Územní plán obce Malá Úpa změna č. 1

Transkript

1 Územní plán obce Malá Úpa změna č. 1 Posouzení vlivu koncepce na předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy NATURA 2000 podle 45i zák. 114/1992 Sb., v platném znění Zpracoval: RNDr. Tomáš Kuras, Ph.D. květen 2012

2 Název akce: Charakter akce: Lokalizace: Zpracovatel ÚP: Zpracovatel posouzení dle 45i: Spolupráce: Územní plán obce Malá Úpa: změna č. 1 - návrh Vyhodnocení vlivů návrhu změny č. 1 územního plánu Malé Úpy na soustavu Natura 2000 jako součást posouzení vlivu koncepce na trvale udržitelný rozvoj území. Předmětem posouzení vlivu koncepce na vymezené předměty soustavy Natura 2000 je území obce Malá Úpa. Kraj: Královehradecký Okres: Trutnov Obec: Malá Úpa Ing. arch. Elen Malcharková Strahovice 132, PSČ: Tel.: ; e.malcharkova@volny.cz RNDr. Tomáš Kuras, Ph.D. autorizovaná osoba k provádění posouzení podle 45i zákona ČNR č. 114/1992 Sb., v platném znění, Č.j.: 630/3434/04 Kotlářova 2770/40, Ostrava-Zábřeh IČ: Tel.: , tomas.kuras@upol.cz Mgr. Monika Mazalová autorizovaná osoba k provádění posouzení podle 45i zákona ČNR č. 114/1992 Sb., v platném znění, Č.j.: 1794/630/08 Národních hrdinů 831, , Lipník nad Bečvou Tel.: , mazalka.m@seznam.cz Strana 2 (celkem 41)

3 I. Zadání a cíl studie Předložené posouzení vlivů dle 45i ZOPK, bylo vypracováno na základě stanoviska KRNAP 08143/2010 vydaného dne , které stanovuje povinnost posoudit návrh změny č. 1 územního plánu Malé Úpy z hlediska vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblast soustavy Natura Předložené posouzení bylo vypracováno dle požadavků "Metodiky hodnocení významnosti vlivů při posuzování podle 45i ZOPK (MŽP ČR). Cílem předkládaného textu je zhodnotit potenciální vlivy předloženého návrhu změny č. 1 ÚP Malá Úpa na evropsky významné lokality a ptačí oblasti soustavy Natura 2000, resp. na evropsky významná stanoviště a druhy, jež jsou předmětem jejich ochrany. POSTUP ZPRACOVÁNÍ POSOUZENÍ Zpracování posouzení vlivů koncepce změny č. 1 ÚP Malá Úpa lze rozčlenit na tři dílčí fáze realizace: A) Práce s materiály, vztahujícími se k tématu, poskytnutými objednatelem, případně získanými jiným způsobem. Pro zpracování posouzení byly využity tyto dílčí texty a studie: Návrh změny č. 1. územního plánu obce Malá Úpa mapová část 1: Územní plán obce Malá Úpa změna č. 1. I.A. Textová část (Malchárková 2012) Odůvodnění územního plánu obce Malá Úpa změna č. 1. II.A. Textová část (Malchárková 2012) Územní plán VÚC Krkonoše závazná část vyhlášena Nařízením vlády ČR č. 232/1994 Sb. Zadání Územního plánu velkého územního celku Královéhradeckého kraje XI/2006 ÚAP ORP Trutnov, zpracovaný TET, spol. s r.o., architektonický ateliér, Horská 64, Trutnov, listopad 2008 ÚAP Královéhradeckého kraje -IV/2009 Politika územního rozvoje ČR 2008 Podkladová vrstva biotopů SO Malá Úpa (poskytnuto AOPK ČR Hradec Králové) Informace o limitech území z hlediska záborů stanovišť (poskytnuto Správou KRNAP) Metodika hodnocení významnosti vlivů při posuzování podle 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (Roth 2007) Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000 (Marhoul a Turoňová 2008) Příručka k hodnocení významnosti vlivů na předměty ochrany (Chvojková et al. 2009) Mapování biotopů v České republice. Východiska, výsledky, perspektivy (Härtel et al. 2009) Katalog biotopů České republiky (Chytrý et al. 2001) B) Návštěva území, která byla realizována opakovaně v průběhu července a srpna Cílem terénních šetření bylo zhodnocení ploch návrhu ÚP č. 1 a jejich potenciální dotčení návrhem koncepce. Cílené návštěvy území byly směřovány do PO a. C) Poslední částí, v jejímž průběhu byla s ohledem na předměty ochrany potenciálně dotčených lokalit soustavy Natura 2000 hodnocena možná rizika realizace změny územního plánu, a to jednotlivě s vyhodnocením případného vlivu pro každý dílčí záměr, resp. koncepci ÚP, bylo vlastní vypracování odborného posudku. V průběhu zpracování posouzení byly využity informace dostupné na portálu MŽP ČR (URL: a na portálu veřejné správy (URL: Správy KRNAP (URL: AOPK ČR (URL:endope.cz), konkrétní informace o charakteru řešeného území a jeho přírodních Strana 3 (celkem 41)

4 hodnotách byly získány na dalších serverech (URL: URL: aj.). Součástí bylo rovněž studium odborné literatury se vztahem k předmětům ochrany příslušných lokalit. Charakteristika předmětů ochrany jednotlivých řešených lokalit soustavy Natura 2000 byla souborně zpracována podle výše uvedených metodických dokumentů MŽP ČR a publikací AOPK ČR, zaměřených na mapování biotopů Natura Další informace o bionomii druhů byly čerpány z odborných publikací, odkazovaných přímo v textu a zahrnutých do závěrečného přehledu literatury (kap. VII. Použité podklady). ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE Natura 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Soustavu Natura 2000 tvoří dva typy území: ptačí oblasti (podle Směrnice Rady 79/409/EHS, o ochraně volně žijících ptáků) a evropsky významné lokality (podle Směrnice Rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin). Podrobné definování těchto pojmů obsahuje 3 ZOPK. Ptačí oblasti v ČR vymezuje a jejich bližší ochranné podmínky stanoví vláda jednotlivým nařízením. Evropsky významné lokality v ČR jsou vymezeny v přílohách k nařízení vlády ČR č. 132/2005 Sb. a tvoří tzv. evropský seznam viz Sdělení MŽP ČR č.81/2008 Sb.; tato území jsou chráněna na základě 45b a 45c ZOPK. Jakákoliv koncepce, která může samostatně (nebo ve spojení s jinými) významně ovlivnit území ptačích oblastí nebo evropsky významných lokalit, podléhá speciálnímu hodnocení důsledků na tato území a na stav jejich ochrany podle 45i ZOPK. Podle článku 6(3) Směrnice 92/43/EHS se provádí posouzení důsledků záměru pro lokalitu soustavy Natura 2000 zejména z hlediska cílů její ochrany. Cílem ochrany lokality soustavy Natura 2000 je zachování předmětů ochrany (tj. vybraných typů stanovišť a druhů) ve stavu příznivém z hlediska ochrany. Stav druhu z hlediska ochrany je považován za příznivý, jestliže údaje o populační dynamice druhu naznačují, že se dlouhodobě udržuje jako životaschopný prvek svého přírodního stanoviště a přirozený areál druhu není a pravděpodobně nebude v dohledné budoucnosti omezen a pravděpodobně budou v dohledné době i nadále existovat do-statečně velká stanoviště k dlouhodobému zachování jeho populací. POUŽITÉ ZKRATKY AOPK ČR Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky EVL evropsky významná lokalita (základní územní prvek soustavy Natura 2000) k.ú - katastrální území MŽP ČR Ministerstvo životního prostředí České republiky Naturové hodnocení hodnocení vlivu koncepce autorizovanou osobou podle 45i ZOPK ORP obec s rozšířenou působností PO Ptačí oblast (základní územní prvek soustavy Natura 2000) SO správní obvod ÚP územní plán ÚSES územní systém ekologické stability VÚC velký územní celek ZOPK zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění ZÚR zásady územního rozvoje KRNAP Krkonošský národní park Strana 4 (celkem 41)

