TŘI SOUSEDNÍ ZEMĚ VÝCHODNÍHO

Transkript

1 TŘI SOUSEDNÍ ZEMĚ VÝCHODNÍHO PARTNERSTVÍ NA JIŽNÍM KAVKAZU Politika východního partnerství EU, která byla zahájena v roce 2009, zahrnuje šest postsovětských států: Arménii, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzii, Moldavskou republiku a Ukrajinu. Toto partnerství má podporovat politické, společenské a hospodářské reformní snahy v těchto zemích s cílem zvýšit demokratizaci a řádnou správu, energetickou bezpečnost, ochranu životního prostředí a hospodářský a společenský rozvoj. Všichni členové (s výjimkou Běloruska, jehož členství bylo pozastaveno) se účastní Parlamentního shromáždění Euronest. Evropský parlament má delegaci pro vztahy s jižním Kavkazem, která dohlíží na výbory pro parlamentní spolupráci s Arménií a Ázerbájdžánem a na Parlamentní výbor pro přidružení EU - Gruzie a sleduje činnost zvláštního zástupce EU pro jižní Kavkaz a krizi v Gruzii. GRUZIE V gruzínských prezidentských volbách v roce 2013 a parlamentních volbách v roce 2016 zvítězila koalice s názvem Gruzínský sen a potvrdila se euroatlantická orientace země. V červenci 2016 vstoupila v platnost prohloubená a komplexní dohoda o volném obchodu vytvořená na základě dohody o přidružení z roku Gruzie vyvíjí velké úsilí o harmonizaci svých právních předpisů s normami EU, což kromě jiného vedlo ke zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty v schengenském prostoru počínaje březnem Přistoupení Gruzie jako plnohodnotné smluvní strany ke Smlouvě o Energetickém společenství v červenci 2017 představuje další milník na její evropské cestě. Hospodářství však čelí vážným problémům a je zapotřebí vnitřních reforem. Gruzínská demokracie stále zažívá významnou polarizaci politiky (což se odráží také na mediální scéně), přičemž přetrvává napětí mezi koalicí Gruzínský sen a opozicí v atmosféře opakujících se obvinění ze selektivní spravedlnosti a politicky motivovaných protikorupčních kampaní. Parlamentní volby v únoru 2016 byly hodnoceny jako všeobecně demokratické a spravedlivé i přes několik procedurálních nesrovnalostí a obvinění ze zastrašování. Zvítězila koalice Gruzínský sen, která si zajistila ústavní většinu (75 % poslanců) potřebnou pro schválení změn ústavy. Gruzie vytrvale provádí reformy, k nimž patří i rozsáhlé změny ústavy. Nicméně proces reformování ústavy bohužel vedl k hlavnímu střetu mezi vládnoucí stranou, opozicí a předními organizacemi občanské společnosti. Skutečnost, že pro reformy hlasovali pouze poslanci Gruzínského snu, by mohla poškodit pozitivní obraz Gruzie a narušit důvěru obyvatelstva v politickou třídu, stejně jako legitimitu nové ústavy. Evropská unie v zájmu zkvalitnění veřejné správy a demokracie podporuje institucionální reformy na základě doporučení Rady Evropy, avšak úspěch těchto reforem závisí na stupni jejich provedení. Obyvatelé Gruzie, kteří čelí pomalému, avšak pokračujícímu zabírání Jižní Osetie a Abcházie ze strany Ruska, vložili svou naději do přiblížení se k EU a NATO. Únos azerského Fakta a čísla o Evropské unii

2 novináře Afgana Muchtarliho je ovšem zlověstnou připomínkou zranitelnosti Gruzie vůči jejím sousedům. EU zdůraznila význam mírového řešení patové situace v regionech Jižní Osetie a Abcházie za současného dodržení územní celistvosti Gruzie. EU podporuje úsilí o urovnání konfliktu, které je vyvíjeno prostřednictvím zvláštního zástupce EU, pozorovatelské mise Evropské unie a nástroje EU přispívajícího se stabilitě a míru, čímž doplňuje ženevská mezinárodní jednání. Strategický dialog mezi EU a Gruzií o otázkách souvisejících s konfliktem je známkou důvěry ve vztazích mezi oběma stranami i přes pravidelné neshody ohledně operačních závěrů. Páté setkání Parlamentního výboru pro přidružení EU-Gruzie se konalo v září 2017 v Tbilisi. Text závěrečného stanoviska a doporučení byl na setkání přijat jednomyslně. Je v něm zdůrazněn pozitivní vývoj, například schválení novely zákona