vydává ÚZEMNÍ PLÁN PECKA ZÁZNAM O ÚČINNOSTI

Transkript

1 OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY Zastupitelstvo obce Pecka, příslušné podle ustanovení 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), za použití ustanovení 43 odst. 4 stavebního zákona, 171 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, 13 a přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti vydává ÚZEMNÍ PLÁN PECKA ZÁZNAM O ÚČINNOSTI Orgán, který územní plán vydal: Zastupitelstvo městysu Pecka Číslo usnesení, datum vydání územního plánu: Číslo jednací, datum nabytí účinnosti: Jméno a příjmení, funkce oprávněné úřední osoby pořizovatele: Podpis a razítko: MUNPSZ/2012/12093/ Ing. Vítězslav Dufek, vedoucí oddělení rozvoje

2 Územní plán Pecka ÚZEMNÍ PLÁN PECKA KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ ORP NOVÁ PAKA TEXTOVÁ ČÁST květen

3 Územní plán Pecka Objednatel: Městys Pecka Královéhradecký kraj Pořizovatel: Městský úřad Nová Paka Královéhradecký kraj Zhotovitel: SURPMO, a. s. Projektové středisko Hradec Králové Vedoucí Projektového střediska: Zástupce vedoucí: Ing. arch. Alena Koutová (odpovědný zástupce projektanta autorizovaný architekt ČKA poř. č ) Ing. arch. Miroslav Baťa PROJEKTANT KOLEKTIV ZHOTOVITELE Mgr. Vít Andrejs RNDr. František Bárta (autorizovaný projektant ÚSES ČKA poř. č ) Ing. arch. Miroslav Baťa Marcela Erbsová Mgr. Ludmila Hovorková Vlastimil Kašpar Ing. arch. Václav Kout Ing. arch. Alena Koutová Ing. Josef Smíšek Ing. Lucie Teslíková Hurdálková Ing. František Weisbauer 3

4 Územní plán Pecka OBSAH ELABORÁTU I. ÚZEMNÍ PLÁN I.1. Textová část I.2. Grafická část I.2.a. Výkres základního členění území 1 : I.2.b. Hlavní výkres 1 : I.2.c. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací 1 : II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU II.1. Textová část společný svazek s částí I.1. elaborátu včetně doprovodné tabulkové části II.2. Grafická část II.2.a. Koordinační výkres 1 : II.2.b. Výkres širších vztahů 1 : II.2.c. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu 1 :

5 Územní plán Pecka I.1. TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU OBSAH: I.1.a) Vymezení zastavěného území 6 I.1.b) Základní koncepce rozvoje území městyse, ochrany a rozvoje jeho hodnot 6 I.1.c) Urbanistická koncepce včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně, vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření, vymezení ploch, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno dohodou o parcelaci a vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie, stanovení podmínek pro její pořízení a přiměřené lhůty pro vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti 6 I.1.d) Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umísťování 10 I.1.e) Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání ložisek nerostných surovin a podobně 12 I.1.f) Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití (včetně stanovení, ve kterých plochách je vyloučeno umísťování staveb, zařízení a jiných opatření pro účely uvedené v 18 odst. 5 stavebního zákona), popřípadě stanovení podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu 14 I.1.g) Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit 23 I.1.h) Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo, s uvedením v čí prospěch je předkupní právo zřizováno, parcelních čísel pozemků, názvu katastrálního území a případně dalších údajů podle 5 odst. 1 katastrálního zákona 24 I.1.i) Stanovení kompenzačních opatření podle 50 odst. 6 stavebního zákona 24 I.1.j) Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části 24 5

6 Územní plán Pecka I.1.a) VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ ÚP Pecka vymezuje v k.ú. Bělá u Pecky (část Bělá u Pecky), k.ú. Bukovina u Pecky (části Arnoštov, Bukovina u Pecky), k.ú. Horní Javoří (část Horní Javoří), k.ú. Kal (část Kal), k.ú. Lhota u Pecky (část Lhota u Pecky), k.ú. Pecka (část Pecka), k.ú. Staňkov u Pecky (část Staňkov u Pecky) a k.ú. Vidonice (část Vidonice) hranice ZÚ k ZÚ je vymezeno ve výkresech grafické části ÚP: I.2.a. Výkres základního členění území 1 : 5 000, I.2.b. Hlavní výkres 1 : I.1.b) ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ MĚSTYSE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT ÚP stanovuje koncepci rozvoje území městyse založenou na proporciálním vyváženém rozvoji jeho jednotlivých částí v krajině lesozemědělské při respektování limitů využití území a při ochraně hodnot v území existujících. Pro zachování charakteristik oblasti krajinného rázu 3 Podkrkonoší a posilování ekologické stability území tedy pro ochranu a rozvoj přírodních hodnot, se stanovuje koncepce uspořádání krajiny spočívající v respektování stabilizovaných ploch nezastavěného území a naplňování vymezených ploch změn v krajině, včetně koncepce ÚSES. Pro zachování sídelní struktury území městyse a urbanistické kompozice všech jeho částí a zkvalitňování podmínek pro životní prostředí a hospodářský rozvoj tedy pro ochranu a rozvoj kulturních a civilizačních hodnot, se stanovuje urbanistická koncepce spočívající v respektování stabilizovaných ploch v ZÚ a v naplňování vymezených zastavitelných ploch uvnitř ZÚ nebo na něj převážně přímo navazujících. Respektováním stanovené koncepce rozvoje území městyse bude stabilizován a podpořen současný význam a funkce městyse ve struktuře osídlení kraje v území s vyváženým rozvojovým potenciálem. I.1.c) URBANISTICKÁ KONCEPCE VČETNĚ VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ, VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEHO PROVĚŘENÍ, VYMEZENÍ PLOCH, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO DOHODOU O PARCELACI A VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO ZPRACOVÁNÍM ÚZEMNÍ STUDIE, STANOVENÍ PODMÍNEK PRO JEJÍ POŘÍZENÍ A PŘIMĚŘENÉ LHŮTY PRO VLOŽENÍ DAT O TÉTO STUDII DO EVIDENCE ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI URBANISTICKÁ KONCEPCE VČETNĚ VYMEZENÍ SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ Historicky vzniklá sídelní struktura území městyse a urbanistická kompozice všech jeho částí Arnoštov, Bělá u Pecky, Bukovina u Pecky, Horní Javoří, Kal, Lhota u Pecky, 6

7 Územní plán Pecka Pecka, Staňkov a Vidonice bude zachována a dále rozvíjena zejména funkcemi bydlení, rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranství a výroby a skladování, a to jak v rámci samostatně vymezených ploch daného způsobu využití, tak v rámci ostatních ploch s rozdílným způsobem využití v souladu s podmínkami jejich využití. Plochy bydlení v rodinných domech městské a příměstské (BI) a v plochách smíšených obytných městských (SM) v části Pecka a Lhota u Pecky, stejně jako v plochách smíšených obytných venkovských (SV) v ostatních částech městyse jsou stabilizované a rozvíjené novými plochami v částech Pecka a Lhota u Pecky (BI) a v ostatních částech vyjma části Kal (SV). Umožňuje se prověření budoucího možného rozvoje v ploše územní rezervy (BI) v části Pecka. Plochy rekreace plochy staveb pro rodinnou rekreaci (RI) v částech Bělá u Pecky, Pecka, Kal a Lhota u Pecky, plochy staveb pro hromadnou rekreaci (RH) v části Pecka, zahrádkové osady (RZ) v části Bělá u Pecky a na plochách přírodního charakteru (RN) v části Pecka jsou stabilizovány a rozvíjeny novými plochami v částech Arnoštov (RI), Pecka (RH, RI) a Vidonice (RI). Plochy občanského vybavení veřejná infrastruktura (OV) v částech Bělá u Pecky, Lhota u Pecky, Pecka a Vidonice a komerční zařízení malá a střední (OM) v částech Arnoštov, Bělá u Pecky, Pecka, Staňkov a Vidonice jsou stabilizované. Plochy občanského vybavení tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) v částech Bukovina u Pecky a Pecka jsou stabilizované a rozvíjené novými plochami v částech Pecka a Staňkov. Plochy občanského vybavení hřbitovy (OH) jsou stabilizované v částech Bukovina u Pecky, Pecka a Vidonice a umožňuje se prověření budoucího možného rozvoje v ploše územní rezervy v části Pecka. Systém veřejných prostranství tvoří stabilizované plochy veřejných prostranství veřejná prostranství (PV) v částech Arnoštov, Kal, Pecka a Staňkov a plochy veřejných prostranství veřejná zeleň (ZV) v částech Pecka, Lhota u Pecky a Vidonice, které jsou doplňovány novými plochami v (ZV) částech Bukovina u Pecky a Pecka. Plochy výroby a skladování zemědělská výroba (VZ) v částech Bukovina u Pecky, Horní Javoří, Lhota u Pecky a Staňkov jsou stabilizovány a dále rozvíjeny v částech Kal a Vidonice. Plochy výroby a skladování zemědělská výroba chov zvěře v zajetí (VZ1) v části Bukovina u Pecky a plochy se specifickým využitím výroba elektrické energie (VX) v částech Staňkov a Vidonice jsou stabilizovány. Zemědělská i nezemědělská výroba v plochách smíšených výrobních (VS) v částech Bělá u Pecky, Kal, Pecka, Staňkov a Vidonice je stabilizována. Systém sídelní zeleně tvoří kvalitní plochy současné vzrostlé zeleně zastoupené v rámci všech ploch s rozdílným způsobem využití v ZÚ na celém území městysu. Jeho rozvoj se připouští jak v ZÚ, tak ve vymezených plochách změn. V ZÚ jsou v ojedinělých případech zachovány a respektovány stabilizované plochy zemědělské (NZ). Celkovou urbanistickou koncepci dotváří dopravní infrastruktura (DS), která je stabilizována ve všech částech městysu. Její rozvoj se připouští na celém území městysu. Samostatně se vymezují plochy DS v částech Lhota u Pecky a Pecka. Plochy technické infrastruktury inženýrské sítě (TI) jsou stabilizované v částech Bělá u Pecky, Bukovina u Pecky, Pecka a Vidonice, plochy pro stavby a zařízení pro nakládání s odpady (TO) jsou stabilizované v části Pecka. 7

8 Územní plán Pecka VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH ÚP vymezuje následující zastavitelné plochy s rozdílným způsobem využití včetně zastavitelných ploch (Z*) určených k zastavění rozhodnutím či souhlasem, které nabyly právní moci, avšak příslušná stavba či využití nejsou dosud zapsány v KN: Plochy bydlení v rodinných domech městské a příměstské (BI) k.ú. Lhota u Pecky Z13L k.ú. Pecka Z1P Z3P, Z4P*, Z5P, Z6P*, Z7P, Z9P - Z12P, Z52P, Z55P, Z56P, Z60P Plochy smíšené obytné venkovské (SV) k.ú. Bělá u Pecky Z23BE, Z24BE, Z25BE*, Z26BE Z30BE, Z31BE* k.ú. Bukovina u Pecky Z36BU Z38BU, Z39BU* k.ú. Horní Javoří Z32H Z35H k.ú. Pecka Z14P, Z15P k.ú. Staňkov u Pecky Z16S Z18S k.ú. Vidonice Z20V, Z21V Plochy rekreace plochy staveb pro rodinnou rekreaci (RI) k.ú. Bukovina u Pecky Z61BU k.ú. Pecka Z40P, Z41P*, Z58P Plochy rekreace plochy staveb pro hromadnou rekreaci (RH) k.ú. Pecka Z42P Z44P Plochy občanského vybavení tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) k.ú. Pecka Z45P, Z59P k.ú. Staňkov u Pecky Z46S Plochy veřejných prostranství veřejná zeleň (ZV) k.ú. Bukovina u Pecky Z51BU k.ú. Pecka Z49P, Z50P Plochy výroby a skladování zemědělská výroba (VZ) k.ú. Kal Z47K k.ú. Vidonice Z22V Plochy dopravní infrastruktury silniční (DS) k.ú. Pecka Z48P, Z54P k.ú. Lhota u Pecky a k.ú. Pecka Z62L,P VYMEZENÍ PLOCH PŘESTAVBY ÚP nevymezuje plochy přestavby. 8

9 Územní plán Pecka VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEHO PROVĚŘENÍ ÚP vymezuje následující plochu územní rezervy možného budoucího využití: Plochy bydlení v rodinných domech městské a příměstské (BI) k.ú. Pecka R2P Plochy smíšené obytné venkovské (SV) k.ú. Horní Javoří R3H Plochy občanského vybavení hřbitovy (OH) k.ú. Pecka R1P a stanovuje tyto podmínky pro jejich prověření: - prokázání potřeby vymezení plochy tohoto charakteru rozšíření hřbitova (R1P), - prokázání potřeby vymezení dalších zastavitelných ploch BI (R2P) a pro SV (R3H), - prokázání vhodnosti geologických a hydrologických podmínek území, - prokázání možnosti koordinace s plochami jiných způsobů využití v okolí, - koordinace s limity využití území a jeho hodnotami, - prokázání možnosti napojení na současný dopravní systém (R2P). VYMEZENÍ PLOCH, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO DOHODOU O PARCELACI ÚP vymezuje v k.ú. Bělá u Pecky plochu Z29BE (SV), v k.ú. Horní Javoří plochu Z32H (SV) a v k.ú. Pecka plochu Z10P (BI), ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno dohodou o parcelaci. Dohoda o parcelaci v ploše Z10P (BI) se uplatní za předpokladu marného uplynutí lhůty pro pořízení územní studie. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO ZPRACOVÁNÍM ÚZEMNÍ STUDIE, STANOVENÍ PODMÍNEK PRO JEJÍ POŘÍZENÍ A PŘIMĚŘENÉ LHŮTY PRO VLOŽENÍ DAT O TÉTO STUDII DO EVIDENCE ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI ÚP vymezuje v k.ú. Pecka plochu Z10P (BI), ve které je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie s těmito podmínkami pro její pořízení: - upřesnění urbanistické koncepce, - dopravní systém území a jeho napojení na organismus městysu včetně dopravy v klidu, - možnosti přeložení a doplnění sítí technické infrastruktury umožňující optimální využití plochy pro navrhovanou funkci, - návrh veřejné zeleně ve vazbě na systém sídelní zeleně, - koordinace navrhované funkce s požadavky ochrany kulturních a civilizačních hodnot, - koordinace navrhované funkce s požadavky ochrany přírody a krajiny, - požadavky na ochranu ZPF a PUPFL, - pořadí změn v území (etapizace). Pro vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti se stanovuje lhůta 5 let ode dne nabytí účinnosti opatření obecné povahy Územní plán Pecka. 9

10 Územní plán Pecka I.1.d) KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEJÍ UMÍSŤOVÁNÍ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA SILNIČNÍ DOPRAVA ÚP respektuje současné vedení silnic II/284, III/28420, III/28440, III/28441, III/28442, III/28443, III/28444 a III/28418 po stabilizovaných plochách dopravní infrastruktury silniční (DS), stejně jako současné vedení ostatních pozemních komunikací v rámci ploch s rozdílným způsobem využití v ZÚ a v nezastavěném území. Tyto silnice a ostatní pozemní komunikace tvoří základní dopravní systém městysu, zajišťující vzájemné propojení jednotlivých částí městysu. Připouští jeho rozvoj v rámci ploch s rozdílným způsobem využití v souladu s podmínkami jejich využití. Všechny zastavitelné plochy jsou napojitelné na tento systém. ÚP vymezuje plochu DS Z48P v části Pecka pro zajištění propojení části městysu. ÚP vymezuje plochu DS Z62L,P (k.ú. Pecka, k.ú. Lhota u Pecky) pro zkvalitnění dopravního systému městysu, především pro zlepšení dopravního napojení ploch Z13L, Z10P a Z60P. Stabilizovaná plocha garáží (DS) v části Bělá u Pecky je respektována. Dopravní zařízení a dopravní vybavení ÚP připouští v rámci ploch s rozdílným způsobem využití s podmínkami jejich využití. Pro pokrytí potřeb návštěvníků kulturního dědictví městysu se vymezuje odstavná plocha Z54P (DS) v části Pecka. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Části Bělá u Pecky, Lhota u Pecky a Pecka budou nadále zásobovány pitnou vodou ze společného vodovodu. Zdroje pitné vody mají vydatnost s dostačující rezervou i pro další rozvoj. Bude nutné realizovat rozšíření současných vodojemů. Vodovodní síť je kapacitně dostačující a je respektována. Části Arnoštov, Bukovina u Pecky a Horní Javoří budou i nadále zásobovány ze společného vodovodu. Kapacita zdroje a objem vodojemu mají značné rezervy, které umožní pokrýt i zastavitelné plochy. Nenapojené plochy v části Horní Javoří budou i nadále zásobováni pitnou vodou individuálně z vlastních domovních studní. Část Staňkov bude i nadále zásobována pitnou vodou z vlastního vodovodu s dostatečným zdrojem i pro zastavitelné plochy. Části Kal a Vidonice budou i nadále zásobovány pitnou vodou ze společného vodovodu s dostatečným zdrojem i pro zastavitelné plochy. ÚP připouští rozvoj vodovodu v rámci ploch s rozdílným způsobem využití v souladu s podmínkami jejich využití. ZNEŠKODŇOVÁNÍ ODPADNÍCH VOD Části Lhota u Pecky a Pecka mají realizovánu kanalizační síť a centrální ČOV. ÚP respektuje tento systém odkanalizování a připouští jeho rozšíření. V částech Arnoštov, Bělá u Pecky, Bukovina u Pecky, Horní Javoří, Kal, Staňkov a Vidonice se budou i nadále zneškodňovat odpadní vody individuálně. ÚP připouští rozvoj kanalizace v rámci ploch s rozdílným způsobem využití v souladu s podmínkami jejich využití. 10

11 Územní plán Pecka ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ ÚP respektuje zásobování elektrickou energií zajištěné z napájecího bodu TR 110/35 kv Nová Paka v dostatečné kapacitě pro ZÚ i zastavitelné plochy. Řešeným územím mimo zásobovací vedení VN (35 kv) a odboček k jednotlivým el. stanicím, prochází nadřazený systém VVN (110 kv), který je napájecím vedením pro TR 110/35 kv Nová Paka. Navrhovaný rozvoj obce si vyžádá zvýšení instalovaného transformačního výkonu ve stávajících TS. ÚP respektuje současný systém VN řešený nadzemním vedením a připouští jeho rozvoj v rámci ploch s rozdílným způsobem využití v souladu s podmínkami jejich využití. ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM, TEPLEM ÚP respektuje současný systém zásobování plynem v částech Lhota u Pecky, Pecka a Vidonice a připouští jeho rozvoj v rámci ploch s rozdílným způsobem využití v souladu s podmínkami jejich využití. Systém centrálního zásobování teplem se na území městysu neuplatňuje. TELEKOMUNIKACE ÚP respektuje současný systém a připouští jeho rozvoj v rámci ploch s rozdílným způsobem využití v souladu s podmínkami jejich využití. NAKLÁDÁNÍ S ODPADY ÚP respektuje současný systém včetně stabilizovaných ploch (TO) a připouští jeho rozvoj v rámci ostatních ploch s rozdílným způsobem využití v souladu s podmínkami jejich využití. OBČANSKÉ VYBAVENÍ ÚP respektuje samostatně vymezené plochy pro občanské vybavení veřejnou infrastrukturu (OV), tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) a hřbitovy (OH). Pro rozvoj občanského vybavení jsou vymezeny zastavitelné plochy Z45P a Z59P (OS) v části Pecka a Z46S (OS) v části Staňkov u Pecky. Pro prověření budoucího možného rozvoje hřbitova se vymezuje plocha územní rezervy R1P (OH) v části Pecka. ÚP dále respektuje občanské vybavení veřejnou infrastrukturu, jež je součástí ploch bydlení městského a příměstského (BI), ploch smíšených obytných městských (SM) a venkovských (SV) a ploch občanského vybavení komerční zařízení malá a střední (OM), které jsou stabilizované. Jeho rozvoj se připouští v rámci všech ploch s rozdílným způsobem využití v souladu s podmínkami jejich využití. VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ ÚP respektuje samostatně vymezené plochy veřejných prostranství veřejná prostranství (PV) a veřejná zeleň (ZV). ÚP vymezuje plochy veřejné zeleně Z51BU v části Bukovina u Pecky a Z49P a Z50P v části Pecka. Dále respektuje veřejná prostranství, jež jsou součástí ostatních ploch s rozdílným způsobem využití, které jsou stabilizované. Jejich rozvoj se připouští v rámci ostatních ploch s rozdílným způsobem využití v souladu s podmínkami jejich využití. Plochy, ve kterých je umístěna veřejná infrastruktura budou využívány v souladu s podmínkami stanovenými v kapitole I.1.f) tohoto ÚP. 11

12 Územní plán Pecka I.1.e) KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ, ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY, PROSTUPNOST KRAJINY, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ, OCHRANU PŘED POVODNĚMI, REKREACI, DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN A PODOBNĚ KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ ÚP v nezastavěném území vymezuje následující typy ploch s rozdílným způsobem využití, a to jak ploch stabilizovaných, tak ploch změn v krajině a připouští jejich rozvoj v rámci ostatních ploch s rozdílným způsobem využití v souladu s podmínkami jejich využití: Plochy dopravní infrastruktury silniční (DS) ÚP respektuje stabilizované plochy tohoto charakteru. Plochy vodní a vodohospodářské (W) ÚP respektuje stabilizované plochy tohoto charakteru a vymezuje plochy změn: k.ú. Kal K2K k.ú. Lhota u Pecky K1L Plochy zemědělské (NZ) ÚP respektuje stabilizované plochy tohoto charakteru, které nejsou určeny pro jiný způsob využití a vymezuje plochy změny: k.ú. Pecka K23P k.ú. Staňkov u Pecky K22S Plochy lesní (NL) ÚP respektuje stabilizované plochy tohoto charakteru a vymezuje plochy změn: k.ú.bukovina u Pecky K15BU, K16BU, K17BU* k.ú. Horní Javoří K13H k.ú. Kal K18K, K19K k.ú. Pecka K4P K9P Plochy smíšené nezastavěného území - přírodní a vodohospodářské (NSpv) ÚP respektuje stabilizované plochy tohoto charakteru a vymezuje plochy změn: k.ú. Bukovina u Pecky K21BU k.ú. Lhota u Pecky K11L k.ú. Pecka K10P k.ú. Staňkov u Pecky K20S Tyto typy ploch budou využívány v souladu s podmínkami stanovenými v kapitole I.1.f) tohoto ÚP. 12

