Pfiírodní památka. V mûra: 0,2317 ha Vyhlá eno: 2000

Transkript

1 GEOLOGIE Plocha pfiírodní památky je pokryta pomûrnû mocn mi svahovinami, pokr vajícími z vût í ãásti vápence poïárského souvrství, oddûlení pfiídolí, silur. Ve skeletu se nacházejí vápence devonsk ch nadloïních souvrství s pûdním pokryvem typu rendzin. Celkov pohled na luãní porost s v skytem l kovce vonného. L kovec vonn (Daphne cneorum) roste v tomto území na jedné z mála sv ch zbyl ch lokalit. BranÏovy Travnat severozápadní svah km jihov chodnû od vápenky v Lodûnicích. Lodûnice KVùTENA památku tvofií b valá pastvina, nyní pravidelnû kosen travinn porost ze svazu irokolist ch svefiepov ch a váleãkov ch trávníkû (Bromion erecti) s pfiímûsí mezofilních luãních druhû svazu Arrhenatherion. Od okolních travních porostû je oddûlena pásem stromû a kefiû, v nûmï roste topol osika (Populus tremula), javor babyka (Acer campestre), hlohy (Crataegus sp. div.) a rûïe ípková (Rosa canina) aj., pouze z v chodu navazuje na dubohabrov les. Ojedinûlé kefie jsou roztrou eny i pfiímo na plo e travinného porostu za zmínku stojí jalovec obecn (Juniperus communis). Ve v chodní polovinû území je soustfiedûna nejvût í ãást bohaté populace l kovce vonného (Daphne cneorum), ãítající odhadem stovky kvetoucích pr tû. Z ãeledi lipnicovit ch v porostu dominuje váleãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum) aovsík vyv en (Arrhenatherum elatius), roztrou eny jsou subtermofilní trávy smûlek jehlancovit (Koeleria pyramidata) atfieslice prostfiední (Briza media). Z irokolist ch bylin charakteristick ch pro xerotermní trávníky tu je ãastá alvûj luãní (Salvia pratensis), viãenec ligrus (Onobrychis viciifolia), devaterník velkokvût tmav (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum) nebo krvavec men í (Sanguisorba minor), z mezofilnûj ích druhû pak tírovník rûïkat (Lotus corniculatus) ãi matefiídou ka vejãitá (Thymus pulegioides). Vzácnûji tu rostou i dal í byliny, napfi. úroãník bolhoj (Anthyllis vulneraria), mochna sedmilistá (Potentilla heptaphylla), jetel horsk (Trifolium montanum) apryskyfiník mnohokvût (Ranunculus polyanthemos). 0 5 m V mûra: 0,7 ha Vyhlá eno: 000 Motivem ochrany je pomûrnû bohatá populace l kovce vonného, kter v posledních desetiletích v âeské republice témûfi vyhynul. ZVÍ ENA Na l kovec vonn je vázána vzácná bejlomorka Dasineura daphnes zfiádu dvoukfiídl ch, která vytváfií hálky na vrcholech lodyh. Na devaterníku velkokvûtém Ïije monofágní dfiepãík Aphtona herbigrada. VYUÎITÍ Území je kaïdoroãnû pravidelnû koseno, coï vyhovuje l kovci vonnému, jehoï poãetnost podle vícelet ch pozorování stoupá. Je tfieba také odstraàovat náletové dfieviny, zejména svídu krvavou (Swida sanguinea) a osiku (Populus tremula), která se vytrvale ífií a zmlazuje z porostû na okraji pfiírodní památky. BIBLIOGRAFIE 70, 67 MAPA ÚZEMÍ strana 6 58 BE

