Specifické potřeby občanů města Ostravy Občané společensky nepřizpůsobení

Transkript

1 Specifické potřeby občanů města Ostravy Občané společensky nepřizpůsobení TATO ZPRÁVA BYLA VYTVOŘENA V RÁMCI PROJEKTU KP OSTRAVA, REG. ČÍSLO CZ / /3891, KTERÝ JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKOU UNIÍ A MORAVSKOSLEZSKÝM KRAJEM.

2 1. Úvod Charakteristika skupiny Předpokládané potřeby Výsledky průzkumu Bydlení Práce a finance Vzdělávání Sociální péče Poradenství Pomoc s vyřizováním běžných záležitostí Krizová pomoc Získání financí Získání jídla Získání ošacení Možnost hygieny Noclehárna Azylový dům Dům na půl cesty Startovací byt Pomoc s hledáním práce Příprava na zaměstnání Zajištění zdravotní péče, ošetření Ostatní Zdraví Volný čas a rodina Informace Bariéry Závěr a doporučení

3 1. Úvod Průzkum specifickým potřeb občanů města Ostravy proběhl v průběhu měsíce září 2006 za účelem vytvoření jednoho z podkladů důležitých pro komunitní plán sociálních služeb ve městě Ostrava na období 2007 až Cílem průzkumu bylo zjistit specifické potřeby občanů města Ostravy ve vztahu k sociálním službám a ověřit, zda nový způsob zjišťování údajů potvrdí předpokládané potřeby. Důležitým cílem bylo ale také informovat občany o konkrétní nabídce sociálních služeb, které se týkají jejich specifických potřeb. Dotazovaným občanům byl rovněž vysvětlován smysl a náplň jednotlivých forem existujících sociálních služeb. Průzkum proběhl formou řízeného rozhovoru, který s respondenty vedli vyškolení tazatelé. Celkem se průzkumu zúčastnilo 499 občanů města Ostravy, kteří byli rozděleni dle jednotlivých pracovních skupin a podskupin vytvořených v rámci komunitního plánu. V průběhu rozhovoru byly postupně zmiňovány oblasti, které by měly obsáhnout celý komplex specifických potřeb bydlení, práce a finance, vzdělávání, zdraví, sociální péče a volný čas a rodina. Dále se rozhovor okrajově dotýkal také informovanosti občanů a bezpečí ve městě. Důležitou částí rozhovoru bylo také povídání o míře dopadu jednotlivých možných bariér. V průběhu řízených rozhovorů se jistě nepodařilo zachytit všechny konkrétní potřeby jednotlivých osob, výsledek průzkumu však může jistě pomoci poukázat na nejcitlivější oblastí potřeb jednotlivých skupin. Důležitým výstupem jsou také pocity a dojmy dotazovaných, které bohužel nejde zachytit do tohoto výstupu a nejde je ani statisticky zpracovat. Tyto informace budou součástí závěrečné souhrnné zprávy. 3

4 2. Charakteristika skupiny V rámci skupiny Občané společensky nepřizpůsobení se průzkumu zúčastnilo celkem 60 osob. Dotazování jsou především uživateli nestátních neziskových organizací poskytujících příslušné služby a jednak občané města Ostravy osloveni na úřadech práce a odborech sociálních věcí. V rámci celého průzkumu tvoří dotazování této skupiny asi 12% všech dotazovaných, což přibližně odpovídá zastoupení této skupiny v rámci komunitního plánování rozvoje sociálních služeb ve městě Ostrava. Ve zkoumaném vzorku bylo 70% mužů a 30% žen, což vyplynulo především z většího zastoupení mužů mezi uživateli služeb. Pohlaví muž 42 70,0 70,0 žena 18 30,0 100,0 Dle věku bylo použito pouze rozdělení na dvě skupiny. Podrobnější třídění by vzhledem k počtu respondentů nemělo smysl. Skupina mladších respondentů měla 45 let a méně (45%), skupina starších respondentů měla více než 45 let (55%). Mezi respondenty bylo 56,7% osob nezaměstnaných. 11,7% dotazovaných bylo starobních důchodců. Zaměstnaných bylo pouze 15% osob. Sociální postavení starobní důchodce 7 11,7 11,7 invalidní důchodce 3 5,0 16,7 ČID 2 3,3 20,0 nezaměstnaný na ÚP 18 30,0 50,0 nezaměstnaný na SP 16 26,7 76,7 mateřská dovolená 3 5,0 81,7 zaměstnanec 9 15,0 96,7 jiné 2 3,3 100,0 4

