VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra zdravotnických studií. Přínos vody během porodu

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Přínos vody během porodu Bakalářská práce Autor: Tereza Málková Vedoucí práce: PhDr. Lenka Görnerová, PhD. Jihlava 2018

2 Abstrakt Bakalářská práce s názvem Přínos vody během porodu se skládá ze současného stavu problematiky zaměřené na přirozený porod s využitím účinků vody. Popisuje možnosti a výhody hydroanalgezie během 1. doby porodní i samotný porod do vody. Cílem práce je zjistit efekt vody u různých druhů hydroanalgezie a získat představu o postoji žen k porodu do vody a jeho využití. Výzkumná část využívá sběr dat od maminek po porodu pomocí dotazníku. Jednotlivé otázky se týkají například základních informací o ženách, průběhu porodu a poporodních poranění. Odpovědi na dotazníkové otázky jsou následně pro přehlednost zpracovány v grafech a tabulkách. Klíčová slova Hydroanalgezie, porod do vody, přirozený porod, vana v 1. době porodní, voda Abstract This bachelor thesis titled Benefits of Water During Childbirth deals with the issue of current state of giving birth using the effects of water. It describes the opportunities and benefits of hydroanalgesia during the first stage of labour and waterbirth itself. The aim of the thesis is to find out the effect of water in different types of hydroanalgesia and to get an idea of women s opinions related to birth into water. The research section of this paper employs data collected from mothers using a questionnaire. Individual questions include basic information about women, the course of childbirth and postpartum injuries. Subsequently, the data from mothers are incorporated into graphs and charts. Key words Hydroanalgesia, waterbirth, natural birth, bathtub in the first stage of labour, water

3 Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat všem, kteří se jakýmkoliv způsobem podíleli na zpracování mojí bakalářské práce. Zvláštní poděkování patří PhDr. Lence Görnerové, PhD. za odborné vedení, cenné rady, připomínky a čas, který mi věnovala.

4 Čestné prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne Podpis

5 Obsah Úvod... 8 Současný stav problematiky Definice porodu Průběh porodu Období přípravné První doba porodní otevírací Druhá doba porodní vypuzovací Třetí doba porodní placentární Včasná poporodní doba Přirozený porod Voda Pitný režim Hydroanalgezie Relaxační koupel Teplá sprcha Obklady Intradermální obstřiky vodou Ponoření do vody při porodu (zahraniční zdroje) Prostředí Terapeutické výhody Fyziologické výhody Psychologické výhody Odborné dovednosti Praktické zkušenosti pro ponoření do vody a porod do vody Porod do vody Historie porodu do vody

6 1.8 Porod do vody z pohledu českých autorů Podmínky porodu do vody Výhody porodu do vody Kontraindikace Rizika Porod do vody dle zahraničních zdrojů Příprava na porod do vody Voda přirozeně k tělu Ženy po císařském řezu, hypertenze Bez zbytečných intervencí Snížení patologie Autonomní péče porodní asistentky Stres při porodu Normální adaptivní proces Porodní bolest Snížení pohyblivosti během porodu Třetí doba porodní porodu ve vodě Novorozenec narozený ve vodě Optimální přerušení pupečníku Novorozenec a mikrobiom Výzkumná část Cíle výzkumu a výzkumné otázky Metodika výzkumné práce Charakteristika vzorku respondentek Průběh a popis výzkumu Zpracování získaných dat Výsledky výzkumu

7 1.17 Diskuze Návrh řešení pro praxi Závěr Seznam použité literatury Seznam zkratek Seznam grafů Seznam tabulek Seznam příloh

8 Úvod Tématem bakalářské práce je Přínos vody během porodu. Porod je důležitým okamžikem našeho života, je to zázračný, přirozený a transformační proces, který je společný nám všem. Věřím, že není jedno jak děti přicházejí na svět. O zdravé ženy, by se primárně mělo pečovat s láskou a podporou přirozeného porodu tak, aby se narodilo zdravé spokojené miminko a žena mohla naplno prožít tento jedinečný okamžik. Porodní asistentky si s vděčností a ctí uvědomují důležitost a výjimečnost této služby, jsou rády, že mohou sdílet s ženami tento okamžik, nikoliv ho řídit. Stojí po boku rodiček a nabízejí jim veškerou péči a podporu. Každá z žen, má volbu z několika metod tlumících porodní bolest a měly by mít právo rozhodnout se, kterou metodu zvolí. Toto téma jsem si vybrala proto, že voda je dar, který umožňuje fyziologicky podpořit porod. Zajišťuje ženě intimní prostředí, ve kterém se může uvolnit a tím snadněji podpořit porodní proces. Jak porod do vody, tak i ostatní druhy hydroanalgezie působí velmi efektivně. Práce je rozdělena na současný stav problematiky a výzkumnou část. Současný stav problematiky popisuje přirozený porod a jeho fáze, metody hydroanalgezie včetně porodu do vody a novorozence narozeného ve vodě. Výzkumná část se následně zabývá výsledky dotazníkového šetření, které jsou zpracovány v grafech a tabulkách. Cílem práce je zjistit, jaký je efekt vody u různých druhů hydroanalgezie a jaký je postoj žen k porodu do vody a jeho využití. Je škoda, dle mého názoru, že jsou tyto možnosti hydroanalgezie velmi podceňovány a málo využívány v praxi. V některých porodnicích, není možnost porodu do vody ani vany v 1. době porodní, jinde jsou zase velmi přísná kritéria nebo místní předpisy nemocnice nepovolují tyto možnosti. Téma porodu do vody je stále hojně diskutováno, odvíjí se od nabízených možností porodnic a zájmu, žen takto porodit. 8

9 Současný stav problematiky 1.1 Definice porodu Jak ve své knize Moderní porodnictví uvádí A. Roztočil a kol. (2008, s. 109): Porod je děj, při kterém dochází k vypuzení plodového vejce (plod, placenta, pupečník, plodová voda, plodové obaly) porozením z organismu matky. Porodem nazýváme každé ukončení gravidity, při kterém porozený novorozenec projevuje známky života (srdeční akce, dýchací pohyby, aktivní pohyb svalstva, pulzace pupečníku) nebo bez známek života s porodní hmotností 1000 g nebo více. Pokud má plod hmotnost méně než 500 g je klasifikován za novorozence, přežije-li 24 hodin. Dle ukončeného týdne těhotenství dělíme porod na předčasný (před ukončením 37. týdne), porod v termínu ( týden těhotenství), potermínový porod (po ukončení týdne) a porod po 42. týdnu (Roztočil a kol., 2008; Hájek a kol., 2014). 1.2 Průběh porodu Období přípravné Poslední 4 týdny gravidity se označují jako období přípravné, kdy se matka připravuje na porod. Obvykle jeden týden před porodem přicházejí nepravidelné děložní stahy (dolores praesagientes). Žena pociťuje bolesti v podbřišku a v křížové oblasti zad. Mezi změny v tomto období patří: sestup hlavičky do roviny pánevního vchodu, zvýšení potřeby močit (polakisurie), snížení děložního fundu. Několik dní před porodem dochází k odloučení cervikální hlenové zátky, což způsobuje zahájení otevírání dolního děložního segmentu. (Roztočil a kol., 2008) První doba porodní otevírací První doba porodní začíná nástupem pravidelných kontrakcí a končí úplným zánikem branky. U primipar trvá přibližně 7-12 hodin, u multipar 4-8 hodin. Rozlišujeme tři fáze první doby porodní. V latentní fázi děložní hrdlo dilatuje na 3 cm, kontrakce zesilují a jejich interval se pohybuje okolo 5 minut. V aktivní fázi se kontrakce zvyšují na 3 minuty s délkou 45 vteřin a hrdlo je otevřeno na 4-7 cm (Procházka, Pilka a kol., 2016; Binder a kol., 2011). 9