2 Okres Beroun Otmíãská hora Vrchol a strmé jihozápadní a jiïní úboãí Otmíãské hory (0 m n. m.) s opu tûn m stûnov m lomem, 500 m na jih od obce Otmíãe. Otmíãe GEOLOGIE Horninov podklad tvofií prûnik granulované lávy ordovick ch bazaltû (diabasy) komárovského komplexu, které mají místy mandlovcov charakter a jsou odkryty star m lomem. Geomorfologicky jde o masivní suk vypreparovan odnosem z okolních, ménû odoln ch hornin. Pfievládají kambizemû s pfiechody do rankerû. KVùTENA Svahy bazaltové skály jsou zalesnûné trnovníkem akátem (Robinia pseudacacia) a borovicí ãernou (Pinus nigra). Na vrcholu skály je malá 5 0 m V mûra: 5, ha Vyhlá eno: 986 Bazaltová skála, na jejímï vrcholu bylo situováno v inné sídli tû jiï v eneolitu, vyuïívané s pfiestávkami aï do raného stfiedovûku. Trvalé odlesnûní svahû umoïnilo zachování svûtlomilného spoleãenstva skalní stepi. plocha kostfiavové skalní stepi s kostfiavou walliskou (Festuca valesiaca), mochnou píseãnou (Potentilla arenaria), bûlozáfikou liliovitou (Anthericum liliago) a b. vûtvitou (A. ramosum), koniklecem luãním ãesk m (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), diviznou knotovitou (Verbascum lychnitis), tolitou lékafiskou (Vincetoxicum hirundinaria), rozrazilem oïankovit m (Veronica teucrium) apod. Patrnû nejv znamnûj ím rostlinn m druhem území je ostfiice vfiesovi tní (Carex ericetorum). Na okraji kfiovin se najde plamének pfiím (Clematis recta), na okraji lomové stûny oïanka hroznatá (Teucrium botrys). Skála je naru ena velk m lomem, kter zniãil vût í ãást pûvodnû rozlehlej í skalní stepi. Z hub se vyskytuje napfi. teplomiln parazitick choro ohàovec hrbolat (Phellinus torulosus), z bfiichatek vzácná hvûzdovka bradavková (Geastrum corollinum), nehojná h. pastvinná (G. schmidelii) a h. maliãká (G. minimum). ZVÍ ENA Jde o refugium teplomiln ch bezobratl ch, podrobnûj í zoologick prûzkum nebyl provádûn. HISTORIE Otmíãská hora b vala nûkdy naz vaná Hora Skejcina. Nad pravobfieïím âerveného potoka je v razn centrální solitérní útvar s mal m pfiev ením na jedné stranû. Severní, západní a jiïní svahy jsou více strmé, nejsnadnûj í pfiístup je z v chodní strany. V - inné sídli tû zde existovalo jiï v období eneolitu (nálevkovité poháry), hradi tû v pozdním hal tatu a raném stfiedovûku. Hradi tû je v rámci hory rozlo- Ïeno v nadmofiské v ce od 60 do 0 m. Destruované opevnûní má charakter valû a terénních hran. Valy jsou podle povrchového prûzkumu budovány pfieváïnû z kamene. VYUÎITÍ Práce v lomu jsou zastaveny, probíhá samovolná revitalizace. BIBLIOGRAFIE 555, 6, 9, 9, 07, 56 MAPA ÚZEMÍ strana 6 Otmíãská hora byla naru ena velk m lomem, kter u etfiil pouze zbytky teplomilné vegetace na vrcholu, kde b valo hradi tû v pozdním hal tatu a raném stfiedovûku. Hvûzdovka bradavková (Geastrum corollinum), v znaãná bfiichatkovitá houba vyskytující se na skalních stepích na vyvfielinách nebo na vápencích. BE 59

