Výsledky botanického průzkumu v lomu Rožmitál a jeho okolí

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Výsledky botanického průzkumu v lomu Rožmitál a jeho okolí"

Transkript

1 ACTA MUSEI REGINAEHRADECENSIS S. A., 34 (2014): ISBN: Výsledky botanického průzkumu v lomu Rožmitál a jeho okolí Results of the botanical research in the Rožmitál quarry and its vicinity (East Bohemia) 1), 2) Věra Samková 1) Muzeum východních Čech v Hradci Králové, Eliščino nábřeží 465, CZ , Hradec Králové, 2) Filozofická fakulta, Univerzita Hradec Králové, centrum interdisciplinárního výzkumu, Rokitanského 62, CZ , Hradec Králové Abstract: The paper discusses the flora of the quarry near the village of Rožmitál (East Bohemia). The floristic research, during which 425 taxa of vascular plants were recorded, was carried out in 2000 and between 2004 and Out of the 425 taxa, 33 rare and endangered plant species were found. The occurence of some rare species is commented upon within the article. Key words: vascular plants, plant recording, Rožmitál, East Bohemia. Úv o d Lom Rožmitál leží na severním okraji obce Rožmitál, severovýchodně od Broumova. Rozloha chráněného ložiskového území je 72 ha, dobývací prostor má rozlohu 41 ha. Nadmořská výška území je od 500 do 650 m. Z geologického hlediska náleží lokalita sedimentárně eruptivnímu komplexu hornin, který je součástí vnitrosudetské pánve. Geologický podklad tvoří melafyry a tufy. Průměrná roční teplota území je 7,2 C, průměrný roční úhrn srážek činí cca 850 mm. Lom má celkově teplejší mikroklima a uplatňuje se zde inverzní efekt, kdy na horních částech je teplejší vzduch než ve spodních etážích lomu (MOCEK et al. 2011). Na mapě potenciální přirozené vegetace (NEUHÄUSLOVÁ et al. 1998) je ve zkoumaném území vymapována bučina s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-fagetum). Jihozápadně od studovaného území navazuje černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosi-carpinetum PASSARGE 1962). Podobně i na rekonstrukční geobotanické mapě (MIKYŠKA & NEUHÄUSL 1969) jsou ve zkoumaném území zakresleny květnaté bučiny (Eu-Fagion), jižně pak dubohabrové háje (Carpinion betuli). Podle současného fytogeografického členění (SKALICKÝ 1988) patří území do fytogeografické oblasti mezofytika (Mesophyticum), fytogeografického obvodu Českomoravské mezofytikum (Mesophyticum Massivi bohemici), fytogeografického okresu Sudetské mezihoří, podokresu Javoří hory (58h). V jižní části studovaného území probíhá hranice podokresů Javoří hory a Broumovská kotlina (58c), zařazení jednotlivých lokalit není jednoznačné. Podle výškového členění je území zahrnuto do submontánního vegetačního stupně. Zkoumaná lokalita leží v kvadrantu středoevropského síťového mapování 5364c. Podrobnější charakteristiky přírodních poměrů podává MOCEK (2014). Historie botanického výzkumu První botanické údaje z Javořích hor z okolí Rožmitálu pocházejí od učitele J. Mayera. Jedná se o Cardamine impatiens Bobří vrch, Dactylorhiza sambucina Rožmitálské svahy, Corydalis cava a Chamaecytisus supinus pod Bobřím vrchem. Nálezy byly publikovány v Čelakovského Resultátech (MAYER in ČELAKOVSKÝ 1884). V pojednání o květeně Broumovska SCHADE (1894) uvádí z horního Rožmitálu např.: Aquilegia vulgaris, Arnica montana, Daphne mezereum, Gentiana ciliata, Jasione montana, Lathraea squamaria, Lilium martagon, Listera ovata, Moneses uniflora, Muscari comosum, Orchis morio, Orchis mascula, Platanthera bifolia, Pyrola rotundifolia. Další nálezy publikoval v krátkých příspěvcích E. Nowotny (NOWOTNY 1940a, 1940b, 1942). Konkrétně z Rožmitálu udává Carex disticha, C. leersiana, C. flacca (NOWOTNY 1940b), Neottia nidus-avis, Orchis mascula, Orchis morio (NOWOTNY 1942), Menyanthes trifoliata, Montia fontana jako Montia rivularis var. lamprosperma (NOWOTNY 1940a), z Bobřího vrchu, jižní svahy: Dactylorhiza sambucina a Corallorhiza trifida (NOWOTNY 1942). Ve výpravné publikaci NOWOTNY (1964) zmiňuje více druhů z Bobřího vrchu např. Aquilegia vulgaris, Epipactis helleborine, Gymnadenia conopsea, Listera ovata, Orchis mascula, Platanthera bifolia ad., podél Černého potoka Anemone nemorosa, Cardamine amara, Leucojum vernum ad. Fytogeografií Broumovského výběžku se v disertační práci zabýval VONDŘEJC (1952). Soustředil se především na Adršpašsko-teplické skály a Broumovské stěny. Z Javořích hor z Rožmitálu zmiňuje pouze několik druhů: Agropyron repens, Alopecurus pratensis, Campanula patula, Convolvulus arvensis, Cardamine impatiens jedná se o neobvyklé stanoviště pro tento druh, kdy lesní druh je uváděn z kulturních luk, Lamium purpureum, Plantago lanceolata, Polygonum lapathifolium subsp. nodosum, z Bobřího vrchu Polypodium vulgare a Mycelis muralis. Výskyt Epipactis 41

2 helleborine, Lilium martagon a Lycopodium clavatum v Javořích horách zachytili při studiu rozšíření chráněných druhů na Broumovsku ANDRŠ et al. (1972). Z Javořích hor zmiňuje ANDRŠ (1985) Blechnum spicant, Epipactis helleborine, Lilium martagon, od Rožmitálu Leucojum vernum a Primula veris. Květenu a vegetaci Javořích hor zhodnotili ve svých pracích HADAČ & REJMÁNEK (1968), KOVANDA (1964) a HOLUB (1970). KOVANDA (1964) publikoval 2 fytocenologické snímky z bučin severně od lomu Rožmitál. Fytogeografií Broumovské kotliny se zabýval HADAČ (1970), který dále popsal ruderální vegetaci Broumovské kotliny (HADAČ 1978). V této práci jsou z nejbližšího okolí lomu uvedeny fytocenologické snímky asociace Chaerophylletum aromatici z centrální části obce Rožmitálu, asociace Aegopodio-Petasitetum hybridi z horního konce obce, 100 m pod lomem, asociace Sambuco-Salicetum capreae z centra obce Rožmitál a 100 m pod lomem Rožmitál. Rostlinná společenstva rybníků na Broumovsku studoval KOVÁŘ (1980), ale lokality fytocenologických snímků se většinou nacházejí v Broumovské kotlině, žádný není z Rožmitálu. V nálezové databázi ochrany přírody (AOPK ČR 2012) jsou vložena data o výskytu vyšších rostlin z okolí lomu, které zaznamenali Aleš Hájek (, Kateřina Maťátková (MAŤÁTKOVÁ 2002), Petr Filippov (FILIPPOV 2003) a Kateřina Pekařová (PEKAŘOVÁ 2010). Botanické poznámky k 73 rybníkům v Broumovské kotlině, Javořích horách a Broumovských stěnách publikoval FILIPPOV (2004). V článku zmiňuje Alnus glutinosa a Potamogeton pectinatus z rybníka poblíž lomu (lokalita č. 22), dále Alnus glutinosa, Bidens tripartitus, Glyceria fluitans, Spirodela polyrhiza a Veronica beccabunga z rybníčků v obci Rožmitál. Nález Campanula persicifolia ze dvou lokalit poblíž Šonova v Javořích horách publikoval FILIPPOV in HADINEC & LUSTYK (2006). Obr. 1. Mapa studovaného území s vyznačenými lokalitami Fig. 1. The map of studied area with the localities marked 42

3 Me t o d i k a Botanický inventarizační průzkum cévnatých rostlin byl proveden v areálu lomu a jeho okolí v letech 2000 a Několik floristických údajů doplnili z exkurze v roce 2014 M. Mikát, B. Mocek a T. Tejklová. Terénní výzkum byl prováděn v celém areálu lomu i na přilehlých loukách, vodních plochách a v lesních porostech (viz mapa lokalit). V roce 2000 byl hlavní důraz kladen na průzkum parcely č. 1058/3, tj. lesní porosty nad horní hranou lomu (lokalita č. 1) a subxerotermní okraj lesa mezi lomem a lesem (lokalita č. 2). V letech byl průzkum soustředěn kromě vlastního areálu lomu na prostor severně od lomu, kde se předpokládá v budoucnosti možnost další těžby. Výzkum byl prováděn klasickou observační metodou, některé druhy rostlin, především taxonomicky problematické, byly sebrány a herbářové doklady jsou uloženy v Muzeu východních Čech (HR). Seznam nalezených druhů v tabulce 1 obsahuje přehled všech 425 zjištěných taxonů z areálu lomu a jeho okolí. Nomenklatura je sjednocena podle Seznamu cévnatých rostlin České republiky (DANIHELKA et al. 2012). V tabulce 1 jsou odlišeny nepůvodní druhy (archeofyty, neofyty). Pojetí archeofytů a neofytů je převzato z práce Pyška (PYŠEK et al. 2012). V tabulce jsou označeny druhy podle Červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky (GRULICH 2012) a podle Přehledu vyhynulých, nezvěstných a ohrožených taxonů cévnatých rostlin na území východních Čech (FALTYS 1995). Vý s l e d k y Seznam lokalit (viz obr. 1) Lokality ve vlastním areálu lomu (lokality ovlivněné činností lomu): 1 7, 8a, 8b, 9, 10, 12, 21, 23. Lokality mimo areál lomu: 8c, 11, (lokality dosud nedotčené, nacházejí se v chráněném ložiskovém území Rožmitál, v budoucnosti možnost ovlivnění těžbou), 22, Listnatý les a okolní lesní porosty, průzkum prováděný v roce 2000, v roce porost odtěžen (parcela č. 1058/3). V letech byl před rozšířením těžby smýcen smíšený les na lokalitě č. 1. Zároveň došlo k posunu lokality č. 2. Z bučiny byly přemístěny vzácnější druhy rostlin Corydalis cava a Daphne mezereum na náhradní stanoviště. 2. Teplomilný okraj lesa a horní hrana lomu (parcela č. 1058/3). 3. Část stěny severního lomu navržená k samovolnému vývoji. 4. Porosty podél staré úvozové cesty v západní části lomu. 5. Odvaly a deponie zeminy v lomu. 6. Louka v jihozápadní části areálu lomu (převážně parcela č. 1046/1 2). 7. Porosty podél úvozové cesty ve východní části lomu. 8. Homole (parcela č. 1178). a. lesní porosty na východní a severovýchodní straně b. obnažený vrchol a lomové stěny c. bučina na Zadní Homoli 9. Mělká vodní plocha v jižní části lomu. 10. Větší mokřad pod Homolí. 11. Zarůstající neobhospodařovaná louka v severní části lomu. 12. Acidofilní bučina v jižní části lomu u váhy. 13. Smrčina a pruh olší cca 100 m severně od horní hrany lomu. 14. Smíšený les cca 100 m severně od horní hrany lomu. 15. Klenová bučina západně až jihozápadně od Cikánského kopce. 16. Olšina pod bučinou (lokalita č. 15) jihozápadně od Cikánského kopce. 17. Dlouhý vrch. 18. Cikánský kopec. 19. Mokřad severně od Cikánského kopce. 20. Okraje lesní cesty severně od horní hrany lomu až pod Cikánský kopec. 21. Porosty podél potoka v jižní části lomu u váhy. 22. Rybník a louky v jeho okolí mimo areál lomu. 23. Starý lom v jižní části areálu lomu. 24. Vlhké louky za rybníkem v údolí potoka jihovýchodně od Homole. 25. Vlhké louky jihovýchodně od Zadní Homole. 26. Mezofilní louky jihovýchodně od Zadní Homole. 27. Vlhké louky západoseverozápadně až severně od Zadní Homole. 28. Zarůstající svahová louka severoseverozápadně od Zadní Homole. 29. Mezofilní louky severozápadně od Zadní Homole. Stručná charakteristika jednotlivých lokalit 1. Listnatý les a okolní lesní porosty (parcela č. 1058/3) Jako nejcennější se jevil listnatý les, který navazoval na subxerotermní trávník nad lomovou hranou. Značná druhová pestrost lokality byla dána kontinuitou vývoje lesního porostu, geologickým podkladem a mikroklimatem. Podle druhového složení lze usuzovat, že se jednalo alespoň částečně o autochtonní porost, který se svým charakterem blížil květnaté bučině, obohacené o druhy suťové javořiny. Podle typologických map ÚHÚL Brandýs nad Labem, pobočka Hradec Králové (1997) je les řazen k bohaté bučině mařinkové 4B1. Ve stromovém patře převažoval javor klen (Acer pseudoplatanus), z dalších dřevin byly zastoupeny Betula pendula, Fagus sylvatica, Prunus avium, Sorbus aucuparia, v keřovém patře Corylus avellana a Daphne mezereum. Byl zde vytvořen druhově bohatý bylinný podrost s výrazným jarním aspektem, v němž dominovala Corydalis cava. K dalším charakteristickým druhům patřily: Aegopodium podagraria, Aquilegia vulgaris, Asarum europaeum, Bromus benekenii, Dryopteris filix-mas, Ficaria verna subsp. verna, Galium odoratum, Hordelymus europaeus, Mercurialis perennis, Paris quadrifolia, Polygonatum multiflorum. Na okraji lesa byla starší deponie, zarostlá Lupinus polyphyllus a Urtica dioica. Na tuto deponií navazoval travnatý okraj lesa, částečně zarůstající Rubus fruticosus agg. Na druhově bohatý listnatý les se staršími stromy navazoval druhotný březovoolšový les. Stromové patro tvořily Betula pendula, Fraxinus excelsior, Alnus glutinosa a A. incana. V podrostu převažovaly semenáče Acer pseudoplatanus a Fraxinus excelsior, dále se zde vyskytovaly Asarum europaeum, Festuca gigantea, Galium odoratum, Poa nemoralis. Listnatý les byl směrem na sever vystřídán smrkovým porostem, směrem na západ borovým porostem. Smrčina byla většinou bez podrostu, jen ojediněle zde rostly Asarum europaeum, Calamagrostis arundinacea, Dryopteris filix-mas, okraj lesa zarůstal Rubus idaeus. V borovém lese byly v bylinném patře zastoupeny Ajuga reptans, Dryopteris dilatata, Galium odo- 43