5 Z hlediska vzdělání byli nejčastěji dotazovány osoby se základním vzděláním (35%). Osob se středním odborným učilištěm bylo 30%. Vzdělání nedokončené základní praktická škola a OU SOU maturita VOŠ VŠ Mezi respondenty bylo nejvíce osob svobodných (48,3%), 30% dotázaných osob bylo rozvedených. Rodinný stav svobodný 29 48,3 48,3 ženatý/vdaná 9 15,0 63,3 rozvedený 18 30,0 93,3 ovdovělý 4 6,7 100,0 5

6 Naprostá většina dotázaných žije v sama (73,3%). S kým žijete? sám s partnerem s dětmi s partnerem a dětmi s rodiči Většina dotázaných osob ve skupině Občané společensky nepřizpůsobení byla velmi vstřícná a při vedení rozhovoru i aktivní (57 osob). Pouze tři osoby byli při rozhovoru pasivní. 6

7 3. Předpokládané potřeby Na tomto místě pouze stručně shrneme potřeby osob spadajících do příslušné skupiny komunitního plánování, jak jsou uvedeny v komunitním plánu rozvoje sociálních služeb do roku Ve skupině "Občané společensky nepřizpůsobení byly potřeby definovány jednak na základě šetření firmy RESPOND a jednak na základě vlastní SWOT analýzy. Obecnější potřeby odpovídají základní typologii dle Maslowa. Samotní členové pracovní skupiny vytvořili seznam služeb, které jsou pro život této skupiny nezbytné: 1. Poradenství 2. Ubytování 3. Ošacení 4. Nasycení 5. Hygiena 6. Uložení věcí 7. Průvodcovství, asistence 8. Zdravotní péče 9. Zaměstnání a pracovní aktivity 10. Vzdělávání a nácvik dovedností 11. Finance 7

8 4. Výsledky průzkumu 4.1 Bydlení Mezi dotazovanými je velká část těch, které lze považovat za potencionálně ohrožené bezdomovectvím. Pouze 13,3% respondentů uvedlo, že bydlí v nájemním bytě na dobu neurčitou. Zhruba třetina jich bydlí na ubytovně (31,7%) a v azylových domech (35%). Dalších sedm osob (11,7%) uvedlo, že přespávají na ulici a v noclehárnách. Bydlení nájemní byt na dobu neurčitou 8 13,3 13,3 nájemní byt na dobu určitou 1 1,7 15,0 podnájem 1 1,7 16,7 ubytovna 19 31,7 48,3 azylový dům 21 35,0 83,3 u příbuzných, známých 3 5,0 88,3 jinde 7 11,7 100,0 Spokojenost s bydlením uvedlo pouze 41,7% dotázaných. Ti, kteří nejsou s bydlením spokojeni, uvedli nejčastěji jako důvod nespokojenosti to, že chtějí bydlet ve svém (60%), nebo že nemají kde bydlet (22,9%). Pokud nejste spokojen, dokážete určit hlavní důvod vaší nespokojenosti? Četnost % Platná % Kumulativní % nemám kde bydlet 8 13,3 22,9 22,9 bydlení je pro mě moc drahé 3 5,0 8,6 31,4 nelíbí se mi místo, kde bydlím 1 1,7 2,9 34,3 chtěl(a) bych větší byt 1 1,7 2,9 37,1 chtěl(a) bych bydlet ve svém 21 35,0 60,0 97,1 jiný důvod 1 1,7 2,9 100,0 Celkem 35 58,3 100,0 spokojení 25 41,7 Osoby, které nemají kde bydlet, uvádí jako příčiny vzniku své situace rozvod, podvod, neplacení bytu nebo nespecificky vlastní vinu. 8

9 Poměrně velká část respondentů uvedla, že jim na bydlení přispívá stát. 55% respondentů dostává na bydlení dávky sociální podpory, 6,7% respondentů pak dávky sociální péče. Přispívá vám na bydlení stát? nepřispívá 23 38,3 38,3 sociální podpora 33 55,0 93,3 sociální péče 4 6,7 100,0 Při dotázaní na konkrétní možnosti zlepšení situace v bydlení uvedli respondenti následující návrhy a připomínky: byt v lepším stavu lepší ubytovna finance vlastní bydlení lepší sousedi pomoc při vyřízení žádosti o byt vyšší dávky dům na půl cesty prostředí kolem domu 9

