jedle indikuje také svízel okrouhlolist (Galium rotundifolium). Nejv znamnûj ím druhem

Transkript

1 Okres Kladno Národní pfiírodní GEOLOGIE Údolí bylo vytvofieno zpûtnou erozí. Horninov m podkladem jsou kfiídové (spodní turon bûlohorské souvrství) písãité slínovce na kfiídov ch ed ch jílovcích (mofisk cenoman). Na rozhraní opuk a jílovcû je vytvofien dûleïit pramenn systém, kter podmínil vznik men ích sesuvû. PÛdy jsou vût inou typu pararendzin, v místech vyvûrajících pramenû jsou pak malé plo ky glejov ch pûd. Bílichovské údolí Severní svah v postranním lesním údolíãku v údolí Zlonického potoka km na JZ od Malého Bílichova. Bílichov m V mûra:,70 ha Vyhlá eno: 933 Zbytek okroticové buãiny na kfiídov ch písãit ch slínovcích s k chavicí ãernou (Veratrum nigrum) na západní hranici svého areálu. KVùTENA V údolí je fragment okroticové buãiny (Cephalanthero-Fagetum), místy s jedlí (Abies alba) apfievaïujícím vysazen m smrkem (Picea abies). Podrost tvofií baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), Ïindava evropská (Sanicula europaea), jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis), kopytník evropsk (Asarum europaeum), váleãka lesní (Brachypodium sylvaticum), tfitina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), ostfiice lesní (Carex sylvatica), l kovec jedovat (Daphne mezereum), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), prvosenka jarní (Primula veris), kokofiík mnohokvût (Polygonatum multiflorum), vûsenka nachová (Prenanthes purpurea) a dal í. Pfiítomnost jedle indikuje také svízel okrouhlolist (Galium rotundifolium). Nejv znamnûj ím druhem je okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) a o. ãervená (C. rubra) a zejména k chavice ãerná (Veratrum nigrum), v chodo-submediteránní druh svûtl ch lesû na jedné ze sv ch nejzápadnûj ích lokalit. Populace k chavice je vitální a samovolnû se ífií do vhodn ch mírnû prosvûtlen ch lesních porostû. V minulosti byl zaznamenán i stfievíãník pantoflíãek (Cypripedium calceolus). Z vfieckov trusn ch hub je odtud známé napfi. velmi vzácné pozemní ou ko ãernohnûdé (Wynnella atrofusca) a ze vzácn ch stopkov trusn ch klouzek tridentsk (Suillus tridentinus), kter je mykoriticky vázán na vysazen modfiín. ZVÍ ENA Kromû mûkk Û, ktefií zde tvofií bûïné lesní spoleãenstvo pahorkatinného rázu, nebyla fauna blíïe zkoumána. Byl zde prokázán v skyt hrabo e mokfiadního (Microtus agrestis). V ãásti navrïené k roz ífiení byl nalezen ãolek obecn (Triturus vulgaris) a ã. horsk (T. alpestris) a byl ovûfien v skyt kuàky ohnivé (Bombina bombina). VYUÎITÍ Vytvofiení paseky v místech s nejvût í populací k chavice ãerné podnítilo v voj pasekové vegetace a potlaãilo stínomilnou lesní kvûtenu vãetnû k chavice a stfievíãníku. Na tûstí se populace k chavice vyvíjí v sousedních vzrostl ch porostech buku. BIBLIOGRAFIE 5456, 64, 049, 07, 350, 577, 80 MAPA ÚZEMÍ strana 00 3 Pohled do interiéru prosvûtleného lesa s k chavicí ãernou. K chavice ãerná (Veratrum nigrum), jihosibifisk element, roste ve DÏbánu na nejzápadnûj ím okraji svého areálu. Okrotice ãervená (Cephalanthera rubra) indikuje Ïivinami bohaté pûdy. 3 S bûlopáskem dvoufiad m (Limenitis camilla) je moïno se nejãastûji setkat na okrajích svûtl ch listnat ch lesû s pfiítomností Ïivné rostliny zimolezu (Lonicera spp.). KL 75

2 Stfiední âechy 4 3 Hlaváãek letní (Adonis aestivalis) jako teplomiln plevel roste na naru ovan ch místech území. Kozinec dánsk (Astragalus danicus) je iroce roz ífien cirkumpolární druh, kter roste i na ruderálních místech v teplej ím klimatu. 3 Stfievlíkovití brouci prskavci (Brachinus explodens) Ïijí pod kameny nejãastûji na okrajích polí. Pfii podráïdûní se dokáïou bránit vylouãením látky, která na vzduchu exploduje. 4 Bohou kova skalka tvofií mal hfibet v zemûdûlsky vyuïívané krajinû. GEOLOGIE Kfiídové písãito- -vápnité slínovce (spodní turon) vystupují v místech mírného svahu a jsou pozûstatkem po tûïbû stavebního kamene. Jde o odvaly tûïen ch hornin, nikoliv o pfiirozen v choz. Na jejich povrchu jsou vytvofieny pararendziny. KVùTENA Území pfiírodní památky charakterizuje mozaika druhovû bohat ch xerotermních bylinn ch spoleãenstev (Festucion valesiaceae a Bromion erecti), na ãásti lze vymezit spoleãenstvo Scabioso ochroleucae-brachypodietum pinnati s v skytem kozince rakouského (Astragalus austriacus), hofieãku brvitého (Gentianella ciliata), hlaváãku jarního (Adonanthe vernalis), h. letního (Adonis aestivalis), ostfiice chabé (Carex flacca) a dejvorce velkoplodého (Caucalis platycarpos). Na nûkter ch místech jsou teplomilná spoleãenstva zãásti degradována spontánním náletem dfievin (napfi. zavleãená mahalebka obecná pravá Padellus mahaleb subsp. mahaleb), v sadbami nepûvodních dfievin, ífiením pleveln ch druhû (napfi. bûlotrn kulatohlav Echinops sphaerocephalus) a dal ích v tûchto spoleãenstvech cizorod ch druhû (napfi. tfitina kfiovi tní Calamagrostis epigejos). ZVÍ ENA Hodnotné je spoleãenstvo bezobratl ch s fiadou vzácn ch druhû typick ch pro tzv. bílé stránû. Druhovû poãetná je fauna epigeick ch broukû (ze vzácnûj ích napfi. prskavci Bohou kova skalka Odvaly a deprese po tûïbû opuky, tûsnû pod vrcholem trati Na hájích km severov chodnû od Klobuk a km severozápadnû od âeradic. âeradice u Paleãku, Klobuky Brachinus explodens a B. crepitans), pavoukû, mravencû a jejich symbiontû (myrmekofilní cvrãek Myrmecophila acervorum) a mot lû (napfi. modrásci Cyaniris semiargus a Cupido minimus). VYUÎITÍ Terén v PP Bohou kova skalka je formován tûïbou opuky. Souãasn georeliéf m V mûra:,75 ha Vyhlá eno: 987 Návr í v polích s opukov mi v chozy a stráàkami s v skytem teplomiln ch spoleãenstev bíl ch strání. Stávající georeliéf území vznikl lidskou ãinností (odvaly po tûïbû opuky). území vznikl postupnou tûïbou opuky od jihu k severu, pfii které byl nekvalitní a zlomkovit kámen ponecháván na hromadách. Opukové v chozy jsou dnes jiï zakryté sutí a vegetací, nûkteré lûmky jsou zãásti zavezeny skládkov m materiálem. BIBLIOGRAFIE 45, 64, 945, KL

3 Okres Kladno 3 Národní pfiírodní GEOLOGIE Horninov podklad tvofií kfiídové (svrchní cenoman a spodní turon) písãito-vápnité slínovce spoãívající na glaukonitick ch slínovcích a pískovcích. Na styku písãito- -vápnit ch a glaukonitick ch slínovcû je vyvinut pramenn horizont, kter vytváfií polohy vysráïen ch jemn ch pûnovcû. Na svahu vznikají ãetné drobné sesuvy v dûsledku podmáãení. PÛdy jsou silnû vápnité, na svahu to jsou pararendziny a v údolní poloze slatinné organozemû. Cikánsk dolík Svahová slatina nad lev m bfiehem Samotínského potoka,4 km severozápadnû od Bílichova. Bílichov m V mûra: 0,5 ha Vyhlá eno: 987 Pramenn horizont na styku písãito-vápnit ch a glaukonitick ch slínovcû je zdrojem trvalého podmáãení mûlkého lesního údolí. Je zde ostfiicovo-mechové slatini tû, stfiídané na vysychav ch místech bezkolencovou loukou. Cikánsk dolík pfiedstavuje v znamné reliktní bezlesí. KVùTENA Stanovi tû se rozkládá na pramenném horizontu, v nûmï bylo v minulosti bezlesí udrïováno pastvou. Ve strouhách se tvofií vápenné sintry, v nejniï ích trvale mokr ch místech rostou paroïnatky. Kolem struh jsou ãasté druhy vápnit ch mokfiadû jako ostfiice Davallova (Carex davalliana), o. upinoplodá (C. lepidocarpa), o. prosovitá (C. panicea) a jako vzácnost lnûnka zobánkatá (Thesium rostratum), á- ina ãernavá (Schoenus nigricans), tolije bahenní (Parnassia palustris), kru tík bahenní (Epipactis palustris) a kohátka kalí katá (Tofieldia calyculata). Vût í ãást plochy periodicky vysychá, a proto jsou tu jako dominanty bezkolenec modr (Molinia caerulea) a váleãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum), spolu s nimi bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum), mafiinka barvífiská (Asperula tinctoria), orlíãek obecn (Aquilegia vulgaris), pcháã panonsk (Cirsium pannonicum), prvosenka jarní (Primula veris), zvoneãník hlavat (Phyteuma orbiculare), ostfiice chabá (Carex flacca), oman vrbolist (Inula salicina) a svízel severní (Galium boreale). Porost je moïno zafiadit do svazu Molinion. Na dnû údolí je fiídká slatinná ol ina s ostruïiníkem skalním (Rubus saxatilis), tfitinou pestrou (Calamagrostis varia) a bfiízou p fiitou (Betula pubescens). Je zde pravdûpodobn i pfiirozen v skyt smrãin, coï v okolí NPP dokládá i pfiekvapivû vitální populace kokofiíku pfieslenitého (Polygonatum verticillatum) druhu horsk ch lesû, zde extrazonálnû v inverzní poloze. ZVÍ ENA Vzhledem k poloze národní pfiírodní památky uvnitfi velkého lesního komplexu se zde vyskytují lesní druhy obratlovcû. Z bezobratl ch ÏivoãichÛ je v znamn hmyz vázan sv m v skytem na porosty ostfiic a trav. Podrobn v zkum nebyl proveden. VYUÎITÍ Vúzemí byly v nedávné dobû vyhloubeny dvû hluboké strouhy, které pûnovcovou kupu neïádoucím zpûsobem odvodàují. Vzácné mokfiadní druhy se proto vyskytují jiï pouze v tûsné blízkosti struh. Bude nutné opût provést opatfiení pro zadrïení vody na stanovi ti. Lokalita je cenn m dokumentem pfiirozeného slatinného bezlesí. V dûsledku odvodnûní plocha zarûstá travami (rákos, bezkolenec, svefiep) a náletem dfievin a je udrïována v hradnû kosením a odstraàováním náletu. BIBLIOGRAFIE 4, 33, 400, 64, 945, 07, 45 MAPA ÚZEMÍ strana 00 Pûnovcové prameni tû leïí na svahu mezi lesními porosty. Orlíãek obecn (Aquilegia vulgaris) je rostlina svûtl ch lesû. 3 Kohátka kalí katá (Tofieldia calyculata) indikuje slatinné louky avápnitá prameni tû, silnû ustupuje a patfií mezi kriticky ohroïené druhy. KL 3 77