4 Obr. 2. Horní hrana lomu a okraj lesa (lokality 2, 3, 5) Fig. 2. Upper edge of the quarry and the forest margin (lokalities 2, 3, 5) (Foto/Photo V. Samková, 2008) Obr. 3. Porosty podél úvozové cesty ve východní části lomu (lokalita 7) Fig. 3. Vegetation along the hollow way in the east part of the quarry (lokality 7) / (Foto/Photo V. Samková, 2005) ratum, Rubus idaeus, Urtica dioica. Fragmenty obdobných listnatých porostů jako na lokalitě č. 1 jsou dochovány také v úvozech na lokalitách č. 4 a 7. Druhově bohatý listnatý les byl v letech vykácen. 2. Teplomilný okraj lesa a horní hrana lomu (parcela č. 1058/3) (obr. 2) Na okraji lesa nad horní hranou lomu se vytvořil pás zajímavé subxerotermní bylinné vegetace. Díky jižní expozici, teplejšímu mikroklimatu a mělké vrstvě půdy (skeletovitá půda) se zde vyskytují ve větším množství teplomilné a suchomilné rostliny. V ekotonové zóně se prolínají lesní a subxerotermní nelesní druhy. V těsné blízkosti lesa zde rostou Allium oleraceum, Campanula trachelium, Clinopodium vulgare, Genista tinctoria, Senecio jacobaea, Silene nutans, Solidago virgaurea, Veronica officinalis. Část plochy na okraji lesa zarůstají expanzivní druhy Calamagrostis epigejos a Rubus idaeus. Suchomilné a relativně teplomilnější druhy rostou blíže k horní hraně lomu, v místech s neúplně zapojeným porostem. Jsou to např. Lactuca serriola, Potentilla argentea, Trifolium arvense, Verbascum thapsus. Větší plochy zde zaujímá Agrostis capillaris, druh typický pro chudší stanoviště. 3. Část stěny severního lomu navržená k samovolnému vývoji (obr. 2) Pokračování lokality č. 2 směrem na východ. V roce 2009 bylo navrženo převést prostor na trvalé bezlesí. V roce 2010 zde byly zlikvidovány dřeviny a stržena horní vrstva půdy. V blízkosti tohoto pásu byly pozorovány Arrhenatherum elatius, Calamagrostis epigejos, Genista tinctoria. Protože je na stanovišti větší podíl obnažené půdy a nepřevažuje tvrdý skalnatý podklad, předpokládá se rychlejší zarůstání dřevinami i expanzivními bylinami Rubus sp. div., Calamagrostis epigejos, Lupinus polyphyllus. Bylo doporučeno udržovat bezlesí kosit a odstraňovat biomasu a udržovat pás bez stromů, aby nedošlo k zastínění lomové stěny. 4. Porosty podél staré úvozové cesty v západní části lomu Ve stromovém patře jsou zastoupeny Acer pseudoplatanus, Fagus sylvatica, Populus tremula, Betula pendula. Ve spodní části úvozu roste několik mohutnějších exemplářů Corylus avellana. Druhová skladba podrostu je podobná jako v listnatém lese na lokalitě č. 1 Asarum europaeum, Aquilegia vulgaris, Galium odoratum, Viola reichenbachiana. Rostou zde i druhy lesních lemů Clinopodium vulgare, Genista tinctoria, Melampyrum nemorosum. Na úvoz navazují jihozápadním směrem louky. 5. Odvaly a deponie zeminy v lomu (obr. 2) Díky teplejším mikroklimatickým podmínkám rostou na nezapojených plochách v časných sukcesních stádiích světlomilné, relativně teplomilné a suchomilné druhy rostlin od jednoletých přes dvouleté až k vytrvalým druhům. K efemerním nebo jednoletým druhům patří např. Erophila verna, Microrrhinum minus, Scleranthus annuus, Sonchus oleraceus, z charakteristických dvouletých rostlin to jsou Barbarea vulgaris a Verbascum thapsus. K vytrvalým druhům patří Artemisia vulgaris, Geranium robertianum, Poa nemoralis. Starší sukcesní stádia deponií zarůstají nálety Acer pseudoplatanus, Betula pendula, Salix caprea. V těchto biotopech byly nalezeny i tři ohrožené druhy Anthemis arvensis, Filago arvensis a Papaver dubium. K lokalitě je zahrnuta i vodní nádržka poblíž drtičky. 6. Louka v jihozápadní části areálu lomu (převážně parcela č. 1046/1 2) Na louce, zřejmě bývalé pastvině, převažuje z travin Arrhenatherum elatior, z dalších trav se roztroušeně vyskytuje Alopecurus pratensis, Elytrigia repens, Festuca pratensis. Louka nebyla delší dobu obhospodařována, a proto začala zarůstat nitrofilními druhy rostlin, např. Anthriscus sylvestris, Chaerophyllum aromaticum, Urtica dioica i nepůvodním Lupinus polyphyllus. Z nápadně kvetoucích bylin zde byly nalezeny Achillea millefolium, Carlina acaulis, Centaurea jacea, Dianthus deltoides, Galium album, Geranium pratense, Hypericum perforatum, Pimpinella saxifraga, Ranunculus acris, Thymus pulegioides aj. Na pozemku roztroušeně rostou menší stromy a keře, např. Pyrus sp., Rosa canina, Crataegus sp., ve spodní části mohutný exemplář Quercus robur. V roce 2011 proběhlo pruhové sečení a vysekání náletových dřevin z okrajů louky. 7. Porosty podél úvozové cesty ve východní části lomu (obr. 3) Z dřevin v úvoze rostou Acer pseudoplatanus, A. platanoides, Fagus sylvatica, Prunus avium, Corylus avellana. V bylinném patře se vyskytují druhy listnatých lesů: Actaea 44

5 Obr. 4. Bučina na Zadní Homoli (lokalita 5b) Fig. 4. Beech forest on Zadní Homole hill (locality 5b) (Foto/Photo V. Samková, 2005) Obr. 5. Klenová bučina západně až jihozápadně od Cikánského kopce (lokalita 15) Fig. 5. Sycamore-beech forest west/southwest of Cikánský kopec hill (locality 15) / (Foto/Photo V. Samková, 2009) spicata, Convallaria majalis, Galeobdolon montanum, Galium odoratum, Mercurialis perennis, Polygonatum multiflorum. Úspěšně sem byla přenesena Corydalis cava z vykáceného lesa na lokalitě č. 1. 8a. Lesní porosty na východní a severovýchodní straně Homole Na neodtěžené ploše je dosud zachován smíšený les s převahou Acer pseudoplatanus, s příměsí dalších dřevin Fagus sylvatica, Picea abies, Salix caprea, Betula pendula. Podle typologických map ÚHÚL Brandýs nad Labem, pobočka Hradec Králové (1997) je les řazen k suťové jilmové javořině bažankové 5J1. Bylinné patro tvoří Dryopteris filix-mas, Galeobdolon montanum, Galium odoratum, Poa nemoralis, Polygonatum multiflorum aj. Na okraji lesa nad cestou se vyskytují druhy lesních lemů Clinopodium vulgare, Genista tinctoria, Melampyrum nemorosum, Trifolium medium. 8b. Homole obnažený vrchol a lomové stěny Lomové stěny jsou většinou bez vegetace, pouze ojediněle, v místech, kde je mělká vrstva zeminy, roste např. Cirsium vulgare. V místech s hlubší vrstvou půdy na obnaženém vrcholu, cestách a na odtěžené ploše v polovině kopce se vyskytují Chelidonium majus, Festuca rubra, Holcus mollis, Pilosella piloselloides, netypická forma Poa nemoralis, Potentilla argentea, P. inclinata, Senecio viscosus, Tanacetum vulgare aj. 8c. Bučina na Zadní Homoli (obr. 4) Zachovalý smíšený porost tvoří převážně buk, dále jedle a smrk. Řídké bylinné patro tvoří Actaea spicata, Anemone nemorosa, Asarum europaeum, Bromus benekenii, Convallaria majalis, Festuca altissima, Galium odoratum, Paris quadrifolia, Poa nemoralis, Prenanthes purpurea, Scrophularia nodosa, Senecio ovatus, přistupují i druhy kyselých bučin Avenella flexuosa a Vaccinium myrtillus. Ze vzácnějších druhů byly nalezeny Abies alba, Daphne mezereum, Monotropa hypopitys a Neottia nidus-avis. 9. Mělká vodní plocha v jižní části lomu V těsné blízkosti vodní plochy je menší skupina stromů Alnus glutinosa a Salix caprea. V posledních letech největší část vodní plochy zaujal druh Sparganium erectum. Z charakteristických druhů vázaných na vodní biotopy se zde vyskytují Alisma plantago-aquatica, Alopecurus aequalis, Cardamine amara, Glyceria notata, Juncus articulatus, J. effusus, Scutellaria galericulata, Typha latifolia, Veronica anagallis-aquatica, na hladině vzplývá Lemna minor. 10. Větší mokřad pod Homolí Nedaleko od mělké vodní plochy byl po dokončení těžby rozšířen zbytek mokřadu, který zarůstal orobincem (Typha latifolia). Z bahenních druhů se zde vyskytují Alisma plantago-aquatica, Alopecurus aequalis, Epilobium hirsutum, Juncus articulatus, Ranunculus sceleratus aj. V roce 2011 zde byl poprvé zaznamenán Phragmites australis. 11. Zarůstající neobhospodařovaná louka v severní části lomu Protože se louka delší dobu nesekala a byla dosti zarostlá expanzivními druhy jako Calamagrostis epigejos, Lupinus polyphyllus, Rubus idaeus a Rubus fruticosus agg., bylo doporučeno její zalesnění. V roce 2004 byla posekána a mulčována. 12. Acidofilní bučina v jižní části lomu u váhy Na okraji lomu se dochoval fragment kyselé bučiny. Ve stromovém patře se uplatňují vedle Fagus sylvatica také Acer pseudoplatanus a Acer platanoides. V bylinném patře převažuje Vaccinium myrtillus, dále se vyskytují Avenella flexuosa a Calluna vulgaris. 13. Smrčina a pruh olší cca 100 m severně od horní hrany lomu Kulturní smrčina s chudým bylinným patrem, tvořeným druhy typickými pro listnaté lesy (Asarum europaeum, Dryopteris filix-mas, Festuca gigantea, Mercurialis perennis). Bohatší podrost se vytvořil pouze na okraji u lesní cesty (Aegopodium podagraria, Cirsium oleraceum, Epilobium montanum, Galeopsis pubescens, Ranunculus repens, Scrophularia nodosa, Stachys sylvatica). Byly zde nalezeny 2 keře lýkovce (Daphne mezereum). 45

6 Obr. 6. Olšina jihozápadně od Cikánského kopce (lokalita 16) Fig. 6. Alder forest southwest of Cikánský kopec hill (lokality 16) (Foto/Photo V. Samková, 2008) Obr. 7. Dlouhý vrch (lokalita 17) Fig. 7. Dlouhý vrch hill (lokality 17) (Foto/Photo V. Samková, 2008) 14. Smíšený les cca 100 m severně od horní hrany lomu Klenobukový les na mírném jihozápadním svahu, se suťovitým substrátem. Stromové patro tvoří Acer pseudoplatanus, Fagus sylvatica, roztroušeně Betula pendula, Prunus avium, Sorbus aucuparia a Tilia cordata. V keřovém patře jsou zastoupeny Corylus avellana a Lonicera xylosteum. V další části navazuje bučina, v keřovém patře s hustým porostem zmlazeného buku. Výše ve svahu převažuje smrk a přistupuje i modřín. V partiích nad cestou se místy vyskytují druhy listnatých lesů Bromus benekenii, Dryopteris filix-mas, Festuca altissima, Galeobdolon montanum, Galium odoratum, Hedera helix, Hordelymus europaeus, Mycelis muralis, Polygonatum multiflorum, Senecio ovatus, Viola reichenbachiana. Dále na sever navazuje bukosmrkový les a hustý porost Rubus idaeus. 15. Klenová bučina západně až jihozápadně od Cikánského kopce (obr. 5) Rozvolněná klenová bučina na mírném jihozápadním svahu. Stromové patro tvoří zejména staré buky a kleny, 1 stará lípa (Tilia platyphyllos), ojediněle se vyskytují Betula pendula a Pinus sylvestris. V podrostu hojně zmlazuje buk a klen, výjimečně i jilm drsný. Bylinné patro je místy dosti zapojené. Z typických druhů bylin listnatých lesů zde rostou Actaea spicata, Asarum europaeum, Bromus benekenii, Cardamine impatiens, Dryopteris filix-mas, Festuca altissima, Galeobdolon montanum, Galium odoratum, Gymnocarpium dryopteris, Hordelymus europaeus, Melica nutans, Mercurialis perennis, Moehringia trinervia, Paris quadrifolia, Poa nemoralis, Polygonatum multiflorum, P. verticillatum. V porostu bylo zjištěno několik malých keřů lýkovce Daphne mezereum. Tento biotop patří k nejhodnotnějším v území severně od lomu. 16. Olšina pod bučinou (lokalita č. 15) jihozápadně od Cikánského kopce (obr. 6) Úzký pruh olšiny, kde ve stromovém patře roste Alnus glutinosa i A. incana. V keřovém patře je zastoupena Corylus avellana. Na jaře zde kvetou Anemone nemorosa, Ficaria verna subsp. verna a Primula elatior. V zapojeném bylinném patře dominují v létě netýkavky (Impatiens parviflora, I. noli-tangere). Z dalších druhů bylin zde rostou Dryopteris carthusiana, D. dilatata, D. filix-mas, Geum urbanum, Paris quadrifolia, Silene dioica, Stellaria nemorum. 17. Dlouhý vrch (obr. 7) Na vrcholu a v severní části Dlouhého vrchu je vzrostlý smrkobukový les. Na celém jihozápadním svahu zůstalo po polomu v roce 2008 jen několik vzrostlých smrků. Padlé smrky byly v sezóně 2008 vytěženy. Na vrcholu hojně zmlazují buky. Ve stromovém patře jsou zastoupeny také Acer pseudoplatanus, Larix decidua i Sorbus aucuparia. V bylinném patře byly zaznamenány lesní druhy, např. Athyrium filix-femina, Calamagrostis arundinacea, C. villosa, Galium rotundifolium, Gymnocarpium dryopteris, Maianthemum bifolium, Mercurialis perennis, Mycelis muralis, Oxalis acetosella, Paris quadrifolia, Vaccinium myrtillus. Paseka západně od Dlouhého vrchu zarůstá převážně travami Calamagrostis epigejos a Agrostis capillaris, z dalších druhů bylin byly zjištěny Impatiens parviflora, Rumex obtusifolius, Scrophularia nodosa, Senecio ovatus. Při cestě na Dlouhém vrchu roste také Galium rotundifolium. 18. Cikánský kopec Severní svah Cikánského kopce je porostlý vzrostlým smrkovým lesem. Ojediněle je vtroušen klen a buk. V keřovém patře vyrůstají mladé smrky. V balvanitém substrátu se vyskytují různé druhy kapradin, např. Dryopteris dilatata, D. filix-mas, Gymnocarpium dryopteris. V bylinném patře rostou např. Calamagrostis villosa, Festuca altissima, Galium odoratum, G. rotundifolium, Luzula pilosa, Oxalis acetosella, Prenanthes purpurea, Vaccinium myrtillus. Na západním až jihozápadním svahu se nachází smrčina, na části je paseka zarůstající bukem. Jihovýchodní svah porůstá z větší části bučina. Pod smrky hojně zmlazuje buk. U cesty bylo zaznamenáno několik keřů Daphne mezereum. V bylinném patře převažuje Festuca altissima, roztroušeny jsou další lesní druhy podobně jako na severním svahu. Vrchol Cikánského kopce je po kalamitě v roce 2008 bez stromového patra. Polámané a pokácené smrky byly na jaře odstraněny. Na vrcholu hojně zmlazuje buk i jeřáb. Bylinné patro je zapojené, rostou zde ostružiníky (Rubus fruticosus agg., R. idaeus), dále Calamagrostis epigejos, Festuca altissima, Holcus mollis, Poa nemoralis, Urtica dioica. 19. Mokřad severně od Cikánského kopce (obr. 8) Prameniště je částečně bez nadrostu, částečně zarostlé olšinou. Nad prameništěm bylo zjištěno 11 keřů Daphne mezereum. V bylinném patře převažuje Deschampsia cespitosa, 46

7 Obr. 8. Mokřad severně od Cikánského kopce (lokalita 19) Fig. 8. Wetland north of Cikánský kopec hill (lokality 19) (Foto/Photo V. Samková, 2008) Obr. 9. Zarostlý rybník (lokalita 22) Fig. 9. Overgrown pond (lokality 22) (Foto/Photo V. Samková, 2008) roztroušeně se vyskytují vlhkomilné druhy pramenišť a údolních jasanovo-olšových luhů: Caltha palustris, Cardamine amara, Chaerophyllum hirsutum, Cirsium heterophyllum, Crepis paludosa, Equisetum sylvaticum, Filipendula ulmaria, Glyceria notata, Impatiens noli-tangere, Juncus effusus, Lysimachia nemorum, Myosotis nemorosa, Stellaria alsine. V jarním aspektu se objevují Anemone nemorosa, Ficaria verna subsp. verna, Caltha palustris. Zajímavý biotop, který zvyšuje biodiverzitu území díky výskytu vlhkomilných druhů. 20. Okraje lesní cesty severně od horní hrany lomu až pod Cikánský kopec Na okrajích lesní cesty vedoucí dobývacím prostorem se vyskytuje větší množství druhů charakteristických pro lesní lemy a cesty, např. Carex leporina, Clinopodium vulgare, Genista tinctoria, Hypericum maculatum, Lathyrus sylvestris, Leucanthemum vulgare agg., Prunella vulgaris, Trifolium aureum, T. medium, z lokálně významných druhů Campanula persicifolia. Na kopřivách roste parazitická Cuscuta europaea. Miroslav Mikát nalezl poblíž bučiny vpravo od cesty ve směru od lomu na severozápad Epipactis helleborine. 21. Porosty podél potoka v jižní části lomu u váhy Potok lemuje několik vzrostlých stromů Alnus glutinosa, Fagus sylvatica, Fraxinus excelsior. V podrostu se vyskytují Aegopodium podagraria, Juncus effusus, Sambucus racemosa, Tussilago farfara, Viola reichenbachiana. 22. Rybník a louky v jeho okolí mimo areál lomu (obr. 9) V roce 2000 byl rybník ještě s vodou, později byl vypuštěn. Podél rybníka vede cesta, z dalších stran je obklopen jehličnatým lesem a olšinou. Za rybníkem navazují vlhké louky a tužebníková lada. U rybníka byly nalezeny běžné bahenní rostliny: Carex vesicaria, Lysimachia vulgaris, Lythrum salicaria, Myosotis nemorosa, Scirpus sylvaticus, Typha latifolia. 23. Starý lom v jižní části areálu lomu Větší část plochy lomu je bez vegetace. Na části rostou Betula pendula, Populus tremula, Salix caprea. V bylinném patře se vyskytují např. Digitalis grandiflora, Genista tinctoria, Melampyrum nemorosum, Senecio jacobaea, u louží vlhkomilné druhy: Alisma plantago-aquatica, Juncus articulatus, J. effusus. 24. Vlhké louky za rybníkem v údolí potoka jihovýchodně od Homole Vlhké louky, které jsou v současné době nesečené. Prolínají se zde druhy pcháčových a ovsíkových luk: Achillea ptarmica, Angelica sylvestris, Campanula patula, Centaurea jacea, Cirsium oleraceum, C. rivulare, Geranium pratense, Knautia arvensis. 25. Vlhké louky jihovýchodně od Zadní Homole Vlhké sečené a v západní části nesečené louky. Porosty představují nejzachovalejší louky ze sledovaného území, kde se vyskytují ohrožené druhy: Carex appropinquata, C. disticha, C. hartmanii, Dactylorhiza majalis, Eriophorum angustifolium a Trollius altissimus. Převažují zde druhy pcháčových luk, místy i ovsíkových luk a tužebníkových lad. 26. Mezofilní louky jihovýchodně od Zadní Homole Převážně sušší sečené ovsíkové louky na mírném svahu, v některých částech i vlhké. Kromě běžných lučních druhů, např. Arrhenatherum elatius, Crepis biennis, Galium album, Knautia arvensis, Trifolium dubium, zde byly nalezeny i méně hojné druhy: Dianthus deltoides, Euphrasia officinalis, Gnaphalium sylvaticum, Trifolium medium. 27. Vlhké louky západoseverozápadně až severně od Zadní Homole Nesečené vlhké louky, na nichž se prolínají druhy pcháčových a ovsíkových luk. Mimo jiné zde byly nalezeny Allium vineale a Lotus pedunculatus. 28. Zarůstající svahová louka severoseverozápadně od Zadní Homole Nesečená svahová ovsíková louka. Z lučních druhů zde rostou Agrostis capillaris, Achillea millefolium, Dactylis glomerata, Trifolium pratense. Louka zarůstá nepůvodním Lupinus polyphyllus. 29. Mezofilní louky severozápadně od Zadní Homole Nesečené svahové ovsíkové louky. Kromě běžných lučních druhů, např. Leontodon hispidus, Lychnis flos-cuculi, Poa pratensis, Ranunculus acris, zde byly zjištěny Carlina acaulis, Ranunculus bulbosus, Silene nutans. 47

