Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava. Sprinklerové a mlhové stabilní hasicí zařízení

Transkript

1 Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostního inženýrství Katedra požární ochrany a ochrany obyvatelstva Sprinklerové a mlhové stabilní hasicí zařízení Student: David Němec Vedoucí bakalářské práce: Ing. Petr Kučera PhD. Studijní obor: Technika požární ochrany a bezpečnosti průmyslu Datum zadání bakalářské práce: Termín odevzdání bakalářské práce:

2

3

4 Místopřísežné prohlášení Místopřísežně prohlašuji, že jsem celou bakalářskou práci vypracoval samostatně. V Kopřivnice dne 16. dubna David Němec

5 Děkuji vedoucímu bakalářské práce Ing. Petru Kučerovi, PhD. za cenné rady a připomínky při jejím zpracování a také za poskytnuté materiály.

6 Anotace Němec, D.: Sprinklerové a mlhové stabilní hasicí zařízení: bakalářská práce. Ostrava: VŠB-TU Ostrava, Klíčová slova: sprinkler, sprchová hlavice, automatická hubice, stabilní hasicí zařízení, mlhová stabilní hasicí zařízení. Tato bakalářská práce se věnuje především popisu sprinklerových a mlhových stabilních hasicích zařízení, popisuje historii jejich vývoje, a stručně seznamuje s rozdělením, složením a funkcí sprinklerových a mlhových SHZ. Uvádí také některé typické příklady možného použití. V další části je uveden přehled právních pokladů a požadavků na navrhování a projektování sprinklerových i mlhových SHZ. Mimo jiné také uvádí rozdíly mezi normami ČSN, dříve vydanými předpisy, a také normami americké řady NFPA. Závěrečná část porovnává výhody a nevýhody jednotlivých daných druhů SHZ a také jejich teoretické hasební účinnosti. Abstract Němec, D.: Sprinkler and Mist Fixed Fighting Systems: bachelor thesis. Ostrava: VSB TU Ostrava, Key words: sprinkler, sprinkler head, automatic nozzle, fixed firefighting systems, mist fixed firefighting systems. This bachelor thesis goes in for describing sprinkler and mist fixed firefighting systems, their historical development, and briefly introduces their composition and function. Also introduces some of typical applications of these systems. In the next part, there is summary of legal bases and requirements for planning these systems. Inter others there is a summary of differences between CSN standards, some of the older standards and also american NFPA standards. In the final part there is comaprison of advantages and disadvantages of each systems and comparison of their teoretical firefighting efficiency.

7 Obsah Úvod... 1 Rešerše STABILNÍ HASICÍ ZAŘÍZENÍ Funkce stabilního hasicího zařízení Typy stabilních hasicích zařízení SPRINKLEROVÉ STABILNÍ HASICÍ ZAŘÍZENÍ Historie vývoje sprinklerových SHZ Charakteristika Popis sprinklerového SHZ Princip činnosti sprinklerového SHZ Typy sprinklerových SHZ Mokrá sprinklerová soustava Suchá sprinklerová soustava Tandemová soustava (smíšená) Rychlá suchá soustava Suchá soustava s předstihovým řízením Omezení použití sprinklerů Příklady použití sprinklerů Základní druhy sprinklerových hlavic Speciální druhy sprinklerových hlavic Normativní požadavky v ČR ČSN Nevýrobní objekty ČSN Výrobní objekty ČSN Budovy pro bydlení a ubytování ČSN Sklady Předpisy pro projektování sprinklerových SHZ Navrhování sprinklerového SHZ Stupeň jištění, třída rizika Technický předpis - Sprchové stabilní hasicí zařízení se sprchovými hlavicemi ČSN EN Vds CEA NFPA 13 (FM Global Data Sheet 2-8N) Návrhové parametry... 21

8 2.9 Návrhové charakteristiky Technický předpis - Sprchové stabilní hasicí zařízení se sprchovými hlavicemi ČSN EN Vds CEA NFPA Rozdíly mezi ČSN EN a ostatními předpisy STABILNÍ HASICÍ ZAŘÍZENÍ NA BÁZI VODNÍ MLHY Historický vývoj mlhových SHZ Rozsah použití mlhových SHZ Druhy a systémové řešení mlhových SHZ Jednozónová a vícezónová mlhová SHZ Nízkotlaká a středotlaká mlhová SHZ Vysokotlaká mlhová SHZ Jednofázová a dvoufázová mlhová SHZ Hlavní komponenty mlhových SHZ Čerpací zařízení Výstřikové hubice / automatické hlavice Hasivo Filtry Potrubí Navrhování mlhových SHZ ČSN P CEN/TS Přednávrhová etapa Návrhová etapa Návrhové parametry Zařízení pro uhašení požáru Zařízení pro uvedení požáru pod kontrolu/potlačení požáru Hlavice/hubice Rychlost proudění vzduchu, otvory a větrání Hydraulické a pneumatické výpočty NFPA Shrnutí Porovnání hasicích schopností mlhových a sprinklerových SHZ Závěr... 46

9 Seznam použité literatury Seznam obrázků Seznam tabulek Seznam příloh Příloha A: Typy vybraných sprinklerových hlavic a jejich technické údaje Příloha B Typy vybraných mlhových hlavic/hubic, jejich technické údaje a použití Příloha C Historický vývoj hašení vodní mlhou... 54

10 Úvod V dnešní době je nutné uvědomovat si význam a především také cenu majetku a ten je nutno, ať už chceme, nebo ne, chránit. Ochrana se provádí nejen proti krádežím, ale v poslední době také proti nejrůznějším mimořádným událostem. Tuto ochranu bychom mohli rozdělit na pasivní (například umístění daného objektu pro případ povodní) a aktivní (například kamerové systémy, elektrická požární signalizace atd.). Mezi aktivní způsob ochrany bychom mohli zařadit i samočinné stabilní hasicí zařízení (SSHZ), které je v případě požáru samočinně aktivováno a následně je spuštěn prvotní hasební zásah, který má za účel zabránit šíření požáru ještě před příjezdem jednotky požární ochrany (JPO). SSHZ prošly určitým technickým vývojem, ten bude v této práci stručně popsán. Tyto systémy jsou děleny především podle druhu hasebního média (vodní, pěnová, prášková, plynová, aerosolová). Tato práce se zabývá zařízeními využívajícími hasební účinek vody především systémy pracující s vodní mlhou a systémy sprinklerové. Jelikož má voda hasební efekt především chladivý, a na tuto vlastnost se váže i velikost vodních kapek, je účelem této práce popsat výhody a nevýhody jednotlivých systémů a jejich teoretické hasební účinnosti. K jednotlivým SSHZ se vážou různé právní předpisy, ať už jsou to technické normy, vyhlášky, zákony a podobně. Z toho důvodu bude v této práci uveden přehled těchto předpisů. Dále zde bude popsán postup pří navrhování a projektování sprinklerových a mlhových SSHZ z hlediska technických norem. Účelem této práce je, mimo jiné, podat informace o účelnosti a možnostech využití těchto hasících systémů, a to takovým způsobem, aby každý čtenář získal ucelený přehled a správnou představu o řešené problematice. 1

11 Rešerše Požárně bezpečnostními zařízeními se v první řadě zabývají vnitrostátní právní předpisy a to především v podobě zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně a vyhlášky č. 246/2001 Sb. o požární prevenci, které stanovují to, kdy musí být objekt vybaven požárně bezpečnostním zařízením, a také závazné termíny kontrol, revizí a zkoušek těchto zařízení. Navrhováním, projektováním a údržbou sprinklerových hasicích zařízení se z platných předpisů zabývá evropská norma ČSN EN 12845, německá norma VdS CEA 4001, a americká NFPA 13. Navrhováním, projektováním a údržbou mlhových stabilních hasicích zařízení se zabývá evropská norma ČSN P CEN/TS a americká NFPA 750. RYBÁŘ, P.: Sprinklerová zařízení, Edice SPBI Spektrum, VŠB-TU Ostrava, s. Publikace vysvětluje principy moderní sprinklerové ochrany, zachycuje historický vývoj, seznamuje s komponentní skladbou a s principy jejich návrhu, dále uvádí některé typické aplikační oblasti ve kterých nachází sprinklerová ochrana své uplatnění. BEBČÁK, P.: Požárně bezpečnostní zařízení, 2. rozšířené vydání, Ostrava, SPBI, s. Kniha popisuje požárně bezpečnostní zařízení. V prvním oddíle se zaměřuje na zásady projektování těchto zařízení. V následujících oddílech charakterizuje, popisuje a rozděluje jednotlivé druhy PBZ. Poté se detailně zaměřuje na dimenzování SHZ a zařízení pro odvod tepla a kouře. RYBÁŘ, P.: Mlhová stabilní hasicí zařízení, Praha, MV-GŘ HZS ČR, 2011, 55s. Publikace vysvětluje principy moderní ochrany pomocí mlhových SHZ, zachycuje historický vývoj, seznamuje s komponentní skladbou a s principy jejich návrhu, dále uvádí některé typické aplikační oblasti ve kterých nachází ochrana vodní mlhou své uplatnění. Závěrečná část je věnována příkladům konkrétních požárů u kterých došlo k zásahu mlhových SHZ. 2

12 1 STABILNÍ HASICÍ ZAŘÍZENÍ Zkráceně SHZ jsou hasicí zařízení pracující na principu odstraňování podmínek, za kterých může začít hořet. Požár tak lze eliminovat při odstranění pouze jedné z těchto podmínek, a právě na tomto principu pracují stabilní hasicí zařízení (SHZ). Tyto systémy se tak podle druhu používaného hasiva zaměřují například na vytěsnění kyslíku nahrazením jiným plynem, nebo hořící látku ochlazují pod zápalnou teplotu. A právě o prosazování těchto postupů se starají různé technologie SHZ. Jak už napovídá název, tyto zařízení se instalují na stálo jako součást objektu, většinou už při samotné výstavbě chráněného objektu, ale i dodatečně. Mezi nejrozšířenější způsoby hašení patří použití tzv. mokré cesty. To znamená, že jako hasivo je zde použita voda. Jeden z těchto vodních systémů využívá rozvody trubek po chráněném objektu, a tyto jsou zakončeny hlavicemi na příslušných místech s rozprašovací růžicí, která rozstřikuje vodu do prostoru, ve kterém hoří. A právě díky těmto hlavicím se tento systém nazývá sprinklerový - skrápěčový. Dalším systémem na bázi vody je systém drenčerový, který má hlavice neustále otevřené pro přívod vody a systém distribuce vody je tak regulován centrálním ventilem. Stabilní pěnová hasicí zařízení se týkají především velkých průmyslových a skladovacích objektů, spojených s výskytem hořlavých kapalin. Zde se využívá mokrého hašení pomocí přimíchávání pěnidla do vody, jenž se využívá převážně k hašení chemikálií, nebo dopravních prostředků. Mezi nejnovější typy systémů, které k hašení využívají mokrou cestu, jsou systémy atomizace vody. Tyto systémy, jak již napovídá jejich název, rozkládají kapky vody až na molekulární úroveň. Toho lze dosáhnout při vysokém tlaku a pomocí speciálních trysek. Tímto vzniká vodní mlha, jenž ochlazuje hašenou látku, a také po odpaření vytěsňuje kyslík z prostoru svým vlastním objemem. Proto zde není zapotřebí mnoho vody v porovnání s předchozími vodními systémy. Odpadá tak nutnost velkých rezervoárů a zároveň jsou menší škody, které voda může způsobit. Mezi systémy využívající suché hašení - nevyužívající vodu, patří hasicí zařízení prášková, aerosolová a systémy používající jako hasivo plynné látky. Zde patří například 3

13 plynný dusík, oxid uhličitý, nebo speciální chemické sloučeniny např. FM 200[1], nebo Novec 1230[1]. Halonové látky jsou již zakázány, kvůli narušování životního prostředí. [13] 1.1 Funkce stabilního hasicího zařízení Stabilní hasicí zařízení zajišťuje [13]: Lokalizaci, či likvidaci požáru v již v raném stádiu. Toto lze zajistit vhodnou volbou automatických detekčních prvků. Jedná - li se pak o nezávisle fungující systém, tak se SHZ stará jak o detekci vznikajícího požáru, tak i o přenos a signalizaci informace o spuštění SHZ na předem určená místa. Usnadňují hasební zásah jednotkám požární ochrany, protože díky včasnému zásahu SHZ se daří zabránit šíření požáru, nebo požár dokonce úplně uhasit. Zmenšení množství ztrát použitím vhodného druhu hasiva. Snížení tepelného zatížení v ohroženém prostoru. Díky včasnému zásahu není narušová na konstrukce stavby vlivem tepla. Hašení - ukončení hoření, likvidace ohniska. Lokalizace a zabránění šíření požáru. Ochrana stavebních konstrukcí před tepelnými účinky požáru. 1.2 Typy stabilních hasicích zařízení Mezi používané typy SHZ patří tyto systémy: Sprinklerové Drenčerové Práškové Plynové Pěnové Aerosolové 4