10 V poslední přechodné fázi se děložní hrdlo otevírá na 8-10 cm a kontrakce nastupují po 2-3 minutách a trvají kolem 1 minuty (Procházka, Pilka a kol., 2016; Binder a kol., 2011) Druhá doba porodní vypuzovací Druhá doba porodní trvá od zániku branky do porození dítěte, obvykle minut u primipar a minut u multipar. Vlivem kontrakcí, které přicházejí každé 2-3 minuty a trvají vteřin se hlavička plodu pohybuje kaudálně dle tvaru porodního kanálu. Mimo děložních kontrakcí určuje porodní mechanismus také břišní lis, průměr pánevních rovin, zakřivení porodních cest a tvar hlavičky. Při poloze podélné prochází plod dolním děložním segmentem, zašlou brankou, pochvou, pánevním dnem k poševnímu introitu. V této fázi porodu se v indikovaných případech provádí nástřih hráze (epiziotomie). Po prořezání hlavičky se rodí přední a zadní raménko, a nakonec trup bez dalšího mechanismu (Binder a kol., 2011; Roztočil a kol., 2008) Třetí doba porodní placentární Třetí porodní doba začíná porozením dítěte a končí vypuzením placenty. Tato doba trvá přibližně minut. Placenta se nejprve odloučí od stěny dělohy a díky děložním kontrakcím a břišnímu lisu se vypudí ven z rodidel. Odlučování může probíhat třemi mechanizmy. Dle Baudeloque-Schulze středem, dle Duncana okrajem nebo dle Gessnerova mechanizmu, který začíná odloučením placenty středem, ale rodí se střední část placenty. Tento mechanismus je kombinací prvních dvou a objevuje se nejčastěji. Jestliže se placenta neporodí do 1 hodiny od porodu plodu, musí se vybavit manuálně. Po porodu placenty je důležitá kontrola její celistvosti a úplnosti (Eliášová, 2008) Včasná poporodní doba Po porodu placenty nastává čtvrtá doba porodní neboli včasná poporodní doba, ve které by měla být žena sledována ještě 2 hodiny na porodním sále. Po uplynutí této doby je porod považován za skončený. V této době se obvykle provádí případné šití lacerací nebo epiziotomie a sleduje se krvácení, tonus a kontrahování dělohy. Zaměřujeme se také na celkovou pohodu ženy a novorozence a měříme fyziologické funkce matky. Podporujeme vzájemný kontakt matky a dítěte a necháváme prostor na bonding a kojení (Bašková, 2015; Procházka, Pilka a kol., 2016). 10

11 1.3 Přirozený porod Přirozený porod je porod bez jakéhokoliv vnějšího zásahu do průběhu porodu, tedy bez jeho urychlení a bez podání léčebných prostředků (Binder a kol., 2011). Rodička poslouchá hlas svého těla, volí si sama polohu při porodu, využívá různé druhy nefarmakologické analgezie (hydroanalgezie, aromaterapie atd.) a očekává spolu s partnerem narození svého miminka. Zdravotnický personál jen dohlíží, jestli je vše v pořádku a monitoruje stav srdečních ozev miminka (Hanáková a kol., 2015). Metody přirozeného porodu v porodnici usilují o přirozený bezpečný porod s respektem k rodičce i dítěti, v co nejpřirozenějším a nejintimnějším prostředí. Snaží se zachovat laskavý individuální přístup příslušný tomuto jedinečnému a zázračnému okamžiku (Roztočil a kol., 2008). 1.4 Voda Voda je základní složkou našeho těla. Celková tělesná voda tvoří % tělesné hmotnosti a je ovlivněna věkem a pohlavím. Intrauterinně tvoří největší podíl a to, až 94 %. Ve vodě probíhají biochemické procesy, které udržují homeostázu. Bilance vody určuje rovnováhu mezi příjmem a výdejem vody z organismu za určitý časový interval a je ovlivněna řadou fyziologických i patologických dějů (Navrátil a kol., 2008) Pitný režim Denní příjem vody je velmi závislý na okolní teplotě, zdravotním stavu, fyzické námaze atd. (Přibližné hodnoty v tabulce jsou jen orientační) (Navrátil a kol., 2008). Při porodu je organismus matky velmi namáhám proto je třeba, aby byl dobře zavodněn. Změnou dýchání dochází také rychleji k vysušení organismu, proto je vhodné často v malých dávkách doplňovat tekutiny. Chlazené nápoje jsou vhodnější, pokud je ženě na zvracení může cucat kostičky ledu nebo chlazenou Coca-Colu. Doporučeno je i jídlo během porodu (Štromerová, 2010). 11

12 1.5 Hydroanalgezie Využití vody jako způsob analgezie je známý po staletí. Zahrnuje koupele, relaxační sprchy a termofory podávané na oblasti beder rodičky (Pařízek, 2006). Při hydroanalgezii se využívá účinků teplé vody pro uvolnění svalů, posílení děložních kontrakcí, tím dochází také ke zkrácení 1. doby porodní. Příznivý účinek posiluje i psychické uvolnění a zklidnění (Čermáková, 2017). Voda má blahodárné účinky v jakékoliv fázi porodu. Na počátku ji doporučujeme k uvolnění a snížení bolestivých kontrakcí. V aktivní fázi ji doporučujeme k prohřátí organismu a snadnějšímu otevírání porodních cest (Štromerová, 2010) Relaxační koupel Porod v relaxační vaně či koupeli probíhá tak, že žena ve vodě prožije otevírání děložního hrdla a branky, ale 2. dobu porodní stráví již na suchu. Vana je hygienicky upravená a umožňuje zaujmout různé pozice (Pařízek, 2006). V některých státech se vaně s teplou vodou říká epidurál porodních asistentek. Plná vana nebo bazének nadnáší tělo a působí jemnou masáž těla. I ve vaně je vhodné klidně dýchat volným nádechem a pomalým hlubokým výdechem. Výhodou je větší, protože se v ní může žena lépe pohybovat. Účinek lázně se projeví minimálně za půl hodiny. (Štromerová, 2010). Při využití vany by se teplota měla pohybovat okolo 37-37,2 C. Riziko vyšší teploty by mohlo způsobit přehřátí matky i plodu, obtížné dýchání, nevolnost, tachykardii až hypotenzi. V některých porodnicích je vana využívána pouze v 1. době porodní, jinde žena může do vody porodit (Čermáková, 2017). Mezi kontraindikace relaxační koupele patří diabetes mellitus, placenta praevia, krvácení, kardiopatie, hepatitidy, HIV matky a preeklampsie (Eliašová, 2008). 12

