Arteterapie v denním stacionáři pro osoby s onemocněním schizofrenního okruhu
|
|
- Josef Pospíšil
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Arteterapie v denním stacionáři pro osoby s onemocněním schizofrenního okruhu PhDr. Anna Blabolová Aktuálním trendem v oblasti péče o osoby s duševním onemocněním je přesun těžiště od lůžkové k ambulantním službám, od čistě medikamentózní terapie k důrazu na sociální aspekty onemocnění a z toho plynoucí rozvoj komunitní psychiatrie a služeb psychosociální rehabilitace, které mají za cíl brzký návrat člověka zpět do jeho přirozeného prostředí. Tento koncept poskytuje dostatečný a kýžený prostor pro realizaci expresivních terapií, jejich přirozené začlenění do programů péče v nejrůznějších podobách. Ráda bych zde přiblížila specifika arteterapeutické činnosti v denním stacionáři pro léčbu psychóz. Krátce o schizofrenii Psychóza představuje obecný a široký pojem. Psychiatrie rozeznává několik druhů psychotických onemocnění. Společným jmenovatelem je ztráta kontaktu se skutečností, zapříčiněná nerovnováhou dopaminu v mozku (Bankovská Motlová 2010, psychosy.cz). Schizofrenie je jedním z nejčastějších a nejzávažnějších psychotických onemocnění. Projevuje celou řadou více či méně specifických příznaků, které lze rozdělit do čtyř skupin: první skupinou jsou symptomy psychotické tzv. pozitivní (bludy, halucinace, ozvučení, vkládání nebo odnímání myšlenek, dezorganizované myšlení a řeč, poruchy motoriky), další skupinou jsou tzv. negativní symptomy - poruchy iniciativy a motivace doprovázené sociálním stažením, třetí skupinu tvoří poruchy poznávacích funkcí (především paměti, pozornosti a exekutivních funkcí), poslední skupinu tvoří depresivní nebo manické příznaky (afektivní symptomy). Dále bývají přítomny poruchy spánku, změn chuti k jídlu, úzkost a pocity napětí a jiné příznaky nespecifického charakteru (Bankovská Motlová, Španiel 2011). Průběh nemoci bývá značně variabilní. Uvedené příznaky se vyskytují v různém poměru a míře v závislosti na typu a fázi onemocnění: počáteční fáze (tzv. prodromální) charakterizovaná přítomností časných varovných příznaků, většinou nespecifických (poruchy spánku, změny nálady, zvyklostí, zájmů, uzavřenost, obtíže v komunikaci aj.)
2 akutní fáze (tzv. ataka) s dominancí pozitivních příznaků v prvotním období, vrcholí ztrátou náhledu na nemoc a kontaktu s realitou, jedinec může být hospitalizován. Následně nástup negativních a kognitivních příznaků, trvá zhruba 6 měsíců fáze remise období bez příznaků, doba trvání individuální relaps neboli návrat akutní fáze onemocnění, návratu předchází období časných varovných příznaků (nespecifické změny, nejčastěji poruchy spánku). Schizofrenie probíhá nejčastěji v atakách s remisemi. Průběh schizofrenie je rozmanitý a obtížně předvídatelný. Vývoj onemocnění není možné jednoznačně určit, je však známo, že časná léčba první ataky a prevence relapsu ovlivňují prognózu. (Bankovská Motlová, Španiel 2011, s.35) Při snaze o prevenci relapsu se osvědčuje, pokud pacient dobře rozumí charakteru a zákonitostem svého onemocnění a příčinám jeho propuknutí, pokud má dovednosti pro zvládání své nemoci. S tímto cílem vzniká denní stacionář. Specifika prostředí denního stacionáře Denní stacionář představuje skupinový stacionární program integrované terapie. V české psychiatrii jsou obdobné programy realizovány zejména pro osoby s neurotickými, afektivními a psychotickými poruchami. Z hlediska povahy této práce zde hovořím o typu denního stacionáře pro osoby s psychotickým onemocněním, který je určený lidem s onemocněním schizofrenního spektra ve stabilizační fázi léčby, tzn.ve fázi remise. V optimálním případě představuje plynulý přechod mezi hospitalizací a ambulantní péčí. Program vychází z předpokladu, že informovaný pacient je schopen lépe předcházet novému propuknutí nemoci, ale zejména převzít aktivní roli v procesu úzdravy. Smyslem stacionárního programu je tedy poskytnout pacientovi potřebné informace v pro něj srozumitelné podobě, naučit jej dovednostem, které mu umožní nemoc lépe zvládnout a vrátit se zpět do běžného života, zamezit sociální izolaci. Hlavní součástí programů denních stacionářů tedy bývá zejména tzv. psychoedukace (program, který učí pacienty a jejich blízké porozumět nemoci, příčinám, symptomům, její léčbě apod.) a dále aktivity zaměřené na nácvik dovedností (nácvik sociálních dovedností, rehabilitace kognitivních funkcí aj.), bývá doplněn rehabilitačním cvičením a fyzioterapií, intervencemi zaměřenými na zdravý životní styl a v neposlední řadě bývá do programu začleněna arteterapie nebo ergoterapie, případně obojí. Denní stacionáře v ČR fungují nejčastěji v rámci provozu psychiatrických klinik, psychiatrických odděleních nemocnic či psychiatrických léčeben. Program se děje ambulantní
3 formou, klient do zařízení dochází po několik týdnů (déla trvání je zpravidla 4 10 týdnů v závislosti na konkrétním zařízení). Klienty denního stacionáře bývají z povahy onemocnění zejména mladí lidé (cca do 35 let), většinou po první atace nemoci (není pravidlem). Zamyšlení nad možnými pojetími arteterapeutické práce v rámci programu denního stacionáře Možností jak arteterapeuticky pracovat s duševně nemocnými je mnoho, co arteterapeut to jiný přístup. Způsob práce se odvíjí od terapeutova teoretického konceptu, z nějž vychází, cílů a potřeb klienta, ale rovněž i podmínkami, ve kterých arteterapie probíhá. Denní stacionář představuje komplexní program, který je časově ohraničen a má pevnou ucelenou koncepci. Výrazně limitujícím faktorem je čas a zpravidla i místo, tedy konkrétní prostor, ve kterém arte setkání probíhají. Je velmi důležité vymezit roli arteteterapeutických setkávání. Jakou funkci mají plnit v rámci programu, co má být jejich cílem. Arteterapiii lze do programu začlenit v úzké návaznosti na psychoedukační či psychoterapeutickou složku. Jednotlivá témata mohou navazovat na probírané okruhy v rámci psychoedukace, případně arteterapeutické aktivity umožňují dále rozpracovávat aktuální témata, otevřená