13 Územní plán Pecka ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY ÚP vymezuje prvky ÚSES nadregionální biokoridor K 35 MB, regionální biocentrum 1203 Jelínka, regionální biokoridory RK 729 a RK H016, místní biocentra LC1 LC15, místní biokoridory LK1 LK11 jako funkční, kromě nefunkční části skladebného prvku K 35 MB, jejíž funkčnost je třeba zajistit. Na těchto plochách a v jejich blízkosti je nutné vyloučit činnosti, které by mohly vést k trvalému ochuzení druhové bohatosti, ke snížení ekologické stability a narušení funkčnosti. Při výsadbě a obnově prvků ÚSES používat výhradně původní druhy rostlin odpovídající stanovištním podmínkám. PROSTUPNOST KRAJINY Dopravní prostupnost Pro účel dopravní prostupnosti bude nadále využívána síť pozemních komunikací, která je akceptována a rozvíjena vymezenými plochami dopravní infrastruktury silniční. ÚP zároveň respektuje stabilizovanou síť komunikací (cest), které jsou součástí zemědělských a lesních ploch a které slouží jako přístupové cesty na pozemky více vlastníků. ÚP dále připouští zvyšování prostupnosti krajiny rozšiřováním a obnovou cestní sítě. ÚP připouští dotvoření současného systému nemotorové dopravy v rámci všech ploch s rozdílným způsobem využití v souladu s podmínkami jejich využití. Biologická prostupnost Biologická prostupnost území je mírně omezená. Zlepšování prostupnosti bude zajištěno především postupným dotvářením plné funkčnosti všech prvků ÚSES, doplňováním krajinné zeleně a zlepšováním migračních podmínek v tocích. PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ ÚP připouští opatření tohoto charakteru v nezastavěném území městyse. OCHRANA PŘED POVODNĚMI REKREACE ÚP připouští opatření tohoto charakteru v celém území městyse. Pro rodinnou rekreaci jsou určeny stabilizované plochy rodinné rekreace (RI) v částech Bělá u Pecky, Kal, Lhota u Pecky a Pecka, které jsou rozvíjeny plochami Z61BU v části Arnoštov, Z40P, Z41P* a Z58P v části Pecka. Pro hromadnou rekreaci jsou určeny stabilizované plochy hromadné rekreace (RH) v části Pecka, které jsou rozvíjeny plochami Z42P Z44P v části Pecka. Pro rekreaci v zahrádkové osadě je určena stabilizovaná plocha rekreace zahrádkové osady (RZ) v části Bělá u Pecky. Pro rekreaci charakteru letního dětského tábora je určena stabilizovaná plocha rekreace na plochách přírodního charakteru (RN) v části Pecka. Rozvoj rekreace se připouští ve všech plochách s rozdílným způsobem využití v souladu s podmínkami jejich využití. 13

14 Územní plán Pecka K podpoře rekreace lze využívat i občanské vybavení, a to v rámci ploch s rozdílným způsobem využití v souladu s podmínkami jejich využití. DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN Plochy pro dobývání ložisek nerostných surovin se v území nevyskytují. CIVILNÍ OCHRANA A HAVARIJNÍ PLÁNOVÁNÍ, OBRANA A BEZPEČNOST STÁTU ÚP respektuje současný systém civilní ochrany obyvatelstva a havarijního plánování, stejně jako zájmy obrany a bezpečnosti státu v oblasti dopravní a technické infrastruktury. I.1.f) STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ S URČENÍM PŘEVAŽUJÍCÍHO ÚČELU VYUŽITÍ (HLAVNÍ VYUŽITÍ), POKUD JE MOŽNÉ JEJ STANOVIT, PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ, NEPŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ (VČETNĚ STANOVENÍ, VE KTERÝCH PLOCHÁCH JE VYLOUČENO UMÍSŤOVÁNÍ STAVEB, ZAŘÍZENÍ A JINÝCH OPATŘENÍ PRO ÚČELY UVEDENÉ V 18 ODST. 5 STAVEBNÍHO ZÁKONA), POPŘÍPADĚ STANOVENÍ PODMÍNĚNĚ PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ TĚCHTO PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ, VČETNĚ ZÁKLADNÍCH PODMÍNEK OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU ÚP respektuje současné členění území městyse na stabilizované plochy s rozdílným způsobem využití pokrývající celé řešené území, které dotváří vymezením ploch změny a ploch územních rezerv. ÚP vymezuje tyto typy ploch s rozdílným způsobem využití: - plochy bydlení v rodinných domech městské a příměstské (BI), - plochy smíšené obytné městské (SM), - plochy smíšené obytné venkovské (SV), - plochy rekreace plochy staveb pro rodinnou rekreaci (RI), - plochy rekreace plochy staveb pro hromadnou rekreaci (RH), - plochy rekreace zahrádkové osady (RZ), - plochy rekreace na plochách přírodního charakteru (RN), - plochy občanského vybavení veřejná infrastruktura (OV), - plochy občanského vybavení komerční zařízení malá a střední (OM), - plochy občanského vybavení tělovýchovná a sportovní zařízení (OS), - plochy občanského vybavení hřbitovy (OH), - plochy veřejných prostranství veřejná prostranství (PV), - plochy veřejných prostranství veřejná zeleň (ZV), - plochy výroby a skladování zemědělská výroba (VZ), - plochy výroby a skladování zemědělská výroba chov zvěře v zajetí (VZ1), - plochy výroby a skladování se specifickým využitím výroba elektrické energie (VX), - plochy smíšené výrobní (VS), - plochy dopravní infrastruktury silniční (DS), - plochy technické infrastruktury inženýrské sítě (TI), 14

15 Územní plán Pecka - plochy technické infrastruktury plochy pro stavby a zařízení pro nakládání s odpady (TO), - plochy vodní a vodohospodářské (W), - plochy zemědělské (NZ), - plochy lesní (NL), - plochy smíšené nezastavěného území přírodní a vodohospodářské (NSpv). Z hlediska časového horizontu využití ploch sledovaného u ploch s rozdílným způsobem využití se jedná o: - plochy stabilizované (v ploše není navržena změna využití), - plochy změn (návrhové kde je navržena budoucí změna využití Z = zastavitelná plocha, K = plocha změny v krajině), - plochy územních rezerv (kde je navržena ochrana pro možný budoucí způsob využití R). - PODMÍNKY PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ ÚP stanovuje pro využití ploch s rozdílným způsobem využití tyto podmínky: Plochy bydlení v rodinných domech městské a příměstské (BI) Hlavní využití: - bydlení. Přípustné využití: - rodinná rekreace, - občanské vybavení (vyjma hřbitova), - výroba a skladování, - veřejná prostranství, - sídelní zeleň, - dopravní a technická infrastruktura, - nemotorová doprava, - vodohospodářské využití, - zemědělské využití. Nepřípustné využití: - stavby, zařízení a využití území nesouvisející s hlavním nebo přípustným využitím. Podmíněně přípustné využití: - není stanoveno. Plochy smíšené obytné městské (SM) Hlavní využití: - bydlení, - občanské vybavení (kromě obchodního prodeje nad m 2 prodejní plochy a hřbitova). Přípustné využití: - výroba a skladování, - veřejná prostranství, - sídelní zeleň, - dopravní a technická infrastruktura, - nemotorová doprava, - vodohospodářské využití, - zemědělské využití. Nepřípustné využití: - stavby, zařízení a využití území nesouvisející s hlavním nebo přípustným využitím. 15

16 Územní plán Pecka Podmíněně přípustné využití: - není stanoveno. Plochy smíšené obytné venkovské (SV) Hlavní využití: - bydlení, - rodinná rekreace, - občanské vybavení (kromě obchodního prodeje nad 200 m 2 prodejní plochy a hřbitova). Přípustné využití: - výroba a skladování, - veřejná prostranství, - sídelní zeleň, - dopravní a technická infrastruktura, - nemotorová doprava, - vodohospodářské využití, - zemědělské využití. Nepřípustné využití: - stavby, zařízení a využití území nesouvisející s hlavním nebo přípustným využitím. Podmíněně přípustné využití: - není stanoveno. Plochy rekreace plochy staveb pro rodinnou rekreaci (RI) Hlavní využití: - rodinná rekreace. Přípustné využití: - občanské vybavení (ubytování, stravování, tělovýchova a sport, služby), - veřejná prostranství, - sídelní zeleň, - dopravní a technická infrastruktura, - nemotorová doprava, - vodohospodářské využití, - zemědělské využití. Nepřípustné využití: - stavby, zařízení a využití území nesouvisející s hlavním nebo přípustným využitím. Podmíněně přípustné využití: - není stanoveno. Plochy rekreace plochy staveb pro hromadnou rekreaci (RH) Hlavní využití: - hromadná rekreace. Přípustné využití: - bydlení (ve stavbách hlavního využití), - občanské vybavení (související s hlavním využitím), - veřejná prostranství, - sídelní zeleň, - dopravní a technická infrastruktura, - nemotorová doprava, - vodohospodářské využití, - zemědělské využití. 16

17 Územní plán Pecka Nepřípustné využití: - stavby, zařízení a využití území nesouvisející s hlavním nebo přípustným využitím. Podmíněně přípustné využití: - není stanoveno. Plochy rekreace zahrádkové osady (RZ) Hlavní využití: - rekreace v zahrádkářských koloniích. Přípustné využití: - sídelní zeleň, - dopravní a technická infrastruktura, - vodohospodářské využití, - zemědělské využití. Nepřípustné využití: - stavby, zařízení a využití území nesouvisející s hlavním nebo přípustným využitím. Podmíněně přípustné využití: - není stanoveno. Plochy rekreace na plochách přírodního charakteru (RN) Hlavní využití: - tábořiště, rekreační louky. Přípustné využití: - občanské vybavení (stravování, tělovýchova a sport) nestavební povahy, - sídelní zeleň, krajinná zeleň, - dopravní a technická infrastruktura, - vodohospodářské využití, - zemědělské využití. Nepřípustné využití: - stavby, zařízení a využití území nesouvisející s hlavním nebo přípustným využitím. Podmíněně přípustné využití: - není stanoveno. Plochy občanského vybavení veřejná infrastruktura (OV) Hlavní využití: - občanské vybavení (vzdělávání a výchova, sociální služby, péče o rodinu, zdravotní služby, kultura, tělovýchova a sport, veřejná správa, ochrana obyvatelstva, věda a výzkum). Přípustné využití: - občanské vybavení (obchodní prodej do 200 m 2 prodejní plochy, ubytování, stravování, služby), - bydlení (ve stavbách hlavního využití), - veřejná prostranství, - sídelní zeleň, - dopravní a technická infrastruktura, - nemotorová doprava, - vodohospodářské využití. Nepřípustné využití: - stavby, zařízení a využití území nesouvisející s hlavním nebo přípustným využitím. 17

18 Územní plán Pecka Podmíněně přípustné využití: - není stanoveno. Plochy občanského vybavení komerční zařízení malá a střední (OM) Hlavní využití: - občanské vybavení (obchodní prodej vyjma volného skladování, ubytování, stravování, služby). Přípustné využití: - občanské vybavení (vzdělávání a výchova, sociální služby, péče o rodinu, zdravotní služby, kultura, tělovýchova a sport, veřejná správa, ochrana obyvatelstva, věda a výzkum), - veřejná prostranství, - sídelní zeleň, - dopravní a technická infrastruktura, - nemotorová doprava, - vodohospodářské využití. Nepřípustné využití: - stavby, zařízení a využití území nesouvisející s hlavním nebo přípustným využitím. Podmíněně přípustné využití: - bydlení (související s hlavním využitím) pod podmínkou prokázání kvality prostředí umožňující tento způsob využití. Plochy občanského vybavení tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) Hlavní využití: - občanské vybavení (tělovýchova a sport). Přípustné využití: - občanské vybavení (kultura, ochrana obyvatelstva, stravování, ubytování, služby), - veřejná prostranství, - sídelní zeleň, - dopravní a technická infrastruktura, - nemotorová doprava, - vodohospodářské využití, - zemědělské využití. Nepřípustné využití: - stavby, zařízení a využití území nesouvisející s hlavním nebo přípustným využitím. Podmíněně přípustné využití: - není stanoveno. Plochy občanského vybavení hřbitovy (OH) Hlavní využití: - občanské vybavení (veřejné pohřebiště). Přípustné využití: - veřejná prostranství, - sídelní zeleň (veřejná zeleň), - technická infrastruktura. Nepřípustné využití: - stavby, zařízení a využití území nesouvisející s hlavním nebo přípustným využitím. Podmíněně přípustné využití: - není stanoveno. 18

19 Územní plán Pecka Plochy veřejných prostranství veřejná prostranství (PV) Hlavní využití: - veřejná prostranství. Přípustné využití: - sídelní zeleň (veřejná zeleň), - dopravní a technická infrastruktura, - nemotorová doprava, - vodohospodářské využití. Nepřípustné využití: - stavby, zařízení a využití území nesouvisející s hlavním nebo přípustným využitím. Podmíněně přípustné využití: - není stanoveno. Plochy veřejných prostranství veřejná zeleň (ZV) Hlavní využití: - sídelní zeleň (veřejná zeleň). Přípustné využití: - občanské vybavení (stravování, tělovýchova a sport), - dopravní a technická infrastruktura, - nemotorová doprava, - vodohospodářské využití. Nepřípustné využití: - stavby, zařízení a využití území nesouvisející s hlavním nebo přípustným využitím. Podmíněně přípustné využití: - není stanoveno. Plochy výroby a skladování zemědělská výroba (VZ) Hlavní využití: - zemědělská výroba a skladování pro zemědělství. Přípustné využití: - občanské vybavení (stravování, služby, věda a výzkum), - výroba a skladování, - výroba elektrické energie v bioplynové stanici, - sídelní zeleň (ochranná a izolační zeleň), - dopravní a technická infrastruktura, - vodohospodářské využití, - zemědělské využití. Nepřípustné využití: - stavby, zařízení a využití území nesouvisející s hlavním nebo přípustným využitím. Podmíněně přípustné využití: - není stanoveno. Plochy výroby a skladování zemědělská výroba chov zvěře v zajetí (VZ1) Hlavní využití: - chov zvěře v trvale oplocených areálech. Přípustné využití: - sídelní zeleň (ochranná a izolační zeleň), - dopravní a technická infrastruktura, - vodohospodářské využití, - zemědělské využití, - hospodaření v lesích, obecné užívání lesa. 19

20 Územní plán Pecka Nepřípustné využití: - stavby, zařízení a využití území nesouvisející s hlavním nebo přípustným využitím. Podmíněně přípustné využití: - není stanoveno. Plochy výroby a skladování se specifickým využitím výroba elektrické energie (VX) Hlavní využití: - výroba elektrické energie (bioplynová stanice, fotovoltaický systém). Přípustné využití: - sídelní zeleň (ochranná a izolační zeleň), - dopravní a technická infrastruktura. Nepřípustné využití: - stavby, zařízení a využití území nesouvisející s hlavním nebo přípustným využitím. Podmíněně přípustné využití: - není stanoveno. Plochy smíšené výrobní (VS) Hlavní využití: - výroba a skladování (vyjma volného skladování), - občanské vybavení (vyjma obchodního prodeje nad 200 m 2 prodejní plochy a hřbitova). Přípustné využití: - sídelní zeleň (ochranná a izolační zeleň), - dopravní a technická infrastruktura, - vodohospodářské využití. Nepřípustné využití: - stavby, zařízení a využití území nesouvisející s hlavním nebo přípustným využitím. Podmíněně přípustné využití: - bydlení (související s hlavním využitím) pod podmínkou prokázání kvality prostředí umožňující tento způsob využití. Plochy dopravní infrastruktury silniční (DS) Hlavní využití: - silniční doprava. Přípustné využití: - veřejná prostranství, - sídelní zeleň, krajinná zeleň, - dopravní a technická infrastruktura, - nemotorová doprava. Nepřípustné využití: - stavby, zařízení a využití území nesouvisející s hlavním nebo přípustným využitím. Podmíněně přípustné využití: - není stanoveno. Plochy technické infrastruktury inženýrské sítě (TI) Hlavní využití: - technická infrastruktura (vodní hospodářství). 20

21 Územní plán Pecka Přípustné využití: - sídelní zeleň (ochranná a izolační zeleň), - dopravní a technická infrastruktura. Nepřípustné využití: - stavby, zařízení a využití území nesouvisející s hlavním nebo přípustným využitím. Podmíněně přípustné využití: - není uvedeno. Plochy technické infrastruktury plochy pro stavby a zařízení pro nakládání s odpady (TO) Hlavní využití: - technická infrastruktura (odpadové hospodářství). Přípustné využití: - sídelní zeleň (ochranná a izolační zeleň), - dopravní a technická infrastruktura. Nepřípustné využití: - stavby, zařízení a využití území nesouvisející s hlavním nebo přípustným využitím. Podmíněně přípustné využití: - není uvedeno. Plochy vodní a vodohospodářské (W) Hlavní využití: - vodohospodářské využití. Přípustné využití: - sídelní zeleň, krajinná zeleň, - dopravní a technická infrastruktura, - ÚSES. Nepřípustné využití: - stavby, zařízení a využití území nesouvisející s hlavním nebo přípustným využitím. Podmíněně přípustné využití: - není stanoveno. Plochy zemědělské (NZ) Hlavní využití: - zemědělské využití. Přípustné využití: - občanské vybavení (veřejná infrastruktura rozhledna, tělovýchova a sport), - sídelní zeleň, krajinná zeleň, - dopravní a technická infrastruktura, - nemotorová doprava, - vodohospodářské využití, - ÚSES. Nepřípustné využití: - stavby, zařízení a využití území nesouvisející s hlavním, přípustným nebo podmíněně přípustným využitím. Podmíněně přípustné využití: - pěstování rychle rostoucích rostlin pro energetické účely a zalesnění pod podmínkou, že jde o plochy prokazatelně nevhodné pro současné zemědělské využití a zároveň vhodné 21

22 Územní plán Pecka pro zalesnění a že nedojde k likvidaci druhově bohatých trvalých travních porostů, - oplocení či ohrazení pozemků pro chovné a pěstební účely pod podmínkou, že výrazně neztíží prostupnost krajiny. Plochy lesní (NL) Hlavní využití: - hospodaření v lesích, - obecné užívání lesa. Přípustné využití: - dopravní a technická infrastruktura, - nemotorová doprava, - vodohospodářské využití, - ÚSES. Nepřípustné využití: - stavby, zařízení a využití území nesouvisející s hlavním, přípustným nebo podmíněně přípustným využitím. Podmíněně přípustné využití: - oplocení či ohrazení pozemků pro chovné a pěstební účely pod podmínkou, že nenaruší krajinný ráz a výrazně neztíží prostupnost krajiny. Plochy smíšené nezastavěného území přírodní a vodohospodářské (NSpv) Hlavní využití: - krajinná zeleň, - vodohospodářské využití. Přípustné využití: - dopravní a technická infrastruktura, - nemotorová doprava, - hospodaření v lesích, obecné užívání lesa, - ÚSES. Nepřípustné využití: - stavby, zařízení a využití území nesouvisející s hlavním, přípustným nebo podmíněně přípustným využitím. Podmíněně přípustné využití: - oplocení či ohrazení pozemků pro chovné a pěstební účely pod podmínkou, že výrazně neztíží prostupnost krajiny. Stanovení ploch, ve kterých je vyloučeno umísťování staveb, zařízení a jiných opatření pro účely uvedené v 18 odst. 5 stavebního zákona Ve všech plochách v nezastavěném území se vylučuje umísťování staveb, zařízení a jiných opatření pro těžbu nerostů. PODMÍNKY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ VČETNĚ ZÁKLADNÍCH PODMÍNEK OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU Na podporu stanovené urbanistické koncepce, koncepce uspořádání krajiny a pro podporu ochrany a rozvoje hodnot území se stanovují, v členění dle ploch či jejich skupin, tyto podmínky: 22

23 Územní plán Pecka - při využití ploch zasahujících do památkové zóny a OP hradu Pecka směřovat k funkčnímu, technickému, estetickému a společenskému zhodnocení území, - do přípravy realizace jednotlivých záměrů zahrnout jejich začlenění do sídla a krajiny (jednotlivé záměry budou respektovat krajinný ráz, charakter a strukturu zástavby, výškovou hladinu okolní zástavby, harmonické měřítko, výhledy a průhledy) a navrhnout ozelenění, - nepřipouštět výstavbu bytových a řadových rodinných domů, - rozmezí výměry stavebních pozemků v plochách BI se stanovuje m 2 (v plochách Z2P, Z11P a Z13L m 2 ), v plochách SM se stanovuje m 2, v plochách SV se stanovuje m 2, (v ploše Z17S m 2, v plochách RI se stanovuje m 2 ; v zastavitelných plochách menších než spodní hranice rozmezí se připouští vymezení nejvýše jednoho stavebního pozemku, - intenzita využití stavebních pozemků v plochách BI se stanovuje max. 50 %, v plochách SM se stanovuje max. 60 %, v plochách SV se stanovuje max. 40 %, v plochách RI se stanovuje max. 30 %, v plochách RH se stanovuje max. 50 %, v plochách VZ a VS se stanovuje max. 70 %, - plochy změn s funkčním využitím bydlení a rekreace vymezené v návaznosti na plochy dopravní infrastruktury (silnice III. třídy) jsou podmíněně vhodné pro toto funkční využití do doby průkazu naplnění hygienických limitů hluku z provozu na těchto plochách, a to v chráněném venkovním prostoru a v chráněném vnitřním a venkovním prostoru staveb v denní i noční době, - v plochách zasahujících do vzdálenosti 50 m od okraje lesa se nepřipouští žádné stavby ani oplocení blíže k okraji lesa, než je průměrná mýtní výška lesního porostu, - vedení technické infrastruktury umisťovat přednostně pod zem, - v ZÚ a v zastavitelných plochách se na střechách budov nevylučuje umisťování systémů využívajících sluneční energii, vyjma území OP hradu Pecka, - zvyšovat pestrost krajiny, zejména obnovou a doplňováním krajinné zeleně. I.1.g) VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT ÚP vymezuje tuto veřejně prospěšnou stavbu, pro kterou lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit: VD1 dopravní infrastruktura pozemní komunikace (Z48P), v k.ú. Pecka. ÚP vymezuje toto veřejně prospěšné opatření, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit: VU1 územní systém ekologické stability nadregionální biokoridor (K 35 MB), v k.ú. Bělá u Pecky a v k.ú. Horní Javoří. ÚP nevymezuje stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu ani plochy pro asanaci. 23

