Zaměstnanost v Evropě v roce 2006 Shrnutí
|
|
- Jindřich Vlček
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 KE-X CS-N Zaměstnanost v Evropě v roce 2006 Shrnutí Evropská komise Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Oddělení D.1 Rukopis dokončen v listopadu 2006
2 Shrnutí Mírné zlepšení výsledků v oblasti zaměstnanosti v EU v roce 2005 navzdory zpomalení hospodářského růstu Navzdory zpomalení hospodářského růstu v roce 2005 došlo v EU k mírnému zlepšení výsledků v oblasti zaměstnanosti, i když se růst produktivity práce zpomalil. Nedávný pokrok směrem k dosažení celkového lisabonského cíle v oblasti zaměstnanosti do roku 2010 byl i nadále pomalý, ale všeobecný pokrok k cílům týkajícím se zaměstnanosti žen a starších osob je povzbudivý. Mezi jednotlivými členskými státy přetrvávají velké rozdíly ve výsledcích trhu práce. V EU byly celkové výsledky v oblasti zaměstnanosti v roce 2005 na úrovni jednotlivých členských států obecně pozitivní,. což odráželo další silný růst zaměstnanosti žen a starších pracovníků, ale rovněž mužů v produktivním věku, V porovnání s rokem 2004 hospodářský růst v EU v roce 2005 zpomalil, zejména v důsledku strmého růstu cen ropy. Průměrný roční růst HDP dosáhl 1,6 %, což znamená zpomalení oproti roku 2004, kdy dosáhl 2,4 %. Zdá se však, že toto zpomalení je pouze dočasné. Navzdory zpomalení hospodářského růstu se růst zaměstnanosti v EU i nadále postupně zotavoval z nízké úrovně roku 2003, stále však značně zaostává za úrovněmi zaznamenanými koncem 90. let a v roce Průměrný roční růst zaměstnanosti dosáhl 0,9 %, což představuje zlepšení oproti předchozímu roku, kdy dosáhl 0,5 %. Mírné zlepšení podmínek trhu práce se odrazilo ve zvýšení míry zaměstnanosti v EU v roce 2005 na 63,8 % (z 63,3 % v roce 2004), přičemž míra nezaměstnanosti poklesla na 8,7 %, tedy pod úroveň z minulého roku, kdy dosahovala 9,1 %. Na druhou stranu v roce 2005 došlo k sice mírnému, ale všeobecnému snížení růstu produktivity práce a v porovnání s USA podává EU i nadále horší výsledky, a to s ohledem na zaměstnanost i růst produktivity. Pokrok směrem k celkovému lisabonskému cíli v oblasti zaměstnanosti do roku 2010 byl i nadále pomalý a jeho dosažení se jeví jako stále více náročné. Nicméně nedávný pokrok směrem k cílům týkajícím se zaměstnanosti žen a starších osob (zejména v době obecně pomalého hospodářského růstu) je povzbudivější. Průměrná míra zaměstnanosti v EU vzrostla v roce 2005 o 0,5 procentního bodu, zatímco míra zaměstnanosti žen vzrostla o 0,6 procentního bodu na 56,3 %. Co se týká starších osob (ve věku 55 64), míra zaměstnanosti významně vzrostla o 1,5 procentního bodu na 42,5 %, což ukazuje na odpoutání se od poměrně omezeného růstu v roce Míra zaměstnanosti mládeže (ve věku 15 24) zůstala ve srovnání s rokem 2004 stejná, tj. 36,8 %. Slabé výsledky v oblasti zaměstnanosti v EU v posledních letech byly velkou měrou zapříčiněny poměrně slabou výkonností trhu práce v Německu a Polsku, ačkoliv nejnovější údaje naznačují, že by se situace v těchto dvou členských státech mohla konečně zlepšit. Mnoho členských států EU v jižní Evropě zároveň značně zaostalo za společnými cíli EU v oblasti zaměstnanosti a ve výsledcích trhu práce nadále vykazuje významné rozdíly mezi zaměstnaností žen a mužů spolu s velkými rozdíly ve výkonnosti trhů práce na regionální úrovni. Před mnoha zeměmi EU stále stojí úkol spojený se snahou o lepší začleňování přistěhovalců na trh práce. Na úrovni jednotlivých členských států byly výsledky v oblasti zaměstnanosti za rok jako celek obecně pozitivní se záporným ročním růstem zaměstnanosti pouze v Německu a Nizozemsku. U velké většiny členských států se zaměstnanost v roce 2005 zvýšila, přičemž v deseti zemích dosáhl růst více než 1 %. Zvlášť silný růst byl zaznamenán v Lucembursku (2,9 %), Španělsku (3,6 %) a Irsku (4,7 %). Co se týká charakteristik růstu zaměstnanosti v období mezi rokem 2004 a 2005, růst byl i nadále rychlejší u žen než u mužů, ačkoli došlo k důležitému obratu ve smyslu zlepšení míry zaměstnanosti mužů v produktivním věku (ve věku 25 54) 3
3 Zaměstnanost v Evropě v roce 2006 k němuž v roce 2005 došlo, a větší výskyt zaměstnání na zkrácený úvazek a na dobu určitou. Pokračující zlepšování struktury kvalifikace obyvatelstva v produktivním věku v posledních letech se projevilo ve značném nárůstu zaměstnanosti ve vysoce kvalifikovaných nemanuálních povoláních. Při využívání netypických úprav pracovní doby se objevují smíšené tendence, ale všeobecně dochází k omezování práce ve směnném provozu a snižování délky pracovní doby zaměstnanců. Vyhlídky na pokračující růst zaměstnanosti (i když poměrně skromným tempem) a další snižování nezaměstnanosti. po několika letech poklesu. Důležité bylo rovněž pokračování pozitivního trendu v zaměstnanosti starších pracovníků a silný nárůst podílu zaměstnání na zkrácený úvazek a na dobu určitou. Profil kvalifikace obyvatelstva EU v produktivním věku se dále zlepšuje, přičemž se významně zlepšuje zejména skladba kvalifikace u žen, což přispívá k rozvoji zaměstnatelné a adaptabilní pracovní síly a ke zvýšení míry zaměstnanosti a participace. V posledních letech jsou hlavní hnací silou celkového růstu zaměstnanosti vysoce kvalifikovaná nemanuální povolání, na něž připadá hlavní podíl nárůstu zaměstnanosti od roku To naznačuje zlepšení úrovně kvalifikace zaměstnaných osob, přičemž zároveň odráží pokračující posun směrem k hospodářství více založenému na znalostech. Existují však náznaky určitého stupně polarizace ve změnách struktury povolání směrem k vysoce kvalifikovaným povoláním a málo kvalifikovaným povoláním s poklesem zaměstnanosti u kvalifikovaných manuálních povolání. Na trzích práce v Evropě existuje množství úprav pracovních podmínek, a to co se týče jak smluvních úprav, tak úprav pracovní doby, s netypickou pracovní dobou, která je ve většině členských států obvyklá. Nejnovější údaje ukazují rozmanité tendence v jednotlivých členských státech, pokud jde o využívání netypických úprav pracovní doby, např. práce v noci a v neděli, ale všeobecné snížení výskytu práce ve směnách. V nových členských státech je průměrná pracovní doba zaměstnance poměrně dlouhá, částečně kvůli nízkému výskytu zaměstnání na zkrácený úvazek v těchto zemích, ačkoliv se zdá, že ve všech členských státech EU až na několik málo výjimek pokračuje všeobecné zkracování průměrné pracovní doby. Vyhlídky na růst zaměstnanosti v letech 2006 a 2007 jsou obdobné jako v roce Předpokládá se, že se růst zaměstnanosti v roce 2006 zvýší pouze okrajově a bude nižší než 1 %, a že se v roce 2007 ustálí na úrovni přibližně 0,8 %. Očekává se, že míra nezaměstnanosti bude v roce 2006 postupně klesat na 8,5 % a v roce 2007 se dále sníží na 8,2 %. Pružnost a jistota na trzích práce v EU V politické diskusi v EU nabývá na významu kombinace flexibility a jistoty tzv. flexicurity. Pojem