Přírodní památka Na bahně u Bělče nad Orlicí vývoj flóry v období

Transkript

1 Orlické hory a Podorlicko 18: (011) 01 MGOH Rychnov n. Kn., ISSN Přírodní památka Na bahně u Bělče nad Orlicí vývoj flóry v období Romana Prausová Univerzita Hradec Králové, Přírodovědecká fakulta, katedra biologie, Rokitanského 6, , romana.prausova@uhk.cz Úvod Maloplošné zvláště chráněné území Na bahně se nachází ve východní části katastrálního území Běleč nad Orlicí v okrese Hradce Králové v nadmořské výšce 43 m. V roce 1933 bylo vyhlášeno na ploše 1,917 ha. Důvodem ochrany ve zřizovacím předpisu je rašelinná lokalita s bohatou květenou bývalé tundry s olšinou. Lokalita se nachází ve starém meandru řeky Orlice a v současnosti má charakter olšiny s vyšším podílem jasanu, jilmu a lípy. Z jihu, západu a východu lokalitu obklopuje terasa, která je od současného koryta řeky vzdálena asi 150 m. Severní hranice přechází v nivu řeky Orlice. Od roku 196 jsou různými autory shromažďována data o flóře a vegetaci a jsou sledovány probíhající změny stanovištních poměrů. Cílem tohoto příspěvku je porovnat současnou druhovou skladbu cévnatých rostlin s předchozím stavem zachyceným v několika botanických průzkumech. Obr. 1. Lokalizace PP Na bahně u Bělče nad Orlicí ( Fig. 1. Localization of natural landmark Na bahně near Běleč nad Orlicí (

2 Orlické hory a Podorlicko 18: (011) Historie lokality Chráněný přírodní výtvor Na bahně byl zřízen Výnosem č /33-V Ministerstvem školství a národní osvěty dne V roce 199 byla lokalita převedena do kategorie přírodní památka. Z průzkumů (Pokorný et al. 000, Klimešová & Pokorný 000) vyplývá, že historie lokality Na bahně se začala odvíjet zhruba v roce 160 př. n. l., kdy řeka Orlice změnila tok svého koryta. Starý zákrut řečiště byl izolován od nového hlavního toku a z mrtvého ramene řeky se tak postupně stala tůň se stojatou vodou (o maximální hloubce 1,5 m). Diverzita vodních makrofyt byla veliká. Litorální vegetace byla tvořena obojživelnými rostlinami, dále porosty vysokých ostřic a dalšími druhy mokřadní vegetace. Říční terasy porůstaly borovice a druhy dubohabřin. Z pylových spekter vyplynulo, že v té době již v sousedství slepého ramene řeky existovaly porosty olše. Tůň byla postupně zanášena povodňovými hlínami, až byla asi před 1400 lety zcela zazemněna. Díky vyvěrajícím pramenům zůstala lokalita nadále vlhká a zároveň bohatá na živiny. Výskyt olše v blízkosti tůně pravděpodobně místně poklesl. V době asi před 1100 lety se na povrchu nahromaděné organické hmoty uchytil rašeliník. Slatina byla nárůstem rašeliníků proměněna v oligotrofní rašeliniště. Dostatečně silná vrstva rašeliníku vytvořila příhodný povrch pro uchycení břízy nenáročné na živiny. Krátkodobé zastínění břízami zastavilo růst rašeliníků a vývoj směřoval zpět k předchozímu stavu slatiniště. Rostoucí eutrofizace umožnila kolonizaci olší (Alnus glutinosa), vyrostl zde zapojený olšový les. Les zestárl, vývraty olší se otevřel a opět zde vznikl nezalesněný mokřad se světlomilnými druhy. Časem došlo na bultech ostřic znovu k uchycení semenáčků olše. Během příštích 900 let se olšina nacházela na lokalitě opakovaně asi pětkrát. Cyklus slatinná olšina otevřený mokřad s dominantou ostřic a rašeliníků trval většinou asi 00 let. Autor prvního geobotanického průzkumu území (Mikyška 196) lokalitu popsal jako rašelinnou olšinu, která vznikla zárůstem staršího slepého ramene Orlice odděleného od koryta řeky v době, kdy se řečiště Orlice v rámci této části nivy překládalo na sever. Zatímco po okrajích lokality vznikla mokřadní olšina, ve střední části lokality (cca 1/4 plochy) se vyvinulo velmi cenné přechodové rašeliniště s malým výskytem olše a břízy. Mikyška (196) tyto dvě vegetační jednotky pojmenoval jako tzv. rašelinu (svaz Sphagnion) a útvar olšinný (svaz Alnion). V průběhu dalších 0 let prodělala lokalita velké změny. Mikyška (1964) popsal zánik přechodového rašeliniště a jeho přeměnu v olšinu. V té době vylišil v rámci lokality tři facie: mokřadní olšinu, mladou olšinu s dominantním ďáblíkem bahenním (Calla palustris) a mladou olšinu s dominantním karbincem evropským (Lycopus europaeus). V roce 1980 lokalitu zkoumal Rydlo (1981), který provedl floristickou inventarizaci, fytocenologické snímkování a díky vyššímu zastoupení jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) a střemchy obecné (Prunus padus) předpověděl vývoj olšiny v jaseninu. Průzkum Klimešových (Klimešová & Klimeš 1996, Klimešová et al. 1997), který probíhal od roku 1987, již nezaznamenal přítomnost tří facií, které uváděl Mikyška (1964). Klimešovi (Klimešová & Klimeš 1996, Klimešová et al. 1997) uvádějí výskyt mokřadní olšiny se dvěma věkovými skupinami olší. Na základě letokruhových analýz (Klimešová et al. 1997) byly v porostu zjištěny kohorty olše lepkavé (Alnus glutinosa). Starší kohorta stromů se na loka- 80

3 Prausová R.: Přírodní památka Na bahně u Bělče nad Orlicí vývoj flóry v období Obr.. Jarní aspekt v centrální části přírodní památky Na bahně, autor: Prausová, květen 011 Fig.. Spring aspect in the central part of the natural landmark Na Bahně, author: Prausová, May 011 litě uchytila asi před 100 lety a dnes porůstá okraj meandru podél teras. Mladší kohorta osídlila střední část lokality (bývalé přechodové rašeliniště) ve třicátých až čtyřicátých letech 0. století (v době realizace letokruhových analýz přibližně padesátileté olše). Z letokruhových analýz (Klimešová et al. 1997) vyplynulo, že menší počet jedinců olše lepkavé (Alnus glutinosa) pocházel z mezidobí mezi dvěma zjištěnými maximy, což dokládá též postupné osidlování lokality mezi dvěma výraznými ecesemi olše před 50 a 100 lety. Vývoj tzv. mladé olšiny uprostřed a staré olšiny po obvodu lokality se výrazně liší (Klimešová et al. 1997) a závisí na mnoha faktorech, např. na vlhkosti, lokálním vyvěrání pramenů (na podmáčených stanovištích se olše snadněji vyvracejí), na zdravotním stavu olší (při realizaci letokruhových analýz byla u mnoha jedinců zjištěna hniloba ve střední části kmene), ale též na odumírání doprovodné břízy pýřité (Betula pubescens), která se dožívá nižšího věku. Největší změny v případě snížení zápoje dřevin a následného prosvětlení se předpokládají v bylinném patře. Plán péče (Mikeska 010) uvádí, že do porostu olšiny v období od jeho vyhlášení příliš zasahováno nebylo. Podle Rydla (1981) v roce 1967 proběhla větší těžba a odvoz dřeva mimo lokalitu. Klimešovi (Klimešová & Klimeš 1996) se zmiňují o nahodilé těžbě vyvrácených stromů. V období platnosti předchozího plánu péče ( ) probíhala nahodilá těžba a odvoz dřevní hmoty mimo lokalitu (Müller 1993). Současný plán péče (Mikeska 010) navrhuje ponechání lokality samovolnému vývoji a průběžné monitorování a sledování změn. 81