4 Stfiední âechy 3 Hob ovick rybník je izolovanou lokalitou v zemûdûlské krajinû, dûleïitou pro tah ptactva. Kyprej obecná (Lythrum salicaria) je hojn ífiící se druh rybniãních okrajû a bfiehû fiek. 3 Moták pilich (Circus cyaneus) u nás hnízdí velmi vzácnû, ãastûji ho mûïeme spatfiit na tahu. GEOLOGIE Nivní hlíny pfiekr vají jílovce a pískovce svrchního karbonu. Na hlínách jsou vyvinuty fluvizemû a gleje. Jde o soustavu tfií rybníkû, z nichï dva horní mají jen velice nízkou hladinu vody a jsou zarostlé rákosem obecn m (Phragmites australis). Dolní rybník je vyãi tûn a napu tûn. KVùTENA Kolem bfiehû rybníkû je úzk pás rákosin a kolonie orobincû irokolist ch (Typha latifolia) ao. úzkolist ch (T. angustifolia). Na bfiezích jsou vysazené aleje vrb bíl ch (Salix alba) a kultivary topolû. Vb val ch loukách nad rybníkem dnes rostou mimo rákosu pouze ojedinûle nûkteré luãní druhy, z nichï je zajímavûj í kostival ãesk (Symphytum bohemicum) a pcháã ed (Cirsium canum). ZVÍ ENA Komplex rybníkû má v znam pfiedev ím jako hnízdi tû, nocovi tû a tahová zastávka ptactva. Hnízdí zde moták pochop (Circus aeruginosus), bukáãek mal (Ixobrychus minutus), bukaã velk (Botaurus stellaris), lïiãák pestr (Anas clypeata) a témûfi v echny na e druhy rákosníkû. Na tahu je bûïn moták pilich (Circus cyaneus). VYUÎITÍ Sousedící rybník je vyuïíván rybáfii. BIBLIOGRAFIE 64, 07 Hob ovick rybník Moãál a rybníky v nivû Bakovského potoka km v chodnû od Befiovic. Befiovice, Hob ovice 07 m V mûra: 8,9 ha Vyhlá eno: 990 V znamné hnízdi tû a tahová zastávka vodního ptactva. 78 KL 4

5 Okres Kladno Hradi tû Strmá stráà na jiïním svahu kóty Hradi tû (96,9 m n. m.),,5 km v chodojihov chodnû od Dfiínova. Dfiínov u Zlonic 80 9 m V mûra:,84 ha Vyhlá eno: 990 Slínitá stráà s typickou vegetací bíl ch strání a teplomiln ch trávníkû s váleãkou prapofiitou, stfiídan ch na vlhk ch místech porosty s ledencem pfiímofisk m, na such ch místech trávníkem s ostfiicí nízkou. Refugium teplomiln ch druhû bezobratl ch ÏivoãichÛ. GEOLOGIE Prudká jiïní stráà témûfi km dlouhá a iroká místy aï 00 m je budována navûtral mi kfiídov mi (svrchní cenoman a spodní turon) písãit mi slínovci a pískovci. Jako pûdy jsou vyvinuty pararendziny a na slínovcích pak litozemû typû bíl ch strání. KVùTENA PfieváÏnû travnatá vegetace je ovlivnûna obãasn mi sesuvy pûdy. Vût í ãást území zarûstá spoleãenstvo s typick mi druhy, k nimï patfií napfi. jehlice trnitá (Ononis spinosa), pcháã bezlodyïn (Cirsium acaulon), chrpa ãekánek (Colymbada scabiosa), hlaváã edav (Scabiosa canescens) a hofieãek brvit (Gentianella ciliata). Na vlhãích místech se hojnû vyskytuje ledenec pfiímofisk (Tetragonolobus maritimus), zatímco na nejsu ích místech se uplatàuje porost ostfiice nízké (Carex humilis), v nûmï roste kozinec rakousk (Astragalus austriacus), ãiãorka pochvatá (Coronilla vaginalis), matefiídou ka ãasná (Thymus praecox), sesel fenyklov (Seseli hippomarathrum) irozrazil rozprostfien (Veronica prostrata). ZVÍ ENA Zoologicky cenná jsou stepní spoleãenstva bezobratl ch. Z plïû zde byla zji - tûna reliktní suchomilka Helicopsis striata a Ïije zde také bohatá populace páskovky Ïíhané (Cepaea vindobonensis). Zreliktních fytofágních broukû tu byl zji tûn z luskokazovit ch Bruchidius seminarius, znosatcovit ch Gymnaetron plantaginis a Rhynchaenus ermischi. VYUÎITÍ Území bylo v minulosti vypásáno, v souãasné dobû na nûkter ch místech zarûstá kfiovinami, rûïemi a hlohy. BIBLIOGRAFIE 64, 07 3 památku tvofií mírnû svaïitá slínitá stráà. Rozrazil rozprostfien (Veronica prostrata) s poléhav mi lodyhami a vystoupav m kvûtenstvím sná í dobfie se lap na teplomiln ch stráních. 3 Suchomiln plï Cepaea vindobonensis. KL 5 79

6 Stfiední âechy Celkov pohled na periodick mokfiad Kalspot. Bazanovec kytkokvût (Naumburgia thyrsiflora) je typickou rostlinou ostfiicov ch baïin, v poslední dobû stále vzácnûj í. GEOLOGIE Území se nachází v mûlké depresi vyplnûné nivními uloïeninami. V jarním období b vají pfiekryty vodou a v such ch obdobích témûfi vysychají. Na jejich povrchu se tvofií gleje. KVùTENA Ve vlhk ch letech se v severní ãásti území vytváfií velmi mûlké jezero zarûstající rozsáhl mi porosty dominantního zblochanu vodního (Glyceria maxima); ve vodû se kromû okfiehku vyskytuje játrovka Ricciocarpus natans. Pfii poklesu vodní hladiny se objevují druhy obnaïen ch den, napfi. pryskyfiník lít (Ranunculus sceleratus) nebo halucha vodní (Oenanthe aquatica). V okolí obãasné vodní plochy jsou mozaikovitû roz ífieny pfiedev ím porosty rákosu a vysok ch ostfiic, hlavnû ostfiice ostré (Carex acutiformis), v men í mífie fragmenty mokfiadních luk. Roztrou enû se vyskytují dfieviny, pfiedev ím vrby. Podél struïky na okraji území roste vzácnû ostfiice trsnatá (Carex cespitosa). V okolí potoka pfievaïuje vlhkomilná ruderální nitrofilní vegetace s chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea) a kopfiivou dvoudomou (Urtica dioica). V porostech vrb pfii severním okraji území byl v roce Kalspot Mokfiad v ohybu nivy potoka Kaãáku (Lodûnice) 500 m na jihov chod od Kamenn ch Îehrovic. Kamenné Îehrovice 997 nalezen vzácnûj í bazanovec kytkokvût (Naumburgia thyrsiflora). V minulosti byla odsud uvádûna také vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata). 375 m V mûra: 3,58 ha Vyhlá eno: 986 Nivní mokfiad ovlivàovan boãními prameny nezneãi tûné vody. Cenné refugium ohroïen ch obojïivelníkû a fiady ptaãích druhû s pomûrnû bohatou kvûtenou. ZVÍ ENA je hodnotné refugium vodních a mokfiadních ÏivoãichÛ. Zvodních plïû tu byli zji tûni Stagnicola palustris a Planorbarius corneus, prûzkum stfievlíkû odhalil napfi. v skyt druhû Bembidion obliquum, B. doris a Acupalpus parvulus. Z oboj- ÏivelníkÛ tu Ïije kuàka ohnivá (Bombina bombina) a ãolek horsk (Triturus alpestris). Pfies malou rozlohu je území i pomûrnû v znamn m hnízdi tûm bûïnûj ích vodních a rákosinov ch druhû ptákû (chfiástal kropenat = Porzana porzana a ch. vodní = Rallus aquaticus) a tahovou zastávkou (napfi. koliha velká = Numenius arquata). POZNÁMKA Není zcela jasné, zda je stávající mokfiad zbytkem nûjaké úpravy v nivû Kaãáku (Lodûnice), nebo zda je ãistû pfiirozen m útvarem. BIBLIOGRAFIE 64, 943, 07, 463, 464 MAPA ÚZEMÍ strana KL 6

7 Okres Kladno Kovárské stránû Strm, k jihozápadu orientovan svah na pravém bfiehu Zákolanského potoka, 500 m jihov chodnû od Kovár. Kováry 70 9 m V mûra:,70 ha Vyhlá eno: 987 Kfiovinaté a travnaté stránû s teplomiln mi druhy, z nichï kozinec rakousk zde roste na jiïní hranici svého stfiedoãeského areálu. Bohatá lokalita teplomiln ch bezobratl ch. kostfiava Ïlábkatá (Festuca rupicola), alvûj luãní (Salvia pratensis) a. hajní (S. nemorosa), chrpa ãekánek (Colymbada scabiosa), matefiídou ka panonská (Thymus pannonicus), jahodník trávnice (Fragaria viridis), len poãistiv (Linum catharticum), tuïebník obecn (Filipendula vulgaris) a dal í. Místy je hojn svefiep pfiím (Bromus erectus) a v dolní ãásti svahu ovsík vyv en (Arrhenatherum elatius). V znaãn je v skyt hlaváãku jarního (Adonanthe vernalis), kozince rakouského (Astragalus austriacus) i k. cizrnovitého (A. cicer). ZVÍ ENA Vhodné Ïivotní podmínky zde nacházejí pfiedev ím ãetné druhy teplomilného hmyzu, ze vzácnûj ích napfi. kobylka Bicolorana bicolor nebo mot li soumraãník Pyrgus serratulae a bûlásek hrachorov (Leptidea sinapis). 3 4 GEOLOGIE Horninov podklad tvofií prekambrium (neoproterozoikum), fylitické bfiidlice s vloïkami silicitû (buliïníkû), které jsou v horní partii svahu pfiekryté kfiídov mi (svrchní cenoman) pískovci. Vyvinuty jsou pararendziny a rankery. KVùTENA Na svazích b val ch pastvin s vysok mi kfiovinat mi mezemi se vyskytuje dobfie zachovalé spoleãenstvo hlaváãe Ïlutavého a váleãky prapofiité (Scabioso ochroleucae- Brachypodietum pinnati) sfiadou typick ch druhû. Roste zde VYUÎITÍ Je tfieba pravidelnû omezovat rozrûstání kfiovin a zavést obãasné vypasení lokality. BIBLIOGRAFIE 64, 943, 07, 349 MAPA ÚZEMÍ strana 03 Kovárské stránû se zvolna sva- Ïují do Okofiského údolí. Dravá knûïice Salla dumosa ob vá suché stránû. 3 alvûj hajní (Salvia nemorosa) dává na lokalitû pfiednost hlub- ím pûdám na úpatí stránû. 4 Jahodník trávnice (Fragaria viridis) je hojn vïdy v podrostu teplomiln ch trávníkû, v zástinu v ak neroste. KL 7 8

