Přínos mateřských center rodině a společnosti

Transkript

1 Přínos mateřských center rodině a společnosti Myšlenka mateřských center byla importovaná po sametové revoluci do České republiky jako zcela nový fenomén občanské společnosti. Princip svépomoci, na kterém je postavena základní činnost, bývá často podceňován a přínos mateřských center znevažován. Navzdory tomu přerostla mateřská centra během téměř dvaceti let svého působení v komunitní centra svépomoci pro všechny generace, v hybatele komunitního dění, protože matky vnímají přítomnost i budoucnost očima svých dětí, proto se snaží zlepšovat podmínky života pro své i ostatní děti a jejich rodiny. Mateřská centra pomáhají předcházet patologickým jevům v rodině i společnosti. Síť mateřských center o.s. se v roce 2009 rozhodla zmapovat stav a podmínky mateřských center v kontextu jejich nabídky rodinám a společnosti. Zpracovatelský tým Zpracování výsledků a redakce: Rut Kolínská Zapracování dotazníků v krajích: krajské koordinátorky Sítě MC Celorepublikové zpracování: Jitka Herrmannová Grafy: Hana Šnajdrová Korektury: Jiřina Chlebovská Síť mateřských center o.s. 2011

2 Identifikace respondentů Dotazník byl rozeslán všem členům Sítě mateřských center o.s. v červenci 2009, tedy do 299 mateřských center. Vyplněné dotazníky poslalo v průběhu následujících měsíců zpět 116 respondentů, to znamená celkem 38,79%. Seřazeno podle krajů největší procento respondentů vzhledem k počtu MC v kraji bylo ze Středočeského kraje (55 %), dále následovaly kraje: Ústecký (43 %), Jihočeský (41 %), Karlovarský (40 %), Pardubický (39 %), Vysočina (35 %), Jihomoravský (34 %), Liberecký (31 %), Moravskoslezský (29 %), Plzeňský (26 %), Královéhradecký a Olomoucký (20 %), Zlínský (15 %) a nejméně MC odpovědělo z Prahy (9 %). Tabulka I - procento respondentů z jednotlivých krajů. Porovnáme-li procento respondentů podle velikosti obcí, kde mateřská centra působí, převažují respondenti z menších obcí (35% do obyvatel), k tomu 22% z obcí od do obyvatel, to představuje více než polovinu MC, která odpověděla. Z obcí nad obyvatel přišlo jen 15 % vyplněných dotazníků, přičemž mateřská centra v této velikostní kategorii představují čtvrtinu celkového počtu členů Sítě MC. Tabulka II procento respondentů podle velikosti obce Z toho lze usuzovat, že celkové výsledky budou odpovídat spíše podmínkám v menších obcích. Tabulka I procento respondentů z jednotlivých krajů 2

3 Tabulka II procento respondentů podle velikosti obce Věková skladba návštěvníků mateřských center Věková skladba návštěvníků běžného dne odpovídá základnímu poslání mateřských center, tedy službám a programům pro rodiny s malými dětmi. Rodiče s dětmi do šesti let představují většinu uživatelů služeb mateřských center (43 % rodiče a 49% děti). Věková škála návštěvníků se však během let začala rozrůstat v návaznosti na programy jak pro školní děti, tak i na aktivizaci seniorů. Tabulka III návštěvníci mateřských center podle věku 3

4 Provozní doba mateřských center pro veřejnost Mateřská centra nabízejí běžně v průběhu školního roku programy pro veřejnost minimálně v počtu osmi hodin denně od pondělí do čtvrtku, pátek bývá čas zkrácený na polovinu. Prázdninový provoz bývá často zkrácen na polovinu. Za povšimnutí stojí fakt, že mateřská centra pořádají akce i během víkendů. Celkový počet provozních hodin pro veřejnost doplňuje navíc čas strávený přípravě programů, úklidu a údržbě prostor, také nutný čas věnovaný public relations. Tabulka IV počet hodin pro veřejnost Programy mateřských center Základní skladba Základ činnosti mateřských center staví na svépomoci - programy vycházejí ze zájmu a potřeb návštěvníků, často bývají lektorsky pokryty odborníky z vlastních řad. Tabulka V základní programová skladba mateřských center Jedná se především o takzvanou otevřenou hernu, která funguje na principu svépomocné skupiny 28,5 % z celkové nabídky. Zde probíhá paralelně vedle přirozené socializace dětí v kolektivu svépomocná skupina rodičů (většinou matek na mateřské či rodičovské dovolené). Každé mateřské centrum nabízí aktivační programy pro rodiče s dětmi, kdy se upevňuje vztah matka/otec/rodiče - dítě/děti a zároveň se rozvíjejí schopnosti a dovednosti dětí. Jednou z nejčastěji využívaných forem (33,5 %) bývají kreativní workshopy pro rodiče a děti. Obdobně se profiluje aktivace zaměřená na pohyb (19 %). Základní programovou skladbu pro rodiče a děti doplňují programy, které jsou určeny pouze dospělým (19%). Ty jsou cíleně zaměřené na posilování aktivního rodičovství a vzdělávací nabídku cílenou na rodičovská a prorodinná témata. 4

