše vysoký až vysoký. Obecné závěry hodnocení dopadu projektu 1. Zaznamenán efekt projektu v podobě stabilizace příjemců podpory vysoké intenzity a zvyšování efektivity jejich produkce (včetně zavádění nových produktů s vyšší přidanou hodnotou a alespoň částečné posklizňové úpravě, která dále zvyšuje přidanou hodnotu produkce). 2. Projekt vytváří potenciál pro export produkce podpořených zemědělců na trhy EU, součástí jsou aktivity na budování dodavatelsko-odběratelských vztahů mezi konkrétními moldavskými producenty a odběrateli v EU. 3. V důsledku projektu vznikly dlouhodobě udržitelné modely distribuce ekologické produkce zákazníkům, kteří tento typ produkce cíleně vyhledávají a jsou za ni ochotni zaplatit vyšší cenu 11

59 Příloha č. 3: Hodnocení projektu Rozvoj ekologického zemědělství v Moldavsku (ČvT) 6. Hodnocení průřezových kritéria EQ 2.1 Jakým způsobem byla do aktivit hodnoceného projektu promítnuto téma řádná správa věcí veřejných? Praktická realizace projektu působila v důsledku externích vlivů popsaných výše poněkud živelněji, než tomu bylo v případě jiných projektů. Praktická realizace se výrazně odlišovala od původního plánu projektu, tato skutečnost ovšem byla průběžně komunikována s ČRA. Jako velmi pozitivní přínos projektu k otázce řádné správě věcí veřejných je možné vnímat založení akční skupiny, jejíchž jednání se aktivně účastní jak zástupci zemědělců, tak i státní správy a dalších zainteresovaných subjektů. Směr rozvoje moldavského ekologického zemědělství tak je diskutován a formulován v širším okruhu zahrnujícím většinu relevantních typů aktérů. Tento způsob práce navíc zvyšuje šanci na implementaci opatření, u nichž je vyžadována aktivita na úrovni veřejné správy nebo politické reprezentace povzbuzuje totiž ownership strategie na úrovni veřejné správy (tedy pocit, že nejde o jakýsi externí materiál, který je využíván v rámci lobbyingu, ale o vlastní materiál). Jistou výhradou vůči způsobu řízení projektu může být skutečnost, že projekt nijak nediferencoval zapojené subjekty dle stupně jejich rozvoje, co se týče ekologického zemědělství (ani rozsahu produkce). Projekt tak zahrnoval jak zkušené producenty s praxí v daném oboru a s relativně velkým objemem ekologické produkce, tak i začátečníky, kteří pěstování prozatím jen zkoušejí. Z realizovaných rozhovorů vyplývá, že právě tato skutečnost způsobila jisté frikce mezi jednotlivými zapojenými zemědělci navzájem a mezi některými zapojenými pěstiteli a managementem projektu (podstatou problému patrně byla nespokojenost většího a zkušenějšího producenta s tím, že realizátor projektu svou podporu nediferencuje a přistupuje k němu stejným způsobem jako k producentům, kteří to neberou příliš vážně a pěstují na velmi malých výměrách). Jistým problémem projektu byla rovněž personální fluktuace na pozici zástupce realizátora v Moldavsku (projekt neměl formálního lokálního partnera) se v průběhu jeho realizace vystřídali tři osoby. EQ 2.2 Jakým způsobem je do projektu zahrnuto téma šetrnosti k životnímu prostředí a klimatu? Projekt je zaměřen na podporu ekologického zemědělství v Moldavsku. Tímto bezprostředně přispívá k prosazování managementů, které jsou šetrnější k přírodním zdrojům a zároveň podporují biodiverzitu a ochranu půdy. Součástí projektu byly intenzivní aktivity ve smyslu medializace tématu ekologického zemědělství, které dále přispívá ke zvyšování povědomí moldavské veřejnosti o souvislosti mezi způsobem zemědělské produkce a veřejným zdravím nebo poškozování přírodních zdrojů. EQ 2.3 Jakým způsobem je do aktivit hodnoceného projektu promítnuto téma dodržování lidských práv příjemců včetně rovnosti mužů a žen? Projekt neměl bezprostřední implikace na genderovou tématiku, dle vyjádření realizátora bylo ovšem dbáno na to, aby byla genderová otázka brána v potaz během školení a dalších vzdělávacích aktivit. (Cílem bylo zajistit, aby alespoň jednu třetinu účastníků tvořily ženy.) Aktivity projektu v oblasti PR a medializace tématu ekologického zemědělství zahrnovaly aktivity cílené přímo na ženy matky. Zde ovšem nešlo v prvním plánu o prosazování genderové tématiky, jako spíše o oslovení specifické cílové skupiny, která vykazuje vyšší uvědomělost, co se týče zdravotní (ne)závadnosti produktů, které konzumují. Vizibilita ZRS ČR Vizibilita podpory ZRS ČR v projektu je hodnocena jako vysoká. Projekt má kapacitu efektivně šířit informace o podpoře ZRS ČR sektoru zemědělství v Moldavsku i mimo skupinu bezprostředních příjemců podpory, a to především prostřednictvím marketingových a informativních aktivit a obecně práci s médii zacílenou na moldavskou veřejnost. Významným prvkem vizibility je rovněž umístění loga ZRS ČR na webových stránkách e-shopu s ekologickými produkty (www.biocamara.md), který byl v projektu podpořen, nebo na pojízdném stánku N. Cojocaru. Informace o podpoře ZRS ČR byly šířeny také v průběhu otevřených dnů na podpořených ekofarmách. 12

60 Příloha č. 1: Příloha č. 2: Příloha č. 3: Příloha č. 4: Příloha č. 5: Příloha č. 6: Příloha č. 7: Příloha č. 8: Příloha č. 9: Příloha č. 10: Příloha č. 11: Příloha č. 12: Příloha č. 13: Příloha č. 14: Příloha č. 15: Příloha č. 16: Příloha č. 17: Příloha č. 18: Shrnutí Hodnocení projektu Charita Hodnocení projektu Člověk v tísni Hodnocení projektu ČZU Hodnocení projektu UZEI Seznam zkratek Seznam prostudovaných zdrojů a dokumentů a odborné literatury Přehled realizovaných rozhovorů Hlavní závěry evaluace na úrovni jednotlivých projektů Zpracované dotazníky Rámcové dotazy individuálních rozhovorů Tabulka vypořádání zásadním připomínek referenční skupiny, gestora a realizátorů Shrnutí v anglickém jazyce Zadávací podmínky Logické rámce projektů Analýza nákladů na administraci, řízení a koordinaci projektů Stručný popis hodnocených projektů Úkoly evaluace a jejich dekompozice

61 Ministerstvo zahraničních věcí České republiky Ministry of Foreign Affairs of the Czech Republic ZPRÁVA Z KOMPLEXNÍHO VYHODNOCENÍ ZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY V SEKTORU ZEMĚDĚLSTVÍ V MOLDAVSKU Zvyšování konkurenceschopnosti a efektivity moldavských malých a středních zemědělců pomocí jejich orientace na produkci s vysokou přidanou hodnotou u vybraných cílových skupin v okrese Anenii Noi, Telenesti a Singerei ( ) Září 2014 Evaluační tým Hlavní evaluátor: Ing. Radim Gill Experti: Mgr. Lukáš Maláč, Ing. Perla Kuchtová, Ph.D.

62 Příloha č. 4: Hodnocení projektu Zvyšování konkurencesch. a efektivity mold. malých a stř. zemědělců pomocí jejich orientace na produkci s vysokou přidanou ( ) (ČZU) Partnerská země (země realizace): Moldavsko Název projektu v českém a anglickém jazyce: Zvyšování konkurenceschopnosti a efektivity moldavských malých a středních zemědělců pomocí jejich orientace na produkci s vysokou přidanou hodnotou u vybraných cílových skupin v okrese Anenii Noi, Telenesti a Singerei Projektové lokality: Moldavsko Sektorové zaměření: Zemědělství Increasing the competitiveness and efficiency of Moldovan small and medium farmers by their orientation on the production with high added value by selected target groups in the Anenii Noi, Telenesti and Singerei regions Gestor: Česká rozvojová agentura Období realizace měsíc/rok zahájení projektu: 3/2011 Celkové čerpání v CZK ze ZRS ČR: ,00 Realizátor: Česká zemědělská univerzita Měsíc/rok ukončení projektu: 12/2013 Celkové čerpání v CZK včetně spolufinancování: ,50 Další donoři podílející se na projektu: - Autoři evaluační zprávy: HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r.o. Ing. Radim Gill, Mgr. Lukáš Maláč, Ing. Perla Kuchtová, Ph.D. Datum, podpis(y): Obsah 1. Hodnocení relevance Hodnocení efektivity (hospodárnosti) Hodnocení efektivnosti Hodnocení udržitelnosti projektu Hodnocení dopadů projektu Hodnocení průřezových kritérií

63 Příloha č. 4: Hodnocení projektu Zvyšování konkurencesch. a efektivity mold. malých a stř. zemědělců pomocí jejich orientace na produkci s vysokou přidanou ( ) (ČZU) 1. Hodnocení relevance EQ 1.1 Je zaměření hodnocených projektů (nadále) relevantní k problémům, které má řešit? Relevance vůči strategickým potřebám Relevance projektu je jednoznačně potvrzena moldavskou Strategií rozvoje zemědělství a venkova Nedostatek spolupráce a organizace farmářů způsobuje slabou pozici zemědělců v dodavatelskoodběratelských řetězcích a nedovoluje efektivně využívat příležitostí, které trh nabízí. Roztříštěná struktura a nedostatek organizace má, dle Strategie, za efekt velmi slabou pozici prvovýrobců oproti ostatním článkům dodavatelských řetězců malí farmáři zcela postrádají skupinovou sílu, která je nutné pro plné a co nejvíce rovnocenné zapojení na trh. Strategie proto usiluje o Posílení spolupráce / sdružování mezi zemědělskými producenty a dalšími subjekty v zemědělství (horizontální i vertikální spolupráce) (aktivita 1.1.3). Projekt je tedy v souladu s potřebami zemědělství definovanými na moldavské straně a odpovídá moldavským národním prioritám rozvoje zemědělství a venkova. Vzhledem ke struktuře zemědělských podniků a držby zemědělské půdy v Moldavsku je podpora spolupráce zemědělců v dané lokalitě maximálně relevantní. Roztříštěnost zemědělských podniků na malá hospodářství s výměrou v maximálně jednotkách hektarů je dle rešerše strategických dokumentů i realizovaných evaluačních rozhovorů se zástupci Ministerstva zemědělství a potravinářství Moldavska - jednou z příčin zcela zásadního nedostatku investic v zemědělství a nedostatečného technologického vybavení a mechanizace. Tato skutečnost způsobuje nízkou efektivitu moldavského zemědělství (které přitom hospodaří na velmi bonitních půdách). Rozdrobenost držby zemědělské půdy má také za následek velmi malou sílu producentů ve vztahu k dalším článkům dodavatelsko-odběratelského řetězce. Zemědělci nemají jinou možnost, než přijmout aktuální výkupní ceny, bez ohledu na jejich vlastní náklady. Jedinou jejich možností je prodávat čerstvou produkci tedy ihned po sklizni. Pro jakékoliv další zpracovávání produkce a její uchování pro pozdější prodej v drtivé většině případů nemají malí a střední zemědělci kapacitu a vybavení. Svou produkci proto musí prodávat ve vrcholu sezóny dané plodiny tedy v okamžiku, kdy jsou výkupní ceny dané plodiny nejnižší. Projekt na tato omezení reaguje na úrovni konkrétních komunit. Prostřednictvím podpory spolupráce (která vrcholí formálním založením kooperativu v daných lokalitách na podzim 2013) se snaží v dané lokalitě vybudovat kritické množství zemědělců, které by umožnilo nejen realizaci některých (základních) investic do vybavení (investice se vyplatí až od určitého objemu produkce, kooperativy mají navíc také výrazně lepší přístup k dotačním zdrojům i úvěrům, než jednotliví zemědělci), ale také posílilo pozici zemědělců v dodavatelsko-odběratelském řetězci (v případě uvádění většího množství produkce na trh jsou zemědělci pochopitelně v lepší pozici, než pokud prodává každý sám) a zlevnilo cenu vstupů (při společné nákupu). Projekt navíc vnímá svá omezení, co se týče zprostředkování investic, které by zemědělcům umožnily lépe časovat uvádění své produkce na trh (v projektu není dostatek investičních prostředků kupříkladu pro výstavbu malé chladírny nebo zpracovatelské linky), pokouší se ovšem tento problém řešit jinými cestami zejména testováním nových odrůd a hybridů daných plodin, které by nejen zvýšily efektivitu produkce (vyšší výnosy, lepší odolnost pro transport, atd.), ale také umožnily sklizeň mimo hlavní vrchol sezóny dané plodiny. Relevance ve vztahu ke způsobu implementace Samotná logika teorie změny projektu tedy bezpochyby dává smysl a je relevantní potřebám moldavských farmářů. Jinou otázkou však je relevance způsobu, kterým byl projekt implementován. Je nutné si uvědomit, že iniciativy na podporu budování kooperativů a družstev nejsou novinkou právě hodnoceného projektu ČZU. Tyto iniciativy byly v Moldavsku intenzivně realizovány již dříve a dle vyjádření ředitele ACSA je aktuálně v Moldavsku založeno na 500 kooperativů. Podpoře budování spolupráce na lokální úrovni (kooperativy, družstva) se věnují někteří velcí hráči, především potom Světová banka. Finanční prostředky, které jsou do těchto iniciativ a projektů ze strany jiných donorů (zejm. Světové banky) vkládány, jsou přitom řádově odlišné od prostředků, které měl k dispozici projekt ČZU (podle informací ovšem jinak 3

64 Příloha č. 4: Hodnocení projektu Zvyšování konkurencesch. a efektivity mold. malých a stř. zemědělců pomocí jejich orientace na produkci s vysokou přidanou ( ) (ČZU) neověřovaných ACSA se průměrná investice na vytvoření jednoho kooperativu pohybuje okolo 350 tisíců USD, projekt ČZU vykazuje velmi zhruba cca 1 mil. Kč na jeden kooperativ tj. cca 50 tis. USD). Jednou ze základních otázek, na kterou se evaluace zaměřila, proto je otázka, do jaké míry je relevantní využívání velmi omezených prostředků ZRS ČR na vybudování několika málo kooperativů v situaci, kdy v daném regionu existuje finanční schéma, které vznik a rozvoj kooperativů podporuje systematicky a s řádově odlišným rozpočtem. I přes tuto výhradu hodnotitel považuje investici projektu ČZU za relevantní. Podporu velkých hráčů totiž nemohou čerpat kterékoliv komunity, je nutné splnit některé základní kvalifikační předpoklady. Zdá se tedy, že existuje prostor pro podporu těch komunit, které se prozatím do velkých finančních schémat nekvalifikují, a poskytnout tak základní podmínky pro jejich rozvoj (a možný budoucí vstup do projektu některého z velkých donorů, který bude zahrnovat rovněž investice většího rozsahu). Podpora budování kooperativů ze ZRS ČR tedy má smysl v případě, že bude podporovat grassroots iniciativy, zaměřené na vznik naprosto základních podmínek, které mohou posloužit jako odrazový můstek pro komplexnější iniciativy. Zároveň je nutné uvést, že realizátor a především partner projektu věnovali značné úsilí tomu, aby byla podpora skutečně směřovaná do těch lokalit, kde může i přes svůj omezený objem způsobit pozitivní změnu. Podrobné analýze potřeb a problémů těchto lokalit byla partnerem a realizátorem projektu v jeho úvodní fázi (resp. v úvodní fázi práce s každou komunitou) věnována dostatečná pozornost (blíže viz průběžné a závěrečné zprávy projektu, v podobném smyslu se ovšem vyjadřovali také zástupci jednotlivých kooperativů při evaluačních návštěvách). Relevance a časové aspekty pomoci Jiným problematickým hlediskem relevance implementace projektu ČZU je časové hledisko. Vybudování fungujícího kooperativu je dlouhodobá záležitost projekt funguje a je udržitelný pouze pokud zapojené zemědělce přesvědčí, že fungování v kooperativu je přínosné z ekonomického hlediska. Tento proces nelze v sektoru zemědělství uspíšit pokud se cokoliv na způsobu a organizaci zemědělské produkce v dané lokalitě změní, nelze to empiricky zaznamenat dříve, než na konci vegetačního cyklu dané plodiny. Zavádění nových odrůd a hybridů, navíc musí předcházet fáze testování v lokálních podmínkách (nelze je okamžitě vysadit na velké ploše, pokud by se neosvědčily, znamenalo by to zásadní propad v příjmech zemědělců), a to opět minimálně jednu, nebo i dvě sezóny. Jinými slovy, vybudování životaschopného a udržitelného kooperativu je otázkou několika let (pracovníci ACSA, kteří mají s těmito projekty v moldavském kontextu zkušenost, odhadují, že vhodná doba inkubace a kultivace kooperativu je cca 5 let). Projekt ČZU měl ovšem podstatně kratší časový rámec dva z kooperativů provázel cca 2,5 roku, další dva pouze cca 1,5 roku (tedy jen do první sklizně na demonstračních pozemcích). Bez návazného projektu, který by v práci s těmito kooperativy pokračoval tak není zajištěna udržitelnost a tím i relevance podpory. Toto představuje jednu z největších výhrad hodnotitele vůči relevanci realizovaného projektu a pokud by měly projekty tohoto typu být nadále podporovány, je zcela nezbytné toto časové hledisko zohlednit (tj. podporovat projekty s delším časovým horizontem) blíže viz doporučení ve finální evaluační zprávě. Z pohledu hodnotitele je rovněž problematické, že zatímco 2,5 roku bylo věnováno kultivaci kooperativů, které se věnují zelenině, kooperativy pěstující malé ovoce byly v projektu pouze cca 1,5 roku. Zelenina přitom má tu výhodu, že poskytuje v moldavských podmínkách sklizeň několikrát do roka, testování a ověření navržených postupů je proto v tomto případě rychlejší než u malého ovoce, které je sklízeno jednou ročně. V případě jakékoliv nepředvídané události (např. sucho), tak projekt již neposkytne prostor pro opakování testování plodiny 1 a ověření výhod, která by v lokálních podmínkách mohla přinést. 1 Toto omezení se prakticky projevilo u jednoho z kooperativů, které testovaly pěstování odrůd angreštů a dalších plodit. Demonstrační pole byla připravena v roce 2012, sazenice angreštů tak byly zasazeny na jaře Velká část (až polovina sazenic) z nich ovšem byla již dříve napadena parazitem, testování plodiny v roce 2013 proto nemohlo přinést jednoznačné výsledky. Projekt ale již neposkytl čas pro testování v dalším roce a ověření přínosnosti této plodiny na konci roku 2013 projekt skončil. Je otázkou, zda bez podpory expertů z ČZU/ACSA skutečně dojde k ověření praxe s touto plodinou a jejímu případnému rozšíření mimo demonstrační pozemek. 4

65 Příloha č. 4: Hodnocení projektu Zvyšování konkurencesch. a efektivity mold. malých a stř. zemědělců pomocí jejich orientace na produkci s vysokou přidanou ( ) (ČZU) Relevance ve vztahu k informačnímu systému a marketingu Část aktivit projektu se zaměřila na posílení marketingového informačního systému (MIS), který provozuje organizace ACSA. Hodnotitel nemá v úmyslu zpochybňovat jeho relevanci pro moldavské zemědělce relevance MIS je bezesporu vysoká, systém poskytuje zemědělcům aktuální informace o výkupních cenách, cenách vstupů, seznam dodavatelů, informaci o předpovědi počastí, atd 2. V důsledku realizace projektu byl tento systém dále posílen a poskytuje ještě přesnější data (častější aktualizace, rozšíření počtu regionů a jemnější rastr, atd.). Na druhou stranu je ovšem nemožné si nevšimnout, že provázanost této aktivity s dalšími aktivitami projektu je velmi slabá. Zatímco jiné aktivity projektu se zaměřují na konkrétní komunity ( grassroots úroveň), práce na MIS má charakter intervence do posílení kapacity centrální instituce s potenciálně celostátním dopadem. Do jisté míry tedy projekt ČZU vlastně představuje dva projekty v jednom, mezi nimiž jsou omezené vazby s výjimkou propojení mezi realizátorem a partnerem projektu. MIS je organizací ACSA provozován a postupně vylepšován již řadu let, náklady na jeho provoz a upgrade se organizace pokouší rozkládat do projektů, v nichž je zapojena. EQ 1.2 Jsou intervenční logiky / teorie změny projektů dostatečně komplexní? Neexistují v nich výrazné mezery, které by ohrožovaly dosažení cílů? Intervenční logika projektu nevykazuje významné mezery. I v důsledku podrobné diagnostiky problémů vybraných lokalit na začátku projektu naplánované a realizované aktivity skutečně odpovídají potřebám zemědělců v této lokalitě. V této souvislosti je nutné obzvláště vyzdvihnout způsob, jakým realizátor a partner pracují v lokálních komunitách. V Moldavsku je možné zaznamenat velmi silnou rezistenci zemědělců vůči sdružování do větších celků. Velkou roli hraje především historická zkušenost kolchozů a z ní plynoucí setrvačnost postojů zemědělců, důležitým vlivem je také nedůvěra mezi jednotlivými zemědělci. Ti mají problém věřit, že jde skutečně o iniciativu, ze které by profitovali všichni. V iniciativách tohoto typu se stále snaží hledat, jak se je někdo snaží podvést. Realizátor a partner projektu si silně uvědomovali nebezpečí tohoto limitu, při zakládání kooperativů, a proto postupovali tak, že nejprve v dané komunitě identifikovali leadera, který se těší dostatečné vážnosti a důvěře. Kooperativ byl následně budován kolem této vedoucí osoby, tedy zdola nahoru. Za jistý nedostatek je možné považovat skutečnost, že v rámci realizace projektu nebyla dostatečně rozvinuta aktivita Využití marketingových technik v praxi a navazování kontaktů cílových skupin s domácími i zahraničními odběrateli výrobků a dodavateli vstupů. Aktivita byla částečně naplněna, na straně vstupů podpořené kooperativy navázaly spolupráci s firmou SEMO, dodavatelem osiv. Co se ovšem prodeje produkce týče, projekt v této části nerealizoval žádné aktivity a kooperativy se tak při prodeji musí dále spoléhat na dosavadní distribuční kanály. Přitom právě efektivní prodej produkce je většinou členů kooperativů považován za největší překážku rozvoje (nikoliv pěstování produkce). Na druhou stranu je ovšem také nutné uvést, že realizace projektu byla velmi krátká na to, aby se projekt věnoval také problematice prodeje produkce a budování nových dodavatelsko-odběratelských kanálů. Jde ovšem o zásadní podnět pro návazné projekty, pokud budou realizovány. Celkově je relevance projektu hodnocena jako vysoká Základní závěry hodnocení relevance: 1. Relevanci implementace projektu snižuje časové hledisko pro intervenci tohoto typu je vhodné, aby trvala delší dobu, ideální se jeví cca 5 let. V opačném případě bezprostředně hrozí problémy 2 Tento závěr potvrzují také rozhovory s představiteli kooperativů, když uvádějí, že MIS (kterého využívají) jim poskytuje cenné informace především co se týče aktuálních cen jejich produkce. 5

66 Příloha č. 4: Hodnocení projektu Zvyšování konkurencesch. a efektivity mold. malých a stř. zemědělců pomocí jejich orientace na produkci s vysokou přidanou ( ) (ČZU) s udržitelností projektu. V projektu ČZU se časové omezení (některým ze založených kooperativů byla poskytována podpora pouze po dobu cca 1,5 roku) negativně projevilo minimálně ve dvou směrech: Projekt měl čas věnovat se pouze otázce zemědělské produkce, nikoliv prodeji a marketingu. V případě neočekávaných problémů s první sklizní zaváděné produkce (v jednom případě došlo k napadení sazenic) již projekt nemá čas na pokračování v testování daných plodin v následujících vegetačních cyklech ( pouze jeden pokus na úspěch ) 2. Velkou přidanou hodnotou projektu oproti obdobným projektům jiných donorů byla kvalita lidských zdrojů projektu Zde hraje roli nejen jejich vysoká odborná způsobilost, ale také transformační zkušenost z ČR. 2. Hodnocení efektivity (hospodárnosti) EQ 1.4 Do jaké míry se podařilo dosáhnout cílů ZRS v této oblasti účinným způsobem? Hodnotitel nezaznamenal významné výhrady vůči plnění kritéria efektivity (hospodárnosti) projektu. Relativně přehledná a stručná struktura aktivit projektu umožňuje přiřazovat jednotlivé položky rozpočtu k jeho aktivitám. Velmi zajímavé je při hodnocení efektivity především meziroční srovnání let 2011 a Rozpočet projektu na rok 2012 byl dvojnásobný oproti roku 2011, co se aktivit týče, jsou si ovšem oba roky podobné. V obou letech došlo k založení dvou kooperativů, školení jejich členů, přímé konzultace a podpora, dodávky vstupů, nákup dvou minitraktorů včetně příslušenství, atd. Rok 2012 pochopitelně zahrnoval také průběžnou asistenci kooperativům založeným již o rok dříve, při pohledu na roční zprávy se ovšem nedá hovořit o dvojnásobném objemu práce oproti roku 2011 (maximum práce je nutné vykonat na začátku procesu tedy při ustavování kooperativů, návrhu vhodných produkčních technologií a dodávek vstupů a mechanizace). Projekt na zdvojnásobení rozpočtu ovšem reagoval dle hodnotitele vhodným způsobem byť došlo k mírnému navýšení nákladů administrativního charakteru (zejména co se týče materiálu, služeb, atd., které byly patrně v předchozím roce s ohledem na rozpočtová omezení podhodnoceny), většina prostředků navíc byla rozpuštěna do podpory cílových skupin. Došlo k navýšení konzultačních hodin a obecně přítomnosti českých expertů v Moldavsku (téměř zdvojnásobení) a cílovým skupinám byly poskytnuty větší objemy přímé podpory ve formě vstupů zemědělské produkce. Část rozpočtu byla také směřována do aktivity zaměřené na zvyšování kvality a rozvoj MIS. Projekt rovněž vykazuje zdaleka nejnižší podíl nákladů na jeho management. Zatímco u ostatních projektů se podíl nákladů na management a koordinaci projektu pohybuje mezi 20 a 40 %, u projektu ČZU jde pouze o 5 %. Velmi umírněné byly (na rozdíl od projektu Charity) rovněž náklady partnerské organizace (ACSA) na aktivity spojené s koordinací a řízením projektu. Efektivita projektu je hodnocena jako vysoká Základní závěry hodnocení efektivity: 1. Ve srovnání čtyř projektů hodnotí evaluátor projekt ČZU jako nejvíce efektivní i transparentní co se týče vykazování výdajů. 3. Hodnocení efektivnosti EQ 1.3 Do jaké míry se podařilo v rámci hodnoceného projektu dosáhnout formulovaných cílů? Všechny cíle na úrovni výstupu, které projekt (po revizi aktivit způsobené zkrácením financování) formuloval, byly dosaženy. Hodnocení kritéria efektivnosti nevyžaduje ze strany hodnotitele další komentář, efektivnost projektu je hodnocena jako vysoká. Dopady projektu na úrovni jeho konečného cíle, 6

67 Příloha č. 4: Hodnocení projektu Zvyšování konkurencesch. a efektivity mold. malých a stř. zemědělců pomocí jejich orientace na produkci s vysokou přidanou ( ) (ČZU) tedy zvyšování konkurenceschopnosti moldavských zemědělců, jsou podrobně analyzovány v odpovědi na evaluační otázku 1.7 a Hodnocení udržitelnosti projektu EQ 1.6 Do jaké míry budou aktivity projektu pokračovat i po ukončení financování projektu ze strany MZV, resp. ČRA? Existují nějaké významné předpoklady, které je nutné splnit pro udržení výstupů projektu? Významné omezení udržitelnosti představuje kratší časový rámec projektu (a to především v případě lokalit, v nichž začal projekt působit v roce 2012). Je proto maximálně vhodné, aby byl realizován návazný projekt, který dále posílí kapacitu založených kooperativů a především jim poskytne asistenci při dalším rozvoji, provede je několika následujícími lety, než se naplno projeví všechny ekonomické přínosy kooperativu (ČRA spouští projekt Podpora produkce ovoce a zeleniny s přidanou hodnotou, který tento požadavek naplňuje). Obzvláště naléhavé to je v případě projektů, které ani nestačily dostatečně otestovat funkčnost a přínosnost nových výrobních postupů, především potom pěstování nových plodin nebo odrůd. Zde máme na mysli především kooperativ Cazanesti, u něhož hrozí největší riziko, že bez pokračující asistence přijdou výsledky, jichž bylo dosaženo, vniveč. Tato skutečnost je ovšem do značné míry důsledkem způsobu implementace projektů, kdy až na začátku druhého roku jejich realizace (ze tří celkem) bylo rozhodnuto, že realizátoři projektů obdrží dodatečné prostředky, které umožní práci v dalších dvou kooperativech. Otázka, zda je časový rámec, který v projektu zbývá, dostatečný pro smysluplnou aktivitu ve dvou nových komunitách ovšem, dle názoru hodnotitele, nebyla v projektové dokumentaci dostatečným způsobem zohledněna. Velmi silným determinantem udržitelnosti kooperativů v dlouhodobém horizontu je investice do kapacity a mechanizace daného kooperativu především co se týče následného zpracování produkce. Na jednu stranu sice z evaluace i zkušenosti jiných donorů a subjektů sice vyplývá, že při budování kooperativu může být poněkud nebezpečné začít velkou investicí kupříkladu do chladírenské kapacity nebo zpracovací linky hrozí riziko, že po ukončení projektu se kooperativ rozpadne a kontrolu nad touto investicí převezme jeden subjekt (který v tom lepším případě ostatní členy kooperativu vyplatí). Je proto správným přístupem začínat na úrovni grassroots nejprve vytvořit strukturu, která funguje sama o sobě a je pro všechny členy přínosná a až poté začít uvažovat o společné investici 3. Na druhou stranu ovšem jsou možnosti dalšího rozvoje kooperativu bez návazné investice relativně rychle vyčerpány a spolupráce v této struktuře začne stagnovat. Toto konstatování potvrzují evaluační rozhovory v některých komunitách. Tuto strategickou potřebu nemůže ZRS ČR, s ohledem na svůj objem, naplnit. Bylo by ovšem možné zahájit jednání s většími donory o realizaci návazného projektu v dané lokalitě. Fungující stabilní struktura může být pro velké donory zajímavým důvodem pro přijetí kooperativu do svých finančních schémat. Potenciál udržitelnosti projektu se napříč jednotlivými kooperativy odlišuje. Patrně nejvyšší potenciál vykazuje kooperativ v Puhaceni. V důsledku dobré organizace kooperativu i přímé podpory při nákupu mechanizace se již nyní projevují ekonomické přínosy modelu spolupráce v kooperativu, ten by tedy měl do budoucna přežit. O něco nižší, přesto ovšem stále optimistický potenciál udržení výstupů/výsledků projektu vnímáme v kooperativech Delacau a Dobroghea Veche. Udržitelnost projektu v kooperativu Delacau je vnímaná prozatím především na úrovni společného nákupu vstupů a prodeje produkce. Podmínkou pro plnou udržitelnost a další rozvoj kooperativu je investice do zavlažovacích zařízení mimo demonstrační pozemky. Relativně vysoký potenciál udržitelnosti v kooperativu Dobroghea Veche prozatím spočívá především ve velmi vysoké míře soudržnosti, kterou tato komunita z historických důvodů vykazuje (jde o potomky ruských náboženských emigrantů). Kooperativ v Dobroghea Veche vykazuje nejvyšší míru skutečné 3 Přidanou hodnotou tohoto přístupu (mimo stabilitu struktury) je také skutečnost, že generuje vyšší potenciál pro významnou spoluúčast členů kooperativu na investici než v případě, že je kooperativ založen účelově, kvůli investici samotné. 7