24 Územní plán Pecka I.1.h) VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO, S UVEDENÍM V ČÍ PROSPĚCH JE PŘEDKUPNÍ PRÁVO ZŘIZOVÁNO, PARCELNÍCH ČÍSEL POZEMKŮ, NÁZVU KATASTRÁLNÍHO ÚZEMÍ A PŘÍPADNĚ DALŠÍCH ÚDAJŮ PODLE 5 ODST. 1 KATASTRÁLNÍHO ZÁKONA ÚP nevymezuje žádné veřejně prospěšné stavby ani veřejná prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo. I.1.i) STANOVENÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ PODLE 50 ODST. 6 STAVEBNÍHO ZÁKONA ÚP nestanovuje žádná kompenzační opatření. I.1.j) ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTU VÝKRESŮ K NĚMU PŘIPOJENÉ GRAFICKÉ ČÁSTI Textová část ÚP má celkem 12 listů. Grafická část ÚP obsahuje 3 výkresy: I.2.a. Výkres základního členění území 1 : 5 000, I.2.b. Hlavní výkres 1 : 5 000, I.2.c. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací 1 :

25 II.1. TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBSAH: II.1.a) Postup při pořízení územního plánu 26 II.1.b) Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem 27 II.1.c) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů 30 II.1.d) Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území 34 II.1.e) Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů 34 II.1.f) Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů 35 II.1.g) Vyhodnocení splnění požadavků zadání 38 II.1.h) Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje ( 43 odst. 1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení 39 II.1.i) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty 39 II.1.j) Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí 84 II.1.k) Stanovisko krajského úřadu podle 50 odst II.1.l) Sdělení, jak bylo stanovisko podle 50 odst. 5 zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly 84 II.1.m) Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch 84 II.1.n) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa 86 II.1.o) Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění 100 II.1.p) Vyhodnocení připomínek 100 Seznam zkratek a symbolů

26 II.1.a) POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Pořízení ÚP Pecka bylo schváleno zastupitelstvem městysu na zasedání dne usnesením č. 8/2012. Zastupitelstvo určilo pověřeného zastupitele pro komunikaci s pořizovatelem místostarostu p. Jaroslava Mikulku. Projektantem ÚP Pecka bylo městysem vybráno Projektové středisko Hradec Králové společnosti SURPMO a.s. pod vedením Ing. arch. Aleny Koutové. O pořízení ÚP byl požádán Úřad územního plánování v Nové Pace Následně byly zpracovány projektantem Průzkumy a rozbory v červnu Návrh Zadání ÚP byl zpracován pořizovatelem v červenci 2013, ve kterém byly stanoveny hlavní cíle a požadavky na zpracování Návrhu ÚP Pecka. Tento návrh Zadání ÚP byl rozeslán dotčeným orgánům, krajskému úřadu a sousedním obcím a zároveň pořizovatel zajistil zveřejnění návrhu Zadání ÚPa jeho vystavení k veřejnému nahlédnutí na úředních deskách a na elektronických úředních deskách městysu a města Nová Paka v souladu s 47 odst. 2. zákona č. 183/2006 Sb, o územním plánování a stavebním řádu v platném znění (dále jen stavební zákon). Ve stanovené lhůtě nebyly písemné připomínky veřejnosti a podněty sousedních obcí k návrhu Zadání ÚP žádné podány a pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotil požadavky a stanoviska, které byly doručeny ve stanovené lhůtě od dotčených orgánů a krajského úřadu, a na jejich základě upravil Zadání ÚP. Pořizovatel spolu se zprávou o projednávání návrhu Zadání ÚP předložil Zadání ÚP zastupitelstvu obce, které jej schválilo dne usnesením č.15/2013. Krajský úřad, odbor životního prostředí a zemědělství, oddělení EIA a IPPC a odbor životního prostředí a zemědělství, oddělení přírody a krajiny nezaslal k návrhu Zadání ÚP stanovisko k posuzování vlivů na životní prostředí a na udržitelný rozvoj území. Na základě schváleného Zadání ÚP projektant v březnu 2014 vypracoval Návrh ÚP Pecka. Společné jednání se konalo dne v zasedací místnosti městysu Pecka. Oznámení o společném jednání obdrželo 31 obeslaných subjektů, jednání se zúčastnilo 5 zástupců dotčených orgánů. Ostatní dotčené orgány uplatnily stanoviska v zákonné lhůtě do 30 dnů (viz tabulka v kapitole II.1.f) od společného jednání). Po uplynutí této lhůty pořizovatel požádal společně s předložením stanovisek dotčených orgánů o posouzení Krajského úřadu Královéhradeckého kraje podle 50 odst. 7 stavebního zákona. Krajský úřad ve svém stanovisku ze dne sdělil, že neshledal takové nedostatky, které by neumožňovaly přistoupit k řízení o vydání ÚP Pecka. Pořizovatel na základě uplatněných stanovisek dotčených orgánů a souhlasu krajského úřadu zajistil úpravu dokumentace projektantem. Následně bylo veřejnou vyhláškou oznámeno vystavení Návrhu ÚP Pecka a dotčeným orgánům konání veřejného projednání dne Pořizovatel po veřejném projednání ve spolupráci s pověřeným zastupitelem vyhodnotil výsledky projednání. Dotčenými orgány nebyly uplatněny žádné připomínky k Návrhu ÚP. Krajský úřad Královéhradeckého kraje odbor územního plánování a stavebního řádu nezaslal připomínky k částem řešení návrhu ÚP Pecka, které byly od společného jednání změněny. Ve lhůtě stanovené zákonem nebyly uplatněny žádné námitky. K návrhu byla uplatněna připomínka Vodohospodářské a obchodní společnosti, a.s. Jičín. Obsah a vyhodnocení připomínky pořizovatelem společně s pověřeným zastupitelem je uveden v kap. II.1.p). Pořizovatel dle 53 odst. 1 stavebního zákona zaslal vyhodnocení připomínky dotčeným orgánům a krajskému úřadu. Ve lhůtě 30 dnů od obdržení neuplatnily dotčené orgány a krajský úřad stanovisko k vyhodnocení připomínky. Po veřejném projednání bylo upraveno odůvodnění na základě Aktualizace č. 1 PÚR ČR a zpřesněno odůvodnění u některých lokalit z původní územně plánovací dokumentace. Jednalo se o 26

27 nepodstatné úpravy, které nemají vliv na veřejné zájmy, nevyžadují nové stanovisko některých dotčených orgánů a netýkají se podstatně práv těch, kteří mohou uplatnit námitky. Pořizovatel dále přezkoumal soulad Návrhu ÚP s ustanovením 53 odst. 4 stavebního zákona a z důvodu, že nebyl zjištěn nesoulad s tímto ustanovením, byl návrh na vydání ÚP Pecka s jeho odůvodněním předložen Zastupitelstvu městysu Pecka. Zastupitelstvo městysu vydalo Územní plán Pecka po ověření, že není v rozporu s politikou územního rozvoje, platnou územně plánovací dokumentací kraje a se stanovisky dotčených orgánů a stanoviskem krajského úřadu. Rozpory nebyly řešeny. Vydání ÚP Pecka schválilo zastupitelstvo městysu usnesením č. 5 dne formou opatření obecné povahy. II.1.b) VYHODNOCENÍ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČESKÉ REPUBLIKY Z celostátního nástroje územního plánování, to je PÚR ČR, která byla schválena usnesením vlády ČR č. 929 ze dne , včetně Aktualizace č. 1, která byla schválena usnesením vlády ČR č. 276 ze dne , nevyplývají pro pořízení ÚP Pecka žádné konkrétní požadavky pro územní plánování, protože městys leží mimo rozvojové či specifické oblasti a rozvojové osy, koridory a plochy dopravy a technické infrastruktury mezinárodního a republikového významu. Z republikových priorit územního plánovaní pro zajištění udržitelného rozvoje území, stanovených PÚR ČR, se v území městysu dle schváleného Zadání ÚP uplatňují zejména následující (s popisem způsobu přispění ÚP k jejich naplňování): ad (14) Všechny hodnoty území ÚP respektuje. Vymezením ploch změn a stanovením podmínek jejich využití a prostorového uspořádání je chrání a rozvíjí. ad (14a) Stabilizací současných a vymezením nových ploch VZ vytváří ÚP podmínky pro rozvoj primárního sektoru. Vymezením ploch pro navrácení do NZ a nových ploch NL kompenzuje částečně dotčení ZPF a PUPFL a stanovením podmínek využití přispívá k jejich ochraně. ad (15) Stabilizací způsobů využití ZÚ a vymezením ploch změn vhodných a potřebných způsobů využití ÚP předchází prostorově sociální segregaci. ad (16) Na základě veřejně projednaného schváleného Zadání je ÚP řešen komplexně a v souladu se SZ bude projednáván s veřejností. ad (18) ÚP stabilizuje historicky utvářenou sídelní strukturu městysu a vymezením ploch změn vytváří předpoklady pro posílení partnerství s okolními obcemi i městy. ad (19) ÚP urbanistickou koncepcí navazuje na dosavadní účelné využívání území a zastavitelné plochy vymezuje ve vazbě na ZÚ, vymezuje rovněž plochu přestavby. 27

28 ad (20) Rozvojové záměry tohoto charakteru ÚP nevymezuje, všechny limity využití území jsou respektovány. Koncepce ÚSES je upřesněna a podmínky ochrany krajinného rázu jsou stanoveny. ad (20a) Nepropojováním jednotlivých částí obce a vymezením ÚSES přispívá ÚP k zachování a rozvoji migrační propustnosti a prostupnosti krajiny. ad (22) ÚP umožňuje rozvoj a využití předpokladů území pro cestovní ruch a propojení atraktivních míst stanovením podmínek využití ploch připouštějících realizaci staveb, zařízení a opatření dle 18 odst. 5 SZ. ad (23) Současnou dopravní a technickou infrastrukturu ÚP respektuje. Prostupnost území zvyšuje vymezením nových ploch DS a ve smyslu 18 odst. 5 SZ nevylučuje umisťování dopravní ani technické infrastruktury v nezastavěném území. ad (25) ÚP připouští umisťování protierozních a protipovodňových opatření v území. Zastavitelné plochy nejsou vymezovány v území potenciálních rizik přírodních katastrof a ani ZÚ do něho nezasahuje. Stanovená intenzita využití stavebních pozemků umožňuje vsakování dešťových vod přímo v ZÚ a v zastavitelných plochách. ad (27) viz ad (23) PÚR ČR, občanské vybavení veřejného charakteru a veřejná prostranství ÚP stabilizuje a připouští jejich rozvoj. ad (29) ÚP respektuje a zkvalitňuje síť pozemních komunikací a připouští rozvoj nemotorové dopravy. ad (30) ÚP respektuje současnou technickou infrastrukturu a připouští její rozvoj v souladu s příslušnými oborovými koncepcemi. ad (31) Na střechách budov v ZÚ a zastavitelných plochách se umožňuje umisťování fotovoltaických systémů, avšak mimo PZ a území OP hradu Pecka. Ostatní priority nejsou pro území městysu relevantní. Na základě metodického doporučení MMR ČR byl posouzen soulad Návrhu ÚP s Aktualizací č. 1 PÚR ČR. Pořizovatel ve spolupráci s projektantem došel k závěru, že Návrh ÚP je v souladu s aktualizací a není ani aktualizací podstatně dotčen, tak aby bylo nutné provést jeho změnu. Před vydáním ÚP dochází pouze k doplnění aktualizovaných priorit územního rozvoje a jedná se tedy pouze o nepodstatnou změnu Odůvodnění ÚP. Z těchto důvodů není nutné, aby pořizovatel vyžadoval nové stanovisko nadřízeného orgánu z hlediska souladu Návrhu ÚP s Aktualizací č. 1 PÚR ČR. 28

29 ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Území městysu Pecka je součástí území řešeného v ZÚR KHK, které byly vydány Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje dne 8. září 2011 a nabyly účinnosti dne 16. listopadu Dne 23. června 2014 byla Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje schválena ZUP ZÚR KHK za uplynulé období. ad a) ÚP níže popsaným způsobem přispívá k naplnění pro území městysu relevantních priorit pro územní plánování stanovených v ZÚR KHK: ad 2) ÚP stabilizuje plochy občanského vybavení a připouští jeho rozvoj. ad 5) ÚP vymezuje plochy pro bydlení zajištěné koncepcí dopravní a technické infrastruktury. ad 6) ad 7) viz ad (15) PÚR ČR viz ad (27) PÚR ČR ad 8) ÚP chrání plochy ZPF a důsledně chrání PUPFL jako významný potenciál území, minimalizuje návrhy rozvojových ploch na ZPF a neodnímá PUPFL. Některé plochy navrhuje k převodu do PUPFL. Celková koncepce nemění krajinný ráz ani stávající rozvržení a krajinnou matrici danou převážně strukturou ZPF. ad 9) viz ad (23) PÚR ČR ad 10) viz ad (19) PÚR ČR ad 12) ÚP stabilizuje současné a vymezuje nové plochy RH a RI, vymezuje nové plochy DS na podporu cestovního ruchu. ad 13) ad 15) ad 16) viz ad (29) PÚR ČR viz ad (25) PÚR ČR viz ad (25) PÚR ČR ad 17) ÚP stanovuje hlavní využití ploch ZPF a PUPFL a připouští jejich využití tak, aby byla zajištěna jejich maximální ochrana. ad 18) ÚP respektuje toto území a nevymezuje aktivity, které by je ohrožovaly. ad 19) ÚP chrání prvky ÚSES nadregionálního a regionálního charakteru, navrhuje opatření 29

30 ke zvýšení biologické propustnosti krajiny, a to nejen na základě poskytnutých vstupních informací, ale i na základě výsledků terénních průzkumů a odborných znalostí. ad 20) Koncepce ÚP nadále chrání kulturní dědictví a rozvíjí je vymezením nových ploch, navazujících na ZÚ a respektujících historicky vzniklou urbanistickou koncepci. Ostatní úkoly územního plánování stanovené ZÚR KHK a dotýkající se území městysu jsou plněny takto: ad b.2.3) ÚP vymezuje dostatečné zastavitelné plochy ve vazbě na ZÚ. ad d.2.1.3) ÚP připouští rozvoj cyklodopravy v celém území městysu. ad d.3) viz kap. II.1.c) a II.1.i) ad e.1) Chráněná území přírody ÚP respektuje. ad e.3) viz kap. II.1.i) ad e.4.1) ÚP vymezuje dostatek ploch pro bydlení a připouští rozvoj občanského vybavení; viz ad (18) PÚR ČR 2008 a viz ad (5) ZÚR KHK. ad e.4.4) ÚP stabilizuje plochy VZ, VX a VS a vymezuje nové plochy VZ; viz ad 8) ZÚR KHK. ad f) viz kap. II.1.i) ad g) ÚP vymezuje nefunkční část K 35 MB jako VPO. ad h) viz výše k ZÚR KHK, principy a podmínky SEA ZÚR KHK jsou v ÚP zohledněny. II.1.c) VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ Území městysu Pecka je součástí správního území Královéhradeckého kraje a spadá do území správního obvodu obce s rozšířenou působností Nová Paka. Sousedí s městy Nová Paka (ORP Nová Paka), Lázně Bělohrad (ORP Jičín) a obcemi Borovnice (ORP Dvůr Králové nad Labem), Borovnička (ORP Dvůr Králové nad Labem), Borek (ORP Hořice), Horní Brusnice (ORP Dvůr Králové nad Labem), Vidochov (ORP Nová Paka), Vřesník (ORP Hořice). Nejsilnější vazby má na město Nová Paka. Hrad Pecka s PZ je hlavní turistickou atraktivitou této části území kraje, která významně ovlivňuje hospodářské podmínky území. Do východní a jižní části řešeného území zasahuje CHOPAV Východočeská křída, v jižní části se nachází OP přírodního léčivého zdroje - II. stupně Lázní Bělohrad a řešené území je v povodí významných vodních toků Javorka a Bystřice, které řešení ÚP neovlivňují. 30

31 Migračně významné území se nachází v lesnaté části území městyse. Do západní části zasahuje PřP Sýkornice, v údolí podél východní hranice městyse se území dotýká PP Kalské údolí. Všechny tyto hodnoty sice omezují možnosti územního rozvoje městysu, avšak významně pozitivně působí jako atraktivity cestovního ruchu posilující hospodářské podmínky území. Z hlediska širších dopravních vztahů prochází severně a západně od řešeného území silnice I/16. Tato silnice zajišťuje hlavní dopravní vazby, a to ve směru na Mladou Boleslav, Jičín a dále ve směru na Hradec Králové (silnice I/35) a do prostoru východní části Krkonoš. Na silnici I/16 navazuje silnice II/284 v Nové Pace. Silnice II/284 propojuje řešené území s Novou Pakou a Lázněmi Bělohrad. Tato silnice je v území stabilizována a zajišťuje dostupnost území městysu. Ostatní druhy dopravy, vyjma nemotorové, se v širším území neuplatňují. V oblasti zásobování elektrickou energií spadá řešené území provozním napětím 35 kv do sféry napájecí transformovny 110/35 kv Nová Paka s dostatečným výkonem. Řešeným územím prochází nadzemní vedení VVN 2x110 kv (V ) z TR Neznášov do TR Nová Paka, které z části omezuje možnosti územního rozvoje městyse. VTL/STL regulační stanice pro městys je napojena krátkou dostatečně kapacitní VTL přípojkou na VTL plynovod ve správě VČP Net, který prochází střední částí území ve směru východ západ. Jeho OP a BP zčásti omezují možnosti územního rozvoje městyse. Řešeným územím prochází páteřní radioreléové trasy, které neovlivňují řešení ÚP. Přeshraniční záměry Sousední obec Borek Borovnice Označení záměru v ÚP Pecka Místní biokoridor LK7 Místní biocentrum LC11 Místní biokoridor LK6 Regionální biokoridor RK 729 Regionální biocentrum 1203 Jelínka Zdroj informací o záměru a návrh řešení v ÚPD V ÚPD Borek je nutné zpřesnit a navázat biokoridor na hranici městysu Pecka. V ÚAP ORP Dvůr Králové nad Labem není prvek obsažen. Lokální biocentrum je převzaté z ÚAP ORP Nová Paka. V ÚPO Borek (2006) je LBC2, které částečně navazuje na LC11. V ÚPD Borek je třeba napojit toto biocentrum v napojovacích bodech. V ÚAP ORP Dvůr Králové nad Labem není prvek obsažen. Lokální biokoridor v ÚPO Borek (2006) navazuje v Kalském údolí na LK6 (ÚP Pecka). Není třeba měnit řešení v ÚPD Borek. V ÚAP ORP Dvůr Králové nad Labem není prvek obsažen. ÚP Pecka převzal vedení regionálního biokoridoru ze ZÚR KHK a zpřesnil jej. V severozápadní části řešeného území vybíhá z regionálního biocentra 1203 Jelínka na hranice obce. Vymezení napojení u tohoto regionálního biokoridoru bylo v Návrhu ÚP Pecka koordinováno s dokumentací ÚP Borovnice ke společnému jednání (2014). V ÚAP ORP Dvůr Králové nad Labem je prvek obsažen. ÚP Pecka převzal regionální biocentrum ze ZÚR KHK a dopřesnil na hranice parcel. Po zpřesnění vybíhá do sousední obce Borovnice, kde se napojuje na vymezené regionální biocentrum 1203 Jelínka v ÚP Borovnice (dokumentace pro společné jednání 2014). Styčné body jsou v novém ÚP Borovnice (dokumentace pro společné jednání 2014) 31

