Konzultace: Mgr. Radim Kočvara, Záříčí (zoologie-obratlovci) Ekogroup Czech s.r.o., č.p. 52, Dolany

Transkript

1 Posouzení vlivu záměru: Výstavba rodinného domu na pozemku p.č. 88/1 v Horní Malé Úpě na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle 45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném Zpracoval: RNDr. Marek Banaš, Ph.D. osoba autorizovaná k provádění posouzení podle 45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném (č.j.: 73458/ENV/14, 3891/630/14) Spolupracovali: Mgr. Václav Dvořák - PřF UP Olomouc (floristika) Ing. Jiří Stanovský, Ph.D., Ostrava (zoologie-bezobratlí) Mgr. Eva Jirásková (odborná a technická spolupráce) Konzultace: Mgr. Radim Kočvara, Záříčí (zoologie-obratlovci) Ekogroup Czech s.r.o., č.p. 52, Dolany tel , banas@ekogroup.cz Červenec 2017

2 Obsah: 1. Úvod Zadání Cíl hodnocení Postup zpracování hodnocení Údaje o záměru Základní údaje Údaje o vstupech Údaje o výstupech Základní charakteristika zájmového území a údaje o evropsky významných lokalitách a ptačích oblastech Základní charakteristika zájmového území Vztah hodnoceného záměru k managementu ochrany přírody v zájmovém území Identifikace dotčených lokalit soustavy Natura 2000, resp. předmětů ochrany a jejich charakteristika Hodnocení záměru Hodnocení úplnosti podkladů pro posouzení Hodnocení vlivů záměru na dotčené předměty ochrany Hodnocení vlivů záměru na celistvost evropsky významné lokality Hodnocení možných kumulativních vlivů Srovnání významnosti vlivů jednotlivých variant záměru včetně nulové varianty Návrh konkrétních opatření k eliminaci rizika negativních vlivů záměru na předmět ochrany a celistvost EVL a PO Krkonoše a další doporučení k záměru Závěr Rejstříky a seznamy Přílohy: Seznam a vysvětlení hlavních použitých zkratek: EVL: evropsky významná lokalita PO: ptačí oblast ZOPK: zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném OOP: orgán ochrany přírody tel , , 2

3 1. Úvod 1.1 Zadání Předmětem předkládaného naturového hodnocení dle 45i zák. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném je posouzení vlivu záměru: Výstavba rodinného domu na pozemku p.č. 88/1 v Horní Malé Úpě na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Zadavatelem naturového hodnocení záměru: Výstavba rodinného domu na pozemku p.č. 88/1 v Horní Malé Úpě je pan Ing. Libor Přichystal, Strážné 22, PSČ , IČO: , resp. pan Ing. Jan Helbich, zpracovatel projektové dokumentace záměru. Hodnocení je zpracováno na základě stanoviska OOP podle 45i odst. 1 ZOPK, které nevylučuje vliv záměru: Výstavba rodinného domu na pozemku p.č. 88/1 v Horní Malé Úpě na evropsky významnou lokalitu a ptačí oblast Krkonoše. Stanovisko vydal OOP Správa Krkonošského národního parku, pod číslem jednacím KRNAP 02784/2017 ze dne Správa Krkonošského národního parku ve svém stanovisku konkrétně uvádí, že na lokalitě se vyskytují druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech stanoviště, které je předmětem ochrany soustavy Natura 2000 v evropsky významné lokalitě (EVL) Krkonoše. Při aktuálním terénním šetření bylo zjištěno, že stanoviště na lokalitě je v dobrém stavu z hlediska ochrany přírody (stupeň degradace stanoviště 1, struktura a funkce mírně příznivá (Banaš 2016). Díky tomu lze stanoviště přiřadit do kategorie kvality 1. Poblíž záměru byl také zaznamenán výskyt chřástala polního ptačího druhu, který je předmětem ochrany soustavy Natura 2000 v ptačí oblasti (PO) Krkonoše. Na místě záměru s dle údajů Správy KRNAP nenachází zvonek český (rostlinný druh, který je prioritním předmětem ochrany soustavy Natura 2000 v EVL Krkonoše), přestože jeho výskyt je zakreslen v koordinační situaci stavby. Správa Krkonošského národního parku ve svém stanovisku dále uvádí, že realizace záměru by mohla mít významně negativní vliv na výše uvedené stanoviště druhově bohatých smilkových luk, a to zejména v kumulaci s ostatními záměry v okolí. To vyplývá z faktu, že zábor způsobený předloženým záměrem může překročit, společně se zábory způsobenými přechozími objekty, celkový limit záborů stanovený Správou KRNAP pro toto stanoviště (v souladu s doporučením v Příručce hodnocení významnosti vlivů na předměty ochrany lokalit soustavy Natura 2000 MŽP 2011). Dle údajů v biologickém posouzení záměru bude realizace znamenat zábor stanoviště v kvalitě 1 o velikosti m 2 (Banaš 2016). Z aktuální evidence záborů tohoto stanoviště k však vyplývá, že výše zmíněného limitu má být dosaženo již při záboru 0,17 ha. Realizace záměru se tak dostává na samou hranici limitu povolených záborů stanoviště. Proto je třeba zábor v tomto případě kvantifikovat obzvláště pečlivě. V rozporu s tímto požadavkem není celkový zábor stanoviště kvantifikován zcela přesně a např. rozmístění prvků zahradní architektury či rozsah terénních úprav jsou definovány poměrně vágně. Realizace záměru bude rovněž znamenat nepřímé vlivy na výše uvedené stanoviště, jako pojezd techniky, mezideponie stavebního materiálu a zeminy apod. Dále Správa KRNAP ve svém stanovisku uvádí, že vliv záměru na chřástala polního je nejednoznačný a bylo by třeba jej detailněji vyhodnotit. Součástí plánovaného objektu jsou tři bytové jednotky. Jejich provoz může znamenat podstatné navýšení rušivých vlivů v okolí záměru. Na druhou stranu, výskyt chřástala polního je evidován v místech, která tel , , 3

4 mají blíže k jiným obydleným objektům, než plánovanému objektu. Autor biologického posouzení záměru k tomu uvádí, že chřástal polní patří mezi druhy málo citlivé k rušení. Nedokládá ovšem nikde zdroj této informace, ani se nezamýšlí nad kumulativním působením výstavby a provozu plánovaného objektu na chřástala polního společně s ostatními objekty v okolí. Realizace záměru bude rovněž znamenat zábor biotopu chřástala polního. Autor posouzení argumentuje, že plánovaný objekt má být postaven v biotopu, který je pro výskyt chřástala málo významný, a že se jedná pouze o maloplošný zábor. Ani zde ovšem neuvádí, proč předmětný biotop považuje pro chřástala za málo významný a maloplošný, a to opět v kumulaci s dalšími objekty, které již biotop chřástala polního v minulosti zabraly. Předložené naturové hodnocení je zpracováno jako podklad v rámci procesu EIA daného záměru. 1.2 Cíl hodnocení Cílem předloženého naturového hodnocení je zjistit, zda má záměr významný negativní vliv na předměty ochrany a celistvost konkrétních evropsky významných lokalit, nebo ptačích oblastí. 1.3 Postup zpracování hodnocení Naturové hodnocení vychází z dokumentace pro územní řízení, včetně všech příloh (viz Atelier Helbich 2017), jež byly dodány zadavatelem posouzení. Hodnocení se opírá o opakovaný terénní průzkum území, který proběhl koncem června 2017 a v červnu a září Výsledky jsou dále doplněny o vlastní poznatky zhotovitele z průzkumu širšího okolí zájmového území v rámci zpracování podkladů pro další hodnocení ( ), konzultace s místními znalci, resp. poskytnutí nálezových dat těmito specialisty RNDr. Jiřím Flouskem, Mgr. Josefem Harčarikem a Mgr. Stanislavem Březinou, Ph.D. ze Správy KRNAP, dat nálezové databáze poskytnutých Správou KRNAP, dat NDOP poskytnutých AOPK ČR v červenci 2017 (AOPK ČR 2017a) [cit ] a dat mapování biotopů poskytnutých AOPK ČR v červenci 2017 (AOPK ČR 2017b) [cit ]. Pro zpracování předloženého naturového hodnocení byla v neposlední řadě využita další tištěná a digitální data o sledovaném území, jež jsou průběžně v textu posouzení citována. Všechny výše uvedené informační zdroje jsou dostačující pro zpracování naturového hodnocení. Terénní průzkumy i analýza dalších informačních zdrojů byly zaměřeny zejména na pozemek p.č. 88/1 v k.ú. Horní Malá Úpa - lokalitu navržené výstavby a na navazující okolní plochy potenciálně dotčené výstavbou či provozem záměru. Předložené naturové hodnocení se metodicky opírá o ustanovení zákona č.114/1992 Sb., zák. 100/2001 Sb., v platných ch, směrnice o ptácích 79/409/EHS, směrnice o stanovištích 92/43/EHS a metodických doporučení MŽP ČR, Evropské komise (viz MŽP 2007, Kolektiv 2001, 2001a) a metodické příručky k naturovému posuzování (viz MŽP 2011) Podrobný popis jednotlivých aspektů projektového záměru a jeho vlivů na dílčí složky životního prostředí nejsou předmětem tohoto naturového hodnocení dle 45i ZOPK. tel , , 4

5 2. Údaje o záměru 2.1 Základní údaje Název záměru Výstavba rodinného domu na pozemku p.č. 88/1 v Horní Malé Úpě Rozsah (kapacita) záměru Předložený záměr řeší výstavbu objektu rodinného domu s garáží včetně částečně zpevněných ploch a související technické infrastruktury (napojení, přípojky, sjezd). zastavěné plochy celkem 625 m 2 zpevněné plochy štět + zpevněný drn 255 m 2 plochy k vyjmutí ze ZPF 880 m 2 plocha dočasného staveniště m 2 počet podlaží domu 3+1 počet bytových jednotek Umístění záměru Navržený záměr je situován v katastrálním území Horní Malá Úpa v Královéhradeckém kraji. Navržena je výstavba jednoho rodinného domu se třemi bytovými jednotkami na pozemku p.č. 88/1 v k.ú. Horní Malá Úpa, včetně příjezdové komunikace a potřebných přípojek technické infrastruktury. Umístění navržené výstavby rodinného domu, zpevněných ploch a technické infrastruktury je patrné z následujících obrázků. Na obrázcích je vyznačena i hranice dočasného staveniště. Obr. 1: Situační mapa polohy zájmového území (podkladová data: lokality navržené výstavby tel , , 5

6 Obr. 2: Zákres navrženého objektu, zpevněných ploch a přípojek technické infrastruktury na podkladu leteckého snímku (zdroj: Atelier Helbich 2017). Obr. 3: Zákres navrženého objektu, zpevněných ploch a přípojek technické infrastruktury na podkladu katastrální mapy (zdroj: Atelier Helbich 2017). Realizací záměru budou dotčeny následující pozemky: 88/1 trvalý travní porost - výstavba RD 88/2 trvalý travní porost nový sjezd, přístup k objektu 182/1 lesní pozemek přístup k objektu, doprava materiálu 91/1 trvalý travní porost trasa inženýrských sítí 91/2 ostatní plocha ostatní komunikace trasa inženýrských sítí (vodovod + kanalizace) tel , , 6

7 Obr. 4: Situační zákres navržené výstavby v k.ú. Horní Malá Úpa na podkladu katastrální mapy rodinný dům a navazující zpevněné plochy (zdroj: Atelier Helbich 2017).

8 Obr. 5: Situační zákres navržené výstavby v k.ú. Horní Malá Úpa na podkladu katastrální mapy vodovodní a kanalizační přípojka (zdroj: Atelier Helbich 2017).

9 2.1.4 Stručný popis technického a technologického řešení záměru, varianty záměru Následující popis hodnoceného záměru vychází z dokumentace pro územní řízení (viz Atelier Helbich 2017). Stavba je členěna na čtyři stavební objekty: SO.01 Novostavba RD, zpevněné plochy, přípojky SO.02 Připojení elektro vč. přeložky SO.03 Zřízení vlastního zdroje vody vrtaná studna SO.04 Prodloužení obecního vodovodu Pozn. objekty SO.02 a SO.03 jsou řešeny v samostatných řízeních. Konstrukční řešení budovy je navrženo ve formě betonových, železobetonových a plošných základů, železobetonových opěrek s využitím tvárnic ztraceného bednění plnících i funkci hydroizolačních přizdívek, keramického nosného zdiva lokálně doplňovaného o železobetonové, kovové a dřevěné sloupy, monolitické stropy a průvlaky. Zastřešení provedeno ve formě tradičního sedlového vázaného krovu do tvaru hřebene T, v hlavní střešní části s doplněnými pásovými vikýři s plechovou falcovanou krytinou z předlakovaného hliníkového plechu (Prefa odstín antracit). Fasáda řešena jako větraná s dřevěným (svislý - modřínový) obkladem a doplněnou tepelnou izolací z minerálních rohoží, v soklových a suterénních partiích fasáda s místně příslušným kamenným obkladem. Odskoky v terénních úrovních v přimknutí k domu a zpevněných ploch budou řešeny z kamenných rovnanin či kamenem obložených opěrných stěn v kombinaci s přirozeně svahovanými travními plochami tak, aby byl minimalizován rozsah dotčení stavebního pozemku. Navrhovaná zpevněná plocha - sjezd (šíře cca 3,5m) pro příjezd k novostavbě plynule navazuje na stávající asfaltovou komunikaci. Pomocí navržené příjezdové cesty je zajištěn příjezd jak ke vstupu v přízemí, tak k vjezdu do suterénu. Parkovací stání pro rodinný dům je zajištěno výhradně uvnitř budovy (pro osobní automobily je navrženo 6x stání v suterénu, 2x v přízemí, technika, parkování moto + kola parkování v suterénu). Příjezd vozidel zajištěn celoročně. Parkování rezidentů je v zimních měsících v případě nenadálé potřeby zajištěno na centrálních parkovištích obce. Zpevňované pasáže komunikačních ploch jak pro pěší, tak pojížděné jsou navrženy s krytem z prvků blízkých přírodě, plocha před hlavním vstupem do budovy z kamenného štětu z kameniva místní provenience, pojížděné plochy k vjezdu do garáže ze zatravněného zpevněného drnu, koncové partie a plocha navazující na přestřešený vstup do suterénu opět z místního kamenného materiálu zpevněného ve formě štětování (skládání kamene na sucho bez použití pojivých směsí). Vnější schodišťové partie pak z kamenné dlažby do betonu nebo opět ve formě štětované konstrukce. Plocha sjezdu ke garáži je řešena formou zářezu do terénu, který je po stranách lemován zemním valem přecházejícím do kamenné opěrné zdi. Stejným způsobem je řešeno překonání rozdílů výšek v terénu kol budovy s tím, že ozelenění navazuje i na horní plochu opěrek, tak aby vegetace postupem času svým porostem přepadla přes plochu a plně ji zapojila do enklávy. Kámen na soklu budovy a opěrkách (vzhled rovnaniny plochých prvků) bude místní provenience, předpokládá se využití prvků z výkopku, což minimalizuje případný nadbytek zde znovu nepoužitelného výkopku, který by musel být převezen mimo území KRNAP. Proto bude deponie se zemníkem a strženou orniční vrstvou důsledně tel , , 9