68 Příloha č. 4: Hodnocení projektu Zvyšování konkurencesch. a efektivity mold. malých a stř. zemědělců pomocí jejich orientace na produkci s vysokou přidanou ( ) (ČZU) kooperace mezi členy. Nejde tedy o aktivitu tažnou a organizovanou jedním subjektem, který by byl zárukou udržitelnosti, naopak, všichni členové se podílejí na práci kooperativu a jeho výsledky tak považují za společné dílo. Kooperativ byl ovšem založen teprve nedávno, a byť jsou výsledky první sklizně nově testovaných odrůd velmi povzbudivé, pro zajištění jeho udržitelnosti je nutné s kooperativem dále pracovat. Patrně nejnižší potenciál udržitelnosti prozatím vykazuje kooperativ Cazanesti, důvody byly diskutovány výše (zejména neúspěch první sklizně na demonstračním pozemku v důsledku napadení sazenic škůdci, rostliny tak prozatím nejsou v kooperativu rozšířeny mimo demonstrační pozemek a jediným významnějším prvkem, který motivuje udržení kooperativu, jsou sdílené investice do mechanizace, atd.). Zásadním determinantem udržitelnosti většiny z kooperativů prozatím zůstávají osoby leaderů těchto kooperativů. V případě, že by tyto osoby z jakéhokoliv důvodu z kooperativu vypadly, udržitelnost většiny z nich by patrně byla vážně ohrožena. Naopak, faktorem, který posiluje udržitelnost projektu je skutečnost, že ve všech čtyřech případech došlo k převedení původně neformální spolupráce do podoby formalizovaného kooperativu, založeného dle moldavské legislativy. Projekt také zahrnuje významný potenciál pro další multiplikaci výsledků mimo bezprostřední okruh členů kooperativu. Dle vyjádření tří ze čtyř kooperativů se již nyní lokální zemědělci (nezapojení do kooperativů) zajímají o nové odrůdy nebo plodiny, které byly v rámci projektu testovány a zaváděny. Řada z nich již dokonce poptává sazenice, nové odrůdy totiž prokázaly vyšší výnosy i odolnost a některé navíc dozrávají mimo hlavní vrchol sezóny dané plodiny. Pokud je to možné, členové kooperativu s ostatními zemědělci sdílejí také kapacitu drobné mechanizace, kapacita je ovšem značně omezená. Ve větší míře potom nezapojení zemědělci využívají kapacitu chladírenských aut a možnosti společného prodeje produkce se členy kooperativu nebo společného nákupu vstupů. Zemědělci nezapojení do kooperativu se rovněž ve větším počtu účastnili školení (každého ze školení se účastnilo cca účastníků, počet členů kooperativů přitom v žádné z lokalit nepřesáhl 10), která prováděl v daných lokalitách realizátor projektu, měli by tedy mít dostatečné know-how pro efektivnější produkci. Způsob realizace projektu proto velmi pravděpodobně umožní šíření pozitivních výsledků projektu mimo bezprostřední cílovou skupinu, což je z hlediska udržitelnosti velmi pozitivní zjištění. V některých kooperativech dokonce nezapojení zemědělci již mají zájem o vstup. Tato skutečnost prozatím nebyla kvantifikována kooperativy formálně vznikly až na podzim 2013, nedošlo proto prozatím k rozšíření počtu jejich členů. Je tedy faktem, že konstatování se prozatím opírá o informace poskytnuté partnerem projektu (který má na venkově velmi hustou síť lokálních poradců, kteří pracují přímo s lokálními zemědělci) a vedoucími představiteli jednotlivých kooperativů informaci by proto bylo vhodné kvantitativně ověřit s větším časovým odstupem. Kooperativy samotné se svému rozšíření o nové členy nebrání, nejprve ale usilují o vlastní stabilizaci. Celkově je udržitelnost projektu hodnocena jako spíše vysoká, ovšem nikoliv bez výhrad. Základní závěry hodnocení udržitelnosti: 1. Významným omezením pro udržitelnost projektu je jeho krátký časový rámec úspěšné inkubování kooperativu vyžaduje další horizont. 2. Logika projektu, který buduje podmínky pro vznik a rozvoj spolupráce v komunitách na úrovni grassroots je hodnocena jako relevantní. Dlouhodobý rozvoj kooperativu bez dostupných investičních prostředků pro posklizňové zpracování produkce ovšem má své limity. 3. Potenciál pro udržitelnost projektu je do jisté míry ovlivněn mírou soudržnosti dané komunity před zahájením projektu. Projekt ovšem zároveň realizoval aktivity, jejichž účelem bylo překonání zakořeněné nedůvěry a podezřívavosti ve vztahu ke vzájemné spolupráci mezi zemědělci (např. 8

69 Příloha č. 4: Hodnocení projektu Zvyšování konkurencesch. a efektivity mold. malých a stř. zemědělců pomocí jejich orientace na produkci s vysokou přidanou ( ) (ČZU) aktivní vyhledávání vůdčích osobností v dané komunitě, kolem nichž byla spolupráce stavěna). To představuje dobrý výchozí bod pro další rozvoj spolupráce. 5. Hodnocení dopadů projektu EQ 1.7 Jaké byly zamýšlené / očekávané dopady realizované rozvojové intervence? EQ 1.8 Jaké jsou skutečné ověřitelné dopady realizované rozvojové intervence? Analýza dopadu je realizována především na základě kvalitativních rozhovorů v jednotlivých kooperativech a dotazníkového šetření. Dopadem projektu (resp. jeho celkovým cílem) mělo být zvýšení konkurenceschopnosti a efektivity moldavských malých a středních zemědělců. Explicitně jsou formulovány dva cíle: Zefektivnění produkce zeleniny a ovoce, včetně jejího posklizňového zpracování ( ) Zlepšení marketingu (odbytu) zeleniny a ovoce ( ) Již z takto formulovaných cílů na úrovni výsledku a dopadu je zřejmé, že jejich část cílů nemohla být dosažena. Jde především o tu část, zaměřenou na zvýšení podílu posklizňového zpracování ovoce a zeleniny. V této oblasti nebyla realizována žádná aktivita a i po ukončení realizace projektu jsou zemědělci zapojení do kooperativů stále výhradně prvovýrobci. Prodávají tedy pouze čerstvé ovoce a zeleninu bez jakéhokoliv zpracování. Je však možné, že projekt vybudoval základ, na němž bude možné v budoucnosti stavět další projekty, které skutečně povedou k produkci s vyšší přidanou hodnotou, tedy k jejímu alespoň částečnému posklizňovému zpracování. Nejde ale o bezprostřední efekt podpory a dosud není nic takového pozorováno. Při analýze dopadů se proto hodnotitel primárně zaměřuje na efekty projektu na konkurenceschopnost podpořených zemědělců, a to především co se týče zvýšení efektivity produkce a zlepšení jejího odbytu. Dopady jednotlivých projektů jsou odlišné, a to především z důvodu odlišných stádií rozvoje jednotlivých kooperativů. Budou proto analyzovány odděleně. Puhaceni Za klíčové dopady projektu, co se týče samotného vzniku a rozvoje spolupráce ve vesnici Puhaceni, je označována skutečnost, že zemědělci získají lepší cenu vstupů (nakupují-li společně) a zároveň získají lepší cenu za svou produkci, pokud ji opět prodávají společně. Hlavním nástrojem odbytu produkce dříve byla auta překupníků, která vesnici v období sklizně navštěvovala a vykupovala produkci za cenu, kterou zemědělci nemohli jakkoliv ovlivnit každý ze zemědělců prodával samostatně, tedy velmi malý objem produkce. Nyní jsou schopni nejen prodávat společně podstatně vyšší objem, za nějž tak dostanou vyšší cenu (k tomu přispělo i rozšíření testovaných odrůd na pole členů kooperativu jejich produkce je tak do jisté míry unifikovaná a dozrává ve stejný čas). V důsledku realizace projektu navíc získali možnost svou produkci prodávat samostatně bez překupníků. Chladírenské auto, které bylo v rámci projektu pořízeno, jim umožňuje samostatně prodávat na vzdálenějších trzích, které nabízejí vyšší cenu než lokální trh. V rámci dotazníkového šetření zástupci tohoto kooperativu odhadují, že v důsledku realizace projektu klesla cena vstupů až o 40 %, zatímco cena, kterou jsou schopni za svou produkci získat, vzrostla o cca 30 % 4. Zároveň uvádějí, že v důsledku realizace projektu jsou schopni umístit na trh až o 30 % více produkce, než dříve. 4 Je nutné upozornit, že se jedná skutečně pouze o odhady, nikoliv reálná čísla (ta zpravidla nejsou k dispozici). Obzvláště odhady poskytnuté členy kooperativu Puhaceni se zdají poněkud nadsazené, nicméně dokládají pozitivní ekonomický efekt spolupráce a nových odrůd i velkou spokojenost s realizací projektu. 9

70 Příloha č. 4: Hodnocení projektu Zvyšování konkurencesch. a efektivity mold. malých a stř. zemědělců pomocí jejich orientace na produkci s vysokou přidanou ( ) (ČZU) Zároveň velmi pozitivně oceňují v kooperativu Puhaceni dopad testování nových odrůd a především jejich rozšíření na pole členů kooperativu. Jak bylo uvedeno výše, již samotný fakt, že všichni členové kooperativu pěstují stejné odrůdy, má pozitivní ekonomický efekt (možnost prodávat společně velké objemy). Nové odrůdy jsou, dle vyjádření zástupců kooperativu, rovněž odolnější (tedy vhodnější pro transport), než původní plodiny, poskytují vyšší výnosy a jsou méně náročné na pěstování. Dalším zásadním pozitivním efektem nových odrůd rajčat je především možnost dvou sklizní za rok. Především druhá sklizeň v září/říjnu tak přichází mimo vrchol rajčatové sezóny a zemědělci jsou schopni za svou produkci získat vyšší cenu. Členové kooperativu tak odhadují, že došlo k nárůstu produktivity práce o cca 25 % při zvýšení výnosů (tj. objemu produkce na jednotku plochy zemědělské půdy) až o 45 % (zde je patrně nutné uvažovat především vliv druhé sklizně). V celkovém součtu členové kooperativu Puhaceni odhadují, že došlo k nárůstu čistého zisku jejich produkce až o 60 %. Jakkoliv je nutné procentuální odhady brát s rezervou (jde pouze o odhady a subjektivní hodnocení, nikoliv robustní kvantifikace), je zřejmé, že členové kooperativu Puhaceni pozorují jednoznačné pozitivní efekty projektu (ať už samotné spolupráce, tak i nových odrůd a dodané mechanizace, která umožňuje efektivnější produkci), které mají být zárukou udržitelnosti projektu. Delacau Kooperativ ve vedlejší vesnici Delacau zaznamenává obdobné efekty podpory jako v Puhaceni, byť s o něco nižší intenzitou. Farmáři přebírají plodiny, které byly v daném kooperativu testovány na demonstračních pozemcích, což vede k možnosti společného postupu při nákupu vstupů i prodeji produkce. Efekt projektu zde ovšem může být o něco nižší také proto, že pěstování zeleniny prozatím nepředstavuje většinovou produkci zemědělců v této oblasti až 80 % produkce členů kooperativu prozatím představuje kukuřice. Úspěch produkce na demonstračních pozemcích ovšem představuje silný motivační prvek pro pěstování zeleniny a odrůdy testované na demonstračním pozemku dnes představují většinu produkce zeleniny ve vesnici. Za nejvýznamnější ekonomické efekty podpory považují členové kooperativu, mimo lacinějších vstupů a možnosti uplatit economy of scale při prodeji, především vyšší produktivitu práce při pěstování zeleniny (nejen důsledek lepších odrůd, ale také zavedeného závlahového systému). Vyšší produktivitu zajišťuje také dodaná mechanizace, která představovala velmi silný motivační prvek pro zemědělce v této vesnici ke vstupu do kooperativu. Rovněž kvalita produkce a její výnosy jsou vyšší. Zvýšení produktivity práce odhadují členové kooperativu o cca 30 %, nárůst objemu produkce na jednotku plochy dokonce až o 80 %. Členové kooperativu zaznamenávají také zvýšení objemu produkce, kterou jsou schopni umístit na trh (o cca 30 %), zároveň ale nezaznamenávají, že by v důsledku projektu získali za svou produkci lepší cenu. Delacau je menší a o něco hůře dostupnou vesnicí, než sousední Puhaceni, standardní způsoby umisťování produkce na trh (prostřednictvím překupníků, kteří do vesnice přijedou chladírenským autem a vykoupí produkci dané plodiny) tak zde nejsou samozřejmostí. Jako pozitivní dopad projektu tak členové kooperativu vnímají vůbec tu skutečnost, že díky unifikaci produkce a s tím spojené schopnosti nabízet vyšší objemy produkce vůbec motivují tyto subjekty, aby do vesnice přijely a vykoupily produkci kooperativu (dříve byli nuceni svou produkci dopravovat sami do cca 4 km vzdáleného Puhaceni). Garantovaný výkup produkce, který je bezprostředním dopadem projektu, je přitom dnes ještě důležitější, než před cca 3 roky (tedy v době zahájení projektu) z důvodu uzavření trhu v Podněstří. Dříve byla do blízkého Podněstří (především město Grigoripol) prodávána až polovina celkové zemědělské produkce z vesnice, dnes ovšem je tento trh uzavřen bez možnosti prodeje překupníkům by tak zemědělcům z Delacau zůstala pouze možnost individuálního prodeje přebytků produkce na tržišti v okresním městě Anenii Noi za velmi nízké ceny. Členové kooperativu z Delacau tak v celkovém součtu uvádějí, že zaznamenávají v důsledku projektu nárůst čistého zisku až o 70 % (zdá se ovšem, že dnešní situaci porovnávají s takřka nulovým stavem, kdy prakticky nemají možnost svou produkci umístit na trh s výjimkou individuálního prodeje na tržišti, proto je nárůst odhadován takto dramaticky). Dobroghea Veche 10

71 Příloha č. 4: Hodnocení projektu Zvyšování konkurencesch. a efektivity mold. malých a stř. zemědělců pomocí jejich orientace na produkci s vysokou přidanou ( ) (ČZU) Projekt budování kooperativu v Dobroghea Veche byl zahájen o rok později, než projekt v Puhaceni a Delacau, bezprostřední dopady ekonomického charakteru je proto prozatím obtížnější identifikovat. Prozatím existuje pouze zkušenost s pěstováním nových odrůd na demonstračních pozemcích a obecně s efekty spolupráce v rámci kooperativu a využívání zakoupené drobné mechanizace (vč. pojízdného chladícího zařízení). Za velkou ekonomickou výhodu tak je považována skutečnost, že v důsledku projektu nejsou závislí na překupnících, vykupujících produkci (kteří diktují ceny), ale jsou schopni společnou produkci rovněž ve větším objemu prodávat na trhu v Balti. Velmi pozitivně se členové kooperativu dívají také na výsledky testovaných odrůd nové odrůdy ovoce (jahody, maliny, atd.) vykazují nejen vyšší výnosy, jsou také výrazně odolnější (a tedy vhodnější k přepravě) a také chutnější. Nové odrůdy se také lépe přizpůsobují klimatu v dané lokalitě. V důsledku projektu tak mohou pěstovat kvalitnější produkt, pro pěstování navíc není nutné používat minerální hnojiva. V důsledku toho členové kooperativu dokonce uvažují, že v budoucnosti produkci tohoto drobného ovoce certifikují do ekologického standardu. Zvýšení výnosů odhadují členové kooperativu o %. Zároveň zaznamenávají, že za tuto produkci jsou schopni získat o něco vyšší výkupní ceny cca o % a zvýšení čistého zisku z produkce těchto plodin o cca 20 %. Výše uvedené pozitivní hodnoty některých indikátorů dopadu (nejde ovšem o robustní kvantifikace, spíše mají podobu odhadů navíc je nutné vzít v úvahu skutečnost, že členové kooperativů mohou být alespoň částečně motivovaní k optimistickému hodnocení dopadů projektů, poněvadž mají zájem na jejich pokračování) ovšem sami o sobě nezaručují ekonomickou návratnost pěstování nových odrůd. Zvýšení výnosů těchto odrůd je sice relativně významné, členové kooperativu si ovšem nejsou jisti, zda budou schopni větší množství produkce prodat. V jejich okolí existuje pouze jeden zpracovatelský podnik pro malé ovoce, a sice mlékárna, která produkuje jogurty, výkupní ceny jsou zde ovšem velmi nízké (zpravidla ještě nižší než na běžném trhu). Skutečnou zárukou ekonomické udržitelnosti kooperativu by tak bylo až vybudování vlastní zpracovatelské linky a produkce zboží s vyšší přidanou hodnotou. Na takovou investici ovšem členové kooperativu prozatím nemají dostatečnou sílu a musí se tak spoléhat na prodej čerstvých produktů na trhu s velmi nestabilními cenami. Cazanesti Kooperativ v Cazanesti je specifický v tom smyslu, že rozvoj kooperativu zde probíhá nejpomaleji. První sklizeň testovaných odrůd (zejm. angrešty) neposkytla dostatečné informace o výhodnosti této produkce. Navíc je nutné uvést, že na rozdíl od předchozích kooperativů byly předmětem projektu v Cazanesti plodiny, s jejichž pěstováním členové prozatím nemají zkušenosti (zejm. angrešt), o to pomaleji tak postupuje převádění zkušeností do praxe zemědělců. I zde ovšem pozorují mezi členy kooperativu pozitivní efekty v podobě snížení cen vstupů (společný nákup) a zvýšení produktivity práce v kooperativu (odhad činí až o 30 %) v důsledku zapojení dodané drobné mechanizace do produkce. Rovněž je v Cazanesti očekáváno, že v důsledku stabilizace organizační struktury kooperativu a jeho fungování budou dostupnější granty dalších donorů a novou produkci budou schopni lépe umisťovat na trh, především zahraniční. Měřitelné dopady realizace projektu ovšem v tomto kooperativu prozatím není možné z výše uvedených důvodů zaznamenat. Vzhledem k faktu, že projekt byl ukončen ve velmi rané fázi rozvoje tohoto kooperativu, je nutné vyslovit obavy ohledně jeho udržitelnosti. EQ 1.9 Byly zaznamenány některé nezamýšlené dopady projektu? Všechny kooperativy hodnotí dopady projektu velmi pozitivně. Mimo výše uvedené měřitelné (resp. odhadnutelné) dopady hodnotitel pozoroval také další, měkké dopady projektu. Všichni zapojení zemědělci velmi oceňují kvalitu a odbornost vzdělávacích aktivit, stejně jako prostý fakt, že veškeré vzdělávání probíhalo v jejich komunitě a v přímé návaznosti na jejich zemědělskou produkci nešlo tedy o teorii přednášenou v hotelovém sále v Kišiněvě, ale o praktické vzdělávání s velmi vysokým stupněm odbornosti. Právě vysoká odbornost vzdělávání a vhled školitelů do individuální situace zemědělců v dané lokalitě (stejně jako bezprostřední zkušenost s transformací zemědělského sektoru v ČR) patřilo mezi 11

72 Příloha č. 4: Hodnocení projektu Zvyšování konkurencesch. a efektivity mold. malých a stř. zemědělců pomocí jejich orientace na produkci s vysokou přidanou ( ) (ČZU) největší přidané hodnoty projektu a to i v porovnání s projekty budování družstev, které svým objemem řádově přesahují objem projektu ČZU. Během evaluace byly pozorovány také pozitivní dopady projektu na komunity, v nichž působil. Podpora spolupráce a její postupný rozvoj snížily stupeň nedůvěry a ostražitosti, která mezi zemědělci ve vesnicích často panuje. Projekt ve všech čtyřech lokalitách úspěšně stimuloval spolupráci mezi členy komunity, což se pozitivně projevilo i v dalších aspektech komunitního života. Pozitivním (a patrně nikoliv explicitně zamýšleným) efektem projektu je také jeho multiplikační potenciál diskutovaný výše dobrá praxe, stejně jako kvalitnější vstupy zemědělské produkce (především sazenice a osivo), které mohou zajistit zvýšení konkurenceschopnosti, se šíří také mimo okruh členů kooperativů. Žádný z konečných příjemců, stejně jako zástupci realizátora nebo partnera, nezaznamenali žádný negativní efekt podpory. Celkově jsou dopady projekty hodnoceny jako spíše vysoké, jejich empirické ověření bude ovšem možné realizovat až s větším časovým odstupem. Základní závěry hodnocení dopadů projektu: 1. Část vytyčených cílů na úrovni očekávaných dopadů nebyla dosažena především zvýšení míry posklizňového zpracování zemědělské produkce nebo zlepšení marketingu ovoce a zeleniny produkovaného kooperativy a jejich odbytu. 2. Kooperativy ovšem pozorují pozitivní dopady projektu co se týče konkurenceschopnosti zaznamenávají pokles ceny vstupů (společný nákup ve větším množství), v některých případech růst ceny, za kterou produkci umisťují na trh (schopnost dodávat větší množství, na vzdálenější trhy a/nebo mimo hlavní vrchol sezony daného produktu), nárůst množství produkce, které mohou umístit na trh i nárůst produktivity práce a výnosů (dodávka drobné mechanizace a zavlažovacích systémů, výkonnější a odolnější odrůdy a hybridy pěstovaných plodin). 3. Specifická situace jednoho z kooperativů došlo k napadení sazenic škůdci, první sklizeň proto neposkytuje dostatečné informace o dopadech pěstování nových odrůd (resp. nových plodin); projekt ovšem skončil po této první sklizni. 4. Neočekávané dopady posílení soudržnosti komunit, snižování stupně nedůvěry a ostražitosti vůči aktivitám ostatních zemědělců v dané lokalitě. 5. Identifikován významný multiplikační potenciál projektu. 6. Hodnocení průřezových kritérií EQ 2.1 Jakým způsobem byla do aktivit hodnoceného projektu promítnuto téma řádná správa věcí veřejných? Projekt přijal kvalitní a účinnou strategii při budování kooperativů v daných lokalitách tak, aby účinně překonal nedůvěru, která vůči spojování zemědělských podniků do kooperativních sdružení funguje, a zároveň byl kooperativ budován s respektem k lokálnímu kontextu. Byly zaznamenány dopady projektu v podobě kvalitnějšího fungování lokálních komunit mimo úspěšné překonání počáteční nedůvěry projekt rovněž iniciuje společnou práci členů kooperativu. Rovněž bylo ovšem jednoznačně pozorováno, že kooperativy fungují lépe v lokalitách, jejichž komunity se již před zahájením projektu vykazovaly vyšším stupněm soudržnosti. 12

73 Příloha č. 4: Hodnocení projektu Zvyšování konkurencesch. a efektivity mold. malých a stř. zemědělců pomocí jejich orientace na produkci s vysokou přidanou ( ) (ČZU) Pozitivní na projektu, co se týče způsobu jeho implementace, je rovněž zapojení silného lokálního partnera organizace ACSA, který je zárukou přesného zacílení projektu s ohledem na jeho finanční objem i časový rámec. EQ 2.2 Jakým způsobem je do projektu zahrnuto téma šetrnosti k životnímu prostředí a klimatu? Projekt není bezprostředně zaměřen na problematiku životního prostředí, zprostředkovaně jsou ovšem zaznamenány pozitivní dopady v tomto směru. Část školení, která byla členům kooperativů i dalším zemědělcům poskytována, byla věnována tématu organického zemědělství a dalšímu využívání organických odpadů produkce. Během evaluačních návštěv zemědělci skutečně uvádějí, že využívají ve vyšší míře organických hnojiv a zároveň v některých případech aplikují méně minerálních hnojiv především v důsledku zavedení zavlažovacích technologií a obecně lepších technologií výroby si mohou dovolit používat menší dávky anorganických hnojiv (jiní členové kooperativů ovšem uvádějí, že spotřeba hnojiv je přibližně stejná ovšem při vyšších výnosech). Zprostředkovaným důsledkem podpory je, že v jednom z kooperativů probíhají diskuze o konverzi produkce do režimu ekologického zemědělství. EQ 2.3 Jakým způsobem je do aktivit hodnoceného projektu promítnuto téma dodržování lidských práv příjemců včetně rovnosti mužů a žen? Projekt zaznamenává významné dopady na úrovni rodin zapojených zemědělců. V důsledku realizace projektu je zemědělská produkce kooperativu méně náročná na lidskou práci - rodinní příslušníci proto nemusí být do zemědělské produkce zapojeni v takové intenzitě, jako před realizací projektu. Mimo efektu v podobě více volného času pro rodinné příslušníky ovšem projekty neměly žádný zásadní dopad, co se týče kupříkladu dělby práce mezi muže a ženy v rodinné farmě, nebo jakýkoliv jiný bezprostřední efekt na postavení žen (zprostředkovaně ovšem rodinní příslušníci profitují z vyšších příjmů do rodinného rozpočtu, které jsou bezprostředním důsledkem projektu). Jeden z kooperativů byl řízen ženou (a ženy také převládaly mezi jeho členy), šlo ovšem spíše o náhodu než o záměr. Vizibilita ZRS ČR Vzhledem k lokálnímu zaměření projektu (tedy jeho práci na úrovni čtyř komunit) mají prvky vizibility ZRS ČR kapacitu zasáhnout relativně malý okruh populace. Vizibilita na úrovni konkrétních komunit byla efektivní, obyvatelé těchto vesnic měli povědomí o podpoře ZRS ČR jejich komunitě i v případě, že nebyli zapojeni do kooperativů. Nositeli vizibility byly rovněž vydané publikace, které byly šířeny i mimo okruh daných lokalit. Velkým potenciálem pro šíření informací o působení ZRS ČR v sektoru zemědělství byla podpora zvyšování kapacity marketingového informačního systému. Při zběžném ověření webových stránek tohoto systému (resp. části, která je veřejně přístupná) ovšem hodnotitel k datu evaluace nenalezl žádné prvky vizibility ZRS ČR. 13

74 Příloha č. 1: Příloha č. 2: Příloha č. 3: Příloha č. 4: Příloha č. 5: Příloha č. 6: Příloha č. 7: Příloha č. 8: Příloha č. 9: Příloha č. 10: Příloha č. 11: Příloha č. 12: Příloha č. 13: Příloha č. 14: Příloha č. 15: Příloha č. 16: Příloha č. 17: Příloha č. 18: Shrnutí Hodnocení projektu ČZU Hodnocení projektu Charita Hodnocení projektu Člověk v tísni Hodnocení projektu UZEI Seznam zkratek Seznam prostudovaných a dokumentů a odborné literatury Přehled realizovaných rozhovorů Hlavní závěry evaluace na úrovni jednotlivých projektů Zpracované dotazníky Rámcové dotazy individuálních rozhovorů Tabulka vypořádání zásadním připomínek referenční skupiny, gestora a realizátorů Shrnutí v anglickém jazyce Zadávací podmínky Logické rámce projektů Analýza nákladů na administraci, řízení a koordinaci projektů Stručný popis hodnocených projektů Úkoly evaluace a jejich dekompozice

75 Ministerstvo zahraničních věcí České republiky Ministry of Foreign Affairs of the Czech Republic ZPRÁVA Z KOMPLEXNÍHO VYHODNOCENÍ ZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY V SEKTORU ZEMĚDĚLSTVÍ V MOLDAVSKU Rozvoj podnikatelských dovedností malých a středních zemědělců ( ) Září 2014 Evaluační tým Hlavní evaluátor: Ing. Radim Gill Experti: Mgr. Lukáš Maláč, Ing. Perla Kuchtová, Ph.D.

76 Příloha č. 5: Hodnocení projektu Rozvoj podnikatelských dovedností malých a středních zemědělců (UZEI) Partnerská země (země realizace): Moldavsko Název projektu v českém a anglickém jazyce: Rozvoj podnikatelských dovedností malých a středních zemědělců Projektové lokality: Moldavsko Sektorové zaměření: Zemědělství Development of Moldovan small farmers' business skill by enhancing knowledge transfer Gestor: Česká rozvojová agentura Období realizace měsíc/rok zahájení projektu: 7/2012 Celkové čerpání v CZK ze ZRS ČR: ,11 Realizátor: Ústav zemědělské ekonomiky a informací Měsíc/rok ukončení projektu: 12/2013 Celkové čerpání v CZK včetně spolufinancování: ,11 Další donoři podílející se na projektu: - Autoři evaluační zprávy: HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r.o. Ing. Radim Gill, Mgr. Lukáš Maláč, Ing. Perla Kuchtová, Ph.D. Datum, podpis(y): Obsah 1. Hodnocení relevance Hodnocení efektivity (hospodárnosti) Hodnocení efektivnosti Hodnocení udržitelnosti projektu Hodnocení dopadů projektu Hodnocení průřezových kritérií

77 Příloha č. 5: Hodnocení projektu Rozvoj podnikatelských dovedností malých a středních zemědělců (UZEI) 1. Hodnocení relevance EQ 1.1 Je zaměření hodnocených projektů (nadále) relevantní k problémům, které má řešit? Relevance vůči strategickým potřebám Jedním z důležitých kritérií pro hodnocení kritéria relevance (v souladu se zadáním evaluace) je relevance aktivit projektu ve vztahu k potřebám daného sektoru nebo cílové skupiny (v tomto případě malých a středních zemědělců Moldavska), které jsou identifikovány na moldavské straně. Roli klíčového dokumentu, který stanovuje problémy, potřeby a potenciály sektoru zemědělství, plní moldavská Strategie rozvoje zemědělství a venkova Tato explicitně neformuluje potřebu rozsáhlé informační kampaně mezi drobnými farmáři o existující dobré praxi a know-how, zároveň ale na několika místech konstatuje, že nízká kvalifikace drobných farmářů patří spolu s orientací na produkci s nízkou přidanou hodnotou mezi důležitá omezení rozvoje sektoru zemědělství. Byť tedy není zaznamenáván plný soulad na úrovni metody, projekt bezpochyby cílí na problematiku, která je moldavskou strategií považována za relevantní. Projekt se zaměřuje především na malé farmáře, kteří hospodaří na rozlohách o výměře maximálně jednotek hektarů. Strategickým cílem projektu je zlepšení situace malých a středních zemědělců v Moldavsku, přičemž za základní překážky a problémy při naplňování tohoto cíle považuje nedostatek znalostí a zkušeností zemědělců a nedostatečné technické vybavení v kombinaci s nedostatkem kapitálu na straně malých a středních farmářů. Projekt se zaměřuje především na problematiku nedostatečného know-how a zkušeností farmářů. Jeho cílem je budování a posilování kapacit a procesů pro transfer know-how a dobré praxe směrem k malým a středním zemědělcům. Pro naplnění tohoto cíle projekt aplikuje tři strategie: První z nich je výroba a distribuce krátkých filmů, které byly tematicky zaměřené na konkrétní problematiku relevantní pro malé a střední zemědělce. Jejich hlavním obsahem přitom má být zprostředkování dobré praxe ČR a možností její implementace v moldavském kontextu. Druhou strategií je posilování institucionální kapacity a kvality lidských zdrojů zastřešující organizace moldavských malých a středních zemědělců, Národní federace moldavských farmářů (FNFM). Projekt vychází z předpokladu, že při posílení kapacit FNFM, především co se týče komunikace se členy Federace, dojde k lepšímu transferu know-how k malým a středním farmářům členům FNFM. Třetí strategií projektu je podpora budování obchodních vztahů mezi českými výrobci zemědělské techniky a moldavskými farmáři. Již z uvedeného je zřejmé, že se de facto jedná o tři oddělené strategie, které sice mají jisté průniky (například filmy vyrobené v rámci projektu budou využívány jako zdroj know-how při komunikaci FNFM se svými členy, atd.), přesto však byly do značné míry implementovány jako svébytné sub-projekty. Z toho důvodu jsou vyhodnocovány odděleně. Analýza relevance výroby a distribuce televizních pořadů má vzhledem k potřebám cílové skupiny dvě části. Tou první je analýza delivery mechanism, tedy způsobu, jakým je znalost a know-how distribuována směrem k cílové skupině, tj. k širokému okruhu malých a středních farmářů Moldavska. Druhým aspektem hodnocení relevance je potom samotný obsah těchto pořadů, co se týče potřeb cílové skupiny. Analýza relevance distribuce krátkých filmů Výběr způsobu, jakým je know-how distribuováno k cílovým skupinám, považuje hodnotitel za maximálně relevantní a inovativní. Televize je primárním zdrojem informací pro obyvatele moldavského venkova. Programy, vyrobené v rámci projektu, byly vysílány v rámci pořadu pro zemědělce Bashtina, který patří mezi nejsledovanější pořady je totiž v programu moldavské televize umístěn strategicky v neděli ve 14 hodin (tj. v den, kdy zemědělci nepracují a už jsou zpět z kostela a po obědě). Z dat poskytnutých moldavskou televizí (Moldova 1) vyplývá, že průměrná sledovanost pořadu Bashtina, v němž byl umístěn program vyrobený v rámci projektu, dosahuje hodnoty diváků. Pro tzv. Average 3

78 Příloha č. 5: Hodnocení projektu Rozvoj podnikatelských dovedností malých a středních zemědělců (UZEI) Minute Rating bohužel nejsou dostupná podrobnější data, která by oddělovala jednotlivé části pořadu Bashtina a mohla tak ukázat, jaká byla skutečně sledovanost českého pořadu. Dle dat moldavské televize tak průměrná sledovanost těchto pořadů dosahuje hodnoty 3,13 %. Na druhou stranu nelze prohlásit, že by jednotlivé díly Bashtiny, které vysílaly pořady vyrobené v rámci projektu, měly vyšší sledovanost, než díly bez českého vstupu při porovnání datových řad z období (pořady vyrobené v rámci projektu byly vysílány , 1. 9., , , , 1. 12, a ) vyplývá, že sledovanost dílů bez českého vstupu byla v průměru dokonce o cca 0,3 % vyšší. Hodnotitel má za to, že odchylka je marginální a není možné ji jakkoliv generalizovat, poněvadž sledovanost jednotlivých dílů velmi závisí na celé řadě externích okolností a vypovídající hodnotu by měl pouze výrazný rozdíl mezi oběma čísly. Zároveň je však zřejmé, že pořad vyrobený v rámci projektu nepřilákal ke sledování Bashtiny více lidí, než je obvyklé. Rovněž je zajímavé, že rozdíl ve sledovanosti prvního bloku čtyř dílů vyrobených v projektu a druhého bloku se lišil o téměř polovinu (absolutně cca o 1,2 % ve prospěch listopadových prosincových dílů; tabulka sledovanosti jednotlivých pořadů a srovnání se sledovaností pořadu bezprostředně následujícího pokud byla tato data k dispozici je uvedena níže). Spíše než nárůstu kvality dílů v druhém bloku je ovšem tento rozdíl možné patrně přičíst klimatickým podmínkám v pozdním podzimu a zimě má Bashtina obecně vyšší sledovanost než v srpnu a září. I s tím je možné počítat při případném jednání o repríze pořadů. Mimo televizní vysílání jsou vyrobené pořady využívány také partnerskou organizací projektu, FNFM, při jejich vzdělávacích aktivitách. Relevanci této části projektu, tedy distribuce výstupů, hodnotitel vyhodnocuje jako vysokou. Tabulka: sledovanost jednotlivých vysílání pořadu Bashtina s českým vstupem a bez něj (vysílání obsahující český pořad je v tabulce zvýrazněné žlutou barvou): Datum Sledovanost: Bashtina (%) Sledovanost Bashtina (absolutní hodnota) Sledovanost: pořad bezprostředně následující po Bashtině , , , , , , , , , , , N/A , , , N/A , N/A , , , , , , , N/A , N/A , ,03 4

