VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O. Veronika Cenedese

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O. Veronika Cenedese Analýza předpokladů území pro rozvoj cestovního ruchu ve vybrané lokalitě Bakalářská práce 2016

2 Analýza předpokladů území pro rozvoj cestovního ruchu ve vybrané lokalitě Bakalářská práce Veronika Cenedese Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. katedra cestovního ruchu Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí bakalářské práce: Ing. Pavel Attl, Ph.D. Datum odevzdání bakalářské práce: @post.vsh.cz Praha 2016

3 Bachelor s Dissertation Analysis of Territory Assumptions for Tourism Development in the Selected Area Veronika Cenedese The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Tourism Industry Major: Destination Management in the Tourism Industry Thesis Advisor: Ing. Pavel Attl, Ph.D. Date of Submission: @post.vsh.cz Prague 2016

4 Čestné prohlášení P r o h l a š u j i, že jsem bakalářskou práci na téma Analýza předpokladů území pro rozvoj cestovního ruchu ve vybrané lokalitě zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o. V Praze dne Veronika Cenedese

5 Ráda bych poděkovala panu Ing. Pavlovi Attlovi, Ph.D. za vedení mé bakalářské práce, jeho ochotu při vzájemné spolupráci, cenné rady a informace, které mi byly oporou v průběhu celého zpracovávání bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat panu Romanovi Kotilínkovi, starostovi města Kraslice, za jeho spolupráci, zájem, ochotu, trpělivost a množství poskytnutých informací, bez kterých bych se v mé bakalářské práci neobešla.

6 Abstrakt CENEDESE, Veronika. Analýza předpokladů území pro rozvoj cestovního ruchu ve vybrané lokalitě *Bakalářská práce+ Vysoká škola hotelová. Praha Počet stran 82. Cílem práce je analyzovat předpoklady území pro rozvoj cestovního ruchu v oblasti Kraslicko. Ve své práci uvádím konkrétní předpoklady cestovního ruchu v této oblasti. V současné době nejsou některé předpoklady cestovního ruchu dostatečně využity, a já, na základě jejich významu pro cestovní ruch, doporučuji jejich lepší využití. Práce si dále klade za cíl, pomocí dotazníkového šetření, zjistit povědomí o destinaci Kraslicko a zájem o ni. Na základě výsledků dotazníkového šetření doporučuji konkrétní kroky, které by mělo město Kraslice a jeho okolí uskutečnit, za účelem větší informovanosti o této lokalitě. V závěru práce navrhuji několik možností pro lepší využití předpokladů cestovního ruchu. Zvolený cíl bakalářské práce se mi podařilo naplnit. Doporučení, která jsou uvedena v návrhové části této práce, jsou návodem, jak zvýšit turistický zájem o destinaci Kraslicko. Klíčová slova: analýza, cestovní ruch, dotazníkové šetření, Kraslicko, předpoklady cestovního ruchu, využití

7 Abstract CENEDESE, Veronika. Analysis of Territory Assumptions for Tourism Development in the Selected Area *Bachelor s dissertation+ The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Prague Number of pages 82. The aim of the thesis is to analyze prerequisites of the region for further development of the travel and tourism industry in the region of Kraslice. In my work I state tangible preconditions for the travel and tourism industry in this region. Currrently not all the prerequisites are sufficiently applied, and I, on the basis of their significance, recommend how to implement them in a better way. The thesis stipulates its further aim (in a form of the survey) - to find out how much the public are aware of the region and how much they are interested in it. On the basis of the survey results I recommend particular steps that the town of Kraslice should take with the aim of better information knowledge about this destination. In the conclusion part I suggest several stages for a better utility of the preconditons within the travel and tourism industry. A set up aim of my bachelor s thesis has been implemented. The recommendations stated in the proposal part of the work are directed at the increase of tourism interest in the destination of Kraslice. Keywords: analysis, Kraslicko, prerequisites for the tourism, questionnaire survey, tourism, utilization

8 Obsah Seznam tabulek, ilustrací a grafů Seznam zkratek Úvod Teoreticko-metodologická část Cestovní ruch Typologie cestovního ruchu Systém cestovní ruch Předpoklady cestovního ruchu Funkčně-chorologické hodnocení předpokladů CR Lokalizační předpoklady cestovního ruchu Realizační předpoklady cestovního ruchu Selektivní předpoklady cestovního ruchu Destinace turismu Marketingová komunikace Analytická část SO ORP Kraslice Historie Kraslicka Předpoklady cestovního ruchu na Kraslicku Lokalizační předpoklady Realizační předpoklady Selektivní předpoklady Vlastní výzkum v rámci selektivních předpokladů Shrnutí dotazníkového šetření Marketingová komunikace Amati - Denak Návrhová část Závěr Literatura Přílohy... 76

9 Seznam tabulek, ilustrací a grafů Schéma 1 Systém cestovního ruchu Schéma 2 Schéma funkčně-chronologického členění předpokladů cestovního ruchu Tabulka 1 Tabulka vhodnosti reliéfu pro rekreační aktivity Tabulka 2 Výměry rekreačních ploch a ostatních ploch Tabulka 3 Nemovité památky Tabulka 4 Kapacity hromadných ubytovacích zařízení SO ORP Kraslice Tabulka 5 Hosté a přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních Tabulka 6 Vybrané ukazatele SO ORP Kraslicko Graf 1 Potenciál rekreační plochy ORP Kraslice Graf 2 Nezaměstnanost v jednotlivých krajích Graf 3 Pohlaví respondentů Graf 4 Věk respondentů Graf 5 V jakém kraji bydlí respondent Graf 6 Kolik respondentů zná Kraslicko Graf 7 Co si respondenti představují pod pojmem Kraslicko Graf 8 Kolik respondentů shledává Kraslicko atraktivním k trávení dovolené Graf 9 Kolik respondentů Kraslicko navštívilo Graf 10 Jaké služby respondenti využilli Graf 11 Jak respondenti hodnotili kvalitu služeb Graf 12 Hlavní náplň pobytu Graf 13 Kolik respondentů využilo služeb Infocentra Graf 14 Hodnocení kvality poskytovaných služeb Graf 15 Které služby v oblasti chyběly Graf 16 Jak se respondenti o destinaci dozvěděli Graf 17 Celkový dojem z destinace Kraslicko Graf 18 Zhodnocení propagace regionu... 58

10 Seznam zkratek CR cestovní ruch ČR Česká republika ČÚZK Český úřad zeměměřický a katastrální MMR Ministerstvo pro místní rozvoj ORP obec s rozšířenou působností OSN Organizace spojených národů SO správní obvod TIC turistické informační centrum UNESCO United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization, Organizace UNWTO United Nations World Travel Organisation (Světová organizace cestovního ruchu) ÚHDP úhrnné hodnoty druhů pozemků WTO World Travel Organisation (Světová organizace cestovního ruchu) OSN pro výchovu, vědu a kulturu ZUŠ základní umělecká škola a.s. akciová společnost apod. a podobně č. - číslo např. například tzn. to znamená

11 Úvod Cestovní ruch je a bude součástí života lidské populace a je bezesporu jedním z klíčových odvětví ekonomiky. Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila téma "Analýza předpokladů území pro rozvoj cestovního ruchu ve vybrané lokalitě", jelikož předpoklady rozvoje cestovního ruchu v destinacích poukazují na jejich potenciál. Vybrala jsem si lokalitu Kraslicko, nacházející se v okrese Sokolov v Karlovarském kraji. Krušné hory byly v minulosti synonymem zničené krajiny a v mysli mnoha lidí dosud přežívá tento dnes již mylný názor. V 80. letech, v důsledku přírodní katastrofy, zde došlo k hromadnému odumírání smrkových porostů. Avšak hory se vzpamatovaly a opět se zazelenaly novou generací jejich nástupců. Rozvoji cestovního ruchu Kraslicka napomáhá také poloha na úpatí Krušných hor v těsné blízkosti hranic s Německem a partnerského města Klingenthal. Přesto je to opomíjené území, které stojí stále stranou turistického zájmu a analyzování této oblasti by mohlo pomoci zvětšit zájem o její návštěvnost. Cestování v budoucnu také výrazně ovlivní strach z terorismu a bezpečnostní situace ve světě a lidé z České republiky budou dávat přednost bezpečným evropským zemím nebo tuzemsku. Hlavním cílem mé bakalářské práce je analyzovat předpoklady cestovního ruchu a zjistit jejich význam pro rozvoj cestovního ruchu na Kraslicku. Budu se podrobněji zabývat vybranými předpoklady a analyzovat jejich vlastnosti, původ, zajímavost a kde se na Kraslicku nacházejí. Dalším dílčím cílem mé bakalářské práce je na základě dotazníkového šetření zhodnotit, jaké je povědomí o této oblasti a jaký je o ni zájem z hlediska turismu. V práci vycházím ze dvou hypotéz. První hypotéza je, že Kraslicko nabízí nadstandardní předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Druhá hypotéza zní, že lidé v České republice tuto destinaci neznají a nejeví o ni zájem. V zájmu naplnění cílů bakalářské práce je práce rozdělena do tří částí - teoretické, analytické a návrhové. V teoretické části se zabývám především pojmy předpoklady cestovního ruchu a funkčně chorologickým členěním předpokladů cestovního ruchu, a to hlavně podle Petera Mariota. Dále definuji pojmy cestovní ruch, typologie cestovního ruchu, destinace turismu 10

12 a marketingová komunikace. Dle schématu cestovního ruchu popisuji prostředí a prvky systému cestovního ruchu. Analytickou část začínám obecným popisem správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) Kraslice a historií některých důležitých měst a obcí Kraslicka. Dále analyzuji, tzn., že provádím rozbor, lokalizačních, selektivních a realizačních předpokladů cestovního ruchu oblasti Kraslicko a to především terénním průzkumem. Podrobněji se věnuji lokalizačním a realizačním předpokladům, jelikož tyto předpoklady nejvíce ovlivňují rozvoj cestovního ruchu. Na základě této analýzy hodnotím, zda má oblast nadstandardní předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. V rámci selektivních předpokladů cestovního ruchu provádím také průzkum pomocí dotazníkového šetření a prioritně zkoumám, jak je potenciální účastník cestovního ruchu informován o oblasti Kraslicko a jaký jeví zájem o tuto oblast. Dotazník je vyplňován osobně, nebo elektronickou cestou náhodně oslovenými respondenty různých věkových kategorií a z různých krajů České republiky v období prosinec březen Počet respondentů je 108 a výsledky průzkumu jsou zaneseny do grafů. V závěru analytické části práce popisuji, jak Kraslicko marketingově komunikuje se svým okolím a zaměřuji se rovněž na firmu Amati-Denak a její historickou hodnotu, spojenou s výrobou hudebních nástrojů. Ke sběru primárních dat využívám také metodu dotazování. Používám techniku elektronického a telefonického dotazování. V návrhové části hodnotím analýzu předpokladů cestovního ruchu v oblasti Kraslicko a provedený dotazníkový průzkum. Obsahem návrhové části jsou především doporučení vedoucí ke zvýšení turistického zájmu o destinaci Kraslicko včetně několika návrhů. V závěru práce hodnotím naplnění cíle bakalářské práce, a zda jsou mnou stanovené hypotézy pravdivé nebo ne. V přílohách přikládám mapu Kraslicka a dotazník ve formátu, v jakém jsem ho předkládala svým respondentům. Hlavními zdroji, ze kterých budu čerpat, jsou kniha Geografia cestovného ruchu od Petera Mariota, kniha Management destinace cestovního ruchu od Karla Nejdla, internetové stránky Českého statistického úřadu a Národního památkového ústavu a internetové stránky města Kraslice. 11

13 1. Teoreticko-metodologická část 1.1 Cestovní ruch Tuto práci bych ráda začala větou filozofa a teologa Augustina z Hippa ( ): Svět je jako kniha a kdo necestuje, čte pouze jednu stránku. (Holloway, 2009, s. 5) Cestovní ruch bývá definován vícero způsoby, ale žádný z nich není zcela vyčerpávající. Autoři ve svých definicích zdůrazňují různé stránky tohoto složitého jevu, mnohdy v závislosti na tom, z hlediska které vědní disciplíny je cestovní ruch zkoumán a definován. Co možná nejpřesnější definice je důležitá proto, aby bylo možno cestovní ruch sledovat, vyhodnocovat, plánovat a řídit. Za počátek vědeckého zkoumání cestovního ruchu je možno podle dostupné literatury považovat začátek 20. století. V meziválečném období vznikla řada teoretických prací a vytvořilo se několik názorových skupin pojetí cestovního ruchu. První skupina, jejímž zakladatelem byl Simmel (1923), chápala cestovní ruch jako vztahovou kategorii a zakládala své pojetí na vzájemných vztazích návštěvníků místa a místního obyvatelstva. Vztahový princip se transformoval do sociologického pojetí reprezentovaného Glücksmannem, který definuje cestovní ruch jak sumu vztahů mezi lidmi, kteří se nacházejí přechodně v nějakém místě a mezi jeho obyvateli. Přibližně ve stejné době se zformovala skupina teoretiků zdůrazňujících spotřební pojetí. Morgenroth (1929) ve své definici vyjadřuje spotřebitelskou podstatu: Cestovní ruch v nejužším smyslu je pohyb osob, které se dočasně vzdalují z místa svého trvalého pobytu, aby pobývali jinde za účelem uspokojení svých životních či kulturních potřeb nebo osobních přání nejrůznějšího druhu jako spotřebitelé hospodářských či kulturních statků. (Nejdl, 2011, s ) Zaujala mne ekonomicky laděná definice cestovního ruchu od F. W. Ogilvieho (1933), kterou ve svém díle Cestovní ruch - podnikatelské principy a příležitosti v praxi (2011, s. 17) přímo zmiňují K. Ryglová, M. Burian a I. Vančurová. F. W. Ogilvie chápe cestovní ruch jako ekonomický jev spojený se spotřebou hmotných a nehmotných statků, hrazených z prostředků získaných v místě trvalého bydliště. Tato definice 12

14 považuje cestovní ruch za součást spotřeby obyvatelstva doprovázenou přesunem kupních fondů do míst cestovního ruchu. Cestovní ruch by měl být chápán jako průmysl poskytující veškeré služby spojené s cestováním a turistikou, jež lze rozdělit do jednotlivých sektorů: sektor ubytovací služby poskytovatelé ubytovacích služeb, od hotelových řetězců až po soukromé malé penziony apod. sektor atrakce patří sem například národní parky, kulturní či historická místa a zajímavosti, tematické parky, botanické zahrady, sportovní centra apod. sektor doprava letecká, lodní, železniční, automobilová a autobusová doprava, půjčovny a zprostředkovatelé půjčování vozidel sektor zprostředkovatelé touroperátoři, cestovní kanceláře, agentury, sezonní zprostředkovatelé či agenti, organizátoři konferencí, incentivní domy, rezervační systémy a další. sektor organizace zahrnuje národní turistické centrály, regionální centra, turistické asociace apod. (Ryglová, Burian, Vančurová, 2011, s. 17) Dílo Hunzikera a Krapfa (1942) znamenalo zásadní zlom v teorii cestovního ruchu. Byla v něm uvedena nová definice cestovního ruchu: Cestovní ruch je souhrn vztahů a jevů, které vznikají na základě cesty a pobytu místně cizích osob, pokud se pobytem nesleduje usídlení a není s ním spojená žádná výdělečná činnost. Světová organizace cestovního ruchu (WTO), předchůdce dnešní UNWTO na konferenci v Ottawě v roce 1991 přijala toto doporučení oficiální definice WTO: Cestovní ruch je činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa mimo její obvyklé prostředí, a to na dobu kratší než je stanovena, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. (Nejdl, 2011, s ) Můžeme říct, že k základním znakům cestovního ruchu patří: Cestování a dočasný pobyt osob mimo místa jejich trvalého bydliště, za účelem uspokojování specifických potřeb, obyčejně ve volném čase a služebních cest v pracovním čase a tím získání efektu (užitku) jako cíle cestovního ruchu. Z ekonomického hlediska jde v cestovním ruchu o formu spotřeby, pro kterou je charakteristické: 13

15 že se jí uspokojují specifické potřeby, například potřeba odpočinku, poznávání, kulturního a sportovního vyžití, zdraví, společenské komunikace, rozptýlení, zábavy apod. uspokojování potřeb předchází cestování a pobyt mimo místo trvalého bydliště jde o účelné využívání volného času s výjimkou pracovních cest, které se konají v pracovní době návštěvník zákazník v době cestování a pobytu v navštíveném místě vystupuje jen jako spotřebitel statků a služeb cestovního ruchu a získává užitkový efekt (komplexní zážitek) organizátoři, poskytovatelé statků a služeb (soukromý a veřejný sektor) jejich realizací v cestovním ruchu získávají hodnotový efekt. (Gúčik, 2010, s ) 1.2 Typologie cestovního ruchu Odborná literatura nejčastěji rozlišuje formy a druhy cestovního ruchu. Pokud rozlišujeme formy cestovního ruchu, uplatňujeme motivační hledisko, hledání motivů pro účast na cestovním ruchu. V případě rozlišování druhů cestovního ruchu uplatňujeme hledisko způsobu realizace v závislosti na konkrétních podmínkách. V praxi se obě hlediska prolínají a jejich uplatňování je často subjektivní. To, co jedna skupina autorů posuzuje jako formu, druhá hodnotí jako druh anebo naopak. Proto je v současné době upuštěno od členění cestovního ruchu na formy a druhy a uplatňuje se pojem typ cestovního ruchu, jako vyjádření jeho jevové formy. Toto umožňuje blíže charakterizovat účastníka cestovního ruchu z hlediska jeho motivace k účasti, charakterizovat způsob realizace cestovního ruchu i účinky, které cestovní ruch pro společnost i jednotlivce přináší. Typy cestovního ruchu podle motivace k účasti na turismu jsou rekreační cestovní ruch, kulturně-poznávací cestovní ruch, zdravotně orientovaný cestovní ruch, cestovní ruch se společenskými motivy, sportovně orientovaný cestovní ruch, dobrodružný turismus, lovecký a rybolovný turismus, cestovní ruch s profesní motivací a specificky orientovaný cestovní ruch. Další možnost, jak dělit cestovní ruch, je podle místa realizace, délky pobytu, věku účastníků, počtu účastníků, charakteru místa pobytu, ročního období, způsobu zabezpečení cesty, způsobu financování, vztahu k platební bilanci státu a vlivu na životní prostředí. Podle 14

