PLÁN PÉČE O EVL/ZCHÚ BEDŘICHOVSKÝ POTOK

Transkript

1 O EVL 1.1

2 PLÁN PÉČE O EVL/ZCHÚ BEDŘICHOVSKÝ POTOK Dílčí plnění, část 1.1 zpracování plánu péče o navrženou EVL/ZCHÚ na základě zpracovaných podkladů, dle smlouvy o dílo uzavřené mezi Sdružením Jižní Čechy NATURA 2000 a Jihočeským krajem dne Rozsah prací vychází ze schválených metodik a upřesněných závěrů kontrolních dnů a výrobních výborů, které byly odsouhlaseny zástupci zhotovitele, odběratele, TDI i projektového manažera. Zpracoval: Mott MacDonald CZ, spol. s r.o., kolektiv autorů V Litvínově:... za zhotovitele Ing. Jan Sixta, CSc. 1

3 Plán péče o přírodní památku Bedřichovský potok na období Návrh na vyhlášení 2

4 Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území Základní identifikační údaje Údaje o lokalizaci území Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Výměra území a jeho ochranného pásma Překryv území s jinými chráněnými územími Kategorie IUCN Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Hlavní předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu Cíl ochrany Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti 13 v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o lesích Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Základní údaje o nelesních pozemcích Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do 21 území a závěry pro další postup 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Plán zásahů a opatření Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu 26 zásahů a přehledu činností 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Návrhy na vzdělávací využití území Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Závěrečné údaje Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle 29 jednotlivých zásahů (druhů prací) 4.2 Použité podklady a zdroje informací Seznam používaných zkratek 31 Přílohy 3

5 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo:... kategorie ochrany: přírodní památka název území: Bedřichovský potok druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno:... orgán, který předpis vydal:... číslo předpisu:... datum platnosti předpisu:... datum účinnosti předpisu: Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území: Jihočeský kraj České Budějovice Trhové Sviny Nové Hrady Horní Stropnice Bedřichov u Horní Stropnice, Konratice, Meziluží Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: (644153, Bedřichov u Horní Stropnice) Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastni ctví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 73/2 lesní pozemek část parcely 57 lesní pozemek část parcely 64 lesní pozemek část parcely 543/2 vodní plocha koryto vodního toku umělé část parcely 75 trvalý travní porost /1 trvalý travní porost /1 trvalý travní porost orná půda část parcely 74/4 trvalý travní porost /13 ostatní plocha silnice /3 trvalý travní porost /6 vodní plocha koryto vodního toku umělé /4 trvalý travní porost /5 ostatní plocha silnice

6 Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastni ctví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 140/2 ostatní plocha neplodná půda /4 vodní plocha koryto vodního toku umělé /4 trvalý travní porost /3 ostatní plocha neplodná půda /1 ostatní plocha neplodná půda /2 ostatní plocha ostatní komunikace část parcely 537/11 ostatní plocha silnice část parcely 140/4 ostatní plocha neplodná půda část parcely 140/5 ostatní plocha neplodná půda /12 ostatní plocha silnice část parcely 139/2 trvalý travní porost část parcely 169 trvalý travní porost část parcely 152 ostatní plocha neplodná půda /2 ostatní plocha neplodná půda ostatní plocha jiná plocha /3 trvalý travní porost část parcely 195/1 trvalý travní porost část parcely 252/3 vodní plocha koryto vodního toku umělé /4 vodní plocha koryto vodního toku umělé /5 trvalý travní porost /6 vodní plocha koryto vodního toku umělé /7 vodní plocha koryto vodního toku umělé část parcely 208/1 trvalý travní porost část parcely 207/2 ostatní plocha ostatní komunikace /3 ostatní plocha ostatní komunikace /1 trvalý travní porost /1 orná půda část parcely 234/1 orná půda část parcely 237 ostatní plocha neplodná půda část parcely 233/2 ostatní plocha ostatní komunikace /8 vodní plocha koryto vodního toku umělé /1 ostatní plocha ostatní komunikace část parcely 252/2 trvalý travní porost část parcely 252/1 trvalý travní porost /9 vodní plocha koryto vodního toku umělé /10 vodní plocha koryto vodního toku umělé orná půda část parcely 263/2 trvalý travní porost část parcely 263/1 trvalý travní porost /3 ostatní plocha ostatní komunikace část parcely 535/4 orná půda /11 vodní plocha koryto vodního toku umělé /1 orná půda část parcely 262 orná půda část parcely 297 orná půda část parcely 306/1 trvalý travní porost část parcely 252/12 vodní plocha koryto vodního toku umělé

7 Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastni ctví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 307/2 vodní plocha zamokřená plocha část parcely 360 orná půda část parcely 362 orná půda část parcely Katastrální území: (644293, Svébohy) Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastni ctví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 2479/5 lesní pozemek část parcely 2479/6 lesní pozemek část parcely 2498 orná půda část parcely 2497/3 orná půda část parcely 262 orná půda orná půda Celková výměra ZCHÚ: 22,14 ha Ochranné pásmo: Katastrální území: (744352, Konratice) Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v OP (m 2 ) 368 lesní pozemek část parcely 350/1 lesní pozemek /8 ostatní plocha silnice /6 ostatní plocha ostatní komunikace /2 vodní plocha zamokřená plocha /1 lesní pozemek část parcely 345/3 lesní pozemek část parcely 343 lesní pozemek vodní plocha koryto vodního toku umělé část parcely 342 lesní pozemek

8 Katastrální území: (644234, Meziluží) Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v OP (m 2 ) 948/1 lesní pozemek /1 lesní pozemek /1 lesní pozemek lesní pozemek /2 lesní pozemek /2 lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek /1 ostatní plocha ostatní komunikace část parcely 985/1 lesní pozemek /5 orná půda orná půda lesní pozemek část parcely 963 lesní pozemek lesní pozemek /5 trvalý travní porost část parcely 988/2 ostatní plocha jiná plocha část parcely 985/6 ostatní plocha neplodná půda /1 trvalý travní porost část parcely 1040/1 orná půda část parcely 1036/4 trvalý travní porost /2 ostatní plocha ostatní komunikace trvalý travní porost část parcely 1320/6 ostatní plocha ostatní komunikace část parcely 1091 trvalý travní porost část parcely 1092 trvalý travní porost část parcely 747/3 ostatní plocha ostatní komunikace část parcely 748/2 vodní plocha zamokřená plocha část parcely 748/3 ostatní plocha neplodná půda část parcely 1295/1 orná půda část parcely 700/8 orná půda část parcely 700/2 vodní plocha koryto vodního toku umělé část parcely 739 orná půda část parcely 736 orná půda část parcely 731 trvalý travní porost část parcely 719 orná půda část parcely 720/1 trvalý travní porost část parcely 7