8 Stfiední âechy 3 GEOLOGIE Území pfiírodní památky tvofií skalnat srázn svah s v chozy prekambrick ch (neoproterozoikum) bfiidlic na ostrohu nad soutokem Kaãáku (Lodûnice) a âerného potoka. Z pûd jsou vyvinuty pouze ran- a 3 Dvû ãásti území skalnaté svahy údolí potoka Kaãák. Kfiivatec ãesk (Gagea bohemica). kery. Severní ãást území tvofií svah mezi chatami s mûlk mi pûdami s men ími v chozy neoproterozoick ch bfiidlic. JiÏní ãást území pfiedstavuje skalnat ostroh neoproterozoick ch bfiidlic na soutoku Kaãáku (Lodûnice) a âerného potoka. KVùTENA V obou ãástech jsou pfievládající vegetací bylinná spoleãenstva drobn ch jarních efemerû chud ch pûd (Arabidopsion thalianae) sbohat m v skytem silnû ohroïen ch druhû kfiivatce ãeského (Gagea bohemica) a koniklece luãního ãeského (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica). Na ponûkud hlub í pûdû se pak vyskytují fragmenty druhovû bohat ch xerotermních kostfiavov ch trávníkû (Festucion valesiacae). V jiïní ãásti území na skalním ostrohu pfiistupují téï maloplo nû vyvinutá pion rská skalní spoleãenstva silikátov ch substrátû s v skytem chrpy chlumní (Cyanus triumfettii), pelyàku ladního (Artemisia campestris), seselu sivého (Seseli osseum) apod. Smûrem k Markovu ml nu zarûstá ostroh zbytky teplomiln ch lemû a kfiovin a habrov ch doubrav s v skytem vzácného huseníku chudokvûtého (Arabis brassica). ZVÍ ENA Zoologick prûzkum tu nebyl provádûn, av ak MarkÛv ml n Dolní, mírnû svaïitá ãást ostrohu v jádru meandru Kaãáku (Lodûnice), rozdûlená náhonem k Markovu ml nu, 700 m severozápadnû od Podkozí. Unho È zdej í biotopy poskytují vhodné Ïivotní podmínky teplomilné faunû bezobratl ch. Z obojïivelníkû byl zaznamenán skokan skfiehotav (Rana ridibunda). VYUÎITÍ Celá oblast je silnû chatafisky vyuïívána, mírn se lap zatím chránûné území nepo kozuje. Nebezpeãí mohou pfiedstavovat nûkteré pûstované druhy (rozchodníky, máty), které se do území ífií z okolních zahrádek. POZNÁMKA Podobná rostlinná spoleãenstva jako v PP m V mûra: 0,6 ha Vyhlá eno: 986 Území pfiírodní památky sestává ze dvou samostatn ch ãástí, které patfií mezi zachovalé fragmenty stanovi È teplomiln ch spoleãenstev rostlin a ÏivoãichÛ na skalních v chozech a primitivních pûdách; zbytek z dfiívûj ího rozsáhlého v skytu v této ãásti potoka Kaãáku (Lodûnice). MarkÛv ml n se pfied v stavbou chatové kolonie vyskytovala v celé oblasti mezi soutokem Lodûnice s âern m potokem a soutokem Lodûnice s RymáÀsk m potokem. Mimo chránûné území jsou dodnes zachována zejména na skalách nad lev m bfiehem Kaãáku (Lodûnice) v chodoseverov chodnû od Markova ml na. BIBLIOGRAFIE 64, 943, 07, 55 MAPA ÚZEMÍ strana 0 8 KL 8

9 Okres Kladno Na Pilavû Dolní ãást jihov chodního svahu závûru údolí km na jihozápad od Malého Bílichova. Bílichov m V mûra:,96 ha Vyhlá eno: 969 Kulturní porosty smrku, modfiínu a buku s v skytem k chavice ãerné. GEOLOGIE Svahy údolí tvofií kfiídové (svrchní cenoman a spodní turon) písãité slínovce a pískovce, na nichï dochází k sesuvûm. Jeden ze sesuvû je ivtomto území. Sesuvy jsou ovlivnûny i pûdy, které jsou tvofieny slínovatkami (pararendzinami) s promûnlivou pfiímûsí skeletu a místy téï písku. KVùTENA Lesní smí en porost roste na poloze pûvodní okroticové buãiny (Cephalanthero-Fagetum) z jejíhoï typického podrostu najdeme váleãku lesní (Brachypodium sylvaticum), tfitinu rákosovitou (Calamagrostis arundinacea), strdivku nicí (Melica nutans), samorostlík klasnat (Actaea spicata), Ïindavu evropskou (Sanicula europaea), jarmanku vût í (Astrantia major), l kovec jedovat (Daphne mezereum) a v znaãné druhy okrotici ãervenou (Cephalanthera rubra), medovník velkokvût (Melittis melissophyllum), lilii zlatohlávek (Lilium martagon) ahru - tici jednostrannou (Orthilia secunda). Dosud se zde vyskytuje kriticky ohroïená k chavice ãerná (Veratrum nigrum). Podrost v ãástech svahu pod jehliãnany je chud, pouze s acidofilními druhy jako bika bûlavá (Luzula luzuloides). ZVÍ ENA Soustavn zoologick prûzkum zde nebyl provádûn. V skyt reliktního nosat- ce Acalles hypocrita dokládá kontinuální trvání lesního porostu. VYUÎITÍ Lokalita je spravována podle ochranáfiského plánu zpracovaného na základû ekologick ch poïadavkû nejcennûj ího reliktního druhu, k chavice ãerné. Z porostu byly jednotlivû odstranûny jehliãnaté dfieviny, aby bylo dosaïeno mírného prosvûtlení v úrovni bylinného patra. Tento zásah podpofiil posílení populace k chavice, která bohatû kvete a mnoïí se. BIBLIOGRAFIE 456, 64, 07, 350, 637 MAPA ÚZEMÍ strana 00 Lesní porost s v skytem k chavice ãerné. Jarmanka vût í (Astrantia major) je druhem vlhk ch humózních lesû. 3 K chavice ãerná (Veratrum nigrum) dosahuje v âechách severozápadní hranice svého roz ífiení. 3 KL 9 83

10 Stfiední âechy GEOLOGIE Území se rozkládá na strmé stráni ostrohu na okraji plo iny DÏbán. Vystupují zde kfiídové (spodní turon) písãito-vápnité slínovce. Morfologie území je typická pro po- Tfiemdava bílá (Dictamnus albus), teplomiln v chodomediteránní druh, vytváfií na této lokalitû bohatou populaci, jak o tom svûdãí detail stránû. Kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum) je druh teplomilné doubravy. dobn okraj kfiídov ch sedimentû svou strmostí, ãetn mi odtrhy slínovcov ch blokû a sesuvy. Zvûtráváním kfiídov ch hornin vznikají na vrcholové hranû volné sutû s pararendzinami a luvizemû v dolní ãásti svahu. KVùTENA Území pfiírodní památky tvofií pfieváïnû sesuvn svah, jehoï horní ãást byla pohybem pûdy v minulosti trvale naru ována. Tím byl lesní porost prosvûtlován a vzniklo vhodné stanovi tû pro svûtlomilné druhy, které dosud pod rûznorod m star m porostem jednotliv ch javorû klenû (Acer pseudoplatanus), j. mléãû (A. platanoides), dubû (Quercus petraea), lip malolist ch (Tilia cordata) a vysazeného smrku ztepilého (Picea abies) úspû nû rostou. Nejnápadnûj í je tfiemdava bílá (Dictamnus albus) a kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum); k dal ím svûtlomiln m druhûm patfií kokofiík vonn (Polygonatum odoratum), plamének pfiím (Clematis recta) aváleãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum). Na úpatí svahu je vysazená smrãina, ve které Ostrov ujedomûlic Strmá, k jihov chodu exponovaná stráà poblíï soutoku obou vûtví ByseÀského potoka, mezi obcemi M ec (okres Rakovník) a Jedomûlice. Jedomûlice nalézáme nejen druhy buãin (napfi. zimolez p fiit Lonicera xylosteum nebo samorostlík klasnat Actaea spicata), ale i fiadu druhû ruderálních, napfi. net kavku malokvûtou (Impatiens parviflora). ZVÍ ENA Soustavn zoologick prûzkum nebyl provádûn m V mûra: 0,75 ha Vyhlá eno: 986 Sesuvné území na okraji ostrohu masivu DÏbán. Obãasné odtrhy skalních blokû uvolàují zástin lesa a umoïàují v skyt druhû lesních svûtlin a lemû, jako je tfiemdava bílá a kamejka modronachová. Na úpatí svahu navazuje kvûtnatá buãina. Lze zde pfiedpokládat bûïnou lesní faunu. Na zimolezu obecném tu Ïije nosatcovit brouk Rhynchaenus lonicerae. BIBLIOGRAFIE 64, 943, 07, 637 MAPA ÚZEMÍ strana 0 84 KL 0

11 Okres Kladno 3 Otvovická skála JiÏní svah skalního ostrohu KoziÀák nad opu tûn m meandrem Zákolanského potoka 500 m severnû od Otvovic. Otvovice GEOLOGIE Skálu, která nápadnû vystupuje z boku údolí, tvofií prekambrické (neoproterozoické) afanitické bazalty a svah pod skalou pfiekr vá slabá vrstva ãtvrtohorní vápnité spra e. PÛdy mají charakter úïivn ch rankerû aï pararendzin m V mûra:,34 ha Vyhlá eno: 985 Bohatá skalní a travinná teplomilná spoleãenstva rozli ená podle morfologie skalního v chozu a hloubky pûdy. ada vzácn ch xerotermních druhû, hodnocen ch jako relikty, napfi. kozince, kavyly a ãesneky. Na vrcholu navazují prvky teplomilné doubravy. KVùTENA Území je velice vegetaãnû rozrûznûné a druhovû bohaté. Úpatí skály je lemováno zazemnûnou sutí, kterou zarûstá teplomilná vegetace s pfievaïujícím kakostem krvav m (Geranium sanguineum), v níï se uplatàuje i jetel alpínsk (Trifolium alpestre), svízel siv (Galium glaucum), dobromysl obecná (Origanum vulgare), oïanka kalamandra (Teucrium chamaedrys) a kokofiík vonn (Polygonatum odoratum). Na svahu s vystupujícími skalkami roste spoleãenstvo s kostfiavou walliskou (Festuca valesia- ca), kde roste i kozinec bezlodyïn (Astragalus exscapus), k. rakousk (A. austriacus), koniklec luãní ãesk (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), matefiídou ka panonská (Thymus pannonicus), mochna píseãná (Potentilla arenaria), smûlek tíhl (Koeleria macrantha), ãistec pfiím (Stachys recta), lnûnka lnolistá (Thesium linophyllon) a modfienec tenkokvût (Muscari tenuiflorum). Na skalní stûnû rostou chamaefyty s kofieny zapu tûn mi ve spárách, napfi. tafiice skalní (Aurinia saxatilis), ãesnek tuh (Allium strictum), ã. chlumní (A. senescens), jestfiábník bled (Hieracium schmidtii) nebo chlupáãek hadincovit (Pilosella echioides). Acidofilní druhy kyselka obecná tenkolistá (Acetosella multifida subsp. tenuifolia) nebo smolniãka obecná (Steris viscaria) prozrazují kyselou pûdní reakci. Na vrcholu skály, která je vystavena vûtrné erozi i se lapu, vytrvávají odolné druhy, zejména fiebfiíãek tetinolist (Achillea setacea) a jarní efeméra lipnice cibulkatá (Poa bulbosa). Na severním svahu navazuje doubrava s teplomiln mi druhy, k nimï náleïí ãern hfiebenit (Melampyrum cristatum), asprvky ulehl ch jílovit ch pûd, jako je mochna bílá (Potentilla alba). Na jiïním svahu obohaceném vápnitou spra í je bohat porost kavylu Ivanova (Stipa joannis) ak. sliãného (S. pulcherrima). ZVÍ ENA Na území pfiírodní památky je hodnotná fauna bezobratl ch s pfievahou teplomiln ch prvkû. Z mûkk Û byly zji tûny vzácné reliktní druhy plïû Pupilla sterri, P. triplicata a pfiedev ím Helicopsis striata, skály jsou stanovi tûm petrofilních bezobratl ch, napfi. saranãe modrokfiídlé (Oedipoda coerulescens), skákavek (Salticidae) nebo upinu ek rodu Machilis. Lokalita je hnízdi - tûm ptákû otevfien ch prostor akfiovin. VYUÎITÍ Území vyïaduje mírné prosvûtlování nárûstu kefiû. Vefiejnosti není pfiístupné. BIBLIOGRAFIE 6, 64, 94, 948, 07, 80 MAPA ÚZEMÍ strana 0 Celkov pohled na Otvovickou skálu s bezlesím na jihozápadním svahu. Kavyl IvanÛv (Stipa joannis), vzácn stepní druh s péfiit mi osinami, vytváfií spolu s kavylem sliãn m (Stipa pulcherrima) bohatou populaci na zazemnûném jiïním svahu pod vrcholem. 3 Teplomilná saranãe modrokfiídlá (Oedipoda coerulescens) spl vá pfii sloïen ch kfiídlech se skalním podkladem. 4 Kozinec bezlodyïn (Astragalus exscapus) je kontinentální druh, kter ve stfiedních a severních âechách dosahuje západní hranice svého roz ífiení. 4 KL 85