16 UNWTO je cestovní ruch členěn na volný čas, rekreaci, dovolenou, návštěvu známých a příbuzných, obchod a profesionální zájmy, zdravotní turismus, náboženský a poutní cestovní ruch a ostatní formy cestovního ruchu. (Attl, Nejdl, 2004, s ) 1.3 Systém cestovní ruch Systém cestovní ruch se skládá ze dvou subsystémů: subjekt a objekt. Subjektem je účastník cestovního ruchu. Objekt má tři podsystémy: cílové místo, podniky a instituce cestovního ruchu. Oba subsystémy mohou existovat relativně samostatně, jelikož každý z nich má svou vlastní podstatu. Avšak naproti tomu systém cestovní ruch je souhrnem podstat obou systémů a ke své existenci potřebuje oba subsystémy. (Attl, Nejdl, 2004, s ) V následujícím obrázku je uvedeno schéma systému cestovního ruchu (CR). Dále popisuji nadřazené a rovnocenné systémy a jejich prostředí. Schéma 1 Systém cestovního ruchu Ekonomické prostředí Informační prostředí Sociální prostředí Kulturněhistorické prostředí Systém CR Prvky systému - účastník CR - cílové místo CR - podniky CR - institucionální aparát se vztahem k CR Péče o zdraví Technologické prostředí Politické prostředí Ekologické prostředí Zdroj: Attl, Nejdl, 2004, s. 29 vlastní zpracování 15

17 Nadřazené systémy Funkce ekonomického prostředí spočívá v účasti na tvorbě a užití hodnot, vztahu ke státnímu rozpočtu, vztahu k platební bilanci státu, vytváření podnikatelských a pracovních příležitostí a podpoře regionálního rozvoje. Sociální prostředí podporuje specifické sociální skupiny, jako jsou například rodiny s dětmi a studenti. Garantuje pro všechny pracovně aktivní občany zákonné odměny za odvedenou práci a volný čas. Po skončení jejich hlavní pracovní činnosti je zajišťuje penzijním systémem a podílí se na prevenci a ochraně jejich zdraví systémem zdravotního pojištění. Technologické prostředí a technologický pokrok ovlivňují zejména dopravu, reagují na požadavky turismu, na její hromadnost, bezpečnost, rychlost, kulturu, kvalitu a mobilitu. Ubytovací a stravovací služby jsou přímo odvislé od technologického pokroku. Jde především o výstavbu nových kapacit, strojového a technologického vybavení, internetové připojení a bezpečnost zákazníků. Informační prostředí je v dnešní době převážně internet, fenomén 21. století. Významnou součástí předpokladů cestovního ruchu je politické prostředí, jehož praktickou stránkou je uspořádání společnosti, systém vztahů mezi lidmi v této společnosti, včetně systému jejího řízení. Ekologické prostředí a cestovní ruch na sebe navzájem trvale působí, současně a souběžně, většinou však v opačném směru, pozitivně a negativně. V roce 1971 zveřejnila WTO definici udržitelného turismu: Uspokojuje potřeby současných turistů a hostitelských regionů a současně ochraňuje a rozšiřuje možnosti pro budoucno. (Attl, Nejdl, 2004, s ) Rovnocenné systémy Kulturně historické prostředí je tvořeno památkovými a historickými objekty a historickou architekturou obecně, kulturními a společenskými akcemi souvisejícími s historií, hudební akce, divadelní akce, festivaly, přehlídky, umělecké sbírky nebo kulturní památníky. Prostředí péče o zdraví člověka, které dále posiluje, je spjato s obnovou duševních a fyzických sil člověka. Specifickou formou péče o zdraví je lázeňský cestovní ruch. (Attl, Nejdl, 2004, s ) 16

18 1.4 Předpoklady cestovního ruchu Předpoklady (podmínky či faktory), které ovlivňují existenci a rozvoj cestovního ruchu, jejich obecné zákonitosti i uplatnění, jsou jednou z hlavních otázek, kterými se zabývá geografie cestovního ruchu. Podmínky pro cestovní ruch se obvykle dělí na předpoklady lokalizační, selektivní a realizační. Umístění (lokalizaci) aktivit cestovního ruchu do určité oblasti či lokality umožňují lokalizační předpoklady. Pro existenci těchto předpokladů má rozhodující úlohu geografická poloha konkrétní oblasti či střediska a jejich předcházející historický vývoj, v němž se většinou velmi výrazně odráží také kvalita geografické polohy. Místo, kde se cestovní ruch může rozvíjet, určují příznivé hodnoty lokalizačních předpokladů. Tyto předpoklady se dělí na převážně přírodní a převážně kulturní. S rozmanitostí přírodního prostředí na Zemi přímo souvisejí přírodní předpoklady, které jsou výsledkem dlouhodobého vzájemného působení různých přírodních činitelů, kterým patří zejména tvářnost zemského povrchu (reliéf), nadmořská výška, poloha v rámci světadílu, poloha v určitém podnebném pásu, výskyt povrchových i podzemních vod, zastoupení rostlinstva a živočišstva. V místech, kde se současně vyskytují příznivé hodnoty více než jednoho z přírodních činitelů, vznikly nejvýznamnější oblasti cestovního ruchu. Přitažlivost pro využití v cestovním ruchu významně ovlivňuje povrch území. Území s větší členitostí, se značnými výškovými rozdíly, s širokými výhledy, mají zpravidla nejlepší předpoklady. Pískovcová, nebo slepencová skalní města, sopečné jevy i doznívající sopečná činnost (činné i nečinné sopky, gejzíry, mofety, solfatáry apod.) mají ty nejlepší předpoklady. Celkový charakter denního, sezonního nebo ročního průběhu počasí ovlivňuje podnebí (klima). Klimatické předpoklady konkrétní oblasti nebo střediska jsou dány především polohou v některém z podnebných (klimatických) pásů. Významným předpokladem cestovního ruchu jsou také povrchové a podzemní vody. Povrchové vody umožňují zejména koupání a různé vodní sporty. Podzemní vody mají významnou úlohu v cestovním ruchu zvláště tam, kde se dostávají na zemský povrch v podobě minerálních nebo teplých (termálních) pramenů a jsou základem pro vznik lázní. Na některých místech vytvářejí v podobě gejzírů výrazné turistické atraktivity (USA, Island, Nový Zéland). Cestovní ruch rovněž 17

19 ovlivňuje rostlinstvo. Rozmanitá vegetace, která souvisí s umístěním v podnebném pásu, doplňuje tvářnost krajiny, přitahuje turisty zvláštní atmosférou, ať už jde o tropické lesy, lesy mírného pásu nebo o polopouštní kaktusové porosty. Rozmanitost živočišstva, hlavně přítomnost velkých savců a ryb, ovlivňuje přitažlivost území pro turisty. V dřívějších dobách se lidé bavili vybíjením zvířat, v dnešní době se jedná zejména o pozorování a fotografování zvířat. Z výsledků tvořivé činnosti člověka vyplývají kulturní předpoklady (kulturněhistorické). Ty souvisejí s historickým vývojem území. Lidé se zajímají o architektonické památky, archeologické lokality, muzea a galerie, technické památky, významné parky a památky lidové architektury. Kromě přírodně zajímavých území patří mezi nejvýznamnější cíle cestovního ruchu města i jednotlivé kulturněhistorické lokality, které soustřeďují větší množství kulturních památek. (Holeček, Mariot, Střída, 2007, s ) Způsobilost společnosti dané oblasti či země podílet se na cestovním ruchu aktivně i pasivně, tzn. přijímat účastníky cestovního ruchu i stávat se jimi, vyjadřují selektivní předpoklady. Umožňují vybrat ty obyvatele nebo ty oblasti, kteří, nebo které mají nejlepší předpoklady pro účast na cestovním ruchu. Můžeme je členit různě, ale nejčastěji jsou členěny na předpoklady objektivní a subjektivní. Objektivní předpoklady zahrnují celý soubor faktorů, které ovlivňuji cestovní ruch v daném území. Jsou to zejména politická a bezpečnostní stabilita oblasti, ekonomická a životní úroveň obyvatelstva, stav životního prostředí apod. Subjektivní předpoklady ovlivňují rozhodování lidí o účasti na cestovním ruchu. Jejich účast závisí na rodinných poměrech, na příslušnosti k sociální a profesní skupině, ale také na četných psychologických faktorech. Významnou roli v rozhodování často hrají módnost návštěvy určitého střediska nebo oblasti, vliv reklamy a propagace cestovních kanceláří nebo středisek cestovního ruchu apod., ale také jazykové znalosti. Uskutečnit (realizovat) nároky účastníků cestovního ruchu v oblastech (střediscích) s příznivými lokalizačními podmínkami umožňují realizační předpoklady. (Holeček, Mariot, Střída, 2007, s ) Infrastruktura cestovního ruchu představuje souhrn organizačně-technických předpokladů pro uspokojování potřeb účastníků cestovního ruchu v dané destinaci 18

20 (doprava, komunikace, kanalizace, zásobování elektřinou, pitnou vodou, maloobchodní síť, směnárny, banky, kulturní, zábavní a sportovní zařízení atd.) Infrastrukturu cestovního ruchu můžeme rozdělit na základní (ubytovací a stravovací služby, doprava) a doplňkovou (doprovodnou). Tzv. suprastruktura cestovního ruchu (ubytovací, stravovací, dopravní a doplňkové služby), která je budována zejména pro návštěvníky, je jádrem infrastruktury cestovního ruchu. (Vystoupil, Šauer a kol., 2011, s. 78) 1.5 Funkčně-chorologické hodnocení předpokladů CR P. Mariot ve své definici cestovního ruchu uvádí, že za cestovní ruch pokládá společenskou aktivitu, která podmiňuje přemisťování obyvatelstva do částí krajinné sféry, charakterizovaných interakcemi krajinných prvků, schopných vyvolat dočasnou změnu místa pobytu. (Mariot, 1983, s. 14) Funkčně-chorologický přístup ke studiu předpokladů cestovního ruchu umožňuje provést dvě varianty delimitace krajiny. První variantou je funkční delimitace krajiny provedená na základě převahy jednotlivých forem cestovního ruchu. Výsledkem je vymezení funkčních struktur v rámci území, na kterých se vyskytuje cestovní ruch, přičemž východiskem pro jejich identifikaci jsou konkrétní údaje o realizovaném cestovním ruchu. Druhou variantu funkční delimitace krajiny prostřednictvím funkčněchorologického přístupu k hodnocení předpokladů cestovního ruchu představuje hodnocení krajiny, zaměřené na určení úlohy jejích teritoriálních struktur z hlediska širšího pohledu na cestovní ruch. Toto hodnocení charakterizuje úsilí identifikovat úlohu i té části území, kde se cestovní ruch nevyskytuje. To znamená, že lze zkoumat předpoklady jak části území s výskytem, tak i bez výskytu cestovního ruchu. Vzhledem k rozsahu těchto dvou možností funkčně-chorologického přístupu k analýzám cestovního ruchu můžeme členění rozdělit na dvě části - užší funkční pohled a širší funkční pohled na cestovní ruch. Širší funkční pohled na cestovní ruch může vést k zajímavým výsledkům, že jedna část předpokladů cestovního ruchu se váže na místa jeho lokalizace a druhá část vstupuje mimo tyto oblasti. Po provedení podrobnější analýzy jednotlivých komponentů komplexu předpokladů cestovního ruchu lze rozhodnout, do jaké skupiny různí činitelé cestovního ruchu patří. Východisko této analýzy tvoří komplex předpokladů cestovního ruchu odvozený z výsledků 19

21 geografických výzkumů cestovního ruchu. Tento komplex byl upraven tak, aby se vyloučilo tematické překrývání komponentů, které někdy zapříčiňuje zbytečnou duplicitu výzkumů. (Mariot, 1983, s. 87) Takto upravený komplex předpokladů cestovního ruchu zahrnuje přírodní předpoklady, kterými jsou reliéf, klima, vodstvo, rostlinstvo a živočišstvo, kulturněhistorické předpoklady - stavební památky, lidová kultura a další kulturně-historické předpoklady, společenské předpoklady, které jsou demografické, hospodářské, sociální, politické, komunikační a materiálně-technická základna cestovního ruchu. Výsledkem je, že komponenty tohoto komplexu předpokladů cestovního ruchu hrají při určování lokalizace, objemu, časového průběhu a struktury cestovního ruchu rozdílné úlohy. A z tohoto důvodu lze komponenty komplexu předpokladů cestovního ruchu rozdělit do tří základních skupin, které jsou uvedeny v následujícím schéma. (Mariot, 1983, s ) Schéma 2 Schéma funkčně-chorologického členění předpokladů cestovního ruchu PŘEDPOKLADY CESTOVNÍHO RUCHU Lokalizační předpoklady Selektivní předpoklady Realizační předpoklady Přírodní Urbanizační Demografick é Sociologické Komunikační Kulturněmunicipální Materiálnětechnická základna Reliéf Klima Vodstvo Kulturní památky Centrální instituce Hustota sídel Velikost sídel Zástavba sídel Hustota obyvatelstva Věková struktura obyvatelstva Struktura obyvatelstva podle pohlaví Ekonomická aktivita Sociální příslušnost Vlastnictví auta - objektu individuální rekreace Textura a struktura komunikační sítě Dostupnost území Ubytovací zařízení Stravovavcí a zábavní zařízení Dopravní zařízení Rostlinstvo Živočišstvo Bytový fond Vzdělání Průměrný příjem na člena domácnosti Jiné zařízení materiálnětechnické základny Počet a struktura členů domácnosti Zdroj: Mariot, 1983, s vlastní zpracování 20

22 1.5.1 Lokalizační předpoklady cestovního ruchu Výsledky provedených výzkumů v oblasti přírodních podmínek cestovního ruchu ukazují na obecnou shodu ve struktuře činitelů ovlivňujících přírodní potenciál území. Mariot (1971), Kopšo a kol. (1992) a další považují za základní přírodní předpoklady reliéf území, klimatické, biogeografické a hydrologické podmínky. Odlišný přístup k hodnocení přírodního potenciálu cestovního ruchu byl zvolen v Ústavu územního rozvoje (Bína a kol. 2002). Potenciál území pro cestovní ruch je zde hodnocen prostřednictvím jednotlivých forem funkčního využití území, jako je například pěší turistika, přírodní pozoruhodnosti, cykloturistika, apod. Tento postup však přísně nerozlišuje mezi lokalizačními a realizačními předpoklady cestovního ruchu. Přírodní atraktivitu území je možné hodnotit také prostřednictvím syntetizujících charakteristik a ukazatelů. Na základě hodnocení potenciálních rekreačních ploch může být modelován souhrnný přírodní potenciál cestovního ruchu. Metodika sestavení ukazatele potenciální rekreační plochy je velmi jednoduchá. Hodnota ukazatele vzniká součtem ploch rekreačně využitelných v katastrálních územích jednotlivých obcí České republiky (ČR), který je poté vydělen celkovou rozlohou obce (jeho hodnota se na území ČR pohybuje od 0,8 98,6 %). Tyto údaje jsou obsaženy v tzv. úhrnných hodnotách druhů pozemků (ÚHDP). Za rekreačně využitelné plochy z registru ÚHDP jsou považovány plochy luk a pastvin, lesní půdy, sadů, zahrad a dále vodní plochy. Pro názorovou prostorovou diferenciaci uvedeného ukazatele byla zvolena následující hodnotící stupnice: do 20,00 % potenciálních rekreačních ploch zemědělsky velmi intenzivně využívaná venkovská krajina, pro cestovní ruch a rekreaci jen velmi málo vhodné přírodní podmínky; 20,00 37,90 % potenciálních rekreačních ploch většinou zemědělsky využívaná venkovská krajina v nížinách a pahorkatinách, pro cestovní ruch a rekreaci málo vhodné přírodní podmínky; 38,00 56,90 % potenciálních rekreačních ploch venkovská krajina s průměrnými přírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci; 21

23 57,00 74,90 % potenciálních rekreačních ploch podhorská a vysočinná venkovská krajina s příznivými přírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci; 75,00 % a více potenciálních rekreačních ploch většinou horské oblasti s velmi příznivými přírodními podmínkami. (Vystoupil, Šauer a kol., 2011, s ) Reliéf a jeho různorodost určuje hlavní oblasti výskytu cestovního ruchu. Na rozšíření a kvalitu podmínek pro rozvoj cestovního ruchu mají vliv zejména nadmořská výška území, relativní výšková členitost reliéfu, střední úhel sklonu reliéfu, expozice reliéfu a výskyt kontrastních forem reliéfu. (Mariot, 1983, s ) Na základě analýz vytvořili E. Mazůr a V. Mazůrová podklady pro rozlišení reliéfu: roviny s relativní výškovou členitostí 0-30 m; pahorkatiny s relativní výškovou členitostí m; nižší vrchoviny s relativní výškovou členitostí m; vyšší vrchoviny s relativní výškovou členitostí m; nižší pohoří s relativní výškovou členitostí m; vyšší pohoří a velehory s relativní výškovou členitostí m. Všeobecně platí, že čím je relativní výšková členitost větší, tím je i atraktivnost reliéfu z hlediska cestovního ruchu větší. Nyní uvedu v tabulce nejvýznamnější rekreační aktivity, které je možno v různých úrovních reliéfu praktikovat. 22