10 separována, ochráněna proti splavení (protierozní rozložitelné tkaniny, dočasné zábrany) a kámen z masy vybrán a samostatně kumulován (drobnější prvky do spodní části zpevnění včetně mrtvé části hlíny pro akumulaci vlhkosti, oblé drobnější prvky s humózní hlínou do horní části k následnému zatravnění v povrchové části zpevnění dle požadavků Správy KRNAP -mulčování, větší a velké balvany do opěrek). Po skončení výstavby budou veškeré nevyužité plochy uvedeny do původního stavu, zatravněny (mulčováním dle požadavků Správy KRNAP). V osluněných pasážích budou na terasu doplněny drobné sezónní prvky zahradní architektury (posezení, gril, dětské herní prvky) v duchu konečných potřeb a představ uživatele novostavby (rodina stavebníka). Navržené varianty řešení Záměr byl předložen v jediné variantě. Základní parametry této varianty jsou popsány výše. Kromě navržené (aktivní) varianty lze definovat nulovou variantu, která znamená zachování stávajícího stavu, tedy pokračování současného kombinovaného využívání území (rekreace, částečné zemědělské využívání - sečení lučních porostů a doprava), bez výstavby nového domu, zpevněných ploch a další doprovodné infrastruktury Předpokládaná doba realizace záměru Časový prostor pro výstavbu záměru jako celku je uvažován v délce dvou let od zahájení stavby. Přičemž jednotlivé kroky budou načasovány dle daných technologických a klimatických možností a v souladu s podmínkami specifikovanými v povolení stavby a v souladu s biologickým posouzením a naturovým hodnocením a v nich uvedených zmírňujících opatření Délka provozu záměru Předpokládá se provoz po dobu životnosti stavby Možnost kumulace s jinými záměry Za kumulativní vlivy ostatních aktivit v zájmovém území lze považovat zejména další případnou novou výstavbu v blízkém okolí, včetně záboru lučních pozemků pro stavební účely. Dále je nutno zohlednit stávající rekreační využívání dotčených pozemků a jejich okolí. V širším zájmovém území se nachází lyžařské sjezdové tratě Černá Voda, U Kostela, lyžařský areál v oblasti Pomezního hřebene, územím prochází zimní a letní turistické trasy a nachází se zde řada rekreačních objektů, včetně blízkých Pomezních bud. V blízkosti záměru se nachází veřejná komunikace procházející obcí Malá Úpa a vedoucí dále do Polska (silnice II. třídy č. 252), při jižním a východním okraji pozemku prochází místní zpevněná komunikace. V současné době je tedy zájmové území a jeho bezprostřední území již silně dotčeno turistickým a dopravním ruchem. Většina zájmového území i okolních lučních pozemků je obhospodařována pravidelnou sečí. Z analýzy databáze informačního systému EIA/SEA (viz vyplývá, že v prostoru navržené výstavby a v jejím bezprostředním okolí nejsou známy další realizované záměry, které by měly aktuálně významně ovlivnit území EVL a PO Krkonoše. Výjimkou je záměr oboustranného propojení Horní Malé Úpy a areálu U Kostela pro lyžaře. Tento záměr je v současnosti podrobován procesu posouzení vlivů na životní prostředí a dalších navazujících řízení. V katastru Malé Úpy je aktuálně řešeno i několik záměrů výstavby domů v různém stadiu rozpracovanosti. Předložený záměr je hodnocen v kontextu záboru plochy přírodních stanovišť předmětů ochrany EVL Krkonoše na území celého katastru Malé Úpy. Dále jsou tel , , 10

11 v hodnocení řešeny možné kumulativní vlivy v území ve vztahu k dalším významným druhům bioty, zejména tetřívkovi obecnému (předmět ochrany PO Krkonoše), u něhož je aktuálně popisován negativní trend jeho početnosti v oblasti Malé Úpy a ve vztahu k chřástalovi polnímu (viz dále v textu hodnocení). Jednotlivé případné kumulativní vlivy jsou podrobněji diskutovány u hodnocení jednotlivých předmětů ochrany Možné přeshraniční vlivy Vzhledem k charakteru stavby (omezený rozsah záměru) a lokalizaci v dostatečné vzdálenosti od státních hranic (cca 750 m) je možné přeshraniční vlivy záměru vyloučit. 2.2 Údaje o vstupech Výstavbou objektu vzniká požadavek na zástavbu ZPF. Předmětný pozemek, jenž se nachází v k.ú. Horní Malá Úpa, je v současnosti využíván jako luční porost. Celkový rozsah očekávaného záboru ZPF činí celkem 880 m 2 (625 m 2 pro novostavbu RD a 255 m 2 pro zpevněné plochy v okolí stavby). Přístup na lokalitu navržené výstavby je zajištěn ze stávající zpevněné komunikace, z níž bude realizován nový sjezd. Ostatní vstupy nejsou v současnosti k dispozici. 2.3 Údaje o výstupech V průběhu výstavby lze očekávat zvýšené emise hluku a zvýšenou prašnost v prostoru výstavby (provoz stavební mechanizace, transport zemin a stavebního materiálu). Ostatní výstupy nejsou v současnosti k dispozici. 3. Základní charakteristika zájmového území a údaje o evropsky významných lokalitách a ptačích oblastech 3.1 Základní charakteristika zájmového území Zájmové území se nachází v katastru obce Malá Úpa v místní části Horní Malá Úpa, která organizačně spadá do bývalého okresu Trutnov a Královéhradeckého kraje. Příslušnou obcí s rozšířenou působností je město Trutnov, ležící ve vzdálenosti cca 21 km jihovýchodním směrem. Lokalita se nachází v nadmořské výšce cca m n.m. Zájmové území je dostupné ze silnice II třídy č. 252 spojující Českou Republiku s Polskem (přes hraniční přechod Pomezní Boudy). Další možností je místní komunikace odbočující ze silnice č. 252 u Spáleného Mlýna, která vede přes areál U Kostela k Rennerovým Boudám a dále na Pomezní Boudy. Řešené území se nachází ve čtverci zoologického síťového mapování 5260 ( tel , , 11

12 Zájmové území spadá do geomorfologické oblasti Krkonošská oblast. Příslušným geomorfologickým celkem jsou Krkonoše, podcelkem Krkonošské rozsochy a okrskem Žalský hřbet. Geologicky je dané území tvořeno proterozoickými horninami assyntsky zvrásněnými s různě silným variským přepracováním, tomu odpovídají břidlice, fylity, svory až pararuly. Zájmové území náleží do klimatické oblasti CH6. Chladná oblast CH6 se vyznačuje průměrnými ročními teplotami v lednu -4 až -5 C a v červenci 14 až 15 C. Srážky ve vegetačním období činí 600 až 700 mm a v zimním období 400 až 600 mm. Počet dní v roce se sněhovou pokrývkou se pohybuje od 120 do 140 a počet dní s mrazem se pohybuje od 140 do 160 (Quitt 1971). Zájmové území je odvodňováno potokem Černá voda, která je levostranným přítokem říčky Malá Úpa, ta dále pokračuje územím Krkonoš a mezi obcemi Velká Úpa a Horní Maršov se jako levostranný přítok vlévá do řeky Úpy. Území tedy spadá do povodí Labe. Z hlediska pedologické klasifikace zahrnuje zájmová oblast pouze jeden půdní typ a to modální kryptopodzol. Podle Culka (1996) se zájmové území nachází v provincii středoevropských listnatých lesů, v podprovincii hercynské, v bioregionu Krkonošském. Podle Culka (2005) se zájmové území nachází v biochoře 6SS Svahy na kyselých metamorfitech 6. vegetačního stupně. Z fytogeografického hlediska území náleží do oblasti oreofytika obvodu Českého oreofytika. Příslušným fytogeografickým okrskem je č. 93a Krkonoše lesní. Potenciální přirozenou vegetaci na zájmovém území představuje smrková bučina (Calamagrostio vilosae-fagetum). Jsou pro ni typické lesy s kolísající proporcí listnatých a jehličnatých dřevin. Z listnatých dřevin nejvíce dominuje buk lesní (Fagus sylvatica), přimíšen bývá javor klen (Acer pseudoplatanus), z jehličnanů je nejvíce zastoupen smrk ztepilý (Picea abies), v příměsi pak jedle bělokorá (Abies alba). V keřovém patru jsou zastoupeny většinou jen zmlazující dřeviny patra stromového. Bylinné patro mívá vysokou pokryvnost, je však druhově chudé. Dominuje v něm třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa) společně s brusnicí borůvkou (Vaccinium myrtillus). Mechové patro je vyvinuto téměř vždy, avšak jeho pokryvnost silně kolísá. V prostoru navržené výstavby se v současnosti nachází poměrně kvalitní sečené luční porosty. Lokalita plánované výstavby je situována v bezprostřední blízkosti stávající zpevněné komunikace, která slouží jako přístupová linie k okolním turistickým chatám. V blízkém okolí prochází turistické trasy pro pěší, běžkaře a cyklisty. Charakteristika biotopů zájmového území: Prostor zájmového území byl pro účely hodnocení rozdělen na osm dílčích vegetačních segmentů s víceméně homogenní vegetací (jejich vymezení je patrné z obrázku níže). Každá dílčí plocha byla hodnocena odděleně. U popisu jednotlivých vegetačních segmentů jsou za kódy jednotlivých biotopů uvedeny informace o kvalitě porostů, v souladu s metodikou mapování biotopů soustavy Natura Údaje o výskytu biotopů a jejich kvalitě byly získány aktuálním terénním průzkumem, přihlédnuto bylo také k dřívějšímu mapování biotopů v zájmovém území stav před cca 9 lety (viz data AOPK) a dřívějším průzkumům v širším okolí dotčeného území, které byly provedeny zpracovatelem hodnocení v letech 2010 až Aktuální floristický a fytocenologický průzkum území proběhl ve dnech 2.6., a a dne V celém zájmovém území navržené výstavby bylo nalezeno 43 taxonů cévnatých rostlin, čtyři přírodní biotopy a dva synantropní biotopy. V zájmovém území dotčeném navrženou výstavbou se nachází mozaika různě kvalitní luční vegetace a antropogenních tel , , 12

13 biotopů. Biotopy zájmového území jsou biologicky relativně cenné. Na části hodnocené plochy se jedná o předměty ochrany EVL Krkonoše. Konkrétně se jedná o porosty přírodních stanovišť: 6520 Horské sečené louky, prioritního přírodního stanoviště 6230* - Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) a přírodního stanoviště 9410 Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea). Zbytek zájmového území je tvořen málo hodnotnými vegetačními typy. Charakteristika dílčích vegetačních segmentů: Zájmové území s navrženou výstavbou rodinného domu, zpevněných ploch a související infrastruktury bylo pro účely hodnocení rozděleno na osm dílčích vegetačních segmentů s víceméně homogenní vegetací viz následující obrázek. Obr. 6: Schematická mapa zájmového území s vyznačením aktuální přibližné hranice jednotlivých vymezených dílčích vegetačních segmentů (žlutě), oranžovou přerušovanou linií je vyznačena méně kvalitní část segmentu 1 viz popis jednotlivých segmentů (mapový podklad: ČÚZK). Segment 1 Horská smilková louka (biotop T2.2, RB-V / DG-1 / RH-3 /SF-MP) předmět ochrany EVL Krkonoše, místy inklinující k trojštětovým loukám (biotop T1.2), zejména ve východní části jsou porosty vlhčí. V celém lučním segmentu se vyskytuje značné množství trusu zvěře. Dominantními druhy jsou smilka tuhá (Nardus stricta), rdesno hadí kořen (Bistorta major), mochna nátržník (Potentilla erecta), na vlhčích místech pcháč různolistý (Cirsium heterophyllum), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum) a roztroušeně vrbka úzkolistá (Epilobium angustifolium). Běžná je též silenka dvoudomá (Silene dioica), bika ladní (Luzula campestris agg.), v lemech jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), děhel lesní (Angelica sylvestris). V severním okraji segmentu se nachází cca 10 mladých jedinců smrku ztepilého (Picea abies) a několik jedinců hvozdíku kartouzku tel , , 13