79 Příloha č. 5: Hodnocení projektu Rozvoj podnikatelských dovedností malých a středních zemědělců (UZEI) , , , , , , , , , , , ,26 Zdroj: Teleradio Moldova Analýza relevance obsahu filmů Druhým aspektem hodnocení relevance televizního pořadu je hodnocení relevance vlastního obsahu. Jak již bylo diskutováno během projednávání vstupní zprávy, s ohledem na šířku cílové skupiny (tu vlastně představuje celá populace Moldavska), nebylo možné aplikovat robustní (kvantitativní) metody hodnocení relevance obsahu pořadů. Hodnotitel proto k této problematice přistoupil kvalitativními metodami relevance byla hodnocena v rámci individuálních rozhovorů s příjemcem, partnerem projektu a zástupci televize. Dotaz na vysílání českých pořadů v Bashtině navíc hodnotitel zařadil také do rozhovorů s dalšími subjekty především zemědělci, kteří byli příjemci v jiných projektech. Máme za to, že o relevanci obsahu českých vstupů do Bashtiny mohli podat skutečně nezávislou informaci. Není ovšem bez zajímavosti, že dle hrubého odhadu hodnotitele, pouze třetina až dvě pětiny takto dotazovaných farmářů uvedli, že skutečně zaznamenali vstupy týkající se českého know-how v pořadu Bashtina. Takto získané informace není možné zobecnit, poskytují však objektivizující pohled na relevanci pořadů s ohledem na potřeby cílové skupiny. Dalším zdrojem informací k této problematice je evaluace, kterou provedl příjemce projektu (UZEI). Z metodologického pohledu je nutné poznamenat, že toto hodnocení nebylo realizováno na náhodném vzorku diváků hodnotící dotazníky byly distribuovány účastníkům školení, na kterých se některý z pořadů promítal. Již tato skutečnost (způsob výběru respondentů evaluace) představuje jisté zkreslení (selection bias), poněvadž je nutné předpokládat, že farmáři, kteří se aktivně účastní školení, jsou aktivnější a hladovější po nových poznatcích a zkušenostech ze zahraničí než průměrný farmář. Rovněž s daty z evaluace realizované příjemcem proto je vhodné zacházet spíše jako s kvalitativním vstupem než jako s tvrdými daty. Hodnotitel zároveň uvádí, že příjemce projektu plánuje uspořádat další kolo evaluace, která bude relevanci televizních pořadů hodnotit s větším časovým odstupem. Dle informací hodnotitele by toto druhé kolo mělo proběhnout na podzim/v zimě 2014 s cílem zjistit, zda došlo k transferu nějaké části prezentovaného českého know-how do praxe. Z evaluace realizované realizátorem projektu vyplývá, že respondenti hodnotili kvalitu TV pořadů jako velmi vysokou. Průměrné hodnocení kvality na stupnici od 0 (nejhorší) do 5 (nejlepší) bodů dosahuje vysoké hodnoty 4,1. Příjemce ve zprávě uvádí, že na filmech respondenti oceňují především ukázky konkrétních úspěšných podnikatelských záměrů a inovací, zavádění nových technologií a výsledky, které tyto technologie přináší nebo zkušenosti týkající se podnikového plánování a řízení farmy. Vysoké hodnocení kvality a relevance obsahu TV pořadů potvrzují i rozhovory, které na toto téma realizoval v terénu hodnotitel. Specifičtější dotaz na přenositelnost dobré praxe, kterou pořad zprostředkovává, do hospodaření malých farmářů v Moldavsku (kterou je možné považovat za aspekt relevance pořadu cílem pořadu bylo podpořit rozvoj malých a středních zemědělců prostřednictvím transferu dobré praxe), však nepřinesl tak jednoznačné závěry. Řada z dotázaných zastává názor, že pořad funguje spíše jako motivační prvek ukazuje, že zemědělstvím je možné se uživit a rozvíjet, pokud je člověk dostatečně odhodlán a sleduje technologické novinky i požadavky trhu. Bezprostřední přenositelnost dobré praxe je často hodnocena hůře. Dle názoru hodnotitele je hlavním důvodem rozdíl v investičních možnostech českých a moldavských zemědělců. Pokud je představovaná inovace, která na začátku vyžaduje vyšší investici, dotázané subjekty nepovažují nápodobu takového přístupu v jejich 5

80 Příloha č. 5: Hodnocení projektu Rozvoj podnikatelských dovedností malých a středních zemědělců (UZEI) individuální situaci za realistickou. Druhým důvodem omezené možnosti transferu představovaného knowhow je velikost farem dobrá praxe z ČR byla, dle názoru některých respondentů, často prezentovaná na rodinných farmách hospodařících na výměře 10 a více ha, přičemž cílová skupina pořadu většinou hospodaří na podstatně menších výměrách. Naopak, velmi pozitivní ohlas, rovněž co se týče přenositelnosti, měly inovace a podnikatelské záměry, které nevyžadují velkou počáteční investici. Z řady na sobě nezávislých zdrojů (viz výše především rozhovory s nezávislými zemědělci, realizovanými pro potřeby hodnocení jiných projektů, informaci potvrzují také zástupci televize Moldova 1 na základě zpětné vazby po vysílání daného pořadu) byl jako jeden z nejlepších dílů hodnocen pořad, ve kterém byla prezentována výroba domácích džemů a obecně možnosti zapojení žen do podnikání. Na základě těchto informací hodnotíme relevanci obsahu TV pořadů jako spíše vysokou. Analýza relevance posilování institucionální kapacity a kvality lidských zdrojů FNFM Z vlastního výzkumu i monitoringu prováděného Zastupitelským úřadem v Kišiněvě vyplývá, že část projektu zaměřená na výrobu TV pořadů představuje dominantní aktivity hodnoceného projektu. Jak bylo uvedeno výše, druhou hlavní částí projektu byly také aktivity zaměřené dovnitř organizace FNFM - partnera projektu. Výstupem těchto aktivit měla být komunikační strategie směřující dovnitř organizace a komunikační strategie směřující navenek. Dle názoru hodnotitele je tato aktivita v zásadě relevantní zaměření projektu. Projekt v této části usiluje o zlepšení komunikačních kanálů směrem od FNFM, která by měla shromažďovat know-how a dobrou praxi využitelnou pro své členy, k těmto malým a středním zemědělcům. Mají-li být tyto komunikační kanály efektivní, je nutné podrobně znát strukturu publika, členů organizace, se kterými by měla organizace pracovat a jejich individuální potřeby. Na tomto základě je následně možné jednotlivé aktivity přesněji cílit (distribuce znalostí a know-how) a zároveň aktivně vyhledávat takové zdroje informací a dat, které poskytnou relevantní informace pro členy organizace a odpovídají jejich potřebám. Komunikační strategie měla zároveň stanovit aktivity, které umožní lépe prosazovat zájmy malých a středních farmářů vůči politické reprezentaci i obecné veřejnosti, čímž má opět docházet ke zlepšení (hospodářské) situace této cílové skupiny. Na základě monitoringu ZÚ i evaluačních aktivit hodnotitele lze uvést, že ambice vytvoření ucelené strategie, která by sloužila jako vodítko pro budoucí činnost organizace FNFM a zajistila tak kvalitnější a cílenější komunikaci se členy, byla příliš vysoká. Organizace funguje do značné míry na základě neformálních aktivit a vazeb, činnost organizace tak není vedená jednoznačnou strategií, ale spíše sleduje aktuálně vypozorované potřeby členů, na něž bezprostředně reaguje. To se patrně projevilo i při dosahování klíčových výstupů projektu v oblasti komunikačních strategií. K jednotlivým aktivitám, které měly vést k formulaci ucelené komunikační strategie (resp. komunikačních strategií) bylo přistupováno pragmaticky a utilitárně. Nešlo o zpracování dokumentů, které byly cílem samy o sobě. Spíše byly (poněkud izolovaně) realizovány jednotlivé aktivity, které byly považovány za relevantní pro zlepšení činnosti organizace. Došlo tak například k průzkumu potřeb členů federace, ovšem spíše než pro potřeby budoucí komunikační strategie jako uceleného plánu činnosti organizace tento průzkum sloužil pro zlepšení běžné činnosti organizace (relevantní témata pro vzdělávací aktivity, které FNFM standardně realizuje) nebo jako podklad pro témata televizního pořadu. Podobně byly realizovány některé aktivity související s budováním kvalitní databáze členů opět ale jako izolovaná aktivita, která by měla umožnit lepší cílení vzdělávání, než součást komplexu aktivit vedoucích k formulaci strategických směrů rozvoje organizace. Je tedy možné uvést, že v realitě byla potvrzena vysoká relevance potřeby, mít zpracovány komunikační strategie (tj. soubor ucelených a komplexních dokumentů, které by měly formulovat směry rozvoje činností organizace). Lze konstatovat, že ze strany příjemce podpory (FNFM) je komunikační strategie vnímána spíše jako formalizmus, než jako něco, co přesně odpovídá aktuálním potřebám organizace ve vztahu k jejím vytyčeným cílům. Na druhou stranu, jako velmi relevantní jsou na všech stranách shodně označovány studijní návštěvy, které účastníkům bezprostředně zprostředkovávají know-how a dobrou praxi, které mohou být dále, dle zkušeností pracovníků FNFM a dalších institucí, distribuovány směrem k členům. 6

81 Příloha č. 5: Hodnocení projektu Rozvoj podnikatelských dovedností malých a středních zemědělců (UZEI) Analýza relevance podpory budování obchodních vztahů mezi českými výrobci zemědělské techniky a moldavskými farmáři. Velmi problematické je hodnocení relevance budování obchodních vztahů mezi českými výrobci zemědělské techniky a moldavskými zemědělci. Není zcela zřejmé, jak by právě tato aktivita měla přispět k naplňování cíle projektu, jímž je zlepšení hospodářské situace cílové skupiny. Jejím primárním problémem není nedostatečná znalost technických možností mechanizace v jejich zemědělské produkci, nebo nedostatečná nabídka odpovídajícího technického řešení, ale nedostatek zdrojů pro investice. V některých specializovaných oblastech sice měl projekt pozitivní efekt v oblasti zvyšování povědomí o možnostech mechanizace (například vinohradnická technika), bezprostřední kauzální souvislost mezi zvyšováním efektivity produkce moldavských zemědělců a navazováním obchodních vztahů s českými výrobci je ovšem spíše nízká. EQ 1.2 Jsou intervenční logiky/teorie změny projektů dostatečně komplexní? Neexistují v nich výrazné mezery, které by ohrožovaly dosažení cílů? Analýza intervenční logiky v oblasti výroby a distribuce TV pořadů Co se týče přípravy a vysílání televizního programu, z realizovaných evaluačních činností hodnotitel dovozuje, že v projektu nebyla dostatečně implementována komponenta vytvoření účinného lokálního partnerství pro výrobu a distribuci televizního programu. Ze strany realizátora projektu i distributora výstupu, tedy moldavské televize, byl hodnotitel informován o jistých komunikačních obtížích při zprostředkování vysílání televizního programu. Jako problematická byla hodnocena délka jednotlivých dílů (27 minut je na daný program dlouhé, vedlo k nutnosti sestříhat filmy) a byly konstatovány jazykové chyby v narativním komentáři i titulkách. Do vyrobených programů tak bylo nutné dodatečně zasahovat formou přestříhání pořadu nebo nového namluvení zvukové stopy. Komunikační problémy byly identifikovány také v oblasti formátu (kvalitativního standardu) vyrobených TV pořadů nebo zapůjčení televizní techniky. V intervenční logice budoucího projektu obdobného charakteru proto bude nutné výrazně posílit důraz na vytváření jednoznačných a dobře fungujících komunikačních kanálů mezi realizátorem projektu/partnerem a distributorem, a to před zahájením vlastní produkce. Tím se zamezí zpětným zásahům do již vyrobených pořadů na poslední chvíli a případné nesrovnalosti nebo chyby budou eliminovány předtím, než začnou nabíhat produkční náklady. Analýza intervenční logiky v oblasti posilování institucionální kapacity a kvality lidských zdrojů FNFM Druhá část projektu, tedy posílení transferu znalostí a dobré praxe směrem k zemědělcům prostřednictvím zpracování komunikačních strategií je také značně komplexní, o něco více se však zaměřuje na otázku technologie transferu, než na jeho obsah. Cílí především na to, aby se zemědělcům dostávaly takové informace, které jsou pro ně individuálně využitelné a relevantní a způsobem, který pro ně je efektivní (relevantní). Na druhou stranu projekt zcela neopomíjí také stránku obsahu součástí projektu bylo vzdělávání pracovníků FNFM i dalších subjektů a rovněž studijní návštěvy v ČR. To jsou ovšem spíše jednorázové aktivity, součástí projektu nebylo kupříkladu explicitní nastavení systematické akumulace know-how a dobré praxe, která by byla využitelná. V zájmu objektivity lze poznamenat, že návrh aktivit komunikační strategie a strategického plánu FNFM s takovými aktivitami počítá jedním z pěti cílů strategie je Zvýšení kvality služeb, které jsou zemědělcům poskytovány. Analýza intervenční logiky v oblasti podpory budování obchodních vztahů mezi českými výrobci zemědělské techniky a moldavskými farmáři Hodnotitel zastává názor, že bez složitých logických konstrukcí lze obtížně prokázat souvislost mezi jedním z hlavních strategických cílů projektu (zlepšit hospodářskou situaci a konkurenceschopnost malých 7

82 Příloha č. 5: Hodnocení projektu Rozvoj podnikatelských dovedností malých a středních zemědělců (UZEI) moldavských zemědělců) a aktivitou projektu (podpora budování obchodních vztahů mezi českými výrobci zemědělské techniky a moldavskými zemědělci). Přičemž je zcela zřejmé, že v okamžiku, kdy dodávka jakékoli technologie (byť marginální) je součástí projektů ZRS, je velmi vřele vítána a oceňována. Tento způsob podpory však nesouvisí s přímými obchodními vztahy. Lze rozumět tomu, že ekonomická diplomacie je žádanou součástí ZRS České republiky. V případě této specifické cílové skupiny a poměrně ambiciózního cíle se však zdá, že například podporou exportu přesně specifikovaných technologií (např. second hand technology market) lze dosáhnout žádané zvýšení efektivity produkce, zvýšení dostupnosti technologií a navázání dlouhodobých obchodních vztahů mezi kupujícími a exportéry účinněji a rychleji než v rámci projektů ZRS. Celkově je relevance projektu hodnocena jako spíše vysoká. Velmi vysokou relevanci vykazuje projekt především ve způsobu distribuce know-how a dobré praxe cílovým skupinám. Obecné závěry hodnocení relevance: 1. S ohledem na cíl projektu jde o inovativní přístup k šíření know-how a dobré praxe mezi moldavskými zemědělci. Způsob distribuce znalostí a know-how s ohledem na zvolenou cílovou skupinu je tak hodnocen jako vysoce relevantní. 2. Co se obsahu vzdělávacích filmů týče, přenositelnost poznatků do praxe je v moldavském kontextu, dle hodnocení cílových skupin, omezená vzhledem k odlišné úrovni investičních možností a technologickému vybavení českých a moldavských zemědělců. 3. Výjimku z výše uvedeného proto představují především prezentované inovace nenáročné na investice (například domácí výroba džemů). 4. Další aktivity projektu nebyly naplněny v plném rozsahu absence jednoznačné komunikační strategie (obsahující akční plán, který by stanovoval následné kroky a jejich postup) i kvalitnější databáze členů omezuje kvalitu transferu znalostí a know-how, který FNFM svým členům zprostředkovává. 5. Problémem projektu ve vztahu k relevanci je nízká vnitřní koherence. Především část projektu zaměřená na budování obchodních vztahů mezi českými výrobci zemědělské techniky a moldavskými farmáři nemá téměř žádnou souvislost s ostatními aktivitami a jen velmi omezenou vazbu na cíl projektu. Reálné naplnění aktivity je navíc hodnoceno jako neúspěšné. 6. Implementaci projektu komplikují nedostatky v komunikaci mezi zapojenými subjekty, které v omezené míře zhoršují také hodnocení efektivity (nutnost sestříhávat již vyrobené filmy, nové namluvení zvukové stopy, atd.) 2. Hodnocení efektivity (hospodárnosti) EQ 1.4 Do jaké míry se podařilo dosáhnout cílů ZRS v této oblasti účinným způsobem? Náklady na řídící tým projektu dosahují cca 30 % celkových výdajů projektu. Zároveň je ale zřejmé, že nejde pouze o administraci a koordinaci projektu, především v případě managera (koordinátora) projektu jeho náklady zahrnují jak řídící a koordinační činnosti, tak i činnosti odborného charakteru. Strukturu nákladů projektu hodnotitel považuje za adekvátní. Většinu nákladů tvoří náklady na výrobu a vysílání TV pořadů, které představují dominantní výstup projektu. Jisté výhrady formulujeme vůči hospodárnosti (efektivity) způsobu implementace projektu. Výstupem projektu bylo zpracování 8 dílů pořadu vysílaného v moldavské televizi. Ovšem každý z těchto dílů trval 27 minut, přitom pořadu bylo v programu Bashtina přiděleno pouze 20 minut vysílacího času. Programy proto musely být po ukončení jejich výroby sestříhány do tohoto časového rámce. Jinými slovy, patrně v důsledku nedostatečné komunikace mezi jednotlivými subjekty zapojenými do projektu, nebylo odvysíláno až 26 % vyrobeného materiálu. Je pravdou, že s TV pořady se nadále pracuje jsou k dispozici na webových stránkách FNFM a tato organizace je používá také pro potřebu vzdělávání ve svých 8

83 Příloha č. 5: Hodnocení projektu Rozvoj podnikatelských dovedností malých a středních zemědělců (UZEI) seminářích. Je ovšem otázkou, zda těchto sedm minut navíc skutečně představuje takovou přidanou hodnotu, že stálo za to je vyrobit i přesto, že nebudou odvysílány. Nedostatečně nastavené komunikační vazby mezi jednotlivými subjekty zapojenými do realizace projektu byly patrně rovněž příčinou skutečnosti, že již finálně vyrobené pořady bylo nutné znovu namluvit. Opět jde o omezení, co se týče efektivity namluvení TV pořadů bylo nutné de facto realizovat dvakrát. Efektivnějším řešením by zcela jistě bylo nejprve zajistit souhlas všech zapojených subjektů ohledně textu komentáře a teprve potom přistoupit k finální výrobě TV programu. Celkově je efektivita projektu hodnocena jako spíše vysoká s dílčími výhradami. Obecné závěry k efektivitě projektu: 1. Omezení efektivity projektu v důsledku nedostatečně nastavených komunikačních vazeb byly vyrobeny delší pořady, než kolik bylo možné odvysílat nutnost prostříhávat již vyrobený materiál (s pořady v původní délce se ovšem nadále pracuje při vzdělávacích aktivitách partnera). Rovněž bylo nutné po dokončení výroby znovu namluvit zvukovou stopu. 3. Hodnocení efektivnosti EQ 1.3 Do jaké míry se podařilo v rámci hodnoceného projektu dosáhnout formulovaných cílů? Efektivnost výstupů Na úrovni výstupů bylo plánu projektu do značné míry dosaženo. To se týká především Výstupu 3 projektu, tedy vytvoření a distribuce televizních programů pro zemědělce. V rámci projektu bylo plánováno vytvoření 6 12 dílů televizního pořadu, realitou je nakonec 8 vytvořených a odvysílaných dílů. V průběžné zprávě za první pololetí 2013 realizátor projektu uvádí, že další 4 díly budou vytvořeny FNFM a zaměří se na rozpracování specifických moldavských témat, k tomuto ovšem, dle informací hodnotitele, prozatím nedošlo. Co se Výstupu 1 týče, problematika efektivnosti již byla částečně rozpracována výše při analýze relevance. V rámci projektu nedošlo, dle informací hodnotitele, k vytvoření ucelených materiálů tří typů komunikační strategie tak, jak to předpokládala projektová dokumentace. Jednotlivé aktivity Výstupu byly realizovány, ovšem do značné míry izolovaně. Šetření mezi zemědělci (členy FNFM) o jejich potřebách proběhlo, dle informací hodnotitele, úspěšně a poskytlo cenné vstupy především pro rozpracování témat naučných filmů. Součástí sběru informací o potřebách a problémech moldavských zemědělců byla také pravidelná setkávání vedení FNFM s pracovníky jeho regionálních informačních center. Významnou součástí Výstupu 1 měla být práce na databázi členů FNFM. Kvalitní databáze poskytuje nejen data potřebná pro monitoring a vyhodnocování aktivit FNFM, především ale poskytuje možnost přesného cílení aktivit federace v oblasti šíření dobré praxe a know-how. Ambice projektu ovšem v této oblasti zůstala do značné míry nenaplněná. Kvalita informací, které nyní databáze poskytuje, byla bezpochyby zvýšena. Před realizací projektu databáze členů FNFM ve skutečnosti neposkytovala o mnoho více, než jména a kontakty na členy a informaci o tom, zda byl zaplacen členský příspěvek. V důsledku realizace projektu došlo k jejímu plnému převedení do elektronického formátu a především o doplnění informace o typu produkce daného zemědělce. Databáze ovšem nadále neposkytuje finanční data, informace o objemu produkce, objemu prodejů, atd. Tato data jsou přitom klíčová pro vyhodnocování činnosti FNFM a plánování dalších aktivit. Důvodem údajně je, že členové (alespoň prozatím) nejsou ochotni tyto informace poskytovat. Efektivnost na úrovni výsledků 9

84 Příloha č. 5: Hodnocení projektu Rozvoj podnikatelských dovedností malých a středních zemědělců (UZEI) Na úrovni výsledku FNFM pozoruje, že výše představené aktivity zlepšily její komunikaci s členskou základnou a umožnily efektivněji realizovat především vzdělávací aktivity. Tento efekt ovšem není partner projektu schopen jakkoliv kvantifikovat realizací projektu nedošlo kupříkladu ke zvýšení počtu proškolených osob, atd. Kvalitu vzdělávacích aktivit rovněž zvýšila možnost využívat vyrobené televizní pořady pro potřeby cíleného vzdělávání. Efektivnost navazování obchodních vztahů Velmi obtížné je vyhodnocení efektivnosti podpory budování obchodních partnerství mezi českými výrobci zemědělské techniky a moldavskými zemědělci. Realizátor projektu vynaložil velké úsilí, co se týče mapování nabídky, a zpracoval katalog výrobců zemědělské techniky, který zahrnuje 30 českých producentů. Při dosahování klíčového výstupu, účasti českých zemědělských výrobců na výstavách zemědělské techniky v Moldavsku ovšem narazil na velmi nízkou ochotu českých producentů účastnit se takové výstavy. Hodnotitel má za to, že čeští výrobci zemědělské techniky prozatím nevěří v kupní sílu moldavského trhu a realizátorovi se tak nepodařilo přesvědčit je k účasti na veletrhu, která by byla doprovozená výstavou jejich produkce. Veletrhu se nakonec zúčastnil pouze jeden producent, i ten ovšem poskytoval pouze informační a propagační materiály o své produkci (tu samotnou nevystavoval). Realizátor připravil CD nosiče s katalogem českých producentů, která byla distribuována účastníkům výstavy. Nicméně žádná ze zainteresovaných stran (realizátor, partner, ZÚ v Kišiněvě) nemá informaci o tom, že by realizace projektu vedla k uzavření konkrétního kontraktu mezi českým producentem a moldavským zemědělcem (jeden z očekávaných, ovšem nikoliv kvantifikovaných, výsledků projektu dle jeho logického rámce). Celkově je efektivnost hodnocena jako spíše vysoká, a to především s ohledem na klíčovou část projektu výrobu a distribuci krátkých filmů. Obecné závěry hodnocení efektivnosti: 1. Projekt plně dosáhl plánovaných výstupů pouze v oblasti výroby TV pořadů. Cílů aktivit zaměřených na zlepšení systémů transferu know-how a dobré praxe prostřednictvím partnerské organizace FNFM bylo dosaženo pouze zčásti, naplnění cílů projektu v oblasti navazování obchodních vztahů nebylo, dle dostupných dat, dosaženo. 4. Hodnocení udržitelnosti projektu EQ 1.6 Do jaké míry budou aktivity projektu pokračovat i po ukončení financování projektu ze strany MZV, resp. ČRA? Existují nějaké významné předpoklady, které je nutné splnit pro udržení výstupů projektu? TV programy jsou v dobré kvalitě k dispozici na webu FNFM a budou nadále využívány především pro potřeby školení realizovaného organizací FNFM. Významnou slabinou projektu, co se týče udržitelnosti výstupů, je skutečnost, že televizní stanice Moldova 1 nebyla do jeho struktury zahrnuta v pozici partnera, ale pouze jako dodavatel služeb. Jinými slovy, součástí rozpočtu projektu byly finanční prostředky, za které byl zakoupen vysílací čas v pořadu Bashtina pro vytvořené vzdělávací pořady (s významnou slevou, její výše nebyla specifikovaná). Udržitelnost klíčového výstupu projektu, tedy šíření informací o dobré praxi a know-how z ČR prostřednictvím TV programu ve formě pravidelných repríz těchto pořadů tak není bezprostředně zajištěna. Mají-li být TV pořady znovu odvysílány, musí být nalezen nový zdroj financí. Za jednu minutu vysílacího času programu Bashtina moldavská televize účtuje cca 100. Pokud by tedy měly být znovu reprízovány všechny vyrobené díly ve stejných časech, jak byly odvysílaný v minulosti, je nutné zajistit finanční prostředky ve výši cca

85 Příloha č. 5: Hodnocení projektu Rozvoj podnikatelských dovedností malých a středních zemědělců (UZEI) Udržitelnost aktivit směřovaných dovnitř FNFM se zdá být, alespoň pro nejbližší budoucnost, zajištěna. Na základě poskytnuných informací a podkladů hodnotitel dovozuje, že FNFM je dostatečně silnou organizací, jejíž financování je zajištěno ze zdrojů několika mezinárodních donorů i národních zdrojů, provozní náklady organizace jsou navíc kryty rovněž z členských poplatků. Aktivity projektu zaměřené na podporu obchodních vztahů mezi českými výrobci zemědělské techniky a moldavskými zemědělci není možné považovat za udržitelné. Jisté byť oproti původnímu plánu značně omezené propagace českých výrobců na veletrhu v Moldavsku bylo možné dosáhnout pouze v důsledku intenzivní práce realizátora projektu. Bez jeho angažování patrně nebude účast českých výrobců na moldavském veletrhu (nebo jiná aktivita tohoto typu) zopakována. FNFM navíc nemá, po ukončení projektu, žádnou motivaci se na propagaci českých výrobců samostatně angažovat. Zprostředkovaně by ovšem jisté propagace českých výrobců bylo dosaženo v případě reprízy televizních pořadů. Hodnoceno systémově, navázání a udržení dlouhodobých obchodních vztahů mezi moldavskými malými a středními zemědělci a českými producenty vyžaduje změnu strategického pojetí podpory. Hodnotitel má za to, že by mělo jít o změnu směrem od podpory organizací typu FNFM k podpoře kvalifikované selekce požadovaných technologií (analýza poptávky) a k podpoře exportérů a selektivně identifikovaných technologií (analýza nabídky) a následný match-making viz také výše v textu kapitoly analýza intervenční logiky. Celkově je udržitelnost projektu hodnocena jako spíše nízká a to především s ohledem na skutečnost, že nejdůležitější výstup projektu není bez dalších finančních prostředků samostatně udržitelný. Obecné závěry hodnocení udržitelnsoti: 1. Hlavní překážkou udržitelnosti projektu je skutečnost, že pro opakované vysílání vyrobeného TV programu je nutné zajistit další finanční zdroje projekt není v této části udržitelný sám o sobě, ale pouze při zajištění cca pro každé další vysílání cyklu vzdělávacích pořadů. 5. Hodnocení dopadů projektu EQ 1.7 Jaké byly zamýšlené / očekávané dopady realizované rozvojové intervence? EQ 1.8 Jaké jsou skutečné ověřitelné dopady realizované rozvojové intervence? Reálné dopady na cílovou skupinu projektu (konečné příjemce) není možné jednoznačně kvantifikovat, a to jak z metodologických, tak i časových důvodů. Jak již bylo uvedeno ve vstupní zprávě, vzhledem k šíři cílové skupiny není s ohledem na časové i finanční limity evaluace možné kvantitativně ověřit reálné dopady projektu. Takové ověření by totiž vyžadovalo realizaci robustního dotazníkového šetření mezi širokou moldavskou veřejností. Vzhledem k velmi zprostředkovanému dopadu realizace projektu na moldavské farmáře (kterou přiznává i logický rámec projektu) by navíc taková evaluace nebyla hospodárnou. Dopady jsou proto analyzovány pouze kvalitativně jak bylo uvedeno výše, s ohledem na šířku cílové skupiny (tu vlastně představuje celá populace Moldavska), není možné aplikovat robustní (kvantitativní) metody hodnocení dopadů obsahu pořadů. Konečným cílem projektu, tak, jak jej formuluje projektová dokumentace, je bezprostřední zlepšení situace malých a středních zemědělců v Moldavsku prostřednictvím efektivnějšího přísunu know-how a dobré praxe. S ohledem na použitou metodu jde ovšem o příliš ambiciózní cíl, jehož naplnění navíc nelze bezprostředně ověřit. Nejdůležitější dopady, které identifikuje většina dotázaných zemědělců, se projevují spíše na úrovni motivace malých a středních farmářů. Informace poskytované v českých TV pořadech na konkrétních příkladech ukazovaly, že zemědělské hospodaření se může v delším časovém horizontu vyplácet a poskytovat dobrý zdroj obživy. Někteří z dotázaných navíc v TV pořadech rovněž 11

86 Příloha č. 5: Hodnocení projektu Rozvoj podnikatelských dovedností malých a středních zemědělců (UZEI) identifikovali konkrétní inovace, o jejichž nápodobu by se mohli pokusit. TV pořady tak alespoň části diváků poskytly jistou inspiraci, co se týče dalšího rozvoje jejich hospodaření. Jak bylo uvedeno výše, při analýze dopadů projektu je nutné brát v úvahu také časové hledisko. Prozatím není možné plně ověřit (kupříkladu za pomoci případových studií), zda skutečně alespoň v některých konkrétních případech došlo k přebírání části prezentovaného know-how a dobré praxe a jak se tato skutečnost v hospodaření podniku (farmy) projevila. Důvodem toho je skutečnost, že televizní pořady byly vysílány relativně nedávno na podzim a v zimě roku Jejich efekt na hospodaření konkrétního zemědělce, který by se pokusil část prezentované dobré praxe sám zavést, prozatím nestačil projevit. Realizátor projektu / lokální partner plánuje na konci roku 2014 realizovat druhé kolo evaluace TV programů, které by mělo ověřit, zda skutečně došlo k převzetí něčeho z toho, co bylo ve filmech prezentováno, do praxe zemědělců. Tato evaluace by měla probíhat obdobným způsobem jako její první kolo, tedy v rámci vzdělávacích aktivit FNFM. Vzhledem k metodologickému omezení evaluace tohoto typu (diskutováno výše u kritéria relevance) bude mít kvantifikace takového dotazování opět jen omezenou vypovídající hodnotu, hodnotitel ovšem doporučuje, aby na dotazníkové hodnocení efektu bylo navázáno kvalitativní šetření tedy především individuální nebo skupinové rozhovory s těmi zemědělci, kteří uvedou, že se skutečně pokusili zavést část prezentovaného know-how do praxe. Takový kvalitativní druhý krok hodnocení poskytne, dle názoru hodnotitele, podstatně kvalitnější informace, než samotná kvantifikace efektu prostřednictvím škál dotazníkového šetření. EQ 1.9 Byly zaznamenány některé nezamýšlené dopady projektu? Samotné vysílání TV pořadu paradoxně podpořilo (zprostředkovaně) zájem moldavských zemědělců o českou zemědělskou techniku ve významně vyšší míře, než výsledky aktivit, které se na podporu a propagaci české zemědělské techniky zaměřily bezprostředně. Dle informací pracovníků moldavské televize následovalo po každém vysílání telefonátů, z nichž se řada dotazovala především na zemědělskou techniku, která byla v daném dílu zobrazena. Tento neočekávaný zájem diváků o podrobnější informace o odvysílaném materiálu dokonce přiměl realizátora projektu zpracovávat tzv. minutovníky tedy jakýsi přehled toho, co vše je v konkrétním okamžiku zobrazováno, a to včetně kontaktních informací na výrobce nebo na osoby, které v daném díle vystupovaly. Klíčová aktivita projektu televizní vysílání tak mohla zprostředkovaně napomoci rozvoji kontaktů a spolupráce mezi českými a moldavskými zemědělci nebo výrobci zemědělské techniky. Žádné negativní nezamýšlené efekty projektu nebyly v rámci hodnocení zaznamenány. Celkové hodnocení dopadů projektu proto prozatím není formulováno pro podrobnější analýzu dopadů je příliš brzy. Obecné závěry hodnocení dopadů: 1. Dopady zaznamenány především na úrovni motivace; bezprostřední přenositelnost prezentované dobré praxe (která by mohla v konkrétních případech vést ke zlepšení konkurenceschopnosti) je dle hodnocení zástupců cílové skupiny i partnera projektu spíše slabší. 2. TV vysílání zvyšuje zájem o (českou) zemědělskou techniku prezentovanou v TV pořadech. 6. Hodnocení průřezových kritérií EQ 2.1 Jakým způsobem byla do aktivit hodnoceného projektu promítnuto téma řádná správa věcí veřejných? Jako významný limit projektu hodnotitel vnímá způsob, jakým byly plánovány a nastaveny formální vazby mezi třemi nejdůležitějšími subjekty. Partnerem projektu je FNFM, které sice klíčový výstup projektu, 12

