Komise uvádí ekonomické prognózy pro kandidátské země ( )

Transkript

1 Komise uvádí ekonomické prognózy pro kandidátské země ( ) Hospodářský rozvoj kandidátských zemí bude pravděpodobně v letech mohutný, i přes slábnoucí mezinárodní prostředí, po silném růstu v roce Poprvé od zahájení transformace zaznamenaly všechny země pozitivní růst v roce Výhled pro Turecko je však velmi nejistý po dvou nedávných finančních krizích v listopadu 2000 a únoru Ke konci prognózovaného období by udržení vysokého růstu mohlo stabilizovat nezaměstnanost. Přesto však se může řada kandidátských zemí ještě potýkat s vysokou nezaměstnaností. Zvyšování cen energií může vést pouze dočasně k nárůstu inflačních tlaků. Ve své druhé zprávě informuje Komise o výsledcích ekonomických prognóz pro kandidátské země. Naše prognóza zahrnuje cíl objektivně a plně integrovat kandidátské země do procesu prognózování pro členské země, a to v době jejich vstupu. V současnosti budou získávat informace méně podrobné, a to z důvodu nedostatku statistických informací. Kandidátské země musí zlepšit své statistiky o hospodářství tak, aby byla zajištěna jejich stejná kvalita, srovnatelnost a objem dat, jako je v členských státech. Tabulka 1: Hlavní ukazatele prognózy z jara 2001 Země s přechodnou Kandidátské země (CC-13) (CC-10) (roční změny v procentech) Růst HDP 2,2 4,0 4,0 4,3-0,2 4,6 1,8 4,0 Inflace a 11,5 12,9 9,9 7,2 30,7 27,6 29,9 15,3 Zaměstnanost -1,5-0,7-0,4 0,1-1,3 0,0-0,5 0,2 Nezaměstnanost b 11,7 12,1 12,4 12,2 10,8 11,0 11,5 11,5 Státní dluh c -3,1-3,4-3,9-3, ,7-5,9-5,4 Obchodní bilance c -6,5-6,5-6,5-6,2-6,5-7,0-6,8-6,4 Platební bilance -5,8-5,1-5,0-4,7-4,0-4,5-4,1-3,8 běžného roku c a průměrný index spotřebitelských cen b procento pracovních sil c procento HDPHospodářský růst ve většině kandidátských zemí v roce 2000 byl mírně nad optimistickou prognózou Komise z podzimu Výjimkou bylo Polsko, kde od počátku třetího čtvrtletí silně poklesla domácí poptávka, zejména proto, že vysoká úroková míra v uplynulém roce vedla k omezení soukromé spotřeby a tvorby hrubého fixního kapitálu. I přes dobrý vývoj exportu byl odhadovaný růst polského HDP nižší, téměř o celé jedno procento, na 4,2%. Vzhledem k velikosti polské ekonomiky (kolem 40 a 25 procent ze všech zemí s přechodnou a všech kandidátských zemí), toto snižuje agregovanou míru růstu o téměř čtvrt procenta. Poprvé od zahájení transformace v roce 1989 zaznamenaly všechny země pozitivní ekonomický růst v roce Tento růst byl mírný (méně než čtyři procenta) v Rumunsku, Slovensku, Litvě a v České republice, tj. v zemích, které se všechny zotavovaly z recese nebo prováděly ozdravná opatření pro dosažení kontroly nad svojí fiskální nebo vnější pasivní bilanci. Nejvyšší růst HDP byl zaznamenán v Estonsku, Turecku, Litvě, Bulharsku a Maďarsku. 1