9 Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v OP (m 2 ) 936/2 lesní pozemek /1 lesní pozemek /1 lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek /13 ostatní plocha ostatní komunikace /19 lesní pozemek /12 ostatní plocha ostatní komunikace /1 lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek /1 lesní pozemek /1 lesní pozemek /1 lesní pozemek /2 lesní pozemek /2 ostatní plocha ostatní komunikace část parcely 1135/4 lesní pozemek část parcely 360/5 část parcely 979/2 lesní pozemek /4 lesní pozemek /3 ostatní plocha ostatní komunikace část parcely 700/7 orná půda část parcely 1326/1 ostatní plocha silnice část parcely Katastrální území: (644153, Bedřichov u Horní Stropnice) Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v OP (m 2 ) 253 orná půda část parcely 306/1 trvalý travní porost část parcely 297 orná půda část parcely 535/1 orná půda část parcely Celková výměra OP: 113,52 ha Ochranné pásmo je navrženo polygonem. Aktuální seznam pozemků v ZCHÚ a v OP bude doplněn po projednání připomínek k datu vyhlášení ZCHÚ. Současný stav pozemků je uveden v příloze M2 - Katastrální mapa s návrhem hranic ZCHÚ a jeho OP. Příloha M2 - Katastrální mapa s návrhem hranic ZCHÚ a jeho OP. 8

10 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku ZCHÚ plocha v ha OP plocha v ha lesní pozemky 7,49 92,19 vodní plochy trvalé travní porosty orná půda ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy 1,38 1,09 4,21 3,48 7,18 14,2 1,88 4,82 zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem 22,14 113,52 Způsob využití pozemku ZCHÚ plocha v ha zamokřená plocha 0,34 rybník nebo nádrž vodní tok 1,04 neplodná půda 1,42 ostatní způsoby využití 0,26 Seznam pozemků bude doplněn po projednání připomínek k datu vyhlášení ZCHÚ na základě aktuálního stavu pozemků. 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území: Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita: není není CHOPAV Novohradské hory není CZ Bedřichovský potok 1.6 Kategorie IUCN Navrhujeme zařazení do kategorie IV. řízená rezervace 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Lokalita Bedřichovský potok byla na seznam evropsky významných lokalit zařazena nařízením vlády č.132/2005 Sb., příloha č. 129 pod kódem CZ (www. nature.cz). Předmětem ochrany je zde jediný živočišný druh mihule potoční Lampetra planeri (KO, EN). 9

11 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ A. druhy ( název druhu mihule potoční Lampetra planeri aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ 10,53 minoh/m 2, jedinců stupeň ohrožení kriticky ohrožený popis biotopu druhu Výhradně sladké tekoucí vody s jemným písčitým substrátem, ve kterých žijí larvy (zvané minohy) zahrabány v jemném sedimentu. Úseky s písčitým až štěrkovitým dnem využívají dospělé mihule jako místa tření. 1.8 Předmět ochrany EVL ZCHÚ je v překryvu s EVL Bedřichovský potok. Předmět ochrany je shodný jako v ZCHÚ. 1.9 Cíl ochrany Cílem ochrany je zachování životaschopné populace mihule potoční Lampetra planeri, popř. její další posílení (formou zlepšení stanovištních podmínek). Je nutné ochránit jak stanoviště vhodná pro vývoj minoh (jemnozrnné náplavy), tak i vhodné plochy ke tření. Dále je zapotřebí zajistit dostatečný průtok vody korytem, pravidelně kontrolovat kvalitu vody a ověřit stav komunálního čištění odpadních vod. Rybářské hospodaření musí při plánování počtu vysazovaných dravců (v daném případě především pstruha obecného) brát na zřetel potenciální možnost predačního tlaku na mihuli potoční. Do toku nesmějí být vysazovány žádné geograficky ani stanovištně nepůvodní druhy ryb. Je třeba zamezit únikům sivena amerického do vodoteče. Regulované úseky toku by měly být v budoucnu revitalizovány, čímž se podstatně zvýší rozsah ploch obyvatelných hlavním předmětem ochrany. 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Bedřichovský potok je malý tok vlévající se nad obcí Horní Stropnice do řeky Stropnice. Délka toku je 9,9 km. Je součástí revíru Stropnice 3P a hospodaření je pověřena MO ČRS Nové Hrady. ZCHÚ Bedřichovský potok zahrnuje cca 2,717 km dlouhý úsek toku od horního konce osady Chlupatá Ves po rozbočení Bedřichovského potoka cca 770 m severně po toku od komunikace Horní Stropnice Rychnov u Nových Hradů a bezprostředně přilehlé pozemky 10

12 v pásu podél toku o průměrné šířce cca 50 m (max. 120 m). Plocha ZCHÚ činí cca 22,14 ha, nadmořská výška od 542 po 661 m nad mořem. Lokalita leží z geomorfologického hlediska na rozhraní Novohradských hor a Novohradského podhůří. Její jižní část zasahuje do severního okraje Novohradských hor (okrsek Žofínská hornatina), spodní severní část spadá do Novohradského podhůří (okrsek Rychnovská pahorkatina). Potok protéká kolem severozápadního okraje rozsáhlého masivu Kuní a Kraví hory v nejsevernější části Novohradských hor. Kuní a Kraví hora se strmými severními a západními svahy se uplatňují při pohledu od severu jako výrazné dominanty. V dolní části úseku potok protéká zemědělsky obdělávanou krajinou Novohradského podhůří. ZCHÚ je součástí subpovodí Bedřichovského potoka č o velikosti povodí 8,467 km 2. Z geologického hlediska je lokalita tvořena splachovými a nivními hlínami na podkladu leukokratních migmatitů. V korytě toku jsou místy bahnito-písčité náplavy. Z pedologického hlediska se lokalita se nachází v pásmu kambizemě typické kyselé s přechody ke kambizemi dystrické v horní části údolí. V úzké nivě potoka je vyvinut glej typický. Charakteristika toku Od spodní (severní) hranice ZCHÚ směrem proti proudu je tok na hranici souvislého lužního lesa přírodní, bohatě meandrující, se štěrkovitým dnem a jemnozrnnými sedimenty vhodnými pro vývoj larev mihulí pokrývajícími významnou část plochy dna. Místy se v toku vyskytují i větší kameny. Na hranici souvislého lesa pak začíná tvrdá regulace (koryto lichoběžníkového příčného profilu s dlážděným dnem i břehy - betonové desky). Tok je přímý, s jednotnou hloubkou, silným proudem a zprvu zcela holým dnem. Později se zde za nahromaděnými překážkami z větví vytváří postupně několik různě dlouhých vzdutí s usazenými jemnozrnnými sedimenty. Tvrdá regulace přechází opět do neregulovaného přírodního koryta až v intravilánu obce Chlupatá Ves, na jejímž jižním okraji ZCHÚ končí. Širší okolí toku tvoří nad obcí Chlupatá Ves lesní porost, poté intravilán obce Chlupatá Ves s poměrně roztroušenou zástavbou a často parkovou úpravou velkých zahrad, nad obcí pak pastviny a pole. Vyhodnocení výsledků kvality vod v Bedřichovském potoce prokázalo, že ve všech sledovaných profilech byly splněny limity Nařízení vlády č. 71/2003 Sb. pro lososové vody. Jedná se tak o čistý tok spíše oligotrofního charakteru z hlediska jakosti vody potenciálně vhodný pro výskyt místního předmětu ochrany mihule potoční i dalších druhů vodních organismů vázaných na biotopy tohoto charakteru. Potok a jeho přítoky v horním úseku protékají okrajem lesního komplexu s převahou smrku a místy náletovými porosty (bříza, osika). V nelesním úseku je lemován nesouvislými porosty potočních olšin (L2.2B), které jsou v lepší kvalitě vytvořeny jen ve spodní části chráněného úseku. Vegetace vodních makrofyt je velmi sporadická a tvoří ji jen roztroušené fragmenty s výskytem hvězdoše (Callitriche sp.) a prameničky obecné (Fontinalis antipyretica). Bedřichovský potok je obývaný vodní faunou pstruhového pásma. Ze stanovištně a geograficky původních druhů ryb se vyskytuje pouze pstruh obecný (Salmo trutta). 11