v rámci psychoterapie. Arteterapie má v tomto případě projektivní charakter. Aktivity lze zacílit na hlubší porozumění nemoci. Např. postupy M Bažantové: Arte-témata zde tvoří postupné kroky vedoucí k hlubšímu náhledu na nemoc, počínaje vyjádřením postojů k nemoci, pochopení příznaků a fází nemoci, až k uvědomění si vlastních strategií, které mohou pomoci nemocnému lépe s nemocí žít. (Bažantová 2007, s.3). Předpokladem tohoto přístupu je dostatečná odborná erudice terapeuta včetně znalosti problematiky onemocnění ve všech aspektech. Důležitou roli zde hraje i dostatečná délka trvání stacionárního programu a odborné zázemí instituce - existence dobře spolupracujícího multidisciplinárního týmu, možnost kvalitní supervize. Výhody takového korespondují se smyslem denního stacionáře, podpoření hlubšího porozumění nemoci. Nevýhodou může být naopak hrozící zahlcení pacientů tematikou nemoci a jejího zpracování. Další z možných přístupů se blíží spíše artefiletickému pojetí, kdy arte-setkání představují v programu spíše relaxační prvek. Ve středu zájmu není sama nemoc, důraz je kladen na proces úzdravy a podporu zdraví, posilování pozitivního náhledu na sebe sama, návrat k běžným aktivitám. Je akcentována výtvarná činnost jako taková. Činnostní arteterapie využívá výtvarné aktivity k odpoutání nemocného od patologických myšlenek a stavů, od koncentrace na nemoc, podporuje zdravé složky jeho osobnosti, rozvoj nových zájmů, stimuluje a tonizuje. (Joanidis 1973 in Kratochvíl 2001, s.123). Využitím různých materiálů můžeme napomoci ukotvení člověka v realitě tady a teď, sekundárním efektem může být
4 zpřístupnění výtvarné činnosti jako potenciální náplně volného času. Co se týká témat je zde velký prostor pro improvizaci. Jejich volba je flexibilní. Témata mohou být volena bez souvislosti s nemocí, mohou korespondovat s aktuální náladou, mohou být volena v závislosti na dění ve skupině, v neposlední řadě si mohou témata volit sami klienti. Těžiště terapeutického efektu je v samotné tvorbě. U osob s psychotickou zkušeností má nonverbalita a expresivní vyjádření vzhledem k aspektům vyplývajících ze symptomatiky onemocnění (obtíže v mezilidské komunikaci, obtíže ve verbálním vyjádření pocitů a emocí) velký význam (srov. Strnadlová 2006). Jak uvádí B. Albrich (2009): Tvořivá činnost je spojená s překonáváním kreativní krize, rzhýbe vnitřní i vnější svět člověka. Neverbalita pomáhá posílit svobodu jedince a jeho integritu. (Albrich in Peč, Probstová 2009). Reflexe na vlastní arteteapeutické působení v denním stacionáři pro léčbu psychóz V následujících řádcích bych ráda přiblížila podobu a specifika arteterapeutických setkání v denním stacionáři pro léčbu osob s onemocněním schizofrenního okruhu v Psychiatrickém centru Praha (PCP). Pracuji v tomto zařízení již druhým rokem, možnost arteterapeuticky pracovat s klienty stacionáře jsem získala až o rok později, v době kdy měl program již stabilní strukturu. Arteterapie tak doplnila již ucelený 6-ti týdenní strukturovaný program, který tvořila psychoedukace, nácvik sociálních dovedností, neverbálních technik a kognitivních dovedností, program zdravého životního stylu, rehabilitační cvičení a ergoterapie. Zakázka na koncepci arteterapeutických setkání nebyla zprvu příliš jasná. Po dohodě s vedoucí lékařkou denního stacionáře jsme se rozhodli setkání koncipovat spíše relaxačně zejména s ohledem na povahu programu, prostorovým a časovým podmínkám stacionáře a v neposlední řadě i vzhledem k mým chabým zkušenostem na poli arteterapie. Bylo zřejmé, že program se bude postupně profilovat, měnit v závislosti na potřebách skupiny, na základě získané zpětné vazby a rovněž v závislosti na nabývání terapeutické kompetence. Specifika práce z hlediska cílové skupiny Skupinu tvoří vždy maximálně osm klientů, věkový průměr se pohybuje kolem 30 let, dominují muži (výjimkou nebývají ani ryze mužské skupiny). Jak už bylo řečeno v úvodu denní stacionář navštěvují zejména jedinci po první atace onemocnění, u nichž nastala tzv. křehká remise onemocnění, tzn. počínající stabilizační fáze bez přítomnosti pozitivních příznaků. Kontakt s realitou už bývá plný, ale náhled na nemoc ještě není stabilní. Přetrvávají
5 negativní a kognitivní příznaky inaktivita, nízká spontaneita, apatie, únava, snížená koncentrace pozornosti aj. Je obtížné skupinu aktivizovat a motivovat k činnosti nejen i vzhledem ke snížené dynamice skupiny, obvykle chybí přirozený vůdce. Aktivita je zejméná zpočátku více na arteterapeutovi, je nutné ve větší míře klienty podporovat, ujišťovat, vést. Svá specifika má i komunikace s klienty - vzhledem ke kognitivním problémům a poruchám zpracování informací je vhodné komunikovat přehledně, mluvit pomaleji v kratších a srozumitelných sděleních (zejména při zadání tématu, vysvětlení konkrétní techniky). Velmi obtížné bývá získat od klientů zpětnou vazbu vzhledem k útlumu spontaneity, apatii a emoční oploštělosti. Zkušenosti s vlastní tvorbou a chuť do výtvarných aktivit bývá rozmanitá, obdobně jako v běžné skupině zdravých lidí. Častou zmínkou v úvodu bývá kreslit mě nebaví, protože to neumím běžnou je též krušná vzpomínka na pojetí výtvarné výchovy v období povinné školní docházky a nejhezčí obrázky na nástěnce. Je zde vša nutno respektovat, že klienti absolvují tyto aktivity v rámci programu, mají je tzv. v rozvrhu, musí se jich minimálně pasivně zúčastnit. Je tedy potřeba připravit se i na klienty, jimž není vyjádření prostřednictvím výtvarných prostředků blízké. Specifika arteterapeutické práce z hlediska prostředí Setkání se odehrávají v prostorách psychiatrické kliniky, v místnosti, kde vyjma rehabilitačního cvičení probíhají veškeré aktivity. Místnost je nevelká, suterénní. Vzhledem k těmto prostorovým limitům, je možné pracovat výhradně u stolu, v sedě či ve stoje a pouze s omezeným formátem papíru. Výtvarné potřeby vzhledem k finančním možnostem zařízení pouze základní, avšak k povaze setkání dostačující. Popis arteterapeutického setkání Setkání se dějí pravidelně každé pondělí po ranní komunitě a psychoedukaci, doba trvání se nakonec ustálila na 90 minut. Původní hodinové setkání odpovídalo kvalitě pozornosti klientů, ale bylo nedostatečné z hlediska výtvarné náplně časem se tedy délka setkání ustálila na 90 minut s včleněnou přestávkou dle potřeb skupiny. Co se týká průběhu setkání snažila jsem se zavést a dodržet jistou pravidelnou strukturu, která byla pro klienty přehledná. Obvykle zahajujeme úvodním kolečkem, které je nezbytností zejména pro můj vstup na půdu stacionáře a naladění se na skupinu. Informace bývají vzhledem k poruchám afektivity povětšinou strohé, kusé zpravidla mám se dobře/špatně. Pokud jsou odpovědi rozvitější, většinou se přirozeně týkají zdravotního stavu a