14 (Dianthus carthusianorum). Po celé ploše se roztroušeně vyskytují desítky kvetoucích jestřábníků červených a oranžových (Pilosella rubrum, P. aurantiaca). V jižní části nad cestou byl nalezen jeden jedinec prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), který je dle vyhlášky č. 395/1992, v platném, ohroženým druhem. V severovýchodní části se objevuje řeřišničník Hallerův (Cardaminopsis halleri) a rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys). Východní část segmentu je degradovanější, místy s prvky trojštětových luk (biotop T1.2) - pcháč různolistý (Cirsium heterophyllum), pryskyřník prudký (Ranunculus acris), kakost lesní (Geranium sylvaticum), ostružiník maliník (Rubus idaeus), srha laločnatá (Dactylis glomerata), starček hajní (Senecio nemorensis), bolševník obecný (Heracleum sphondylium), psárka luční (Alopecurus pratensis) a třezalka skvrnitá (Hypericum maculatum). V porostu zde opět dominují i druhy jako mochna nátržník (Potentilla erecta), rdesno hadí kořen (Bistorta major), ostřice černá (Carex nigra), řeřišnice luční (Cardamine pratensis), pomněnka hajní (Myosotis nemorosa) a časté jsou porosty brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus). Severozápadní část segmentu (vymezena oranžovou přerušovanou linií na obrázku 6) má degradovanější charakter (kvalita II dle metodiky hodnocení kvality lučních biotopů Správy KRNAP) s dominantním podílem kontryhele pastvinného (Alchemilla monticola), vrbky úzkolisté (Epilobium angustifolium), výskytem kopřivy dvoudomé (Urtica dioica), třezalky skvrnité (Hypericum maculatum), krabilice chlupaté (Chaerophyllum hirsutum), jetele plazivého (Trifolium repens), bršlice kozí nohy (Aegopodium podagraria), vratiče obecného (Tanacetum vulgare, srhy laločnaté (Dactylis glomerata) a rozrazilu rezekvítku (Veronica chamaedrys), kerblíkem lesním (Anthriscus sylvestris) a starčkem hajním (Senecio nemorensis). V této části se vyskytují i druhy trojštětových luk (biotop T1.2) - pcháč různolistý (Cirsium heterophyllum), kakost lesní (Geranium sylvaticum) aj. Vyskytuje se zde i četný nálet smrku ztepilého (Picea abies) a jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia). Na třech místech v rámci tohoto segmentu byl zaznamenán četný výskyt zvonku okrouholistého (Campanula rotundifolia), jeho determinace byla konzultována přímo na místě i se zástupcem Správy KRNAP. Výskyt zvonku českého (Campanula bohemica) předmětu ochrany EVL Krkonoše a silně ohroženého druhu dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. v platném nebyl na této ploše aktuálně prokázán. Foto 1: Celkový pohled na lokalitu navržené výstavby od severu. tel , , 14

15 Foto 2: Pohled na segment smilkové louky č. 1 směrem od jihu od dolní zpevněné komunikace. Foto 3: Jihovýchodní část segmentu 1 a západní okraj segmentu 3. Foto 4: Pohled na horní, severozápadní část segmentu 1, kde je navržena výstavba domu a navazující infrastruktury. tel , , 15

16 Foto 5: Prstnatec májový v jižním okraji segmentu č. 1 v blízkosti zpevněné cesty, mimo prostor navržené výstavby. Foto 6: Nálet smrku ztepilého v severní části segmentu 1. tel , , 16

17 Foto 7: Severozápadní degradovaná část segmentu č. 1, pohled od horní příjezdové komunikace. Foto 8: Severozápadní degradovaná část segmentu č. 1, v pozadí kontejner a horní příjezdová komunikace. Segment 2 Luční porost severovýchodně od navržené výstavby (sousední pozemek). Mozaika biotopů T1.2 - horské trojštětové louky (80 %) a T2.2 - horské smilkové trávníky s alpínskými druhy (20 %) (RB-V / DG-1 / RH-2 /SF-MP) předměty ochrany EVL Krkonoše. Dominantním druhem je zde metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa), běžný je řeřišničník Hallerův (Cardaminopsis halleri), bojínek alpský (Phleum alpinum), silenka dvoudomá (Silene dioica), šťovík áronolistý (Rumex arifolius), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), třezalka skvrnitá (Hypericum maculatum), kontryhel pastvinný (Alchemilla monticola), kakost lesní (Geranium sylvaticum), pryskyřník prudký (Ranunculus acris), psárka luční (Alopecurus pratensis), mochna nátržník (Potentilla erecta) a lipnice širolistá (Poa chaixii). Po celé ploše se roztroušeně vyskytují desítky kvetoucích jestřábníků červených a oranžových (Pilosella rubrum, P. aurantiaca). tel , , 17

18 Segment 3 Porost náletových dřevin podél dolní příjezdové cesty a zabíhající do lučního porostu biotop X12. V porostu se vyskytuje vrba jíva (Salix caprea), bříza bělokorá (Betula pendula), smrk ztepilý (Picea abies) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Podél cesty tímto segmentem prochází zvodnělý příkop. Foto 9: Pohled na západní část segmentu dřevin č. 3. Foto 10: Zvodnělý příkop podél zpevněné cesty na jižním okraji segmentu 3 a 1. Segment 4 Horská smilková louka (biotop T2.2, RB-V / DG-2 / RH-2 /SF-MP) předmět ochrany EVL Krkonoše ve východní části území. Smilková louka s dominantním výskytem metlice trsnaté (Deschampsia caespitosa), smilky tuhé (Nardus stricta), dále tel , , 18

19 s tomkou vonnou (Anthoxanthum odoratum), ostřicí černou (Carex nigra), pryskyřníkem prudkým (Ranunculus acris), sasankou hajní (Anemone nemorosa), lipnicí širolistou (Poa chaixii), mochnou nátržník (Potentilla erecta), silenkou dvoudomou (Silene dioica), rožcem obecným (Cerastium holosteoides) aj. Plocha je mulčována. Foto 11: Pohled na segment 4 od severozápadu. Segment 5 Horská trojštětová louka pod dolní příjezdovou cestou inklinující k pcháčovým loukám, přechodový biotop T1.2 T1.5 (RB-P / DG-2 / RH-3 /SF-N) předmět ochrany EVL Krkonoše. Nesečené luční porosty s výskytem vlhkomilnějších druhů jako je pcháč různolistý (Cirsium heterophyllum), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), dále s kakostem lesním (Geranium sylvaticum), bojínkem alpským (Phleum alpinum), šťovíkem áronolistým (Rumex arifolius), rozrazilem rezekvítkem (Veronica chamaedrys), kostřavou červenou (Festuca rubra) a vikví plotní (Vicia sepium). V severní části segmentu byl nalezen jeden jedinec prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), který je dle vyhlášky č. 395/1992, v platném, ohroženým druhem. Foto 12: Pohled na segment 5 pod cestou. tel , , 19

20 Foto 13: Jeden kvetoucí prstnatec májový v segmentu 5. Segment 6 Sousední objekt a jeho bezprostřední okolí antropogenní biotop X1. Foto 14: Pohled na sousední objekt (segment 6) a navazující luční porosty (segment 7). Segment 7 Méně kvalitní luční porost západně od navržené výstavby v okolí sousedního objektu. Mozaika biotopů T1.2 - horské trojštětové louky (80 %) - předmět ochrany EVL Krkonoše a T1.3 poháňkové pastviny (20 %) (RB-W). Dominantním druhem je zde metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa), běžný je řeřišničník Hallerův (Cardaminopsis halleri), bojínek alpský (Phleum alpinum), silenka dvoudomá (Silene dioica), šťovík áronolistý (Rumex arifolius), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), třezalka skvrnitá tel , , 20

21 (Hypericum maculatum), kontryhel pastvinný (Alchemilla monticola), kakost lesní (Geranium sylvaticum), pryskyřník prudký (Ranunculus acris), psárka luční (Alopecurus pratensis), mochna nátržník (Potentilla erecta) a lipnice širolistá (Poa chaixii). V severní části segmentu poblíž kontejneru na odpad rostou dvě vzrostlé vrby jívy (Salix caprea). Foto 15: Pohled na sousední objekt (segment 6) a navazující luční porosty (segment 7). Segment 8 Severně navazující lesní celek biotop L9.1 Horské třtinové smrčiny s nízkou kvalitou (RB-W) předmět ochrany EVL Krkonoše. Dominuje smrk ztepilý (Picea abies), vzácně jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Porost s řídkým podrostem, hojnější bývá pouze při okrajích. Vyskytuje se např. třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus) a pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium). Foto 16: Pohled do interiéru navazujícího lesního porostu segment 8. V následující tabulce je uveden přehled všech druhů vyšších rostlin, které byly zjištěny v zájmovém území jednotlivých vegetačních segmentech. tel , , 21

22 Tab. 1: Přehled aktuálně zjištěných druhů vyšších rostlin v zájmovém území segment vegetace druh Nardus stricta x x Bistorta major Potentilla erecta x x x Cirsium heterophyllum x x ohrožení Vyhl. ČS x Anthoxanthum odoratum x x x x Silene dioica x x x Luzula campestris agg. x Sorbus aucuparia x x x x Angelica sylvestris x Dactylorhiza majalis x x 3 C3 Cardaminopsis halleri x x x Veronica chamaedrys x x x Ranunculus acris x x x x Geranium sylvaticum x x x x Carex nigra x x Cardamine pratensis Myosotis nemorosa x x Vaccinium myrtillus x x Alchemilla monticola x x x Urtica dioica Dactylis glomerata Deschampsia caespitosa x x x x Phleum alpinum x x C3 Rumex arifolius x x Hypericum maculatum x Alopecurus pratensis x Poa chaixii x x Bellis perennis x Crepis paludosa x Taraxacum officinale agg. x Anemone nemorosa x Cerastium holosteoides x Chaerophyllum hirsutum x Festuca rubra x Pilosella rubrum x x C1r Pilosella aurantiaca x x C3 Vicia sepium x Avenella flexuosa x Calamagrostis villosa x Maianthemum bifolium x Betula pendula x x Salix caprea x x Picea abies x x x x Vysvětlivky: ČS - stupeň ohrožení dle Červeného seznamu, Vyhl. - stupeň ohrožení dle vyhlášky 395/1992 Sb., v platném tel , , 22

23 Výskyt zvláště chráněných či jinak významných druhů rostlin: V zájmovém území byly nalezeny dva druhy zařazené v Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR (Holub & Procházka 2000), konkrétně: Dactylorhiza majalis (prstnatec májový) C3, 3 Celkem byli zaznamenáni dva kvetoucí jedinci, po jednom v segmentu 1 a 5, vždy v blízkosti zpevněné komunikace, mimo prostor navržené výstavby. Druh je v Krkonoších dosti častý. Pilosella rubrum (jestřábník červený) C1r Byly nalezeny desítky kvetoucích jedinců roztroušeně ve vegetačních segmentech 1 a 2. Těžiště výskytu tohoto druhu v ČR leží právě zde ve východních Krkonoších v okolí Malé Úpy a Pomezních bud, poněkud vzácnější je na lučních enklávách v okolí Pece pod Sněžkou a Velké Úpy. Pilosella aurantiaca (jestřábník oranžový) C3 Byly nalezeny desítky kvetoucích jedinců roztroušeně ve vegetačních segmentech 1 a 2. Tento druh je v Krkonoších ale i jiných pohořích (Šumava, Beskydy, Králický Sněžník) dosti častý. Phleum alpinum (bojínek alpský) C3 Druh byl nalezen v segmentech 2 a 5, v obou případech v počtu několika desítek jedinců. Druh je v Krkonoších dosti častý. 3.2 Vztah hodnoceného záměru k managementu ochrany přírody v zájmovém území Realizace záměru Výstavba rodinného domu na pozemku p.č. 88/1 v Horní Malé Úpě není součástí managementu (navržených opatření) ochrany přírody, včetně managementu evropsky významných lokalit či ptačích oblastí. Jedná se o investiční záměr, u něhož stanoviskem KÚ Správou KRNAP dle 45i ZOPK nebyl vyloučen významný vliv na evropsky významnou lokalitu a ptačí oblast Krkonoše. 3.3 Identifikace dotčených lokalit soustavy Natura 2000, resp. předmětů ochrany a jejich charakteristika Zájmové území leží v evropsky významné lokalitě (EVL) Krkonoše (kód CZ ) a ptačí oblasti (PO) Krkonoše (kód CZ ), viz Obr. 7. V okolí řešeného záměru se nenachází žádná další evropsky významná lokalita či ptačí oblast. Z důvodu značné vzdálenosti ostatních EVL a PO od hodnoceného záměru lze vyloučit jejich ovlivnění realizací záměru a dále je řešen pouze vliv záměru na EVL a PO Krkonoše. tel , , 23

24 Obr. 7: Situační mapa polohy lokalit soustavy Natura 2000 ve vztahu k zájmovému území (zdroj: Portál veřejné správy) Základní charakteristika evropsky významné lokality Krkonoše a jejího předmětu ochrany Základní popis EVL Krkonoše: Evropsky významná lokalita Krkonoše (CZ ) byla vyhlášena nařízením Vlády ČR č. 132/2005 Sb. na ploše ,8 ha v jednotlivých katastrálních územích na území Královéhradeckého a Libereckého kraje. EVL Krkonoše se nachází v masívu Krkonoš v nadmořské výšce m n.m. Tvoří horský hraniční val mezi Českou a Polskou republikou, státní hranice probíhá v délce 40 km mezi sídelními útvary Harrachov na západním okraji a Žacléřem na východním okraji. Předmětem ochrany EVL Krkonoše jsou následující typy přírodních stanovišť: symbol * označuje prioritní typy přírodních stanovišť Evropská suchá vřesoviště Alpínská a boreální vřesoviště 4070* - Křoviny s borovicí klečí (Pinus mugo) a pěnišníkem Rhodohendron hirsutum (Mugo-Rhododendretum hirsuti) Subarktické vrbové křoviny Silikátové alpínské a boreální trávníky 6230* - Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio- Centaureion nemoralis) tel , , 24

25 Horské sečené louky 7110* - Aktivní vrchoviště Přechodová rašeliniště a třasoviště Silikátové sutě horského až niválního stupně (Androsacetalia alpinae a Galeopsietalia ladani) Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů Jeskyně nepřístupné veřejnosti Bučiny asociace Luzulo-Fagetum Bučiny asociace Asperulo-Fagetum Středoevropské subalpínské bučiny s javorem (Acer) a šťovíkem horským (Rumex arifolius) 9180* - Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 91D0* - Rašelinný les 91E0* - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) Dále jsou předmětem ochrany EVL Krkonoše následující evropsky významné druhy rostlin a živočichů: symbol * označuje prioritní druh hořeček český (Gentianella bohemica *) svízel sudetský (Galium sudeticum *) vranka obecná (Cottus gobio) všivec krkonošský pravý (Pedicularis sudetica *) zvonek český (Campanula bohemica *) Obr. 8: Schematická mapa hranice evropsky významné lokality Krkonoše (zdroj: AOPK ČR). tel , , 25