4 Orlické hory a Podorlicko 18: (011) Historické botanické průzkumy Lokalita byla známa jako botanicky zajímavá již v 19. století (HANSGIRG 1881, TOCL 1895 MP). Významné nálezy cévnatých rostlin pocházejí od PROKEŠE (1908 HR), VLČKA & PROKEŠE (1909), PROKEŠE & VLČKA (1911), ROHLENY (19-194, 193), MIKYŠKY (196, 1964, 1967a, b), SAMKOVÉ (1999, 000). Dílčí floristické zápisy nebo herbářové sběry v lokalitě provedli další botanikové, např. PRO- KEŠ (1900 HR, 1907 HR, 1908 HR, 193 HR, 1937 HR, 1939 HR, 1946), HROBAŘ (1931), PROBOŠT (1931), KAVKA (1939 HR), VÁLEK (1938 HR, 1939 HR), ŠOU- REK (1939 HR, 1943), FIEDLER (1957), ČECHOVÁ (1963 HR), HADAČ & RICH- TEROVÁ (1966), PROCHÁZKA (1969, 1970, 1973, 1977 MP, 1980 a, b, 1981), BE- LICOVÁ (1971 HR, 1975 HR, 1979 HR, 1981 HR, 1987 HR), NOVÁKOVÁ (198), BÍLEK (1984), FALTYS (FALTYS in SAMKOVÁ 000), KAPLAN 01 (in verb.), PRAUSOVÁ (PRAUSOVÁ in MIKESKA 010). MIKYŠKA (196, 1964) v lokalitě provedl fytocenologické snímkování a podrobný popis vegetačního krytu. Vytvořil srovnávací materiál pro vyhodnocení vývoje v období a podklad pro srovnání s dalšími průzkumy RYDLA (1981) a Klimešových (KLIMEŠOVÁ & KLIMEŠ 1996, KLIMEŠOVÁ et al. 1997). K rekonstruk- Obr. 3. Nejpodmáčenější část PP Na bahně s porosty vysokých ostřic a častými vývraty dřevin, autor: Prausová, květen 011 Fig. 3. The most waterlogged part of the natural landmark Na bahně with vegetation of tall sedge and frequent windfall trees, author: Prausová, May 011 8

5 Prausová R.: Přírodní památka Na bahně u Bělče nad Orlicí vývoj flóry v období ci vzniku a vývoje této lokality byly využity též pylové analýzy (POKORNÝ et al. 000; KLIMEŠOVÁ & POKORNÝ 000). V letech se ČEJKOVÁ (00) zabývala vlivem mortality stromů na strukturu bylinného patra. Navázala na předchozí průzkumy Klimešových. V roce 010 byl zpracován dílčí floristický průzkum jako podklad pro zpracování plánu péče na období (PRAUSOVÁ in MIKES- KA 010). Navazující průzkumy Prausové v letech 011 a 01 jsou součástí tohoto příspěvku. Přírodní charakteristiky Z geomorfologického hlediska (Demek & Mackovčin 006) území patří do provincie Česká vysočina, soustavy Česká tabule, podsoustavy Východočeská tabule, celku Orlická tabule, podcelku Třebechovická tabule, okrsku Orlická niva. Z geologického pohledu se jedná o pleistocénní terasu navazující na holocénní aluvium Orlice. Z půd převažuje organozem glejová, na okrajových svazích se nachází kambizem arenická. Hydrologické poměry lokality jsou na místních srážkách málo závislé, v křídovém podloží terasy vyvěrá několik pramenů. Hladina vody v olšině je převážně v úrovni povrchu půdy, případně mírně nad nebo pod povrchem. Severní částí lokality prochází odvodňovací kanál, který odděluje vlhké louky v současnosti spásané ovcemi a místy též dobytkem. Při častých jarních povodních je lokalita zaplavována vodou z Orlice. Území patří do mírně teplé klimatické oblasti MT11 (Quitt 1971) s dlouhým a teplým létem, krátkým přechodným obdobím s mírně teplým jarem a podzimem, krátkou, mírně teplou a velmi suchou zimou s krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrné roční srážky jsou mm, v rámci vegetační sezóny je to mm. Průměrná roční teplota je 8 o C, průměrná teplota v lednu - až -3 o C, průměrná teplota v červenci o C. Podle Atlasu podnebí (Tolasz et al. 007) za období je průměrná roční teplota 8,30 C, roční úhrn srážek 631,3 mm, Langův dešťový faktor je 76, lokalita se nachází v semihumidní srážkové oblasti. Podle geobotanické rekonstrukční mapy (Mikyška et al. 1969) se v území vyskytují borové doubravy (asociace Pino Quercetum), které pokrývají písečné náplavy a terasy Orlice. Podle Mapy potenciální přirozené vegetace ČR (Neuhäuslová et al. 1997) se v území vyskytuje brusinková borová doubrava (asociace Vaccinio vitis idae Quercetum). Z hlediska regionálního fytogeografického členění (Skalický 1988) území spadá do oblasti Mezofytika, obvodu Českomoravského mezofytika, okresu Dolní Poorličí, podokresu Týnišťský úval. V rámci středoevropského síťového mapování (Ehrendorfer [ed.] 1973) patří přírodní památka do kvadrantu 5861b. Metodika V letech v přírodní památce proběhla floristická inventarizace. Lokalita byla rozdělena na dvě části: 1. terasy na V, J a Z okraji lokality,. lesní porost na dně bývalého ramene Orlice. V těchto dílčích lokalitách byly provedeny zápisy 83

6 Orlické hory a Podorlicko 18: (011) zjištěných taxonů cévnatých rostlin. Jejich nomenklatura je uvedena dle Klíče ke květeně České republiky (Kubát et al. 00). U zvláště chráněných druhů dle vyhlášky č. 395/199 Sb. a ohrožených druhů rostlin podle Červeného seznamu ČR (Procházka [ed.] 001) byla zaznamenána velikost populace a jejich lokalizace. Výsledky floristické inventarizace z let byly porovnány s předchozími historickými údaji (viz kapitola Historické botanické průzkumy). Výsledky floristické inventarizace včetně srovnání jsou uvedeny v tabulce 1. Výsledky V rámci floristického průzkumu lokality v letech bylo v PP nalezeno 16 taxonů cévnatých rostlin (47 taxonů v 1. části na terasách, 119 taxonů ve střední mokré části, 0 taxonů bylo zaznamenáno v obou částech PP). Aktuálně byly zaznamenány 4 zvláště chráněné taxony podle vyhlášky č. 395/199 Sb. Aconitum variegatum ( 3, C3), Calla palustris ( 3, C3), Leucojum vernum ( 3, C3), Thelypteris palustris ( 3, C3). Nejpočetnější populaci v nejpodmáčenějších středních částech lokality tvoří Calla palustris a Thelypteris palustris. Výskyt Thelypteris palustris je v PP doložen několika herbářovými položkami (PROKEŠ 193 HR; VÁLEK 1939 HR; BELICOVÁ 1971 HR). Leucojum vernum byla zaznamenána na ploše několika čtverečních metrů. Aconitum variegatum bylo nalezeno v počtu 3 lodyh. Nebylo nalezeno 1 zvláště chráněných taxonů uváděných v předchozích botanických průzkumech Allium angulosum (, C), Drosera rotundifolia (, C3), Dryopteris cristata ( 1, C1), Epipactis palustris (, C), Hydrocotyle vulgaris ( 3, C3), Lilium martagon ( 3, C3), Menyanthes trifoliata ( 3, C3), Lysimachia thyrsiflora (, C3), Nymphaea alba (, C1), Oxycoccus palustris ( 3, C3), Pedicularis palustris (, C), Stratiotes aloides (, C). Kriticky ohrožený Dryopteris cristata byl z lokality naposledy uváděn Mikyškou v roce 1967, existují herbářové doklady Prokeše z let 1937 (HR) a 1939 (HR) a Kavky z roku 1939 (HR). Druh ve východních Čechách roste v Českém ráji v lokalitě Podtrosecká údolí, historicky je též udávána od Nové Vsi u Mnichova Hradiště (Vacková 009). Silně ohrožený druh Allium angulosum uvádějí Prokeš &Vlček (1911) a Procházka (1981). Výskyt druhu lze předpokládat v navazující vlhké louce u severní hranice PP. V nivě Orlice (např. Slezské Předměstí, Malšova Lhota) se tento druh místy vyskytuje ve větší početnosti. Známý je též z blízkého okolí, např. z nivy Labe u Březhradu v Hradci Králové (Hanousek, in litt.), z PP Roudnička a Datlík (Prausová 007), z PR Mazurovy chalupy (Prausová & Mašková 01), z luk mezi Hoděšovicemi a lesním komplexem u Mazurových chalup (Prausová observ. 010). Další vzácné druhy Drosera rotundifolia a Oxycoccus palustris jsou z lokality udávány z období existence přechodového rašeliniště. Poslední dokumentovaný nález Oxycoccus palustris je doložen herbářovou položkou (Prokeš 1900 HR). Poslední záznam výskytu Drosera rotundifolia uvádí Fiedler (1957). Nejbližší lokalita tohoto druhu se nachází na opačném okraji katastru Bělče nad Orlicí. Jedná se o PP Bělečský písník, kde se druh v současné době vyskytuje v malé početnosti (Prausová 008), v roce 01 do 0 jedinců (Prausová observ. 01). Druh přežívá na vlhkém rašeliníku, z vlhkých písků zcela ustoupil z důvodu nižší vlhkosti a zarůstání písčin konkurenčně silnějšími druhy rostlin. Další lokalita s malou populací (přibliž- 84