5 II. Základní údaje o koncepci II.I. Vymezení předmětného území koncepce a charakteristika území Návrh změny č. 1 ÚP Malá Úpa řeší správní území obce Malá Úpa. Obec Malá Úpa zahrnuje dvě katastrální území, a to k.ú. Dolní Malá Úpa a k.ú. Horní Malá Úpa. Celé správní území obce je součástí Krkonošského národního parku (viz Obr. 1). Převažujícími funkcemi řešeného území jsou především funkce rekreační a obytná. Řešené území spadá do geomorfologické oblasti Krkonošská oblast. Příslušným geomorfologickým celkem jsou Krkonoše, podcelkem Krkonošské rozsochy a okrskem Žalský hřbet. Geologicky je dané území tvořeno proterozoickými horninami assyntsky zvrásněnými a různě silným variským přepracováním, tomu odpovídají břidlice, fylity, svory až pararuly. Zájmové území náleží do klimatické oblasti CH6. Chladná oblast CH6 se vyznačuje průměrnými ročními teplotami v lednu -4 až -5 ºC. Srážky ve vegetačním období činí 600 až 700 mm a v zimním období 400 až 600 mm. Počet dní se sněhovou pokrývkou se pohybuje od 120 do 140 a počet dní s mrazem se pohybuje od 140 do 160 (Quitt 1971). Podle Culka (1996) se zájmové území nachází v provincii středoevropských listnatých lesů, v provincii hercynské, v bioregionu 1.68 Krkonošském. Z fytocenologického hlediska území náleží do oblasti oreofytika obvodu Českého oreofytika. Příslušným fytogeografickým okrskem je č. 93a Krkonoše lesní (Skalický 1988). Polská republika Česká republika Obr. 1. Situační vymezení řešeného území navrhované změny č. 1 ÚP Malá Úpa (červeně), které zahrnuje správní obvod Malé Úpy, tj. katastry Dolní Malá Úpa a Horní Malá Úpa. Strana 5 (celkem 41)

6 II.II. Hlavní cíle a obecné zásady koncepce Předložený návrh změny ÚP obce Malá Úpa řeší SO Malé Úpy. Toto území je tvořeno dvěma katastry, k.ú. Horní Malá Úpa a Dolní Malá Úpa. Celková rozloha řešeného území je ha. Hlavní zásady, ze kterých vychází předložený Územní plán (uvedeno výběrově dle zadání změny č. 1 Územního plánu obce Malá Úpa) POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE, ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VYDANÉ KRAJEM A Z DALŠÍCH ŠIRŠÍCH ÚZEMNÍCH VZTAHŮ: 1. Při zpracování změny č. 1 územního plánu obce je respektována Politika územního rozvoje ČR 2008, schválená usnesením vlády č. 929 dne Z PÚR ČR je patrné základní vymezení rozvojových oblastí národního významu. Vlastní administrativní území obce je součástí specifické oblasti SOB 7 Krkonoše Jizerské hory, současně není součástí rozvojové osy nebo rozvojové oblasti. Specifická oblast SOB 7 Krkonoše-Jizerské hory zahrnuje území obcí z ORP Frýdlant (jižní část), Jablonec nad Nisou (severní část), Jilemnice (severní část), Liberec (severovýchodní část), Tanvald, Trutnov (severní část), Vrchlabí (severní část). Oblast se dotýká na území ORP Jablonec nad Nisou, Liberec a Tanvald OB7 Liberec. 2. Při zpracování územního plánu obce Malá Úpa je respektována závazná část nadřazené územně plánovací dokumentace Územního plánu velkého územního celku Krkonoše (1994). Do doby pořízení Zásad územního rozvoje se za závaznou část považují rozvojové plochy nemístního významu, plochy a koridory umožňující umístění staveb dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu, vymezení regionálních a nadregionálních územních systémů ekologické stability, limity nadmístního významu a plochy pro veřejně prospěšné stavby. Ostatní části řešení ÚPN VÚC pozbyly platnosti dnem nabytí účinnosti nového stavebního zákona. 3. Při zpracování územního plánu obce Malá Úpa je přihlíženo k návrhu Zásad územního rozvoje Královéhradeckého kraje XI/2006, ÚAP ORP Trutnov XI/2008 a ÚAP a RURÚ Královéhradeckého kraje -IV/2009. Úkoly pro územní plánování: Vyřešení napojení části ubytovacích zařízení v turistických oblastech na technickou infrastrukturu (voda, kanalizace, ČOV). Vyřešení potřeby zásobení vodou a likvidace odpadních vod v důsledku nerovnoměrné návštěvnosti rekreačního centra. Využívání vhodných typů obnovitelných zdrojů energie. Regulace automobilové dopravy. Zvýšení míry separace komunálního odpadu. Ekologizace zemědělství. Využití potenciálu krajiny pro rozvoj nových forem cestovního ruchu i v mimosezónním období. Rozvoj zaměstnanosti v cestovním ruchu (terciéru). Vytvoření podmínek pro zvýšení počtu trvale bydlících obyvatel. Vytvoření podmínek pro: Získávání finančních zdrojů ze státního rozpočtu a rozpočtů EU na investiční akce. Zlepšení péče o krajinu zlepšením způsobu financování z dotačních titulů MŽP, ŽP. 4. Zpracování změny č. 1 územního plánu obce zohledňuje koncepčními rozvojové materiály Královéhradeckého kraje, územními studie a oborové dokumenty, jmenovitě: Návrh integrovaného krajského programu snižování emisí a návrh krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Královéhradeckého kraje Ekotoxa Opava s.r.o., únor Program zlepšení kvality ovzduší Královéhradeckého kraje, včetně aktualizace, Ekotoxa Opava s.r.o., 2005, 2006 Koncepce cyklodopravy Královéhradeckého kraje, SURPMO, inženýrská a projektová společnost a.s., březen 2003 Strana 6 (celkem 41)