6 symptomatologie, dominuje únava. Pokud jsou vyjádření strohá, pomáhá použití metafory. Vyjádření vlastní nálady prostřednictvím přirovnání. Vlastní tvůrčí část se mi osvědčilo otevírat tzv. zahřívacími aktivitami, ať už výtvarného nebo jiného charakteru. Vzhledem k určitému sociálnímu útlumu u klientů akcentuji činnosti vyžadující nebo podporující interakci s ostatními členy skupiny. Dochází k uvolnění atmosféry, prolomí se ledy pro další činnost ve skupině a zpracování hlavního tématu. Co se týká obsahové koncepce počáteční setkání jsem vzhledem k již zmiňovaným častým obavám klientů z vlastní výtvarné produkce zaměřuji na poznávání bazálních výtvarných technik, otevření možností pouhým experimentováním s barvami, výtvarnými technikami, které má za cíl podpořit spontaneitu výtvarného projevu. Zpočátku jsem v úvodu volila poznávací témata, prostřednictvím kterých by se členové skupiny lépe poznali. Později jsem od nich upustila, konkrétní témata na počátku spolehlivě odradila méně výtvarně zdatné jedince, a i při jejich zadání byl u značné části členů skupiny patrný únik k abstrakci. Na vině je na jedné straně neochota odhalit se v zatím ne dost bezpečném prostředí, obavy a nejistota ze sociálního kontaktu s novými lidmi a straně druhé pochybnost o kvalitě vlastního výtvarného projevu. Obecně se mi nejen v úvodu osvědčila spíše spontánní tvorba, která sejme z autora zodpovědnost za výsledné dílo a sníží jeho tenzi z nedokonalosti provedení. Zatímco úvodní osahání výtvarných prostředků je víceméně tradiční a náleží ke standardní náplni arteterapeutických setkání, další tematické zaměření je už značně různorodé, záleží na konkrétní skupině. Jak jsem uvedla v úvodu, zprvu jsem se snažila vést skupinu spíše k relaxaci, odreagování a témata byla volena, respektive nabízena obvykle mimo rámec nemoci a soustředila se hlavně na podporu sebepojetí, zdroje opory a v samém závěru cyklu na skupinový projekt, jehož téma vzešlo z návrhů skupiny. V průběhu našich setkávání jsem se i přes můj původní záměr dostávali k tématu onemocnění. Nejprve spontánně prostřednictvím různorodých témat, později už cíleně přímo prostřednictvím konkrétně zadaného tématu Já a nemoc. Vzhledem k tomu, že tu v návaznosti zmiňuji i některé komentáře a postřehy, které se váží k tomuto námětu, a připojuji i obrazovou přílohu, v krátkosti přiblížím zadání: Konečný výtvor vzniká ve třech fázích. První je výroba meziproduktu tzv. barevných papírů (1=já, 2=moje nemoc), v další fázi se z těchto barevných papírů libovolnou technikou (stříhání, trhání ) vytvoří materiál pro koláž. Závěrečným krokem přestavuje tvorba koláže, poměr využití jednotlivých barevných segmentů je libovolný. Vznikají většinou abstraktní kompozice, ale také konkrétní zobrazení (vz obr. příloha). Téma nemoci se ukázalo jako velmi aktivizující při následné reflektivní diskusi nad výtvory.
7 Obecně debata nad obrázky představuje pro klienty náročnou a těžko uchopitelnou aktivitu. Útlum psychických funkcí a v počátečních setkáních i uzavřenost tvořila často neprostupnou bariéru k výtvorům jednotlivců, natož ke sdílení při skupinové práci. Verbální doprovod autora se většinou omezuje na konstatování k procesu: Dělalo se mi to dobře anebo naopak, prosté pojmenování toho, co namaloval či nakreslil a vyjádření spokojenosti či častěji nespokojenosti s výsledkem vlastního tvoření. Opět je potřeba velké podpory ze strany terapeuta, doptávat se vhodně volenými otevřenými otázkami a ukázat klientům cestu, resp. cesty, jak lze o jejich výtvorech uvažovat, jak o nich lze mluvit. Oproti běžnému mlčení, které obvykle převládá v reflektivní fázi setkání, se v případě tvorby koláže já a moje nemoc se někteří klienti sami spontánně vyjadřovali ke svým výtvorům: Dělal jsem to automaticky. Fialová to je ta moje oblíbená barva natrhané kousky, modrozelená nastříhané a pak jsem to automaticky lepil přes sebe, vznikl z toho takový chaos. Rozpolcenost a snaha se nalézt, nalézt sebe sama. (příloha - obr.1) Já jsem ani neměl nějaký původní záměr, tak to tak vyplynulo v průběhu. Béžová moje barva, měla by to rovnat, znak toho, jak to vypadá, když se cítím dobře pak je tady tvar A drží to pohromadě. (příloha obr.2) Sytě žlutá, to je moje nálada, můj stav, když je to dobrý, jasná, jednoznačná barva. Tady tam rozpitá s různými odstíny nemoc, která se vloudává do toho mýho světa Prolíná se ta nemoc s tím zdravím někdy převládá to, někdy zas to. Je to takový, že z ničeho nic se to objeví (příloha-obr.3) Asociace k vytvořeným obrázkům ve skupině je pro klienty zdaleka nejnáročnější. Pokud se klienti vůbec odhodlají k vyjádření k výtvorům svých kolegů většinou se uchýlí k jednoduchému hodnocení, většinou pouze kladnému (což samo o sobě může být prospěšné, např. pokud jde o obrázek autora, který si příliš nevěří). Žádoucí je ale podnítit klienty k spíše pozorování. Je opět na terapeutovi, aby zprostředkoval klientovi způsob uvažování nad obrázkem, čeho si lze všímat. Osvědčovalo se mi poutat pozornost klientů k podobnostem na obrázcích, které tvořili odrazový můstek pro další úvahy. Např. jeden z klientů postřehl, že shodným, respektive častým prvkem opakujícím se ve výtvorech skupiny jsou trojúhelníky. Společně jsme pak asociovali k významu tohoto symbolu obecně, ale v kontextu k právě aktuálnímu tématu prožívání nemoci: Dokonalý tvar, snaha přiblížit se.. Ostrý, má hroty, narušuje tu pohodu Plachta symbol volnosti, svobody Jiného klienta zaujalo, že shodným prvkem u většiny obrázků jsou bílé plochy:
8 Bílá místa bílé stavy nejistý stav člověka, když neví, jestli a kdy se změní to, že se cítí dobře. Jiný klient reagoval: Styčná plocha mezi stabilizovaným stavem a tou nemocí Reflektivní diskuse nemá žádné pevné časové vymezení, naopak bývá velmi individuálně dlouhá, resp. krátká zejména vlivem únavy, snížené schopnosti koncentrace. V počátcích našich setkání jde převážně o rekapitulaci dění, v závěru obvykle již využívají klienti prostor pro vyjádření o něco více. Zatím se potýkám s tím, jak rozvíjet a integrovat vyřčené. Jako výrazně limitující v tomto ohledu pociťuji absenci psychoterapeutického vzdělání a kvalitní supervize. Rovněž bych uvítala vzhledem k výrazné převaze mužských klientů možnost tandemového vedení. Závěr Jedním ze zásadních předpokladů arteterapeutické práce je stanovení cíle, k němuž má terapie směřovat. Mají arteterapeutické aktivity v programu denního stacionáře pomoci hlubšímu porozumění nemoci, nebo naopak odpoutat klienta od tématu nemoci a zaměřit se na to co je zdravé? Možná by se optimálním mohl zdát přístup, který by tematicky kopíroval proces úzdravy. Nejprve zaměřit pozornost na nemoc (poznání nemoci z různých úhlů pohledu, zprostředkovat a stabilizovat náhled na ni, ukotvení v realitě). Posléze se orientovat na život s nemocí zprostředkovat poznání vlastních limitů a odhalit a akcentovat silné stránky, strategie zvládání, zdroje opory. V další rovině se soustředit na život mimo nemoc, kdy se choroba dostává do pozadí, manifestují se nadání a možnosti člověka. Prostor pro nové významy a cíle v životě, aktivity zaměřené na seberozvoj jedince. Jak jsem si ověřila v praxi koncept nelze jednoznačně vymezit, je potřeba zůstat flexibilní. Zkušenost s onemocněním schizofrenie velmi výrazně zasahuje do prožívání nemocného člověka a jeho osobní historie. Ztráta kontaktu s realitou se všemi důsledky zrelativizuje věrohodnost osobní minulosti, změny v psychice mohou výrazně narušit vztahy s blízkými, kvalitu života poznamená ve společnosti silně zakořeněné stigma spjaté s diagnózou schizofrenie. To vše výrazně ovlivňuje sebepojetí člověka, nazírání sebe sama. Problematika nemoci tak představuje silné téma, které často vytane i při zpracování zdánlivě banálního tématu. Artefakty nám umožňují pojmenovat tuto mnohdy slovy těžko popsatelnou osobní zkušenost a dále ji zpracovat. Jediným zcela zaručeným receptem pro arteterapeuta tak zůstává otevřenost a naladění se na potřeby klientů. Být citlivým a trpělivým průvodcem klienta na cestě od obrázkům k jeho nitru.
9 Literatura BAŽANTOVÁ, M.: Porozumění duševní nemoci v rámci skupinové arteterapie. Arteterapie, č.14, 2007, s.3-6 BANKOVSKÁ MOTLOVÁ, L., ŠPANIEL F.: Schizofrenie. Jak předejít relapsu aneb terapie pro 21. století. Mladá Fronta, Praha 2011 KRATOCHVÍL, S.: Skupinová psychoterapie v praxi. Galén, Praha 2001 PĚČ, O., PROBSTOVÁ, V.: Psychózy. Psychoterapie, rehabilitace a komunitní péče, Triton, Praha 2009 STRNADLOVÁ, H.: Teorie, indikace a předpoklady arteterapie II, Arteterapie, č.12, 2006, s
Výroční zpráva za první rok provozu DS PLB Charakteristika, statistika, praktické fungování
Výroční zpráva za první rok provozu DS PLB Charakteristika, statistika, praktické fungování (zahájení provozu v březnu 2011) za tým DS vypracovaly PhDr. Lenka Havlíčková a Mgr. Eliška Hrbková Charakteristika
VíceTrendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )
Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor
VíceMožnosti a limity skupinové psychoterapie v podmínkách lůžkového psychiatrického zařízení
Možnosti a limity skupinové psychoterapie v podmínkách lůžkového psychiatrického zařízení MUDr. Miroslav Sekot 1. Konference integrativní psychoterapie EMAUZY 8.6.2014 Psychiatrická klinika 1 LF VFN a
VíceRehabilitace v psychiatrii. MUDr. Helena Reguli
Rehabilitace v psychiatrii MUDr. Helena Reguli Pojem rehabilitace (ze středověké latiny, rehabilitatio = obnovení) snaha navrátit poškozeného člověka do předešlého tělesného stavu či sociální a právní
VíceRole klinického psychologa v komplexní péči o duševně nemocné. Mgr. Anna Vaněčková (psycholog)
Role klinického psychologa v komplexní péči o duševně nemocné Mgr. Anna Vaněčková (psycholog) 12. 11. 2013 O čem to dnes bude? Co vlastně psycholog v léčebně dělá? Proč děláme vyšetření, v čem se to liší
VíceSpecifikace vzdělávacích potřeb
Příloha č. 1 Specifikace vzdělávacích potřeb Specifikace cílové skupiny: Cílovou skupinou zakázky bude 21 pracovnic v sociálních službách, 1 sociální pracovnice a 1 vedoucí sociální pracovnice. Cílová
VíceMožnosti terapie psychických onemocnění
Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická
VícePŘEKLADY DO PSYCHIATRICKÉ LÉČEBNY DOBŘANY
PŘEKLADY DO PSYCHIATRICKÉ LÉČEBNY DOBŘANY Katamnestická studie záznamů pacientů z ambulantních knih psychiatrického oddělení Nemocnice Ostrov (NEMOS PLUS s r.o.) za období 200-2011 Listopad 2011/ Dodavatel:
VíceVýběr z nových knih 11/2007 psychologie
Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;
VíceProgram. CZ 11 Iniciativy v oblasti veřejného zdraví. PA 27-1 Psychiatrická péče. Výsledek programu zlepšení péče o duševní zdraví
Program CZ 11 Iniciativy v oblasti veřejného zdraví PA 27-1 Psychiatrická péče Výsledek programu zlepšení péče o duševní zdraví Registrační číslo projektu NF-CZ11-OV-02-032-2015 Název projektu: Psychiatrická
VícePsychoedukace u schizofrenie
Psychoedukace u schizofrenie Lucie Bankovská Motlová, Eva Dragomirecká, Markéta Švejdová 3. Lékařská fakulta Univerzity Karlovy Psychiatrické centrum Praha Grantová podpora: MŠMT 1M0517; IGA MZ ČR NS 10366-3
VíceZávěrečná zpráva projektu. Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře
Závěrečná zpráva projektu Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře Obsah projektu V rámci projektu byl realizován vzdělávací cyklus, určený praktickým lékařům v Praze a Karlových Varech.