14 Typ SHZ se volí a instaluje podle toho, jaký typ prostoru mají chránit, a také podle toho, co se předpokládá, že se v daném prostoru bude nacházet. Je rozdíl, jestli v prostoru skladujeme látky málo hořlavé, nebo výbušné. Rozdíl je také mezi tím jestli se jedná o kancelářské prostory, nebo prostory s výskytem elektroniky, například datacentra, nebo velíny, kde by poškození této techniky hasební látkou znamenalo značný problém. Také lze říci, že druh SHZ je také závislý na velikosti chráněného prostoru. Tyto prostory rozdělujeme na ochranu jednotlivých předmětů, úseků, nebo chráníme celý prostor budovy. Pod ochranou budovy si lze například představit halu obchodního domu, nebo letecký hangár. Zde je potřeba hasit velkou plochu najednou, a proto tyto systémy mívají rozsáhlou konstrukci a jako hasivo se zde z objemových a finančních důvodů používají sprinklerové nebo pěnové hasící systémy, výjimečně i systémy plynové. Ochranou úseku se rozumí vymezený prostor objektu, který je nutno chránit před požárem. Zde si můžeme představit třeba jednotlivé místnosti, nebo jejich části. K tomuto účelu jsou vhodné všechny typy SHZ, záleží ovšem i na jiných hlediscích. Při ochraně objektů, jako jsou například jednotlivé výrobní stroje, serverové skříně a podobně, je vhodné využívat například systémy na bázi oxidu uhličitého z důvodů možné lokální aplikace. [13] 2 SPRINKLEROVÉ STABILNÍ HASICÍ ZAŘÍZENÍ Sprinklerové stabilní hasicí zařízení patří mezi starší a nejrozšířenější typ stabilního hasicího zařízení vůbec. Důležitá oblast jejich využití je v ochraně lidských životů, zejména v protipožárním zabezpečení budov, hotelů, skladů, technologií, garáží a podobně. [13] 2.1 Historie vývoje sprinklerových SHZ Vývoj vodních SHZ [11,15] se váže především ke konci 18. století a s ním souvisejícím počátkem průmyslové revoluce, kdy vznikla potřeba chránit nově vznikající průmyslové objekty vhodným hasicím zařízením, které by zajišťovalo účinnější ochranu, než málo účinné a nespolehlivé ruční hasicí prostředky. 5

15 Patrně první samočinné stabilní hasicí zařízení vyvinul A. Godfrey v USA, když si v roce 1723 nechal patentovat systém stávající ze sudu a k němu připevněné cínové schránky naplněné střelným prachem. Tato byla spojena se zápalnými pojistkami. V případě požáru došlo k zapálení některé z těchto pojistek, následně došlo k zapálení a výbuchu střelného prachu a rozprášení náplně sudu. [11] První hasicí zařízení s potrubním rozvodem navrhl v roce 1806 Angličan John Carey. U tohoto zařízení byly použity hubice připojené na rozvodné potrubí napájené z gravitační nádrže. V přívodním potrubí od nádrže byl zařazen ventil ovládaný spouštěcím zařízením sestávajícím z provazu a závaží. Přehořením provazu došlo k uvolnění závaží a otevření uzavíracího ventilu. Toto zařízení nebylo údajně příliš spolehlivé, jelikož provaz se časem protahoval, což způsobovalo samovolné otevírání ventilu. Tento systém byl postupně zdokonalován například tím, že potrubní rozvod byl opatřen připojovací armaturou pro přívod vody z vodovodu nebo požární stříkačky. V roce 1812 byl zaměněn provaz za jiný druh pojistky, reagující na teplotu 71 C. A tento systém byl také poprvé opatřen poplachovým ventilem. Zvukový výstražný signál byl vyvozen padajícím závažím. Jeden z prvních systémů byl navržený také Angličanem Williamem Congrevem a byl instalován v divadle Theatre Royal v Drury Lane v roce Skládal se z válcovité vzduchotěsné nádrže, která měla 400 velkých podzemních sudů v zadní části budovy a plnila se z vodovodu. Potrubní děrovaný systém byl veden skrz celou budovu divadla. Jako tlakový zdroj byla použita parní stříkačka s výkonem 75 koňských sil, která byla uvedena do chodu do 20 minut od vyhlášení poplachu. Výtlačné potrubí bylo opatřeno ručně ovládanými ventily, kterými se přiváděl přívod vody do jednotlivých sekcí budovy. První samočinnou sprinklerovou hlavici světu poskytl A. Stewart Harrison v Londýně v roce Jeho sprinklerová hlavice byla ve skutečnosti dokonalejší než mnohé, které byly navrženy později. Harrisonův sprinkler měl vzhled duté děrované mosazné koule o průměru 2 3 palců. Uvnitř procházel čep, který přitlačoval k sedlu v horní části hlavice talíř z měkké pryže. Čep zajišťovala pojistka ve formě kovové krytky připájené ke spodní straně hlavice. Roztavením pájky došlo k uvolnění čepu a samočinnému otevření hlavice. Voda pod tlakem byla rozstřikována otvory ve všech směrech kolem hlavice. Samozřejmě pouze v místě požáru, což byl pokrok. Jak myšlenka, tak i její realizace byly dobré a to zejména proto, že tavná pojistka se nacházela v místě výskytu zvýšené teploty, přičemž teplo, potřebné k přetavení pojistky se nepřivádělo do tělesa hlavice ani do vody. Harrisonova hlavice byla citlivější než pozdější typy hlavic. Přesto, z důvodu v té době probíhající občanské války v 6

16 Americe a nedoceněním ochrany majetku sprinklerovými zařízeními, nevzbudila větší pozornost. [11] Obrázek 1: Harrisonova sprinklerová hlavice [15] První praktické sprinklerové hasicí zařízení, které označujeme jako počátek sprinklerového průmyslu, patentoval Henry S. Parmelee z Connecticutu, 11. srpna V roce 1875 Parmelee patentoval svou druhou sprinklerovou hlavici, která se od první lišila tím, že měla přes děrovaný rozvaděč upevněnou čepičkou, která byla uchycena tavitelnou pájkou s bodem tavení 71 C. Při roztavení pájky čepička tlakem vody odpadla a uvolnila průchod hasící vodě. Trvalo několik minut, než byla tato hlavice uvedena do činnosti, protože teplo nutné k roztavení slitiny bylo odváděno do tělesa hlavice a její vodní náplně. [11] Obrázek 2: Druhá Parmeleeho sprinklerová hlavice. [15] 7

17 Federrick Grinnell provedl několik zkoušek a došel k závěru, že je třeba zapracovat na citlivosti sprinklerů, zvláště v průmyslových závodech, kde by se požár šířil velmi rychle. Následkem toho se pustil do vývoje nového typu sprinklerů a 21. října 1881 si Grinnell nechal patentovat svůj první sprinkler. Grinnellův sprinkler používal mnohem šetrnější pájky, která zrychlila dobu odezvy zařízení a tento sprinkler se stal známý jako první citlivý sprinkler. [11] Obrázek 3: Grinnellův citlivý sprinkler [15] V roce 1925 byl tento sprinkler vylepšen firmou Mather and Platt do téměř současné podoby. V roce 1955 byl specialisty z Factory Mutual vyvinut sprinkler typu sprej,jehož výhodou byla vyšší hasební účinnost než u sprinklerů klasických. Začátkem 70. let 20. století byl v USA zahájen vývoj sprinklerů účinnějších pro ochranu osob. A tak v roce 1984 byla vyvinuta rychlá tepelná pojistka QR (Quick Response). V následujících letech se vývoj zaměřil na zvýšení účinnosti sprinklerových zařízení v oblastech jako je ochrana skladů. Následně se objevily sprinklery typu LD (Large Drop 1981), ELO (Extra Large Orifice), ESFR (Early Suppression Fast Response 1988) a EC (Extended Coverage). Od 70. let 20. století je hlavním iniciátorem vývoje nových technologií právě výše zmiňovaná Factory Mutual z USA, jejímž cílem je vývoj účinnějších SHZ i se zaměřením na snížení jejich ceny. Do roku 2000 se na trhu zvýšil počet různých druhů sprinklerů na více než Proto, aby se zpřehlednila široká nabídka a byla umožněna ekvivalentní náhrada starých sprinklerů zavedla NFPA od roku 2001 povinné označování sprinklerů tzv. SIN kódem. [11] 8

18 2.2 Charakteristika Sprinklerové hasicí zařízení, jako takové, se skládá ze sprchových hlavic, které jsou umístěny na stropě, nebo na úrovni střech. Tyto hlavice jsou spojeny potrubím, zásobující je vodou přímo vodního zdroje, a to pomocí řídícího ventilu. Ve veškerém potrubí od ventilových stanic, až po hlavice je udržován stálý tlak vody, popřípadě vzduchu. U sprchové hlavice dochází k otevření a vypuštění vody při reakci s teplem, jenž uvolňuje požár. Proto se otevírají pouze hlavice v bezprostřední blízkosti ohně. Sprinklerová SHZ tímto v podstatě zajišťují detekci požáru nepřetržitě. V případě spuštění poplachu, započne okamžité hašení. V případě systému, který je autonomní, není tento systém SHZ závislý na EPS, popřípadě na jeho obsluze. [13] Popis sprinklerového SHZ Základem pro sprinklerové zařízení je dostatečný vodní zdroj, na který navazuje strojovna s požárním čerpadlem, čerpadlem pro udržování tlaku v potrubní síti, či tlakovou nádobou se stejnou funkcí. Na požární čerpadlo jsou napojeny ventilové stanice, ze kterých pokračuje potrubní síť ke sprinklerovým hlavicím, rozmístěným po celém požárním úseku. Obrázek 4: Schéma sprinklerového zařízení [25] 9

19 legenda: 1. hlavní nádrž 2. hlavní čerpadlo 3. řídící ventil mokrý 4. řídící ventil suchý 5. sprchové hlavice stojaté provedení 6. sprchové hlavice zavěšené provedení 7. tlaková nádrž 8. zkušební potrubí 9. zkušební potrubí 10. plnící potrubí 11. kompresor 12. poplachový zvon 13. požární ústředna 14. poplachový zvon 15. tlakoměr kontaktní 16. elektrorozvaděč Princip činnosti sprinklerového SHZ Sprinklerové hlavice, u nichž došlo vlivem požáru k ohřátí na otevírací teplotu, se samočinně otevřou. Dojde k poklesu tlaku v rozvodném potrubí, následnému otevření řídícího ventilu ventilové stanice a spuštění sprinklerového hasicího zařízení. Následkem poklesu tlaku vody na rozdělovači ve strojovně dojde ke spuštění požárního čerpadla, které dodává vodu do potrubní sítě. Bezprostředně po otevření hlavice dochází u mokré soustavy k výtoku vody ve formě roztříštěného proudu. U suché soustavy dochází nejprve k vytlačení vzduchu z potrubí, a potom dojde k výstřiku vody. [13] Obrázek 5: Aktivace sprinkleru [25] 10