13 1.5.2 Teplá sprcha V praxi se také často využívá sprchování bříška nebo oblasti zad ve sprše, přispívající větší relaxaci (Čermáková, 2017). Žena může ve sprše zaujmout tzv. startovací pozici nebo se ve sprchovém koutě posadit. Sprcha usnadňuje rozvíjení hráze, uvolňuje a také působí proti bolesti (Štromerová, 2010) Obklady Využití teplých obkladů je na podbřišek a hráz. Studené se přikládají na bolesti v zádech nebo otírání obličeje. Vždy je přikládejte tak, abyste se vyhnuli riziku poškození zdraví spáleninou nebo omrzlinou (Čermáková, 2017) Intradermální obstřiky vodou Při této metodě se injekcí aplikuje voda okolo křížové kosti. I když se udává, že úleva nastupuje za 30 sekund, samotná aplikace vody je velmi bolestivá a hrozí útlum porodní činnosti. Tato metoda je proto velmi rozporuplná (Pařízek, 2006). 1.6 Ponoření do vody při porodu (zahraniční zdroje) Jak samotný porod do vody, tak i použití vany, bazénku pouze v 1. době porodní velmi posiluje fyziologický porod a umění porodnictví. Pro studentky porodní asistence a další odborníky je to jeden z nejlepších způsobů, jak pomocí této metody vypozorovat kladný vliv na rodičku a dozvědět se o přirozeném porodu. Porod do vody představuje pro děti nejjemnější přechod do mimoděložního života. Pro ženy jsou výhody nyní již dobře podložené (Walsh, 2012). Autor Denis Walsh (2012) ve své knize zahrnuje pod názvem porod do vody i ponoření ve vodě v první době porodní. Důkazy a dovednosti týkající se porodu do vody rozděluje na aspekty prostředí, terapeutické výhody, psychologické výhody, fyziologické výhody a odborné dovednosti (Walsh, 2012) Prostředí Není pochyb o tom, že porodní bazének je vhodnou možností optimálního prostředí pro porod. Uvádí se, že zařízení používané pro ponoření se do vody poskytuje ženám útočiště. Ženy využívající vodu mají zkušenost s minimálním narušením při porodu. Většinou bývají nahé ponořeny ve vodě v místnosti s tlumeným osvětlením (Walsh, 2012). 13

14 Děťátka narozené ve vodě nemaní sklon k okamžitému pláči a zdají se být více vyrovnané hodiny po porodu. Zvykem je nespěchat na dítě, ale jemně a lehce jej vyzvednou nad hladinu. Následuje další nerušené období, kdy je dítě drženo v matčině náručí stále v porodním bazénku (Walsh, 2012) Terapeutické výhody Prostředí vody usnadňuje pohyb a změnu polohy nezbytnou pro normální porodní proces. Prokázalo se, že pohyb během 1. doby porodní zkracuje porod (Lawrence et al., 2009) stejně tak i porod ve vzpřímených polohách má řadu výhod (Gupta et al., 2012). Výzkumy ukazují snížení potřeby farmakologické analgezie, zejména epidurální (Cluett and Burns, 2009). Z porodnických výsledků vyplývá méně epiziotomií, poranění druhého stupně a análního sfinkteru (Geissbuehler et al., 2004; Zanetti-Dällenbach et al., 2006; Thoni et al., 2007). Nebylo zjištěno zvýšené riziko pro plod ani matku při porodu do vody (Geissbuehler et al., 2004) Fyziologické výhody Držení těla, délka porodu a perinatální výsledky jsou důležité pro normální porod. Nejvíce překvapivý je aspekt, přirozeného vedení 3. doby porodní. Výhoda neporušeného pupečníku jako respirační adaptace zjevná po porodu do vody (Mencer a Erikson-Owens, 2010). Dýchání je více jemnější a tišší bez nutného nadechnutí a pláče, neboť se plicní pole koupe v okysličené krvi z neporušeného pupečníku (Long, 2003). Než se dýchání novorozence zavede, může to trvat jednu až dvě minuty. Tento aspekt a mnoho dalších způsobuje obtížné hodnocení Apgar score. Při porodu do vody je obvykle matka první, kdo drží své dítě, proto je pro zdravotníky obtížné zhodnotit tonus a reflexy, dále i barvu dítěte může zkreslovat tlumené světlo v místnosti porodu. Pro tyto případy porodu do vody jsou navrženy alternativní ukazatele, hodnotící zavřené/ zírající oči (0 bodů), jedno oko otevřené (1 bod), zaostřené/mrkající oči (2 body) místo hodnocení reflexů (Enning, 2010). 14

15 1.6.4 Psychologické výhody V Anglii směrnice obvykle vyžadují neustálou přítomnost porodní asistentky při ponoření do vody. Kromě známých výhod nepřežité podpory není jasné zdůvodnění pro neustálou přítomnost porodní asistentky (Walsh, 2012). Přístup k vodě by měl být v jakékoliv fázi porodu podmíněn upřednostněním a volnou matky, přestože často porodní asistentky doporučují ponoření do vody v latentní fázi porodu. V aktivní fázi porodu je většinou porodní asistentka neustále přítomná po boku ženy. Vybavení pro porod do vody chrání před zbytečnými vetřelci. Neexistuje žádný výzkum o partnerském pohledu, jen spoustu kladných neoficiálních názorů. Partner může prožít porod uvnitř bazénku s větší intimitou, něž při porodu na suchu (Walsh, 2012). Porod do vody umožňuje ženě prožít vlastní praktické zkušenosti porodu, protože porodní asistentka účinkuje částečně jako pozorovatel (Walsh, 2012) Odborné dovednosti Ponoření do vody a porody ve vodě zvýrazňují intuitivní péči ve smyslu přítomnosti a profesionální nečinnosti jako klíčové stránky, které jsou v tomto nastavení důležité (Walsh, 2012). Kennedy et al. (2010, str. 106) v knize Midwifery presence popisuje přítomnost jako: na vrcholu je krásně vidět, ale je často neviditelná pro nezkušené oko, které si nevšimne nebo nehodnotí tichou porodní asistentku v rohu místnosti, sledující a naslouchající, ale nechá ženu, aby s ní postupovala svým vlastním způsobem Praktické zkušenosti pro ponoření do vody a porod do vody Kniha od D. Garland (2010) je povinnou četbou pro všechny lékaře praktikující porody do vody. Základem je co nejméně rušit rodící ženu. Vaginální vyšetření se mohou provádět v bazénku, poslech srdeční frekvence plodu by měl být sledován voděodolnou sondou. Pokud se stane že, žena porodí hlavičku nad hladinu vody, neměla by být již ponořena pro porod ramének a těla, stejně tak dítě ponořené, pokud se narodilo z jakéhokoliv důvodu nad hladinou. Prostředí nad hladinou by mohlo stimulovat děťátko k nádechu. Třetí doba porodní je nejlépe dokončena ve vodě, ačkoliv některé místní zařízení mají podmínku vyjití ven z vody pro porod placenty (Garland, 2010). 15