7 Koncepce odpadového hospodářství na území Královéhradeckého kraje, ISES s.r.o., říjen 2002 Koncepce zemědělské politiky Královéhradeckého kraje, Regionální agrární komora Hradec Králové, Ekotoxa Opava s.r.o., září 2003 Plán odpadového hospodářství Královéhradeckého kraje, ISES s.r.o., duben 2004 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje, Vodohospodářsko inženýrské služby spol.s r.o., 2004 Program rozvoje územního obvodu Královéhradeckého kraje, aktualizace, leden 2003 Regionální surovinová politika Královéhradeckého kraje, Česká geologická služba, Praha Geofond, říjen 2003 Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje , Centrum evropského projektování, leden 2007 Územní energetická koncepce Královéhradeckého kraje akční plán, RAEN s.r.o. Praha, 2005 Koncepce ochrany přírody a krajiny Královéhradeckého kraje, Ing. Šindlar a kol., 2004 Koncepce zemědělské politiky Královéhradeckého kraje, Regionální agrární komora Hradec Králové, Ekotoxa Opava s.r.o., září Při zpracování změny č. 1 územního plánu jsou respektovány vazby řešeného území na širší okolí, zejména na polohu území v rámci KRNAP, na územní systém ekologické stability, nadřazenou komunikační síť, na nadřazené soustavy inženýrských sítí. POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ VYPLÝVAJÍCÍ Z ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ Územně analytické podklady byly zpracovány v listopadu Pro zpracování změny č. 1 územního plánu byly provedeny doplňující pracovní průzkumy a rozbory. Z ÚAP ORP Trutnov nevyplývají pro řešení změny č. 1 ÚPO žádné konkrétní požadavky. Veškeré limity jsou již obsaženy ve stávajícím platném územním plánu z roku V rámci návrhu Zadání změny č. 1 ÚP obce Malá Úpa je nad výkresem stávajícího územního plánu 1a. Funkční využití území zpracovaná grafická příloha, (tištěná v měřítku 1 : 8 000), ve které jsou zobrazeny všechny graficky znázornitelné limity. Požadavky na rozvoj území obce: Řešeným územím změny č. 1 územního plánu je administrativně správní území obce Malá Úpa, které zahrnuje katastrální území Dolní Malé Úpy a Horní Malé Úpy s celkovou rozlohou území ha. Při řešení změny územního plánu bude navázáno na aktuální rozvojové záměry schválené územně plánovací dokumentace zpracované pro správní území obce. Nově budou vymezeny plochy pro zástavbu s převažujícími objekty bydlení, případně služeb cestovního ruchu, pro zástavbu s převažujícími objekty občanské vybavenosti a služeb cestovního ruchu, pro zástavbu s převažujícími rekreačními ubytovacími objekty, plochy pro zařízení lyžařského areálu, plochy pro nové vleky, plochy zařízení pro sport a volný čas, plochy pro dopravní a technickou infrastrukturu. Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území (urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny): Při návrhu koncepce rozvoje obce je respektována stávající struktura osídlení, zachování kulturní, historické, urbanistické a přírodní hodnoty území, vychází se ze schválené územně plánovací dokumentace. Do změny č. 1 územního plánu jsou zanesena vydaná a platná územní rozhodnutí a stavební povolení. V urbanizovaném prostředí je zachován charakter místní architektury. Požadavky na řešení veřejné infrastruktury: Navržená změna UP respektuje základní koncepci řešení veřejné infrastruktury obsaženou v platném územním plánu obce. Občanské vybavení: Jsou respektovány požadavky na občanské vybavení podporující rozvoj rekreace, sportu a doprovodných služeb: Plochy pro rekreační bydlení. Plochy pro objekty občanského vybavení výstavba víceúčelové stavby. Plochy pro objekty zařízení služeb cestovního ruchu. Plochy pro výstavbu polyfunkčního objektu. Strana 7 (celkem 41)

8 Plocha pro výstavbu skanzenu. Plochy pro výstavbu hotelu. Plochu pro výstavbu rozhledny U kostela. Propojení lyžařského areálu U kostela a areálu Lesní Hřeben. Veřejná prostranství: Jsou respektovány stávající plochy veřejných prostranství a byly zohledněny návrhy na jejich rozšíření. Doprava: Byly prověřeny požadavky na řešení dopravních zařízení: Plochy pro výstavbu parkovacího domu. Plochy pro výstavbu parkoviště. Plochy pro výstavbu garáží. Plocha pro výstavbu garáže pro rolby. Plocha pro výstavbu in-line dráhy. Technické vybavení Vodní hospodářství Zásobování pitnou vodou: Zachovat způsob zásobování obce pitnou vodou navržený platným ÚPO. U nově navržených ploch zástaveb navrhnout způsob zásobování pitnou vodou. ODKANALIZOVÁNÍ, LIKVIDACE ODPADNÍCH VOD: Zachovat základní koncepci odkanalizování obce dle platného ÚPO. Navrhnout způsob likvidace odpadních vod u nově navrhované zástavby. Posoudit možnost rekonstrukce ČOV U silnice, včetně rekonstrukce kanalizačního řádu, popř. navržení výtlačného potrubí v trase stávajícího kanalizačního řádu a napojení do ČOV Černá Voda. Posoudit možnost intenzifikace ČOV Černá voda rozšířením o další nádrže, popř. umístěním reaktoru. Posoudit možnost intenzifikace ČOV U kostela rozšířením o další nádrže, popř. umístěním reaktoru, včetně prodloužení kanalizačního řádu v trase Penzion U kostela 113 chata Moravanka. Územně chránit plochy a trasy kanalizačních zařízení. Navržená kanalizační zařízení zařadit mezi veřejně prospěšné stavby. VODNÍ TOKY A PLOCHY: Zachovat základní koncepci dle platného ÚPO. Energetika ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ERGIÍ: Řešení energetické zásobování nově navržených lokalit výstavby. Při návrhu energetických sítí vycházet z jejich aktuálního stavu. Navržená zařízení energetiky zařadit mezi veřejně prospěšné stavby. Územně chránit trasy plánovaných elektrických vedení. Navrhnout výstavbu osvětlení dráhy pro běžkaře. ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM: Podporovat využívání obnovitelných zdrojů energie, zejména pokud jsou k tomu příhodné podmínky, zvážit možnost využití alternativních zdrojů energie a efektivního hospodaření v oblasti. Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území Změna č. 1 ÚPO respektuje vesnickou památkovou zónu Šímovy chalupy. Strana 8 (celkem 41)

9 Změna č.1 ÚPO respektuje všechny kulturní nemovité památky zapsané v státním seznamu nebo prohlášené za památku ministerstvem kultury, či navržené k prohlášení památkou. Změna č. 1 ÚPO vyznačí území s archeologickými nálezy. Změna č. 1 bude nadále respektovat kulturně historický potenciál území a navrženou regulaci obsaženou v platném ÚPO. Změna č. 1 respektuje přírodní hodnoty v území, jejichž podmínky ochrany jsou již obsaženy v platném územním plánu obce. U jednotlivých nově navržených území pro zástavbu jsou v rámci návrhu změny č.1 ÚPO stanoveny konkrétní podmínky ochrany a rozvoje hodnot v nově vymezených zastavitelných plochách. Případné odnětí nebo omezení pozemků určených k plnění funkcí lesa navrhnout v souladu s ust. 14, odst. 1) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (lesního zákona) pouze za podmínky, že navrhovaný zábor nelze řešit alternativou umístěním navrhované plochy mimo pozemky určené k plnění funkcí lesa. Respektuje zásady dané zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcí vyhláškou MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF, Metodickým pokynem odboru ochrany lesa a půdy ze dne čj. OOLP/1067/96 k odnímání zemědělské půdy pro nezemědělské účely dle jejího zařazení do tříd ochrany a zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (lesním zákonem). Požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace V rámci návrhu změny č. 1 územního plánu jsou vymezeny plochy veřejně prospěšných staveb a opatření, případně stanoveny nároky na provedení asanací. Strana 9 (celkem 41)