24 Střední úhel skolnu ve stupních Tabulka 1 Tabulka vhodnosti reliéfu pro rekreační aktivity Relativní výšková členitost reliéfu (v m) nad až 6 a, b, c, e, f, g, h, i, j, l a, c, e, f, g, h, i, j a, c, d, e, f, i, j až 10 - a, c, d, e, f, i a, c, d, e, j c, d až e, d, m, n c, d, m, n c, d, m, n - 14 až c, d, m, n c, d, m, n k, m, n 19 až k k nad k - a=chataření b=míčové hry c=pasivní odpočinek d=turistika e=lov f=zahrádkaření Zdroj: Mariot, 1983, s. 97 g=mototuristika h=cykloturistika i=rybolov j=vodní sporty k=horolezectví l=bruslení m=lyžování n=sáňkování Tabulka relativní výškové členitosti ukazuje, že reliéf nemá větší vliv na turistiku, lov, mototuristiku, cykloturistiku, rybolov, vodní sporty, horolezectví a bruslení. Míčové hry, chataření, pasivní odpočinek a zahrádkaření upřednostňují jižní, jihovýchodní a jihozápadní expozici reliéfu. Lyžování a sáňkování vhodně využívají orientaci na sever. Jako důležité kriterium na vyjádření vhodnosti reliéfu pro cestovní ruch se používají i údaje o středním úhlu sklonu reliéfu. Střední úhel sklonu reliéfu ve většině případů úzce koreluje s relativní výškovou členitostí reliéfu. Zvlášť důležité jsou údaje o středním úhlu sklonu reliéfu zejména při určování vhodnosti krajiny pro zimní sporty a turistiku. U reliéfu rozlišujeme také jeho kontrastní formy, které jsou atraktivní z hlediska cestovního ruchu. Patří k nim především ty kontrastní formy, které svým původem, tvarem nebo jinou osobitou vlastností vzbuzují zájem účastníků cestovního ruchu. Rozlišují se tři kontrastní formy reliéfu. První je bodová, která obsahuje výrazné vrcholy, jeskyně, vodopády a další zajímavé přírodní útvary. Druhá je liniová, ve které jsou údolí, lesy, meandry řek, vrcholy, skály. Třetí je plošná, jejímž obsahem jsou skalnatá místa a krasy. (Mariot, 1983, s. 98) "Při hodnocení vlivů klimatu na rozvoj cestovního ruchu v mírném klimatickém pásmu můžeme klimatické prvky, které ovlivňují rozvoj cestovního ruchu, seřadit podle 23

25 významu na teplotu vzduchu, sněhovou pokrývku, sluneční svit, mlhu, povětrnostní podmínky, srážky a klimatické inverze." (Mariot, 1983, s ) P. Mariot ve své publikaci Geografia cestovného ruchu (1983, s. 101) dále uvádí, že vztah hodnot charakterizujících vlivy teplotního režimu a srážek na cestovní ruch se však v průběhu roku mění, a to hlavně v zimním období, kdy je určují opačné vlivy než v období letním. Z pohledu funkčně-chorologického členění lze vodstvo rozdělit na podzemní vody a povrchové vody. Cestovní ruch nejvíce ovlivňují termální a minerální prameny s balneologickými účinky. Ovšem také prameny vod, které nemají léčivé účinky, pozitivně ovlivňují potenciál krajiny pro cestovní ruch. Pokud hodnotíme vlivy podzemních vod na rozvoj cestovního ruchu, můžeme použít tato kritéria: vydatnost pramenů, teplota vody, chemické složení vody, léčivé účinky vody a forma vývěru pramene. (Mariot, 1983, s. 108) "Při hodnocení vlivů povrchových vod na rozvoj cestovního ruchu se obvykle používají charakteristiky, kterými jsou teplota vody v jednotlivých měsících ve stupních Celsia, čistota vody, hloubka vody v centimetrech, kvalita dna, členitost, výška a charakter břehů (kamenité, pískové, hlinité, jílovité) a rozloha ploch na pobřeží, které se dají využít pro cestovní ruch (pláže, atrakce, zařízení). U vodních nádrží se charakteristiky doplňují o rozlohu nádrže v hektarech a délku břehů nádrže v metrech. Tato typologie umožňuje rozlišovat vodní nádrže a vodní toky nebo jejich úseky s: celostátní atraktivností; regionální atraktivností; lokální atraktivností. (Mariot, 1983, s ) Rostlinstvo významně ovlivňuje krajinu, a to je podstatné pro atraktivnost destinace. Dalším důležitým ukazatelem je vliv rostlinstva na rozvoj cestovního ruchu zdravotními účinky působícími na člověka. Hodnocení významu rostlinstva se provádí pomocí hodnocení jeho atraktivnosti a rekreačního využívání. Lesní porosty představují hlavní zájem účastníků cestovního ruchu. Pro hodnocení se používá rozloha zalesněné plochy, délka okrajů lesů, vlastnosti porostů apod. Národní parky jsou zvláštní skupinou, a dále 24

26 chráněné krajinné oblasti, přírodní rezervace apod. Ochranářský význam je při hodnocení jejich významu větší, než atraktivnost cestovního ruchu. (Mariot, 1983, s. 110,111) Vliv živočišstva na cestovní ruch určují především možnosti pro jeho využití. Je to hlavně myslivost, rybolov, rezervace chráněné zvěře nebo zoologické zahrady. Zmíněné aktivity jsou často spojovány s jinými činnostmi souvisejícími s dalšími lokalizačními předpoklady, a to hlavně z toho důvodu, že účast na cestovním ruchu při těchto činnostech je nízká. (Mariot, 1983, s. 117) Kulturně-historický potenciál je velmi rozsáhlý a různorodý, což vyvolává potřebu jeho zpřehlednění. Stránský (1976) vymezuje společenské atraktivity na tři podskupiny, na kulturně-historické památky, kulturní zařízení a kulturní akce. Zvlášť vymezuje sportovní, zábavná a podobná zařízení a podniky. U poslední podskupiny však dochází k prolnutí lokalizačních předpokladů s realizačními, protože sportovní zařízení jsou součástí sportovně-rekreační infrastruktury, která spadá do realizačních předpokladů CR. (Vystoupil, Šauer a kol., 2011, s. 57) "Kulturně-municipální předpoklady cestovního ruchu přispívají k jeho lokalizaci do sídel, která vystupují jako střediska s obytnou, administrativní a výrobní funkcí. Tím se rozšiřuje škála typů krajin, ve kterých cestovní ruch vystupuje jako činitel, který vytváří specifickou strukturu interakcí prvků krajinného systému. Při hodnocení kulturně-municipálních předpokladů cestovního ruchu je možno rozlišit dvě charakterově odlišné podskupiny: kulturní památky a centrální instituce. Kulturní památky vyvolávají svojí atraktivností účast obyvatelstva na odpočinkových formách cestovního ruchu (zejména na mototuristice). Centrální instituce jsou podnětem pro vznik zaměstnaneckého cestovního ruchu (služební, kongresový cestovní ruch). (Mariot, 1983, s ) Při hodnocení kulturních památek je podstatné zhodnotit jejich atraktivnost z hlediska mezinárodního, celostátního, regionálního a lokálního. Podle P. Mariota (1983, s. 130) 25

27 se kulturní památky rozdělují na národní kulturní památky, památkové rezervace, národně historické památky, uměleckohistorické památky a památky lidové kultury Realizační předpoklady cestovního ruchu Význam realizačních předpokladů z hlediska širšího teritoriálního pohledu na cestovní ruch byl určen tím, že umožňují realizovat existující zájem o účast na cestovním ruchu (koncentrovaný v pólech selektivních předpokladů) na území, které má na to vhodné předpoklady (póly lokalizačních předpokladů). Proto mají realizační předpoklady cestovního ruchu pro jeho rozvoj stejně důležitou a nenahraditelnou úlohu jako lokalizační a selektivní předpoklady. Hodnocení realizačních předpokladů v rámci geografických analýz cestovního ruchu určitého území je z těchto důvodů stejně důležité jako hodnocení obou předcházejících skupin předpokladů cestovního ruchu. K realizačním předpokladům cestovního ruchu je možno přiřadit komunikační předpoklady a materiálně-technickou základnu cestovního ruchu.(mariot, 1983, s. 190) Hlavní úlohou komunikačních předpokladů je zabezpečení minimálních časových ztrát, které jsou potřebné pro překonání vzdálenosti mezi póly selektivních a póly lokalizačních předpokladů, to znamená mezi místem trvalého pobytu účastníků cestovního ruchu a místem, které chtějí navštívit. Rozsah a míra únosnosti časových ztrát jsou přímo úměrné délce volného času účastníka cestovního ruchu. Časové ztráty v rozmezí minut jsou únosné pro účastníky krátkodobých forem cestovního ruchu, realizovaných v pracovních dnech po skončení zaměstnání. Časové ztráty až do hodin jsou ochotni strávit cestováním do vzdálených rekreačních oblastí účastníci dlouhodobých pobytů v době své hlavní dovolené. Při geografických analýzách cestovního ruchu je tedy důležité posuzovat druh komunikací, jejich kvalitativní znaky a teritoriální rozmístění. Při posuzování komunikačních poměrů vystupují proto dva hlavní pohledy na posuzované území. První je analýza textury a struktury komunikační sítě a druhá analýza dostupnosti území. (Mariot, 1983, s ) Podle P. Mariota (1983, s. 193) se komunikační předpoklady textury a struktury komunikační sítě hodnotí podle rozmístění a hierarchie silničních, železničních, leteckých a vodních komunikací. Silniční komunikace se analyzují z hlediska jejich 26

28 rozsahu, průměrné šířky povrchu, kvality povrchu a spojovací funkce mezi územími mimo oblast, kterou se zabýváme. Podle tohoto hodnocení je silniční komunikace s větším rozsahem a kvalitou častěji využívána z hlediska cestovního ruchu. Při cestování z větší vzdálenosti je také důležité, aby byla u komunikací přítomna specifická zařízení cestovního ruchu, jako jsou motely, motoresty, benzinové stanice, restaurační zařízení a další podobná zařízení. Na rozdíl od textury a struktury komunikačních sítí může podle P. Mariota analýza dostupnosti území hodnotit také ty části území, které nejsou v bezprostřední blízkosti dopravních komunikací. Dostupnost je hodnocena podle toho, kolik druhů dopravy musí účastník cestovního ruchu zkombinovat, aby se dopravil do cílové lokality, podle všeobecné dostupnosti území a dostupnosti jednotlivých selektivních nebo lokalizačních předpokladů a podobně. Kromě vzdálenosti je důležitou částí rovněž časová dostupnost území. Údaje charakterizující materiálně-technickou základnu cestovního ruchu informují o jejím rozmístění, stavu, struktuře a kapacitě. Tyto číselné podklady jsou důležité pro určení intenzity cestovního ruchu a limitují výkony zařízení, které slouží jeho účastníkům. Podle P. Mariota (1983, s. 197,198) rozlišujeme čtyři druhy zařízení materiálně-technické základny cestovního ruchu, a to ubytovací zařízení, stravovací a zábavní zařízení, dopravní zařízení a ostatní zařízení využívaná pro cestovní ruch. Poskytování ubytovacích služeb je významným předpokladem rozvoje zejména pobytového cestovního ruchu. Jejich posláním je umožnit přenocování nebo přechodné ubytování účastníků cestovního ruchu mimo místo jejich trvalého bydliště, včetně uspokojení dalších potřeb, které s přenocováním nebo přechodným ubytováním souvisejí, tedy především služby stravovací. (Orieška, 2010, s. 116) Ubytovací zařízení se dělí podle různých hledisek, například: podle způsobu výstavby - na pevná (hotely, motely), částečně pevná (montované chaty), přenosná (stany) a pohyblivá (lůžkové vozy, lehátkové vozy, obytné automobilové přívěsy, rotely) 27

29 podle časového využití - na celoroční, dvou sezónní a jedno sezónní podle druhu - na tradiční, doplňková a ostatní K tradičním patří zejména hotely, penziony, motely, botely, ubytovací hostince, případně další. Doplňková ubytovací zařízení tvoří chaty, bungalovy, rotely, kempy a všechna ostatní sezónní zařízení. Mezi ostatní ubytovací zařízení patří i ubytování ve studentských kolejích a domovech mládeže v době, kdy nejsou využívány pro svůj původní účel. (Orieška, 2010, s ) Vlivy na rozvoj cestovního ruchu stravovacích a zábavních zařízení jsou slabší než vlivy ubytovacích zařízení. Tento stav lze pozorovat hlavně na místech, kde se vyskytují jen stravovací a zábavní zařízení. Tedy tam, kde účastníci cestovního ruchu nemají možnost ubytování. Intenzita návštěvnosti těchto míst je tedy vysoká, ale délka pobytu je omezena nejvíce na dvanáct hodin. (Mariot, 1983, s. 206) Společný výskyt ubytovacích a zábavních a stravovacích zařízení umožňuje vznik středisek cestovního ruchu. Dopravní zařízení cestovního ruchu jsou zařízení, která ulehčují účast na různých rekreačních aktivitách. Jsou to především horská dopravní zařízení, jako výtahy, vleky a lanovky, která umožňují bez fyzické námahy překonávat výškové rozdíly. Dalšími zařízeními materiálně-technické základny jsou ta zařízení, která bezprostředně podporují rozvoj cestovního ruchu. Hlavní jsou sportovní zařízení, například fitness centra, bazény, sportovní haly, ale i sauny, solária a kosmetická a relaxační centra. Podle P. Mariota slouží tato zařízení ve střediscích cestovního ruchu jako místa, ve kterých dochází k větší krátkodobé koncentraci účastníků cestovního ruchu. (Mariot, 1983, s ) 28

30 1.5.3 Selektivní předpoklady cestovního ruchu Selektivní předpoklady stimulují poptávku tím, že podporují vznik a rozvoj cestovního ruchu ovlivňováním počtu účastníků cestovního ruchu. Tyto předpoklady tvoří tedy ty předpoklady cestovního ruchu, které podle různých kritérií určují, kdo a jak často se účastní na cestovním ruchu. Dělíme je dále na demografické, politické, urbanizační, ekonomické, administrativní, sociologické, ekologické a personální faktory. Demografické faktory popisují stálé obyvatelstvo v destinaci, jeho stárnutí, pokles porodnosti, růst počtu osob v důchodovém věku, růst rozvodovosti, růst bezdětných domácností, růst domácností svobodného člověka a růst vzdělanosti. Na intenzitu účasti na cestovním ruchu i na specifické druhy aktivit volného času má vliv rozdílné demografické složení obyvatelstva. Politické faktory rozdělují státy podle stupně rizika do pěti skupin na bezpečné státy, státy s mírným rizikem, státy se zvýšeným rizikem, nebezpečné státy a státy bez možnosti cestovat. Mezi další vlivy můžeme zařadit náboženské vlivy a mezinárodní terorismus. Urbanizační faktory určují rozdílnost rekreačních aktivit venkovského a městského obyvatelstva lišících se také podle velikosti města nebo obce a jeho funkcí a socioekonomické struktury. Ekonomické faktory představují zásadní faktory, mezi které patří životní úroveň a objem fondu volného času. Administrativní faktory buď pomáhají, nebo brání rozvoji cestovního ruchu v destinaci. Sociologické faktory se zabývají tím, jestli je společnost bohatá, konzumní, mobilní, byrokratická, vzdělaná, pluralistická neboli mnohovrstvá a technická. Ekologické faktory mohou mít pozitivní i negativní vliv na cestovní ruch. Pozitivním vlivem na cestovní ruch je vytváření kulturního životního prostředí a pomoc při jeho ochraně. Životní prostředí a cestovní ruch se ovlivňují navzájem. Personální faktory představují růst pracovních příležitostí. (Vystoupil, Šauer, 2006, s ) 1.6 Destinace turismu Když se řekne destinace turismu, na první pohled se může zdát, že se jedná o místo určení, nebo geograficky určený cíl cesty. Destinace je představována svazkem různých služeb, které jsou koncentrovány v určitém místě, nebo oblasti. Destinace je také chápána jako geografický prostor (stát, místo, region), který si klient (segment) vybírá jako svůj cíl cesty. Destinace představují vzájemně si konkurující jednotky, které plní 29

31 řadu funkcí, jejichž společným cílem je prodej. Destinace nabízejí klientovi odpovídající produkt a uspokojují jeho očekávání a snaží se o perfektní a kvalitní organizaci celého řetězce služeb. Vazba tohoto řetězce služeb na určité teritorium je rozhodující pro klienta, který v daném regionu či místě vnímá řetězec služeb jako celek. Region, či místo představují pro návštěvníka (klienta) destinaci, kterou vnímá, nakupuje a spotřebovává. To jak klient vnímá a vymezí destinaci, může být podstatné pro stanovení toho, který region (či místo) se stává skutečnou destinací turismu. Nejedná se pouze o existenci předpokladů pro rozvoj turismu, ale o existenci sekundární nabídky (infrastruktura), její provázání s nabídkou primární (atraktivity) a prodej daného regionu či místa tak, aby byl vnímán jako produkt. Lze tedy zjednodušeně konstatovat, že ne každé místo či region je skutečnou destinací tak, jak je vnímána klientem. Destinace je sama o sobě produkt, složený z mnoha dalších produktů. (Palatková, 2011, s. 11) Každá destinace cestovního ruchu potřebuje mít k dispozici určitý potenciál, to znamená, že musí disponovat určitými předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Nezřídka se stávají hlavním motivátorem cestování eventy (akce a události) a jsou významnou součástí nabídky dané destinace. Eventy patří k antropogenním (vytvořené člověkem) podmínkám cestovního ruchu a lze jimi potenciál cestovního ruchu výrazně zvýšit. (Kotíková a Schwartzhoffová, 2008, s. 7) 1.7 Marketingová komunikace Marketingová komunikace označuje prostředky, kterými se firmy pokoušejí informovat, přesvědčovat spotřebitele a připomínat jim přímo či nepřímo produkty a značky, které prodávají. Marketingová komunikace je jen jedním ze čtyř prvků marketingového mixu, je takzvanou špičkou ledovce, kterou vidí téměř všichni, celý ledovec však málokdo. Marketingový nástroj, který je speciálně zaměřen na komunikaci, je marketingová komunikace promotion. Promotion bylo z angličtiny do češtiny překládáno více způsoby, a to slovy propagace, podpora prodeje, stimulace prodeje, až k dnešnímu překladu souslovím marketingová komunikace. (Jakubíková, 2012, s. 246) 30