7 Prausová R.: Přírodní památka Na bahně u Bělče nad Orlicí vývoj flóry v období Obr. 4. Východní terasa s dubohabřinou, autor: Prausová, květen 011 Fig. 4. Eastern terrace with hornbeam, author: Prausová, May 011 Tab. 1 Soupis zaznamenaných taxonů cévnatých rostlin v PP Na bahně Vysvětlivky: lokalita 1 dubohabřina na terasách na okrajích lokality lokalita lužní porost Herbáře: MP Východočeské muzeum v Pardubicích HR Muzeum východních Čech v Hradci Králové PR Národní muzeum Praha Stupně ochrany: vyhláška MŽP č. 395/9 Sb. ( 1 kriticky ohrožený, silně ohrožený, 3 ohrožený), Černý a červený seznam ČR (Procházka [ed.] 001) (C1 kriticky ohrožený, C silně ohrožený, C3 ohrožený, C4 potenciálně ohrožený, C4a vzácnější, vyžadující další pozornost méně ohrožené) Table 1 List of found taxa of vascular plants in the natural landmark Na bahně Explanatory: Site 1 hornbeam on the terraces at the edges of the site Herbarium: Site floodplain vegetation MP East Bohemia Museum Pardubice HR Museum of East Bohemia Hradec Králové PR National museum Praha Degree of protection: Edict of the Ministry of Environment no. 395/9 of the Digest of Law ( 1 critically threatened species, strongly threatened species, 3 threatened species) Black and Red List of Vascular Plants of the Czech Republic (Procházka [ed.] 001) (C1 criticaly threatened taxa, C strongly threatened taxa, C3 threatened taxa, C4 rare or scattered taxa, C4a lower risk) 85

8 Orlické hory a Podorlicko 18: (011) Vyhláš. 395/199 Sb. Černý a červený sezn. ČR Hansgirg 1881 Tocl 1895 Prokeš 1900, 1907, 1908, 1931, 193, 1937, 1939, 1946 Vlček et Prokeš 1909, Prokeš et Vlček 1911 Rohlena , 193 Mikyška 196 Krčan 198 Hrobař 1931 Probošt 1931 Kavka 1938 Acer campestre Aconitum sp. Aconitum variegatum 3 C3 Acorus calamus Adoxa moschatellina Aegopodium podagraria Agrostis sp. Agrostis stolonifera Ajuga reptans Alisma plantago-aquatica Alnus glutinosa Alliaria petiolata Allium angulosum C Allium scorodoprasum Anemone nemorosa Anemone ranunculoides Angelica sylvestris Arctium lappa Arctium nemorosum Arctium tomentosum Arnica montana C3 Athyrium filix-femina Avenella flexuosa Ballota nigra Barbarea vulgaris Batrachium trichophyllum 86

9 Prausová R.: Přírodní památka Na bahně u Bělče nad Orlicí vývoj flóry v období Válek 1939, 1978 Šourek 1939, 1943 Fiedler 1957 Čechová 1963 Hadač et Richterová 1966 Mikyška 1964, 1967 Procházka 1969, 1970, 1973, 1977 Procházka 1980 a), b), 1981 Belicová 1971, 1975, 1979, 1981, 1987 Rydlo 1981 Bílek 1984 Mikyška 1981 Nováková 198 Faltys 198, 1984, 1988 Klimeš a Klimešová 1987 Samková 1995, 1999, 000 Prausová , MP 1 1, 1, HR HR HR HR 1, 87

10 Orlické hory a Podorlicko 18: (011) Vyhláš. 395/199 Sb. Černý a červený sezn. ČR Hansgirg 1881 Tocl 1895 Prokeš 1900, 1907, 1908, 1931, 193, 1937, 1939, 1946 Vlček et Prokeš 1909, Prokeš et Vlček 1911 Rohlena , 193 Mikyška 196 Krčan 198 Hrobař 1931 Probošt 1931 Kavka 1938 Betonica officinalis Betula pendula Betula pubescens Betula sp. Bidens cernua Bidens tripartita Bistorta major Bromus inermis Bromus sp. Calamagrostis canescens Calamagrostis epigeios Calla palustris 3 C3 MP HR Callitriche palustris Callitriche sp. Caltha palustris subsp. palustris Calystegia sepium Campanula patula Cardamine amara subsp. amara Cardamine dentata Carex acuta Carex acutiformis Carex buekii C4a C4a Carex canescens Carex echinata Carex elata C3 88

11 Prausová R.: Přírodní památka Na bahně u Bělče nad Orlicí vývoj flóry v období Válek 1939, 1978 Šourek 1939, 1943 Fiedler 1957 Čechová 1963 Hadač et Richterová 1966 Mikyška 1964, 1967 Procházka 1969, 1970, 1973, 1977 Procházka 1980 a), b), 1981 Belicová 1971, 1975, 1979, 1981, 1987 Rydlo 1981 Bílek 1984 Mikyška 1981 Nováková 198 Faltys 198, 1984, 1988 Klimeš a Klimešová 1987 Samková 1995, 1999, 000 Prausová HR HR 89

12 Orlické hory a Podorlicko 18: (011) Vyhláš. 395/199 Sb. Černý a červený sezn. ČR Hansgirg 1881 Tocl 1895 Prokeš 1900, 1907, 1908, 1931, 193, 1937, 1939, 1946 Vlček et Prokeš 1909, Prokeš et Vlček 1911 Rohlena , 193 Mikyška 196 Krčan 198 Hrobař 1931 Probošt 1931 Kavka 1938 Carex elongata Carex hirta Carex nigra Carex pallescens Carex paniculata C4a Carex pseudocyperus C4a Carex remota Carex rostrata Carex vesicaria Carex vulpina s. l. Carpinus betulus Cerastium holosteoides Chelidonium majus Chrysosplenium alternifolium Cicuta virosa C Circaea alpina Cirsium canum Cirsium oleraceum Cirsium palustre Cirsium rivulare Cirsium x tataricum Colchicum autumnale Convallaria majalis Cornus sanguinea Corydalis intermedia C4a Corydalis solida C4a 90