32 zkoordinovány. V ÚAP ORP Dvůr Králové nad Labem je prvek obsažen. - Lokální biokoridor LK 7-8 na severovýchodním okraji řešeného území (k.ú. Staňkov u Pecky) není v ÚP Pecka vymezen viz níže. LK 10 V ÚP Pecka je nově vymezen z důvodu propojení K35MB se sousedním územím obce Borovnice. V ÚP Borovnice (dokumentace pro společné jednání 2014) je vymezen místní biokoridor, na který je LK10 navázán v napojovacích bodech na hranici území. V ÚAP ORP Dvůr Králové nad Labem není prvek obsažen. Borovnička - Do území obce Borovnička nejsou vedeny žádné přeshraniční záměry z území městysu Pecka ani naopak. Horní Brusnice Nadregionální biokoridor K 35 MB Místní biokoridor LK 9 Místní biokoridor LK8 Místní biokoridor LK7 ÚP Pecka vymezuje nadregionální biokoridor K 35 MB vycházející z vedení osy nadregionálního biokoridoru ze ZÚR KHK a následně zkoordinoval návaznost, pomocí napojovacích bodů ve východní části řešeného území, na K 35 MB v ÚP Horní Brusnice. Proto není třeba jej v ÚPD Horní Brusnice měnit. V ÚAP ORP Dvůr Králové nad Labem je prvek obsažen. V ÚP Pecka vybíhá místní biokoridor LK 9 z místního biocentra LC 14 jihovýchodním směrem až na hranici s obcí Horní Brusnice. Na hranici k.ú. Horní Brusnice se napojuje na lokální biokoridor LBK 1-2. Místní biokoridor LK 9 dále probíhá společně s LBK 1-2 podél hranice k.ú. Horní Brusnice a Vidonice přes nadregionální biokoridor K 35 MB až do lokálního biocentra LBC 1, které je vymezeno v ÚP Horní Brusnice, kde je ukončen LBK 1-2. Napojovací body jsou v obou ÚP zkoordinovány. V ÚAP ORP Dvůr Králové nad Labem není prvek obsažen. Místní biokoridor LK 8 vede od LC 10 po vodním toku Bystřice, kde se napojuje na lokální biokoridor LBK 1-17, jež je vymezen v ÚP Horní Brusnice. Napojovací body jsou v obou ÚP zkoordinovány. V ÚAP ORP Dvůr Králové nad Labem není prvek obsažen. Z místního biocentra LC 10 vybíhá místní biokoridor LK 7 po hranici k.ú. Vidonice a Horní Brusnice po vodním toku Bystřice k Vidonickému Mlýnu společně s LBK 1-17 (ÚP Horní Brusnice). Místní biokoridor LK 7 se v místech Vidonického Mlýna napojuje do lokálního biocentra LBC 17, které je vymezeno v ÚP Horní Brusnice a míjí osídlení Vidonického Mlýna. Poté se vrací do k.ú. Vidonice a pokračuje dále jižním směrem po vodním toku Bystřice společně s lokálním biokoridorem LBK (ÚP Horní Brusnice) až na k.ú. Kal. Na k.ú. Kal probíhá LK 7 po hranici k.ú. Horní Brusnice, kde je vymezeno lokální biocentrum LBC 16, podél kterého probíhá LK 7, který je ukončen v LC 11 v řešeném území. Napojovací body jsou v obou ÚP zkoordinovány. V ÚAP ORP Dvůr Králové nad Labem 32

33 Lázně Bělohrad Nová Paka Vidochov Vřesník Nadregionální biokoridor K 35 MB Místní biokoridor LK 1 Místní biocentrum LC 15 Nadregionální biokoridor K 35 MB Regionální biokoridor H016 Místní biokoridor LK11 Místní biocentrum LC12 Místní biokoridor LK4 není prvek obsažen. ÚP Pecka vymezuje nadregionální biokoridor vycházející z vedení osy nadregionálního biokoridoru ze ZÚR KHK (obsažena v ÚAP ORP Nová Paka), který vstupuje do řešeného území z jihozápadní strany od města Lázně Bělohrad (k.ú. Horní Nová Ves a Dolní Javoří). V napojovacích bodech na této hranici je provedena drobná úprava koridoru vůči ZÚR KHK z důvodu jeho vedení po ekologicky stabilním ekosystému (les). Tento nadregionální biokoridor dále probíhá přes vymezené místní biocentrum LC 1 k napojovacímu bodu v severovýchodním výběžku k.ú. Dolní Javoří. Z něho se do řešeného území vrací a při hranici přechází zpět do k.ú. Dolní Javoří. Z něho vystupuje v severním okraji. Za hranicí řešeného území, je vymezena nefunkční část K 35 MB (v ÚP Lázně Bělohrad pro veřejné projednání 11/2013). Další průběh je v ÚP Pecka vymezen z části jako funkční, a z části nefunkční. Místní biokoridor je převzat z ÚAP ORP Nová Paka a zpřesněn na hranici řešeného území navazuje na LBK 6 vymezený v ÚP Nová Paka (2012). Napojovací body jsou v obou ÚP zkoordinovány. Místní biocentrum je zpřesněno na hranici řešeného území, navazuje v napojovacích bodech na LBC 2.0 vymezené v ÚP Nová Paka (2012). Napojovací body jsou v obou ÚP zkoordinovány. ÚP Pecka vymezuje nadregionální biokoridor vycházející z vedení osy nadregionálního biokoridoru ze ZÚR KHK (obsažena v ÚAP ORP Nová Paka). Vymezený nadregionální biokoridor vybíhá z řešeného území ( k.ú. Pecka) do obce Vidochov (k.ú. Stupná) a opět se do řešeného území vrací. Nadregionální biokoridor pokračuje směrem do vymezeného místního biocentra LC 5, kde část koridoru vede po území sousední obce. V ÚP Vidochov (2012) je vymezen NRBK K 35 MB, na který je vymezení K 35 MB v napojovacích bodech navázáno a zpřesněno. ÚP Pecka převzal vedení regionálního biokoridoru ze ZÚR KHK (obsaženo v ÚAP ORP Nová Paka) a zpřesnil jej. V ÚPD Vidochov je nutné upravit napojení RK H016 na napojovací body v ÚP Pecka, tak aby odpovídalo vymezení v ZÚR KHK. Lokální biokoridor LBK 2 (ÚP Vidochov) jdoucí po vodním toku Zlatnice do řešeného území ( k.ú. Bělá u Pecky) je v ÚP Pecka dále veden jako LK11. V ÚAP ORP Nová Paka tento prvek vymezen není. Místní biocentrum (v potřebné rozloze) je vymezeno při hranici s k.ú. Vřesník u Tetína (obsaženo v ÚAP ORP Nová Paka). V ÚPD Vřesník proto není třeba místní biocentrum vymezovat. Místní biokoridor je převzat z ÚAP ORP Nová Paka a zpřesněn. Vymezené biokoridory vedou společně po 33

34 Místní biokoridor LK5 hranici (k.ú. Kal a k.ú. Vřesník u Tetína) a po hranici biocentra 4 v k.ú. Vřesník u Tetína a dále po hranici k.ú. do LC12. V ÚPD Vřesník je aktuálně nutné dovymezit místní biokoridor LK4 a propojit jej s vymezeným místním biocentrem LC12 v ÚP Pecka tedy vypustit nadbytečné biocentrum 4. Místní biokoridor je vymezen v potřebné šíři při hranici s k.ú. Vřesník u Tetína (obsažen v ÚAP ORP Nová Paka) tak, aby se přes ekologicky stabilní prvky mohl napojit na LK6.V ÚPD Vřesník proto není třeba místní biokoridor vymezovat. RC 1202 Novoveská hůra je vymezeno v k.ú. Horní Nová Ves a pro upřesnění dle KN na hranici parcel je upřesněno zároveň na hranici k.ú., proto nezasahuje do řešeného území. Toto nepatrné upřesnění mimo řešené území nemá vliv na jeho biologické funkce. Jiné záměry, zasahující do území sousedních samosprávných celků, ÚP Pecka neobsahuje. II.1.d) VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Řešení ÚP napomáhá vytvářet územní předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území ( 18 SZ), a to především vymezením ploch pro funkce bydlení, rekreace, občanské vybavení, výroba, dopravní infrastruktura a veřejná prostranství. Tím přispívá k dosažení souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území při zohlednění jeho společenského a hospodářského potenciálu a respektování jeho hodnot. Při naplňování cílů územního plánování je postupováno přiměřeně dle úkolů územního plánování ( 19 SZ), uvedených především v odst. (1) pod písmeny b) g) a j) - o) je upřesněna koncepce rozvoje území, nové plochy se vymezují na základě prověření a posouzení změn v území, včetně veřejného zájmu na nich, jsou stanoveny podmínky jejich funkčního využití a prostorového uspořádání, které zajistí hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů, a to při uplatňování aktuálních poznatků z dotčených oborů. Ostatní úkoly se v rámci ÚP neuplatňují. ÚP je v souladu s cíli a úkoly územního plánování obsaženými v 18 a 19 SZ. Jeho postupné naplňování negativně neovlivní přírodní, kulturní ani civilizační hodnoty území, naopak posílí přírodní hodnoty zajištěním funkčnosti zpřesněného ÚSES a kulturní hodnoty ochrání a posílí respektováním podmínek prostorového uspořádání. Urbanistické, architektonické a archeologické hodnoty, které byly podkladem pro řešení ÚP, nejsou měněny. II.1.e) VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ÚP obsahuje náležitosti požadované jeho Zadáním, které bylo projednáno a schváleno na základě příslušných ustanovení SZ a jeho prováděcích předpisů v platném znění a v souladu s nimi. Je členěn na vlastní řešení ÚP (textové a grafické) a jeho Odůvodnění (textové a grafické) s tím, že jak řešení ÚP, tak jeho odůvodnění je vypracováno dle aktuální právní úpravy v oblasti územního plánování příslušné odstavce částí I. a II. Přílohy č. 7 34

35 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., Správního řádu a Stavebního zákona. Řešení ÚP respektuje příslušná ustanovení vyhlášky č. 501/2006 Sb. a dalších prováděcích předpisů ke SZ. Veškeré kroky v pořizování ÚP byly realizovány v souladu se SZ a vyhláškou 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, viz kap. II.1. a) Postup pořízení územního plánu. Lze konstatovat, že ÚP je v souladu s požadavky SZ a jeho prováděcích právních předpisů. II.1.f) VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ Řešení je v souladu s požadavky vyplývajícími ze zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), zákona č. 133/2012 Sb., o požární ochraně, zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázní a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, a to vždy ve znění pozdějších předpisů. Je zpracován rovněž v souladu s požadavky zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. č. Dotčený orgán Ministerstvo dopravy, odbor infrastruktury a územního plánu, Nábřeží L. Svobody 12, Praha 1 Státní energetická inspekce pro ČR, Wonkova 1143, Hradec Králové Úřad pro civilní letectví, územní inspektorát, letiště Ruzyně, Praha 6 Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Na Františku 32, Praha 1 Policie ČR, krajské ředitelství Východočeského kraje, Ulrichovo náměstí 810/4, Hradec Králové Krajský úřad Královéhradeckého kraje, Pivovarské náměstí 1245, Hradec Králové Vyjádření zaslal ne ne ano ne ne ano Stanoviska, připomínky bez připomínek Orgán ochrany zemědělského půdního fondu uplatnil souhlasné a nesouhlasné stanovisko a podmíněné souhlasy k řešeným lokalitám v návrhu, a požadoval doplnit tabulku záborů ZPF. Dále uplatnil přehodnocení stanoviska ze dne Bylo zapracováno dle stanoviska dotčeného orgánu a jeho přehodnocení. Ochrana přírody a krajiny: uplatnil požadavek úpravy 35

36 Ministerstvo životního prostředí ČR, odbor výkonu státní správy VI., Resslova 1229/2a, Hradec Králové Česká inspekce životního prostředí, Resslova 1224, Hradec Králové Obvodní báňský úřad, Wonkova 1142/1, Hradec Králové Krajský pozemkový úřad pro Královéhradecký kraj, pobočka Jičín, Havlíčkova 56, Jičín Hasičský záchranný sbor, Dělnická 162, Jičín ano ne ano ano ne hranice přírodní památky Kalské údolí. Byla provedena změna hranice podle nových dat ÚAP. Upozorňuje na nevelká místa potencionálních sesuvů a poddolované území po těžbě zlatonosných rud. bez připomínek Stanovisko společně se Státním pozemkovým úřadem. Požadavek, aby byly respektovány hlavní odvodňovací zařízení, doplnění HOZ do koordinačního výkresu a HOZ 3 bude dotčeno plochou K2L. HOZ zakresleno v Koordinačním výkresu. 12. Ministerstvo obrany, Agentura hospodaření s nemovitým majetkem, odbor územní správy majetku, Teplého 1899, Pardubice ano Vyjádření s připomínkami respektovat v celém správním území parametry příslušné kategorie komunikace a ochranná pásma stávajícího i plánovaného dopravního systému a další podmínky týkající se zejména staveb. Krajská hygienická stanice, Revoluční 1076, Jičín ano Souhlas s upozorněním u lokalit Z2P,Z3P,Z4P,Z7P 13. a Z47K,Z22V. Doplněno do odůvodnění ÚP Pecka. 14. Silniční správní úřad, Dukelské nám. 39, Nová Paka ne Městský úřad Nová Paka, odbor životního prostředí, Dukelské nám. 39, Nová Paka Městský úřad Nová Paka, odbor kultury a školství, Dukelské nám. 39, Nová Paka ano ano Uplatnil souhlasné a nesouhlasné stanovisko k lokalitám řešeným v návrhu, požadavek prověření koridoru LK 11 a koncepce zeleně, požadavek úpravy regulativů. Bylo upraveno dle tohoto stanoviska, u lokality Z 30 BE doplněno odůvodnění a prověřeno řešení trasy LK 11. Dotčený orgán doplnil souhlasné stanovisko k lokalitě Z 30 BE za respektování podmínek. Nesouhlas se změnou využití u p.č.90 k.ú.vidonice, Bylo upraveno dle tohoto 36

37 Krajská veterinární správa, Jana Černého 370, Hradec Králové Ministerstvo zdravotnictví ČR, Palackého náměstí 4, Praha 2 ne ano požadavku. Český inspektorát lázní a hřídel požaduje opravu značení ochranného pásma II. stupně (z II.A na II. stupně). Bylo opraveno dle požadavku. Sousední obce Město Nová Paka, Dukelské náměstí 39, Nová Paka IČO Obec Roztoky u Jilemnice, čp 240, Roztoky u Jilemnice ne ne 21. Obec Svojek, Svojek ne 22. Obec Bělá, Bělá ne 23. Obec Nová Ves nad Popelkou čp. 244, Nová Ves nad Popelkou ne 24. Obec Syřenov, Syřenov ne 25. Obec Úbislavice, čp. 53, Úbislavice, IČO ne 26. Obec Levínská Olešnice, Jilemnice ne Na vědomí VOS, a.s., Na Tobolce 428, Jičín ano Požadavek územních studií, respektování ochranných pásem vodovodů a kanalizací, požadavek k navržení odběrných míst pro požární účely, likvidace kalů z některých lokalit na ČOV Nová Paka.Částečně zapracováno - viz odůvodnění připomínky ve vypořádání připomínek Regionální muzeum a galerie v Jičíně, Valdštejnovo ne náměstí 1, Jičín Povodí Labe, Víta Nejedlého 951/8, Hradec Králové Městský úřad stavební odbor, Dukelské náměstí 39, Nová Paka ano Respektovat 49 odst. 2 vodního zákona - u lokalit Z43P, Z44P, Z57BE, Z47K, Z22V, P1V. ne Rozpory nebyly v ÚP Pecka žádné řešeny. 37

38 II.1.g) VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ Zpracování ÚP vychází ze Zadání ÚP Pecka, které bylo projednáno v souladu se stavebním zákonem a schváleno zastupitelstvem městysu dne Toto Zadání bylo jako celek splněno, jak je dále v Komentáři uvedeno. Dílčí úpravy při formulování ÚP byly průběžně konzultovány se zástupci objednatele a pořizovatele. Komentář ke splnění jednotlivých bodů: a) Požadavky na základní koncepci rozvoje území městysu, vyjádřené zejména v cílech zlepšování dosavadního stavu, včetně rozvoje městysu a ochrany hodnot jeho území, v požadavcích na změnu charakteru městysu, jeho vztahu k sídelní struktuře a dostupnosti veřejné infrastruktury (urbanistická koncepce - zejména prověření plošného a prostorového uspořádání zastavěného území a prověření možných změn, včetně vymezení zastavitelných ploch; koncepce veřejné infrastruktury - zejména prověření uspořádání veřejné infrastruktury a možnosti jejích změn; koncepce uspořádání krajiny - zejména prověření plošného a prostorového uspořádání nezastavěného území a prověření možných změn, včetně prověření, ve kterých plochách je vhodné vyloučit umísťování staveb, zařízení a jiných opatření pro účely uvedené v 18 odst. 5 stavebního zákona) Všechny koncepce jsou stanoveny ve vzájemné koordinaci viz kap. II.1.b), II.1.c) a II.1.i) b) Požadavky na vymezení ploch a koridorů územních rezerv a na stanovení jejich využití, které bude nutno prověřit Na základě uplatněných požadavků byly plochy tohoto charakteru vymezeny viz kap. II.1.i) c) Požadavky na prověření vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a asanací, pro které bude možné uplatnit vyvlastnění nebo předkupní právo Po prověření jsou VPS a VPO vymezeny viz kap. II.1.b) a II.1.i) d) Požadavky na prověření vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu, zpracováním územní studie nebo uzavřením dohody o parcelaci Po prověření a v souladu s požadavky městysu jsou v ÚP vymezeny plochy podléhající nějakému podmínění tohoto charakteru viz kap. II.1.i). e) Případný požadavek na zpracování variant řešení V průběhu zpracování Návrhu ÚP byl potvrzen předpoklad uvedený ve schváleném Zadání a Návrh ÚP je tedy invariantní. f) Požadavky na uspořádání obsahu návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jeho odůvodnění včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení Textová část ÚP je zpracována dle aktuální právní úpravy, účelné doplnění je přiřazeno do kap. c). Grafická část ÚP je zpracována dle aktuální právní úpravy, Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací pro přehlednost v měřítku 1 : Textová část Odůvodnění byla seřazena dle aktuálního metodického doporučení. Grafická část Odůvodnění je zpracována dle aktuální právní úpravy. Počet vyhotovení ÚP viz SOD mezi objednatelem a zhotovitelem. 38

39 g) Požadavky na vyhodnocení předpokládaných vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území. Požadavek na VVURÚ nebyl uplatněn z důvodů uvedených v kap. II.1.j). II.1.h) VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE ( 43 ODST. 1 STAVEBNÍHO ZÁKONA), S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ Z dosavadního průběhu procesu pořízení ÚP Pecka záležitosti tohoto charakteru nevyplynuly. II.1.i) KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY Řešené území tvoří Bělá u Pecky (část Bělá u Pecky), k.ú. Bukovina u Pecky (části Arnoštov, Bukovina u Pecky), k.ú. Horní Javoří (část Horní Javoří), k.ú. Kal (část Kal), k.ú. Lhota u Pecky (část Lhota u Pecky), k.ú. Pecka (část Pecka), k.ú. Staňkov u Pecky (část Staňkov u Pecky) a k.ú. Vidonice (část Vidonice) o celkové výměře 2303,113 ha. ÚP je zpracován v souladu s platnou legislativou na úseku územního plánování, zejména se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, vše ve znění pozdějších předpisů. Pokud je v této kapitole uváděn číselným označením některý právní předpis (zákon, vyhláška) je tím míněn vždy ve znění pozdějších předpisů. ÚP respektuje limity využití území vycházející z platných právních předpisů, vydaných správních rozhodnutí a vlastností území. Graficky vyjádřitelné limity jsou znázorněny v Koordinačním výkresu v měřítku 1: Většina limitů či nositelů limitů využití území je zároveň považována za hodnoty území, a to jak přírodní či kulturní, tak i civilizační. Za civilizační hodnotu je považováno rovněž ZÚ. Jako podklad pro identifikaci jevů v území byly využity jak ÚAP, tak P+R a další podklady poskytnuté v průběhu zpracování ÚP, včetně dokumentů regionálního rozvoje na úrovni kraje, mikroregionu a městysu. Do ÚP byly zapracovány relevantní závěry a doporučení oborových koncepcí Královéhradeckého kraje nebo je ÚP s nimi zcela v souladu. Řešení ÚP Pecka je v souladu se Zadáním ÚP invariantní. Na základě uplatněných stanovisek a připomínek ke společnému jednání o Návrhu ÚP Pecka a následných dohadovacích řízení zpracoval pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem Pokyny pro úpravu ÚP Pecka (říjen prosinec 2014). Uvedené pokyny jsou splněny, jak vyplývá z následujícího textu, který má vazbu na kapitoly II.1.f), II.1.o) a II.1.p): - u ploch NZ upraveno podmíněně přípustné využití, - k LK11 doplněno Odůvodnění viz ad I.1.e), - nově vymezena plocha K23P (NZ), - plocha Z2P (BI) zmenšena, rozmezí výměry stavebních pozemků ponecháno, - plocha Z8P (BI) vypuštěna, - plocha Z13L (BI) zmenšena, - plocha Z16 S (SV) zmenšena, - u plochy Z17S (SV) upraveno rozmezí výměry stavebních pozemků, - plocha Z19V (SV) vypuštěna, 39

40 - plocha Z21V (SV) zmenšena, - k LC 10 doplněno Odůvodnění viz ad I.1.e), - u plochy Z30BE(SV) doplněno Odůvodnění viz ad I.1.c) - plocha Z32H (SV) zmenšena na rozsah z dosud platné ÚPD a zčásti vymezena jako územní rezerva R3H (SV), - rozmezí výměry stavebních pozemků u Z37BU (SV) a Z38BU (SV) ponecháno, - plocha Z44P (RH) zmenšena dle stanoviska KÚ KHK OŽP ze dne (čj /ZP/2014-Be) - plocha Z53P (BI) vypuštěna, - plocha Z57BE (OM) vypuštěna, - plocha P1V* vypuštěna, plocha uvedena do souladu se stavem v území stabilizovaná plocha SV, - plocha K3P* (NL) vypuštěna, - plochy K10P a K11L (NL) jsou převedeny do ploch změn v krajině pro NSpv, plocha K12S převedena dle stavu v KN do stabilizované plochy NSpv, - plocha K14BU* (NL) upravena dle stavu KN na stabilizovanou plochu NL, (ale nejedná se o p.p.č. 852/2, ale o p.p.č. 852/3), - hranice PP Kalské údolí upravena dle podkladů pořizovatele, - ve Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF doplněna tabulka o vyhodnocení všech zastavitelných ploch označených *, - informace, že do řešeného území nezasahuje RBC 1202 Novoveská kůra, v souladu s Odůvodněním viz ad I.1.e) doplněna do kap. II.1.c), - poddolovaná území, sesuvná území, liniová i plošná odvodnění uvedená v Koordinačním výkresu převzata z ÚAP a v ÚP respektována, - požadavky MO ČR uvedeny v kap.i.1.e) a ad I.1.e) vše již obsaženo v Návrhu ÚP 03/2014 (nyní zpřesněno dle aktuálního stanoviska), komunikační vedení včetně OP dle ÚAP mimo řešené území, - OP přírodního léčivého zdroje opraveno na II. stupně (v Odůvodnění - viz kap. II.1.c) a v legendách), - upozornění KHS KHK doplněno do Odůvodnění viz ad I.1.f), - požadavek Povodí Labe, s.p. uveden v Odůvodnění viz ad I.1.e) již obsaženo v Návrhu ÚP 03/2014, - požadavek na umístění rozhledny přípustné využití v plochách NZ doplněno v první odrážce takto: - občanské vybavení (veřejná infrastruktura rozhledna, tělovýchova a sport). Zdůvodnění přijatého řešení je zřejmé z následujícího textu: ad I.1.a) VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Základem vymezeného ZÚ je intravilán vymezený k a vyznačený v mapě evidence nemovitostí. Hranice je doplněna na základě údajů katastru nemovitostí a skutečností zjištěných průzkumem území ve smyslu aktuální právní úpravy ( 58 zákona 40