20 2.2.3 Typy sprinklerových SHZ Při navrhování stabilního hasicího zařízení je jedním z prvních úkolů volba správného typu sprinklerového zařízení. Je třeba brát v úvahu, jaký typ prostoru bude SHZ chránit, tzn. správně vyhodnotit místní podmínky, např. tepelné poměry, druh provozu atd. [13] Mokrá sprinklerová soustava Sprinklerové zařízení je trvale naplněno, a to jak před, tak i za poplachovou ventilovou stanicí. Jedná se o nejrozšířenější, nejdéle používanou a nejjednodušší soustavu. Hlavní výhodou je nízký reakční čas, jelikož ihned po otevření sprinklerové hlavice dojde k výstřiku vody. Naopak nevýhodou je nebezpečí zamrznutí vody v rozvodném potrubí. [13] Suchá sprinklerová soustava Rozvodné potrubí je naplněno stlačeným vzduchem a v přívodním potrubí, tj. mezi vodním zdrojem a ventilovou stanicí, se nachází tlaková voda. Voda se dostává do potrubní sítě teprve po vybuzení poplachové ventilové stanice. Výhody a nevýhody jsou opačné než v případě mokré soustavy. Pro zkrácení reakční doby lze u suché soustavy použít rychlootevírač (zařízení zmenšující zpoždění suchého řídícího ventilu včasnou detekcí poklesu tlaku vzduchu při otevření sprinklerové hlavice) a rychloodvzdušňovač (zařízení pro odpuštění vzduchu při uvedení sprinklerové hlavice do činnosti). [13] Tandemová soustava (smíšená) Skládá se z jednoho nebo více suchých soustav, které jsou napojeny na mokrou soustavu. Její hlavní využití je při ochraně oddělených požárních úseků s výskytem teplot pod 0 C nebo nad 70 C. [13] Rychlá suchá soustava Jedná se o suché zařízení, u něhož otevření poplachové ventilové stanice je ovlivněno automatickým požárním hlásícím zařízením (EPS) nebo poklesem tlaku při otevření sprinklerové hlavice. [13] Suchá soustava s předstihovým řízením typu A - rozvody jsou řešeny jako suchá soustava. Ventilová stanice se otevírá na základě signálu z EPS, avšak pro otevření hlavice je třeba prasknutí tepelné pojistky. Pouze při splnění obou podmínek je spuštěna voda. Jde o zařízení, které je instalováno v prostorách, kde jsou drahá zařízení a je proto nutné předejít škodám při poruše hašení. typu B - rozvody jsou řešeny jako suchá soustava. Spuštění může být iniciováno z ústředny elektrické požární signalizace nebo otevřením hlavic. [13] 11

21 2.3 Omezení použití sprinklerů Omezení použití sprinklerové ochrany vyplývá především z aplikačních možností vody jako hasiva. Ta není vhodná např. pro hašení v blízkosti průmyslových pecí nebo sušáren, tavných licích pánví a podobných zařízení. V jednotlivých projekčních předpisech jsou uvedeny případy, kdy je sprinklerová ochrana doporučena ke zvážení nebo zakázána. Prostory uvnitř budovy, kde je možnost upustit od sprinklerové ochrany s ohledem na velikost požárního zatížení jsou např.: umývárny a záchody z nehořlavých materiálů, v nichž nejsou skladované hořlavé látky, místnosti chráněné jiným SHZ (plynovým, práškovým), mokré výrobní prostory, uzavřená schodiště a uzavřené svislé šachty bez hořlavých látek a další. Budovy nebo výrobní objekty, ve kterých nesmí být použito sprinklerové ochrany jsou např.: sila a zásobníky obsahující látky, které při styku s vodou zvětšují svůj objem, prostory a místa, kde by vytékající voda ze sprinklerů mohla představovat nebezpečí, průmyslové pece a sušárny, úseky s výklopnými pánvemi a fritézami. [13] Příklady použití sprinklerů Na trhu nyní existuje řada typů sprinklerových hlavic a vývoj neustále pokračuje. Rozlišují se podle citlivosti na zvýšenou teplotu (požár), průměru trysky, orientace (stojaté, závěsné, horizontální) a podle dalších hledisek. Hlavice jsou stále efektivnější i z hlediska rozstřiku vody, tedy tvorby vodního obrazce a poměru drobných a větších kapek. Drobné typy oheň dusí, velké mají větší kinetickou energii a dostávají se blíže k požáru. Při výběru vhodné sprinklerové hlavice se vychází z velikosti a tvaru jištěné místnosti, stavebního provedení, požadované intenzity dodávky vody nebo teplotních podmínek.[13] Základní druhy sprinklerových hlavic Základní druhy sprinklerových hlavic jsou pro přehlednost uvedeny tabulce 1, spolu s příklady jejich možného použití. 12

22 Tabulka 1. Základní druhy sprinklerových hlavic [13] Označení druhu hlavice C S Označení v angličtině Conventional Spray Provedení Cu - stojatá Cp - závěsná Cdu suchá stojatá Cdp suchá závěsná Su stojatá Sp závěsná Sdu suchá stojatá Sdp suchá závěsná SR zapuštěná SC - zakrytá Tvar výstřikového proudu Půlkruhová plocha, část proudu zasahuje strop Rotační paraboloid Příklady použití Ochrana nechráněných dřevěných konstrukcí, nebo vysokoregálových skladů Stojaté pro sklady a výrobní haly (nezakryté rozvodné potrubí) Závěsné pro hotely a kanceláře (potrubí v mezistropním prostoru) F W Flat Sidewall Fu stojatá Fp - závěsná Wu stojatá Wp závěsná Wh horizontální Whe prodloužený výstřik Velmi plochý proud Souměrný výtokový proud Ochrana nadstropních prostorů nebo prostorů s regály Ochrana nemocničních pokojů, domovů důchodců, obytných prostorů apod. Obrázek 6: Grafické znázornění výstřikových proudů sprinklerových hlavic C, S a W [13] 13

23 2.3.3 Speciální druhy sprinklerových hlavic Speciální druhy sprinklerových hlavic [13] jsou pro přehlednost uvedeny v tabulce 2, spolu s jejich charakteristikami. Tabulka 2. Speciální druhy sprinklerových hlavic [13] Český název Anglický název Charakteristika Suché sprinklerové hlavice Dry pendant sprinkler Zabezpečení nezateplených prostorů Zapuštěné hlavice Recessed sprinkler Funkční část zapuštěna do stropu pro lepší estetický vzhled podhledu Zakryté zapuštěné hlavice Concealed sprinkler Zapuštěná hlavice, která je z estetických důvodů zakryta víčkem Zajišťují ochlazování spalin u stropu z důvodu zabránění Hlavice pro obytné Residental / Domestic nežádoucího otevření dalších místnosti sprinkler hlavic Místo standardní tepelné pojistky je zde pojistka s vyšší citlivostí. Použití výhradně v mokrých Hlavice s velkou citlivostí Quick response sprinkler soustavách pro ochranu neobydlených prostor (WC, Hlavice s prodlouženým dostřikem Hlavice s velkými kapkami Sprinkler pro včasné potlačení požáru s rychlou reakcí Dvojitá sprinklerová hlavice Extended coverage sprinkler Large drop sprinkler Early supression fast response Pre-action sprinkler / Double sprinkler půdy apod.) Obsahují vysoce citlivou tepelnou pojistku a speciálně tvarovaný tříštič. Použití pro prostory s malým rizikem (hotelové a nemocniční pokoje apod.) Ochrana skladů a hašení požárů hořlavých kapalin Sprinklery speciálně vyvinuté pro ochranu regálových skladů Vyloučen výstřik vody z důvodu důvodu nežádoucího otevření 2.4 Normativní požadavky v ČR V České republice jsou závaznými dokumenty, které předepisují použití sprinklerového hasicího zařízení české technické normy ČSN , , , Požadavky na užití SHZ dle jednotlivých norem jsou popsány níže.[13] 14

24 2.4.1 ČSN Nevýrobní objekty V této normě má SHZ vliv na zvýšení požární bezpečnosti objektů a jeho účinnost je vyjádřena pomocí součinitele c3. Využívá se ke snížení požárního rizika dle rovnice pv = p.a.b.c nebo zvětšení mezních rozměrů požárního úseku a zvětšení mezních délek nechráněných únikových cest v tomto úseku. SHZ musí být vybaveny požární úseky, které: 1. mají součin nahodilého požárního zatížení an součinitele a větší než 60 kg.m a jsou umístěny v prvním podzemním podlaží s půdorysnou plochou S > 1000 m2, nebo ve druhém a dalším podzemním podlaží, pokud půdorysná plocha S > 500 m2, v prvním nebo druhém nadzemním podlaží s půdorysnou plochou S > 4000 m2, nebo ve vyšších nadzemních podlažích (nejvýše hp = 45 m) s půdorysnou plochou S > 1000 m2. 2. mají výškovou polohu hp > 45 m, půdorysnou plochu S > 150 m2 a součin požárního zatížení a součinitele a větší než 40 kg.m2, hp > 100 m, půdorysnou plochu S > 75 m2 a součin požárního zatížení a součinitele a větší než 25 kg.m2. toto se nevztahuje na budovy pro bydlení OB 2) 3. jsou ošetřeny jinými normami nebo předpisy z hlediska SHZ. Vliv SHZ na průběh požáru lze vyjádřit snižujícím součinitelem c3 pouze, když působí toto hasicí zařízení na celé ploše uvažovaného požárního úseku, kromě ploch bez požárního rizika.[2] ČSN Výrobní objekty V této normě SHZ zvyšuje požární bezpečnost objektů a má vliv na požární a ekonomické riziko. Je vyjádřeno součinitelem c2 a obsaženo ve vzorci pro výpočet indexu pravděpodobnosti vzniku a rozšíření požáru P1. Se snižující hodnotou c2 se počítá jen v případech, kde zařízení: 15

25 1) působí na celé ploše posuzovaného úseku, kromě prostoru bez požárního rizika, 2) je opatřeno signalizací, které uvedení do činnosti signalizuje na místo se stálou službou, vybavené hlavní telefonní stanicí, pokud v požárním úseku není elektrická požární signalizace, 3) je navrženo podle projekčních podkladů výrobců a dovozců, nejsou-li k dispozici normové podklady, 4) je funkčně v přiměřeném rozsahu ověřeno. SHZ musí být vybaveny požární úseky, jejichž půdorysná plocha je větší než 0,5 m Smax, průměrné požární zatížení je u 3. až 5. skupiny výrob a provozů p 75 kg.m2 nebo u 6. a 7. skupiny výrob a provozů p 40 kg.m2, přičemž se jedná o požární úseky umístění dle článku této normy. Pokud technologie výroby neumožňuje instalaci SHZ, musí být zvolena jiná opatření snižující pravděpodobnost vzniku požáru a jeho rozšíření. U více podlažních požárních úseků se požadavky na instalaci SHZ v nadzemních podlažích stanoví podle nejvýše položeného užitného podlaží v úseku.[3] ČSN Budovy pro bydlení a ubytování Instalace SHZ se vyžaduje pouze u budov skupiny OB 4, a to v případě, že jsou buňky pro ubytování umístěny výše než 30 m nad úrovní prvního nadzemního podlaží nebo pokud v úrovni 22,5 m nelze provádět protipožární zásah jinak než z vnitřních zásahových cest, a to nejméně v částech určených pro ubytování.[6] ČSN Sklady SHZ musí být vybaveny požární úseky s půdorysnou plochou větší než pětinásobek: m2 v podzemních podlažích, u objektů, které mají nad podzemním podlažím nejvýše jedno nadzemní podlaží, může být půdorysná plocha dvojnásobná, m2 v nadzemních podlažích u vícepodlažních objektů, m2 u jednopodlažního objektu sloužícího současně jiným účelům, m2 u jednopodlažního objektu sloužícího pouze skladování, pokud: a) ve skladech podle 1, 2 je ekvivalentní doba trvání požáru delší než 150 minut, 16

26 b) ve skladech podle 3, 4 není možné po zjištění požáru zajistit požární zásah v době do 16 minut u skupin provozů skladů III, do 12 minut u skupin skladů IV a V, do 8 minut u skupin provozů skladů VI a VII. Při použití SHZ se nestanovuje ekonomické riziko, pokud je požární riziko požárního úseku skladů stanoveno ekvivalentní dobou trvání požáru. SHZ se započítává součinitelem c2 (položka 2 tabulky 4 ČSN ) a musí odpovídat ustanovení téže normy kromě bodu a2) - navrhuje se podle samostatných technických předpisů. Pokud se požární riziko stanovuje pravděpodobnou dobou trvání požáru τ, provede se posouzení podle bodu a) přepočtem τ na τe. Použití SHZ se nepožaduje u chladírenských a mrazírenských provozů, popř. u provozů, kde charakter skladovaných materiálů či technologie skladování toto zařízení vylučují.[7] Podle Ministerstva vnitra České republiky [15], jsou sprinklerová stabilní hasicí zařízení vyžadována v následujících typech nově stavěných budov: 1. hotely a budovy s apartmány - vyšší než 30 m, 2. budovy sloužící pro obchod s provozovací plochou větší než 1000 m 2, 3. výstavní haly s provozovací plochou větší než 5000 m 2, 4. podzemní parkoviště, pokud není umožněn rychlý zásah hasičských jednotek, 5. druhé a nižší patro podzemních vícepatrových parkovišť s kapacitou větší než 50 automobilů, 6. parkoviště s kapacitou větší než 200 aut, která jsou pod veřejnou zástavbou (kina, konferenční centra), 7. divadelní jeviště s provazištěm na spouštění kulis s plochou větší než 200 m 2 nebo jevištní plochou bez provaziště větší než 400 m 2, pokud je strop nižší než 9 m. Divadelní jeviště s provazištěm a plochou větší než 150 m 2 nebo jevištní plochou bez provaziště větší než 300 m 2, pokud je strop vyšší než 9 m, ale nižší než 30 m, 8. sklady hořlavých kapalin 1. nebo 2. třídy hořlavosti s objemem větším než 30 m 3 umístěné ve výrobních prostorech a s objemem větším než 50 m 3 ve skladových prostorech s 17