2 Graf 1: Růst HDP Bulharsko Česká republika Estonsko Maďarsko Litva Lotyšsko Polsko Rumunsko Slovensko Slovinsko CC-10 Kypr Malta Turecko CC-13 EU-15 Průměr Průměr Zrychlování růstu v roce 2000 je obecně vykládáno jako důsledek rychlého růstu vývozu. 1 Odhaduje se, že agregované hodnoty vývozu zboží se zvýšily o 18%, ve srovnání s pouhými dvěma procenty v roce Tento pozitivní vývoj byl většinou způsoben pozitivním hospodářským vývojem v EU, Rusku a západní oblasti Balkánu. Růst domácí poptávky kolísal pouze mezi 1,9% v roce 1999 a 2,5% v roce Jedinou dynamicky se rozvíjející částí domácí poptávky byly investice. Výsledkem toho je, že skutečný vývoj importu zůstal podstatně pod úrovní růstu exportu, což vedlo k výrazně pozitivnímu příspěvku čistých vývozů k hospodářskému růstu. V důsledku silnějšího zpomalení americké ekonomiky než se očekávalo je současný mezinárodní výhled značně slabší. Očekává se však, že to bude mít jen omezené důsledky pro kandidátské země. Protože přímé vztahy obchodu a investic mezi kandidátskými zeměmi a USA nejsou příliš významné, budou jednotlivé účinky procházet přes EU, která je klíčovým partnerem těchto kandidátských zemí. Očekává se, že růst HDP v EU bude velmi pomalý, kolem tří procent. Zdá se však, že zpomalení růstu bude méně významné u většiny silných obchodních partnerů (Německo, Itálie, Rakousko). I když rozvoj Ruska se nyní značně zpomalil, zůstává dostatečně velký, aby pomáhal vytvářet nové vývozní příležitosti pro kandidátské země. Pozoruhodné je rovněž to, že ačkoli celkový růst vývozů deseti zemí s přechodnou se skutečně zpomalil v průběhu prognózovaného období, zůstal přesto na vysoké úrovni. Byl opraven směrem vzhůru oproti prognózám z podzimu 2000, hlavně na základě lepších výsledků r. 2000, než se očekávalo. 1 Další diskuse o hospodářském rozvoji a výsledcích nebere v úvahu Turecko. Po uplynulých finančních krizích se situace Turecka podstatně liší od situace všech ostatních kandidátských zemí. Vzhledem k velikosti Turecka by to mohlo deformovat agregátní hodnoty a zastínit vývoj v ostatních kandidátských zemích. Proto je Turecko uvedeno samostatně na konci. 2

3 Tabulka 2: Mezinárodní prostředí Jaro 2001 Rozdíl proti podzimu 2000 (roční změny v % ) Skutečný růst HDP EU-15 2,5 3,4 2,8 2,9-0,3-0,1 Německo 1,6 3,0 2,2 2,6-0,6-0,2 Itálie 1,6 2,9 2,5 2,7-0,3 0,0 Rakousko 2,8 3,2 2,5 2,6-0,4-0,2 Bývalý SSSR 2,9 7,3 4,4 4,8 0,7 0,7 Rusko 3,2 7,6 4,2 5,0 0,7 1,0 USA 4,3 5,0 1,6 3,0-1,7 0,0 Japonsko 0,8 1,7 1,0 1,3-0,9-0,9 Export CC-10 4,7 11,9 9,6 9,2 0,6 1,0 Ceny ropy a 17,9 28,6 24,4 26,3-5,6-1,0 a Cena ropy za barel v USD Očekávaný hospodářský růst kandidátských zemí se mírně snížil. Zhoršující se mezinárodní prostředí, zejména slabší výhledy pro EU povedou ke zpomalení exportní poptávky. Neočekává se však žádné celkové zpomalení růstu. Reálný HDP by mohl růst asi o 4 procenta nebo i více v letech 2001 a 2002, v důsledku očekávaného růstu domácí poptávky. Na pozadí vyššího růstu produktivity a zlepšující se ziskovosti by mohly dále pokračovat investiční činnosti. Dále se očekává zvyšování soukromé spotřeby jako výsledek vyššího růstu reálné mzdy a zlepšování stavu zaměstnanosti. 3