41 č. 183/2006 Sb. stavební zákon) a koordinována s údaji z ÚAP ORP Nová Paka, a to Je rozšířena o zastavěné stavební pozemky, stavební proluky, části komunikací, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky ZÚ, ostatní veřejná prostranství a další pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky ZÚ, a to dle aktuálního stavu mapy katastru nemovitostí, zjištěného přímým přístupem do WMS služby Katastru nemovitostí. Skutečný stav byl ověřován jak porovnáváním s ortofoto mapou, tak aktuálně ověřen průzkumem v terénu, především s ohledem na zjištění souborů pozemkových parcel zpravidla pod společným oplocením se zastavěnými pozemky obytných a hospodářských budov, tvořících s nimi souvislý celek. Hranice ZÚ je vymezena v součinnosti se zástupci pořizovatele a objednatele. Při porovnání aktuální hranice zastavěného území, vymezené výše popsaným postupem, s hranicí zastavěného území obsaženou v dosud platné ÚPD městysu je zřejmé, že nová hranice v řadě případů neodpovídá hranici dosavadní. Důvody jsou zřejmé: - nová hranice je vymezena nad aktuálním mapovým podkladem, - nová hranice je vymezena dle aktuální právní úpravy, - dosavadní hranice zahrnuje nejen zastavěné území, ale i většinu zastavitelných (dříve návrhových) ploch. V plochách, ve kterých je nově vymezené zastavěné území menší, než zastavěné území dosavadní, jsou vymezeny zastavitelné plochy, které připouštějí obdobný způsob využití jako dosavadní stabilizované plochy. Pouze ve výjimečných případech, popsaných konkrétně v tabulkách - viz část ad I.1.c) této kapitoly (NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE), nebylo využití ploch jako zastavitelných nadále připuštěno. ad I.1.b) ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ MĚSTYSU, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT HISTORICKÝ VÝVOJ Na jižním svahu Krkonošské vyhlídky, asi 500 metrů pod vrcholem, byla založena Arnoštem Schaffgottschem v 18. století ves Arnoštov. Původními obyvateli byli němečtí kolonizátoři. Roubené chalupy byly postaveny kolem cesty do Horního Javoří. Na návsi stojí prázdná kaplička se zvonicí. Ráz vsi se od doby vzniku téměř nezměnil. Bělá u Pecky leží na soutoku tří potoků, kterými jsou Radkyňský potok, Zlatnice a Javorka. Stejně jako u Horního Javoří i záznam o ní pochází z první poloviny 16. století. V té době patřila k Peckovskému panství a její osud se vyvíjel společně s Peckou. Na konci 19. století a začátku 20. století (jako v jiných částech okresu) docházelo k přestavbám roubených chalup a k demolicím. Byl přestavěn rodný dům vikáře a konzistorního rady P. Jana Khuna čp. 7 z roku Kolem roku 1930 byla zbourána kovárna čp. 55. V roce 1934 byl zregulován tok Javorky. V roce 1960 byla zbourána hasičská zbrojnice z roku Kulturní ztrátou byla demolice kapličky z počátku 18. století při přestavbě silnice v roce Horní Javoří leží na severozápadním úbočí Krkonošské vyhlídky. Přesná doba vzniku není známá. Bližší informace o vsi pocházejí z roku 1532 v souvislosti s nákupem majetku Janem Litoborským z Chlumu. Později patřila ves Horní Javoří k bělohradskému panství. Do vsi vede cesta od Arnoštova, dál pokračuje přes menší náves do Bělé u Pecky. Ve vsi a jejím okolí jsou k vidění plastiky ze začátku 19. století. Na návsi stojí socha sv. Jana Nepomuckého z roku Na výšině 3 kilometry jihovýchodně od Pecky leží ves Kal pojmenovaná buď podle močálu a kalu, které ztěžovaly průchod kolem potoků Bystrého a Kalského nebo podle kůlů (Koly) ohraničujících močály podél cest. Nejstarší zápis o vsi je z roku Do roku 1850 patřila ves Kal k Miletínu, později se stala obcí okresu Hořice. Dne 1. ledna 1975 byla ves Kal sloučena s Peckou. 41

42 První zmínka o osadě Pecka pochází z roku 1322 a již o šedesát let později (roku 1382) byla osada Pecka povýšena na město. Městečku bylo uděleno právo na pořádání tří výročních trhů. Roku 1633 pak Ferdinand II. na přímluvu převora kartouzského kláštera Filipa Buschka povýšil městečko na město a přidělil mu znak. Za třicetileté války však byla Pecka vydrancována císařským vojskem a vzápětí vypálena Švédy. Další pohroma ji stihla roku 1830, kdy vyhořel i hrad, který již nebyl obnoven v původním rozsahu a následně zpustl. Teprve roku 1940 byly započaty práce, které částečně hrad zachránily. Roku 1890 bylo město začleněno do jičínského hejtmanství, okres Nová Paka. Mělo 197 domů, 1322 českých obyvatel. Ve městě byla radnice, pětitřídka, četnická stanice, poštovní úřad, občanská záložna, mechanická pila, mlýn, výrobna člunků a výrobna rukodílného bavlněného zboží. Svěřený statek s pivovarem a myslivnou měl v držení kníže Karel Trauttmansdorff. Opodál města stály klimatické lázně V lázních, které v současné době již nenajdeme. Ještě dnes však najdeme několik původních roubených stavení a přímo v Pecce se nachází barokní kostel sv. Bartoloměje, který byl původně dřevěný, a který byl roku 1603 nahrazen kamenným. Jeho dnešní podoba pochází z let 1748 až 1758, kdy byl přestavěn. Obec Pecka byla 1. září 2003 vyhlášena památkovou zónou. Dokladem bohaté historie je řada kulturních památek. Nejvýznamnější je hrad Pecka (od roku 1992 majetek obce), kostel sv. Bartoloměje, budova obecního úřadu, budova Občanské záložny, budova fary. Vedle několika měšťanských domů z poloviny 19. století se dochovala řada roubených chalup. Od 22. června 2007 je Pecka městysem. Ves Vidonice leží u silnice z Pecky do Dvora Králové nad Labem. V jedné z verzí, jak vzniklo jméno Vidonice, se píše: Je-li pravda, že původní osady staročeské ponejvíce jméno podle rodu, jehož praotec osadu založil, pak podobně vznikl i název osady Vidonic. První obyvatel, který se tu usadil, nazýval se Vidoň. Rodina jeho a její potomci podle toho, jak potřeba kázala, přistavovali si nové příbytky kolem příbytku praotcova a podrželi po něm i společné rodné jméno Vidonici. Druhá verze říká, že jméno vzniklo podle stezky vedoucí do Vídně, odtud Videnice a později zkomoleně Vidonice. Ve 14. století patřila ves podle starších záznamů k hrádku Bělušice. O století později byla ves rozdělena. Část patřila k panství bělušickému a druhou část prodal Čeněk Vyšehněvský z Barchova Kuněšovi z Oděrad. Stejně jako Kal se i Vidonice staly majetkem Alžběty z Barchova v roce Později i Vidonice patřily k Peckovskému panství. PŘÍRODNÍ HODNOTY Řešené území leží dle ZÚR KHK v oblasti krajinného rázu 3 Podkrkonoší s lesozemědělským typem krajiny. Přírodní hodnoty v řešeném území plně odpovídají charakteristice krajinného rázu, geologickým a geomorfologickým podmínkám a dlouhodobému osídlení doloženého archeologickými nálezy. Do řešeného území zasahuje PP Kalské údolí a přírodní park Sýkornice, které jsou ÚP respektovány. PP Kalské údolí tvoří zaříznuté údolí horního toku Bystřice. Území bylo vyhlášeno 4. ledna 1999 a v řešeném území je o rozloze 18,4 ha (celková rozloha 24,6 ha). OP o šířce 50 m vně hranic je respektováno. PřP Sýkornice byl zřízen v roce 1984 Okresním národním výborem v Jičíně. Prvky ÚSES, nadregionální biokoridor, regionální biocentrum a regionální biokoridory, místní biocentra a místní biokoridory, jsou v území převážně funkční a propojené s dalšími místy ležícími mimo řešené území, vyjma části K 35 MB, kde je třeba funkčnost této části nadregionálního biokoridoru zajistit (VPO). 42

43 V řešeném území jsou 2 památné stromy: U Borovičky borovice lesní stojící na p.č. 273/2 v k. ú. Kal v poli u silnice z Pecky do Vidonic (stáří stromu cca 150 let, výška 15 m, obvod kmene 180 cm) a Vidonická lípa lípa srdčitá stojící na p.č. 293/1 v k. ú. Vidonice. Oba památné stromy jsou respektovány a nejsou k nim navrhovány plochy, jejichž využitím by byl stav stromu ohrožen. Do území zasahuje registrovaný VKP Lázeňský potok Javorka, který je respektován. V řešeném území leží VKP, vymezené 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Konkrétně se jedná o lesy, vodní toky, rybníky a údolní nivy. Ochrana těchto prvků je stanovena v 4 tohoto zákona. Lesy tvoří 31,6 % rozlohy území městyse a patří do lesů hospodářských (99,07 %), lesů ochranných (0,40 %) a lesů zvláštního určení (0,53 %). Stabilizované lesní plochy se dále rozvíjejí návrhem nových ploch pro zalesnění. Významnými vodními toky v území jsou Javorka a Bystřice. ÚP všechny uvedené hodnoty, které jsou zároveň limity využití území, respektuje, chrání a rozvíjí především stabilizací ploch nezastavěného území, vymezením ploch změn v krajině (W, NZ, NL a NSpv) a stanovením koncepce ÚSES jak nadregionální a regionální úrovně (v souladu se ZÚR KHK), tak místní úrovně. Zároveň vymezením nových ploch pro zalesnění (NL) a vodních ploch (W) ÚP přispívá k posílení VKP v území městysu. KULTURNÍ HODNOTY V území městysu je řada nemovitých kulturních památek včetně nejvýznamnější, kterou je hrad Pecka. OP hradu Pecka je určeno v souladu s posudkem Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody v Praze a po projednání s KSSPOP Pardubice a po dohodě s dotčenými orgány ze dne a s usnesením Rady ONV č. 204/87, podle vyhlášky č. 118/1959 Ú. l. o památkových ochranných pásmech. OP hradu Pecka vydal Okresní národní výbor v Jičíně dne , č.j. kult. 584/87. Zřízením OP nemovité kulturní památky SH Pecka se sleduje zvýšená ochrana prostředí před případnými nepříznivými vlivy z nejbližšího okolí a rušivé zásahy, zvláště při stavebních změnách v území vymezené ochranným pásmem. OP je tvořeno rozsáhlejším územím, zahrnujícím všechny významné památky ve městě. Tvoří jej hradní kopec, městečko a část Lhoty u Pecky a je protaženo údolím Lázeňského potoka na hráz rybníka nad Lázněmi. V části Pecka se nachází území s plošnou památkovou ochranou, PZ městského charakteru, prohlášená Vyhláškou Ministerstva kultury České republiky č. 108/2003 SB., ze dne 1. dubna 2003, o prohlášení území s historickým prostředím ve vybraných městech a obcích za památkové a určování podmínek pro jejich ochranu, jež nabyla platnosti dne 1. září Na území městysu se nachází tyto nemovité kulturní památky: Číslo rejstříku / Název okresu Jičín Jičín / Jičín Sídelní útvar Bělá u Pecky Bělá u Pecky Bělá u Pecky Část obce čp. Památka Ulice,nám./umístění IdReg Bělá u Pecky Bělá u Pecky Bělá u Pecky čp.1 čp.41 sousoší Korunování P. Marie venkovská usedlost venkovský dům v zahradě u domu čp. 9 křižovatka při odbočce na Lázně

44 Bělohrad Číslo rejstříku / / / / Název okresu Sídelní útvar Jičín Kal Kal Jičín Kal Kal Část obce čp. Památka Ulice,nám./umístění IdReg socha sv. Jana Nepomuckého výšinné opevněné sídliště - hradiště Kal, archeologické stopy na dvoře čp Jičín Kal Kal čp.39 vodní mlýn Jičín Kal Kal čp.45 kovárna Číslo rejstříku / / / / / Název okresu Jičín Jičín Sídelní útvar Pecka Pecka Pecka Pecka Část obce čp. Památka Ulice,nám./umístění IdReg kostel sv. Bartoloměje socha Ecce Homo při silnici do Bělé Jičín Pecka Pecka socha Pieta v zahradě čp Jičín Jičín Pecka Pecka Pecka Pecka socha sv. Jana Nepomuckého socha sv. Jana Nepomuckého před čp. 135, u mostu přes potok před čp Jičín Pecka Pecka smírčí kříž / / / / / / / / Jičín Jičín Pecka Pecka Pecka Pecka sloup se sousoším - Morový sloup hraniční kříž - mezní kříž nám při cestě do Dvora Králové Jičín Pecka Pecka kašna nám Jičín Pecka Pecka čp.1 hrad Pecka J nad obcí Jičín Pecka Pecka čp.2 radnice Jičín Pecka Pecka čp.50 fara Jičín Pecka Pecka čp.51 škola Jičín Pecka Pecka čp.66 venkovský dům při cestě do Javoří

45 Číslo rejstříku / Název Sídelní Část ob čp. Památka Ulice,nám./umístění IdReg okresu útvar ce Jičín Vidonice Vidonice kostel sv. Jana Křtitele Celé řešené území je územím s archeologickými nálezy, a proto se v souladu s příslušnými právními předpisy, především s Úmluvou o ochraně archeologického dědictví Evropy č. 99/2000 Sb. a se zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vztahují na realizaci všech stavebních a jiných aktivit ustanovení 22 odst. 2 památkového zákona: stavebníci již od doby přípravy stavby jsou povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum" a ustanovení 23 odst. 2: O archeologickém nálezu, který nebyl učiněn při provádění archeologických výzkumů, musí být učiněno oznámení Archeologickému ústavu nebo nejbližšímu muzeu bud přímo nebo prostřednictvím obce, v jejímž územním obvodu k archeologickému nálezu došlo. Oznámení o archeologickém nálezu je povinen učinit nálezce nebo osoba odpovědná za provádění prací, při nichž došlo k archeologickému nálezu, a to nejpozději druhého dne po archeologickém nálezu nebo po tom, kdy se o archeologickém nálezu dověděl. Podle 23 odst. 3: Archeologický nález i naleziště musí být ponechány beze změny až do prohlídky Archeologickým ústavem nebo muzeem, nejméně však po dobu pěti pracovních dnů po učiněném oznámení." ÚP kulturní hodnoty respektuje a navíc vytváří i podmínky pro ochranu jejich prostředí, a to především respektováním stabilizovaných ploch v ZÚ a vymezením zastavitelných ploch v ZÚ včetně ploch veřejné zeleně v okolí hradu Pecka nebo na něj převážně navazujících. Z hlediska prostorového uspořádání nejsou v bezprostřední blízkosti vymezovány plochy takového charakteru, aby uvedené hodnoty poškozovaly. Naplňování vymezených ploch v souladu s podmínkami prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu naopak přispěje k jejich ochraně a posílení. Toto je nejen základní princip památkové péče, ale zároveň naplňuje i priority ochrany přírody a krajiny. Oba principy jsou základem tvorby urbanistické koncepce. CIVILIZAČNÍ HODNOTY Civilizační hodnoty spočívají především ve stabilizovaných plochách ZÚ. Na území je zastoupena většina základních funkcí (bydlení, rekreace, občanské vybavení, veřejná prostranství, výroba a skladování, dopravní a technická infrastruktura), které tvoří základní kostru civilizačních hodnot v území. V ÚP jsou respektovány a rozvíjeny vymezením nových ploch viz část ad I.1.c), ad I.1.d) a ad I.1.e) této kapitoly. NÁVRH ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ Pro zpracování ÚP byly jako výchozí podklady použity informace z P+R (06/2013) a ÚAP (aktualizace 12/2012) včetně datové části, která byla poskytnuta pořizovatelem v průběhu zpracování ÚP. Základní koncepce rozvoje městysu vychází ze splnění hlavních požadavků na tento rozvoj vyplývajících ze Zadání: - aktualizovat a zpřesnit vymezení ZÚ viz ad I.1.a) této kapitoly, - vymezit stabilizované plochy včetně přehodnocení jejich způsobu využití viz ad I.1.c) této kapitoly, - vymezit zastavitelné plochy na základě přehodnocení zastavitelných ploch vymezených v dosud platné ÚPD viz ad I.1.c) této kapitoly, - vymezit plochy změn v krajině viz ad I.1.e) této kapitoly, 45

46 - vymezit a zpřesnit systém ÚSES (nadregionální, regionální, místní) viz ad I.1.e) této kapitoly, - prověřit potřebu vymezení ploch přestavby, případně ploch a koridorů územních rezerv viz ad I.1.c) této kapitoly, - navrhnout doplnění koncepce veřejné infrastruktury viz ad I.1.d) této kapitoly, - zvážit potřebu vymezení ploch, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno dohodou o parcelaci či zpracováním územní studie viz ad I.1.c) této kapitoly, - koordinovat koncepci rozvoje území městysu s limity a hodnotami viz ad I.1.b), c) této kapitoly, - ÚP zpracovat dle MINIS metodiky KHK viz komplexní elaborát ÚP. Řešení těchto požadavků je koordinováno s limity využití území a jeho hodnotami viz Koordinační výkres. Dalším významným podkladem pro stanovení základní koncepce rozvoje území bylo podrobné zhodnocení dosud platné ÚPD. ÚPO Pecka byl vydán vyhláškou o závazné části, která nabyla účinnosti dne , Změna č. 1 ÚPO, která byla vydána Opatřením obecné povahy dne , Změna č. 2 ÚPO, která byla vydána Opatřením obecné povahy č. 14/2007 dne , Změna č. 3 ÚPO, která byla vydána Opatřením obecné povahy č. 4/2011 dne Způsoby řešení navržené v dosud platné ÚPD, které sledovaly zachování symbiózy vlastní obce Pecka a nádherné krajiny, zůstávají nadále v platnosti. Jejich naplňování je však zasazeno do rámce nových skutečností, a to především ve vazbě na nově vzniklé dokumenty, a to PÚR ČR, ZÚR KHK a ÚAP při zohlednění nových požadavků na využití území v souladu se SZ. Koordinace rozvoje území s přírodními, kulturními a civilizačními hodnotami byla základním motivem jak původní ÚPD, tak i nového ÚP. ad I.1.c) URBANISTICKÁ KONCEPCE VČETNĚ VYMEZENÍ SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ Jedním ze základních vstupů pro návrh urbanistické koncepce jsou demografické údaje o řešeném území. Vývoj počtu obyvatel, dle statistických šetření (SLDB ) v níže uvedených letech, ukazuje následující grafické vyjádření. Počet obyvatel vykazuje trvale sestupnou tendenci, mezi lety 1900 a 2012 klesl počet obyvatel o Ve sledovaném období došlo k prudkému poklesu počtu trvale žijících obyvatel v letech 1910 až Nejvíce obyvatel žilo v městysu dle sčítání v roce K žilo v Pecce 1281 obyvatel (Zdroj: ČSÚ). 46

47 V městysu žije relativně mladé obyvatelstvo, k obměně obyvatel dochází nejen přirozenou měnou, ale i příchodem nových obyvatel migrací. V městysu se neprojevuje prozatím proces demografického stárnutí, tak jako ve většině měst a obcí ORP i ČR, při němž se postupně mění struktura obyvatel takovým způsobem, že se zvyšuje podíl osob starších 60 let a snižuje podíl osob mladších 15 let, tj. starší věkové skupiny rostou početně rychleji než populace jako celek. Věková struktura obyvatel městysu vykazuje příznivý stav i v porovnání s věkovou strukturou kraje i celé České republiky. Průměrný věk k je 42,5 (muži 40,5, ženy 44,4), a jeví se jako příznivý při porovnání údajů v kraji i ČR. Věkovou strukturu v městysu k roku 2001 a k ukazuje následující grafické vyjádření (Zdroj: ČSÚ). Populační vývoj v roce 2012, dle podkladů z ČSÚ, znázorňuje následující grafické vyjádření. Celkově se v tomto roce počet obyvatel zvýšil o 6 obyvatel. 47

48 Pohyb trvale žijících obyvatel v městysu v roce V následujícím grafickém vyjádření je znázorněna denní vyjížďka dle SLDB Počet obyvatel celkem byl Počet ekonomicky aktivních obyvatel byl 619. Počet vyjíždějících do zaměstnání byl 230 a do škol 110 obyvatel (Zdroj: ČSÚ). Dalším základním vstupem jsou informace o charakteru a stavu současné zástavby, která utváří historicky vzniklou strukturu ZÚ. Jsou to plochy především pro tyto účely: Bydlení Vývoj počtu domů v městysu celkem od počátku století, dle SLDB v níže uvedených letech, dokumentuje následující grafické vyjádření. Do roku 1950 se sledoval počet domů, jako součet počtu obydlených i neobydlených domů (počet domů, které měly popisné číslo), od roku 1961 se jedná o domy trvale obydlené (domy využívané k rekreaci byly vyčleněny z domovního fondu). Ve vývoji počtu domů od roku 1900 do se dá vypozorovat progresivní i mírně degresivní růst, celkově se počet trvale obydlených domů zvýšil o 87. Výrazně stoupl počet trvale obydlených domů mezi lety 1980 a 2011 v souvislosti s výstavbou nových RD. 48