13 Kromě neprioritních naturových biotopů (T1.6 vlhká tužebníková lada) jsou v území zastoupeny následující biotopy: Přehled stanovišť a biotopů ( Stanoviště/biotop Rozloha (ha) L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy 0, ,41 M1.7 Vegetace vysokých ostřic 0,0102 0,92 T1.10 Vegetace vlhkých narušovaných půd 0,0227 2,05 V4B Makrofytní vegetace vodních toků stanoviště s potenciálním výskytem makrocyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta Podíl (%) 0,0030 0,27 Biotopy řady X: X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla 0,0690 6,25 X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami 0,0222 2,01 Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů název druhu mihule potoční Lampetra planeri aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ 10,53 minoh/m 2, jedinců kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. popis biotopu druhu, další poznámky kriticky ohrožený Mihule potoční se vyskytují výhradně ve sladkých tekoucích vodách s jemnými písčitými náplavy, ve kterých žijí larvy (zvané minohy) zahrabány v jemném sedimentu. Úseky s písčitým až štěrkovitým dnem využívají dospělé mihule jako místa tření. vydra říční Lutra lutra silně ohrožený ZCHÚ představuje součást domovského okrsku minimálně jednoho jedince. Tok a jeho bezprostřední okolí představuje pro vydru jak vhodné trofické stanoviště (lze předpokládat, že nedílnou součástí domovského okrsku místního jedince / jedinců jsou ale současně i vodní nádrže níže po proudu toku), tak migrační koridor. V rámci provedeného IP (Fischer et Vlach, 2011) byl zjištěn výskyt početné, stabilní a vitální populace mihule potoční, vázané ale pouze na část koryta Bedřichovského potoka, zařazeného do ZCHÚ (nikoli na celé). Mihule se zde vyskytují (popisováno od mostku na silnici Horní Stropnice Rychnov u Nových Hradů proti proudu toku) souvisle v přírodní části koryta a navazujícím úseku renaturované regulace až po hranici souvislé olšiny (cca 300 m toku), poté ostrůvkovitě v cca 0,7 km dlouhé tvrdě regulované části toku, kde je místní populace vázána na sedimenty vznikající za přirozeně i uměle vzniklými překážkami v toku, a poté opět souvisle v neregulovaném korytě v intravilánu obce Chlupatá Ves. Výskyt je ukončen horní hranicí obce, v lesních partiích nad obcí již mihule nalezeny nebyly. Průměrná hustota populace stanovená na základě provedených odlovů je 10,53 minoh/m 2 vhodného náplavu. Celkový počet mihulí vázaných na ZCHÚ lze odhadnout na cca jedinců. 12

14 Hojný a souvislý výskyt mihulí byl zjištěn i v úseku toku níže po proudu pod silnicí Horní Stropnice Rychnov u Nových Hradů, kde má potok charakter identický s partiemi nad silnicí, tvořící její hranici. V tomto úseku lze očekávat výskyt až tisíců jedinců. Jedná se o stabilní, prosperující a pravidelně se rozmnožující populaci. Lze konstatovat, že místní populace mihule potoční se z pohledu ochrany nachází ve velmi uspokojivém stavu. Hlavním zaznamenaným negativním faktorem je skutečnost, že značná část toku v ZCHÚ je v současné době nevhodně technicky upravena. Velmi početný výskyt mihulí byl zaznamenán i v neregulovaných partiích toku navazujících bezprostředně po proudu na silnici Horní Stropnice - Rychnov u Nových Hradů. V tomto úseku žijí podle odhadu inventarizačního průzkumu (Fischer, 2011) další tisíce minulí. Mimo hranice ZCHÚ byl na Bedřichovském potoce v rámci inventarizačního průzkumu (Fischer, 2011) zjištěn kriticky ohrožený rak říční (Astacus astacus). Velmi početná populace byla zjištěna v dolních partiích Bedřichovského potoka nad soutokem se Stropnicí (cca 1,3 km pod dolní hranicí ZCHÚ). Odhadem se může jednat o vyšší stovky jedinců. Výše proti proudu toku výskyt raků již potvrzen nebyl, nelze jej však zcela vyloučit. V nově vymezené části ZCHÚ Bedřichovského potoka byl zjištěn skokan zelený - Pelophylax esculentus=rana kl. Esculenta (silně ohrožený druh). Výskyt tohoto druhu byl zjištěn v podobě 4 subadultních jedinců v zaplavených vyjetých kolejích v lesním komplexu cca 600 m po proudu toku pod silnicí Horní Stropnice Rychnov u Nových Hradů (na pravobřeží toku v místě jeho rozdvojení na dvě větve ). Tento druh má zcela jistě těžiště výskytu ve vodních nádržích níže po proudu toku a v daném případě se jednalo spíše o migrující jedince. Část místních populací může potok využívat jako zimoviště. V rámci provedeného podrobného průzkumu zaměřeného na populaci mihule potoční bylo zjištěno, že Bedřichovský potok představuje pro tento druh velmi významnou lokalitu (početnost místní populace dosahuje hrubým odhadem jedinců). Populace je v současné době stabilizovaná a vitální a nehrozí jí aktuálně žádné významnější ohrožení. 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Ochrana přírody nebyla ve smyslu zákona č.114/1992 Sb. dosud prováděna. Bedřichovský potok je lokálním biokoridorem. b) lesní hospodářství Z hlediska předmětu ochrany ZCHÚ je nevhodná druhová skladba lesních porostů v OP ZCHÚ nad obcí Chlupatá Ves. Lesní porosty v nivě toku nad obcí jsou tvořeny převážně smrkovými monokulturami. To s sebou přináší, kromě přímých negativních vlivů (např. možná acidifikace toku) i vlivy nepřímé v důsledku optimalizace podmínek pro pěstování smrku (odvodnění) zde došlo k regulaci (zahloubení) jak koryta Bedřichovského potoka, tak jeho přítoků, čímž byla zcela degradována niva toku, potažmo celá jeho pramenná oblast v ochranném pásmu. 13