8 Tab. 1. Seznam nalezených druhů Legenda: A archeofyt; N neofyt; 3 ohrožený druh chráněný dle vyhl. MŽP 395/1992 Sb.; CITES taxony zahrnuté ve Washingtonské úmluvě ve znění posledních aktualizací z a ; A3(VČ) druh nezvěstný ve VČ, o jehož dřívější existenci jsou pochyby; C2(VČ) silně ohrožený druh na území VČ; C3(VČ) ohrožený druh na území VČ; C4(VČ) druh potenciálně ohrožený nebo vzácný, jehož rozšíření je nutné sledovat na území VČ; C3 zranitelný druh v ČR; C4a druh vyžadující pozornost, méně ohrožený v ČR; C4b vzácnější taxon vyžadující pozornost, dosud nedostatečně prostudovaný v ČR; S Samková Tab. 1. List of recorded species Legend: A archaeophyte; N neophyte; 3 endangered species protected under the Decree of MoE no. 395/1992 Coll.; CITES taxa; A3(VČ) uncertain cases of missing species of East Bohemia; C2(VČ) strongly threatened species of East Bohemia; C3(VČ) threatened species of East Bohemia; C4(VČ) potentially threatened or rare species of East Bohemia; C3 vulnerable species; C4a lower risk near threatened species of the Czech Republic; C4b lower risk data deficient species of the Czech Republic; S Samková Druh Archeofyty, neofyty Červený seznam ČR a VČ, event. Vyhláška Čísla lokalit Herbářové položky uložené v herbáři Muzea východních Čech v Hradci Králové (HR) Poznámka Abies alba C4a, C3(VČ) 8a (oplocenka), 8c S 2008 Acer platanoides 1, 4, 7, 15, 21 Acer pseudoplatanus 1, 2, 4, 5, 7, 8a, 8b, 12, 14, 15, 16, 17, 18, 21, 22 Achillea millefolium 2, 5, 6, 20, 25, 28 S 2000, rev. J. Danihelka 2003 Achillea ptarmica C4(VČ) 22, 24 S 2012 Actaea spicata 1, 4, 7, 8c, 14, 15, 18 S 2004, S 2006, S 2009 Aegopodium podagraria 1, 2, 8a, 9, 13, 15, 16, 19, 20, 21, 22 Aesculus hippocastanum N 8a Agrostis capillaris 2, 6, 8b, 14, 17, 20, 26, 28 Agrostis gigantea 18 S 2006, rev. M. Štech 2012 Agrostis stolonifera 9 Ajuga reptans 4, 8a, 14, 15, 16, 19, 21, 22 Alchemilla glabra C4(VČ) 20 S 2008, rev. P. Havlíček 2008 Alchemilla glaucescens 29 S 2011, det. P. Havlíček 2012 Alchemilla micans 5 (nádržka u drtičky) S 2008, rev. P. Havlíček 2008 Alchemilla monticola 2, 6, 17, 20 S 2004, det. P. Havlíček 2005, S 2008, rev. P. Havlíček 2008 Alchemilla propinqua C4b 6 S 2000, 2004, det. P. Havlíček 2000 a 2005 Alchemilla subcrenata louka mimo lom S 2000, det. P. Havlíček 2000 Alchemilla vulgaris 20 S 2006, det. P. Havlíček 2007 Alchemilla xanthochlora 20 S 2009, det. P. Trávníček 2009 Alisma plantago-aquatica 9, 10, 23 Alliaria petiolata 21 Allium oleraceum 1, 2, 7 S 2000, rev. F. Krahulec & M. Duchoslav 2002 Allium vineale 27 S 2012 Alnus glutinosa 1, 8a, 9, 16, 19, 21, 22 S 2000 Alnus incana 1, 16 S 2000 Alopecurus aequalis 9, 10 S 2000, rev. P. Bureš 2001 Alopecurus pratensis 1, 2, 6, 19, 22, 24, 25, 28, 29 Anagallis arvensis A 5 S 2000 Anemone nemorosa 1, 6, 8a, 8c, 16, 19, S , 22 roste také na vlhkých loukách mimo areál lomu Angelica sylvestris 7, 9, 19, 21, 22, 24, 25, 26, 27, 28 Anthemis arvensis A C4(VČ) 2, 4, 5 S 2000, 2011 nový druh pro Javoří hory Anthoxanthum odoratum 25, 26, 27, 29 Anthriscus sylvestris 1, 2, 4, 5, 6, 8a, 9, 14, 15, 19, 21, 22, 24, 25, 26, 29 častý druh 48

9 Aquilegia vulgaris C3, C4(VČ) 1, 2, 4, 20 Arabidopsis arenosa 10 (cesta nad vodní S 2008 plochou) Arabidopsis thaliana 2, 5 S 2000 Arctium minus 5 Arctium tomentosum A 5, 6, 9 Arenaria serpyllifolia agg. 2, 5 Arrhenatherum elatius A 1, 5, 6, 8b, 20, 26 subsp. elatius Artemisia vulgaris 2, 5, 6, 8b, 9, 22, 23 Asarum europaeum 1, 4, 7, 8a, 8c, 13, 14, 15, 16, 17, 18 Asplenium trichomanes 14 (na obnažené skále S 2000, rev. L. Ekrt 2003 subsp. quadrivalens v úvoze) Astragalus glycyphyllos 2, 4, 6, 8a, 8b, 14, 20 Athyrium filix-femina 1, 8a, 8b, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19 Atriplex patula A 5 Avenella flexuosa 1, 2, 8c, 12, 14, 15, 17, 18 Barbarea vulgaris subsp. 2, 5, 8b, 10 S 2000 vulgaris Bellis perennis 5, 20 Betula pendula 1, 2 (juvenilní), 4, 5, 6, 8a, 8b, 10, 14, 15, 16, 17, 18, 22 Bidens frondosus N 9 Bidens tripartitus 5 (nádržka u drtičky), S , 10, 19 (HÁJEK 1996a), 22 Bromus benekenii 1, 4, 8c, 14, 15, 16, 18 S 2000, rev. M. Dančák, A.Šmídová et B. Trávníček 2005, S 2006, 2008, 2010 Bromus hordeaceus subsp. hordeaceus A 9 S 2000, rev. J. Chrtek J. jun. et J. Danihelka 2011 Calamagrostis arundinacea 1, 14, 17, 18 Calamagrostis canescens údolí potoka mezi lokalitami 24 a 25 S 2000, rev. M. Štech 2009 Calamagrostis epigejos 1, 2, 6, 8b, 11, 17, 18, 20, 25 Calamagrostis villosa 8c (HÁJEK 1993 S 2009, rev. M. Štech ), 17, 18 Callitriche palustris 19, 22 S 2000, S 2006, obě rev. J. Prančl 2010 Calluna vulgaris 12 Caltha palustris subsp. palustris 19, 22, 25, 27 (HÁ- JEK S 2004 Campanula patula 1, 2, 19, 20, 24, 25, 26, 27 Campanula persicifolia 4, 5, 14, 15, 23 M. Mikát 2008 Campanula rotundifolia 2, 5, 6, 20, 22, 23, 24, 26, 28 Campanula trachelium 2, 15 Capsella bursa-pastoris A 2, 5, 9 Cardamine amara subsp. amara 5 (nádržka u drtičky), 9, 19, 22, 25 (HÁJEK ), 27 (HÁ- JEK S 2000 Vzácnější druh v oblasti. Z Javořích hor od Janoviček ho uvádí FALTYS (1992). Z Javořích hor ji uvádí pouze HÁJEK (1993) z Ruprechtické mokřiny. Cardamine flexuosa C3(VČ) 18, 20 S 2006, 2008 Cardamine impatiens 15 Z Bobřího vrchu jej uvádí již MAYER in ČELAKOVSKÝ (1884). Cardamine pratensis 6, 24, 25, 27 (HÁJEK Carex appropinquata C3, C2(VČ) 25 S 2011 Carex canescens 19 S 2011 Carex disticha C4a 25 S

10 Carex hartmanii C4a, C3(VČ) 25 S 2011 Carex hirta 9, 27 Carex leporina 14, 20 Carex nigra 19, 25 S 2011 Carex otomana C4a, C4(VČ) 2, 15, 18, 20 S 2000, S 2006, det. R. Řepka 2008 Carex pallescens 20, 27 Carex panicea 25, 27 (HÁJEK Carex sylvatica 17, 18, 19 Carex vesicaria 22, 25 S 2011 Je uváděna pouze z Broumovské kotliny (HADAČ 1970, FALTYS 1992). Carlina acaulis subsp. 6, 29 acaulis Carum carvi 6 Centaurea jacea subsp. jacea Centaurea erdneri C. jacea C. oxylepis Cerastium arvense subsp. arvense 6, 24, 26, 29 S 2000; S 2008 rev. P. Koutecký S 2012, rev. P. Koutecký , 5, 6 Cerastium glomeratum 2 S 2008 rev. R. Letz 2010 nový druh pro Javoří hory Cerastium holosteoides 2, 6, 9, 27 S 2000, rev. R. Letz 2010 subsp. vulgare Chaerophyllum aromaticum 1, 2, 4, 6, 7, 8a, 13, 14, 15, 22, 24, 25 (HÁ- JEK ) Chaerophyllum hirsutum 19, 21, 22, 27 (HÁ- S 2004, rev. M. Marek 2008 JEK Chaerophyllum temulum 4 ŠTĚPÁNKOVÁ (2012) druh neuvádí ze síťového pole Chelidonium majus A 8b, 9, 12, 15 Chenopodium album 5 Chenopodium ficifolium 9 Chenopodium polyspermum 5 Chrysosplenium 19, 22, 27 (podél potoka S 2000, 2009, 2010 alternifolium proti drtičce) Cirsium arvense A 2, 5, 19 (HÁJEK 1996a), 24, 27 Cirsium heterophyllum 19 S 2006 Cirsium oleraceum 2, 9, 20, 22, 24, 25, 26, 27 Cirsium rivulare 24, 25, 27 S 2011 Cirsium vulgare 2, 4, 5, 6, 8b, 20, 27 (HÁJEK Clinopodium vulgare 2, 4, 8a, 9, 14, 20 Colchicum autumnale 24, 27 (HÁJEK Convallaria majalis 1, 4, 7, 8a, 8c, 15, 17 Druh se vzácně vyskytuje v Javořích horách vrch Homole JV od Šonova (HADAČ & REJMÁNEK 1968) a v Broumovské kotlině Benešov (HADAČ 1970). Convolvulus arvensis 5, 6 Conyza canadensis N 2, 5, 8b, 9 Cornus sanguinea 1, 4, 8b, 14, 15 S 2004 Druh uvádí z jediné lokality v Broumovské kotlině (Farský les SZ Šonova) HADAČ (1970). Corydalis cava C4(VČ) 1, přenos na 4, 7, 8a S 2000 Druh je zmiňován z Javořích hor z Bobřího vrchu (MAYER in ČELA- KOVSKÝ 1884). Z okolí není v současnosti známá podobně bohatá lokalita (A. Hájek in litt. 2000). 50

11 Corylus avellana 1, 4 (několik mohutnějších keřů podél úvozové cesty), 7, 8a, 8c, 14, 15, 16, 18, 19, 21 Crataegus fallacina 4 S 2000, det. P. Havlíček 2005 Crataegus macrocarpa 4, 6, 14, 17 S 2000, det. P. Havlíček 2003; S 2009, det. M. et P. Lepší Crataegus sp. 7, 15 Crepis biennis 2, 5, 8b, 26 Crepis paludosa 19, 27 (HÁJEK Cuscuta europaea 6, 20 S 2000, 2008 Nový druh pro Javoří hory, který cizopasí na kopřivách, mrkvovitých, na svízeli na pastvině. Cystopteris fragilis 12 (na skále) M. Mikát 2000 Dactylis glomerata 1, 5, 6, 9, 14, 18, 19 (HÁJEK 1996a), 24, 27, 28, 29 Dactylis polygama 1 S 2000, rev. R. Řepka 2001 Dactylorhiza majalis 3, C3, C3(VČ), CITES 25 Daphne mezereum C3(VČ) 1, 2, 4, 8a, 8c, 13, 14, 15, 18, 19 S 2008 Z Javořích hor uvádí KOVANDA (1964) 2 lokality, PEKAŘOVÁ (2009) 1 lokalitu, z Broumovské kotliny HADAČ (1970) 4 lokality. Daucus carota 2, 5, 8b, 26 Deschampsia cespitosa 6, 8a, 16, 18, 19, 22, 26, 27 Dianthus deltoides 2, 6, 26 Digitalis grandiflora C4(VČ) 23 S 2010 Nový druh pro Javoří hory, který ŠTĚPÁNKOVÁ (2012) ze síťového pole 5364 neuvádí. Dryopteris carthusiana 8a, 8c (HÁJEK, 16, 18 Dryopteris dilatata 1, 8a, 8c (HÁJEK S 2000, 2006, obě rev. L. Ekrt 2009, 15, 16, 18, 19 Dryopteris filix-mas 1, 4, 8a, 8b, 8c S 2004, 2006, obě rev. L. Ekrt 2009 (HÁJEK, 13, 14, 15, 16, 18 Elymus repens 6 Epilobium adenocaulon N 5, 9 Epilobium angustifolium 2, 5, 8b, 10, 13, 17, S , 20, 21, 22, 24 Epilobium collinum 8b S 2008 Epilobium dodonaei A3(VČ) 2 M. Mikát 2008, S 2008 Epilobium hirsutum 9, 10 Epilobium montanum 1, 2, 8a, 8c, 10, 13, 14, S 2000, , 19, 20, 21 Epilobium parviflorum C3 9, 10, 25 S 2000, 2008 Epilobium roseum 9 S 2000 Epilobium tetragonum agg. 2, 5 S 2008, S 2010 Epipactis helleborine CITES 14 M. Mikát 2008 Equisetum arvense 6, 9, 22, 24, 25, 26, 27 Equisetum palustre 25, 27 (HÁJEK Equisetum sylvaticum 1, 19, 25 S 2008 Erigeron acris 17 (osvětlená lesní S 2011 cesta) Eriophorum angustifolium C3(VČ) 25 Erophila verna 5, 6, 10 (cesta nad mokřady) S 2000 Druh roste na nezapojených plochách v lomu. 51