flexicurity se posunul od popisu konkrétních národních příkladů a stal se nástrojem klasifikace různých trhů práce. Výroční zpráva o pokroku v roce 2006 vyzvala členské státy, aby usilovaly o sbližování názorů na soubor společných zásad týkajících se flexibility a jistoty zaměstnání na trzích práce (tj. flexicurity ). Kombinace flexibility a jistoty je reakcí na potřebu zlepšit přizpůsobivost pracovníků i podniků na rychle se měnící trh práce a na segmentaci trhu práce. Segmentovaný trh práce znamená rizika zvyšování nestability pracovních míst, narušování trvalého začlenění do pracovního procesu a omezování akumulace lidského kapitálu. Společná zpráva o zaměstnanosti z roku 2006 zdůrazňuje, že správné rovnováhy mezi flexibilitou a jistotou může být dosaženo vzájemným působením čtyř hlavních prvků: a) dostatečně pružných smluvních ujednání; b) účinných aktivních politik trhu práce; c) důvěryhodných systémů celoživotního vzdělávání; d) moderních systémů sociálního zabezpečení. Výraz flexicurity se zpočátku používal k popisu úspěšných kombinací flexibility a jistoty realizovaných na dánském a nizozemském trhu práce. Kombinace flexibility a jistoty se však poté posunula od popisu konkrétních národních příkladů a stala se nástrojem klasifikace různých trhů práce. Členské státy EU lze zařadit do několika modelů flexicurity založených na kombinaci jedné dimenze flexibility (vnější 4
4 Shrnutí pružnost) a jedné dimenze jistoty (jistota příjmu/ zaměstnatelnosti). Je však zapotřebí další práce k začlenění ostatních dimenzí, zejména vnitřní a funkční flexibility. Přísnější právní předpisy na ochranu zaměstnanosti snižují dynamiku trhu práce a zhoršují vyhlídky skupin pracovníků na okraji pracovních trhů ale deregulace pro okrajové pracovní smlouvy vede pouze k podpoře vytváření segmentovaných pracovních trhů. Zdá se, že dobře navržené systémy dávek v nezaměstnanosti fungují lépe než pojištění proti rizikům trhu práce. Členské státy EU lze zařadit do různých modelů flexicurity ale politicko-ekonomická omezení mohou znamenat, že je změna systému problematická Vnější flexibilita se vztahuje na snadné přijímání a propouštění pracovníků a využívání pružných forem pracovních smluv. Toto se měří ukazatelem OECD pro přísnost právních předpisů na ochranu zaměstnanosti. Teoretické i praktické poznatky naznačují, že přísné právní předpisy na ochranu zaměstnanosti mají na celkovou nezaměstnanost a zaměstnanost nejednoznačný nebo omezený dopad, přičemž zhoršují vyhlídky žen, mládeže a starších pracovníků na zaměstnání. Mohou rovněž zpomalit tok pracovních sil mezi různými pracovními místy, což činí trh práce méně dynamickým a zvyšuje průměrnou dobu nezaměstnanosti. V posledních letech některé členské státy zvýšily vnější flexibilitu okrajových pracovních úprav, zejména uvolněním právních předpisů na ochranu zaměstnanosti pouze u dočasných smluv, přičemž přísná pravidla u řádných smluv zůstala většinou netknutá. To podpořilo rozvoj dvoustupňových trhů práce, na nichž plná tíha přizpůsobení se otřesům padá na zaměstnance s netypickými smluvními formami (např. smlouvami na dobu určitou). To vedlo k nejistotě zaměstnání a nedostatečnému poskytování odpovídající odborné přípravy pracovníkům s netypickými smlouvami, což mělo nepříznivý dopad na produktivitu. Kombinace flexibility a jistoty by spíše vyžadovala současné zmírnění pravidel u řádných i netypických smluv jako způsobu k zajištění lepší pružnosti na trhu práce. Právní předpisy na ochranu zaměstnanosti a dávky v nezaměstnanosti lze považovat za dva různé způsoby ochrany pracovníků před riziky trhu práce. Empirické studie naznačují, že se pracovníci cítí být lépe chráněni dávkami v nezaměstnanosti než právními předpisy na ochranu zaměstnanosti. Poměrně vysoké dávky v nezaměstnanosti jsou většinou spojeny s delší dobou nezaměstnanosti mimo jiné kvůli nižší intenzitě hledání práce. To však může být z velké části kompenzováno stanovením účinných aktivačních strategií, které koordinují poskytování dávek v nezaměstnanosti s aktivními politikami trhu práce. Možnou strategií reformy by mohla být výměna pružnějších právních předpisů na ochranu zaměstnanosti za vyšší převody na nezaměstnané osoby jak v podobě náhrady příjmu (tj. pasivní politiky trhu práce), tak i aktivních opatření (aktivní politiky trhu práce). Diskuse o kombinaci flexibility a jistoty zdůrazňuje význam vzájemného působení mezi politikami trhu práce a institucemi. V souladu se známými teoretickými výsledky a statistickými postupy jsou členské státy EU za účelem charakterizace národních trhů práce zařazeny do skupin na základě omezeného počtu dimenzí (nebo os). Tato klasifikace předpokládá existenci tří hlavních os, které lze obecně vykládat jako osy zastupující: a) (vnější numerickou) flexibilitu /zaměstnatelnost; b) jistotu a c) daňové zatížení a zatížení příspěvky na sociální zabezpečení. Hlavním zjištěním této analýzy j, že existuje významná součinnost mezi osami flexibility /zaměstnatelnosti a jistoty, pokud jde o výsledky trhu práce. Dobré výsledky země na osách pružnosti i jistoty jsou v kladném vztahu s výsledky socioekonomických proměnných, např. vyšší míry zaměstnanosti a rovnějšího rozložení příjmů. Politickou proveditelnost balíčků reforem zlepšujících kombinace flexibility a jistoty lze zvýšit vyjednáváním v rámci (trojstranného) sociálního dialogu. Avšak převážně kompenzační povaha reforem flexicurity (tj. uvolnění právních předpisů na ochranu zaměstnanosti výměnou za vyšší a lepší výdaje na politiky trhu práce) může znamenat, že jejich provedení bude problematické kvůli předpokládanému zvýšení vládních výdajů nebo jejich přesunu spolu s nezbytným zvýšením efektivnosti veřejné správy. 5
5 Zaměstnanost v Evropě v roce 2006 a zdá se, že zásady flexicurity jsou slučitelné s různými politickými variantami. Byla navržena nebo provedena řada politik, které jsou v souladu s flexicurity a které nemusí nutně zahrnovat významný nárůst vládních výdajů. Tyto politiky zahrnují: a) zřízení individuálních a přenosných účtů pro případ nezaměstnanosti a b) nahrazení veškerých typů pracovních smluv pouze jedním typem, snížení nákladů na propuštění a vytvoření příspěvku na dočasnou nezaměstnanost k financování dávek v nezaměstnanosti a veřejných služeb zaměstnanosti. Tato opatření/návrhy ukazují, že ke zlepšení kombinace pružnosti a jistoty mohou existovat různé cesty, jelikož konkrétní řešení závisí na specifických podmínkách daného státu a na politických rozhodnutích, což nakonec může přinést rovnocenné socioekonomické výsledky. Účinné evropské aktivní politiky trhu práce Účinné aktivní politiky trhu práce jsou hlavní součástí úspěšného provedení zásad flexicurity. Evropská strategie zaměstnanosti zdůrazňuje jak potřebu posílení výdajů na aktivní politiky, tak i jejich zefektivnění. Na výdaje na aktivní opatření připadá přibližně jedna třetina celkových