15 c) zemědělství Území bezprostředně sousedí se zemědělskými plochami, takže je možné ovlivnění zemědělskou výrobou. Jedná se zejména o kosené louky a pastviny. Z hlediska zemědělství v území převažuje extenzivní luční management a pastva masného skotu. Louky jsou koseny dvakrát ročně. Je nežádoucí intenzivní hnojení, které by mohlo ZCHÚ zasáhnout. Rovněž je třeba zamezit zornění pozemků nad lokalitou. Velkoplošné formy zemědělského hospodaření, systematické odvodňování a používání těžké techniky stejně jako všechny postupy vedoucí k nadměrnému zvyšování eroze jsou rizikovými faktory. Zároveň je nežádoucí aplikace chemických prostředků k ošetřování zemědělských kultur (např. biocidů). d) myslivost Přímý vliv myslivosti na PP je zanedbatelný a omezuje se na přikrmování zvěře, resp. zřizování slanisek a újedí. Nepřímé škody vznikají ochuzováním skladby dřevin o listnáče z přirozeného zmlazení i sadby, což se projevuje především na lokalitách, kde se zvěř trvale zdržuje. Pro vnášení žádoucích druhů listnatých dřevin a jedle jsou proto nutné individuální ochrany nebo oplocenky. e) rybářství Ryby jsou v ZCHÚ vázány téměř výhradně na neregulované části toku, pouze výjimečně byl jejich výskyt zaznamenán i v partiích regulovaných, resp. ve významnějších vzdutích, popř. pod migračními bariérami. Výskyt ryb byl ve vhodných partiích koryta zaznamenán od dolní hranice ZCHÚ až po horní okraj obce Chlupatá Ves. Tok obývá stabilní a pravděpodobně přirozeně se rozmnožující populace pstruha obecného. Pstruzi se vyskytují především v neregulovaných částech toku. V regulovaných partiích toku se pstruzi sporadicky zdržují ve vzdutích za migračními překážkami, popř. ve vývarech pod příčnými stabilizačními stupni. Horní hranici výskytu představuje stejně, jako v případě mihule potoční, horní okraj obce Chlupatá Ves. V toku byl zjištěn i výskyt sivena amerického. Tento geograficky nepůvodní dravec je v ZCHÚ nežádoucím druhem. Tento druh je pravděpodobně významným predátorem dospělých mihulí během tření a může tak negativně ovlivňovat místní populaci zájmového druhu (respektive s velkou pravděpodobností ji negativně ovlivňuje). Byl zjištěn za umělou překážkou při dolním okraji obce Chlupatá Ves a v partiích toku přímo v intravilánu obce. Zdrojem jeho šíření je malý rybníček při horním okraji obce, kam je, dle informace majitele, vysazován. Je třeba zamezit únikům sivena amerického do vodoteče technickým opatřením (např. instalací česlí), příp. jeho chov v povodí Bedřichovského potoka zcela zakázat. f) rekreace a sport Bedřichovský potok, který je základem, kolem kterého je ZCHÚ navržena, protéká obcí Chlupatá Ves s objekty individuální rekreace. Charakter porostů v okolí objektů včetně pozemků podél vodoteče je ovlivňován (kácení stromů, výsadba nepůvodních dřevin, tvorba hrázek v toku, apod.) místními obyvateli. 14

16 g) těžba nerostných surovin V intravilánu obce Chlupatá Ves i v části lesního úseku toku nad ní byla zjištěna pomístní těžba písčitých sedimentů místními obyvateli. I přes pravděpodobně nízkou frekvenci tohoto jevu se jedná o přímý zásah do biotopu zájmového druhu, při kterém dochází ke zmenšování vhodných ploch k reprodukci druhu, popř. k usmrcení části minoh, žijících v místě těžby. Z pohledu celkové populace druhu v ZCHÚ se sice nejedná o zásadní negativní faktor, zvýšení frekvence tohoto jevu by ale již jistý vliv na početnost místní populace mihulí mít mohlo. h) krajinné úpravy (úpravy malých vodních toků, odvodnění, protierozní opatření apod.) Z pohledu populace mihule potoční (potažmo z pohledu celého potočního ekosystému) lze za jednoznačně nejzávažnější negativní faktor považovat různé formy regulace koryta Bedřichovského potoka. Jedná se v první řadě o tvrdou regulaci cca 0,7 km koryta mezi koncem souvislého lužního lesa zhruba 200 m nad silnicí Horní Stropnice Rychnov u Nových Hradů a obcí Chlupatá Ves (resp. regulovaný úsek zasahuje až do jejího intravilánu). Jedná se o směrovou (napřímení) a hloubkovou (zahloubení až o cca 1,5 m pod úroveň okolního terénu) regulaci koryta, spojenou s opevněním břehů i dna betonovými deskami. To má za následek jak výrazné zkrácení trasy toku, tak především zrychlení proudění a ztrátu jakékoliv diverzity koryta. Mimo jiné zde nemůže za normálních podmínek (tj. za situace, kdy je koryto pročištěno) docházet k ukládání jemnozrnných sedimentů (podmínka pro vývoj larev mihulí) a dlouhé proudné úseky bez úkrytů představují pro vodní organismy jen těžko překonatelné migrační bariéry. V současné době dochází k částečné renaturaci koryta, a to zejména díky vrůstání náletových dřevin do břehové linie a vytváření drobných přehrážek z nahromaděných větví. Za těmito hrázkami dochází ke kumulaci sedimentů, zpomalení proudění a rozšiřování toku a vytvářejí se zde tak enklávy s vyhovujícími podmínkami jak pro larvy mihulí, tak i pro život jiných vodních organismů. Značné části koryta však nadále zůstávají z technického pohledu ve velmi dobrém stavu a z biologického pohledu jsou tak prakticky bezcenné. Kromě migrační bariéry v podobě holého betonového koryta s rychlým prouděním se v toku vytvořilo několik přehrážek z napadaných větví a kmenů. Vzhledem k jejich charakteru lze ale předpokládat, že pro většinu místních vodních organismů jsou tyto překážky prostupné a jejich pozitivní význam tak jednoznačně převládá. Další regulovanou částí toku mimo vlastní ZCHÚ ale v jeho ochranném pásmu je lesní úsek nad obcí Chlupatá Ves, kde došlo v minulosti k zahloubení a zřejmě i napřímení koryta při zachování přírodního charakteru dna. Přestože se jedná o měkčí formu regulace, má i ta bezesporu negativní dopady na přirozenou morfologii toku, popř. režim vytváření a transportu sedimentů apod. Jelikož se ale v těchto partiích toku mihule již pravděpodobně nevyskytují (zřejmě z důvodu velmi malé úživnosti), nemá tento jev na její místní populaci významnější negativní dopad. 15