12 Erysimum cheiranthoides A 5 Euphrasia officinalis subsp. 26 S 2012 rostkoviana Fagus sylvatica 1, 4, 5, 7, 8a, 8c, 12, 14, 15, 17, 18 Festuca altissima 8c, 14, 15, 16, 17, 18 S 2006, 2008 Festuca brevipila 6 S 2004, rev. P. Šmarda 2008 Festuca gigantea 1, 13 Festuca pratensis 6, 9, 27 (HÁJEK Festuca rubra 2, 5, 6, 8b, 8c (HÁJEK S 2000, 24, 27 (HÁJEK Ficaria verna subsp. verna 1, 4, 6, 7, 14, 15, 16, S 2000, , 20, 21, 22, 26 a 27 (HÁJEK, Černý potok J od lomu Filago arvensis C3, C2(VČ) 2, 5, 8b S 2000 Nový druh pro Javoří hory, který roste na nezapojených plochách lomu. Filipendula ulmaria subsp. 19, 22, 24, 25, 27 ulmaria Fragaria moschata 2, 4, 15, 17, 20, 27 S 2004, 2009 (HÁJEK Fragaria vesca 1, 2, 4, 6, 8b, 9, 17, S 2000, 2004, , 23 Fraxinus excelsior 1, 19, 21 Fumaria officinalis subsp. A C4b 2, 5 S 2000, 2008 wirtgenii Fumaria officinalis s.str. A 2 S 2004 Gagea lutea 1 (na cestě), 20; Černý S 2009 potok J od lomu Galeobdolon luteum C4(VČ) 8a, 8c (HÁJEK S 2004 Galeobdolon montanum 1, 4, 7, 8a, 8c (HÁJEK S 2004, 2006, 2008, 14, 15, 16, 18, 19 Galeopsis bifida 11, 19 (HÁJEK 1996a) S 2000 Galeopsis pubescens 2, 5, 8b, 8c, 9, 13, 17, S 2000, , 20, 21, 24 Galeopsis tetrahit 3, 5, 8b Galinsoga quadriradiata N 5, 20 M. Mikát 2008, S 2008 Galium album subsp. album 2, 3, 5, 6, 8b, 9, 20, S , 26, 27 Galium aparine 1, 8a, 9, 14, 15, 17, 21, 22, 24 Galium boreale subsp. C4a, C4(VČ) 22, 24, 27 na loukách mimo areál lomu boreale Galium odoratum 1, 2, 4, 7, 8a, 8c, 14, S , 16, 18 Galium palustre 19, 21, 22 Galium pumilum 6 S 2011 Galium rotundifolium C4(VČ) 17, 18, 20 S 2006 Galium verum 2 Genista tinctoria 2, 4, 6, 8a, 8b, 20, 23 S 2000 Geranium columbinum A 2 S 2000 vzácný druh v Javořích horách Geranium pratense 6, 24, 25, 26, 27 (HÁJEK Geranium pusillum A 5 Geranium robertianum 4, 5, 8a, 8b, 8c, 9, 14, 15, 21 Geum rivale 8 (niva potoka v úrovni S 2005, 2011 třídičky), 19, 21, 27 Geum urbanum 1, 6, 8 (niva potoka v úrovni třídičky), 14, 15, 16, 22 Glechoma hederacea 1, 4, 21, 22, 27 52

13 Glyceria notata 5 (nádržka u drtičky), 9, 10, 19 S 2000, rev. B. Trávníček et M. Dančák 2003, S 2006 Gnaphalium sylvaticum 2, 17 (paseka), 20, 26 S 2000, 2009, 2012 Gnaphalium uliginosum 5 (cesta), 19, 22 S 2000, 2008 Gymnocarpium dryopteris 8c (HÁJEK 1993 S ), 15, 17, 18, 20 Hedera helix 4, 14, 15, 21 (za domem) Heracleum sphondylium 1, 4, 7, 9, 22, 25, 27 Hieracium lachenalii 8b Hieracium murorum 2, 8b, 8c, 9, 14, 15, 17, S 2000, rev. V. Zavadil , 21 Hieracium sabaudum 1, 2, 8c S 2000, rev. J. Danihelka et O. Rotreklová 2007 Holcus lanatus 24, 25, 27 (HÁJEK, 28 Holcus mollis 8b, 13, 17, 18, 19, 20, S , 26 Hordelymus europaeus C4(VČ) 1, 14, 15, 18 S 2000, rev. P. Bureš 2001; S 2006, 2008 Hylotelephium jullianum 1, 4, 6, 8b, 20, 29 S 2004 Hypericum maculatum 1, 8b, 6, 18, 19 S 2008 (HÁJEK 1996a), 20, 24, 25, 26, 27, 28 Hypericum perforatum 2, 5, 6, 8b, 9, 18, 20 Hypochaeris radicata 2, 5, 8b, 10 Impatiens glandulifera N les nad západním Mikát 2008 úvozem Impatiens noli-tangere 1, 5 (nádržka u drtičky), 8a, 8c, 14, 15, 16, 18, 19, 20, 27 (HÁJEK Impatiens parviflora N 1, 4, 8a, 8b, 8c, 9, 14, 15, 16, 17, 18, 19 Jasione montana 5, 6 S 2000 Nový druh pro Javoří hory, který ŠTĚPÁNKOVÁ (2012) ze síťového pole 5364 neuvádí. Juncus articulatus 9, 10, 19 (HÁJEK 1996a), 23, 25 Juncus bufonius 9 S 2000 Juncus effusus 5 (nádržka u drtičky), 9, 17 (paseka), 19, 20, 21, 22, 23 Juncus tenuis N 9 Knautia arvensis 1, 2, 6, 24, 26, 27 (HÁJEK Lactuca serriola A 2, 5, 8b Lamium album A 9 Lamium maculatum 1, 5, 9 S 2004 Lapsana communis A 1, 5, 14, 15, 24 Larix decidua 2, 8a, 14, 15, 17, 18 Lathyrus pratensis 1, 2, 6, 8b, 20, 22, 24, S , 26, 27, 28 Lathyrus sylvestris 2, 5, 20, 28 S 2010 Lathyrus vernus 8 (mladá bučina proti drtičce), 8c Lemna minor 9 Leontodon hispidus var. 25, 26, 29 S 2011 hispidus Leontodon hispidus var. 29 S 2011 glabratus Leucanthemum ircutianum 9, 20 S 2000, rev. V. Zelený 2006 Leucanthemum vulgare agg. 5, 26, 27 (HÁJEK S 2000 (s. str.). rev. V. Zelený 2006, 2010 Leucojum vernum 3, C3, Černý potok J od lomu S 2009 mimo lom C3(VČ) Linaria vulgaris A 20 53

14 Lolium perenne 5 Lonicera xylosteum 1, 14, 15 Lotus corniculatus 2, 5, 6, 8b, 9, 10, 20, S , 25, 26 Lotus pedunculatus 19, 27 S 2012 Lupinus polyphyllus N 1, 2, 5, 6, 8a, 8b, 9, 10, 11, 13, 14, 26, 27, 28, 29 Luzula campestris 26 a 27 (HÁJEK S 2004, 29 Luzula multiflora 14, 18, 27 (HÁJEK S 2006 Luzula pilosa 1, 4, 18, 19 S 2008 Lychnis flos-cuculi 9, 25, 27, 29 Lycopus europaeus 19 Lysimachia nemorum 17, 19, 20 S 2006, 2011 Lysimachia nummularia 20, 22, 27 Lysimachia vulgaris 9, 22, 25, 26 Lythrum salicaria 22, 25 Maianthemum bifolium 1, 7, 8a, 8c, 14, 15, S , 18 Malus domestica A 6 (vysazená) Malva moschata 26, louky SZ od lomu M. Mikát 2009; S 2000, 2012 Vzácnější druh v Javořích horách, A. Hájek ho uvádí od Ruprechtic (AOPK ČR, 2012). Matricaria chamomilla 9 Matricaria discoidea N 2, 5, 9 Medicago lupulina 2, 5, 9, 10 Melampyrum nemorosum var. nemorosum 1, 4, 8a, 9, 23, 26 (HÁJEK S 2000 na Broumovsku vzácnější druh (17 lokalit, AOPK ČR 2012) Melica nutans 15 Melilotus albus A 5, 9, 10 Mentha arvensis 19 (HÁJEK 1996a), 22 Mercurialis perennis 1, 4, 7, 8a, 8c, 12, 13, S , 15, 16, 17, 18, 20, 21 Microrrhinum minus A 5 S 2000, M. Mikát 2008 Druh roste na deponiích zeminy, ŠTĚPÁNKOVÁ (2012) jej ze síťového pole 5364 neuvádí. Milium effusum 2, 8c, 14, 20 Moehringia trinervia 1, 4, 5, 8c (HÁJEK S 2004, 9, 14, 15, 16 Monotropa hypopitys C3, C2(VČ) 8c L. Harčariková et S 2011 nový druh pro Javoří hory Mycelis muralis 1, 2, 4, 8a, 8b, 8c (HÁJEK, 14, 15, 17, 18, 20 Myosotis arvensis A 2, 5, 6, 27 (HÁJEK S 2000, 2011, 29 Myosotis nemorosa 9, 19, 20, 22, 25, 27 S 2004, 2006, obě rev. J. Štěpánková 2011 Myosotis ramosissima C3(VČ) 29 S 2011, rev. J. Štěpánková 2013 ŠTĚPÁNKOVÁ (2012) druh ze síťového pole 5364 neuvádí. Myosoton aquaticum 9, 22 Neottia nidus-avis C4a, 8c C3(VČ), CITES Oenothera biennis agg. N 5 Oxalis acetosella 1, 8a, 8c, 14, 15, 17, S 2000, , 19 Papaver dubium A C4(VČ) 5 S 2000 Nový druh pro Javoří hory, který se ojediněle vyskytoval na deponiích v lomu. Papaver rhoeas A 5 54

15 Paris quadrifolia 1, 8c, 15, 16, 17, 18 S 2006, 2008 Persicaria hydropiper 9, 17, 19, 25 Persicaria lapathifolia 9 S 2000 Persicaria maculosa 9, 19 (HÁJEK 1996a) S 2000 Persicaria minor 19 S 2008 Petasites albus 8c (HÁJEK 1993 S 2000, ), 21, 22, Černý potok J od lomu Phalaris arundinacea 9 Z většího množství lokalit včetně Javořích hor tento druh uvádí FALTYS (1992). Phleum pratense 9, 23, 24, 26 Phragmites australis 10 poprvé nalezen v roce 2011 Picea abies 1, 2, 8a, 8b (juvenilní), 8c, 11, 14, 15, 18, 19 Pilosella bauhinii 2 S 2008, det. J. Chrtek jun Pilosella officinarum 29 Pilosella piloselloides 2, 5, 8b S 2000, det. J. Chrtek jun. 2004, S 2008 det. J. Chrtek jun Pimpinella major 25, 26, 27 Pimpinella saxifraga subsp. 4, 6 saxifraga Pinus sylvestris 1, 2, 5, 8a, 8b (juvenilní), 10, 15 Plantago lanceolata 2, 6, 8b, 20, 22, 25, 26, 27 Plantago major subsp. 1, 5, 9, 20, 24 major Plantago media 6, 26 S 2011 Poa angustifolia 4 S 2004 Poa annua 5, 17 S 2000 Poa compressa 5 S 2000, rev. J. Štěpánek 2013 Poa nemoralis 1, 4, 5, 8a, 8b, 8c, 14, S 2000, S , 16, 18 Poa palustris 2, 9, 22 Poa pratensis s.l. 4, 6, 27 (HÁJEK S 2004, 2008, 29 Poa trivialis 9, 19, 20, 27 (HÁJEK Polygala vulgaris 20 S 2006, S 2009 Polygonum arenastrum 22 S 2000 Polygonatum multiflorum 1, 4, 7, 8a, 14, 15, 16, 18 Polygonatum verticillatum 15 S 2009 Polypodium vulgare 8a (na severním svahu Homole), 8c (HÁJEK S 2009 Populus tremula 2 (juvenilní), 4, 6, 8a, 14, 15, 16, 19, 20, 23 Potentilla anserina 5 (nádržka u drtičky) Potentilla argentea 2, 4, 5, 8b S 2000 Potentilla erecta 20, 26 S 2010, 2011 Potentilla inclinata 8b, 17 S 2000, 2001, obě rev. J. Soják 2005; S 2009, rev. J. Soják 2010 Potentilla verna 4, 6 S 2004, rev. J. Soják 2007 Prenanthes purpurea 8c, 18 Primula elatior subsp. elatior C3(VČ) 1, 4, 8 (niva potoka v úrovni třídičky), 15, 16, 22, 25 (HÁJEK ), 27 (HÁ- JEK, SZ od Cikánského kopce Prunella vulgaris 2, 5, 9, 17, 20, 25, 26 S 2000, 2010 Nový druh pro Javoří hory. Roste na odtěžené ploše u cesty na Homoli, na okraji lesa nad lomovou hranou. Druh nalezl v Broumovské kotlině HADAČ (1970) na 2 lokalitách. 55

16 Prunus avium 1, 5, 7, 8b (vysázena), 14, 27 Prunus domestica A 6 Prunus spinosa 4, 8a, 22 Pulmonaria obscura 8 (niva potoka v úrovni třídičky), 15 Pyrus sp. 6, 26 Quercus robur 6 (starý strom), 8a (oplocenka), 27 Ranunculus acris subsp. acris 5, 6, 9, 25, 26, 27 (HÁJEK, 29 Ranunculus auricomus agg. 22, 25 S 2000 Druh roste i na loukách mimo lom. Ranunculus bulbosus 29 S 2011 Vzácnější druh v Javořích horách. A. Hájek ho uvádí od Ruprechtic (AOPK ČR, 2012). Ranunculus repens 1, 2, 9, 10, 14, 19, 20, 22, 27, 29 Ranunculus sceleratus 9, 10 nový druh pro Javoří hory Ribes uva-crispa 8a, 8b, 15, 21, 27 S 2010 Rosa canina 1, 4, 6, 8b, 14, 15 S 2000, 2008; M. Mikát 2008 Rosa tomentosa C3; C4(VČ) 26 S 2010, rev. P. Havlíček 2011, rev. V. Grulich 2013, S 2012, rev. V. Grulich 2013 Rubus dollnensis 14 S 2008, det. P. Havlíček 2008 Rubus fruticosus agg. 1, 2, 6, 8a, 8c, 11, 15, S , 18 Rubus hirtus agg. 17 S 2008, det. P. Havlíček 2008 Rubus idaeus 1, 2, 8b, 8c, 10, 11, 12, 14, 17, 18, 19, 22 Rumex acetosa 4, 6, 22, 27 (HÁJEK, 29 Rumex acetosella 2, 5, 18, 27 (HÁJEK Rumex crispus 5, 24, 25 Rumex obtusifolius 1, 5, 6, 8a, 8b, 13, 15, 17, 18, 19, 20, 22, 24 Sagina procumbens 5, 8b, 9, 20 S 2000 Druh roste na nezapojených plochách v lomu. Salix alba 4, 9, 19 S 2011 Salix aurita 19, 27 (HÁJEK S 2011 Salix caprea 1, 2, 5, 8a, 8b (nálety), S , 10, 13, 14, 23 Salix cinerea 25 Salix euxina (= S. fragilis) 9 S 2004, 2005 Salix purpurea 22 Salix rubens 21 Sambucus nigra 8c Sambucus racemosa 1, 5, 8a, 8b, 8c (HÁJEK, 9, 12, 14, 15, 17 Sanguisorba minor 6 S 2011 Sanguisorba oficinalis 22, 24, 25, 26, 27 Sanicula europaea 15 Scirpus sylvaticus 12, 22, 25, 27 Scleranthus annuus 2, 5 (roste na nezapojených plochách v lomu) S 2000 S 2000 Scorzoneroides autumnalis 2, 5 S 2008 Scrophularia nodosa 4, 8b, 8c, 9, 13, 14, 15, 17, 18, 21, 22 Scutellaria galericulata 9 Vzácnější druh v Javořích horách. A. Hájek ho uvádí S od Ruprechtic (AOPK ČR, 2012). 56