32 Mezi výrazné komunikační nástroje v cestovním ruchu patří reklama (katalogy, brožury, reklama v médiích, kalendáře apod.), podpora prodeje (veletrhy, výstavy, soutěže, hry, loterie, různé zvláštní prémie, slevy, kupony na slevy, ochutnávky jídel a nápojů apod.) a vztahy s veřejností (s masmédii, dodavateli, odběrateli, sponzorování, lobbování apod.). Jako výrazný komunikační prostředek našel své uplatnění internet. (Jakubíková, 2012, s. 248) V cestovním ruchu se o marketingovou komunikaci starají turistická informační centra (TIC), která jsou v České republice spravována pod záštitou Asociace turistických informačních center České republiky. Podle D. Jakubíkové je TIC účelové zařízení, poskytující informace, někdy i služby, ze všech oblastí souvisejících s cestovním ruchem. Slouží pro potřeby návštěvníků a rezidentů a plní pět funkcí. Shromažďuje informace a vytváří komplexní databanku cestovního ruchu dané oblasti, která obsahuje turistické, kulturní a všeobecné informace o oblasti působení, atraktivitách, ubytovacích a stravovacích možnostech, dopravě, obchodní síti a kulturních či sportovních programech. Poskytuje veřejnosti informace uložené v databance. Nabízí další služby související s cestovním ruchem. Poskytuje bezplatné verbální informace minimálně v jednom světovém jazyce a otevírací doba je po celý rok či v sezóně, minimálně pět dní v týdnu. Poslední funkcí TIC je, že prezentuje destinace cestovního ruchu na odborných akcích a veletrzích. (Jakubíková, 2012, str. 33) 2. Analytická část 2.1 SO ORP Kraslice Správní obvod ORP Kraslice leží v severozápadní části Karlovarského kraje a jeho severní až severozápadní část je obklopena státní hranicí se sousedním Německem, saským zemským okresem Vogtland a hraničním městem Klingenthal. Na východě hraničí s obcemi ORP Karlovy Vary, na jihu s obcemi ORP Sokolov a ze západu s obcemi správního obvodu města Cheb. Vzhledem ke své hraniční poloze nemá toto území dobré dopravní, hospodářské a společenské vazby na krajské město Karlovy Vary, lépe je napojeno na okresní město Sokolov, které má významný vliv především na 31

33 zaměstnanost ve správním obvodu Kraslice. Správní území zahrnuje celkem 8 měst a obcí. Jsou to Kraslice, Oloví, Přebuz, Bublava, Stříbrná, Jindřichovice, Šindelová a Rotava. ( Mapu Kraslicka a mapu správního obvodu ORP Kraslice přikládám v příloze č. 1 a v příloze č. 2 na konci bakalářské práce. 2.2 Historie Kraslicka První písemná zmínka o Kraslicích pochází z roku 1356 jako o obci Greslas. Tato obec byla povýšena Karlem IV. na město. V roce 1527 koupil Kraslice Jeroným II. Šlik, za jehož vlády došlo k velkému rozkvětu hornictví a v roce 1541 byly Kraslice povýšeny na svobodné horní město. Po roce 1567 získal nad Kraslicemi vládu rod Šumburků. V době třicetileté války a po Bílé hoře (r. 1620) došlo v hornictví k úpadku. Roku 1666 získali panství Nosticové, kteří zahájili katolickou reformaci a protestantští horníci utíkali před rekatolizací do evangelického Saska. Na přelomu 17. a 18. století došlo k téměř úplnému zastavení těžby, a proto obyvatelé museli hledat jiné zdroje obživy. Začíná se objevovat paličkování krajek, pletení, tkaní, výroba bílého zboží, sametu, záclon a perleťových knoflíků, výroba hraček a hudebních nástrojů. Hlavně hudební nástroje proslavily Kraslice, protože v letech se vyvážely do celého světa. K velkému rozmachu průmyslového podnikání dochází na počátku 19. století a Kraslice se již v 1. polovině 19. století stávají průmyslovým městem a v roce 1848 také městem okresním. S narůstajícím průmyslem dochází k vybudování železnice, kanalizace, vodovodu, je zprovozněna okresní nemocnice, městská jatka a elektrárna. V té době byly ve městě dva pivovary, sirotčinec, reálné gymnázium, jedna měšťanská a tři obecné školy, několik hotelů, desítky hostinců a obchodů. Bídu, hlad a utrpení přinesla kraslickým občanům 1. světová válka a založení samostatné republiky nepřijali občané, většinou německého původu, s nadšením. V roce 1930 žilo v Kraslicích obyvatel. V této době postihla i Kraslice celosvětová hospodářská krize. V roce 1933 zde byla největší nezaměstnanost v celé republice. Tato situace posílila nástup fašismu a pátý den po podepsání Mnichovské dohody ( ) přijel Hitler do Kraslic, aby potvrdil zabrání pohraničí. V této době musela téměř celá česká menšina obyvatel pohraničí opustit. Po vypuknutí 2. světové války začaly kraslické továrny vyrábět pro 32

34 válečné účely. Protože byli muži odveleni do války, musela být pracovní síla nahrazena totálně nasazenými občany, cizinci, válečnými zajatci a vězni. V roce 1941 byla v objektu bývalé Krajky zřízena pobočka koncentračního tábora Flossenbürg. Město Kraslice bylo osvobozeno 7. května 1945 americkou armádou. V roce 1946 došlo k odsunu většiny německého obyvatelstva. Postupem času se podařilo město dosídlit lidmi z vnitrozemí a výroba v některých závodech byla obnovena. Na dlouholetou tradici navázaly po válce firmy AMATI, KRAJKA, TRIOLA a jiné. K nejznámějším kraslickým rodákům patří Julius Meinl I. V roce 1862 založil obchod se zelenými kávovými zrny a později prodával i kávu praženou. Tento obchod byl základem firmy Julius Meinl AG, která se později rozvinula v potravinový koncern se známým řetězcem prodejen. Po roce 1989 byl po dlouhých letech otevřen přechod do sousedního saského Klingenthalu a později obnoveno vlakové i silniční spojení s Německem. (Palůch, 2009, s. 6) První zmínka o obci Bublava pochází z roku 1601 a stejně jako okolní obce spadala pod správu kraslického panství a byla v držení pánů ze Schönburgu a poté Nosticů. Bublava byla původně hornickou osadou, v jejíž blízkosti se v 17. století těžila železná ruda. Jak hornictví postupně zanikalo, začali se obyvatelé věnovat v 18. století zemědělství a drobné výrobě pleteného zboží, výšivek a paličkovaných krajek. V polovině 19. století se Bublava osamostatnila a byla velmi dobře fungující obcí s celnicí, malou elektrárnou, strojírnou, tiskárnou, výrobnou prádla, stávkového zboží, krajek a hudebních nástrojů. (Palůch, 2009, s. 122) Nejstarší zmínka o Rotavě pochází z let , kdy jsou připomínány dva železné hamry. Později přibyly další hamry, hutě a také pece, které obsluhovali svobodní mistři hamerníci a vyráběli v nich železo z rotavského čediče. Od roku 1617 patřily hamry Šlikům, po Bílé hoře však celé panství i s výrobou železa připadalo jindřichovickým Nosticům. Ti v roce 1777 nechali zbudovat v Rotavě a nedaleké Šindelové dvě nové vysoké pece. V 50. letech 19. století byla otevřena těžba hnědého uhlí na Sokolovsku a díky ní v té době nastal velký rozvoj železáren. V roce 1921 byla Rotava velmi dobře fungujícím městečkem. Měla vlastní elektrárnu a vodárnu, 3 školy, podnik na výrobu houslí, čtyři mlýny a dvě pily. V 30. letech ochromila zdejší výrobu železáren krize a některé závody musely být uzavřeny. Znovu začaly naplno pracovat až během 33

35 2. světové války, vyráběly ale hlavně pro vojenské potřeby Německa. Po válce bylo německé obyvatelstvo vysídleno, do Rotavy se nastěhovali noví občané z vnitrozemí a na počátku 60. let byly znovu zprovozněny železárny. O něco později byla v Rotavě postavena nová sídliště. Po roce 1989 výroba v železárnách postupně upadala, zanikala a dnes je většina budov v Dolní Rotavě prázdná a zdevastovaná. (Palůch, 2009, s. 205) Obec Stříbrná je poprvé zmiňována v Kraslické horní knize. Od roku 1601 a poté až do poloviny 17. století spadala pod kraslické panství, které měli v držení páni ze Schönburgu a následně Nosticové. Osamostatnila se v roce V okolí obce se od 16. do konce 17. století těžily měď, stříbro, cín a olovo, které se zpracovávaly v tavící huti. Ve Stříbrné se do konce 18. století vyráběla kvalitní mosaz, velmi žádaná výrobci hudebních nástrojů. V roce 1792 tady započal Johan David Starck s výrobou vitrioludýmavé kyseliny sírové. V té době se vitriolem bělily také krajky a látky. V obci byl také zřízen kartonážní závod. Dále tu prosperovaly drobné výrobny hudebních nástrojů, výroba hraček, textilního zboží a paličkovaných krajek. (Palůch, 2009, s. 222) V listině papeže Řehoře je poprvé zmiňována obec Jindřichovice. Tato zmínka pochází z roku 1273 a v té době byly Jindřichovice vsí kláštera v Teplé. V roce 1340 se pak spolu s okolními cínovými doly staly majetkem Petra Plika a v témže roce je připomínán i kostel sv. Martina. Obec se stala centrem panství, protože ležela přímo na obchodní zemské cestě. K obci patřila samota Nadlerovy domky. Od roku 1343 patřily Jindřichovice Šlikům. Po Bílé hoře koupili město Nosticové, na místě bývalé tvrze postavili zámek a vládli zde až do roku Obyvatelé se živili hornictvím a zemědělstvím, prací v nosticovské oboře, krajkářstvím, výrobou hraček a výrobky z perleti. Za 1. světové války byl v roce 1915 u obce zbudován zajatecký tábor pro srbské a ruské zajatce. Většina z nich při těžké práci ve zdejším lomu a při stavbě chemických závodů v Sokolově zemřela a jejich ostatky byly později uloženy nad Jindřichovicemi v mauzoleu, které vybudovala v roce 1928 vláda Jugoslávie. Mauzoleum je i v dnešní době přístupné. (Palůch, 2009, s. 160) 34

36 2.3 Předpoklady cestovního ruchu na Kraslicku V této kapitole se zabývám předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu podle funkčněchorologického členění. Analyzuji přítomnost lokalizačních, realizačních a selektivních předpokladů a na základě výsledků této analýzy shrnuji, zda je oblast Kraslicko vybavena nadstandardními předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu Lokalizační předpoklady V kapitole předpoklady cestovního ruchu uvádím, že lokalizační předpoklady cestovního ruchu dělíme na přírodní a kulturně-municipální. Podle tohoto dělení nyní rozebírám konkrétní předpoklady v oblasti Kraslicko. Podle reliéfu je krajina řešeného území řazena k vrchovinám Hercynica, hluboká údolí Libockého potoka, Svatavy, Rotavy a Rolavy ke krajinám zaříznutých údolí, svahy obracející se do Sokolovské pánve ke krajinám výrazných svahů a horských hřebenů. Řešené území náleží ke geomorfologickému celku Krušné hory, ploché hornatině střední výšky 707 m a výškové členitosti 200 až 500 m, podcelku Klínovecká hornatina, kterou zde reprezentují okrsky Jindřichovická vrchovina a na jihu Krajkovská pahorkatina. ( cz/-územně analytické podklady ORP Kraslice 2014) Na základě podkladů pro analýzu vlivu reliéfu na cestovní ruch, kterou vytvořili E. Mazůr a V. Mazůrová můžeme Kraslicko zařadit do kategorie vyšší vrchoviny, nižší pohoří a vyšší hornatiny s relativní výškovou členitostí m. Dle tabulky č. 1, uvedené v teoretické části této práce, je možno dále zhodnotit, že oblast Kraslicka je vhodná pro rekreační aktivity, jako je chalupaření, turistika, lov, zahradničení, cykloturistika, lyžování, sáňkování a horolezectví. Zajímavostí z geologického hlediska jsou Rotavské varhany, nacházející se v katastrálním území Rotava. Jedná se o odkrytý profil skalního masivu, který tvoří čedičová skála, zvětrávající v typicky šestibokých sloupcích. Významnou krajinnou dominantou SO ORP Kraslice a přírodní památkou, vyhlášenou v roce 1974, je Vysoký kámen u Kraslic. Je to vypreparovaná skupina křemencových skal, tedy skalní monumenty v podobě 20 metrových věží tvořených z drobového kvarcitu deskovitého rozpadu protkaných křemennými žilkami. Kamenný hřib, nacházející se v blízkosti obce Šindelová, je další přírodní památkou vyhlášenou 35

37 v roce Důvodem ochrany je zachování estetického bizarního balvanu, jako krajinného prvku, který je typickou ukázkou deskovité a kvádrové odlučnosti, zvětrávání a rozpadu žul karlovarského žulového masivu. Kraslicko je území s nejvýraznější vlastní seismickou aktivitou, a to nejen v Karlovarském kraji, ale i v západních Čechách. Obrázek Rotavských varhan přikládám v příloze č. 3 na konci bakalářské práce. Tabulka 2 Výměry rekreačních ploch a ostatních ploch Rekreační plochy/m² Ostatní plochy/m² Kraslice Oloví Přebuz Bublava Stříbrná Jindřichovice Šindelová Rotava Celkem Zdroj: - vlastní zpracování Na základě výše uvedené tabulky činí celková výměra rekreačních ploch SO ORP Kraslice m² a ostatních ploch m². Dle hodnocení potenciálních rekreačních ploch může být modelován souhrnný přírodní potenciál cestovního ruchu. Hodnota ukazatele potenciální rekreační plochy, jak vyplývá z níže uvedeného grafu je 89% a řadí oblast Kraslicka do hodnotící stupnice 75% a více potenciálních rekreačních ploch většinou horské oblasti s velmi příznivými přírodními podmínkami. Oblast Kraslicka patří tedy mezi oblasti s největším podílem potenciálních rekreačních ploch. Graf 1 Potenciál rekreační plochy ORP Kraslice Rekreační plochy Ostatní plochy 11% 89% 36

38 Zdroj: - vlastní zpracování Klima Kraslicka se v průběhu roku mění podle ročních období. Celkově zde převládají severní a západní větry, vlhké a studené, které přinášejí rychlou změnu počasí a dlouhé zimní mlhy, které se vyskytují ve výšce kolem 700 m. Klima, které více svědčí cestovnímu ruchu na Kraslicku je klima letní a zimní. Nejsou tu žádné vodní plochy nad 5 hektarů, ale pouze malé vodní plochy místního významu, jako jsou rybníky, požární nádrže apod. Nenacházejí se zde významné zdroje podzemních vod s vyšší než místní důležitostí (v každé obci jsou zdroje podzemní nebo povrchové vody), ani zdroje minerálních vod, které jsou na území Karlovarského kraje časté. Na tomto území pramení nebo protékají tyto hlavní vodní toky řeka Svatava, Rotava, Rolava, Chodovský potok a Libocký potok. Kraslicko je velmi cenným územím z hlediska ochrany přírody a vyskytuje se zde ohrožená fauna a flóra. Některé druhy jsou kriticky ohrožené a svým výskytem ojedinělé na území nejen Karlovarského kraje, ale i celé ČR. Je jím například kriticky ohrožený obojživelník čolek hranatý, střevlík lesklý nebo netopýr velký. V lesích Kraslicka, které tvoří 70% z celkové plochy, žije mnoho druhů lesní zvěře. Jak uvádím v teoretické části, vliv živočišstva na cestovní ruch určují především možnosti pro jeho využití. V tomto případě se jedná o myslivost. Z flóry se na území nacházejí kriticky ohrožené druhy rostlin především ve správním území obce Přebuz. Přírodní parky jsou na území ORP Kraslice celkem na ha, největší plochou zasahuje na toto území přírodní park Přebuz. Z hlediska rostlinstva je Kraslicko populární hlavně díky unikátním vřesovištím a rašeliništím. Velmi zajímavou přírodní památkou je Modřínová alej, největší chráněné modřínové stromořadí v České republice, které tvoří 84 stromů. ( analytické podklady ORP Kraslice 2014) Na území ORP Kraslice nejsou žádné národní kulturní památky ani památky UNESCO. Ostatní kulturní památky, které jsou zobrazeny v níže uvedené tabulce nemovitých památek, se nacházejí téměř v každé obci ORP, mimo obcí Rotava a Stříbrná. Nejvíce kulturních památek - celkem 16, se nachází ve správním obvodu obce Kraslice, dále pak 4 památky v Jindřichovicích a v neposlední řadě v Šindelové (především areál loveckého zámečku Favorit a jeho přilehlých budov). Na území ORP se nachází celkem 37