16 Mimořádné situace jako dystokie ramének jsou často vyřešeny změnou polohy nebo jednoduše vyjitím z vody. Poporodní krvácení je rychle viditelné v prostředí vody. V extrémních případech, kdy žena potřebuje pomoci ven, může být použita síťová přikrývka k vyvýšení ženy nebo mechanický zvedák (Walsh, 2012). Zdráhání se porodních asistentek přijmout ponoření do vody a porody do vody se týká obav péče v mimořádných situacích (Russell, 2011), omezení možnosti pozorovat je kvůli lékařské kultuře (Stark and Miller, 2009) a obavy schopnosti udržovat teplotu vody (Meyer et al., 2010). Obecně platí, že by teplota neměla překročit teplotu těla matky a nejlépe, když je v souladu s pocitem ženy (Walsh, 2012). 1.7 Porod do vody Historie porodu do vody Alternativní metoda porodu do vody přišla jako první z Francie, dále byla nabízena ve Švýcarsku a v Belgii. V druhé polovině 20.stol byl zastáncem této metody Rus Igor Charkovski, který ve své práci popsal menší traumatizmus plodu a zachování většího počtu neuronů v mozku novorozence během porodu do vody. Autor knihy Porod bez násilí Frederick Leboyer kritizoval stresující porodnickou péči, užíval metody koupání novorozence po porodu pro zmírnění poporodního šoku přechodu na svět. Oproti tomu průkopník realizace porodu do vody Michel Odent, klade důraz na matčinu aktivitu, nechává ženy, aby si jako první osahaly své miminko. Tento francouzský porodník působil v nemocnici Pithiviers, kde praktikoval přirozené metody tišení bolesti v příjemném, téměř domácím prostředí. Zastával práva žen, rodit v jakékoliv poloze ve svobodném láskyplném prostředí a podporoval je v odpovědnosti za své vlastní tělo a velmi jim naslouchal (Bašková, 2015; Pařízek, 2006; Roztočil a kol., 2017). 1.8 Porod do vody z pohledu českých autorů Porod do vody je skupina analgeticky alternativních metod využívající účinky vody, kdy druhá doba porodní probíhá pod hladinou vody. Délka pobytu ve vaně nebo bazénku, přímo určenému k porodu do vody, není časově vymezená (Bašková, 2015). 16

17 Jak uvádí Roztočil a kol. (2017) porod do vody působí hydroanalgeticky, spazmoliticky, psychosomaticky uvolňuje, snižuje užití analgetik a uterokinetik a udržuje přirozenou rovnováhu hormonů. Díky zvýšené relaxaci pánevního dna se objevují méně často poranění porodních cest. Porod do vody využívá vertikálních pozic, snižuje syndrom dolní duté žíly. V porodním bazénku je možné být s partnerem nebo porodní asistentkou, ovšem proti ženě se jim doporučují plavky. Ačkoliv porod do vody není primárním prostředím pro porod miminka, ženy velmi rády vodu využívají během celého porodu, protože jim poskytuje nesmírnou úlevu. Vodní lázeň by měla být dostupná všem ženám, které rodí. Velikost vany nebo bazénku by měla ženě umožnit se pohybovat a měnit pozice, což je při porodu důležité. Voda by měla ideálně sahat pod prsa, ale jestliže tomu tak není i obyčejná vana může být pro ženu přímo darem. Porodní asistentka musí při porodu do vody sledovat podmínky, které ovlivňují bezpečnost průběhu porodu ve vodě (Štromerová, 2010). Novorozenec je ihned po porodu vyzvednut nad hladinu vody a dle stavu ponechán na hrudi matky a chráněn před ztrátou tepla. Modrá barva novorozence je díky prodloužené adaptaci a není známkou hypoxie. Pupečník se přerušuje až v momentě, kdy je dotepaný (Roztočil a kol., 2017). Třetí doba porodní je uskutečněna mimo vodu (Roztočil a kol., 2017) Podmínky porodu do vody Vana nebo porodní bazén musí splňovat hygienické požadavky a musí být dodržován provozní řád. Z důvodu bezpečnostních hledisek musí být vana dobře přístupná, musí mít umělohmotný, protiskluzový povrch, bez ostrých hran a rychlovýpustný systémem (Pařízek, 2006). Rodička je informována o možných rizicích i výhodách a podepíše informovaný souhlas. V České republice je nutné, aby rodička splňovala následující kritéria: fyziologická gravidita s porodem v termínu, jednočetné těhotenství, poloha podélná hlavičkou (Bašková, 2015). Prostředí porodu do vody musí splňovat podmínky České gynekologické a porodnické společnosti a musí být veden vyškoleným personálem a podmínkou přítomnosti minimálně dvou osob pro případný transport (Roztočil a kol., 2017). 17

18 Dále je nutná přítomnost porodníka, neonatologa, porodní asistentky a neonatologické sestry. Podmínkou je i zajištění ukončení porodu do 15 minut, pokud se objeví náhlá patologie (Roztočil a kol., 2017). Z důvodu rizika přehřátí matky i plodu teplota vody nesmí být více něž 38 C. Monitorace srdeční akce plodu probíhá v přerušovaných intervalech vodotěsnými sondami. Prasknutí čiré plodové vody není překážkou porodu do vody. Dirupce vaku blan, vaginální vyšetření a epiziotomie je povolena pod hladinou vody (Roztočil a kol., 2017). Epiziotomie se provádí jen výjimečně, protože teplá voda příznivě ovlivňuje elasticitu hráze (Čermáková, 2017) Výhody porodu do vody Analgetické účinky porodu do vody usnadňují rodičce přirozený porod. Napomáhají relaxaci, rychlejšímu otevírání děložního hrdla a branky dělohy a uvolňuje psychické napětí (Pařízek, 2006) Kontraindikace Mezi kontraindikace porodu do vody patří: patologicky probíhající těhotenství, jiná poloha než podélná hlavičkou, vícečetná gravidita, známky počínající hypoxie plodu, infekce, podání analgetik, včetně epidurální analgezie. Podání klystýru je nutností při volbě porodu do vody (Roztočil a kol., 2017) Rizika Přehřátím může vzniknout vazodilatace a nízký krevní tlak může vyvolat sníženou perfuzi fetoplacetární jednotky. Nedodržením hygienických podmínek může vzniknout infekce matky i novorozence. Teoreticky může nastat embolie plodovou vodou. Snížený tonus myometria může vyústit v atonii dělohy a krvácení. Aspirace vody plodem, intrapartální hypoxie plodu a poruchy termoregulace se vyskytují velmi ojediněle (Roztočil a kol., 2017). 18

