Bofiinka. âeskobudûjovicko

Transkript

1 âeskobudûjovicko 3 GEOLOGIE Horninov podklad tvofií hadce (serpentinity), jen na okraji chránûného území zasahuje granulit. Trhliny v hadci vyplàuje mnohde hadcov magnesit, kter se zde dfiíve tûïil. Jako pozûstatek po tûïbû zûstala ve stráni zachována drobná dûlní díla (tzv. jeskyàky). PÛdní pokryv na hadcov ch skalkách tvofií mûlké pûdy kambizemní rankery, na hlub- ích profilech typické kambizemû. KVùTENA PfievaÏujícím typem lesní vegetace je rozvolnûn hadcov bor (Asplenio cuneifolii-pinetum) s dominující borovicí lesní (Pinus sylvestris). Bylinné patro nejãastûji tvofií kostfiava ovãí (Festuca ovina), strdivka nicí (Melica nutans), silenka nadmutá (Oberna behen), chrpa ãekánek (Colymbada scabiosa), matefiídou ka vejãitá (Thymus pulegioides), zvonek okrouhlolist (Campanula rotundifolia), bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum), bedrník obecn (Pimpinella saxifraga), psineãek tenk (Agrostis capillaris) a váleãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum). Vzácnû zde nalezneme kriticky ohroïen hvozdík kartouzek hadcov (Dianthus carthusianorum subsp. capillifrons). Severní a severozápadní okraj pfiírodní rezervace s pozvolnûj ími svahy je porostl fiídk m borem (Dicrano-Pinetum) s velmi chud m bylinn m podrostem. Vbylinném podrostu dominuje bezkolenec modr (Molinia caerulea agg.) nebo tfitina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea). Charakteristick m druhem hadcov ch borû je serpentinofyt sleziník hadcov (Asplenium cuneifolium), kter najdeme v nerovnomûrnû rozpt len ch trsech po celém chránûném území. Na severov chodních svazích pfiírodní rezervace se objevuje vegetace skalních tûrbin (Asplenietum serpentini) spfievládajícím sleziníkem hadcov m a s. zelen m (Asplenium viride). ZVÍ ENA Pfii jednorázovû provedeném prûzkumu bezobratl ch nebyly zji tûny v znaãnûj í prvky fauny, s v jimkou pestfienky Cheilosia pagana, ménû bûïného druhu charakteristického pro v slunné stránû. rezervace Bofiinka Severov chodní, místy skalnaté svahy údolí KfiemÏského potoka, asi 0,6 km jiïnû od obce KfiemÏe. Holubov, Chlum u KfiemÏe (okres âesk Krumlov) m V mûra: 6,68 ha Vyhlá eno: 990 Charakteristicky vyvinutá spoleãenstva hadcov ch borû a vegetace skalních tûrbin hadcov ch substrátû s chránûn mi a ohroïen mi druhy rostlin. Sleziník zelen (Asplenium viride). Sleziník hadcov (Asplenium cuneifolium). 3 Hadcov bor (Asplenio cuneifolii-pinetum), v jihozápadní ãásti rezervace. LESNICTVÍ Lesní porosty jsou stejnovûké, staré let. V chovn mi zásahy je usmûràována druhová skladba ve prospûch borovice lesní. Redukuje se zastoupení smrku ztepilého a modfiínu opadavého. Obnova porostû je provádûna maloplo - n m hospodáfisk m zpûsobem. VYUÎITÍ V ochranném pásmu se nacházejí rekreaãní chaty. Na strm ch svazích nad KfiemÏsk m potokem vede lesní neznaãená pû ina, turisticky velmi vyuïívaná. Asi 00 m nad severov chodní hranou pfiírodní rezervace se nacházela fiízená skládka domovního odpadu, která v roce 997 byla zru ena arekultivována. Pfiilehlá ãást chránûného území je ohroïena eutrofizací nadmûrn m pfiísunem Ïivin ze skládky. BIBLIOGRAFIE 79, 345, 407, CHKO BL 6