10 III. Charakteristika a vymezení předmětu ochrany přírody z hlediska dotčených PO a EVL soustavy Natura 2000 III.I. Identifikace potenciálně dotčených lokalit Cílem posouzení návrhu ÚP je vyhodnotit potenciálně významné vlivy koncepce na předměty ochrany dotčených EVL či PO. Pro účely posouzení předloženého návrhu Změny č. 1 Územního plánu obce Malá Úpa byly posouzeny potenciální vlivy koncepce na lokality soustavy Natura 2000, jež se nacházejí ve správním území města a blízkém okolí. Následně byly zvažovány možné vlivy na vzdálenější EVL a PO. Celé správní území obce Malá Úpa (tj. Dolní Malá Úpa a Horní Malá Úpa) se nachází v PO i. Území obce Malá Úpa je ohraničeno státní hranicí ČR/PL, na kterou navazuje evropsky významná lokalita a ptačí oblast Karkonosze (PLH a PLB20007). S ohledem na typ, rozsah a jednotlivé dílčí záměry posuzovaného návrhu změny ÚP Malá Úpa byly jako potenciálně dotčené lokality soustavy Natura 2000 vyhodnoceny tyto: PO Krkonoše (CZ ) (CZ524044) PO Krakonosze (PLB020007) EVL Krakonosze (PLH020006) Vlivy na ostatní lokality soustavy Natura 2000 lze, vzhledem k charakteru záměru, jeho lokalizaci a vymezeným předmětům ochrany, vyloučit. Stručný popis potenciálně dotčených EVL a PO je podán níže (kap. III.I.I. až III.I.IV.). III.I.I. Stručný popis Ptačí oblasti Krkonoše Kód lokality: CZ Kraj: Královehradecký kraj Rozloha: ,9 ha Biogeografická oblast: Kontinentální Ptačí oblast Krkonoše byla vyhlášena nařízením Vlády ČR č. 600/2004. Území se nachází ve východních Čechách, v hraniční oblasti s Polskem a rozkládá se mezi obcemi Žacléř, Janské Lázně, Vrchlabí, Jablonec nad Jizerou a Harrachov. Zaujímá celou plochu NP Krkonoše a část ochranné zóny NP (viz Obr. 2). Při mapování hnízdního rozšíření ptáků v letech bylo na české straně Krkonoš zjištěno celkem 155 druhů ptáků, mezi nimi 135 druhů prokazatelně nebo pravděpodobně hnízdících a dalších 9 druhů s hnízděním možným. 62 druhů patří mezi zvláště chráněné druhy ČR (8 druhů kriticky a 33 silně ohrožených), 32 je jmenováno v příloze I směrnice ES o ochraně volně žijících ptáků a 72 patří k zájmovým druhům evropské ochrany přírody (SPEC). V klečových porostech na subarktických rašeliništích a podmáčených subalpínských loukách hnízdí slavík modráček tundrový (Luscinia svecica svecica), na skalních srázech a kamenitých polích ledovcových karů a nejvyšších vrcholů pěvuška podhorní (Prunella collaris), která zde má jedinou stabilní populaci u nás. Rovněž nepočetná, ale největší v ČR, je populace lindušky horské (Anthus spinoletta), druhu obývajícího ledovcové kary, suťová pole, subalpínské a alpínské louky. Velice vzácným obyvatelem krkonošské tundry je kulík hnědý (Charadrius morinellus), který zde opakovaně jednotlivě hnízdí. Do Krkonoš se po zhruba 30 letech navrátil i sokol stěhovavý (Falco peregrinus) a od roku 1992 tu pravidelně hnízdí 1-2 páry. Obhospodařované louky a pastviny ve středních a vyšších polohách i dlouhodobě nekosené vlhké horské louky a pásy nitrofilní vegetace pod horskými boudami jsou stanovišti chřástala polního (Crex crex), jehož početnost v Krkonošském národním parku od 90. let 20. století stoupá a v roce 2002 bylo zaznamenáno 137 volajících samců. Na imisních holinách uprostřed smrkových lesů, v ledovcových karech a na subalpínských loukách s roztroušenými porosty kleče se Strana 10 (celkem 41)

11 vyskytuje tetřívek obecný (Tetrao tetrix). Vznik imisních holin a prosvětlování lesů podpořilo i populace dalších druhů otevřených ploch, jako je linduška lesní (Anthus trivialis) nebo bramborníček hnědý (Saxicola rubetra). Vzácným lesním druhem je čáp černý (Ciconia nigra), hnízdící v Krkonoších od roku 1952, především ve smíšených lesích se staršími buky nebo skalními výchozy, často v blízkosti vodních toků. V lesních porostech s mýtinami a holinami nebo v blízkosti lučních enkláv hnízdí sýc rousný (Aegolius funereus). Obr. 2. Situační zákres Ptačí oblasti Krkonoše (zdroj: MŽP ČR). Druhy jež jsou předmětem ochrany PO Krkonoše a jejich charakteristika Druhy Chřástal polní (Crex crex) Čáp černý (Ciconia nigra) Datel černý Význam populace druhu v ČR Je předmětem ochrany v 10 PO v ČR. Populace chřástala v PO kolísá. Od r je v Krkonoších zřetelný nárůst početnosti. Dosavadní vrchol zaznamenaný v letech byl následován poklesem početnosti zhruba na 40% stavu v r. 2006, od této doby populace mírně vzrůstá. (Hora et al. 2010). Z republikového hlediska se jedná o významnou populaci druhu v rámci vymezené soustavy Natura 2000 (klasifikační stupeň B, s početností 2-15%, vztaženo na celkovou početnost v rámci ČR). Je předmětem ochrany v 6ti PO v ČR. První hnízdění v podhůří Krkonoš zaznamenáno v r u Trutnova. Odhad párů čápa černého pro KRNAP v r činí párů. Zhruba srovnatelný je stav i v současnosti. Pozorován je početnější výskyt ptáků v hnízdním období i v horské části Krkonoš. (většina dosavadních hnízdišť pochází z úpatí hor) (Hora et al. 2010). Z republikového hlediska se jedná o významnou populaci druhu v rámci vymezené soustavy Natura 2000 (klasifikační stupeň B, s početností 2-15%, vztaženo na celkovou početnost v rámci ČR). Je předmětem ochrany v 6ti PO v ČR. Početnost datla Strana 11 (celkem 41)