o obecných soudech, zákona o veřejné službě a novely zákona o výkonu trestu odnětí svobody, ale také nutnost posílit nezávislost a efektivitu soudní moci a systému řízení veřejných financí, jakož i politika rovnosti mezi ženami a muži i úsilí o zajištění rozmanitosti a plurality v médiích, transparentního a spravedlivého výběrového řízení na pozici příštího veřejného ochránce práv a rovněž účinného a důkladného vyšetření únosu Afgana Muchtarliho. V textu bylo rovněž opětovně zdůrazněno, že Evropský parlament podporuje nezávislost, svrchovanost a územní celistvost Gruzie v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic. Gruzie hostila delegace Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva OBSE (OBSE/ ODIHR), jíž se účastní i poslanci Evropského parlamentu a která v zemi monitoruje parlamentní, prezidentské a místní volby. Poslední parlamentní a prezidentské volby v Gruzii byly vyhodnoceny jako celkově uspokojivé, přičemž bylo zaznamenáno náležité úsilí ze strany vlády. V závěru předběžných zjištění delegace OBSE/ODIHR ohledně místních voleb, které se konaly v roce 2017 a jejichž vítězem se stal Gruzínský sen, je uvedeno pozitivní hodnocení navzdory tomu, že mohlo dojít k vyvíjení nátlaku na voliče a k jejich zastrašování a že volby nebyly dostatečně pokryty veřejnoprávními sdělovacími prostředky. ARMÉNIE Arménské vztahy s EU jsou nejednoznačné, ale to se možná brzy změní. Na jedné straně prezident Arménie v září 2013 prohlásil, že země přistoupí k Euroasijské hospodářské unii s Běloruskem, Kazachstánem a Ruskem. Smlouvu o přistoupení k Euroasijské hospodářské unii Arménie podepsala dne 10. října 2014, krátce před tím, než tento svazek dne 1. ledna 2015 vstoupil v platnost. Zahájení jednání v prosinci 2015 o nové dohodě mezi EU a Arménií představovalo na druhé straně rozhodující obrat po příklonu k Moskvě v roce Pragmatismus, který doposud projevovaly obě strany, vedl v listopadu 2017 k rychlému uzavření a podpisu komplexní a posílené dohody o partnerství, která je založena na hodnotách EU, avšak je také v souladu s novými povinnostmi Jerevanu vůči Euroasijské hospodářské unii, především v oblasti obchodu. Polarizovaná politická situace se stala v roce 2016 napjatější v souvislosti s ústavní reformou, kterou zahájila vláda. Přes řadu dlouho očekávaných zlepšení v oblasti lidských práv a právního státu dominoval diskusi návrh na změnu prezidentského systému na systém parlamentní. Tento návrh byl nakonec přijat. Na jaře 2018 se poté, co byly vedeny protesty v délce týdnů proti jeho nominaci a následnému jmenování předsedou vlády v rámci nového parlamentního systému, se vzdal bývalý prezident Serž Sarkisjan úřadu. Předseda strany Občanská dohoda Nikol Pašinjan, Fakta a čísla o Evropské unii

3 který je rovněž spolupředsedou aliance politických stran Cesta ven (arménsky Elk ) a který vedl pokojné protesty v ulicích, byl dne 8. května 2018 parlamentem zvolen předsedou vlády (59 hlasy ze 105, kromě jiného i hlasy Republikánské strany). Po přijetí gratulací od světových státníků musí nový premiér a jeho vláda čelit několika obtížím, mezi něž patří i provedení komplexní a posílené dohody o partnerství, uspořádání (a přežití) předčasných voleb a splnění jejich slibů týkajících se potírání korupce a sociální spravedlnosti. Země je již přes 30 let zapojena do vleklého konfliktu s Ázerbájdžánem ohledně statusu oblasti Náhorního Karabachu a toto napětí dosáhlo nejvyššího bodu od roku 1994 během tzv. čtyřdenní války v dubnu Vztahy s Tureckem jsou chladné, neboť Turecko podmiňuje znovuotevření svých hranic s Arménií dosažením pokroku v řešení konfliktu o Náhorní Karabach. V prosinci 2012 byl uzavřen protokol k dohodě o partnerství a spolupráci o rámcové dohodě, kterou se stanoví obecné zásady pro arménské orgány, jež se chtějí účastnit programů EU. V souvislosti s opětovným vymezením vztahu EU k Arménii v rámci nové dohody připravuje Výbor pro