3 GEOLOGIE Geologick podklad tvofií prvohorní kfiemence (ordovik) a od jihu na nû navazují prekambrické (neoproterozoikum) bfiidlice. Povrch je kryt ãtvrtohorním zvûtralinov m plá - tûm. V horní ãásti území jsou vy- ebfiíãek bertrám (Achillea ptarmica) je typick m druhem bezkolencov ch luk. Prstnatec májov (Dactylorhiza majalis) zdobí bezkolencové louky. Vrkoã útl (Vertigo angustior), drobn heliofilní plï vázan na úïivné mokfiady. Celkov pohled na mokfiadní louku, v popfiedí s upolínem nejvy - ím. tvofieny hnûdozemû, v pramenné ãásti podmáãené a kyselé pûdy. KVùTENA Mokfiadní spoleãenstva luk jsou sycena prameni tûm v sousedním lese. Nejvût í ãást zaujímají bezkolencové louky (Molinion), v nichï rostou typické druhy jako je svízel severní (Galium boreale), fiebfiíãek bertrám (Achillea ptarmica), upolín nejvy í (Trollius altissimus), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), bradáãek vejãit (Listera ovata), suchop r irolist (Eriophorum latifolium) a ostfiice trsnatá (Carex cespitosa), vzácnû se vyskytuje tolije bahenní (Parnassia palustris) nebo kozlík dvoudom (Valeriana dioica).v tûchto porostech zanikla poslední populace hofice jarního (Gentiana verna) ve stfiedních âechách. Mezi nejcennûj í partie luk patfií porost fiazen do spoleãenstva Caricetum goodenowii. V loukách je nûkolik skupin vrb (Salix sp.). Studánky u Cerhovic Plochá deprese s podmáãen m lesem a lukami na prameni ti,8 km na západ od Cerhovic. Cerhovice ZVÍ ENA Podrobnûji byli zkoumáni pouze mûkk i, ktefií zde vytváfiejí typické spoleãenstvo stfiednû úïivn ch mokfiadû s ustupujícími druhy Vertigo angustior a V. substriata. Vyskytuje se zde bûïná avifauna lesních okrajû a kfiovin (Èuh k obecn Lanius collurio aj.) m V mûra: 9,5 ha Vyhlá eno: 986 Prameni tû a mokfiadní bezkolencové louky v mozaice s vrbov mi porosty. VYUÎITÍ Vúzemí probíhá detailní ekologick v zkum a monitoring vytyãen ch trval ch travních ploch. BIBLIOGRAFIE 6, 9, 07 MAPA ÚZEMÍ strana 6 60 BE

4 Okres Beroun Zahofiansk stratotyp Protáhl pahorek za základní kolou na severním okraji Králova Dvora pfii silnici do Zahofian. Poãaply 60 m V mûra:,5 ha Vyhlá eno: 977 Opûrná geologická a paleontologická lokalita (stratotyp svrchnoordovického stupnû beroun), v choz zahofianského souvrství s charakteristickou fosilní faunou. GEOLOGIE Pahorek je tvofien prachovci a jílovit mi bfiidlicemi s ãoãkami pelokarbonátû. Zejména svrchní partie souvrství obsahují ãetné zkamenûliny, pfiedev ím trilobity, ostnokoïce (zejména jablovce), ramenonoïce a konularie. Zkamenûliny zde byly sbírány a tûïeny v mûlk ch jámách jiï od poloviny 9. století. V okolí lomu se vyvinuly pararendziny a kambizemû. KVùTENA Protáhl hfibet pfiírodní památky je porostl roztrou enou borovicí a kfiovinami. Na jiïním svahu na voln ch plo kách jsou vyvinuty ochuzené