27 možnou plochou požáru do 100 m 2, pokud by příjezd hasičských jednotek trval déle než 15 min, 9. Stabilní hasicí zařízení jsou vyžadována u všech kontejnerů s hořlavým materiálem 1. třídy hořlavosti o objemu větším než 1000 m 3 nebo 2. třídy hořlavosti o objemu větším než 2000 m 3 v případě, že nádrž není naplněna inertním plynem. V záchytných jímkách o ploše větší než 500 m 2 s nádrží výšky max. 1,5 m nad zemí nebo ve všech ostatních případech u jímky o ploše větší než 1000 m Předpisy pro projektování sprinklerových SHZ ČSN EN Stabilní hasicí zařízení sprinklerová zařízení Jedná se o českou verzi evropské normy EN 12845:2003 pro navrhování, instalaci a údržbu stabilních hasicích zařízení automatických sprinklerových zařízení. V platnosti je od června 2006 jako česká technická norma. [13] Vds CEA 4001: (01) - Směrnice pro sprinklerová zařízení Jedná se o německou směrnici určenou pro projektování a montáž automatických sprinklerových zařízení. Vychází z vydání CEA 4001 (DE) ze září 1995 a nahrazuje předchozí vydání VdS CEA a VdS [13] NFPA 13 Instalace sprinklerových systémů Směrnice NFPA č. 13 Instalace sprinklerových zařízení poskytuje minimální požadavky pro navrhování a instalaci automatických hasicích sprinklerových zařízení. Jedná se o vzorový předpis americké Národní asociace pro protipožární ochranu (NFPA National Fire Protection Association), standardní pro USA. Předpis FM Global Data Sheet 2-8N je přejatý z NFPA 13 a upravený jako norma pro potřeby americké pojišťovny FM (Factory Mutual System). [13] TECHNICKÝ PŘEDPIS Sprchové stabilní hasicí zařízení se sprchovými hlavicemi Předpis určený pro projektování a provoz sprchového stabilního zařízení se sprchovými hlavicemi ve stavebních objektech. Neřeší potřebu vybavení objektů 18

28 sprinklerovým SHZ. Navrhuje použití sprinklerové SHZ při hašení materiálů nebo technologického zařízeni pomocí vody. [13] 2.6 Navrhování sprinklerového SHZ 2.7 Stupeň jištění, třída rizika Jedná se o prvotní zařazení před zahájením prací na projektu. Toto zařazení je dáno druhem používání a požárním zatížením Technický předpis - Sprchové stabilní hasicí zařízení se sprchovými hlavicemi U tohoto předpisu je rozsah jištění sprinklerovým SHZ, vztažený k jednotlivým požárním úsekům (dále jen PÚ), určen: Stupněm jištění Rozsah jištění PÚ je rozdělen do jedenácti stupňů jištění. Stupeň jištění závisí na účelu PÚ a druhu provozu vyskytujícího se na posuzované ploše. Stupeň jištění 1.0 až 3.3 se volí pro PÚ, které nejsou určeny ke skladování, dle přílohy II tohoto předpisu. Pro PÚ určené ke skladování se stupeň jištění 4.0 až 4.4 určí podle technického předpisu Sprchové stabilní hasící zařízeni se sprchovými hlavicemi. Skladové objekty. [13] Počtem instalovaných sprchových hlavic v jednom PÚ Tabulka 3. Stupně jištění PÚ [13] Stupeň jištění Druh provozu v posuzovaném úseku 1.0 Provoz s velmi nízkým požárním rizikem, kde není zajišťována výroba nebo skladování Nevýrobní a výrobní provozy s nízkým požárním rizikem Výrobní provozy se středním a vysokým požárním rizikem Skladové provozy ČSN EN Dle této metodiky se budovy a úseky, chráněné automatickým sprinklerovým zařízením, zařazují do malého (LH), středního (OH) nebo vysokého požárního rizika pro výrobu (HHP) a skladování (HHS). Střední OH a vysoké HHP se dále dělí do skupin 1-4. Začlenění druhu provozu do jednotlivých tříd rizika je provedeno tabulkově v příloze A tohoto předpisu. 19

29 Při určování požárního rizika u skladovaného materiálu se vychází z jeho hořlavosti, zabalení, způsobu skladování a skladovací výšky. Třída rizika HHS se dále dělí do kategorií I IV. Zvláštním případem je třída OH, kde mohou být skladovány materiály při splnění podmínek daných tabulkou 5.01 a max. plochou skladovacího bloku včetně přilehlých uliček 216 m 2. Podle způsobu skladování se třída rizika pro skladování dále člení do šesti skupin ST 1 ST 6. U skupin ST 3 ST 6 je požadavek na dodatečnou ochranu v podobě instalace regálových sprinklerů (sprinklerové hlavice opatřené mírně prohnutým plechem, určené pro instalaci uvnitř regálů).[13] Vds CEA 4001 Tento projekční předpis udává stejné rozdělení jako předchozí ČSN EN Rozdělení tříd OH a HHP do čtyř skupin a HHS do čtyř kategorií je znovu totožné s předchozí metodikou. Jedinou změnou oproti předchozímu předpisu je změna označení, a to z nebezpečí na riziko. Z důvodu rozdílu použitelnosti a z toho vyplívajících předností (spolehlivost), tato směrnice jako jediná klasifikuje sprinklerovou ochranu do tříd podle použitelnosti.[13] Tabulka 4. Stupně požárního rizika [13] LH OH Malé požární riziko Střední požární riziko HHP Vysoké požární riziko, výrobní rizika HHS Vysoké požární riziko, skladovací rizika OH 1 : Střední požární riziko skupina 1 OH 2 : Střední požární riziko skupina 2 OH 3 : Střední požární riziko skupina 3 OH 4 : Střední požární riziko skupina 4 HHP 1 : Vysoké požární riziko, výroba, skupina 1 HHP 2 : Vysoké požární riziko, výroba, skupina 2 HHP 3 : Vysoké požární riziko, výroba, skupina 3 HHP 4 : Vysoké požární riziko, výroba, skupina 4 HHS 1 : Vysoké požární riziko, skladování, kategorie I HHS 2 : Vysoké požární riziko, skladování, kategorie II HHS 3 : Vysoké požární riziko, skladování, kategorie III HHS 4 : Vysoké požární riziko, skladování, kategorie IV 20

30 2.7.4 NFPA 13 (FM Global Data Sheet 2-8N) Podle množství materiálů, jeho hořlavosti a množství uvolněného tepla při požáru se jednotlivé prostory nebo jejich části dělí do čtyř tříd rizika. LH nízké riziko OH střední (normální) riziko EH vysoké riziko SOH zvláštní riziko Klasifikace jednotlivých tříd obsahuje, podobně jako ve starém projekčním předpisu, stručný popis provozu a navíc i konkrétní příklady začleněných prostorů. Třída OH je dále rozdělena podle výšky skladování, množství hořlavých látek a jejich hořlavosti na dvě skupiny. Skupina 1 má výšku skladování hořlavin max. 2,4 m a skupina 2 max. 3,7 m. Třída EH je také rozdělena do dvou skupin tentokrát ale podle skupenství a hořlavosti hořlavých látek. Prostory se zvláštním rizikem jsou charakterizovány specifickým nebezpečím a návrh sprinklerové ochrany je prováděn podle souboru zvláštních předpisů NFPA. Materiály se zatřiďují podle hořlavosti a uskladnění do tříd výrobků I až IV, dále plasty a elastomery se dělí podle hořlavosti do skupin A, B, C a sklady papíru se dělí do tříd podle váhy. [13] 2.8 Návrhové parametry Na základě zařazení do třídy rizika se odvozují další důležité návrhové parametry, jako je intenzita dodávky vody, účinná plocha, provozní čas, maximální plocha chráněná jedním sprinklerem apod., ze kterých se vychází při návrhu sprinklerového zařízení. Dle technického předpisu musí být sprinklerové SHZ navrženo tak, aby jeho výkon odpovídal stupni jištění jištěného objektu nebo požárního úseku. ČSN a VdS při stanovování minimální intenzity dodávky vody vychází z toho, že ve stejnou dobu budou otevřeny všechny sprinklery nad účinnou plochou. Základem je rozdělení do tříd rizika. Zvláštní pozornost je věnováno třídě HHS, kde stejně jako typ ochrany, tak i intenzita dodávky vody a účinné plochy závisí na hořlavosti, zabalení, způsobu skladování a skladovací výšce skladovaných materiálů. V nemalé míře jsou tyto parametry ovlivněny i výškou budovy a světlou výškou stropu. 21

31 VdS umožňuje pří splnění podmínek pro zařazení do třídy 1, snížení doby činnosti na: OH 40 min HHP 60 min HHS1 60 min Při návrhu sprinklerového jištění pomocí NFPA 13 se nevychází ze třídy rizika, ale rozhodující je konkrétní využití prostoru. Z jeho výpočtu jsou poté určeny intenzita dodávky vody, účinná plocha a doba činnosti. Doba činnosti se pohybuje v rozmezí od 30 do 240 minut a její hodnota závisí na metodě výpočtu, třídě rizika, druhu, vlastnostech a způsobu skladování materiálu a typu použitých sprinklerů. [13] 2.9 Návrhové charakteristiky Sprinkler je samočinný ventil s jednorázovou nebo opakovanou funkcí, jehož úkolem je vytvoření sprchového proudu hasící vody a dále slouží jako impulz pro samočinné spuštění sprinklerového hasicího zařízení. [13] Technický předpis - Sprchové stabilní hasicí zařízení se sprchovými hlavicemi Technický předpis rozděluje sprchové hlavice podle druhu, velikosti a otvírací teploty pro posuzovaný požární úsek. Při tomto rozdělení je nutno vycházet ze stavebního uspořádání prostoru, teploty prostředí, tlakových poměrů v potrubí a množství přiváděné vody. Podle tvaru výtokového proudu se sprchové hlavice rozdělují na čtyři druhy označené C, S, F, W. Jako doplňující je rozdělení sprinklerových hlavic podle způsobu umístění a montáže. Jsou značeny písmeny: P závěsné provedení sprchové hlavice U - stojaté povedení sprchové hlavice H provedení sprchové hlavice pro umístění ve vodorovné poloze D - suchá sprchová hlavice [13] 22

32 Druh sprinklerové hlavice C Tabulka 5. Druhy hlavic a jejich maximální plocha jištění [13] Tvar výstřikového proudu Půlkulová výstřiková plocha, část proudu zasahuje strop Největší dovolená plocha jištění jednou hlavicí [m 2 ] Stupeň jištění S Rotační paraboloid F Velmi plochý výtokový proud 21 W Souměrný výtokový proud Nepřipouští se Velikost sprchových hlavic je dána jejich jmenovitým rozměrem udávaným v mm (10, 15, 20) nebo palcích (3/8, 1/2", 3/4"). Pro široký rozsah možných aplikací sprinklerových hasicích zařízení se vyrábějí sprinklerové hlavice s různými otevíracími teplotami. Otevírací teploty jsou dle výrobce označeny barvou a číselnou hodnotou. Sprchové hlavice mohou být uzavřeny skleněnou baňkou nebo tavnou pojistkou. Předpisem je doporučeno dát přednost skleněné baňce. Vztah druhu a rozměrů sprchových hlavic k jednotlivým stupňům rizika je shrnut v tab. 5. Minimální rozteč mezi sprchovými hlavicemi je 1,5 m. Výjimečně může být rozteč menší, pokud vzájemnému postřiku sousedních hlavic brání stavební zařízení nebo plná plechová deska. Jištění místnosti hlavicí typu W, pří šířce místnosti do 3,75 m, může být provedeno v jedné řadě a při šířce 3,75 až 7,5 m musí být jištění provedeno dvěma řadami. [13] Tabulka 6. Dovolené druhy hlavic a jejich rozměry [13] Stupeň jištění Druh sprchové hlavice Jmenovitý rozměr sprchové hlavice (mm) 1.0 C, S, W /F 1) až 3.3 C, S, W /F 1) až 4.4 C, S, F 1) 15 nebo 20 1) Sprchové hlavice F mohou být použity pro: jištění regálů jištění skrytých prostorů jištěného úseku umístění nad otevřenými podhledy, pokud je vzdálenost mezi horní hranou podhledu a tříštičem od 300 do 500 mm 23