26 V následující tabulce je uvedený přehled všech předmětů ochrany EVL a na základě aktuálního terénního průzkumu a znalosti bionomie jednotlivých druhů je stanoveno riziko potenciálního dotčení jednotlivých předmětů ochrany hodnoceným záměrem. Tab. 1: Riziko dotčení jednotlivých předmětů ochrany EVL Krkonoše. předmět ochrany možné dotčení hodnocenou koncepcí 4030 ne v místě záměru se toto stanoviště nevyskytuje 4060 ne v místě záměru se toto stanoviště nevyskytuje 4070* ne v místě záměru se toto stanoviště nevyskytuje 4080 ne v místě záměru se toto stanoviště nevyskytuje 6150 ne v místě záměru se toto stanoviště nevyskytuje 6230* ano toto stanoviště se vyskytuje přímo v místě záměru a dojde k jeho částečnému záboru 6430 ne v místě záměru se toto stanoviště nevyskytuje 6510 ne v místě záměru se toto stanoviště nevyskytuje 6520 ano toto stanoviště se vyskytuje přímo v místě záměru a dojde k jeho částečnému záboru 7110* ne v místě záměru se toto stanoviště nevyskytuje 7140 ne v místě záměru se toto stanoviště nevyskytuje 8110 ne v místě záměru se toto stanoviště nevyskytuje 8220 ne v místě záměru se toto stanoviště nevyskytuje 8310 ne v místě záměru se toto stanoviště nevyskytuje 9110 ne v místě záměru se toto stanoviště nevyskytuje 9130 ne v místě záměru se toto stanoviště nevyskytuje 9140 ne v místě záměru se toto stanoviště nevyskytuje 9180* ne v místě záměru se toto stanoviště nevyskytuje 91D0* ne v místě záměru se toto stanoviště nevyskytuje 91E0* ne v místě záměru se toto stanoviště nevyskytuje 9410 ne toto stanoviště se vyskytuje v lesním porostu západně od lokality výstavby mimo navržené stavby a mimo plochu dočasného staveniště, jeho ovlivnění je tak možné vyloučit hořeček český ne - nebude zasahováno do biotopu druhu (Gentianella bohemica *) svízel sudetský ne - nebude zasahováno do biotopu druhu (Galium sudeticum *) vranka obecná ne - nebude zasahováno do biotopu druhu (Cottus gobio) všivec krkonošský pravý ne - nebude zasahováno do biotopu druhu (Pedicularis sudetica *) zvonek český (Campanula bohemica *) ne druh se dle dostupných údajů a aktuálních terénních průzkumů v místě záměru ani v jeho okolí, které bude ovlivněno realizací a provozem záměru, nevyskytuje. Nebude tedy zasahováno do biotopu tohoto druhu. tel , , 26

27 Bližší popis potenciálně dotčených předmětů ochrany EVL Krkonoše: 6230* Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech): Tento typ prioritního stanoviště se v EVL Krkonoše nachází na ploše 873 ha. Tyto nízké, trsnaté smilkové trávníky se vyskytují v podhorských, horských až subalpínských polohách jako náhradní vegetace po různých typech acidofilních lesů, vzácněji klečových porostů. Primárně se tato vegetace nachází v obvodech sudetských karů. Hlavními příčinami ohrožení je lokální zalesňování, eutrofizace a upuštění od tradičního hospodaření. V prostoru navrženého záměru byl při terénním průzkumu zjištěn výskyt tohoto typu stanoviště ve vymezených vegetačních segmentech č. 1 a 4. Lze tedy konstatovat, že dochází k prostorovému překryvu daného stanoviště a aktivit souvisejících s realizací navrženého záměru. Z tohoto důvodu je uvedené přírodní stanoviště dále předmětem hodnocení. Bližší charakteristika porostů smilkových luk v jednotlivých částech (segmentech) zájmové lokality je uvedena v kap Horské sečené louky: Tento typ přírodního stanoviště se v EVL Krkonoše vyskytuje na ploše 1822 ha. Jedná se o vlhké a mezofilní louky, které bývají extenzivně hnojeny a jedenkrát či dvakrát ročně sečeny. Porost bývá středně vysoký, dominují v něm trávy kostřava červená, lipnice širolistá a trojštět žlutavý, z bylin pak především kakost lesní a koprník štětinolistý. Hlavní příčinou ohrožení je přehnojování, a upouštění od tradičních způsobů obhospodařování pozemků. V prostoru navrženého záměru byl při terénním průzkumu zjištěn výskyt tohoto typu stanoviště v dílčím vegetačním segmentu č. 7 v mozaice s biotopem T1.3 (nejde o předmět ochrany EVL Krkonoše). Lze tedy konstatovat, že dochází k prostorovému překryvu daného stanoviště a aktivit souvisejících s realizací navrženého záměru. Z tohoto důvodu je uvedené přírodní stanoviště dále předmětem hodnocení. Bližší charakteristika porostů horských sečených luk v jednotlivých částech (segmentech) zájmové lokality je uvedena v kap Charakteristika ptačí oblasti Krkonoše a jejích předmětů ochrany Základní popis PO Krkonoše: Ptačí oblast Krkonoše (kód: CZ ) byla vyhlášena nařízením Vlády ČR č.600/2004 Sb. na ploše ha. Území se nachází ve východních Čechách, v hraniční oblasti s Německem a rozkládá se mezi obcemi Žacléř, Janské Lázně, Vrchlabí, Jablonec nad Jizerou a Harrachov. Zaujímá celou plochu NP Krkonoše a část ochranného pásma. Území je rozsáhlé, na délku měří 41 km a v nejširším místě 18 km. Předmětem ochrany ptačí oblasti Krkonoše jsou populace těchto druhů ptáků: čáp černý (Ciconia nigra), tetřívek obecný (Tetrao tetrix), chřástal polní (Crex crex), datel černý (Dryocopus martius), slavík modráček tundrový (Luscinia svecica svecica), sýc rousný (Aegolius funereus), lejsek malý (Ficedula parva) a jejich biotop ( 1 Nařízení Vlády ČR). Cílem ochrany ptačí oblasti je zachování a obnova ekosystémů významných pro druhy ptáků, pro které je oblast vyhlášena, v jejich přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachování populací těchto druhů ve stavu příznivém z hlediska ochrany ( 1 Nařízení Vlády ČR). tel , , 27

28 Jen s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody, lze v ptačí oblasti, mimo současně zastavěné a zastavitelné území obcí ( 3 Nařízení Vlády ČR): a) provádět veškeré mýtní a předmýtní těžby a mechanizované práce v pěstební činnosti v lesních porostech v době od 15. března do 15. července ve vzdálenosti menší než 500 metrů od známých obsazených hnízd čápa černého, b) v době od 1. března do 31. července provádět mýtní a předmýtní těžby v lesních porostech starších 80 let se zastoupením buku 50 % a více, v lesních porostech starších 80 let s méně než 50% zastoupením smrku a všech lesních porostech nad 120 let, c) nově umisťovat myslivecká zařízení ve vzdálenosti menší než 200 m od známých hnízd čápa černého, d) provádět mýtní a předmýtní těžby, které nebyly umístěny ve schváleném lesním hospodářském plánu nebo v převzaté lesní hospodářské osnově. Druhy ptáků z přílohy I Směrnice o ptácích, pro které byla ptačí oblast vyhlášena, jsou jak lesní, tak luční druhy. Z lesních druhů jsou nejvýznamnější čáp černý (Ciconia nigra) hnízdících párů a tetřívek obecný (Tetrao tetrix) stálá populace párů. Dále pak datel černý (Dryocopus martius) stálá populace párů, lejsek malý (Ficedula parva) hnízdících párů a sýc rousný (Aegolius funereus) stálá populace 90 párů. Z nelesních druhů jsou předměty ochrany chřástal polní (Crex crex) samců a slavík modráček tundrový (Luscinia svecica svecica), který se zde vyskytuje v počtu hnízdících párů (zdroj: AOPK ČR). Hlavními ohroženími PO Krkonoše je intenzivní využívání krajiny, intenzivní cestovní ruch, jež jsou spojeny s rušením na hnízdištích (především u druhů volných ploch) a záborem či změnou charakteru biotopů předmětů ochrany. Obr. 9: Mapa ptačí oblasti Krkonoše (zdroj: MŽP ČR). tel , , 28

29 V následující tabulce je uvedený přehled všech předmětů ochrany PO a na základě aktuálního terénního průzkumu a znalosti bionomie jednotlivých druhů je stanoveno riziko potenciálního dotčení jednotlivých předmětů ochrany hodnoceným záměrem. Tab. 2: Riziko dotčení jednotlivých předmětů ochrany PO Krkonoše. předmět ochrany možné dotčení hodnocenou koncepcí čáp černý ne - nebude zasahováno do biotopu druhu (Ciconia nigra) datel černý ne - nebude zasahováno do biotopu druhu (Dryocopus martius) lejsek malý ne - nebude zasahováno do biotopu druhu (Ficedula parva) sýc rousný ne - nebude zasahováno do biotopu druhu (Aegolius funereus) slavík modráček tundrový ne - nebude zasahováno do biotopu druhu (Luscinia svecica svecica) Chřástal polní ano tento druh se vyskytuje na lučních porostech v okolí (Crex crex) hodnoceného záměru Tetřívek obecný ano nebude sice zasahováno přímo do biotopu tohoto (Tetrao tetrix) druhu, ale jeho výskyt byl v minulosti zaznamenán v širším okolí záměru Základní popis jednotlivých potenciálně dotčených předmětů ochrany PO Krkonoše, jejich schopnosti snášet antropogenní zátěž, výskyt v zájmovém území a možné ovlivnění realizací záměru: Chřástal polní (Crex crex): Hnízdí na vlhčích loukách, pastvinách a ladech, výjimečně i v polích od nížin až do vyšších poloh. Chřástal polní je v Evropě rozšířen roztroušeně na celém kontinentu, přičemž vynechává nejjižnější a nejsevernější oblasti. V posledních desetiletích vymizel z velkých oblastí západní a střední Evropy a jeho osídlení zde je již jen velmi ostrůvkovité. Středisko výskytu nyní představuje východní Evropa, i tady však dochází k poklesu početnosti. Na území ptačí oblasti Krkonoše je udávána početnost cca samců. Hlavním důvodem úbytku je ztráta vhodného biotopu v důsledku intenzivních způsobů obdělávání luk a pastvin. Rychlost a míra ústupu vedla k tomu, že tento druh je řazen mezi nejohroženější ptáky Evropě. Přímo v prostoru navržené výstavby nebyl výskyt druhu zjištěn ani není pravděpodobný, v okolí řešeného území je však výskyt chřástala polního v minulosti udáván. V okolí řešené lokality se chřástal polní vyskytuje především v oblasti luk a prameniště Černé vody (Horní Malá Úpa), kde hnízdí pravidelně v počtu 1 3 ozývajících se samců, a 1 2 ex. jsou udávány v jižní části zájmového území v Dolní Malé Úpě. Výskyt chřástala polního byl v minulosti udáván také ze širšího okolí navrženého stavebního objektu, konkrétně jde o nálezy č na Obr. 10 z let 2002 až Přímo na pozemku navržené výstavby výskyt chřástala polního aktuálně nebyl zjištěn ani není pravděpodobný. Vzhledem k opakovanému výskytu chřástala polního v širším okolí řešeného záměru aktuálně i v předchozích letech lze konstatovat, že dochází k potenciálnímu prostorovému překryvu výskytu daného druhu a aktivit souvisejících s navrženou výstavbou. Z výše uvedených důvodů je uvedený druh dále předmětem hodnocení. tel , , 29

30 Tetřívek obecný (Tetrao tetrix): Primárním prostředím tetřívka je tundra, v nižších zeměpisných šířkách obývá krajiny podobného charakteru. V Evropě jsou to alpínské louky až do 2500 m n.m., vřesoviště, otevřené prostory ve vyšších polohách např. rašeliniště, vlhké louky nebo imisní holiny. I když vynechává souvisle zapojené lesní porosty, přítomnost vzrostlých stromů na stanovišti je patrně nezbytná. Tetřívek létá těžce, cítí-li se ohrožen, uniká spíš po zemi. Stromy tedy slouží jako pozorovatelny, případně místa k nocování. Stavy tetřívka dosáhly v Evropě maxima někdy na přelomu století a od té doby, snad s výjimkou polárních oblastí Švédska, všude různě rychle klesají. Mezi příčiny tohoto stavu patří rozsáhlé změny ve vodním režimu krajiny, nevhodné lesní hospodaření, vysoké stavy predátorů a jiné. Pokles početnosti tetřívka je uváděn i v okolních pohořích např. v Jizerských horách je udáván pokles početnosti tetřívka v letech o 50 % (Pudil, nepubl. data 2011 in Flousek, spisová agenda), případně v Krušných horách (Bejček, nepubl. data 2010 in Flousek, spisová agenda). Z údajů dodaných pracovníky Správy KRNAP vyplývá, že v letech došlo v Krkonoších k poklesu početnosti tetřívka téměř o čtvrtinu na celkem 105 tokajících samců (2001: 135 samců, 2011: 116 samců = 86 %, 2014: 105 samců = 78 %). Tento pokles početnosti byl zjištěn zejména v severovýchodním cípu Krkonoš v okolí Malé Úpy (oblast Lesního, Pomezního a Dlouhého hřebene). Došlo zde k úbytku dvou třetin tetřívků za pouhé tři roky (2011: 14 samců, 2014: 5 samců). Na zjištěném poklesu v této oblasti se dle pracovníků Správy KRNAP s velkou pravděpodobností nepříznivě podílí velká vzdálenost od subpopulace jihozápadně od Pece pod Sněžkou a Velké Úpy (oba faktory zhoršují nebo už i zabraňují komunikaci mezi oběma částmi populace), dále vliv lyžařských areálů a všeobecně zimních aktivit v oblasti Lesního a Pomezního hřebene (opakované vyrušování zimnících ptáků) i místní úbytek vhodných stanovišť zarůstáním imisních holin. Obecným problémem populace tetřívků v Krkonoších je úbytek společných tokanišť a snižování genetické diverzity ve zdejší populaci. Dále Správa NP upozorňuje, že díky přítomnosti vhodných bezlesých stanovišť nad horní hranicí lesa zůstávají Krkonoše patrně jedinou oblastí v ČR, kde má populace tetřívka relativně příznivé podmínky pro dlouhodobě stabilní existenci. Přímo v prostoru navržené výstavby ani v bezprostředním okolí nebyl výskyt druhu zjištěn ani není pravděpodobný. V blízkém okolí záměru se nachází zástavba obce bez přítomnosti vhodných lesních a nelesních biotopů. V širším okolí navrženého záměru výstavby domů byl v minulosti tetřívek obecný zaznamenán zejména v oblasti státní hranice ČR-Polsko (hraničního hřebene) východně od lokality hodnoceného záměru. Nejbližší nálezy tetřívka z roku 1998 a 2000 se nachází ve vzdálenosti větší než 400 m od lokality zamýšlené zástavby. V této souvislosti je nezbytné dodat, že oblast Lesního, Pomezního a Dlouhého hřebene je v aktuálním Plánu péče o KRNAP a jeho ochranné pásmo ( ) vymezena jako jedno z jádrových území tohoto druhu (pod č. TT8). Jedinci z oblasti Dlouhého a Pomezního hřebene pravděpodobně komunikují s jedinci z Lesního hřebene (Flousek, ústní sdělení). Dle údajů Správy KRNAP bylo na české a polské straně Krkonoš při jarním sčítání v r zjištěno 14 tokajících samců (většinou v hřebenových partiích, jednotliví ptáci ale i na průsecích a cestách v nižších polohách), což je zhruba 10 % populace na české straně hor, v roce 2014 již jen 5 tokajících samců. Navržený stavební objekt ani trasy technické infrastruktury do vymezené jádrové oblasti pro tetřívka obecného žádný nezasahuje. Tetřívek obecný byl v minulosti zjištěn nejblíže ve vzdálenosti cca 400 m od navrženého objektu. Z důvodu dřívějšího potvrzení výskytu tetřívka v širším okolí hodnoceného záměru je uvedený druh dále předmětem hodnocení. tel , , 30