4 Graf 2: Růst HDP a jeho částí Země s přechodnou (CC-10) Domestic demand excl. stocks - Domácí poptávka vyjma zásob Stockbuilding - tvorba rezerv Net exports - čistý export Gross domestic product - hrubý domácí produkt Dalším činitelem, který by mohl podpořit celkový růst, je to, že země jako Bulharsko, Česká republika, Litva a Slovensko nyní těží z opatření a strukturálních reforem, které přijaly v uplynulých letech pro zajištění výraznějších makroekonomických a mikroekonomických základů růstu. Toto tvoří dobrý základ dynamiky vnitřního růstu a činí to jejich ekonomické fungování méně zranitelným vzhledem k vnějšímu vývoji. Dá se očekávat, že tyto země by mohly zvýšit svoji míru růstu na úroveň, kterou dosahovala většina zemí po celou řadu let. Zejména v důsledku vnějších okolností - vysoké ceny dovážených energií a oslabování eura - v roce 2000 došlo opět ke zrychlení průměrné inflace ve všech zemích. Protože dojde pravděpodobně ke snížení cen ropy, mohla by se snížit inflace z dovozů během prognózovaného období, což by mohlo umožnit další snižování inflace. Vývoj však pravděpodobně zůstane omezen v těch zemích, které již byly schopny snížit svoji míru inflace na nízkou úroveň v souvislosti s postupnými úpravami cen a reálných příjmů. Očekávané snížení celkové průměrné inflace z 11,3 procenta v roce 2000 na 6,5 procenta v roce 2002 je do značné míry určováno očekávaným postupným zlepšováním příliš vysoké úrovně zejména v Rumunsku. V jednotlivých kandidátských zemích se vývoj trhu pracovních sil dosti podstatně liší. Zatímco dále pokračuje propouštění pracovních sil v Bulharsku, Litvě a Slovensku, v roce 2000 došlo k růstu zaměstnanosti na Kypru, v Maďarsku, Maltě a Slovinsku. Míra nezaměstnanosti se pohybuje mezi 3 procenty na Kypru a 20 procenty na Slovensku. Celkově míra nezaměstnanosti klesala, i když různou měrou. Na základě prognóz udržitelné vysoké míry hospodářského růstu lze očekávat další zlepšování růstu zaměstnanosti a stabilizace míry nezaměstnanosti na 12%. Nicméně vysoká míra nezaměstnanosti zůstane vážným problémem hospodářské politiky v řadě zemí, jako je Slovensko, Bulharsko a Polsko. 4

5 Graf 3: Obchodní a platební bilance Země s přechodnou (CC-10) Trade balance - obchodní bilance Current account - platební bilance I přes silný export a vysokou podporu reálnému růstu čistých vývozů nebylo v r zaznamenáno zlepšení obchodního deficitu. Toto lze vysvětlit nepříznivými obchodními podmínkami v důsledku vysokých cen dovážených energií. Celkový deficit platební bilance se poněkud zlepšil, neboť v řadě zemí se zvýšily příjmy z vyšších cen ropy tím, že mohly vybrat vyšší poplatky za tranzit. V letech 2001 a 2002 by měly vývozy růst poněkud pomaleji, a to v důsledku oslabení zahraniční poptávky. Kromě toho by se měl zrychlit růst dovozů, spolu se zvětšováním domácí poptávky, zejména po investicích. Ale vzhledem k očekávaným nižším cenám ropy by dopad cempv=jp úp,ěri dpvpui a vývozu byl příznivý, což by pak mělo pomoci vyhnout se zvyšování zahraničního deficitu. Relativně vysoký deficit platební bilance, kolem 5 procent HDP, je udržitelný pouze v této výši, protože kandidátské země očekávají, že budou schopny získat dostatek, i když stále se zmenšující, dlouhodobých kapitálových investic, které nebudou tvořit dluh, a to zejména formou přímých zahraničních investic. Na rozdíl od našich očekávání v prognóze z podzimu roku 2000 se však průměrný státní dluh v deseti zemích s přechodnou nebude postupně snižovat, ale naopak, bude vzrůstat, a to o půl procenta, až ke čtyřem procentům HDP během prognózovaného období. Toto lze nejlépe vysvětlit podstatným nárůstem deficitu v České republice, který se má přiblížit až k deseti procentům HDP, což je především v důsledku finančních nákladů na provedenou reformu v bankovním a podnikatelském sektoru. Téměř ve všech ostatních zemích se očekává, že se státní dluh mírně sníží. Přesto však tyto dluhy zůstanou poměrně vysoké ve většině kandidátských zemí, protože zde zůstávají vysoké náklady vynaložené na transformaci a velká potřeba veřejných investic. Je třeba poznamenat, že finanční statistiky veřejných financí ještě nejsou v rámci všech zemí plně srovnatelné a ještě nejsou plně v souladu s definicemi EU. V rámci předvstupního procesu finančních výzkumů byly učiněny kroky ke zlepšení a srovnatelnosti hlavních státních účtů. Jak budou tyto kroky pokračovat, bude možné uskutečňovat zásadní změny v hlavních položkách státních dluhů. Například na Slovensku nebyla dosud vládní podpora restrukturalizaci bank účtována podle definic EU. 5