39 20 archeologických nalezišť o celkové rozloze 50 ha. V některých obcích, jako je Bublava a Stříbrná, se tato naleziště vůbec nenacházejí. Tabulka 3 Nemovité památky Nemovité památky Památky Archeologická Obec UNESCO Památky národní Památky ostatní naleziště Počet Počet Počet (ha) ORP KRASLICE Kraslice Oloví Přebuz Bublava Stříbrná Jindřichovice Šindelová Rotava Průměr obce v ORP KRASLICE 0 0 3,625 6 Zdroj: www. Kraslice. cz/, - vlastní zpracování Mezi významné kulturní památky ORP Kraslice patří hrázděný měšťanský dům, který je zároveň nejstarší památkou Kraslic. Objekt je z poloviny 18. století a je charakteristickým příkladem předměstského obytného domu v Podkrušnohoří. Dominantou Kraslic je novorománský kostel Božího Těla z roku Obrázek kostela přikládám v příloze č. 5 na konci bakalářské práce. Pozoruhodnými stavbami v Kraslicích jsou dvě secesní vily, které byly postaveny v roce 1903 a 1904 továrníky Richardem Breinlem a Wilhelmem Fuchsem. Bývalá městská jatka v Kraslicích jsou významným architektonicky velmi cenným objektem na území města. Jatka byla vybudována v roce Za zmínku také stojí dvoupatrová volně stojící budova s romantizujícím průčelím, provedená v režném cihlovém zdivu. Bývalá kraslická továrna Bohland a Fuchs s výtvarně hodnotným exteriérem byla jednou z prvních továren Sokolovska. Dnes už jenom nepatrné pozůstatky hradu Hausberg najdeme na vrchu Hradiště u Kraslic. Hausberg je archeologickou kulturní památkou. V letech zde proběhl archeologický terénní průzkum. V prostorách bývalé restaurace na vlakovém nádraží v Kraslicích se nachází Muzeum kraslické dráhy. Ve dvou výstavních sálech je k vidění řada exponátů a výstavních panelů, které dokumentují nejen 38

40 zajímavý vývoj regionální dráhy Sokolov Kraslice Klingenthal, ale i dalších navazujících tratí na české a německé straně hranice. V obci Jindřichovice, v její horní části, byl v roce 1672 postaven barokní zámek, který byl ve druhé polovině 19. století pseudogoticky upraven. Dnes v něm sídlí okresní pobočka státního oblastního archivu. Z bývalé vodárny bylo po roce 1918 zřízeno mauzoleum zajateckého tábora z roku Před mauzoleem je představen portikus s půlkruhovým portálem a dvěma sloupy. Významnou památkou a dominantou této obce je dále kostel svatého Martina. Jedná se o stavbu z roku 1803 navazující na starší středověkou svatyni. V Bublavě se nachází kostel na nebevzetí Panny Marie, který byl vysvěcený v roce Rozhledna Bleiberg na Olověném vrchu byla vystavěna v roce 1933 několika nadšenci a spolky z Bublavy. Jedná se o 16 m vysokou osmibokou rozhlednu, k níž náleží i turistická chata s restaurací. Jednou z dominant Oloví je kostel svatého Archanděla Michala. Ten byl dokončen a vysvěcen v roce Nová železná rozhledna Cibulka (přikládám v příloze č. 7 této práce) vyrostla na Šibeničním vrchu u Oloví na jaře a v létě Rozhledna vznikla z iniciativy skupinky nadšenců a následně zástupců města Oloví. Horní část rozhledny je zakončena do tvaru cibule, podle které získala i své jméno. Dominantou obce Přebuz je pozdně barokní kostel svatého Bartoloměje, pocházejí z roku 1781 a ve městě Rotava je to katolický kostel svatého Petra a Pavla. Kostel byl vystavěn v historizujícím stylu a zvony byly odlity v místních železárnách. Mezi významné památky, které se nacházejí na území obce Šindelová, patří objekt bývalé železárny. Jedná se o technickou kulturní památku v podobě Vysoké pece. Za zmínku také stojí rekreační středisko Favorit, což je původně lovecký zámeček, založený Ervínem Nosticem, roku Od jeho založení jej navštívilo mnoho významných lidí, například Johan Volfgang Goethe, Jan Evangelista Purkyně, španělský král Alfons 13., nebo císařovna Sissi. Uvedené kulturní památky nacházející se v oblasti ORP Kraslice mají regionální nebo lokální atraktivnost. ( Ostatní kulturní předpoklady kulturní a sportovní akce pořádané pravidelně každý rok: Výstava velikonočních kraslic, Dům kultury, KRASLICE - velikonoční výstava kraslic členů Asociace malířek a malířů kraslic ČR 39

41 Kraslické hudební jaro, velký sál ZUŠ, KRASLICE - festival hudby a tance Hry u hranic bez hranic, Městské sady, KRASLICE - klání týmů měst a obcí karlovarského kraje Try & Play, KRASLICE - sportovně zábavná akce pro každého Motokros, KRASLICE - motokrosové závody Festiválek na konci světa, KRASLICE - hudební festival Memoriál Václava Kružíka v nohejbale trojic, PŘEBUZ - sportovní akce Memoriál Miroslava Fojtíka, JINDŘICHOVICE - exhibiční zápas muži vs. ženy Festival ROCKOVÉ SADY, KRASLICE - hudební festival Výstava krajek, KRASLICE Městská knihovna Beer Downhill 2015, KRASLICE - sjezd na kole Mikulášská jízda historickým vlakem s parní lokomotivou - mikulášské jízdy na hrad Hartenberg ( Z funkčně-chorologického přístupu k atraktivitám Kraslicka vyplývá, že velký vliv na cestovní ruch má nadmořská výška této oblasti, reliéf krajiny s vysokou výškovou členitostí, který má vliv na provozování různých sportovních a rekreačních aktivit a také to, že oblast Kraslicka patří mezi oblasti s největším podílem potenciálních rekreačních ploch. Přírodní a kulturní památky se zde nevyskytují ve velkém počtu a na cestovní 40

42 ruch mají vliv spíše přírodní a technické památky. Jsou to například Rotavské varhany, Vysoký kámen, Kamenný hřib, či technická památka Vysoká pec Realizační předpoklady Komunikační předpoklady na Kraslicku analyzuji z pohledu sítí komunikací a druhů doprav nacházejících se na území správního obvodu ORP Kraslice. Páteř systému dopravy v ORP Kraslice tvoří silnice II. a III. třídy. Není tu silnice I. třídy ani dálnice. Jsou zde dva hraniční přechody Kraslice a Bublava pro osobní automobilovou dopravu. Hraniční přechod v Kraslicích je určený i pro regionální železniční trať. Pro autobusovou dopravu je na území ORP Kraslice využíváno 66 zastávek, nejvíce je jich na území obce Kraslice (28 zastávek) a nejméně jich je na území obce Přebuz (pouze jedna zastávka v obci) a jedno autobusové nádraží (v Kraslicích) umístěné strategicky hned vedle vlakového nádraží. Pokud se zaměřím na osobní automobilovou dopravu a na cestu z Prahy do Kraslic, tak je možno jet od Prahy po rychlostní silnici R6 až k Novému Strašecí, odtud silnicí 1. třídy E48 do Karlových Varů. Od 10. listopadu 2015 zde byl zprovozněn úsek rychlostní silnice R6 Lubenec Bošov a měří přibližně 4,12 kilometrů. Z Karlových Varů dále silnicí 2. třídy č. 222 směr Vřesová a odtud taktéž po silnici 2. třídy č. 210 do Kraslic. Po této silnici lze pokračovat až na hranice s Německem. ( analytické podklady ORP Kraslice 2014) Dostat se do všech lokalit na území Kraslicka je nejvhodnější automobilem, to však není v možnostech každého účastníka cestovního ruchu. Autobusovou dopravu na Kraslicku zajišťují Autobusy Karlovy Vary a.s. Tato společnost dokončila etapu obnovy celkem osmi autobusů First na podvozcích Iveco, která proběhla postupně od září 2013 do dubna 2014 a v současné době má k dispozici celkem 13 autobusů této kategorie. Na Sokolovsku a Kraslicku je využíváno 5 těchto malokapacitních autobusů. Všechny autobusy jsou nízkopodlažní s dobrou možností přepravy dětských kočárků a také vhodné pro přepravu vozíčkářů. Mají celkovou obsaditelnost 36 osob a jsou nasazeny právě na turnusové oběhy, kde je tato kapacita dostačující. Průběžná obnova autobusů 41

43 s cílem dodržet standardy kvality a reagovat na přepravní potřeby v regionu jsou prioritou společnosti Autobusy Karlovy Vary a.s.. ( Autobusové spojení na trase Praha-Karlovy Vary - Sokolov zajišťuje Student Agency a České dráhy a. s. Ty také společně s GW Train Regio a.s. zajišťují vlakovou dopravu z Karlových Varů a ze Sokolova do Kraslic. Na území ORP Kraslice probíhá jednokolejná regionální železniční trať č. 145 ze Sokolova přes Oloví, Rotavu, Kraslice přes státní hranice do německého města Zwickau, například přes sousedící hraniční město Klingenthal. Na této trati jsou na území ORP celkem tři zastávky dvě z nich na území obce Kraslice (Pod vlekem, Hraničná) a 1 v Rotavě a dále celkem 2 vlaková nádraží, která jsou v Kraslicích a Oloví. Trať slouží především pro osobní dopravu, a provozuje ji společnost GW Train Regio a.s., Ústí nad Labem. Na území ORP není provozována vodní ani letecká doprava. Nacházejí se zde 2 naučné stezky Stopami horníků v Kraslicích a Bublavě a Rotavské varhany v Rotavě. V jarních měsících, při zvýšení vodní hladiny, je řeka Svatava využívána pouze v krátkém časovém období pro rekreační vodácký sport. Co se týče lyžařských tras, lze jen konstatovat, že tyto trasy v zimním období většinou kopírují například hlavní turistickou červeně značenou trasu hřebenovku (tzv. Krušnohorská lyžařská magistrála). Mezi ostatní dopravu je na Kraslicku zařazena cyklistická doprava a turistické trasy. Na území ORP je celkem 62 cyklotras o celkové délce 129 km, 32 turistických tras o délce 140 km a 80 lyžařských tras v délce 85 km. Největší délku mají cyklotrasy a turistické trasy na území obce Kraslice. Již dvanáctým rokem provozuje Společnost Autobusy Karlovy Vary cyklodopravu od května do září v Karlovarském kraji pod názvem CykloEgrensis. Je to jediný ucelený systém cyklodopravy v rámci kraje, obsluhující celé jeho území a zahrnující všechna okresní města, Krušné hory, Slavkovský les, Tepelskou vrchovinu a přístupnou část Doupovských hor. Cyklisté si mohou například v turistickém informačním centru v Kraslicích zakoupit Cyklokartu, což je přenosná čipová karta použitelná pouze na cyklobusy v systému CykloEgrensis. S cyklokartou plynou především výhody, jako neomezený počet jízd pro jednu osobu cyklobusy v rámci systému CykloEgrensis, výrazná finanční úspora za celé období, výběr z pěti 42

44 cyklotras v Karlovarském kraji s možností kombinace jednotlivých tras a pohodlná přeprava. Trasy a linky cyklobusů: Červená trasa - Krušnohorská, Zelená trasa- Slavkovský les, Modrá trasa - Mezi Střelou a Vladařem Oranžová trasa - Chebskem do Kraslic a přes přírodní park Přebuz do Nejdku a Žlutá trasa - Porolavím k Blatenskému příkopu. ( analytické podklady ORP Kraslice 2014) Železniční spolek Klub M pravidelně pořádá Mikulášské jízdy parním vlakem na trase Sokolov-Hřebeny-Kraslice. ( Materiálně-technické předpoklady začínám charakteristikou ubytovacích zařízení na Kraslicku a dále se zaměřuji na zábavní a stravovací zařízení a sportovní a rekreační zařízení. Na území SO ORP Kraslice se nachází pouze 1 tříhvězdičkový hotel, 1 dvouhvězdičkový hotel, 12 pensionů, 1 turistická ubytovna a 7 ostatních ubytovacích zařízení, na rozdíl od známých lázeňských míst Karlovarského kraje, jako jsou například Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně, kde je velký výběr ubytovacích zařízení. Ne každý účastník cestovního ruchu si proto z nabídky ubytovacích zařízení na Kraslicku vybere. Nabídka ubytování je tu velmi omezená. Ubytovací zařízení na Kraslicku jsou vhodná především pro sportovně rekreační využití v regionu a jsou řešena především formou rodinného ubytování v rodinných domech a rodinných penzionech. Ubytovací kapacity mají od roku 2012 klesající tendenci, jak ukazuje následující tabulka. Tabulka 4 Kapacity hromadných ubytovacích zařízení SO ORP Kraslice Zdroj: zpracování Nejvíce ubytovacích možností je v Kraslicích, jsou to například pensiony Krista, Ming, Kovářská bouda, U krtka, Matilda, U Kloboučků, U kina, nebo Monika, dále ve Stříbrné (například pension Filip, Marty, nebo chata Karolína) a také v Bublavě (hotel Švejk, Pensiony Bublava, Langer, Pod kostelem, apartmány Ráček, Javor a další), ve kterých se 43

45 cena za ubytování pohybuje přibližně od 300,- Kč za jednu osobu a noc. V obcích Jindřichovice, Oloví a Rotava se nenacházejí žádná ubytovací zařízení. ( Z uvedených hotelů stojí jistě za zmínku tříhvězdičkový hotel Švejk, který se prezentuje jako První baby friendly hotel a nachází se v obci Bublava na samých hranicích s Německem. Budova je původní německá stavba z přelomu 18. a 19. století, která dříve sloužila jako obecní kino. V roce 2012 byl hotel zrekonstruován a nyní nabízí kvalitní baby friendly služby a ubytování. Hotel je skvěle umístěn doslova u paty ski areálu Bublava Stříbrná a disponuje příjemnou restaurací s letní restaurační předzahrádkou a tanečním sálem. U hotelu jsou 2 venkovní dětská hřiště a prostorná a bezpečná vnitřní herna. Cena za ubytování se tu pohybuje od 510,- Kč na jednu osobu a noc a záleží, v jakém období je ubytování rezervováno. Hotel momentálně nabízí jarní výhodný balíček v podobě pobytu pro dvě osoby na dvě noci v pokoji Standart s polopenzí a jako dárek lahev bílého, nebo červeného vína. Balíček je v celkové hodnotě 1990,- Kč. ( Počet hostů, kteří v oblasti Kraslicko přenocují, od roku 2012 velmi klesl a téměř dvojnásobně klesl i počet přenocování v této destinaci, jak ukazuji v následující tabulce. Tabulka 5 Hosté a přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních Hosté a přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních Území: správní obvod ORP Kraslice Hosté v tom Přenocování v tom Průměrný počet celkem rezidenti nerezidenti celkem rezidenti nerezidenti přenocování (nocí) , , ,3 Zdroj: vlastní zpracování Oblast Kraslicko nemá ve stravovacích a zábavních službách mnoho nabídnout. Většina stravovacích zařízení se nachází v Kraslicích a není příliš vysoké kvality. Jsou to především restaurace, herny, bary, cluby, jedna pivnice a jedna pizzerie. Za všechny mohu jmenovat například restaurace Zlatá rybka, Pod vlekem, Bali, Matylda, Červený 44

46 mlýn, restaurace vinárna Severka a pizzerie Luna. ( Pro návštěvníky, kteří mají rádi aktivní sportovní dovolenou, nabízí Kraslicko a jeho okolí různé možnosti sportů, které tu lze provozovat. Je to především cykloturistika, turistika a lyžování. Cyklotrasy v okolí Kraslic 23 Magistrála Krušné hory (275 km) úsek Cheb Skalná Luby 58 km 23 Magistrála Krušné hory (275 km) úsek Luby Kraslice Rolava 32 km 2043 Tisová - Stříbrná Horní Rotava Rotava - Jindřichovice Háj - Dolní Nivy 26 km 2044 Rolava - Přebuz - Šindelová - Favorit - Mezihorská - Dolní Nivy 20 km 2045 Favorit - Horní Rotava - Kraslice 13 km 2073 Rotava Studenec Oloví Boučí 25 km 2074 Jindřichovice Oloví Krajková Habartov 16 km 2178 Sokolov Krajková Mlýnská Kraslice 35 km Turistika Region Kraslicko je doslova protkán kilometry turistických tras. Turistické trasy v Kraslicích a okolí jsou čtyři: modrá, červená, žlutá, zelená. Žlutá turistická trasa: Bývalá obec Leopoldovy hamry, Liboc - rozcestník, Mlýnská - rozcestník, Sněžná - rozcestník, Kraslice - rozcestník, Vyhlídka Josefa II., Skalní vyhlídka - rozcestník, Nová Ves odbočka rozcestník, Rozcestí Jižně Spičáku - rozcestník, Mlýnské chalupy bývalá obec rozcestník 45

47 Červená turistická trasa: Luby, Vysoký kámen odbočka rozcestník, Kostelní rozcestník, Kraslice rozcestník, Kraslice, Bublava rozcestník, Stříbrná rozcestí Nancy rozcestník, Rájecké údolí rozcestník, Rolava, bývalá obec rozcestník, Slatinný potok rozcestník Modrá turistická trasa: Kraslice rozcestník, Tisovské rozcestí, Olověný vrch rozcestník, Bublava rozcestí rozcestník Zelená turistická trasa: Stříbrná rozcestí Nancy rozcestník, Nová Ves odbočka rozcestník, Komáří vrch rozcestník, Pod rotavskou myslivnou rozcestník, Rotava železnice rozcestník, Peklo rozcestník Rájecké údolí rozcestník, Rozcestí Jižně Spičáku rozcestník, Odbočka ke Spičáku rozcestník, Spičák, Přebuz rozcestník, Rolava bývalá obec rozcestník Lyžování Na Kraslicku se nachází několik vleků a sjezdovek. Nejvíce je využitý Ski areál Bublava, protože má několik sněhových děl a může zasněžovat technickým sněhem. V areálu je možno využít občerstvení, parkoviště, půjčovnu a servis lyží a snowboardů, lyžařskou a snowboardovou školu, snowpark. V obci Stříbrná, se nachází vlek Lišák. V areálu je snowpark, občerstvení a parkoviště. V Kraslicích je možno využít lyžařský vlek Krajka a lyžařský vlek Saporo, pokud jsou příznivé sněhové podmínky. Na konci bakalářské práce, v příloze č. 4, přikládám obrázek s pohledem na lyžařské centrum Bublava. Koupaliště a bazény. V ORP Kraslice není koupaliště. Nejbližší krytý bazén je v Sokolově a termální lázně v Karlových Varech. V nedalekém Německu je pro turisty v létě otevřeno venkovní koupaliště v Klingenthalu. Hřiště v Kraslicích. Víceúčelové hřiště, kde si mohou i malé děti hrát na pískovišti či prolézačkách se nachází v ulici Palackého. Větší děti mohou využít in-line dráhu na brusle nebo prostor na míčové hry. Také jsou zde dva pingpongové stoly. 46