19 1.9 Porod do vody dle zahraničních zdrojů Příprava na porod do vody Jakmile má matka v úmyslu rodit do vody, potřebuje dostatečně velký a vhodný bazén, v dnešní době si jej lze bez problému vypůjčit. Je třeba, aby byl dostatečně vydezinfikován, před použitím (David, 2012) Voda přirozeně k tělu Voda napomáhá fyziologickým procesům, které jsou velmi důležité pro porod. Usnadňuje pohyb rodičky, podporuje vzpřímenou polohu během porodu, poskytuje pohodlí a teplo a tím umožňuje sestoupení hlavičky plodu. Porodní asistentka během péče o fyziologického porodu do vody zastává funkci pasivního pozorovatele. Prostředí vody je teplé, odklopující voda matku uklidňuje, pomáhá snižovat bolest a uvolňuje svaly a vazy (Garland, 2017). Porod do vody podporuje přirozený a fyziologický proces porodu. Porodní asistentky asistující při porodu do vody zastávají bez intervenční postoje a nefarmakologickou analgezii. Porod je normální fyziologický proces a ženy mají schopnost porodit se zkušenou porodní asistentkou a voda může působit jako doplněk tohoto procesu (Garland, 2017, s. 32). Porody do vody probíhají v prostředí, kde není kardiotokograf, nedělají se umělé dirupce vaku blan, rutinně se nepodává oxytocin a všechny intervence se dělají jenom, když to klinická situace vyžaduje (Garland, 2017). Porod do vody zajišťuje zvýšenou relaxaci a pohodlí pro matku, větší intimitu pro pár a jednoduší příchod dítěte (Enning, 2010). Dianne Garland věří, že mnoho porodních asistentek má víru v schopnost ženy porodit (Garland, 2017) Ženy po císařském řezu, hypertenze Zkušené, znalé porodní asistentky podporují ženy, kterým usnadňuje voda vaginální porod po císařském řezu. Pozoruhodný je příběh ženy, která porodila doma do vody po čtyřech císařských řezech (Bailey, 2009) 19

20 Mezi přínosy vody pro ženy s jizvou po císařském řezu patří zlepšení průtoku tkání dělohy, snížení bolesti a zkrácení porodu. Doporučeno je monitorování hodnoty mateřského pulsu, protože souvisí s rozestupem jizvy (Davies, 2009). Německá odbornice Cornelia Enning tvrdí, že porod do vody snižuje krevní tlak v případě hraniční hypertenze a je ideální pro porod koncem pánevním, stejně tak pro vaginální porod žen po císařském řezu (Enning, 2010) Bez zbytečných intervencí Nejčastější důvod výběru ženy porodit do vody je, že jí nebude zasahováno do porodu. Avšak mnoho intervencí, které lze dělat při porodu na suchu, lze i ve vodě. Například zavedení kanyly, při podání oxytocinu, epiziotomie, kontinuální monitoring plodu atd. Všichni zdravotníci tvrdí, že jejich zásah má opodstatnění. Pojetí porodu do vody a technologie mohou být v rozporu: lékaři proti modelu porodních asistentek, aktivní proti pasivnímu vedení péče. Ženy vyžadují informovanou volbu, nikoliv informovaný souhlas (Garland, 2017) Snížení patologie Voda je velmi přínosná pro matky, u kterých je malé riziko patologie. Zvláště pro ženy s hypertenzí může vstup do vody navodit fyziologickou hypotenzi. Další případy snížení patologie využitím vody jsou polyurie, snížení adrenalinu a noradrenalinu, snížení produkce katecholaminu, snížení vnímání bolesti, snížení použití jiných analgetik, snížení indukovaných porodů, zvýšení odstraňování odpadních produktů a snížení energie vynaložené na udržení vzpřímených poloh. V těchto případech je potřeba svědomitě monitorovat krevní tlak a srdeční frekvenci plodu (Garland, 2017) Autonomní péče porodní asistentky V některých zemích pro porodní asistentky porod do vody znamená vrácení jejich profesní nezávislosti. Lékařský personál často nechce nebo nemůže zastávat funkci pasivního pozorovatele při porodu do vody. Ve směrnicích je napsán, že koncept péče jedné porodní asistentky pečující o jednu rodící ženu je základem k plnění směrnic (NICE, 2007). 20

21 Velmi důležité je využití profesionální porodnické intuice a znalostí porodní asistentky. Přístup v druhé době porodní je nedirektivní a žena dýchá a tlačí ve svém tempu. Porodní asistentka je tichým pozorovatelem, kdykoliv připravená pomoci ženě, v případě potřeby (Garland, 2017) Stres při porodu Psychologický stres může způsobit zvýšení adrenalinu, noradrenalinu a katecholaminů a tím zastaví přirozeně probíhající procesy porodu (Garland, 2017). Cirkulace hormonů má hluboký efekt na charakter porodu. Byly provedeny studie, které hodnotily úrovně oxytocinu, a jeho využití během lékařského porodu. Ukázalo se, že zvýšení oxytocinu není lineární, ale stoupá a klesá jako vlna. Odborníci si jsou vědomi úzkého vztahu mezi stresovými hormony, endorfiny a oxytocinem. Záměr analgetik je snížit stresové hormony a zvýšit endorfiny, čímž dojde ke zvýšení oxytocinu (Garland, 2017) Normální adaptivní proces Normální adaptivní proces vzniká souhrou stresových hormonů a uvolněním přírodních analgetik endorfinů. Uvolněním hormonů oxytocinu, endorfinu, kortizolu a melatoninu se podporuje zdárný porodní průběh. V případech zásahů do normálního adaptivního procesu se zvýší hladina stresových hormonů a ty mohou být pro porod škodlivé. Způsobí odklon krevního průtoku k děložní svalům (Garland, 2017). Tento proces je také nazývám jako příprava plodu na extrauterinní život. Hormonální odpověď podporuje vstřebávání plicní tekutiny, chrání srdce a mozek a pomáhá dítěti udržet jeho teplotu těla. Normální adaptivní proces může způsobit problémy, jestliže stresové hormony potlačí hormony porodní (oxytocin) neadekvátní analgezií (Garland, 2017) Porodní bolest Bolest je odpovědí na intenzivní stimul, který může způsobit až poškození tkání. Během porodu může bolest vyvolat zvýšení katecholaminů a kortikosteroidů, což může způsobit acidózu matky a utlumení její děložní činnosti (Garland, 2017). 21