2 rezervace Dívãí Kámen Skalní ostroh nad soutokem fieky Vltavy s KfiemÏsk m potokem, km severov chodnû od osady Tfiísov. KfiemÏe (okres âesk Krumlov) GEOLOGIE Horninov m podkladem jsou ortoruly, na západní stranû pfiírodní rezervace na nû navazuje granulitov masiv Blanského lesa. Skalní ostroh nad soutokem je asi 56 m vysok s pfiíkr mi aï kolm mi stûnami, s jiïní a severní expozicí. Na silikátovém podkladu jsou vyvinuty chudé kyselé kambizemû (typické), na skalnat ch svazích ranker typick a v údolí Vltavy fluvizem typická (glejová) m V mûra: 4,8 ha Vyhlá eno: 95 Reliktní bor s li ejníky na rulovém skalním hfibetu nad soutokem KfiemÏského potoka s Vltavou a porosty jedle bûlokoré. Souãástí pfiírodní rezervace je zfiícenina hradu Dívãí Kámen. KVùTENA Vegetace je tvofiena mozaikou spoleãenstev. Vût í ãást plochy chránûného území, zejména skalní ostroh, je porostl reliktními bory (Dicrano-Pinion). Ve stromovém patfie pfievládá borovice lesní (Pinus sylvestris) s pfiímûsí bfiízy p fiité z okruhu Betula pubescens agg. Obû dfieviny zde rostou v zakrslé formû. Bylinné patro je druhovû chudé, s nízkou pokryvností, obvykle tvofiené metliãkou kfiivolakou (Avenella flexuosa), borûvkou ãernou (Vaccinium myrtillus), brusinkou obecnou (Rhodococcum vitis- -idaea) a nûkter mi druhy li- ejníkû. Na oslunûn ch jiïních expozicích se nalézají skalní spoleãenstva (Alysso-Festucion pallentis). Dominantními druhy jsou tafiice skalní (Aurinia saxatilis) a kostfiava sivá (Festuca pallens). Na skalách se severní expozicí se na ostrohu vytvofiila druhovû chudá spoleãenstva skalních tûrbin sva- zu Asplenion septentrionalis spfievládajícím osladiãem obecn m (Polypodium vulgare). Na zalesnûn ch severních svazích pfievaïují acidofilní metlicové jedliny (Deschampsio flexuosae-abietetum), vnichï dominuje jedle bûlokorá (Abies alba). Pfiimí eny jsou lípa malolistá (Tilia cordata) a javor klen (Acer pseudoplatanus), ojedinûle buk lesní (Fagus sylvatica). âast v skyt jmelí bílého jedlového (Viscum album subsp. abietis) na jedlích indikuje pfiirozené stanovi tû. Úpatí jiïních svahû je porostlé kfiovitou formací s pfievaïující lískou obecnou (Corylus avellana), která zde nahrazuje habr. Druhová skladba bylinného patra odpovídá vegetaci dubohabfiin svazu Carpinion. Rostou v nûm zejména hájové druhy, napfi. jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis), kostival hlíznat (Symphytum tuberosum), kopytník evropsk (Asarum europaeum), sasanka hajní (Anemonoides nemorosa),prvosenka vy í (Primula elatior) aj. Teprve nedávno zde byla rozpoznána ostfiice bledoplevá (Carex pallens), která rovnûï provází dubohabfiiny. ZVÍ ENA V znaãn je xerofilní plï zrnovka mechová (Pupilla muscorum) a hojn je zde zemoun skalní (Aegopis verticillus). MnohonoÏka Haasea germanica je podhorsk faunistick prvek, charakteristick pro umavské podhûfií. Ve skalnatém terénu a sutích Ïije specifická fauna pavoukû, mimo jiné temnomil Nesticus cellulanus, plachetnatka Saaristoa firma aj. Îije tu téï chránûn brouk majka fialová (Meloe violaceus). Vyskytují se zde nûkteré pozoruhodné druhy dvoukfiídl ch, a to jak ve vlhk ch biotopech bfiehu Vltavy, kde Ïijí napfi. komárec Dixa nubilipennis, kaluïnatka Thaumalea testacea a lupice Rhaphium trifidum, tak také v lesostepním porostu pfiírodní rezervace, kde mimo jiné nalézáme kulatûnku Acrocera