VíceÚvod do psychoterapie. Mgr. Jan Haase
Úvod do psychoterapie Mgr. Jan Haase Kdo je psycholog a kdo psychiatr? Psycholog je absolvent filozofické fakulty na vysoké škole (Mgr., PhDr.) - má humanitní vzdělání ve zdravotnictví se zaměřuje zejména
VíceProč je potřeba změna? Odborná společnost vypracovala podněty k úpravám systému DRG v oblasti psychiatrie, který byl předán PS DRG.
Psychiatrie Příloha č. 13 Vypracoval:Jana Kárníková Proč je potřeba změna? Odborná společnost vypracovala podněty k úpravám systému DRG v oblasti psychiatrie, který byl předán PS DRG. Dle dostupných vyjádření
VíceKoncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?!
Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! PhDr. Lenka Vavrinčíková, Ph.D. IV. podzimní adiktologická konference 10.10. 2014 Brno Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb
VíceZahajovací konference
Zahajovací konference Program CZ11 Public Health Initiatives Iniciativy v oblasti veřejného zdraví Předdefinovaný projekt Vytvoření Systému Ucelené Psychiatrické Rehabilitace (S.U.P.R) a jeho implementace
VíceTEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011
TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.
VícePhDr. Jindřich Kadlec CENY KURZŮ: Jednotlivé kurzy jsou poskytovány za úplatu. Cena vzdělávacích akcí je stanovena v závislosti na počtu hodin.
Vážené kolegyně, Vážení kolegové, Česká asociace pečovatelské služby připravuje pro rok 2011 řadu zajímavých vzdělávacích akcí. Věříme, že Vás nabídka osloví a absolvování jednotlivých kurzů pomůže Vám
VíceCase management u osob po získaném. poškození mozku. Mgr. Olga Pekárková
Case management u osob po získaném poškození mozku Mgr. Olga Pekárková Specifika osob se získaným poškozením mozku ve vztahu k návratu do aktivního života Náhlá změna stavu z plného zdraví k plné invaliditě
VíceRozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž
Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Příčiny vzniku duševní poruchy tělesné (vrozené genetika, prenatální
VícePOPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY
NÁZEV POSKYTOVATELE: Společnost Podané ruce o.p.s. DRUH POSKYTOVANÉ SLUŽBY: 37 odborné sociální poradenství IDENTIFIKÁTOR: 7235009 NÁZEV A MÍSTO ZAŘÍZENÍ POSKYTOVANÉ SOCIÁLNÍ SLUŽBY: Centrum poradenství
VíceČlověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.
Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM
VíceMoravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace
Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum
VíceČASNÉ STADIUM DEMENCE, PODPŮRNÉ SKUPINY
ČASNÉ STADIUM DEMENCE, PODPŮRNÉ SKUPINY PhDr. Eva Jarolímová Česká alzheimerovská společnost Šimůnkova 1600 Praha 8-Kobylisy, 182 00 ČASNÉ STADIUM DEMENCE Snížená motivace k činnostem, i těn dříve oblíbeným
VíceInternalizované poruchy chování
Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované
VíceSpolek TREMEDIAS je držitelem akreditace MPSV ČR pro vzdělávání cílové skupiny sociálních pracovníků, a to v tématech, které uvádíme níže:
Spolek TREMEDIAS je držitelem akreditace MPSV ČR pro vzdělávání cílové skupiny sociálních pracovníků, a to v tématech, které uvádíme níže: Využití socioterapie při práci s rodinou a dítětem, Základy správního
VíceVěznice Příbram. Ing. Mgr. Zdeněk KILIAN Věznice Příbram
Věznice Příbram Terapeutické programy Specializované oddělení pro odsouzené s poruchou osobnosti a chování v důsledku d užíváníu psychotropních látek 40 odsouzených mužů umístěných ve věznici s ostrahou
VícePříloha 1 Výzvy: Podrobná specifikace předmětu plnění zakázky ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ RENARKON v období
Příloha 1 Výzvy: Podrobná specifikace předmětu plnění zakázky ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ RENARKON v období 2014-2015 Uchazeči mají dle Výzvy k podání nabídek povinnost předložit v rámci své nabídky dokument Způsob
VíceUkázka knihy z internetového knihkupectví
TRITON Psychologická setkávání Jan Poněšický Psychosomatika pro lékaře, psychoterapeuty i laiky Souvislosti mezi zvládáním životních problémů, tělesným zdravím a nemocí Jan Poněšický Psychosomatika pro
VícePOMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.
POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se
VíceCentra pro duševní zdraví. Mgr. Pavel Říčan
Centra pro duševní zdraví Mgr. Pavel Říčan Cílová skupina V rámci uspořádání péče je třeba rámcově ohraničit skupinu osob se závažným duševním onemocněním Diagnosticky se jedná o osoby s psychózami, afektivními
VíceNEUROKOGNITIVNÍ TRÉNINK PRVNÍ ZKUŠENOSTI U DLOUHODOBĚ HOSPITALIZOVANÝCH PACIENTŮ
NEUROKOGNITIVNÍ TRÉNINK PRVNÍ ZKUŠENOSTI U DLOUHODOBĚ HOSPITALIZOVANÝCH PACIENTŮ NEUDERTOVÁ, H., DORAZILOVÁ, A., HUMPOLÍČEK P. ODDĚLENÍ KLINICKÉ PSYCHOLOGIE, FN BRNO PSYCHOLOGICKÝ ÚSTAV FILOZOFICKÉ FAKULTY
VíceZAHRADA2000 o.s., Jeseník
ZAHRADA2000 o.s., Jeseník Sociálně rehabilitační centrum www.zahrada2000.cz Sociálně rehabilitační centrum založeno 1998 pro potřeby zdravotně hendikepovaných, především duševně nemocných lidí, právní
VícePosuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných
Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání
VíceSYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,
VícePopis realizace sociální služby
Popis realizace sociální služby Poskytovatel: FOKUS České Budějovice, z. s. Název sociální služby: Komunitní tým Sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.: 70 Sociální rehabilitace http://www.fokus-cb.cz/nase-sluzby/komunitni-tym/
VíceKlinické ošetřovatelství
Klinické ošetřovatelství zdroj www.wikiskripta.eu úprava textu Ing. Petr Včelák vcelak@kiv.zcu.cz Obsah 1 Klinické ošetřovatelství... 3 1.1 Psychiatrická ošetřovatelská péče... 3 1.1.1 Duševní zdraví...