13 Prausová R.: Přírodní památka Na bahně u Bělče nad Orlicí vývoj flóry v období Válek 1939, 1978 Šourek 1939, 1943 Fiedler 1957 Čechová 1963 Hadač et Richterová 1966 Mikyška 1964, 1967 Procházka 1969, 1970, 1973, 1977 Procházka 1980 a), b), 1981 Belicová 1971, 1975, 1979, 1981, 1987 Rydlo 1981 Bílek 1984 Mikyška 1981 Nováková 198 Faltys 198, 1984, 1988 Klimeš a Klimešová 1987 Samková 1995, 1999, 000 Prausová HR HR

14 Orlické hory a Podorlicko 18: (011) Vyhláš. 395/199 Sb. Černý a červený sezn. ČR Hansgirg 1881 Tocl 1895 Prokeš 1900, 1907, 1908, 1931, 193, 1937, 1939, 1946 Vlček et Prokeš 1909, Prokeš et Vlček 1911 Rohlena , 193 Mikyška 196 Krčan 198 Hrobař 1931 Probošt 1931 Kavka 1938 Corylus avellana Crataegus sp. Crepis paludosa Dactylis glomerata Deschampsia cespitosa Drosera rotundifolia C3 Dryopteris carthusiana Dryopteris cristata 1 C1 HR MP Eleocharis acicularis 1 C1 Dryopteris dilatata Dryopteris sp. Eleocharis acicularis Elodea canadensis Elymus caninus Epilobium hirsutum Epipactis palustris C Equisetum arvense Equisetum fluviatile Equisetum sylvaticum Eriophorum angustifolium Euonymus europaea Euphorbia cyparissias Euphorbia dulcis Fallopia convolvulus Fallopia dumetorum Fallopia sp. 9

15 Prausová R.: Přírodní památka Na bahně u Bělče nad Orlicí vývoj flóry v období Válek 1939, 1978 Šourek 1939, 1943 Fiedler 1957 Čechová 1963 Hadač et Richterová 1966 Mikyška 1964, 1967 Procházka 1969, 1970, 1973, 1977 Procházka 1980 a), b), 1981 Belicová 1971, 1975, 1979, 1981, 1987 Rydlo 1981 Bílek 1984 Mikyška 1981 Nováková 198 Faltys 198, 1984, 1988 Klimeš a Klimešová 1987 Samková 1995, 1999, 000 Prausová HR MP 1, 1, 1 93

16 Orlické hory a Podorlicko 18: (011) Vyhláš. 395/199 Sb. Černý a červený sezn. ČR Hansgirg 1881 Tocl 1895 Prokeš 1900, 1907, 1908, 1931, 193, 1937, 1939, 1946 Vlček et Prokeš 1909, Prokeš et Vlček 1911 Rohlena , 193 Mikyška 196 Krčan 198 Hrobař 1931 Probošt 1931 Kavka 1938 Festuca gigantea Ficaria verna subsp. bulbifera Filipendula ulmaria Fragaria sp. Frangula alnus Fraxinus excelsior Gagea lutea Galeobdolon argentatum Galeobdolon luteum agg. Galeobdolon montanum Galeopsis bifida Galeopsis pubescens Galeopsis speciosa Galeopsis tetrahit Galium aparine Galium boreale subsp. boreale C4a Galium elongatum Galium palustre Geranium palustre Galium uliginosum Galium wirtgenii Geranium pratense Geum urbanum Glechoma hederacea Glyceria fluitans Glyceria maxima 94

17 Prausová R.: Přírodní památka Na bahně u Bělče nad Orlicí vývoj flóry v období Válek 1939, 1978 Šourek 1939, 1943 Fiedler 1957 Čechová 1963 Hadač et Richterová 1966 Mikyška 1964, 1967 Procházka 1969, 1970, 1973, 1977 Procházka 1980 a), b), 1981 Belicová 1971, 1975, 1979, 1981, 1987 Rydlo 1981 Bílek 1984 Mikyška 1981 Nováková 198 Faltys 198, 1984, 1988 Klimeš a Klimešová 1987 Samková 1995, 1999, 000 Prausová , 1 1 1, 1 HR 1 HR HR 95

18 Orlické hory a Podorlicko 18: (011) Vyhláš. 395/199 Sb. Černý a červený sezn. ČR Hansgirg 1881 Tocl 1895 Prokeš 1900, 1907, 1908, 1931, 193, 1937, 1939, 1946 Vlček et Prokeš 1909, Prokeš et Vlček 1911 Rohlena , 193 Mikyška 196 Krčan 198 Hrobař 1931 Probošt 1931 Kavka 1938 Glyceria sp. Hedera helix Hieracium flagellare Hieracium floribundum Hieracium sabaudum Holcus lanatus Holcus mollis Humulus lupulus Hydrocharis morsus-ranae C Hydrocotyle vulgaris 3 C3 Impatiens glandulifera Impatiens noli-tangere Impatiens parviflora Iris pseudacorus Juncus articulatus Juncus compressus Juncus conglomeratus Juncus effusus Juncus sp. Lamium maculatum Lathyrus pratensis Lemna minor Lemna trisulca Leucanthemum ircutianum Leucanthemum vulgare agg. Leucojum vernum 3 C3 96

19 Prausová R.: Přírodní památka Na bahně u Bělče nad Orlicí vývoj flóry v období Válek 1939, 1978 Šourek 1939, 1943 Fiedler 1957 Čechová 1963 Hadač et Richterová 1966 Mikyška 1964, 1967 Procházka 1969, 1970, 1973, 1977 Procházka 1980 a), b), 1981 Belicová 1971, 1975, 1979, 1981, 1987 Rydlo 1981 Bílek 1984 Mikyška 1981 Nováková 198 Faltys 198, 1984, 1988 Klimeš a Klimešová 1987 Samková 1995, 1999, 000 Prausová HR 1, 1 1, HR 1,

20 Orlické hory a Podorlicko 18: (011) Vyhláš. 395/199 Sb. Černý a červený sezn. ČR Hansgirg 1881 Tocl 1895 Prokeš 1900, 1907, 1908, 1931, 193, 1937, 1939, 1946 Vlček et Prokeš 1909, Prokeš et Vlček 1911 Rohlena , 193 Mikyška 196 Krčan 198 Hrobař 1931 Probošt 1931 Kavka 1938 Lilium martagon 3 C4 Lotus uliginosus Luzula luzuloides subsp. luzuloides Luzula pilosa Lycopus europaeus subsp. europaeus Lysimachia nummularia Lysimachia vulgaris Lythrum salicaria Maianthemum bifolium Melica nutans Mentha aquatica Mentha arvensis Mentha verticillata Menyanthes trifoliata 3 C3 Milium effusum Moehringia trinervia Myosotis palustris agg. Myosotis palustris subsp. laxiflora Myosoton aquaticum Naumburgia thyrsiflora C3 Nuphar lutea Nymphaea alba C1 Oenanthe aquatica Oxalis acetosella 98

21 Prausová R.: Přírodní památka Na bahně u Bělče nad Orlicí vývoj flóry v období Válek 1939, 1978 Šourek 1939, 1943 Fiedler 1957 Čechová 1963 Hadač et Richterová 1966 Mikyška 1964, 1967 Procházka 1969, 1970, 1973, 1977 Procházka 1980 a), b), 1981 Belicová 1971, 1975, 1979, 1981, 1987 Rydlo 1981 Bílek 1984 Mikyška 1981 Nováková 198 Faltys 198, 1984, 1988 Klimeš a Klimešová 1987 Samková 1995, 1999, 000 Prausová , HR PR 1, HR HR 1, 1 99