10 4.2 Práce a finance Vzhledem k vysokému počtu nezaměstnaných osob mezi respondenty se dalo předpokládat, že v oblasti práce nebude míra spokojenosti moc vysoká. Spokojenost v této oblasti vyjádřilo 8,3% dotázaných a 33,4% odpovědělo, že jsou v nějaké míře nespokojeni. Ostatní respondenti se k dané oblasti nevyjádřili většinou právě z důvodu, že žádnou práci nemají. Spokojenost práce zcela spokojen 3 5,0 5,0 spokojen, ale mohlo by to být lepší 2 3,3 8,3 nejsem zcela spokojen 4 6,7 15,0 jsem zcela nespokojen 16 26,7 41,7 nevím, nedokážu posoudit 35 58,3 100,0 Nezaměstnané osoby se rovněž vyjadřovali k důvodům jejich nezaměstnanosti. Většina osob odpověděla, že nemůže najít práci, přestože ji hledá (63,9%). Dalších 11,1% respondentů pokládá za hlavní důvod své nezaměstnanosti své zdravotní problémy. Ostatní osoby pak uvedli jako důvod, že se jim vyplatí žít z dávek (8,3%), že již rezignovali na hledání práce či z důvodu péče o osobu blízkou. Jeden respondent také uvedl, že má jiné zdroje financí. Z jakého důvodu nepracujete? Četnost % Platná % Kumulativní % nemůžu najít práci, přestože ji hledám 23 38,3 63,9 63,9 vyplatí se mi žít z dávek 3 5,0 8,3 72,2 rezignoval jsem na hledání práce 1 1,7 2,8 75,0 mám jiné zdroje financí 1 1,7 2,8 77,8 ze zdravotních či psychických důvodů 4 6,7 11,1 88,9 z důvodu péče o osobu blízkou 1 1,7 2,8 91,7 jiný důvod 3 5,0 8,3 100,0 Celkem 36 60,0 100,0 neodpovídali 24 40,0 Tři respondenti, kteří odpověděli, že se jim vyplatí žít z dávek, uvedli jako odpovídající mzdu, kvůli které by již pracovali, ve dvou případech ,- Kč a jednou ,- Kč. 10

11 Dotazované osoby měli možnost vybrat takovou formu zaměstnání, jaká by jim vyhovovala. Kromě osob, které by stáli o práci jakoukoliv (48,6%), byla nejčastěji zmiňována práce s omezením pro ZP (11,4%). Jaká forma práce by vám vyhovovala? Četnost % Platná % Kumulativní % jakákoliv 17 28,3 48,6 48,6 práce s omezením pro ZP 4 6,7 11,4 60,0 práce doma 1 1,7 2,9 62,9 práce na ČÚ 3 5,0 8,6 71,4 práce v chráněných dílnách 2 3,3 5,7 77,1 jiná 8 13,3 22,9 100,0 Celkem 35 58,3 100,0 Neuvedeno 25 41,7 Z výše uvedených skutečností vyplývají i vyjádření se respondentů ke své finanční situaci, kde se žádný respondent neřadí mezi bohaté, 36,7% respondentů se řadí mezi špatně finančně zajištěné a polovina dotázaných dokonce mezi chudé. Dle velikosti majetku průměrně finančně zajištění 8 13,3 13,3 špatně finančně zajištění 22 36,7 50,0 v podstatě chudí 30 50,0 100,0 U vyjádření, jaký příjem by respondenti požadovali, aby byli spokojeni, uváděli v průměru hodnotu ,- Kč, kterou by chtěli dosáhnout především získáním práce nebo získáním lépe placeného místa, ale taky navýšením podpory, výhrou v loterii a krádeží (2x). Následující seznam obsahuje položky, které respondenti uvedli v otázce, v čem se musí kvůli malým příjmům omezovat. Nejčastěji jsou uváděny položky bydlení a jídlo tedy položky vcelku potřebné pro zajištění základních potřeb. alkohol, cigarety 3 jídlo 9 bydlení 13 dovolená 2 oblečení 4 automobil 2 kultura 2 léky 1 Co není kvůli nedostatku peněz 11