trávníky s kostfiavou walliskou (Festuca valesiaca), hvozdíkem kartouzkem (Dianthus carthusianorum), mafiinkou psí (Asperula cynanchica), tolicí srpovitou (Medicago falcata) apod., na plo inû hfibetu ruderální se- lapávané trávníky s jílkem vytrval m (Lolium perenne). ZVÍ ENA Území nebylo zoologicky zkoumáno. VYUÎITÍ místní parãík. VyuÏíváno jako BIBLIOGRAFIE 5, 5, 58, 6, 09, 07, 58, 76 Pohled na terénní záfiez, kde vychází poloha zahofianského souvrství. Ordovická hadice (ostnokoïec). a Trilobit Nobiliasaphus nobilis a jablovec rodu Dendrocystites. BE 5 6

5 BRANÎOVY STR. 58 OTMÍâSKÁ HORA STR. 59 STUDÁNKY U CERHOVIC STR BE 6

6 Okres Beroun Památné stromy. Buk lesní ãervenolist, k. ú. Beroun, p. ã. 78/, pfied budovou -. Z a Gymnázia Beroun na Wagnerovû námûstí. O: 70 cm, Vs: m, S: 50 let.. Dub letní, k. ú. Beroun, p. ã. 6, Na vinici, západnû od Berouna u cesty od STS na okraji lesa pod kopcem Dûd. O: 09 cm, Vs: 6 m, S: 0 let.. Lípa malolistá, k. ú. Beroun, ãást Zdejcina, p. ã. 90, u ã. p., vpravo od silnice severnû od Drábova (smûr Berounka), nad kravínem. O: 56 cm, Vs: 7 m, S: 00 let.. Lípa malolistá, skupina stromû, k. ú. Bezdûdice u Hostomic, p. ã. 9/, pfied zdí fary u silnice, v blízkosti kapliãky. O: 79, 70 cm, Vs: 0 m, S: 00 let. 5. Lípa malolistá, k. ú. Bítov u Konûprus, p. ã. 56/, na malé návsi v blízkosti rybníka. O: 0 cm, Vs: 7 m, S: 00 let. 6. Lípa malolistá, k. ú. Cerhovice, p. ã. 855/, u vodní (poïární) nádrïe jihozápadnû od obce, vlevo od silnice smûr PlzeÀ. O: 80 cm, Vs: 8 m, S: 50 let. 7. Dub letní, k. ú. âernín, p. ã. 7, okraj remízu vlevo od polní cesty do Zdic, Spálen vrch nebo Mokofiák. O: 8 cm, Vs: 5 m, S: 50 let. 8. Dub letní, k. ú. Drahlovice, p. ã. 87/, polesí Velk Chlumec, u cesty na kraji lesa jihov chodnû od obce. O: 55 cm, Vs: m, S: 80 let. 9. Javor klen, k. ú. Hvozdec, osada Mrtník, p. ã. 55, u hfibitovní zdi pfied boãním vchodem do kostela. Pouze torzo stromu, které bylo ponecháno z dûvodu pomûrnû vzácnû se vyskytující kolonie mravencû druhu Camponotus ligniperda. O: 9 cm, Vs: nemûfieno, S: 80 let. 0. Lípa malolistá, k. ú. ChyÀava, p. ã. 9, u kostela sv. Prokopa. O: 5 cm, Vs: m, S: 50 let.. Lípa malolistá, skupina stromû, k. ú. Kotopeky, p. ã. /, po levé stranû silnice Kotopeky Hofiovice, 00 m od obce, 0 m od potoka. O: 50, 0 cm, Vs: 9 m, S: 50 let. Dvû lípy malolisté, k. ú. Îelezná. Lípa malolistá, k. ú. Libomy l. BE 7 6

7 . Dub letní, javor babyka, stromofiadí, k. ú. Kotopeky, p. ã. 550/, polesí Bezdûdice, podél cesty vedoucí okrajem lesa BaÏantnice. O: duby cm, babyky aï 50 cm, Vs: 8 m, S: 00 aï 00 let.. Lípa malolistá Lípa Franti ka Josefa, k. ú. Kotopeky, p. ã. 87/8, v mírném svahu u obecní studny. O: 6 cm, Vs: 5 m, S: 50 let.. Lípa malolistá, Robotnická, k. ú. Lhotka u Berouna, p. ã. 505, náves, u kamenné zdi pfied ã. p. 8. O: 0 cm, Vs: 6 m, S: 00 let. 5. Lípa