5 Svépomocné služby K nedílné součásti základních programů mateřských center patří svépomocné služby, které se zaměřují na zvyšování rodičovských kompetencí, klubová setkávání rodin s dětmi se specifickými potřebami nebo které usnadňují integraci odlišných i život zejména rodičů s malými dětmi z ekonomicky slabších vrstev. Svépomocně zařizují mateřská centra i společné pobyty nebo víkendové společné akce, kdy neformální setkávání v delším časovém úseku mohou odhalit skryté problémy rodin. Tabulka VI svépomocné služby mateřských center. Sociální služby dle zákona 108 Z uvedeného vzorku 116 mateřských center poskytuje 14 %, většinou se jedná o sociální poradenství, aktivizační, intervenční či terapeutické služby, ale například také zřízení azylového domu. Jednorázové programy Nabídkovou škálu mateřských center doplňují jednorázové programy většinou organizované pro širokou komunitu. Bývají to akce spojené například s tradicemi kalendářního roku nebo vytváření nových tradic, ale také účast na kampaních Sítě mateřských center (Táta dneska frčí, Město pro děti a další). Programy bývají většinou organizovány pro celé rodiny (72%), jen některé pouze pro děti (i když za účasti rodičů) nebo pouze pro dospělé (obojí po 14 %). Tabulka VII jednorázové programy. Tabulka V základní programová skladba mateřských center 5

6 Tabulka VI svépomocné služby mateřských center Tabulka VII jednorázové programy 6

7 Integrace a podpora znevýhodněných skupin Na výše uvedenou nabídkovou škálu mateřských center navazuje spolupráce s dalšími organizacemi (například Domovy pro seniory, Dětskými domovy, organizacemi pracujícími s náhradními rodinami, s rodinami s postiženými dětmi, s uprchlíky apod.), spolupráce, která nabízí a umožňuje integraci i pomoc znevýhodněným či ohroženým skupinám. Spolupráce probíhá různým způsobem, jako jsou společná setkávání či společné aktivity (22 %), benefiční programy pro spolupracující organizaci (21 %), nebo návštěva s programem (17 %), ale také nabídkou prostor mateřského centra pro realizaci některých programů (8 %). Významnou roli sehrává společná realizace projektu (30 %), mateřská centra bývají ze dvou pětin zároveň nositeli projektu. Tabulka VIII integrace a podpora znevýhodněných skupin. Tabulka VIII integrace a podpora znevýhodněných skupin Další projekty mateřských center S přibývajícími léty se otevíraly mateřským centrům nové možnosti, jak rozšiřovat programy a kde získat finanční zdroje na jejich realizaci. Počet projektů, které realizovala mateřská centra během let se téměř čtyřikrát znásobil (z počtu 64 na 221). Za povšimnutí stojí i fakt, že stoupal počet projektů zaměřených na širokou veřejnost. Projekty se rovněž staly nástrojem spolupráce nejen s dalšími organizacemi, ale také spolupráce s obcemi. Tabulka IX další projekty mateřských center. Tematické zaměření projektů souvisejí zejména se zájmy a potřebami rodin návštěvníků mateřských center: životní prostředí a zdraví, vzdělávání v nejrůznějších oborech a také v oblasti rodičovských kompetencí, posledním obsahovým okruhem, který se často v projektech objevoval je návrat na trh práce a rovné příležitosti žen a mužů. Tabulka X témata dalších projektů mateřských center. 7