6 Hospodářské aktivity Turecka se obnovily rychleji, než se pro rok 2000 očekávalo. Domácí poptávka tvořila hlavní hybnou sílu v rámci tohoto zrychlení, přičemž těžila ze snížení stávající úrokové míry po úspěšném nastartování programu stabilizace hospodářství v prosinci Mimoto značně vzrostly investice jako výsledek činností v oblasti rekonstrukce a odstraňování následků zemětřesení v roce V roce 2000 se podstatně snížila inflace, i když zůstala na vyšší úrovni, než byl původní cíl. Ke konci roku 2000 začaly být zřejmé slabiny programu stabilizace. Nedostatečná pozornost věnovaná restrukturalizaci bankovního sektoru a ostatním strukturálním reformám vedly k finanční krizi v listopadu 2000 a v únoru Turecké orgány musely opustit režim drobného kolísání směnných kurzů, což bylo základem programu stabilizace. Doposud však vláda nepředstavila podrobnosti nového ekonomického programu, což způsobuje, že výhled do budoucna je velmi nejistý. V současné době očekáváme orientaci na výstup v roce 2001, vyšší inflaci a úrokové sazby. Náklady na očištění bankovního sektoru povedou ke značnému omezení veřejných financí. Ale devalvace a slabá domácí poptávka by mohly přispět ke zlepšování současného platebního deficitu. I když makroekonomická stabilizace jasně postupuje ve většině kandidátských zemí, není důvod ke spokojenosti. Zkušenosti ukazují, že jak liberalizace pohybu kapitálu a integrace do mezinárodních trhů pokračuje, současně se zvyšují rizika a náklady způsobené politickými chybami. Toto je doprovázeno slabě vyvinutými finančními sektory. Proto na žádost Rady Ecofin připraví Komise do listopadu první Hodnocení makroekonomické a finanční stability, kde budou definovány potenciální slabiny a zranitelná místa. Tento dokument je rovněž dostupný na této internetové adrese: 6

7 Statistická příloha: Ekonomické prognózy z jara 2001 Tabulka A-1: Hrubý domácí produkt ve stálých cenách relativní váha 1999 roční procentní změny Bulharsko 2,2 2,4 5,4 5,2 4,9 Česká republika 8,7-0,8 3,1 3,5 4,0 Estonsko 0,9-1,1 6,6 5,9 5,7 Maďarsko 9,5 4,5 5,3 4,6 5,0 Litva 1,2 1,1 5,7 5,5 5,5 Lotyšsko 1,9-4,2 2,9 3,5 4,0 Polsko 28,3 4,1 4,2 4,3 4,6 Rumunsko 6,0-3,2 1,6 1,8 2,3 Slovensko 3,5 1,9 2,2 3,0 3,8 Slovinsko 3,4 4,9 4,5 4,3 4,3 Země s přechodnou 65,5 2,2 4,0 4,0 4,3 Kypr 1,6 4,5 4,8 3,4 4,7 Malta 0,6 4,0 4,1 4,3 4,0 Turecko 32,3-5,0 5,8-2,0 3,3 Kandidátské země 100,0-0,2 4,6 1,8 4,0 Poznámka: agregováno za všechny země s vahami HDP v tržních směnných kurzech Tabulka A-2: Tvorba hrubého fixního kapitálu ve stálých cenách % HDP v roční procentní změny roce 1999 Bulharsko 15,7 43,2 10,0 13,0 16,0 Česká republika 28,9-4,4 11,2 9,2 8,2 Estonsko 25,1-15,2 2,0 8,0 10,0 Maďarsko 22,2 7,0 6,5 6,3 6,5 Litva 24,5-6,3 5,5 7,0 9,0 Lotyšsko 22,5-5,6 0,4 2,5 4,5 Polsko 26,7 6,9 3,1 5,1 6,1 Rumunsko 18,5-10,8 0,8 3,0 2,5 Slovensko 30,8-18,8-0,7 4,5 5,9 Slovinsko 28,9 16,1 3,8 5,0 6,5 Země s přechodnou 25,4 1,5 4,5 5,9 6,6 Kypr 17,5-2,1 1,7 3,0 4.0 Malta 22,8 0,8 13,7 5,6 3,5 Turecko 21,6-16,0 16,4-6,0 3,0 Kandidátské země 24,0-4,3 8,0 1,7 5,4 Poznámka: agregováno za všechny země s vahami HDP v tržních směnných kurzech 7

