ZPRÁVA O PLNĚNÍ PREVENTIVNÍCH

Transkript

1 ZPRÁVA O PLNĚNÍ PREVENTIVNÍCH PROGRAMŮ VE ŠKOLÁCH V MSK ZA OBDOBÍ (2014/ 2015, 2015/2016 A 2016/2017) 1

2 Obsah ÚVOD REKAPITULACE ŠKOLNÍCH LET... 3 ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE REALIZOVANÉ VE ŠKOLNÍCH LETECH 2014/2015, 2015/2016 A 2016/ ZÁZEMÍ ŠKOLNÍCH METODIKŮ PREVENCE... 9 FINACOVÁNÍ PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ VÝSKYT RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ U DĚTÍ A MLÁDEŽE VE ŠKOLÁCH SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ A VÝSTUPY ZJIŠTĚNÝCH DAT ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK PŘÍLOHA Analýza výsledků ze Závěrečných zpráv o plnění Školních preventivních strategií ve školách a ve školských zařízeních ve školních letech 2001/ /

3 ÚVOD REKAPITULACE ŠKOLNÍCH LET 2014/ /2017 Národní úroveň: Školní rok 2014/2015 V daném školním roce proběhla standardní spolupráce, koordinace i metodické vedení ve formě pravidelných porad, konferencí, e-komunikace. Byl vyhlášen dotační program na realizaci aktivit v oblasti primární prevence rizikového chování u dětí a mládeže, dle metodiky platné pro léta Školní rok 2015/2016 Ve školním roce 2015/2016 probíhala standardní spolupráce, koordinace i metodické vedení ve formě pravidelných porad, konferencí, e-komunikace. Skupina prevence se rozšířila o jednoho člena a došlo k přerozdělení agendy. V červnu byl vyhlášen pravidelný dotační program na realizaci aktivit v oblasti primární prevence rizikového chování u dětí a mládeže, dle metodiky platné pro léta Školní rok 2016/2017 Ve školním roce 2016/2017 probíhala standardní spolupráce, koordinace i metodické vedení ve formě pravidelných porad, konferencí, e-komunikace. Nově bylo zavedeno pravidelné vzdělávání krajských školských koordinátorů prevence rizikového chování. V červnu byl vyhlášen pravidelný dotační program na realizaci aktivit v oblasti primární prevence rizikového chování u dětí a mládeže, dle metodiky platné pro léta , byla otevřena možnost podávání krajských systémových projektů, kterého Moravskoslezský kraj využil a získal dotaci ve výši ,- Kč. Dále byl otevřen dotační program na podporu Bezpečného klimatu zaměřeného zejména na podporu kompetencí pedagogů a pedagogických týmu v oblasti prevence rizikového chování. Legislativních úpravy: - došlo k účinnosti novely zákona 82/2015 ze dne 19. března 2015, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (zejména 16, 16 a, b a 19 o podpůrných opatřeních pro žáky se speciálními potřebami. - Novelizace vyhlášky č. 103/2014 Sb. ze dne 30. května 2014, kterým se mění vyhláška 72/2005 O poskytování poradenských služeb Zrušení zákona 379/2004 Zákon o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými toxikomaniemi a o změně souvisejících zákonů a vydání nového zákona 65/2017 Sb. Zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek řešena problematika testování na návykové látky. - došlo také k rozšíření příloh Metodického doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních: Příloha č. 14, čj. MSMT 1398/ Krizové situace spojené s ohrožením násilí ve školním prostředí, které přichází z vnějšího i vnitřního prostředí Příloha č. 15, čj. MSMT 1999/ Netolismus Příloha č. 16, čj. MSMT 1999/ Sebepoškozování Příloha č. 17, čj. MSMT 1999/2015 Nová náboženská hnutí Příloha č. 18, čj. MSMT 1999/2015 Rizikové sexuální chování Příloha č. 19, čj. MSMT 1999/2015 Příslušnost k subkulturám Příloha č. 20, čj. MSMT 1999/2015 Domácí násilí 3

4 Příloha č. 21 čj. MSMT - Hazardní hraní Příloha č. 22 čj. MSMT - Dodržování pravidel prevence vzniku problémových situací týkajících se žáků s PAS ve školách a školských zařízeních. Celorepubliková šetření a výzkumy: Studie ESPAD /2016 ČŠI o stavu Prevence a řešení šikany Tento průzkum byl realizován na pokyn ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Mgr. Kateřině Valachové. Krajská úroveň: Po celou dobu sledovaných období byla naplňována strategie prevence rizikového chování u dětí a mládeže ve všech stanovených oblastech. 1. Efektivní primární prevence rizikového chování u dětí a mládeže Podpora realizace kvalitních a efektivních programů primární prevence Programy jsme podpořili zejména finančně v rámci krajského dotačního titulu na Program na podporu prevence rizikových forem chování u dětí a mládeže na školní rok, a to jak školy, školská zařízení, tak i neziskové organizace jako realizátory preventivních aktivit. Tab. C. 1 Přehled výše finančních prostředků a počet podpořených programů - MSK Školní rok částka počet podpořených projektů Počet zapojených osob 2014/ Kč / / Kč Mimo krajského dotačního titulu byly naše školy, školská zařízení i neziskové organizace podpořeny takové z národní úrovně (MŠMT). Tab. č. 2 Přehled výše finančních prostředků a počet podpořených projektů - MŠMT Rok Částka v Kč počet podpořených projektů *) *) Dotační program MŠMT byl v roce 2017 rozdělen na program individuální, krajský systémový a Bezpečné klima. Částka i počet podpořených osob jsou souhrnné 2. Zvyšování odborné úrovně poskytovatelů služeb v oblasti primární prevence, podpora vzdělávání a rozvoje vzdělávacích programů v oblasti prevence rizikového chování Priorita vzdělávání v oblasti prevence rizikového chování jako jedna z priorit vyhlašovaného dotačního titulu Pořádání krajské konference prevence Moravskoslezský kraj ve sledovaném období zrealizoval 8., 9. a 10. krajskou konferenci vždy pro 150 poradenských pracovníků škola školských zařízení. Na osmé krajské konferenci jsme naposledy ocenili školy za preventivní aktivity - Biskupské gymnázium v Ostravě, Základní školu a Mateřskou školu z opavských Neplachovic, Základní školu Frýdek-Místek z ulice Komenského 402, Střední školu techniky a služeb, Karviná, Mateřskou školu, základní školu a střední školu Slezské diakonie z Krnova a Základní školu Kopřivnice, Alšova 1123, okresu Nový Jičín. 4 Na krajské konference k prevenci rizikového chování Moravskoslezský kraj vyčlenil 100 tis. (2014/2015) a 120 tis. (2015/2016), tok 2016/ tis. Kč.