22 Orlické hory a Podorlicko 18: (011) Vyhláš. 395/199 Sb. Černý a červený sezn. ČR Hansgirg 1881 Tocl 1895 Prokeš 1900, 1907, 1908, 1931, 193, 1937, 1939, 1946 Vlček et Prokeš 1909, Prokeš et Vlček 1911 Rohlena , 193 Mikyška 196 Krčan 198 Hrobař 1931 Probošt 1931 Kavka 1938 Oxycoccus palustris 3 C3 HR Paris quadrifolia Pedicularis palustris C Persicaria hydropiper Peucedanum palustre Phalaris arundinacea Phleum pratense Phragmites australis Picea abies Pimpinella major Pinus sylvestris Plantago lanceolata Plantago uliginosa Poa chaixii Poa nemoralis Poa palustris Poa remota C3 Poa sp. Poa trivialis Polygonatum multiflorum Populus x canadensis Populus nigra C Potentilla erecta Potentilla palustris C4a MP Prunella vulgaris Prunus avium 300

23 Prausová R.: Přírodní památka Na bahně u Bělče nad Orlicí vývoj flóry v období Válek 1939, 1978 Šourek 1939, 1943 Fiedler 1957 Čechová 1963 Hadač et Richterová 1966 Mikyška 1964, 1967 Procházka 1969, 1970, 1973, 1977 Procházka 1980 a), b), 1981 Belicová 1971, 1975, 1979, 1981, 1987 Rydlo 1981 Bílek 1984 Mikyška 1981 Nováková 198 Faltys 198, 1984, 1988 Klimeš a Klimešová 1987 Samková 1995, 1999, 000 Prausová HR

24 Orlické hory a Podorlicko 18: (011) Vyhláš. 395/199 Sb. Černý a červený sezn. ČR Hansgirg 1881 Tocl 1895 Prokeš 1900, 1907, 1908, 1931, 193, 1937, 1939, 1946 Vlček et Prokeš 1909, Prokeš et Vlček 1911 Rohlena , 193 Mikyška 196 Krčan 198 Hrobař 1931 Probošt 1931 Kavka 1938 Prunus padus Prunus spinosa Pseudolysimachion maritimum C3 Pteridium aquifolium Pulmonaria obscura Quercus robur Ranunculus auricomus s. s. Ranunculus fallax Ranunculus flammula Ranunculus lanuginosus Ranunculus repens Reynoutria japonica Reynoutria sp. Rhamnus cathartica Ribes rubrum Rorippa amphibia Rorippa sylvestris Rosa sp. Rubus caesius Rubus fruticosus agg. Rubus idaeus Rubus plicatus Rubus sp. Rumex aquaticus Rumex hydrolapathum Rumex obtusifolius 30

25 Prausová R.: Přírodní památka Na bahně u Bělče nad Orlicí vývoj flóry v období Válek 1939, 1978 Šourek 1939, 1943 Fiedler 1957 Čechová 1963 Hadač et Richterová 1966 Mikyška 1964, 1967 Procházka 1969, 1970, 1973, 1977 Procházka 1980 a), b), 1981 Belicová 1971, 1975, 1979, 1981, 1987 Rydlo 1981 Bílek 1984 Mikyška 1981 Nováková 198 Faltys 198, 1984, 1988 Klimeš a Klimešová 1987 Samková 1995, 1999, 000 Prausová HR 1 1, HR 1 HR 303

26 Orlické hory a Podorlicko 18: (011) Vyhláš. 395/199 Sb. Černý a červený sezn. ČR Hansgirg 1881 Tocl 1895 Prokeš 1900, 1907, 1908, 1931, 193, 1937, 1939, 1946 Vlček et Prokeš 1909, Prokeš et Vlček 1911 Rohlena , 193 Mikyška 196 Krčan 198 Hrobař 1931 Probošt 1931 Kavka 1938 Sagittaria sagittifolia Salix aurita Salix caprea Salix cinerea Salix pentandra Salix purpurea Salix viminalis Salix viminalis x S.caprea Salix triandra subsp. triandra Sambucus nigra Sanguisorba officinalis Saponaria officinalis Schoenoplectus lacustris Scirpus sylvaticus Scrophularia nodosa Scutellaria galericulata Selinum carvifolia Silene dioica Silene latifolia subsp. alba Solanum dulcamara Sorbus aucuparia subsp. aucuparia Sparganium erectum Spirodella polyrhiza Stachys palustris Stellaria alsine Stellaria holostea 304

27 Prausová R.: Přírodní památka Na bahně u Bělče nad Orlicí vývoj flóry v období Válek 1939, 1978 Šourek 1939, 1943 Fiedler 1957 Čechová 1963 Hadač et Richterová 1966 Mikyška 1964, 1967 Procházka 1969, 1970, 1973, 1977 Procházka 1980 a), b), 1981 Belicová 1971, 1975, 1979, 1981, 1987 Rydlo 1981 Bílek 1984 Mikyška 1981 Nováková 198 Faltys 198, 1984, 1988 Klimeš a Klimešová 1987 Samková 1995, 1999, 000 Prausová HR HR HR 1 HR HR 1 1, 305

28 Orlické hory a Podorlicko 18: (011) Vyhláš. 395/199 Sb. Černý a červený sezn. ČR Hansgirg 1881 Tocl 1895 Prokeš 1900, 1907, 1908, 1931, 193, 1937, 1939, 1946 Vlček et Prokeš 1909, Prokeš et Vlček 1911 Rohlena , 193 Mikyška 196 Krčan 198 Hrobař 1931 Probošt 1931 Kavka 1938 Stellaria longifolia C3 Stellaria nemorum Stellaria palustris C3 Stratiotes aloides C Symphytum officinale Taraxacum sp. Thalictrum lucidum C3 Thelypteris palustris 3 C3 HR MP Tilia cordata Trisetum flavescens Ulmus laevis Ulmus minor Urtica dioica Utricularia australis Vaccinium myrtillus Valeriana dioica Valeriana excelsa subsp. sambucifolia C4a C4a C4a C4a C4a Valeriana officinalis agg. Veronica beccabunga Veronica serpyllifolia Veronica sublobata Viburnum opulus Vicia cracca Vicia villosa subsp. villosa Viola palustris 306

29 Prausová R.: Přírodní památka Na bahně u Bělče nad Orlicí vývoj flóry v období Válek 1939, 1978 Šourek 1939, 1943 Fiedler 1957 Čechová 1963 Hadač et Richterová 1966 Mikyška 1964, 1967 Procházka 1969, 1970, 1973, 1977 Procházka 1980 a), b), 1981 Belicová 1971, 1975, 1979, 1981, 1987 Rydlo 1981 Bílek 1984 Mikyška 1981 Nováková 198 Faltys 198, 1984, 1988 Klimeš a Klimešová 1987 Samková 1995, 1999, 000 Prausová HR HR HR 1, 1, 1, HR 1 1, 307

30 Orlické hory a Podorlicko 18: (011) ně 10 jedinců) se nachází v PP Na Plachtě v tůních obnovených vojenskou technikou (Prausová observ. 01). V souvislosti se zarůstáním dřevinami a značným zástinem z lokality ustoupily Epipactis palustris, Pedicularis palustris, Menyanthes trifoliata a Hydrocotyle vulgaris. Výskyt Epipactis palustris v nejbližší lokalitě na loučce u Brodeckého potoka v Býšti (Prausová in Samková1999) již nebyl několik let potvrzen (Prausová observ. 01). Nejbližší lokality s bohatším výskytem druhu jsou v současné době u Rašovického rybníka u Týniště nad Orlicí (Doležal 011, Prausová observ. 01) a v PP Byšičky u Lázní Bělohrad (Prausová 010, Prausová observ. 01). Z PP Na bahně uváděný Pedicularis palustris (Mikyška 196) v minulosti rostl též v PP Broumarské slatiny u Opočna (Faltysová 1996). V současné době je známý výskyt druhu v PR Podtrosecká údolí v Českém ráji. Menyanthes trifoliata byl uváděn nejen z lokality Na bahně, ale též z mokrých luk v nivě Orlice u Malšovy Lhoty, Bělče nad Orlicí a Krňovic. V souvislosti se změnami hospodaření v 50. letech 0. století tento druh ustoupil. Velmi malá populace dosud roste v NPR Bohdanečský rybník u Lázní Bohdaneč na Pardubicku (Prausová 010 a), zachovalejší porosty se vyskytují v PP Broumarské slatiny u Opočna a v PP Byšičky u Lázní Bělohrad (Prausová 010 b). Druh Hydrocotyle vulgaris byl z lokality uváděn Obr. 5. Bezzásahový režim v PP Na bahně; mrtvé dřevo zůstává v lokalitě jako významný biotop pro další organismy, autor: Prausová, květen 011 Fig. 5. Non-intervention regime in the natural landmark Na bahně; dead wood remains in the area as an important biotop for other organisms, author: Prausová, May