33 2.9.2 ČSN EN Typy sprinklerů a jejich použití Metodiky rozdělují sprinklery na: normální sprejové zapuštěné stropní sprejové s plochým výstřikem polozapuštěné zakryté stranové Jejich použití pro různé třídy rizika je uvedeno v tab. 6. Jako speciální ochrana je možno použít stranové sprinklery s prodlouženým výstřikem a reakční rychlostí rychlé, v rizicích LH a OH1 (hotelové pokoje). Další změnou je stanovení průtoku sprinklerové hlavice z rovnice: Q = k. p Q průtok v l/min k faktor p tlak v bar. Stanovovaný průtok je tady závislý na průměru trysky a tlaku před tryskou a k jeho vyjádření se používá tzv. K faktor, který představuje průtok (l/min) při tlaku 0,1 Mpa. [13] Jmenovité otevírací teploty Stejně jako TP, tak i tyto metodiky používají pro uzavření sprinkleru skleněnou nebo tavnou pojistku a jmenovité otevírací teploty mají své barevné označení. Sprinklery musí mít takovou otevírací teplotu, která leží blízko, ale ne méně než 30 C nad očekávanou teplotou prostředí. Při normálních klimatických podmínkách se volí otevírací teplota 68 C až 74 C. V mezistropech, nevětraných prostorech a pod světlíky se volí otevírací teplota až do 100 C. U prostorů s výskytem sálajícího tepla se otevíracím teplotám věnuje zvláštní pozornost. [13] 24

34 Třída požárního rizika Tabulka 7. Použití sprinklerů pro třídy požárního rizika a K faktor [13] Intenzita dodávky vody [mm/min] LH 2.25 OH 5 HHP a HHS stropní sprinklery HHP a HHS regálové sprinklery Typ Sprinkleru normální, sprejový, zapuštěný sprejový s plochým výstřikem, stranový, zakrytý normální, sprejový, zapuštěný sprejový s plochým výstřikem, stranový, zakrytý K faktor 10 normální, sprejový 80 nebo 115 > 10 normální, sprejový 115 normální, sprejový, - sprejový s plochým 80 nebo 115 výstřikem Tepelná odezva sprinkleru K otevření sprinkleru dojde v určitém reakčním čase, jenž je závislý na citlivosti hlavice. Je třeba brát v úvahu i další faktory (konstrukce hlavice, požární zatížení, rychlost uvolňováni tepla a další) ovlivňující reakční rychlost v konkrétních podmínkách požáru. Všechny typy sprinklerů se rozdělují do tří skupin: s rychlou tepelnou odezvou, se speciální tepelnou odezvou, se standardní tepelnou odezvou typu A. [13] Tepelná odezva Tabulka 8. Tepelné odezvy sprinklerů [13] Stropní sprinklery nad regálovými sprinklery Regálové sprinklery Suché soustavy, předstihové soustavy typu A Všechny ostatní Standardní A ne ano ano ano Speciální ne ano ano ano Rychlá ano ano ne ano 25

35 Rozmístění a umístění sprinklerů Metodika nařizuje montáž sprinklerů podle pokynů daných výrobcem. Montáž hlavic na suchých, smíšených a předstihových soustavách musí být provedena ve stojatém provedení. Volný prostor pod tříštičem střešních a stropních sprinklerů musí být nejméně 0,3 0,5 m u LH a OH nebezpečí a 1 m u HHP a HHS nebezpečí. Pro rozmístění stropních sprinklerů se používá standardní a šachovnicové uspořádání. Minimální vzdálenost mezi sprinklery je 2m, kromě případů kdy jsou jištěny eskalátory a schodišťové šachty, je zajištěno vzájemné nesmáčení sprinklerů nebo jsou sprinklery použity v regálových úrovních. [13] Vds CEA 4001 Jednotlivé parametry jsou shodné s metodikou ČSN EN Vds, na rozdíl od předchozího předpisu, dále přesněji specifikuje používání jednotlivých typů. Stanovuje maximální rozteče sprinklerů k podlaze na 15 m. Pod tříštičem musí být dodržen volný prostor 0,5 0,8 m pro třídu rizika OH a LH. U stojatých sprinklerů musí být dodržena minimální vzdálenost od horní plochy trubky k tříštiči (u trubek >DN80 se rovná 1. násobku průměru trubky). [13] NFPA 13 Typy sprinklerových hlavic NFPA 13 rozlišuje stejné typy sprinklerových hlavic jako předchozí dvě metodiky (VdS, ČSN EN 12845). Dále uvádí speciálně vyvinuté druhy sprinklerů: ESFR, QRES, obytné a otevřené sprinklery. Jejich použití je specifikováno zvláštním předpisem NFPA. Průtok se počítá ze stejné rovnice jako v předchozím případě. Rozdíl je v použití více hodnot K faktoru, a to v rozmezí 1,4 až 28 gpmψ -1/2. [13] Otevírací teploty hlavic V tomto předpise je pro každou otevírací teplotu sprinkleru přesně stanovena teplota u stropu. 26

36 2.10 Rozdíly mezi ČSN EN a ostatními předpisy Rozdíly jsou pro přehlednost uvedeny v tabulce 9. Tabulka 9. Rozdíly mezi ČSN EN12845 a ostatními popsanými předpisy Předpis Rozdíly oproti ČSN EN Dovoluje snížení doby činnosti na hodnoty OH 40 min, LH 60 min, HHS1 60 min. při splnění požadavků pro zařízení třídy 1. VdS CEA Přesněji specifikuje používání jednotlivých typů hlavic. - Je přísnější při stanovování rozmístění a odstupů sprinklerových hlavic od překážek. - Rozměry účinné plochy jištění nejsou určeny konkrétní hodnotou pro jednotlivé typy soustav, ale v rozmezí Technický předpis - Sprchové stabilní hasicí zařízení se sprchovými hlavicemi NFPA m 2 dle třídy rizika. - Doba činnosti se pro všechny třídy rizika pohybuje v rozmezí od 30 do 240 minut. - Plocha chráněná jedním sprinklerem se stanovuje zvlášť pro jednotlivé typy sprinklerů. - Používá širší škálu rozdělení sprinklerů. - Daleko přesněji uvádí omezení při rozmístění jednotlivých typů sprinklerů. - Otevírací teploty jsou stanoveny pouze pro skleněnou pojistku a pro každou je přesně stanovena teplota u stropu. - Hlavice rozděloval a následně značil velkými písmeny na základě tvaru výtokového proudu. Jednotlivým stupňům jištění byl poté přiřazen druh a rozměr sprchové hlavice. - Tepelná odezva sprinklerů není tímto předpisem stanovována. - Udává speciální požadavky pro umístění sprchových hlavic typu W u stropu. 27

37 3 STABILNÍ HASICÍ ZAŘÍZENÍ NA BÁZI VODNÍ MLHY I když patří sprinklerové SHZ bezesporu k nejrozšířenějším a nejvíce známým druhům SHZ,není jejich použití vždy příhodné. Eventuální možnost k těmto zařízením představují SHZ pracující na bázi vysokotlaké vodní mlhy, jejíž kapky jsou v porovnání se sprinklery mnohonásobně menší (0,05 až 1,5 mm), tím pádem mají celkově větší plochu, která může být z prostoru požáru odpařena, a to mnohem účinněji. Hasební účinek vodní mlhy, jak již možná z textu vyplynulo, tedy spočívá především v ochlazování požářiště a také ve snižování koncentrace kyslíku (inertizaci) vlivem vývinu vodní páry, která se v porovnání s ostatními vodními SHZ vytváří mnohem účinněji. Další nespornou výhodou mlhových SHZ je daleko menší spotřeba vody, tím pádem je i pravděpodobnost vzniku nechtěných ztrát v souvislosti s poškozením vodou menší, stejně jako není potřeba mít tak velkou zásobu vody v nádržích. 3.1 Historický vývoj mlhových SHZ K velkému rozšíření mlhových SHZ došlo v Evropě až v 80. letech minulého století. Nejdříve v námořních aplikacích jako je ochrana kajut a strojoven lodí. Následně to byly i aplikace pozemní jako ochrana hotelových pokojů, kulturních památek, tunelů a kabelových kanálů. Významným impulsem pro rozšiřování mlhových SHZ se stal zákaz používání halonů. Při hledání vhodných náhrad splňujících požadavky na tzv. čistá a ekologicky nekonfliktní hasiva se jako jedna z akceptovatelných alternativ ukázala právě vodní mlha. Vývoj postupoval od mlhových SHZ nízkotlakých, která navazovala na sprejová SHZ, k zařízením vysokotlakým s tlakem okolo bar. To umožnila výroba technologicky náročných vysokotlakých vodních pístových čerpadel a vývoj nových, účinnějších mlhových vysokotlakých hubic a samočinných hlavic. Podrobnější popis je uveden v příloze C. [12] 3.2 Rozsah použití mlhových SHZ Mlhová SHZ mají prokazatelně mnoho předností [12], nelze však podceňovat zásadní omezení jejich použití, jednoduše proto, že se nejedná o univerzální hasicí zařízení. K výhodám, zejména co se týče vysokotlakých mlhových SHZ patří: vysoká hasicí schopnost s krátkým časem uhašení především hořlavých kapalin v uzavřených prostorech, ve srovnání se sprinklery mají nižší spotřebu vody a tudíž nižší požadavky na zásobování vodou (o 70 90% nižší spotřeba), 28

38 menší rozměry potrubí což usnadňuje jejich montáž ve stávajících stavbách, jako kulturní památky, hotely apod., jsou esteticky akceptovatelná z hlediska architektonických požadavků na řešení interiérů a otevřených podhledů, vodní mlha na sebe váže produkty hoření, což usnadňuje jejich průběžné odvádění z chráněného úseku, vodní mlha jako hasivo je: o ekologicky a zdravotně nezávadná, o za určitých podmínek málo vodivá, o nenechává žádné zbytky po hašení, o v maximální míře se využije pro hašení bez následných škod promáčením voda se nachází v přírodě je relativně levná K omezením [12] použití mlhových SHZ, zejména vysokotlakých, patří: nejsou vhodná pro prostory s velkým objemem a s výškou větší než 5 7 metrů (toto nemusí platit pro všechny systémy), nejsou vhodná pro hašení látek reagujících s vodou, jako jsou reaktivní kovy, amidy kovů, sulfidy, karbidy, hybridy, silany apod., mají relativně nižší hasební schopnost při hašení venkovních požárů a požárů s malým tepelným výkonem, v chráněném prostoru se nedoporučuje instalace samočinného odvětracího zařízení, rychlost proudění vzduchu v chráněném prostoru by neměla být větší než 5 m/s, obvykle mají deklaraci uvedení požáru pod kontrolu a potlačení požáru, uhašení požáru pouze výjimečně, i malé odchylky u reálných instalací oproti podmínkám zkušebním mohou negativně ovlivnit požadovaný cíl ochrany (tedy uvedení požáru pod kontrolu), je třeba věnovat zvláštní pozornost jejich použití při hašení hloubkových požárů doprovázených žhnutím 29

39 U vysokotlakých mlhových SHZ je třeba počítat s náklady o 20 50% vyššími v porovnání se sprinklerovými SHZ. Rozhodující položkou je v tomto případě cena potrubí, sekčních ventilů, a hubic / automatických hlavic, a to především z důvodu vysokých požadavků na tlakovou pevnost a odolnost proti korozi. Tato skutečnost vede dodavatele mlhových SHZ ke snižování průměru potrubí a zmenšování počtu výstřikových koncovek tím, že se u nich zvyšuje průtok, tím pádem plocha chráněná jedním výstřikovým komponentem se pohybuje až do 25 m 2. Na druhé straně je nutno eliminovat zvýšené tlakové ztráty v potrubí vyšším tlakem na čerpadlech. Nízkotlaká a středotlaká mlhová SHZ se prosazují v aplikacích typických pro sprejová SHZ jako je ochrana kabelových kanálů, zkušeben motorů, plynových turbín nebo zauhlovacích mostů. K typickým oblastem využití vysokotlakých mlhových SHZ patří především dosavadní sprinklerové aplikace pro nebezpečí OH1 OH4 jako jsou hotely, kanceláře, knihovny, divadla, IT, shromažďovací prostory a kulturní památky. Z dalších aplikací je to zpracování hořlavých kapalin, ochrana hangárů, papírenských, obráběcích a tiskařských strojů, fritéz, větrných elektráren, letadel a kolejových vozidel, vrtných plošin nebo podzemních velitelských stanovišť. Velmi rozšířené jsou aplikace jako ochrana kajut a strojoven námořních lodí. Významnou aplikační oblast představují mlhová SHZ pro zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí a zamezení šíření sálavého tepla. Doposud lze nicméně zaznamenat konzervativní přístup k použití mlhových SHZ. Kromě jiného i proto, že jen málo těchto zařízení má deklarováno uhašení požáru, což bezesporu představuje handicap. K tomuto konzervativnímu přístupu přispívají i dlouholeté zkušenosti se sprinterovou ochranou. U mlhových SHZ, zejména pak u vysokotlakých systémů, jsou obavy vycházející z malého počtu přesvědčivých referencí. [12] 3.3 Druhy a systémové řešení mlhových SHZ Podle způsobu spouštění: s elektrickým spouštěním prostřednictvím EPS, s pneumatickým spouštěním, s hydraulickým spouštěním. 30