5 Realizované projekty: Mentor lektor (EU) Ve školním roce 2014/2015 jsme realizovali evropský projet Mentor lektor, z operačního programu, Vzdělávání pro konkurenceschopnost, Prioritní osa - 1. Počáteční vzdělávání, Oblast podpory 1.3. Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení. Projekt byl zaměřen na systematickou podporu zvyšování kompetencí pedagogických pracovníků v oblasti mentoringu. Projekt přináší inovativní přístup k vytvoření komplexního systému podpory mentorů-lektorů v MSK. Hlavním cílem projektu Mentor-lektor je podpořit profesní rozvoj pedagogických pracovníků v oblasti mentoringu a rozvoje klíčových osobnostních a sociálních dovedností pro práci nejen v této oblasti, ale i za účelem vytváření pozitivního klimatu ve školách v nejširším slova smyslu (v pedagogickém týmu, ve vazbě pedagogdítě, pedagog-rodič). Celková výše dotace pro projekt byla ,79 Kč. Projekt byl v tomto období ukončen a hlavním výstupem bylo 35 proškolených mentorů. Ve školním roce 2015/16 nebyl realizován žádný evropský projekt, který by spadal pod oblast prevence rizikového chování z národních či evropských financí. Zapojili jsme se ale do celorepublikového projektu Kraje pro bezpečný internet Republikový projekt Kraje pro bezpečný internet V květnu roku 2016 se Moravskoslezský kraj zapojil do celorepublikového projektu Kraje pro bezpečný internet. Cílem projektu je snižování míry a závažnosti kybernetické kriminality a elektronického násilí páchaného na dětech a mladistvých, případně dětmi a mladistvými, ve všech krajích České republiky. Projekt zvyšuje gramotnost v problematice prevence elektronického násilí a kriminality napříč všemi kraji ČR prostřednictvím online vzdělávání (e-learning) pro konkrétní cílové skupiny (děti a mládež, rodiče a veřejnost, sociální pracovníci a další pomáhající profesionálové, pracovníci policie, pedagogičtí pracovníci, senioři). Ke konci školního roku byla pro školy, žáky a studenty vyhlášena soutěž o hodnotné IT ceny. Krajské finále proběhlo a u příležitosti Mezinárodního dne bezpečného internetu finále národní. Ve školním roce 2016/2017 byl poprvé realizován krajský systémový projekt, donátorem bylo MŠMT. Moravskoslezská kraj získal dotaci ve výši ,- Kč. Krajský systémový projekt - Bezpečnější klima ve školách Moravskoslezského kraje Cílem předkládaného projektu je profesní a osobní růst kompetencí realizátorů preventivních aktivit s přímým dopadem na žáky, zákonné zástupce a pedagogické pracovníky v oblasti bezpečnějšího klimatu ve školách s územní působností v Moravskoslezském kraji. Do projektu byli zapojeni realizátoři působící ve vertikální rovině nastaveného systému prevence rizikového chování v ČR. Záměrem byla přímá aplikace na cílové skupiny a primární soběstačnost v realizování preventivních aktivit. Moravskoslezský kraj bude žádat na rok 2018 o podporu 4 z 5 aktivit, a to: 1) Vzdělávání 2) Metodické vedení 3) Předávání odborných informací 4) Evaluace 5

6 3. Efektivní koordinace aktivit a subjektů zapojených do preventivních aktivit v kraji Agendu prevence rizikového chování v působnosti krajského úřadu zabezpečuje odbor školství, mládeže a sportu, oddělní mládeže a sportu, konktrétně krajský školský koordinátor prevence (KŠKP). V průběhu celého roku KŠKP intenzivně pracoval v několika pracovních skupinách Týmu pro mládež Ostrava (řízen Magistrátem města Ostravy); Pracovní skupině pro protidrogovou politiku (řízen krajským úřadem), Pracovní skupině pro prevenci kriminality (řízen krajským úřadem). Ve všech těchto skupinách je aktivně rozvíjena problematika primární prevence. Na úrovni okresní pracují metodici prevence, všichni působí v pedagogicko-psychologických poradnách, celkový úvazek na 6 poradnách je 4,8. V každé z poraden působí jeden metodik prevence. Metodici prevence tedy mimo svých pravidelných schůzek a metodického vedení školních metodiků prevence realizovali preventivní programy ve školách a intervenční programy pro žáky a studenty. Ve sledovaném období došlo k personální změně v okrese Karviná. Téměř ve všech okresech jsou metodici prevence zapojeni do městských pracovních skupin či komunitního plánování, kde má problematika prevence rizikového chování důležitou váhu. V červnu 2017 byl krajský školský koordinátor prevence MSK jmenován do republikové pracovní skupiny primární prevence, MŠMT jako zástupce za tuto pozici. 4. Informování veřejnosti v kraji o výskytu rizikového chování a o realizovaných opatřeních Předávání informací probíhá pravidelně na konferencích k prevenci, metodických schůzkách pro školní metodiky prevence, které pořádají metodici prevence v pedagogicko psychologických poradnách, využívány jsou rovněž i webové stránky Moravskoslezského kraje. Prevence rizikového chování má svou samostatnou sekci Podpora výzkumu a aktuálního monitoringu výskytu rizikového chování a následná aplikace získaných poznatků v praxi Monitoring plnění školních preventivních programů včetně řešených případů výskytu rizikového chování u dětí a mládeže ve škole či na školní akci sledujeme každoročně již od roku Mimo monitoringu plnění ŠPP bylo velmi výraznou aktivitou ve školním roce 2015/2016 šetření města Orlová, kdy bylo u žáků 2. stupně sledování zneužívání návykových látek. Realizováno bylo dotazníkové šetření, rozbor odpadních vod a přímé testování žáků ze slin. K podobnému screeningu se připojila i města Bohumín a Havířov. Rozbor výsledů a jejich interpretace není předmětem této zprávy. Dalším významným sledováním ve školním roce 2015/2016 byl celorepublikový průzkum ČŠI. Na území MSK jsme ve školním roce 2016/2017 realizovali výzkum VRCHA A SIDS na krajské a mezikrajské úrovni (spolu se Zlínským krajem). Šetření Míra VÝSKYTU RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ U ADOLESCENTŮ (VRCHA) a využití Škály impulzivity u dětí 2. stupně základních škol a odpovídající víceletých gymnázií. Sledována byla zejména delikvence, šikana, užívání psychoaktivních látek, impulzivita. Bylo zapojeno cca 1398 žáků druhého stupně základních škol na území Moravskoslezského kraje podle náhodného výběru škol, paralelně proběhla ve Zlínském kraji. Přidanou hodnotou bylo i srovnání dat ze dvou krajů. Tato podaktivita byla garantována PhDr. Martinem Dolejšem, UP v Olomouci. 6