87 Příloha č. 5: Hodnocení projektu Rozvoj podnikatelských dovedností malých a středních zemědělců (UZEI) vyrobené TV pořady, bude využívat pro potřeby svých školení, nemá ovšem kapacitu pro jejich distribuci mezi nejširší cílovou skupinu což bylo hlavním cílem projektu. Moldavská televize (Moldova 1), jejímž úkolem je distribuci pořadu zajistit, byla do projektu zapojena pouze v pozici dodavatele vysílacího času. Přípravy televizních programů se tak účastnila jen ve velmi omezené míře (a teprve až ve finální fázi; dle našich informací nebyla dramaturgie pořadu Bashtina zapojena kupříkladu do procesu výběru témat jednotlivých dílů nebo specifikace jejich scénářů). Tato formální struktura projektu má za následek minimálně dva negativní efekty. 1. Ze strany moldavské televize, která pořad vysílala, byl zaznamenán velmi nízký ownership této aktivity. Obecný přístup televize k pořadu je, že jde o externí iniciativu, která nebyla špatná a kterou rádi odvysílali, s níž ale jinak nemají mnoho společného. I to mohlo být jedním z důvodů problematické komunikace mezi realizátorem projektu a televizí (komunikace je jako problematická hodnocená z obou stran). Při vyšším ownershipu ze strany televize by bezpochyby příprava a vysílání pořadu bylo vystaveno méně překážkám, včetně nutnosti na poslední chvíli prostříhávat a znovu namlouvat již vyrobené pořady. 2. Formální struktura projektu představuje překážku pro udržitelnost jeho výsledků. Jak bylo uvedeno, moldavská televize program považuje za dílo třetí strany, jeho vysílání proto bylo zpoplatněno. Rozpočet projektu za tímto účelem vyčlenil odpovídající prostředky, tyto ovšem po ukončení projektu nejsou zajištěny. Repríza televizního vysílání těchto pořadů proto není zajištěna k repríze může dojít, pouze pokud budou nalezeny prostředky na zaplacení vysílacího času. Distribuce pořadu prostřednictvím televizního vysílání k široké veřejnosti je přitom nejzásadnějším prvkem teorie změny, kterou projekt předpokládá (i přesto ovšem nebyl nalezen takový formát realizace projektu, který by naplňování tohoto předpokladu zajistil i po ukončení projektu). Z realizovaných rozhovorů i analýzy výstupů projektu rovněž vyplývá, že projekt vykazuje jisté komunikační problémy ( šumy ) nejen mezi realizátorem a televizní stanicí (viz výše), ale také mezi realizátorem a partnerem. Výstupy projektu i odlišná interpretace jejich zamýšleného obsahu ukazuje, že realizátor a partner projektu si zcela neporozuměli ohledně formátu a charakteru výstupu 1 zaměřeného na zlepšení komunikačních aktivit FNFM. Projekt předpokládal vytvoření komplexní komunikační strategie (resp. strategií), které by měly de facto podobu jakéhosi strategického plánu rozvoje organizace FNFM. K tomuto naplnění Výstupu 1 ovšem nedošlo. Jednotlivé činnosti byly realizovány, partner projektu k nim ovšem přistupoval instrumentálně nepovažoval je za provázané činnosti, které musí vést ke konečnému výstupu v podobě plánu strategického charakteru, jednotlivé výstupy realizoval spíše izolovaně, na základě aktuálních potřeb. Blíže viz kapitola pojednávající o efektivnosti projektu. Naopak hodnotitel velmi oceňuje úsilí realizátora o zavedení moderních prvků Results-Based Management do implementace projektu. To se projevilo především v nastavení mechanismů zpětné vazby, kterých bude možné využít pro vyhodnocení efektů a dopadů projektu. Tímto způsobem projekt systematicky akumuluje informace o dopadech projektu, kterých bude možné využít v případě realizace typově podobného projektu. EQ 2.2 Jakým způsobem je do projektu zahrnuto téma šetrnosti k životnímu prostředí a klimatu? Projekt se otázce šetrnosti k životnímu prostředí a klimatu bezprostředně nevěnuje. V rámci prezentace dobré praxe z ČR ovšem byly prezentovány technologie a výrobní postupy, které vykazují vyšší míru šetrnosti k přírodním zdrojům a mají nižší negativní dopady na životní prostředí. Omezování negativních dopadů hospodaření na životní prostředí by tak mohlo být sekundárním efektem zavádění některých prvků dobré praxe a know-how, které TV programy prezentovaly, do praxe některého ze zemědělců diváků. EQ 2.3 Jakým způsobem je do aktivit hodnoceného projektu promítnuto téma dodržování lidských práv příjemců včetně rovnosti mužů a žen? 13

88 Příloha č. 5: Hodnocení projektu Rozvoj podnikatelských dovedností malých a středních zemědělců (UZEI) Projekt se bezprostředně tematikou genderu nezabývá, zprostředkovaně ovšem může roli žen v tradičním hospodaření rodinných farem podpořit. Jeden z dílů se roli žen v hospodaření přímo zabývá a identifikuje dobrou praxi z ČR (výroba džemů a další formy zpracování ovoce pro trh přidávání hodnoty prvovýrobě). Dle vyjádření několika na sobě nezávislých subjektů přitom šlo o jeden z nejúspěšnějších dílů, co se týče zpětné vazby diváků; osoby zapojené do implementace projektu právě tuto část považují za jednu z nejlépe přenositelných zkušeností do moldavského kontextu. Vizibilita ZRS ČR Projekty byl hodnocen jako nejefektivnější co se týče šíření informací o podpoře ZRS ČR sektoru moldavského zemědělství informace o této podpoře (doplněné logem ZRS ČR) byly obsaženy v televizním vysílání, které shlédly statisíce diváků. 14

89 Příloha č. 1: Příloha č. 2: Příloha č. 3: Příloha č. 4: Příloha č. 5: Příloha č. 6: Příloha č. 7: Příloha č. 8: Příloha č. 9: Příloha č. 10: Příloha č. 11: Příloha č. 12: Příloha č. 13: Příloha č. 14: Příloha č. 15: Příloha č. 16: Příloha č. 17: Příloha č. 18: Shrnutí Hodnocení projektu ČZU Hodnocení projektu Charita Hodnocení projektu Člověk v tísni Hodnocení projektu UZEI Seznam zkratek Seznam prostudovaných a dokumentů a odborné literatury Přehled realizovaných rozhovorů Hlavní závěry evaluace na úrovni jednotlivých projektů Zpracované dotazníky Rámcové dotazy individuálních rozhovorů Tabulka vypořádání zásadním připomínek referenční skupiny, gestora a realizátorů Shrnutí v anglickém jazyce Zadávací podmínky Logické rámce projektů Analýza nákladů na administraci, řízení a koordinaci projektů Stručný popis hodnocených projektů Úkoly evaluace a jejich dekompozice

90 Příloha č. 6: Seznam zkratek ACSA: Agenţia Naţională de Dezvoltare Rurală (National Agency for Rural Development) BP: CZK: ČRA: ČZU: EQ: EU: EZ: Business plan Česká koruna Česká rozvojová agentura Česká zemědělská univerzita Evaluační otázka Evropská unie Ekologické zemědělství FNFM: Federatia Nationalã a Fermierilor din Moldova (National Farmers Federation of Moldova) MDL: MIS: MZV: NNO: Moldavský lei Marketingový informační systém Ministerstvo zahraničních věcí Nestátní neziskové organizace USAID: U.S. Agency for International Development USD: UZEI: Americký dolar Ústav zemědělské ekonomiky a informací ZRS ČR: Zahraniční rozvojová spolupráce České republiky ZÚ: Zastupitelský úřad 1

91 Příloha č. 1: Příloha č. 2: Příloha č. 3: Příloha č. 4: Příloha č. 5: Příloha č. 6: Příloha č. 7: Příloha č. 8: Příloha č. 9: Příloha č. 10: Příloha č. 11: Příloha č. 12: Příloha č. 13: Příloha č. 14: Příloha č. 15: Příloha č. 16: Příloha č. 17: Příloha č. 18: Shrnutí Hodnocení projektu ČZU Hodnocení projektu Charita Hodnocení projektu Člověk v tísni Hodnocení projektu UZEI Seznam zkratek Seznam prostudovaných zdrojů a dokumentů a odborné literatury Přehled realizovaných rozhovorů Hlavní závěry evaluace na úrovni jednotlivých projektů Zpracované dotazníky Rámcové dotazy individuálních rozhovorů Tabulka vypořádání zásadním připomínek referenční skupiny, gestora a realizátorů Shrnutí v anglickém jazyce Zadávací podmínky Logické rámce projektů Analýza nákladů na administraci, řízení a koordinaci projektů Stručný popis hodnocených projektů Úkoly evaluace a jejich dekompozice

92 Příloha č. 7: Seznam prostudovaných zdrojů a dokumentů a odborné literatury Primární zdroje Projektové dokumentace k jednotlivým projektům Kontextuální informace Ministry of Agriculture and Food Industry: Moldova Agriculture and Rural Development Strategy Ministry of Construction and Regional Development: National Development Strategy of the Republic of Moldova IFB International Consulting: Situation analysis: Regional development and decentralization in Moldova (2011). Metodologické zdroje OECD: Quality Standards for Development Evaluation (2010) UNDP: Handbook on planning, monitoring and evaluation for development results (2009) UNDP: Project-level evaluation Guidance for conducting terminal evaluations of UNDPsupported GEF-financed projects (2012) The World Bank: Handbook on impact evaluation quantitative methods and practices (2010) The World Bank: User-friendly handbook for mixed method evaluations (1997) Bamberger, M Rugh, J. Mabry, L.: Real World Evaluation (2006) HaskoningDHV CR a TIma Liberec: Průběžné hodnocení Programu rozvoje venkova ČR za období ( ) FoRS a Česká evaluační společnost: Jak zohlednit rozdílné role, potřeby a priority žen a mužů v rozvojových, humanitárních, vzdělávacích a osvětových projektech (2014) Odborné zdroje ekologické zemědělství BIOINSTITUT, o.p.s.: Povolené vstupy do půdy v ekologickém zemědělství (2011) Boller,E., F. - Häni, F. - Poehling H.-M., Eds.: Ecological Infrastructures Ideabook on Functional Biodiversity at the Farm Level (2004) Šarapatka, B. - Niggli, U., a kol.: Zemědělství a krajina. Cesty k vzájemnému souladu (2008) 1

93 Příloha č. 1: Příloha č. 2: Příloha č. 3: Příloha č. 4: Příloha č. 5: Příloha č. 6: Příloha č. 7: Příloha č. 8: Příloha č. 9: Příloha č. 10: Příloha č. 11: Příloha č. 12: Příloha č. 13: Příloha č. 14: Příloha č. 15: Příloha č. 16: Příloha č. 17: Příloha č. 18: Shrnutí Hodnocení projektu ČZU Hodnocení projektu Charita Hodnocení projektu Člověk v tísni Hodnocení projektu UZEI Seznam zkratek Seznam prostudovaných a dokumentů a odborné literatury Přehled realizovaných rozhovorů Hlavní závěry evaluace na úrovni jednotlivých projektů Zpracované dotazníky Rámcové dotazy individuálních rozhovorů Tabulka vypořádání zásadním připomínek referenční skupiny, gestora a realizátorů Shrnutí v anglickém jazyce Zadávací podmínky Logické rámce projektů Analýza nákladů na administraci, řízení a koordinaci projektů Stručný popis hodnocených projektů Úkoly evaluace a jejich dekompozice

94 Příloha č. 8: Přehled realizovaných rozhovorů Přehled realizovaných rozhovorů datum Místo subjekt účastníci kontakt Brno ČRA Jan Černík Lukáš Svatek Praha Charita ČR Kristýna Reist Kolegyně administrátorka Praha UZEI Petr Bartoň Praha ČZU Alexander Kandakov Praha Člověk v tísni Ondřej Nádvorník 9.6. Kišiněv ZÚ ČR Kateřina Šilhánková Daniela Dragalin Dumitru Comerzan Kišiněv ProRural Invest; Viorel Gherciu Arcadie Murahovschi Certificat-Eco Kišiněv FNFM Vasile Mirzenco A. Tudor Kišiněv ACSA Constantin Ojog Natalia Pirtac Specialista MIS Kišiněv USAID Rodica Miron Kišiněv Ministerstvo Svetlana Rogov regionálního rozvoje Kišiněv LED Pius Frick Liliana Calmatui Kišiněv Úřad vlády Lucretia Ciurea Kolega z odboru Kišiněv Akademie věd Vladimir Toderas Kišiněv TV Moldova 1 Tamara Anii Kišiněv Zemědělská Vasile Vrincean univerzita Kišiněv Ministerstvo Mihai Suvac zemědělství Kolegyně z Odboru marketingu a mezinárodní spolupráce Puhaceni kooperativ Nicu Bejan další členové Delacau kooperativ Gheorghe Timotin Kišiněv příjemce Nicolae Cojocaru Dobroghea kooperativ Veche Iure Marinescu 5 dalších členů kooperativu Starosta Cazanesti kooperativ Lilia Dorofei Leonid Apostol

95 Příloha č. 8: Přehled realizovaných rozhovorů Sofia příjemce Vitalie Pintalei Chetrosu příjemce Maria Darii Zabriceni příjemce otec Damian (klášter) 1 další mnich agronom kláštera Kišiněv Člověk v tísni Bartek Tomalik Angela Turuta Tohatin příjemce Victor Boistean manželka Cojusna příjemce Florin Florea Pascani příjemce Ion Efros Korespondenčně osloveni: - Členové pracovní skupiny (projekt Člověk v tísni) o Dan Bogdea Regional Development Agency, consultant, o Oxana Miksanski small farmer, o Marcel Ursu - biohumus producers, o Marcela Stahi representative of the Ministry of Agriculture, o Valentina Getu - Zástupce Světové banky, Anatol Gobjila, 2

96 Příloha č. 1: Příloha č. 2: Příloha č. 3: Příloha č. 4: Příloha č. 5: Příloha č. 6: Příloha č. 7: Příloha č. 8: Příloha č. 9: Příloha č. 10: Příloha č. 11: Příloha č. 12: Příloha č. 13: Příloha č. 14: Příloha č. 15: Příloha č. 16: Příloha č. 17: Příloha č. 18: Příloha č. 19: Shrnutí Hodnocení projektu Charita Hodnocení projektu Člověk v tísni Hodnocení projektu ČZU Hodnocení projektu UZEI Seznam zkratek Seznam prostudovaných zdrojů a dokumentů a odborné literatury Přehled realizovaných rozhovorů Přehled hlavních závěrů a doporučení Zpracované dotazníky Rámcové dotazy individuálních rozhovorů Výsledky dotazníkových šetření Tabulka vypořádání zásadním připomínek referenční skupiny, gestora a realizátorů Shrnutí v anglickém jazyce Zadávací podmínky Logické rámce projektů Analýza nákladů na administraci, řízení a koordinaci projektů Stručný popis hodnocených projektů Úkoly evaluace a jejich dekompozice

97 Příloha č. 9: Přehled hlavních závěrů a doporučení Hlavní závěry evaluace sektorové Relevance podpořených projektů 1. Zaměření projektů jsou obecně relevantní potřebám daného sektoru formulovaným národními strategickými dokumenty, cílovými skupinami i zástupci veřejné správy nebo akademickými pracovníky. S ohledem na strukturu sektoru zemědělství v Moldavsku a jeho strukturální problémy a potřeby je jako nejvíce relevantní hodnocen projekt ČZU 2. Jako vysoce relevantní v oblasti transferu know-how a dobré praxe jsou napříč projekty i typy dotazovaných subjektů (realizátoři, partneři, cílové skupiny, státní správa, akademická sféra) hodnoceny studijní cesty zástupců cílových skupin. Ty mají navíc rovněž silnou motivační složku. 3. Nejvyšší relevanci projektu ve vztahu k problémům a potřebám cílových skupin vykazuje projekt ČZU, zároveň také nejvyšší relevance metody projektu - kauzální vztah mezi aktivitami projektu a konečným cílem (zvyšování konkurenceschopnosti malých a středních zemědělců) je nejsilnější a také nejméně závislý na externalitách, které projekt nemůže ovlivnit. 4. Zároveň ale jde o oblast, v níž je aktivní řada dalších donorů, kteří na budování kooperativů a posilování kooperace zemědělců ve vztahu k produkci a prodeji obecně vynakládají řádově vyšší finanční prostředky nutnost jasně vymezit roli ZRS ČR v této oblasti. 5. Relevance kauzálního vztahu mezi konverzí k ekologickému zemědělství a cílem intervence (zvyšování konkurenceschopnosti malých a středních zemědělců) je nižší, než v případě projektu ČZU konverze sama o sobě zvýšení konkurenceschopnosti bezprostředně nezpůsobí (naopak, může způsobit i zhoršení ekonomických výsledků zemědělce), klíčovou roli hraje správné umístění zemědělské produkce na trhu oslovení segmentu, který je ochoten za ekologickou produkci zaplatit vyšší cenu. 6. Výše uvedeného je v Moldavsku možné dosáhnout především dvěma způsoby: Vybudování vlastního distribučního kanálu směrem k relevantní cílové skupině zákazníků, kteří cíleně poptávají ekologicky certifikovanou zemědělskou produkci. Export produkce do EU. Efektivita podpořených projektů 7. Velkou překážkou efektivity projektů je rozdělení alokace mezi tři projekty nutnost financovat odděleně tři projektové managementy. 8. V důsledku ex-post rozhodnutí o rozdělení alokace a nejistého výhledu financování do dalších let dochází v některých projektech k eliminaci části aktivit snižuje koherenci projektů a jejich relevanci (eliminuje některé iniciativy, které jsou důležité z pohledu intervenční logiky). 9. Významně vyšší náklady na management a koordinaci projektů implementovaných NNO. Efektivnost podpořených projektů 10. Kvantitativní cílové hodnoty na úrovni výstupu byly (po revizích způsobených změnami v přidělených financích) u většiny projektů dosaženy. 11. Výraznější změna v zacílení projektu pouze v případě projektu Člověk v tísni v důsledku změn ve financování i dalších externalit dochází de facto k plnému přepracování logiky projektu Udržitelnost podpořených projektů 12. K udržitelnosti všech projektů byly formulovány výhrady či dodatečné podmínky. Řada z těchto výhrad má původ v nejistém finančním výhledu, kterému byly projekty při své implementaci vystaveny (finance byly zajištěny vždy pouze do konce roku) tato nejistota omezuje realizaci aktivit systematičtějšího charakteru. Dopady podpořených projektů 1

98 Příloha č. 9: Přehled hlavních závěrů a doporučení 13. Nejvyšší potenciál pro naplnění očekávaného dopadu byl identifikován u projektů ČZU a Člověka v tísni. I v těchto případech byly ovšem formulovány dodatečné podmínky, které ovlivní, zda podpora skutečně povede ke zvyšování konkurenceschopnosti cílové skupiny. 14. U projektu Charity je kauzalita mezi realizovanými aktivitami a naplněním očekávaného dopadu (resp. celkového cíle projektu) o něco slabší, než v případě podobně zaměřeného projektu Člověka v tísni (projekt bezprostředně vede ke zvyšování počtu certifikovaných ekologických zemědělců, kvalitativní analýza mezi jejich částí ovšem prozatím nepotvrdila, že by ekologická certifikace sama o sobě vedla ke zvýšení konkurenceschopnosti). 15. U většiny projektů je ovšem příliš brzy pro jednoznačný závěr ohledně očekávaných dopadů část výsledků prozatím neměla čas se rozvinout (především s ohledem na vegetační cyklus zemědělské produkce první reálné výsledky projektu UZEI nebo části projektu ČZU tak je možné kvantifikovat až po letošní sklizni). Sektorový pohled 16. Identifikovány synergie mezi projekty a potenciál pro vzájemnou koordinaci, ten ovšem nebyl dostatečně využit částečná koordinace pouze mezi projekty Charity a Člověka v tísni, i ta nejde za rámec jakési demarkace teritoria, jejímž účelem je zabránění zdvojování aktivit, nikoliv využití synergií. 17. Realizátoři nejsou sami o sobě motivováni k dodatečné koordinaci svých aktivit (která by mohla znamenat výraznou úpravu naplánovaných aktivit), koordinaci je nutné v takovém případě iniciovat a facilitovat shora. 18. Vhodné zacílení podpory ZRS ČR v sektoru zemědělství musí mít na zřeteli především omezenou alokaci ZRS ČR pro tento cíl v porovnání s jinými donory. Evaluace se proto zaměřuje na identifikaci intervencí, které jsou s ohledem na omezené zdroje nejefektivnější. 19. Podpora rozvoje ekologického zemědělství představuje mezeru v oblasti rozvoje zemědělství v Moldavsku žádný z donorů se této záležitosti systematicky nevěnuje. Přestavuje tak příležitost pro iniciativu menšího donora, který se může systematicky věnovat rozvoji tohoto segmentu trhu. Pokud má ovšem podpora tohoto typu fungovat, musí být dostatečně komplexní (i za cenu méně početné cílové skupiny) a dlouhodobá rozvoj modelu ekologického zemědělství jako nástroje pro posílení konkurenceschopnosti zemědělců je běh na dlouhou trať. 20. Naplnění kauzální vazby mezi aktivitami na podporu ekologického zemědělství a posílením konkurenceschopnosti vyžaduje naplnění některých externích podmínek, které ovšem nemohou být z pozice donora efektivně kontrolovány. Jde především o politickou podporu rozvoji ekologického zemědělství v Moldavsku (doplněnou o subvence alespoň pro zemědělce v konverzi) a dostupnost trhů EU pro moldavské produkty. Tyto skutečnosti proto musí být vzaty v úvahu. 21. Překážkou rozvoje ekologického zemědělství v Moldavsku je také problematická dostupnost certifikovaných vstupů především ekologicky certifikovaných prostředků na ochranu rostlin. 22. Oblast podpory spolupráce při pěstování i uvádění zemědělské produkce na trh představuje velmi relevantní nástroj rozvoje konkurenceschopnosti malých a středních zemědělců, zároveň se ale v této oblasti angažuje řada velkých donorů, kteří pro rozvoj kooperace poskytují řádově vyšší finanční prostředky. Je proto nutné pečlivě hledat roli malého donora v tomto systému. 23. Vhodným místem pro iniciativu ZRS ČR v tomto kontextu je rozvoj malých komunit, které jsou pod rozlišovací schopnost velkých donorů tedy těch, které se prozatím nekvalifikují k podpoře z velkých programů. Podpora ZRS ČR tak může vytvořit základní potenciál a podmínky pro příchod větších projektů. 24. Dalším vhodným místem pro angažování ZRS ČR v sektoru zemědělství jsou lidské zdroje a vzdělávání. Nedostatečná kvalifikace v zemědělství je jednou z příčin nízké konkurenceschopnosti, systém vzdělávání je ovšem zastaralý a nemá schopnost absorbovat a dále šířit nové poznatky a moderní know-how. Zcela stranou podpory mezinárodních donorů je terciální vzdělávání v zemědělství. 2

99 Příloha č. 9: Přehled hlavních závěrů a doporučení Hlavní závěry evaluace na úrovni jednotlivých projektů Hlavní závěry: projekt ČZU 25. Relevanci implementace projektu snižuje časové hledisko pro intervenci tohoto typu je vhodné, aby trvala delší dobu, ideální se jeví cca 5 let. V opačném případě bezprostředně hrozí problémy s udržitelností projektu. V projektu ČZU se časové omezení (některým ze založených kooperativů byla poskytována podpora pouze po dobu cca 1,5 roku) negativně projevilo minimálně ve dvou směrech: Projekt měl čas věnovat se pouze otázce zemědělské produkce, nikoliv prodeji a marketingu. V případě neočekávaných problémů s první sklizní zaváděné produkce (v jednom případě došlo k napadení sazenic) již projekt nemá čas na pokračování v testování daných plodin v následujících vegetačních cyklech ( pouze jeden pokus na úspěch ) 26. Velkou přidanou hodnotou projektu oproti obdobným projektům jiných donorů byla kvalita lidských zdrojů projektu Zde hraje roli nejen jejich vysoká odborná způsobilost, ale také transformační zkušenost z ČR. 27. Ve srovnání čtyř projektů hodnotí evaluátor projekt ČZU jako nejvíce efektivní i transparentní co se týče vykazování výdajů. 28. Významným omezením pro udržitelnost projektu je jeho krátký časový rámec úspěšné inkubování kooperativu vyžaduje další horizont. 29. Logika projektu, který buduje podmínky pro vznik a rozvoj spolupráce v komunitách na úrovni grassroots je hodnocena jako relevantní. Dlouhodobý rozvoj kooperativu bez dostupných investičních prostředků pro posklizňové zpracování produkce ovšem má své limity. 30. Potenciál pro udržitelnost projektu je do jisté míry ovlivněn mírou soudržnosti dané komunity před zahájením projektu. Projekt ovšem zároveň realizoval aktivity, jejichž účelem bylo překonání zakořeněné nedůvěry a podezřívavosti ve vztahu ke vzájemné spolupráci mezi zemědělci (např. aktivní vyhledávání vůdčích osobností v dané komunitě, kolem nichž byla spolupráce stavěna). To představuje dobrý výchozí bod pro další rozvoj spolupráce. 31. Část vytyčených cílů na úrovni očekávaných dopadů nebyla dosažena především zvýšení míry posklizňového zpracování zemědělské produkce nebo zlepšení marketingu ovoce a zeleniny produkovaného kooperativy a jejich odbytu. 32. Kooperativy ovšem pozorují pozitivní dopady projektu co se týče konkurenceschopnosti zaznamenávají pokles ceny vstupů (společný nákup ve větším množství), v některých případech růst ceny, za kterou produkci umisťují na trh (schopnost dodávat větší množství, na vzdálenější trhy a/nebo mimo hlavní vrchol sezony daného produktu), nárůst množství produkce, které mohou umístit na trh i nárůst produktivity práce a výnosů (dodávka drobné mechanizace a zavlažovacích systémů, výkonnější a odolnější odrůdy a hybridy pěstovaných plodin). 33. Specifická situace jednoho z kooperativů došlo k napadení sazenic škůdci, první sklizeň proto neposkytuje dostatečné informace o dopadech pěstování nových odrůd (resp. nových plodin); projekt ovšem skončil po této první sklizni. 34. Neočekávané dopady posílení soudržnosti komunit, snižování stupně nedůvěry a ostražitosti vůči aktivitám ostatních zemědělců v dané lokalitě. 35. Identifikován významný multiplikační potenciál projektu. 3

100 Příloha č. 9: Přehled hlavních závěrů a doporučení Hlavní závěry: projekt Charita ČR 36. Projekt Charity se ovšem intenzivně zaměřuje především na stranu produkce jeho aktivity usilují především o zvýšení počtu certifikovaných ekologických producentů. Řada z těchto producentů přitom produkci i po konverzi dále prodává tradičními distribučními kanály (především na lokálních tržištích), které jim nenabídnou vyšší cenu. To výrazně omezuje relevanci projektu. 37. Výše uvedená skutečnost může způsobit problém s udržitelností projektu v důsledku certifikace mají farmáři vyšší náklady na jednotku produkce ve srovnání s konvenční produkcí, tradiční distribuční kanály jim nezajistí vyšší cenu. 38. Velmi relevantní jsou aktivity zaměřené na posílení kapacity a v konečném důsledku i věrohodnosti certifikační agentury certifikace akceptovaná na trzích EU je jednou ze základních podmínek pro export ekologické produkce (alternativou přitom je výrazně nákladnější certifikace v EU, kterou si mohou dovolit pouze větší producenti). Aktivity v tomto směru byly ovšem výrazně omezeny. 39. Projekt nemá zaveden systém sběru zpětné vazby v případě pokračování aktivit tak není schopen systematicky vyhodnotit, jaké aktivity (a z jakého důvodu) fungovaly v dlouhodobější perspektivě. 40. Problematické z pohledu efektivity zpracování podnikatelských plánů z telefonického průzkumu vyplývá, že pouze cca 20 % z úspěšně oslovených příjemců si vůbec vzpomíná, že podporu tohoto typu obdrželi. 41. Projekt bez problémů naplnil stanovené (revidované) cílové hodnoty na úrovni výstupů, hodnocení naplnění cílů na úrovni výsledků (zvýšení produkce ekologického zemědělství, tržeb, atd.) prozatím není možné kvantitativně realizovat, provedená kvalitativní analýza navíc naplnění těchto cílů prozatím nepotvrzuje. 42. Udržitelnost klíčových výstupů projektu (hospodaření v ekologickém standardu) má výrazné limity u řady zemědělců, kteří v průběhu projektu zavedli ekologický způsob hospodaření, dochází k nárůstu nákladů na jednotku produkce. Při nezměněném modelu uvádění zemědělské produkce na trh tak není ekologická produkce ekonomicky udržitelná pěstitel nezíská vyšší cenu. 43. Diskutabilní je rovněž dle výsledků dotazníkového šetření udržitelnost aktivit souvisejících se zpracováním podnikatelských plánů (tj. jejich implementace do praxe podpořených podniků). 44. Zásadním prvkem teorie změny tohoto modelu (zvyšování konkurenceschopnosti prostřednictvím konverze k ekologickému zemědělství) je existence distribučního kanálu směrem k segmentu trhu, který za ekologicky certifikovanou produkci nabídne vyšší cenu, která pokryje vyšší náklady na jednotku produkce. Této problematice se ale projekt věnuje jen velmi okrajově značná část projektem certifikovaných zemědělců nadále spoléhá na tradiční distribuční kanály, které neposkytují vyšší cenu za ekologickou produkci. Hlavní závěry: projekt Člověka v tísni 45. Důraz projektu na marketing a umisťování produkce na trh je hodnoceno jako velmi relevantní ve vztahu k metodě projektu schopnost správně umístit ekologickou produkci na segment trhu, který je za ekologicky certifikované produkty zaplatit vyšší cenu, je v moldavském kontextu jedním ze zcela rozhodujících prvků kauzální vazby mezi konverzí k ekologickému zemědělství a zvyšováním konkurenceschopnosti 4

101 Příloha č. 9: Přehled hlavních závěrů a doporučení 46. Doplnění projektu o aktivity na systematickou podporu poptávky po ekologické produkci dále posilují šanci projektu na úspěch (tedy naplnění naznačené kauzální vazby). 47. Projekt vědomě svou intenzivní podporu poskytuje omezenému okruhu producentů (v řádu jednotek), ovšem poskytuje jim asistenci v celém spektru aktivit, které souvisejí s naplňováním cíle projektu. Takový přístup evaluátor hodnotí jako více relevantní, než poskytování podpory širokému okruhu příjemců (v řádu desítek až stovek), ovšem ve velmi omezeném okruhu relevantních aktivit. 48. Projekt vykazuje velký nepoměr v ceně školení realizovaných lokálními a zahraničními školiteli školení realizovaná zahraničními školiteli byla při přepočtu na školící den o jeden řád dražší; takto výrazný rozdíl v cenách místních a zahraničních školitelů přitom není v projektové dokumentaci vysvětlen. 49. Udržitelnost modelu hospodaření tří intenzivně podpořených zemědělců je hodnocena optimisticky, příjemcům se v rámci projektu podařilo položit základy modelu hospodaření, ve kterém je ekologická produkce ekonomicky efektivní a udržitelná. 50. Udržitelnost projektu je také posílena návaznou dotací z prostředků USAID Emerging Donors Fund. 51. Zaznamenán efekt projektu v podobě stabilizace příjemců podpory vysoké intenzity a zvyšování efektivity jejich produkce (včetně zavádění nových produktů s vyšší přidanou hodnotou a alespoň částečné posklizňové úpravě, která dále zvyšuje přidanou hodnotu produkce). 52. Projekt vytváří potenciál pro export produkce podpořených zemědělců na trhy EU, součástí jsou aktivity na budování dodavatelsko-odběratelských vztahů mezi konkrétními moldavskými producenty a odběrateli v EU. 53. V důsledku projektu vznikly dlouhodobě udržitelné modely distribuce ekologické produkce zákazníkům, kteří tento typ produkce cíleně vyhledávají a jsou za ni ochotni zaplatit vyšší cenu. Hlavní závěry: projekt UZEI 54. S ohledem na cíl projektu jde o inovativní přístup k šíření know-how a dobré praxe mezi moldavskými zemědělci. Způsob distribuce znalostí a know-how s ohledem na zvolenou cílovou skupinu je tak hodnocen jako vysoce relevantní. 55. Co se obsahu vzdělávacích filmů týče, přenositelnost poznatků do praxe je v moldavském kontextu, dle hodnocení cílových skupin, omezená vzhledem k odlišné úrovni investičních možností a technologickému vybavení českých a moldavských zemědělců. 56. Výjimku z výše uvedeného proto představují především prezentované inovace nenáročné na investice (například domácí výroba džemů). 57. Další aktivity projektu nebyly naplněny v plném rozsahu absence jednoznačné komunikační strategie (obsahující akční plán, který by stanovoval následné kroky a jejich postup) i kvalitnější databáze členů omezuje kvalitu transferu znalostí a know-how, který FNFM svým členům zprostředkovává. 58. Problémem projektu ve vztahu k relevanci je nízká vnitřní koherence. Především část projektu zaměřená na budování obchodních vztahů mezi českými výrobci zemědělské techniky a moldavskými farmáři nemá téměř žádnou souvislost s ostatními aktivitami a jen velmi omezenou vazbu na cíl projektu. Reálné naplnění aktivity je navíc hodnoceno jako neúspěšné. 59. Implementaci projektu komplikují nedostatky v komunikaci mezi zapojenými subjekty, které v omezené míře zhoršují také hodnocení efektivity (nutnost sestříhávat již vyrobené filmy, nové namluvení zvukové stopy, atd.) 5

102 Příloha č. 9: Přehled hlavních závěrů a doporučení 60. Omezení efektivity projektu v důsledku nedostatečně nastavených komunikačních vazeb byly vyrobeny delší pořady, než kolik bylo možné odvysílat nutnost prostříhávat již vyrobený materiál (s pořady v původní délce se ovšem nadále pracuje při vzdělávacích aktivitách partnera). Rovněž bylo nutné po dokončení výroby znovu namluvit zvukovou stopu. 61. Projekt plně dosáhl plánovaných výstupů pouze v oblasti výroby TV pořadů. Cílů aktivit zaměřených na zlepšení systémů transferu know-how a dobré praxe prostřednictvím partnerské organizace FNFM bylo dosaženo pouze zčásti, naplnění cílů projektu v oblasti navazování obchodních vztahů nebylo, dle dostupných dat, dosaženo. 62. Hlavní překážkou udržitelnosti projektu je skutečnost, že pro opakované vysílání vyrobeného TV programu je nutné zajistit další finanční zdroje projekt není v této části udržitelný sám o sobě, ale pouze při zajištění cca pro každé další vysílání cyklu vzdělávacích pořadů. 63. Dopady zaznamenány především na úrovni motivace; bezprostřední přenositelnost prezentované dobré praxe (která by mohla v konkrétních případech vést ke zlepšení konkurenceschopnosti) je dle hodnocení zástupců cílové skupiny i partnera projektu spíše slabší. 64. TV vysílání zvyšuje zájem o (českou) zemědělskou techniku prezentovanou v TV pořadech. 6