zahraniční věci (dále jen výbor AFET ) zprávu v rámci postupu souhlasu, která má být vydána na počátku roku Upevnění demokracie v Arménii je pro Evropský parlament prioritou. V dubnu 2015 přijal Evropský parlament usnesení o stém výročí genocidy Arménů. V prosinci 2017 se ve Štrasburku konalo 17. meziparlamentní setkání Výboru pro parlamentní spolupráci EU-Arménie, které bylo završeno vydáním společného prohlášení a doporučení. Diskuze a dokument, který byl jejich výsledkem, byly zaměřeny zejména na ratifikaci a provádění komplexní a posílené dohody o partnerství, podporu reforem ze strany EU a zvláště pak na otázky spojené s právním státem, rovností žen a mužů (s ohledem na nedávný zákon postihující domácí násilí) a také na výzvy pro bezpečnost v regionu. Arménie hostila členy Evropského parlamentu šestkrát, když se připojili k volebním pozorovatelským misím OBSE/ODIHR, a bylo tomu tak i během parlamentních voleb v roce Organizace voleb v Arménii se postupně zlepšuje. Většina doporučení OBSE/ODIHR vydaná v roce 2013 byla nedávno provedena, jak je uvedeno v nejnovější průběžné zprávě tohoto úřadu, která předcházela hlasování v roce Ačkoli byly tyto volby obecně vzato dobře zorganizované, byly zjištěny přetrvávající nedostatky, jako je vyvíjení nátlaku a kupování hlasů i zásahy stranických představitelů či policistů ve volebních místnostech. ÁZERBÁJDŽÁN Jednání o dohodě o přidružení byla zahájena v roce 2010 a Ázerbájdžán podepsal dohodu o zjednodušení vízového režimu s EU v roce Ázerbájdžán a EU nedávno posílily vzájemnou spolupráci v oblasti energetiky, další hospodářská spolupráce však bude záviset na pokroku Ázerbájdžánu při budování demokratických institucí a na jeho vstupu do WTO. V roce 2015 a 2016 se vyskytly neshody ohledně prohloubení dohody, zásahů proti občanské společnosti a kritiky ze strany EU. Návštěvy vysokých představitelů EU v roce 2016 v Baku a propuštění některých ázerbájdžánských aktivistů bojujících za lidská práva však znovu otevřely prostor pro postupné obnovení vztahů. Jednání o souhrnné dohodě mezi EU a Ázerbájdžánem byla zahájena dne 7. února Nová dohoda se bude zabývat nejen politickými otázkami, ale také otázkami spojenými s obchodem, energetikou a dalšími specifickými záležitostmi, vedle dalšího i podmínkami pro možné zavedení bezvízového režimu v budoucnu. Měla by obsahovat ustanovení o společné zahraniční a bezpečnostní politice a o otázkách stojících mimo tuto oblast, včetně důkladných ustanovení týkajících se demokracie, Fakta a čísla o Evropské unii

4 právního státu a základních práv. Setkání výboru pro spolupráci se uskutečnilo na konci května 2017 v Baku, rada pro spolupráci se má sejít dne 9. února Ve dnech 26. a 27. ledna 2017 se v Baku sešel podvýbor EU a Ázerbájdžánu pro energetiku, dopravu a životní prostředí (šlo o první takovouto schůzi za tři roky). Ázerbájdžán je již přes 30 let zapojen do vleklého konfliktu s Arménií ohledně statusu oblasti Náhorního Karabachu a napětí dosáhlo nejvyššího bodu od roku 1994 během tzv. čtyřdenní války v dubnu EU neochvějně podporuje úsilí vyvíjené spolupředsedy Minské skupiny OBSE a jejich návrh tzv. Základních zásad z roku 2009 s cílem urovnat konflikt mírovou cestou. Dne 10. září 2015 přijal Evropský parlament usnesení, v němž vyjadřuje vážné obavy ze zhoršující se situace v oblasti lidských práv v zemi a vyzývá ázerbájdžánské orgány, aby okamžitě přestaly zasahovat proti občanské společnosti a činnosti v oblasti lidských práv. To vedlo ázerbájdžánský parlament (Milli Madžlis) ke schválení usnesení, v němž byla uvedena odvetná opatření, včetně vystoupení tohoto orgánu z Parlamentního shromáždění Euronest. Toto rozhodnutí však bylo odvoláno poté, co se v září 2016 v Baku uskutečnilo setkání výboru pro parlamentní spolupráci. Lejla Junusová, ázerbájdžánská bojovnice za lidská práva, vězněná spolu se svým manželem Arifem od července 2014 do dubna 2016 a propuštěna po