17 Securigera varia 1, 2 Nový druh pro Javoří hory. V Broumovské kotlině jej uvádí z 1 lokality FALTYS (1992). Sedum acre 5 (roste na nezapojených plochách v lomu) Sedum hispanicum N 8b B. Mocek 2014 Sedum sexangulare 6, 27 (okraj cesty) S 2008 Senecio jacobaea 2, 5, 4, 6, 8b, 23, 26, S , 28 Senecio ovatus 1, 2, 8a, 8b, 8c, 13, 14, S 2000, rev. V. Grulich 2006, S , 16, 17, 18, 19, 21, 22, 25 Senecio sylvaticus 5, 8b, 19 S 2001 Senecio viscosus 2, 5, 8b, 10 S 2000 Senecio vulgaris A 2, 5, 6, 8b S 2000, 2004, 2009 Silene dioica 1, 4, 14, 15, 16, 18, 19 S 2000 Silene latifolia subsp. alba A 2, 5 Silene nutans 2, 4, 20, 29 S 2009 Silene vulgaris subsp. 20 vulgaris Sisymbrium officinale A 5 Solidago gigantea N 10 Solidago virgaurea 1, 2, 6, 18 S 2008 Sonchus arvensis A 9, 9 (nový mokřad S 2008 nejblíže k váze) Sonchus asper A 5, 9, 10 Sonchus oleraceus A 5, 10 S 2000 Sorbus aucuparia 1, 2, 4, 8a (oplocenka), 8b, 8c, 14, 15, 17, 18, 21, 22 Sparganium erectum s.str. 9 S 2008 Spergularia rubra 2, 5 S 2000, rev. P. Kúr 2014 Nový druh pro Javoří hory. HADAČ (1970) jej nalezl v Broumovské kotlině v lomu V od Hynčic. Stachys sylvatica 13, 14, 15, 16, 20 Stellaria alsine 9, 19, 27 (HÁJEK S 2000 Stellaria graminea 2, 4, 6, 9, 19 (HÁJEK S a), 20, 24, 26, 27 Stellaria holostea 15 Stellaria media 5, 9, 17, 19 (HÁJEK S a), 20 Stellaria nemorum 14, 15, 16, 20 Symphytum officinale 9, 10, 27 Tanacetum vulgare A 2, 6, 8b, 24 Taraxacum Sect. Ruderalia 1, 2, 5, 6, 13, 14, 15, 21, 26 Taraxacum cf. acroglossum 13 S 2000, det. J. Zámečník Taraxacum baeckiiforme louky Z od lomu S 2008, det. J. Zámečník Taraxacum crassum trávníky u bývalé zemědělské usedlosti pod lomem Taraxacum deltoidifrons trávníky u bývalé zemědělské usedlosti pod lomem Taraxacum fasciatum trávníky u bývalé zemědělské usedlosti pod lomem Taraxacum oxyrhinum trávníky u bývalé zemědělské usedlosti pod lomem Thlaspi arvense A 5 Thymus pulegioides subsp. 4, 6 chamaedrys Tilia cordata 1, 8a, 14, podél potoka u drtičky J. Zámečník et B. Trávníček 2012, det. B. Trávníček, herb. Zámečník J. Zámečník et B. Trávníček 2012, det. B. Trávníček, herb. Zámečník J. Zámečník et B. Trávníček 2012, det. B. Trávníček, herb. Zámečník J. Zámečník et B. Trávníček 2012, det. B. Trávníček, herb. Zámečník 57

18 Tilia platyphyllos 15, 21 (u budovy S 2000, 2004 v jižní části lomu) Torilis japonica 2, 8a, 17, 20 Trifolium arvense 2, 5, 8b S 2008 V CHKO Broumovsko nehojný druh (6 lokalit, AOPK ČR 2012), 2 lokality zmiňují HADAČ (1970) a FALTYS (1992) Trifolium aureum 2, 4, 8b, 10, 20 S 2000, 2008 v CHKO Broumovsko nehojný druh (19 lokalit, AOPK ČR 2012) Trifolium campestre 6 S 2008 Trifolium dubium 2, 6, 26 Trifolium hybridum N 2, 8a, 8b, 9, 10, 23, 25, 28 Trifolium medium 8a, 9, 20, 26 Trifolium pratense s.str. 2, 5, 9, 20, 25, 26, 28 S 2006 Trifolium repens 2, 9 Tripleurospermum A 2, 4, 5, 8b inodorum Trisetum flavescens 5, 6, 25, 27 (HÁJEK Trollius altissimus 3, C3, 25 C2(VČ) Turritis glabra 4, 5, 6, 10, 20 S 2000, 2001 Tussilago farfara 2, 5, 8b, 9, 10, 20, 21, 22 Typha latifolia 9, 10, 22 S 2000 Ulmus glabra C4(VČ) 1, 15, 16, 18 Urtica dioica 1, 4, 5, 6, 7, 8a, 8b, 8c (HÁJEK, 9, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 18, 19, 20, 21, 22, 24, 27 Vaccinium myrtillus 8c, 12, 15, 17, 18 Vaccinium vitis-idaea 12 Valeriana officinalis 5 (nádržka u drtičky) Verbascum nigrum 5, 8b, 9, 10 S 2010 Verbascum thapsus 2, 5, 8b Veronica anagallis-aquatica 9, 10, 25 S 2000, rev. V. Bulíčková et J. Danihelka, 2007 Veronica arvensis A 5, 20 S 2011 Veronica beccabunga 19, 22, 27 (HÁJEK S 2011 Veronica chamaedrys 2, 4, 6, 8b, 9, 14, 15, 18, 20, 23, 24, 27 (HÁJEK Veronica officinalis 8b, 17 (paseka), 18, 20 S 2000, 2006 Veronica persica N 5 S 2000 Veronica serpyllifolia 19, 20 S 2011 Veronica sublobata 4 S 2000 Viburnum opulus 4 (okraj lesa u západního Mikát 2008 úvozu), 8a, 14 Vicia angustifolia s. l. A 2, 5 S 2000 Vicia cracca 1, 2, 8b, 10, 20, 22, S , 26, 27 (HÁJEK Vicia hirsuta 2, 5, 9, 28 Vicia sepium var. sepium 1, 2, 8b, 19 (HÁJEK 1996a), 20, 22, 25, 27 (HÁJEK, 29 Vicia tetrasperma 2, 6, 28 Viola arvensis 2, 5, 10, 17 (paseka) S 2000, 2004 Viola reichenbachiana 1, 4, 8c, 14, 15, 16 S 2000 Viola riviniana 4 S 2000 i v úvoze mimo areál lomu Viscaria vulgaris 6, 20, 26 S 2006,

19 Přehled ohrožených druhů rostlin Abies alba = jedle bělokorá C4a, C3(VČ). Starší stromy rostou na Zadní Homoli, sazenice byly vysázeny v oplocence na Homoli. V CHKO Broumovsko se vyskytuje poměrně hojně (přes 600 lokalit, AOPK ČR 2012). Achillea ptarmica = bertrám obecný C4(VČ), roste u rybníka a na vlhkých loukách mimo lom. Ve východních Čechách se vyskytuje roztroušeně na podmáčených loukách od nížin do podhůří. V CHKO Broumovsko roste roztroušeně (přes 80 lokalit, AOPK ČR 2012). Alchemilla glabra = kontryhel lysý C4(VČ), zaznamenán u lesní cesty severně od lomu. Vyskytuje se hojněji jen v oreofytiku, zvláště v sudetských pohořích a na Šumavě, častý i v mezofytiku v předhůří sudetských hor (PLOCEK 1995). Z Javořích hor jej uvádějí HADAČ et REJMÁNEK (1968), z Adršpašsko-teplických skal ho u Ozvěny uvádí VONDŘEJC (1952), dále ze 4 lokalit SÝKORA et HADAČ (1984) a je doložen 4 sběry (2004 A. Hájek, HR). Alchemilla propinqua = kontryhel příbuzný C4b, nalezen na svahové louce v areálu lomu. V Květeně ČR udává PLOCEK (1995) výskyt převážně ze sudetských pohoří a širšího okolí. V herbáři Muzea východních Čech doložen kromě CHKO Broumovsko také na Náchodsku a v Orlickém podhůří. Anthemis arvensis = rmen rolní C4(VČ), archeofyt, roste na nezapojených plochách v dobývacím prostoru lomu v určitém sukcesním stádiu na odvalech. Protože je tento jednoletý druh výrazně světlomilný a spíše xerofilní, vyskytuje se roztroušeně na okrajích polí nebo v nezapojených porostech na půdách s nižším obsahem dusíku od nížin do hor. Pro Javoří hory byl nalezen nově. Z Broumovské kotliny jej uvádí HADAČ (1970) a VONDŘEJC (1952) popisuje jeho výskyt v Broumovském výběžku jako hojný. Aquilegia vulgaris = orlíček obecný C3, C4(VČ), vyskytoval se v listnatém lese nad lomem. Nyní byl zaznamenán v porostech podél staré úvozové cesty v západní části lomu, u lesní cesty severně od lomu a na okraji lesa nad horní lomovou hranou. Ve východních Čechách roste roztroušeně v lesích i na loukách od nížin do podhůří. V CHKO Broumovsko je evidován na více než 100 lokalitách (AOPK ČR 2012), především v Polické kotlině, v Javořích horách je vzácný. Cardamine flexuosa = řeřišnice křivolaká C3(VČ), v CHKO Broumovsko se vyskytuje roztroušeně (22 lokalit, AOPK ČR 2012), z Javořích hor je známo jen několik lokalit. Carex appropinquata = ostřice odchylná C3, C2(VČ), vyskytuje se vzácněji na vlhkých loukách, v Broumovské a Polické kotlině (přes 40 lokalit, AOPK ČR 2012). V Javořích horách je uváděna na 3 lokalitách (HÁJEK in AOPK ČR 2012). Carex disticha = ostřice dvouřadá C4a, vyskytuje se roztroušeně na vlhkých loukách v CHKO Broumovsko (přes 100 lokalit, AOPK ČR 2012), v Javořích horách je vzácná. Carex hartmanii = ostřice Hartmanova C4a, C3(VČ), vyskytuje se roztroušeně na vlhkých loukách v CHKO Broumovsko (přes 40 lokalit, AOPK ČR 2012), v Javořích horách je vzácná. Carex otomana = ostřice Chabertova C4a, C4(VČ), v CHKO Broumovsko se vyskytuje roztroušeně, především u lesních cest, na okrajích lesů nebo v bučinách. Corydalis cava = dymnivka dutá C4(VČ), je zmiňována z Javořích hor z Bobřího vrchu (MAYER in ČELAKOVSKÝ 1884). Původně rostla v listnatém lese nad lomem. Geofyt, který dominuje v bylinném patře na jaře především v lužních lesích, suťových lesích roztroušeně v dubohabřinách nebo bučinách. Z okolí není známa podobně bohatá lokalita, tj. na ploše několika desítek m² (A. Hájek in litt. 2000). Vzhledem k plánované otvírce lomu na parcele č. 1058/3, byl navržen transfer rostlin na lokality č. 4, 7 a 8a. Přenos rostlin byl uskutečněn na podzim 2003 a Lokality byly kontrolovány v roce 2004, 2005, 2008 a Záchranu populace dymnivky duté lze hodnotit jako úspěšnou, na všech náhradních stanovištích rostliny kvetou a plodí. Nejlépe prosperuje populace v úvoze ve východní části lomu (lok. č. 7), cca 500 kvetoucích rostlin v roce Dactylorhiza majalis = prstnatec májový 3, C3, C3(VČ), CITES, několik kvetoucích jedinců bylo zjištěno na loukách mimo lom 0,6 km V od drtičky v lomu. Ve východních Čechách ještě poměrně hojná orchidej na vlhkých nehnojených loukách. V Javořích horách vzácný druh, častější je v Polické nebo Broumovské kotlině a na Hejšovině. Daphne mezereum = lýkovec jedovatý C3(VČ), několik jedinců rostlo v listnatém lese nad lomem na lokalitě č. 1. Ve východních Čechách se lýkovec vyskytuje roztroušeně v listnatých lesích od nížin do hor. Při plánované otvírce na parcele č. 1058/3 by došlo ke zničení lokality, proto byl navržen transfer rostlin na lokality č. 4, 7 a 8a. K přenosu rostlin došlo v roce Keře rostou v březině v severozápadní části lomu (22 jedinců), v olšině nad horní hranou lomu (15 jedinců), na Homoli (cca 17 jedinců) a v západním úvoze. Další výskyty byly zjištěny v lesích severně od lomu, na Cikánském kopci a nad mokřadem u Cikánského kopce (cca 11 jedinců). Digitalis grandiflora = náprstník velkokvětý C4(VČ). Nový druh pro Javoří hory. V CHKO Broumovsko vzácný druh. Epilobium dodonaei = vrbovka rozmarýnolistá A3(VČ). Roste vzácně především v kamenolomech nebo na železničních nádražích. V Sudetském mezihoří jsou známy 2 lokality (Bernartice: důl Rybníček HORÁK & HORÁK 1978, HORÁK in PROCHÁZKA 1981; Radvanice: důl Celestýn, VORTEL in HORÁK & HORÁK 1978, VORTEL in PROCHÁZKA 1981). Pro Javoří hory jde o nový druh. Epilobium parviflorum = vrbovka malokvětá C3, roste v okolí mokřadů v lomu a na vlhké louce JZ od Zadní Homole. V CHKO Broumovsko roztroušeně se vyskytující druh (11 lokalit, AOPK ČR 2012). Epipactis helleborine = kruštík širolistý CITES. V CHKO Broumovsko nehojný druh (3 desítky lokalit AOPK ČR 2012). V Javořích horách se vyskytuje ojediněle, neuvádějí jej odsud ani VONDŘEJC (1952), HADAČ (1970), ani FALTYS (1992). Eriophorum angustifolium = suchopýr úzkolistý C3(VČ), roste na vlhkých loukách mimo lom. V CHKO Broumovsko vzácnější druh (několik desítek lokalit, AOPK ČR 2012). Filago arvensis = bělolist rolní C3, C2(VČ), archeofyt, roste na nezapojených plochách lomu na lokalitě č. 5. Světlomilný, termofilní a xerofilní druh roste v určitém sukcesním stádiu na odvalech v lomu, v době kdy porost není zcela zapojen. Ve východních Čechách se vyskytuje vzácněji, na půdách chudých dusíkem, především v písnících. V Broumovské kotlině ani v Javořích horách není v současné době znám žádný jiný výskyt. Fumaria officinalis subsp. wirtgenii = zemědým lékařský Wirtgenův C4b. V ČR roztroušeně se vyskytující druh. Z Broumovska jej uvádí FALTYS (1992) ze 2 lokalit. 59