8 Tabulka IX další projekty mateřských center Tabulka X témata dalších projektů mateřských center 8

9 Finanční zdroje mateřských center V rámci dotazníkového šetření jsme se pokusili o sondáž do finančních zdrojů mateřských center. Získali jsme data z let 2003 až 2009, v celkovém součtu se jedná o sumu ,- Kč. Pokud by celková částka byla pravidelně rozložena do jednotlivých let a mezi jednotlivá centra. Znamenalo by to měsíční rozpočet ,- Kč na jedno mateřské centrum, Takový způsob výpočtu však vzhledem k nejednotnosti výchozích hodnot není možný. Může pouze posloužit jen jako ilustrace podmínek provozu mateřských center obecně. Z rozboru struktury finančních zdrojů však můžeme vyčíst některé obecné rysy, které podmiňují provozování mateřských center. Tabulka XI celková skladba finančních zdrojů Jedná se o velkou vazbu mateřských center na státních zdrojích (jedná se především o dotační program na podporu fungující rodiny MPSV). Ta je daná především tím, že další zdroje téměř neexistují. Zároveň data potvrzují snahu mateřských center financovat své hlavní působení vedlejší činností a také bohatou dotací dobrovolnické práce, která ovšem není započítávána ve smyslu zákona o dobrovolnictví, protože většina dobrovolníků a dobrovolnic v mateřských centrech bývají zpravidla členy organizace, která centrum zřizuje. Podpora obcí zahrnuje především vstřícný nájem a příspěvky na provozní náklady. Z výsledků lze také vysledovat zvrat růstu finančních zdrojů v roce 2006 a poměrně strmý růst v následujících letech. Rozhodující roli sehrála se vší pravděpodobností souhra několika příznivých faktorů: stabilizace postavení mateřských center, intenzivní snaha o jejich profesionalizaci, která přinesla i úspěšnost v podávání evropských projektů, zároveň také trend udržitelné podpory fungující rodiny MPSV. Tabulka XII nárůst finančních zdrojů v letech Srovnání provozních a mzdových nákladů v letech 2007 a 2008 ukázalo, že náklady na obě kapitoly jsou přibližně stejné. Zlepšení finanční situace nepřineslo zlepšení osobních odměn, pouze usnadnilo především krytí provozních nákladů. Průměrnou částku na krytí mzdových nákladů, na jeden měsíc v jednom mateřském centru lze snadno vypočítat ( Kč/116MC/12 měsíců). Výsledek ,- Kč na odměny lidem, kteří v mateřském centru pracují, rozhodně neodpovídá ani množství práce odpracované v centru, ani času věnovanému té práci, natož zodpovědnosti, která se od každého, kdo v centru pracuje, očekává. Tabulka XIII poměr mzdových a provozních nákladů 2007 a

10 Tabulka XI celková skladba finančních zdrojů Tabulka XII nárůst finančních zdrojů v letech

11 Tabulka XIII poměr mzdových a provozních nákladů 2007 a 2008 Závěrem Studie potvrzuje roli mateřských center jako fenoménu občanské společnosti, kde většinou matky na mateřské dovolené začnou vytvářet útočiště pro rodiny, a to bez rozdílu ekonomické síly, sociálního zázemí či věkové kategorie. V průběhu delšího či kratšího časového horizontu však rozsah činnosti mateřských center směřuje svým dopadem na život celé komunity. Studie potvrzuje trend mateřských center sehrávat roli iniciátora aktivit a spolupráce v komunitě, kde působí. A to nejen formou nápadů a inspirace, ale také přímou účastí na realizaci, včetně hledání potřebných finančních zdrojů. Součástí šetření byl i dotaz na plány do budoucnosti, ve většině odpovědí zazněla snaha dál rozšiřovat svoji činnost tak, aby pokrývala potřeby místní komunity a byla i nadále otevřená potřebným a ohroženým. Slabou stránkou zůstává financování mateřských center. Široká škála působení a přínosu mateřských center v kontextu velikosti jejich rozpočtů dokládá pravdivost tvrzení, že jedna koruna v neziskové organizaci se minimálně čtyřikrát zhodnotí. Ohrožujícím faktorem zůstává nedostatečná kapacita finančních zdrojů na podporu základní činnosti mateřských center. Podmínky dotačních a grantových řízení se zpravidla omezují na řešení specifických problémů. Existence mateřských center se tak ocitá v bludném kruhu a hrozí kolaps přirozené záchranné sociální sítě, která vznikla díky mateřským centrům během posledních dvaceti let. 11