orbicula, octomilku Chymomyza caudatula apo- chmurnatku Chyliza nova. Z mot lû je v znaãn m druhem napfi. nesytka Synanthedon cephiformis a modrásek tírovníkov (Cupido argiades). rezervace je tradiãním hnízdi - tûm v ra velkého (Bubo bubo). CHKO Blansk les LESNICTVÍ Lesy na skalních v chozech jsou zafiazeny do kategorie lesû ochrann ch. Zakrslé borovice na skalách dosahují vûku aï 70 let. Porosty s jedlí jsou 90 0 let staré, zastoupení jedle v nich dosahuje aï 5 %. V pfiírodní rezervaci se neprovádûjí Ïádné hospodáfiské zásahy. VYUÎITÍ Zfiícenina hradu Dívãí Kámen je velmi nav tûvovanou lokalitou. rezervací prochází nauãná stezka Tfiísov Dívãí Kámen Holubov, která byla otevfiena v roce 999. HISTORIE Gotick hrad Dívãí Kámen zaloïili ve 4. století RoÏmberkové. V polovinû 6. století byl jiï hrad opu tûn. Svou délkou 0 m a ífikou 60 m patfií k nejvût ím hradním zfiíceninám v âechách. V místû hradní zfiíceniny existovalo sídli tû jiï od star í dobû bronzové. Pfii v stavbû hradu bylo z vût í ãásti zniãeno. BIBLIOGRAFIE 68, 7, 405, 407, 654, 77, 800, 84 MAPA ÚZEMÍ strana 507 Reliktní bor (Dicrano-Pinion) na vrcholu skalního ostrohu. Tafiice skalní (Aurinia saxatilis). 3 Stfievlík fialov (Carabus violaceus) je vcelku bûïn m druhem stfievlíka. 3 CHKO BL 7 489

3 âeskobudûjovicko Nejcennûj í ãástí chránûného území jsou pastviny na hadcovém substrátu na svazích nad potokem s pomûrnû teplomiln mi spoleãenstvy svazu Bromion erecti. V travinn ch spoleãenstvech na svazích kvete v záfií poãetná populace hofieãku mnohotvárného ãeského (Gentianella praecox subsp. bohemica). Chránûné území je rozdûlené silnicí âesk Krumlov Prachatice na dvû nestejné ãásti. Men í severní ãást (3,7 ha) je souãástí CHKO Blansk les, vût í jiïní ãást (,98 ha) leïí mimo území CHKO. Komplexní podrobn popis celé pfiírodní rezervace je zafiazen v ãásti knihy vûnované okresu Prachatice, na jehoï území se také nachází podstatná ãást chránûného hadcového fenoménu s v znamnou vegetací, kvûtenou a faunou. MAPA ÚZEMÍ strana 507 rezervace Dobroãkovské hadce iroká niva a vlhké louky v údolí KfiemÏského potoka a pahorky s hadcovou vegetací mezi obcemi Bfiezovík asmûdeã. Dobroãkov (okres Prachatice) m V mûra: 6,5 ha Vyhlá eno: 99 B valé pastviny na hadcovém substrátu s poãetnou populací hofieãku mnohotvárného ãeského na svazích nad potokem, stfiemchová ol ina a vlhké pcháãové a bezkolencové louky se vzácn mi a ohroïen mi rostlinn mi druhy v nivû potoka. 490 CHKO BL 8

4 CHKO Blansk les rezervace Holubovské hadce Lesnaté svahy údolí KfiemÏského potoka rozbrázdûné pfiíãm mi roklemi asi 0,6 km v chodnû od obce Holubov. Holubov, KfiemÏe, Tfiísov (okres âesk Krumlov) GEOLOGIE Horninov m podkladem jsou ãásteãnû serpentinizovaná ultrabazika (hadce), pfii okrajích chránûného území se vyskytují ortoruly. Hadce v této oblasti vykazují vysok obsah hofiãíku, niklu, chromu a kobaltu. V území pfievaïují mûlké pûdy kambizemní rankery, na hlub ích profilech pfiecházející v typické kambizemû. Tok KremÏského potoka lemuje fluvizem typická. KVùTENA Pfievládající vegetací na svazích s jiïní expozicí jsou fiídké hadcové bory, nále- Ïející k asociaci Asplenio cuneifolii-pinetum,vnichï roste fiada teplomilnûj ích druhû. Stromové patro tvofií borovice lesní (Pinus