20 Galeobdolon luteum = pitulník žlutý C4(VČ). V Javořích horách vzácný druh, i jinde v CHKO Broumovsko jen řídce doložený, častější je Galeobdolon montanum. Galium boreale subsp. boreale = svízel severní C4a, C4(VČ). V CHKO Broumovsko roztroušeně se vyskytující druh (přes 100 lokalit, AOPK ČR 2012). Galium rotundifolium = svízel okrouhlolistý C4(VČ). V CHKO Broumovsko se vyskytuje vzácně (1 lokalita AOPK, ČR 2012), uvádí ho VONDŘEJC (1952) na Broumovsku roztroušeně, z Javořích hor jej uvádějí ze 2 lokalit HADAČ & REJMÁNEK (1968), dále z 1 lokality FALTYS (1992). Hordelymus europaeus = ječmenka lesní C4(VČ), rostla v listnatém lese nad lomem na lokalitě č. 1. Je diagnostickým druhem přirozených bučin, proto se její areál kryje s rozšířením původních bukových porostů od Podkrkonoší přes Broumovsko, Orlické hory na Českomoravskou vrchovinu. V CHKO Broumovsko vzácnější druh (přes 30 lokalit, AOPK ČR 2012), byl zaznamenán především na Žaltmanu, Broumovských stěnách a Javořích horách. Druh nezmiňují z Broumovské kotliny ani z Javořích hor HADAČ & REJMÁNEK (1968), HADAČ (1970), FALTYS (1992), ale druh jako typický v bučinách Javořích hor uvádí KOVANDA (1964). Leucojum vernum = bledule jarní 3, C3, C3(VČ). Geofyt, který se vyskytuje v CHKO Broumovsko roztroušeně až místy hojně (několik stovek lokalit, AOPK ČR 2012). V Javořích horách je bledule vzácná. Největší výskyt zmiňuje pod hřebenem Javořích hor nad Rožmitálem ANDRŠ (1985). Monotropa hypopitys = hnilák smrkový C3, C2(VČ). Druh rostoucí v bukosmrkových lesích nebo smrčinách. V CHKO Broumovsko vzácný druh. Pro Javoří hory nový druh. Myosotis ramosissima = pomněnka chlumní C3(VČ). V CHKO Broumovsko je vzácná, z Broumovské kotliny ji udává HADAČ (1970). Neottia nidus-avis = hlístník hnízdák C4a, C3(VČ), CITES. V CHKO Broumovsko vzácnější druh (17 lokalit, AOPK ČR 2012). Z Javořích hor je známá pouze 1 další lokalita. Z Rožmitálu jej uvádí již NOWOTNY (1942). Papaver dubium = mák pochybný C4(VČ), jednoletý druh, který se ojediněle vyskytl na deponiích v lomu s nezapojeným porostem lokalita č. 5. Archeofyt, roste roztroušeně v teplejších oblastech na okrajích polí, rumištích a náspech. Nový druh pro Javoří hory. Primula elatior = prvosenka vyšší C3(VČ), roste na více lokalitách v lese ve studovaném území. Druh se vyskytuje roztroušeně ve vlhčích lesích v chladnějších oblastech pahorkatin až do hor. V CHKO Broumovsko je relativně častý (několik stovek lokalit, AOPK ČR 2012). Rosa tomentosa = růže plstnatá C3, C4(VČ), roste na okraji svahové louky a cesty. VĚTVIČKA (1995) udává výskyt od planárního po submontánní stupeň, v termofytiku i v mezofytiku, vzácně v oreofytiku. V Květeně ČR (VĚTVIČKA 1995) není ze Sudetského mezihoří zaznamenána. V herbáři Muzea východních Čech je doložena také z Broumovské kotliny (Suchý Důl, 1998 V. Samková, HR). Trollius altissimus = upolín nejvyšší 3, C3, C2(VČ), zjištěn na vlhkých loukách mimo lom 0,6 km V od drtičky v lomu. V Javořích horách vzácný druh, častější je v Polické nebo Broumovské kotlině. Ulmus glabra = jilm drsný C4(VČ), semenáče rostly v listnatém lese na lokalitě č. 1. Další jedinci byli nalezeni v klenové bučině, na Cikánském kopci a v olšině pod Cikánským kopcem. V CHKO Broumovsko je relativně častý (přes 200 lokalit, AOPK ČR 2012). Diskuse Autorka nalezla v lomu a jeho okolí 14 druhů, které nejsou z Javořích hor uváděny (cf. NOWOTNY 1940a, 1940b, 1942, VONDŘEJC 1952, KOVANDA 1964, HADAČ & REJMÁNEK 1968, HADAČ 1978, FALTYS 1992 a další) ani nejsou obsaženy v nálezové databázi ochrany přírody (AOPK ČR 2012): Anthemis arvensis, Cerastium glomeratum, Cuscuta europaea, Digitalis grandiflora, Epilobium dodonaei, Filago arvensis, Jasione montana, Monotropa hypopitys, Papaver dubium, Potentilla inclinata, Ranunculus sceleratus, Rosa tomentosa, Securigera varia a Spergularia rubra. Bylo zjištěno 18 druhů, u nichž ve Fytokartografických syntézách (SLAVÍK 1986, 1990, 1998, ŠTĚPÁNKOVÁ 2012) není vyznačen výskyt v síťovém poli 5364: Cerastium glomeratum, Chaerophyllum temulum, Digitalis grandiflora, Geranium columbinum, Epilobium dodonaei, Jasione montana, Malva moschata, Microrhinum minus, Monotropa hypopitys, Myosotis ramosissima, Papaver dubium, Potentilla inclinata, Ranunculus sceleratus, Rosa tomentosa, Scleranthus annuus, Securigera varia, Spergularia rubra, Trifolium arvense. Z druhů, které rostou v Javořích horách vzácně, autorka našla [v závorkách uvedena naleziště zjištěná Hájkem (HÁJEK 1993, b, , 1996b, 1996c, ]: Calamagrostis canescens [ Ruprechtická mokřina ], Cornus sanguinea [ U polské lávky u Šonova], Geranium columbinum [louky za Zadní Homolí], Trifolium arvense [v CHKO Broumovsko vzácný druh, např. U lomu v Rožmitále, Stráň pod Homolí u Šonova], T. aureum [ Lom pod Brabenčákem, U lomu v Rožmitále ]. Z druhů publikovaných v literatuře ze zkoumaného území nebyly autorkou nalezeny v lomu ani v okolí: Vicia sylvatica (KOVANDA 1964) a Potamogeton pectinatus (FILIPPOV 2004). Z lokalit v blízkém okolí lomu se uvádí řada druhů, které zatím autorka ve zkoumaném území nenalezla, ale jejich výskyt je zde možný, některé mohly být přehlédnuty nebo se lokality přesně nekryjí se sledovanými místy jiných autorů, např: Briza media, Carex rostrata, Crepis mollis subsp. succisifolia, Equisetum fluviatile, Juncus conglomeratus, Rhinanthus minor, Salix rosmarinifolia (lokalita č. 27 a navazující louky mezi cestou a okrajem lesa směrem k SV, HÁJEK, Viola palustris (lokalita č. 25, HÁJEK ), Crepis mollis subsp. succisifolia (lokalita č. 26, HÁJEK, Melampyrum sylvaticum, Myosotis stricta, Nardus stricta, Primula veris, Tragopogon pratensis, Viola canina (lokality č. 28, 29, HÁJEK, Epilobium obscurum, Galeopsis pernhofferi (lokalita č. 19, HÁJEK 1996a), Jovibarba globifera (lokalita č. 26, FILIPPOV 2003), Bryonia alba, Petasites hybridus (100 m pod lomem v Rožmitálu, HADAČ 1978). U některých autorkou nenalezených druhů není jasné, zda literární údaje o jejich výskytu pocházejí ze studovaného území nebo z míst k němu přilehlých. Je to způsobeno nepřesnou, obtížně interpetovatelnou lokalizací starších údajů. Jedná se o tyto druhy: Chamaecytisus supinus ( unter dem Bieberstein pod Bobřím vrchem, MAYER in ČELAKOVSKÝ 1884); Dactylorhiza sambucina ( am Biberstein und Rosenthaler Abhang Bobří vrch a Rožmitálské svahy, MAYER in ČELAKOVSKÝ 1884); Arnica montana, Gentiana ciliata, Lathraea squamaria, Lilium martagon, Listera ovata, Moneses uniflora, Muscari comosum, Orchis morio, Orchis 60

BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY NIVY

BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY NIVY BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY NIVY Zpracovatel: Ing. Aleandra MASOPUSTOVÁ Kladenská 273, 357 47 Krásno 608 663 998, a.masopustova@seznam.cz IČO 722 389 33 Datum: červenec 2009 Ing. Aleandra Masopustová 1

Více

Obnova ploch poškozených důlní činností - těžbou černého uhlí

Obnova ploch poškozených důlní činností - těžbou černého uhlí Obnova ploch poškozených důlní činností - těžbou černého uhlí Ing. Jana Kašparová, Ing. ohumír agaš, Sc., Ing. Radek Macháč OSEV PRO s.r.o., Výzkumná stanice travinářská Rožnov-Zubří Důlní těžba v Ostravsko-Karvinském

Více

Rapotice, kraj Vysočina, lokalita Dolna Soupis taxonů cévnatých rostlin podle jednotlivých lokalit (2006-2012) Ing. Vít Joza, červen 2012

Rapotice, kraj Vysočina, lokalita Dolna Soupis taxonů cévnatých rostlin podle jednotlivých lokalit (2006-2012) Ing. Vít Joza, červen 2012 Rapotice, kraj Vysočina, lokalita Dolna Soupis taxonů cévnatých rostlin podle jednotlivých lokalit (2006-2012) Ing. Vít Joza, červen 2012 Území se nachází v nejvýchodnějším místě okresu Třebíč, cca 500

Více

Srovnání flóry agrárních valů a jejich lemů

Srovnání flóry agrárních valů a jejich lemů Severočes. Přír., Litoměřice, 39: 7-15, 2008 Srovnání flóry agrárních valů a jejich ů Comparsion of flora of hedgerows and its edges Iva M a c h o v á 1, Stanislava U h r o v á 2 a Václav S y n e k 1 1

Více

BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY BOČ. Zpracovatel:

BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY BOČ. Zpracovatel: BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY BOČ Zpracovatel: Ing. Alexandra MASOPUSTOVÁ Kladenská 273, 357 47 Krásno 608 663 998, a.masopustova@seznam.cz IČO 722 389 33 Datum: červenec 2009 Ing. Alexandra Masopustová 1

Více

BOTANICKÝ PRŮZKUM EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY PŘÍRODNÍ REZERVACE BŘEŽANSKÉ ÚDOLÍ (PRAŽSKÁ ČÁST) A PŘÍRODNÍ PAMÁTKY U ZÁVISTI

BOTANICKÝ PRŮZKUM EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY PŘÍRODNÍ REZERVACE BŘEŽANSKÉ ÚDOLÍ (PRAŽSKÁ ČÁST) A PŘÍRODNÍ PAMÁTKY U ZÁVISTI BOTANICKÝ PRŮZKUM EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY PŘÍRODNÍ REZERVACE BŘEŽANSKÉ ÚDOLÍ (PRAŽSKÁ ČÁST) A PŘÍRODNÍ PAMÁTKY U ZÁVISTI Zpracovala: RNDr. Jana Möllerová Materiál a metodika. Botanický průzkum území

Více

ZVONOVEC LILIOLISTÝ (ADENOPHORA LILIIFOLIA) V EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITĚ VRAŽBA V LESNÍM KOMPLEXU U OBCE HABŘINA NA KRÁLOVÉHRADECKU

ZVONOVEC LILIOLISTÝ (ADENOPHORA LILIIFOLIA) V EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITĚ VRAŽBA V LESNÍM KOMPLEXU U OBCE HABŘINA NA KRÁLOVÉHRADECKU Vč. sb. přír. Práce a studie, 16 (2009): 83-110 ISSN 1212-1460 ZVONOVEC LILIOLISTÝ (ADENOPHORA LILIIFOLIA) V EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITĚ VRAŽBA V LESNÍM KOMPLEXU U OBCE HABŘINA NA KRÁLOVÉHRADECKU Adenophora

Více

Lesní vegetace v údolí Vltavy severnì od Zlaté Koruny (okres Èeský Krumlov)

Lesní vegetace v údolí Vltavy severnì od Zlaté Koruny (okres Èeský Krumlov) Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 43: 111 169, 2008 111 Lesní vegetace v údolí Vltavy severnì od Zlaté Koruny (okres Èeský Krumlov) Forest vegetation in the Vltava river valley north of Zlatá Koruna (district

Více

Změny květeny a vegetace Karlického údolí po 50 letech

Změny květeny a vegetace Karlického údolí po 50 letech Změny květeny a vegetace Karlického údolí po 50 letech Petr Karlík, Tomáš Tichý a Radim Hédl Fakulta lesnická a dřevařskáčzu Praha - Suchdol Správa CHKO Český kras Karlštejn Botanický ústav AV ČR - Brno

Více

Biocentrum BC5 včetně IP27 k.ú. Lučice na Moravě aktualizace projektové dokumentace DPS 07/09

Biocentrum BC5 včetně IP27 k.ú. Lučice na Moravě aktualizace projektové dokumentace DPS 07/09 C.1 Technická zpráva a) účel stavby Cílem (účelem) projektu je vybudování části společných zařízení v KPÚ Lučice na Moravě, tj. uskutečnění optimální organizace půdního fondu na pozemcích vyčleněných komplexní

Více

Tab. I: Fytocenologická tabulka.

Tab. I: Fytocenologická tabulka. Tab. I: Fytocenologická tabulka. 1121 101011 1210210 00000 9800 742313 4151269 25867 Tetragonolobus maritimus ++++......... Pinus sylvestris juv. rrrr......... Dorycnium herbaceum ++1+..1......+.1... Genista

Více

I/14 Česká Třebová Opatov (I/43)

I/14 Česká Třebová Opatov (I/43) I/14 Česká Třebová Opatov (I/43) Biologický průzkum Zpracovatel: RNDr. Jiří Veselý 30. října 2014 Zadavatel: Ředitelství silnic a dálnic ČR Zpracoval: RNDr. Jiří Veselý autorizovaná osoba pro biologické

Více

CALLUNA Časopis západočeských botaniků

CALLUNA Časopis západočeských botaniků CALLUNA Časopis západočeských botaniků ROČNÍK 19 ČÍSLO 1 2014 Obsah Jiří Sladký a Jitka Horková Zpráva o činnosti Západočeské pobočky České botanické společnosti za rok 2013...1 Jiří Sladký Evropsky významná

Více

NĚKOLIK BYLINNÝCH SPOLEČENSTEV ORLICKÝCH HOR A PODHŮŘÍ

NĚKOLIK BYLINNÝCH SPOLEČENSTEV ORLICKÝCH HOR A PODHŮŘÍ Vč. sb. přír. - Práce a studie, 7 (1999): 77-84 ISBN: 80-86046-41-9 NĚKOLIK BYLINNÝCH SPOLEČENSTEV ORLICKÝCH HOR A PODHŮŘÍ Some herbaceous communities of the Orlické hory mountains and their promontories

Více

Plán péče o navrhovanou přírodní rezervaci Újezdecký les (návrh)

Plán péče o navrhovanou přírodní rezervaci Újezdecký les (návrh) Plán péče o navrhovanou přírodní rezervaci Újezdecký les (návrh) na období 2012 2021 Jiří Schneider a kol. 2011 Ing. Jiří Schneider, Ph.D., Újezd u Tišnova 7, 594 55, p. Dolní Loučky Organizační poradenství

Více

Dobšice revitalizace slepých ramen Cidliny

Dobšice revitalizace slepých ramen Cidliny Dobšice revitalizace slepých ramen Cidliny Zoologický průzkum území dotčeného investičním záměrem Racoval RNDr. Jiří Veselý, září 2010 User 19.9.2010 Spolupráce : Mgr. Stanislava Čížková, Josef Moravec

Více

BOTANICKÝ PRÙZKUM VYBRANÝCH MZCHÚ V CHKO ŽELEZNÉ HORY

BOTANICKÝ PRÙZKUM VYBRANÝCH MZCHÚ V CHKO ŽELEZNÉ HORY VÈ. SB. PØÍR. - PRÁCE A STUDIE, 13 (2006): 155-166 ISBN: 80-86046-83-4 BOTANICKÝ PRÙZKUM VYBRANÝCH MZCHÚ V CHKO ŽELEZNÉ HORY Botanical exploration of some special protected areas in PLA Železné hory Josef

Více

Květena Těšovských pastvin

Květena Těšovských pastvin Sborník muzea Karlovarského kraje 16 / 2008 267 Květena Těšovských pastvin Jiří Brabec, Přemysl Tájek & Harald Hertel ÚVOD Výslunné orchidejové louky jsou v nejzápadnější části České republiky poměrně

Více

Syntaxonomie jehličnatých lesů obecně

Syntaxonomie jehličnatých lesů obecně Syntaxonomie jehličnatých lesů obecně Erico-Pinetea Erico-Pinion Pulsatillo-Pinetea sylvestris Cytiso ruthenici-pinion sylvestris Vaccinio-Piceetea Dicrano-Pinion Piceion excelsae Pinion mugo Athyrio alpestris-piceion

Více

Inventarizace, zhodnocení stavu, návrh kácení a ošetření pro vzrostlé stromy: REVITALIZACE ALEJÍ na pozemcích města ŽANDOV. -

Inventarizace, zhodnocení stavu, návrh kácení a ošetření pro vzrostlé stromy: REVITALIZACE ALEJÍ na pozemcích města ŽANDOV. - Inventarizace, zhodnocení stavu, návrh kácení a ošetření pro vzrostlé stromy: REVITALIZACE ALEJÍ na pozemcích města ŽANDOV. - Objekty : SO 01 REVITALIZACE ALEJE K.Ú. HEŘMANICE U ŽANDOVA SO 02 REVITALIZACE

Více

Floristický a vegetační průzkum lokality Nad Vírem

Floristický a vegetační průzkum lokality Nad Vírem Acta rerum naturalium 5: 147 152, 2008 ISSN 1801-5972 Floristický a vegetační průzkum lokality Nad Vírem Floristic and vegetation survey of the locality Nad Vírem PAVEL LUSTYK Moravský Lačnov 287, CZ 568

Více

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Floristicko-fytogeografická studie Osoblažska

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Floristicko-fytogeografická studie Osoblažska JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA BOTANIKY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Floristicko-fytogeografická studie Osoblažska Zuzana Mruzíková Školitel: Mgr. Petr Koutecký, PhD. Konzultant:

Více

Mapa aktuální vegetace

Mapa aktuální vegetace Mapa aktuální vegetace Mapa aktuální vegetace Typologická mapa Výsledek: Tvorba mapy aktuální vegetace na podkladu typologické mapy je problematická Část území je přesnímkována, část naopak Výsledek: Tvorba

Více

Příloha č. 4: Seznam místních dřevin

Příloha č. 4: Seznam místních dřevin Příloha č. 4: Seznam místních dřevin Seznam domácích dřevin pro okres Benešov/MAS Blaník (Seznam zahrnuje všechny domácí stromy, keře a polokeře na okrese Benešov dle názoru ČSOP, vytvořeného na základě

Více

Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje

Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje EKOTOXA.s.r.o Vytvoření kompleního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Číslo projektu: CZ0138 Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu 2.16

Více

FLORISTICKÝ VÝZKUM ÚZEMÍ MEZI DŘEVOHOSTICEMI A PŘEROVEM

FLORISTICKÝ VÝZKUM ÚZEMÍ MEZI DŘEVOHOSTICEMI A PŘEROVEM Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Katedra botaniky FLORISTICKÝ VÝZKUM ÚZEMÍ MEZI DŘEVOHOSTICEMI A PŘEROVEM Diplomová práce Roman Otáhal Studijní program: N1501 - Biologie Studijní