48 Běžecké tratě. Běžecké tratě jsou v nedalekém německém Klingenthalu v části Mühlleithen. Na českém území vede přes Přebuz Krušnohorská lyžařská magistrála. Golfová hřiště. Golfová hřiště se nachází v nedalekých Lubech, Sokolově, v Mariánských lázních anebo v Karlových Varech. Luby jsou z Kraslic vzdálené přibližně 15 km. Lanová centra. Z adrenalinových sportů je možno využít vzdálenější lanová centra, která jsou v Mariánských lázních, nebo v areálu Plešivec blízko Abertam (35 km od Kraslic). V tomto areálu je možno kromě ubytování, restaurace a výhledu z rozhledny vyzkoušet různé adrenalinové aktivity, jako jsou buginy, bunde trampolíny, jízda na čtyřkolkách, horské koloběžky, lukostřelba, střelba ze vzduchovky, nordic walking nebo obří houpačka. Vodáctví. V létě mnoho lidí využívá ke sjíždění řeku Ohře. V horním toku je řeka spíše klidnější, peřeje začínají až před Loktem a přibývají až do Karlových Varů a pokračují ke Kadani, kde se řeka opět zklidní. Nejzajímavější úsek řeky je určitě od Sokolova do Karlových Varů, kde v Lokti Ohře obtéká obloukem hrad Loket. Lodě si lze půjčit v několika půjčovnách, známá je půjčovna Dronte a Pirrat. ( Celkovým zhodnocením realizačních předpokladů cestovního ruchu na Kraslicku jsem dospěla k tomu, že Kraslicko není dobře vybaveno materiálně-technickými realizačními předpoklady pro cestovní ruch. Ubytovací a stravovací služby jsou nevyhovující, v oblasti chybí koupaliště, nebo bazén. Jsou ze však poměrně dobré podmínky pro cykloturistiku, turistiku a lyžování, avšak chybí půjčovny jízdních kol, koloběžek apod. Také v oblasti komunikačních předpokladů je mnoho skutečností, které by bylo potřeba změnit, nebo inovovat. V blízkosti není dálnice ani silnice I. třídy. Nejbližší golfové hřiště je vzdáleno 15 km od Kraslic, lanové centrum 35 km Selektivní předpoklady 47

49 Demografické a ekonomické faktory jsou jedny z hlavních selektivních předpokladů cestovního ruchu. Pro lepší přehled uvádím tyto informace v tabulce. Jsou to mnou vybrané ukazatele, které se týkají demografických a ekonomických předpokladů. Tabulka 6 Vybrané ukazatele SO ORP Kraslicko Vybrané ukazatele za správní obvod Kraslice v letech Počet obcí Počet obcí se statutem města POZEMKY Výměra v ha (k ) Hustota zalidnění (osoby/km 2 ) 53,2 53,1 52,2 51,8 51,5 51,1 OBYVATELSTVO Počet obyvatel (k ) Celkový přírůstek (úbytek) obyvatel Živě narození Zemřelí celkem Přirozený přírůstek obyvatel (narození - zemřelí) Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek obyvatel stěhováním (přistěhovalí - vystěhovalí) Sňatky Rozvody Průměrný věk mužů (roky) 38,7 38,9 39,4 39,8 40,1 40,5 Průměrný věk žen (roky) 41,0 41,4 41,8 42,2 42,6 43,1 Podíl obyvatel ve věku 65 a více let (%) 13,8 14,2 15,0 15,8 16,7 17,5 Index stáří (počet osob ve věku 65 a více let na 100 dětí ve věku 0 14 let) 91,2 95,3 99,3 105,6 110,8 115,8 NEZAMĚSTNANOST (dle MPSV k ) Evidovaní uchazeči o zaměstnání z toho dosažitelní (%) 98,4 97,1 97,1. 98,1 98,2 z toho občané se zdravotním postižením (%) 7,3 7,3 7,7. 9,0 9,4 z toho absolventi (%) 4,6 3,9 3,6. 2,8 3,0 z toho osoby s délkou evid. nad 12 měsíců (%) 25,2 35,8 45,2. 47,4 49,0 Volná pracovní místa Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo 88,1 208,3 64,1. 13,6 65,9 Podíl nezaměstnaných osob (%) 11,25 12,20 10,96. 10,59 9,73 EKONOMICKÉ SUBJEKTY SE SÍDLEM NA ÚZEMÍ SPRÁVNÍHO OBVODU (k ) Ekonomické subjekty Podíl ekonomických subjektů podle vybraných odvětví ek. činnosti (%) zemědělství, lesnictví a rybářství 9,2 9,4 9,4 9,5 9,1 9,4 průmysl celkem 15,0 14,3 14,1 13,5 13,1 13,2 stavebnictví 16,0 15,5 15,4 15,1 15,3 15,3 obchod, ubytování, stravování a pohostinství 28,6 28,6 28,3 27,8 24,4 23,7 Zdroj: - vlastní zpracování Celkově od roku 2009 na Kraslicku ubývá obyvatel, jak vyplývá z výše uvedené tabulky. Je to způsobeno ne příliš dobrou životní úrovní v tomto regionu a poměrně vysokou 48

50 nezaměstnaností. Podíl nezaměstnaných osob v ORP Kraslice má klesající tendenci, i když v porovnání celkově s Karlovarským krajem je stále vysoký. V Karlovarském kraji dosáhla průměrná hrubá měsíční mzda (na přepočtené počty zaměstnanců) v roce 2015 částky ,- Kč, což představuje nárůst o 3,7 % proti stejnému období předchozího roku, v absolutním vyjádření se jedná o zvýšení o 808 Kč. Jedná se však o nejnižší mzdu v republice, což je o neuvěřitelné 3 717,- Kč méně, než činí celorepublikový průměr (26 467,- Kč). ( ctvrtleti-2015) Podle výzkumu Českého statistického úřadu dosahoval podíl nezaměstnaných osob v % v Karlovarském kraji k čtvrté nejvyšší míry nezaměstnanosti v ČR (společně s krajem Jihomoravským), a to 7,14 %. Tyto údaje uvádím v následujícím grafu. Graf 2 Nezaměstnanost v jednotlivých krajích Řady1 Zdroj: -vlastní zpracování V teoretické části jsem také uváděla, že urbanizační faktory vysvětlují rozdílnosti mezi obyvatelstvem. Charakteristickým rysem cestovního ruchu je změna místa prostředí, 49

51 proto, dle mého názoru, venkovské obyvatelstvo touží navštívit město a naopak městské obyvatelstvo by rádo navštívilo venkov a s tím jsou spojené i rekreační aktivity. Venkovské a městské prostředí přináší rozdílnou nabídku ke strávení volného času a samozřejmě záleží i na velikosti destinace. Tabulka Vybrané ukazatele SO ORP Kraslicko ukazuje, že SO ORP se skládá z 8 obcí, z nichž 4 mají statut města. Jistě tedy bude větší vybavenost a množství volnočasových aktivit v Kraslicích, nebo v Rotavě, než například v obci Stříbrná, či Šindelová Vlastní výzkum v rámci selektivních předpokladů Marketingový výzkum metodou dotazníkového šetření provádím v rámci selektivních předpokladů. P. Mariot přikládá značný význam sociologickým průzkumům a anketám. Ty právě velmi dobře charakterizují a určují, kdo a proč se zúčastňuje cestovního ruchu v dané oblasti a z těchto poznatků lze úspěšně programovat další rozvoj cestovního ruchu. Výzkum jsem provedla na základě předem sestaveného dotazníku v období prosinec březen 2016 formou osobního či elektronického dotazování náhodných respondentů různých věkových kategoriích a z různých krajů ČR. Výsledky dotazníkového šetření zpracovávám chronologicky, podle čísel přidělených k otázkám v dotazníku. Nevyplněný dotazník přikládám v příloze č. 8 na konci práce. Otázka č. 1 Pohlaví? Graf 3 Pohlaví respondentů Žena Muž 29% 71% Zdroj: Vlastní zpracování Z grafu vyplývá, že z hlediska pohlaví respondentů převažovaly ženy. počtu 108 respondentů bylo 77 žen a 31 mužů. Z celkového Otázka č. 2 Věk? 50

52 Graf 4 Věk respondentů Zdroj: Vlastní zpracování Řady1 Na grafu číslo dvě je vidět, že největší množství respondentů je ve věku let, na druhém místě je věkové rozmezí let a na třetím místě věkové rozmezí let. Otázka č. 3 V jakém kraji bydlíte? Graf 5 V jakém kraji bydlí respondent Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Olomoucký Moravskoslezský Jihomoravský Zlínský Kraj Vysočina 41% 46% Zdroj: Vlastní zpracování Z grafu týkajícího se třetí otázky je parné, že nejvíce respondentů bylo z Prahy a Středočeského kraje. Z dotazovaných nebyl nikdo z kraje Pardubického, Zlínského a kraje Vysočina a záměrně nebyl nikdo dotazován z Karlovarského kraje. Ostatní kraje se podílely na výzkumu 1-3%. Otázka č. 4 Znáte destinaci Kraslicko? 51

53 Graf 6 Kolik respondentů zná Kraslicko Ano Ne 33% 67% Zdroj: Vlastní zpracování Z tohoto grafu jasně vyplývá, že 67% dotazovaných destinaci vůbec nezná. 33% dotazovaných Kraslicko zná. K této otázce jsem přidala otevřenou podotázku: Co vás první napadne? Respondenti se měli vyjádřit k tomu, co je hned napadne, když uslyší Kraslicko. Graf 7 Co si respondenti představují pod pojmem Kraslicko Vajíčka-kraslice Amati Hudební nástroje Jiné Nic 26% 33% 28% 7% 6% Zdroj: Vlastní zpracování Dle tohoto grafu 33% dotazovaných odpovědělo, že když slyší Kraslicko, první je napadnou kraslice (vajíčka), 28% si pod pojmem Kraslicko vybaví různé možnosti, jako například příroda, přírodní rezervace, lidové zvyky, tradice, pohraničí, Krušné hory, lyžování, Bublava apod. 26% dotazovaných nenapadne nic. 6% dotazovaných si spojí Kraslicko s hudebními nástroji a 6% s firmou Amati. 52

54 Otázka č. 5 Je pro Vás oblast Kraslicko atraktivním místem k trávení Vaší dovolené? Graf 8 Kolik respondentů shledává Kraslicko atraktivním k trávení dovolené Ano Ne 36% 64% Zdroj: Vlastní zpracování Z grafu vyplývá, že větší část dotazovaných, konkrétně 64% nepokládá destinaci Kraslicko za dostatečně atraktivní k trávení dovolené. Otázka č. 6 Navštívil/a jste už někdy Kraslicko za účelem turismu? Graf 9 Kolik respondentů Kraslicko navštívilo Ano Ne 19% 81% Zdroj: Vlastní zpracování Tento graf znázorňuje, že většina dotazovaných, konkrétně 81%, Kraslicko dosud nenavštívila. 53

55 Následující otázky se týkali těch respondentů, kteří již Kraslicko navštívili, což bylo 19% dotazovaných: Otázka č. 7 Jaké služby jste během svého pobytu využila/a? Graf 10 Jaké služby respondenti využili Ubytovací služby Stravovací služby Dopravní služby Sportovní aktivity Kulturní akce Služby informačních center Jiné 8% 0% 14% 3% 32% 0% 43% Zdroj: Vlastní zpracování Z grafu, který se týkal otázky číslo sedm, vyplynulo, že nejvíce respondenti využívali stravovacích služeb (43%), dále ubytovacích služeb (32%) a služeb informačního centra (14%). Otázka č. 8 Jak byste hodnotil/a kvalitu služeb celkově? Graf 11 Jak respondenti hodnotili kvalitu služeb Výborný Chvalitebný Dobrý Dostatečný Nedostatečný 0% 0% 6% 29% 65% Zdroj: Vlastní zpracování Z grafu vyplývá, že většina respondentů hodnotila kvalitu služeb celkově chvalitebně, což je velmi dobrý výsledek. Otázka č. 9 Jaká byla hlavní náplň Vašeho pobytu v oblasti Kraslicko? 54

56 Graf 12 Hlavní náplň pobytu Turistika/cykloturistika Historické památky Zábava Návštěva příbuzných Tranzit přes město Sport Jiné 13% 4% 4% 38% 8% 8% 25% Zdroj: Vlastní zpracování Tento graf pokládám za jeden z nejdůležitějších a vypovídá o tom, jaký segment nejvíce vyhledává tuto destinaci. Nejvíce respondentů navštívilo Kraslice za účelem turistiky a cykloturistiky (38%), významné procento se projevilo i u historických památek (25%). 13% dotazovaných pouze městem projíždělo, 8% navštívilo Kraslicko v rámci návštěvy příbuzných. Stejné procento (8%) na Kraslicko přijelo za zábavou. Otázka č. 10 Využil/a jste během svého pobytu služeb některého Infocentra v oblasti? Graf 13 Kolik respondentů využilo služeb Infocentra Ano Ne 44% 56% Zdroj: Vlastní zpracování Z tohoto grafu vyplynulo, že větší část respondentů, konkrétně 56%, využila služeb Infocentra. 55

57 Otázka č. 11 Jak byste hodnotil/a kvalitu poskytovaných služeb Infocentra? Graf 14 Hodnocení kvality poskytovaných služeb Výborný Chvalitebný Dobrý Dostatečný Nedostatečný 30% 0% 0% 30% 40% Zdroj: Vlastní zpracování Na tomto grafu je patrné, že 40% dotazovaných hodnotí kvalitu služeb Infocentra chvalitebně, 30% známkou výborně a 30% známkou dobře. Převládá tedy hodnocení, které vypovídá o tom, že služby Infocentra jsou hodnoceny velmi dobře. Otázka č. 12 Které služby Vám v destinaci scházely, nebo jste s nimi nebyl/a spokojena? Graf 15 Které služby v oblasti chyběly Stravovací služby Volnočasové aktivity Ubytovací infrastruktura Chování personálu hotelů a restaurací Všechny 44% 13% 6% Dopravní infrastruktura Kulturní vyžití Služby informačních center Jiné Žádné 12% 19% 0% 0% 0% 6% Zdroj: Vlastní zpracování Tento graf ukazuje, že nejvíce respondentů (44%) shledalo, že jim na Kraslicku nechyběly žádné služby, 19% dotazovaných chybělo kulturní vyžití, 13% postrádalo jiné služby a 12% dotazovaných chyběly volnočasové aktivity. 56

58 Otázka č. 13 Jakým způsobem jste se dozvěděl/a o destinaci Kraslicko? Graf 16 Jak se respondenti o destinaci dozvěděli Vyhledal/a jsem si sám/a Z médií Na doporučení od známých Cestovní kancelář/agentura Internet Jiné 8% 9% 22% 13% 48% 0% Zdroj: Vlastní zpracování Z tohoto grafu vyplynulo, že nejvíce respondentů (48%) přijelo na Kraslicko na doporučení od známých, 22% z jiných důvodů, 13 % se dozvědělo o Kraslicku z Internetu. 9% respondentů se dozvědělo o Kraslicku z médií a 8% si vyhledalo Kraslicko samo. Otázka č. 14 Jaký dojem ve Vás zanechala turistická destinace Kraslicko? Graf 17 Celkový dojem z destinace Kraslicko Výborný Chvalitebný Dobrý Dostatečný Nedostatečný 39% 17% 44% Zdroj: Vlastní zpracování Tento graf ukazuje, že oslovení respondenti své odpovědi směřovali pouze do kategorií výborný (17%), chvalitebný (44%) a dobrý (39%). 57

59 Otázka č. 15 Je podle Vás propagace regionu dostatečná? Graf 18 Zhodnocení propagace regionu Ano Ne 10% 90% Zdroj: Vlastní zpracování Tato otázka byla směřována na všechny respondenty, nejenom na respondenty, kteří již Kraslicko navštívili. Z grafu vyplývá, že většina (90%) ze všech 108 dotazovaných respondentů pokládá propagaci regionu Kraslicko za nedostatečnou Shrnutí dotazníkového šetření V této kapitole shrnu odpovědi na jednotlivé otázky. V první otázce byla více jak polovina respondentů ženy. Z převážné části mi s vyplňováním dotazníků pomáhala dcera, která oslovovala náhodné respondenty v blízkosti různých stanic metra a dá se říci, že ženy byly v tomto ohledu ochotnější. Dalším důvodem je, že se jednalo také o mé známé, což jsou především ženy a jejich známé. Tito odpovídali povětšinou elektronicky. U otázky číslo dvě odpovídalo nejvíce respondentů ve věkovém rozmezí let. Nejvíce odpovědí jsem očekávala spíše od skupiny ve věkovém rozmezí let a to hlavně proto, že tito lidé bývají většinou studenti, kteří mají čas odpovídat na dotazníky, a není to pro ně problém. Otázkou číslo tři bylo zjišťováno, v jakém kraji respondent bydlí. Nejvíce respondentů bylo z Prahy a Středočeského kraje. Je to logické, neboť výzkum byl prováděn na území Prahy 58