17 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Hospodářská doporučení podle hospodářských souborů a podsouborů Rozpracování příloh č. 2, 3, a 4 vyhlášky č. 83/1996 Sb. o zpracování OPRL a o vymezení hospodářských souborů. Příloha časopisu Lesnická práce 1/97. MZ ČR Lesní hospodářský plán pro LHC Nové Hrady ( ) Lesní hospodářský plán pro LHC Obec Horní Stropnice ( ) Lesní hospodářské osnovy pro LHO Nové Hrady, ORP Trhové Sviny ( ) OPRL PLO 14 Novohradské hory Pravidla hospodaření pro typy lesních přírodních stanovišť v evropsky významných lokalitách soustavy Natura MŽP ČR, srpen 2006 Příloha č. 2 k vyhlášce č. 60/2008 Sb. o plánech péče, označování a evidenci území chráněných podle zákona č. 114/1992 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 83/1996 Sb. o zpracování OPRL a o vymezení hospodářských souborů Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb. Zákon č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody Omezení nebo podmínky ochrany uplatňované podle jiných právních předpisů nejsou známy. 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast 14 Novohradské hory Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod LHC Nové Hrady Výměra LHC (zařizovacího obvodu) v ZCHÚ (ha) 0,10 ha Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství LČR, LS Nové Hrady Nižší organizační jednotka Zdroj: Lesní hospodářský plán pro LHC Nové Hrady ( ) 16

18 Přírodní lesní oblast 14 Novohradské hory Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod LHC Obec Horní Stropnice Výměra LHC (zařizovacího obvodu) v ZCHÚ (ha) 0,22 ha Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Obec Horní Stropnice Nižší organizační jednotka Zdroj: Lesní hospodářský plán pro LHC Obec Horní Stropnice ( ) Přírodní lesní oblast 14 Novohradské hory Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod LHC LHO Nové Hrady, ORP Trhové Sviny Výměra LHC (zařizovacího obvodu) v ZCHÚ (ha) 0,04 ha Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství LHO Nové Hrady, ORP Trhové Sviny Nižší organizační jednotka Zdroj: Lesní hospodářské osnovy pro LHO Nové Hrady, ORP Trhové Sviny ( ) Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: 14 Novohradské hory Soubor lesních typů (SLT) Název SLT Přirozená dřevinná skladba SLT Výměra (ha) 5I Uléhavá kyselá jedlová bučina BK 55, JD 40, SM 5 0,04 11,11 6G Podmáčená smrková jedlina SM 50, JD 40, OLŠ 10, BK + 0,24 66,67 6O Svěží smrková jedlina SM 40, JD 45, BK 15 0,04 11,11 6P Kyselá smrková jedlina SM 45, JD 45, BK 10 0,01 2,78 SM 30, JD 10, BK 30, KL 10, OL 10, 6V Vlhká smrková bučina 0,03 8,33 JS 10, JL + Celkem 0, % Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkratka Název dřeviny Současné zastoupení (ha) Současné zastoupení (%) Přirozené zastoupení (ha) Podíl (%) Přirozené zastoupení (%) Jehličnany SM Smrk ztepilý 0, ,15 42,09 JD Jedle bělokorá 0,12 36,86 BO Borovice lesní + + Listnáče BK Buk lesní + + 0,04 11,64 KL Javor klen 0,01 0,83 JS Jasan ztepilý 0,01 0,83 JL Jilm habrolistý + 0,25 OL Olše lepkavá 0, ,01 0,83 OLS Olše šedá 0,02 6,67 Celkem 0, % 0, % Zdroj: OPRL PLO 14 Novohradské hory 17

19 Plochy SLT byly zjištěny planimetráží nad rastrem typologické mapy (mapový portál a vyrovnány na výměru LHC v ZCHÚ. Přirozená dřevinná skladba byla převzata z OPRL PLO 14, místo rozpětí dvou hodnot v zastoupení dřevin byly použity absolutní hodnoty přizpůsobené místním podmínkám. Chráněné území zasahuje dále do PLO 12 Předhoří Šumavy a Novohradských hor, avšak v této přírodní lesní oblasti nejsou lesní porosty. Obr.1: Porovnání přirozené a současné druhové skladby lesních porostů Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Název vodního toku Číslo hydrologického pořadí Úsek dotčený ochranou 6,9 až 9,6 km (řkm od do) Charakter toku lososové Příčné objekty na toku Správce toku Správce rybářského revíru Rybářský revír Zarybňovací plán Bedřichovský potok Příčné překážky z větví, stabilizační práh, umělá hrázka z kamenů (Chlupatá Ves) Povodí Vltavy MO ČRS Nové Hrady Stropnice 3P Nezarybňuje se Směrem od severního okraje ZCHÚ proti proudu je tok až na hranici souvislého lužního lesa v délce cca 1000 m přírodní, bohatě meandrující, se štěrkovitým dnem a jemnozrnnými sedimenty vhodnými pro vývoj larev mihulí pokrývajícími významnou část plochy dna. Místy se v toku vyskytují i větší kameny. Na hranici souvislého lesa pak začíná tvrdá regulace (koryto lichoběžníkového příčného 18