22 Snížení pohyblivosti během porodu Existuje mnoho znalostí a zkušeností podporující vzpřímené pozice při porodu. Porod do vody velmi napomáhá volnému pohybu ve vodě, měněním pozic dle libosti rodičky, nadlehčováním a zaujetím vzpřímených poloh, které by byli na souši velmi vyčerpávající. Dlouhodobém monitorováním plodu při nuceném ležení na zádech, porod nevyužívá gravitace, může dojít k útlaku dolní duté žíly spojené s rizikem hypotenze u matky a snížením průtoku placentou (Garland, 2017) Třetí doba porodní porodu ve vodě Aktivní vedení třetí doby porodní probíhá, tak že pupečník je přerušen po 1-5 minutách a poté se matka přesune z bazénku a souš (NICE, 2014). Proti tomu fyziologický průběh třetí doby porodní probíhá nerušeně bez aplikace léků, nepřerušeného pupečníku a ponechání porození placenty a blan ve vodě či na suchu (NICE, 2014) Novorozenec narozený ve vodě Nejčastější dotaz rodičů je na bezpečnost novorozence: co když, se nadechne pod vodou? Tato obava je neopodstatněná, protože dítě není stimulováno k nádechu, dokud se nevynoří a nesetká se vzduchem. Potápěcí reflex udržuje průchod mezi hlasivkami zavřený, když je dítě ponořeno. Ačkoliv je rozumné dítě vyzvednout z vody, jakmile se narodí (Davis, 2012) Optimální přerušení pupečníku Intrapartálně se nachází jedna třetina až polovina objemu placentární krve plodu v placentě. Díky plicní rezistenci získává fetální plicní oběh pouze 8 % krve přečerpané srdcem. Plíce novorozence vyžadují % objemu krve přečerpané srdcem, aby došlo k dýchání. Přesun krve tzv. placentární transfuze začíná během tlačení. Protože prokrvení se uskutečňuje před ventilací, nepřerušuje se ihned po porodu pupečník. Stabilizace dýchání novorozence je založena na adekvátním přítoku krve do plicní tkáně (Mercer, 2002). 22

23 Novorozenec a mikrobiom Vaginálním porodem bakterie v matčině pochvě osídlí novorozence a kolonizují v jeho střevě. Dítě je tímto a kojením chráněno. Porod do vody toto nemůže narušit (Garland, 2017) 23

24 Výzkumná část 1.11 Cíle výzkumu a výzkumné otázky Cíle výzkumu Zjistit, jaký je efekt vody u různých druhů hydroanalgezie. Zjistit postoj žen k porodu do vody a jeho využití. Výzkumné otázky 1. Jaká metoda hydroanalgezie je nejvíce účinná? 2. Jaký byl průběh 3.doby porodní a poranění žen, které využily vodu během porodu? 3. Jaký je zájem žen o porod do vody? 4. Jakému množství žen nebyl umožněn porod do vody? 5. Je vnímán porod do vody ženami pozitivně? 1.12 Metodika výzkumné práce K získání dat pro výzkumnou část bakalářské práce byl využit kvantitativní výzkum v podobě dotazníkového šetření. Dotazník vlastní tvorby (viz příloha č. 1) je anonymní a obsahuje 10 otázek. Z těchto otázek jsou 4 uzavřené a 6 polootevřených, kde ženy mohly doplnit odpověď, kterou ve výběru nenašly a polovině otázek, ženy mohly odpovědět jednou a více odpovědí. První 2 otázky zjišťují základní informace o ženě, dalších 5 otázek se týká průběhu porodu a 3 zbývající se týkají porodu do vody. Dotazník byl sestaven tak, aby mi co nejrychleji a nejjasněji pomohl získat potřebná data Charakteristika vzorku respondentek Dotazník byl určen pro ženy, které rodily s využitím některé z metod hydroanalgezie. S žádostí o distribuci dotazníků k bakalářské práci jsem oslovila náměstkyni ošetřovatelské péče Masarykovy nemocnice Rakovník (viz příloha č. 2), po schválení jsem začala rozdávat respondentkám dotazníky na oddělení šestinedělí. Všechny ženy, které jsem oslovila byly moc milé, ochotně mi vyplnily dotazník s návratností 100 %. Dotazník jsem dále publikovala na sociálních sítích v různých skupinách maminek. 24

25 Pro zpracování jsem využila dvou internetových stránek ( Do dotazníkového šetření se zapojilo 178 žen Průběh a popis výzkumu Dotazníkové šetření probíhalo od listopadu 2017 do konce března Dotazník byl rozdán maminkám na oddělení šestinedělí Masarykovi nemocnice Rakovník a další část byla publikována na sociálních sítích v různých skupinách pro maminky Zpracování získaných dat Dotazník a celá práce byly vytvořeny a vypracovány pomocí programu Microsoft Office Word. Tabulky a Grafy s výsledky dotazníku byly zpracovány a vytvořeny v programu Microsoft Office Excel. 25

26 Počet respondentek 1.16 Výsledky výzkumu Otázka č. 1: Kolik je Vám let? a více Věk 4 Graf 1 Věk respondentek Z celkového počtu žen 178 (100 %) žen, které vyplnily dotazník, bylo 69 (39 %) respondentek ve věku let. Druhou početnou skupinu 68 (38 %) respondentek, pak tvořily ženy mezi rokem života. 37 (21 %) žen bylo ve věku let a 4 (2 %) ženy byly ve věku 41 a více. 26

27 Počet respondentek Otázka č. 2: Po kolikáté jste rodila? poprvé podruhé potřetí počtvrté a více 5 Graf 2 Parita respondentek Na grafu znázorňujícím paritu respondentek 82 (46 %) žen rodilo poprvé, 71 (40 %) žen podruhé, 20 (11 %) žen potřetí a zbývajících 5 (3 %) žen rodilo počtvrté a více. 27

28 Počet respondentek Otázka č. 3: Jak probíhal Váš porod? v nemocnici s PA a lékařem v nemocnici s PA v domácím prostředí s PA jiná odpověď Graf 3 Průběh porodu Na otázku č. 3 Jak probíhal porod žen, respondentky mohly zvolit jednu z nabízených možností nebo dopsat vlastní odpověď. 61 (34 %) žen uvedlo, že jejich porod probíhal v nemocnici za přítomnosti porodní asistentky a lékaře. 60 (34 %) žen rodilo v nemocnici s porodní asistentkou, 38 (21 %) žen si pro porod vybralo domácí prostředí s porodní asistentkou. Zbylých 19 (11 %) žen mělo jinou odpověď, z nichž 12 maminek rodilo neasistovaně doma, 3 v zahraničním porodním centru, 3 v porodnici bez porodní asistentky a 1 žena doma pouze s dulou. 28

29 Počet respondentek Otázka č. 4: Jaké metody hydroanalgezie jste během porodu využila a jak hodnotíte jejich účinek? teplá sprcha vana v 1. době porodní porod do vody jiné Graf 4.1 Využití metod hydroanalgezie Pro zpracování první části otázky č. 4, která zkoumala, jaké metody hydroanalgezie ženy využily, byl použit sloupcový graf. Ženy, zde mohly využít jednu a více možností i dopsat možnost jinou. Pro zobrazení využití metod hydroanalgezie. Rodičky nejvíce využívaná metoda hydroanalgezie byla teplá sprcha během porodu, využilo ji 137 (39 %) respondentek, 87 (25 %) rodiček využilo vanu v 1.době porodní, 80 (23 %) žen rodilo do vody a 46 (13 %) žen využilo méně časté metody jako např. teplé a studené obklady, termofory. 29