12 Stfiední âechy GEOLOGIE Jde o morfologicky znaãnû rozrûznûn georeliéf vznikl pûsobením vodní eroze na kfiídové (svrchní cenoman a spodní turon) písãité slínovce a pískovce. Na dnech hlubok ch kaàonovit ch záfiezû se vyskytují drobné pseudozávrty atravertiny, na svazích jsou ãetné skalní v chozy. PÛdy jsou lehké aï stfiednû tûïké humózní pararendziny a kambizemû, místy je obnaïena mateãná hornina. Brusinka obecná (Rhodococcum vitis-idaea) na navazující plo- inû indikuje odvápnûn pûdní horizont ve vysazeném borovém porostu. Dfiín jarní (Cornus mas), typick druh teplomilné doubravy, je dal ím druhem, kter vytrval na svahu rokle pfies rûzné lesnické zásahy. 3 Hojn v skyt tfiemdavy bílé (Dictamnus albus), druhu teplomilné submediteránní doubravy, ukazuje na reliktní charakter této lokality. KVùTENA Plo ina na odvápnûn ch kfiídov ch sedimentech je porostlá kulturními boro-dubov mi lesy, v jejichï podrostu jsou acidofilní druhy jako kostfiava ovãí (Festuca ovina), metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa), borûvka ãerná (Vaccinium myrtillus) abrusinka obecná (Rhodococcum vitis-idaea). Teplé a v su né, k jihu orientované svahy kaàonovit ch záfiezû porûstá rozvolnûn lesní porost dubû (Quercus sp.), buku lesního (Fagus sylvatica), habru obecného (Carpinus betulus) a borovice lesní (Pinus sylvestris) ve smûsi s nepûvodním modfiínem opadav m (Larix decidua). Na okrajích roklí roste jefiáb muk (Sorbus aria), jilm habrolist (Ulmus minor), ve svahu dfiín jarní (Cornus mas), líska obecná (Corylus avellana) a ptaãí zob obecn (Ligustrum vulgare) sbylinn mi druhy, které indikují teplomilnou doubravu (Lathyro versicoloris-quercetum pubescentis), jako je tfiemdava bílá (Dictamnus albus), rezervace Pa ijová draha Lesní komplex v pramenné oblasti Knovízského potoka u jihozápadního okraje Libu ína. Libu ín váleãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum), medovník velkokvût (Melittis melissophyllum), fiimbaba chocholiãnatá (Pyrethrum corymbosum), mafiinka barvífiská (Asperula tinctoria) nebo sasanka lesní (Anemone sylvestris). Je udáván i v skyt vzácného stfievíãníku pantoflíãku (Cypripedium calceolus) m V mûra: 50,6 ha Vyhlá eno: 987 Chud boro-dubov les na plo inû stfiídají na svazích roklí rûznorodé listnáãe s bylinn mi druhy, jako je tfiemdava bílá a medovník velkokvût, které ukazují na teplomilnou doubravu. ZVÍ ENA Území nebylo zoologicky zkoumáno. VYUÎITÍ Území je obhospodafiováno podle lesního hospodáfiského plánu s ohledem na pfiírodní hodnoty. BIBLIOGRAFIE 07, 37, 50 MAPA ÚZEMÍ strana KL

13 Okres Kladno Pod ibenicí Louka v nivû Vranského (Vraného) potoka, km severnû od Velvar, 700 m západnû od Dolní Kamenice. Velvary GEOLOGIE Horninov podklad tvofií kfiídové (svrchní cenoman) pískovce, které jsou pfiekryty nivou potoka. PÛdy jsou vápnité, mírnû zasolené. KVùTENA DÛvodem vyhlá- ení této PP byl v skyt mokfiadních a subhalofilních druhû. Je tû v roce 985 byly zji tûny ostfiice Otrubova (Carex otrubae) ao. Ïitná (C. secalina), 85 m V mûra:,89 ha Vyhlá eno: 987 Lokalita byla vyhlá ena jako nalezi tû slanomiln ch druhû. V dûsledku hlubokého odvodnûní v ak vût- ina dfiíve uvádûn ch druhû jiï nebyla nalezena. sítina Gerardova (Juncus gerardii), zemûïluã spanilá (Centaurium pulchellum) a dal í druhy. V souãasné dobû je lokalita suchá, odvodnûná korytem potoka zafiíznut m,5 aï m pod úrovní okolního terénu. Celá plocha zarostla rákosem, jehoï ãást se v posledních letech pokusnû kosí. Z vlhkomiln ch druhû se vyskytuje ãastûji pcháã ed (Cirsium canum), psárka luãní (Alopecurus pratensis), kostival ãesk (Symphytum bohemicum), ojedinûle ostfiice ostrá (Carex acutiformis), kfiehk vodní (Myosoton aquaticum), sítina sivá (Juncus inflexus), kyprej obecn (Lythrum salicaria) apod. Na b valou subhalofilní kvûtenu upomínají na okrajích území v kolejích polní cesty pouze ojedinûlé v skyty komonice zubaté (Melilotus dentata) a mochny husí (Potentilla anserina). ZVÍ ENA Na území byl proveden v zkum stfievlíkû, bûhem nûhoï v ak byly zaznamenány pouze bûïnûj í druhy. VYUÎITÍ Na okraji území vede m hluboká odvodàovací strouha, území nebylo koseno a zarostlo rákosem. V rámci ochranáfiského plánu bylo kosení na ãásti plochy obnoveno. BIBLIOGRAFIE 64, 945, 07, 464 Souãasn porost rákosu obecného nahradil dfiíve intenzivnû kosenou louku se slanomiln mi druhy. Mochna husí (Potentilla anserina) je v souãasném stavu degradace vysu eného b valého slaniska skoro jedin m fakultativnû slanomiln m druhem na lokalitû. KL 3 87

14 Stfiední âechy GEOLOGIE Skalnatá stráà budovaná prekambrick mi (neoproterozoick mi) bazalty, drobami a bfiidlicemi. Zvûtráváním jsou vytvofieny svahové hlíny s hojn m skeletem. Jejich mocnost narûstá po svahu dolû. V horní ãásti území vystupují drobné bazaltové skalky. PÛdy jsou tvofieny kambizemûmi aï rankery. KVùTENA Území pfiírodní památky pokr vá subtermofilní Devaterník velkokvût tmav (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum) patfií k druhûm teplomiln ch trávníkû. Bojínek tuh (Phleum phleoides) patfií k charakteristick m druhûm jmenovaného spoleãenstva. 3 Pohled na stráà s porostem Pulsatillo pratensis-avenochloetum pratensis, coï je spoleãenstvo mírnû acidofilní, rostoucí na okraji termofytika na polohách ovlivnûn ch v minulosti pastvou. Spoleãenstvo se vyskytuje v souãasnosti jen v mal ch fragmentech. 4 Koniklec luãní ãesk (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica) je typick m druhem tohoto spoleãenstva. travinné spoleãenstvo s dominantním ovsífiem luãním (Helictotrichon pratense) a hojn m v skytem koniklece luãního ãeského (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica). Bojínek tuh (Phleum phleoides), smûlek jehlancovit (Koeleria pyramidata), jetel horsk (Trifolium montanum), devaterník velkokvût (Helianthemum grandiflorum), matefiídou ka vejãitá (Thymus pulegioides) a mochna jarní (Potentilla tabernaemontani) opravàují zafiadit porost do znaãnû ustupujícího subtermofilního, mírnû acidofilního spoleãenstva ze svazu Koelerio-Phleion phleoidis. Jsou to extenzívní pastviny, které se vytvofiily na rozhraní fytogeografick ch regionû termofytika amezofytika. ZVÍ ENA Zoologick prûzkum nebyl provádûn. Jsou zde vhodné podmínky pro v skyt teplomilné stepní fauny. VYUÎITÍ Lokalita zarûstá kfiovinami a ovsíkem vyv en m. Je vhodné odstraàovat kfioviny a pfiípadnû obnovit extenzívní pastvu. BIBLIOGRAFIE 64, 049, 07 MAPA ÚZEMÍ strana 0 Pod Veselovem Svah na severozápadním úpatí kopce Veselov (49,3 m n. m.) nad opu tûn m stûnov m lomem v severní ãásti obce DruÏec. DruÏec m V mûra: 0,83 ha Vyhlá eno: 969 B valá pastvina na skalnaté stráni, kde se zachovalo subtermofilní spoleãenstvo koniklece luãního a ovsífie luãního (Pulsatillo pratensis-avenochloetum pratensis) KL 4