40 Podle počtu chráněných úseků: jednozónová, vícezónová. Podle způsobu hašení: lokální, objemová, zónová. Podle účelu jsou určená k: uhašení požáru, potlačení a uvedení požáru pod kontrolu, zamezení šíření sálavého tepla, zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí. Podle tlaku: nízkotlaká s tlakem do 12,5 bar, středotlaká s tlakem 12,5 35 bar, vysokotlaká s tlakem 35 bar a vyšším. Podle konstrukce hubice respektive počtu hasiv: jednofázová, dvoufázová. Podle systémového řešení: standardní mlhová SHZ s mlhovými hubicemi nebo automatickými hlavicemi, sprinklerová se sprinklery s výstřikem vysoce tříštěného proudu splňujícího kritéria na vodní mlhu. [12] 31

41 3.3.1 Jednozónová a vícezónová mlhová SHZ Jde o dělení obvyklé u plynových SHZ. Typickým příkladem vícezónových mlhových SHZ jsou systémy určené pro ochranu několika úseků. Jako vícezónové se navrhují i systémy pro ochranu liniových technologií a staveb jako jsou kabelové kanály nebo tunely. [12] Nízkotlaká a středotlaká mlhová SHZ Mlhová SHZ nízkotlaká a středotlaká mají obdobné řešení jako SHZ sprinklerová nebo sprejová. Rozdíl je zejména ve výstřikových komponentech, kterými jsou otevřené mlhové hubice nebo automatické hlavice. Obdobně jako sprinklerová SHZ mohou být s mokrou, suchou nebo předstihovou soustavou. Čerpací zařízení obvykle sestává z odstředivých čerpadel. Jelikož není konkrétně stanoveno rozlišování jednotlivých SHZ podle velikosti kapek, může docházet k jejich rozdílnému označení. To se okrajově týká i sprinklerových SHZ opatřených sprinklery schopnými při tlaku 16 bar vytvářet vodní mlhu. Zřejmý rozdíl je v tom, že návrhové dokumenty na sprinklerová a sprejová SHZ se odkazují na používání výstřikových koncovek dle ČSN EN (SHZ - Komponenty pro sprinklerová a vodní sprejová zařízení Část 1 : Sprinklery), s tím, že tato norma nedefinuje zkušební postup na stanovení velikosti kapek. V případě mlhových SHZ je tento postup definován, tudíž by u mlhových SHZ měly být použity hubice a automatické hlavice, u nichž je tento parametr stanoven na základě zkušebního postupu. [12] Vysokotlaká mlhová SHZ K vývoji vysokotlakých systémů vedla snaha dovést hasební účinky spojené s kapkami malého průměru do praktického využití. Navrhují se pro tlak maximálně bar. Kromě speciálních vysokotlakých hubic/hlavic se u vysokotlakých systémů používají místo standardních ventilových stanic solenoidové ventily a potrubí z nerezové oceli podstatně menších rozměrů než u ostatních vodních SHZ. K zásobování vodou se používají pístová vysokotlaká čerpadla nebo čerpadla s plynovým pohonem. Možné je i zásobování akumulační s vlastním zdrojem vody uložené v tlakových lahvích, kde je výtlačným plynem dusík, nebo čerpadlo poháněné plynem. Jako neplatí, že vodní mlha se spektrem ultra malých kapek vody je nejúčinnější, tak neplatí, že vysokotlaká mlhová SHZ jsou vhodná pro všechny druhy uvažovaných aplikací. 32

42 Stejně tak neplatí zevšeobecnění, že nízkotlaká a středotlaká mlhová SHZ jsou méně účinná než SHZ vysokotlaká. [12] Jednofázová a dvoufázová mlhová SHZ Jednofázové mlhové SHZ vytváří vodní mlhu z vody nebo vody s přidanými aditivy přímo na výstřikových komponentech. Dvoufázové mlhové SHZ (twin fluid system) vytváří vodní mlhu v hlavici/hubici směšováním vody s plynem přiváděným samostatným potrubím odděleným od přívodu vody. Tímto způsobem, označovaným jako atomizace vodního proudu, lze vytvořit mlhu se spektrem velmi malých kapek a to i u nízkotlakých systémů. [12] 3.4 Hlavní komponenty mlhových SHZ Čerpací zařízení U nízko a středotlakých Mlhových SHZ se obvykle používají odstředivá čerpadla, u středotlakých a zejména u vysokotlakých systémů se požívají čerpadla pístová. U vysokotlakých mlhových SHZ jsou možná řešení čerpacího zařízení respektive zásobování vodu následující [12] SPU čerpací zařízení s čerpadly poháněnými elektromotory, SPUD čerpací zařízení s čerpadly poháněnými diesel generátorem, GPU čerpací zařízení s čerpadly poháněnými plynem, MSPU modulové zásobování vodou, MAU akumulační zásobování vodou s tlakovými lahvemi na vodu a výtlačný plyn. Čerpací zařízení SPU (Sprinkler Pump Unit) se dodává se dvěma, čtyřmi nebo šesti čerpacími jednotkami poháněnými elektromotory, které se z důvodu vysokého příkonu spouští kaskádově, aby se snížil počáteční záběrový proud. Spouštění je u mokrých soustav samočinné na základě poklesu tlaku v potrubí, u suchých soustav se spuštění obvykle provádí prostřednictvím EPS. V případě modulového zásobování vodou (MSPU) jde o kompaktní celek sestávající z několika čerpadel s elektro nebo diesel pohonem, pohotovostní nádrže, tlakového spínače, filtrů, pneumaticky poháněného čerpadla na udržování pohotovostního tlaku 25 bar a řady dalších komponentů. 33

43 Čerpací zařízení GPU (Gas driven Pump Unit) je na rozdíl od předcházejících řešení opatřeno pístovým čerpadlem poháněným plynem. Tím se stává nezávislé na elektrické energii a tímto je předurčeno pro protipožární zabezpečení lodí, kde se tento požadavek běžně uplatňuje. Ve svém důsledku jde o dvoufázový systém s mlhovým proud a velkým zastoupením ultra malých kapek. Ty vznikají atomizací vodního proudu plynem používaným k pohonu čerpadla. Obvykle se používá pro třídu nebezpečí OH1 a ochranu strojoven s tím, že maximální průtok je 150 l/min. V případě MAU (Machinery Accumulator Unit) jde o zásobování s vlastním zdrojem hasiva. Tvoří ho baterie tlakových lahví s vodou a výtlačným plynem, kterým je obvykle dusík. Nevýhodou tohoto systému je omezená doba činnosti, výhodou je nižší cena a jednoduchost systému. Je vhodné především pro ochranu menších prostorů. [12] Výstřikové hubice / automatické hlavice Účelem výstřikových komponentů je vytvořit homogenní vodní mlhu s přesně definovaným průměrem kapek. Vysokotlaké automatické hlavice se v odborné literatuře označují jako vysokotlaké mlhové sprinklery, a obdobně jako sprinklery mají tepelnou pojistku, která při dosažení otevírací teploty praskne a uvolní cestu vodní mlze. Pro speciální aplikace, jako je ochrana hangárů, nebo vězených cel se používají hlavice vysunovací, které jsou v pohotovostním stavu zasunuty ve stropu nebo stěně, aby se nedaly snadno poškodit. Hlavními parametry hubic / automatických hlavic jsou: K faktor, výstřikový úhel, velikost kapek. Pro vytvoření vodní mlhy se nejčastěji používají následující způsoby tříštění vody: nárazový, tlakový, atomizace kapek. V prvním případě jde o přeměnu plného proudu nárazem na tříštič ve vodní mlhu. Výhodou je jednoduchá konstrukce a malá pravděpodobnost zanesení otvoru nečistotami. Tento způsob je omezen na vytvoření kapek střední a větší velikosti a obvykle se používá pro 34

44 nízkotlaká a středotlaká mlhová SHZ. Příkladem mohou být mlhové hubice AQUAMIST TYCO AM 4, AM 10 a AM 15 a hlavice se skleněnou tepelnou pojistkou AM 24. Tyto jsou na vstupu opatřeny sítem, na kterém dochází k tříštění. Pracovní tlak je v závislosti na typu 11,6 17,2 bar a chráněná plocha 8 16 m 2. Obrázek 7: Mlhová hubice AM 10 TYCO AQUAMIST [23] Druhou možností vytváření malých kapek vody zvyšování tlaku vodního proudu a jeho následné protlačování přes jeden nebo více výstřikových otvorů velmi malého průměru. Konstrukce tohoto typu hubic je oproti nárazovému způsobu tříštění komplikovanější a energeticky náročnější. Nevýhodou jsou i vysoké požadavky na čistotu vody. Nicméně u vysokotlakých hubic / hlavice jde o běžné konstrukční řešení, které se pro daný účel ukázalo jako optimální. Obrázek 8: Vysokotlaká hubice HI-FOG firmy Marioff [22] Další možností je vytvoření vodní mlhy atomizací kapek s využitím plynu, který se přivádí do směšovací komory hubice spolu s vodou. Jde o dvoufázové mlhové systémy (viz. výše). Pro účely hašení požáru jsou vhodné jak pro nízkotlaká, tak i pro vysokotlaká mlhová SHZ. 35

45 Obrázek 9: Dvoufázová mlhová hubice [21] Z pohledu výsledné hasicí schopnosti je způsob vytváření vodní mlhy pouze jedním z mnoha faktorů. Je třeba vzít v úvahu, že se v chráněném prostoru instaluje celá řada hubic, jejichž výstřikové proudy se navzájem ovlivňují, takto dochází k dalšímu tříštění kapek, ale i k lokálním rozdílům v intenzitě dodávky vodní mlhy. O tom rozhoduje rozmístění hubic / hlavic v chráněném prostoru, mezi sebou, od stěn a od hašeného objektu. [12] Hasivo Hasivem může být voda, voda s aditivy, popřípadě voda a plyn. Všeobecně je upřednostňována voda pitná, zejména u vysokotlakých systémů je zásadním požadavkem její vysoká čistota. Nepřipouští se přítomnost vláknitých, nebo jakýchkoliv jiných nečistot a mechanických částí. Pro zvýšení hasební schopnosti je možno přidat ad itiva (smáčedla, pěnidla apod.). [12] Filtry Instalují se v každém přívodu vody a obvykle jsou součástí i výstřikových koncovek, vyrobeny jsou zpravidla z korozivzdorných materiálů. Síto musí být vyměnitelné, aby se nečistoty daly snadno odstranit. Navrhují se tak, aby jimi neprošla kulička o průměru větším než 0,8 násobek nejmenšího výtokového otvoru hlavice/hubice. [12] 36

46 3.4.5 Potrubí Zvláštní požadavky se kladou na potrubí, což se týká zejména vysokotlakých systémů. Nejen co se týká pevnosti, ale i z hlediska odolnosti proti korozi, právě z těchto důvodů je potrubí vyrobeno z nerezové oceli, čemuž odpovídá i vysoká cena nejen potrubí, ale i všech dalších komponentů ze kterých se vysokotlaký potrubní rozvod skládá. Vysokotlaké rozváděcí potrubí k hlavicím/hubicím má obvykle průměr mm a hlavní přívodní potrubí 50 mm. Pro srovnání, u sprinklerových systémů je průměr hlavního přívodního potrubí v rozmezí mm. [12] 3.5 Navrhování mlhových SHZ 3.6 ČSN P CEN/TS Přednávrhová etapa Platí zásada, že bezpečné používání mlhového SHZ je omezeno aplikacemi, pro které bylo zkoušeno. Z těchto zkoušek pak vyplynou technické parametry, které stanovují meze použití daného mlhového SHZ. Mlhové hasicí zařízení lze použít pokud: je vyhodnoceno jako optimální ochrana v porovnání s ostatními SHZ a požárně bezpečnostními opatřeními, je k dispozici mlhové SHZ s deklarací jakou předpokládá řešitel požárně bezpečnostního řešení a provozovatel, dodavatel daného mlhového SHZ je držitelem návrhového manuálu, protokolu ze zkoušek hasicí schopnosti a dokladu o posouzení shody, dodavatel má reference prokazující, že je schopen deklarovat provedení návrhu, montáže a údržby mlhového SHZ v souladu s ČSN P CEN/TS , konkrétní chráněný úsek a technologie jsou v souladu s podmínkami protokolu zkoušky hasicí schopnosti a manuálu výrobce. Jde například o rozměrové a dispoziční požadavky, druh technologie skladování a omezující podmínky týkající se řízení odvodu kouře a tepla. V mnoha případech budoucí provozovatel očekává, že dané mlhové SHZ požár uhasí tak, aby mohla být příslušná technologie uvedená do funkčního stavu co nejdříve a škody z přerušení činnosti tak budou co nejmenší. Typická je v tomto směru ochrana IT. Při hledání 37