výdajů na politiky trhu práce. Účinnost aktivních politik trhu práce se posuzuje pomocí mikroekonomických nebo makroekonomických metod. Z mikroekonomických hodnocení vyplývá, že výdaje na odbornou přípravu jsou poměrně neúčinné, zatímco pobídky k zaměstnání a veřejné služby zaměstnanosti jsou spojeny s nejslibnějšími výsledky, pokud jde o získání zaměstnání v návaznosti na účast v programu. V rámci nynější diskuse o kombinaci pružnosti a jistoty a v souladu se závěry ze zasedání Rady na jaře 2006 jsou účinné aktivní politiky trhu práce podporující přechody mezi pracovními místy a rovněž z nezaměstnanosti a nečinnosti do práce jednou ze složek nezbytných k dosažení správné rovnováhy mezi pružností a jistotou zaměstnání při současném snížení rizika segmentace trhu práce. Evropská strategie zaměstnanosti i strategie zaměstnanosti OECD doporučily níže uvedená opatření. Za prvé, přesunout zdroje z pasivních politik trhu práce (tj. těch, které se soustředí na poskytování podpory příjmu) na aktivní politiky trhu práce (tj. ty, které se pokoušejí zlepšit vyhlídky účastníků na trhu práce), a za druhé, vzít lépe v úvahu vzájemné působení mezi aktivními politikami trhu práce, daňovými systémy a systémy dávek, přednostně v rámci aktivačních strategií s cílem zvýšit účinnost aktivních politik trhu práce. Průměrné výdaje na politiky trhu práce v členských státech EU byly v období o něco málo vyšší než 2 % HDP, přičemž od poloviny 90. let dochází k mírnému poklesu. Mezi jednotlivými zeměmi existují velké rozdíly ve výdajích sahajících v roce 2004 od dolní hranice méně než 0,5 % v České republice, Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Slovensku a ve Spojeném království až po horní hranici 4,4 % v Dánsku. V EU připadá na výdaje na aktivní opatření v průměru přibližně jedna třetina celkových výdajů na politiky trhu práce. To naznačuje, že členské státy EU při přesunování zdrojů z pasivních opatření na opatření aktivní nedosáhly významnějšího pokroku, a to navzdory vyhlášeným záměrům mnoha vlád. Účinnost aktivních politik trhu práce se obvykle hodnotí pomocí mikroekonomických nebo makroekonomických metod. Velká většina hodnocení programů používá k měření dopadu účasti v programu na následné vyhlídky na zaměstnání nebo výdělek mikroekonomické metody. Avšak jsou-li dostupné odpovídající údaje, upřednostňuje se použití všeobecné rovnováhy/makroekonomického rámce před částečnou rovnováhou/mikroekonomickým přístupem, jelikož první přístup je schopen měřit rovněž nepřímé a dlouhodobé účinky, které by mohly vést ke změnám závěrů politiky, vyvozených z mikroekonomického hodnocení. Z přehledů hodnocení programů, včetně nedávné metaanalýzy více než 100 studií provedených v Evropě, vyplývá toto: pravděpodobnost, že odborná příprava bude mít pozitivní dopad na míru zaměstnanosti v návaznosti na účast v programu, není příliš velká. Naopak, výdaje na pobídky k zaměstnání a veřejné služby zaměstnanosti jsou spojeny s podstatně lepšími výsledky. Z důkazů vyplývá, že programy pomoci při hledání práce obecně a aktivační politiky konkrétně se řadí vysoko mezi nákladově účinná opatření aktivních politik trhu práce, pokud jde o to, pomoci 6
6 Shrnutí nezaměstnaným osobám najít práci a udržet si ji. Pravděpodobnost, že programy zahrnující přímou tvorbu pracovních příležitostí ve veřejném sektoru vykáží pozitivní dopad na výsledky v oblasti zaměstnanosti po účasti v programu, je ještě nižší než u programů odborné přípravy. Naopak, makroekonomické studie obvykle považují odbornou přípravu za nejefektivnější kategorii aktivních politik trhu práce. Tento paradox by bylo možno vyřešit prodloužením období pozorování, aby se zahrnuly střednědobé a dlouhodobé účinky odborné přípravy. Vzájemné působení politik trhu práce může mít značný dopad na účinnost aktivních opatření a ovlivnit nabídku pracovních sil. Navzdory nedávnému pokroku je nutno dále rozvíjet kulturu hodnocení politik trhu práce k zefektivnění aktivních politik. Výsledky mikroekonomických hodnocení a několika dostupných makroekonomických studií jsou poněkud protichůdné. Makroekonomické studie obvykle zjišťují, že odborná příprava je jedinou kategorií aktivních politik trhu práce, u níž se zdá, že má významný pozitivní dopad na souhrnné výsledky trhu práce. Tento paradox by bylo možno vyřešit prodloužením doby pozorování, aby se zahrnuly účinky odborné přípravy po určité době po skončení programu. V praxi je při hodnocení programů odborné přípravy často zjištěn negativní nebo pouze mírně pozitivní účinek na výsledky účastníků v průběhu prvního roku či dvou let v návaznosti na účast v programu. Po tomto počátečním období však stále více následných studií přineslo důkazy o pozitivním dopadu, který lze přičíst odborné přípravě. Aby se dále rozvíjela součinnost a zefektivnily aktivní politiky, je důležité vzít v úvahu vzájemné působení mezi aktivními a pasivními politikami trhu práce. Odrazující účinky poměrně vysokých a dlouhotrvajících dávek v nezaměstnanosti na nabídku pracovních sil mohou být přinejmenším částečně vyváženy přijetím dobře navržených aktivních politik trhu práce. V posledních letech členské státy EU upřednostňovaly vyvažování některých odrazujících účinků dávek v nezaměstnanosti/systémů sociální péče zavedením ucelených aktivačních strategií, které koordinují poskytování dávek v nezaměstnanosti s výdaji na aktivní politiky trhu práce. I když se situace v Evropě rychle zlepšuje v souladu s tím, jak se praxe provádění hodnocení stává rozšířenější, vývoj kultury hodnocení politik trhu práce je v mnoha členských státech EU dosud na počátku. Hodnocení účinků a sledování provádění aktivních politik trhu práce jsou důležité kroky v procesu zlepšování politických konceptů s cílem zajistit lepší výsledky. Lidský kapitál, technologie a růst v členských státech EU Přestože je lidský kapitál těžištěm lisabonské strategie, byly investice do vysoce kvalifikované pracovní síly velmi nedostatečné. Některé modely hospodářského růstu považují lidský kapitál za doplňkový vstup pro výrobní proces spolu s fyzickým kapitálem a pracovní silou Lidský kapitál spolu s technologií byly stanoveny jako základ lisabonské strategie s cílem zvýšit produktivitu EU v rámci hospodářství založeného na znalostech. Avšak zejména investice do vysoce kvalifikované pracovní síly byly velmi nedostatečné. V současnosti EU vyčleňuje na vysokoškolské vzdělávání přibližně 1,2 % svého HDP v porovnání s téměř 2,9 % v USA. Tyto nedostatečné investice do vysoce kvalifikované pracovní síly jsou považovány za jeden z hlavních důvodů poměrně pomalého růstu v Evropě v posledních letech. Revidovaná lisabonská strategie z roku 2005 a následné Integrované hlavní směry pro růst a zaměstnanost ( ) tedy ještě více zdůraznily nutnost zvýšit investice do lidského kapitálu prostřednictvím lepšího vzdělávání a kvalifikace. Několik modelů ve stávající ekonomické literatuře spojuje lidský kapitál s hospodářským růstem a obecně sleduje dva hlavní přístupy. Standardní přístup považuje lidský kapitál za doplňkový vstup pro výrobní proces spolu s fyzickým kapitálem a pracovní silou. V tomto přístupu je hnací silou růstu akumulace lidského kapitálu. Proto rozdíly v tempech růstu mezi jednotlivými zeměmi lze vysvětlit rozdíly v rychlosti, s jakou tyto země akumulují lidský kapitál. To samozřejmě předpokládá, že vzdělání ovlivňuje produktivitu pracovníků stejným způsobem bez ohledu na to, jaký druh práce vykonávají. 7