7 Podrobněji se jednalo o: - DOTAZNÍK VÝSKYTU RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ U ADOLESCENTŮ (VRCHA) je psychodiagnostický nástroj umožňující odborníkům z různých oblastí získat informace o výskytu rizikového chování u adolescentů (kouření, užívání marihuany, krádeže) a porovnat sledovanou skupinu se skupinou, která byla podkladem pro standardizaci této metody. Tyto informace mohou sloužit pro plánování primárně preventivních programů určených pro adolescenty. Kromě toho lze získat informace o měřených faktorech, a to jak je adolescent rizikový v oblasti abúzu, delikvence či šikany (oběť). Na základě vytvořených populačních norem lze říci, zda se adolescent svými rizikovými aktivitami podobá běžnému vrstevníkovi nebo jej například převyšuje. - ŠKÁLA IMPULZIVITY DOLEJŠE A SKOPALA (SIDS) je rychlým screeningovým nástrojem využitelným jak v testové části klinického vyšetření či v edukačním procesu, tak v poradenství. Impulzivita je úzce spojena s rizikovými formami chování, které lze u adolescentů pozorovat (užívání tabáku, alkoholu, delikvence a další), a je určitým prediktorem tohoto chování. Informace o impulzivitě adolescentů jsou důležité při realizaci preventivních programů, neboť znalost osobnostního nastavení jednotlivých adolescentů zvyšuje jejich efektivitu. Příručka obsahuje populační normy (věk let) poskytující uživateli jednoduchý a rychlý přehled toho, jak si adolescent vede v tomto rysu vzhledem k populaci vrstevníků. 7

8 ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE REALIZOVANÉ VE ŠKOLNÍCH LETECH 2014/2015, 2015/2016 A 2016/2017 Školní preventivní strategií se rozumí dlouhodobý preventivní program školy či školského zařízení, jenž je součástí školního vzdělávacího programu. Vychází z příslušného školního vzdělávacího programu, popř. je přílohou dosud platných osnov a učebních plánů. Je limitován omezenými časovými, personálními i finančními možnostmi. Jejím hlavním cílem je oddálení nebo snížení rizikového chování ve školním prostředí. Definuje dlouhodobé, střednědobé a v rámci preventivního programu školy i krátkodobé cíle. Preventivní program je každoročně vyhodnocován z roviny školy, z roviny okresu a kraje. Výsledky jsou zapracovány do strategií preventivního působení kraje. Vzhledem k tomu, že neexistuje jednotná metodika k vyhodnocování, je podoba těchto zpráv v každém kraji různá. Moravskoslezský kraj vyhodnocuje preventivní činnost na školách již od roku 2001 a díky tomu, může porovnávat a sledovat trendy vybraného rizikového chování. Nutno ale podotknout, že pracujeme s daty, které školy poskytnou. Existuje tedy možnost úmyslného zkreslení dat. V posledních letech je největší pozornost zaměřená na vztahy v třídních kolektivech, agresivní chování, šikanu a kyberšikana. Pozornost klesala na problematiku zneužívání drog a alkoholu a tabákových výrobků. I přesto, že je poskytování dat zcela dobrovolné a doposud nikým a ničím nenařízené, návratnost v rozmezí školních r. 2014/ /2017 byla 96%, 93% a 96,7%. Závěrečná zpráva je jediným materiálem, který dává nejen odboru školství, mládeže a sportu, zpětnou vazbu o aktuálním dění v kraji. Podle výsledků jsou například určovány priority dotačních titulů. Závěrečnou zprávu pak krajský úřad zasílá na vědomí MŠMT a ČŠI. Školní preventivní strategie připravuje a plnění koordinuje v jednotlivých školách a školských zařízeních školní metodik prevence. Ředitel školy nebo školského zařízení vytváří Podmínky pro realizaci preventivního programu je za něj také zodpovědný. Garantem jednotlivých preventivních programů a aktivit škol a školských zařízení v dané oblasti je metodik prevence v pedagogickopsychologických poradnách. Školní preventivní strategie v Moravskoslezském kraji byly realizovány v různé intenzitě v 563 základních a středních školách. V tabulce č. 3 a 4 je uvedeno jejich rozčlenění. Vyhodnocování Školních preventivních strategií probíhá pouze ze sledovaných dat ze základního a středního školství. V mateřských školách probíhá všeobecné systematické preventivní působení směřující ke zdravému životnímu stylu, proto nelze vykazovat data, která jsou pro účely této zprávy potřebná. Celkový počet škol, které dodaly závěrečnou zprávu a byly vyhodnocovány v roce 2014/2015 je 540, v roce 2015/2016 je 536 a 2016/2017 je 531 8