12 4.3 Vzdělávání Mezi respondenty je polovina osob, které v rozhovorech vyjádřili potřebu dalšího vzdělávání. Potřeba se dále vzdělávat ano ne Z nabízených forem a možností dalšího vzdělávání uváděli respondenti jako potřebné nejčastěji rekvalifikační kurzy (63,3%). Dále zde projevili někteří jednotlivci zájem o jazykové kurzy, zvýšení dosaženého vzdělání a sociální školu. Forma dalšího vzdělání Četnost % Platná % Kumulativní % zvýšení vzdělání 4 6,7 13,3 13,3 rekvalifikační kurz 19 31,7 63,3 76,7 jazykový kurz 6 10,0 20,0 96,7 sociální škola 1 1,7 3,3 100,0 Celkem 30 50,0 100,0 Neuvedeno 30 50,0 12

13 Osoby, které nemají zájem se dále vzdělávat, uváděli jako důvod především tvrzení, že to nemá smysl (15%). Proč se nechci dál vzdělávat neuvedeno 30 50,0 50,0 nemá to smysl 9 15,0 65,0 myslím, že na to nemám 4 6,7 71,7 nemám zájem, nepotřebuji to 2 3,3 75,0 nemám čas 4 6,7 81,7 nemám na to finance 1 1,7 83,3 nenašel jsem vhodný obor 1 1,7 85,0 nevím nic o možnostech 1 1,7 86,7 jiný důvod 8 13,3 100,0 13

14 4.4 Sociální péče V této části rozhovoru byly respondentům jmenovány jednotlivé formy sociální pomoci či péče a respondenti vyjádřili své zkušenost s těmito formami. Díky otázky číslo 15 měli respondenti možnost vyslechnout nabídku existujících služeb a jednotlivých činností a případně vyjádřit i potřebu využívat i služeb, které v současné době nabízeny nejsou. U otázky číslo 15 se respondenti skupiny Občané společensky nepřizpůsobení měli možnost vyjádřit celkem ke 14 službám. 98,3% respondentů uvedlo, že jsou nebo byli příjemci některé z forem sociálních služeb Poradenství Poradenství využilo či využívá a za prospěšné považuje 25% respondentů. Dalších 15% dotázaných řeklo, že jim tato služba nepomohla. Jako poskytovatele uváděli respondenti nejčastěji úřad (13 osob) a NNO (6 osob). Poradenství využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 15 25,0 25,0 využil jsem ji či využívám a nepomáhá mi 9 15,0 40,0 nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 33 55,0 95,0 neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil 1 1,7 96,7 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 2 3,3 100, Pomoc s vyřizováním běžných záležitostí Tuto formu služby s prospěchem využilo 36,7% dotázaných. 16 osob využilo tuto pomoc od NNO, 9 osob od pracovníků úřad. Pomoc s vyřizováním běžných záležitostí využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 22 36,7 36,7 využil jsem ji či využívám a nepomáhá mi 3 5,0 41,7 nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 31 51,7 93,3 neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil 1 1,7 95,0 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 3 5,0 100,0 14

15 4.4.3 Krizová pomoc Krizovou pomoc využívá a považuje za potřebné téměř třetina (31,7%) respondentů. 16 osob, které službu využilo, uvedlo jako poskytovatele NNO a další 2 osoby úřad. Krizová pomoc využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 19 31,7 31,7 využil jsem ji či využívám a nepomáhá mi 1 1,7 33,3 nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 37 61,7 95,0 neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil 1 1,7 96,7 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 2 3,3 100, Získání financí Pomoc při získání financí využilo celkem 66,7% dotázaných osob. 28,3% dotázaných uvádí, že jim tato služba nepomohla. Jako poskytovatele uvádí 27 osob úřad a 13 osob NNO. Získání financí využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 23 38,3 38,3 využil jsem ji či využívám a nepomáhá mi 17 28,3 66,7 nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 18 30,0 96,7 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 2 3,3 100, Získání jídla Získání jídla využily a ocenily dvě pětiny respondentů. Až na jednoho uvedli všichni jako poskytovatele NNO. Získání jídla využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 24 40,0 40,0 nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 36 60,0 100,0 15