Více

Plán péče o přírodní památku Údolí Javorky

Plán péče o přírodní památku Údolí Javorky Plán péče o přírodní památku Údolí Javorky na období 2012-2021 Zpracoval: Mgr. Michal Gerža Sedloňov 133, 517 91 Deštné v Orlických horách e-mail: gerzamichal@centrum.cz, tel. 776 829 741 1 1. Základní

Více

U H L Í Ř S K Ý V R C H

U H L Í Ř S K Ý V R C H PLÁN PÉČE NA OBDOBÍ 2009-2018 PRO PŘÍRODNÍ PAMÁTKU U H L Í Ř S K Ý V R C H Ing. Jiří Wimmer České Budějovice 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie

Více

Druhová bohatost a složení bylinného podrostu lesů jihozápadní části CHKO Český kras ve vztahu k jejich historii a přírodním podmínkám

Druhová bohatost a složení bylinného podrostu lesů jihozápadní části CHKO Český kras ve vztahu k jejich historii a přírodním podmínkám Druhová bohatost a složení bylinného podrostu lesů jihozápadní části CHKO Český kras ve vztahu k jejich historii a přírodním podmínkám Jeňýk Hofmeister Jan Hošek Marek Brabec Radim Hédl Martin Modrý variabilita

Více

Metodika. Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2A, 143 00 Praha 4 e-mail matejka@infodatasys.cz

Metodika. Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2A, 143 00 Praha 4 e-mail matejka@infodatasys.cz Možnosti monitoringu lučních a obdobných společenstev v oblasti Šumavy Monitoring possibilities for grassland and similar communities in the Šumava Mts. region Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2A, 143

Více

Management biodiversity v Krkonoších a na Šumavě - zpráva spoluřešitele za rok 2009

Management biodiversity v Krkonoších a na Šumavě - zpráva spoluřešitele za rok 2009 Management biodiversity v Krkonoších a na Šumavě - zpráva spoluřešitele za rok 2009 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2A, 143 00 Praha 4 e-mail: matejka@infodatasys.cz Praha, 2010 Obsah Úvod... 3 Dílčí

Více

NÁVRH PØÍRODNÍ PAMÁTKY BRANDÝSEK

NÁVRH PØÍRODNÍ PAMÁTKY BRANDÝSEK VÈ. SB. PØÍR. - PRÁCE A STUDIE, 13 (2006): 187-191 ISBN: 80-86046-83-4 NÁVRH PØÍRODNÍ PAMÁTKY BRANDÝSEK The proposal of natural landmark Brandýsek (East Bohemia, Czech republic) Josef RUSÒÁK Správa CHKO

Více

VEGETACE PRO EXTENZIVNÍ ZELENÉ STŘECHY

VEGETACE PRO EXTENZIVNÍ ZELENÉ STŘECHY Ing. Samuel Burian Průhonice 2015 VEGETACE PRO EXTENZIVNÍ ZELENÉ STŘECHY CO JSOU EXTENZIVNÍ ZELENÉ STŘECHY? ZELENÉ STŘECHY podle mocnosti substrátu STŘEŠNÍ ZAHRADY EXTENZIVNÍ A INTENZIVNÍ DVA PROTICHŮDNÉ

Více

Pastevní biotopy pro rizikové koně.

Pastevní biotopy pro rizikové koně. Pastevní biotopy pro rizikové koně. Většina z nás, kteří vlastní koule na krátkých nožkách s výrazným sklonem k obezitě při pouhém pohledu na zelenou pastvinu a tím pádem i větší náchylností ke schvácení

Více

Příloha I. Název zvláště chráněného území: U Hamrů

Příloha I. Název zvláště chráněného území: U Hamrů Příloha I. A. Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území PŘÍRODNÍ PAMÁTKA U HAMRŮ (dle 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, dále též jen zákon ) Název zvláště chráněného území:

Více

Velká hora u Karlštejna Změny flóry a vegetace v průběhu 20. století Aleš Hoffmann

Velká hora u Karlštejna Změny flóry a vegetace v průběhu 20. století Aleš Hoffmann Velká hora u Karlštejna Změny flóry a vegetace v průběhu 20. století Aleš Hoffmann Sekce ochrany přírody a krajiny, oddělení CHKO Vymezení studovaného území Historie průzkumu území lokalita byla známa

Více

Flóra agrárních valů a teras Krušných hor

Flóra agrárních valů a teras Krušných hor Flóra agrárních valů a teras Krušných hor The flora of the hedgerows and agricultural terraces in the Krušné hory mountains Machová Iva, FŽP, UJEP, Ústí n. L.iva.machova@ujep.cz, Synek Václav, FŽP, UJEP,

Více

FLÓRA A VEGETACE PŘÍRODNÍ PAMÁTKY CHRAŠICKÁ STRÁŇ NA CHRUDIMSKU

FLÓRA A VEGETACE PŘÍRODNÍ PAMÁTKY CHRAŠICKÁ STRÁŇ NA CHRUDIMSKU Vč. sb. přír. Práce a studie, 16 (29): 111-132 ISSN 1212-146 FLÓRA A VEGETACE PŘÍRODNÍ PAMÁTKY CHRAŠICKÁ STRÁŇ NA CHRUDIMSKU Flora and vegetation of the Chrašická stráň nature monument (East Bohemia) Martin

Více

ROHOVÁ. B o t a n i c k ý i n v e n t a r i z a č n í p r ů z k u m p ř í r o d n í r e z e r v a c e

ROHOVÁ. B o t a n i c k ý i n v e n t a r i z a č n í p r ů z k u m p ř í r o d n í r e z e r v a c e B o t a n i c k ý i n v e n t a r i z a č n í p r ů z k u m p ř í r o d n í r e z e r v a c e ROHOVÁ k. ú. Boršov u Moravské Třebové, Dlouhá Loučka, Křenov Pavel Lustyk, Svitavy, 2009 1 O B S A H Úvod

Více

Typy vodních ekosystémů 1.část - tekoucí vody (základní charakteristika vodního režimu, rozšíření, význam, popis vegetace)

Typy vodních ekosystémů 1.část - tekoucí vody (základní charakteristika vodního režimu, rozšíření, význam, popis vegetace) Typy vodních ekosystémů 1.část - tekoucí vody (základní charakteristika vodního režimu, rozšíření, význam, popis vegetace) Ing. Pavlína Hakrová, Ph.D. Vodní ekosystémy mokřady (wetlands) Definice: území

Více

Travobylinné směsi RSM 5.1. - Štěrkový trávník s řebříčkem Trávy 98%: Byliny 2%: RSM 2.4 Bylinný trávník Trávy 96%: Byliny 4%:

Travobylinné směsi RSM 5.1. - Štěrkový trávník s řebříčkem Trávy 98%: Byliny 2%: RSM 2.4 Bylinný trávník Trávy 96%: Byliny 4%: Travobylinné směsi RSM 5.1. - Štěrkový trávník s řebříčkem - je nenáročná bylinná směs vhodná pro většinu stanovišť. Výborně se dokáže prosadit i v půdách chudších na živiny. Oblíbená je zejména pro parkovací

Více

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky LOM VE STRÁŽI

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky LOM VE STRÁŽI Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky LOM VE STRÁŽI Název zvláště chráněného území Přírodní památka Lom ve Stráži Předmět ochrany a jeho popis Jedná se o nejkomplexnější pohled

Více

Plán péče pro Přírodní rezervaci Dobročkovské hadce (mimo území CHKO Blanský les)

Plán péče pro Přírodní rezervaci Dobročkovské hadce (mimo území CHKO Blanský les) Plán péče pro Přírodní rezervaci Dobročkovské hadce (mimo území CHKO Blanský les) na období 1.1.2005 31.12.2014 EKOSERVIS Výzkumné středisko krajinné ekologie 370 01 České Budějovice 1 Široká ulice 8 Ing.

Více

Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje

Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Vytvoření kompleního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Číslo projektu: CZ0138 Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu 2.11 Botanický

Více

REVITALIZACE ZELENĚ,,NA KOPANINÁCH" VE ŽDÍRCI NAD DOUBRAVOU

REVITALIZACE ZELENĚ,,NA KOPANINÁCH VE ŽDÍRCI NAD DOUBRAVOU REVITALIZACE ZELENĚ,,NA KOPANINÁCH" VE ŽDÍRCI NAD DOUBRAVOU A1 SOUHRNNÁ ZPRÁVA investor: Město Ždírec nad Doubravou, Školní 500, 582 63 zhotovitel: Ing. Alena Vránová, Zástřizly 41, 768 05 Koryčany tel.:

Více

Návrh. Plán péče o přírodní památku Hustířanský les

Návrh. Plán péče o přírodní památku Hustířanský les Návrh Plán péče o přírodní památku Hustířanský les na období (2013-2033) na období 20 let od schválení platnosti zřizovacího předpisu stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství 1. Základní údaje

Více

BIOLOGICKÝ PRŮZKUM RYBNÍKŮ K.Ú. TĚCHOBUZ

BIOLOGICKÝ PRŮZKUM RYBNÍKŮ K.Ú. TĚCHOBUZ BIOLOGICKÝ PRŮZKUM RYBNÍKŮ K.Ú. TĚCHOBUZ součást projektu BG FTA EČ 008 Integrovaný vodohospodářský management v ochranných pásmech vodního zdroje Želivka září 2009 1. Základní údaje: Objednatel A.R.C.,

Více

Plán péče o PP Sochorov

Plán péče o PP Sochorov Mgr. Jiří Juřička, Štoky 406, 582 53 Štoky Juricka.J@seznam.cz, tel. 724 054 609 Plán péče o PP Sochorov na období 2012 2022 Návrh na vyhlášení 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní identifikační

Více

PLÁN PÉČE O ZCHÚ PŘÍRODNÍ REZERVACE DRÁCHOVSKÉ LOUKY NA OBDOBÍ 1. 1. 2014 31. 12. 2024

PLÁN PÉČE O ZCHÚ PŘÍRODNÍ REZERVACE DRÁCHOVSKÉ LOUKY NA OBDOBÍ 1. 1. 2014 31. 12. 2024 PLÁN PÉČE O ZCHÚ PŘÍRODNÍ REZERVACE DRÁCHOVSKÉ LOUKY NA OBDOBÍ 1. 1. 2014 31. 12. 2024 Zpracoval: NaturaServis s.r.o.: Ing. Petr Hesoun Ing. Jiří Heyda V Litvínově: 30. 6. 2014 1. Základní údaje o zvláště

Více

Lolium perenne. Lolium perenne. Phleum pratense. Vilém Pavlů

Lolium perenne. Lolium perenne. Phleum pratense. Vilém Pavlů BĚŽNÉ DRUHY TRAVNÍCH POROSTŮ Lolium perenne Vilém Pavlů Jílek vytrvalý je volně trsnatá vytrvalá tráva, která snáší sešlapávání zvířaty a dobře obrůstá po spasení. Řadí se mezi druhy náročnější na živiny

Více

Botanický průzkum stanovišť podél cest

Botanický průzkum stanovišť podél cest Botanický průzkum stanovišť podél cest Přírodní škola, Praha 2001 Úvod: Cesty jsou uţ po staletí fenoménem naší krajiny. Vytváří souvislé pásy v zásadě stejných ekologických podmínek a není proto nikterak

Více

D.3 Dendrologický průzkum

D.3 Dendrologický průzkum ČESKÁ LÍPA OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKA ROHÁČE Z DUBÉ - ČESKOKAMENICKÁ D. Dendrologický průzkum OBSAH:. Průvodní zpráva. Situace : 500 Vypracoval: Hl. inž. projektu: Ing. Szénási Ing. Čamrová Průvodní zpráva AKCE:

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA. Název projektu: Síťové mapování cévnatých rostlin v okrese Vsetín v roce 2014

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA. Název projektu: Síťové mapování cévnatých rostlin v okrese Vsetín v roce 2014 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Název projektu: Síťové mapování cévnatých rostlin v okrese Vsetín v roce 2014 (Téma č. 1. Mapování výskytu určitého druhu, skupiny druhů či biotopu) Vsetín-Bobrky, mezofilní ovsíková louka

Více

Floristický a vegetační nástin botanicky opomíjené lokality Rotavské varhany. Outline of the flora and vegetation of the Rotavské varhany stone organ

Floristický a vegetační nástin botanicky opomíjené lokality Rotavské varhany. Outline of the flora and vegetation of the Rotavské varhany stone organ Publikováno 8. 9. 2009 Příroda Kraslicka, 2: 89-102, 2009 Floristický a vegetační nástin botanicky opomíjené lokality Rotavské varhany Outline of the flora and vegetation of the Rotavské varhany stone

Více

A) Niva Hamerského potoka nad rybníkem Vajgar

A) Niva Hamerského potoka nad rybníkem Vajgar Dokumentace vybraných mokřadů na Jindřichohradecku A) Niva Hamerského potoka nad rybníkem Vajgar Mokřad s olšinou se nachází nad levým břehem Hamerského potoka v jeho zamokřené nivě nad ústím Hamerského

Více

CHKO Bílé Karpaty CHKO Bílé Karpaty

CHKO Bílé Karpaty CHKO Bílé Karpaty CHKO Bílé Karpaty CHKO Bílé Karpaty www.env.cz zřízena výnosem Ministerstva kultury 3.listopadu 1980 plocha 715 km 2 na území okresů Hodonín, Uherské Hradiště a Zlín délka 70 km, orientaci severovýchod-jihozápad

Více

Alej u hranice - založení interakčního prvku ÚSES

Alej u hranice - založení interakčního prvku ÚSES Ing. Darek Lacina Ondráčkova 556/199 628 00 Brno Alej u hranice - založení interakčního prvku ÚSES (projektová dokumentace) Zpracoval: Ing. Darek Lacina Brno květen 2013 Obsah Průvodní zpráva... 2 Zdůvodnění

Více

SÍDLIŠTĚ PRAŽSKÁ - LOKALITA 1

SÍDLIŠTĚ PRAŽSKÁ - LOKALITA 1 SÍDLIŠTĚ PRAŽSKÁ - LOKALITA 1 PŘÍLOHA 1 INVENTARIZACE DŘEVIN Poř. číslo Druh dřeviny (vědecký název) český název Obvod kmene cm (ve 130cm) Šířka koruny m Výška dřeviny m Sadovnická hodnota body Popis Popis

Více

Louka v Jinošovském údolí

Louka v Jinošovském údolí Ochranářský plán Louka v Jinošovském údolí 2015-2024 Pozemkový spolek pro přírodu a památky Podblanicka 1. Základní údaje 1.1. Název lokality Jinošovské údolí 1.2. Lokalizace Kraj: Středočeský Okres: Benešov

Více

CALLUNA Časopis západočeských botaniků

CALLUNA Časopis západočeských botaniků CALLUNA Časopis západočeských botaniků ROČNÍK 17 ČÍSLO 1 2012 Obsah Eva Chvojková a Jiří Sladký Zpráva o činnosti Západočeské pobočky České botanické společnosti za rok 2011..1 Jaroslava Nesvadbová a Jaromír

Více

Katedra botaniky Přírodovědecké fakulty UK, Praha 2, Benátská 2, 128 01, e-mail: 1)

Katedra botaniky Přírodovědecké fakulty UK, Praha 2, Benátská 2, 128 01, e-mail: 1) Natura Pragensis, Praha, 2007, 18: 183 198 Hranice mezofytika a termofytika na jihovýchodním okraji Prahy na příkladu dvou izolovaných chráněných území přírodní památka Pitkovická stráň a přírodní památka

Více

Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje

Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Číslo projektu: CZ0138 Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu 2.4 Botanický

Více

Lesní vegetace České republiky. Jan Douda

Lesní vegetace České republiky. Jan Douda Lesní vegetace České republiky Jan Douda Vegetace zonální (bučiny, jedlobučiny) azonální (mokřadní olšiny, luhy, rašelinná společenstva, písčiny) extrazonální (smrčiny, xerotermní doubravy) Potenciální

Více

EKOTONÁLNÍ PRVKY S POROSTY DŘEVIN V KRAJINĚ ŠUMAVY, JEJICH VÝSKYT A KLASIFIKACE

EKOTONÁLNÍ PRVKY S POROSTY DŘEVIN V KRAJINĚ ŠUMAVY, JEJICH VÝSKYT A KLASIFIKACE EKOTONÁLNÍ PRVKY S POROSTY DŘEVIN V KRAJINĚ ŠUMAVY, JEJICH VÝSKYT A KLASIFIKACE ECOTONAL ELEMENTS WITH WOODY SPECIES STANDS IN THE BOHEMIAN FOREST LANDSCAPE, THEIR OCCURRENCE AND CLASSIFICATION Karel MATĚJKA

Více

FLORISTICKÉ POMĚRY V OKOLÍ VOSECKÉ BOUDY V KRKONOŠÍCH V LETECH 1996 AŽ 2006 (PO APLIKACI HERBICIDU NA POPULACE RUMEX ALPINUS L.)