9 Tab. č 3 Počet škol a školských zařízení všech zřizovatelů (zdroj MŠMT) Vzdělávací Školní rok soustava MSK 2014/ / /2017 Počet škol nebo šk. zařízení poskytujících příslušné vzdělání nebo školskou službu Počet dětí / žáků / studentů / klientů / uživatelů / účastníků Počet škol nebo šk. zařízení poskytující ch příslušné vzdělání nebo školskou službu Počet dětí / žáků / studentů / klientů / uživatelů / účastníků Počet škol nebo šk. zařízení poskytujícíc h příslušné vzdělání nebo školskou službu Počet dětí / žáků / studentů / klientů / uživatelů / účastníků Základní školy Střední školy Konzervatoře Celkový počet dětí, žáků, studentů Zdroj: MŠMT ZÁZEMÍ ŠKOLNÍCH METODIKŮ PREVENCE Počet školních metodiků neodpovídá počtu škol nejen z důvodu slučování škol a ponechání původního funkčního uspořádání, ale také z toho důvodu, že některé školy neodevzdaly zprávu o plnění školních preventivních programů. Počet školních metodiků prevence s kumulovanou funkcí výchovného poradce lehce pokleslo vzhledem k minulému sledovanému období, což je příznivým jevem s ohledem na trend dělení funkcí a množství kompetencí těchto poradenských pracovníků 1, závažnost a náročnost problematiky. Nicméně jde o nižší pohyb a dá se interpretovat přirozenou obměnou pedagogického sboru. Tab. č. 4 Zázemí školních metodiků prevence (zdroj OŠMS) Zázemí školních metodiků prevence 2014/ / /2017 Celkem počet % počet % počet % Kumulovaná funkce s výchovným poradcem, vychovatelem , , ,6 Finanční ohodnocení , , ,4 Kabinet Vlastní , , ,5 S výchovným poradcem , ,7 S jinými pedagogy , ,5 Absolvent specializačního studia , , ,6 Student nebo plánuje studovat specializační studium ,5 O specializačním studiu zatím neuvažuje , ,2 9 1 Vyhláška 72/2005 o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních v nejnovějším znění

10 Nepříliš pozitivní jsou údaje, které hovoří o specializačním studiu prevence sociálně patologických jevů pro školní metodiky prevence. V tuto chvíli je stále více než polovina školních metodiků bez zvýšené kvalifikace. Bohužel ani ve sledovaném období se nepodařilo více motivovat školní metodiky prevence ke studiu např. ve formě snížení přímé vyučovací povinnosti pro absolventy tohoto vzdělávání. Důležitá je ale vzestupná tendence studentů i absolventů. Počet metodiků prevence převyšuje počet ředitelství, po sloučení si školy zanechaly školní metodiky prevence. Tématem Vzdělávání školních metodik prevence se zabývala i ČŠI, dle jejich výsledků aktuálně vykonává funkci ŠMP 151 osob s vystudovaným specializačním studiem k výkonu školního metodika prevence, což je o 50 méně, než školy uvedly ve svých zprávách pro KÚ. Touto otázkou se v dalším sledovaném období budeme více zabývat a položíme dotaz stejného znění. FINACOVÁNÍ PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ Moravskoslezský kraj, odbor školství, mládeže a sportu se zabývá monitoringem převážně šetřených či řešených případů rizikového chování ve školním prostředí, jak přímo ve škole, tak i na akcích pořádaných školou. Rozborem a analýzou za sledované 3 školní roky se zabýváme v dalších kapitolách. Dotační systém na podporu školních preventivních strategií ve školách a školských zařízeních v oblasti prevence rizikového chování. Ve sledovaných obdobích byly vyhlášeny dotační tituly Moravskoslezského kraje na podporu preventivních aktivit, pravidelně se střídá s programem na podporu environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty, ve celkové výši 3. mil. Kč. V rámci monitoringu jsme sledovali aktivitu škol v získávání finančních prostředků i z jiných zdrojů. Školy uváděly všechny požadované a získané finanční prostředky ať už z obecních či národních zdrojů, tak evropských zdrojů Tab. č. 5.: Přehled škol žádajících o finanční dotaci v roce (zdroj OŠMS) Celkem žadatelů Celková částka, o kterou bylo žádáno v tis. Kč Získaná celková částka v tis. Kč ZŠ SŠ celkem

11 VÝSKYT RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ U DĚTÍ A MLÁDEŽE VE ŠKOLÁCH Pod pojmem rizikové chování rozumíme chování, v jehož důsledku dochází k prokazatelnému nárůstu zdravotních, sociálních, výchovných a dalších rizik pro jedince nebo společnost (Miovský, Zapletalová, 2006). Vzorce rizikového chování přitom považujeme za soubor fenoménů, jejichž existenci a důsledky je možné podrobit vědeckému zkoumání a které lze ovlivňovat preventivními a léčebnými intervencemi. Nejčastěji do konceptu rizikového chování řadíme: šikanu a násilí ve školách, vč. dalších forem extrémně agresivního jednání, dále záškoláctví, užívání návykových látek, nelátkové závislosti (gambling, problémy spojené s nezvládnutým využíváním PC atd.), užívání anabolik a steroidů, obecně kriminální jednání, sexuálně-rizikové chování, vandalismus, xenofobii, rasismus, intoleranci a antisemitismus, komerční zneužívání dětí, týraní a zneužívání dětí atd. (zdroj Pro užívání preventivních strategií je pro Moravskoslezský kraj nezbytné monitorovat výskyt rizikového chování u dětí a žáků v základních a středních školách. Zaměřujeme se na výskyt nejčetnějších forem rizikového chování se záchytem a řešením přímo ve škole. Skutečný výskyt by tak byl mnohem větší a mnohdy by šlo jen o odhady, ten nám lépe přibližuje studie ESPAD. Získání finančních prostředků z dotačního programu na podporu preventivních aktivit, který vyhlásilo ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na podporu systémových krajských systémových projektů, nám pomohlo realizovat rozsáhlý výzkumný projekt MÍRA VÝSKYTU vybraných rizikových aktivit a míra impulzivity u žáků druhého stupně základního vzdělávání v Moravskoslezském kraji. Šetření probíhalo u respondentů a mohli jsme tím podpořit výsledky ESPAD. Dále interpretovaná data jsou z pravidelného monitorování plnění školních preventivních strategií. Zpětná informace nám přichází z poměrně vysokého počtu škol v kraji, bez ohledu na jejich zřizovatele. Každoročně přesáhneme návratnost před 90 %. Důležitým vykazovaným údajem, nejen pro účely této závěrečné zprávy, je přímý výskyt rizikového chování ve škole, či na akcích školy. Sledujeme především jejich řešení. Na základě jejich četnosti výskytu (poklesu, stagnace či nárůstu) můžeme posuzovat efektivitu prováděné cílené primární prevence. V níže uvedených grafech jsou znázorněny vývojové tendence v absolutních číslech. Uvádíme rovněž snížené stupně z chování, což je vždy pedagogem sledováno jako výchovný důsledek určitého nežádoucího vybočení ze společenské normy, respektive porušení školního řádu. Dále sledujeme i počet neomluvených hodin a omluvené hodiny s odhadem na skryté záškoláctví. Graf č. 1 Snížené stupně z chování vývoj z let 2014/ /