7 Zaměstnanost v Evropě v roce 2006 zatímco jiné modely spojují fond lidského kapitálu s vytvářením a absorpcí nových technologií. V hospodářství založeném na znalostech je vysoce kvalifikovaná a přizpůsobivá pracovní síla pro růst nezbytná. Odhad panelových údajů ze 14 členských států EU naznačuje význam kvalifikované pracovní síly pro technologický pokrok prostřednictvím vytváření a absorpce technologií ale v zemích blízko technologické hranice záleží také na pracovním prostředí usnadňujícím přizpůsobivost. Podle druhého přístupu je hnací silou růstu fond lidského kapitálu, který určuje schopnost země vytvářet nové technologie a absorbovat nové technologie vyvinuté v ostatních zemích. Tento alternativní přístup vysvětluje rozdíl v tempech růstu mezi jednotlivými zeměmi rozdíly ve fondu lidského kapitálu, tedy ve schopnosti zemí vytvářet a absorbovat nové technologie. Tento přístup považuje vzdělání za zvlášť důležité pro pracovní místa vyžadující inovace a přizpůsobení se změnám, kterých v hospodářství založeném na znalostech rychle přibývá. Kvalifikovaná pracovní síla se lépe uplatní při vytváření a absorbování nových technologií, a tedy při dosahování technologického pokroku. Jelikož lidský kapitál a technologie jsou považovány za rozhodující činitele produktivity v EU, byl tento alternativní přístup přijat pro účely empirického posouzení účinků vysoce kvalifikované pracovní síly na růst prostřednictvím technologického pokroku v členských státech EU. Avšak zejména v hospodářství založeném na znalostech, v němž technologický pokrok může vytvářet ekonomickou nerovnováhu, není pro hospodářský růst rozhodující úroveň lidského kapitálu nebo jeho složení, ale rovněž přizpůsobivost. Přizpůsobivost pracovníků je rozhodující pro efektivní přerozdělování zdrojů v reakci na změny ekonomických podmínek. Ačkoliv schopnost přizpůsobit se změně je jedním z hlavních rysů dobře vzdělané pracovní síly, je přiměřené předpokládat, že stupeň přizpůsobivosti pracovní síly je citlivý na formy organizace práce, s nimiž se pracovníci setkávají. Proto mohou mít účinky kvalifikované pracovní síly na růst různý význam v závislosti na tom, zda je pracovní prostředí navrženo tak, aby podněcovalo účinné využívání přizpůsobivosti kvalifikovaných pracovníků technologickému pokroku. K posouzení těchto předpokladů se používá model využívající panelové údaje ze 14 členských států EU s pozorováními za každých pět let v období mezi lety 1960 a Tento model odhaduje dopad vysoce kvalifikované pracovní síly (měřeno jako podíl dospělého obyvatelstva s vysokoškolským vzděláním z celkového počtu dospělého obyvatelstva) na technologický pokrok. Důležité je rozlišení dopadu vysoce kvalifikované pracovní síly na schopnost země inovovat a na její schopnost držet krok s technologicky nejrozvinutější zemí. Rychlost posledně uvedeného závisí na podílu vysoce kvalifikovaných pracovníků na pracovní síle a na vzdálenosti od technologické hranice. Jak se země blíží k technologické hranici, dopad přijímání technologie slábne a na významu nabývá schopnost přicházet s vlastními inovacemi v dané zemi. Výsledky svědčí o pozitivním dopadu kvalifikované pracovní síly na schopnost členských států EU vytvářet nové technologie na domácí půdě a absorbovat technologie vyvinuté v zahraničí. Empirické výsledky podporují rovněž předpoklad, že účinky na technologický pokrok budou významnější v zemích, které se nacházejí blíže technologické hranici a v nichž pracovní prostředí podporuje schopnost vysoce kvalifikovaných pracovníků přizpůsobovat se změnám ekonomických podmínek. Ve skutečnosti kombinace vysoce kvalifikované pracovní síly a pružného pracovního prostředí zvyšuje schopnost zemí vytvářet nové technologie. Geografická mobilita v EU Celkový podíl pracovníků EU žijících v jiném členském státě je poměrně malý, v jednotlivých zemích se však liší. Geografická pracovní mobilita občanů EU zůstává ojedinělým jevem, a to jak v poměru k celkovému počtu obyvatel EU, tak i v porovnání s počtem přistěhovalců z třetích zemí do EU. V současnosti žije v jiném členském státě EU méně než 2 % obyvatel EU v produktivním věku, naprostá většina z nich ze starých 15 členských států. To je méně než 20 % celkové pracovní síly EU pocházející ze zahraničí. Mezi jednotlivými členskými státy však existují značné rozdíly. 8
8 Shrnutí Roční přeshraniční mobilita mezi zeměmi EU-15 je nízká a mobilita z nových členských států do starých členských států je i nadále omezená. Míra regionální mobility v EU je podstatně vyšší, avšak ze srovnání s USA vyplývá, že je zde potenciál ke zvýšení. Lidé v EU-15, kteří se stěhují, jsou v průměru mladí, vysoce kvalifikovaní, svobodní, bezdětní a většinou pracují na vysoce kvalifikovaných administrativních pozicích. Mobilní pracovníci z nových členských států jsou ještě mladší, s vyšším podílem žen, mají většinou střední kvalifikaci a pracují spíše v pomocných odvětvích a povoláních. Míra zaměstnanosti osob z EU-10, které se stěhují, je dosud nižší než průměr EU-15, ale rychle se zlepšuje. U většiny zemí údaje naznačují omezený nárůst budoucí mobility. Očekávané úrovně mobility ze zemí EU-8 do starých členských států nebudou pravděpodobně představovat problémy pro jejich trhy práce. Úsilí o zvýšení geografické mobility v EU musí pokračovat, a to jak s ohledem na další snižováních právních a správních překážek, tak i na nutnost řešení sociálních, kulturních, Současná pracovní mobilita je nízká, oficiální statistiky uvádějí, že pouze 0,1 % pracovních sil v EU-15 mění své místo pobytu z jednoho členského státu do druhého každý rok. Míra mobility s ohledem na toky pracovníků z EU-10 do EU- 15 po rozšíření byla podle důkazů až dosud omezená a přesun za prací z členských států EU-15 do EU-10 byl zanedbatelný. Regionální mobilita v rámci členských států je podstatně vyšší než přeshraniční mobilita, ačkoliv se míra regionální mobility mezi jednotlivými zeměmi značně liší a v nových členských státech je v porovnání se starými členskými státy podstatně nižší. Celkově je míra geografické mobility v EU nižší než v USA. Ačkoli existující rozdíl v mobilitě oproti USA není tak velký, jak se někdy udává, naznačuje, že v EU může být potenciál pro vyšší mobilitu. Občané EU-15, kteří se stěhují za prací do jiných zemí, většinou pracují na vysoce kvalifikovaných