31 Prausová R.: Přírodní památka Na bahně u Bělče nad Orlicí vývoj flóry v období Mikyškou (196). V současné době vzácně roste v lokalitě Letecká střelnice u Bělče nad Orlicí (Prausová et al. 007), v PR Houkvice u Týniště nad Orlicí (Prausová observ. 01) a v NPR Bohdanečský rybník (Prausová 010 a). Lysimachia thyrsiflora, Nymphaea alba, Stratiotes aloides jsou uváděny Šourkem (1943) z ramen Orlice v blízkosti PP Na bahně. Belicová doložila herbářovou položkou (1979 HR) výskyt Stratiotes aloides v nivě Orlice za hranice PP Na bahně. Bílek (1984) výskyt Lysimachia thyrsiflora ani Stratiotes aloides v těchto lokalitách nepotvrdil. BílEk (1984) našel Nymphaea alba v rameni u Slezského Předměstí. Stratiotes aloides byl nalezen při mapování biotopů Natura 000 v jedné tůni v pravobřežní nivě Orlice u Slezského Předměstí (Prausová 003), kdy byl částečně vyházen (pravděpodobně rybáři) na břeh ramene. V posledních letech již nebyl v lokalitě nalezen (Prausová observ ). V roce 00 (Prausová observ. 00) byl nalezen druh Lysimachia thyrsiflora na přechodné deponii sedimentu ze slepého ramene u Stříbrného rybníka (přechodně chráněná plocha s výskytem Potamogeton praelongus) u silnice Malšova Lhota Svinary. V roce 006 byl druh nalezen Kučerou (Prausová 006) též u ramene v pravobřežní nivě Orlice u Slezského Předměstí. Posledním nepotvrzeným zvláště chráněným druhem v PP Na bahně je Lilium martagon, uváděný Prokešem a Vlčkem (1911) z lesů v kontaktu s lokalitou Na bahně. Výskyt druhu lze předpokládat na východní terase, ale při aktuálním výzkumu nebyl nalezen. Tento druh roste v zachovalých dubohabřinách v komplexu Královéhradeckých lesů (např. PP Černá stráň) a v navazujících lesích u Vysoké nad Labem (Prausová observ. 010). V PP Na bahně bylo nalezeno 14 ohrožených taxonů podle Černého a červeného seznamu ČR (Procházka et al. 001). Oproti předchozím průzkumům nebylo potvrzeno 10 ohrožených taxonů. Nepotvrzené ohrožené druhy rostlin ustoupily v souvislosti se změnami stanovištních poměrů lokality. Potentilla palustris (Prokeš 1907 HR, Mikyška 196 ) stejně jako Lysimachia thyrsiflora nebo Oxycoccus palustris ustoupily se zánikem přechodového rašeliniště. Ustoupila též některá vodní makrofyta jako Utricularia australis, Lemna trisulca, Batrachium trichophyllum, Hydrocharis morsus-ranae. Nahradily je druhy stínomilnější, snášející vyšší obsah živin a přežívající v obnaženém bahně bez vysokého vodního sloupce jako Lemna minor, Callitriche sp. apod. Z obojživelných rostlin nebyl potvrzen výskyt Cicuta virosa, ale byl zaznamenán druh s podobnými ekologickými nároky Oenanthe aquatica. Z druhů vázaných spíše na louky v nivě Orlice nebyly přímo v PP nalezeny Pseudolysimachion maritimum, Thalictrum lucidum, Stellaria palustris a Stellaria longifolia. Tyto druhy jsou známy ze zachovalých luk spojené Orlice (Prausová 003), jejich výskyt je možný na loukách za severní hranicí PP Na Bahně. Druh Arnica montana byl uváděn z lokality Na bahně Proboštem (1931), dále též z luk u Nového Hradce Králové (Srb 1959). Prokeš & VlčEk (1911) uvádějí, že tento druh vyhynul ještě před rokem Z dalších druhů, jejichž výskyt souvisel s přechodovým rašeliništěm, nebyly aktuálně nalezeny: Carex rostrata, Eriophorum angustifolium a Salix pentandra. Chybí též druhy vázané na obnažená a osluněná místa, např. Eleocharis acicularis, Juncus compressus. Z lokality dosud nebyly v dostupných zdrojích uváděny následující taxony: Acer campestre, Bidens cernua, Bidens tripartita, Carex elata, Carex hirta, Oenanthe aquatica, Poa remota (Rydlo 1981 uvádí Poa cf. chaixii), Pulmonaria obscura, Ranunculus 309

32 Orlické hory a Podorlicko 18: (011) auricomus s. s., Ranunculus fallax, Rhamnus cathartica, Ribes rubrum, Rubus fruticosus agg. Samková (000) uvádí Rubus plicatus. Přírodní památka je bohužel zatížena též invazními druhy rostlin. Zatímco Impatiens parviflora je uváděna již předchozím průzkumem Samkové (000), druh Impatiens glandulifera byl nalezen jako nový taxon pro PP. Šíří se jak na spodní hraně teras, tak přímo v mokřadní olšině. Nejzávažnějším invazním druhem je Reynoutria japonica (30 m ), která se šíří zejména na západní terase a sestupuje i do vlhkých částí PP. Přestože je v plánu péče navržen bezzásahový režim, asanace porostů Reynoutria japonica je zde nezbytná. Diskuze Vývoj přírodní památky Na bahně byl popsán jako cyklus (Pokorný et al. 000, Klimešová & Pokorný 000), v němž se přibližně po 00 letech střídala stadia mokřadní olšiny a otevřeného mokřadu s dominantními ostřicemi a rašeliníky. Slatinný charakter olšiny umožňovalo bazické křídové podloží, převrstvené sedimenty z řeky Orlice, a hojnost pramenů, díky nimž voda s obsahem bazických iontů pronikala k půdními povrchu. Přeměna slatiniště v přechodové rašeliniště je na základě pylových analýz a studia sedimentů zdůvodňována nahromaděním velkého množství organické hmoty a snížením dostupnosti prameništní vody, čímž došlo k nástupu rašeliníku. Oligotrofní přechodové rašeliniště zdokumentované Mikyškou (196, 1964) dokládal dočasný výskyt rašeliništních druhů jako Oxycoccus palustris, Menyanthes trifoliata, Potentilla palustris, Pedicularis palustris a dalších. Taktéž osídlování lokality dřevinami (zejména Alnus glutinosa a Betula pubescens) probíhalo ve vlnách, které souvisely se změnami vlhkostních a trofických parametrů lokality. Na druhé straně byly změny v druhovém složení bylinného patra ovlivněny intenzitou slunečního záření v plochách se zapojeným stromovým (keřovým patrem) a v plochách, kde se tato patra výrazně rozvolnila. Lze konstatovat, že se jednotlivá patra v rámci svého vývoje vzájemně ovlivňovala. Jistou roli ve vývoji lokality sehrál i člověk (např. protržení hráze u mlýna Podhůry v roce 1941 snížilo hladinu podzemní vody v PP, před i po vyhlášení lokality chráněným územím byly některé dřeviny z lokality odtěženy, čímž byly vyvolány změny stanovištních poměrů). Díky velké pozornosti botaniků byla tato lokalita sledována již od konce 19. století (Hansgirg 1881, Tocl 1895) a v současné době lze všechny dosud zdokumentované výsledky (publikace, herbářové položky) využít ke zhodnocení vývoje lokality, její biodiverzity. Z původních 16 zvláště chráněných druhů cévnatých rostlin byly aktuálně v lokalitě potvrzeny 4. Podobná situace nastala též u druhů ohrožených podle Černého a červeného seznamu ČR (Procházka [ed.] 001). Přestože některé druhy nebyly nalezeny od dob existence přechodového rašeliniště, jiné druhy se v lokalitě objevily nově. Změnila se a druhově obohatila též druhové skladba keřového a stromového patra. Na rozdíl od předchozích průzkumů se v lokalitě hojněji vyskytují Ulmus minor, U. laevis, Prunus padus, Viburnum opulus, Rhamnus cathartica a další. Někteří starší jedinci Alnus glutinosa a Betula pubescens odumírají stářím nebo též po vývratu. Terénní deprese po vývratech jsou zaplněné vodou a osídlují je vodní makrofyta a mokřadní vegetace. Klimešová & Klimeš (1996) uvádějí, že Mikyška (196) nalezl v lokalitě při svém prvním výzkumu celkem 114 taxonů. V následných floristických výzkumech již byly počty druhů nižší: Mikyška v roce 1964 nalezl 8 taxonů, Rydlo v roce 1981 celkem 310

