NOVODOBÉ SEKTYA KULTY - úvod do problematiky a konkrétní příklady

HTML
DOWNLOAD

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "NOVODOBÉ SEKTYA KULTY - úvod do problematiky a konkrétní příklady"

Andrea Švecová
před 6 lety
Počet zobrazení:

1 NOVODOBÉ SEKTYA KULTY - úvod do problematiky a konkrétní příklady

2 Obecná charakteristika sekt a nových náboženských hnutí terminologie význam slova "sekta" : skupina oddělené (lat. secare = řezat, sekat) od většího náboženského nebo politického hnutí. Stejné znaky jako "tradiční" sekty nesou však i skupiny, které se od žádného takového celku neoddělily, proto je lépe užívat pojem nové náboženské hnutí (NNH) Nová náboženská hnutí jsou fenoménem, který provází lidský rod odnepaměti. Snaha o náboženskou reformu se tu a tam, především v období určité destabilizace dané kulturně-náboženské tradice, objevovala ve většině historických společností a z ní se rodila i nová náboženská hnutí:

4 např. buddhismus vzešel jako jedna z mnoha sekt z učení hinduismu (u východních duchovních systémů, které nemají striktní dogmatiku a pevnou donucovací centrální autoritu se sekty ve smyslu jednotlivých duchovních škol, guru, ášramů či vnitřního členění např. v buddismu považují za zcela běžné). křesťanství se zrodilo jako sekta v rámci judaismu: Hluboce zakořeněný strach z nových náboženských hnutí, který rozhodně není specifikem naší doby: jakmile se křesťanství začalo šířit v římské říši, stalo se terčem útoků ze strany oficiální moci. důvodů bylo více: určitý radikalismus, pocit výlučnosti / exkluzivismus: pocit, že pouze křesťané mají jediné pravé náboženství a pouze oni budou spaseni) / (počáteční) odmítání vojenské služby / odmítnutí císařova božství

5 na státních institucích nezávislá síť sociální solidarity obřady v uzavřených prostorách bez přístupu veřejnosti: - to na jednu stranu lákalo svojí tajemností nové členy, ale zároveň byli křesťané podezíráni z orgií, krvesmilstva, rituálních vražd dětí, kanibalismu, provozování dosud neznámé, cizorodé, státem nepodporované magie.. Záhy po vítězství křesťanství v římské říši a spojení oltáře s trůnem začali být z podobných zločinů obviňováni židé, pohané a heretici např. Mithrova mystéria byla vzhledem ke značné vnější podobnosti ústředního ritu pokládána za ďábelskou parodii křesťanské eucharistie pronásledování nejrůznějších heretiků ve středověku, upalování čarodějnic a inkviziční procesy jsou dosti známé

7 problematika konverze k NNH z pohledu sociologie: v zásadě se střetávají dva modely. 1. konverze jako vymytí mozku (brainwashing model). Termín brainwashing pochází od Roberta Jay Liftona, který ve své knize Reforma myšlení a psychologie totalitarismu rozebírá techniky, kterými Číňané během korejské války působili na zajaté americké vojáky. Původní identita jedince je zpochybněna, zničena a postupně nahrazena novou. Ta je pomocí vymytí mozku nahrazena pseudoidentitou, která je patologická a vlastně nepatří danému jedinci, nýbrž je to jakýsi zhoubný nádor na jeho pravé identitě.

11 Jedná se o zjednodušující model stavící na (sporném) předpokladu, že jedinec má nějakou pevnou, stálou, v harmonické době dětství formovanou a skutečnou (to jest majoritní společnosti poplatnou) identitu. Identita jedince je totiž v moderních industriálních společnostech vystavena každodennímu zpochybňování. Jde o velmi dynamickou strukturu, která se neustále vyvíjí a je otevřena i náhlým změnám, pokud je uzná za prospěšné. 2. konverze jako postupný sociální posun (social-drift model): Tento přístup pojímá konverzi jako postupný posun, který nezávisí ani tak na míře nátlaku náboženské skupiny, jako spíše na svobodné volbě samotného jedince a vůbec mnoha individuálních i sociálních okolnostech.

tedy ovlivnitelnou psychikou je zjednodušující.