20 profilu s dlážděným dnem i břehy z betonových desek. Tok je přímý, s jednotnou hloubkou, silným proudem a zprvu zcela holým dnem. Později se zde za nahromaděnými překážkami z větví vytvořilo postupně několik různě dlouhých vzdutí s usazenými jemnozrnnými sedimenty. Tvrdá regulace přechází opět do neregulovaného přírodního koryta až v intravilánu obce Chlupatá Ves. Po vstupu do lesního komplexu nad obcí je pak koryto výrazně uměle zahloubeno za ponechání přírodního charakteru dna a společně s četnými přítoky zde má spíše charakter odvodňovacích lesních struh se štěrkovitým dnem, písčitými sedimenty a většími kameny. Širší okolí toku tvoří intravilán obce Chlupatá Ves s poměrně roztroušenou zástavbou a často parkovou úpravou velkých zahrad. V okolí vodoteče a obce Chlupatá Ves se nachází pastviny a pole, nad obcí Chlupatá Ves lesní porost, který již náleží do OP ZCHÚ. Obr. 2: Situace tvrdě regulované části toku v rámci ZCHÚ (Fischer, 2011) Poznámka: Od začátku lesního komplexu (OP ZCHÚ) nad obcí Chlupatá Ves začíná úsek regulovaný prohloubením a částečným napřímením koryta. Příloha: - tabulka Popis dílčích ploch a objektů příloha č. T1 - mapa dílčích ploch a objektů příloha č. M3 19

21 2.4.3 Základní údaje o nelesních pozemcích Označení dílčí plochy (proti proudu toku) 1 2 Délka toku (m) Výměra (ha) , Vymezení dílčí plochy Koryto vodního toku s vysokou diverzitou Kořeny dřevin často zasahují do toku, kde vytvářejí vhodné úkryty pro vodní živočichy. Břehy jsou místy podemleté, místy je znatelná boční eroze. Renaturované a regulované koryto vodního toku. Vegetační charakteristika plochy Tok protéká vlhkou olšinou s podrostem ostřice třeslicovité (Carex brizoides), netýkavky (Impatiens sp.) a kopřivy dvoudomé (Urtica dioica). V lemu koryta se kromě olší vyskytují i vzrostlé vrby (Salix cf. fragilis). Břehy jsou pokryty bylinným porostem s kopřivou dvoudomou, svízelem přítulou Galium aparine, ostřicí třeslicovitou, skřípinou lesní Scirpus sylvaticus), nebo se zde vyskytuje nálet mladých olší. Charakteristika okolních ploch Nově vytvořený sad v pravobřežní části, kosené louky v levořežní části Kosené louky , , ,5929 Vlhká olšina Vodoteč s dlážděným korytem lichoběžníkového příčného průřezu místy bez sedimentů. Vodoteč v intravilánu obce, bohatě meandrující s vysokou diverzitou. Dno je písčité až jemně štěrkovité, místy s většími kameny V klidnějších zónách se ukládají jemnozrnné sedimenty vhodné pro vývoj larev mihulí. okolí zpevněného toku převažuje listnatý les lužního charakteru dominují zde olše a vrby, v podrostu pak např. bez černý (Sambucus nigra), kopřiva dvoudomá a netýkavky. V lemu koryta řídká řada vzrostlých olší a vrb v podrostu např. s kapradinami (pravděpodobně kapraď samec Dryopteris filix-mas), ostřicemi (Carex spp.), netýkavkami, ostružiníky (Rubus spp.) nebo tužebníkem jilmovým (Filipendula ulmaria). Vlhká olšina s podrostem ostřice třeslicovité (Carex brizoides), netýkavky (Impatiens sp.) a kopřivy dvoudomé (Urtica dioica). V lemu koryta se kromě olší vyskytují i vzrostlé vrby (Salix cf. fragilis). Intravilán obce Chlupatá Ves, roztroušená zástavba s parkovými úpravami Intravilán obce Chlupatá Ves, roztroušená zástavba s parkovými úpravami Nově vytvořený sad v pravobřežní části, kosené louky v levořežní části 6 4,1082 Pastviny, kosené louky Pastviny, kosené louky Vodní tok, pastviny, kosené louky V lemu koryta řídká řada Intravilán obce vzrostlých olší a vrb v podrostu Chlupatá Ves, např. s kapradinami roztroušená zástavba 7 (pravděpodobně kapraď samec s parkovými 4,3987 Intravilán obce Chlupatá Ves Dryopteris filix-mas), úpravami ostřicemi (Carex spp.), netýkavkami, ostružiníky (Rubus spp.) nebo tužebníkem jilmovým (Filipendula ulmaria). Příloha: - tabulka Popis dílčích ploch a objektů příloha č. T1 - mapa dílčích ploch a objektů příloha č. M3 20

22 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Předchozí péče a dosavadní ochranářské zásahy do území nebyly ve smyslu zákona č.114/1992 realizovány. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Při péči o ZCHÚ nedochází ke kolizi zájmů ochrany území. 3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Lesní společenstva, zahrnutá do ZCHÚ, mají liniový charakter a tvoří vesměs vegetační doprovod vodního toku Bedřichovského potoka. Vzhledem k tvaru a vymezené šířce nezaujímají ani plochu nejmenší plánovací jednotky LHP (LHO) porostní skupiny a není možné pro ně plánovat samostatná hospodářská opatření bez návaznosti na hospodářská opatření v celé porostní skupině. Z těchto důvodů a dále s přihlédnutím ke skutečnosti, že tato lesní společenstva nejsou předmětem ochrany ZCHÚ, není účelné zpracovávat podrobné rámcové směrnice péče o les. V lesích navazujících na území ZCHÚ se doporučuje hospodařit podle rámcových směrnic hospodaření lesa hospodářského, vypracovaných pro příslušné hospodářské soubory v platných LHP (LHO) a hospodářská opatření vztahovat na celou plochu nejmenší jednotky prostorového rozdělení lesa (porostní skupiny), za předpokladu, že budou dodrženy následující zásady: a) nesnižovat celkové zastoupení dřevin přirozené druhové skladby b) při dostatečném zastoupení dřevin přirozené druhové skladby a za příznivých porostních a stanovištních podmínek obnovovat les přednostně cestou přirozené obnovy c) biocidy používat pouze v nezbytném rozsahu, zejména k likvidaci invazních geograficky nepůvodních druhů rostlin a kalamitních hmyzích škůdců po dohodě s orgánem ochrany přírody d) mechanickou přípravu půdy provádět pouze v nezbytném rozsahu, zejména za účelem zajištění přirozené obnovy lesa e) těžbu a soustřeďování dřeva přednostně provádět za dostatečné únosnosti půdy (za vhodných klimatických podmínek) technologiemi minimalizující poškození půdy, bylinné a dřevinné vegetace 21