103 Příloha č. 9: Přehled hlavních závěrů a doporučení Formulovaná doporučení 1. S ohledem na omezený rozpočet ZRS ČR pro podporu zemědělství v Moldavsku doporučuje hodnotitel zúžit / zpřesnit cíl podpory. Hodnotitel navrhuje následující cíle: Podpora stabilizace venkovských lokalit a snižování chudoby (prostřednictvím podpory kooperace mezi zemědělskými producenty), rozvoj lidských zdrojů v zemědělství a pilotní projekty pro ověření podpory ekologického zemědělství jako nástroje zvyšování konkurenceschopnosti malých a středních zemědělců; 2. Hodnotitel doporučuje do budoucnosti zachovat podporu budování kooperativů v konkrétních lokalitách. Důraz by ovšem měl být kladen na malé lokality, které se prozatím nemohou kvalifikovat k podpoře velkých donorů; 3. Hodnotitel doporučuje realizovat spíše menší počet projektů s větším finančním objemem a systematickým přístupem k dané problematice. Silně naopak nedoporučuje dodatečné dělení alokace mezi více projektů (v případě, že je aplikován dotační model); 4. Hodnotitel doporučuje pokračování podpory rozvoji ekologického zemědělství v Moldavsku jako nástroje pro zvyšování konkurenceschopnosti, ovšem formou pilotních projektů, které jsou zaměřeny na systematické budování dobré praxe v případě omezeného počtu zemědělských podniků; 5. Pokud bude v cílech ZRS ČR v Moldavsku v sektoru zemědělství zachována podpora ekologického zemědělství tak, jak byla formulována v předchozím doporučení, je vhodné realizovat projekty zaměřené na budování sítí mezi moldavskými producenty a odběrateli v ČR / EU; 6. Posílit koordinaci aktivit ZRS ČR v sektoru zemědělství s dalšími donory v tomto sektoru a podporovat formalizaci těchto procesů; 7. V případě, že bude zachována podpora vzniku a rozvoje kooperace doporučuje hodnotitel zvážit prodloužení časového rámce pro realizaci projektu na cca 5 let; 8. Zvýšit důraz na finanční reporting projektu tak, aby bylo možné analyzovat položkové rozpočty (nikoliv pouze kumulativní náklady), propojovat výdaje s jednotlivými aktivitami (tj. možnost kalkulace nákladů na jednotku výstupu dané aktivity) a oddělovat náklady na věcné plnění projektů od nákladů na administraci, řízení a koordinaci projektu; 9. Systematizovat monitoring projektů na úrovni výsledků projektů zvýšit důraz na formulaci výsledkům (cílům projektu) odpovídající monitorovací indikátory a kvantifikaci jejich cílových hodnot; 10. Posílit procesy sběru kvantitativních dat od příjemců podpory především potom ekonomické ukazatele na úrovni jednotlivých podpořených podniků. Posílit procesy sběru zpětné vazby podpořených účastníků, a to rovněž s časovým odstupem od udělení podpory; 11. Posílit a facilitovat koordinaci mezi tematicky nebo geograficky příbuznými projekty tak, aby docházelo k využívání jejich synergií; 12. Posílit v projektech důraz na umisťování zemědělské produkce na trh a její marketing; 13. Zachovat v projektech realizovaných na úrovni grass roots důraz na odbornou kvalifikaci expertů a jejich původ z ČR nebo jiných členů EU z regionu střední a východní Evropy; 14. Zachovat při realizaci budoucích projektů důraz na předávání dobré praxe formou studijních návštěv. 7

104 Příloha č. 1: Příloha č. 2: Příloha č. 3: Příloha č. 4: Příloha č. 5: Příloha č. 6: Příloha č. 7: Příloha č. 8: Příloha č. 9: Příloha č. 10: Příloha č. 11: Příloha č. 12: Příloha č. 13: Příloha č. 14: Příloha č. 15: Příloha č. 16: Příloha č. 17: Příloha č. 18: Shrnutí Hodnocení projektu ČZU Hodnocení projektu Charita Hodnocení projektu Člověk v tísni Hodnocení projektu UZEI Seznam zkratek Seznam prostudovaných a dokumentů a odborné literatury Přehled realizovaných rozhovorů Hlavní závěry evaluace na úrovni jednotlivých projektů Zpracované dotazníky Rámcové dotazy individuálních rozhovorů Tabulka vypořádání zásadním připomínek referenční skupiny, gestora a realizátorů Shrnutí v anglickém jazyce Zadávací podmínky Logické rámce projektů Analýza nákladů na administraci, řízení a koordinaci projektů Stručný popis hodnocených projektů Úkoly evaluace a jejich dekompozice

105 Stimate Domn sau Doamnă, Am fost împuterniciţi de Ministerul Afacerilor Externe al Republicii Cehe să evaluăm efectele proiectelor care au fost implementate în Republica Moldova în sectorul agriculturii cu asistența financiară din partea Republicii Cehe. Pentru a evalua impacturile și efectele proiectelor este foarte important pentru noi să aflăm ce asistență și efecte au avut beneficiarii finali, adică fermierii individuali care au beneficiat de asistență în cadrul proiectului. Din acest motiv, ne asumăm curajul să vă propunem un mic chestionar. Dacă am fost informați corect, dvs. sunteţi membrul unei cooperative care a fost creată cu asistența financiară acordată de Republica Cehă. Vom aprecia foarte mult dacă ați putea să vă exprimaţi opinia cu privire la modul în care statutul dvs. de membru al cooperativei a influențat situația gospodării dvs. agricole, răspunzând la următoarele întrebări. Vă mulţumim mult pentru cooperare. În baza răspunsurilor dvs. vom planifica măsuri de îmbunătățire a calității asistenței financiare, acordate de Republica Cehă fermierilor din Moldova. În numele echipei de evaluare, Lukas Malac De ce aţi hotărât să aderaţi la cooperativă? Care au fost aşteptările dumneavoastră cu privire la statutul de membru al cooperativei? (alegeţi una sau mai multe variante de răspuns) Cooperarea mă va ajuta să produc mai eficient. Cooperarea ne va permite să producem cantități mai mari, și astfel să vindem la preţuri mai mari. Am fost interesaţi să testăm noi soiuri de plante, care ar putea contribui la sporirea productivităţii. În cadrul proiectului vor fi oferite echipamente mici, pe care am dori să le utilizăm. Alte așteptări/motive, vă rugăm să specificaţi: 2. Sunteţi mulţumit de rezultatele proiectului? În ce măsură au fost îndeplinite aşteptările dumneavoastră? (alegeţi o singură variantă de răspuns) Foarte satisfăcut - aşteptările noastre au fost îndeplinite complet sau chiar depășite Satisfăcut - așteptările noastre au fost în mare parte îndeplinite Nici satisfăcut, nici nesatisfăcut - unele dintre aşteptările noastre au fost îndeplinite, altele nu Nesatisfăcut - în cea mai mare parte, aşteptările noastre nu au fost îndeplinite Foarte nesatisfăcut - nici un rezultat al proiectului nu a corespuns aşteptărilor noastre iniţiale

106 3. Aţi început să cultivaţi noi soiuri de plante pe propriile terenuri, care în cadrul proiectului au fost testate pe parcelele demonstrative? Dacă da, vă rugăm să specificaţi: (vă rugăm să alegeţi o variantă de răspuns, în cazul în care alegeţi varianta de răspuns "Da", vă rugăm să alegeţi una sau mai multe variante de răspuns ) Nu, încă nu am început să cultivăm noi soiuri de plante de pe parcelele demonstrative, dar intenţionăm în viitor Nu, încă nu am început să cultivăm noi soiuri de plante de pe parcelele demonstrative şi nici nu intenţionăm în viitor Da, am început să plantăm noi soiuri de plante care au fost testate pe parcelele demonstrative, și am avut următoarea experienţă: Noile soiuri de plante: sunt mai rezistente decât cele cultivate anterior sunt mai puţin rezistente decât cele cultivate anterior oferă recolte mai mari oferă recolte mai mici necesită mai puţin efort, însă asigură aceleași rezultate necesită mai mult efort, însă asigură aceleași rezultate permite recoltarea mai devreme sau mai târziu decât de obicei (înainte sau după sezonul de recoltare a plantei) vă rugăm să specificaţi alte efecte ale noilor soiuri de plante: 4. Ce impact a avut implicarea dumneavoastră în proiect asupra activității dvs. agricole şi a situației dvs. financiare? (vă rugăm să alegeţi nici una, una sau mai multe variante de răspuns şi, dacă este posibil, încercaţi să estimaţi impactul în %) Productivitatea (volumul de lucru per unitate de producţie) agriculturii a crescut. (cu cca %) Costul resurselor (material săditor, îngrășăminte, pesticide etc.) per unitate de producţie a scăzut. (cu cca %) Preţul de vânzare a producţiei a crescut. (cu cca %) Volumul producţiei (per unitate de teren) a crescut. (cu cca %) Ponderea producţiei pe care o putem vinde pe piaţă a crescut. (cu cca %) Profitul net din agricultura a crescut. (cu cca %) Vă rugăm să specificaţi alte impacturi: 5. Aţi observat vreun impact al proiectului (adică a participării dvs. la cooperativă) asupra familiei dvs.? Dacă da, vă rugăm să specificaţi:

107 6. Au existat efecte negative ale proiectului asupra activității dvs. agricole şi / sau asupra familiei sau comunităţii dvs.? Dacă da, vă rugăm să specificaţi: 7. Veți mai coopera pe viitor cu această cooperativă? (alegeţi o singură variantă de răspuns) Da, desigur Da, dacă sunt îndeplinite următoarele condiţii: Probabil nu Încă nu am decis 8. Observaţii și sugestii referitoare la rezultatele și impacturile proiectului (consolidarea cooperării în comunitatea dumneavoastră): 9. Vă rugăm să indicaţi raionul în care este situată gospodăria dvs. agricolă: Vă mulţumim pentru cooperare!

108 1. Why have you decided to join the cooperative? What were your expectations regarding your membership in the cooperative? (please choose one or more options) - Cooperation would allow me to produce more effectively. - Cooperation would enable us to produce larger quantities and thus sell for higher prices. - We were interested in testing new plants and their varieties that might be enable us to produce more effectively. - Project would bring small machinery which we would be interested to use. - Different expectation / motive, please specify:.. 2. How are you satisfied with the outcomes of the project - to what extent were your expectations fulfilled in the project? (please choose one option) - Absolutely satisfied our expectations were completely fulfilled or even surpassed. - Rather satisfied our expectations were mostly fulfilled - Neither satisfied nor dissatisfied some of our expectations were fulfilled other were not - Rather dissatisfied our expectations were mostly not fulfilled - Absolutely dissatisfied no outcomes of the project responded to our initial expectations 3. Have you started to plant new plants / varieties that were tested on the demonstration plots in the course of the project on your own fields? If so, please identify, what is relevant: (please choose one option, in case you choose the option Yes, please choose one or more options from the sub-question) - No, we have not yet started to plant the new plants / varieties from demonstration plots, but we plan to do it in the future - No, we have not yet started to plant the new plants / varieties form demonstration plots and we do not plan that in the future - Yes, we have started to plant the new plants / varieties that were tested on the demonstration fields with the following experience: New plants / varieties: o are more resilient than those we planted before o are less resilient than those we planted before o provide higher yields o provide lower yields o require less work with the same outcome o require more work with the same outcome o enable to harvest earlier or later than is usual (before or after the peak of the plant s harvest) o other effect of the new plants / varieties, please specify:. 4. What impact did your involvement in the project have on your farming and economy?

109 (please choose one or more options and, if possible, try to estimate the impact you recognized in %) - The productivity (work per unit of production) of our farming has increased. (ca. by. %) - The cost of inputs (seedlings, fertilizers, pesticides, etc.) per unit of production has decreased. (ca. by..%) - The price at which we are selling our production has increased. (ca. by...%) - The volume of our production (per unit of land) has increased. (ca. by %) - The share of our production that we are able to sell on the marked has increased (ca. by..%) - The net profit from the farming has increased. (ca. by %) - Other impact, please specify: Have you registered any impact of the project (i.e. you involvement in the cooperative) on the level of your family? If so, please specify:. 6. Have there been any negative impacts / effects of the project on your farming and/or on your family or community? If so, please specify:. 7. Will you continue to cooperate in the cooperative in the future? (please choose one option) - Yes, certainly - Yes, if following conditions are met:.. - Probably not - I do not know yet 8. Is there anything else you would like us to know on the outcomes and impacts of the project (building of cooperation in your community): Please indicate the district (raionul) where your farm is located:

110 Thank you for your cooperation!

111 Stimate Domn sau Doamnă, Am fost împuterniciţi de Ministerul Afacerilor Externe al Republicii Cehe să evaluăm efectele proiectelor care au fost implementate în Republica Moldova în sectorul agriculturii cu asistența financiară din partea Republicii Cehe. Pentru a evalua impacturile și efectele proiectelor este foarte important pentru noi să aflăm ce asistență și efecte au avut beneficiarii finali, adică fermierii individuali care au beneficiat de asistență în cadrul proiectului. Din acest motiv, ne asumăm curajul să vă propunem un mic chestionar. Dacă am fost informați corect, ați fost implicat într-un proiect, și în cadrul acelui proiect un plan de afaceri a fost elaborat pentru gospodăria dvs. agricolă. Vom aprecia foarte mult dacă ați putea să ne oferiți informaţii cu privire la efectele acelei activități (adică elaborarea unui plan de afaceri) răspunzând la următoarele cinci întrebări. Vă mulţumim mult pentru cooperare. În baza răspunsurilor dvs. vom planifica măsuri de îmbunătățire a calității asistenței financiare, acordate de Republica Cehă fermierilor din Moldova. În numele echipei de evaluare, Lukas Malac Cum evaluați relevanța planului de afaceri? A fost planul de afaceri relevant pentru necesitățile dvs. și activitatea dvs. agricolă? (alegeţi o singură variantă de răspuns) Foarte relevant În mare măsură relevant, însă cu câteva rezerve Mai degrabă irelevant, însă oricum a avut câteva idei bune Absolut irelevant 1.a Dacă ați ales varianta de răspuns mai degrabă irelevant sau absolut irelevant vă rugăm să specificaţi de ce considerați planul de afaceri irelevant pentru necesitățile dvs.: 2. Cât de potrivit este planul de afaceri? A fost planul potrivit și aliniat la capacitățile dvs., din punct de vedere a resurselor financiare, cunoştinţelor și know-how-lui, forței de muncă disponibile? (alegeţi o singură variantă de răspuns) Foarte potrivit. Destul de potrivit, însă cu câteva rezerve (de exemplu, implementarea planului de afaceri ar putea dura mai mult decât a fost stabilit inițial, unele aspecte minore nu au fost luate în considerare etc.) Mai degrabă nepotrivit în viitorul apropiat, dar cel puțin arată calea corectă Absolut nepotrivit.

112 2.a Dacă ați ales răspunsul mai degrabă nepotrivit sau absolut nepotrivit, vă rugăm să specificați impedimentele, care fac planului de afaceri nepotrivit: 3. În ce măsură ați implementat planul de afaceri în activitatea dvs.? (alegeţi o singură variantă de răspuns) Planul de afaceri a fost implementat în întregime. În prezent este principalul document pe care ne bazăm la planificarea activităților noastre. Planul de afaceri a fost implementat parțial, dar nu am ajuns încă la potențialul maxim Planul de afaceri încă nu a fost implementat, dar intenționăm să o facem în viitor Planul de afaceri nu a fost implementat și nici nu intenționăm să o facem în viitor 4. În cazul în care ați implementat planul de afaceri în întregime sau parțial, ați înregistrat careva efecte economice? (alegeţi una sau mai multe variante de răspuns) Nu, implementarea planului de afaceri nu a avut nici un efect economic asupra activității noastre agricole. Nu, dar noi sperăm ca în viitor planul de afaceri va avea efecte pozitive asupra activității noastre agricole. Da, am reușit să creștem productivitatea, grație unei planificări corecte Da, un efect al implementării planului de afaceri este că putem aplica pentru alocații financiare și subvenții (atât la donatorii naționali, cât și internaționali) Da, ca urmare a planificării afacerii, înțelegem mai bine cererea pe piață și putem să o satisfacem - astfel obținem de preţuri mai mari pentru producția noastră Da, alte efecte pozitive (vă rugăm să specificaţi): 5. Planul de afaceri s-a dovedit a fi un bun instrument pentru gestionarea gospodării dvs. agricole? Veți continua sa-l folosiți în viitor? (alegeţi o singură variantă de răspuns) Cu siguranță da Probabil da Încă nu sunt sigur(ă) Probabil nu Cu siguranță nu 6. Vă rugăm să indicaţi raionul în care este situată gospodăria dvs. agricolă: Vă mulţumim pentru cooperare!

113 Dear sir or madam, We have been entrusted by the Ministry of Foreign Affairs of the Czech Republic to evaluate the effects of projects that have been implemented in Moldova in the agriculture sector with financial support from the Czech Republic. When assessing the impacts and effects of the project it is absolutely vital for us to learn, what kind of effect of the support is experienced by the final beneficiaries i.e. by individual farmers that have received some kind of support from the project. For this reason we dare to address you with a small questionnaire. If our information is correct, you have been involved in one of those projects and a business plan for your farm has been elaborated in its course. We would very appreciate if you could provide us with some information on the effects of that activity (i.e. having a business plan elaborated) by replying to five short questions bellow. Thank you very much for your cooperation. Your replies may contribute to the rising of quality of the support of Czech Republic to Moldovan farmers. On behalf of the evaluation team, Lukas Malac How would you asses the relevance of the business plan? Was it relevant to your needs and applicable in your farming? (please choose one option) - Completely relevant - In whole rather relevant, however with some reservations - In whole rather irrelevant, but it did contain some good ideas - Completely irrelevant 1.a If rather irrelevant or completely irrelevant please specify, why did you find the business plan not relevant to your needs: 2. How would you asses the feasibility of the business plan? Did in correspond to your capacities with regard to available finances, knowledge and know-how, available manpower, etc.? (please choose one option) - Entirely feasible. - Rather feasible, but with some limitations (e.g. its implementation would take longer than it outlined, some minor aspects were not taken in account, etc.) - Rather not feasible in foreseeable future, but it at least points in the right direction

114 - Entirely not feasible. 2.a If rather not feasible or entirely not feasible please specify the obstacles to the feasibility of the business plan: 3. To what extend did you implement the business plan into your farming? (please choose one option) - The business plan was implemented to its full extend, today it is our primary guideline when planning our activities. - The business plan was partly implemented, but we did not yet reach the full potential - The business plan was not yet implemented, but we plan to do so in the future - The business plan was not implemented neither do we plan to do so in the future 4. In case you have fully or partly implemented the business plan into your farming, did you register any economic effect? (please choose one or more options) - No, implementing a business plan did not reflect in the economy of our farming. - No, but we do expect the business plan to have a positive effect on our farming in the future. - Yes, we are able to produce more effectively due to proper planning - Yes, as an effect of having a business plan implemented we are able to apply for grants and subsidies (national as well as international donors) - Yes, due to business planning we do understand the demand on the market better and are able to satisfy it thus we get better prices for our production - Yes, other positive economic impact (please specify): 5. Did the business plan prove to be a good tool for the management of your farm? Will you keep on using it in the future? (please choose one option) - Certainly yes - Probably yes - Not sure yet - Probably no - Certainly no

115 Příloha č. 1: Příloha č. 2: Příloha č. 3: Příloha č. 4: Příloha č. 5: Příloha č. 6: Příloha č. 7: Příloha č. 8: Příloha č. 9: Příloha č. 10: Příloha č. 11: Příloha č. 12: Příloha č. 13: Shrnutí Hodnocení projektu ČZU Hodnocení projektu Charita Hodnocení projektu Člověk v tísni Hodnocení projektu UZEI Seznam zkratek Seznam prostudovaných a dokumentů a odborné literatury Přehled realizovaných rozhovorů Hlavní závěry evaluace na úrovni jednotlivých projektů Zpracované dotazníky Rámcové dotazy individuálních rozhovorů - rozhovor s donorem - rozhovor s projektovými partnery - rozhovor s příjemci (kooperativy) - rozhovor s realizátorem (př. Charita) - rozhovor s dalšími donory - rozhovor se zástupci státní správy - rozhovor se zástupci ZÚ Kišiněv Tabulka vypořádání zásadním připomínek referenční skupiny, gestora a realizátorů Shrnutí v anglickém jazyce

116 1. Z jakého důvodu se podpora zaměřuje na ekologické zemědělství? Kde vzniklo? Požadavek moldavské strany? Proč by zrovna ČR měla podporovat rozvoj moldavského ekologického zemědělství? 2. Je nějak zajištěná součinnost s projekty jiných donorů? Kde přesně je pozice české rozvojové pomoci mezi aktivitami jiných donorů? 3. Probíhá nějaká koordinace jednotlivých projektů a iniciativ? Doplňují se? Jak probíhá koordinace? 4. Jak probíhá koordinace a komunikace se státními orgány / veřejnou správou? Jaká je jejich role při formulaci směru podpory ČR (tj. zaměření výzev)? Existuje nějaká zpětná vazba ze strany veřejných institucí? Je nějak systematizovaná, nebo je to spíše o náhodě? 5. Přispívá rozvojová pomoc ČR nějak ke strategickému směřování daného sektoru v Moldávii? Podílí se například na formulaci strategií, akčních plánů, atd., nebo je spíše nástrojem implementace? 6. Jakou roli hrají strategické a koncepční dokumenty Moldavska při formulaci výzev a při výběru projektů k podpoře (v projektové dokumentaci jsem nezaznamenal důraz na soulad projektů s moldavskými strategiemi )? 7. Jakou roli hrají v přípravě projektů (zpracování výzev, nebo obecně rozhodnutí, co bude rozvojová spolupráce ČR v následujícím období podporovat) lokální partneři asociace, NGOs, univerzity, atd.? 8. Jak se lokální partneři dívají na působení české rozvojové pomoci v sektoru zemědělství? Jsou nějak zapojeni do zjišťování zpětné vazby, účastní se procesu? 9. S kým bychom měli mluvit pokud budeme chtít získat pohled na působení zahraniční rozvojové spolupráce v ČR v Moldavsku na úrovni ministerstev, regionů, asociací a NGOs? 10. Jakým způsobem se vybírají regiony, na něž se projekty budou soustředit? Jde o samostatné rozhodnutí realizátora / partnera projektu, nebo to určuje ČRA? Na jakém základě? 11. Jakým způsobem je zajištěno, by se nezdvojovaly aktivity jednotlivých projektů které jsou si velmi podobné? Tj. aby se jedna podpořená osoba nezapočítávala vícekrát v několika různých projektech? 12. Naopak, doplňovaly se projekty v něčem? 13. Jaké jsou zkušenosti s realizátory jednotlivých projektů? 14. Naplnily projekty očekávání, s nimiž jste je schvalovali? Dá se z Vašeho pohledu říct, že dosáhly vytyčených cílů? Pokud ne, čím to bylo způsobeno? Špatná intervenční logika,

117 nedostatečná implementace, externí faktory, které nebylo možné kontrolovat ani předvídat, atd.? 15. Dá se říci, že některý z realizovaných projektů (které jsou si, co se cíle i výstupů týče, velmi podobné) byl úspěšnější než jiný při dosahování svých cílů (efektivnější, hospodárnější, atd.)? Čím je tento rozdíl v úspěšnosti způsoben? 16. Jsou zmapované dopady projektů na lokální komunity? Jak byly případně analyzovány? 17. Jakým způsobem probíhá vyhodnocování efektů podpory? Cílem téměř všech je přispět k rozvoji venkova nebo zvýšit konkurenceschopnost MS zemědělců je nějak kvantitativně vyhodnocováno? Jaká data bychom pro vyhodnocení mohli využít? Jsou k dispozici např. ekonomické výsledky podpořených podniků, objemy prodejů, výměry ploch s ekologickým zemědělstvím, atd.? Jsou k dispozici baseline data? 18. Zpracovávali samotní realizátoři evaluační zprávy (např. u projektu UZEI to je přímo jednou z aktivit)? Oslovovali takto přímo konečné příjemce? Jakými metodami? 19. S jakými nepředvídanými obtížemi jste se při implementaci projektů setkali? 20. Zaznamenali jste nějaké neočekávané dopady projektů? Pozitivní i negativní? Klíčové zejména na úrovni místních komunit. 21. Jakým způsobem budete monitorovat udržitelnost výsledků projektů (tj. hlavně to, že podpoření zemědělci budou pokračovat v ekologické produkci a její uvádění na domácí i zahraniční trhy)? -

118 1. Odkud přišla iniciativa realizovat projekt? Dopady Relevance 2. Z jakého důvodu jste se zaměřili právě na ekologické zemědělství? V čem vidíte potenciál ekologického zemědělství pro rozvoj moldavského venkova? 3. Jakým způsobem jste identifikovali potřebu projektu tohoto typu? 4. Na jakém základě jste se zaměřili právě na vámi zvolené regiony? Jak jste vybírali konkrétní zemědělce pro intenzivnější podporu? 5. V čem se realizace projektu odlišovala od původního plánu? Co vás překvapilo (a proč vás to překvapilo) a jak jste na to reagovali? S jakými nepředvídatelnými obtížemi jste se při realizaci projektu setkali? Efektivnost (účelnost) / dopady 6. Naplnila se očekávání, která jste do projektu vkládali? Jak projekt, z Vašeho pohledu, dosáhl vytyčených cílů? Kterých cílů nedosáhl a proč (chyba v intervenční logice, nedostatečná implementace, působení externích faktorů, které nebylo možné předvídat ani kontrolovat, atd.?) 7. Jakým způsobem monitorujete výsledky a dopady projektu? Máte k dispozici data pro vyhodnocování dopadu projektu tj. zvyšování konkurenceschopnosti a efektivity podpořených zemědělců? 8. Jak hodnotíte kvalitativně? Vedou aktivity projektu (konverze k ekologickému zemědělství / budování kooperativů / lepší uvádění produktů na trh) skutečně ke zvyšování konkurenceschopnosti a efektivity zemědělců to je zásadní logická vazba projektu? Proč ano / proč ne? 9. Monitorujete nějak efektivitu vzdělávacích aktivit? Máte nějaké informace o tom, že vzdělávání skutečně vede ke konverzím / výrobě zboží s vyšší přidanou hodnotou a obecně ke zvyšování konkurenceschopnosti zemědělců? Proč ano, proč ne? 10. Jaké jsou dopady projektu v lokálních komunitách podpořených zemědělců? Projevuje se nějak? Sbíráte informace o tom, jak projekt v dané lokalitě působí? 11. Jak vaše působení hodnotí představitelé lokálních komunit? Analyzovali jste? Realizovali jste nějaké aktivity pro získání zpětné vazby z lokální komunity? 12. Zaznamenali jste nějaké neočekávané dopady projektů? Pozitivní i negativní? Vedly ke změnám v projektu?

119 Udržitelnost 13. Monitorujete si nějak udržitelnost výstupů? Jak je organizačně a finančně zajištěné, aby podpoření zemědělci nadále fungovali v režimu ekologického zemědělství a případně certifikovali další své produkty? Mají pro to dostatečnou kapacitu? 14. Co brání tomu udržitelnosti výsledků projektu? Co musí být naplněno, aby příjemci dále pokračovali v nastaveném trendu? (pokračovali v ekologické produkci a dále ji rozšiřovali, prohlubovali spolupráci v kooperativech a případně přijímali další členy, atd.) 15. Dochází k šíření výsledků i mimo okruh bezprostředních příjemců? Fungují příjemci jako modely pro ostatní členy své komunity, atd.? 16. Jak využíváte příkladů dobré praxe, která vznikla v rámci projektu, při vašich aktivitách (další práci s moldavskými zemědělci)? Sektorová problematika 17. Probíhá nějaká koordinace s ostatními projekty ZRS ČR v oblasti podpory malých a středních zemědělců v Moldávii? Jak jste zajistili, aby se vaše aktivity nedublovaly? 18. Naopak, doplňovaly se jednotlivé projekty v něčem? Jak jste organizačně zajišťovali doplňkovost aktivit mezi jednotlivými projekty především potom vzdělávacích aktivit? 19. Probíhala nějaká koordinace s realizátory dalších rozvojových projektů v zemědělství v Moldavsku? Nebo jste s realizátory projektů jiných donorů nepřišli do styku? Pokud ano, jakou roli hraje projekt mezi aktivitami zahraniční rozvojové spolupráce v Moldavsku obecně? 20. Jak váš projekt hodnotí představitelé státní správy (ministerstvo) a regionální správa? Jak se obecně dívají na aktivity ZRS ČR v oblasti zemědělství? 21. Jak se na váš projekt a obecně působení ZRS ČR v zemědělství dívají lokální partneři asociace, NGOs, univerzity, atd.? Odpovídá, dle jejich názoru, směr podpory rozvojovým potřebám, nebo mají pocit, že efektivnější by byl jiný způsob podpory? Horizontální témata 22. Jaký mají projekty dopad na úrovni rodin? Jak ovlivní rodinné příslušníky manželka, děti, atd.? Má i negativní dopady na rodiny? 23. Jaký byl podíl mužů a žen v aktivitách projektu? Odpovídal obecnému generovému rozložení v zemědělském sektoru? Pokud ne, proč? 24. Zlepšuje projekt nějak jinak postavení žen v lokálních komunitách? Odlišují se nějak dopady projektu co se týče mužů a žen?

120 25. Závěr 26. Co považujete obecně za největší úspěch projektu? A co je naopak největší zklamání?

121 1. Jakým způsobem jste se dověděli o projektu? Proč jste se rozhodli k účasti? Dopady Relevance 2. Co vás přesvědčilo k účasti v kooperativu? 3. Myslíte, že jde o správnou cestu k rozvoji venkova v Moldavsku? Proč ano / proč ne? Efektivnost (účelnost) / dopady 4. Naplnila se očekávání, která jste do projektu vkládali? Jak projekt, z Vašeho pohledu, dosáhl vytyčených cílů? Kterých cílů nedosáhl a proč? (chyba v intervenční logice, nedostatečná implementace, působení externích faktorů, které nebylo možné předvídat ani kontrolovat, atd.) 5. Jaké externí faktory zde působí? Co vše musí být splněno, aby projekt fungoval, jak má? A co naopak ohrožuje jeho fungování? 6. Jak hodnotíte výsledky projektu? Která očekávání byla naplněna? Která naopak nebyla naplněna/co Vás překvapilo? Přinesl Vám projekt něco nového? Pozitivního/méně pozitivního? V čem vám projekt pomohl? Naopak, poškodil vás v něčem? Museli jste se vyrovnávat s něčím, s čím jste na začátku nepočítali? 7. Ovlivnil projekt Vaše hospodaření? Jaké měl projekt dopady na vaše hospodaření / hospodaření členů kooperativu? Došlo ke zlepšení hospodářských výsledků (objem produkce, obrat, marže, čistý zisk, atd.)? Případně je to něco, co očekáváte do budoucna? 8. Jak hodnotíte kvalitativně vaši zkušenost s realizací projektu? Vedou aktivity projektu (budování kooperativů) skutečně ke zvyšování konkurenceschopnosti a efektivity zemědělců? Proč ano / proč ne? Za jakých podmínek ano a za jakých podmínek ne? 9. Projevují se dopady projektu nějak ve vaší komunitě? Jaký má realizace projektu dopad na vaši vesnici, sousedy? Zaznamenáváte například tendenci ke zvyšování zájmu o vstup do kooperativu? Proč ano, proč ne? 10. Má projekt i nějaké negativní dopady ve vaší komunitě? Nedochází například ke zhoršování vztahů mezi farmáři? 11. Zaznamenali jste nějaké další neočekávané dopady projektů? Pozitivní i negativní? Vedly ke změnám v projektu? (např. výnosy plodin, vyšší míra specializace produkce, rozprostření produkce do delšího času, atd.) Horizontální témata

122 12. Jaký mají projekty dopad na úrovni rodin? Jak ovlivní rodinné příslušníky manželka, děti, atd.? Má i negativní dopady na rodiny? Širší sociální skupina: příbuzní, známí, spolupracovníci? 13. Jaký byl podíl mužů a žen v aktivitách projektu? Odpovídal obecnému generovému rozložení v zemědělském sektoru? Pokud ne, proč? 14. Zlepšuje projekt nějak jinak postavení žen v lokálních komunitách? Odlišují se nějak dopady projektu, co se týče mužů a žen? 15. Jaký měl projekt dopad na životní prostředí? Vede projekt nějak bezprostředně nebo zprostředkovaně k lepšímu hospodaření s půdou (statková hnojiva, zelené hnojení), zvyšování welfare hospodářských zvířat, atd.? 16. Má projekt naopak nějaké negativní dopady na životní prostředí (šíření nezvládnutých plevelných druhů (invazivních), škůdci, nadměrné spásání (kde by se to mohlo věci týkat))? Udržitelnost 17. Má podle vašeho názoru kooperativ šanci přežít i po ukončení projektu? Proč ano, za jakých podmínek? 18. Co brání tomu udržení výsledků projektu pokračování v kooperaci? Co musí být naplněno, abyste dále pokračovali ve spolupráci? 19. Dochází k šíření výsledků i mimo okruh bezprostředních příjemců členů kooperativů? Fungují příjemci jako modely pro ostatní členy své komunity, atd.? Mění například i zemědělci mimo kooperativy způsob svého hospodaření? Sektorová problematika Závěr 20. Účastníte se i akcí a projektů jiných donorů? V čem se akce jednotlivých donorů doplňují a v čem naopak zdvojují? 21. Co považujete obecně za největší úspěch projektu? A co je naopak největší zklamání?