30 Počet respondentek Sloupcovými grafy jsem zobrazila druhou část otázky č. 4 tj. hodnocení efektu teplé sprchy, vany v 1. době porodní a porodu do vody. Pro zhodnocení efektu hydroanalgezie ženy využily číselnou škálu od čísla 0 znázorňující žádný efekt až po číslo 5 značící výborný efekt žádný efekt výborný Číselná škála efektu teplé sprchy efekt Graf 4.2 Efekt teplé sprchy Z 137 (100 %) žen, které využily možnost teplé sprchy během porodu 52 (38 %) žen hodnotilo její efekt jako výborný. 34 (25 %) žen hodnotilo efekt sprchy číslem 4, 29 (21 %) žen hodnotilo efekt sprchy číslem 3, 16 (12 %) žen hodnotilo efekt sprchy číslem 2, 5 (3 %) žen hodnotilo efekt sprchy číslem 1 a pouze 1 (1 %) žena hodnotila efekt teplé sprchy číslem 0 znázorňující žádný účinek. 30

31 Počet respondentek žádný efekt výborný efekt 14 Číselná škála efektu vany v 1.d. porodní Graf 4.3 Efekt vany v 1. době porodní Z celkového počtu 87 (100 %) žen, které využily vanu v 1. době porodní, hodnotilo 47 (54 %) žen její efekt jako výborný, 20 (23 %) žen hodnotilo efekt vany číslem 4, 14 (16 %) žen hodnotilo efekt vany číslem 3, 3 (4 %) ženy hodnotily zhodnotily efekt číslem 2, 2 (2 %) ženy hodnotily efekt vany číslem 1 a 1 (1 %) žena hodnotila žádný efekt vany v 1.době porodní. 31

32 Počet respondentek žádný efekt výborný efekt Číselná škála efektu porodu do vody Graf 4.4 Efekt porodu do vody Z celkového počtu 80 (100 %) žen, které rodily do vody, 65 (82 %) žen uvedlo efekt porodu do vody jako výborný, 8 (10 %) žen zhodnotilo efekt porodu do vody číslem 4, 5 (7 %) žen zhodnotilo efekt porodu do vody číslem 3 a 1 (1 %) žena zhodnotila efekt porodu do vody číslem 1. 32

33 Počet respondentek Otázka č. 5: Využila jste nějaký další způsob nefarmakologického tlumení bolesti? aromaterapie masážní pomůcky úlevové polohy přítomnost blízké osoby u porodu jiné Graf 5 Využití nefarmakologických způsobů tlumení bolesti Na tomto grafu jsou zobrazeny nejčastější způsoby nefarmakologického tlumení bolesti mimo hydroanalgezie během porodu. V této otázce mohly ženy uvést několik způsobů tlumení bolesti, celkem bylo odpovědí 347 (100 %). Z toho 125 (36 %) žen uvedlo, že bylo s blízkou osobou během porodu, 111 (32 %) žen zaujalo úlevové polohy, 44 (13 %) žen využilo aromaterapii, 39 (11 %) žen použilo masážní pomůcky a 28 (8 %) žen volilo jiný způsob tlumení bolesti. V 5 případech ženy uvedly, že využily hypnoporod, 4x dechové techniky, 4x relaxační hudba, 3x homeopatika, 3x vizualizace, 2x afirmace, TENS, akupunktura, akupresura, Bachovy krizové esence, vokalizace, příjemné prostředí a orgasmus. 33

34 Počet respondentek Otázka č. 6: Jaké jste měla poranění po porodu? žádné jen drobné oděrky trhlina 1.stupně trhlina 2.stupně, epiziotomie trhlina 3.stupně trhlina 4.stupně nevím Graf 6 Poranění po porodu Z celkového počtu 178 žen, 57 (32 %) žen nemělo žádné poranění, 53 (30 %) žen uvedlo jen drobné oděrky, 32 (18 %) mělo trhlinu 1. stupně, 29 (16 %) žen trhlinu 2. stupně nebo epiziotomii, 2 (1 %) ženy měli trhlinu 3. stupně, 2 (1 %) ženy trhlinu 4. stupně a 3 (2 %) ženy nevěděly, do které skupiny svoje poranění zařadit. 34

35 Počet respondentek Otázka č. 7: Jak probíhala 3. doba porodní? probíhal nerušený kontakt dítěte a matky, jen s nezbytným ošetřením pupečník byl přestřižen po dotepání bylo vyčkáno na byla uspěchaná samovolné odloučení placenty jiná odpověď Graf 7 Průběh 3. doby porodní Graf znázorňuje průběh 3. doby porodní u žen využívajících vodu během porodu. Ženy na tuto otázku mohly uvést jednu a více odpovědí nebo vepsat vlastní odpověď. U 104 (32 %) respondentek po porodu probíhal nerušený kontakt s dítětem, vyjma nezbytného ošetření. 88 (28 %) žen odpovědělo, že pupečník byl přestřižen po dotepání. V případě 84 (27 %) žen bylo vyčkáno na samovolné odloučení placenty. 25 (8 %) žen odpovědělo, že 3. doba porodní byla uspěchaná. 14 (5 %) žen uvedlo jinou odpověď. Z jiných odpovědí ve 3x maminky napsaly, že měly velmi nepříjemné poporodní ošetření, ve 3 případech proběhl lotosový porod, 2x byl pupečník přepálen, až několik hodin po porodu, 2x bonding vůbec neproběhl, 1x byl zajištěn nerušený kontakt pouze s otcem, 1x manuální vybavení placenty, 1x porod placenty probíhal s miminkem v náručí a 1x byl neinformovaně aplikován oxytocin s okamžitým odnesením dítěte. 35

36 Počet respondentek Otázka č. 8: Měla jste možnost porodu do vody? ano, rodila jsem do vody porod do vody mě nebyl umožněn ano, ale rodit do vody jsem nechtěla neumožnil to zdravotní stav jiná Graf 8 Možnost porodu do vody Z celkového počtu 178 žen, 80 (45 %) žen rodilo do vody, 46 (26 %) ženám porod do vody nebyl umožněn, 29 (16 %) žen nechtělo rodit do vody i když měly tuto možnost, 7 (4 %) ženám neumožnil zdravotní stav rodit do vody, 16 (9 %) žen odpovědělo jinou možností. Z nichž 9 žen bylo v bazénku 1. dobu porodní, ale nakonec porodily mimo vodu. 5 žen plánovaný porod do vody nestihly (napouštění vody) a 2 ženám nevyhovovala malá vana, proto do vody nerodily. 36

37 Počet respondentek Otázka č. 9: Kde jste získávala informace o porodu do vody? internet předporodní kurz, seminář, porodní asistentka knihy známí jiná odpověď gynekolog o porod do vody jsem se nezajímala Graf 9 Zdroje informací o porodu do vody Na tuto otázku zabývající se zdroji informací o porodu do vody, odpovídaly pouze ženy, které rodily do vody tj. 80 (100 %) žen. Měly možnost zaškrtnout jeden a více zdrojů. Hlavním zdrojem informací je internet 47 (34 %) žen. Na druhém místě 38 (27 %) žen uvedlo jako zdroj předporodní kurzy, semináře nebo porodní asistentku, stejně tak 38 (27 %) žen čerpalo z knih. 10 (7 %) žen získalo informace od známých, pouze 3 (2 %) ženy od gynekologa a ze 4 (3 %) žen, které uvedly jinou odpověď 3 ženy uvedly jako zdroj informací vlastní intuici a 1 žena časopis. 37