12 Snížený stupeň z chování je hodnocením žáka či studenta, které je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Druhým stupněm z chování se hodnocen žák, který se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. Stupněm 3 je hodnocen žák, jehož chování ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků. (zdroj Graf č. 2 Počet neomluvených hodin vývoj z let 2014/ / Neomluvené hodiny jsou rovněž dalším sledovaným jevem. Jejich počet má stoupající tendenci jak v rovině základního školství, tak v rovině středního školství. Ve srovnání středních škol a základních

13 škol je nutné graf sledovat tak, že v základním školství je vždy více žáků, než ve středním. V porovnání jednotlivých škol a počtu žáků vykazuje střední školství ve všech sledovaných obdobích vyšší procento neomluvených hodin, než ve školách základních. Počty omluvených hodin jsme začali sledovat také v souvislosti se skrytým záškoláctvím. Zhruba polovina škol vykazuje podezření na skryté záškoláctví tedy dítě prokazatelně nechodí do výuky, zákonný zástupce přesto podá podklady pro omluvu žáka a škola jeho neúčast omluví. Při přepočtu počtu neomluvených hodin na celkový počet žáků základních škol zaznamenáváme lehký nárůst (0,78; 0,88; 0,96). U žáků středních škol je v roce 2016/2017 počet neomluvených hodin na jednoho žáka v kraji ze sledovaného období nejnižší (5,96; 7,87; 4,73). Graf č. 3 Počet omluvených hodin vývoj z let 2014/ /2017 V metodické práci jsme detekovali velkou absenci žáků, kteří měli svou nepřítomnost doloženou a školou uznanou. V roce 2014 jsme začali sledovat také počet omluvených hodin a souvislost s podezřením na skryté záškoláctví. Omluvené hodiny mohou být z důvodu nemocnosti, řádně omluvená absence z důvodu pobytu mimo bydliště apod. Skryté záškoláctví V každém sledovaném roce školy uvedly, že mají podezření na skryté záškoláctví. Tuto skutečnost uvádí vždy kolem 50 % škol. Dalšími sledovanými jevy jsou řešené případy, které se udály přímo ve škole nebo na akcích, které souvisejí s vyučovacím procesem. Ke všem vykázaným případům by měla existovat i dokumentace. Nutno podotknout, že i když se nám počty zvyšují, stále u některých škol přetrvává obava z vykázání dat, z důvodů sankcí. Pedagogické psychologická poradna ani odbor školství, mládeže a sportu Krajského úřadu v Ostravě nic takového neuděluje. Konkrétně se tedy jedná o tyto jevy: Zneužívání alkoholu Zneužívání návykových látek 13

14 Agresivní chování včetně šikany a kyberšikany Krádeže Kromě těchto jevů školy řeší vandalismus žáků a poškozování majetku školy. Graf č. 4 Počet řešených případů zneužití alkoholu - vývoj z let 2014/ /2017 V roce 2015/2016 byl zaznamenán prudký pokles zneužívání alkoholu v prostředí školy respektive zachycených případů. I když i z hlediska vykazování těchto dat prostřednictvím samotných žáků nám tento jev klesá, předpokládáme právě u tohoto jevu stálou toleranci a nevykazování ze strany škol. Patrné je to zejména u středoškolské mládeže. Pro školu je podstatnější, že nedošlo k újmě jak na zdraví, tak na majetku v souvislosti s užíváním alkoholu. Graf č. 5 Počet řešených případů zneužívání návykových látek, vývoj z let 2014/ /2017 V průběhu 3 letého sledování zneužívání návykových látek stále zůstává sinusoidní tendence. Při srovnání od doby sledování tohoto jevu se trend potvrzuje. 14

15 Dalším sledovaným jevem je výskyt agresivních forem chování včetně šikany a kyberšikany. Dle přímých zpětných vazeb ze škol je situace v žákovských kolektivech velmi znepokojivá. Proto jsme se ve svém strategickém působení zaměřili na vzdělávání pedagogických pracovníků, tak aby uměli asociální projevy detekovat a pomáhat dětem řešit. Obecně se agresivní projevy častěji vyskytují na základních školách. Hlavním důvodem je zřejmě osobnostní vývoj, zrání a vrstevnický tlak. Graf č. 6 Počet řešených případů agresivního chování včetně šikany a kyberšikany, vývoj z let 2014/ /2017 Počet řešených případů má opět sinusoidní trend. Křivka je stejná i v přepočtu na počet žáků Graf č. 7 Počet řešených případů krádeží, vývoj z let 2014/ / Problematika krádeží představuje pro pedagogy velmi obtížné téma, především pokud jde o jejich řešení a nastavení preventivních opatření eliminujících tento jev. Žáci nejčastěji okrádají své spolužáky, ale jsou zaznamenány i případy, kdy žáci okradou pedagogy. Nejčastěji jsou vykazovány krádeže mobilních telefonů a finančních prostředků.