123 1. Odkud přišla iniciativa realizovat projekt? Šlo o iniciativu partnera projektu, nebo vaši? 2. Z jakého důvodu jste se zaměřili právě na ekologické zemědělství? V čem vidíte potenciál ekologického zemědělství pro rozvoj moldavského venkova? 3. Jakým způsobem jste identifikovali potřebu projektu tohoto typu? 4. Jak projekt přispívá k naplňování rozvojových cílů Moldavska? Je nějak koordinovaný se středně- a dlouhodobými rozvojovými strategiemi? 5. Jak jste našli partnera? Spolupracujete dlouhodobě? Co bylo přesně jeho rolí v projektu? 6. Probíhá nějaká koordinace s ostatními projekty ZRS ČR v oblasti podpory malých a středních zemědělců v Moldávii? Jak jste zajistili, aby se vaše aktivity nedublovaly? 7. Naopak, doplňovaly se jednotlivé projekty v něčem? Jak jste organizačně zajišťovali doplňkovost aktivit mezi jednotlivými projekty především potom vzdělávacích aktivit? 8. Probíhala nějaká koordinace s realizátory dalších rozvojových projektů v zemědělství v Moldavsku? Nebo jste s realizátory projektů jiných donorů nepřišli do styku? Pokud ano, jakou roli hraje projekt mezi aktivitami zahraniční rozvojové spolupráce v Moldavsku obecně? 9. Na jakém základě jste se zaměřili právě na vámi zvolené regiony? Jak jste vybírali konkrétní zemědělce pro intenzivnější podporu (zpracování podnikatelského plánu, certifikace, demonstrační farma)? Byly mezi jednotlivými výstupy průniky? (výstupy z aktivity 1.2 a 1.3)? 10. Jakým způsobem jste oslovovali zemědělce pro vzdělávání? 11. V čem se realizace projektu odlišovala od plánu, který jste formulovali v projektové dokumentaci? Co vás překvapilo (a proč vás to překvapilo) a jak jste na to reagovali? S jakými nepředvídatelnými obtížemi jste se při realizaci projektu setkali? 12. Naplnila se očekávání, která jste do projektu vkládali? Jak projekt, z Vašeho pohledu, dosáhl vytyčených cílů? Kterých cílů nedosáhl a proč (chyba v intervenční logice, nedostatečná implementace, působení externích faktorů, které nebylo možné předvídat ani kontrolovat, atd.?) 13. Jakým způsobem monitorujete výsledky a dopady projektu? Jsou k dispozici data pro vyhodnocování dopadu projektu tj. zvyšování konkurenceschopnosti a efektivity podpořených zemědělců? 14. Jak hodnotíte kvalitativně? Vede konverze k ekologickému zemědělství skutečně ke zvyšování konkurenceschopnosti a efektivity zemědělců to je zásadní logická vazba projektu? Proč ano / proč ne? 15. Monitorujete nějak efektivitu vzdělávacích aktivit? Máte nějaké informace o tom, že vzdělávání skutečně vede ke konverzím / výrobě zboží s vyšší přidanou hodnotou a obecně ke zvyšování konkurenceschopnosti zemědělců? Proč ano, proč ne?

124 16. Jaké jsou dopady projektu v lokálních komunitách podpořených zemědělců? Projevuje se nějak? Sbíráte informace o tom, jak projekt v dané lokalitě působí? 17. Jak vaše působení hodnotí představitelé lokálních komunit? Analyzovali jste? Realizovali jste nějaké aktivity pro získání zpětné vazby z lokální komunity? 18. Zaznamenali jste nějaké neočekávané dopady projektů? Pozitivní i negativní? Vedly ke změnám v projektu? 19. Jak váš projekt hodnotí představitelé státní správy (ministerstvo) a regionální správa? Jak se obecně dívají na aktivity ZRS ČR v oblasti zemědělství? 20. Jak se na váš projekt a obecně působení ZRS ČR v zemědělství dívají lokální partneři asociace, NGOs, univerzity, atd.? Odpovídá, dle jejich názoru, směr podpory rozvojovým potřebám, nebo mají pocit, že efektivnější by byl jiný způsob podpory? 21. Monitorujete si nějak udržitelnost výstupů? Jak je organizačně a finančně zajištěné, aby podpoření zemědělci nadále fungovali v režimu ekologického zemědělství a případně certifikovali další své produkty? Mají pro to dostatečnou kapacitu? 22. Dotazník jak získat zpětnou vazbu od konečných příjemců? Mají přístup k internetu konvertující vs. vzdělávaní? Anebo pouze korespondenčně? 23. S kým bychom se měli potkat z příjemců, lokálních partnerů, zástupců asociací / NGOs, státní správy, lokální samosprávy? 24. Co považujete obecně za největší úspěch projektu? A co je naopak největší zklamání?

125 1. Jaké aktivity podporujete v sektoru zemědělství v Moldávii? 2. Jakým způsobem jste identifikovali potřebu po aktivitách tohoto typu? Koordinovali jste přípravu svých projektů s Ministerstvem zemědělství, nebo jde spíše o vaši vlastní iniciativu? 3. Kdo jsou vaši partneři v Moldávii? 4. Máte informace o činnosti ZRS ČR v Moldávii? 5. Setkáváte se s projekty ZRS ČR v sektoru zemědělství v praxi? Na jaké úrovni (high-level working groups vs. na úrovni příjemců)? 6. Do jaké míry jsou české projekty srovnatelné s vašimi? CO se týče objemu, výstupů, metody, teritoriálního hlediska, příjemců,atd.? 7. Jak vnímáte roli ZRS ČR v sektoru zemědělství s ohledem na omezený objem prostředků? Co by mělo být úkolem projektů ZRS ČR pokud hovoříme o objemu maximálně 1 mil.? 8. Dochází ke kolizím / zdvojování výstupů vašich projektů a projektů ZRS ČR? 9. Existuje prostor pro provazování vašich projektů s výstupy ZRS ČR? Proč ano, proč ne? Za jakých podmínek by bylo možné projekty provazovat? 10. Existuje potenciál pro to, abyste se svými projekty navazovali na grassroots projekty ZRS ČR? 11. Existuje potenciál pro třístranné projekty? Proč ano / proč ne? 12. Kdo by měl koordinovat aktivity jednotlivých donorů v daném sektoru? Děje se to? 13. Speciálně pro USAID: proč jste si vybrali právě projekt ČvT pro pokračování v rámci Emerging Donnors Fund?

126 1. Máte informace o činnosti ZRS ČR v Moldávii? 2. Podíleli jste se nějak na identifikaci potřeby po aktivitách tohoto typu? Probíhala při přípravě projektů koordinace s ministerstvem nebo jde spíše o vlastní iniciativu ČRA / realizátorů? 3. Máte informace o realizaci českých projektů? Od koho máte informace? Na jaké úrovni se s českými projekty potkáváte? 4. Do jaké míry reagují české projekty na skutečné potřeby v daném sektoru? 5. Je přístup českých projektů relevantní? Realizují aktivity, které skutečně odpovídají potřebám příjemců a mají potenciál zlepšit jejich situaci? 6. Jak vnímáte roli ZRS ČR v sektoru zemědělství s ohledem na omezený objem prostředků? Co by mělo být úkolem projektů ZRS ČR, pokud hovoříme o objemu maximálně 1 mil.? 7. Dochází ke kolizím / zdvojování výstupů projektů ZRS ČR s jinými donory? Dochází naopak ke koordinaci práce jednotlivých donorů? Proč ano nebo proč ne? Kdo by měl být zodpovědný za koordinaci? 8. Existuje prostor pro provazování projektů jednotlivých donorů? Je to žádoucí? Za jakých podmínek je to možné realizovat? 9. Kdo by měl koordinovat aktivity jednotlivých donorů v daném sektoru? Děje se to?

127 1. Z jakého důvodu se podpora zaměřuje na ekologické zemědělství? Kde vzniklo? Požadavek moldavské strany? Proč by zrovna ČR měla podporovat rozvoj moldavského ekologického zemědělství? 2. Je nějak zajištěná součinnost s projekty jiných donorů? Kde přesně je pozice české rozvojové pomoci mezi aktivitami jiných donorů? 3. Probíhá nějaká koordinace jednotlivých projektů a iniciativ? Doplňují se? Jak probíhá koordinace? 4. Jak probíhá koordinace a komunikace se státními orgány / veřejnou správou? Jaká je jejich role při formulaci směru podpory ČR (tj. zaměření výzev)? Existuje nějaká zpětná vazba ze strany veřejných institucí? Je nějak systematizovaná, nebo je to spíše o náhodě? 5. Přispívá rozvojová pomoc ČR nějak ke strategickému směřování daného sektoru v Moldávii? Podílí se například na formulaci strategií, akčních plánů, atd., nebo je spíše nástrojem implementace? 6. Jakou roli hrají strategické a koncepční dokumenty Moldavska při formulaci výzev a při výběru projektů k podpoře (v projektové dokumentaci jsem nezaznamenal důraz na soulad projektů s moldavskými strategiemi )? 7. Jakou roli hrají v přípravě projektů (zpracování výzev, nebo obecně rozhodnutí, co bude rozvojová spolupráce ČR v následujícím období podporovat) lokální partneři asociace, NGOs, univerzity, atd.? 8. Jak se lokální partneři dívají na působení české rozvojové pomoci v sektoru zemědělství? Jsou nějak zapojeni do zjišťování zpětné vazby, účastní se procesu? 9. Jakým způsobem je zajištěno, by se nezdvojovaly aktivity jednotlivých projektů které jsou si velmi podobné? Tj. aby se jedna podpořená osoba nezapočítávala vícekrát v několika různých projektech? 10. Naopak, doplňovaly se projekty v něčem? 11. Jaké jsou zkušenosti s realizátory jednotlivých projektů? 12. Naplnily projekty očekávání? Dá se z Vašeho pohledu říct, že dosáhly vytyčených cílů? Pokud ne, čím to bylo způsobeno? Špatná intervenční logika, nedostatečná implementace, externí faktory, které nebylo možné kontrolovat ani předvídat, atd.? 13. Dá se říci, že některý z realizovaných projektů (které jsou si, co se cíle i výstupů týče, velmi podobné) byl úspěšnější než jiný při dosahování svých cílů (efektivnější, hospodárnější, atd.)? Čím je tento rozdíl v úspěšnosti způsoben?

128 14. Jsou zmapované dopady projektů na lokální komunity? Jak byly případně analyzovány? 15. S jakými nepředvídanými obtížemi jste se při implementaci projektů setkali? 16. Zaznamenali jste nějaké neočekávané dopady projektů? Pozitivní i negativní? Klíčové zejména na úrovni místních komunit. 17. Jak je váš projekt hodnocen představiteli státní správy (ministerstvo) a regionální správa? Jak je obecně nahlíženo na aktivity ZRS ČR v oblasti zemědělství? 18. Jak se na váš projekt a obecně působení ZRS ČR v zemědělství dívají lokální partneři asociace, NGOs, univerzity, atd.? Odpovídá, dle jejich názoru, směr podpory rozvojovým potřebám, nebo mají pocit, že efektivnější by byl jiný způsob podpory? 19. Jak vnímáte udržitelnost projektů, resp. potenciál jejich udržitelnosti? Mají projektoví partneři / příjemci podpory dostatečnou kapacitu pro udržení projektů, resp. jejich další rozvoj? Kapacita lidské zdroje, znalosti a dovednosti, finanční kapacita? 20. Existuje potenciál pro multiplikaci šíření výstupů / výsledků projektů mimo bezprostřední příjemce? CO je podmínkou, aby to fungovalo? 21. Jak využíváte příkladů dobré praxe, která vznikla v rámci projektu, při vašich aktivitách (další práci s moldavskými zemědělci)? 22. Jaký mají projekty dopad na úrovni rodin? Jak ovlivní rodinné příslušníky manželka, děti, atd.? Má i negativní dopady na rodiny? + širší rodina, zaměstnanci, sezńní pracovníci? 23. Jaký byl podíl mužů a žen v aktivitách projektu? Odpovídal obecnému generovému rozložení v zemědělském sektoru? Pokud ne, proč? Příčiny? Možnosti změny. 24. Zlepšuje projekt nějak jinak postavení žen v lokálních komunitách? Odlišují se nějak dopady projektu co se týče mužů a žen? -

129 Příloha č. 1: Příloha č. 2: Příloha č. 3: Příloha č. 4: Příloha č. 5: Příloha č. 6: Příloha č. 7: Příloha č. 8: Příloha č. 9: Příloha č. 10: Příloha č. 11: Příloha č. 12: Příloha č. 13: Příloha č. 14: Příloha č. 15: Příloha č. 16: Příloha č. 17: Příloha č. 18: Příloha č. 19: Shrnutí Hodnocení projektu Charita Hodnocení projektu Člověk v tísni Hodnocení projektu ČZU Hodnocení projektu UZEI Seznam zkratek Seznam prostudovaných zdrojů a dokumentů a odborné literatury Přehled realizovaných rozhovorů Přehled hlavních závěrů a doporučení Zpracované dotazníky Rámcové dotazy individuálních rozhovorů Výsledky dotazníkových šetření Tabulka vypořádání zásadním připomínek referenční skupiny, gestora a realizátorů Shrnutí v anglickém jazyce Zadávací podmínky Logické rámce projektů Analýza nákladů na administraci, řízení a koordinaci projektů Stručný popis hodnocených projektů Úkoly evaluace a jejich dekompozice

130 Stimate Domn sau Doamnă, Am fost împuterniciţi de Ministerul Afacerilor Externe al Republicii Cehe să evaluăm efectele proiectelor care au fost implementate în Republica Moldova în sectorul agriculturii cu asistența financiară din partea Republicii Cehe. Pentru a evalua impacturile și efectele proiectelor este foarte important pentru noi să aflăm ce asistență și efecte au avut beneficiarii finali, adică fermierii individuali care au beneficiat de asistență în cadrul proiectului. Din acest motiv, ne asumăm curajul să vă propunem un mic chestionar. Dacă am fost informați corect, dvs. sunteţi membrul unei cooperative care a fost creată cu asistența financiară acordată de Republica Cehă. Vom aprecia foarte mult dacă ați putea să vă exprimaţi opinia cu privire la modul în care statutul dvs. de membru al cooperativei a influențat situația gospodării dvs. agricole, răspunzând la următoarele întrebări. Vă mulţumim mult pentru cooperare. În baza răspunsurilor dvs. vom planifica măsuri de îmbunătățire a calității asistenței financiare, acordate de Republica Cehă fermierilor din Moldova. În numele echipei de evaluare, Lukas Malac De ce aţi hotărât să aderaţi la cooperativă? Care au fost aşteptările dumneavoastră cu privire la statutul de membru al cooperativei? (alegeţi una sau mai multe variante de răspuns) Cooperarea mă va ajuta să produc mai eficient. Cooperarea ne va permite să producem cantități mai mari, și astfel să vindem la preţuri mai mari. Am fost interesaţi să testăm noi soiuri de plante, care ar putea contribui la sporirea productivităţii. În cadrul proiectului s-a oferit echipament mic, pe care doream să-l utilizăm. Alte așteptări/motive, vă rugăm să specificaţi: 2. Sunteţi mulţumit de rezultatele proiectului? În ce măsură au fost îndeplinite aşteptările dumneavoastră? (alegeţi o singură variantă de răspuns) Foarte satisfăcut - aşteptările noastre au fost îndeplinite complet sau chiar depășite Satisfăcut - așteptările noastre au fost în mare parte îndeplinite Nici satisfăcut, nici nesatisfăcut - unele dintre aşteptările noastre au fost îndeplinite, altele nu Nesatisfăcut - în cea mai mare parte, aşteptările noastre nu au fost îndeplinite Foarte nesatisfăcut - nici un rezultat al proiectului nu a corespuns aşteptărilor noastre iniţiale

131 3. Aţi început să cultivaţi noi soiuri de plante pe propriile terenuri, care în cadrul proiectului au fost testate pe parcelele demonstrative? Dacă da, vă rugăm să specificaţi: (vă rugăm să alegeţi o variantă de răspuns, în cazul în care alegeţi varianta de răspuns "Da", vă rugăm să alegeţi una sau mai multe variante de răspuns ) Nu, încă nu am început să cultivăm noi soiuri de plante de pe parcelele demonstrative, dar intenţionăm în viitor Nu, încă nu am început să cultivăm noi soiuri de plante de pe parcelele demonstrative şi nici nu intenţionăm în viitor Da, am început să plantăm noi soiuri de plante care au fost testate pe parcelele demonstrative și am stabilit că ele: sunt mai rezistente decât cele cultivate anterior sunt mai puţin rezistente decât cele cultivate anterior oferă recolte mai mari oferă recolte mai mici necesită mai puţin efort, însă asigură aceleași rezultate necesită mai mult efort, însă asigură aceleași rezultate permite recoltarea mai devreme sau mai târziu decât de obicei (înainte sau după sezonul de recoltare a celorlalte soiuri/hibrizi) vă rugăm să specificaţi alte efecte ale noilor soiuri de plante: Tomatele Parto F1 pot fi cultivate in două cicluri, profitul s-a mărit de două ori. 4. Ce impact a avut implicarea dumneavoastră în proiect asupra activității dvs. agricole şi a situației dvs. financiare? (vă rugăm să alegeţi nici una, una sau mai multe variante de răspuns şi, dacă este posibil, încercaţi să estimaţi impactul în %) Productivitatea (volumul de lucru per unitate de producţie) agriculturii a crescut. (cu cca 25 %) Costul resurselor (material săditor, îngrășăminte, pesticide etc.) per unitate de producţie a scăzut. o (cu cca_40 %) Preţul de vânzare a producţiei a crescut. (cu cca_30 %) Volumul producţiei (per unitate de teren) a crescut. (cu cca _45 %) Ponderea producţiei pe care o putem vinde pe piaţă a crescut. (cu cca _30 %) Profitul net din agricultura a crescut. (cu cca _60 %) Vă rugăm să specificaţi alte impacturi: Au fost diversificate soiurile cultivate în seră și cîmp deschis. 5. Aţi observat vreun impact al proiectului (adică a participării dvs. la cooperativă) asupra familiei dvs.? Dacă da, vă rugăm să specificaţi: Da. S-a majorat venitul familiei. Datorită cooperativeii realizarea producției a devenit mai ușoară.

132 6. Au existat efecte negative ale proiectului asupra activității dvs. agricole şi / sau asupra familiei sau comunităţii dvs.? Dacă da, vă rugăm să specificaţi: N-au existat. 7. Veți mai coopera pe viitor cu această cooperativă? (alegeţi o singură variantă de răspuns) Da, desigur Da, dacă sunt îndeplinite următoarele condiţii: Probabil nu Încă nu am decis 8. Observaţii și sugestii referitoare la rezultatele și impacturile proiectului (consolidarea cooperării în comunitatea dumneavoastră): Consolidarea gospodăriilor țărănești în cooperative mici este binevenită pentru situația creată în agricultura Republicii Moldova.Sperăm că cooperativele mici se vor consolida în cooperative mai mari și își vor lărgi spectrul activității şi eficienţa gospodăriei. La moment, datorită cooperativei formate a fost hotărîtă parțial întrebarea procurării inputurilor agricole și realizarea producției crescute în gospodăriile țărănești membre ale cooperativei în cauză. 9. Vă rugăm să indicaţi raionul în care este situată gospodăria dvs. agricolă: R. Moldova, satul Puhăceni, raionul Anenii Noi. Vă mulţumim pentru cooperare!

133 Stimate Domn sau Doamnă, Am fost împuterniciţi de Ministerul Afacerilor Externe al Republicii Cehe să evaluăm efectele proiectelor care au fost implementate în Republica Moldova în sectorul agriculturii cu asistența financiară din partea Republicii Cehe. Pentru a evalua impacturile și efectele proiectelor este foarte important pentru noi să aflăm ce asistență și efecte au avut beneficiarii finali, adică fermierii individuali care au beneficiat de asistență în cadrul proiectului. Din acest motiv, ne asumăm curajul să vă propunem un mic chestionar. Dacă am fost informați corect, dvs. sunteţi membrul unei cooperative care a fost creată cu asistența financiară acordată de Republica Cehă. Vom aprecia foarte mult dacă ați putea să vă exprimaţi opinia cu privire la modul în care statutul dvs. de membru al cooperativei a influențat situația gospodării dvs. agricole, răspunzând la următoarele întrebări. Vă mulţumim mult pentru cooperare. În baza răspunsurilor dvs. vom planifica măsuri de îmbunătățire a calității asistenței financiare, acordate de Republica Cehă fermierilor din Moldova. În numele echipei de evaluare, Lukas Malac De ce aţi hotărât să aderaţi la cooperativă? Care au fost aşteptările dumneavoastră cu privire la statutul de membru al cooperativei? (alegeţi una sau mai multe variante de răspuns) Cooperarea mă va ajuta să produc mai eficient. Cooperarea ne va permite să producem cantități mai mari, și astfel să vindem la preţuri mai avantajoase. Am fost interesaţi să testăm noi soiuri de plante, care ar putea contribui la sporirea productivităţii. În cadrul proiectului vor fi oferite echipamente mici, pe care am dori să le utilizăm. Alte așteptări/motive, vă rugăm să specificaţi: 2. Sunteţi mulţumit de rezultatele proiectului? În ce măsură au fost îndeplinite aşteptările dumneavoastră? (alegeţi o singură variantă de răspuns) Foarte satisfăcut - aşteptările noastre au fost îndeplinite complet sau chiar depășite Satisfăcut - așteptările noastre au fost în mare parte îndeplinite Nici satisfăcut, nici nesatisfăcut - unele dintre aşteptările noastre au fost îndeplinite, altele nu Nesatisfăcut - în cea mai mare parte, aşteptările noastre nu au fost îndeplinite Foarte nesatisfăcut - nici un rezultat al proiectului nu a corespuns aşteptărilor noastre iniţiale

134 3. Aţi început să cultivaţi noi soiuri de plante pe propriile terenuri, care în cadrul proiectului au fost testate pe parcelele demonstrative? Dacă da, vă rugăm să specificaţi: (vă rugăm să alegeţi o variantă de răspuns, în cazul în care alegeţi varianta de răspuns "Da", vă rugăm să alegeţi una sau mai multe variante de răspuns ) Nu, încă nu am început să cultivăm noi soiuri de plante de pe parcelele demonstrative, dar intenţionăm în viitor Nu, încă nu am început să cultivăm noi soiuri de plante de pe parcelele demonstrative şi nici nu intenţionăm în viitor Da, am început să cultivăm noi soiuri de plante care au fost testate pe parcelele demonstrative, și în special s-au evidenţiat şi se solicită de cumpărători hibridul de tomate Parto propus de experţii cehi şi testat în gospodăria noastră. sunt mai rezistente decât cele cultivate anterior sunt mai puţin rezistente decât cele cultivate anterior oferă recolte mai mari oferă recolte mai mici necesită mai puţin efort, însă asigură aceleași rezultate necesită mai mult efort, însă asigură aceleași rezultate permite recoltarea mai devreme sau mai târziu decât de obicei (înainte sau după sezonul de recoltare a plantei) vă rugăm să specificaţi alte efecte ale noilor soiuri de plante: 4. Ce impact a avut implicarea dumneavoastră în proiect asupra activității dvs. agricole şi a situației dvs. financiare? (vă rugăm să alegeţi nici una, una sau mai multe variante de răspuns şi, dacă este posibil, încercaţi să estimaţi impactul în %) Productivitatea (volumul de lucru per unitate de producţie) agriculturii a crescut. (cu cca 30 %) Costul resurselor (material săditor, îngrășăminte, pesticide etc.) per unitate de producţie a scăzut. (cu cca %) Preţul de vânzare a producţiei a crescut. (cu cca %) Volumul producţiei (per unitate de teren) a crescut. (cu cca 80 %) Ponderea producţiei pe care o putem vinde pe piaţă a crescut. (cu cca 30 %) Profitul net din agricultura a crescut. (cu cca 70 %) Vă rugăm să specificaţi alte impacturi: 5. Aţi observat vreun impact al proiectului (adică a participării dvs. la cooperativă) asupra familiei dvs.? Dacă da, vă rugăm să specificaţi: Bugetul familiei a crescut desigur datorită faptului că sinecostul producției a devenit cu mult mai mic decît în anii trecuți iar productivitatea producției a crescut.

135 6. Au existat efecte negative ale proiectului asupra activității dvs. agricole şi / sau asupra familiei sau comunităţii dvs.? Dacă da, vă rugăm să specificaţi: Efecte negative n-au existat 7. Veți mai coopera pe viitor cu această cooperativă? (alegeţi o singură variantă de răspuns) Da, desigur Da, dacă sunt îndeplinite următoarele condiţii: Probabil nu Încă nu am decis 8. Observaţii și sugestii referitoare la rezultatele și impacturile proiectului (consolidarea cooperării în comunitatea dumneavoastră): Proiectul este binevenit în satul nostru. Fermierii din localitate au văzut multe lucruri noi. Hibridul de tomate F1 Parto şi cei de ardei dulci Superami, Slavi, Slavona au fost înalt apreciaţi de producătorii de legume şi cumpărători. 9. Vă rugăm să indicaţi raionul în care este situată gospodăria dvs. agricolă: raionul Anenii-Noi, satul Delacău Vă mulţumim pentru cooperare!

136 Stimate Domn sau Doamnă, Am fost împuterniciţi de Ministerul Afacerilor Externe al Republicii Cehe să evaluăm efectele proiectelor care au fost implementate în Republica Moldova în sectorul agriculturii cu asistența financiară din partea Republicii Cehe. Pentru a evalua impacturile și efectele proiectelor este foarte important pentru noi să aflăm ce asistență și efecte au avut beneficiarii finali, adică fermierii individuali care au beneficiat de asistență în cadrul proiectului. Din acest motiv, ne asumăm curajul să vă propunem un mic chestionar. Dacă am fost informați corect, dvs. sunteţi membrul unei cooperative care a fost creată cu asistența financiară acordată de Republica Cehă. Vom aprecia foarte mult dacă ați putea să vă exprimaţi opinia cu privire la modul în care statutul dvs. de membru al cooperativei a influențat situația gospodării dvs. agricole, răspunzând la următoarele întrebări. Vă mulţumim mult pentru cooperare. În baza răspunsurilor dvs. vom planifica măsuri de îmbunătățire a calității asistenței financiare, acordate de Republica Cehă fermierilor din Moldova. În numele echipei de evaluare, Lukas Malac De ce aţi hotărât să aderaţi la cooperativă? Care au fost aşteptările dumneavoastră cu privire la statutul de membru al cooperativei? (alegeţi una sau mai multe variante de răspuns) Cooperarea mă va ajuta să produc mai eficient. Cooperarea ne va permite să producem cantități mai mari, și astfel să vindem la preţuri mai convenabile. Am fost interesaţi să testăm noi soiuri de plante, care ar putea contribui la sporirea productivităţii. În cadrul proiectului au fost oferite echipamente mici, pe care le utilizăm în cadrul proiectului, avansînd tehnologic şi economic. Alte așteptări/motive, vă rugăm să specificaţi: 2. Sunteţi mulţumit de rezultatele proiectului? În ce măsură au fost îndeplinite aşteptările dumneavoastră? (alegeţi o singură variantă de răspuns) Foarte satisfăcut - aşteptările noastre au fost îndeplinite complet sau chiar depășite Satisfăcut - așteptările noastre au fost în mare parte îndeplinite Nici satisfăcut, nici nesatisfăcut - unele dintre aşteptările noastre au fost îndeplinite, altele nu Nesatisfăcut - în cea mai mare parte, aşteptările noastre nu au fost îndeplinite Foarte nesatisfăcut - nici un rezultat al proiectului nu a corespuns aşteptărilor noastre iniţiale

137 3. Aţi început să cultivaţi noi soiuri de plante pe propriile terenuri, care în cadrul proiectului au fost testate pe parcelele demonstrative? Dacă da, vă rugăm să specificaţi: (vă rugăm să alegeţi o variantă de răspuns, în cazul în care alegeţi varianta de răspuns "Da", vă rugăm să alegeţi una sau mai multe variante de răspuns ) Nu, încă nu am început să cultivăm noi soiuri de plante de pe parcelele demonstrative, dar intenţionăm în viitor Nu, încă nu am început să cultivăm noi soiuri de plante de pe parcelele demonstrative şi nici nu intenţionăm în viitor Da, am început să plantăm noi soiuri de plante care au fost testate pe parcelele demonstrative, și am avut următoarea experienţă: Soiurile de căpşun şi zmeură: sunt mai rezistente decât cele cultivate anterior sunt mai puţin rezistente decât cele cultivate anterior oferă recolte mai mari oferă recolte mai mici necesită mai puţin efort, însă asigură aceleași rezultate necesită mai mult efort, însă asigură aceleași rezultate permite recoltarea mai devreme sau mai târziu decât de obicei (înainte sau după sezonul de recoltare a plantei) vă rugăm să specificaţi alte efecte ale noilor soiuri de plante: s-au acomodat mai bine la condiţiile noastre; sunt mai solicitate pe piaţă după atractivitatea fructelor şi calităţilor gustative. 4. Ce impact a avut implicarea dumneavoastră în proiect asupra activității dvs. agricole şi a situației dvs. financiare? (vă rugăm să alegeţi nici una, una sau mai multe variante de răspuns şi, dacă este posibil, încercaţi să estimaţi impactul în %) Productivitatea (volumul de lucru per unitate de producţie) agriculturii a crescut. (cu cca %) Costul resurselor (material săditor, îngrășăminte, pesticide etc.) per unitate de producţie a scăzut. (cu cca %) Preţul de vânzare a producţiei a crescut. (cu cca 23-25%) Volumul producţiei (per unitate de teren) a crescut. (cu cca 25-28%) Ponderea producţiei pe care o putem vinde pe piaţă a crescut. (cu cca %) Profitul net din agricultura a crescut. (cu cca 20%) Vă rugăm să specificaţi alte impacturi: 5. Aţi observat vreun impact al proiectului (adică a participării dvs. la cooperativă) asupra familiei dvs.? Dacă da, vă rugăm să specificaţi: producţia o realizăm în comun cantităţi mai mari şi preţuri mai bune 6. Au existat efecte negative ale proiectului asupra activității dvs. agricole şi / sau asupra familiei sau comunităţii dvs.? Dacă da, vă rugăm să specificaţi: Efecte negative n-au existat.

138 7. Veți mai coopera pe viitor cu această cooperativă? (alegeţi o singură variantă de răspuns) Da, desigur Da, dacă sunt îndeplinite următoarele condiţii: Probabil nu Încă nu am decis 8. Observaţii și sugestii referitoare la rezultatele și impacturile proiectului (consolidarea cooperării în comunitatea dumneavoastră): datorită proiectului s-au asociat fermieri, formînd cooperativa; sunt noi producători agricoli doritori de a deveni membri ai cooperativei; membrii cooperativei conlucrează mai rezultativ cu administraţia locală. 9. Vă rugăm să indicaţi raionul în care este situată gospodăria dvs. agricolă: Republica Moldova, raionul Sîngerei, satul Dobrogea Veche. Vă mulţumim pentru cooperare!

139 Stimate Domn sau Doamnă, Am fost împuterniciţi de Ministerul Afacerilor Externe al Republicii Cehe să evaluăm efectele proiectelor care au fost implementate în Republica Moldova în sectorul agriculturii cu asistența financiară din partea Republicii Cehe. Pentru a evalua impacturile și efectele proiectelor este foarte important pentru noi să aflăm ce asistență și efecte au avut beneficiarii finali, adică fermierii individuali care au beneficiat de asistență în cadrul proiectului. Din acest motiv, ne asumăm curajul să vă propunem un mic chestionar. Dacă am fost informați corect, dvs. sunteţi membrul unei cooperative care a fost creată cu asistența financiară acordată de Republica Cehă. Vom aprecia foarte mult dacă ați putea să vă exprimaţi opinia cu privire la modul în care statutul dvs. de membru al cooperativei a influențat situația gospodării dvs. agricole, răspunzând la următoarele întrebări. Vă mulţumim mult pentru cooperare. În baza răspunsurilor dvs. vom planifica măsuri de îmbunătățire a calității asistenței financiare, acordate de Republica Cehă fermierilor din Moldova. În numele echipei de evaluare, Lukas Malac De ce aţi hotărât să aderaţi la cooperativă? Care au fost aşteptările dumneavoastră cu privire la statutul de membru al cooperativei? (alegeţi una sau mai multe variante de răspuns) Cooperarea mă va ajuta să produc mai eficient. Cooperarea ne va permite să producem cantități mai mari, și astfel să vindem la preţuri mai avantajoase. Am fost interesaţi să testăm noi soiuri de plante, care ar putea contribui la sporirea productivităţii. În cadrul proiectului au fost oferite echipamente mici, pe care le utilizăm, uşurînd munca şi avansînd productivitatea plantelor cultivate. Alte așteptări/motive, vă rugăm să specificaţi: Deschiderea mai multor locuri de muncă, beneficierea de granturi, deschiderea pieţei de desfacere de peste hotarele ţării. 2. Sunteţi mulţumit de rezultatele proiectului? În ce măsură au fost îndeplinite aşteptările dumneavoastră? (alegeţi o singură variantă de răspuns) Foarte satisfăcut - aşteptările noastre au fost îndeplinite complet sau chiar depășite Satisfăcut - așteptările noastre au fost în mare parte îndeplinite Nici satisfăcut, nici nesatisfăcut - unele dintre aşteptările noastre au fost îndeplinite, altele nu Nesatisfăcut - în cea mai mare parte, aşteptările noastre nu au fost îndeplinite Foarte nesatisfăcut - nici un rezultat al proiectului nu a corespuns aşteptărilor noastre iniţiale

140 3. Aţi început să cultivaţi noi soiuri de plante pe propriile terenuri, care în cadrul proiectului au fost testate pe parcelele demonstrative? Dacă da, vă rugăm să specificaţi: (vă rugăm să alegeţi o variantă de răspuns, în cazul în care alegeţi varianta de răspuns "Da", vă rugăm să alegeţi una sau mai multe variante de răspuns ) Nu, încă nu am început să cultivăm noi soiuri de plante de pe parcelele demonstrative, dar intenţionăm în viitor Nu, încă nu am început să cultivăm noi soiuri de plante de pe parcelele demonstrative şi nici nu intenţionăm în viitor Da, am început să cultivăm noi soiuri de plante care au fost testate pe parcelele demonstrative, și în special s-au evidenţiat şi se solicită de cumpărători hibridul de tomate Parto propus de experţii cehi şi testat în gospodăria noastră. sunt mai rezistente decât cele cultivate anterior sunt mai puţin rezistente decât cele cultivate anterior oferă recolte mai mari oferă recolte mai mici necesită mai puţin efort, însă asigură aceleași rezultate necesită mai mult efort, însă asigură aceleași rezultate permite recoltarea mai devreme sau mai târziu decât de obicei (înainte sau după sezonul de recoltare a plantei) vă rugăm să specificaţi alte efecte ale noilor soiuri de plante: Anul 2014 a fost numai primul an de fructificare, de aceea încă nu pot fi apreciate pe deplin. Totuşi, au aspect marfar mai atractiv şi se vor comercializa cu randament mai avansat. 4. Ce impact a avut implicarea dumneavoastră în proiect asupra activității dvs. agricole şi a situației dvs. financiare? (vă rugăm să alegeţi nici una, una sau mai multe variante de răspuns şi, dacă este posibil, încercaţi să estimaţi impactul în %) Productivitatea (volumul de lucru per unitate de producţie) agriculturii a crescut. (cu cca 30 %) Costul resurselor (material săditor, îngrășăminte, pesticide etc.) per unitate de producţie a scăzut. (cu cca %) Preţul de vânzare a producţiei a crescut. (cu cca %) Volumul producţiei (per unitate de teren) a crescut. (cu cca %) Ponderea producţiei pe care o putem vinde pe piaţă a crescut. (cu cca %) Profitul net din agricultura a crescut. (cu cca %) Vă rugăm să specificaţi alte impacturi: În legătură cu faptul că este primul an după sădirea plantelor nu a fost remarcat un impact palpabil. 5. Aţi observat vreun impact al proiectului (adică a participării dvs. la cooperativă) asupra familiei dvs.? Dacă da, vă rugăm să specificaţi: Familia noastră s-a implicat activ în activitatea cooperativei, văzând această formă organizatorică ca cale de avansare a dotării tehnologice. 6. Au existat efecte negative ale proiectului asupra activității dvs. agricole şi / sau asupra familiei sau comunităţii dvs.? Dacă da, vă rugăm să specificaţi: N-au existat efecte negative

141 7. Veți mai coopera pe viitor cu această cooperativă? (alegeţi o singură variantă de răspuns) Da, desigur Da, dacă sunt îndeplinite următoarele condiţii: Probabil nu Încă nu am decis 8. Observaţii și sugestii referitoare la rezultatele și impacturile proiectului (consolidarea cooperării în comunitatea dumneavoastră): Consolidarea merge foarte lent. 9. Vă rugăm să indicaţi raionul în care este situată gospodăria dvs. agricolă: satul Căzăneşti, raionul Teleneşti. Vă mulţumim pentru cooperare!