15 Okres Kladno Podle ínská skalní jehla Morfologicky v razná skalní jehla (v ka 8 m, pûdorys 6 m) v závûru údolí asi 5 km v chodnû od Slaného, 500 m jihov chodnû od Ïelezniãní stanice v Podle ínû. Podle ín 40 m V mûra: 0,03 ha Vyhlá eno: 986 Chránûn je geomorfologicky pozoruhodn útvar pfiipomínající skály pískovcov ch skalních mûst. GEOLOGIE Útvar je tvofien svrchnokarbonsk mi (svrchní edé souvrství) ledeck mi arkózami. Tyto horniny mají podobné vlastnosti jako kvádrové pískovce skalních mûst ãeské kfiídy, a proto vytváfiejí pfii zvûtrávání obdobné tvary. V okolí skalní jehly jsou eluviální zvûtraliny, spra e a spra ové hlíny. KVùTENA V okolí skalní jehly rostou bûïné plevele polních mezí. ZVÍ ENA Území není botanicky ani zoologicky v znamné. VYUÎITÍ Území není v souãasné dobû ohroïeno, je v ak vhodné provádût obãasné vyfiezání náletov ch dfievin, aby byl skalní útvar dobfie viditeln. BIBLIOGRAFIE 64, 943, 07, 84 MAPA ÚZEMÍ strana 0 Bizarní tvary zvûtrávajících svrchnokarbonsk ch arkóz byly dûvodem ochrany této ojedinûlé skály. KL 5 89

16 Stfiední âechy GEOLOGIE Území pfiedstavuje jeden z nejjiïnûj ích v bûïkû sopeãné ãinnosti âeského stfiedohofií s charakteristickou sloupcovitou odluãností a puklinov mi jeskynûmi. Horninov podklad tvofií proudy nefelinitického bazaltu, které se stfiídají s tufity. Profil v levn mi horninami je patrn v lomové stûnû v jihov chodní ãásti území a názornû ukazuje skladbu bazaltov ch kup âeského stfiedohofií. Území patfií mezi v znamné mineralogické lokality. Nachází se zde aragonit, desmín, chlorit, kalcit, magnetit, natrolit, phillipsit, pyrhotin a dal í. V prostoru b valého lomu nejsou vyvinuty pûdy, poãvu tvofií b valá skr vka. Nad lomem a na severním svahu jsou vyvinuty kambizemû, které místy obsahují vût í podíl skeletu. KVùTENA Pfiirozená a polopfiirozená vegetace území je tvofiena pfieváïnû lesními porosty, které pokr vají úboãí a úpatí svahû. Z vût í ãásti se jedná o suèov les (Tilio-Acerion) slí- pou (Tilia sp.), javorem mléãem (Acer platanoides) a jasanem ztepil m (Fraxinus excelsior). V podrostu je ãastá lipnice hajní (Poa nemoralis), kakost smrdut (Geranium robertianum), hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum) a mûrnice ãerná (Ballota nigra), blíïe vrcholu se objevují prvky teplomiln ch doubrav, napfi. fiimbaba chocholiãnatá (Pyrethrum corymbosum). V horních ãástech svahû Slánské hory na skalních v chozech jsou maloplo nû vyvinuty porosty skalní stepi svazu Celkov pohled na Slánskou horu, v lev nefelinického bazaltu. Na horní plo e zfietelné xerotermní bezlesí. Lomová stûna, ukazující sloupcovou odluãnost ãediãe. Alysso-Festucion pallentis stafiicí skalní (Aurinia saxatilis), ãesnekem chlumním (Allium senescens), mochnou píseãnou (Potentilla arenaria), svízelem siv m (Galium glaucum) a dal- ími druhy. Okolí skalních v chozû provázejí teplomilné kefie jako ptaãí zob obecn (Ligustrum vulgare), pfiímo na skalách roste skalník celokrajn (Cotoneaster integerrimus), vtrou- en je vysazen efiík obecn (Syringa vulgaris) a mahalebka obecná (Padellus mahaleb). Na vrcholu Slánské hory je maloplo nû vyvinut xerotermní trávník svazu Festucion valesiacae s kavylem vláskovit m (Stipa capillata), matefiídou kou panonskou (Thymus pannonicus), p rem prostfiedním (Elytrigia intermedia), seselem fenyklov m (Seseli hippomarathrum) a pelyàkem ladním (Artemisia campestris). ZVÍ ENA Území poskytuje vhodné podmínky nûkter m bezobratl m ÏivoãichÛm lesních axerotermních stanovi È. HISTORIE Na Slánské hofie je známo osídlení z rûzn ch období pravûku, od eneolitu po hal tat, poslední osídlení je dolo- Ïeno v raném stfiedovûku. Vût ina nalezi tû byla zniãena lomem. VYUÎITÍ âást území pfiírodní památky je parkovû upravena. BIBLIOGRAFIE 64, 84 MAPA ÚZEMÍ strana 0 Slánská hora Zbytek kopce Slánská hora (330 m n. m.) po lomové tûïbû na v chodním okraji zástavby mûsta Slan. Slan m V mûra:,3 ha Vyhlá eno: 998 Otevfien profil v levn mi horninami ukazuje skladbu bazaltov ch kup âeského stfiedohofií. V znamné nalezi tû minerálû. Na plo inû bylo zdokumentováno dlouhodobé pravûké osídlení. 90 KL 6

17 Okres Kladno KVùTENA Okraje rokle jsou v horní ãásti ãásteãnû zalesnûny habrovou doubravou, ãásteãnû umûle nepûvodními dfievinami javorovcem jasanolist m (Negundo aceroides) a jírovcem maìalem (Aesculus hippocastanum). Na stûnû rokle roste místy rybíz alpínsk (Ribes alpinum). V dolní roz ífiené ãásti se vyskytuje suèová javofiina (Tilio-Acerion) s javorem mléãem (Acer platanoides) a j. klenem (A. pseudoplatanus), jilmem horsk m (Ulmus glabra), bukem lesním (Fagus sylvatica), které provází udatna lesní (Aruncus vulgaris), samorostlík klasnat (Actaea spicata) a kakost smrdut (Geranium robertianum). Na dnû rokle v této roz ífiené ãásti roste u potoka stfiemchová jasenina (Pruno-Fraxinetum). âásti svahû byly osázeny trnovníkem akátem (Robinia pseudacacia) a ty tvofií dnes netvárné hou tiny. ZVÍ ENA Podrobnûji zkoumáni byli plïi, ktefií zde vytváfiejí pomûrnû hodnotné spoleãenstvo s typick m obyvatelem opukov ch skal vfietenatkou Laciniaria plicata. V lesním porostu v horní ãásti rokle byl zaznamenán reliktní nosatec Brachysomus echinatus. Smeãenská rokle Zalesnûná rokle u prameni tû Svinafiského potoka,,5 km na západ od Svinafiova. Smeãno GEOLOGIE Postupnû se roz- ifiující a prohlubující ostfie zafiíznutá rokle (hloubka aï 7 m m V mûra: 6,03 ha Vyhlá eno: 987 Ostfie zafiíznutá rokle v kfiídov ch slínovcích a pískovcích. Vût ina rokle je umûle zalesnûna, pfiesto jsou místy zachovány pfiirozené prvky roklinového a suèového lesa. a ífika aï 4 m) se svisl mi stûnami v kfiídov ch (spodní turon) písãit ch slínovcích s polo- hou glaukonitick ch slínovcû pfiipomínající kaàon. KaÀon plynule pfiechází do úzké rokle budované kfiídov mi (svrchní cenoman) pískovci. PÛdy pfiedstavují pestrou mozaiku pararendzin pfiecházejících do kambizemí. VYUÎITÍ âásti rokle jsou lesnicky obhospodafiovány. BIBLIOGRAFIE 64, 835, 945, 07, 637 MAPA ÚZEMÍ strana 0 Hluboce zafiíznutá zalesnûná rokle kontrastuje se zemûdûlsky obdûlávanou plo inou. Na stûnách rokle se dafií velk m kefiûm rybízu alpínského (Ribes alpinum), typického druhu su- Èového a roklinového lesa. KL 7 9

18 Stfiední âechy Velké porosty bledule jarní (Leucojum vernum) v baïinné ol- inû jsou hlavním motivem ochrany tohoto území. Hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum) se ãasto nalézá na su ích místech ol iny. GEOLOGIE Arkózové pískovce aï arkózy s vloïkami slepencû (karbon, stefan spodní ãervené souvrství) jsou pfiekryty ãtvrtohorními nivními uloïeninami. PÛdním typem jsou fluvizemû aï fluvizemû glejové, které jsou celoroãnû vlhké aï podmáãené vodou Knovízského (Vinafiického) potoka a ve v chodní ãásti minerálnû obohacen mi prameny, které vyvûrají na úpatí Vinafiické hory. Místy jsou vysráïeny pûnovce. KVùTENA Ve stfiední ãásti území se nachází baïinná ol ina (Alnion glutinosae) s bohat m v skytem ohroïené bledule jarní (Leucojum vernum). Ol ina je obklopena trvale podmáãen mi vysokostébeln mi a vysokobylinn mi loukami (zejména spoleãenstvy svazu Calthion). Ve vlhãích ãástech se hojnû vyskytuje prstnatec májov (Dactylorhiza majalis) a bledule jarní (Leucojum vernum), v su ích je pravidelnû nalézána hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum). Vroce 003 byla v území nalezena populace kriticky ohroïené pfiesliãky rûznobarvé (Hippochaete variegata). Ve v chodní ãásti pod b val m dráïním tûlesem se nachází rozvolnûná rákosina s charakteristick mi bulty Tfiebichovická ol inka Niva pravého bfiehu Knovízského (Vinafiického) potoka pod západním svahem Vinafiické hory na jiïním okraji Tfiebichovic. Tfiebichovice, Vinafiice u Kladna ostfiice trsnaté (Carex cespitosa) a hojn m v skytem kostivalu ãeského (Symphytum bohemicum). ZVÍ ENA Vúzemí pfiírodní památky Ïije v znamná fauna bezobratl ch vázan ch na mokfiady, studováni byli zejména mûkk i. Na mokré louãce se zachovalo cenné spoleãenstvo s ohroïen m plïem údolníãkem r hovan m (Vallonia enniensis) avrkoãi Vertigo angustior a V. antivertigo. 74 m V mûra: 0,63 ha Vyhlá eno: 986 Podmáãená louka a baïinatá ol ina v údolní nivû Knovízského (Vinafiického) potoka. VYUÎITÍ Území je vyuïíváno jako dvouseãná louka. Pod tratí je seã nepravidelná, zejména vzhledem k bultovité struktufie. Ol ina byla ponechávána spontánnímu v voji, v nejbliï í budoucnosti bude mírnû prosvûtlena. BIBLIOGRAFIE 64, 886, 07 MAPA ÚZEMÍ strana 03 9 KL 8

19 Okres Kladno Ve perkotnû Niva ternberského potoka ve Smeãenské obofie, 300 m jihozápadnû od Hradeãna. Hradeãno m V mûra: 0,43 ha Vyhlá eno: 986 Lesní prameni tû s ol í a fiadou mokfiadních druhû. a pûnovce. Na svazích jsou patrné drobné sesuvy (zejména na pravém bfiehu potoka). Na spodní hranû území je vyvinut pramenn horizont, a proto je toto území stabilnû zamokfiené. Vyvinuty jsou gleje, na svazích potom pararendziny a kambizemû. KVùTENA Roste zde jasan ztepil (Fraxinus excelsior) aol- e lepkavá (Alnus glutinosa), v podrostu pfievládá bezkolenec modr (Molinia caerulea), sfia- dou mokfiadních druhû, z nichï zajímavûj í je bradáãek vejãit (Listera ovata), smldník bahenní (Peucedanum palustre), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), ocún jesenní (Colchicum autumnale) apfiesliãka bahenní (Equisetum palustre). V skyt hadilky obecné (Ophioglossum vulgatum) se nepodafiilo v roce 000 potvrdit. leïících vûtvích se vyskytuje nosatec Trachodes hispidus. BIBLIOGRAFIE 64, 943, 07, 637 GEOLOGIE Území pfiírodní památky tvofií mûlk údolní záfiez v kfiídov ch (svrchní cenoman, spodní turon) písãit ch slínovcích a pískovcích, které jsou pfiekryty ãtvrtohorními usazeninami slatinn ch nivních hlín s úlomky slínovcû ZVÍ ENA Podrobnûji byli zkoumáni pouze mûkk i. Z nich jsou zde zastoupeny i nûkteré citlivé lesní druhy (Macrogastra ventricosa, Sphyradium doliolum), coï poukazuje na pfiírodní zachovalost lokality. Na such ch Lesní prameni tû se vzácn mi druhy. Ocún jesenní (Colchicum autumnale) je ãast m druhem vlhk ch lesû i luk. KL 9 93