malolistá, k. ú. Libomy l, p. ã. 9, na vrcholu vrchu Hrádek, v chodní okraj obce vpravo od silnice z Libomy le do Îelkovic. O: 0 cm, Vs: m, S: 80 let. 6. Dub letní, k. ú. LiteÀ, p. ã. 85, v ohybu silnice na Nesvaãily, po levé stranû. O: 7 cm, Vs: 0 m, S: 0 let. 7. Dub letní a lípa malolistá, k. ú. Lochovice, p. ã. 7, u ã. p., u b valého ml na zvaného Luãní (v nûkter ch mapách Janovsk ) v ãásti obce Obora. O: 50, 00 cm, Vs: 8 m, S: 00 let. 8. Lípa malolistá, k. ú. Lochovice, p. ã. 056/, u kostela u komunikace do Netolic. O: 0 cm, Vs: 6 m, S: 50 let. 9. Dub zimní, k. ú. Malá Víska, p. ã. 98, 96/, u polní cesty do NefieÏína jihov chodnû od kravína (severov chodní okraj obce). Hraniãní strom. O: 8 cm, Vs: 0 m, S: 0 let. 0. Javor mléã, k. ú. Málkov u Suchomast, p. ã., roh zahrady uã.p. 7. O: 5 cm, Vs: m, S: 0 let.. Dub letní, skupina stromû, k. ú. Osov, p. ã. /, v severní ãásti Osova pfii silnici Osov Osovec, v parku u obecního úfiadu. O: 0 cm (nejvût í ze skupiny), Vs: asi 0 m, S: 50 let.. Dub letní, k. ú. Podluhy, p. ã. 7, na zahradû u ã. p. 0 v centru obce. O: 65 cm, Vs: 8 m, S: 0 let.. Jírovec maìal, stromofiadí, k. ú. Skfiipel, p. ã. 7, u silnice z Osova od domova dûchodcû do Skfiipele. O: prûmûrnû 50 cm, Vs: prûmûrnû 9 m, S: 50 let.. Dub letní, skupina 8 stromû, k. ú. Skuhrov, p. ã. 9, v remízu u b valého rybníãku, vpravo od silnice Skuhrov LiteÀ. V roce 005 byla z dûvodu patného zdravotního stavu zru ena ochrana esti z nich a budou ponechány na místû na doïití. O: aï 0 cm, Vs: 0 m, S: asi 00 let. 5. Dub letní, k. ú. Skuhrov, obec Leã (ãást), p. ã. 95, louka v blízkosti Leãského (Pustého) rybníka. Hraniãní strom. O: 96 cm, Vs: 6 m, S: 00 let. 6. Dub letní, k. ú. Skuhrov, obec Leã (ãást), p. ã. 7, po pravé stranû silnice Skuhrov LiteÀ, u pily v blízkosti Svinafiského potoka. O: 565 cm, Vs: 9 m, S: asi 00 let. 7. Lípa malolistá, Strom republiky, k. ú. Skuhrov, obec Leã (ãást), p. ã. 7, pfii silnici Skuhrov LiteÀ, v blízkosti studny u domu ã. p. 6. Strom vysazen v roce 98. O: 6 cm, Vs: 7 m, S: 87 let. 8. Dub letní, k. ú. Sta ov, p. ã. 8, po pravé stranû silnice na Koãvary, asi 00 m od obce. O: 80 cm, Vs: 8 m, S: 60 let. 9. Dub letní, k. ú. Svinafie, p. ã. 7/, louka u samoty âihátka, severnû od obce. O: 500 cm, Vs: m, S: 50 let. 0. Dub letní, k. ú. Tfienice, p. ã. 0/, na okraji zahrady u ã. p. 5. O: 80 cm, Vs: 7 m, S: 80 let.. Dub letní, k. ú. Velk Chlumec, p. ã. 50/, jiïnû od zahrady u ã. p.. O: 0 cm, Vs: 5 m, S: 00 let.. Jefiáb bfiek, k. ú. Îelezná, p. ã., na prostranství vpravo od kostela, u fary. O: 80 cm, Vs: m, S: 00 let.. Lípa malolistá, k. ú. Îelezná, p. ã. 80/7, náves, u pomníku padl m. O: 9 cm, Vs: m, S: 0 let.. Lípa malolistá, skupina 8 stromû, k. ú. Îelezná, p. ã. 80/, u silnice pfied vchodem do kostela. O: 6, 55 cm, Vs: 8 9 m, S: 00 let. Bfiek (Sorbus torminalis), k. ú. Îelezná. Dub letní u Sta ova. 6 BE 8