intenzivním tlaku ze strany Evropského parlamentu a po poskytnutí humanitární a zdravotní pomoci, byla jedním z kandidátů nominovaných v roce 2014 na Sacharovovu cenu Evropského parlamentu za svobodu myšlení. Evropský parlament vydal dne 15. června 2017 usnesení o případu azerského novináře Afgana Muchtarliho, který byl unesen z Gruzie a uvězněn v Baku, a o situaci v oblasti sdělovacích prostředků v Ázerbájdžánu. Dne 15. ledna 2018 vydal vedoucí delegace Evropského parlamentu Sajjad Karim stanovisko k odsouzení Afgana Muchtarliho k šesti letům odnětí svobody. Jako výsledek kontaktů na vysoké úrovni bylo možno konat ve dnech září 2016 první schůzi výboru pro parlamentní spolupráci od roku Schůze tohoto výboru proběhla v Bruselu dne 2. a 3. května 2017 a byla završena společným prohlášením, v němž byly zdůrazněny možné užší hospodářské vazby, které mají být navázány na základě jednání o nové dohodě, dále byl vyzdvižen význam jižního koridoru pro přepravu zemního plynu, důležitost pokroku v oblasti lidských práv a svobod, jakož i demokracie a právního státu, a také potřeba co nejdříve dosáhnout smírného a dlouhotrvajícího řešení konfliktu o Náhorní Karabach. V souvislosti s opětovným vymezením vztahu EU vůči Ázerbájdžánu v rámci nové dohody připravuje výbor AFET prozatímní zprávu, která bude obsahovat doporučení pro vyjednavače a která má být vydána na počátku roku Ázerbájdžán hostil členy Evropského parlamentu, když se účastnili volebních pozorovatelských misí Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva OBSE. Veškeré volby, které se v zemi konaly v době těchto misí, byly z hlediska mezinárodních požadavků považovány za nevyhovující, a je stále třeba provést vydaná doporučení. Jelikož s ázerbájdžánskými orgány nebylo dosaženo žádné dohody, nedohlížela na parlamentní volby konané dne 1. listopadu 2015 OBSE, ale Parlamentní shromáždění Rady Evropy, a to v omezenějším rozsahu a kratší dobu. Parlamentní shromáždění Rady Evropy dospělo k závěru, že významný nárůst volební účasti a transparentnost postupů hlasování a sčítání hlasů ukazují na další krok, který Ázerbájdžánská republika přijala směrem ke svobodným, spravedlivým a demokratickým volbám a že, přes Fakta a čísla o Evropské unii

5 zjištěné nevýznamné manipulace s volebními urnami, je toho názoru, že toto hlasování vyjadřuje vůli ázerbájdžánského lidu [1]. V červenci 2016 vyhlásil prezident Alijev na září 2016 referendum o 29 ústavních změnách. To se podle pozorovací mise Parlamentního shromáždění Rady Evropy konalo v poklidném a transparentním volebním ovzduší. Tento krok je nicméně mnoha pozorovateli považován za snahu prezidenta o další posílení jeho pravomocí prodloužením funkčního období hlavy státu z pěti na sedm let, přenesením některých dosavadních pravomocí předsedy vlády na nově vytvořený post viceprezidenta, přičemž prezident má mít nově možnost rozpustit parlament a má být zrušen věkový limit 35 let pro kandidaturu na hlavu státu. Jakkoli Baku nemělo zájem o názor odborníků, předsednictvo Parlamentního shromáždění Rady Evropy se obrátilo na Benátskou komisi se žádostí o stanovisko k plánovaným změnám. V předběžném stanovisku ze září 2016 je uvedena řada výhrad ohledně procesu vedoucího k referendu, posílení pravomocí prezidenta a oslabení postavení parlamentu. EU vydala stanovisko, v němž vyzvala Baku, aby při provádění ústavních změn zohlednilo zjištění Benátské komise. Prezident Alijev vydal dne 5. února 2018 výnos, jímž se datum konání příštích prezidentských voleb přesouvá z plánovaného 17. října na 11. dubna. Ázerbájdžánský volební zákoník byl novelizován v prosinci 2017 s cílem umožnit konání takových předčasných voleb, pokud budou vyhlášeny šedesát dní předem. Jérôme Legrand 10/2018 [1]Zpráva z volební pozorovatelské mise o sledování parlamentních voleb v Ázerbájdžánu, 20. listopadu 2015, dok , s. 7 (zpravodaj: Jorde XUCLÀ, Španělsko, ALDE). Fakta a čísla o Evropské unii