sylvestris), ojedinûle jsou m V mûra: 5,68 ha Vyhlá eno: 97 Pozoruhodn komplex reliktních hadcov ch borû avegetace skalních tûrbin hadcov ch substrátû shvozdíkem kartouzkem hadcov m a dal ími vzácn mi rostlinn mi druhy a s v znamnou faunou bezobratl ch. vtrou eny dal í dfieviny, napfi. smrk ztepil (Picea abies), bfiíza bûlokorá (Betula pendula), dub letní (Quercus robur) aj. Vbylinném patfie rostou kostfiava ovãí (Festuca ovina), bezkolenec modr (Molinia caerulea agg.), váleãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum), silenka nadmutá (Oberna behen), chrpa ãekánek (Colymbada scabiosa), metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa), vítod obecn (Polygala vulgaris), bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum), tomkovice jiïní (Hierochloë australis) aj. Na skalkách se roztrou enû vyskytuje silnû ohro- Ïen sleziník hadcov (Asplenium cuneifolium). Floristicky zajímavá je pfiítomnost svízele sivého (Galium glaucum) a fie- fii niãníku píseãného (Cardaminopsis arenosa). Mírnûj í severní svahy, kde hadec nevystupuje aï k povrchu a kde jsou hlub í a humóznûj í pûdy, pokr vají acidofilní bory asociace Dicrano-Pinetum. Ve stromovém patfie má znaãn podíl smrk ztepil. V bylinném podrostu dominuje bezkolenec modr nebo tfitina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), vesmûs zde chybûjí teplomilnûj í druhy. Holubovské hadce jsou jednou z mála lokalit na jihu âech, kde roste kriticky ohro- Ïen hvozdík kartouzek hadcov (Dianthus carthusianorum subsp. capillifrons). ZVÍ ENA Ve tûrbinách hadcov ch skalek Ïije reliktní plï závornatka drsná (Clausilia dubia), v nivû KfiemÏského potoka byl nalezen drav plï sklovatka rudá (Daudebardia rufa), kter je na jihu âech velmi vzácn. Ze stfievlíkû jsou pozoruhodnûj í Carabus arcensis, preferující su í lesní porosty s borovicí ve vy ích polohách, a jeden z nejmen ích druhû rodu C. convexus. Stfievlíãek Pterostichus aethiops je druhem horsk m aï podhorsk m. Na lokalitû se nachází zajímavá fauna dvoukfiídl ch. Pestfienka Baccha obscuripennis, vrtule Urophora quadrifasciata a kuklice Linnaemyia picta, Eumea mitis a Leucostoma simplex patfií k teplomiln m sloïkám fauny, ostroïka Thereva valida je podhorsk druh su ích stanovi È. Na lipnici hajní vytváfií nápadné hálky bejlomorka Mayetiola poae, známá v jihoãeském regionu jen z nûkolika lokalit. Ve vlhk ch biotopech ukfiemïského potoka Ïije kaluïnatka Thaumalea testacea, pestfienka Parhelophilus versicolor a dal í druhy. Hojnû zde poletuje denní mot l okáã klubûnkov (Erebia aethiops). Fauna obratlovcû není pfiíli pestrá, Ïijí zde pfiedev ím eurytopní lesní druhy. Nalezena byla také uïovka hladká (Coronella austriaca). LESNICTVÍ Porosty jsou pfieváïnû stejnovûké, staré 00 aï 0 let, jen v severní ãásti chránûného území se nacházejí mladé porostní skupiny kotlíky s jedlí bûlokorou. Pfii profiezávkách a probírkách dochází kredukci smrku a je podporována borovice a jednotlivá pfiímûs buku, jedle a dubu. V severní ãásti pfiírodní rezervace ve star ch porostních skupinách se provádí obnovní tûïba holou seãí násekem, uvolàují se borové nárosty, popfiípadû jsou dosazovány borové sazenice místního pûvodu. VYUÎITÍ V pfiírodní rezervaci bylo vytyãeno pût trval ch ploch (velikost kaïdé plochy je 400 m ) pro sledování zmûn vegetace na hadcích. Fytocenologické snímkování probíhá od roku 994. Severní ãást pfiírodní rezervace je od jiïní ãásti oddûlena KfiemÏsk m potokem a místní pra nou cestou, která slouïí pfieváïnû chatafiûm a turistûm. BIBLIOGRAFIE 0, 79, 345, 405, 407, 800 MAPA ÚZEMÍ strana 507 Hadcov bor (Asplenio cuneifolii-pinetum) se skalními v chozy. Hvozdík kartouzek hadcov (Dianthus carthusianorum subsp. capillifrons). CHKO BL 9 49