38 Počet respondentek Otázka č. 10: Jak vnímáte porod do vody? myslím si, že je to přínosná metoda porodu jemný příchod dítěte na svět jiná odpověď zdá se mi nebezpečný Graf 10 Postoj žen k porodu do vody Graf znázorňuje postoj žen k porodu do vody u těch, které s ním mají vlastní zkušenost tj. 80 (100 %) žen. Na tuto otázku ženy mohly odpovídat jednou a více možností. Z toho 53 (45 %) žen si myslí, že porod do vody je přínosná metoda, 50 (43 %) žen vnímá porod do vody jako jemný příchod dítěte na svět. 3 (3 %) ženám se zdá porod do vody nebezpečný a 11 (9 %) žen volilo jinou odpověď. Z nichž 4 ženy napsaly, že porod do vody jim velmi ulevil od bolesti, 3 ženám voda pomohla se uvolnit a otevřít při porodu, 3 ženy si myslí, že možnost porodu do vody by měla mít každá žena a jedna žena napsala o porodu do vody, že je to přirozený, poklidný a nejšetrnější způsob porodu pro dítě i matku. 38

39 Počet respondentek Výzkumná otázka č. 1: Jaká metoda hydroanalgezie je nejvíce účinná? teplá sprcha vana v 1.době porodní porod do vody 0 žádný efekt výborný efekt Graf 11 Nejúčinnější metoda hydroanalgezie Graf znázorňuje účinek 3 různých typů hydroanalgezie a vychází z dat 4. otázky v dotazníku. Z celkového počtu 137 (100 %) žen, které měly zkušenost s teplou sprchou během porodu 52 (38 %) žen hodnotilo její efekt jako výborný. 34 (25 %) žen uvedlo, že efekt sprchy se rovná číslu 4, 29 (21 %) žen hodnotilo efekt sprchy číslem 3, 16 (12 %) žen hodnotilo efekt sprchy číslem 2, 5 (3 %) žen hodnotilo efekt sprchy číslem 1 a pouze 1 (1 %) žena hodnotila efekt teplé sprchy číslem 0 znázorňující žádný účinek. V případě druhém, vyzkoušelo vanu v 1. době porodní celkem 87 (100 %) žen. 47 (54 %) žen její efekt hodnotilo jako výborný, 20 (23 %) žen hodnotilo efekt vany číslem 4, 14 (16 %) žen hodnotilo efekt vany číslem 3, 3 (4 %) ženy hodnotily efekt vany číslem 2, 2 (2 %) ženy hodnotily efekt vany číslem 1 a 1 (1 %) žena ohodnotila vanu v 1.době porodní číslem 0 jako žádný efekt. V posledním případě rodilo do vody celkem 80 (100 %) žen. Z těchto žen 65 (82 %) uvedlo, že efekt porodu do vody je výborný, 8 (10 %) žen zhodnotilo efekt porodu do vody číslem 4, 5 (7 %) žen zhodnotilo efekt číslem 3 a 1 (1 %) žena zhodnotila efekt porodu do vody číslem 1. 39

40 Absolutní četnost Výzkumná otázka č. 2: Jaký byl průběh 3.doby porodní a poranění žen, které využily vodu během porodu? 40% 35% 30% 36% 31% 29% 37% 25% 20% 15% 10% 13% 20% 13% 13% 8% 5% 0% žádné jen drobné oděrky trhlina 1.stupně trhlina 2.stupně trhlina 3.stupně trhlina 4.stupně v klidu, bez komplikací Průběh 3.doby porodní kompl., krvácení, uspěchaná Graf 12 Průběh 3. doby porodní a poranění žen Graf průběhu 3. doby porodní a poranění žen, které využily vodu během porodu, zobrazuje vybraná data z otázek č. 6 a 7. Průběh 3.doby porodní je shrnut do dvou skupin, které celkově obsahují 172 (100 %) respondentek. První skupina označená zeleně, zahrnuje ženy, u kterých bylo vyčkáno na odloučení placenty, nemusel jim být předčasně přerušen pupečník a dle možností jim byl umožněn bonding s jejich dítětem. V druhé skupině, zobrazené modře, byly ostatní ženy, které měly ženy 3. dobu porodní uspěchanou. Z celkového počtu 148 (100 %) žen u kterých probíhala 3. doba porodní v klidu, 53 (36 %) žen nemělo žádné poranění. 46 (31 %) žen mělo pouze drobné oděrky po porodu. 29 (20 %) žen bylo poraněno trhlinou 1. stupně, 20 (13 %) žen trhlinou 2.stupně nebo epiziotomií. V této skupině nebyla zaznamenána žádná žena s poraněním 3. nebo 4. stupně. V druhé skupině bylo celkem 24 (100 %) žen s uspěchanou 3.dobou porodní. Z nichž 3 (13 %) ženy byly bez poranění, 7 (29 %) žen mělo jen drobné oděrky, 3 (13 %) ženy měly trhlinu 1. stupně, 9 (37 %) žen mělo 2.stupeň poranění nebo epiziotomii a 2 (8 %) ženy utrpěly trhlinu 4.stupně. 40

41 Výzkumná otázka č. 3: Jaký je zájem žen o porod do vody? Tabulka 1 Zájem žen o porod do vody Zájem o porod do vody Absolutní četnost Relativní četnost Celkem respondentek nechtějí rodit do vody % 178 porodů do vody % 178 ostatní % 178 Z celkového počtu 178 (100 %) respondentek 29 (16 %) žen uvedlo, že o porod do vody neměly zájem. 80 (45 %) žen rodilo do vody. Zbylých 69 (39 %) žen, jsou ženy, které porod do vody nestihly, nebyl jim dovolen, nebo musely na závěr porodu opustit vanu. 41

42 Výzkumná otázka č. 4: Jakému množství žen nebyl umožněn porod do vody? Tabulka 2 Možnost porodu do vody Možnost porodu do vody Absolutní četnost Relativní četnost Umožněn % Nebyl umožněn % Neumožnil to zdravotní stav 7 4 % Musely opustit vodu v průběhu porodu 9 5 % Nevyhovující vybavení 3 2 % Celkem neumožněn % Celkem respondentek % Na tuto výzkumnou otázku jsem použila vybraná data z otázky č. 8. Z celkového počtu 174 (100 %) respondentek 109 (63 %) žen mělo možnost porodu, bez ohledu na to, jestli ji využily. Celkem 65 (37 %) respondentkám porod do vody nebyl umožněn. Důvod neumožnění porodu do vody byl v 7 (4 %) případech zdravotní stav žen. 9 (5 %) žen muselo opustit vodu v průběhu porodu a 3 (2 %) ženy neporodily do vody z důvodu špatného vybavení. 42