142 Business Plans Moldova Submission Details (1/2) 1.Cum evaluați relevanța planului de afaceri? A fost planul de afaceri relevant pentru necesitățile dvs. și activitatea dvs. agricolă? 1 Foarte relevant 2 În mare măsură relevant, însă cu câteva rezerve 3 Foarte relevant 4 Foarte relevant 5 Foarte relevant 2.Cât de potrivit este planul de afaceri? A fost planul potrivit și aliniat la capacitățile dvs., din punct de vedere a resurselor financiare, cunoştinţelor și know-how-lui, forței de Destul muncă de disponibile? potrivit, însă cu câteva rezerve (de exemplu, implementarea planului de afaceri ar putea dura 1 mai mult decât a fost stabilit inițial, unele aspecte 2 Foarte potrivit. 3 Foarte potrivit. Destul de potrivit, însă cu câteva rezerve (de exemplu, implementarea planului de afaceri ar putea dura 4 mai mult decât a fost stabilit inițial, unele aspecte minore nu 5 Foarte potrivit. 1.a Dacă ați ales varianta de răspuns mai degrabă irelevant sau absolut irelevant vă rugăm să specificaţi de ce considerați planul de afaceri irelevant pentru necesitățile dvs.: 2.a Dacă ați ales răspunsul mai degrabă nepotrivit sau absolut nepotrivit, vă rugăm să specificați impedimentele, care fac planului de afaceri nepotrivit: 3.În ce măsură ați implementat planul de Planul afaceri de afaceri a fost implementat în întregime. În prezent este principalul document pe care ne 1 bazăm la planificarea activităților noastre. Planul de afaceri a fost implementat parțial, dar nu 2 am Planul de afaceri a fost implementat parțial, dar nu 3 am Planul de afaceri încă nu a fost implementat, dar 4 intenționăm să o facem în viitor Planul de afaceri a fost implementat parțial, dar nu 5 am

143 Business Plans Moldova Submission Details (2/2) înregistrat Nu, implementarea planului sperăm ca în Nu, dar noi de afaceri nu a viitor planul de avut nici un afaceri va avea efect economic efecte pozitive asupra asupra activității activității noastre noastre 1 X 2 X 3 4.În cazul în care ați implementat planul de afaceri în întregime sau parțial, ați 4 5 X Da, am reușit să creștem productivitatea, grație unei planificări corecte Da, un efect al implementării planului de afaceri este că putem aplica pentru alocații financiare și subvenții (...) Da, ca urmare a planificării afacerii, înțelegem mai bine cererea pe piață și putem să o satis- Da, alte efecte pozitive (vă rugăm să specificaţi): A obtinut finantare. Asteapta demararea implementarii proiectului. (Obdrželi jsme financování. Projekt prozatím zahajujeme) Planul de afaceri s-a dove a fi un bun instrument pentru gestionarea gospodării dvs. agricole? Veți continua sa-l folosiți în viitor? Cu siguranță da Cu siguranță da Cu siguranță da Încă nu sunt sigur(ă) Cu siguranță da 6. Vă rugăm să indicaţi raionul în care este situată gospodăria dvs. agricolă: Hîncești Criuleni Ialoveni Drochia Drochia

144 Příloha č. 1: Příloha č. 2: Příloha č. 3: Příloha č. 4: Příloha č. 5: Příloha č. 6: Příloha č. 7: Příloha č. 8: Příloha č. 9: Příloha č. 10: Příloha č. 11: Příloha č. 12: Příloha č. 13: Příloha č. 14: Příloha č. 15: Příloha č. 16: Příloha č. 17: Příloha č. 18: Příloha č. 19: Shrnutí Hodnocení projektu Charita Hodnocení projektu Člověk v tísni Hodnocení projektu ČZU Hodnocení projektu UZEI Seznam zkratek Seznam prostudovaných zdrojů a dokumentů a odborné literatury Přehled realizovaných rozhovorů Přehled hlavních závěrů a doporučení Zpracované dotazníky Rámcové dotazy individuálních rozhovorů Výsledky dotazníkových šetření Tabulka vypořádání zásadním připomínek referenční skupiny, gestora a realizátorů Shrnutí v anglickém jazyce Zadávací podmínky Logické rámce projektů Analýza nákladů na administraci, řízení a koordinaci projektů Stručný popis hodnocených projektů Úkoly evaluace a jejich dekompozice

145 připomínka číslo autor odkaz obsah připomínky vypořádání 1 Člověk v tísni Hodnocení projektu ČvT, s. 1 In fact the document Agriculture and Rural Development Strategy (August 31st2013) does mention the organic agriculture. There is the section: 52. Measure 2.2. Support environmentally friendly production technologies and products ensuring biodiversity. Another way of ensuring sustainable management of natural resources in agriculture is the provision of environmentally friendly production technologies and products. Organic production should be supported in this regard, especially as demand for such products is increasing on international markets. Organic farmers should also be assisted in meeting the standards and implementing the procedures required by international markets and organizations. Supporting energy crops production is another way of making agricultural production sustainable and profitable at the same time. Moreover, low quality and unproductive agricultural land should be considered for afforestation in order to increase Odkaz na opatření 2.2 Strategie doplněn. Zároveň ovšem biodiversity as well as decrease soil erosion while also contributing to water conservation. upozorňujeme, že dané opatření není zařazeno pod cíl Other sections are also mentioning organic agriculture. "Zvyšování konkurenceschopnosti sektoru zemědělství a Also, the Ministry of Agriculture has developed a Program potravinářství", ale pod cíl "Zajištění udržitelného Development of organic agri-food products managementu přírodních zdrojů." Podobná úprava which has specific actions for organic agriculture, although no financial means zapracována také do projektu Charity. have been assigned. This Program has been developed including inputs from the PIN Action Team (according to the Ministy representative Mr. Senic). Also, during direct meetings with deputy ministers we received expression of their support for our efforts to develop organic agriculture. The same was expressed by their letter of support submitted by the Ministry to the CZDa. One issue to be added: The fresh government will be in power after the elections on November 30th, so there is a chance for more suport from the Ministry, and we are planign advocacy to present organic farming as a possibility to reach EU market (via our export component). We also received declared support from the Investment Support Team under the Prime Minister Office (Mr. Maxim Popov).

146 2 Člověk v tísni Hodnocení projektu ČvT, s. 5 Jak je ze závěrečné zprávy zřejmé, hodnocení je výsledkem komparace jednotlivých realizátorů. Z komparace vyplývá, že náklady na řízení, management a koordinaci byly u jiných typů realizátorů nižší. Rovněž podotýkáme, že jsme, stejně jako u ostatních projektů, do nákladů na management a ZÁSADNÍ - Pokud se dle evaluátora jedná relativně vysoký podíl, je třeba uvést k čemu se administraci projektu - na rozdíl od kalkulace Člověka v tísni - vztahuje. Dle zkušenosti realizátora je 15% na osobní náklady u tohoto typu projektu zahrnuli také náklady na koordinátora projektu v Moldavsku adekvátní a odpovídá výši, kterou jiné organizace a donátoři pokládají za přiměřenou. Žádáme v celkové výši cca Kč (řešeno subdodavatelsky, jasně uvést k jakému standardu se hodnocení vztahuje nebo ho odstranit. nikoliv pracovní smlouvou) a náklady na provoz kanceláře v celkové výši cca Kč. Při jejich započítání dosahuje podíl nákladů na management a administraci projektu cca 20 % rozpočtu. Formulace "Osobní náklady" je v textu hodnocení nepřesná a byla upravena. 3 Člověk v tísni Hodnocení projektu ČvT, s. 6 ZÁSADNÍ Považujeme za nedostatek evaluátora, že se nepokusil od realizátora zjistit, jaké služby byly partnery (subdodavateli) zajišťovány a financovány v daných letech. Zejména v roce 2012 částka 680,000 Kč rozhodně nezahrnuje pouze školení, ale také přípravu a tisk příruček (cca 70,000 Kč), práci na tvorbě akčního plánu (cca 150,000, zajištění 3 denního školení/studijní návštěvy v Německu zaměřené na marketing (cca 150,000 Kč bez letenek). Školení v Moldavsku s využitím zahraničních expertů navíc v daném roce proběhla 4 (Lektoři: Jansen, Valeška, Richter, Hluchý, Mitáček) z celkovým počtem 12 školících dnů, což znamená náklady cca 25,000 Kč na školící den, do čehož je třeba započítat dny na přípravu, cestovné, ubytování, atd... V roce 2013 byly náklady na tyto služby také vysoká, část již však byla financována projektem USAID. Na vyžádání můžeme dodat rozklad přesných nákladů na jednotlivé aktivity. Vycházíme z vyúčtování projektů, které mu bylo předáno. V roce 2012 obsahuje vyúčtování položku "5.2.2 Školení pro zemědělce a konzultační střediska v EZ v Moldavsku (Bioinstitut EkoConnect)" s celkovým nákladem Kč. Pokud realizátor poskytne podrobnější vyuúčtování takto nadepsané kumulativní položky, rádi hodnocení upravíme (doporučení směřující na zvýšení podrobnosti finančního vykazování je součástí ZZ). S ohledem na formulaci názvu této rozpočtové položky jsme neměli důvod se domnívat, že je pod ní zahrnuto více nákaldů. Počty školení byly upraveny. 4 Člověk v tísni Hodnocení projektu ČvT, s. 13 PODRUŽNÁ - S tím nesouhlasíme. Projekt zahrnoval subjekty na různém stupni rozvoje, ale přístup k nim diferencoval. U některých aktivit měly zapojené subjekty rovné podmínky (grantová výzva). To, jak to vnímají jednotlivé subjekty je věc další, jinak řečeno, nikdy se nelze zavděčit všem. Při hodnocení jsme zaznamenali z několika zdrojů, že mezi zapojenými producenty vznikly relativně silné frikce. Tuto skutečnost jsme se pokoušeli podrobně analyzovat a zjištění je, dle našeho názoru, relevantní. Je možné otevřít při prezentaci.

147 5 Člověk v tísni Závěrečná zpráva, s. 22 PODRUŽNÁ: The earleir comment about the demarcation instead of coordination is not balanced to represent the reality, and perhaps it was more the impression from the HQ level of PIN and Caritas. At the level of project implementation in Moldova the functional coordination and taking over the clients did take place, especially in PIN was in close contact with the ProRural Invest (local partner of Caritas). As a results 3 farmers initially involved in the Caritas project were taken over and received significant further support in the PIN project. There were: (1) Vitalie Pintilei /small grant from PIN in 2013/; (2) Victor Birnaz /small grant in 2014/; (3) Vasile Onica /hosting an open day event in Furthermore ProRural Invest is recommending further farmers for te PIN export component. Also, In the last 2 years PIN project eam and cooperating farmers were participating in activities of Caritas/ProRural Invest. Both PIN and Caritas undertook joint advocacy towards the Ministry of Agriculture in Notwithstanding of that, it should be kept in mind that certain distance between the both NGOs does exist, and relates also to the fact that both NGOs do compete with each other for funding of the same donors in Czech Republic. This may be seen as critical but in fact it is a part of reality of NGO community. Vyjádření ZZ v tomto smyslu částečně upraveno, je možné diskutovat na prezentaci. Zároveň je ovšem nutné upozornit, že k uvedenému "předávání" klientů došlo ve větší míře až v roce 2014, tedy poté co skončil projekt Charity (a jejího partnera ProRural Invest) a projekt Člověka v tísni již byl financován ze zdrojů USAID, nikoliv ZRS ČR. 6 Člověk v tísni Závěrečná zpráva, s. 27 ZÁSADNÍ - Náklady 15% na osobní náklady jsou adekvátní a běžné u projektů. Jiná je situace u projektu krátkodobého vyžadujícího několik výjezdů). Další je otázka způsobu vykazování nákladů na administraci, která může budit dojem, že u některých subjektů jsou tyto náklady nižší. Viz připomínka č. 3. Do nákladů na management a koordinaci projektů započítáváme také nákldy na koordinátora proejtku (realizováno subdodavatelsky) a na provoz kanceláře - stejně jako u ostatních projektů. Detaily k vyčíslení ODHADU nákladů na řízení, koordinaci a administraci projektů jsou uvedeny v příloze 7 Člověk v tísni Závěrečná zpráva, s. 31 ZÁSADNÍ Rozdíl v cenách mezi místními a zahraničními školiteli samozřejmě existuje, avšak hodnotitel chybně počítal souhrnnou cenu za dodávky subdodavatelů jako cenu pouze za školení. Přitom v této částce byly zahrnuty další významné aktivity jako produkce a tisk příručky, tvorba národního akčního plánu EZ, studijní návštěva zemědělců do zahraničí, atd. Viz připomínka č Člověk v tísni Závěrečná zpráva, s. 39 Dle našeho názoru není podpora rozvoje ekologického zemědělství jako nástroje pro podporu konkurenceschopnosti zemědělců účelná, pokud "vyžaduje", ZÁSADNÍ finanční podporu pouze pro konverzi považujeme za velmi problematickou, neboť aby zemědělec nejprve prošel několika lety konverze, která nemotivuje zemědělce, aby po období konverze pokračoval v EZ. Zemědělci pak mají tendenci má výrazně negativní dopad na jeho hospodaření, bez spíše pobírat podporu, za to, že zemi intenzivně nevyužívají a po získání podpory se vrací ke jakékoliv kompenzace. Zároveň ale nepovažujeme za konvenčnímu hospodaření. Nedoporučujeme tuto podmínku. hospodárné, aby byla tato kompenzace financovaná z prostředků ZRS ČR. Dle našeho nárou jde o vhodný námět pro diskuzi při prezentaci.

148 9 ČRA Závěrečná zpráva, s. 26 ČRA společně s USAID financuje projekt Rozvoj ekologického zemědělství v Moldavsku. Z posledních jednání se zástupci USAID je také patrné, že USAID má zájem o pokračování podpory organického zemědělství a o pokračování spolupráce se ZRS ČR v této oblasti. Podporu ze strany USAID (alespoň prozatím) nepovažujeme za systematickou - jde o podporu z USAID Emerging Donors Fund. Z realizovaného rozhovoru se zástupci USAID v Kišiněvě v červnu 2014 jsme nenabyli dojmu, že by se USAID chystal tuto oblast systematicky podporovat (otázce jsme se explicitně věnovali). Informace o vstupu USAID do projektu ČvT doplněna 10 ČRA Závěrečná zpráva, s. 23 ČRA opakovaně vyvíjela nátlak na ČvT i na Charitu, přesněji usilovala o propojení mediálních aktivit a zpřístupnění školení pro cílové skupiny obou projektů a spolupráci expertů. Nicméně evidentně nebylo v silách obou realizátorů spolupracovat a jejich schopnosti k dosažení synergie se zřejmě zcela vyčerpala demarkací působení obou projektů. Z druhé strany se jedná o poměrně etablované realizátory, kteří své aktivity běžně koordinují s jinými implementačními partnery, místními institucemi a jinými donory aniž by tuto činnost musela ČRA řídit. Spolupráce s jinými aktéry je standardní imperativ na řízení projektů mezinárodní spolupráce. Navíc se jedná o organizace komunikující stejným jazykem a ze stejného kulturního prostředí. Kapacity ČRA nejsou dostatečné pro koordinaci silou vnucené spolupráce a z tohoto důvodu nebylo přistoupeno k intenzivnějšímu a dlouhodobému tlaku na oba realizátory. ČRA nedisponuje trvalou přítomností v partnerské zemi, která je nezbytná pro sektorovou koordinaci projektů. Domníváme se, že jde o relevantní doporučení, je možné jej diskutovat během prezentace 11 ČRA Domníváme se, že nejistota ohledně budoucího financování byla vyšší právě proto, že došlo k rozdělení alokace - realizátoři tak nemohli pracovat s jednoznačnou informací, Závěrečná zpráva, s. 4-5, 29 Realizátoři dotačních projektů nemají nikdy jisté financování na následující roky. Dotační rozhodnutí vždy pokrývá pouze jeden rok implementace projektu. Tato pra jak by mohla vypadat alokace pro jejich projekt v následujících letech (a zda vůbec bude poskytnuta). Je možné diskutovat v rámci prezentace 12 ČES obecná Nadále je špatně aplikováno kritérium efektivnosti nemůže být hodnoceno pouze na základě aktivit a výstupů. Hodnocení aktivit a výstupů spadá pod kritérium efektivity. Při vyhodnocování kritéria efektivnosti jsme se, v souladu se vstupní zprávou, zaměřili na kvantifikaci cílů projektů a to, jak byly naplněny - a to jak na úrovni výstupů, tak i výsledků a dopadů. Problémem ovšem je, že většina hodnocených projektů poskytuje relevantní data pouze na úrovni výstupů. Hodnocení míry, do které projekt naplňuje své celkové cíle bylo proto nutné realizovat plně na základě terénního výzkumu. Takové hodnocení ovšem již prakticky nelze izolovat od hodnocení dopadů projektu. Z důvodu, aby se hodnocení v evaluačních zprávách nezdvojovalo jsme proto výsledky sběru primárních dat a informací souhrnně uváděli v kapitole dopady.

149 13 Charita 14 Charita 15 Charita 16 Charita Hodnocení projektu Charita, s. 2 Hodnocení projektu Charita, s. 3 Hodnocení projektu Charita, s. 3 Hodnocení projektu Charita, s. 4 Podle konzultací s představiteli Českého institutu pro akreditaci, je evropská akreditace časově i finančně náročná. Bez vnější finanční podpory není možné, aby agentura Certificat- Eco pokryla náklady s tím spojené. Charita ČR v roce 2013 podala projekt v rámci programu CEI Know-how Exchange Programme, který měl trvat 19 měsíců a byl zaměřený na získání mezinárodní certifikaci pro Certificat-Eco. Byla naplánována certifikace prostřednictvím Českého Institutu pro Akreditaci. Je tedy možné tvrdit, že nové alternativy byly ze strany realizátora hledány. S jistou zkratkou je možné říci, že projekt v pozici rozsévače, který se snaží rozsít co nejvíce semen (vzdělávání, business plány, atd.), už ale nijak neřeší to, která z nich se uchytí (a proč se uchytí) a která naopak ne. Toto tvrzení je neobjektivní, prosím o odstranění z evaluační zprávy. Dle zjištění se evaluátor dotazoval uvedených osob Co získali díky účasti na projektu. Ti většinou odpověděli nic neboť se domnívali, že je dotazem míněn grant či zařízení pro jejich podnikání. Z jejich pohledu není školení či vypracování obchodních plánů hodnoceno jako získání nějaké pomoci. S komentářem souhlasíme, podpora kapacity certifikačních orgánů je uvedna mezi doporučeními Doplněno, v daném kontextu jsme ovšem měli na mysli především budování individuálních partnerství, zapojení rumunských certifikačních orgánů, nebo jiné kreativní způsoby, jak dostat produkci některých zemědělců do EU. Šlo o zkratku, nicméně rozumíme, že mohla být interpretována zavádějícím způsobem, připomínka tedy akceptována Předmětný text hovoří o tom, že pouze 5 z dotázaných zemědělců potvrdilo, že jim v projektu byl zpracován business plan. Takto byl koncipován telefonický rozhovor - v první řadě tazatelé sdělili oslovenému respondentovi, že jim, dle našich informací, byl v rámci projektu zpracován business plan a požádali je o potvrzení této informace. Až poté se dotazovali na další dotazy 17 Charita Hodnocení projektu Charita, s. 4 (kupříkladu slučují náklady na aktualizaci tréninkových modulů s náklady na zpracování business plánů a vyjadřují je měsíčním paušálem) Není pravda, v rozpočtu tvoří jasně oddělené položky Viz rozpočtová položka 5.3 z finanční zprávy za roky 2012 a 2013: "5.3 Expertní služby (aktualizace tréninkových modulů, vypracování 30 podnikatelských plánů)" ; celková výše nákladu činí cca Kč. 18 Charita Hodnocení projektu Charita, s. 4 - Finanční manažer byl začleněn do projektu až v posledním roce při jeho uzavírání, což považujeme z hlediska kontroly finančních záležitostí projektu jako adekvátní výdaj. - Je třeba zohlednit inflaci a proměnlivost kurzu, obzvláště pro rok Dále je třeba vzít v potaz, že tyto pozice se aktivně podílely na přípravě projektových aktivit, jinak by expertní služby, které jsou fakturovány zvlášť, dosahovaly vyšších částek. - Cena specializovaných odborníků je v rozvojových zemích značně vysoká. Pokud chceme získat schopné a výkonné spolupracovníky, je třeba tyto ceny akceptovat, ačkoliv mnohdy značně převyšují platy v českém neziskovém sektoru. Nezpochybňujeme relevanci nákladu, pouze představujeme jejich výčet a komparaci s jinými projekty.

150 19 Charita Hodnocení projektu Charita, s. 9 13% z celkového počtu účastníků projektu úspěšně podniká v ekologickém zemědělství. Zároveň tito ekologičtí zemědělci činí 18% z celkového počtu ekologických zemědělců zaregistrovaných na Ministerstvu zemědělství. Tuto informaci jsme v závěrečné zprávě projektu nezaznamenali, budeme rádi, pokud nám budou poskytnuty detaily. Pokud má mít vypovídací hodnotu ve vztahu k hodnocení udržitelnosti, je nutné podrobnějí analyzovat - s jakou periodou po poskytnutí podpory realizátor zjišťoval, zda příjemce úspěšně podniká v EZ, jaká část z nich v EZ podnikala před poskytnutím podpory, atd.

151 Příloha č. 1: Příloha č. 2: Příloha č. 3: Příloha č. 4: Příloha č. 5: Příloha č. 6: Příloha č. 7: Příloha č. 8: Příloha č. 9: Příloha č. 10: Příloha č. 11: Příloha č. 12: Příloha č. 13: Příloha č. 14: Příloha č. 15: Příloha č. 16: Příloha č. 17: Příloha č. 18: Příloha č. 19: Shrnutí Hodnocení projektu Charita Hodnocení projektu Člověk v tísni Hodnocení projektu ČZU Hodnocení projektu UZEI Seznam zkratek Seznam prostudovaných zdrojů a dokumentů a odborné literatury Přehled realizovaných rozhovorů Přehled hlavních závěrů a doporučení Zpracované dotazníky Rámcové dotazy individuálních rozhovorů Výsledky dotazníkových šetření Tabulka vypořádání zásadním připomínek referenční skupiny, gestora a realizátorů Shrnutí v anglickém jazyce Zadávací podmínky Logické rámce projektů Analýza nákladů na administraci, řízení a koordinaci projektů Stručný popis hodnocených projektů Úkoly evaluace a jejich dekompozice

152 Příloha č. 14: Shrnutí v anglickém jazyce Executive summary Executive summary It was the task of this evaluation to assess the engagement of Czech Foreign Development Cooperation (FDC) in the sector of agriculture in Moldova. An evaluation of this kind does not only analyze the basic evaluation criteria on the level of implemented projects, even more importantly, it evaluates the FDC activities in the sector as a whole. It analyses potentials and opportunities for association of the development activities into broader initiatives, assesses the coordination and communication among the actors of Czech FDC as well as with other donors active in the same sector and country, etc. The sector evaluation should provide aggregated knowledge for deciding on the further aiming of FDC support to agriculture and its relevant targeting with regard to strategic needs of Moldovan farmers, capacities of the Czech FDC (most importantly financial ones) and activities of other donors. The sector evaluation is based on the evaluation of four projects supported in the sector of agriculture between 2011 and Those projects may be considered as pilot projects as the experience from their implementation represents a key input for the future aiming of Czech FDC in this sector. Following projects were supported: Support to the development of ecological agriculture in Moldova implemented by Caritas Czech Republic Development of ecological agriculture in Moldova implemented by People in Need Increasing the competitiveness and efficiency of Moldovan small and medium farmers by their orientation towards the production with high added value carried out with selected target groups in the Anenii Noi, Telenesti and Singerei regions implemented by the Czech University of Agriculture Development of Moldovan small farmers' business skill by enhancing knowledge transfer implemented by the Institute of Agricultural Economics and Information All of the implemented projects provide support to small and medium farmers for the development of their enterprises (as a key potential for development of the rural areas of Moldova). They were aiming at raising the efficiency of the farmers by the means of shifting their orientation to goods of higher added value, organic production or by raising their business skills. Therefore, strong interlinking has been observed among the projects on the level of their focus as well as target groups. However, the method by which the projects intended to trigger the growth of small and medium farmers varies. Those differences in the method enable to compare which approaches and methods are more relevant, effective, efficient, and sustainable and generate better impacts when it comes to achieving a similarly defined target. Implemented activities and projects are consistent with the needs of the Moldovan agriculture sector as they have been defined in the Strategy for development of agriculture and rural areas (2011) as well as formulated by the target groups, project partners or representatives of national authorities of Moldova. Activities aimed at development of cooperation between small and medium farmers show the greatest compliance with the needs of the sector. However, this is also a field of activity in which a significant number of other international donors is engaged with significantly larger volumes of support. Therefore, the evaluator agrees that support of the Czech FDC in this field is relevant and necessary, however, it must be precisely focused. It should not aim at fulfilling the needs (mostly of investment nature) of developed localities, it should rather aim at building of basic capacities for cooperation in localities that are for the time being too small or weak to receive support from other resources. Likewise the support to the development of organic agriculture proved to be a relevant tool with regard to the overall goal of the intervention, however, its complexity must be observed. In this 1

153 Příloha č. 14: Shrnutí v anglickém jazyce Executive summary regard an intensive support to smaller number of projects has turned out more relevant than providing insufficiently deep and complex support to larger target group. The relevance of the way how the projects were implemented is not without reservations. Among the most notable issues that diminish the relevance of the project should be mention the ex-post elimination of some elements of the projects intervention logics (as an effect of lowering the allocated finances as well as financial uncertainty in multiannual horizon) and insufficient stress on bringing the production to relevant markets and its marketing (i.e. dominant orientation on the production site). One of the weakest points of the Czech FDC in the agricultural sector that has been identified with regard to its effectiveness was the division of its financial allocation among three projects. As a result of that the costs of administration, management and coordination of the projects did rise it was necessary to establish three independent systems of administration and management. Moreover, some weak points in the system of project monitoring created a strong barrier to detailed analysis of effectiveness of the Czech FDC to the agricultural sector. As their result, the evaluator was unable to analyze the effectiveness on the level of single activities and compare their costs with their outputs, analyze and compare itemized budgets or study in detail the costs of management and administration with regard to the types of implementers. Evaluated project did not show any problems when it comes to fulfillment of their planned outputs. However, those had to be revised on the beginning of the projects implementation due to the division of the financial allocation. The implementers thus either limited the scope of their activities and completely eliminated some of them or they decided to reformulate the project s intervention logic as whole in the light of the new conditions. The evaluation shows that the second approach is more appropriate since the elimination of a part of originally planned activities damages the internal coherence of a project which can lead to lowering its efficiency. The project partners as well as target groups representatives see an added value of Czech FDC projects compared to projects of other donors in the involvement of experts with an experience with transformation of the sector. Study visits have proven to be another example of very efficient as well as effective tool of transfer of know-how and good practice. One of the threats to efficiency of projects is the incorrect targeting of the support with respect to activities of other donors. This threat applies primarily to the support for establishment of cooperatives. Engagement of strong local partner with significant insight into other donors activities in this field (on which it takes part) has proven to be an efficient countermeasure against this threat in the context of lacking systematic coordination of the sector. Sharp focus of the support that takes into account the scope of available resources is a key factor of an efficient intervention, especially so within activities aimed at building of cooperation among farmers. None of the implemented projects has been assessed as unreservedly sustainable. One of the crucial issues of sustainability is the time factor some of the initiatives did not have enough time for sufficient implementation of their activities and, to some extent, they leave the work unfinished. That represents a serious threat to the sustainability of such initiatives. Moreover, project in the agricultural sector have to take into account the length of growing cycle outcomes of realized activities will actually show themselves first at the end of the plant s growing cycle; proper testing of revised production technologies and processes requires several repetitions of the testing. Another decisive factor of sustainability of a project s outcomes is the profitability of the new or revised production method. Production in a cooperative or in the mode of organic planting must be profitable for supported farmers. However, the profitability cannot be ensured only by the sole revision of the production technology the production must be successfully sold. The successful placement of a farmer s production on an appropriate market segment that will ensure the economic return represents a fundamental factor of sustainability of an intervention. However, markedoriented activities were in some projects rather neglected, which results in the fact that the sustainability of a part of outcomes is not guaranteed. 2

154 Příloha č. 14: Shrnutí v anglickém jazyce Executive summary Actual economic impacts that would correspond with the overall goal of the Czech FDC engagement in Moldovan agricultural sector (i.e. strengthening the competitiveness of supported farmers) do occur in a longer time horizon thus for the time being it is not possible to capture them robustly in economic data of the target group. However, the analysis did identify some positive trends especially in the case of established cooperatives (their representatives do already register an increase of some components of their competitiveness in tens of percent, however, those are, for the time being, only estimates, not objective data). Similar trends were noted by a part of the target group supported in the field of organic production. This target group, however, clearly demonstrates the correlation between positive economic impacts and a stress on market-oriented activities. In case that a farmer converts to organic farming but does not accordingly focus on the distribution of his/her production to relevant target groups (whose members are willing to pay adequate prices) it is likely that his/her economy will even worsen by maintaining the traditional distribution mode (selling on a marketplace or to dealers) (s)he will not get a higher price for organic products which are, on the other hand, more costly to grow. Moreover, support to the development of organic production does have to take into account a higher number of external factors when it comes to fulfilling the overall goals of the invtervention. The activities of Czech FDC in the agricultural sector did produce some positive side effects on the level of communities. Projects did encourage participation of citizens on community life and on initiatives aimed at its development. Also the promotion of modern approaches to public governance based on intensive participation of relevant stakeholders and bottom-up formulation of public agenda was appreciated. Positive impacts of the Czech FDC initiatives to environmental issues have been registered. That is the case especially with projects aimed at the advancement of organic farming which directly contribute to promotion of managements friendly to natural resources and support the biodiversity and soil protection. Also other projects show some indirect positive effects on the environment, such as reducing the volume of application of mineral fertilizers. No negative impacts on the environment have been registered. None of the projects registers direct implications on the issues of gender, however, some activities were directed on women and their position in the traditional model of farming. Strong synergy potentials have been identified between some of the projects. Once they promoted similar approaches to the strengthening of competitiveness of their target groups, they could have benefited from mutual cooperation in creation of training modules, share their lectors, interlink their target groups, coordinate their marketing activities, etc. However these synergies were actually exploited to a very limited degree. The projects in question were planned independently and did not count with mutual interaction when formulating their intervention logics. Coordination and cooperation would have to occur first in the implementation phases however, the implementers were not sufficiently motivated to do so. The key concern of a project implementer is to implement in accordance with the project documentation and achieve the formulated goals; coordination and division of tasks could, however, endanger the administrative (not actual) achievement of some of the targeted outputs. Therefore, if a higher degree of coordination of implemented projects is to be achieved, it must be formulated already in the projects preparatory phases, moreover, coordination between projects must be facilitated by the donor. The following recommendations to the involvement of Czech FDC in the sector of agriculture in Moldova were formulated on the basis of evaluation: With regard to the limited budget of FDC for the support of agriculture in Moldova we recommend narrowing / specifying its goal. We suggest the following overall goals: Support to stabilization of rural localities and poverty reduction (by the means of support to cooperation between farmers), development of human resources in agriculture and pilot projects to verify the effectiveness of support to organic agriculture as a tool to strengthening the competitiveness of small and medium farmers. 3