20 Stfiední âechy Celkov pohled na tfietihorní sopku Vinafiickou horu. OÏanka kalamandra (Teucrium chamaedrys) je drobn vytrval kefiíãek, kter kvete ve vrcholném létû ozdobn mi ãervenofialov mi kvûty. GEOLOGIE Morfologicky v razná tfietihorní sopka, která vznikla ve dvou fázích. Ve star- í fázi se rozevfiela sopeãná puklina, do které napadaly kfiídové a tfietihorní horniny budující v té dobû nejbliï í okolí sopky. Tato fáze probûhla ve spodním miocénu a odpovídá vzniku âeského stfiedohofií. Mlad í sopeãná fáze se odehrála koncem tfietihor (pliocén). Pfii ní do lo v pomûrnû krátké dobû k nûkolika v levûm láv a v buchûm, pfii nichï bylo z jícnu sopky vymr tûno velké mnoïství sopeãn ch pum a dal ího jemnozrnného tufitického materiálu. Vinafiická hora byla otevfiena nûkolika lomy, v jejichï lomov ch stûnách mûïeme pozorovat stfiídající se polohy tufû a tufitû a láv tvofien ch olivinick m nefelinitem. Dutiny v horninû jsou místy vyplnûny druhotn mi nerosty, napfi. natrolitem, chaba- Vinafiická hora Zãásti zalesnûn strm západní svah Vinafiické hory (43,0 m n. m.), 500 m na SSZ od Vinafiic. Vinafiice u Kladna m V mûra: 68,8 ha Vyhlá eno: 999 Území zahrnuje centrální ãást tfietihorního stratovulkánu a západní svahy tvofiené zejména opukami a pískovci. Je typické pestrou mozaikou spoleãenstev skal, skalních stepí a sutí, bylinn ch spoleãenstev hlub ích pûd, vfiesovi È, kfiovin, druhotn ch lesních porostû a opu tûn ch sadû. RÛznorodost spoleãenstev a jejich druhové bohatství je úzce spjato s variabilním geologick m podkladem a dlouhodob m vlivem lidské ãinnosti (odlesàování, pastva, tûïba kamene). 94 KL 30

21 Okres Kladno 3 zitem nebo kalcitem. Na svazích sopky se vytvofiily úïivné kambizemû a rankery. KVùTENA Vrcholové ãediãové partie a vulkanické horniny na jihozápadních svazích jsou osídleny rûzn mi sukcesními stadii spoleãenstev skalních stepí, sutí a spoleãenstev primitivních pûd na vyvfiel ch substrátech. Na mûlk ch pûdách hojnû roste oïanka kalamandra (Teucrium chamaedrys), locika prutnatá (Lactuca viminea), matefiídou ka panonská (Thymus pannonicus) a tafiinka kali ní (Alyssum alyssoides). Na hlub ích pûdách se pak uplat- Àuje bûlozáfika liliovitá (Anthericum liliago), p r prostfiední (Elytrigia intermedia), rozrazil rozprostfien (Veronica prostrata), rozrazil klasnat (Pseudolysimachion spicatum) ãi koniklec luãní ãesk (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica). Stepní trávníky na mnoha místech zarûstají neprostupn mi kfiovinami tvofien mi zejména ípky (Rosa sp. div.) a hlohy (Crataegus sp. div.), ze zajímavûj ích druhû pak skalníkem celokrajn m (Cotoneaster integerrimus) a dfiínem jarním (Cornus mas). Opukové v chozy na jihozápadní stráni osídlují spoleãenstva bíl ch strání, ve kter ch dominuje bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum), ostfiice chabá (Carex flacca), zlatovlásek obecn (Linosyris vulgaris), hojnû se vyskytuje téï ãiãorka pochvatá (Coronilla vaginalis), vzácnû pak hofieãek brvit (Gentianella ciliata) a hofieãek nahofikl (Gentianella amarella). V pokraãování jihozápadní stránû je znatelná prudká zmûna vegetace na rozhraní cenomansk ch opuk a pískovcû. Druhovû bohatá vápnomilná spoleãenstva pfiecházejí na pískovci do chud ch vfiesovi È s dominantní metliãkou kfiivolakou (Avenella flexuosa) a vfiesem obecn m (Calluna vulgaris). Z bfiichatkovit ch hub tam byla nalezena vzácná prá ivka Ïaludicovitá (Bovista tomentosa) a nehojná hvûzdovka pastvinná (Geastrum schmidelii). ZVÍ ENA Mimofiádn zoologick v znam lokality dokládají podrobné prûzkumy stfievlíkovit ch (zji tûno 97 druhû, mezi nimi fiada vyloïenû vzácn ch, jako napfi. Ophonus sa- bulicola, O. cordatus nebo Masoreus wetterhalii) amravencû (zji tûno 3 druhû vãetnû vzácn ch sociálnûparazitick ch mravencû Anergastes atratulus a Strongylognathus testaceus). Bûhem arachnologické exkurze zde byly nalezeny i nûkteré vzácné druhy pavoukû (plachetnatka Centromerus incilium, pavuãenka Peponocranium orbiculatum nebo zápfiedka Apostenus fuscus). Na lokalitû bylo vysazeno stádo muflonû (Ovis musimonn), ktefií mají svou pfiítomností nahradit vliv pastvy ovcí a koz a pfiispût tak k uchování charakteru stepních stanovi È. VYUÎITÍ Velká ãást západních svahû Vinafiické hory je zarostlá druhotn mi lesními porosty. Tyto porosty budou ponechány a postupnû pfievedeny na potenciální pfiirozenou vegetaci. Z historick ch pramenû vypl vá, Ïe Vinafiická hora byla jiï odpradávna hospodáfisky vyuïívána a v minulosti byla zfiejmû zcela odlesnûna. Kromû intenzivní pastvy ovcí (pansk ovãín utfiebichovic), byly pozdûji svahy uvinafiic a Tfiebichovic osázeny ovocn mi stromy. Intenzivní, dnes jiï historické, tûïební ãinnosti v centrální ãásti (ãediãové lomy, tûrkovny) padla za obûè zfiejmû ãást vegetace skalních stepí (napfi. doloïené vymizení kavylu Ivanova (Stipa joannis). Území je pomûrnû hojnû turisticky nav tûvováno, ale negativní vlivy turistiky nebyly pozorovány. Územím vede nauãná stezka. POZNÁMKA Území bylo pûvodnû vyhlá eno v roce 985, novou vyhlá kou v roce 999 bylo podstatnû roz ífieno. BIBLIOGRAFIE 6, 3, 5, 64, 89, 94, 08, 089, 00, 07, 463, 464, 465, 84 MAPA ÚZEMÍ strana ada lomû odkryla stavbu sopky z tufû a v levû láv. 4 Dlouhozobka chrastavcová (Hemaris tityus) je li ajovit mot l aktivující ve dne za sluneãního svitu, na snímku páfiící se jedinci. KL 3 95

22 Stfiední âechy GEOLOGIE Vodní nádrï vznikla v souvislosti s poddolováním území. Její horninov podklad tvofií arkózové pískovce mlad ích prvohor (karbon, stefan svrchní edé souvrství), které vystupují na v chodním bfiehu, kdeïto na západním bfiehu jsou pfiekryty spra í. V okolí nádrïe jsou vyvinuty nivní usazeniny a na nich pûdy glejové, na vy ích ãástech bfiehû hnûdozemû a kambizemû. KVùTENA Bfiehy vodní nádrïe vzniklé na poddolovaném území po povodni v roce 948 zarûstají rákosem a dal ími mokfiadními druhy. V jejím okolí byly provádûny parkové úpravy a vysázeny nejrûznûj í exoty, do nádrïe byl introdukován leknín bûlostn (Nymphaea candida). ZVÍ ENA Území je v znamné pfiedev ím jako hnízdi tû vodního a mokfiadního ptactva. Ze vzácn ch druhû ptákû zde hnízdí napfi. ãírka obecná (Anas crecca), ã. modrá (A. querquedula), lïiãák pestr (Anas clypeata), pisík obecn (Actitis hypoleucos) arákosník velk (Acrocephalus arundinaceus). Z obojïivelníkû zde Ïije napfi. kuàka ohnivá (Bombina bombina). Z bezobratl ch ÏivoãichÛ zde byly zji tûny nûkteré v znaãnûj í druhy stfievlíkû (napfi. Trechus rubens), snad dodnes zde Ïije silná populace raka fiíãního (Astacus astacus). rezervace Záplavy Severní ãást vodní nádrïe a pfiilehlá baïina u vtoku potoka Kaãáku (Lodûnice), pfii jihozápadním okraji obce Srby. Kamenné Îehrovice, Srby u Tuchlovic, Tuchlovice m V mûra: 3,3 ha Vyhlá eno: 985 Hlavní v znam má území jako tahová zastávka a hnízdi tû vodního ptactva. Vodní nádrï pozvolna osídluje vodní a mokfiadní rostlinstvo. Vodní plocha je dûleïitou zastávkou pfii tahu ptactva. Na novû vzniklé Záplavy byl vysazen leknín (Nymphaea sp.), kter dobfie prosperuje. 3 Vodní plocha vzniklá po povodni v roce 948 se pfiirozenû zaãlenila do krajiny. VYUÎITÍ V sadby v okolí potfiebují sadovnickou péãi. BIBLIOGRAFIE 830, 83, 94, 049, 089, 07, 463, 464 MAPA ÚZEMÍ strana KL 3

23 Okres Kladno 3 Îraloãí zuby Opu tûn lûmek na malém silicitovém (buliïníkovém) hfibetu v lese na pravém svahu údolí Dfietovického potoka, 750 m západojihozápadnû od kostela ve Vrapicích. Vrapice m V mûra: 0,06 ha Vyhlá eno: 995 DÛleÏité nalezi tû kfiídov ch zkamenûlin, pfiedev ím Ïraloãích zubû. GEOLOGIE Území je tvofieno jámov m lûmkem (délka 50 m, ífika 6 m, hloubka 4 m), kter byl zaloïen v prekambrick ch (neoproterozoick ch) silicitech (buliïnících). Tyto pevné horniny byly opracovány mofisk m pfiíbojem ve svrchní kfiídû (spodní turon), kdy se zde ukládaly glaukonitické písãito-vápnité jílovce aï slínovce a vápnité pískovce s velk m podílem fosforeãnanu vápenatého. Tato vrstva obsahuje ãetné zkamenûliny. Byly nalezeny 3 mm dlouhé fekální hlízky (koprolity) ÏralokÛ, jejich zuby (bylo zde zji tûno druhû ÏralokÛ), zbytky mlïû, hvûzdic, serpulidû, ryb a dal ích ÏivoãichÛ. Kfiídové sedimenty jsou pfiekryty pararendzinami o mocnosti do 50 cm. KVùTENA A ZVÍ ENA Území nebylo botanicky ani zoologicky studováno. VYUÎITÍ Území bylo odkryto tûïbou v lûmku a v souãasné dobû je ohroïováno jednak zarûstáním náletov mi dfievinami, jednak nekontrolovan m sbûrem zkamenûlin. BIBLIOGRAFIE 36, 37, 5, 07, 789 Drobn lûmek, kde byly nalezeny kfiídové zkamenûliny. Zuby ÏralokÛ druhû: A Cretotodus appendiculatus, B Scapanorhynchus raphiodon, C Cretoxychina mantelli. 3 Vkfiovinách v okolí lûmku se uchytila prvosenka jarní (Primula veris). KL 33 97