administrativních pozicích a jsou významně mladší, vzdělanější, většinou svobodní a s menší pravděpodobností mají děti než průměrná pracovní síla a přistěhovalci ze zemí, které nejsou členskými státy EU. Jejich úroveň kvalifikace se od roku 2000 zvýšila a zdá se, že existuje tendence k vyšší mobilitě i u starších pracovníků. V porovnání se svými protějšky z EU-15 jsou mezinárodně mobilní pracovníci z členských států EU-10 ještě mladší, vykazují vyšší podíl žen a s významně nižší pravděpodobností jsou vysokoškolsky vzdělaní, ale zahrnují vysoký podíl středně kvalifikovaných osob. Proto je méně pravděpodobné, že se budou nacházet ve vysoce kvalifikovaných pozicích, ale podstatně častěji se vyskytují v kvalifikovaných dělnických a jednoduchých povoláních, což svědčí o jejich pomocné roli v hospodářství hostitelských zemí. Míra zaměstnanosti mobilních občanů EU-15 je velmi obdobná (ne-li vyšší) jako u domácího obyvatelstva v produktivním věku. Míra zaměstnanosti u občanů EU- 10 pobývajících ve starých členských státech se v posledních letech značně zvýšila, blíží se zaměstnanosti domácího obyvatelstva a osob, které se stěhují v EU-15, a je podstatně vyšší než u osob, jež nejsou státními příslušníky členských států EU. Údaje z průzkumu o úmyslech evropských občanů přestěhovat se v příštích pěti letech do jiné země naznačují, že přeshraniční mobilita mezi členskými státy EU- 15 se pravděpodobně poněkud zvýší, ale v krátkodobém a střednědobém horizontu nijak významně. Mezi zeměmi EU-8 mají Česká republika, Maďarsko, Slovensko a Slovinsko očekávané míry mobility, které jsou nižší než u většiny starých členských států. Očekávaná mobilita ze tří pobaltských zemí a Polska je podstatně vyšší než u zbytku členských států, není však pravděpodobné, že by to pro trhy práce přijímajících zemí představovalo velké a trvalé problémy. Při pohledu na dlouhodobější vývoj bude jako brzda mobility pravděpodobně působit demografický vývoj, zejména kvůli poklesu v mladší věkové skupině, která jevila nejvyšší sklony k mobilitě. Vzhledem k poměrně nízkým úrovním mobility v Evropě je nezbytné dále podporovat volný pohyb pracovníků jako jednu ze základních svobod evropských občanů, a to i s ohledem na jeho přínos pro lepší fungování trhů práce. Musí pokračovat úsilí o další snižování a odstraňování existujících právních a správních překážek mobility, včetně přechodných opatření bránících volnému pohybu pra- 9
9 Zaměstnanost v Evropě v roce 2006 vzdělanostních a infrastrukturních problémů. Politiky v oblasti geografické mobility je nutno dát do souvislosti s ostatními politikami. covníků z nových členských států. Avšak i kdyby byly odstraněny všechny správní a informační překážky mobility, hlavními překážkami mobility budou i nadále sociální, kulturní, vzdělanostní a infrastrukturní problémy. Řešení těchto překážek bude vyžadovat opatření politiky, zaměřená na podporu začleňování a přijímání nově příchozích, zajišťování přitažlivějšího městského prostředí a trhů s byty, zlepšování jazykových dovedností, zvyšování úrovně vzdělanosti a pomoc mladým lidem získat první zkušenosti s mobilitou během studia nebo stáží. Geografická mobilita představuje rozhodující prvek ve strategii, jak zvládnout současné a budoucí problémy na trhu práce v rozšířené EU. Aby však bylo možno zajistit účinnou politickou reakci na tyto problémy, musí být politiky zaměřené na geografickou mobilitu provázány s opatřeními v oblasti ostatních politik zaměstnanosti, vzdělávání a přistěhovalectví. Závěry Navzdory dalšímu pokroku v oblasti zaměstnanosti v EU zůstává dosažení lisabonského cíle i nadále výzvou. Členské státy musí vytyčit a zrealizovat ucelené balíčky reforem zaměřené na zvýšení pružnosti a jistoty na jejich trzích práce s cílem pokročit směrem k plnění cílů evropské strategie zaměstnanosti v rámci obnovené lisabonské agendy. Situace v oblasti zaměstnanosti v rozšířené EU se v roce 2005 dále zlepšovala, a to i přes zpomalení hospodářského růstu. Dalšího pokroku bylo dosaženo, pokud jde o celkovou míru zaměstnanosti, míru zaměstnanosti žen a zvláště starších pracovníků; přesto dosažení celkového lisabonského cíle v oblasti zaměstnanosti zůstává velkou výzvou. Bude nutné vynaložit zvýšené úsilí ve všech třech prioritních oblastech stanovených v hlavních směrech zaměstnanosti; a to přilákání a udržení více lidí v zaměstnání, zvýšení nabídky pracovních sil a modernizace systémů sociální ochrany; zlepšení přizpůsobivosti pracovníků a podniků a vyšší investice do lidského kapitálu prostřednictvím lepšího vzdělávání a kvalifikace. Závěry z poslední společné zprávy o zaměstnanosti zdůraznily význam uceleného přístupu k reformě vzhledem k rychlým strukturálním změnám, které s sebou přináší stárnutí obyvatelstva a globalizace. Toto tvrzení dokládají zjištění zprávy o zaměstnanosti v Evropě z tohoto roku. Členské státy musí vypracovat a provést vhodné kombinace politik zlepšujících pružnost i jistotu na svých příslušných trzích práce. Ačkoliv zjevně neexistuje jediné vhodné řešení kombinace pružnosti a jistoty pro všechny a přijaté reformy budou muset odrážet specifickou situaci v jednotlivých členských státech, ucelený přístup k reformě zahrnující všechny hlavní prvky moderní pracovněprávní předpisy, aktivní politiky trhu práce, systémy celoživotního vzdělávání a moderní systémy sociálního zabezpečení nemusí zajistit pouze lepší výsledky v oblasti zaměstnanosti, ale může být rovněž politicky proveditelnější. Při podrobnějším pohledu na jednotlivé oblasti politiky zdůrazňuje tato zpráva o zaměstnanosti v Evropě potřebu vytvoření silnější kultury hodnocení politik trhu práce, investic do vysoce kvalifikované a přizpůsobivé pracovní síly a podpory volného pohybu pracovníků v rozšířené EU. To jsou některá z politických opatření, která budou nutná, aby se pokročilo směrem k plnění cílů evropské strategie zaměstnanosti v širším rámci obnovené lisabonské agendy. 10
10
Zimní prognóza na období : postupné zdolávání překážek
EVROPSKÁ KOMISE TISKOVÁ ZPRÁVA Brusel 22. února 2013 Zimní prognóza na období 2012 2014: postupné zdolávání překážek Zatímco podmínky na finančním trhu v EU se od loňského léta výrazně zlepšily, hospodářská
VíceVčasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření
MEMO/06/372 V Bruselu dne 12. října 2006 Včasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření Řešení problému stárnutí v EU několik číselných údajů Otázka stárnutí obyvatelstva se netýká pouze
VícePrognóza jaro 2013: Ekonomika EU se pomalu zotavuje z dlouhotrvající recese
EVROPSKÁ KOMISE TISKOVÁ ZPRÁVA Brusel 3. května 2013 Prognóza jaro 2013: Ekonomika EU se pomalu zotavuje z dlouhotrvající recese Po recesi, kterou se vyznačoval rok 2012, by se měla ekonomika EU v první
VíceOčekává se, že region jako celek vykáže v příštím roce pozitivní růst, poté, co se ekonomiky SNS stabilizují a začnou se zotavovat (viz tabulka).