Více1. Pravidla šetrné sebeobrany
Podrobná specifikace jednotlivých vzdělávacích aktivit Příloha č. 1 Zadávací dokumentace 1. Pravidla šetrné sebeobrany Umožnit m zvládnout jednání osoby, které je poskytována sociální služba, která ohrožuje
VíceADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů.
ADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů. I. okruh: Odborné služby v adiktologii (Rozsah předmětů
VíceZákladní rámec, DEFINICE, cíle, principy, oblasti působení. Výběrový kurz Úvod do zahradní terapie, , VOŠ Jabok Eliška Hudcová
Základní rámec, DEFINICE, cíle, principy, oblasti působení Výběrový kurz Úvod do zahradní terapie, 23. 3. 2018, VOŠ Jabok Eliška Hudcová KONTEXTY ZAHRADNÍ TERAPIE Sociální práce (Speciální) pedagogika
VíceZÁPIS Z 2. WORKSHOPU KONANÉHO DNE 16. BŘEZNA 2017 VE ZLÍNĚ
Název projektu: Partnerství pro duševně nemocné na Otrokovicku Registrační číslo: CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_023/0001185 Název aktivity: Workshop 2 Termín konání: 16. března 2017, 13.00 hod, Zlín - Horizont
VíceSchizoafektivní porucha
Schizoafektivní porucha Tomáš Novák Psychiatrické centrum Praha Historie konceptu SCHA poruchy 1933 Kasanin: akutní schizoafektivní psychóza Do 1975 v klasifikacích jako podtyp schizofrenie 1975 DSM III:
VícePrim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž
ZÁKLADNÍ RYSY KOGNITIVNĚ-BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž 1) KBT je relativně krátká,časově omezená - kolem 20 sezení - 1-2x týdně; 45 60 minut - celková délka terapie
VíceKurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog
Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,
VícePsychoterapeutický denní stacionář pro lidi se schizofrenními potížemi: dynamika a prediktory změny, provázání s komunitním týmem
Psychoterapeutický denní stacionář pro lidi se schizofrenními potížemi: dynamika a prediktory změny, provázání s komunitním týmem A.Hrubcová, O.Pěč Klinika ESET { Skupinové psychoterapeutické programy
VíceSCHIZOFRENIE. Tomáš Volf, Anna Svobodová
SCHIZOFRENIE Tomáš Volf, Anna Svobodová Osnova Definice Průběh Formy Léčba schizofrenie Definice schizofrenie narušené myšlení a vnímání, např. halucinace dochází k poruchám koncentrace, ztrácení nadhledu,
VícePrezentace Centra psychoterapie
Prezentace Centra psychoterapie Centrum psychoterapie Obsah: 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10) 11) Založení Centra psychoterapie Bývalí a současní zaměstnanci Patroni CP Informace o skupinové psychoterapii
VíceStandard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah
Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah 1. Preambule... 2 1.1 Cílová skupina... 2 1.2 Dostupnost akutní péče... 2 2. Služby poskytované akutním psychiatrickým oddělením... 3 2.1 Obecné požadavky...
VíceVÝSTUPNÍ ZPRÁVA. Zdroje stresu
VÝSTUPNÍ ZPRÁVA Zdroje stresu John Doe john.doe@example.com 18. září 2018 Dostává se Vám do rukou výstup z dotazníku Zdroje stresu. Dotazník se zaměřuje na zmapování možných zdrojů zátěže (stresory) a
VíceDuální diagnózy - zkušenosti z klientské praxe. Vartanyan, A., Svoboda, M.
Duální diagnózy - zkušenosti z klientské praxe Vartanyan, A., Svoboda, M. Kdo jsme Bc. Artem Vartanyan - NNO od r 2002 - terénní programy Laxus od roku 2007 - vystudoval sociální pedagogiku se zaměřením
VíceESF projekt v Opatření 3.2 Podpora terciárního vzdělávání, výzkumu a vývoje
ESF projekt v Opatření 3.2 Podpora terciárního vzdělávání, výzkumu a vývoje Registrační číslo CZ.04.1.03/3.2.15.2/0351 projektu: Žadatel: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Název projektu: Letní
VíceNávštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015
Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 mentální postižení vrozené nebo do 2 let získané postižení psychických schopností člověka nemožnost dosáhnout
VíceSetkání sester, fyzioterapeutů a psychoterapeutů specializovaných na roztroušenou sklerózu v Poděbradech 18. ledna 2014
Setkání sester, fyzioterapeutů a psychoterapeutů specializovaných na roztroušenou sklerózu v Poděbradech 18. ledna 2014 Psychoterapie RS v praxi Motto: Učeň se ptá: Co je důležitější než vědění? Mistr
VíceOdborné podkladové materiály ke standardům ambulantní psychiatrické péče a rozšířené ambulantní péče o osoby trpící duševní poruchou
Odborné podkladové materiály ke standardům ambulantní psychiatrické péče a rozšířené ambulantní péče o osoby trpící duševní poruchou Kolektiv autorů: Jan Běhounek Erik Herman Martin Hollý Karel Koblic
VíceAbsolvováním modulu získáte :
Vzdělávací moduly a workshopy: NARATIVNÍ MANAGEMENT a SYSTEMICKÉ FIREMNÍ KONSTELACE - jako nástroj řešení firemních problémů, firemních strategií, utváření funkčních firemních leverage, řešení vztahových
VíceNávaznost a koordinovanost aktivit ucelené podpory návratu osob po CMP do aktivního a pracovního života