8 Tabulka A-3a - Země s přechodnou HDP ve stálých cenách, podle výdajů % HDP v roce 1999 roční změna v procentech Soukromá spotřeba 61,9 2,0 1,9 3,1 3,6 Veřejná spotřeba 16,0 2,1 0,6 1,6 1,8 Tvorba hrubého fixního 25,6 1,5 4,5 5,9 6,6 kapitálu Domácí poptávka 105,1 1,9 2,5 3,6 4,1 Vývoz zboží a služeb 41,3 2,7 17,8 12,6 12,4 Dovoz zboží a služeb 46,4 2,4 13,2 11,1 11,3 Hrubý domácí produkt 100,0 2,2 4,0 4,0 4,3 přínos růstu HDP Domácí poptávka 1,9 2,5 3,7 4,2 kromě zásob Zásoby 0,0 0,1 0,0 0,0 Čisté vývozy 0,2 1,3 0,3 0,1 Poznámka: agregováno za všechny země s vahami HDP v tržních směnných kurzech Tabulka A-3b - Kandidátské země HDP ve stálých cenách, podle výdajů % HDP v roce 1999 roční změna v procentech Soukromá spotřeba 64,0 0,2 3,8 0,9 3,0 Veřejná spotřeba 13,8 3,0 1,9 0,1 1,6 Tvorba hrubého fixního 24,9-4,3 8,0 1,7 5,4 kapitálu Domácí poptávka 104,6-0,1 4,6 1,0 3,4 Vývoz zboží a služeb 35,6 0,6 16,1 11,8 11,6 Dovoz zboží a služeb 40,1 1,0 14,5 9,1 9,9 Hrubý domácí produkt 100,0-0,2 4,6 1,8 4,0 přínos růstu HDP Domácí poptávka - 0,9 4,8 0,9 3,5 kromě cenných papírů Cenné papíry 0,8 0,1 0,0 0,0 Čisté vývozy - 0,1-0,3 0,8 0,5 Poznámka: agregováno za všechny země s vahami HDP v tržních směnných kurzech 8

9 Tabulka A-4: Zaměstnanost roční procentní změny Bulharsko - 3,8-3,5-1,0 0,0 Česká republika - 3,7-0,6-0,4 0,0 Estonsko - 4,1-0,3-0,1 0,0 Maďarsko 3,1 1,0 1,0 1,0 Litva - 0,5 0,0 1,0 1,0 Lotyšsko - 0,5-3,3-0,7 0,2 Polsko - 2,2-0,3-0,6 0,1 Rumunsko - 0,6-0,8-0,8-0,3 Slovensko - 1,6-1,4 0,2 0,4 Slovinsko - 1,7 0,9 0,8 0,8 Země s přechodnou - 1,5-0,7-0,4 0,1 Kypr 1,0 1,0 1,0 1,0 Malta 0,7 1,8 0,1 0,3 Turecko - 0,9 1,4-0,7 0,5 Kandidátské země - 1,3 0,0-0,5 0,2 Tabulka A-5: Nezaměstnanost % pracovních sil Bulharsko 17,0 17,8 17,5 16,3 Česká republika 9,5 8,8 8,5 8,3 Estonsko 12,3 13,7 13,7 13,6 Maďarsko 7,0 6,4 6,2 6,0 Litva 13,5 13,2 11,7 10,6 Lotyšsko 8,3 11,4 12,1 12,0 Polsko 15,3 16,0 16,5 16,5 Rumunsko 6,8 7,2 7,7 7,8 Slovensko 17,1 18,6 18,4 18,3 Slovinsko 7,6 7,2 7,0 6,9 Země s přechodnou 11,7 12,1 12,4 12,2 Kypr 3,8 3,4 3,4 3,3 Malta 5,3 4,8 4,9 5,0 Turecko 9,0 8,8 10,0 10,2 Kandidátské země 10,8 11,0 11,5 11,5 9