Průzkum MMF REGIONÁLNÍ EKONOMICKÁ TÉMATA Země nově vznikajících trhů v Evropě očekávají silnější růst, ale čelí novým rizikům IMF Survey 13. listopad 2015 Dělníci na ropném vrtu v Rusku: Zatímco většina
VíceDoporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Spojeného království na rok 2015
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.5.2015 COM(2015) 277 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Spojeného království na rok 2015 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Spojeného
VíceDoporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2012
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.5.2012 COM(2012) 315 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2012 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na období
VíceSociální ochrana a sociální začlenění v Evropě hlavní fakta a čísla
MEMO/08/XXX V Bruselu dne 16. října 2008 Sociální ochrana a sociální začlenění v Evropě hlavní fakta a čísla Evropská komise dnes zveřejnila svůj každoroční přehled sociálních trendů v členských státech
VícePostavení českého trhu práce v rámci EU
29. 7. 2016 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. V 1. čtvrtletí roku 2016 se téměř ve všech
Více9265/15 aj/jh/mb 1 DG B 3A - DG G 1A
Rada Evropské unie Brusel 15. června 2015 (OR. en) 9265/15 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Generální sekretariát Rady Výbor stálých zástupců / Rada UEM 199 ECOFIN 405 SOC 367 COMPET 279 ENV 362 EDUC 185
VíceJarní prognóza pro období : na cestě k pozvolnému oživení
EVROPSKÁ KOMISE TISKOVÁ ZPRÁVA Jarní prognóza pro období 2012 2013: na cestě k pozvolnému oživení Brusel 11. května 2012 Po poklesu produkce koncem roku 2011 se odhaduje, že hospodářství EU je v současné
VíceStanovisko Rady k aktualizovanému programu stability Slovinska
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 4. března 2008 (07.03) (OR.en) 7115/08 UEM 92 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Delegace Stanovisko Rady k aktualizovanému programu stability
VíceFlexicurity je složený výraz, který v sobě zahrnuje dva zdánlivě protichůdné výrazy flexibilitu a ochranu (angl. security) na trhu práce (Nekolová,
Evropská politika zaměstnanosti, flexicurity Termín flexicurity Flexicurity je složený výraz, který v sobě zahrnuje dva zdánlivě protichůdné výrazy flexibilitu a ochranu (angl. security) na trhu práce
VíceEU Společná zpráva o penzích: Pokrok a klíčové výzvy v poskytování přiměřených a udržitelných penzí v Evropě
EU Společná zpráva o penzích: Pokrok a klíčové výzvy v poskytování přiměřených a udržitelných penzí v Evropě projekt Monitoring změn v zahraničních důchodových systémech Zpracoval: Výzkumný ústav práce
VícePříloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP
Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC
VícePostavení českého trhu práce v rámci EU
29. 4. 2016 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. Téměř ve všech zemích EU28 se ve 4. čtvrtletí
Více2010 Dostupný z
Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 06.10.2016 Změny v zaměstnanosti a nezaměstnanosti v České republice v porovnání s ostatními zeměmi EU - Český statistický
VíceRPS/CSF Příprava NSRR v ČR z hlediska Rady vlády pro záležitosti romské komunity Česká republika 2004>2006 Rámec podpory Společenství
RPS/CSF Příprava NSRR v ČR z hlediska Rady vlády pro záležitosti romské komunity Česká republika 2004>2006 Rámec podpory Společenství Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Odbor Rámce podpory Společenství
VíceDoporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Finska na rok a stanovisko Rady k programu stability Finska na období
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 29.5.2013 COM(2013) 376 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Finska na rok 2013 a stanovisko Rady k programu stability Finska na období 2012 2017
VíceHlavní charakteristiky trhu práce a politiky zaměstnanosti EU
Speciální analýzy červen 2008 Hlavní charakteristiky trhu práce a politiky zaměstnanosti EU EU OFFICE Česká spořitelna, a.s. Poláčkova 1976/2 140 00 Praha 4 tel.: +420 261 073 308 fax: +420 261 073 004
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE. Hlavní závěry zprávy o zaměstnanosti v Evropě v roce (předložené Komisí)
CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 23. 10. 2007 KOM(2007) 733 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE Hlavní závěry zprávy o zaměstnanosti v Evropě v roce 2007 (předložené Komisí) CS CS SDĚLENÍ
VíceÚvodní konference k tvorbě Programu rozvoje Libereckého kraje Liberec
Úvodní konference k tvorbě Programu rozvoje Libereckého kraje 2014 2020 3.6.2013 Liberec Plánovací období 2014-2020 na evropské, národní a krajské úrovni Odbor regionálního rozvoje a evropských projektů
VíceVyužití pracovní síly
Využití pracovní síly HDP na konci sledovaného období klesal výrazněji než v celé Rozhodující význam má v kraji zpracovatelský průmysl Hrubý domácí produkt na Vysočině obdobně jako v celé České republice
VíceStanovisko Rady k aktualizovanému programu stability Irska
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 4. března 2008 (06.03) (OR. en) 7116/08 UEM 93 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Delegace Stanovisko Rady k aktualizovanému programu stability
VíceDelegace v příloze naleznou závěry Rady o strategii Evropa 2020, na nichž se dne 8. června 2010 dohodla Rada pro hospodářské a finanční věci.
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 9. června 2010 (10.06) (OR. en) 10881/10 CO EUR-PREP 37 ECOFIN 359 COMPET 195 ENV 404 EDUC 113 RECH 226 SOC 411 POLGEN 93 POZNÁMKA Odesílatel: Rada pro hospodářské a finanční
VícePokračující pomalá reakce v oblasti zaměstnanosti na oživení hospodářské činnosti v Evropě.
Shrnutí Zpráva o zaměstnanosti v Evropě v roce 2005 Pokračující pomalá reakce v oblasti zaměstnanosti na oživení hospodářské činnosti v Evropě. Navzdory oživení hospodářského růstu Po dosažení obrátek
VíceRada Evropské unie Brusel 6. října 2017 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 6. října 2017 (OR. en) 12563/17 SOC 597 EMPL 458 ECOFIN 750 EDUC 346 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Výbor pro zaměstnanost (EMCO) Výbor stálých zástupců / Rada Klíčové
VíceDoporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Švédska na rok 2017
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 22.5.2017 COM(2017) 526 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Švédska na rok 2017 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Švédska z roku 2017
Více15410/16 lr/kno 1 DG B 1C
Rada Evropské unie Brusel 8. prosince 2016 (OR. en) 15410/16 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Generální sekretariát Rady Datum: 8. prosince 2016 Příjemce: Delegace SOC 790 EMPL 533 ECOFIN 1173 EDUC 425 JEUN
VíceInformativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?
Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení
VíceDoporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Litvy na rok 2015
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.5.2015 COM(2015) 264 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Litvy na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Litvy z roku 2015 CS CS
VíceKomise uvádí ekonomické prognózy pro kandidátské země (2001-2002)
Komise uvádí ekonomické prognózy pro kandidátské země (2001-2002) Hospodářský rozvoj kandidátských zemí bude pravděpodobně v letech 2001-2002 mohutný, i přes slábnoucí mezinárodní prostředí, po silném
VíceAnalýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky
Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky Vladimír r Tomší šík člen bankovní rady ČNB SeminářČeské společnosti ekonomické a ŠkodyAuto Vysoké školy Pozice nových zemí EU v rámci evropské integrace 12.