FLORISTICKÉ POMĚRY V OKOLÍ VOSECKÉ BOUDY V KRKONOŠÍCH V LETECH 1996 AŽ 2006 (PO APLIKACI HERBICIDU NA POPULACE RUMEX ALPINUS L.) Vč. sb. přír. Práce a studie, 14 (2007): 159-174 ISBN: 978-80-86046-94-5 FLORISTICKÉ POMĚRY V OKOLÍ VOSECKÉ BOUDY V KRKONOŠÍCH V LETECH 1996 AŽ 2006 (PO APLIKACI HERBICIDU NA POPULACE RUMEX ALPINUS L.)

Více

Plán péče o přírodní památku Kačenčina zahrádka. na období 2016-2025

Plán péče o přírodní památku Kačenčina zahrádka. na období 2016-2025 Plán péče o přírodní památku Kačenčina zahrádka na období 2016-2025 listopad 2015 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 2501 kategorie ochrany: přírodní

Více

Zahrada svět objevů MŠ Nechanice TECHNICKÁ ZPRÁVA

Zahrada svět objevů MŠ Nechanice TECHNICKÁ ZPRÁVA Zahrada svět objevů MŠ Nechanice TECHNICKÁ ZPRÁVA Říjen 2013 Obsah 1. Identifikační údaje stavby 3 1.1. Přehled výchozích podkladů 5 1.2. Charakteristika území a stavebního pozemku 5 1.3. Základní charakteristika

Více

Flóra Přírodní rezervace Suché skály

Flóra Přírodní rezervace Suché skály Acta rerum naturalium 5: 169 176, 2008 ISSN 1801-5972 Flóra Přírodní rezervace Suché skály Flora of the Suché skály Nature Reserve PETR ŠMARDA Ústav botaniky a zoologie, Přírodovědecká fakulta, Masarykova

Více

PŘÍSPĚVEK KE KVĚTENĚ LUK V OKOLÍ ORLICKÉHO ZÁHOŘÍ (CHKO ORLICKÉ HORY)

PŘÍSPĚVEK KE KVĚTENĚ LUK V OKOLÍ ORLICKÉHO ZÁHOŘÍ (CHKO ORLICKÉ HORY) Vč. sb. přír. - Práce a studie, 6 (1998): 81-87 ISBN: 80-86046-33-4 PŘÍSPĚVEK KE KVĚTENĚ LUK V OKOLÍ ORLICKÉHO ZÁHOŘÍ (CHKO ORLICKÉ HORY) The contribution to the study of meadow flora in the vicinity of

Více

V Rosicích dne 31. 1. 2014. Ing. Jaroslav KOLAŘÍK, Ph.D. Ing. Michal ROMANSKÝ Petr CEJNAR, DiS.

V Rosicích dne 31. 1. 2014. Ing. Jaroslav KOLAŘÍK, Ph.D. Ing. Michal ROMANSKÝ Petr CEJNAR, DiS. Projekt péče o stromy podél vodního toku Orlice byl zpracován na objednávku povodí Labe v rámci inventarizace ploch veřejně přístupné zeleně. Terénní šetření proběhla v měsíci lednu 2014. V Rosicích dne

Více

Sortiment bylinných směsí

Sortiment bylinných směsí Sortiment bylinných směsí 2015 1 Obsah: Úvod...3 Travobylinné směsi...5 RSM 5.1. štěrkový trávník s řebříčkem... 6 RSM 2.4. bylinný trávník... 7 RSM 7.2.2. krajinný trávník pro suché podmínky s bylinami...

Více

VÝZKUM SYNANTROPIZACE V OKOLÍ BUNKRŮ V KRKONOŠÍCH (MONITORING, MANAGEMENT)

VÝZKUM SYNANTROPIZACE V OKOLÍ BUNKRŮ V KRKONOŠÍCH (MONITORING, MANAGEMENT) Vč. sb. přír. - Práce a studie, 10 (2002): 83-96 ISBN: 80-86046-64-8 VÝZKUM SYNANTROPIZACE V OKOLÍ BUNKRŮ V KRKONOŠÍCH (MONITORING, MANAGEMENT) Research of synanthropisation round the bunkers in the Krkonoše

Více

Botanický inventarizační průzkum. Přírodní rezervace

Botanický inventarizační průzkum. Přírodní rezervace Botanický inventarizační průzkum Přírodní rezervace Niva Kořenského potoka Libor Ekrt 2011 Katedra botaniky, Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Branišovská 31, CZ- 370

Více

VY_12_INOVACE_05_PRIRODNI_ZDROJE_VEROVIC. Časová dotace: 45 min Datum ověření: 27. 4. 2012

VY_12_INOVACE_05_PRIRODNI_ZDROJE_VEROVIC. Časová dotace: 45 min Datum ověření: 27. 4. 2012 Kód materiálu: VY_12_INOVACE_05_PRIRODNI_ZDROJE_VEROVIC Název materiálu: Předmět: Přírodní zdroje Veřovic Zeměpis, environmentální výchova Ročník: 7. Časová dotace: 45 min Datum ověření: 27. 4. 2012 Jméno

Více

Vybrané skupiny lipnicovitých (Poaceae) Kurs ekologické floristiky 19.1.2009

Vybrané skupiny lipnicovitých (Poaceae) Kurs ekologické floristiky 19.1.2009 Vybrané skupiny lipnicovitých (Poaceae) Kurs ekologické floristiky 19.1.2009 Lipnicovité čili trávy (Poaceae = Gramineae) redukované květní obaly složené květenství stéblo, kolénka, jazýček, ouška plod:

Více

Floristický a vegetační inventarizační průzkum Národní přírodní rezervace Velký Špičák

Floristický a vegetační inventarizační průzkum Národní přírodní rezervace Velký Špičák Acta rerum naturalium 3: 11 20, 2007 ISSN 1803-1587 Floristický a vegetační inventarizační průzkum Národní přírodní rezervace Velký Špičák Floristic and vegetation research of Velký Špičák National Nature

Více

ZÁKLADNÍ INVENTARIZAČNÍ PRŮZKUM

ZÁKLADNÍ INVENTARIZAČNÍ PRŮZKUM ZÁKLADNÍ INVENTARIZAČNÍ PRŮZKUM PR Dětaňský Chlum Zpracoval: Radek Fišer - vyšší cévnaté rostliny Pavel Krásenský entomologie vybrané skupiny Prosinec 2007 ÚVOD V období říjen 2006 až listopad 2007 byl

Více

BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY BOČ

BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY BOČ BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY BOČ Ing. Alexandra Masopustová 1 1 ÚVOD A CÍL Na základě objednávky EC Meluzína RCAB byl proveden botanický průzkum na lokalitě Boč. Do současné doby byl v zájmovém území proveden

Více

Realizace lokálního biocentra LBC 2 v k. ú. Horní Bojanovice

Realizace lokálního biocentra LBC 2 v k. ú. Horní Bojanovice TVORBA KRAJINY s.r.o. ROLENCOVA 47 620 00 BRNO Tel.: 737 64 64 17 Realizace lokálního biocentra LBC 2 v k. ú. Horní Bojanovice Číslo zakázky: US/2013 Objednatel: Obec Horní Bojanovice Horní Bojanovice

Více

Portál České Flóry - edukační moduly pro výuku botaniky CZ.1.07/2.2.00/15.0269

Portál České Flóry - edukační moduly pro výuku botaniky CZ.1.07/2.2.00/15.0269 Témata pro seminární prezentace Témata jsou poměrně volná, závazný je pouze tučný titulek, doplňující informace pod titulkem mohou (ale nemusí) být vodítkem pro samotnou prezentaci. Prezentace by měla

Více

Plán péče o přírodní památku Razovské tufity. na období 2016-2025

Plán péče o přírodní památku Razovské tufity. na období 2016-2025 Plán péče o přírodní památku Razovské tufity na období 2016-2025 J. Losík a A. Háková 2015 2 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 1916 kategorie

Více

CALLUNA. Ročník 12 Číslo 1 2007. Časopis západočeských botaniků. Obsah:

CALLUNA. Ročník 12 Číslo 1 2007. Časopis západočeských botaniků. Obsah: CALLUNA Časopis západočeských botaniků Ročník 12 Číslo 1 2007 Obsah: Sylvie Pecháčková a Zdeňka Chocholoušková Zpráva o činnosti západočeské pobočky České botanické společnosti při AV ČR za rok 2006...1

Více

Ornitologický a botanický průzkum mokřadu u Dobré Vody Lipnické

Ornitologický a botanický průzkum mokřadu u Dobré Vody Lipnické Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Ornitologický a botanický průzkum mokřadu u Dobré Vody Lipnické Vojtěch Kodet & Dana Kořínková

Více

1. Základní identifikační a popisné údaje

1. Základní identifikační a popisné údaje 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN Evidenční kód ZCHÚ: 397 Kategorie: PP Název: Slavkovský chlumek Kategorie IUCN: IV. 1.2 Platný právní

Více

VEGETACE NA FLUVIÁLNÍCH TVARECH V RENATURALIZOVANÝCH ŘÍČNÍCH ÚSECÍCH OPAVY, ČERNÉ OPAVY A BRANNÉ DESET LET OD MIMOŘÁDNÉ POVODŇOVÉ DISTURBANCE

VEGETACE NA FLUVIÁLNÍCH TVARECH V RENATURALIZOVANÝCH ŘÍČNÍCH ÚSECÍCH OPAVY, ČERNÉ OPAVY A BRANNÉ DESET LET OD MIMOŘÁDNÉ POVODŇOVÉ DISTURBANCE GEOGRAFIE ROK 2011 ČÍSLO 3 ROČNÍK 116 BLANKA LOUČKOVÁ VEGETACE NA FLUVIÁLNÍCH TVARECH V RENATURALIZOVANÝCH ŘÍČNÍCH ÚSECÍCH OPAVY, ČERNÉ OPAVY A BRANNÉ DESET LET OD MIMOŘÁDNÉ POVODŇOVÉ DISTURBANCE LOUČKOVÁ,

Více

Funkční členění a inventarizace zeleně v intravilánu a extravilánu obce Dobřejovice okr. Praha východ

Funkční členění a inventarizace zeleně v intravilánu a extravilánu obce Dobřejovice okr. Praha východ Funkční členění a inventarizace zeleně v intravilánu a extravilánu obce Dobřejovice okr. Praha východ UŽIVATELSKÁ FRAGMENTACE ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY V ČR (v mapovacích jednotkách kvadrátů síťového mapování) Functional

Více

CALLUNA. Ročník 13 Číslo 1 2008. Časopis západočeských botaniků. Obsah

CALLUNA. Ročník 13 Číslo 1 2008. Časopis západočeských botaniků. Obsah CALLUNA Časopis západočeských botaniků Ročník 13 Číslo 1 2008 Obsah Sylvie Pecháčková a Zdeňka Chocholoušková Zpráva o činnosti Západočeské pobočky České botanické společnosti při AV ČR za rok 2007...1

Více

k.ú. Slatinice Olomoucký kraj, okres Olomouc

k.ú. Slatinice Olomoucký kraj, okres Olomouc Botanický inventarizační průzkum lokality Kašpárovec k.ú. Slatinice Olomoucký kraj, okres Olomouc Autor: Mgr. Michal Krátký, Mgr. Slavomír Dostalík SAGITTARIA Sdružení pro ochranu přírody střední Moravy

Více

PRO PŘÍRODNÍ REZERVACI

PRO PŘÍRODNÍ REZERVACI PLÁN PÉČE PRO PŘÍRODNÍ REZERVACI ŠANCE na období 2013-2021 1 Obsah 1. Základní identifikační a popisné údaje... 3 1.1 Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN... 3 1.2 Platný právní předpis

Více

Příspěvek k rekonstrukci potenciální přirozené vegetace lesních fragmentů na Českomoravské vrchovině

Příspěvek k rekonstrukci potenciální přirozené vegetace lesních fragmentů na Českomoravské vrchovině Příspěvek k rekonstrukci potenciální přirozené vegetace lesních fragmentů na Českomoravské vrchovině Petr Halas Ústav geoniky AV ČR, v.v.i. halas@geonika.cz Abstract The biodiversity and the forest vegetation

Více

vytrvalé Rostliny pocházející z oblastí mírného klimatu a v našich podmínkách vytrvávají na Každý rok opakovaně kvetou a Na zimu zatahují do země nebo

vytrvalé Rostliny pocházející z oblastí mírného klimatu a v našich podmínkách vytrvávají na Každý rok opakovaně kvetou a Na zimu zatahují do země nebo Trvalky = pereny Druhy nedřevnatějící í (byliny), vytrvalé Rostliny pocházející z oblastí mírného klimatu a v našich podmínkách vytrvávají na stanovišti více jak 3 roky. Každý rok opakovaně kvetou a tvoří

Více

MAPOVÁNÍ A HODNOCENÍ ÚZEMÍ V OKOLÍ OBCE HODSLAVICE

MAPOVÁNÍ A HODNOCENÍ ÚZEMÍ V OKOLÍ OBCE HODSLAVICE SEMINÁRNÍ PRÁCE Z PŘEDMĚTU KRAJINNÁ EKOLOGIE Z4066 jaro 2012 MAPOVÁNÍ A HODNOCENÍ ÚZEMÍ V OKOLÍ OBCE HODSLAVICE Ludmila Macíčková 1. ročník B-GEOG PřF MU Brno 2012 Obsah 1 Úvod... 3 2 Vymezení území...

Více

Inventarizace flóry a vegetace Přírodní památky Mlýnský potok a Uhlířky (CHKO Žďárské vrchy)

Inventarizace flóry a vegetace Přírodní památky Mlýnský potok a Uhlířky (CHKO Žďárské vrchy) Acta rerum naturalium 4: 31 42, 2008 ISSN 1803-1587 Inventarizace flóry a vegetace Přírodní památky Mlýnský potok a Uhlířky (CHKO Žďárské vrchy) Inventorization of the flora and vegetation of Mlýnský potok

Více

Příspěvek k flóře Osoblažska. -Zuzana Mruzíková 2012

Příspěvek k flóře Osoblažska. -Zuzana Mruzíková 2012 Příspěvek k flóře Osoblažska -Zuzana Mruzíková 2012 Osoblažsko Moravskoslezský kraj - okres Bruntál mezofytikum - fytochorion 74.a Vidnavsko-osoblažská pahorkatina (v síť. mapování: 5672 c, 5771 a, b,

Více

CALLUNA Číslo 1. Ročník 14. 2009 Časopis západočeských botaniků. Obsah

CALLUNA Číslo 1. Ročník 14. 2009 Časopis západočeských botaniků. Obsah Ročník 14 CALLUNA Číslo 1 2009 Časopis západočeských botaniků Obsah Zpráva o činnosti Západočeské pobočky České botanické společnosti za rok 2008...1 Ondřej Peksa Za lišejníky vrchu Radyně aneb krátká

Více

Lesnická fytocenologie a typologie. HS 23 kyselá stanoviště nižších poloh HS 25 živná stanoviště nižších poloh

Lesnická fytocenologie a typologie. HS 23 kyselá stanoviště nižších poloh HS 25 živná stanoviště nižších poloh Lesnická fytocenologie a typologie HS 23 kyselá stanoviště nižších poloh HS 25 živná stanoviště nižších poloh Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Více

Botanický průvodce okolím meandrů Stonávky

Botanický průvodce okolím meandrů Stonávky Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Katedra botaniky Botanický průvodce okolím meandrů Stonávky Bakalářská práce Martina Hýlová Biologie B1501, Biologie - Geografie Prezenční studium

Více

Přírodní hřiště Mateřská škola Lázně Bělohrad TECHNICKÁ ZPRÁVA

Přírodní hřiště Mateřská škola Lázně Bělohrad TECHNICKÁ ZPRÁVA Přírodní hřiště Mateřská škola Lázně Bělohrad TECHNICKÁ ZPRÁVA Březen 2015 Obsah 1. Identifikační údaje stavby 3 1.1. Přehled výchozích podkladů 6 1.2. Charakteristika území a stavebního pozemku 6 1.3.

Více

Možnosti monitoringu lučních a obdobných společenstev v oblasti Šumavy

Možnosti monitoringu lučních a obdobných společenstev v oblasti Šumavy AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 143 150 Srní 4. 7. října 2004 Možnosti monitoringu lučních a obdobných společenstev v oblasti Šumavy Monitoring possibilities for grassland and similar communities

Více

Monitoring ptáků a biotopů rybníka Dolní Bradlo 2012

Monitoring ptáků a biotopů rybníka Dolní Bradlo 2012 Český svaz ochránců přírody Jihlava (ZO č. 59/11) Hamerníkova 12, 586 01 Jihlava, IČ 70956502 http://csop-jihlava.euweb.cz Monitoring ptáků a biotopů rybníka Dolní Bradlo 2012 Vojtěch Kodet & Dana Kořínková

Více