Návaznost a koordinovanost aktivit ucelené podpory návratu osob po CMP do aktivního a pracovního života Metodika Obsah Úvod... 3 Současná situace... 4 Ucelená podpora osob po CMP a její podstata... 4 Proces
VíceTento dokument byl vytvořen v rámci projektu ESF OPPA č. CZ.2.17/3.1.00/36073 Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok
Tento dokument byl vytvořen v rámci projektu ESF OPPA č. CZ.2.17/3.1.00/36073 Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok financovaného Evropským sociálním fondem. Aktivizace osob
VíceCENTRA DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ
CENTRA DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ CENTRUM DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ Nový druh zdravotně sociální služby zaváděný v rámci reformy psychiatrické péče Mezičlánek mezi ambulancí a lůžky: více intenzivní péče než v psychiatrické
Více7 Přílohy. Příloha A. Tabulka 1 Schizofrenie, schizofrenní poruchy a poruchy s bludy (F20 F29) F20 Schizofrenie
7 Přílohy Příloha A Tabulka 1 Schizofrenie, schizofrenní poruchy a poruchy s bludy (F20 F29) F20 Schizofrenie F21 Schizotypální porucha F22 Poruchy s trvalými bludy F23 Akutní a přechodné psychotické poruchy
VíceNové rozdělení kompetencí pracovníků v multidisciplinárním týmu
Nové rozdělení kompetencí pracovníků v multidisciplinárním týmu Kulatý stůl k reformě péče o duševní zdraví v České Republice Clam-Gallasův palác, 11. dubna 2017 Dita Protopopová Registrační číslo projektu:
VíceEFEKTIVITA SEBEZKUŠENOSTNÍHO VÝCVIKU VE SKÁLOVĚ INSTITUTU
EFEKTIVITA SEBEZKUŠENOSTNÍHO VÝCVIKU VE SKÁLOVĚ INSTITUTU Jitka Švíglerová, Magdalena Frouzová, Kristina Najbrtová, Hana Krupníková, Michaela Štáfková, Markéta Fialová, Markéta Švejdová, Iva Červená SEBEZKUŠENOSTNÍ
VíceZačlenění rehabilitace kognitivních funkcí v intenzivní péči
Začlenění rehabilitace kognitivních funkcí v intenzivní péči Autor : nrtm.lenka Válková, rtm.regina Kouřilová, Dis., kap.mudr.rudolf Beňo KOGNITIVNÍ FUNKCE Myšlenkové procesy, které nám umožňují rozpoznávat,
VícePsychoterapeutické směry. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková
Psychoterapeutické směry MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 16 Název materiálu: Psychoterapeutické
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova
VícePARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA. MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha
PARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha Parkinsonova nemoc = primárně neurologické onemocnění doprovodné psychiatrické příznaky deprese psychiatrické
VíceKomunitní péče. Boleslavský deník. MUDr. Jan Stuchlík
Komunitní péče o duševně nemocné Boleslavský deník Komunitní péče o duševní zdraví je model, který od 60. let 20. století nahrazuje tradiční institucionální. p Příčinou tohoto procesu je změna ve vnímání
VíceRozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu
Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Cílové skupiny: Sociální pracovníci Popis kurzů 1. Standard č. 5 Individuální plánování Cílem kurzu je rozšířit odborné znalosti a dovednosti
VícePROCESY UČENÍ. Hana Schenková, Alena Jabůrková 2018
PROCESY UČENÍ Hana Schenková, Alena Jabůrková 2018 Obsah Výukové strategie podporující učení dětí v MŠ Prožitkové učení Spontánní a záměrné učení Konstruktivismus a učení dětí Třífázový model učení, EUR
VíceJIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:
VíceReforma psychiatrie a Jihočeský kraj. MUDr. Jan Tuček, Ph.D. Nemocnice České Budějovice
Reforma psychiatrie a Jihočeský kraj MUDr. Jan Tuček, Ph.D. Nemocnice České Budějovice preambule Záměrem celé Strategie reformy psychiatrické péče je naplňovat lidská práva duševně nemocných v nejširším
VícePéče o klienty s duální diagnózou v programu Následné péče CHRPA, Magdaléna, o.p.s.
Péče o klienty s duální diagnózou v programu Následné péče CHRPA, Magdaléna, o.p.s. Markéta Dolejší, Petr Buchta Magdaléna, o.p.s. AT konference, Seč, 7.6.2017 Co je naším cílem? Zařazení do běžného života
VícePhDr. Jindřich Kadlec CENY KURZŮ: Jednotlivé kurzy jsou poskytovány za úplatu. Cena vzdělávacích akcí je stanovena v závislosti na počtu hodin.
Vážené kolegyně, Vážení kolegové, Česká asociace pečovatelské služby připravuje pro rok 2011 řadu zajímavých vzdělávacích akcí. Věříme, že Vás nabídka osloví a absolvování jednotlivých kurzů pomůže Vám
VíceSeminář o duševním zdraví pro střední zdravotnické školy 2015
Seminář o duševním zdraví pro střední zdravotnické školy 2015 Kvíz.aneb vše, co jste si přáli vědět, ale báli jste se zeptat? Interaktivní hra Jen tak pro představu Jak je člověku v akutní fázi onemocnění
VíceDílčí část 1 Rozvojové aktivity pro pracovníky v sociálních službách
Příloha č. 1 SPECIFIKACE VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB Níže uvedené obsahy jednotlivých kurzů jsou pouze orientační, zadavatel umožňuje cíle kurzu naplnit i jiným obdobným obsahem kurzů dle akreditace uchazečů.