VíceDoporučení pro DOPORUČENÍ RADY. s cílem odstranit nadměrný schodek veřejných financí v Polsku. {SWD(2013) 605 final}
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 15.11.2013 COM(2013) 906 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY s cílem odstranit nadměrný schodek veřejných financí v Polsku {SWD(2013) 605 final} CS CS Doporučení pro DOPORUČENÍ
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY. o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.3.2015 COM(2015) 98 final 2015/0051 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států CS CS DŮVODOVÁ ZPRÁVA Smlouva o fungování Evropské
VíceBudoucnost kohezní politiky EU
Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie
VíceEvropská strategie zaměstnanosti Snaha o zlepšení zaměstnanosti v Evropě
Evropská strategie zaměstnanosti Snaha o zlepšení zaměstnanosti v Evropě Co znamená evropská strategie zaměstnanosti? Každý potřebuje práci. Všichni potřebujeme vydělávat peníze na živobytí. V osobní rovině
Více5601/19 ds/rk 1 ECOMP 1A
Rada Evropské unie Brusel 22. ledna 2019 (OR. en) 5601/19 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Generální sekretariát Rady Delegace 5095/19 ECOFIN 51 UEM 16 SOC 33 EMPL
VíceDoporučení pro ROZHODNUTÍ RADY, kterým se zrušuje rozhodnutí 2010/282/EU o existenci nadměrného schodku v Rakousku
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.6.2014 COM(2014) 435 final Doporučení pro ROZHODNUTÍ RADY, kterým se zrušuje rozhodnutí 2010/282/EU o existenci nadměrného schodku v Rakousku CS CS Doporučení pro ROZHODNUTÍ
VíceNÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS. Evropský parlament 2015/0000(INI)
Evropský parlament 2014-2019 Hospodářský a měnový výbor 2015/0000(INI) 13.7.2015 NÁVRH ZPRÁVY o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit na rok 2015 (2015/0000(INI)) Hospodářský
Více5734/17 js/jhu 1 DGG 1A
Rada Evropské unie Brusel 27. ledna 2017 (OR. en) 5734/17 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Generální sekretariát Rady Delegace 5188/17 ECOFIN 50 UEM 14 SOC 51 EMPL
VíceO stárnutí populace aneb o kouzlu prognóz
O stárnutí populace aneb o kouzlu prognóz Pozorování. Z předpokladů, přijatých Poradním expertním sborem ministra financí a ministra práce a sociálních věcí (dále jen PES) a stvrzených zápisem č. 2 z jeho
VíceHARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze
HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze Obsah prezentace Změna závislosti mezi ekonomickým růstem a objemem a kvalitou pracovní síly
VíceDoporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Rakouska na rok 2016
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 18.5.2016 COM(2016) 340 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Rakouska na rok 2016 a stanovisko Rady k programu stability Rakouska z roku 2016
VíceMakroekonomická predikce (listopad 2018)
Ministerstvo financí České republiky, Letenská 15, 118 10 Praha 1, +420 257 041 111 Ministerstvo financí Makroekonomická predikce (listopad 2018) David PRUŠVIC Ministerstvo financí České republiky Praha,
Více3 Hospodaření vládního sektoru deficit a dluh
3 Hospodaření vládního sektoru deficit a dluh 3.1 Vládní strategie a střednědobé fiskální cíle Hlavními cíli vlády v oblasti fiskální politiky (viz Kapitola 1), které se budou promítat do hospodaření vládního
VíceTRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI
RELIK 2014. Reprodukce lidského kapitálu vzájemné vazby a souvislosti. 24. 25. listopadu 2014 TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Kotýnková Magdalena Abstrakt Stárnutí obyvatelstva,
VíceZvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky
Zvláštní průzkum Eurobarometer 386 Evropané a jazyky SHRNUTÍ Nejrozšířenějším mateřským jazykem mezi obyvateli EU je němčina (16 %), následuje italština a angličtina (obě 13 %), francouzština (12 %) a
VícePříloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP
Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech
VíceEkonomický bul etin 4/2017
Ekonomický bulletin 4/2017 Hospodářský a měnový vývoj Shrnutí Rada guvernérů na svém měnověpolitickém zasedání 8. června 2017 dospěla k závěru, že má-li ve střednědobém horizontu dojít k zesílení tlaků
VíceObchodní a ekonomické ukazatele fondů penzijních společností za 1. pololetí 2016
Obchodní a ekonomické ukazatele fondů penzijních společností za 1. pololetí 2016 Prezentace pro PT1 Praha 25.8.2016 ÚČASTNÍCI POČET ÚČASTNÍKŮ 6 000 000 5 000 000 4 000 000 3 000 000 2 000 000 1 000 000
VíceEvropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) - žádost EGF/2011/020 ES/Comunidad Valenciana - výroba obuvi podaná Španělskem)
P7_TA(2012)0231 Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) - žádost EGF/2011/020 ES/Comunidad Valenciana - výroba obuvi podaná Španělskem) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. června 2012
VíceEkonomický bulletin 6/2017
Ekonomický bulletin 6/2017 Hospodářský a měnový vývoj 1 Shrnutí Rada guvernérů na svém měnověpolitickém zasedání 7. září 2017 vyhodnotila, že i když probíhající hospodářská expanze dává důvěru, že inflace
VíceDoporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok a pro vydání stanoviska Rady
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 7.6.2011 SEK(2011) 811 v konečném znění Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2011 a pro vydání stanoviska Rady k aktualizovaném programu
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.4.2016 COM(2016) 183 final 2016/0094 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie, pokud jde o mezinárodní nástroj, jejž mají vypracovat
VíceZpráva Rady (Ecofin) o účinnosti režimů finanční podpory, určená pro zasedání Evropské rady ve dnech 18. a 19. června
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 9. června 2009 (12.06) (OR. en) 10772/09 ECOFIN 429 UEM 158 EF 89 RC 9 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Rada ve složení pro hospodářské a finanční věci (Ecofin) Evropská
VíceCO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně
CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a
VíceENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030
ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo
VíceEvropská regulace pracovněprávních vztahů v sociální oblasti. MUDr. Milan Cabrnoch poslanec Evropského parlamentu
Evropská regulace pracovněprávních vztahů v sociální oblasti MUDr. Milan Cabrnoch poslanec Evropského parlamentu Právní normy EU Sociální politika i politika zaměstnanosti jsou v plně k kompetenci národních
VícePřístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let. Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5.
Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5. prosince 2012 1 Výchozí situace 2 Ekonomická aktivita a neaktivita mladých
VíceOP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR
OP Meziregionální spolupráce 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR 1 říjen 2010 Počet projektových partnerů v předložených projektech srovnání 1., 2., 3.