16 4.4.6 Získání ošacení Téměř polovina respondentů využila služba získání ošacení a služba jim pomohla (45%). 25 osob označilo za poskytovatele NNO, dvě osoby pak úřad. Získání ošacení využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 27 45,0 45,0 nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 31 51,7 96,7 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 2 3,3 100, Možnost hygieny Možnosti hygieny využila více než polovina dotázaných 53,3%. Všichni se vyjádřili tak, že jim služba pomohla a všichni shodně označili jako poskytovatele NNO. Možnost hygieny využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 32 53,3 53,3 nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 28 46,7 100, Noclehárna Noclehárny využilo 28,3% dotázaných, kteří uvedli jako poskytovatele NNO. Noclehárna využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 17 28,3 28,3 nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 43 71,7 100,0 16

17 4.4.9 Azylový dům Služeb azylových domů využilo 31,7% dotázaných a opět se shodli na určen poskytovatele, kterým je NNO. Azylový dům využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 19 31,7 31,7 nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 41 68,3 100, Dům na půl cesty Tato služba není a nebyla dotázanými téměř využívána, označil ji pouze jeden respondent, který ji využil u NNO. Dům na půl cesty využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 1 1,7 1,7 nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 59 98,3 100, Startovací byt Služba sice není využívána, ale mezi dotazovanými bylo 5% osob, které ji neznali, ale asi by jim mohla pomoci. Startovací byt nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 57 95,0 95,0 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 3 5,0 100,0 17

18 Pomoc s hledáním práce Pomoc při hledání práce využila téměř polovina respondentů (48,3%). 30% respondentů však vyjádřilo názor, že jim tato služba nepomohla. Nejčastěji uváděli dotazovaní jako poskytovatele úřad (26 osob). Pomoc s hledáním práce využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 11 18,3 18,3 využil jsem ji či využívám a nepomáhá 18 30,0 48,3 mi nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 26 43,3 91,7 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 5 8,3 100, Příprava na zaměstnání Tuto službu si nedokázalo představit 15% dotazovaných. Třetina osob, které službu využili, tvrdí, že jim služba nepomohla (5 osob z 15). Jako poskytovatel je i zde označován nejvíce úřad (12x). Příprava na zaměstnání využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 10 16,7 16,7 využil jsem ji či využívám a nepomáhá mi 5 8,3 25,0 nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 35 58,3 83,3 neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil 1 1,7 85,0 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 9 15,0 100,0 18

19 Zajištění zdravotní péče, ošetření V tomto případě byla služba chápana spíše jako zdravotní a téměř všichni, kteří službu využili (30 osob), označili jako poskytovatele lékaře. Jeden respondent pak uvedl, že mu službu poskytla NNO. Zajištění zdravotní péče, ošetření využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 29 48,3 48,3 využil jsem ji či využívám a nepomáhá mi 2 3,3 51,7 nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 28 46,7 98,3 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 1 1,7 100, Ostatní V další otázce mohli respondenti uvést další služby, které považuji za potřebné. V možnostech se objevily návrhy jako aktivizační služby, motivační a jazykové kurzy, pomoc při hledání práce a právní poradenství. V otázce 16 respondenti uvedli, od kterých možných poskytovatelů by očekávali ještě větší míru podpory, než jakou mají teď. Nejčastěji se v odpovědích objevila možnost úřad (39 osob). Dále byly uváděny přátelé (2 osoby), rodina (2 osoby) a NNO (2 osoby). 19

20 Poslední otázka oblasti sociální péče se týká placení za sociální služby. Ukázalo se, že pouze 18,3% dotázaných není ochotno za služby platit, 13,3% dotázaných by za ně platilo v každém případě a 68,3% by platilo, kdyby na služby dostalo peníze od státu. Jsou vaše potřeby na sociální služby tak vysoké, že byste za uvedené byl ochoten platit? neplatil bych za ně neplatil bych za ně, i kdybych na ně dostal peníze zaplatil bych za ně v každém případě zaplatil bych za ně, kdybych na ně dostal peníze 20