12 Druhy (Dryocopus martius) Lejsek malý (Ficedula parva) Slavík modráček (Luscinia svencica) Sýc rousný (Aegolius funereus) Tetřívek obecný (Tetrao tetrix) Význam populace druhu v ČR v Krkonoších není dlouhodobě sledována. Současný odhad hnízdících párů v KRNAP se pohybuje v rozmezí párů (Hora et al. 2010). Z republikového hlediska se jedná o významnou populaci druhu v rámci vymezené soustavy Natura 2000 (klasifikační stupeň C, s početností méně než 2%, vztaženo na celkovou početnost v rámci ČR). Je předmětem ochrany v 6ti PO v ČR. Početnost lejska pro oblast Krkonoš se pohybuje v rozmezí párů pro období Trend početnosti v posledních letech není znám (některé recentní odhady uvádí párů). (Hora et al. 2010). Z republikového hlediska se jedná o významnou populaci druhu v rámci vymezené soustavy Natura 2000 (klasifikační stupeň B, s početností 2-15%, vztaženo na celkovou početnost v rámci ČR). Slavík modráček se na našem území vyskytuje ve dvou poddruzích, tj. s.m. středoevropský a s.m.tundrový. S.m. tundrový se v ČR vyskytuje v Krkonoších (a ojediněle v Jeseníkách) a je předmětem ochrany v jediné PO (Krkonoše). S.m. středoevropský se vyskytuje v nížinných mokřadech a je předmětem ochrany ve 4 PO. Stav populace slavíka modráčka tundrového se jeví v posledních 20ti letech jako stabilní v rozmezí párů. (Hora et al. 2010). Druh je svými nároky na prostředí vázán na horská rašeliniště a tak se vyskytuje v oblasti pramenů Labe (Pančavská a Labská louka, prameny Mumlavy), Úpy, Bílého Labe (Úpské rašeliniště, Stříbrná bystřina, Stříbrný hřbet, Čertova louka). Z republikového hlediska se jedná o významnou populaci druhu v rámci vymezené soustavy Natura 2000 (klasifikační stupeň A, s početností %, vztaženo na celkovou početnost v rámci ČR). Je předmětem ochrany ve 4 PO v ČR. Početnost sýce v Krkonoších není dlouhodobě sledována. Odhad hnízdících párů v letech v KRNAP se pohyboval v rozmezí párů. V r. byla populace sýce podpořena vyvěšením 337 budek (Hora et al. 2010). Aktuálně je počet párů sýce na území PO odhadován na 90. Z republikového hlediska se jedná o významnou populaci druhu v rámci vymezené soustavy Natura 2000 (klasifikační stupeň B, s početností 2-15%, vztaženo na celkovou početnost v rámci ČR). Je předmětem ochrany v 5ti PO v ČR. Početnost tetřívka v Krkonoších mírně kolísá. V období let byla odhadnuta početnost populace tetřívka v celých Krkonoších (vč. polské strany) na 140 až 150 samců. Data z monitoringu ukazují, že populace tetřívka v Krkonoších (česká strana) je poměrně stabilní a kolísá v rozmezí 100 až 140 samců. (Hora et al. 2010). Z republikového hlediska se jedná o významnou populaci druhu v rámci vymezené soustavy Natura 2000 (klasifikační stupeň B, s početností 2-15%, vztaženo na celkovou početnost v rámci ČR). Strana 12 (celkem 41)

13 III.I.II. Stručný popis Evropsky významné lokality Krkonoše Kód lokality: CZ Kraj: Královéhradecký kraj, Liberecký kraj Rozloha: ,6 ha Biogeografická oblast: Kontinentální Evropsky významná lokalita Krkonoše byla vyhlášena nařízením Vlády ČR č. 132/2005 Sb. se nachází v masivu Krkonoš v nadmořské výšce 387 až 1602 m n.m. Tvoří horský hraniční val mezi Českou a Polskou republikou, státní hranice probíhá v délce cca 40 km mezi sídelními útvary Harrachov na západním okraji a Žacléřem na východním okraji (viz Obr. 3). Flóra Krkonoš je neobyčejně bohatá a zahrnuje více než 1250 taxonů cévnatých rostlin v 68 biotopech dle Katalogu biotopů České republiky, z nichž 12 je prioritních naturových. Na pestrosti vegetace se podílí jednak biogeografická poloha Krkonoš, kde se během čtvrtohorních dob ledových setkávala severská tundra s alpinskou biotou, dále nadmořská výška a reliéf. V době poledové byly krkonošské hřebeny dlouhodobě izolovány od podobného prostředí a vzniklo zde více nových druhů a poddruhů, které jsou krkonošskými endemity, např. jeřáb krkonošský (Sorbus sudetica), zvonek krkonošský (Campanulabohemica) nebo lomikámen pižmový (Saxifraga moschata basaltica). V Krkonoších nalezneme velkou rozmanitost horských ekosystémů zahrnující alpínské trávníky, subarktická rašeliniště, porosty kleče, ledovcové kary, květnaté horské louky, mokřady, horské smrkové a smíšené lesy a přípotoční olšiny a nivy. Podle fytogeografického členění náleží Krkonoše do oblasti středoevropské lesní květeny (Hercynicum) a společně s Rýchorami jsou v podoblasti sudetské flóry (Sudeticum). Biota Krkonoš kontinuálně pokrývá 4 výškové vegetační stupně od submontánního po alpínský. Submontánní stupeň je charakteristický listnatými a smíšenými lesy s bukem lesním (Fagus sylvatica), javorem klenem (Acer pseudoplatanus), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), jeřábem ptačím (Sorbus aucuparia) a olší šedou (Alnus incana), který byly ale v minulosti převážně vykáceny a nahrazeny smrkovými monokulturami. V montánním stupni jsou přirozené horské smrčiny. Díky činnosti člověka zde vnikly bezlesé enklávy s druhově velmi bohatými horskými loukami mj. s violkou sudetskou (Viola sudetica), zvonkem krkonošským (Campanula bohemica), jestřábníky rodu Hieracium, a řadou vstavačů z čeledi Orchideaceae. V subalpinském stupni najdeme nejcennější stanoviště Krkonoš: klečové porosty, přirozené i druhotné smilkové louky a severská (subarktická) rašeliniště. Bohatý je zde výskyt endemických a reliktních druhů. Nejvyšší vrcholy Krkonoš (Sněžka, Studniční a Luční hora, Vysoké Kolo, Kotel) se nacházejí v alpinském vegetačním stupni. Cenná je i vegetace ledovcových karů s druhově pestrou flórou všech vegetačních stupňů. Přítomné naturové biotopy se vyznačují bohatým zastoupením glaciálních reliktů a krkonošských endemitů, což z přírodního komplexu Krkonoše činí lokalitu NATURA 2000 významnou jak z hlediska celonárodního, tak celoevropského, kdy se jedná o jediný přírodní komplex s výskytem endemických taxonů, zařazených do přílohy II. směrnice č. 92/43/EHS Campanula bohemica, Galium sudeticum, Pedicularis sudetica, Gentianella bohemica. Kromě těchto endemitů představují Krkonoše celosvětově jediné místo výskytu endemického jeřábu krkonošského (Sorbus sudetica) a pohoří výjimečně bohaté na glaciální relikty, dosahujících zde jižní hranici svého celosvětového rozšíření (Rubus chamaemorus, Pedicularis sudetica, Saxifraga nivalis). Druhově pestrá je i fauna Krkonoš zahrnující četné glaciální relikty. Mezi předměty ochrany EVL Krkonoše patří jeden živočišný druh, vranka obecná (Cottus gobio). Netopýr pobřežní byl novelou nařízení vlády vyřazen z předmětů ochrany, v území se nevyskytuje. Stanoviště a jejich charakteristika, jež jsou předmětem ochrany (symbol * označuje prioritní typy ochrany přírodních stanovišť) Kód Stanoviště Rozloha Podíl (ha) (%) 4030 Evropská suchá vřesoviště Význam: reprezentativnost B; zachovalost B 36,89 0, Alpínská a boreální vřesoviště Význam: reprezentativnost A; zachovalost A 248,22 0, * Křoviny s borovicí klečí (Pinus mugo) a pěnišníkem Rhodohendron hirsutum (Mugo-Rhododendretum hirsuti) 1194,03 2,17 Význam: reprezentativnost A; zachovalost A 4080 Subarktické vrbové křoviny 29,79 0,05 Strana 13 (celkem 41)