33 Prausová R.: Přírodní památka Na bahně u Bělče nad Orlicí vývoj flóry v období taxonů, Klimešovi v roce 1987 zapsali 94 taxonů. V aktuálním průzkumu z období bylo nalezeno celkem 16 taxonů. Ze shromážděných údajů Samkové (1991, 1995, 1999, 000) vyplynul celkový počet 110 taxonů (Klimešová & Klimeš 1996). Oproti průzkumu Samkové (000) nebyly v letech nalezeny některé lesní druhy na terasách, např. Betula pendula, Corydalis intermedia, Euphorbia dulcis, Equisetum sylvaticum, Hieracium sabaudum, Luzula pilosa, Pinus sylvestris, Poa nemoralis, Ranunculus lanuginosus, Rorippa sylvestris, Rubus plicatus, dále vodní a mokřadní druhy: Juncus conglomeratus, Myosoton aquaticum, Nuphar lutea, Plantago uliginosa, Ranunculus flammula, Sagittaria sagittifolia. Některé druhy mohly být v aktuálním průzkumu přehlédnuty. V případě Nuphar lutea a Plantago uliginosa lze předpokládat výskyt mimo PP, protože přímo v lokalitě nemají vhodná stanoviště. U keřových vrb nebyli determinováni kříženci na rozdíl od průzkumu Samkové (000). Aktuální průzkum (010-01) se striktně držel hranice PP a nezaznamenal ruderální a luční druhy, které uvádí Samková (000) ruderály: Arctium lappa, A. tomentosa, Apera spica-venti, Fallopia convolvulus a luční druhy: Cirsium canum, Colchicum autumnale, Geranium pratense, Pimpinella major, Plantago lanceolata, Prunella vulgaris, Thalictrum lucidum, Trisetum flavescens. Odlišnosti v případě rodů Callitriche, Reynoutria a Rubus byly v úrovni taxonomické determinace. V aktuálním průzkumu se objevily zcela nové druhy pro lokalitu, např. zástupci rodů Bidens (B. cernua, B. tripartita) a Carex (C. hirta, C. elata), Impatines glandulifera, Poa remota, Ranunculus auricomus s. s., Ranunculus fallax, Rorippa amphibia. Druh Poa remota patří mezi ohrožené taxony podle Červeného seznamu ČR (Procházka [ed.] 001). Lze předpokládat, že se v lokalitě vyskytoval i v minulosti. Rydlo (1981) např. ve svém soupisu uvádí Poa cf. chaixii, ve snímcích Mikyšky (1964) i Klimešových (1987) se objevuje zápis Poa sp. Ve vegetační sezóně 01 se tento druh vyskytoval na 4 mikrolokalitách v rámci PP, rostliny kvetly a druh byl snadno determinovatelný. Závěr Při floristickém průzkumu v letech bylo v PP Na bahně nalezeno 16 taxonů cévnatých rostlin, z toho 4 zvláště chráněné podle vyhlášky č. 395/199 Sb., 14 ohrožených taxonů podle Černého a červeného seznamu ČR (Procházka [ed.] 001). Ve sledovaném období (188-01) bylo v rámci dostupných botanických průzkumů v PP zaznamenáno více než 80 taxonů cévnatých rostlin. Druhová diverzita lokality mírně vzrůstá, na vyšším počtu druhů se podílejí hojné mokřadní druhy ale i druhy invazní. Naopak asi 1 zvláště chráněných a 10 ohrožených druhů cévnatých rostlin na lokalitě již vyhynulo. V keřovém patře přibývají dřeviny jako Viburnum opulus, Rhamnus cathartica, jilmy (Ulmus laevis, U. minor). Stanovištní poměry lokality závisí na klimatických podmínkách v jednotlivých letech, na množství padlých kmenů a intenzitě prosvětlení porostu, na eutrofizaci, která souvisí s velkým opadem a hromaděním biomasy. V dalším vývoji lokality by mohly negativní roli hrát invazní rostliny. Summary Natural landmark Na bahně near Běleč nad Orlicí development of flora during There were 16 taxons of vascular plants found during the floristic re- 311

34 Orlické hory a Podorlicko 18: (011) search in the natural landmark Na bahně near Běleč nad Orlicí in Four of them are protected under the Edict of the Ministry of Environment no. 395/9 of the Digest of Law and 14 of them are endangered according to the Black and Red List of Vascular Plants of the Czech Republic (Procházka [ed.] 001). The species diversity has been slowly increasing but common wetland and invasive species dominate among new species in the natural landmark. Furthermore, 1 specially protected and 10 endangered species have become extinct in this locality. New shrubs are colonizing this landmark, e. g. Viburnum opulus, Rhamnus cathartica, Ulmus laevis, U. minor. Environment conditions depend on the climate of a particular year, on the number of fallen trees, on light conditions and eutrophication. An important source of eutrofication is accumulation of organic material and a heavy leaf fall. Invasive plants may have negative influence on the further succession of this locality. Literatura Bílek I. (1984): Výskyt chráněných, kriticky ohrožených a silně ohrožených rostlin v okrese Hradec Králové. 18 p., ms. [Dipl. práce; depon. in: Pedagogic. Fakulta, Hradec Králové]. Čejková A. (00): Vliv mortality stromů na strukturu bylinného patra v olšině Na bahně. 4 p., ms. [Bak. práce; depon. in: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Biologická fakulta]. Demek J. & Mackovčin P. (006): Hory a nížiny (zeměpisný lexikon ČR). AOPK ČR, Brno, 58 s. Doležal J. (011): Botanický průzkum Evropsky významné lokality Zadní Machová, lesního komplexu Křivina a přilehlých xerotermních biotopů ve vybraných fytogeografických podokresech. 148 p., ms. [Dipl. práce; depon. in: Přírod. fakulta, Univerzita Hradec Králové]. Ehrendorfer E. [ed.] (1973): Liste der Gefasspflanzen Mitteleuropas. Ed.. Stuttgart. FALTYSOVÁ H., FALTYS V. et REJL J. (1996): Plán péče přírodní památky Louky u Broumaru. 10 p., ms. [depon. in: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, detašované pracoviště Rychnov nad Kněžnou]. Fiedler J. (1957): Několik poznámek ke vzácnější květeně Královéhradecka. Hradec Králové, Hradec Králové, 1: Hadač E. & Richterová H. (1966): Die Verbreitung von Menyanthers trifoliata L. in der Tschechoslowakei. Folia Gebotanica, Praha, 1: Hansgirg A. (1881): Květena okolí Hradce Králové. Hradec Králové. Hrobař F. (1931): Květena Kostelecka a Rychnovska. Soustavný přehled prvků rostlinných a jejich nalezišť. Vamberk. Hrobař F. (1946): Druhý doplněk ke Květene Kostececka a Rychnovska. Vamberk. Klimešová J. & Klimeš L. (1996): Vegetace přírodní památky Na bahně po 70 letech. Příroda 5: Klimešová J., Klimeš L. et Kyncl J. (1997): Věková struktura olše a břízy v olšině Na bahně. Příroda 11: Klimešová J. & Pokorný P. (000): Co se skrývá v bahně lokality Na bahně. Živa 3: Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. et Štěpánek J. [eds.], 00: Klíč ke květeně České republiky. Academie, Praha, 98 s. Mikeska M. (010): Plán péče o přírodní památku Na bahně na období p., ms. [Depon. in: Krajský úřad Královéhradeckého kraje]. Mikyška R. (196): Rezervace Na bahně u Bělče nad Orlicí na Královéhradecku. Spisy Přír. Fak. Karlovy University, Praha, 50: Mikyška R. (1964): Naturschutsgebiet Na bahně bei Hradec Králové (Kőniggrätz) nach 38 Jahren. Preslia, Praha, 36:

35 Prausová R.: Přírodní památka Na bahně u Bělče nad Orlicí vývoj flóry v období MIKYŠKA R. (1967a): O rozšíření některých lesních a lemových druhů v severovýchodních Čechách. Preslia, Praha, 39: MIKYŠKA R. (1967b): Vegetační rekonstrukce lesů v Zálabí Východočeské nížiny. Geobotanické mapy. Preslia, Praha, 39: Mikyška R. et al. (1969): Geobotanická mapa ČSSR 1: M-33-XVI. Hradec Králové Praha. Műller M. (1993): Plán péče o přírodní památku Na Bahně na období ms. [Depon. in: Krajský úřad Královéhradeckého kraje]. NEUHÄUSLOVÁ Z., MORAVEC J., CHYTRÝ M., SÁDLO J., RYBNÍČEK K., KOLBEK J. & JIRÁSEK J. (1997): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky 1 : Botanický ústav AV ČR, Průhonice. NOVÁKOVÁ H. (198): Rozšíření vybraných širolistých rdestů (Potamogeton L.) v ČSR. Práce a studie Přír., Pardubice, 13-14: Pokorný P., Klimešová J. et Klimeš L. (000): Late holocene history and vegetation dynamics of a floodplain alder car: A case study from Eastern Bohemia, Czech republic. Folia Geobotanica 35: Prausová R. (003): Závěrečná zpráva mapování Natura Niva Orlice západ (H0038). ms. [Depon. in: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha]. PRAUSOVÁ R. (006): Niva Orlice u Hradce Králové. Východočeský botanický zpravodaj. Dobré: Sen, 6: 4-7. PRAUSOVÁ R., Hotový J., Astapenková A. et Duzbaba L. (007): Přírodovědně významné lokality Královéhradeckých lesů. Olga Čermáková, nakladatelství, Hradec Králové, 0 s. Prausová R. (008): Změny flóry v přírodní památce Bělečský písník v letech Východočes. Sborn. Přír. Práce a Studie, Pardubice, 15: Prausová R. (010a): Průzkum flóry a vegetace v NPR Bohdanečský rybník (okres Pardubice). Příroda, Praha, 7: Prausová R. (010b): Lokality hlízovce Loeselova (Liparis loeselii) v Královéhradeckém kraji. Orlické hory a Podorlicko, Rychnov nad Kněžnou, 17: PRAUSOVÁ R. & MAŠKOVÁ K. (01): Rostlinná společenstva s výskytem zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin v přírodní rezervaci Mazurovy chalupy (okres Pardubice) - Východočes. Sborn. Přír. Práce a Studie, Pardubice, 19: Probošt F. (1931): Dvě zajímavé botanické lokality u Třebechovic pod Orebem. Krása našeho domova, Praha, 3: 76. Procházka F. (1969): Chráněné rostliny Východočeského kraje. Práce a studie Přír., Pardubice, 1: Procházka F. (1970): Chráněné druhy rostlin ve sbírkách Východočeského muzea v Pardubicích. Práce a studie Přír., Pardubice,, : Procházka F. (1973): Orchideje Východočeského kraje. Část II. Práce a studie Přír., Pardubice, 5:59-8. Procházka F. (1980 a): Naše orchideje. Pardubice. Procházka F. (1980 b): Současné změny východočeské flóry a poznámky k rozšíření chráněných druhů rostlin. Samostat. Příl. Zpravodaje KMVČ, Hradec Králové, p Procházka F. (1981): Příspěvek ke květeně severovýchodních Čech II. Pr. Mus. Hradec Králové, ser. A.: natur., 16: Procházka F. [ed.] (001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 000). Příroda, Praha, 18: Prokeš K. (1931): Květena Královéhradecká. Ročenka Spořitelny Královéhradecké, Hradec Králové, Prokeš K. (1946): Přehled květeny Královéhradecka. Královská česká spol. nauk, Praha, 16:

36 Orlické hory a Podorlicko 18: (011) Prokeš K. et Vlček V. (1911): Druhý doplněk ke květeně Hradce Král. Výroč. Zpr. c. k. Vyš. Reál. Školy, Hradec Králové , 3-1. Quitt E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Stud. Geogr. 16: Rohlena J. (19-194): Příspěvky k floristickému výzkumu Čech. I.-IV. Čas. Musea Král Čes. Rohlena J. (193): Příspěvek k floristickému výzkumu Čech. Věstník I. sjezdu čs. Botaniků v Praze, Praha. Rydlo J. (1981): Inventarizační průzkum vegetace (SPR Na bahně). ms. [depon in: KSSP- POP Pardubice]. Samková V. (1999): Příspěvek k rozšíření některých vzácných a ohrožených druhů rostlin ve východních Čechách. Acta Mus. Reginaehradec., ser. A: sci. natur., 7: SAMKOVÁ V. (000): Florografický rozbor květeny Východního Polabí, Dolního Poorličí a Litomyšlské pánve. Ms., 351 p., [Disertační práce, depon. in: Knihovna katedry botaniky Přírodov. Fakulty UK, Praha]. Skalický V. (1988): Regionálně fytogeografické členění. In: Hejný S. et Slavík B. [eds.]: Květena České republiky, Academia, Praha, 1: SRB V. (1959): Chráněné léčivé rostliny v Hradeckém kraji. Hradecký Kraj, Hradec Králové, 3: Šourek J. (1943): Nová lokalita Stratiotes aloides v Čechách (Královéhradecko). Věda přírodní 4: Tolasz R., Míková T., Valeriánová A., Voženílek V. (007): Atlas podnebí Česka. Český hydrometeorologický ústav Praha, Univerzita Palackého Olomouc, 55 s. Vacková D. (009): Český ráj: Nové a znovuobjevené druhy rostlin v Českém ráji. Jizerské hory a Krkonoše 7: Vlček V. & Prokeš K. (1909): Doplněk ke květeně okolí Hradce Králové. Výroč. Zpr. Vyš. Gymnasia v Hradci Král. Další zdroje Herbářové položky: MP Východočeské muzeum v Pardubicích Tocl (MP) 1895, Krčan (MP) 198, Kavka (MP) 1938, Válek (MP)1939, Šourek (MP) 1939, Procházka (MP)1973 HR Muzeum východních Čech v Hradci Králové Belicová (HR) 1971, 1975, 1979, 1981, 1987 Čechová (HR) 1936 kavka (HR) 1939 Prokeš (HR) 1900, 1907, 1908, 193, 1937, 1939 Samková (HR) 1995 šourek (HR)1939 válek (HR) 1938, 1939 PR Národní muzeum Praha šourek (PR)1939 Poděkování Autorka děkuje Věře Samkové za cenné připomínky k textu a informace o herbářových položkách v Muzeu východních Čech v Hradci Králové, Haně Svojanovské za informace o herbářových položkách ve Východočeském muzeu v Pardubicích. 314