14 Důležitější roli než učení a rituály skupiny obvykle hrají osobní vazby na členy skupiny. Vysvětlení motivů konverze naprogramováním jedince s nějakým způsobem destabilizovanou, a tedy ovlivnitelnou psychikou je zjednodušující. Lépe je mluvit o motivu intelektuálním, mystickém, experimentálním, citovém aj. Je pochopitelné, že NNH může jedinci jak uškodit, tak prospět.

15 problematika konverze k NNH z pohledu psychologie: Na otázku, proč lidé konvertují k tomu či onomu duchovnímu učení může naznačit odpověď humanistická a transpersonální psychologie (Maslow, Grof): ze spirituality jako jednoho z integrálních rozměrů osobnosti plyne potřeba víry..

16 potřeba víry je mnohovrstevnatá a má několik dimenzí: potřeba jistoty a orientace potřeba vyššího řádu zajišťuje stabilitu a řád ve společnosti; z náboženství vychází morální normy dobra a zla potřeba překonat ničivou hltavost času (hrůza z chaosu; hrůza z nicoty - horror vakui) vzepnout se k něčemu, co je nepodmíněné, věčné; potřeba nesmrtelnosti potřeba očištění; potřeba spravedlnosti potřeba sebepřekračování (sebepřesahu, transcedence) potřeba spásy (osvobození) nalezení hlubiny bezpečnosti (např. splynutí duše s bohem)

nejdůležitější je: potřeba smyslu - vychází z

pomíjivosti tváří tvář jistotě vlastní konečnosti: smrt

uvědomění si vlastní smrtelnosti zbavuje člověka

17 nejdůležitější je: potřeba smyslu - vychází z existenciální úzkosti člověka uvědomění si své pomíjivosti tváří tvář jistotě vlastní konečnosti: smrt jako konečný bod jakéhokoli smyslu a sebeprojektu uvědomění si vlastní smrtelnosti zbavuje člověka povrchnosti v podobě pouhého hédonistického konzumenta, který se snaží maximalizovat své potěšení

18 některé obecné rysy charakterizující sekty a NNH 1) AUTORITATIVNÍ VEDENÍ (žádná diskuse, naprostá poslušnost): výroky zakladatele, vůdce, mesiáše, vedoucích výborů nebo jiných orgánů jsou považovány za závazné a nezpochybnitelné a těmto lidem jsou přisuzovány božské atributy / vedoucí si činí nárok předepisovat recepty na všechny oblasti života a nepřipustit alternativy 2) OPOZICE (vůči církvím i společnosti, státu a rodině) 3) ELITAŘSTVÍ A VÝLUČNOST (jen v sektě je pravda a spása) 4) PŘÍSNÁ PRAVIDLA CHOVÁNÍ.(jídlo, pití, oblékání, morálka)

19 5) DŮRAZ NA SUBJEKTIVNÍ ZKUŠENOST (pocity, emoce, prožitky) 6) POCIT PRONÁSLEDOVÁNÍ (od společnosti, státu, církví ap.) 7) DŮRAZ NA SANKCE (obviňování, zastrašování, vylučování) 8) ESOTERISMUS (utajování, postupné zasvěcování do nauky) Další typické charakteristiky pro sekty: nevládne atmosféra svobodného myšlení a rozhodování / členové vnějšímu pozorovateli připadají jako programováni bez schopnosti vlastního úsudku, který by překračoval předem dané mantinely, bez ochoty pohledět na cokoli, co se

20 týká jejich skupiny, s nadhledem či s odstupem. Jejich rozhodování je sice deklarováno jako naprosto svobodné a oni sami se (alespoň někdy) svobodně cítí jejich okolí však jejich slova považuje za fráze a jejich chování za strojené a křečovité. Indoktrinace a propaganda: koncentrace moci v rukou vedení - literatura bývá šířena z jednoho centra: členům se silně nedoporučují sledování televize, poslech rozhlasu, četbu knih, novin či časopisů, které neprošly schválením / poslušnost autoritám nebývá přijímána jako omezení, ale spíše jako úleva: tato poslušnost totiž odnímá břemeno rozhodování a odpovědnosti za nesprávná rozhodnutí.

Podobné dokumenty

Křesťanství v raně středověké Evropě

Křesťanství v raně středověké Evropě Křesťanství Nejrozšířenější světové monoteistické náboženství Navazuje na judaismus Učení odvozuje od Ježíše Nazaretského kolem roku 30 n.l. veřejně působil jako kazatel