21 4.5 Zdraví Co se týká vlastního pohledu na zdravotní stav, popsalo jej nejvíce osob (68,3%) jako dobrý nebo velmi dobrý. Zdravotní stav velmi dobrý 6 10,0 10,0 dobrý 35 58,3 68,3 spíše špatný 8 13,3 81,7 špatný 10 16,7 98,3 velmi špatný 1 1,7 100,0 Mezi respondenty je téměř více než polovina těch, kteří si myslí, že jejich špatný zdravotní stav je ovlivněn jejich špatnou finanční situaci (58,3%). Zdraví negativně ovlivněno penězi? ano 35 58,3 58,3 ne 25 41,7 100,0 Mezi dotazovanými jsou tři, kteří nemají svého ošetřujícího lékaře. Průkaz pojištěnce mají všichni respondenti. S odmítnutím lékaře se setkalo 13% dotázaných, kteří jako důvod odmítnutí uvedli následující: opilost, dlouhá řada, spádovost, rasový důvod a neochota. Jako největší problém v oblasti zdravotnictví uvádějí respondenti především cenu léků a nedostupnost stomatologické péče. 21

22 4.6 Volný čas a rodina Většina respondentů uvedla, že má děti (58,3%). Máte děti? ano 35 58,3 58,3 ne 25 41,7 100,0 Většina dotázaných tráví společně jako rodina málo času (70,9%). Jak často trávíte čas společně jako rodina? Četnost % Platná % Kumulativní % vůbec 20 33,3 36,4 36,4 vellice málo 10 16,7 18,2 54,5 spíše málo 9 15,0 16,4 70,9 spíše často 8 13,3 14,5 85,5 často 6 10,0 10,9 96,4 téměř pořád 2 3,3 3,6 100,0 Celkem 55 91,7 100,0 Neuvedeno 5 8,3 71,7% dotazovaných uvedla, že sami mají dostatek volného času a že ví, jak ho má naplnit. Víte vy sám, co s volným časem? nemám volný čas 11 18,3 18,3 mám volný čas, ale nevím, jak ho naplnit 6 10,0 28,3 mám volný čas a využívám ho 43 71,7 100,0 K nejčastějším způsobům trávení volného času patří mezi dotazovanými především sledování TV (21,4%). Dotazovaní, kteří vybrali jinou možnost, uváděli nejčastěji procházky a návštěvy známých. Jak ho trávíte? Četnost % Platná % Kumulativní % sport 5 8,3 11,9 11,9 TV 9 15,0 21,4 33,3 četba 6 10,0 14,3 47,6 akce členských organizací 1 1,7 2,4 50,0 jiné 21 35,0 50,0 100,0 Celkem 42 70,0 100,0 Neuvedeno 18 30,0 22

23 V trávení volného času není pro respondenty velkou překážkou nedostačující pocit bezpečí ve městě - jako problém ho uvádí 43,3% dotázaných. Omezuje vás nebo vaše děti v trávení volného času nedostačující pocit bezpečí ve městě? Četnost % Platná % Kumulativní % ano 26 43,3 43,3 43,3 ne 34 56,7 56,7 100,0 100,0 23

24 4.7 Informace Přísunem informací se zabývá otázka číslo tři, která se ptá na hlavní zdroje získávání informací, jež jsou pro dotazované důležité. Nejčastěji jsou zde uváděna jako zdroj informací televize (48,3%). Zdroje získávání informací tisk 8 13,3 13,3 rozhlas 6 10,0 23,3 televize 29 48,3 71,7 příbuzní 1 1,7 73,3 známí 2 3,3 76,7 schůzky klubu, jehož jsem členem 3 5,0 81,7 internet 8 13,3 95,0 jiné 3 5,0 100,0 24

25 4.8 Bariéry Jako podstatné bariéry se v průzkumu ukázaly být pro respondenty skupiny Občané společensky nepřizpůsobení v různé míře následující: předsudky druhých - to, že mě předem odsoudí vůbec se mě netýká 30 50,0 50,0 způsobuje mi občas problémy 8 13,3 63,3 často mi to komplikuje život 10 16,7 80,0 je to můj největší problém 12 20,0 100,0 neochota ostatních přijmout mě za sobě rovného vůbec se mě netýká 33 55,0 55,0 způsobuje mi občas problémy 8 13,3 68,3 často mi to komplikuje život 9 15,0 83,3 je to můj největší problém 10 16,7 100,0 25