16 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ A VÝSTUPY ZJIŠTĚNÝCH DAT A. Zázemí školních metodiků prevence k nejvýznamnějším výsledkům patří: 20,6 % školních metodiků prevence vykonává současně i funkci výchovného poradce (z doložených dotazníků) Necelých 70 % školních metodiků je za výkon funkce finančně ohodnoceno (z doložených dotazníků), je zde ale započteno jak osobní ohodnocení, tak nárokový specializační příplatek, který náleží školnímu metodikovi prevence, který má absolvované specializační studium a současně vykonává funkci školního metodika prevence. Výstup: - V kumulované funkci je stále vysoké procento školních metodiků prevence. V průběhu sledovaných let tento počet klesá. Trendem v ČR je tyto kumulované funkce spíše oddělovat a naopak vytvářet školní preventivní týmy, kde spolupracuje více osob. - Za výkon funkce je ohodnoceno 69,4 % školních metodiků prevence. Dle závěrečného monitoringu se počet ohodnocených metodiků zvyšuje. Jde o pozitivní nárůst. B. Další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti sociálně patologických jevů specializační studium pro školní metodiky prevence sociálně patologických jevů Každým rokem sledujeme a výrazně podporujeme i dlouhodobé vzdělávání ve specifické oblasti prevence SPJ (specializační studium). Specialisty ale stále nemáme v takovém počtu, jako by bylo za potřebí, nicméně ve sledovaném období je vykazován 6 % nárůst. Výstup: v oblasti specializačního vzdělávání školních metodiků prevence v MSK máme ve školách 40,6 % vyškolených preventistů. S ohledem na legislativu by ale každý školní metodik prevence vykonávající funkci studium měl absolvovat. Dle zpráv o plnění školních preventivních programů počet metodiků se specializačním studiem roste. Krátkodobé kurzy jsou absolvovány hojně a to především pro řešení problémů v oblastech vztahových obtíží ve třídě, komunikační dovednosti, možnosti skupinové práce, nové formy a metody práce s problematickými dětmi, zanedbávání výchovy, vulgární chování žáků vůči pedagogům, podvody, záškoláctví, gambling, vandalství, poruchy příjmu potravy, sebepoškozování, agresivita dětí, krádeže, atd. C. Výskyt rizikového chování u dětí a mládeže ve školách a školských zařízeních Výsledky jsou platné pro 96,2 % základních škol a 96,4 % středních škol v Moravskoslezském kraji. 1. Snížená známka z chování Ze sledovaných dat a grafického zpracování je patrný nárůst v absolutních číslech tohoto jevu. Při přepočtu na počet žáků základních školách jde o nárůst nepatrný v posledních dvou letech o 0,3 %. V roce 2014/2015 a 2015/2016 se jednalo o 1,9 % žáků z celkového počtu žáků v kraji. V roce 2016/2017 jich bylo 2,1 %. Téměř všechny střední školy v MSK vykazují snížené stupně z chování (v průměru 3 let cca 82 %). 16

17 2. Neomluvené hodiny Počty neomluvených hodin na základních školách zaznamenávají ve sledovaných školních letech nepatrné rozdíly. Je možné vyhodnotit, že se drží ve stejné rovině. V průměru vychází necelá vyučovací hodina na jednoho žáka. U středních škol již k pozitivnímu pohybu došlo. V roce 2016/2017 bylo vykázáno v průměru 4,96 hodin na jednoho žáka, což je za sledované období nejméně. (2014/2015 5,9 hodin, 2015/2016 7,8 hodin na jednoho žáka). 3. Omluvené hodiny Průměrný počet omluvených hodin v přepočtu na každého žáka rok od roku stoupá. V roce 2014/2015 každý žák chyběl v průměru 63,3 hodin, v roce 2015/ ,5 vyučovacích hodin a 2016/ ,8 hodin. Jde o negativní jev. Jev je řešen na týmech pro mládež a s pediatry v souvislosti se záškoláctvím. Pokles neomluvených hodin se může přesouvat právě do vykázaných omluvených hodin. V této souvislosti proto sledujeme i podezření na skryté záškoláctví, které je vykazováno cca v 50 % škol, a to jak v ZŠ, tak i v SŠ. Ve středních školách je tento počet ještě vyšší, zde je ale možné interpretovat nastavenými pravidly školy. Nejnižší průměrná hodnota byla vykázána v roce 2016/2017 a to 109,9 hodin, v roce 2015/ ,7, v roce 2014/ ,5. hodin na jednoho žáka. Pro rok 2016/2017 je pokles pozitivní. 4. Zneužití alkoholu Zneužívání alkoholických nápojů v absolutním počtu je na základních školách, ve srovnání s minulým sledovaným obdobím ve fázi poklesu u dětí a mládeže ve věku od 6-15 let, u středoškolské mládeže počet řešených případů je ve fázi pozitivní stagnace. 5. Zneužití návykových látek Případy zneužití návykových látek na území školy nebo na školní akci řešilo v roce 2014/ ,7 % základních škol, v roce 2015/ ,6 % a ve školním roce 2016/ ,6 %. Nárůst ve školním roce 2015/2016 si vysvětlujeme probíhajícím výzkumem, který zadalo město Orlová. Výzkum se týkal zneužívání návykových látek u dětí druhého stupně v orlovských školách. Výsledky byly veřejně známé, a promítly se také do tohoto sběru. Ve školním roce 2014/2015 vykázalo 33 % středních škol, že bylo nuceno řešit případy, týkající se drogové problematiky, v následujícím roce řešilo 32,3 % a v roce 2016/2017 vykazovalo 39,4 % středních škol řešení drogových případů. Z metodického hlediska, sledujeme rostoucí počet škol a řešených případů také jako pozitivní záležitost. Detekovat, zachytit a řešit problém může hovořit o připravenosti škol, problémy tohoto charakteru řešit, s čímž byl v minulosti ve školách velký problém. 6. Agresivní formy chování, šikana Jde o nejčastější řešený rizikový jev ve všech typech škol Řešení případů agresivních forem chování včetně šikany a kyberšikany probíhalo: v roce 2014/2015 na 67,6 % základních škol, 2015/ %, 2016/ ,9 %. Ve srovnání s minulým sledovaným obdobím je zaznamenán růst jak u dětí a mládeže ve věku od 6-15 let, tak u středoškolské mládeže. Agresivní chování ve středních školách řešili nejčastěji v roce 2016/2017, a to v 65,7 % (2014/ , 8 %, 2015/ ,9 %). 17