14 Kód * * * 91D0* 91E0* 9410 Stanoviště Význam: reprezentativnost A; zachovalost A Silikátové alpínské a boreální trávníky Význam: reprezentativnost A; zachovalost A Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) Význam: reprezentativnost B; zachovalost B Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně Význam: reprezentativnost A; zachovalost A Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio- Centaureion nemoralis) Význam: reprezentativnost B; zachovalost B Horské sečené louky Význam: reprezentativnost B; zachovalost B Aktivní vrchoviště Význam: reprezentativnost A; zachovalost A Přechodová rašeliniště a třasoviště Význam: reprezentativnost A; zachovalost A Silikátové sutě horského až niválního stupně (Androsacetalia alpinae a Galeopsietalia ladani) Význam: reprezentativnost A; zachovalost A Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů Význam: reprezentativnost B; zachovalost B Jeskyně nepřístupné veřejnosti Význam: reprezentativnost A; zachovalost A Bučiny asociace Luzulo-Fagetum Význam: reprezentativnost B; zachovalost B Bučiny asociace Asperulo-Fagetum Význam: reprezentativnost B; zachovalost B Středoevropské subalpínské bučiny s javorem (Acer) a šťovíkem horským (Rumex arifolius) Význam: reprezentativnost B; zachovalost B Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích Význam: reprezentativnost B; zachovalost A Rašelinný les Význam: reprezentativnost B; zachovalost B Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno- Padion, Alnion incanae, Salicion albae) Význam: reprezentativnost C; zachovalost B Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) Význam: reprezentativnost B; zachovalost B Druhy jež jsou předmětem ochrany (symbol * označuje prioritní druh ochrany) Rozloha Podíl (ha) (%) 837,07 1,52 873,21 1,58 833,83 1, ,47 5, ,91 0,26 100,55 0,18 164,45 0,29 102,95 0,18 0,01 1, ,53 15, ,78 2, ,27 1,99 187,58 0,34 205,30 0,37 291,422 0, ,52 10,8 Druhy vranka obecná (Cottus gobio) svízel sudetský (Galium sudeticum) hořeček český (Gentianella bohemica) zvonek český (Campanula bohemica) všivec krkonošský pravý (Pedicularis sudetica) Populace v EVL běžný druh velmi vzácný druh cca 100 rostlin rostlin 6500 rostlin Strana 14 (celkem 41)

15 Obr. 3. Situační zákres evropsky významné lokality Krkonoše (zdroj: AOPK ČR). Ohrožení EVL a PO Krkonoše Nejvýznamnějším negativním vlivem na dotčené EVL a PO v minulém století byla zejména dlouhodobá značná imisní zátěž, jejíž důsledky se projevují dodnes. V současné době je největším ohrožením narůstající tlak využití území pro rekreační účely. Návštěvnost Krkonoš stoupá a dosahuje 5 až 8 mil. pobytových dnů za rok. Vzrůstající návštěvnost vyvolává tlak na nové ubytovací kapacity a následně na rozšiřování lyžařských areálů, trasy pro pěší turistiku, cyklistiku a běžky a nabídku dalších sportů, jako je jízda na čtyřkolkách, paragliding, rafting a podobně. Současně se zaplňováním posledních volných ploch uvnitř definovaného zastavěného území obce se zvyšuje tlak na rozšiřování výstavby do volné krajiny a tím k záboru stanovišť, která jsou předmětem ochrany Evropsky významné lokality Krkonoše. Strana 15 (celkem 41)

16 III.I.III. Stručný popis Evropsky významné lokality Karkonosze Kód lokality: PLH Rozloha: ,92 ha Biogeografická oblast: Kontinentální Polská EVL je obdobou české lokality (zákres EVL podává Obr. 4). Předměty ochrany EVL Karkonosze stanoviště: 9410 Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) - 32%, 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum - 7%, 4070* Křoviny s borovicí klečí (Pinus mugo) a pěnišníkem Rhododendron hirsutum (Mugo-Rhododendretum hirsuti) - 5%, 6230* Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech - 4%, 9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum - 3%, 4060 Alpinská a boreální vřesoviště - 1%. Předměty ochrany EVL Karkonosze druhy rostlin: svízel sudetský* (Galium sudeticum), všivec krkonošský pravý* (Pedicularis sudetica sudetica), zvonek český* (Campanula bohemica). Předměty ochrany EVL Karkonosze druhy živočichů: netopýr černý (Barbastella barbastellus), netopýr velkouchý (Myotis bechsteini), netopýr velký (Myotis myotis), netopýr pobřežní (Myotis dasycneme), vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), vydra říční (Lutra lutra), vranka obecná (Cottus gobio), modrásek bahenní (Maculinea nausithous). III.I.IV. Stručný popis Evropsky významné lokality Karkonosze Kód lokality: PLH Rozloha: ,92 ha Biogeografická oblast: Kontinentální Polská PO je obdobou české lokality (zákres EVL podává Obr. 4). Mezi ptáky chráněné podle Přílohy I směrnice 79/409/EHS v polské lokalitě Karkonosze náleží: orel mořský (Haliaeetus albicilla), jeřábek lesní (Bonasa bonasia), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), výr velký (Bubo bubo), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), sýc rousný (Aegolius funereus), žluna šedá (Picus canus), slavík modráček (Luscinia svecica), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), ťuhýk obecný (Lanius collurio), tetřívek obecný (Tetrao tetrix). Dále se v PO vyskytuje čáp černý (Ciconia nigra), orel křiklavý (Aquila pomarina), sokol stěhovavý (Falco peregrinus), chřástal polní (Crex crex), datel černý (Dryocopus martius), skřivan lesní (Lullula arborea). Obr. 4. Situační zákres evropsky významné lokality (červeně) a ptačí oblasti (zeleně) Karkonosze. Strana 16 (celkem 41)