24 Stfiední âechy park Povodí Kaãáku (Lodûnice) Vyhlá en v roce 988 okresními úfiady Kladno, Beroun a Praha-západ. Jeho rozloha ãiní ha. Zaujímá pomûrnû rozsáhlé území v mnohakilometrové délce podél stfiedního Kaãáku (Lodûnice) od Záplav na severu po okraj Lodûnic a povodí jeho ãetn ch, zejména levostrann ch pfiítokû, pokud jsou pokryta lesem, po jehoï okrajích probíhají hranice parku. V úseku mezi Bratronicemi a Ky ick m ml nem bezprostfiednû navazuje na CHKO a BR Kfiivoklátsko. Park tvofií v podstatû lesní pás, kter oddûluje typicky lesní oblast Kfiivoklátska od pfieváïnû bezlesé Kladenské plo iny na v chodû. Od pomûrnû monotónního území této plo iny se li í i svou velkou ãlenitostí, podmínûnou ãetn mi hlubok mi údolními záfiezy, takïe pfii pohledu z údolí Kaãáku (Lodûnice) pûsobí krajina parku vrchovinn m dojmem dík relativním v kov m rozdílûm, které na fiadû úsekû pfiesahují i 50 m. Ráz krajiny ovlivàuje její geologická stavba a horninov podklad. V ménû odoln ch horninách permokarbonu mezi Srby a DruÏcem je údolí rozevfie- né a západní ploch svah kontrastuje se strmûj ím svahem v chodním. Odtud Kaãák (Lodûnice) vystupuje do oblasti, kterou budují pevné horniny kralupsko-zbraslavské skupiny neoproterozoika, bfiidlice a droby s vloïkami bazick ch vyvfielin spilitû, které v ak zasahují jen k Mosteckému ml nu pod Bezdûkovem. Dále pak vystupují jen bfiidlice, které jsou u Potepel zpestfieny v krátkém úseku vloïkami tvrd ch silicitû (buliïníkû). Mezi Mal mi Ky icemi a ústím Ch Àavského potoka vytváfií Kaãák (Lodûnice) nûkolik silnû vyvinut ch zaklesnut ch meandrû. NíÏe pak vstupuje do hornin ordoviku, které protíná v pfiíãném smûru. V úseku mezi Chrbinou a Karabinsk m vrchem vystupuje vulkanická série a pás v raznû vystupujících pevn ch kfiemencû, níïe pak následují souvrství tvofiená pfieváïnû bfiidlicemi, které se zãásti stfiídají s tvrd mi pískovci a jsou na nûkolika místech proraïeny bazalty (diabasy). Údolí leïí na rozhraní mírnû teplé a teplé klimatické oblasti, ãemuï odpovídá i pûvodní pfievaha ãern ov ch dubohabfiin s ostrûvky kysel ch Obec Dolní Podkozí v pfiírodním parku Povodí Kaãáku. 98 KL 34

25 Okres Kladno bikov ch doubrav na mûlk ch minerálnû chud ch podkladech, zejména kfiemencích. Buãiny se pûvodnû uplatnily ve vût í mífie jen na hranici s CHKO Kfiivoklátsko. Men í plo ky pfii úpatí strm ch svahû zaujímaly i smí ené suèové porosty. Tyto pfiirozené lesy v ak byly z vût í ãásti nahrazeny v sadbami smrku ztepilého (Picea abies), borovice lesní (Pinus sylvestris) i modfiínu opadavého (Larix decidua), takïe se zachovaly jen místy. Men í otevfiené plochy hostí ochuzenou xerotermní vegetaci, chránûnou napfi. na ostrohu u Markova ml na. Na diabasové skalce na levém údolním svahu u Rejnova se nachází i reliktní porost pûchavy vápnomilné (Sesleria albicans). Nivu pûvodnû pokr valy z vût í ãásti kosené louky, dnes zãásti zarostlé a místy i zornûné. Mokfiady se zachovaly pfiedev ím v horním úseku na permokarbonském podkladu, kde leïí i chránûn moãál Kalspot. S v jimkou nejhofiej ího úseku, kde dnes tvofií v znamn krajinn prvek a lokalitu bohaté avifauny plocha Záplav (TuryÀsk rybník), pfiedstavuje povodí stfiedního Kaãáku (Lodûnice) okrajovou zónu Kfiivoklátska, která se li í vy ím zastoupením nepûvodních lesních monokultur, vût inou i chud- ím podrostem a také rekreaãní zátûïí, pfiedev ím chatov mi koloniemi velkého rozsahu, které do znaãné míry znehodnotily úsek meandrû pod Mal mi Ky icemi a také v úseku pfii hranici s CHKO Kfiivoklátsko. Nicménû jde o území, které je krajináfisky velmi hodnotné, poskytuje Ïivotní prostor lesní zvûfii a tvofií jak si ochrann pás pro velmi cennou CHKO a BR Kfiivoklátsko. Jeho horní konec tvofií chránûné území Záplavy jako stanovi tû hnízdního i taïného ptactva a pak drobné chránûné plochy, jako je mokfiad Kalspot nebo plo ky s v skytem xerotermních druhû, pfiedev ím koniklece luãního ãeského Pod Veselovem a u Markova ml na. Nûkteré úseky, zejména u Rejnova, dík spontánnímu zarûstání dnes zpûtnû nab vají pfiírodû bliï í ráz, neï mûly je tû pfied pûl stoletím. V znamnou okolností je, Ïe údolím na dlouhém úseku nevede Ïádná komunikace. Na území okresu zasahuje také pfiírodní park DÏbán. Jeho popis je uveden u okresu Rakovník. Zaklesnuté meandry Kaãáku vytváfií romantick okrsek, kter bohuïel pfiilákal mnoïství chatafiû. KL 35 99

26 Stfiední âechy imprimatur CIKÁNSK DOLÍK STR. 77 KALSPOT STR. 80 NA PILAVù STR. 83 BÍLICHOVSKÉ ÚDOLÍ STR KL 36

27 imprimatur Okres Kladno OSTROV U JEDOMùLIC STR. 84 MARKÒV ML N STR. 8 OTVOVICKÁ SKÁLA STR. 85 SMEâENSKÁ ROKLE STR. 9 KL 37 0

28 Stfiední âechy imprimatur POD VESELOVEM STR. 88 PODLE ÍNSKÁ SKALNÍ JEHLA STR. 89 SLÁNSKÁ HORA STR. 90 PA IJOVÁ DRAHA STR KL 38

29 imprimatur Okres Kladno T EBICHOVICKÁ OL INKA () STR. 9 VINA ICKÁ HORA () STR. 94 ZÁPLAVY STR. 96 KOVÁRSKÉ STRÁNù STR. 8 KL 39 03

30 Stfiední âechy Památné stromy. Dub letní, k. ú. Blevice, p. ã. 345/, u Blevického rybníka. O: 3 cm, Vs: 5 m, S: 00 let.. Dub letní, k. ú. Bra kov, osada Valdek, p. ã. 64/7, v lesním porostu u silnice Valdek DruÏec, 400 m západnû od centra Valdeka. O: 485 cm, Vs: 0 m, S: 300 let. 3. Lípa malolistá, k. ú. Bfie Èany, p. ã. /3, u silnice Zlonice Bfie- Èany, v roce 999 zlomena pfii vichfiici, dnes torzo. O: 455 cm, Vs: 9 m, S: 50 let. 4. Javor klen, tfii soliterní stromy, k. ú. âernuc, p. ã. 65/, na poli u Ïelezniãní stanice Loucká, vpravo od silnice âernuc Bfiíza. O: 50, 0, 98 cm, Vs: 0, 8, 5 m, S: cca 50 let. 5. Dub letní, k. ú. Dolany, p. ã. 53/, v zahradû u ã. p. 0 (u Vesel ch). O: 5 cm, Vs: 9 m, S: 0 let. 6. Dub letní, k. ú. Dolany, p. ã. 0, u polí za zahradou na západním okraji obce. O: 30 cm, Vs: 8 m, S: 50 let. 7. Dub letní HamouzÛv, k. ú. Dolní Bezdûkov, p. ã. 88/, na stráni po levé stranû silnice Horní Dolní Bezdûkov. O: 385 cm, Vs: m, S: cca 350 let. 8. Dub letní, skupina pûti stromû, k. ú. Drnek, osada Martinice, p. ã. 689, okraj lesa severnû od osady. O: 48, 390, 345, 40, 75 cm, Vs: 0 m, S: 300 let. Jefiáb muk, k. ú. Unho È. 9. Lípa malolistá, k. ú. Dfiínov, p. ã. 84/4, v b valé farní zahradû uã. p. 48 proti hfibitovu. O: 304 cm, Vs: 8 m, S: 00 let. 0. Jasan ztepil, k. ú. HostouÀ, p. ã. 0/, v parku u kina. O: 370 cm, Vs: 0 m, S: 50 let.. Jasan ztepil, k. ú. HostouÀ, p. ã. 80, po levé stranû silnice na okraji obce smûrem na Dobrovíz naproti parãíku u kina. O: 30 cm, Vs: 8 m, S: 50 let.. Lípa malolistá, k. ú. ChrÏín, p. ã. 5/3, na hfibitovû pfied kaplí. O: 304 cm, Vs: 0 m, S: 70 let. 3. Lípa malolistá, skupina dvou stromû, k. ú. Jarpice, p. ã. 94/, u BoÏích muk pfii cestû od sv. Isidora do Jarpic. O: 40, 0 cm, Vs:,5 m, S: 80 let. 4. Jasan ztepil, k. ú. Kamenné Îehrovice, p. ã. 69, u TuryÀského rybníka (PR Záplavy), u pûjãovny lodûk. O: 38 cm, Vs: 4 m, S: 0 let. 5. Dub letní, k. ú. Kamenné Îehrovice, p. ã. 057, 00 m severnû od hájovny Mrákava. O: 360 cm, Vs: m, S: 50 aï 300 let. 6. Dub letní, k. ú. Klobuky, p. ã. 83/4, v nivû Îerotínského potoka za objektem hasiãské zbrojnice. O: 80 cm, Vs: 8 m, S: 80 let. 7. Lípa malolistá, skupina dvou stromû, Lípy Svatopluka âecha, k. ú. Klobuky, p. ã. 35, ve dvofie pivovaru. (Jedna z lip se vr.003 vyvrátila) O: 460, 330 cm, Vs: 5 m, S: 350 let. 8. Dub letní, skupina dvou stromû, k. ú. Kobylníky, p. ã. 69, u sochy sv. Jana Nepomuckého, 50 m od silnice Kobylníky âeradice. O: 557, 80 cm, Vs: 8 m, S: 50 let. 9. Dub letní, skupina dvou stromû. k. ú. Kokovice, p. ã. 347/3, pfied ã. p. 9, u ml na Netrefa, u silnice z Klobuk. O: 34, 36 cm, Vs: 5 m, S: 00 let. 0. Lípa malolistá, k. ú. Kováry, p. ã. 46, vpravo pfied branou na hfibitov u kostelíku na Budãi. PÛvodnû skupina dvou stromû. O: 30 cm, Vs: 9 m, S: 50 let.. Hru eà obecná, Zelenka, k. ú. Slan -Kvíc, p. ã. 48, v zahradû u ã. p.. O: 330 cm, Vs: 6 m, S: 00 let.. Javor stfiíbrn, skupina tfií stromû, k. ú. Ky ice, p. ã. 68, urybníka Parkán. O: 373, 3, 3 cm, Vs: 3,, 3 m, S: 00 let. 04 KL 40