VíceCZ.1.07/1.5.00/
Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
VíceKONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním dubna 2016
KONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním 12. 13. dubna 2016 Konference Aktuální trendy v péči o duševně nemocné, NF-CZ11-BFB-1-053-2016 Podpořeno grantem z Norska. Supported by grant
VícePříloha 1 Podrobná specifikace předmětu plnění veřejné zakázky. Vzdělávání zaměstnanců Charita Valašské Meziříčí ke zkvalitnění poskytovaných služeb
Příloha 1 Podrobná specifikace předmětu plnění veřejné zakázky Vzdělávání zaměstnanců Charita Valašské Meziříčí ke zkvalitnění poskytovaných služeb Zadavatel v Zadávací dokumentaci k veřejné zakázce Vzdělávání
VíceZahradní terapie jako součást ergoterapie
Zahradní terapie jako součást ergoterapie zahradní terapie ergoterapie - psychiatrie Zakladatelé: - Philippe Pinel, Benjamin Rush 18 stol. morální léčba a zaměstnávání - Friends hospital ve Filadelfii
VíceProces identifikace (cost- ) efektivních intervencí. Zuzana Hrivíková, Alexandr Kasal
Proces identifikace (cost- ) efektivních intervencí Zuzana Hrivíková, Alexandr Kasal Cíl Vytvořit a doporučit list (balíček) cost-efektivních intervencí pro každé onemocnění z SMI, CMD, dětské a geriatrické
VícePřehled základních psychoterapeutických směrů a postupů MUDr. Michal Kryl
Přehled základních psychoterapeutických směrů a postupů MUDr. Michal Kryl Psychiatrická léčebna Šternberk Od historie k současnosti Sigmund FREUD 1900 Carl R.ROGERS 1942 Josef WOLPE a Hans EYSENCK 1958
VíceSociálně rehabilitační centrum
Sociálně rehabilitační centrum založeno 1998 pro potřeby zdravotně hendikepovaných, především duševně nemocných lidí, právní forma- občanské sdružení úzká vazba na psychiatrické a psychologické ambulance
VíceNorské fondy Program CZ 11 Iniciativy v oblasti veřejného zdraví
Norské fondy 2009-2014 - Program CZ 11 Iniciativy v oblasti veřejného zdraví (podkladové materiály) Zpracovatel: Ministerstvo financí (zprostředkovatel Programu), Ministerstvo zdravotnictví (partner Programu)
Vícenabídka platná k
nabídka platná k 1. 8. 2019 tel.: 558 339 016, email: info@edlit.cz www.edlit.cz akreditované pracoviště MŠMT ČR akreditovaná instituce MPSV ČR akreditovaná instituce MV ČR akreditované zařízení MZ ČR
VíceCASE MANAGEMENT ZVYŠOVÁNÍ ODBORNÝCH KOMPETENCÍ AKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ
ZVYŠOVÁNÍ ODBORNÝCH KOMPETENCÍ AKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ CASE MANAGEMENT Ivana Kaniová Katedra sociální práce FSS OU OTÁZKA NA ÚVOD Co potřebuje
VíceObjevujeme Nový svět pro uživatele psychiatrické péče
Objevujeme Nový svět pro uživatele psychiatrické péče Reforma psychiatrické péče pohledem uživatelů (klientů zákazníků) O nás s námi Jan Jaroš Výkonný ředitel Občanské sdružení KOLUMBUS Zapojení uživatelů
VícePOPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY
Poskytovatel: Roska Praha Ohnivcova 16/1334 147 00 Praha 4 POPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY Druh sociální služby (dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách): sociální rehabilitace Cílová
VíceMODEL KOMUNITNÍ PÉČE O CHRONICKY DUŠEVNĚ NEMOCNÉ V JESENICKÉM REGIONU. 33. KONFERENCE SOCIÁLNÍ PSYCHIATRIE 20. 22. listopad 2014 Přerov
MODEL KOMUNITNÍ PÉČE O CHRONICKY DUŠEVNĚ NEMOCNÉ V JESENICKÉM REGIONU 33. KONFERENCE SOCIÁLNÍ PSYCHIATRIE 20. 22. listopad 2014 Přerov CHARAKTERISTIKA ORGANIZACE Zahrada 2000 vznikla v roce 1998 jako sociálně
VíceJe potřeba změnit strukturu péče od duševně nemocné? O.Pěč
Je potřeba změnit strukturu péče od duševně nemocné? O.Pěč Tři období v nedávné historii služeb duševního zdraví (Thornicroft) 1880 1950: Rozvoj azylu Budování azylů separovaných od běžné komunity 1950
VícePERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY. Obecná charakteristika: Diagnostická vodítka. - neschopnost navazovat soc. vztahy (zejména emocionálního charakteru)
Otázka: Psychotické a pervazivně vývojové poruchy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Sanguares PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY Podstatou je závažné a komplexní poškození psychiky jedince. Dětský
VíceKompozice hudby. Cíle ve skupině Sdílení pocitů, myšlenek a zkušeností Kooperativní učení
Kompozice a poslech Kompozice hudby Obecné cíle Rozvoj dovednosti kreativně řešit problémy Rozvoj schopnosti zaznamenat vnitřní prožitky Vyjádření pocitů Integrovat části do celku Cíle ve skupině Sdílení
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová TÝM ZÁSADY TÝMOVÉ PRÁCE PROFESIONÁLNÍ CHOVÁNÍ TÝM malá skupina lidí, kteří
VíceTerapie dospělých osob s AS a VFA Poradenství pro blízké osoby dětí s AS a VFA
Terapie dospělých osob s AS a VFA Poradenství pro blízké osoby dětí s AS a VFA Roman Pešek Asociace pomáhající lidem s autismem, APLA Praha, Střední Čechy Terapeutické a sociálně rehabilitační středisko
VíceMentoring nebo jen hodnocení? aneb co, jak, kdo a proč
Mentoring nebo jen hodnocení? aneb co, jak, kdo a proč Saša Dobrovolná, 11. června 2014 Dobrý večer O čem to dnes bude? TÉMA mentoring ve vzdělávání CO? - informovat o mentoringu JAK? - seznámit, jakým
VíceSlužby pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji - rok první
Služby pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji rok první Ing. Stanislava Správková, Jaroslav Hodboď, Zuzana Habrichová Dis., Milan Kubík Dis. Kdo se podílel na vzniku služeb o.s. Fokus Mladá
VícePROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY?
PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY? aneb téma pro Reformu psychiatrické péče Marek Páv AGENDA Strana 2 Něco málo o psychiatrii a psychiatrické nemocnici v Bohnicích Lidé s autismem
VíceVzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:
4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika
Více4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova
4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu
VíceZápis z 5. diskusního fóra skupiny č. 3 Sociálně terapeutické dílny, Centra denních služeb, Služby následné péče
Diskusní fórum pracovní skupiny č. 3 v rámci projektu Efektivní naplňování střednědobého plánu v podmínkách MSK, reg. č. CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_007/0000969 Zápis z 5. diskusního fóra skupiny č. 3 Sociálně
VícePorucha na duchu nebo životní dilema? Psychosomatický přístup v ambulantní psychiatrické praxi. David Skorunka
Porucha na duchu nebo životní dilema? Psychosomatický přístup v ambulantní psychiatrické praxi David Skorunka skor@lfhk.cuni.cz Základní teze č.1. Bio-psycho-sociální model a tedy i tzv. psychosomatickou
VíceSeminář ze společenských věd dvouletý volitelný předmět pro 3. ročník (2h. 3.r.+3h. 4.r.)
Seminář ze společenských věd dvouletý volitelný předmět pro 3. ročník (2h. 3.r.+3h. 4.r.) Seminář ze společenských věd navazuje na předmět ZSV a je určen zejména žákům, kteří se chtějí v budoucnu věnovat
Více