17 II.II. Potenciálně dotčené předměty ochrany Za dotčené je třeba považovat všechny předměty ochrany EVL a PO Krkonoše, které se nacházejí v předmětném území a mohou být v souvislosti s realizací územního plánu ovlivněny. Dle vrstvy mapování biotopů byla vyhodnocena přítomnost stanovišť na území obce, zejm. na lokalitách dotčených návrhem změny ÚP. Dle dalších podkladů a terénních šetření ve správním území Malé Úpy byla vyhodnocena přítomnost druhů rostlin a živočichů. Potenciálně dotčené předměty ochrany shrnují Tab. 1 až 3. Tab. 1: Potenciálně dotčené předměty ochrany evropsky významné lokality Krkonoše - stanoviště Stanoviště Dotčení Zdůvodnění 4030 Evropská suchá vřesoviště 4060 Alpínská a boreální vřesoviště 4070* Křoviny s borovicí klečí (Pinus mugo) a pěnišníkem Rhodohendron hirsutum (Mugo- Rhododendretum hirsuti) 4080 Subarktické vrbové křoviny 6150 Silikátové alpínské a boreální trávníky 6230* Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 6430 Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 6520 Horské sečené louky 7110* Aktivní vrchoviště 7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště 8110 Silikátové sutě horského až niválního stupně (Androsacetalia alpinae a Galeopsietalia ladani) ANO ANO ANO ANO Úpa se daný typ stanoviště nenachází. Ani další významně negativní dotčení nelze předpokládat. Úpa se daný typ stanoviště nenachází. Ani další významně negativní dotčení nelze předpokládat. Úpa se daný typ stanoviště nenachází. Ani další významně negativní dotčení nelze předpokládat. Úpa se daný typ stanoviště nenachází. Ani další významně negativní dotčení nelze předpokládat. Úpa se daný typ stanoviště nenachází. Ani další významně negativní dotčení nelze předpokládat. Některé plochy změny č. 1 č. 1 ÚP obce Malá Úpa zasahují do daného vymapovaného stanoviště. Úpa se daný typ stanoviště nenachází. Ani další významně negativní dotčení nelze předpokládat. Některé plochy změny č. 1 č. 1 ÚP obce Malá Úpa zasahují do daného vymapovaného stanoviště. Některé plochy změny č. 1 č. 1 ÚP obce Malá Úpa zasahují do daného vymapovaného stanoviště. Úpa se daný typ stanoviště nenachází. Ani další významně negativní dotčení nelze předpokládat. Úpa se daný typ stanoviště nenachází. Ani další významně negativní dotčení nelze předpokládat. Úpa se daný typ stanoviště nenachází. Ani další významně negativní dotčení nelze předpokládat. Strana 17 (celkem 41)

18 Stanoviště Dotčení Zdůvodnění 8220 Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 8310 Jeskyně nepřístupné veřejnosti 9110 Bučiny asociace Luzulo- Fagetum 9130 Bučiny asociace Asperulo- Fagetum 9140 Středoevropské subalpínské bučiny s javorem (Acer) a šťovíkem horským (Rumex arifolius) 9180* Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 91D0* Rašelinný les 91E0* Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 9410 Acidofilní smrčiny (Vaccinio- Piceetea) ANO Úpa se daný typ stanoviště nenachází. Ani další významně negativní dotčení nelze předpokládat. Úpa se daný typ stanoviště nenachází. Ani další významně negativní dotčení nelze předpokládat. Některé plochy změny č. 1 č. 1 ÚP obce Malá Úpa zasahují do daného vymapovaného stanoviště. Úpa se daný typ stanoviště nenachází. Ani další významně negativní dotčení nelze předpokládat. Úpa se daný typ stanoviště nenachází. Ani další významně negativní dotčení nelze předpokládat. Úpa se daný typ stanoviště nenachází. Ani další významně negativní dotčení nelze předpokládat. Úpa se daný typ stanoviště nenachází. Ani další významně negativní dotčení nelze předpokládat. Úpa se daný typ stanoviště nenachází. Ani další významně negativní dotčení nelze předpokládat. Úpa se daný typ stanoviště nenachází. Ani další významně negativní dotčení nelze předpokládat. Tab. 2: Potenciálně dotčené předměty ochrany evropsky významné lokality Krkonoše - druhy Druh Dotčení Zdůvodnění vranka obecná (Cottus gobio) svízel sudetský (Galium sudeticum) hořeček český (Gentianella bohemica) zvonek český (Campanula bohemica) všivec krkonošský pravý (Pedicularis sudetica) ANO Potenciálně dotčena rozvojem rekreačních a turistických aktivit v regionu Malé Úpy a z toho odvozeném zvýšením znečištění vodotečí. Úpa se daný druh nenachází. Úpa se daný druh nenachází. Úpa se daný druh nenachází. Úpa se daný druh nenachází. Tab. 3: Potenciálně dotčené předměty ochrany ptačí oblasti Krkonoše Druh Dotčení Zdůvodnění Chřástal polní (Crex crex) ANO Potenciálně dotčen rozvojem rekreačních a turistických aktivit v regionu Malé Úpy, záborem lučních stanovišť a rušením. Strana 18 (celkem 41)

19 Druh Dotčení Zdůvodnění Čáp černý (Ciconia nigra) Datel černý (Dryocopus martius) Lejsek malý (Ficedula parva) Slavík modráček (Luscinia svencica) Sýc rousný (Aegolius funereus) Tetřívek obecný (Tetrao tetrix) ANO ANO ANO Potenciálně může být druh nevýznamně rušen v souvislosti s rozvojem turistických aktivit v místech potravního stanoviště čápa. Potenciálně může být druh nevýznamně rušen v souvislosti s rozvojem turistických aktivit v místech potravního stanoviště a teritoria datla. Úpa se daný druh nevyskytuje. Úpa se daný druh nevyskytuje. Potenciálně může být druh nevýznamně rušen v souvislosti s rozvojem turistických aktivit. ANO Potenciálně dotčen rozvojem rekreačních a turistických aktivit v regionu Malé Úpy, zásahem do lesních stanovišť. Byly zvažovány též vlivy koncepce na polskou EVL a PO Karkonosze. Zvýšení turistického ruchu se potenciálně může projevit zvýšenou návštěvností v EVL a PO Karkonosze. Tento vliv na místní prvky ochrany lze považovat za nevýznamný (viz předměty ochrany EVL Karkonosze). K ovlivnění polské PO může dojít prostřednictvím předmětů ochrany, jejichž populace komunikují přes státní hranici (sýc rousný, tetřívek obecný) hodnocení vlivů na populace těchto druhů je předmětem předloženého posouzení. Strana 19 (celkem 41)

20 IV. Vyhodnocení vlivů koncepce na předměty ochrany PO a EVL IV.I. Vyhodnocení úplnosti podkladů pro posouzení Posuzovaný návrh změny č. 1 Územního plánu obce Malá Úpa byl předložen ve formě zadání ÚP a základního koordinačních výkresů s vysvětlivkami jednotlivých kódů ploch a ostatních elementů stávající i navrhované technické aj. infrastruktury. Doplňující informace byly čerpány z poskytnutých textových podkladů (viz kap. I, Postup zpracování posouzení, bod A). Pro zjištění dotčených předmětů ochrany byly využity následující podklady: Opakovaná terénní šetření na plochách potenciálně dotčených navrženou změnou ÚP v průběhu července a srpna r Vrstva mapování biotopů (podklad z AOPK 2011) data v administrativním území Malá Úpa pocházejí z mapování biotopů z let Při terénním šetření byly ověřeny všechny potenciálně dotčené segmenty (dle návrhu změny ÚP). Nebyly zjištěny podstatné problémy, které by znemožnily využití vrstvy jako podkladu pro územní plánování. Přírodovědně hodnotné lokality a vrstva mapování biotopů s odlišením kvality I a II v hlavních výkresech, dle podkladů KRNAP (lokality stanoviště 6230, 6510, 6520, geomorfologické lokality, botanické lokality výskyt zvonku českého). Konzultace se správou KRNAP (Mgr. Stanislav Březina, Mgr.): ohledně limitů záborů v lučních biotopech v administrativním území Malá Úpa (metodika pro naturového hodnocení dle materiálu KRNAP) Návrh plánu péče o Krkonošský národní park (viz: Průvodní zpráva k návrhům evropsky významných lokalit (viz: Množství a struktura podkladů, jež byly k dispozici, byly dostatečné k relevantnímu posouzení o charakteru ploch změn a jejich potenciálních dopadech na předměty ochrany a celistvost lokalit soustavy Natura IV.II. Vlastní vyhodnocení vlivů koncepce na předměty ochrany PO a EVL Předložené posouzení vlivu navržené změny ÚP obce Malá Úpa řeší možné dopady koncepce na předměty ochrany a celistvost vymezených PO a EVL. Na vymezeném území SO obce Malá Úpa se nachází PO a. V návaznosti na správní území Malé Úpy se v PL nachází PO a EVL Karkonosze. Vyhodnocení vlivů koncepce na konkrétní předměty ochrany potenciálně dotčených PO a EVL je zpracováno doporučenou tabelární formou (viz Tab. 1 a 2), která vychází z metodického postupu doporučeným MŽP ČR (2007). Specifickou částí posouzení je hodnocení vlivů na luční stanoviště (6230, 6510 a 6520) dle doporučeného metodického postupu (Chvojková et al. 2009). V přehledu je popis hodnocení uveden v kapitole Přílohy. Vyhodnocení vlivu koncepce na vymezené předměty ochrany soustavy Natura 2000 je uvedeno tabelární formou, a to jak pro vymezené předměty ochrany (Tab. 1a,b), tak recipročně pro dílčí části navržené koncepce (Tab. 2) Strana 20 (celkem 41)