31 Okres Kladno 3. Lípa malolistá, k. ú. Ky ice, p. ã. 64/3, okraj obce ve smûru na Bra kov v areálu firmy Rior. O: 60 cm, Vs: m, S: 0 let. 4. Dub letní, porost stalet ch dubû, k. ú. Ledce, p. ã. 5/,, 0/, v b valém lázeàském parku ternberk, nad rybníkem. O: cm, Vs: 8 5 m, S: asi 350 let. 5. Dub letní, k. ú. Ledce, p. ã. 094/, v b valém lázeàském parku ternberk, v zadní ãásti u valu, asi 400 m v chodnû od ternberka pfii ternberském potoce. O: 48 cm, Vs: 30 m, S: 30 let. 6. Javor mléã, k. ú. Ledce, p. ã. 094/, b val lázeàsk park ternberk, v zadní ãásti u valu asi 400 m v chodnû od ternberka, pfii ternberském potoce. O: 333 cm, Vs: 0 m, S: 50 let. 7. Lípa malolistá, skupina dvou stromû, k. ú. Ledce, p. ã. 555, u kapliãky na návsi. O: 505, 45 cm, Vs: 8, 9,5 m, S: 50 let. 8. Lípa malolistá, k. ú. Ledce, p. ã. 3/4, v zahradû u domu ã. p. 40 na okraji obce, u cesty k zámeãku. O: 60 cm, Vs: 8 m, S: 0 let. 9. JabloÀ lesní (Malus sylvestris), k. ú. Lhota u Kamenn ch Îehrovic, p. ã. 74, ve svahu u cesty do Lhoty po pravém bfiehu potoka V skyta, 400 m západnû od silnice DruÏec Dolní Bezdûkov, za chovnou stanicí psû. O: 90 cm, Vs: m, S: let. 30. Dub zimní, Dub na Beraníku, k. ú. Libu ín, p. ã. 8, okraj lesa u tzv. Havífiské stezky vedoucí ze vermova (TuhaÀ) na Rozdûlov. O: 380 cm, Vs: 7 m, S: 400 let. 3. Vrba bílá smuteãní, k. ú. Libu ín, p. ã. 48, zahrada u ã. p. 4 ve stfiedu obce u mostku pfies Knovízsk potok. O: 360 cm, Vs: m, S: 00 let. 3. Lípa malolistá, k. ú. Lotou, p. ã., u dvora zemûdûlského druïstva (ã. p. ). O: 390 cm, Vs: 0 m, 30 let. 33. Jírovec maìal, k. ú. Loucká, p. ã. 7/, v obci za kfiiïovatkou silnic Miletice Vodochody Ïelezniãní zastávka Loucká. O: 80 cm, Vs: 8 m, S: 00 let. 34. Dub letní, k. ú. Malíkovice, p. ã. 95/, obora v Drnku, SVL Nouzov, Husova stráà na jiïním okraji lesnatého pásu v chodnû od Malíkovic, asi 00 m západnû od vedení vysokého napûtí. O: 445 cm, Vs: 5 m, S: 400 let. 35. Jasan ztepil, k. ú. Motyãín, p. ã. 3, v ÎiÏkovû ulici, severnû od námûstí. O: 30 cm, Vs: 4 m, S: 0 let. 36. Lípa malolistá, k. ú. Neprobylice u Kutrovic, p. ã. 97/, Na dlouhém, na kótû 88 v polích asi 300 m vpravo od silnice Neprobylice Páleãek. O: 305 cm, Vs: 0 m, S: 80 let. 37. Dub letní, k. ú. Otruby, p. ã. 3/, pod tratí nedaleko dvora Lidice, pravá strana cesty z Otrub. O: 450 cm, Vs: m, S: 300 let. 38. Dub letní, skupina ãtyfi stromû, k. ú. Otruby, p. ã. 7/5, jihozápadnû od obce smûrem ke dvoru Lidice mezi ByseÀsk m rybníkem a tratí. O: 00 8 cm, Vs: m, S: let. 39. Dub letní, k. ú. Otvovice, p. ã. 34, bfieh potoka za ml nem, levá strana cesty k Otvovické skále. O: 307 cm, Vs: 7,5 m, S: 50 let. 40. Dub letní, k. ú. Pchery, p. ã. 8, u domu ã. p. 5 (statek u âíïkû), v obci vlevo od silnice Pchery Knovíz. O: 360 cm, Vs: m, S: do 300 let. Dub letní, k. ú. Unho È. KL 4 05

32 Stfiední âechy 3 4. Lípa malolistá, k. ú. Podle ín, p. ã. 996/, u domu ã. p. 4, 500 m od nádraïí. O: 75 cm, Vs: 5 m, S: 50 let. 4. Dub letní, k. ú. Po tovice, p. ã. 39/, u b valého ml na ã. p. 8. O: 375 cm, Vs: 0 m, S: 50 let. 43. Dub letní, skupina tfií stromû, k. ú. PozdeÀ, p. ã. 788, remízek u selsk ch zahrad nad obcí asi 00 m ve stráni nad silnicí PozdeÀ Plchov. O: 80, 90, 305 cm, Vs: 0 m, S: 00 let. 44. Dub letní, skupina tfií stromû, k. ú. Rozdûlov, p. ã. 85/4, okraj lesa za zahradnictvím za sídli tûm VKD. O: 90, 340, 300 cm, Vs: 0 m, S: 70 let. 45. Lípa malolistá, skupina tfií stromû, k. ú. Rozdûlov, p. ã. 57/, u kapliãky na návsi. O: 35, 95, 90, Vs: 8 m, S: vysazeno vroce Lípa malolistá, k. ú. isuty u Slaného, p. ã. 3/, u kostela sv. Jakuba. O: 340 cm, Vs: 6 m, S: 50 let. 47. Dub letní, k. ú. Slan, p. ã. 937/4, Zadní luïe, na stráni nad cestou vedoucí od ãistírny odpadních vod jihov chodnû k sadûm. O: 430 cm, Vs:,5 m, S: 300 let. 48. Lípa malolistá, k. ú. Slan, p. ã. 64/, po levé stranû silnice Slan Îelevãice, asi 00 m od zemûdûlského areálu. O: 30 cm, Vs: 8 m, S: 00 let. 49. Dub letní, skupina stromû, Duby na Kopaninû, k. ú. Smeãno, p. ã. 93/, u hájovny. O: cm, Vs: 5 8 m, S: let. 50. Lípa malolistá, k. ú. Smeãno, p. ã. 45/, pfied kostelem. O: 45 cm, Vs: 0 m, S: 300 let. 5. Dub letní, Svatováclavsk, k. ú. Stochov, p. ã. 64/7, u kostela, u sochy sv. Václava. Dnes víceménû torzo. Patfií mezi nejstar- í stromy v âechách, podle tradice tento strom zasadila sv. Ludmila pfii narození sv. Václava v roce 903 na hradû, kter tu kdysi stával. O: 850 cm, Vs: 4,5 m, S: let. 5. Javor klen, k. ú. Stochov, p. ã. 7, zahrada V zkumné plemenáfiské stanice. O: 65 cm, Vs: 7 m, S: 50 let. 53. Jasan ztepil, k. ú. TmáÀ, p. ã. 390/9, u STS v obci vpravo od silnice ve smûru na Po tovice. O: 75 cm, Vs: 8,5 m, S: 00 let. 54. Topol ãern, k. ú. Trpomûchy, p. ã. 34/, v nivû pravostranného pfiítoku Bakovského potoka na oploceném pozemku na v chodním okraji obce. O: 590 cm, Vs: 5 m, S: let. 55. Jasan ztepil, k. ú. Tfiebusice, p. ã. 04, u potoka za vsí na hranici obce smûrem ke Kolãi. O: 70 cm, Vs: 0 m, S: 00 let. 56. Vrba (Salix sp.), k. ú. Uhy, p. ã. 45/3, u rybníka na v chodním okraji obce. O: 70 cm, Vs: 4,5 m, S: 80 let. 57. Dub letní, k. ú. Unho È, p. ã. 39, na pravém bfiehu potoka Kaãáku (Lodûnice), 400 m severozápadnû od soutoku s RymáÀsk m potokem. O: 398 cm, Vs: 33 m, S: 50 let. 58. Jefiáb muk, k. ú. Unho È, p. ã. 07, Na kocourku, asi 300 m v polích vlevo od silnice Unho È Velké Ky ice, v blízkosti vedení vysokého napûtí. O: 0 cm, Vs: 9,5 m, S: 00 let. 59. Dub letní, k. ú. Velká Dobrá, p. ã. 65, hráz b valého rybníka, dnes pole asi 400 m severozápadnû od mohyly v Hofie. O: 95 cm, Vs:,5 m, S: 00 let. 60. Lípa malolistá, skupina tfií stromû, k. ú. Velvary, p. ã. 84, U sv. Trojice, u pramene a kapliãky pod Radoviãem. O: 300, 90, 70 cm, Vs: 5 m, S: 00 let. 6. Lípa malolistá, k. ú. Velvary, p. ã. 93, u sklípku u Horova ml na. O: 380 cm, Vs: 0,5 m, S: 50 let. 6. Javor babyka, k. ú. Vinafiice, p. ã. 644/, u malého rybníãku na okraji zahrádkáfiské kolonie. O: 90 cm, Vs: 5 m, S: 50 let. 63. Lípa velkolistá, k. ú. Vítov, p. ã. 98/, na rozcestí, kóta 69. O: 570 cm, Vs: 0 m, S: 300 let. 64. Lípa malolistá, k. ú. Vran, p. ã., pfied kostelem. O: 370 cm, Vs: 8 m, S: 00 let. 65. Dub letní, k. ú. Vrapice, p. ã. 704/, cca 00 m za hfibitovem v obci. O: 375 cm, Vs: 0 m, S: 50 let. 66. Jasan ztepil, k. ú. Îilina, p. ã. 449/, na návsi u domu ã. p. 6. O: 373 cm, Vs: 0 m, S: 00 let. 67. Lípa malolistá, k. ú. ÎiÏice, p. ã. 63, na rozcestí ÎiÏice Zvolenûves Drnov. O: 86 cm, Vs: 9 m, S: 50 let. 3 Dub letní Svatováclavsk, k. ú. Stochov. 06 KL 4