47 vhodného typu SHZ s požadovanou deklarací uhašení požáru se nabízí jako varianta SHZ plynové, u kterého je dosažení této deklarace obvyklé. U mlhového SHZ není uhašení vyloučeno, ale z hlediska dodržení všech omezení je podstatně komplikovanější. Zvlášť obezřetně je třeba posuzovat prohlášení výrobce, že dané mlhové SHZ má deklaraci uhašení požáru, nebo dokonce univerzální použití daného systému. Při rozhodování o použití mlhového SHZ je třeba vzít v úvahu bezpečnostní rezervu danou náchylností konkrétního systému na nedodržení návrhových požadavků u reálné instalace. Tato bezpečnostní rezerva je u mlhových SHZ, pracujících s minimální intenzitou dodávky vody, podstatně menší než u sprinklerových a plynových SHZ. To je zvlášť závažné v zemích, kde se systematicky neprovádí přejímací prohlídky nových instalací nezávislou akreditovanou zkušebnou. Vodítkem pro výběr relevantního mlhového SHZ jsou seznamy systémů a komponentů schválených renomovanými zkušebnami a certifikačními orgány. V Německu je to například VdS, které vydává tzv. Modrou knihu, ve Velké Británii je to organizace BRE, která vydává tzv. Červenou knihu. V USA jsou to seznamy zkušeben UL a FM. Ve sporných případech je nezbytné dotazovat se přímo výrobce daného systému. [12] Návrhová etapa Mlhová SHZ se navrhují s deklarací [12] : uhašení požáru, uvedení požáru pod kontrolu a potlačení požáru, zamezení šíření sálavého tepla, zvýšení požární odolnosti prvků stavebních konstrukcí. Výchozími dokumenty pro návrh mlhového SHZ jsou: technické podmínky ČSN P CEN/TS (NFPA 750 nebo FM), průvodní dokumentace výrobce, především pak Návrhový manuál platný pro danou aplikaci, další související dokumenty jako jsou certifikáty na komponenty a mlhový systém jako celek, právní předpisy, 38

48 3.6.3 Návrhové parametry Návrh a instalace musí být v souladu s parametry použitými při úspěšně provedené zkoušce hasicí schopnosti pro specifická nebezpečí. Tyto parametry musí podle vhodnosti zahrnovat například: typ hlavice/hubice, maximální a minimální vzdálenost hlavic/hubic, počet hlavic/hubic, minimální návrhový tlak, minimální průtok, výška stropu / maximální objem prostoru, přísady. Všechny návrhové parametry a jakákoliv jiná pro činnost zařízení rozhodující omezení musí být specifikována v návodu výrobce pro navrhování, instalaci, provoz a údržbu. [11] Zařízení pro uhašení požáru SHZ musí splňovat dále uvedené základní požadavky [8] : hlavice/hubice musí být rozmístěny v souladu s návodem výrobce pro navrhování a instalaci, aby byl zajištěn rozvod hasiva do všech prostorů, kde může dojít ke vzniku a šíření požáru, po uplynutí doby hašení musí být zařízení schopno zabránit opakovanému vznícení požáru, zařízení musí být schopno uhasit požár v případě konkrétních aplikací Zařízení pro uvedení požáru pod kontrolu/potlačení požáru Tato zařízení musí splňovat dále uvedené požadavky [8] : hlavice/hubice musí být rozmístěny v souladu s návodem výrobce pro navrhování a instalaci, aby byl zajištěn rozvod hasiva do všech prostorů, kde může dojít ke vzniku a šíření požáru, doba vypouštění hasiva musí být dostatečně dlouhá, aby bylo možné převzít hašení ručním zásahem, zařízení musí být schopno potlačit požár/uvést požár pod kontrolu v případě konkrétních aplikací. 39

49 3.6.6 Hlavice/hubice Rozmístění hlavic/hubic musí být v souladu s návodem výrobce pro navrhování a instalaci, a to na základě výsledků zkoušek s přihlédnutím přinejmenším k dále uvedeným parametrům [8] : typ nebezpečí, umístění hlavice/hubice, minimální a maximální vzdálenost mezi hubicemi, typ hlavice/hubice s jejími specifickými výstřikovými parametry a průtokem, vzdálenost od stěn a jiných překážek, instalace hlavic/hubic pro eliminaci překážek, instalace kolem otvorů, vzdálenost pod stropy, maximální a minimální výška a konstrukce stropu, orientace hlavic/hubic Rychlost proudění vzduchu, otvory a větrání V souladu s pokyny výrobce založených na základě provedených zkoušek je třeba vzít v úvahu rychlost proudění vzduchu, otvory a větrání. Je-li to možné musí se systém větrání uzavřít před spuštěním hasicího zařízení. V případě, že to možno není, musí být rychlost proudění vzduchu/celková plocha netěsností v mezích daných výrobcem. [8] Hydraulické a pneumatické výpočty Tlaková ztráta používají se vhodné a ověřené výpočtové postupy, například rovnice Darcyho Weisbacha pro proudění kapalin (viz. hydraulický výpočet pro sprinklerová SHZ). Vodní rázy musí se zvažovat účinky možných vodních rázů. [8] 3.7 NFPA 750 Tato americká norma popisuje návrh mlhových SHZ obdobně jako výše uvedená ČSN, pouze detailněji stanovuje lhůty prohlídek a revizí jednotlivých komponentů. 3.8 Shrnutí Na rozdíl od ostatních normativních dokumentů pro navrhování SHZ, neuvádí ČSN P CEN/TS žádné univerzálně platné intenzity dodávky hasiva pro typické třídy nebezpečí, jako je tomu u sprinklerových zařízení (ČSN EN 12845). Výrobce dále musí každou aplikaci doložit protokolem o zkoušce hasicí schopnosti a ve stanoveném rozsahu nechat daný systém posoudit na shodu, což představuje poměrně výraznou finanční překážku. Na druhé straně je to jediná cesta ke stanovení zdůvodněné deklarace konkrétního mlhového SHZ pro konkrétní aplikaci. [12] 40

50 Jak již mohlo z textu vyplynout, hlavní odpovědnost za návrh a instalaci mlhového SHZ nese navrhovatel samotný, který musí dodržet podmínky Návrhového manuálu a příslušného certifikátu včetně skladby komponentů. Ty nesmí v žádném případě zaměňovat. Pokud se dodávka mlhového SHZ realizuje přes zprostředkující firmu, je vhodné zajistit nezávislé akreditované organizace a konzultanty, kteří zajistí průběžnou kontrolu projekčních a realizačních prací, což se osvědčilo především v zahraničí. 4 Porovnání hasicích schopností mlhových a sprinklerových SHZ Oba systémy mají deklarováno pouze potlačení požáru, nebo uvedení požáru pod kontrolu, což znamená, že je požár vždy nutno dohasit ručně, ačkoliv se může stát, že dané SHZ požár výjimečně uhasí, nikdy to není výrobcem deklarováno se 100% jistotou. Hasební schopnost sprinklerových zařízení je založena především na ochlazovacím efektu, kterým se snižuje teplota hašené látky pod teplotu vznícení. To předpokládá dostatečnou kinetickou energii kapek, aby se proti proudu spalin dostaly až na povrch hašené látky a zajistily tak její smočení. V místě ohniska požáru lze předpokládat i efekt dusivý v důsledku přeměny vody na páru. Účinek zamezení šíření sálavého tepla je vzhledem k velikosti kapek (1-3 mm) ve výstřikovém proudu v porovnání s mlhovým SHZ daleko menší. Hasební schopnost mlhových zařízení je založena především na efektu ochlazovacím a dusivém, dále jsou tato zařízení schopna omezit šíření sálavého tepla. Konkrétní hodnoty hasební účinnosti lze těžko získat jednoduchým výpočtem, ale bylo by nutno provést ohňové zkoušky obou zařízení na stejném požáru, popřípadě použít program pro modelování požáru, abychom získali relevantní výsledky. Nicméně pro základní představu o teoretické výpočtové hasební schopnosti vodních SHZ lze využít pokusy o hašení vodní mlhou, které probíhaly v tehdejším SSSR v letech minulého století. Vzhledem k tomu, že jsou výpočty vázané především na velikost vodních kapek, lze toto aplikovat nejen na mlhová SHZ, ale i na sprinklerová. 41

51 Kapka o poloměru r příjme za dobu dt množství tepla: dq = 4 ᴨ r 2 α (T p T v ) dt, (1) kde T p teplota plamenů T v teplota vody α koeficient přestupu tepla Množství vody, které se vypaří na úkor tohoto tepla, za dobu dt, se rovná: dg (dq / L) g, (2) kde L je výparné teplo vody; dg je možno představit si jako: dg = 4 ᴨ r 2 γ v dr, (3) kde γ v je hustota vody při teplotě varu Podmínku tepelné rovnováhy je možno napsat ve tvaru: -γ v (dr / dt) = α (T p T v ) / L [g/cm 2. sec]. (4) Veličinu -γ v (dr / dt), představující množství vypařující se vody z jednotky povrchu za jednotku času, je možno nazvat specifickou rychlostí vypařování. Řešením rovnice (4) je možno určit čas úplného vypaření kapky vody. t = γ v L α, (5) je-li teplota vody stálá, tak t = γ α, (6) kde T k je teplota varu vody. Pro řešení rovnice (6) je třeba znát hodnotu koeficient přestupu tepla α, který závisí na pohybu kapky a určuje se experimentálně pro přestup tepla koule. N u = f (Re), (7) N u = (α. d) / λ, (8) kde λ je koeficient tepelné vodivost plynného prostředí plamenů, d je průměr kapky vody, kde d se však rovná 2r dosadíme li tedy hodnoty z rovnice (8) do rovnice (6), získáme dobu vypaření kapky vody. 42

52 γ λ. (9) Rovnice (9) vyjadřuje závislost vypařování kapky vody v letu plameny na rozměru kapky vody za jednotku času.[19] Použitím rovnice (9) snadno určíme dobu vypařování kapek různých průměrů. Tyto hodnoty jsou uvedeny v tabulce 10. Tabulka 10. Doba vypaření kapek různých velikostí v plamenech [19] Průměr kapek [mm] Doba vypaření v plamenech [s] Průměr kapek [mm] Doba vypaření v plamenech [s] 0,05 0,0040 0,8 0,2570 0,1 0,0114 0,9 0,3080 0,2 0,0321 1,0 0,3600 0,3 0,0592 1,5 0,6620 0,4 0,0910 2,0 1,0200 0,5 0,1275 2,5 1,4200 0,6 0,1680 3,0 1,8750 0,7 0,2100 Při stanovení časů v tabulce byly uvažovány tyto hodnoty: střední teplota v plamenech T p = 500 o C, střední rychlost letu kapek v s = 10 m/s a střední hodnota koeficientu tepelné vodivosti λ = [19] Jeden litr vody spotřebuje na zahřátí o jeden o C energii 1 kcal (tj. 4,185 kj), tedy při ohřátí vody z 10 o C na 100 o C je třeba dodat 90 kcal (tj. 376,65 kj). Jestliže se voda při teplotě 100 o C navíc vypaří, odebere z prostoru hoření 539 kcal (2,25 MJ). Z toho vyplývá, že nejúčinnější ochlazovací účinek, který je pro vodu primární, je v případě, že se z požářiště účinně vypařuje. Srovnání energie, která je odebrána požáru, v závislosti na velikosti kapek je uvedeno v tabulce