18 Na základních školách četnost řešených případů stále roste. Výjimkou byl rok 2015/2016, kdy počet případů klesl asi o 150 případů. Ve vykazování případů mají školy nejednotnou hranici ve vykazování. Dle výzkumu dr. Koláře je ve školních kolektivech ubližováno cca 41 % dětí (jde o subjektivně vnímaný jev), mnohdy školy řeší případy šikany až v extrémní podobě a ty teprve vykazují. Jiné školy pak vykazují úplně všechno. Je třeba nalézt takovou cestu, kde je ponechán dětem a mladistvým přirozený prostor pro řešení konfliktních situací a neřešit za ně. 7. Krádeže Případy krádeží jsou řešeny jak na středních školách, tak na základních poměrně často. Ve sledovaném období byl největší počet škol, ve kterých se řešily případy krádeží v roce 2016/2017 (40,8% základních škol a 44,9 % středních škol). Nejméně škol řešilo případy krádeže ve školním roce 2015/2016 (v ZŠ 19% a 27 % SŠ). Ve školním roce 2014/2015 hlásilo 30 % základních škol a 28,5 % středních škol. Trend je stoupající, což je negativní trend. Nutno znovu podotknout, že tyto informace podávají cca 92-96% škol v Moravskoslezském kraji. Výsledky jsou orientační, i když předpokládáme, že data, které školy zašlou jsou řádně zaznamenány. 18

19 ZÁVĚR Preventivní programy jsou součástí vyučování i mimoškolních aktivit. Pozitivní je vzrůstající trend chápání preventivní práce jako podpory zdravého životního stylu, většího využití školských zařízení pro volnočasové aktivity i v odpoledních hodinách. Velmi pozitivní je trend dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v této specifické a na odbornost náročné problematice. Neustálý nárůst ve sledovaných výskytech sociálně patologických jevů je možno vysvětlovat i v návaznosti na vzdělávání tak, že pedagogové častěji sami řeší výskyt rizikového chování a hlavně se nebrání tento jen vykazovat. Moravskoslezský kraj podporuje vzdělávání pedagogických pracovníků prostřednictvím vyhlašovaných dotačních programů. Nejčastěji to bývají vzdělávací projekty zaměřené na problematiku agresivity a agresivního chování, řešení šikany a práce s kolektivy. Toto odpovídá realitě nejčastějšího zatížení poradenských pracovníků při řešení problémů- V příštím školním roce je cílem: - dotační podpora kvalitních školních preventivních strategií, - podpora fungujícího systému vzdělávacích institucí a jejich vzdělávacích aktivit, - další vzdělávání pedagogických pracovníků a ostatních preventivních pracovníků, - další rozvoj dobré spolupráce na úrovni MŠMT, úseku prevence, s oblastními metodiky preventivních aktivit, řediteli škol a školských zařízení a školními metodiky prevence, - přenos aktuálních problémů, které se vyskytují na místní úrovni, na úroveň centrální, jehož výsledkem by bylo zkvalitnění práce školních metodiků preventivních aktivit. - komunikace na úrovni zřizovatele (obce) a kraje Závěrečná zpráva je v současné době jediný komplexní materiál, který se zabývá sledováním a řešením rizikového chování u dětí a mládeže, a prevencí ve školách v Moravskoslezském kraji. Jsou dodávány jednotlivými řediteli škol a dále pak zpracovány do této podoby. Informace, které z této zprávy vyplývají, jsou dále využívány jako podklady pro krajské strategické a koncepční materiály: - Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Moravskoslezského kraje, - Výroční zprávu o stavu školství v Moravskoslezském kraji, - Strategii prevence u dětí a mládeže v Moravskoslezském kraji dále pro vyhlašování dotačních řízení na podporu aktivit v oblasti specifické primární prevence, porady s oblastními metodiky preventivních aktivit a v neposlední řadě informace pro veřejnost prostřednictvím internetových stánek kraje. Zpracovali: Mgr. Andrea Matějková, krajská koordinátorka prevence, Odbor školství, mládeže a sportu, oddělení mládeže a sportu, Metodici prevence v pedagogicko-psychologických poradnách: Mgr. Stanislav Toman Mgr. Zdenka Neničková Mgr. Eliška Szekelová, Mgr. Magdalena Valčáková PhDr. Pavel Letý Mgr. Lucie Šimečková Mgr. Kateřina Ciklová 19

20 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK KVIC - Krajské zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků MP v PPP metodik prevence v pedagogicko - psychologické poradně MSK Moravskoslezský kraj MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy NIDM Národní institut dětí a mládeže NIDV národní institut dalšího vzdělávání PPP pedagogicko - psychologická poradna RCH rizikové chování SPJ sociálně patologické jevy KŠKP krajský školský koordinátor prevence ŠMP školní metodik prevence ŠP školní psycholog SP speciální pedagog ŠPS školní preventivní strategie 20

21 PŘÍLOHA 1 ANALÝZA VÝSLEDKŮ ZE ZÁVĚREČNÝCH ZPRÁV O PLNĚNÍ ŠKOLNÍCH PREVENTIVNÍCH STRATEGIÍ VE ŠKOLÁCH A VE ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍCH VE ŠKOLNÍCH LETECH 2001/ /2014 Výsledné hodnoty Analýza výsledků Závěrečných zpráv o plnění Školních preventivních strategií ve školách a ve školských zařízeních ve školních letech 2001/ /2014 je dokumentem koncipovaným na základě každoročního závěrečného hodnocení jednotlivých škol. Tato hodnocení vypracovaná řediteli škol nebo jinými pedagogickými pracovníky jsou prostřednictvím metodiků prevence v PPP postupována Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje. S ohledem na to, že odevzdávat tyto údaje nevyplývá z žádných předpisů, odevzdá každý rok tato vyhodnocení v průměru 95 % všech škol v kraji. Vývoj počtu žáků Základním údajem je vývoj počtu žáků, který má celorepublikově klesající tendenci a Moravskoslezský kraj není výjimkou. Situace poklesu žáků je evidentní jak na základních školách, tak i školách středních. Data jsou sledována MŠMT Odborem Statistiky školství, dříve Ústavem pro informace ve vzdělání. V každém školním roce jsou data vykazována k sledovaného školního roku. Graf č. 1. Vývoj počtu žáků v letech od 2001/ /2014 Další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti rizikového chování Na území Moravskoslezského kraje působí omezené spektrum organizací, které vzdělávají v problematice specifické i nespecifické primární prevence rizikového chování. Mezi nejžádanější instituce poskytující další vzdělávání pedagogických pracovníků patří pedagogicko psychologické poradny (PPP), Krajské zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (KVIC), Národní institut dalšího vzdělávání (NIDV), Ostravská univerzita v Ostravě a některé neziskové organizace. 21