31 Obr. 10: Lokalizace udávaných a aktuálně zjištěných výskytů chřástala polního v okolí zájmové lokality zahrnující okolí cca 300 m v letech (podkladová data: Správa KRNAP, vlastní pozorování). Tab. 3: Bližší identifikace udávaných a aktuálně zjištěných výskytů chřástala polního v okolí zájmové lokality z předchozího obrázku. ID Datum Druh Autor nálezu nálezu nálezu Zdroj 1 Crex crex Fišera 2003 Správa KRNAP 2 Crex crex Švecová 2010 Správa KRNAP 3 Crex crex Harčarik 2014 Správa KRNAP 4 Crex crex Kočvara 2015 vlastní pozorování 5 Crex crex Fišera 2003 Správa KRNAP 6 Crex crex Kočvara 2016 vlastní pozorování 7 Crex crex Fišera 2015 Správa KRNAP 8 Crex crex Kočvara 2015 vlastní pozorování 9 Crex crex Fišera 2015 Správa KRNAP 10 Crex crex Banaš, Kočvara 2017 vlastní pozorování 11 Crex crex Novák 2002 Správa KRNAP 12 Crex crex Švecová 2010 Správa KRNAP 13 Crex crex Harčarik 2014 Správa KRNAP 14 Crex crex Kočvara 2015 vlastní pozorování 15 Crex crex Správa KRNAP 16 Crex crex Pudil 2013 Správa KRNAP 17 Crex crex Banaš, Kočvara 2017 vlastní pozorování 18 Tetrao tetrix Správa KRNAP tel , , 31

32 4. Hodnocení záměru 4.1 Hodnocení úplnosti podkladů pro posouzení Podklady dodané zadavatelem, jež lokalizují a blíže popisují záměr výstavby, provedený aktuální terénní průzkum, konzultace s pracovníky státní ochrany přírody (Správy KRNAP), včetně poskytnutí druhových nálezových dat, data nálezové databáze NDOP a mapování biotopů soustavy Natura 2000, poskytnuté AOPK i zpracování ostatních digitálních a tištěných podkladů, byly dostatečné pro zpracování tohoto naturového hodnocení v dané fázi řízení. 4.2 Hodnocení vlivů záměru na dotčené předměty ochrany Metodika hodnocení významnosti vlivů Pozornost předloženého naturového hodnocení byla zaměřena na vyhodnocení možných vlivů navrženého záměru výstavby domu na pozemku p.č. 88/1 v k.ú. Horní Malá Úpa a související infrastruktury na předměty ochrany evropsky významné lokality a ptačí oblasti Krkonoše. Konkrétně byla pozornost předloženého naturového hodnocení zaměřena na posouzení vlivů navržené výstavby rodinného domu, zpevněných ploch a další doprovodné infrastruktury na vybrané předměty ochrany EVL a PO Krkonoše, u nichž bylo stanoveno potenciální riziko jejich negativního ovlivnění, a na ekologickou integritu lokalit. Eventuální vliv záměru na ostatní lokality soustavy Natura 2000, resp. jejich předměty ochrany lze vzhledem k jejich značné vzdálenosti a priori vyloučit. Za referenční cíl pro vyhodnocení vlivu posuzovaného záměru na EVL a PO Krkonoše, resp. na jejich předměty ochrany bylo v souladu s metodickými doporučeními Evropské komise (viz Kolektiv 2001, Kolektiv 2001a, MŽP 2007) a platnou legislativou zvoleno: zachování příznivého stavu z hlediska ochrany pro předměty ochrany EVL a PO. Jako konkrétní metoda pro vyhodnocení vlivů záměru bylo zvoleno slovní vyhodnocení všech relevantních vlivů záměru s výslednou sumarizací pro jednotlivé vlivy pomocí níže uvedené stupnice (viz Tab. 4). tel , , 32

33 Tab. 4: Stupnice pro hodnocení významnosti jednotlivých vlivů záměru na předměty ochrany a celistvost lokalit Natura 2000 (zdroj: MŽP 2007). Hodnota Termín Popis -2 Významný negativní vliv -1 Mírně negativní vliv Negativní vliv dle odst. 9 45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném Vylučuje realizaci záměru (resp. záměr je možné realizovat pouze v případech určených dle odst. 9 a 10 45i zákona) Významný rušivý až likvidační vliv na stanoviště či populaci druhu nebo její podstatnou část; významné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Vyplývá ze zadání záměru, nelze jej eliminovat. Omezený/mírný/nevýznamný negativní vliv Nevylučuje realizaci záměru. Mírný rušivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, okrajový zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Je možné jej vyloučit navrženými zmírňujícími opatřeními. 0 Bez vlivu Záměr nemá žádný vliv. +1 Mírně pozitivní vliv +2 Významný pozitivní vliv Mírný příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné zlepšení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, mírný příznivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Významný příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; významné zlepšení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný příznivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Konkrétní indikátory, jež definují hladinu významného negativního vlivu dle odst. 9 45i ZOPK, resp. dle směrnice o stanovištích (92/43/EEC) lze stanovit na základě analogie s přístupem používaným při hodnocení míry významnosti vlivů v jiných evropských zemích (Percival 2001, Bernotat 2007). Za významný negativní vliv je typicky považována přímá a trvalá ztráta části stanoviště druhu či typu přírodního stanoviště, které jsou předmětem ochrany EVL nebo PO. Za hlavní kritérium (hladinu významnosti vlivu) lze konkrétně považovat likvidaci minimálně 1% rozlohy typu přírodního stanoviště či 1% velikosti populace druhů ptáků či evropsky významných druhů na území dané PO či EVL (Bernotat 2007, Percival 2001). V předloženém hodnocení jsou za indikátory významně negativního vlivu na předměty ochrany a celistvost EVL a PO Krkonoše považovány také eventuální významné změny určujících ekologických podmínek, jež zajišťují příznivý stav předmětů ochrany (vhodná struktura biotopu, dostatečná kvalita přírodního prostředí, únosná míra rušení apod.). V případě EVL Krkonoše jsou pro posouzení míry významnosti vlivu koncepcí a záměrů na luční typy přírodních stanovišť k dispozici specifická pravidla v rámci metodické příručky k naturovému hodnocení (viz MŽP 2011). Pro postup naturového hodnocení je zásadní skutečnost, že dle uvedené metodické příručky je vliv záměru hodnocen jako významně negativní, pokud způsobí takový zábor lučního stanoviště, který v součtu se všemi předchozími zábory v dotčeném katastru obce překročí určitou limitní hodnotu (viz Tab. 5). Limity jsou vyjádřeny jako relativní čísla neboli procentuální podíly z celkové rozlohy tří lučních biotopů, resp. typů přírodních stanovišť (6230, 6510, 6520) v jednotlivých katastrech krkonošských obcí. Jsou stanoveny odděleně pro úbytky každého ze tří nejrozšířenějších lučních stanovišť o kvalitě porostu I a II. Kvalita I je kombinace zachovalosti a reprezentativnosti A/A, A/B, B/A, B/B a A/C z mapování biotopů soustavy tel , , 33

34 Natura 2000 (dle nové metodiky mapování biotopů odpovídá kvalitě I. kombinace degradace v rozmezí hodnot 1 a 2 a struktury a funkce v rozmezí hodnot příznivý až mírně příznivý). Kvalita II jsou všechny ostatní kombinace. Limity jsou uvedeny samostatně pro zábor lučních stanovišť s kvalitou I a pak celkové limity záboru lučních stanovišť o kvalitě I i II. Limit pro stanoviště s kvalitou I je zde myšlen jako potenciální hranice, které nemusí být reálně dosaženo v případě, že bude dříve dosaženo celkového limitu záboru. Tab. 5: Doporučené limitní hodnoty záboru tří typů lučních stanovišť v EVL Krkonoše (zdroj: MŽP 2011, vysvětlení viz výše) Stanoviště 6230* Kvalita I I + II I I + II I I + II limit (%) Pracovníci Správy KRNAP evidují a sumarizují úbytky každého ze tří lučních typů přírodních stanovišť o dvou rozdílných kvalitách v katastrálním území každé obce odděleně již od roku 2004, tj. od doby začlenění Krkonoš do soustavy Natura Zábor rodinným domem a jeho zázemím byl stanoven paušálně na 0,15 ha (zejména v případě územních plánů), aktuálně se však v naturových hodnoceních pracuje spíše se skutečným rozsahem záboru plochy. Dokud nebudou limity naplněny, je možné, aby v rámci stanoviska dle 45i,h ZOPK byl vyloučen významný vliv na uvedené tři typy přírodních stanovišť. Překročí-li zábory stanovené limity, nevyloučí OOP při hodnocení záměru nebo územního plánu, kterým se limit přesahuje, podle 45i významný vliv na evropsky významnou lokalitu Krkonoše. Autorizovaná osoba, která bude záměr nebo ÚP dále posuzovat, by měla konstatovat významně negativní vliv. Pokud tak neučiní, měla by vyjmenovat pádné argumenty podporující její rozhodnutí. Vliv jakéhokoliv záměru situovaného do jednoho ze dvou endemitních typů luk (druhově bohaté subalpínské smilkové trávníky a knotovkové horské louky dva nejohroženější podtypy posuzovaných lučních stanovišť v Krkonoších) by měl být dle metodické příručky autorizovanými osobami vyhodnocen jako významně negativní (viz MŽP 2011). Tab. 6: Celková udávaná plocha (ha) lučních typů přírodních stanovišť: 6230, 6510 a 6520 v prostoru obce Malá Úpa (zdroj: Správa KRNAP). STANOVIŠTĚ / KVALITA KVALITA I KVALITA I+II OBEC Malá Úpa Limit pro plošný zábor stanoviště z celkové 1 % 2 % 3 % 6 % 3 % 6 % rozlohy KVALITA I KVALITA I+II KVALITA I KVALITA I+II tel , , 34

35 Tab. 7: Rozloha jednotlivých přírodních stanovišť soustavy Natura 2000 v evropsky významné lokalitě Krkonoše k , kterou je možno zabrat před dosažením limitu (ha) (zdroj: Správa KRNAP). Pozn: údaje jsou aktuální i k datu zpracování naturového hodnocení, jak bylo ověřeno dotazem u pracovníka Správy KRNAP-Mgr. S.Březiny, Ph.D. STANOVIŠTĚ / KVALITA KVALITA I KVALITA I+II OBEC Malá Úpa 0,17 ha 1,07 ha 0,05 ha 1,44 ha 0,18 ha 3,71 ha KVALITA I KVALITA I+II KVALITA I KVALITA I+II Celkový očekávaný rozsah záboru jednotlivých přírodních biotopů řešeným záměrem byl zjištěn výpočtem v prostředí GIS na základě dodané projektové dokumentace (výkresů) a terénního průzkumu a je sumarizován v následujících tabulkách. Výpočet byl prováděn pečlivě i vzhledem ke stanovisku Správy KRNAP dle 45i ZOPK, ze kterého je zřejmé, že míra záboru přírodního stanoviště 6230 kvality I. se na území obce Malá Úpa blíží limitním hodnotám. Tab. 8: Očekávaný trvalý zábor biotopů v důsledku realizace posuzovaného záměru jednotlivých staveb. typ přírodního stanoviště zábor trvalý (pro dům a jeho bezprostřední okolí) celkem plocha záboru (kvalita I+II) plocha záboru v kvalitě I. dle metodiky KRNAP 6230* m m m m 2 15 m 2 0 m 2 Tab. 9: Očekávaný dočasný zábor biotopů v důsledku realizace posuzovaného záměru jednotlivých staveb. typ přírodního stanoviště zábor trvalý (pro trasy technické infrastruktury) celkem plocha záboru (kvalita I+II) plocha záboru v kvalitě I. dle metodiky KRNAP 6230* 165 m m m m 2 6 m 2 0 m 2 Pro účely předloženého naturového hodnocení bylo provedeno zmapování aktuálního stavu biotopů na plochách navržené výstavby v letech 2016 a 2017, včetně stanovení aktuální kvality lučních porostů. V tomto případě byla pozornost zaměřena především na dva typy přírodního stanoviště: 6230, Jak vyplývá z provedené identifikace potenciálně dotčených lokalit, resp. předmětů ochrany (viz kap. 3.1, 3.2) pozornost hodnocení dle 45i ZOPK byla detailně zaměřena na posouzení možného ovlivnění dvou předmětů ochrany EVL Krkonoše a dvou tel , , 35