49 V městysu dle SLDB 2011 bylo 379 trvale obydlených domů, počet trvale obydlených bytů k Na území městysu převažuje bydlení v RD. Občanské vybavení viz ad I.1.d) této kapitoly. Výroba a výrobní služby, podnikání Dle ČSÚ je v městysu registrovaných subjektů celkem 386, z toho 245 subjektů se zjištěnou aktivitou (informace k ). Dle sdělení Živnostenského úřadu v Nové Pace bylo v městysu k celkem evidováno 254 podnikatelských subjektů se sídlem v městysu. 54 podnikatelských subjektů zde má také svoji provozovnu: v části Arnoštov 1 provozovna, v části Bělá u Pecky je celkem 6 provozoven, v části Bukovina u Pecky 2 provozovny, v části Horní Javoří 1 provozovna, část Kal 3 provozovny. Největší počet provozoven je v části Pecka, jde celkem o 34 49

50 provozoven. Provozovna E&M manufakturing textilní výroba (cca 180 zaměstnanců) zaměstnává nejvíce zaměstnanců v celém řešeném území. V části Vidonice celkem 8 provozoven, z toho BAG International potravinářská výroba (cca 35 zaměstnanců), Uzeniny BETA (cca 30 zaměstnanců). Jak je z tohoto výčtu patrno, městys má dostatečnou nabídku služeb a je zde vytvořen dostatečný počet pracovních míst. I z tohoto důvodu je výše nezaměstnanosti nižší viz níže. Nezaměstnanost Dle podkladů z ČSÚ bylo v městysu k uchazečů o pracovní místo. Míra registrované nezaměstnanosti v tomto období byla 5,2 %. V roce 2010 byla vyšší, 8,5 %. Podíl nezaměstnaných na počtu obyvatel v okresu Jičín k je 5 7,99 % (zdroj: Úřad práce). Z tohoto hlediska je nezaměstnanost v městysu Pecka zcela v průměru okresu. NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE Tvorba celkové urbanistické koncepce vychází z vyhodnocení civilizačních hodnot včetně výše uvedeného šetření v socio-demografické oblasti. Z těchto závěrů při respektování PÚR ČR 2008 a ZÚR KHK v intencích požadavků vyplývajících ze schváleného Zadání ÚP je vytvořena kostra urbanistické koncepce. Jejím úkolem, resp. cílem ÚP, je vytvoření podmínek pro realizaci vyváženého, kontinuálního a udržitelného rozvoje území. Část Pecka má výraznou historickou podstatu. Dominantou je hrad, pod kterým je rozvinuta vlastní zástavba ve formě podhradí. I když byl střed sídla později upraven je zde náměstí, které má již městský charakter je stále zřejmá dominance hradu. Výrazným základem je velmi členitý kopcovitý terén, který předurčoval možnosti výstavby a využití. V této části není mnoho domů, které jsou památkově chráněné, přesto je ale velmi cenná urbanistická struktura, kterou je třeba důsledně chránit. V minulých desetiletích zde byla provedena řada stavebních zásahů, které samy o sobě nebyly vhodné (stavba MŠ, bytovky, textilní závod atd.), charakter sídla se tím však nezměnil. Vyjma solitérních ploch jiných způsobů využití je většina ZÚ pro svůj charakter zařazena do ploch BI, území kolem náměstí do ploch SM. Zástavba v Lázních má až na výjimky rekreační (RH, RI) charakter. Část Lhota u Pecky byla dříve samostatné sídlo, které vzniklo v údolí podél cesty a potoka. Postupným narůstáním se Pecka i Lhota spojily do jednoho útvaru, který je dnes vnímán společně a má společnou problematiku. Východním směrem Lhota postupně přechází rozvolněnou zástavbou do údolí. Toto údolí je zakončeno další zástavbou, a to částí Staňkov. Vyjma solitérních ploch jiných způsobů využití je souvislá zástavba ZÚ pro svůj charakter rovněž zařazena do ploch BI. Část Staňkov je tvořena v kotlině uzavírající údolí. Na svazích kotliny je umístěna rozvolněná zástavba. Částečně je tvořena klasickými RD bez většího zázemí (převážně jižní svah), částečně typickými chalupami (západní a severní svah). Staňkov tvoří přirozené zakončení údolí, ve kterém je umístěna Bělá u Pecky, Pecka i Lhota u Pecky. Obratištěm zde končí i silnice, která pak pokračuje pouze účelovou pozemní komunikací směrem na část Vidonice. Pro převažující venkovský charakter souvislé obytné zástavby sídla je většina ZÚ zařazena do ploch SV. Část Vidonice je umístěna v otevřené krajině, kde je dominantní velká rozloha zemědělsky obhospodařovaných ploch. To také bylo základem pro její typicky zemědělský charakter. Vlastní zástavbě dominuje kostel (kromě Pecky kostel jinde není), umístěný na 50

51 východním vyvýšeném místě sídla. Pro převažující venkovský charakter souvislé obytné zástavby sídla je většina ZÚ zařazena do ploch SV. Část Bělá u Pecky leží na dně údolí, v místě nejfrekventovanějšího vstupu do území městysu (spojnice s Novou Pakou a Lázněmi Bělohrad). Zástavba je poměrně kompaktní a má převážně čistě obytný charakter. Východním směrem je ukončena menší zahrádkovou osadou (jediná v řešeném území). Na severozápadně orientovaném svahu je situována menší chatová osada, kolem které se nová obytná i rekreační zástavba výrazně zvedá k části Horní Javoří. Pro převažující venkovský charakter souvislé obytné zástavby sídla je většina ZÚ zařazena do ploch SV. Část Horní Javoří je nejvýše položeným osídlením v území městysu. Je tvořeno souborem několika chalup, které byly (a některé dnes stále jsou) zemědělským hospodářstvím. Pro převažující venkovský charakter souvislé obytné zástavby sídla je většina ZÚ zařazena do ploch SV. Část Arnoštov je další osadou, která je umístěna v této části území. Má svébytný ulicový charakter. Tvoří ho cca 20 chalup, které jsou umístěny v řádce podél průjezdní komunikace. Dnes je obývána převážně rekreačně. Pro převažující venkovský charakter souvislé obytné zástavby sídla je většina ZÚ zařazena do ploch SV. Část Bukovina u Pecky je sídlo, založené v mělké kotlině u křížení několika cest. Má proto centrální uspořádání, přestože zde není centrum (náves) dosud nijak výrazně vyvinuto. Bukovina má podobný charakter jako Vidonice. Je to dáno umístěním v přehledné krajině s výrazně zemědělskou orientací využití okolních ploch. Pro převažující venkovský charakter souvislé obytné zástavby sídla je většina ZÚ zařazena do ploch SV. Část Kal má výrazné uspořádání, které zřejmě souvisí s jeho bohatší historií. Centrální uspořádání pozemků má typický charakter okrouhlice, tedy tzv. založené obce. V centru sídla je výrazná náves s chráněným objektem kovárny. Některé nevhodně usazené objekty však charakter sídla narušují. Pro převažující venkovský charakter souvislé obytné zástavby sídla je většina ZÚ zařazena do ploch SV. Předkládaným návrhem urbanistické koncepce se potvrzuje kontinuita návrhů řešení v jednotlivých podkladech a dokumentacích, které novému ÚP předcházely. Dosavadní vývoj ukázal, že i po přehodnocení dosud platné ÚPD se potvrzují základní tendence rozvoje, a to v doplnění zastavitelných ploch především pro bydlení, rekreaci, občanské vybavení včetně sportu a pro výrobu, a to diferencovaně dle očekávaného charakteru využívání území pro všechny části městysu. Urbanistickou koncepci spoludotváří koncepce uspořádání krajiny viz ad I.1.e) této kapitoly. Průmět vyhodnocení ploch změn a územních rezerv s vybranými limity využití území viz Schéma vyhodnocení ploch změn a územních rezerv s vybranými limity využití území. Dále je způsob zapracování ploch z dosud platné ÚPD zřejmý z následujících tabulek: ÚPO Lokality v dosud platné ÚPD Původní funkce Způsob zapracování do ÚP k.ú. Bělá u Pecky A9 7 RD část stabilizovaná plocha (SV), část do Z29BE (SV) A10 2 RD plocha Z28BE (SV) G1 plocha cca 500 m 2 třídění odpadů stabilizovaná plocha (DS) 51

52 k.ú. Bukovina u Pecky A12 1 RD plocha Z36BU (SV) k.ú. Pecka A1 18 RD část stabilizovaná plocha (BI), část do Z6P* (BI), část vypuštěna (limit využití území vzdálenost 50 m od okraje lesa) A2 1 RD stabilizovaná plocha (BI) A3 3 RD plocha vypuštěna po společném jednání na základě stanoviska odboru životního prostředí MěÚ Nová Paka ze dne A4 9 RD (i k.ú. Lhota u část stabilizovaná plocha BI, část do Z10P (BI) Pecky) A5 1 RD stabilizovaná plocha (BI) A6 3 RD stabilizovaná plocha (BI) A7 6 RD část stabilizovaná plocha (BI), část do Z5P (BI), Z48P (DS), Z52P (BI), Z55P (BI), Z59P (OS) A8 3 RD část do Z2P (BI), část vypuštěna (dle požadavku městysu) a část vypuštěna po společném jednání na základě stanoviska odboru životního prostředí MěÚ Nová Paka ze dne B1 B2 B3 B4 C1 D1 D2 800 m 2 užitných ploch v objektu (alt. parkoviště) 400 m 2 užitných ploch v objektu 600 m 2 užitných ploch v objektu 500 m 2 užitných ploch v objektu změněno 4/1 a 5/2 dům pečovatelských služeb 20 obecních bytů ubytovací kapacita pro cca 100 osob s vybavením ubytovací kapacita pro cca 100 osob s vybavením stabilizovaná plocha (TO), část vypuštěna (limit využití území OP nadzemního el. vedení VN) plocha Z7P (BI) část stabilizovaná plocha (PV), část do Z12P (BI) viz 5/2 stabilizovaná plocha (OV) část stabilizovaná plocha (RI), část do Z58P (RI), část vypuštěna (limit využití území vzdálenost 50 m od okraje lesa, OP nadzemního el. vedení VN) plocha Z54P (DS) změna návrhu využití (dle požadavku městysu) E m 2 plochy - viz 6/1 sportoviště P1 30 parkovacích míst plocha Z54P (DS) P2 5 parkovacích míst plocha R1P (OH) P3 50 parkovacích míst viz 6/1, 7/1 P4 30 parkovacích míst stabilizovaná plocha (PV) k.ú. Vidonice A11 2 RD část stabilizovaná plocha (SV), část do Z20V (SV), část vypuštěna (limit využití území) - BP VTL plynovodu) H výrobní plochy stabilizovaná plocha (VX) a (VS) P5 15 parkovacích míst stabilizovaná plocha (OM) Změna č. 1 52

53 k.ú. Bělá u Pecky 15/1 plocha pro rekreaci a turistický ruch 21/1 obytné území venkovského část stabilizovaná plocha (SV), část do Z26BE (SV), Z27BE (SV) a Z30BE (SV) plocha Z24BE (SV) charakteru k.ú. Bukovina u Pecky 2/1 veřejná zeleň plocha Z51BU (ZV) 18/1 les plocha K16 BU 27/1 les plocha K15BU 37/1 obytné území venkovského stabilizovaná plocha (SV) charakteru 39/1 obytné území venkovského charakteru stabilizovaná plocha (SV) k.ú. Horní Javoří 19/1 obytné území malých sídel stabilizovaná plocha (SV) 28/1 les plocha K13H (NL) k.ú. Kal 31/1 obytné území venkovského charakteru stabilizovaná plocha (SV) 32/1 vodní plocha plocha K2K (W) 33/1 živnostenské plochy stabilizovaná plocha (VS) 34/1 obytné území venkovského typu plocha Z47K (VZ) 35/1 les část stabilizovaná plocha (NL), část do K18K (NL) 36/1 technické vybavení - ČOV technická infrastruktura přípustné využití v rámci ploch s rozdílným způsobem využití v souladu s podmínkami jejich využití k.ú. Lhota u Pecky 1/1 vodní plocha - rybník plocha K1L (W) 30/1 plocha pro výrobu stabilizovaná plocha (VS) k.ú. Pecka 4/1 obytné území malých sídel viz 5/2 5/1 obytné území malých sídel část stabilizovaná plocha (BI), část vypuštěna (limit využití území vzdálenost 50 m od okraje lesa, OP nadzemního el. vedení VN) 6/1 plocha pro rekreaci a turistický ruch část stabilizovaná plocha (RH), část do Z44P (RH) 7/1 technické vybavení plocha stabilizovaná plocha (RH) pro parkování 8/1 plocha pro rekreaci a turistický ruch část stabilizovaná plocha (RH), část do Z43P (RH) 9/1 plocha pro sportovní aktivity a stabilizovaná plocha (OS) hřiště 10/1 obytné území malých sídel stabilizovaná plocha (BI) 11/1 technické vybavení technická infrastruktura přípustné využití v rámci ploch s rozdílným způsobem využití v souladu s podmínkami jejich využití 12/1 les plocha K8P (NL) 13/1 les část stabilizovaná plocha (NL), část do K4P (NL) 14/1 les plocha K5P (NL) 16/1 les plocha K9P (NL) 17/1 les plocha K10P (NSpv) 53

54 20/1 obytné území malých sídel plocha Z10P (BI) 24/1 obytné území malých sídel plocha Z10P (BI) 25/1 les plocha K6P (NL) 29/1 plocha pro rekreaci a turistický plocha vypuštěna (nadregionální biokoridor) ruch 38/1 obytné území malých sídel část do Z10P (BI), část do Z60P (BI) 40/1 obytné území venkovského charakteru stabilizovaná plocha (BI) k.ú. Staňkov u Pecky 3/1 les plocha K20S (NSpv) změna návrhu využití přímý kontakt na ZÚ (zalesnění v přípustném využití) 22/1 les vypuštěno na základě žádosti vlastníka 41/1 obytné území venkovského stabilizovaná plocha (SV) charakteru k.ú. Vidonice 23/1 obytné území venkovského charakteru k.ú. Bělá u Pecky 15/2 obytné území venkovského charakteru 16/2 obytné území venkovského charakteru k.ú. Horní Javoří 14/2 obytné území venkovského charakteru část do Z21V (SV), část vypuštěna (limit využití území BP VTL plynovodu) Změna č. 2 plocha Z31BE* (SV) plocha Z25BE* (SV) část stabilizovaná plocha (SV), část do Z32H (SV) k.ú. Lhota u Pecky 11/2 plocha zemědělské výroby stabilizovaná plocha (VZ) k.ú. Pecka 1/2 obytné území venkovského charakteru část do Z52P (BI), část do Z48P (DS), část vypuštěna (dle požadavku městysu) 2/2 sportovní plochy, hřiště plocha Z45P (OS) 3/2 obytné území venkovského plocha Z1P (BI) charakteru 4/2 obytné území venkovského plocha Z9P (BI) charakteru 5/2 obytné území malých sídel část stabilizovaná plocha (BI), část do Z3P (BI), Z4P* (BI), Z5P (BI) 6/2 obytné území venkovského stabilizovaná plocha (BI) charakteru 8/2 plocha pro rekreaci a turistický plocha Z40P (RI) ruch 9/2 obytné území venkovského plocha Z15P (SV) charakteru 10/2 plocha pro rekreaci a turistický ruch část stabilizovaná plocha (RH), část do Z42P (RH) 17/2 obytné území venkovského charakteru plocha Z14P (SV) k.ú. Staňkov u Pecky 7/2 obytné území venkovského Plocha Z18S (SV) 54

55 charakteru 12/2 obytné území venkovského charakteru k.ú. Vidonice 13/2 obytné území venkovského charakteru stabilizovaná plocha (SV) část do Z20V (SV), část vypuštěna (limit využití území BP VTL plynovodu) Změna č. 3 k.ú. Bělá u Pecky 4/3 obytné území venkovského charakteru stabilizovaná plocha (SV) k.ú. Bukovina u Pecky 3/3 obytné území venkovského charakteru plocha Z39BU* (SV) k.ú. Horní Javoří 5/3 obytné území venkovského plocha Z33H (SV) charakteru 7/3 obytné území venkovského plocha Z34H (SV) charakteru k.ú. Pecka 2/3 obytné území malých sídel stabilizovaná plocha (BI) 6/3 hrad Pecka parkové úpravy plocha Z49P (ZV) k.ú. Staňkov u Pecky 8/3 sport plocha Z16S (SV) Rozvoj městysu bude tedy postupně realizován tak, aby nedošlo k narušení původní formy zástavby, ale naopak aby byly zkvalitňovány i estetické hodnoty a životní prostředí a aby nebyly narušeny významné dálkové pohledy a průhledy. Především nesmí dojít k velké hustotě zástavby z důvodu zachování kvality prostředí dané původním urbanistickým uspořádáním, kdy krajina prostupuje do ZÚ jednotlivých částí. Některé z nich, resp. jejich části byly na základě tohoto přehodnocení z řešení ÚPD vypuštěny, a to z důvodu dotčení limity využití území či dle požadavků městysu. V případě části ZÚ na severním svahu hradního návrší, zahrnující pozemky p.č. 31/1 31/3 v k.ú. Pecka bylo rozhodnuto o vyjmutí z ploch umožňujících umístění staveb pro bydlení, protože tyto zahrady nesouvisejí nikterak funkčně ani vlastnicky se stabilizovanými plochami pro bydlení v sousedství. Naopak nová výstavba v této ploše by významně a nenávratně poškodila prostředí nemovité kulturní památky hradu Pecka, porušila podmínky jejího OP a podmínky stanovené pro ochranu vyhlášené PZ městského charakteru. VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PŘESTAVBY A PLOCH ÚZEMNÍCH REZERV Rozvojové plochy, navržené platnou ÚPD, jsou postupně využívány pro stanovený způsob využití. Zbývající dosud nevyužité rozvojové plochy v území městysu, obsažené v této ÚPD jako návrh byly přehodnoceny dle platné právní úpravy. Při zpracování koncepce ÚP byly vyhodnocovány možnosti lokalizace rozvojových ploch jak z hlediska širších územních vazeb jako významného místa rekreace a cestovního ruchu, tak i potřeb městysu stabilizovaného sídla s předpoklady pro rozvoj a předkladatelů záměrů na změny využití území. Řešení přijaté v ÚP bylo prověřeno v rámci pracovních jednání a řady konzultací se zástupci městysu a zástupci pořizovatele ÚP a koordinováno se všemi dostupnými podklady včetně konfrontace v terénu. Zároveň jsou zohledněny plochy určené k zastavění rozhodnutím či souhlasem, které nabyly právní moci, avšak příslušná stavba či využití nejsou dosud zapsány v KN (plochy označené *). 55

56 Plochy pro rozvoj (zastavitelné plochy a plocha přestavby) jsou voleny tak, aby veškeré negativní dopady navrhovaného řešení byly minimální. Zastavitelné plochy jsou vymezeny převážně ve vazbě na ZÚ. Využívá se tak možnosti jednoduchého napojení na infrastrukturu městysu, která je vybudována, či se její realizace připravuje. Při vymezování zastavitelných ploch pro rozvoj městysu se vychází ze základního požadavku v maximální možné míře převzít dosud nevyužité plochy z platné ÚPD městysu, aby byla zajištěna kontinuita naplňování stanovené urbanistické koncepce viz Schéma vyhodnocení záměrů z ÚPD na provedení změn v území při respektování závěrů viz kap. II.1.m). Plochy bydlení v rodinných domech městského a příměstského (BI) jsou vymezeny v přímé vazbě na stabilizované plochy téhož způsobu využití v částech Lhota u Pecky a Pecka. Jsou vymezeny převážně v plochách navrhovaných dosud platnou ÚPD, kde byla aktuálně potvrzena vhodnost jejich vymezení. V plochách Z4P* a Z6P* již realizace probíhá. V ostatních místech část plochy Z2P, část ploch Z10P, Z11Pa Z13L jde o akceptovatelné nově uplatněné záměry na provedení změn v území, které je možné po konfrontaci s limity využití území a jeho hodnotami vymezit za předpokladu, že při jejich naplňování budou respektovány stanovené podmínky využití území a prostorového uspořádání. V jihovýchodním prostoru části Pecka, ve vazbě na ZÚ a zastavitelné plochy Z10P a Z11P je vymezena rozsáhlá plocha územní rezervy R2P pro prověření uvažovaného budoucího využití tohoto území pro bydlení. V ostatních částech území městysu ve vazbě na ZÚ obdobně vhodné plochy nejsou, zde se dokonce nabízí nové dopravní napojení prostřednictvím plochy Z62L,P. Plochy smíšené obytné venkovské (SV) jsou vymezeny v části Arnoštov pouze v ploše Z36BU potvrzující navrhovanou plochu z dosud platné ÚPD. V části Bělá u Pecky jsou téměř všechny zastavitelné plochy tohoto charakteru v místech návrhových ploch z dosud platné ÚPD, ve 2 plochách realizace již probíhá (Z25BE* a Z31BE*). Plocha Z30BE je v podstatě pozůstatek po realizacích na sousedních pozemcích v rámci návrhové plochy z dosud platné ÚPD. Proto je jako proluka určena k plnění funkce SV, přestože v ní s ohledem na rozlohu již není reálné ani žádoucí umístit stavbu hlavní, pouze plocha Z23BE, vymezená na základě nově uplatněného záměru, doplňuje ZÚ na severní straně tak, aby výrazně nevystupovala nad horizont dosavadní zástavby. V části Bukovina u Pecky všechny zastavitelné plochy přímo navazují na ZÚ, plochy Z38BU a Z39BU* (tato v místě návrhu dle dosud platné ÚPD se zahájením realizace) dotvářejí ucelený půdorys sídla, plocha Z37BU umožňuje realizaci uplatněného záměru v místě bez negativních vlivů (na půdách IV. třídy ochrany). V osadě Arnoštov plocha Z36BU přebírá návrh řešení z platné ÚPD, protože jde o plochu dopravně přímo napojitelnou a potvrzenou uplatněným záměrem. V části Horní Javoří jsou zastavitelné plochy podloženy návrhy v dosud platné ÚPD, plocha Z35H vytváří územní podmínky pro realizaci nově uplatněného záměru v přímé vazbě na ZÚ. V části Kal je osídlení stabilizované a z důvodu požadavku na ochranu unikátní urbanistické kompozice sídla se nové zastavitelné plochy tohoto charakteru nevymezují. V části Pecka zastavitelné plochy tohoto charakteru aktuálně potvrzují návrhové plochy z dosud platné ÚPD, a to v prostoru Lázně vždy v těsné vazbě na ZÚ (Z14P a Z15P). V části Staňkov u Pecky na základě uplatněného záměru vymezená nová zastavitelná plocha Z16S doplňuje ZÚ na západní straně, plocha Z17S vytváří podmínky pro dotvoření dosud nevyužitelné části uvnitř ZÚ. Plocha Z18S v místě návrhové plochy dle dosud platné ÚPD vyplňuje prostor mezi ZÚ a současnou pozemní komunikací. V části Vidonice vymezené zastavitelné plochy aktuálně potvrzují návrhové plochy z dosud platné ÚPD v místech, kde to umožňuje provedená konfrontace s limity využití 56