23 f) zajišťovat v případě potřeby účinnou ochranu kultur a nadějného přirozeného zmlazení cílových dřevin proti poškozování zvěří Mezi činnosti, jejichž realizace by mohla nepříznivě ovlivnit předmět ochrany PP z důvodu zesílené eroze, transportu sedimentů a plavenin i narušení hydrologického režimu, patří nevhodné vedení lesních cest a přibližovacích linek tak, že dochází k nadměrným erozním procesům. Způsob lesního hospodaření, zejména kalamitní těžba, může nepříznivě ovlivnit předmět ochrany PP v důsledku narušení fyzikálně-chemických charakteristik vodního prostředí a změny látkových toků. Z těchto důvodů je potřebné dodržovat následující doporučení: z důvodu zamezení škodlivým výluhům je nutné provádět těžbu dřeva tak, aby nikde ve vodě nezůstávaly těžební zbytky (vršky, větve, zbytky dřeva); skládky dřeva je třeba umístit takovým způsobem, aby dřevní hmota neležela v podmáčeném terénu a nemohlo tak dojít k výluhům, při pálení klestu po těžbě je nutno zajistit, aby se popel nemohl dostat do vodních toků, ohniště je proto nutné umísti v dostatečné vzdálenosti, nejméně 10 m od vodotečí; popel z vyhaslých ohnišť je potřeba rozptýlit na okolní půdu v širším okruhu, protože místa s větší vrstvou popela se stávají ohnisky šíření ruderální vegetace, která může vytlačit přirozená rostlinná společenstva b) péče o rybníky (nádrže) a vodní toky Péče o vodní tok Bedřichovského potoka by měla zahrnovat především deregulaci jeho toku a podporu jeho přirozeného charakteru. Jako prioritní opatření ochrany a podpory zájmového druhu v ZCHÚ se jeví obnova přirozeného charakteru toku v současnosti regulovaných partiích, resp. v tvrdě regulované části koryta pod obcí Chlupatá Ves. Nejvhodnější by bylo provést komplexní revitalizaci toku a jeho nivy v celé délce tvrdě regulovaného koryta (obnova meandrů; změlčení koryta; obnova hloubkové diverzity a diverzity proudění; obnova nivy, zahrnující buďto podporu vzniku vlhkých olšin, popř. údržbu kosených vlhkých luk). V případě, že se nepodaří přistoupit k výše navrženému řešení, je třeba se vyvarovat jakýchkoliv zásahů do regulovaného koryta, obnovujících jeho původní technický stav zejména nesmějí být odstraňovány přirozeně vzniklé hrázky a za nimi uložené sedimenty, popř. káceny dřeviny narušující stávající opevnění a vrůstající do koryta. Druhou možností je tedy ponechat tok přirozeným renaturačním procesům. Zároveň je třeba sanovat nežádoucí antropogenní zásahy do vodoteče. Je třeba odstranit pro biotu neprostupné umělé hrázky z vodoteče a černá zaústění domovních kanalizací, aby se zabránilo znečišťování povrchových vod v potoce. Do budoucna nesmí byt negativně zasahováno do morfologie toku (prohlubování, kanalizace, těžba sedimentů s výjimkou lokální a opodstatněné údržby podmostí, směřující k zachování průtočné kapacity mostů), nesmí docházet ke znečišťování vody a za nežádoucí lze považovat i jakékoliv další zásahy, měnící hydrologické poměry pramenné oblasti Bedřichovského potoka. 22

24 V okolí vodního toku nesmí být umísťovány skládky průmyslového a komunálního odpadu, rovněž skládky hnojiv a dalších rizikových materiálů, nesmí být používány chemické posypy vozovek a vyloučeno je užití herbicidů k ošetření okrajů silničního tělesa, používání biocidů, přípravků k hnojení kultur zejména na břehu toku a okrajích dalších mokřadních ploch. Dále nesmí být aplikováno celoplošné hnojení, vápnění a používání ochranných přípravků na lesní půdě, na zemědělské půdě hnojení jinými hnojivy než je kompostovaným hnojem nebo dalšími hnojivy s živinami ve stabilní formě (komposty), a to po dohodě s orgány ochrany přírody. Při obhospodařování pozemků je zákaz používání takových chemických látek, u nichž nebyla prokázána neškodnost pro mihuli potoční a ekosystém vodního toku Mezi činnosti, jejichž realizace by mohla nepříznivě ovlivnit předmět ochrany ZCHÚ z důvodu zesílené eroze, transportu sedimentů a plavenin i narušení hydrologického režimu, patří: mechanické zasahování do vodotečí, které může mít škodlivý vliv na předmět ochrany. pohyb traktorů a jiných strojů ve vodních tocích nebo v prameništích, přejíždění mechanizačních prostředků přes vodoteče, svádění cestních příkopů přímo do vodotečí (místo jejich ukončení v sedimentačním prostoru) c) péče o nelesní pozemky Současný způsob využívání území s mozaikou extenzivně sklízených travních porostů v okolí vodoteče je vyhovující. Je nežádoucí intenzivní hnojení, které by mohlo ZCHÚ zasáhnout. Rovněž je třeba zamezit zornění pozemků nad lokalitou. Velkoplošné formy zemědělského hospodaření, systematické odvodňování a používání těžké techniky stejně jako všechny postupy vedoucí k nadměrnému zvyšování eroze jsou rizikovými faktory. Zároveň je nežádoucí aplikace chemických prostředků k ošetřování zemědělských kultur (např. biocidů). Dále je třeba zamezit novému odvodňování zemědělských pozemků, zornění dočasně zatravněné orné půdy a rychloobnově luk a pěstování širokořádkových plodin zvyšujících náchylnost orné půdy k erozi. d) péče o živočichy Cílem ochrany ZCHÚ je zachování životaschopné populace mihule potoční Lampetra planeri, v ideálním případě její posílení formou rozšíření ploch vhodných stanovišť. Je nutné Bedřichovský potok, v němž se mihule vyskytuje, udržet ve stavu umožňujícím její dlouhodobou existenci. Je zapotřebí přísně chránit obývaný biotop a případně umožnit jeho další rozšíření vhodnými úpravami, po kterých se vytvoří více vyhovujících stanovišť. Je nutné vyvarovat se jakýchkoliv zásahů do přirozených partií toku (především se ale jedná o zahlubování, zpevňování a napřimování koryta, těžbu jemných náplavů, vytváření neprostupných bariér, popř. omezování průtoků). Stanoviště mihule potoční je nutné ochránit tak, aby byly zachovány náplavy sedimentu, v nichž se vyskytují minohy a dále pak vhodné plochy ke tření. Dále je zapotřebí zajistit 23