36 předmětů ochrany PO Krkonoše. U těchto předmětů ochrany bylo předchozím screeningem vysloveno potenciální riziko jejich negativního ovlivnění, konkrétně: EVL Krkonoše: 6230* Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 6520 Horské sečené louky Ptačí oblast Krkonoše: chřástal polní (Crex crex) tetřívek obecný (Tetrao tetrix) Popis a vyhodnocení přímých a nepřímých vlivů výstavby a provozu navrženého záměru na předměty ochrany EVL Krkonoše Popis a vyhodnocení přímých a nepřímých vlivů výstavby a provozu navrženého záměru na typ přírodního stanoviště * Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech): Při výstavbě navrženého objektu a související infrastruktury dojde k přímým i nepřímým vlivům - odstranění či narušení stávajícího vegetačního krytu a půdního profilu v místě samotné výstavby (zábor části plochy biotopu) a v bezprostřední blízkosti staveb (pohyb mechanizace, přesuny zeminy a stavebních hmot, mezideponie apod.). Konkrétně se jedná zejména o prostor samotného objektu, okolních zpevněných ploch a bezprostřední okolí staveb. Pro účely tohoto hodnocení je stanovena očekávaná disturbovaná plocha v okolí domu v rozsahu dočasného staveniště vymezeného v dokumentaci pro územní rozhodnutí (Atelier Helbich 2017). Dle projektové dokumentace by v prostoru vymezeného staveniště měly probíhat veškeré stavební aktivity, včetně pojezdů techniky, mezideponií stavebního materiálu a zeminy apod. Není proto důvodné očekávat trvalé či dočasné zábory nebo jiná poškození vegetace (biotopu přírodního stanoviště) mimo vymezené staveniště. Výskyt typu prioritního přírodního stanoviště 6230 byl aktuálním průzkumem zjištěn v dílčích vegetačních segmentech č. 1 a 4 (viz Obr. 6). Dle zjištěné kvality porostu se převážně jedná o kvalitní smilkové trávníky - kvality I. dle metodiky hodnocení kvality lučních biotopů Správy KRNAP. Severozápadní část segmentu (vymezena oranžovou přerušovanou linií na obrázku 6) má degradovanější charakter (kvalita II dle metodiky hodnocení kvality lučních biotopů Správy KRNAP). Konkrétně lze na základě terénního průzkumu a provedené GIS analýzy (viz Tab. 8) konstatovat, že v důsledku realizace dojde k trvalému záboru či výrazné disturbanci m 2 (0,1488 ha) porostů smilkových trávníků v kvalitě I., což je cca je 0,58 % z celkové rozlohy tohoto typu přírodního stanoviště v kvalitě I. v prostoru obce Malá Úpa (z celkových 25,5 ha). V současnosti činí zábor stanoviště 6230 v kvalitě I. v prostoru Malé Úpy přibližně 0,33 % jeho rozlohy a před dosažením limitu pro stanovení významně negativního vlivu je možno zabrat ještě 0,17 ha. Nově očekávaný zábor stanoviště v kvalitě I. ve výši 0,1488 ha (cca 0,58 %) jeho rozlohy na katastru obce je pod doporučeným limitem pro stanovení významně negativního vlivu, který v tomto případě činí 0,255 ha, resp. 1 % (viz Tab. 5, 6 a 7). Celkově by si realizace záměru vyžádala trvalý zábor či výraznou disturbanci cca m 2 (0,1587 ha) porostů smilkových trávníků v kvalitě I.+II., což je cca 0,08 % z celkové rozlohy tohoto typu přírodního stanoviště v prostoru obce Malá Úpa (z tel , , 36

37 celkových 141 ha). V současnosti činí celkový zábor stanoviště 6230 v prostoru Malé Úpy přibližně 1,24 % jeho rozlohy a před dosažením limitu pro stanovení významně negativního vlivu je možno zabrat ještě 1,07 ha. Nově očekávaný celkový zábor stanoviště ve výši 0,1587 ha (cca 0,08 %) jeho rozlohy na katastru obce je pod doporučeným limitem pro stanovení významně negativního vlivu, který v tomto případě činí 2,82 ha, resp. 2 % (viz Tab. 5, 6 a 7). Dále dojde k dočasnému záboru cca 165 m 2 smilkových trávníků v kvalitě I. při realizaci potřebných přípojek technické infrastruktury (vodovodní a kanalizační přípojka a přípojka NN). V dokumentaci pro stavební řízení je uvedeno, že v osluněných pasážích souvisejících s terasou budou doplněny drobné prvky zahradní architektury (posezení, gril, dětské herní prvky) v duchu konečných potřeb a představ uživatele novostavby (rodina stavebníka). Dle konzultace se zpracovatelem projektové dokumentace Ing. Helbichem se počítá s umístěním v rámci navržené terasy. Vzhledem k poměrně obecné formulaci v projektové dokumentaci nelze umístění těchto prvků zahrnout do bilance záboru přírodních stanovišť. Navíc není zřejmé, zda by se mělo jednat o prvky, které by vůbec generovaly zábor plochy přírodního stanoviště. Je proto nutné tyto prvky umístit v rámci vyznačeného dočasného staveniště v bezprostředním okolí hodnocené novostavby rodinného domu a vyloučit další zábor či disturbanci plochy luk mimo plochu dočasného staveniště (viz kap. 5). V průběhu stavebních prací a zejména po jejich skončení lze dále očekávat potenciální riziko obsazení disturbovaných ploch invazními či expanzními druhy rostlin. Určité nebezpečí tkví také v riziku případné nevhodně provedené biologické rekultivace např. využití nevhodných lučních směsí a kultivarů rostlin pro sanaci narušených míst. Tato potenciální rizika však nejsou zásadní, je vhodné a reálné je minimalizovat přijetím konkrétních zmírňujících opatření (viz kap. 5). Při budoucím provozu hodnoceného záměru není důvod očekávat významně negativní vlivy na stanoviště 6230 nad rámec vlivů při výstavbě, jež budou bezesporu výrazně většího rozsahu. Na základě výše provedeného rozboru lze celkově konstatovat, že hodnocený záměr bude mít mírně negativní vliv (-1 dle stupnice hodnocení) na prioritní přírodní stanoviště Popis a vyhodnocení přímých a nepřímých vlivů výstavby a provozu navrženého záměru na typ přírodního stanoviště Horské sečené louky: Při výstavbě navrženého objektu a související infrastruktury dojde k přímým i nepřímým vlivům - odstranění či narušení stávajícího vegetačního krytu a půdního profilu v místě samotné výstavby (zábor části plochy biotopu) a v bezprostřední blízkosti staveb (pohyb mechanizace, přesuny zeminy a stavebních hmot, mezideponie apod.). Konkrétně se jedná zejména o prostor samotného objektu, okolních zpevněných ploch a bezprostřední okolí staveb. Pro účely tohoto hodnocení je stanovena očekávaná disturbovaná plocha v okolí domu v rozsahu dočasného staveniště vymezeného v dokumentaci po územní rozhodnutí (Atelier Helbich 2017). Dle projektové dokumentace by v prostoru vymezeného staveniště měly probíhat veškeré stavební aktivity, včetně pojezdů techniky, mezideponií stavebního materiálu a zeminy apod. Není proto důvodné očekávat trvalé či dočasné zábory nebo jiná poškození vegetace (biotopu přírodního stanoviště) mimo vymezené staveniště. Výskyt typu přírodního stanoviště 6520 byl aktuálním průzkumem zjištěn v dílčím vegetačním segmentu č. 7 (viz Obr. 6). Podle průzkumem zjištěné kvality porostu se jedná o méně kvalitní horské sečené louky - kvality II. dle metodiky hodnocení (viz MŽP 2011). tel , , 37

38 Konkrétně lze na základě výstupů GIS analýzy (viz Tab. 8) očekávat, že v důsledku realizace záměru by došlo k záboru či výraznější disturbanci cca 15 m 2 (0,015 ha) porostů horských sečených trávníků kategorie kvality I. + II., což činí cca 0,02 % rozlohy tohoto typu přírodního stanoviště kategorie kvalita I. a II. v prostoru obce Malá Úpa (z celkových 82,1 ha). V současnosti činí zábor stanoviště 6520 v kvalitě I. a II. v prostoru Malé Úpy přibližně 1,49 % jeho rozlohy a před dosažením limitu pro stanovení významně negativního vlivu je možno zabrat ještě 3,71 ha. Nově očekávaný zábor stanoviště ve výši 0,0015 ha (cca 0,02 %) jeho rozlohy na katastru obce je pod doporučeným limitem pro stanovení významně negativního vlivu, který v tomto případě činí 4,93ha, resp. 6 % (viz Tab. 5, 6 a 7). Dále dojde k dočasnému záboru cca 6 m 2 horských sečených luk v kvalitě II. při realizaci potřebných přípojek technické infrastruktury. V průběhu stavebních prací a zejména po jejich skončení lze dále očekávat potenciální riziko obsazení disturbovaných ploch invazními či expanzními druhy rostlin. Určité nebezpečí tkví také v riziku případné nevhodně provedené biologické rekultivace např. využití nevhodných lučních směsí a kultivarů rostlin pro sanaci narušených míst. Tato potenciální rizika však nejsou zásadní, je vhodné a reálné je minimalizovat přijetím konkrétních zmírňujících opatření (viz kap. 5). Při budoucím provozu hodnoceného záměru není důvod očekávat významně negativní vlivy na stanoviště 6520 nad rámec vlivů při výstavbě, jež budou bezesporu výrazně většího rozsahu. Na základě výše provedeného rozboru lze celkově konstatovat, že hodnocený záměr bude mít mírně negativní vliv (-1 dle stupnice hodnocení) na přírodní stanoviště Popis a vyhodnocení přímých a nepřímých vlivů výstavby a provozu navrženého záměru na předměty ochrany PO Krkonoše Popis a vyhodnocení přímých a nepřímých vlivů výstavby a provozu navrženého záměru na chřástala polního: Jak bylo detailně popsáno v kap. 3, z provedeného aktuálního terénního průzkumu v letech 2016 a 2017 i analýzy starších dat o výskytu chřástala polního v širším zájmovém území (viz kap , Obr. 10 a Tab. 3) vyplývá, že přímo v území dotčeném navrženou výstavbou ani v bezprostředním okolí nebyl výskyt chřástala polního zjištěn ani není pravděpodobný. V širším okolí řešeného území se chřástal polní vyskytuje především v oblasti luk a prameniště Černé vody (Horní Malá Úpa), kde hnízdí pravidelně v počtu 1 3 ozývajících se samců, a 1 2 ex. jsou udávány v jižní části zájmového území v Dolní Malé Úpě. Výskyt chřástala polního byl v minulosti udáván z okolí navržené stavby rodinného domu nejblíže ve vzdálenosti cca 95 m, konkrétně jde o nálezy č. 6 a 7 z let 2015 a 2016 (viz Obr. 10). Při výstavbě v zájmové lokalitě dojde v prostoru jednotlivých staveb k odstranění části stávajícího vegetačního krytu, půdního profilu v místě staveb a fyzickému záboru části plochy stávajících lučních biotopů. Dále lze potenciálně očekávat, že při stavebních pracích dojde k akustickému i vizuálnímu rušení okolního prostředí v důsledku pohybu stavební mechanizace a provádění samotných stavebních prací v době hnízdění chřástala (květen-červenec). V širším zájmovém území se nachází luční porosty, kde chřástal nachází vhodné podmínky pro svůj vývoj (větší rozloha luk, vyšší a hustější luční porosty, místy menší intenzita sečení a pastvy v hnízdním období). Lokality s aktuálním výskytem chřástala polního v Horní Malé Úpě (horní část údolí Černé vody) se nachází v dostatečné vzdálenosti od lokality navržené výstavby. tel , , 38