60 a Středočeského kraje. Otázka číslo čtyři zjišťovala v jakém povědomí je u respondentů oblast Kraslicka. Výzkum potvrdil, že většina (67%) respondentů oblast Kraslicka vůbec nezná. Na položenou podotázku co respondenty první napadne, když uslyší Kraslicko, byla odpověď většinou vajíčka (kraslice). Poměrně malé procento respondentů si spojilo Kraslice s hudebními nástroji a s firmou Amati, což mne překvapilo a čekala jsem o tomto větší povědomí. Otázka číslo pět a šest vypovídá o tom, že větší část dotazovaných (64%) nepokládá destinaci Kraslicko za dostatečně atraktivní k trávení dovolené a většina dotazovaných destinaci Kraslicko ještě nenavštívila (81%). Otázky číslo sedm až čtrnáct byly určeny respondentům, kteří již Kraslicko navštívili. Z otázky číslo sedm vyplynulo, že dotazovaní respondenti využívali nejvíce stravovacích a ubytovacích služeb a služeb informačního centra. V odpovědích č. 8 hodnotili dotazovaní respondenti celkovou kvalitu služeb nejvíce chvalitebně a odpověď na otázku číslo devět byla, že hlavní náplní jejich pobytu byla z největší části turistika, nebo cykloturistika. Odpověď na otázku číslo deset nám ukázala, kolik osob využilo služeb Infocentra na Kraslicku, z celkového počtu dotazovaných to bylo více jak polovina. Otázka číslo jedenáct zněla, jak byli respondenti s nabídkou služeb infocentra spokojeni a nejvíce odpovědí bylo, že chvalitebně, to je velmi hezký výsledek. Z odpovědi na otázku číslo dvanáct vyplynulo, že 44% respondentů shledalo, že jim na Kraslicku nechyběly žádné služby, což bylo překvapivým zjištěním. Dále dotazovaným nejvíce chybělo kulturní vyžití a volnočasové aktivity. U otázky číslo třináct byla odpověď doporučení od známých v naprosté převaze nad ostatními. Z toho jednoznačně vyplývá, že pro potencionálního účastníka cestovního ruchu je důležitější vyprávění a zkušenosti od známých, než informace na internetu nebo v médiích. Na otázku číslo čtrnáct, názor na celkový dojem z destinace Kraslicko, byly odpovědi hodnoceny výborně až chvalitebně v 61%, což vypovídá o tom, že návštěvník Kraslicka se v tomto kraji cítí velmi dobře. U poslední otázky, která byla určena všem dotazovaným, byla odpověď jednoznačná. Většina dotazovaných pokládá propagaci regionu Kraslicko za nedostatečnou. Na základě provedeného dotazníkového šetření jsem se dopracovala k jednoznačnému výsledku, že Kraslicko by mělo svůj marketing cestovního ruchu zaměřit především na propagaci tohoto regionu a dostat tuto oblast do povědomí potenciálních účastníků 59

61 cestovního ruchu a cíleně se zaměřit na osoby holdující turistice a cykloturistice, protože o ty je v oblasti největší zájem. 2.4 Marketingová komunikace Na marketingové komunikaci regionu Kraslicko se podílí zejména Dobrovolný svazek měst a obcí Kraslicka, Kulturní a informační centrum v Kraslicích, dále MAS Sokolovsko o. p. s., Destinační agentura Poznej Sokolovsko a město Kraslice. Za účelem získání co nejvíce informací ohledně marketingové komunikace na Kraslicku jsem se obrátila na kompetentní osoby z uvedených organizací a pomocí elektronického dotazování zjišťovala odpovědi na otázky týkající se cestovního ruchu, jak se jednotlivé organizace podílí na jeho rozvoji, jaké projekty uskutečnili, kde vidí možnosti dalšího rozvoje, jaké jsou podle nich bariéry cestovního ruchu, čím je destinace Kraslicko z jejich pohledu zajímavá, co v destinaci chybí, co chystají pro potenciální návštěvníky, jak probíhá propagace regionu a jak mezi sebou spolupracují jednotlivé subjekty zainteresované v oblasti cestovního ruchu. Od pana Romana Kotilínka, starosty města Kraslice, jsem se dozvěděla, že Město Kraslice v rámci možností pracuje na zlepšování image (představa, obraz, celkový dojem) města, především formou investic do dopravní infrastruktury, například opravou místních komunikací. Město připravuje nové projekty, jako je projekt na vybudování naučné cyklostezky podél řeky Svatavky mezi Kraslicemi a Sokolovem s možností napojení na páteřní cyklostezku z Chebu do Karlových Varů na české straně a připojení na cyklostezku na německé straně. Současně připravuje v rámci přeshraniční spolupráce česko-německý projekt, kterým by mělo dojít k propojení mezi Aschbergem (zde se nachází vyhlídková věž), Bleibergem v obci Bublava (zde je rozhledna) a kraslickým Hausbergem, kde by byla v rámci tohoto projektu vybudována další rozhledna. Vše by bylo propojeno cyklostezkou. Kraslice spolupracují především s německým městem Klingenthal, které se nachází přibližně 6 kilometrů od Kraslic. Vyměňují si informace o společenských, kulturních a sportovních akcích anebo koordinují své investiční záměry v oblasti turistické a volnočasové infrastruktury. Pan starosta si uvědomuje cestovní ruch na Kraslicku a přál by si, aby byl intenzivnější. Od pana Kotilínka jsem se dále dozvěděla, že mnoho projektů týkajících se cestovního 60

62 ruchu zatím realizováno nebylo, šlo spíše o propagaci lokality formou letáků či na webech různých informačních serverů. Možnosti rozvoje vidí v oblasti letní a zimní turistiky a co se týče bariér, zde uvádí určité limity v atraktivnosti destinace. Sice jsou tu některé přírodní zajímavosti, ale chybí zde výrazná historická památka a muzeum nebo galerie. Z jeho pohledu je destinace zajímavá hlavně tím, že nabízí potenciál neokoukanosti a možnosti poznání půvabné, málo dotčené západokrušnohorské přírody. V oblasti však chybí kvalitní infrastruktura. Propagace regionu je podle něj nesystematická a neúplná. Zatím město ani příliš nespolupracuje s dalšími subjekty a dotací využilo pouze jednou, ale je to již delší čas. Jednalo se o spojení Kraslic a Klingenthalu formou chodníku pro pěší a pro cyklisty. Důvodem nízké aktivity týkající se dotací nebyla však neochota, ale nedobrá finanční kondice města, způsobená v 90. letech bývalým vedením města. Město Kraslice prezentuje Kraslicko hlavně na svých internetových stránkách, v TIC a v tištěném zpravodaji města Kraslic. Kulturní a informační centrum v Kraslicích bylo zřízeno v dubnu roku 1999 a momentálně působí v prostorách Domu Kultury na náměstí T. G. Masaryka. Od roku 2005 je členem Asociace turistických informačních center ČR (ATIC ČR) a je zařazeno v kategorii "B" (což v klasifikaci Infocenter ATIC znamená infocentrum s regionální působností.) Poskytuje informace o ubytování, stravování, o památkách a turisticky zajímavých místech regionu, o kulturních akcích, o firmách a o vlakových a autobusových spojích. Dále poskytuje služby jako je například předprodej vstupenek na akce pořádané městem Kraslice, prodej turistických map, průvodců, suvenýrů, turistických známek a pohledů města a okolí a zdarma poskytuje informační letáky z Karlovarského kraje a jiných zajímavých míst ČR. Turistické informační centrum je otevřeno od pondělí do pátku od 9:30 hodin do 12:30 hodin a od 13:00 hodin do 17:00 hodin, v sobotu od 8:30 hodin do 11:30 hodin. Od paní Lenky Hamouzové, která pracuje v informačním centru v Kraslicích, jsem se dozvěděla, že informační turistické centrum využívají spíše místní občané a kupují si zde vstupenky na různé kulturní či sportovní akce. Turisté chodí do centra hlavně v létě, případně o jarních prázdninách, a není jich mnoho. Informační centrum se angažuje hlavně v rozdávání propagačních materiálů. Podle paní Hamouzové chybí v destinaci koupaliště a propagaci regionu nevidí jakou dostatečnou. ( 61

63 MAS Sokolovsko o. p. s. byla založena dne sedmnácti zakladateli z řad veřejného, neziskového a podnikatelského sektoru. Společnost byla založena za účelem poskytování obecně prospěšných služeb, jejichž cílem je především rozvoj regionu Sokolovsko. V oblasti turismu je to především rozvoj a propagace regionu a jeho turistického potenciálu, vytváření nových forem a možností ekonomického a turistického využití krajiny, ochrana obrazu krajiny, sídel a jejich hodnot pro rozvoj turistického ruchu, provoz informačních center koordinace a rozvoj, obnova kulturních památek apod. Podle paní Jágrikové, ředitelky MAS Sokolovsko, je oblast Kraslicka zajímavá hlavně krajinou a zajímavá je i z hlediska polohy u hranic s Německem, těsně vedle lázeňského trojúhelníku. Upozorňuje také na pozůstatky z dolové činnosti a pozůstatky po zaniklých obcích. MAS Sokolovsko realizovala v minulých letech vlastní dotovaný projekt pod názvem Propagační kampaň za krásami MAS Sokolovsko a v rámci tohoto projektu vznikla série letáků a videospoty o řadě zajímavých míst, nejenom Kraslicka. Dva projekty města Oloví byly financovány přes MAS Sokolovsko a díky nim vznikla úžasná rozhledna Cibulka. V novém programovém období se chtějí zaměřit především na podporu budování cyklostezek/cyklotras. Paní Jágriková vidí bariéry rozvoje cestovního ruchu především ve špatné dostupnosti z hlediska komunikací, velké nedostatky vidí v celkové infrastruktuře a v propagaci regionu. Dále je to nízká kvalifikační úroveň obyvatel kraje jako takového, a to i po stránce jazykové vybavenosti, což má podle ní obrovský dopad na kvalitu poskytovaných služeb. Členy MAS Sokolovsko jsou například města Kraslice a Rotava. ( Destinační agentura Poznej Sokolovsko vznikla, aby pomohla zviditelnit sokolovský region a vyzdvihla jeho přednosti. Současně si dala za cíl nastartovat pozitivní kampaň, která dodá tomuto okresu větší sebevědomí při prosazování na poli cestovního ruchu, turistiky, ale i podnikání. Pan Milan Hloušek, ředitel této agentury, mi sdělil, že hybnou silou originální kampaně jsou internetové stránky které z části fungují jako turistický rozcestník a zároveň mají informační charakter se širokým záběrem. Webový portál Poznej Sokolovsko, je zaměřený na propagaci turisticky zajímavých míst v regionu, zároveň připomíná jeho historii a vyzdvihuje jeho přednosti. Z pohledu pana Hlouška má Kraslicko silný potenciál k tomu, stát se turisticky zajímavou a hodně lákavou destinací. Zmiňuje hlavně horskou turistiku, dále cyklistiku 62

64 a lyžování na Bublavě, či běžkařský ráj na Přebuzi. Velký deficit vidí v absenci koupaliště a také muzea a dle jeho názoru by mělo být zmodernizováno infocentrum v Kraslicích. Destinační agentura Poznej Sokolovsko spolupracuje s MAS Sokolovsko, Mikroregionem Sokolov východ, Českým novinářským klubem Czechpressclub.cz a Spolkem přátel města Kraslice. ( Datem vzniku Svazku měst a obcí Kraslicka je 3. listopad 1995, kdy se v Kraslicích sešlo devět starostů a oficiálně založili Sdružení měst a obcí Kraslicka. Hlavním podnětem ke vzniku sdružení byla možnost vstupu do Euregia Egrensis, sdružení, které podporuje přeshraniční spolupráci mezi českým a německým územím. Větší možnost získat dotace z fondů Evropské unie, snadnější spolupráce s německými partnery při rozvoji kulturních vztahů a turistiky a také lepší koordinace projektů jednotlivých obcí. Paní Kalátová, předsedkyně svazku, mi sdělila, že svazek využil dotací Krajského úřadu Karlovarského kraje a od sezony 2015/2016 se iniciativně ujal financování a organizování strojové úpravy 50 kilometrů lyžařských běžeckých stop na Kraslicku. Dalším cílem Svazku měst a obcí Kraslicka je postupně vybudovat v malebné krajině lemované říčkou cyklostezku z Kraslic do Sokolova. Předpoklady rozvoje vidí paní Kalátová ve výstavbě již zmiňované Cyklostezky Svatava, výstavbě navazujících cyklostezek, zdokonalování údržby lyžařských běžkařských stop, map a orientačních prvků pro běžkaře, a také v zamýšlených projektech jednotlivých měst a obcí, jako je například rozhledna a koupaliště v Kraslicích. Bariéry v rozvoji cestovního ruchu vidí v nekvalitním silničním spojení, v nedostatečné ubytovací kapacitě a v některých oblastech regionu v chabém pokrytí signálem mobilních operátorů. Svazek spolupracuje s MAS Sokolovsko, pravidelně se vzájemně informují a účastní schůzek. ( Shrnutím výše uvedeného jsem došla k závěru, že všechny subjekty mají zájem na rozvoji cestovního ruchu v ORP Kraslice a snaží se o to v rámci svých možností. Uvědomují si cestovní ruch v oblasti a chtějí ho rozvíjet. Podílí se na tom především investicemi do dopravní infrastruktury, budováním cyklostezek, přeshraniční spoluprací, vydáváním informačních brožurek v rámci infocentra, propagací turistiky a cykloturistiky na internetových stránkách města, úpravou lyžařských tratí, apod. Je zde 63

65 však mnoho co zlepšovat. Bariéry rozvoje cestovního ruchu vidí hlavně v neatraktivnosti destinace, komunikačních sítích, nedostatečném počtu ubytovacích zařízení, absenci muzea, či galerie, absenci koupaliště, špatné propagaci a nízké kvalifikační úrovni obyvatel a jejich jazykové vybavenosti. 2.5 Amati - Denak Město Kraslice můžeme pokládat za skutečnou kolébku výroby hudebních nástrojů u nás, a proto se v této kapitole budu zabývat firmou Amati Denak. Smyčcové nástroje se v Kraslicích začaly vyrábět již na počátku 17. století. Na konci 19. století bylo v Kraslicích již 11 továren, které zaměstnávaly asi 300 dělníků, a kolem 500 lidí pracovalo doma. Ve městě působilo 16 obchodníků s hudebními nástroji. Po první světové válce, která měla negativní dopad také na Kraslice, se však výroba brzy vzpamatovala. Během druhé světové války mnohé továrny zanikly a jiné se podílely na válečné výrobě. Dnešní továrna firmy Amati vznikla po 2. světové válce spojením pozůstatků menších převážně německých firem. V roce 194, kdy byla veškerá výroba zestátněna, se Kraslice postupně staly střediskem výroby dechových a bicích nástrojů. V roce 1955 byla uspořádána souborná výstava celého sortimentu hudebních nástrojů. Od počátku 60. let se výstavy začaly pořádat pravidelně. Kraslické hudební nástroje také postupně pronikaly na světové výstavy a veletrhy. Privatizace státního podniku Amati proběhla po roce 1990, a v říjnu roku 1993 byla založena společnost s ručením omezeným Amati - Denak (Denak = Dechové nástroje Kraslice). ( Od pana Jiřího Štípka, finančního ředitele firmy Amati, kterého jsem oslovila telefonicky, jsem se dozvěděla, že firma neumožňuje prohlídky továrny širší veřejnosti, jelikož k tomu není uzpůsobena (při výrobě se pracuje s ohněm, není zde až tak čisté prostředí apod.) a neplánuje ani vybudování muzea. Na moji otázku, zda by byli ochotni zapůjčit některé hudební nástroje městu pro výstavní účely, jsem byla ubezpečena, že ano. Dokonce mne pan Štípek informoval o tom, že firma Amati vlastní několik historických kousků, jako je například ojedinělá "maxituba", která je také zapsaná v Guinnessově knize rekordů, byla postavena v Kraslicích v továrně Bohlad & Fuchs někdy v letech 1910/1911 a byla určena pro světovou výstavu v New Yorku v r. 64

66 1913. Dle telefonického hovoru vyplynulo, že pan Štípek je cestovnímu ruchu Kraslicka velmi nakloněn a dle mého názoru je historický vývoj hudebních nástrojů stejně fascinující jako například vývoj automobilů. Kraslicko by mělo využít tohoto historického dědictví v rámci cestovního ruchu. Konkrétní návrh uvádím v návrhové části této práce. 3. Návrhová část V této části práce se zaměřím na návrhy, ke kterým jsem se dopracovala v průběhu jejího zpracování. První návrh se týká zřízení muzea, či expozice hudebních nástrojů v Kraslicích. Hlavním iniciátorem by dle mého názoru mělo být město Kraslice. Snahy o zřízení muzea zde již jisté byly, ale nikdy nebyly dokončeny. Město si uvědomuje historickou tradici výroby hudebních nástrojů, která se váže k tomuto regionu a potřebu zvýšení atraktivity Kraslicka. Jistě by proto bylo tomuto návrhu nakloněno. Navrhuji konkrétní místa pro zřízení muzea a to budovu školy výroby hudebních nástrojů, která je odloučeným pracovištěm Střední školy živnostenské v Sokolově a nachází se na adrese Pod nádražím 1093/7, Kraslice. Tato škola navazuje na tradici bývalé střední školy výroby hudebních nástrojů a nachází se na stejném místě, kde tato škola v roce 2010 zanikla. Budova by však potřebovala přiměřenou rekonstrukci pro umístění expozice. Dalším vhodným místem pro zřízení muzea by mohla být budova ZUŠ Kraslice, která se nachází na adrese Pohraniční stráže č. p. 67, Kraslice. Obě tato místa spojuje hudba, buď samotná výroba hudebních nástrojů, nebo výuka. Vlastnické právo k oběma budovám má Město Kraslice, nám. 28. října 1438/6, Kraslice. Toto jsem zjistila na Českém úřadě zeměměřickém a katastrálním (ČÚZK). ( Zapůjčení hudebních nástrojů, včetně těch historických, by zajistila firma Amati Denak, o čemž mne ujistil pan Štípek, finanční ředitel této společnosti. Jistě by se ve firmě Amati našla celá řada dalších zajímavých předmětů a věcí, týkajících se hudby a hudebních nástrojů, které by se daly do muzea umístit. Pro obohacení sbírky, by město mohlo oslovit i soukromé sběratele hudebních nástrojů v oblasti Kraslicka. Výběr a instalaci exponátů by mělo město provést ve spolupráci s firmou Amati. Instalační vitríny a nástěnky by bylo vhodné zajistit ve spolupráci se 65