26 5. Závěr a doporučení Provedený průzkum se okrajově dotkl jednotlivých možných oblastí specifických potřeb. Dle předpokladu se ukázalo, že nejmenší spokojenost projevili respondenti s oblastí "práce" (průměr 3,33) a s ní související oblastí "finance" (průměr 3,32). Naopak jsou respondenti nejvíce spokojení v oblasti vzdělávání (1,96) a zdraví (2,18). Spokojenost v jednotlivých oblastech Spokojenost - bydlení 2,60 Spokojenost - finance 3,33 Spokojenost - práce 3,32 Spokojenost - vzdělávání 1,96 Spokojenost - sociální péče 2,24 Spokojenost - zdraví 2,18 Spokojenost - volný čas a rodina 2,49 Spokojenost - duševní pohoda 2,35 V porovnání s původními předpokládanými potřebami se tedy průzkum shoduje s potřebou zaměření se na oblast práce, což znamená především pomoc při vyhledávání volných míst či vytváření vhodných pracovních míst. Dotazované osoby vyjádřili rovněž ve vysoké míře potřebu dalšího vzdělávání a to především formou rekvalifikačních kurzů, což úzce souvisí s předchozí oblasti "práce". Jako další vážný problém této skupiny se potvrdil problém s bydlením je však zřejmé, že řešení problému se bude odvíjet od faktorů jako je právě zaměstnání a finance. Jednotlivé sociální služby nabízené v průběhu řízeného rozhovoru byly respondentům vesměs známé. Nejméně věděli respondenti o službě "příprava na zaměstnání", jejíž obsah je však víceméně mnohoznačný. Naopak nejvyužívanější a nejčastěji uváděné jako potřebné se ukázaly být služby uspokojující základní potřeby jako získání jídla, možnost hygieny či získání ošacení a služby spojené s možností noclehu noclehárny a azylové domy. Čtvrtina respondentů rovněž kladně hodnotí poradenské služby. Z výsledků v oblasti sociální péče vyplývá rovněž velká nespokojenost dotazovaných s efektivitou služeb pomoc při získávání práce a pří získání financí. Obecně lze vysokou míru potřebnosti sociálních služeb usoudit z míry ochoty dotazovaných osob platit za sociální služby, i když větší část dotázaných by platila pouze v případě, že by na služby dostala peníze od státu. Z výsledků průzkumu v této oblasti vyplývá, že respondenti jsou dostatečně o existujících službách informováni. Tento fakt je samozřejmě ovlivněn také skutečností, že mezi respondenty bylo mnoho klientů stávajících služeb, kteří mají v této oblasti dostatečný přehled. Proto nelze tento výsledek interpretovat tak, že již není třeba dále služby propagovat v širší veřejnosti! Určitě průzkum potvrdil potřebu i nadále vysvětlovat obsah jednotlivých sociálních služeb. S tím souvisí i vytvoření snadno dostupného zdroje těchto informací, kterým by mohla být například určitá forma Call centra - v rámci využití kapacit takové služby by mohla být společná pro všechny ohrožené skupiny. 26

27 Výsledky v oblasti "Zdraví", kterou lze ze strany poskytovatelů sociálních služeb velice těžko ovlivnit, ukazují především na potíže s placením za léky a služby, ale i na přístup lékařů. Vzhledem k tomu, že se tento problém dotýká i všech dalších skupin v rámci KP, ukazuje se být jak důležité najít vhodnou formu zapojení kompetentních osob s oblasti zdravotnictví do procesu KP. Za zmínku jistě dále stojí poukázání na důležitost bariér, které občanům společensky nepřizpůsobeným komplikují život. Těmito bariérami jsou především předsudky druhých a přijímaní veřejností za sobě rovné. Je otázkou nakolik a jakou cestou je možno pracovat na odstranění těchto bariér. Pro hlubší interpretaci výsledků průzkumu je třeba brát v úvahu výběr respondentů, podmínky za kterých byl prováděn a na samotné výsledky je nutné nahlížet především v kontextu dalších zdrojů a informací. Je třeba využít zkušenosti z práce s osobami společensky nepřizpůsobenými. Vzhledem k počtu respondentů nemá smysl pouštět se na tomto místě do rozborů výsledků dle pohlaví, věku či vzdělání. V případě potřeby je možno tyto údaje vyčíst z tabulek a grafů v příloze. Pokud budeme výsledky porovnávat s předpokládanými potřebami, můžeme vyčíst v mnoha oblastech shodu, ale současně je zde zřejmý i jistý posun, způsobený (snad i) implementací prvního komunitního plánu. 27