39 Dále je třeba dodat, že chřástal polní patří mezi druhy relativně málo citlivé vůči rušení v okolí jeho hnízdišť. Například při opakovaných průzkumech jesenických luk v prostoru Vrbna pod Pradědem, Dolní Moravice nebo Rejvízu byl výskyt chřástala polního opakovaně zjištěn v bezprostřední blízkosti (řádově nižší desítky metrů) od stávajících objektů a jak se zřetelně ukázalo kvalita lučních porostů (výška a struktura porostů, doba jejich sečení či pastva) byla rozhodujícím činitelem pro výskyt chřástala (viz Banaš 2007, 2013, 2014, 2015, 2016). Také v případě Malé Úpy se chřástal polní recentně vyskytuje v blízkosti jiných objektů. Zásadním argumentem pro posouzení míry vlivu na chřástala polního je to, že je navržený objekt situován do nízkých, rozvolněných smilkových trávníků, kde nebyl aktuálně ani recentně zjištěn jeho výskyt. Nejedná se tedy o zásah do aktuálního či recentního biotopu druhu. Správa KRNAP ve svém stanovisku uvádí, že součástí plánovaného objektu jsou tři bytové jednotky. Jejich provoz může dle Správy KRNAP znamenat podstatné navýšení rušivých vlivů v okolí záměru. V odborné literatuře prakticky nejsou k dispozici údaje o vlivech turismu zvýšené návštěvnosti na chřástala polního. Lze očekávat, že zvýšení návštěvnosti Malé Úpy v důsledku budoucího provozu tří bytových jednotek o počtu max. cca osob bude zcela zanedbatelné v kontextu stávající relativně vysoké návštěvnosti Malé Úpy. Jako zcela zanedbatelné až nulové lze vyhodnotit i možné ovlivnění chřástala polního pohybem těchto osob. Těžko lze předpokládat, že obyvatelé tří navržených bytů budou směřovat do relativně špatně dostupných vzrostlých lučních porostů mimo značené a zpevněné cesty v horní části údolí Černé vody, kde se nejblíže chřástal polní pravidelně vyskytuje. Dále Správa KRNAP upozorňuje na možné kumulativní působení výstavby a provozu plánovaného objektu na chřástala polního společně s ostatními objekty v okolí. V daném případě je třeba posuzovat možné dosahy výstavby a provozu plánovaného objektu ve vztahu ke chřástalovi. Zjištěný i dříve udávaný výskyt chřástala polního je ve vzdálenosti větší než 90 m, resp. 200 m. Chřástal polní se v okolí vyskytuje ve větší blízkosti jiných objektů a nezdá se, že by to jeho výskyt limitovalo. V blízkosti hodnocené lokality prochází stávající frekventovaná silnice II. třídy, relativně frekventované obslužné komunikace sloužící i jako letní a zimní turistické trasy, v bezprostředním okolí se pak nachází další rekreační objekty a ohrazené pastviny. Tyto stávající rušivé antropogenní zóny se zde tedy překrývají. Tento rušivý vliv v okolí bude přetrvávat bez ohledu na případnou realizaci navrženého objektu. Nelze proto očekávat významně negativní vliv provozu hodnoceného záměru na chřástala polního. Pokud vyhodnotíme míru vlivu na chřástala s přihlédnutím k metodické příručce MŽP (viz MŽP 2011), tak můžeme konstatovat následující závěry: - Četnost výskytu: chřástal se na ploše nevyskytuje (0) - Intenzita vlivu: mírně rušivý, např. hlukové rušení z větší vzdálenosti (+, mírně zvyšuje významnost vlivu). V daném případě větší vzdálenosti místa výstavby, oddělené porostem dřevin a stávající zástavbou od údolí Černé vody, lze spekulovat o nulovém až mírném zvýšení vlivu. V neposlední řadě je třeba dodat, že plocha řešené výstavby byla v minulosti odsouhlasena k realizaciv rámci předchozího naturového hodnocení ÚP obce Malá Úpa. V rámci hodnocení územních plánů jsou hodnoceny i kumulativní a synergické vlivy ostatní zástavby. Významný vliv nebyl shledán. Z výše uvedených důvodů lze celkově konstatovat nulové až mírně negativní ovlivnění (0 až - 1 dle stupnice hodnocení) chřástala polního realizací hodnoceného záměru. Pro zmírnění potenciálních negativních vlivů záměru na tento předmět ochrany tel , , 39

40 je vhodné a reálné realizovat konkrétní zmírňující opatření zejména provádění rušivých částí stavebních prací mimo hnízdní období chřástala (viz kap. 5). Popis a vyhodnocení přímých a nepřímých vlivů výstavby a provozu navrženého záměru na tetřívka obecného: Jak je rozebráno v kap , přímo v prostoru navržené výstavby ani v bezprostředním okolí nebyl výskyt druhu zjištěn ani není pravděpodobný. V blízkém okolí záměru se nachází zástavba obce bez přítomnosti vhodných lesních a nelesních biotopů. V širším okolí navrženého záměru byl v minulosti tetřívek obecný zaznamenán zejména v oblasti státní hranice ČR-Polsko (hraničního hřebene), severozápadně a východně od lokality navržené výstavby. Z let 1998 a 2000 jsou známy nálezy tetřívka ze vzdálenosti větší než 400 m. Bližší výskyt tohoto předmětu ochrany nebyl v následujících letech zaznamenán. I v případě tetřívka obecného platí obdobná východiska jako u chřástala polního. Při výstavbě navrženého záměru dojde k odstranění části stávajícího vegetačního krytu, půdního profilu v místě staveb a fyzickému záboru části plochy stávajícího lučního biotopu. Realizace navrženého domu si nevyžádá zásah do lesních porostů, které jsou potenciálně vhodným biotopem pro tento druh. Dále lze potenciálně očekávat, že při stavebních pracích dojde k akustickému či vizuálnímu rušení okolního prostředí v důsledku pohybu stavební mechanizace, provádění samotných stavebních prací a provozem navrženého objektu a souvisejícího pohybu návštěvníků a motorizované přepravy. Vzhledem k tomu, že je záměr situován v zastavěné a již dnes intenzivně využívané části obce Malá Úpa nelze tyto vlivy považovat za významné. Pro posouzení vlivu hodnoceného záměru na tetřívka obecného je třeba uvažovat také v souvislostech a kumulativních kritériích. Jak bylo uvedeno již výše, v Evropě je dlouhodobě udáván pokles početnosti tohoto druhu. Pokles početnosti tetřívka je uváděn i v okolních pohořích např. v Jizerských horách je udáván pokles početnosti tetřívka v letech o 50% (Pudil, nepubl. data 2011 in Flousek, spisová agenda), případně v Krušných horách (Bejček, nepubl. data 2010 in Flousek, spisová agenda). Z údajů dodaných pracovníky Správy KRNAP vyplývá, že v letech došlo v Krkonoších k poklesu početnosti tetřívka téměř o čtvrtinu na celkem 105 tokajících samců (2001: 135 samců, 2011: 116 samců = 86 %, 2014: 105 samců = 78 %). Tento pokles početnosti byl zjištěn zejména v severovýchodním cípu Krkonoš v okolí Malé Úpy (oblast Lesního, Pomezního a Dlouhého hřebene). Došlo zde k úbytku dvou třetin tetřívků za pouhé tři roky (2011: 14 samců, 2014: 5 samců). Na zjištěném poklesu v této oblasti se dle pracovníků Správy KRNAP s velkou pravděpodobností nepříznivě podílí velká vzdálenost od subpopulace jihozápadně od Pece pod Sněžkou a Velké Úpy (oba faktory zhoršují nebo už i zabraňují komunikaci mezi oběma částmi populace), dále vliv lyžařských areálů a všeobecně zimních aktivit v oblasti Lesního a Pomezního hřebene (opakované vyrušování zimnících ptáků) i místní úbytek vhodných stanovišť zarůstáním imisních holin. Obecným problémem populace tetřívků v Krkonoších je úbytek společných tokanišť a snižování genetické diverzity ve zdejší populaci. Dále Správa NP upozorňuje, že díky přítomnosti vhodných bezlesých stanovišť nad horní hranicí lesa zůstávají Krkonoše patrně jedinou oblastí v ČR, kde má populace tetřívka relativně příznivé podmínky pro dlouhodobě stabilní existenci. V této souvislosti je dále nezbytné připomenout, že oblast Lesního, Pomezního a Dlouhého hřebene je v aktuálním Plánu péče o KRNAP a jeho ochranné pásmo ( ) vymezena jako jedno z jádrových území tohoto druhu (pod č. TT8). Jedinci z oblasti Dlouhého a Pomezního hřebene pravděpodobně komunikují s jedinci z Lesního hřebene (Flousek, ústní sdělení). Dle údajů Správy KRNAP bylo na české a polské straně Krkonoš při jarním sčítání v r zjištěno 14 tokajících samců (většinou tel , , 40

41 v hřebenových partiích, jednotliví ptáci ale i na průsecích a cestách v nižších polohách), což je zhruba 10 % populace na české straně hor, v roce 2014 již jen 5 tokajících samců. Navržený stavební objekt nezasahuje do vymezené jádrové oblasti pro tetřívka obecného, jádrová oblast se nevyskytuje ani v blízkosti řešeného záměru. Přímo v místě plánované výstavby ani v jejím blízkém okolí se nevyskytují ani vhodné biotopy pro tetřívka obecného. Z důvodu aktuální i historické absenci výskytu tetřívka, resp. pro něho vhodných biotopů v okolí hodnoceného záměru proto není důvodné očekávat negativní ovlivnění tohoto předmětu ochrany (zejména rušením) při výstavbě domu a související infrastruktury. Budoucí navýšení návštěvnosti okolního území, a navazujícího akustického a vizuálního rušení, v důsledku případného provozu navržené stavby o třech bytových jednotkách (řádově jednotky, max. cca osob pobývajících v nově navrženém domě) lze konstatovat jako zanedbatelné ve vztahu k celkové sezónní i roční návštěvnosti Dolní a Horní Malé Úpy i okolí zájmových parcel. Navíc není důvodné očekávat, že by osoby přebývající v nově navrženém domě měly jakkoliv negativně ovlivnit existující klidové/jádrové oblasti výskytu tetřívka v širším okolí. V této souvislosti je nezbytné dodat, že v bezprostřední blízkosti hodnocené lokality prochází stávající frekventovaná silnice II. třídy, relativně frekventované obslužné komunikace sloužící i jako letní a zimní turistické trasy, v bezprostředním okolí se pak nachází další rekreační objekty a ohrazené pastviny. Tyto stávající rušivé antropogenní zóny se zde tedy překrývají. Tento rušivý vliv v okolí bude přetrvávat bez ohledu na případnou realizaci navrženého objektu. Nelze proto očekávat významně negativní vliv provozu hodnoceného záměru na tetřívka obecného. Z výše uvedených důvodů lze konstatovat nulové až mírně negativní ovlivnění (0 až -1 dle stupnice hodnocení) tetřívka obecného realizací hodnoceného záměru. 4.3 Hodnocení vlivů záměru na celistvost evropsky významné lokality Metodika hodnocení významnosti vlivů na celistvost lokalit Úvodem je vhodné konstatovat, že celistvostí (ekologickou integritou) u EVL a PO rozumíme udržení kvality lokality z hlediska naplňování jejích ekologických funkcí ve vztahu k předmětům ochrany. V dynamickém pojetí jde o schopnost ekosystémů nadále fungovat způsobem, který je příznivý pro předměty ochrany z hlediska zachování, popř. zlepšení jejich stávajícího stavu. Celistvost lokality je zachována, pokud má lokalita vysoký potenciál pro zabezpečení cílů ochrany, má zachovány ekologické funkce, samočisticí a obnovné schopnosti v rámci své dynamiky (MŽP 2007). V souladu s metodickým doporučením MŽP (viz MŽP 2007) se hodnocení vlivů záměru na celistvost EVL a PO Krkonoše zaměřilo na zjištění, zda záměr: způsobuje změny důležitých ekologických funkcí významně redukuje plochy výskytu předmětů ochrany EVL/PO Krkonoše redukuje diverzitu lokality vede ke fragmentaci lokality vede ke ztrátě nebo redukci klíčových charakteristik lokalit, na nichž závisí stav předmětů ochrany narušuje naplňování cílů ochrany lokality tel , , 41

42 4.3.2 Výsledky hodnocení významnosti vlivů na celistvost lokality Relevantní argumenty pro vyhodnocení vlivů záměru na celistvost lokality (ekologickou integritu) jsou obsaženy již v předchozím hodnocení vlivů záměru na předměty ochrany EVL a PO Krkonoše. Pro detailní popis ekologických souvislostí je tedy vhodné odkázat na zmíněné hodnocení (viz kap ). Vyhodnocení eventuálního vyvolání změn důležitých ekologických funkcí EVL a PO: Na základě podrobného vyhodnocení vlivů realizace hodnoceného záměru lze konstatovat, že nedojde k významné změně ekologických funkcí biotopů v zájmovém území a tím pádem k významnému negativnímu ovlivnění některých předmětů ochrany EVL a PO Krkonoše. Vyhodnocení eventuální významné redukce ploch výskytu předmětů ochrany EVL a PO: Lze konstatovat, že realizací předloženého záměru nedojde k významné redukci ploch přírodních stanovišť a biotopů evropsky významných druhů, jež jsou předmětem ochrany EVL a PO Krkonoše. Vyhodnocení eventuální významné redukce diverzity EVL a PO: Za významně negativní redukci diverzity EVL a PO lze považovat případnou eliminaci výskytu či výrazné snížení početnosti některého ze stávajících předmětů ochrany (evropsky významných druhů či ptačích druhů), resp. diagnostických, typických či ochranářsky významných druhů na plochách výskytu typů přírodních stanovišť předmětů ochrany v důsledku realizace záměru. Realizace záměru nebude znamenat významné snížení výskytu jednotlivých předmětů ochrany EVL a PO Krkonoše. Vyhodnocení eventuální významné fragmentace EVL a PO: V důsledku realizace předloženého záměru nedojde k významné fragmentaci stávajícího přirozeného prostředí jednotlivých předmětů ochrany EVL a PO Krkonoše. Vyhodnocení eventuální významné ztráty nebo redukce klíčových charakteristik EVL a PO, na nichž závisí stav předmětů ochrany: Realizaci předloženého záměru lze hodnotit jako méně významnou z hlediska redukce klíčových charakteristik EVL a PO, na nichž závisí udržení příznivého stavu předmětů ochrany EVL a PO Krkonoše. Vyhodnocení eventuálního významného narušení cílů ochrany EVL a PO: Nelze konstatovat významné narušení cílů ochrany EVL a PO Krkonoše v důsledku realizace záměru. Závěrečné shrnutí hodnotící míru ovlivnění celistvosti lokalit: V případě předloženého záměru je vliv na celistvost EVL Krkonoše mírně negativní v případě PO Krkonoše nulový až mírně negativní. tel , , 42