25 dostatečný průtok vody korytem, pravidelně kontrolovat jakost vody a ověřit stav čištění komunálních odpadních vod. 1. Podpora přirozeného charakteru toku Jako jedno z prioritních opatření ochrany a podpory zájmového druhu v ZCHÚ se jeví obnova přirozeného charakteru toku v současnosti regulovaných partiích, resp. v tvrdě regulované části koryta pod obcí Chlupatá Ves. Bližší popis je uveden v kapitole b (péče o vodní toky). 2. Řešení problematiky rybí obsádky Je třeba neprodleně zamezit únikům nepůvodních dravých ryb (v daném případě sivenů) do koryta. Pokud nelze tuto skutečnost zajistit technickým opatřením, bylo by vhodné chov tohoto druhu v povodí Bedřichovského potoka zcela zakázat. Do budoucna lze na toku hospodařit pouze tak, že bude respektována přirozená druhová skladba ichtyofauny vodoteče (pstruh potoční, střevle potoční, popř. mřenka mramorovaná). Početnost obsádek musí odpovídat úživnosti toku a v případě pstruhů musí být dimenzována tak, aby nedocházelo k nadměrnému ovlivnění populace mihule potoční. Ideální by bylo v tomto ohledu ponechat lokalitu samovolnému vývoji (přirozený výtěr bez dosazování dalších jedinců). 3. Monitoring hlavních zdrojů znečištění a průběžné sledování jakosti vody v toku Vzhledem k čistotě vod v Bedřichovském potoce se aktuálně nejedná o prioritní opatření. Tok je znečišťován vypouštěním komunálních odpadních vod z obce Chlupatá Ves. Tato skutečnost ale zřejmě nemá, díky tomu, že v obci trvale žije pravděpodobně velmi málo obyvatel, na místní populaci zájmového druhu prakticky žádný negativní dopad. Žádoucí je však udržet na lokalitě zhruba stávající stav. Je možné, že jak výrazné zhoršení současné situace, tak na druhou stranu ale v extrémním případě i odstranění vnosu veškerých organických odpadů z obce Chlupatá Ves do toku, by mělo za následek zhoršení podmínek pro zájmový druh. 4. Migrační prostupnost toku (obousměrná) Je třeba zachovat obousměrnou migrační prostupnost toku. V korytě tak nelze budovat žádné jezy, stupně a jiné příčné bariéry, zamezující pohybu mihulí a ostatních vodních organismů proti proudu toku. Stávající bariéry by bylo vhodné odstranit. Pokud tyto stávající prvky mají na populace mihulí pozitivní dopady (hromadí se za nimi jemnozrnné sedimenty), je třeba je v korytě ponechat a pokusit se vyřešit jejich migrační zprostupnění. Toto doporučení se netýká přirozeně vzniklých přehrážek z napadaných kmenů a větví, které výrazně přispívají k renaturaci toku a mají stěžejní význam pro místní populaci zájmového druhu (jsou zřejmě alespoň částečně migračně prostupné, mohou se zde vyvíjet larvy mihulí a tyto plochy mimo jiné přispívají i k udržení kontinuity místní populace mihule ve zkoumané vodoteči). 5. Okamžité ukončení praxe získávání písku těžbou potočních sedimentů v partiích toku s výskytem mihulí Je třeba vydat zákaz těžby sedimentů z koryta, a to minimálně v partiích s doloženým výskytem mihulí. V intravilánu obce Chlupatá Ves i v části lesního úseku toku nad ní byla zjištěna pomístní těžba písčitých sedimentů místními obyvateli. I přes pravděpodobně nízkou frekvenci tohoto jevu se jedná o přímý zásah do biotopu zájmového druhu, při kterém dochází ke zmenšování vhodných ploch k reprodukci druhu, popř. k usmrcení části minoh, žijících v místě těžby. Z pohledu celkové populace druhu v ZCHÚ se sice nejedná o zásadní negativní faktor, zvýšení frekvence tohoto jevu by ale již jistý vliv na početnost místní populace mihulí mít mohlo. 24

26 6. Přehodnocení navrhovaného vymezení budoucí ZCHÚ Navrhované území budoucího ZCHÚ bylo oproti původnímu návrhu přehodnoceno. Zatímco do původně navrhovaného ZCHÚ/EVL byly zahrnuty dlouhé úseky toku s nevyhovujícími nebo špatnými podmínkami pro zájmový druh (regulované části koryta, pramenná oblast), velmi významná část toku po proudu od původní hranice ZCHÚ/EVL (pod silnicí Horní Stropnice Rychnov u Nových Hradů) součástí ZCHÚ/EVL z nejasných důvodů nebyla. Přitom minimálně část toku po jeho rozdvojení v lesním komplexu (zhruba m toku) má stejný charakter jako nejvýznamnější část ZCHÚ (úsek nad výše zmiňovanou komunikací až po počátek regulace) a hojný výskyt mihulí zde byl mimo jiné potvrzen i v roce 2009 (Fischer et Vlach vlastní údaje). Lze předpokládat, že zde žijí až nižší tisíce mihulí. (Fischer, 2011). Na druhou stranu nebylo bezpodmínečně nutné, aby součástí ZCHÚ byla i lesní část původně vymezené ZCHÚ/EVL nad obcí Chlupatá Ves. Z pohledu zajištění ochrany populace mihulí je toto území zařazeno do ochranného pásma ZCHÚ s jasně vymezenými podmínkami. Zejména nesmí být negativně zasahováno do morfologie toků (prohlubování, kanalizace, významnější těžba sedimentů), nesmí docházet ke znečišťování vody a za nežádoucí lze považovat i jakékoliv další zásahy, měnící hydrologické poměry pramenné oblasti Bedřichovského potoka. Dále se nedoporučuje provádět zde těžbu v podobě rozsáhlejších holin (hrozí mimo jiné acidifikace toku). Do budoucna by bylo velmi vhodné převést zdejší smrkové monokultury na smíšené porosty. Rozsah ZCHÚ byl oproti původnímu návrhu rozšířen ZCHÚ také o břehy potoka z důvodů tvorby a ochrany vhodného biotopu obojživelníků Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Les není předmětem ochrany. Péče o lesy by měla omezit nevhodnou druhovou skladbu lesních porostů v ochranném pásmu ZCHÚ nad obcí Chlupatá Ves. Lesní porosty v nivě toku nad obcí jsou tvořeny převážně smrkovými monokulturami. Není doporučováno provádět zde těžbu v podobě rozsáhlejších holin. Do budoucna by bylo velmi vhodné převést zdejší smrkové monokultury na smíšené porosty formou přirozené obnovy. Biocidy lze používat pouze v nezbytném rozsahu, zejména k likvidaci invazních geograficky nepůvodních druhů rostlin a kalamitních hmyzích škůdců po dohodě s orgánem ochrany přírody. Pro vnášení žádoucích druhů listnatých dřevin a jedle jsou nutná instalace individuální ochrany (chráničky) nebo oplocenky vzhledem k potenciálnímu okusu dřevin zvěří. V případě nezbytného odstraňování individuálních stromů v lužním lese při silnici Horní Stropnice Rychnov u Nových Hradů by bylo vhodné zvážit ponechání doupných stromů a ponechání mrtvého dřeva v místě. Příloha: - tabulka Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich příloha č. T1 - mapa dílčích ploch a objektů příloha č. M3 25