155 Příloha č. 14: Shrnutí v anglickém jazyce Executive summary We recommend maintaining the support to establishment of cooperatives in specific localities. The support should focus on small localities that cannot yet qualify for support of big donors. We recommend to implement rather a small number of projects with larger financial scope and a systematic approach to the issue at hand. On the contrary, we no strongly advise against ex-post division of allocation among several projects (if a subsidy model is applied). We recommend the continuation of support to development of organic farming in Moldova as a tool for raising the competitiveness, however, in the form of pilot projects aimed at systematic acquiring of good practice among a rather limited number of farms. If the support to organic farming is maintained among goals of FDC in Moldova in the agricultural sector as formulated in previous recommendation, it is advisable to realize projects aimed at creating and strengthening of networks between Moldovan producers and purchasers in the Czech Republic / EU. Strengthen the coordination of Czech FDC activities with other donors in the sector and support the formalization of such processes. In the case that the support to creation and development of cooperation is maintained, we recommend that prolonging the time frame for implementation of such projects to 5 years is considered. Increase the accent on projects financial reporting so that it would be possible to analyze itemized financial reports (not only cumulative costs), associate costs with individual activities (so that calculation of costs of an unit of output would be enabled) and separate costs of the actual project activities from costs of administration, management and coordination of the project. Systematize the project monitoring on the level of outcomes increase the stress on formulation of monitoring indicators that would be relevant to project outcomes (goals) and the quantification of their target values. Strengthen the processes of collection of quantitative data from project beneficiaries most importantly their economic indicators collected on the level of individual supported farms. Strengthen the processes of collection of feedback from the supported participants also with some delay from their receiving the support. Strengthen and facilitate coordination between thematically and geographically related projects so that their synergies would be fully exploited. Strengthen the emphasis on market-oriented activities in the projects. Maintain the stress on professional qualification of the experts as well as their origin from the Czech Republic or other EU countries from the Central and Eastern Europe in projects implemented on grass roots level. Maintain the stress on transfer of good practice by the means of study visits. 4

156 Příloha č. 1: Příloha č. 2: Příloha č. 3: Příloha č. 4: Příloha č. 5: Příloha č. 6: Příloha č. 7: Příloha č. 8: Příloha č. 9: Příloha č. 10: Příloha č. 11: Příloha č. 12: Příloha č. 13: Příloha č. 14: Příloha č. 15: Příloha č. 16: Příloha č. 17: Příloha č. 18: Příloha č. 19: Shrnutí Hodnocení projektu Charita Hodnocení projektu Člověk v tísni Hodnocení projektu ČZU Hodnocení projektu UZEI Seznam zkratek Seznam prostudovaných zdrojů a dokumentů a odborné literatury Přehled realizovaných rozhovorů Přehled hlavních závěrů a doporučení Zpracované dotazníky Rámcové dotazy individuálních rozhovorů Výsledky dotazníkových šetření Tabulka vypořádání zásadním připomínek referenční skupiny, gestora a realizátorů Shrnutí v anglickém jazyce Zadávací podmínky Logické rámce projektů Analýza nákladů na administraci, řízení a koordinaci projektů Stručný popis hodnocených projektů Úkoly evaluace a jejich dekompozice

157 Ministerstvo zahraničních věcí České republiky Ministry of Foreign Affairs of the Czech Republic MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČR VYHLAŠUJE VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ NA PLNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY MALÉHO ROZSAHU S NÁZVEM KOMPLEXNÍ VYHODNOCENÍ ZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY V ZEMĚDĚLSTVÍ V MOLDAVSKU A VYZÝVÁ K PODÁNÍ NABÍDKY INFORMACE O ZADAVATELI Název zadavatele: Česká republika Ministerstvo zahraničních věcí Identifikační číslo: DIČ: MZV není plátcem DPH Sídlo zadavatele: Loretánské náměstí č. 101/5, Praha 1, PSČ Ve věcných rozhodnutích a ve věcech smluvních zastupuje zadavatele: PhDr. Zuzana Hlavičková, ředitelka odboru rozvojové spolupráce a humanitární pomoci Zaměstnanec pověřený organizací výběrového řízení: Mgr. Dita Villaseca B. Kubíková, odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci MZV tel.: , Předmět veřejné zakázky (NIPEZ Služby profesionálních poradců) Předmětem výběrového řízení je komplexní vyhodnocení aktivit zahraniční rozvojové spolupráce ( ZRS ) ČR v Moldavsku, v sektoru zemědělství. Východiskem pro sektorovou evaluaci budou následující čtyři projekty realizované v gesci České rozvojové agentury. Podpora rozvoje ekologického zemědělství v Moldavsku (dotace) gestor: Česká rozvojová agentura realizátor: Charita ČR období realizace: celkové čerpání prostředků ze ZRS ČR: 5,7 mil. Kč Rozvoj ekologického zemědělství v Moldavsku (dotace) gestor: Česká rozvojová agentura realizátor: Člověk v tísni, o.p.s. období realizace: celkové čerpání prostředků ze ZRS ČR: 5,4 mil. Kč 1

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost U S N E S E N Í Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost číslo 3 ze dne 5. prosince 2007 ke Kritériím pro výběr projektů Operačního programu Praha

Více

Podnikatelský záměr - PZ (Osnova)

Podnikatelský záměr - PZ (Osnova) Příloha č. 5 Podnikatelský záměr - PZ (Osnova) 1 Identifikační údaje žadatele o podporu 1.1 Obchodní jméno, sídlo, IČ/DIČ 1.2 Jméno a příjmení osoby statutárního zástupce žadatele/osoby oprávněné jednat

Více

PRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ

PRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ RADA PRO VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE PRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ 1. Úvod Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2009 až 2015

Více

Roční evaluační plán

Roční evaluační plán Roční evaluační plán Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Severozápad na rok 2008 návrh verze 1.0 strana 1 z celku 9 EVIDENCE PROCESU PŘÍPRAVY, SCHVÁLENÍ A REVIZÍ (ČÁSTI) EVALUAČNÍHO PLÁNU

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

AKADEMIE VEŘEJNÉHO INVESTOVÁNÍ

AKADEMIE VEŘEJNÉHO INVESTOVÁNÍ Poodhalte budoucnost českého zadávání, aneb co nás čeká a nemine AKADEMIE VEŘEJNÝCH INVESTIC AKADEMIE VEŘEJNÉHO INVESTOVÁNÍ Ing. Klára Dostálová Ministerstvo pro místní rozvoj ČR STATISTIKA ČERVENEC

Více

Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti

Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti Ministerstvo zemědělství 27.listopadu 2014 Program rozvoje venkova 2014-2020 spolufinancován z Evropského zemědělského fondu

Více

Kritérium. Vazba na cíle výzvy (oblasti podpory OP LZZ) A3 Zhodnocení cílů projektu 40 % 8 % C1 Kompetence žadatele 60 % 6 %

Kritérium. Vazba na cíle výzvy (oblasti podpory OP LZZ) A3 Zhodnocení cílů projektu 40 % 8 % C1 Kompetence žadatele 60 % 6 % Vzdělávac vací projekty financované ESF aneb jak to vidí hodnotitel Věcné hodnocení - úkol pro hodnotitele Základní zásady o Žádosti často obsahují obecné formulace, které je možné interpretovat různě

Více

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER IVIII. Setkání starostů a místostarostů Plzeňského kraje 4. 10. 2012 Plzeň HISTORIE METODY LEADER V ČR 2004 2006 2004 2008 2007 2013 2014 2020 LEADER+

Více

Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020

Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020 Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020 posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací zlepšení přístupu, využití a kvality informačních a komunikačních technologií

Více

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PROJEKTŮ

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PROJEKTŮ SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PROJEKTŮ CZ.1.04/1.1.00/46.00001 Prohlubování a zvyšování úrovně odborných znalostí nelékařských zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků ve zdravotnictví se zaměřením

Více

Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008)

Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008) Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008) 1. Základní aspekty Obsah: 2. Monitoring a evaluace 3. Hodnocení implementace 4. Hodnocení principů Programu

Více

Strategie Technologické agentury ČR STRATA 2020. od myšlenek k aplikacím

Strategie Technologické agentury ČR STRATA 2020. od myšlenek k aplikacím Strategie Technologické agentury ČR STRATA 2020 od myšlenek k aplikacím Hlavní cíl: Hlavním cílem realizace STRATA 2020 je významně přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti České republiky a podpořit přechod

Více

Představení projektu Metodika

Představení projektu Metodika Představení projektu Metodika přípravy veřejných strategií Strategické plánování a řízení v obcích metody, zkušenosti, spolupráce Tematická sekce Národní sítě Zdravých měst Praha, 10. května 2012 Obsah

Více

SYNERGIE v přístupu k rozvoji venkova

SYNERGIE v přístupu k rozvoji venkova Společnost pro regionální ekonomicképoradenství SYNERGIE v přístupu k rozvoji venkova Paradoxy v rozvoji venkova Seminář Venkov 2011 1. února 2011 SYNERGIE V PŘÍSTUPU K ROZVOJI VENKOVA Výzkumný projekt

Více

A. Transfer technologií

A. Transfer technologií A. Transfer technologií Ověření / zdroj informace Potřeba / cílový stav Absence cílené politiky pro podporu inovací Absence vhodných programů pro podporu inovativního malého a středního podnikání (nedostatečná

Více

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Národní 3, 117 20 Praha 1 Zpracoval: Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Ing. Marcela Přesličková, tel.221 403 331, e-mail : preslickova@ kav.cas.cz str.1 1. Specifikace

Více

PŘÍLOHA 4: OBSAH SPECIFIKACE PROJEKTOVÉ FIŠE

PŘÍLOHA 4: OBSAH SPECIFIKACE PROJEKTOVÉ FIŠE PŘÍLOHA 4: OBSAH SPECIFIKACE PROJEKTOVÉ FIŠE Projektová fiše je souhrnnou informací o projektu, která slouží jako první vstupní informace k rozhodování o předběžném výběru projektu k realizaci a jeho spolufinancování

Více

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace.

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí Třanovice, 27. 4. 2015 Úvodní informace Posláním (misí) této strategie je přispět k všestrannému rozvoji Pobeskydí prostřednictvím

Více

Ing. Jana Košťálová Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech

Ing. Jana Košťálová Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech Ing. Jana Košťálová Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech Univerzita Pardubice Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech ESF fondy a aktuální rozšíření realizace projektů

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Mgr. Michal Kalman, Ph.D. 30.4.2015 Cíle programu přispět ke strukturálnímu posunu C R směrem k ekonomice založené: na vzdělané, motivované a kreativní pracovní

Více

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Deinstitucionalizace v České republice 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Situace v České republice Nízký počet pracovníků v přímé péči Nedostatek odborných pracovníků Nedostatečná kvalifikace

Více

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost U S N E S E N Í Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost číslo 12 ze dne 3. prosince 2008 k Evaluačnímu plánu Operačního programu Praha Konkurenceschopnost

Více

Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni

Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni Projekt Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni Operační program: Lidské zdroje a zaměstnanost Prioritní osa:

Více

OSNOVA PODNIKATELSKÉHO ZÁMĚRU (PZ)

OSNOVA PODNIKATELSKÉHO ZÁMĚRU (PZ) Příloha č. 4 OSNOVA PODNIKATELSKÉHO ZÁMĚRU (PZ) 1 Identifikační údaje žadatele o podporu 1.1 Obchodní jméno, sídlo, IČ/DIČ 1.2 Jméno a příjmení osoby statutárního zástupce žadatele/osoby oprávněné jednat

Více

Hodnotící kritéria programu RRC/07/2015

Hodnotící kritéria programu RRC/07/2015 Příloha č.: 11 Počet stran přílohy: 4 Hodnotící kritéria programu RRC/07/2015 Podpora vědy a výzkumu v Moravskoslezském kraji 2015 (dále jen program ) (schváleno usnesením rady kraje č. /. ze dne 14. 7.

Více

Strategický plán udržitelného rozvoje města Sokolov

Strategický plán udržitelného rozvoje města Sokolov Strategický plán udržitelného rozvoje města Sokolov Implementační dokument MĚSTO SOKOLOV May 29, 2015 Autor: Profesionální servis s.r.o. Mgr. Bc. Jindřich Hlavatý, PhD. Mgr. Bc. Miloš Podlipný Pro účely

Více

Mínění poskytovatelů dalšího vzdělávání o vzdělávání zaměstnanců v malých a středních podnicích

Mínění poskytovatelů dalšího vzdělávání o vzdělávání zaměstnanců v malých a středních podnicích Mínění poskytovatelů dalšího vzdělávání o vzdělávání zaměstnanců v malých a středních podnicích Zpráva o šetření Září 2010 Mgr. Eva Žilayová 1 Obsah: A) Úvod a metodologická část. 3 (cíl, účel, obsahové

Více

Evropská politika soudržnosti 2014 2020

Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Návrhy Evropské komise Politika soudržnosti Struktura prezentace 1. Proč Komise navrhuje změny pro roky 2014-2020? 2. Jaké jsou hlavní zmeny? 3. Jaké bude financování

Více

Anotace IPn. Individuální projekt národní

Anotace IPn. Individuální projekt národní Anotace IPn Individuální projekty národní Číslo P: CZ.1.07 Název P: Číslo výzvy: Název výzvy: Prioritní osa: blast podpory: Typ Kód a název oblasti intervence: Název Předpokládané datum zahájení a ukončení

Více

Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI

Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI Reg. č. CZ.1.04/4.1.00/D4.00003 Projekt Zefektivnění činnosti

Více

VÝVOJ ZÁVĚREČNÝCH ZKOUŠEK V UČEBNÍCH OBORECH, ANEB SITUAČNÍ ZPRÁVA A VÝHLED DO BUDOUCNA

VÝVOJ ZÁVĚREČNÝCH ZKOUŠEK V UČEBNÍCH OBORECH, ANEB SITUAČNÍ ZPRÁVA A VÝHLED DO BUDOUCNA 136 VÝVOJ ZÁVĚREČNÝCH ZKOUŠEK V UČEBNÍCH OBORECH, ANEB SITUAČNÍ ZPRÁVA A VÝHLED DO BUDOUCNA 1 ÚVOD A KONTEXT Ačkoliv autoři Bílé knihy (Národní program rozvoje vzdělávání v České republice 2001) v rámci

Více

Příprava integrované strategie rozvoje území 2014-2020 Východiska pro integrované strategie regionů 2014-2020

Příprava integrované strategie rozvoje území 2014-2020 Východiska pro integrované strategie regionů 2014-2020 Příprava integrované strategie rozvoje území 2014-2020 Východiska pro integrované strategie regionů 2014-2020 1 Dokumenty EU a ČR (Společný strategický rámec) 2 Venkov v Evropě Venkovské oblasti tvoří:

Více

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU v období 2014+ ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ zpracovatel Realizační

Více

POKYNY PRO ŽADATELE PŘÍLOHA C2 ZÁVAZNÉ OSNOVY PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI K AKCI PŘEDKLÁDANÉ DO GS JKS GRANTOVÁ SCHÉMATA SROP

POKYNY PRO ŽADATELE PŘÍLOHA C2 ZÁVAZNÉ OSNOVY PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI K AKCI PŘEDKLÁDANÉ DO GS JKS GRANTOVÁ SCHÉMATA SROP Moravskoslezský kraj POKYNY PRO ŽADATELE PŘÍLOHA C2 ZÁVAZNÉ OSNOVY PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI K AKCI PŘEDKLÁDANÉ DO GS JKS 28.6.2006 Strana 1 z 5 ZÁVAZNÁ OSNOVA STUDIE PROVEDITELNOSTI (SP) TITULNÍ

Více

Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL. Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje

Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL. Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje 10. prosince 2009 Hlavní body Strategie, cíl strategického řízení Implementace strategie

Více

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST 2007-20132013 PhDr. Kateřina Pösingerová, CSc. Samostatné oddělení duben 2008 Evropských programů

Více

Evaluace projektu Sociálně vyloučené lokality Ústeckého kraje Evaluační zpráva

Evaluace projektu Sociálně vyloučené lokality Ústeckého kraje Evaluační zpráva Evaluace projektu Sociálně vyloučené lokality Ústeckého kraje Evaluační zpráva Příloha Metodiky pro evaluaci dopadů nesoutěžních projektů OP Zaměstnanost 2014 2020 OBSAH MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ... 3 1 CÍL A

Více

Vzor auditní zprávy Kariéra projektového manažera začíná u nás!

Vzor auditní zprávy Kariéra projektového manažera začíná u nás! Vzor auditní zprávy 1 Zpráva z věcného auditu projektu s názvem (NÁZEV PROJEKTU) řízeného pro (NÁZEV SUBJEKTU NOSITELE PROJEKTU) Audit proveden v rozsahu: Fáze zahájení projektu Fáze navrhování projektu

Více

Školství MAS Region HANÁ

Školství MAS Region HANÁ Školství MAS Region HANÁ VIZE Materiální vybavení škol odpovídající 21. století, kvalitní pracovní podmínky pro pedagogy k zajištění moderní výuky, zlepšení podmínek i pro nepedagogické pracovníky škol.

Více

Pracovní jednání k přípravě místní rozvojové strategie MAS ORLICKO

Pracovní jednání k přípravě místní rozvojové strategie MAS ORLICKO Pracovní jednání k přípravě místní rozvojové strategie MAS ORLICKO pro období 2014 2020 Ing. Oldřich Žďárský předseda Ing. Ivana Vanická - manažerka POZVÁNKA V rámci cca. dvouhodinového programu bude přednesena

Více

MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC

MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC partner pro byznys inovace MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC Hlavní zaměření: Odborná specializace: EKONOMIKA a MANAGEMENT Inovační management Informační a komunikační technologie

Více

Evaluace v zahraniční rozvojové spolupráci České republiky. PhDr. Zuzana Hlavičková MZV ČR, odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci

Evaluace v zahraniční rozvojové spolupráci České republiky. PhDr. Zuzana Hlavičková MZV ČR, odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci Evaluace v zahraniční rozvojové spolupráci České republiky PhDr. Zuzana Hlavičková MZV ČR, odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci Evaluace v rozvojové spolupráci ČR do r. 2008 Rozvojové středisko

Více

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova na období 2014-2020 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Strategický rámec pro období 2014-2020 Strategie Evropa 2020 (EU 2020) Společná

Více

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2 1 A. Specifika podnikání 1. Východiska a cíle podpory vláda systematicky podporuje podnikání předpoklady a schopnosti MSP pro podporu - zmírňovat negativní důsledky

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Havířov

Více

Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu. Senát PČR 10. 4. 2014

Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu. Senát PČR 10. 4. 2014 Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu Senát PČR 10. 4. 2014 Systém výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) v ČR Legislativa VaVaI zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experiment. vývoje

Více

Vstupní analýza absorpční kapacity OPTP. pro programové období 2014 2020

Vstupní analýza absorpční kapacity OPTP. pro programové období 2014 2020 Manažerské shrnutí 1 Výstup zpracovaný k datu: 10. 2. 2014, aktualizace k 7.5. 2014 Zpráva zpracována pro: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Staroměstské náměstí 6 110 15 Praha 1 Dodavatel: HOPE-E.S.,

Více

Jak hodnotit změnu přístupu místních aktérů k otázkám sociálního začleňování aneb potíže s kvalitativní evaluací

Jak hodnotit změnu přístupu místních aktérů k otázkám sociálního začleňování aneb potíže s kvalitativní evaluací Jak hodnotit změnu přístupu místních aktérů k otázkám sociálního začleňování aneb potíže s kvalitativní evaluací Hana Synková (Agentura pro sociální začleňování) Jakob Hurrle (Centrum pro společenské otázky

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

Program rozvoje venkova

Program rozvoje venkova Program rozvoje venkova Možnosti čerpání evropských dotací pro obce, metoda LEADER Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova Rozpočet

Více

Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky

Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky Předkladatel - garant výzkumné potřeby Ministerstvo průmyslu a obchodu Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Pavel Knopp Na Františku 32/ Telefon:

Více

CZ.1.07/1.3.49/01.0002

CZ.1.07/1.3.49/01.0002 Název projektu: Rozvoj klíčových kompetencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních Reg. č. projektu: Modul : Uplatnění řízení týmů a projektů v praxi Pro vyžití ve školních projektech Jde

Více

Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování

Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování 24. 2. 2014 Zuzana Drhová Z Dohody o Partnerství (str. 173, leden 2014) 3.1.1 Komunitně vedený místní

Více

Název a číslo projektu. Žadatel projektu. Kontaktní osoba. Cíle projektu. Cílové skupiny

Název a číslo projektu. Žadatel projektu. Kontaktní osoba. Cíle projektu. Cílové skupiny ANOTACE PROJEKTU OP LZZ WWW.ESFCR.CZ Název a číslo projektu Zpracování ovoce a bylin ve Velké Kraši CZ.1.04/3.1.06/30.00128 Žadatel projektu VS Rychleby s.r.o. 24704971 Olivova 303/49 Praha 251 01 Kontaktní

Více

Význam inovací pro firmy v současném období

Význam inovací pro firmy v současném období Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 25. říjen 2013 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného projektu FPH VŠE "Konkurenceschopnost" (projekt IGA 2, kód projektu VŠE IP300040). 2

Více

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále jen Strategie ) jsou vymezeny s ohledem na tři klíčové priority Strategie,

Více

Zkrácená závěrečná zpráva Vyhodnocení ekonomických efektů a nastavení podmínek programu podpory strategické služby OPPI

Zkrácená závěrečná zpráva Vyhodnocení ekonomických efektů a nastavení podmínek programu podpory strategické služby OPPI Vyhodnocení ekonomických efektů a nastavení podmínek programu podpory strategické služby OPPI Zkrácená verze závěrečné zprávy Praha, 26. dubna 2011 1 Autoři dokumentu: Mgr. Lenka Brown vedoucí řešitelského

Více

Specializujeme se na strategické plánování, evaluace, vývoj a realizaci projektů.

Specializujeme se na strategické plánování, evaluace, vývoj a realizaci projektů. O SPOLEČNOSTI Specializujeme se na strategické plánování, evaluace, vývoj a realizaci projektů. Principem naší práce je systematický, celistvý přístup k příležitostem a řešení problémů v kontextu dlouhodobého

Více

Projektová fiše. Cíle modulu. SWOT analýza. SWOT analýza. SWOT analýza - přehled. SWOT Analýza vnitřního prostředí

Projektová fiše. Cíle modulu. SWOT analýza. SWOT analýza. SWOT analýza - přehled. SWOT Analýza vnitřního prostředí Cíle modulu Všeobecné seznámení se strukturou a cílem projektové fiše obeznámení se základními principy tvorby SWOT analýzy projektů (vyhodnocení, návaznosti apod.) dokázat stanovit cíle projektu dle kritérií

Více

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ ZLÍN 2014-2020

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ ZLÍN 2014-2020 Projekt Podpora vzniku Integrovaného plánu rozvoje území Zlín pro období 2014-2020 je financován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Operačního programu technická pomoc

Více

Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín

Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín Kolektiv autorů MěÚ Vsetín: Bc. Věra Goldová Ing. Milan Půček, MBAMBA Ing. JiříTrezner Martin Kučný (SPKP Vsetín o.p.s.)

Více

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA Bc. Radek Feix OBSAH obecná charakteristika Moldavské republiky problémové faktory brzdící rozvoj státu hlavní rozvojoví partneři

Více

Personální audit. a personální strategie na úřadech. územních samosprávných celků

Personální audit. a personální strategie na úřadech. územních samosprávných celků Personální audit a personální strategie na úřadech územních samosprávných celků Dělat (vybrat) správné věci je úkolem zejména zastupitelů města. Dělat (vybrat) správné věci Správně je provádět Správně

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Den malých obcí - Program rozvoje venkova

Den malých obcí - Program rozvoje venkova Den malých obcí - Program rozvoje venkova 1 Obsah: Program rozvoje venkova ČR 2007 2013 Program rozvoje venkova na období 2014 2020 2 Program rozvoje venkova ČR 2007-2013 PRV je podpůrný nástroj k zvýšení

Více

I. Fáze analýzy vzdělávacích potřeb úředníků ÚSC

I. Fáze analýzy vzdělávacích potřeb úředníků ÚSC PREZENTACE VÝSTUPŮ PROJEKTU v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů pro strategické řízení rozvoje měst a obcí I. Fáze analýzy vzdělávacích

Více

Městský úřad Horažďovice profesionalita s lidskou tváří Reg.č. CZ.1.04/4.1.01/89.00036

Městský úřad Horažďovice profesionalita s lidskou tváří Reg.č. CZ.1.04/4.1.01/89.00036 V lednu 2013 obdrželo město Horažďovice od Ministerstva vnitra České republiky v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost Rozhodnutí o poskytnutí dotace na projekt Městský úřad Horažďovice

Více

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR OP Meziregionální spolupráce 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR 1 říjen 2010 Počet projektových partnerů v předložených projektech srovnání 1., 2., 3.

Více

PODPORA VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ V RÁMCI OPERAČNÍHO PROGRAMU PODNIKÁNÍ A INOVACE PRO KONKURENCESCHOPNOST

PODPORA VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ V RÁMCI OPERAČNÍHO PROGRAMU PODNIKÁNÍ A INOVACE PRO KONKURENCESCHOPNOST Ing. Petr Porák, Ministerstvo průmyslu a obchodu PODPORA VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ V RÁMCI OPERAČNÍHO PROGRAMU PODNIKÁNÍ A INOVACE PRO KONKURENCESCHOPNOST PROGRAMOVACÍ OBDOBÍ 2014-2020 MPO je Řídícím orgánem

Více

Zápis z I. jednání. Pracovní skupiny Zemědělství

Zápis z I. jednání. Pracovní skupiny Zemědělství Zápis z I. jednání Pracovní skupiny Zemědělství Spálené Poříčí, 9.6. 2014 Dokument obsahuje to, co jsme na setkání identifikovali a potvrdili jako potřeby/problémy zemědělských podnikatelů na území působnosti

Více

Podmínky pro naplňování principů 3E při přípravě a zadávání veřejných zakázek v ČR

Podmínky pro naplňování principů 3E při přípravě a zadávání veřejných zakázek v ČR Nová etapa v zadávání veřejných zakázek revoluce v roce 2016, aneb taky co nového v elektronizaci přezkumu a auditu Podmínky pro naplňování principů 3E při přípravě a zadávání veřejných zakázek v ČR Martin

Více

MASARYKOVY UNIVERZITY

MASARYKOVY UNIVERZITY INSTITUCIONÁLNÍ PLÁN MASARYKOVY UNIVERZITY NA ROK 2015 Východiska Rok 2015 bude pro Masarykovu univerzitu rokem bilancování a vyhodnocování současné pětileté strategie a rovněž i obdobím definování priorit

Více

Strategie VŠTE 2010-2015

Strategie VŠTE 2010-2015 Strategie VŠTE 2010-2015 PREAMBULE: Tento dokument vymezuje pohled vrcholového vedení Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích (dále jen VŠTE ) na dlouhodobé směřování vysoké školy v

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání

Více

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Příprava RIS LK OS 1 Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Definice USV Udržitelná spotřeba a výroba (USV) je založena na výrobě a službách, včetně jejich spotřeby, které zajišťují

Více

Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016. Pražská deklarace

Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016. Pražská deklarace Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016 Pražská deklarace My, delegace národních vlád členských států regionu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN), dále jen region, jakož

Více

Evaluace hodnotících kritérií pro výběr projektů financovaných z Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihovýchod včetně hodnocení Metodického

Evaluace hodnotících kritérií pro výběr projektů financovaných z Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihovýchod včetně hodnocení Metodického Evaluace hodnotících kritérií pro výběr projektů financovaných z Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihovýchod včetně hodnocení Metodického pokynu pro hodnotitele a externí experty 1. Úvod Pracovní

Více

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 ESF ERDF Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 Mgr. Zdeňka Bartošová vedoucí oddělení metodiky a strategie odbor evropských fondů Magistrát hl. města Prahy Východiska z programového

Více

Metodický pokyn evaluace. komunikačních plánů OP 2007-2010

Metodický pokyn evaluace. komunikačních plánů OP 2007-2010 Metodický pokyn evaluace komunikačních plánů OP 2007-2010 červenec 2010 Zpracoval: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a společnost HOPE-E.S., v.o.s., divize EUservis.cz - 1/35 Metodický pokyn evaluace komunikačních

Více

TOGETHER WE CAN projekt interních koučů v UniCredit Bank

TOGETHER WE CAN projekt interních koučů v UniCredit Bank TOGETHER WE CAN projekt interních koučů v UniCredit Bank Firma: UniCredit Bank Czech Republic, a.s. Na Příkopě 858/20 111 21 Praha 1 www.unicreditbank.cz Kontaktní osoba: Lenka Štěpánová Learning & Development

Více

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími Monitorovací ukazatele sledované rozvojovými partnerstvími 1 Obsah prezentace: princip monitorování širší kontext monitorovacích indikátorů u Programu Iniciativy Společenství EQUAL společné minimum EK

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Technologická agentura ČR program ALFA

Technologická agentura ČR program ALFA Technologická agentura ČR program ALFA Program ALFA Veřejná soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích je vyhlašována: dle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných

Více

OP Zaměstnanost 2014-2020

OP Zaměstnanost 2014-2020 OP Zaměstnanost 2014-2020 Seminář: Komunitně vedený místní rozvoj v operačních programech pro období 2014-2020 Praha 3. března 2015 Obsah prezentace Současný stav přípravy OP Zaměstnanost (OPZ) Věcné zaměření

Více

Výsledky sebehodnocení dle Kodexu efektivnosti FoRS 2014. České fórum pro rozvojovou spolupráci

Výsledky sebehodnocení dle Kodexu efektivnosti FoRS 2014. České fórum pro rozvojovou spolupráci Výsledky sebehodnocení dle Kodexu efektivnosti FoRS 2014 České fórum pro rozvojovou spolupráci 1 Třetího sebehodnocení dle Kodexu efektivnosti FoRS se zúčastnilo 24 členů a pozorovatelů FoRS (tj. cca 45

Více

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny

Více

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SILNÉ STRÁNKY půdně a klimaticky vhodná území pro rozvoj zemědělských aktivit v nepotravinářské produkci

Více

NÁRODNÍ PROGRAM UDRŽITELNOSTI II

NÁRODNÍ PROGRAM UDRŽITELNOSTI II Naděžda Witzanyová witzanyovan@msmt.cz NÁRODNÍ PROGRAM UDRŽITELNOSTI II Klub OP VaVpI - Brno 27. června 2012 POLITICKÝ KONTEXT Národní program udržitelnosti II je nástrojem, který naplňuje cíle obsažené

Více

Koordinace ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením

Koordinace ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením Koordinace ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením Pilotní projekt Praha, 22. 10. 2010 Mgr. Pavel Duba, MPSV Odbor sociálních služeb a sociálního začleňování Ucelená rehabilitace -je souvislá

Více

Efektivní informační služby NTK pro veřejnost a státní správu. 25. dubna 2012

Efektivní informační služby NTK pro veřejnost a státní správu. 25. dubna 2012 Efektivní informační služby NTK pro veřejnost a státní správu 25. dubna 2012 1 Agenda prezentace 1. Cíle projektu; 2. Realizované činnosti v projektu; 3. Příklady výstupů z projektu; 4. Harmonogram projektu;

Více

Operační program Zaměstnanost (2014 2020), příprava projektů a psaní žádosti o grant.

Operační program Zaměstnanost (2014 2020), příprava projektů a psaní žádosti o grant. Individuální projekt MPSV Podpora pracovního uplatnění starších osob v souvislosti s vyhlášením roku 2012 Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity, Operační program Zaměstnanost (2014

Více

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Program přeshraniční spolupráce ČR-Polsko možnosti pro města a obce MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Příležitosti pro města a obce v období 2014-2020, Hradec Králové 24.10.2014 Obsah prezentace Územní

Více

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace?

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace? Jak pomohou dotace? Projektový cyklus Projektový záměr Udržitelnost projektu Zpracování projektu Realizace projektu Registrace projektové žádosti Schválení dotace Projektový záměr Záměr - formuluje potřeby,

Více

Regionální inovační strategie RIS3

Regionální inovační strategie RIS3 Jihočeský kraj Rozloha: 10 056 m2 (12 % rozlohy ČR) Počet obyvatel: 637 tisíc (nejnižší hustota zasídlení) Důležitá centra: Č. Budějovice, Tábor, Písek, Strakonice, Jindřichův Hradec Výhodná geografická

Více

Aktuální stav příprav programového období

Aktuální stav příprav programového období Aktuální stav příprav programového období 2014 2020 Mgr. František Kubeš Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Regionální rozvoj mezi teorií a praxí 5 29. května 2014, Pardubice PŘÍKLADY PROJEKTŮ ALOKACE NA

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Jan Balek j.balek@regionhranicko.cz Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání dotací Osnova prezentace:

Více

Komunitně vedená strategie pro MAS Krkonoše

Komunitně vedená strategie pro MAS Krkonoše Komunitně vedená strategie pro MAS Krkonoše KULATÉ STOLY 25. 3. 2014 PRO ZÁSTUPCE VEŘEJNÉ SPRÁVY 25. 3. 2014 PRO ZÁSTUPCE SOUKROMÉ SFÉRY 26. 3. 2014 PRO ZÁSTUPCE NEZISKOVÉHO SEKTORU Program 1. Představení

Více

Analýza absorpční kapacity ROP Severozápad. Závěrečná zpráva

Analýza absorpční kapacity ROP Severozápad. Závěrečná zpráva Analýza absorpční kapacity ROP Severozápad Závěrečná zpráva 1. 3. 2013 1 Manažerské shrnutí Projekt Analýza absorpční kapacity ROP Severozápad byl realizován společností RegioPartner, s.r.o. Cílem realizovaného

Více