43 4.4 Hodnocení možných kumulativních vlivů Za kumulativní vlivy ostatních aktivit v zájmovém území lze považovat zejména další případnou novou výstavbu v blízkém okolí, včetně záboru lučních pozemků pro stavební účely. Dále je nutno zohlednit stávající rekreační využívání dotčených pozemků a jejich okolí. V rámci širšího zájmového území se nachází lyžařské sjezdové tratě lyžařský areál v oblasti Pomezního hřebene, Černá Voda, U Kostela, územím prochází zimní a letní turistické trasy a nachází se zde řada rekreačních objektů. V blízkosti záměru se nachází veřejná komunikace procházející obcí Malá Úpa a vedoucí dále do Polska (silnice II. třídy č. 252). V současné době je tedy zájmové území a jeho bezprostřední území již silně dotčeno turistickým a dopravním ruchem. Většina zájmového území i okolních lučních pozemků je obhospodařována pravidelnou sečí. Z analýzy databáze informačního systému EIA/SEA (viz vyplývá, že v prostoru navržené výstavby a v jejím bezprostředním okolí nejsou známy další realizované záměry, které by měly aktuálně významně ovlivnit území EVL a PO Krkonoše. Výjimkou je záměr oboustranného propojení Horní Malé Úpy a areálu U Kostela pro lyžaře a výstavby několika domů. Záměr lyžařského propojení je v současnosti podrobován procesu posouzení vlivů na životní prostředí a dalších navazujících řízení. Předložený záměr je hodnocen v kontextu záboru plochy přírodních stanovišť předmětů ochrany EVL Krkonoše na území celého katastru Malé Úpy. Dále jsou v hodnocení řešeny možné kumulativní vlivy v území ve vztahu k dalším významným druhů bioty, zejména chřástalovi polnímu a tetřívkovi obecnému (předměty ochrany PO Krkonoše), přičemž u tetřívka je aktuálně popisován negativní trend jeho početnosti v oblasti Malé Úpy (viz dále v textu hodnocení). Jednotlivé případné kumulativní vlivy jsou podrobněji diskutovány u hodnocení jednotlivých předmětů ochrany. Na základě výše uvedeného rozboru lze proto dojít k závěru, že pravděpodobně nedojde ke kumulativně významně negativnímu ovlivnění kteréhokoliv předmětu ochrany či celistvosti lokalit soustavy Natura Srovnání významnosti vlivů jednotlivých variant záměru včetně nulové varianty Realizace nulové varianty znamená zachování stávajícího stavu území, tedy pokračování současného kombinovaného využívání území (rekreace, doprava, částečné zemědělské využívání - sečení lučních porostů), bez výstavby nového domu, zpevněných ploch a další doprovodné infrastruktury. Provedení aktivní varianty (záměru v předložené podobě zahrnující výstavbu jednoho rodinného domu o třech bytových jednotkách) neznamená významné ovlivnění území EVL a PO Krkonoše, resp. jejich předmětů ochrany. Lze tedy konstatovat, že v případě respektování navržených zmírňujících opatření (viz kap. 5) je významnost vlivů obou variant srovnatelná. tel , , 43

44 5. Návrh konkrétních opatření k eliminaci rizika negativních vlivů záměru na předmět ochrany a celistvost EVL a PO Krkonoše a další doporučení k záměru Na základě vyhodnocení předloženého záměru, zkušeností s dřívějším posuzováním záměrů výstavby v Malé Úpě v předchozích letech a na základě konzultace s pracovníky Správy KRNAP byla pro hodnocený záměr definována konkrétní opatření a doporučení pro eliminaci rizika případných negativních vlivů realizace hodnoceného záměru na předměty ochrany a celistvost EVL a PO Krkonoše. Konkrétně se jedná o následující opatření a doporučení, která by měla být optimálně zapracována přímo do projektové dokumentace: - Před zahájením terénních prací jednoznačně vyznačit okraje staveniště pevnými překážkami, optimálně stavebním oplocením. Vyznačení staveniště proběhne za účasti odpovědného pracovníka stavebníka, pracovníka Správy KRNAP a odborného biologického dozoru stavby. - Pro realizaci budoucích stavebních prací zajistit periodickou a v případě potřeby též operativní přítomnost odborného biologického dozoru v místě výstavby. Biologický dozor zajistí ve spolupráci se stavebníkem a Správou KRNAP svým dohledem a operativními pokyny na stavbě minimalizaci rizika negativního dotčení přírodního prostředí. - Veškeré stavební práce, pojezdy mechanizace a deponie materiálu budou realizovány pouze v rámci vyznačeného dočasného staveniště. - Dočasné deponie zeminy z výkopů technické infrastruktury je nutno shromažďovat také pouze v rámci vyznačeného staveniště, či na přilehlých komunikacích nikoliv v navazujících lučních porostech. - V dokumentaci pro stavební řízení uváděné drobné prvky zahradní architektury (posezení, gril, dětské herní prvky) lze umístit pouze v rámci vyznačeného dočasného staveniště v bezprostředním okolí hodnocené novostavby rodinného domu a vyloučit tak jejich realizací další zábor či disturbanci plochy luk mimo plochu dočasného staveniště. - Po projednání s orgánem ochrany přírody Správou KRNAP budou zajištěna konkrétní opatření k eliminaci případného rozvoje invazních či expanzních druhů rostlin, včetně antropofytů, na nově obnažených a disturbovaných plochách. - Případné provádění biologické rekultivace na místech disturbovaných stavebními pracemi budou realizovány po projednání se Správou KRNAP, za využití regionálního lučního materiálu (např. mulčováním). - Nebudou prováděny žádné výsadby stanovištně nepůvodních dřevin ani okrasných rostlin. tel , , 44

45 - Pro základové stavební práce (např. budování přístupových komunikací) bude použit materiál obdobného geologického složení, jako je přirozené podloží zájmového území (kyselé metamorfity Krkonošské oblasti). - Zásahy do půdního krytu (skrývku zeminy) v souvislosti s budoucí výstavbou budou realizovány mimo období reprodukce většiny živočišných druhů, tj. budou realizovány od začátku srpna do konce března (dle počasí). Ostatní činnosti lze provádět po celý rok. - Akusticky výrazně rušivé části stavby (např. výkop, betonáž, kácení) budou prováděny mimo období hnízdění ptačích druhů (mimo 1.4. až 31.7.). - Na stavbě budou dodržována příslušná bezpečnostní opatření a havarijní plány, jež zajistí eliminaci rizika eventuálního úniku chemikálií do okolního prostředí. - V lučních plochách, které nebudou určeny pro výstavbu a na nichž případně dojde k narušení vegetačního krytu, budou po zamulčování ponechána místa spontánní sukcesi. Zejména je nežádoucí osévání těchto ploch travní směsí nepůvodní provenience. - Zbývající nezastavěnou plochu luk je vhodné pravidelně každoročně udržovat sečí (optimálně v srpnu), případně extenzivní pastvou. 6. Závěr Předmětem předkládaného naturového hodnocení je posouzení vlivu záměru výstavby domu, zpevněných ploch a související infrastruktury na pozemku p.č. 88/1 v k.ú. Horní Malá Úpa na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Zájmové území se nachází v katastru obce Malá Úpa v k.ú. Horní Malá Úpa v nadmořské výšce cca m n.m. Zájmové území je součástí evropsky významné lokality a ptačí oblasti Krkonoše. Záměr je situován v bezprostředním sousedství stávající zástavby v intenzivně navštěvované a využívané části obce Malá Úpa. V bezprostřední blízkosti se nachází stávající zpevněné komunikace, které slouží jako turistické trasy pro pěší, běžkaře či cyklisty a jako přístupové linie k okolním turistickým chatám. V zájmovém území dotčeném navrženou výstavbou se nachází mozaika různě kvalitní luční vegetace a antropogenních biotopů. Biotopy zájmového území jsou místy biologicky cenné. Na části hodnocené plochy se jedná o předměty ochrany EVL Krkonoše. Konkrétně se jedná o porosty přírodních stanovišť: 6520 Horské sečené louky a prioritního přírodního stanoviště 6230* - Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech). Kvalita lučních předmětů ochrany EVL Krkonoše, tj. typů přírodních stanovišť 6230 a 6520, byla dle metodiky hodnocení stanovena zejména ve vyšší kvalitě (I.), maloplošně i ve snížené kvalitě (II). Zbytek zájmového území je tvořen méně hodnotnými vegetačními typy. Větší část lučních porostů zájmového území je pravidelně sečena, některé části louky jsou obhospodařovány v delší časové periodě. Botanicky relativně nejcennější částí řešeného území jsou vymezené dílčí vegetační segmenty č. 1 a 4, kde se nachází dva předměty ochrany EVL Krkonoše (přírodní stanoviště 6230 a 6520). Přímo v prostoru navržené výstavby ani v bezprostředním okolí nebyl zjištěn výskyt předmětů ochrany PO Krkonoše ani výskyt není pravděpodobný. tel , , 45

46 Nejblíže se k lokalitě záměru vyskytuje v hnízdní sezóně chřástal polní a to na lučních porostech v údolí Černé vody východně od záměru, tj. v dostatečné vzdálenosti. V rozvolněných lesních porostech a bezlesí podél státní hranice (Pomezní hřeben) byl v minulosti opakovaně potvrzen výskyt několika jedinců tetřívka obecného předmětu ochrany PO Krkonoše. Jedná se však o biotopy dostatečně vzdálené od řešeného záměru. Provedeným vyhodnocením bylo zjištěno, že realizace hodnoceného záměru v předložené podobě by znamenala rizika mírně negativního vlivu na dva předměty ochrany EVL Krkonoše: typy přírodních stanovišť 6230 a Dále bylo konstatováno riziko nulového až mírně negativního ovlivnění dvou předmětů ochrany ptačí oblasti Krkonoše chřástala polního a tetřívka obecného. Rizika negativních vlivů záměru na výše uvedené předměty ochrany a celistvost EVL a PO Krkonoše spočívají zejména v záboru a disturbanci části plochy přírodních stanovišť, možnému rušení chřástala stavebními aktivitami. Tato rizika lze účinně minimalizovat přijetím konkrétních navržených zmírňujících opatření (viz kap. 5). Na základě vyhodnocení předloženého záměru lze konstatovat, že hodnocený záměr nemá významný negativní vliv na předměty ochrany a celistvost evropsky významné lokality a ptačí oblasti Krkonoše ani na ostatní lokality soustavy Natura V Olomouci dne RNDr. Marek Banaš, Ph.D. tel , , 46

47 Rejstříky a seznamy AOPK ČR (2017a): Nálezová databáze AOPK [on-line databáze; portal.nature.cz], [cit ]. AOPK ČR (2017b): Vrstva mapování biotopů. [on-line databáze; portal.nature.cz], [cit ]. Atelier Helbich (2016): Výstavba domu na pozemku p.č. 88/1 v k.ú Horní Malá Úpa situační zákres plánovaného umístění stavebních objektů na podkladu katastrální mapy. Banaš M. (2007): Posouzení vlivu koncepce - Koncept řešení územního plánu obce Dolní Moravice na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle 45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném. Manuskript, 37 s. Banaš M. (2013): Posouzení vlivu koncepce Návrh územního plánu Vrbno pod Pradědem na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle 45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném. Manuskript 69 s. Banaš M. (2014): Odborné posouzení vlivu stavby: Penzion - 25 lůžek - Starý Rejvíz na předměty ochrany ptačí oblasti Jeseníky po dobu výstavby (rok 2014). Manuskript, 21 s. Banaš M. (2015): Odborné posouzení vlivu stavby: Penzion - 25 lůžek - Starý Rejvíz na předměty ochrany ptačí oblasti Jeseníky po dobu výstavby (rok 2015). Manuskript, 52 s. Banaš M. (2016): Odborné posouzení vlivu stavby: Penzion - 25 lůžek - Starý Rejvíz na předměty ochrany ptačí oblasti Jeseníky po dokončení výstavby (rok 2016). Manuskript, 25 s. Bernotat D. (2007): Practical experience of appropriate assessment in Germany. Bundesamt für Naturschutz, Presentation at a workshop: European Exchange of Experience on the Assessment of Plans and Projects Significantly Affecting Natura 2000 Sites According to Article 6 (3) and (4) of the Habitats Directive (92/43/EEC), , Berlin. Brychtová J., Hollan J. et Krause J. (2005): Vyhodnocení vlivu umělého osvětlení vybraných lyžařských areálů na přírodu a krajinu území KRNAP a jeho ochranného pásma. Manuskript pro Správu KRNAP, 70 s. Culek M (ed.) (1996): Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha. Demek J. (ed.) a kol. (1987): Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČSR. Academia, Praha, 584 s. Háková A, Klaudisová A, Sádlo J (eds.) (2004): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura Planeta XII, 8/2004. MŽP ČR. Chytrý M et al. (2001): Katalog biotopů České republiky. AOPK ČR, 307 s. Kolektiv (2001): Péče o lokality soustavy Natura 2000: Ustanovení článku 6 směrnice o stanovištích 92/43/EHS, edice Planeta, IX/ 4. Kolektiv (2001a): Hodnocení plánů a projektů, významně ovlivňujících lokality soustavy Natura 2000: Metodická příručka k ustanovení článků 6(3) a 6(4) směrnice o stanovištích 92/43/EHS, edice Planeta, XII/1. Liddle M. (1997): Recreation ecology. The Ecological impact of outdoor recreation and ecotourism. London, 639 p. MŽP (2007): 15. Metodika hodnocení významnosti vlivů při posuzování podle 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve pozdějších předpisů. Věstník MŽP ČR, částka 11, s MŽP (2011): Příručka k hodnocení významnosti vlivů na předměty ochrany lokalit soustavy Natura Zpracovalo: Občanské sdružení Ametyst, pobočka Prusiny pro MŽP, 97 s. Neuhäuslová, Z. et al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Academia, Praha, 341 s. Percival S. M. (2001): Assessment of the Effects of Offshore Wind Farms on Birds. Ecology Consulting, 96 p. Polák P, Saxa A (eds). (2005): Priaznivý stav biotopov a druhov európského významu. ŠOP SR, Banská Bystrica, 736 s. Quitt E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Studia geographica 16. Geogr. úst. ČSAV Brno. Šťastný K. & Bejček V. (2003): Červený seznam ptáků České Republiky. In: Plesník J., Hanzal J. tel , , 47

48 & Brejšková L. (eds.): Červený seznam ohrožených druhů České Republiky. Obratlovci. Příroda 22: Šťastný K., Bejček V. & Hudec K. (2006): Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České Republice Aventinum, Praha. 463 p. Zákon ČNR ČR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve pozdějších předpisů. Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP, ve pozdějších předpisů Dále byla použita spisová agenda týkající se posuzovaného záměru a internetové zdroje: tel , , 48

49 Přílohy: Kopie stanoviska OOP Správy KRNAP dle 45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném k hodnocenému záměru Kopie rozhodnutí MŽP ČR o udělení autorizace k provádění posouzení podle 45i zákona č.114/1992 Sb., v platném

50

51