Více9249/15 mp/ls/bl 1 DG B 3A - DG G 1A
Rada Evropské unie Brusel 15. června 2015 (OR. en) 9249/15 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Generální sekretariát Rady Výbor stálých zástupců / Rada UEM 186 ECOFIN 391 SOC 354 COMPET 266 ENV 348 EDUC 172
Více8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy
8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,
VíceNÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2012/2150(INI)
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Hospodářský a měnový výbor 18. 7. 2012 2012/2150(INI) NÁVRH ZPRÁVY o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit pro rok 2012 (2012/2150(INI))
Více6266/1/17 REV 1 ls/rk 1 DG B 1C
Rada Evropské unie Brusel 1. března 2017 (OR. en) 6266/1/17 REV 1 POZNÁMKA Odesílatel: Výbor stálých zástupců (část I) Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Rada SOC 88 EMPL 58 ECOFIN 88 EDUC 43
VíceEkonomický bulletin 6/2016 3,5E 7,5E
konomický bulletin 30 6/2016 6 3,5 6 80 100% 53% 6 7,5 Hospodářský a měnový vývoj 1 Shrnutí Rada guvernérů na svém měnovém zasedání 8. září 2016 vyhodnotila hospodářské a měnové údaje, které byly zveřejněny
VíceDoporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2014. a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na rok 2014
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.6.2014 COM(2014) 417 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2014 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na rok
VíceDoporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Litvy na rok a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Litvy na období
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.5.2012 COM(2012) 319 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Litvy na rok 2012 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Litvy na období 2012
VíceSTAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH
STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 27 A V DALŠÍCH LETECH Mirek Topolánek předseda vlády ČR Stav veřejných financí vládní deficit Trvale deficitní hospodaření -1-2 -3 % HDP -4-5 -6-7 -8 Saldo vládního sektoru
VíceDoporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Polska na rok 2015
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.5.2015 COM(2015) 270 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Polska na rok 2015 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Polska z roku 2015
VíceCS Jednotná v rozmanitosti CS B8-0286/23. Pozměňovací návrh. Julia Reda, Michel Reimon za skupinu Verts/ALE
25.11.2014 B8-0286/23 23 Bod odůvodnění I I. vzhledem k tomu, že neomezená hospodářská soutěž a rovné podmínky pro společnosti, které podpoří investice, jsou pro toto hospodářské odvětví klíčové, protože
Více4. Pracující (zaměstnaní) senioři
Senioři v letech 2 a 215 4. Pracující (zaměstnaní) senioři Jako zaměstnaní se označují všichni pracující - např. zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), členové produkčních družstev apod.
VícePrůzkum makroekonomických prognóz
Průzkum makroekonomických prognóz Ministerstvo financí pořádá již od roku 1996 dvakrát ročně průzkum prognóz makroekonomického vývoje České republiky, tzv. Kolokvium. Cílem Kolokvia je získat představu
VíceZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života
ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života Evropa čelí velké výzvě z důvodů globalizace a demografických změn. Proto zástupci ministerstev,
VícePříloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP
Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech
VíceZměny základních proporcí faktických manželství mezi lety 1991 a 2001
1. Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety a Období - bylo pro vývoj počtu a struktury faktických manželství obdobím významné změny trendu. Zatímco v předchozích letech či desetiletích
VíceEvropské fondy v období 2014-2020 obce a města
5/3/2013 JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph.D. Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města Kolik zbývá čerpat prostředků ERDF v ROP SČ ERDF (kurz: 24,50 Kč/Euro) Doprava Cestovní ruch Integrovaný rozvoj území
VíceProblematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního programu z pozice regionů
4. ročník odborné konference EVROPSKÉ FONDY 2014 20. února 2014, zastupitelský sál MHMP Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního
VíceParlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA volební období 503. USNESENÍ
Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2010 5. volební období 503. USNESENÍ výboru pro evropské záležitosti z 62. schůze konané dne 18. února 2010 ke Sdělení Komise Hlavní závěry zprávy o zaměstnanosti
VíceShrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020
EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální
VíceIntervenční logika programu / teorie změny Vazba na tematický okruh: 1 - Trh práce
Intervenční logika programu / teorie změny Vazba na tematický okruh: 1 - Trh práce Tematický cíl: Podpora udržitelné zaměstnanosti, kvalitních pracovních míst a mobility pracovních sil Program: OP Zaměstnanost
Více13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti
Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:
VíceŠirokopásmové připojení: Rozdíl mezi nejvíce a nejméně výkonnými evropskými zeměmi se zmenšuje
IP/08/1831 Brusel, dne 28. listopadu 2008 Širokopásmové připojení: Rozdíl mezi nejvíce a nejméně výkonnými evropskými zeměmi se zmenšuje Míra rozšíření širokopásmového připojení se v Evropě dále zlepšila.
VíceDoporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Slovenska na rok 2012
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.5.2012 COM(2012) 326 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Slovenska na rok 2012 a stanovisko Rady k programu stability Slovenska na období
Více9231/16 jh/mg/bl 1 DG B 3A - DG G 1A
Rada Evropské unie Brusel 13. června 2016 (OR. en) 9231/16 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Generální sekretariát Rady Výbor stálých zástupců / Rada ECOFIN 471 UEM 217 SOC 335 EMPL 231 COMPET 305 ENV 350
VíceRozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví
Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:
VíceZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability
ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (LISTOPAD ) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru
VícePracovní doba v České Republice je v rámci EU jedna z nejdelších Dostupný z
Pracovní doba v České Republice je v rámci EU jedna z nejdelších Český statistický úřad 2013 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-203469 Dílo je chráněno podle autorského zákona č. 121/2000 Sb. Tento
VíceAnalýzy stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou 2008
Analýzy stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou 2008 Mojmír r Hampl viceguvernér Praha, 16. ledna 2009 Je ČR R připravena p na přijetp ijetí eura? Schopnost ekonomiky dobře fungovat bez vlastní měnové
Více9304/17 in/mg/lk 1 DG B 1C - DG G 1A
Rada Evropské unie Brusel 12. června 2017 (OR. en) 9304/17 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Generální sekretariát Rady Výbor stálých zástupců / Rada ECOFIN 407 UEM 156 SOC 387 EMPL 301 COMPET 404 ENV 503
VíceAktualizace KPS, oblast podnikání
Připraveno pro: Oblastní hospodářská komora Aktualizace KPS, oblast podnikání Datum: Místo: Předkládá: 2011-11-23 Hotel Vitality Vendryně Ing. Marian Razima, HRAT, s.r.o. Aktualizace KPS, oblast podnikání
VíceCOVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise
COVER PPT_Compressed Investování do budoucnosti Evropy Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise 1 5. zpráva o hospodářské, sociální a územní
VíceEurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 79.5)
Generální ředitelství pro komunikaci ODDĚLENÍ SLEDOVÁNÍ VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ Brusel, srpen 2013 Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 79.5) SOCIO-DEMOGRAFICKÝ VÝZKUM Hospodářská a sociální část Rozsah:
VíceNRP Návrh globálního cíle, strategických cílů a priorit NRP Výstup pro ŘKV Globální cíl NRP
Globální cíl NRP Globální cíl Národního rozvojového plánu ČR pro období 2007-2073 reflektuje východiska politiky soudržnosti Evropské unie a respektuje zásadní strategické dokumenty České republiky. Globální
VíceTisková zpráva 15. 03. 2011. 2010: Finanční oživení potvrzeno 2011: Strategická změna zaměření na úvěrové pojištění
Tisková zpráva 15. 03. 2011 2010: Finanční oživení potvrzeno 2011: Strategická změna zaměření na úvěrové pojištění Setrvalý růst obratu Prudký pokles škodní kvóty Obnova dynamiky pozitivních výsledků Posílení
Více9314/17 in/mg/hm 1 DG B 1C - DG G 1A
Rada Evropské unie Brusel 12. června 2017 (OR. en) 9314/17 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Generální sekretariát Rady Výbor stálých zástupců / Rada ECOFIN 416 UEM 165 SOC 396 EMPL 310 COMPET 413 ENV 512
VíceZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability
ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (LISTOPAD 0) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního
VíceNÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2014/2221(INI)
EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019 Hospodářský a měnový výbor 15.12.2014 2014/2221(INI) NÁVRH ZPRÁVY o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: roční analýza růstu na rok 2015 (2014/2221(INI))
VíceInformace o přípravě nového programového období
Informace o přípravě nového programového období Eva Brožová Brno, 7. 1. 2014 Program prezentace 1. Přehled situace 2. Stručný souhrn klíčových informací k OP VVV (struktura, alokace, synergie) 3. Podrobnější
VíceČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra statistiky TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Demografický vývoj v České republice v návaznosti na evropské a celosvětové trendy Jméno autora:
Více