21 Tab. 1a: Vyhodnocení míry vlivu návrhu změny č. 1 ÚP obce Malá Úpa na předměty ochrany ptačí oblasti a evropsky významné lokality Krkonoše. Lokalizace Předmět ochrany Míra vlivu * Popis vlivu PO Krkonoše PO Krkonoše PO Krkonoše Chřástal polní (Crex crex) Čáp černý (Ciconia nigra) Datel černý (Dryocopus martius) -1 Chřástal se vyskytuje jednotlivě prakticky v celém území lučních stanovišť Horní a Dolní Malé Úpy. Přítomnost chřástala je uváděna z let (data KRNAP), volající samci byli zaznamenáni také v roce 2011 (ovšem mimo vymezené plochy). 0 až -1 Dle charakteru dotčených lučních ploch (viz návaznost na stávající zástavbu obce, nebo plochy pravidelně sečené/pasené) známému výskytu druhu a jeho ekologickým nárokům na prostředí, lze vliv koncepce hodnotit jako málo významný (-1). Potenciální dotčení chřástala vyplývá zejména z částečného záboru biotopu druhu a zejména z rušení v období výstavby a provozu ubytovacích zařízení. Pozorování z terénu ale naznačují, že druh je schopen se vcelku dobře habituovat na lidská sídla. Zcela zásadním tak pro výskyt chřástala zůstává systém seče a termínováni seče ve vztahu k termínu hnízdění a vyvádění mláďat. Potenciální dotčení: všechny návrhy, které se nacházejí v biotopu chřástala (tj. luční stanoviště v rozptýlené zástavbě), viz zejména 13/1, 15/1, 16/1, 25/1, 26/1, 29/1, 31/1, 32/1, 40/1, 41/1, 43a,b,c/1, 46/1 a 53/1. Čáp černý v prostoru Malé Úpy nemá hnízdiště. Občas bývá pozorován při přeletu územím, resp. může využívat místní vodoteče jako loviště. Druh v posledních letech mírně zvyšuje svou početnost, často se objevuje také v okolí sídel. Vliv koncepce na populaci čápa lze považovat za nízký (-1) až nevýznamný (0). V úvahu připadá rušení ptáků na lovištích. Potenciální dotčení: velmi malé až nevýznamné u všech částí navrhovaných koncepce. 0 Datel v prostoru dotčeném změnou ÚP nehnízdí, pravidelně se zde ani nezdržuje (viz není zde vhodný biotop pro datla). Vliv koncepce na populaci datla lze považovat za nevýznamný (0). V úvahu připadá rušení ptáků v souvislosti se zvýšením turistického ruchu v oblasti, tento vliv je ale spíše jen teoretický a zcela minimální. Ptáci zpravidla procházejícími turisty rušeni nejsou. PO Krkonoše Lejsek malý (Ficedula parva) 0 V prostoru dotčeném návrhem koncepce se druh nevyskytuje. Nenachází se zde ani vhodný biotop pro výskyt druhu. Strana 21 (celkem 41)

22 Lokalizace Předmět ochrany Míra vlivu * Popis vlivu PO Krkonoše PO Krkonoše PO Krkonoše Slavík modráček (Luscinia svencica) Sýc rousný (Aegolius funereus) Tetřívek obecný (Tetrao tetrix) 4030 Evropská suchá vřesoviště 4060 Alpínská a boreální vřesoviště 4070 Křoviny s borovicí klečí (Pinus mugo) a pěnišníkem Rhodohendron hirsutum 4080 Subarktické vrbové křoviny 0 V prostoru dotčeném návrhem koncepce se druh nevyskytuje. Nenachází se zde ani vhodný biotop pro výskyt druhu. -1 Sýc rousny představuje lesní druh sovy. V dotčeném území druh nebyl pozorován. Přesto nelze vyloučit, že se zde může přechodně vyskytovat. S výjimkou návrhu č. 40/1 koncepce významněji nezasahuje dolesních porostů, které mohou představovat potenciálně vhodný biotop pro sýce. nelze adekvátně stanovit Potenciální dotčení: patrně malé (-1) v případě realizace záměru (rozšíření stávajícího sjezdového areálu) v ploše 40/1. Tato plocha zasahuje do lesních porostů. Na katastru Horní Malé Úpy (v prostoru státní hranice ČR/PL) se nachází jádrová oblast výskytu tetřívka. Druh se zde trvale zdržuje, navíc území slouží jako spojnice k dalším částem populace tetřívka v prostoru PO. S výjimkou vymezené plochy 40/1 koncepce významněji nezasahuje do lesních porostů. V blízkosti jádrové oblasti se nachází také plánovaná plocha 37/1. Potenciální dotčení: případná realizace záměru na vymezené ploše 40/1 (rozšíření stávajícího sjezdového areálu) bude mít velmi pravděpodobně negativní vliv na populaci tetřívka (-1). V dané fázi posuzováni nelze stanovit míru dotčení populace tetřívka. Dle konkrétních návrhů investora bude potřeba vliv vyhodnotit individuálně (spekulativně nelze a priori vyloučit ani významně negativní vliv budoucího záměru -2). Příprava vl. projektového záměru bude muset probíhat, s ohledem na populaci tetřívka, velmi uvážlivě. 0 V prostoru dotčeném změnou č. 1 ÚP obce Malá Úpa se daný typ stanoviště nenachází. Ani další významně negativní dotčení nelze předpokládat. 0 V prostoru dotčeném změnou č. 1 ÚP obce Malá Úpa se daný typ stanoviště nenachází. Ani další významně negativní dotčení nelze předpokládat. 0 V prostoru dotčeném změnou č. 1 ÚP obce Malá Úpa se daný typ stanoviště nenachází. Ani další významně negativní dotčení nelze předpokládat. 0 V prostoru dotčeném změnou č. 1 ÚP obce Malá Úpa se daný typ stanoviště nenachází. Ani další významně negativní dotčení nelze předpokládat. Strana 22 (celkem 41)