67 soukromými subjekty, podnikateli v regionu, v rámci sponzorských darů. Za to by jim mohla být nabídnuta reklama v muzeu. Popisky pod exponáty doporučuji provést dvojjazyčně, v česko německé verzi, jelikož se předpokládá vysoká návštěvnost občanů z blízkého Německa. Místo expozice musí být samozřejmě zajištěno, o to by se mělo postarat město Kraslice, stejně tak o odborný dohled nad exponáty, jejich aktualizaci, doplňování a otevírací dobu, kterou doporučuji přizpůsobit především hlavní turistické sezoně od jara do podzimu. Expozice může být obohacena o prodej suvenýrů. Vybudování muzea přinese především zatraktivnění lokality Kraslicka jako střediska cestovního ruchu a tím přilákání nových návštěvníků do této oblasti a také jistě finanční přínos pro město. Město Kraslice by mělo ke spolupráci na tomto projektu přizvat kromě výše zmíněných hudebních škol také další subjekty z řad soukromé i veřejné sféry. Doporučuji také spolupráci s již existujícím muzeem kraslické dráhy a muzeem hudebních nástrojů v blízkém Klingenthalu. Vybudovat muzeum, které bude v odpovídajícím, reprezentativním stavu, jistě přinese výdaje. Nevím, jestli toto bude v silách tak malého regionu. Navrhuji proto využít dotací. Pro menší investice doporučuji využít přímo dotací Karlovarského kraje, jejich přehled je možno sledovat na informačním portále Karlovarského kraje. Je potřeba sledovat především oblast kultury, cestovního ruchu a památkové péče, oblast regionálního rozvoje a ostatní oblasti. Žádosti na tyto dotace se podávají obvykle koncem roku, nebo začátkem následujícího roku. ( Co se týče větších investic, navrhuji využít dotace ministerstev, jedná se o programy podpor vyhlašované odvětvovými ministerstvy a jimi zřízenými fondy. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR ČR) zaštiťuje Operační programy řízené MMR, pod který patří například Integrovaný regionální operační program a dále programy na podporu cestovního ruchu a podporu rozvoje. ( Druhý návrh souvisí s modernizací turistického informačního centra (TIC). Jak již bylo zmíněno v analytické části této práce, TIC v Kraslicích je od roku 2005 členem Asociace turistických informačních center České republiky a je zařazeno v kategorii "B". Dle mého návrhu by mělo TIC projít celkovou inovací a pokusit se zařadit do kategorie A. 66

68 Aby dosáhlo tohoto cíle, je potřeba mimo jiné, aby bylo otevřeno celoročně, 7 dní v týdnu, poskytovalo informace alespoň ve 2 světových jazycích, mělo by mít vlastní moderní a hlavně poutavé internetové stránky, například s tipy na výlety, na výlety pro rodiny s dětmi, procházky městem, kulturní akce, ubytování a restaurace a další zajímavé informace. Měl by zde být k dispozici internet, ať už jako placená, nebo bezplatná služba. TIC by mělo dále disponovat nabídkou průvodcovských služeb a turistických produktů, mělo by umět zprostředkovat ubytovací služby, s použitím rezervačních systémů a zaměstnanci TIC by měli být lidé minimálně středoškolsky vzdělaní s praxí v cestovním ruchu, kteří se pravidelně účastní vzdělávacích programů v oblasti cestovního ruchu. Dále navrhuji, aby se TIC v Kraslicích zabývalo vydáním kompletního průvodce Kraslickem, který zde chybí. Pokud by se podařilo tento návrh uskutečnit a stát se TIC kategorie A, je nutné zpracovat interní systém pro řízení kvality poskytovaných služeb, který by byl pravidelně vyhodnocován. Doporučuji také na stoly umístit stojánky se jmenovkami zaměstnanců TIC. Jmenovky je možno stáhnout z webových stránek Asociace turistických informačních center České republiky. Jsou určeny pro členy certifikovaných TIC a svědčí o jisté kvalitě služeb. Navrhuji, aby TIC prezentovalo informace také na Facebooku, jelikož je to bezesporu nejrozšířenější sociální médium, které je dalším kanálem, kde jsou lidé informováni o aktuálních událostech, a to promptně a neodkladně. Výhodou oboustranné, efektivní komunikace je rychlé šíření důležitých zpráv i žhavých novinek a možnost okamžité aktualizace. Podstatou třetího návrhu je vybudování půjčovny kol a cyklistického vybavení, která na Kraslicku chybí. Navrhuji, aby byla půjčovna vybudována v prostorách dopravního a turistického infocentra na nádraží v Kraslicích. Toto místo je dle mého názoru málo využito a přitom se nachází na strategickém místě. Ačkoliv na webových stránkách destinační agentury Poznej Sokolovsko je uvedena otevírací doba Po Pá: od 8:00 hodin do 17:00 hodin, a v sobotu od 9:00 hodin do 12:00 hodin, osobně jsem se přesvědčila, že infocentrum je převážně zavřené. Funguje pouze ve středu od 8:00 hodin do 12:00 hodin a od 12:45 hodin do 15:45 hodin, jak je uvedeno na internetových stránkách společnosti ČSAD Autobusy Karlovy Vary a.s.., která je jeho provozovatelem. Tato společnost provozuje také cyklodopravu od května do září v 67

69 Karlovarském kraji pod názvem CykloEgrensis a mohla by tak rozšířit nabídku svých služeb pro účastníky cestovního ruchu, kteří přijíždějí na Kraslicko bez cyklistického vybavení. Tato půjčovna by byla otevřena hlavně v cyklistické sezoně a o víkendech. Možnosti financování tohoto návrhu vidím také v možnosti čerpání dotací, v tomto případě týkajících se cykloturistiky. Možnosti získání dotací jsem již uvedla v prvním návrhu. V příloze č. 6 přikládám obrázek současného infocentra na nádraží v Kraslicích. ( Čtvrtý návrh se týká marketingových komunikací Kraslicka. Z výsledů mého dotazníkového šetření vyplynulo, že veřejnost není informována o lokalitě Kraslicko a nejeví o ni zájem. 90% respondentů pokládá propagaci této oblasti za nedostatečnou. Uvědomují si to také konkrétní zástupci subjektů, zúčastněných v cestovním ruchu na Kraslicku, které jsem oslovila. Aby bylo Kraslicko vyhledávanou destinační oblastí se širokou nabídkou kvalitních služeb pro různé segmenty návštěvníků ve všech ročních obdobích, dosáhne toho pouze dobře fungujícím destinačním managementem, který se zaměří především na lepší a efektivnější propagaci a hlavně na spolupráci subjektů, které v cestovním ruchu podnikají. Doporučuji založení místní destinační agentury, která bude mít za úkol představit návštěvníkům Kraslicka turisticky nejzajímavější místa a nabídne jim veškeré dostupné služby v oblasti cestovního ruchu uskutečněním projektu, jehož hlavním výstupem bude celková kampaň zaměřená na propagaci turistické destinace Kraslicko, a to i v jazykových mutacích, nový průvodce pro návštěvníky, informující o zajímavých místech regionu a možnostech využití volného času, mediální kampaň, zahrnující televizní spoty, spoty v rádiích, inzerce v tisku a mnoho dalších aktivit, jejichž společným záměrem bude zviditelnit turistickou destinaci Kraslicko. Marketing doporučuji cíleně zaměřit na osoby holdující turistice a cykloturistice, protože o tyto aktivity je v oblasti největší zájem, jak bylo patrné z výsledku průzkumu pomocí dotazníkového šetření. V souvislosti se založením destinační agentury navrhuji dále vytvoření loga destinace Kraslicko, které by se lehce vrylo do paměti. Při tvorbě loga navrhuji využít atributů, jako je houslový klíč, noty, notová osnova, hudební nástroj apod. Opět vycházím z výsledků dotazníkového šetření, kdy si téměř 12% dotazovaných spojilo Kraslice s hudebními nástroji, či s firmou Amati. 68

70 Pátým návrhem je modernizace webových stránek města Kraslice, které jsou zastaralé, nepřehledné a v překlikávání mezi informacemi pro občany a informacemi pro turisty se člověk ztrácí. Některé odkazy se neotevírají vůbec, jako je tomu například u ubytovacích zařízení. Navrhuji, aby město zmodernizovalo své internetové stránky, na kterých budou především informace pro občany SO ORP Kraslice a kde bude viditelný odkaz na nové moderní webové stránky TIC v Kraslicích, o kterých se zmiňuji ve svém druhém návrhu. Šestý návrh je rozšíření kulturních akcí v oblasti koncertů. Ideálním místem pro konání takových koncertů jsou Městské sady v Kraslicích. Koncerty kapel na regionální, ale nejlépe na celostátní úrovni, by přilákaly velké množství lidí. 69

71 Závěr 70

72 Hlavním cílem bakalářské práce bylo analyzovat předpoklady cestovního ruchu a zjistit jejich význam pro rozvoj cestovního ruchu na Kraslicku. V teoretické části jsem definovala cestovní ruch a vybrané pojmy s ním spojené. Dále jsem charakterizovala předpoklady cestovního ruchu, marketingovou komunikaci a destinaci turismu. V analytické části jsem popisovala oblast Kraslicko a zabývala jsem se historií Kraslicka. Poté jsem hodnotila lokalizační, selektivní a realizační předpoklady podle P. Mariota. V rámci selektivních předpokladů jsem provedla také vlastní marketingový výzkum povědomí obyvatel České republiky o destinaci Kraslicko a zájmu o ni. Dále jsem popisovala, jak Kraslicko marketingově komunikuje se svým okolím. V závěru analytické části jsem popisovala firmu Amati-Denak a její historickou hodnotu a zjišťovala možnosti spolupráce a zapůjčení historických hudebních nástrojů městu Kraslice. Stanovený cíl se mi podařilo splnit. Analýzou předpokladů cestovního ruchu bylo zjištěno, že Kraslicko nenabízí nadstandardní předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Výsledkem dotazníkového šetření bylo, že lidé neznají destinaci Kraslicko a nejeví o ni zájem. Dalším výsledkem dotazníkového šetření bylo, že Kraslicko by mělo svůj marketing a nabídku cestovního ruchu zaměřit hlavně na cykloturistiku a turistiku, protože o tu je v této destinaci momentálně největší zájem. Zvolenou hypotézou bylo, že oblast Kraslicko nabízí nadstandardní předpoklady pro cestovní ruch. Na základě analýzy předpokladů cestovního ruchu vyplynulo, že oblast Kraslicka patří mezi oblasti s největším podílem potenciálních rekreačních ploch, avšak nenachází se zde velké množství významných kulturně-historických a přírodních památek a v kombinaci s realizačními předpoklady nevytváří ideální podmínky pro realizaci cestovního ruchu. Zvolená hypotéza se tedy nepotvrdila, i když do budoucna se dají některé předpoklady rozvíjet. Druhou hypotézou bylo, že lidé destinaci Kraslicko neznají a nejeví o ni zájem. Tato hypotéza se na základě výzkumu pomocí dotazníkového šetření potvrdila. V návrhové části mé práce jsem uváděla, jak by mohlo Kraslicko inovovat nabídku v oblasti cestovního ruchu. Uvedla jsem šest návrhů, a myslím, že by se alespoň dva z 71

73 nich mohly v budoucnosti uskutečnit. Zrealizovat by se měl návrh na vybudování muzea, či expozice hudebních nástrojů a návrh na rozšíření kulturních akcí v oblasti koncertů v Městských sadech v Kraslicích. Bakalářskou práci jsem doplnila několika přílohami, mapou Kraslicka, obrázky lokalizačních předpokladů oblasti a formulářem dotazníkového šetření. Jako hlavní zdroje k čerpání, při zpracovávání mé práce, jsem používala knihu Geografia cestovného ruchu od P. Mariota, knihu Management destinace cestovního ruchu od K. Nejdla a internetové stránky města Kraslice. Myslím, že informace, ke kterým jsem se při analyzování oblasti Kraslicko dopracovala, by mohly být užitečné pro místní organizace cestovního ruchu a město Kraslice, a moje doporučení, pokud by se zrealizovala, by mohla pomoci k rozvoji cestovního ruchu Kraslicka. 72

74 Literatura [ 1 ] Amati. amati.cz [on line] [vid Dostupné z: [ 2 ] ATTL, P.; NEJDL, K. Turismus I. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze s. ISBN [ 3 + Autobusy Karlovy Vary, a.s. aktuálně. autobusy-kv.cz [on line] [vid Dostupné z: [ 4 + Český úřad zeměměřický a katastrální. Katastrální úřad pro Karlovarský kraj. Katastrální pracoviště Sokolov. cuzk.cz [on line] [vid Dostupné z: PRACOVISTE:409 [ 5 + Český statistický úřad. Veřejná databáze. Návštěvnost. czso.cz [on line] [vid Dostupné z: [ 6 + Český statistický úřad. Veřejná databáze. Kapacity. czso.cz [on line] [vid Dostupné z: [ 7 + Český statistický úřad. Krajská správa ČSÚ v Karlových Varech. Vývoj průměrných mezd v Karlovarském kraji v 1. až 4. čtvrtletí czso.cz [on line] [vid [ 8 ] GÚČIK, M. Cestovný ruch: úvod do studia. Banská Bystrica: DALI-BB, s. ISBN [ 9 + HOLEČEK, M. a kol. Zeměpis cestovního ruchu. 2.vydání. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. ISBN X. [ 10 ] HOLLOWAY, J.CH. The business of tourism. Essex: Pearson Education Limited, s. ISBN [ 11 + JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing v cestovním ruchu: Jak uspět v domácí i světové konkurenci. 2. vydání. Praha: Grada Publishing, s. ISBN [ 12 + KOTÍKOVÁ, H.; SCHWARTZHOFFOVÁ, E. Nové trendy v pořádání akcí a událostí (events) v cestovním ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, s. ISBN

75 [ 13 + Kraslice oficiální stránky města Infocentrum. kraslice.cz [on line] [vid Dostupné z: [ 14 + Kraslice oficiální stránky města kalendář akcí. kraslice.cz [on line] [vid Dostupné z: [ 15 ] Kraslice oficiální stránky města stravování v Kraslicích. kraslice.cz [on line] [vid Dostupné z: [ 16 ] Kraslice oficiální stránky města územně analytické podklady ORP Kraslice. kraslice.cz [on line] [vid Dostupné z: o+kraslice+2014.pdf [ 17 + Kraslice oficiální stránky města významné kulturní památky. kraslice.cz [on line] [vid Dostupné z: [ 18 ] MARIOT, P. Geografia cestovného ruchu. Bratislava: VEDA, s. ISBN [ 19 ] MAS SOKOLOVSKO, Za krásami Sokolovska: Za krásami mikroregionu Kraslicko, 2010, DVD [ 20 ] Ministerstvo pro místní rozvoj ČR programy a dotace. mmr.cz [on line] [vid Dostupné z: [ 21 + Národní památkový ústav památkový katalog. pamatkovykatalog.cz [on line] [vid Dostupné z: j&county%5b0%5d=sokolov&municipality%5b0%5d=kraslice&order=relevance%3ade sc&presenter=elementsresults [ 22 ] NEJDL, K. Management destinace cestovního ruchu. Praha: Wolters Kluwer, s. ISBN [ 23 ] ORIEŠKA, J. Služby v cestovním ruchu. Praha: IDEA SERVIS, s. ISBN

76 [ 24 + PALATKOVÁ, M. Marketingový management destinací. Praha: Grada Publishing, s. ISBN [ 25 + PALŮCH, P. Kraslicko na starých pohlednicích. Hostivice: Mgr. Petr Prášil, Zimní 1580, , s. ISBN [ 26 ] Pensiony Kraslice. dopenzionu.cz [on line] [vid Dostupné z: [ 27 ] Poznej Sokolovsko. poznejsokolovsko.cz [on line] [vid ]. Dostupné z: [ 28 + Přehled dotací informační portál Karlovarského kraje. kr-karlovarsky.cz [on line] [vid Dostupné z: ( [ 29 ] RYGLOVÁ, K. a kol. Cestovní ruch-podnikatelské principy a příležitosti v praxi. Praha: Grada Publishing, s. ISBN [ 30 ] Sokolovsko místní akční skupina o.p.s.. mas-sokolovsko.eu [on line] [vid Dostupné z: [ 31 + Švejk hotel a restaurant. svejk-bublava.cz [on line] [vid ]. Dostupné z: [32] VYSTOUPIL, J.; ŠAUER M. Základy cestovního ruchu. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2006, 163 s. Distanční studijní opora. ISBN [ 33 ] VYSTOUPIL, J. a kol. Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. ISBN [ 34 + Železniční spolek Klub M klubm131-1.websnadno.cz [on line] [vid Dostupné z: 75

77 Přílohy Příloha 1 Kraslicko Zdroj: 76

78 Příloha 2 Správní obvod ORP Kraslice Zdroj: 77

79 Příloha 3 Rotavské varhany Zdroj: 78

80 Příloha 4 Pohled na lyžařské centrum Bublava Zdroj: vlastní zpracování 79

81 Příloha 5 Kostel Božího Těla Kraslice Zdroj: vlastní zpracování 80

82 Příloha 6 Dopravní a turistické infocentrum Kraslice Zdroj: vlastní zpracování 81

83 Příloha 7 Rozhledna Cibulka Oloví Zdroj: 82