53 Tabulka 11. Závislost parametrů vody na průměru kapky za ideálních podmínek (zeleně jsou zvýrazněny parametry typické pro sprinklery) [12] Průměr kapky [mm] Parametry pro 1 litr vody Celková plocha kapek [m 2 ] Odebraná energie požáru [kj] 2,5 2,4 0,175 1,25 4,8 0,350 1,00 6,0 0,438 0,5 12,0 0,576 0,25 24,0 1,752 0,1 60 4,380 0, ,8 0, ,8 Tabulka 12. Porovnání účinků hasicích zařízení [14] Chladící účinek Účinek inertních plynů Dopady na člověka / životní prostředí Ničivé účinky hasiva Vliv na elektrické součástky Vysokotlaká vodní Nízkotlaká vodní Sprinklery mlha mlha rozsáhlý / omezení sálajícího tepla malý omezený lokálně ve zdroji ohně žádný omezený bezpečné / žádný žádný / vysoká spotřeba vody bezpečné / žádný zanedbatelné rozsáhlé poškození vodou malé malý (čistá voda) rozsáhlý rozsáhlý Z tabulek uvedených výše by mohlo vyplynout, že mlhová SHZ jsou nejlepší a nejbezpečnější volbou, nicméně zůstává pravdou, že tato zařízení pracují nejúčinněji při zásahu na požár s velkým tepelným výkonem (např. při požáru o tepelném výkonu nad 1000 kw je k hašení využito % vody [12], v závislosti na druhu mlhového SHZ). Tato 44

54 zařízení jsou také limitována, v porovnání se sprinklerovými SHZ, rozšířenými požadavky na těsnost prostorů a s tím svázaným použitím samočinným odvětracím zařízením (SOZ) při požáru. Tabulka 13. Porovnání typických výhod a nevýhod sprinklerových a mlhových SHZ Sprinklerové SHZ Mlhové SHZ Výhody Nevýhody Výhody Nevýhody Nižší pořizovací Vyšší pořizovací Větší spotřeba vody Menší spotřeba vody náklady náklady Dlouholeté Použitelné na Většinou pro požáry zkušenosti s ochranu nádrží s vyšším tepelným - používáním hořlavých kapalin výkonem Menší procento vody je použito k hašení Účinné chlazení ocelových konstrukcí Vysoký stupeň unifikace Plnění funkce detekčního zařízení ve všech případech Možné ekologické dopady na spodní vody Prakticky žádné zamezení šíření sálavého tepla - Větší poškození hasební vodou v případě nežádoucího spuštění / poškození Vhodné pro ochranu kulturních památek - Vhodné pro ochranu strojoven lodí, kolejových vozidel apod. Poměrně šetrné k el. zařízením Vysoký stupeň zamezení šíření sálavého tepla a kouře Zvýšené požadavky na kvalitu vody Zvýšené požadavky na kvalitu vody Zvýšené požadavky na těsnost chráněných prostorů a rychlost proudění vzduchu 45

55 Závěr Cílem této práce bylo popsat SHZ sprinklerové a mlhové a porovnat jejich hasební účinnosti. Vzhledem k výrazným odlišnostem jednotlivých SHZ však nelze říci, že by jedno zařízení výrazně předčilo to druhé. Obě zařízení nicméně spojuje to, že mají výrobcem deklarováno pouze potlačení / uvedení požáru pod kontrolu. Což sice nevylučuje, že bude požár uhašen, ale vždy je nutná součinnost s JPO, popřípadě s jinými osobami. Mezi výhody sprinklerových SHZ bychom mohli zařadit jejich rozšířenost a tím pádem i ověřenou účinnost (v porovnání s mlhovým SHZ nesrovnatelně rozšířenější), plnění funkce detekčního zařízení (u mlhových SHZ pouze automatické hubice), účinné chlazení ocelových konstrukcí a také to, že návrhové a zkušební požadavky vykazují vysoký stupeň unifikace (u mlhových SHZ je vždy nutno provést zkoušku pro konkrétní aplikaci). Nevýhodami jsou nevhodnost použití na hašení elektrických zařízení (bez splnění zvláštních požadavků), možné ekologické dopady na spodní vody (vlivem znečištění hasicí vody zplodinami hoření, v případě že nejsou instalovány jímky na tuto vodu) a také, v porovnání s mlhovými SHZ, vyšší spotřeba vody (využití vody pro hašení je daleko menší vázáno na velikost kapek). Z hlediska vhodného nasazení těchto zařízení jsou - dle mého názoru nejvhodnější k použití na požáry pevných látek, dále tam, kde je žádoucí aby voda po materiálu stékala a neodpařovala se (například regálové sklady apod., kde je téměř nemožný přímý zása h požáru v regálu vodními kapkami z SHZ; žhnoucí požáry se skrytým ohniskem ) a také tam, kde je předpoklad požáru s nižším tepelným výkonem (například výše uvedené tuhé látky). Výhody mlhových SHZ jsou tam, kde je vyžadována například šetrnost k elektrickým zařízením (např. IT místnosti), pro ochranu nádrží hořlavých kapalin (z důvodu velkého tepelného výkonu při požáru, kdy je účinnost těchto zařízení největší), ochranu před sálavým teplem (ať už stavebních konstrukcí, nebo osob), ochranu kabelových kanálů, nebo tam, kde je nepřípustné poškození chráněného majetku nadměrným přísunem vody (např. kulturní památky). Mezi další výhody bychom mohli zařadit daleko menší spotřebu vody, v porovnání se sprinklerovými SHZ, a s tím související menší požadavky na její stálou zásobu. Nevýhodou je zcela bezesporu vyšší pořizovací cena (v porovnání se sprinklerovými SHZ až o 60% vyšší [12]), zvýšené požadavky na kvalitu vody, zvýšené požadavky na rozvodné potrubí (musí být korozivzdorné), zvýšené požadavky na těsnost chráněných prostorů (s tím souvisí i použití samočinného odvětracího zařízení při požáru), obvykle také nejsou vhodná pro instalaci do prostorů s velkou světlou výškou (5-7m), nebo do prostorů s velkým objemem. Co se týče nasazení, dle mého názoru jsou tato zařízení nejvhodnější pro ochranu nádrží hořlavých 46

56 kapalin, kabelových kanálů, strojoven námořních i kolejových vozidel, IT místností, kulturních památek, silničních tunelů, ale také pro ochranu před šířením sálavého tepla a kouře. Nicméně s postupujícím vývojem těchto zařízení lze předpokládat, že se jejich oblast využití více, či méně rozšíří. Jak již bylo řečeno dříve, nelze jednoznačně říci, které zařízení je lepší nebo horší, vždy je nutno zvážit všechny výhody nevýhody jednotlivých SHZ pro danou aplikac i. Každé zařízení si tedy najde své uplatnění ve své, pro sebe specifické, aplikaci. 47

57 Seznam použité literatury [1] BEBČÁK, P: Požárně bezpečnostní zařízení, 2. rozšířené vydání, Ostrava, SPBI, 2004 [2] ČSN Požární bezpečnost staveb: Nevýrobní objekty. Praha: Český normalizační institut, s. [3] ČSN Požární bezpečnost staveb: Výrobní objekty. Praha: Český normalizační institut, s. [4] ČSN EN Stabilní hasicí zařízení: Sprinklerová zařízení Navrhování, instalace a údržba. Praha: Český normalizační institut, s. [5] ČSN Požární bezpečnost staveb: Shromažďovací prostory. Praha: Český normalizační institut, s. [6] ČSN Požární bezpečnost staveb: Budovy pro bydlení a ubytování. Praha Český normalizační institut, s. [7] ČSN Požární bezpečnost staveb: Sklady. Praha: Český normalizační institut, s. [8] ČSN P ČSN P CEN/TS Stabilní hasicí zařízení Mlhová zařízení Navrhování a instalace. Praha: Český normalizační institut, s. [9] NFPA 13 (FM Global Data Sheet 2-8N):2010, Instalation of Sprinkler Systems, [10] NFPA 750 Standard on Water Mist Fire Protection Systems, [11] Rybář, P. Sprinklerová zařízení, Edice SPBI Spektrum, VŠB-TU Ostrava, s. [12] Rybář, P. Mlhová hasicí zařízení, vydalo MV GŘ HZS ČR, s. [13] SGLUNDA, M.: Vybavení stavebních objektů sprinklerovými stabilními hasicími zařízeními: bakalářská práce. Ostrava: VŠB TU Ostrava, s. [14] SGLUNDA, M.: Využití vysokotlakého vodního stabilního hasicího zařízení na protipožární ochranu interiérů památkově chráněných objektů: diplomová práce. Ostrava VŠB TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství, s. [15] ŠČOTKOVÁ, P. Historický vývoj sprinklerového zařízení. Bakalářská práce. Ostrava: VŠB TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství, [16] Technický předpis: Sprchové stabilní zařízení se sprchovými hlavicemi, Společná ustanovení. 48

58 [17] VYHLÁŠKA Ministerstva vnitra č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci). [18] VdS CEA 4001: (01) Směrnice pro sprinklerová zařízení Projektování a montáž. [19] Československý svaz požární ochrany. Hašení vodní mlhou. Knižnice požární ochrany Svazek 2, Praha [20] ZÁKON č. 133/1985 Sb., o požární ochraně. [21] URL : < [22] URL : < [23] URL : < [24] URL : < [25] URL : < Seznam obrázků Obrázek 1: Harrisonova sprinklerová hlavice 7 Obrázek 2: Druhá Parmeleeho sprinklerová hlavice 7 Obrázek 3: Grinnellův citlivý sprinkler 8 Obrázek 4: Schéma sprinklerového zařízení 9 Obrázek 5: Aktivace sprinkleru 10 Obrázek 6: Grafické znázornění výstřikových charakteristik hlavic C, S a W 13 Obrázek 7: Mlhová hubice AM 10 TYCO AQUAMIST 35 Obrázek 8: Vysokotlaká hubice HI-FOG firmy Marioff 35 Obrázek 9: Dvoufázová mlhová hubice 37 49

59 Seznam tabulek Tabulka 1: Základní druhy sprinklerových hlavic 13 Tabulka 2: Speciální druhy sprinklerových hlavic 14 Tabulka 3: Stupně jištění PÚ 19 Tabulka 4: Stupně požárního rizika 20 Tabulka 5: Druhy hlavic a jejich maximální plocha jištění 23 Tabulka 6: Dovolené druhy hlavic a jejich rozměry 23 Tabulka 7: Použití sprinklerů pro třídy požárního rizika a K faktor 25 Tabulka 8: Tepelné odezvy sprinklerů 25 Tabulka 9: Rozdíly mezi ČSN EN12845 a ostatními popsanými předpisy 27 Tabulka 10: Doba vypaření kapek různých velikostí v plamenech 43 Tabulka 11: Závislost parametrů vody na průměru kapky za ideálních podmínek 44 Tabulka 12: Porovnání účinků hasicích zařízení 44 Tabulka 13: Porovnání typických výhod a nevýhod sprinklerových a mlhových SHZ 45 Seznam příloh Příloha A: Typy vybraných sprinklerových hlavic a jejich technické údaje 51 Příloha B: Typy vybraných mlhových hlavic/hubic, jejich technické údaje a použití 53 Příloha C: Historický vývoj hašení vodní mlhou 54 50

60 Příloha A: Typy vybraných sprinklerových hlavic a jejich technické údaje Název Tyco - Stojaté, závěsné a zapuštěné závěsné protipožární trysky řady TY-FRB, faktor K 5,6 s rychlou reakcí a standardním rozptylem Identifikační číslo TY Stojaté 5,6K, SIN 1/2 NPT TY Závěsná 5.6K, 1/2 NPT Max. provozní tlak 175 psi (12,1 bar) 250 psi (17,2 bar) K faktor K = 80,6 l/min.bar 1/2 Jmenovitá otevírací teplota 57 C (135 F) 68 C (155 F) 79 C (175 F) 93 C (200 F) 141 C (286 F) Název Identifikační číslo SIN - Max. provozní tlak Viking - MICROFAST STANDARD/ QUICK RESPONSE EXTENDED COVERAGE PENDENT SPRINKLERS 175 psi (12,1 bar) 500 psi (34,5 bar) K faktor K = 80,6 l/min.bar 1/2 Jmenovitá otevírací teplota 57 C (135 F) 68 C (155 F) 79 C (175 F) Název Reliable - Model F1-300 Standard Response Sprinkler Identifikační číslo SIN - Max. provozní tlak 175 psi (12,1 bar) K faktor K = 115 l/min.bar 1/2 Jmenovitá otevírací teplota 57 C (135 F) 68 C (155 F) 79 C (175 F) 93 C (200 F) 141 C (286 F) 182 C (360 F) 51

61 Název Victaulic - V3413 STANDARD RESPONSE, V3414 QUICK RESPONSE Identifikační číslo SIN - Max. provozní tlak 175 psi (12,1 bar) K faktor K = 140 l/min.bar 1/2 Jmenovitá otevírací teplota K = 202 l/min.bar 1/2 57 C (135 F) 68 C (155 F) 79 C (175 F) 93 C (200 F) 52