57 území či jeho hodnotami. Obě jsou v převážné míře podloženy i novými záměry na provedení změn v území. Plochy rekreace plochy staveb pro rodinnou rekreaci (RI) Podrobně odůvodněno viz část ad I.1.e) této kapitoly. Plochy rekreace plochy staveb pro hromadnou rekreaci (RH) Podrobně odůvodněno viz část ad I.1.e) této kapitoly. Plochy občanského vybavení tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) Podrobně odůvodněno viz část ad I.1.e) této kapitoly. Plochy občanského vybavení hřbitovy (OH) Podrobně odůvodněno viz část ad I.1.d) této kapitoly. Plochy veřejných prostranství veřejná zeleň (ZV) Podrobně odůvodněno viz část ad I.1.d) této kapitoly. Plochy výroby a skladování zemědělská výroba (VZ) reprezentují zastavitelné plochy Z47K v části Kal a Z22V v části Vidonice. Obě plochy jsou vymezeny na základě uplatněných záměrů v těsné vazbě na ZÚ s cílem vytvoření územních podmínek pro zemědělské hospodaření na místní úrovni. Plocha Z47K je vymezena v návrhové ploše dle dosud platné ÚPD. Plochy dopravní infrastruktury silniční (DS) Podrobně odůvodněno viz část ad I.1.d) této kapitoly. VYMEZENÍ SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ Současný stav v rozložení ploch sídelní zeleně, která nebyla jako stabilizovaná plocha pro toto využití stanovena vyjma ploch veřejných prostranství veřejné zeleně (ZV), se respektuje jako zeleň, která je součástí jiných ploch s rozdílným způsobem využití v ZÚ. Sídelní zeleň tvoří jak plochy zeleně soukromé, tak i veřejné. Navazují na krajinnou zeleň prostupující z nezastavěného území do ZÚ viz ad I.1.e) této kapitoly. Pro zkvalitnění prostředí v okolí hradu Pecka jsou vymezeny nové plochy Z49P a Z50P (ZV), pro dotvoření centra návsi v části Bukovina u Pecky se vymezuje plocha Z51BU. Všechny tyto plochy vychází z dosud platné ÚPD městysu s potvrzením jejich aktuálnosti v rámci pracovních jednání a konzultací. VYMEZENÍ PLOCH, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO DOHODOU O PARCELACI Rozhodování v plochách Z29BE (SV) v k.ú. Bělá u Pecky, Z32H (SV) v k.ú. Horní Javoří a Z10P (BI) v k.ú. Pecka se podmiňuje dohodou o parcelaci z důvodu jejich plošného rozsahu a nezbytnosti zajištění optimálního využití území s cílem efektivního využití optimálně umístěné veřejné infrastruktury. V ploše Z10P (BI) má tato podmínka smysl až za předpokladu, že marně uplyne lhůta stanovená pro územní studii, podmiňující zde rovněž rozhodování (viz níže). 57

58 VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO ZPRACOVÁNÍM ÚZEMNÍ STUDIE A PŘIMĚŘENÉ LHŮTY PRO VLOŽENÍ DAT O TÉTO STUDII DO EVIDENCE ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI Rozhodování v ploše Z10P (BI) v k.ú. Pecka se podmiňuje prověřením změn jejího využití územní studií, protože se jedná o rozsáhlou plochu ve vazbě na ZÚ a navazující plochu zastavitelnou a plochu územní rezervy pro uvažované budoucí využití stejného charakteru. Pro zajištění dostatečného podkladu pro rozhodování v takto složitém území se proto stanovují podmínky pro pořízení této územní studie, které slouží jak pro vyjasnění vnitřní organizace plochy, tak jejích vazeb na navazující území městysu, včetně dopravní a technické infrastruktury. Lhůta 5 let je stanovena s cílem poskytnout potenciálním investorům dostatek času na vzájemnou dohodu o způsobu zajištění pořízení této územní studie. Po jejím případném marném uplynutí lze pro zajištění kvalitní předprojektové přípravy území dále využít alespoň dohody o parcelaci (viz výše). ad I.1.d) KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEJÍ UMÍSŤOVÁNÍ SILNIČNÍ DOPRAVA Silniční síť Dopravní obsluha území je vázána především na síť silnic III. třídy, které tak tvoří základní komunikační systém území. Územím jsou vedeny silnice III. třídy umožňující propojení s okolními obcemi a dále vazby území na nadřazenou silniční síť. Jsou to silnice III/28420 Pecka Bělá u Pecky (II/284), III/28440 Borovnice Pecka Tetín (II/284), III/28441 Horní Javoří Bukovina u Pecky (III/28440), III/28442 Horní Brusnice Vidonice (III/28440), III/28443 Pecka Staňkov a III/28444 Vidoň (II/284) Kal (III/28442). Silnice III/28418 se v území uplatňuje pouze okrajově a to svým napojením od Nové Paky na silnici II/284. Dopravní význam těchto silnic je tedy především pro dopravní vazby místního charakteru. Tomuto významu odpovídají i jejich parametry. Jejich vedení je možné považovat za stabilizované. Silniční síť je vymezena jako plochy dopravní infrastruktury silniční (DS). Intenzity silniční dopravy a kategorizace silnic Obecně je základním podkladem pro stanovení intenzit dopravy celostátní sčítání dopravy provedené Ředitelstvím silnic a dálnic Praha. Jedinými údaji z celostátního sčítání dopravy jsou údaje z úseků na silnici II/284. Silnice Č.úseku Úsek I 2000 I 2005 I 2010 II/ Nová Paka Bělá u Pecky Bělá u Pecky Lázně Bělohrad U silnic III. tříd nebyly intenzity dopravy podchyceny v celostátním sčítání a tak dle znalostí místních podmínek a ve vztahu k širším vazbám dopravní zatížení na ostatních silnicích III. třídy dopravní zatížení těchto silnic se pohybuje v rozsahu vozidel za 58

59 průměrný den roku. S tím souvisí i výhledové šířkové uspořádání těchto silnic, pro které je odpovídající kategorie S 7,5-6,5/ U silnice II/284 je předpokládanou kategorií S7,5/60. Síť ostatních pozemních komunikací Síť těchto komunikací umožňuje zpřístupnění jednotlivých ploch zástavby a dále i propojení s okolními obcemi. Tyto komunikace jsou zatěžovány pouze místní dopravou a tak je jejich vedení v území stabilizováno a nové obslužné komunikace mohou být realizovány v rámci ploch všech způsobů využití pro zpřístupnění jednotlivých staveb či zařízení na základě konkrétních záměrů. Vybrané nejfrekventovanější úseky jsou vymezeny rovněž jako plochy dopravní infrastruktury silniční (DS). V části Pecka je navržena plocha Z48P pro zajištění dostupnosti sídla Špačníky, a to na základě požadavku a dle podkladu městysu. Na základě stejných požadavků a podkladů je navržena plocha Z62L, P zlepšující dostupnost ploch Z18L, Z10P a Z60P na hranici k.ú. Lhota u Pecky a k.ú. Pecka. Dopravní zařízení a dopravní vybavení Z těchto zařízení a vybavení se na území městysu jako samostatně vymezená uplatňuje pouze plocha hromadných garáží (DS) v části Bělá u Pecky. Odstavování a parkování vozidel je vzhledem k typu zástavby zásadně uspokojováno převážně v rámci vlastních pozemků či staveb. Další parkovací možnosti jsou pouze u občanského vybavení a na náměstí či na návsích jednotlivých částí v rámci ploch veřejných prostranství. Tento stav bude i nadále zachován vzhledem k charakteru zástavby v území. V části Pecka se u areálu hradu vymezuje v souladu se Zadáním ÚP plocha Z54P pro parkoviště. Vychází z přehodnocení řešení v dosud platné ÚPD, které potvrzuje v plném rozsahu jako nejvhodnější lokalitu. Ostatní zařízení, vyjma autobusových zastávek, se v ÚP neuplatňují. Hromadná doprava Hromadná doprava je realizována výhradně autobusovou dopravou. Tato doprava je v současné době provozována 12 linkami z toho 2 dálkovými a 10 příměstskými. Na území je situováno celkem 10 zastávek, které svými docházkovými vzdálenostmi území plně pokrývají. JINÉ DRUHY DOPRAVY Železniční, vodní ani letecká doprava nejsou v území městysu zastoupeny. Ochranná pásma V území jsou respektována ochranná pásma silnic II. a III. třídy mimo ZÚ, které podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích v platném znění, dosahují vzdálenosti 15 metrů od osy vozovky. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Zhodnocení současného stavu, návrh rozvoje zásobování vodou 59

60 Dle PRVK Kk má část Arnoštov společně s částmi Bukovina u Pecky a Horní Javoří vybudován společný vodovod. Denní maximum potřeby vody činí 0,7 l/s. Zdrojem vody je studna P1 o vydatnosti 0,5 l/s z roku 1965 a vrt BK1 o vydatnosti 4 l/s z roku 1994 na k.ú. Bukovina u Pecky. Voda je čerpána do vodojemu Bukovina o obsahu 100 m 3, který je na úrovni 509 m n. m. Kapacita zdroje a objem vodojemu mají značné rezervy, které umožní bez problémů pokrýt plánovaná rozšíření. Část Horní Javoří není vybavena veřejným vodovodem. V obci je pouze několik domů připojeno na zdroj bývalého státního statku, o němž není nic známo. Ostatní obyvatelé jsou zásobeni individuálně pomocí domovních studní. Vzhledem k poloze osady osada na vrcholu hřbetu tvořeného propustnými horninami dochází k nedostatkům vody v místních lokálních zdrojích. Horní Javoří je napojeno pouze přívodním potrubím 6/4. Vzhledem k umístění a velikosti obce bude stávající systém zásobování ponechán. Části Bělá u Pecky a Lhota u Pecky jsou napojeny na vodovod části Pecka. Zdrojem vody je pramen jímaný U lázní do studny položené severně od ZÚ. Vydatnost pramene je udávána 6,0 l/s. U studny je čerpací stanice pro dvě tlaková pásma. Každé pásmo má svůj vodojem. Vodojem Na hradě o objemu 65 m 3 na úrovni 451,00 m n. m. pro horní pásmo, vodojem Pod hradem o objemu 65 m 3 na úrovni 415,00 m n. m. pro spodní pásmo. Dle PRVK Kk při uvažovaném rozvoji obce bude kapacita (vydatnost) zdroje stále ještě přesahovat denní maximum spotřeby (4,6 l/s). Akumulační prostor stávajících vodojemů (130 m 3 ) činí v současné době 33 % plánované denní potřeby. Objemy vodojemů by měly být při plánovaném rozšíření obce zvětšeny na doporučenou hodnotu 60 % maximální denní potřeby. Navrhuje se proto postupné rozšíření u každého vodojemu o 55 m 3 užitného objemu. Vzhledem k nutnosti realizace rozšíření objemu vodojemů se navrhuje rozšíření u každého vodojemu o 65 m 3, tj. celkem na 260 m 3. Dle bilance k roku 2015 se jedná o 100 % pokrytí denního maxima. K roku 2030 budoucí denní maximum bude pokryto dle možného rozvoje v rozmezí %, což vyhovuje požadavkům objemu vodojemů. Kvalita surové vody je vyhovující a množství dostatečné i pro plánovaný rozvoj. Část Kal má společně s částí Vidonice vybudován společný vodovod. Denní maximum potřeby vody činí 0,6 l/s. Zdrojem vody je pramenní jímka o údajné vydatnosti 1,1 l/s na katastru obce Vidonice. V blízkosti jímky je automatická tlaková stanice s akumulačním prostorem o objemu 35 m 3. Žádný vodojem v systému není. Množství vody je dostatečné i pro plánovaný rozvoj. Část Staňkov má vybudován místní vodovod. Denní maximum potřeby vody činí 0,2 l/s. Zdroje jsou dostatečné i pro plánovaný rozvoj. Bilanční údaje Rok PRVK Kk 2013 PRVK Kk 2014 ÚP 2030 Arnoštov Počet obyvatel Počet obyvatel s ČOP Q d prům.potřeba m 3 /d 3,85 3, Koeficient nerovnoměrnosti 1,5 1,5 1,5 Q dmax m 3 /d 5,78 5,76 40,32 Bělá u Pecky Počet obyvatel Počet zásobených obyv

61 Počet obyvatel s ČOP Počet obyv. zásob. S ČOP Q d prům.potřeba m 3 /d 24,9 25,0 30,50 Koeficient nerovnoměrnosti 1,5 1,5 1,5 Q dmax m 3 /d 37,3 37,5 45,76 Bukovina u Pecky Počet obyvatel Počet obyvatel s ČOP Počet obyv. zásob. S ČOP Q d prům.potřeba m 3 /d 16,5 16,4 34,44 Koeficient nerovnoměrnosti 1,5 1,5 1,5 Q dmax m 3 /d 24,7 24,7 51,66 Horní Javoří Počet obyvatel Počet zásobených obyv Počet obyvatel s ČOP Počet obyv. zásob. S ČOP Q d prům.potřeba m 3 /d 24,9 25,0 57,40 Koeficient nerovnoměrnosti Q dmax m 3 /d Kal Počet obyvatel Počet zásobených obyv Počet obyvatel s ČOP Počet obyv. zásob. s ČOP Q d prům.potřeba m 3 /d 11,6 11,6 11,6 Koeficient nerovnoměrnosti 1,5 1,5 1,5 Q dmax m 3 /d 17,5 17,3 17,3 Pecka, Lhota u Pecky Počet obyvatel Počet zásobených obyv Počet obyvatel s ČOP Počet obyv. zásob. s ČOP Q d prům.potřeba m 3 /d 148,5 148,5 174,49 Koeficient nerovnoměrnosti 1,5 1,5 1,5 Q dmax m 3 /d 222, ,74 Staňkov Počet obyvatel Počet zásobených obyv Počet obyvatel s ČOP Počet obyv. zásob. s ČOP Vidonice Počet obyvatel Počet zásobených obyv

62 Počet obyvatel s ČOP Počet obyv. zásob. s ČOP Q d prům.potřeba m 3 /d 28,4 28,4 32,93 Koeficient nerovnoměrnosti 1,5 1,5 1,5 Q dmax m 3 /d 41,6 42,5 49,39 Nouzové zásobování pitnou vodou Arnoštov, Bukovina u Pecky Vzhledem k tomu, že vodovod je zásoben ze dvou zdrojů, je možno při vyřazení jednoho zásobovat obyvatele alespoň částečně vodou ze zbývajícího zdroje. Při vyřazení celého vodovodu budou obyvatelé zásobeni pomocí vody balené nebo cisternami. Bělá u Pecky Vzhledem k tomu, že místní vodovod Pecka je zásoben z jednoho zdroje, není možno při jeho vyřazení zásobovat obyvatele. Obyvatelé budou zásobeni dovozem vody balené nebo cisternami. Při dlouhodobém vyřazení stávajícího zdroje lze použít pramen v Myší díře o vydatnosti 1,5 l/s. Horní Javoří Při problémech se zásobami vody ve studnách budou obyvatelé zásobeni pomocí cisteren a vody balené. V případě dlouhodobého problému bude Horní Javoří napojeno novým vodovodním přiváděcím řadem na vodovod Bukovina u Pecky. Kal, Vidonice Vzhledem k tomu, že místní vodovod je zásoben z jednoho zdroje (prameniště Vidonice), není možno při jeho vyřazení zásobovat obyvatele. Obyvatelé budou zásobeni dovozem vody balené nebo cisternami. Do objektu zemědělského podniku (1. Podzvičinská a.s.) dílen ve Vidonicích je přivedena voda ze zdroje v jiném povodí o lepší jakosti, než má stávající veřejný vodovod. V případě problémů se zásobováním z prameniště Vidonice je možné dočasné propojení jednotlivých systémů vodovodů. Staňkov Při vyřazení vodovodu bude obec zásobena dovozem vody cisternami a vodou balenou. Nouzové zásobování užitkovou vodou Bude řešeno podle havarijní situace odběrem z individuálních zdrojů, odběrem z vodotečí, příp. dodávkou užitkové vody vodovodním rozvodem. Zásobování požární vodou U částí městysu, kde je veřejný vodovod, bude řešeno takto: Zásobování ZÚ a zastavitelných ploch požární vodou bude zajištěno dle ČSN Požární bezpečnost staveb zásobování požární vodou a ČSN Zdroje požární vody. Přístupové komunikace musejí splňovat požadavky na vjezd požárních vozidel v souladu s ČSN , ČSN a 2 odst. d) vyhlášky č. 23/2008 Sb. Současný vodovodní systém i po jeho rozšíření plně vyhovuje potřebám dodávky požární vody pomocí osazených požárních hydrantů na vodovodní síti. Na nové úseky budou osazovány podzemní požární hydranty. Jako zdroje vody pro tento účel bude přednostně využito vody z odběrných míst z požárních nádrží, vodních ploch a vodotečí. 62

63 V částech, kde není realizován vodovodní systém, zdrojem požární vody budou místní studny, požární nádrže, vodní plochy a vodoteče. Výjimečně lze potřebu řešit přivážením požární vody cisternami. Ochranná pásma OP vodovodních řadů dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí do průměru 500 mm včetně 1,5 m, nad průměr 500 mm 2,5 m. OP u zemních vodojemů je obvykle 1,0 až 2,0 m od paty svahu náspu nebo oplocení jejich pozemků. Všechna tato OP jsou respektována. ZNEŠKODŇOVÁNÍ ODPADNÍCH VOD Zhodnocení současného stavu, návrh rozvoje Arnoštov Dle PRVK Kk nemá místní část Arnoštov vybudovaný žádný kanalizační systém. Odpadní vody jsou zneškodňovány v bezodtokových jímkách nebo v septicích s přepadem vyústěným do vsakovací drenáže. Bilance PRVK Kk 2014 PRVK Kk 2015 ÚP 2030 Počet obyvatel Počet obyvatel s ČOP Dle PRVK Kk vzhledem k velikosti části Arnoštov bude i pro následující období zachován dosavadní systém zneškodňování odpadních vod. Vzniklé kaly budou vyváženy na ČOV Nová Paka nebo využity kompostováním. Bělá u Pecky Bělá u Pecky má vybudovaný nesoustavný systém povrchové dešťové kanalizace. Odpadní vody jsou zneškodňovány v bezodtokových jímkách nebo v septicích přepadem. Bilance PRVK Kk 2014 PRVK Kk 2015 ÚP 2030 Počet obyvatel Počet obyvatel s ČOP Dle PRVK Kk vzhledem k velikosti části Bělá u Pecky bude i pro následující období zachován dosavadní systém zneškodňování odpadních vod. Vzniklé kaly budou vyváženy na ČOV Nová Paka nebo využity kompostováním. Bukovina u Pecky Tato část má vybudovaný nesoustavný systém povrchové dešťové kanalizace. Odpadní vody jsou zneškodňovány v bezodtokových jímkách nebo v septicích s přepadem. Bilance PRVK Kk 2014 PRVK Kk 2015 ÚP 2030 Počet obyvatel Počet obyvatel s ČOP

64 Vzhledem k velikosti části Bukovina u Pecky bude i pro následující období zachován dosavadní systém zneškodňování odpadních vod. Vzniklé kaly budou vyváženy na ČOV Nová Paka nebo využity kompostováním. Horní Javoří Horní Javoří má vybudovaný nesoustavný systém povrchové dešťové kanalizace. Odpadní vody jsou zneškodňovány v bezodtokových jímkách nebo v septicích s přepadem. Bilance PRVK Kk 2014 PRVK Kk 2015 ÚP 2030 Počet obyvatel Počet obyvatel s ČOP Dle PRVK Kk vzhledem k velikosti části Horní Javoří bude i pro následující období zachován dosavadní systém zneškodňování odpadních vod. Vzniklé kaly budou vyváženy na ČOV Nová Paka nebo využity kompostováním. Kal Kal má vybudovaný nesoustavný systém povrchové dešťové kanalizace. Odpadní vody jsou zneškodňovány v bezodtokových jímkách nebo v septicích s přepadem. Bilance PRVK Kk 2014 PRVK Kk 2015 ÚP 2030 Počet obyvatel Počet obyvatel s ČOP Dle PRVK Kk vzhledem k velikosti části Kal bude i pro následující období zachován dosavadní systém zneškodňování odpadních vod. Vzniklé kaly budou vyváženy na ČOV Nová Paka nebo využity kompostováním. Pecka V roce 2013 byla dokončena výstavba samostatné splašková kanalizace se zakončením na ČOV. Splašková kanalizace s ohledem na výškové uspořádání obce je gravitační. Čistírna odpadních vod je navržena jako mechanicko-biologická s mikrobublinkovou aerací a nucenou cirkulací aktivního kalu. Kapacita ČOV je 1500 EO. Stabilizovaný kal je zahušťován k odvozu. Bilance PRVK Kk 2014 PRVK Kk 2015 ÚP 2030 Počet obyvatel Počet obyvatel s ČOP Stávající kapacita ČOV má dostatečnou kapacitu i pro napojení navrhovaného počtu obyvatel. Další údaje nejsou známy, PRVK Kk nebyl dosud aktualizován. Původní kanalizační systém je v současné době využíván k odvádění dešťových vod (dešťová kanalizace). Vyústění je provedeno do obcí protékajícího recipientu Javorka a jeho levostranného přítoku Lhotského potoka. Staňkov Tato část má vybudovaný nesoustavný systém povrchové dešťové kanalizace. Odpadní vody jsou zneškodňovány v bezodtokových jímkách nebo v septicích s přepadem. Bilance PRVK Kk 2014 PRVK Kk 2015 ÚP 2030 Počet obyvatel Počet obyvatel s ČOP