22 Pro účely této analýzy sledujeme především organizace, poskytující minimálně 250 hodinové vzdělávání - Specializační studium pro školní metodiky prevence. Na území MSK akreditované studium nabízí: Ostravská univerzita v Ostravě Centrum Nové naděje, o.s (Frýdek-Místek) Občanské sdružení AVE (Petrovice u Karviné) Od roku 2008 bylo proškoleno nebo se školí cca 200 pedagogů a to nejen v organizacích, které sídlí v MSK. Výskyt rizikového chování řešené případy Důležitou sledovanou charakteristikou, nejen pro účely závěrečných zpráv, je přímý výskyt rizikového chování. Na základě jejich četnosti výskytu (poklesu, stagnace či nárůstu) můžeme posuzovat efektivitu prováděné cílené primární prevence. V tabulkách jsou uvedeny sledované formy rizikového chování jako jsou: snížené stupně z chování, neomluvené hodiny možno chápat jako záškoláctví, dále zneužívání alkoholických nápojů a návykových látek, výskyt agresivních forem chování a krádeže. Jednotlivé údaje jsou znázorněny rovněž graficky. Velmi závažným jevem rizikového chování je kouření. Vzhledem k vysoké četnosti a nejednotnému vykazování nemůžeme tato data vyhodnotit. A) Snížená známka z chování Tabulka č. 1. Vývoj počtu žáků v letech od 2001/ / /02 02/03 03/04 04/05 05/06 06/07 07/08 10/11 12/13 Žáci ZŠ Žáci SŠ Graf č. 2. Vývoj počtu udělených stupňů z chování Snížené stupně z chování jsou v Závěrečných zprávách o plnění školních preventivních strategií rozklíčovány na 2. a 3. stupně z chování. Pro účely této zprávy jsou tyto jevy sečteny. Z grafu vyplývá sinusoidní trend, který má nyní v absolutních číslech klesající tendenci, stejně tak při přepočtu na jednotlivého žáka ve škole. Největší četnost udílení snížených stupňů z chování je v okrese Karviná a Ostrava. Nejlépe si vedou základní školy na Bruntálsku, kde je výskyt snížených stupňů nejnižší. 22

23 B) Neomluvené hodiny Tabulka č. 3 Vývoj počtu neomluvených hodin 01/02 02/03 03/04 04/05 05/06 06/07 07/08 10/11 11/12 12/13 13/14 Žáci ZŠ Žáci SŠ * vykazován žák, které se odstěhoval do zahraničí a nebyl odhlášen ze školní docházky. Graf č.3. Vývoj počtu Neomluvených hodin Neomluvené hodiny jsou rovněž dalším sledovaným jevem. Jejich počet má stoupající tendenci jak v rovině základního školství, tak v rovině středního školství. Ve srovnání středních škol a základních škol je nutné graf sledovat tak, že v základním školství je vždy více žáků, než ve středním. V porovnání jednotlivých škol a počtu žáků vykazuje střední školství ve všech sledovaných obdobích vyšší procento neomluvených hodin, než ve školách základních. C) Zneužívání alkoholu a zneužívání ostatních návykových látek Pro účely zpráv sledujeme pouze ty jevy, které pedagogové ve školách či na školních akcích řeší tzn. k tomuto řešenému případu vedou řádně dokumentaci postupů řešení. Tabulka č. 4 Řešené případy zneužívání návykových látek alkohol 01/02 02/03 03/04 04/05 05/06 06/07 07/08 10/11 11/12 12/13 13/14 ZŠ SŠ V roce 2010/2011 byl zaznamenán prudký pokles, který ve školním roce 2011/2012 opět pomalu narůstá. Nejvíce řešili tyto případy v okrese Frýdek-Místek a Ostrava to jak na základních, tak na středních školách. Graf č. 4 Řešené případy zneužívání návykových látek - alkohol 23

24 Tabulka č. 5 - Zneužívání návykových látek ostatní drogy 01/02 02/03 03/04 04/05 05/06 06/07 07/08 10/11 11/12 12/13 13/14 ZŠ SŠ Graf č. 5 - Zneužívání návykových látek ostatní drogy Vývoj zneužívání alkoholu a návykových látek kulminoval ve školním roce 2006/2007, kdy dosahoval nejvyšších hodnot. V obecné populaci zneužívání návykových látek je v situaci stagnace. Po tomto roce je zaznamenán pokles, který začal ve školním roce 2011/2012 opět stoupat. Za poslední dva školní roky je výraznější výskyt zneužívání návykových látek v okrese Ostrava, a to jak na základních školách, tak na školách středních. Z podrobného rozboru vyplývá, že v roce 2010/2011 se drogová problematika řešila na 25% ZŠ a na 23% středních škol. V roce následujícím se řešila tato problematika již na 34 % ZŠ a na 34 % SŠ (u ZŠ nárůst z 25 % na 34; u SŠ z 23 % na 34 %). 24

25 D) Agresivní formy chování Počet řešených případů kulminoval v roce 2006/2007, poté začal tento počet klesat od roku 2012/2013 má opět sinusoidní trend. Jde o absolutní čísla, která nejsou přepočítána s ohledem na klesající počet žáků. Tabulka č. 6 vývoj řešených případů agresivního chování 01/02 02/03 03/04 04/05 05/06 06/07 07/08 10/11 11/12 12/13 13/14 ZŠ SŠ Graf č. 6 - vývoj řešených případů agresivního chování E) Krádeže Tabulka č. 7 Vývoj řešených případů v oblasti krádeží 01/02 02/03 03/04 04/05 05/06 06/07 07/08 10/11 11/12 12/13 13/14 ZŠ nesledováno nesledováno nesledováno SŠ nesledováno nesledováno nesledováno Problematika krádeží představuje pro pedagogy velmi obtížné téma, především pokud jde o jejich řešení a nastavení preventivních opatření eliminujících tento jev. Žáci nejčastěji okrádají své spolužáky, ale jsou zaznamenány i případy, kdy žáci okradou pedagogy. Nejčastěji jsou vykazovány krádeže mobilních telefonů a finančních prostředků. 25

26 Graf č. 7 Vývoj řešených případů v oblasti krádeží Z hlediska vývoje stav kulminoval v roce 2005/2006 na základních školách a na středních školách v roce 2010/2011. V posledním sledovaném roce došlo k poklesu u obou sledovaných typů škol. 26