10 Tabulka A-6: Inflace, průměrný index spotřebitelských cen roční procento změn Bulharsko 0,3 10,1 8,5 6,0 Česká republika 2,1 3,9 4,3 4,4 Estonsko 3,3 4,1 4,7 3,5 Maďarsko 10,0 9,8 9,0 6,8 Litva 2,3 2,6 1,8 3,2 Lotyšsko 0,8 1,0 1,5 2,5 Polsko 7,3 10,1 6,8 5,5 Rumunsko 45,8 49,0 36,7 23,7 Slovensko 10,7 12,0 7,5 5,3 Slovinsko 6,2 8,9 8,0 5,0 Země s přechodnou 11,5 12,9 9,9 7,2 Kypr 1,5 4,3 4,5 2,2 Malta 1,9 2,6 2,2 2,3 Turecko 64,9 54,9 58,0 29,0 Kandidátské země 30,7 27,6 29,0 15,3 Poznámka: agregováno po jednotlivých zemích, váženo soukromou spotřebou přepočtenou na tržní směnné kurzy Tabulka A-7: Státní dluh % HDP Bulharsko - 1,0-1,0-0,6-0,1 Česká republika - 1,8-4,9-9,4-9,0 Estonsko - 4,7-0,7 0,1 0,0 Maďarsko - 3,7-3,5-3,3-3,2 Litva - 4,0-2,8-1,9-1,1 Lotyšsko - 5,7-3,2-1,8-1,4 Polsko - 3,2-3,2-3,1-3,1 Rumunsko - 3,8-3,7-4,0-4,0 Slovensko - 3,4-5,1-5,4-5,0 Slovinsko - 0,7-1,7-1,1-1,0 Země s přechodnou - 3,1-3,4-3,9-3,8 Kypr - 4,1-3,6-3,2-2,4 Malta - 8,5-6,5-5,6-4,6 Turecko - 12,3-4,3-9,6-8,8 Kandidátské země - 6,3-3,7-5,9-5,4 Poznámky: - agregováno přes jednotlivé země, váženo pomocí HDP přepočteného na tržní směnné kurzy- státní dluhy nejsou srovnatelné v jednotlivých zemích- byly provedeny pokusy užít definici, pokud možno co nejpřesněji, pro všeobecné státní půjčky 10

11 Tabulka A-8: Obchodní bilance % HDP Bulharsko - 8,4-8,8-8,8-9,4 Česká republika - 5,4-7,2-8,3-7,5 Estonsko - 17,2-13,3-12,4-11,4 Maďarsko - 2,1-2,8-3,9-3,7 Litva - 15,3-15,6-16,1-16,7 Lotyšsko - 13,2-10,4-9,0-8,2 Polsko - 7,7-7,2-6,7-6,3 Rumunsko - 3,2-3,9-4,2-4,9 Slovensko - 5,6-4,8-4,4-4,1 Slovinsko - 6,4-6,0-5,4-5,2 Země s přechodnou - 6,5-6,5-6,5-6,2 Kypr - 26,2-29,5-28,2-28,3 Malta - 15,9-16,2-16,3-16,0 Turecko - 5,7-6,7-6,2-5,7 Kandidátské země - 6,5-7,0-6,8-6,4 Poznámka: agregováno po jednotlivých zemích, váženo soukromou spotřebou přepočtenou na tržní směnné kurzy Tabulka A-9: Platební bilance běžného roku % HDP Bulharsko - 5,3-5,4-3,9-4,2 Česká republika - 3,4-4,3-4,6-4,2 Estonsko - 5,8-5,2-4,3-3,1 Maďarsko - 3,6-3,8-4,2-4,0 Litva - 9,6-7,6-7,6-7,6 Lotyšsko - 11,6-7,0-5,0-4,0 Polsko - 7,4-6,2-5,9-5,5 Rumunsko - 3,8-3,2-3,6-4,1 Slovensko - 5,5-3,7-4,4-4,2 Slovinsko - 4,0-3,4-3,0-2,8 Země s přechodnou - 5,8-5,1-5,0-4,7 Kypr - 2,6-4,0-3,1-2,9 Malta - 4,4-6,7-6,6-5,9 Turecko - 0,7-3,3-2,7-2,1 Kandidátské země - 4,0-4,5-4,1-3,8 Poznámka: agregováno po jednotlivých zemích, váženo soukromou spotřebou přepočtenou na tržní směnné kurzy Zdroj: europa.eu.int/rapid/start/lastdocs/guesten.htm; IP/01/595, Překlad: Petr Zitko Korektura: ODIS 11