65 Dle PRVK Kk vzhledem k velikosti části Kal bude i pro následující období zachován dosavadní systém zneškodňování odpadních vod. Vzniklé kaly budou vyváženy na ČOV Nová Paka nebo využity kompostováním. Vidonice Tato část má vybudovaný nesoustavný systém povrchové dešťové kanalizace. Odpadní vody jsou zneškodňovány v bezodtokových jímkách nebo v septicích s přepadem. Bilance PRVK Kk 2014 PRVK Kk 2015 ÚP 2030 Počet obyvatel Počet obyvatel s ČOP Dle PRVK Kk vzhledem k velikosti části Vidonice bude i pro následující období zachován dosavadní systém zneškodňování odpadních vod. Vzniklé kaly budou vyváženy na ČOV Nová Paka nebo využity kompostováním. Požadavek na vyvážení vzniklých kalů na ČOV Nová Paka vychází z uplatněné připomínky VOS, a.s. Jičín, která mění výhledový předpoklad PRVK Kk o vyvážení na ČOV Lázně Bělohrad. Dešťové vody v ZÚ a zastavitelných plochách je třeba pro zachování odtokových poměrů v maximální možné míře zdržovat na jednotlivých pozemcích a uvádět do vsaku. Odtok povrchových vod z pozemku po výstavbě má být stejný jako před výstavbou. Ochranná pásma OP kanalizačních stok dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí do průměru 500 mm včetně 1,5 m, nad průměr 500 mm 2,5 m a respektována. ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Současný stav zásobování el. energií Zásobovaní řešeného území elektrickou energií je realizováno v celém rozsahu systémem 35 kv, výkonově zajištěným z transformace (TR)110/35 kv Nová Paka, nadzemním vedením VN 381 (TR Nová Paka TR Lipnice), které je propojeno s vedením VN 540. Situace v zásobování elektrickou energií je příznivá vzhledem k tomu, že TR 110/35 kv nachází se v blízkosti řešeného území. Mimo uvedená nadzemní vedení VN 381 a VN 540 a odbočky k jednotlivým el. stanicím prochází řešeným územím nadzemní vedení 2x110 kv (V ) ve směru TR Lipnice TR Nová Paka. Provozovatelem energetického systému VVN, VN a NN je ČEZ Distribuce, a.s., Děčín. Zásobování předmětného území el. energií zajišťuje 21 elektrických stanic ( TS ) s instalovaným transformačním výkonem 6540 kva. Z uvedeného počtu TS se podílí na zásobování průmyslového odběru TS 251 a TS 621 s instalovaným transformačním výkonem 880 kva. Shodné řešení je uplatněno u připojení TS 847 (ČOV). Zásobování obyvatelstva a služeb zajišťuje 18 TS s instalovaným transformačním výkonem 4660 kva. Přehled stávajících TS, včetně místních názvů je uveden v následující tabulce: 65

66 Číslo Název Druh TS Rok Transformátor Majitel TS výstavby v kva 251 Pecka Tiba zděná cizí 252 Pecka l zděná ČEZ 443 Pecka ZVU 2sl.-bet ČEZ 519 Pecka ll Náměstí příhradová ČEZ 621 Pecka Autokemp 2sl.-bet cizí 669 Pecka rekreace příhradová ČEZ 759 Pecka U hřbitova 2sl.- bet ČEZ 783 Pecka U továrny příhradová ČEZ 798 Pecka U kostela 1sl.-bet ČEZ 847 Pecka ČOV příhradová ČEZ 707 Arnoštov příhradová ČEZ 240 Bělá u Pecky příhradová ČEZ 256 Bukovina u Pecky 2sl.-bet ČEZ 403 Horní Javoří příhradová ČEZ 255 Kal příhradová ČEZ 253 Lhota u Pecky zděná ČEZ 254 Staňkov příhradová ČEZ 801 Staňkov ll Obec 1sl.-bet ČEZ 227 Vidonice zděná ČEZ 587 Vidonice Masokom příhradová ČEZ 879 Vidonice FVE kabelová cizí Celkový instalovaný transformační výkon v kva 4660/1880 ČEZ/cizí S energetickým systémem ČEZ spolupracuje fotovoltaická elektrárna (FVE) Vidonice výkonem 850 kw (TS 879), která je napojena na rozvodný systém VN zemním kabelovým vedením. Ve Vidonicích se nachází bioplynová stanice, která navazuje na fotovoltaickou elektrárnu. Posouzení stávajícího stavu Z hlediska zajištění zásobování elektrickou energií je situace příznivá vzhledem k tomu, že systém VN je vzájemně propojen. S ohledem na možnost zvýšení transformačního výkonu ve stávajících TS, lze výkonové požadavky stávající zástavby, včetně podnikatelských aktivit zásobovaných ze sítě NN, zajistit ze stávajících stanic. Koncepce zásobování nadzemním i kabelovým systémem 35 kv zůstane i ve výhledu zachována. Situaci v zásobování el. energií lze shrnout konstatováním, že řešené území je plošně pokryto a nevykazuje zásobovací problémy. Návrh rozvoje území Návrh zásobování elektrickou energií je zaměřen na zajištění způsobu zásobování a rozvoji energetického systému, případně na stanovení omezujících požadavků v souvislosti s platností 46, zákona č. 458/2000 Sb. Návrh rozvoje řešeného území zahrnuje posílení bytové výstavby, občanského vybavení a respektuje stávající výrobní plochy. Navrhovaný rozvoj řešeného území je uplatněn u všech sídel. Dvoucestné zásobování energiemi (elektřina a zemní plyn) je realizováno v částech Pecka, Vidonice a částečně v části Lhota u Pecky. Pro nezájem se uplatnění el. vytápění u navrhované výstavby nepředpokládá. Z hlediska zajištění dodávky el. energie lze u navrhované výstavby RD předpokládat vyšší vybavení bytového fondu. U většiny částí (Bělá u Pecky, Bukovina u Pecky, Horní Javoří, Lhota u Pecky a Staňkov) bude zásobování zastavitelných ploch el. energií řešeno z místní sítě NN. Napojení na energetický systém si vyžádá rozšíření a v některých případech i průřezové posílení sítě NN. Shodné řešení je i u rozvoje Vidonic. Rozvojový záměr v severní části Vidonic vyžaduje pro zásobování el. energií realizaci TS. Napojení na systém VN bude řešeno nadzemním vedením VN s napojením na vedení VN 381. Rozvoj Pecky 66

67 situovaný do severní části nevyžaduje realizaci další TS. Stávající el. stanice TS 443 výkonově zajistí i zastavitelné plochy. Zastavitelné plochy RH ve zmíněném prostoru výkonově zajistí TS 669. V případě vyšších výkonových požadavků bude situace v zásobování el. energií řešena realizací další TS. Zastavitelné plochy bytové výstavby situované pod vedením 2x110 kv (V ) a 35 kv (VN 381) budou výkonově zajištěny z TS 759. Pro posílení zásobovací situace el. energií v severozápadní části Pecky, bude realizována stožárová TS. Bytová výstavba, která vyplňuje prostory ve stávající zástavbě, bude zásobována el. energií ze sítě NN, výkonově zajištěné ze stávajících TS. Napojení na rozvodný systém vyžádá si rozšíření sítě NN, případně obnovu systému v místě výstavby a ojedinělých případech výměnu transformátoru v TS. U zastavitelných ploch, které jsou dotčeny průchodem nadzemních vedení VVN a VN, musí být dodrženo OP v souladu 46 zákona č. 458/2000 Sb. Stabilizované plochy výroby nevyžadují ze strany rozvoje systému VN další opatření. Ochranná pásma Dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), s platností od , dle 46 a v souladu s 98, odst. 2, který potvrzuje platnost dosavadních právních předpisů určujících ochranná pásma dle zákona č. 79/1957 a zákona č. 222/1994 Sb., 19 (s účinností od ) jsou pro zařízení v elektroenergetice platná následující ochranná pásma: Zařízení Dle zákona č. 79/1957 Sb. Dle zákona č. 222/1994 Sb. Dle zákona č.458/2000 Sb. nadzemní vedení nad 35 kv do 110 kv nadzemní vedení do 35kV - vodiče bez izolace podzemní kabelové vedení do 110 kv, vč. měřicí a zabezpečovací techniky elektrické stanice stožárové el. stanice nad 1 kv do 52 kv zděné elektrické stanice s převodem do 52 kv Uvedené vzdálenosti jsou v metrech od krajního vodiče u nadzemních vedení na obě strany. U zděných TS od oplocení nebo zdi. OP pro podzemní vedení elektrizační soustavy do 110 kv. ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM, TEPLEM Území je zčásti zásobováno zemním plynem z STL sítě napojené prostřednictvím RS na VTL plynovody ve správě VČP Net, s.r.o: - VTL plynovod Jaroměř - Dvůr Králové nad Labem - Pecka - Nová Paka; - VTL plynovod Konecchlumí - Lázně Bělohrad Pecka. Další rozvoj plynofikace ÚP připouští v celém území, avšak s ohledem na vzdálenosti neplynofikovaných částí je nerentabilní a není o něj zájem. Systém centrálního zásobování teplem v řešeném území není ani se nepředpokládá jeho realizace, protože žádný požadavek tohoto charakteru nebyl uplatněn. ÚP nebrání využívání ekologicky vhodných paliv. 67

68 Ochranná pásma Pro plynárenská zařízení jsou v zákoně č. 458/2000 Sb. stanovena BP/OP, která je nutné respektovat: OP VTL - u vysokotlakých plynovodů a plynovodních přípojek v ZÚ i mimo ně na obě strany od osy plynovodu...4 m BP VTL - u vysokotlakých plynovodů a plynovodních přípojek v ZÚ i mimo ně na obě strany od osy plynovodu...20 m TELEKOMUNIKACE Radiokomunikace V řešeném území se nacházejí tři základové stanice (vysílače) provozovatelů elektronické komunikace. Jejich provozovateli jsou Telefónica O 2, a.s. (Vidonice a Pecka) a České radiokomunikace a.s. (Lhota u Pecky). OP TVP je o poloměru 30 m. Pokud by došlo vlivem nové výstavby k zhoršení příjmu televizního nebo rozhlasového signálu u obyvatelstva je povinností stavebníka zjednat nápravu na vlastní náklady. Příjem TV je s ohledem na členitost terénu v území rozdílný. Řešeným územím prochází 6 rr tras. České radiokomunikace a.s. provozují pět rr tras z vysílače Zvičina ve směru na Jičín (2x), Novou Paku Štikov, vysílač Tábor a vysílač Koruna u Vidochova. Severním okrajem řešeného území prochází rr trasa Telefónica O 2 ve směru Červený Kostelec (Kunčinský kopec) vysílač Tábor. Téměř celé řešené území spadá do dvou vymezených OP MO ČR. Průběhy rr tras procházející nad řešeným územím neovlivňují řešení ÚP ani jím nejsou ovlivněny. Dálkové kabely Řešeným územím prochází dálkový kabel provozovatele ČEZ ICT Services a.s., v trase TR Neznášov TR Nová Paka. Trasa dálkového kabelového vedení se dotýká k.ú. Pecka, Lhota u Pecky a Vidonice. Územím dále prochází dálkové telekomunikační kabelové vedení Telefónica O 2 a.s. v trase Nová Paka Pecka Lázně Bělohrad. Toto vedení ÚP respektuje a nezakládá důvody pro jejich budoucí přeložení. Telefonní síť Místní telefonní systém (Telefónica O 2 ), byl v celém rozsahu rekonstruován. Provedená obnova spojových cest zahrnuje úplnou digitalizaci telefonního zařízení a kapacitně plně vykrývá potřeby obyvatelstva i podnikatelské sféry. Průběh telekomunikačního kabelového vedení protíná a v řadě případů dotýká se rozvojových ploch bytové výstavby. Vzhledem k této skutečnosti je nutné dodržet OP od telekomunikačního vedení. Z dalších radiokomunikačních služeb sítě GSM, které jsou v současné době v řešeném území uplatněny, jsou provozovatelé T-Mobile a Vodafone. Členitost terénu, způsobuje v některých lokalitách nedostatečnou dostupnost služeb systému mobilních telefonů. Řešení ÚP připouští rozvoj technické infrastruktury tohoto charakteru na celém území, a to při respektování stanovených podmínek prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu. 68

69 Ochranná pásma Zákon č.127/2005 Sb. určuje OP pro telekomunikační kabelová vedení 1,5 m na obě strany od krajních vedení. Vymezené OP je nutno respektovat. Před zahájením všech zemních prací, je nutné vyžádat si stanovisko od provozovatele systému. NAKLÁDÁNÍ S ODPADY ÚP respektuje systém nakládání s odpady v městysu. Nenavrhuje žádné samostatné plochy pro dlouhodobé ukládání odpadů ani plochy, kde by byl takový odpad speciálně likvidován (kompostárny, spalovny, skládky odpadu), neboť většina odpadu (vyjma individuální likvidace) je řešena odvozem mimo území, a to i prostřednictvím nově rekonstruovaného sběrného dvora. OBČANSKÉ VYBAVENÍ Velikost sídla i funkce ve struktuře osídlení ovlivňuje také stávající skladbu i rozsah občanského vybavení a služeb. Občanské vybavení charakteru veřejné infrastruktury je v území městysu místního významu ve stabilizovaných plochách OV, případně BI, SM, či SV. V oblasti vzdělávání a výchovy se v městysu nacházejí ZŠ a MŠ. Do ostatních školských zařízení se dojíždí převážně do Nové Paky. Dům s pečovatelskou službou i další sociální služby a zařízení péče o rodinu zde rovněž najdeme. Městys má ze zdravotních služeb pouze ordinaci praktického lékaře. Poliklinika, nemocnice, sídlo RZP se nachází v Nové Pace. Letecká záchranná služba je nejbližší v Hradci Králové. Podmínky pro kulturní život městysu jsou poměrně uspokojivé. Městys má kulturní dům, veřejnou knihovnu, kostel s bohoslužbami, hřbitov. Za ostatními zařízeními obyvatelé dojíždějí do Nové Paky a okolních měst. Spolková činnost v městysu (sbor dobrovolných hasičů, TJ Harant, Myslivecké sdružení atd.) se významně podílí na sounáležitosti obyvatel s daným územím, přispívá ke zvýšení vzdělanosti, nabízí širokou škálu volnočasových a sportovních aktivit, a proto je potřeba podporovat její rozvoj. V oblasti veřejné správy a ochrany obyvatelstva se v městysu nachází úřad, pošta a hasičská zbrojnice Sboru dobrovolných hasičů. Matriku, stavební úřad, finanční úřad, úřad obce s rozšířenou působností, katastrální úřad, Policii ČR, profesionální hasičský sbor mají obyvatelé v Nové Pace. Stabilizované plochy hřbitovů v části Pecka a v části Vidonice jsou respektovány, pouze v části Vidonice je na základě uplatněného záměru do sousedství (tedy do plochy potenciálně vymezitelného OP) vymezena zastavitelná plocha SV. V části Pecka je naopak vymezena plocha územní rezervy R1P pro prověření budoucího možného rozšíření současného hřbitova. V oblasti tělovýchovy a sportu to jsou především hřiště, tělocvična, sjezdová trať, běžecká trať, koupaliště převážně v plochách OS. Na základě požadavků městysu se v části Pecka vymezují zastavitelné plochy Z45P a Z59P (OS) v plochách určených k zastavění dosud platnou ÚPD, v části Staňkov u Pecky pak plocha Z46S (OS) uvnitř ZÚ. Za dalšími zařízeními pro rekreační vyžití, tělovýchovu a sport vyjíždějí obyvatelé městysu do nedalekých větších center osídlení např. do Nové Paky. Občanské vybavení v řešeném území doplňují i tzv. komerční zařízení malá a střední, a to jak v samostatně vymezených plochách OM, tak v plochách BI, SM, či SV. 69

70 V městysu je dostačující nabídka obchodního prodeje a služeb. Za dalšími službami se vyjíždí nejčastěji do Nové Paky, Jičína. V městysu je několik ubytovacích a stravovacích zařízení. Hotel Koruna, koupaliště a kemp Pecka, penziony atd. Nabídka dalších ubytovacích a stravovacích zařízení je např. v Nové Pace. ÚP vytváří územně technické podmínky jak pro další existenci výše uvedených zařízení, která se vyskytují ve stabilizovaných plochách občanského vybavení, tak vymezuje nové plochy viz výše. Zároveň připouští rozvoj občanského vybavení i v plochách jiných způsobů využití v souladu se stanovenými podmínkami, tedy především za předpokladu, že nebude negativně ovlivněno hlavní využití nad míru pro něj přípustnou. VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Veřejná prostranství jsou funkční ve smyslu příslušných legislativních předpisů a jsou vymezena jak samostatně (PV a ZV), tak i jako součást ostatních ploch s rozdílným způsobem využití. V zastavitelných plochách je třeba rezervovat vhodné prostory i pro rozvoj těchto funkčních ploch v míře nezbytné pro vytvoření jejich optimálního životního prostředí, tedy v rozsahu minimálně 5 % plochy (kromě dopravních ploch), v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb. Samostatně jsou vymezeny nové plochy Z51BU, Z49P, Z50P (ZV), a to na základě požadavků uplatněných městysem. V případě ploch v části Pecka jde o zkvalitnění prostředí v okolí hradu Pecka, u plochy v části Bukovina u Pecky jde o zkvalitnění centrální části (návsi). ad I.1.e) KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ, ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY, PROSTUPNOST KRAJINY, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ, OCHRANU PŘED POVODNĚMI, REKREACI, DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN A PODOBNĚ USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY Řešené území leží v nadmořské výšce od 380 do 541 m n. m. (Červený vrch). Krajinný reliéf je hornatý, typický pro území v této části Podkrkonoší. ÚP zohledňuje historický vývoj sídla, technická opatření a okolní krajinu. Vše je pak zasazeno do rámce existujících ÚAP a právních norem. Pro uspořádání krajiny jsou to především 12, pro část území pak část čtvrtá zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, 18 odst. 4 SZ a ZÚR KHK. ZÚR KHK zahrnují území městyse do oblasti krajinného rázu 3 - Podkrkonoší a celé území do typu krajiny lesozemědělské. Tento typ krajiny ZÚR KHK charakterizuje následovně: Jedná se o přechodný krajinný typ, charakteristický střídáním lesních a nelesních stanovišť. Zastoupení ploch porostlých dřevinnou vegetací kolísá mezi 10 % až 70 %. Jsou to polohy zemědělsky méně úrodné či stanovištně abnormálně pestré. Z hlediska druhové rozmanitosti patří lesozemědělské krajiny mezi bohaté. Nacházejí se zde druhy vázané na lesní prostředí i na nelesní stanoviště a celá škála biotopů. Krajiny tvoří mozaika lesních a zemědělských ploch, jejichž vzájemný poměr je lokálně velmi 70

71 proměnný (místy převažují lesní, místy nelesní formace). Lesozemědělské krajiny zahrnují i menší vodní plochy, území vesnic a ostatní plochy. Ze zemědělských kultur převažují pole, v podhorských oblastech se významně uplatňují louky a pastviny s různou intenzitou hospodářského využití. Naprostá většina lesů je intenzivně hospodářsky využívána a převažují v nich stanovištně nepůvodní druhy jehličnanů. Významným refugiem stanovištně původních druhů je, kromě zbytků přirozených lesů, rozptýlená vegetace v krajině. Krajiny mají charakter převážně polootevřený, které na území Královéhradeckého kraje převažují. Charakteristika krajiny není ÚP výrazněji měněna. Zásady ochrany krajinného typu jsou naplněny. V obecné rovině se připouští zvýšení podílu zeleně v krajině při využití ploch s rozdílným způsobem využití. Konkrétně se navrhují nové plochy W, NL, NZ a NSpv. Plochy pro zalesnění jsou umístěny v návaznosti na stávající plochy PUPFL v místech, kde nebude výrazněji narušena charakteristika území a budou zachovány významné průhledy a výhledy. Podíl současného způsobu využití území je znázorněn v následujícím grafu. ZPF tvoří 59 % rozlohy městyse a je o rozloze ha. V této rozloze převažuje plocha orné půdy (733 ha) nad plochou TTP (566 ha). Ostatní plochy jsou o rozloze 162 ha. Zemědělské plochy byly v druhé polovině 20. století scelovány a později na části z nich byly budovány meliorační systémy. V současné době je část těchto ploch opět zatravněna. Lesnatost řešeného území je 32 %, což je téměř celostátní průměr (34 %). Lesní porosty jsou zařazeny do lesa hospodářského (721 ha), lesa ochranného (3 ha) a lesa zvláštního určení (4 ha). Lesní porosty a patří do PLO 23 - Podkrkonoší. Druhová skladba těchto lesních porostů je v současné době pozměněna, a to ve prospěch smrku. Historické využívání krajiny se odráží v její současné ekologické stabilitě vyjádřené hodnotou KES. Pro Pecku má hodnotu 1,49. V souladu s touto hodnotou se jedná o krajinu intermediální (krajina typu B) charakterizovanou jako území mírně stabilní běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků. Plochy dopravní infrastruktury silniční (DS) Stabilizované plochy silnic a vybraných ostatních pozemních komunikací v nezastavěném území jsou v ÚP respektovány. Požadavek na vymezení nových ploch tohoto charakteru byl uplatněn, ale tyto plochy jsou vymezeny jako zastavitelné plochy a ne jako plochy změn v krajině. 71