5 âeskobudûjovicko GEOLOGIE Území pfiírodní památky leïí v centrální ãásti granulitového masivu Blanského lesa, pfievaïující horninou je slídnat granulit. Na severních svazích byly ojedinûle zji - tûny usmûrnûné polohy Ïuly a skarnu. Povrch kryjí typické kambizemû a v místech prameni È a mokfiadû jsou vyvinuty typické gleje. KVùTENA Vúzemí pfiírodní památky pfievládají spoleãenstva mezofilních luk svazu Arrhenatherion s poãetnou populací prstnatce listenatého (Dactylorhiza longebracteata). Z dal ích druhû zde najdeme napfi. fiebfiíãek obecn (Achillea millefolium), psineãek tenk (Agrostis capillaris), kostfiavu ãervenou (Festuca rubra), troj- tût Ïlutav (Trisetum flavescens), medynûk mûkk (Holcus mollis), tfiezalku skvrnitou Vemeník dvoulist (Platanthera bifolia). Prstnatec listenat (Dactylorhiza longebracteata). 3 Okraj mezofilní louky, v pozadí KfiemÏská kotlina. (Hypericum maculatum),rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys), kopretinu ãasnou (Leucanthemum ircutianum) aj. V roce 994 kvetlo v chránûném území nûkolik rostlin pûtiprstky ÏeÏulníku (Gymnadenia conopsea), v dal ích letech v ak nebyly znovu ovûfieny. Na mal ch prameni tích a mokfiadech v nejspodnûj í (severní) ãásti území jsou spoleãenstva vysokobylinn ch luk svazu Calthion, ostfiicové porosty svazu Caricion fuscae a fragmenty stfiídavû vlhké luãní vegetace svazu Molinion. Maloplo nû jsou zde zastoupeny porosty ostfiice Hartmanovy (Carex hartmanii), na prameni tích se nachází men í populace prstnatce májového (Dactylorhiza majalis). Dfiíve se zde na podmáãen ch stanovi tích vyskytovala ostfiice Davallova (Carex davalliana) a tuãnice obecná (Pinguicula vulgaris), jejich v skyt v ak nebyl v posledních letech potvrzen. Okraje mezofilních luk jsou porostlé krátkostébeln mi trávníky svazu Violion caninae s dominující smilkou tuhou (Nardus stricta). Floristicky zajímavé je ochranné pásmo pfiírodní památky, kde se nachází bohatá populace v ivce ladního (Pedicularis sylvatica) a prstnatce májového. V okrajové severní ãásti chránûného území jsou náletové dfieviny s topolem osikou (Populus tremula), smrkem ztepil m (Picea abies) a bfiízou bûlokorou (Betula pendula). ZVÍ ENA Pestrost rostlinného pokryvu se odráïí v druhové bohatosti entomofauny. Îije tu napfi. mandelinka Lilioceris památka Horní Luka Louky a prameni tû na severních svazích Kletû (084, m n. m.), km západnû od obce Krásetín. Holubov (okres âesk Krumlov) merdigera, potravnû vázaná na lilie a konvalinky, sporadicky se vyskytuje tesafiík Pogonocherus decoratus a mnoho vzácn ch a lokálnû roz ífien ch druhû dvoukfiídl ch, napfi. lupice Campsicnemus loripes, hlavatûnka Dorylomorpha extricata, bfieïnice Parydra mitis a Pherbellia silana a kuklice Lophosia fasciata m V mûra: 6,4 ha Vyhlá eno: 996 Podhorské mezofilní a vlhké louky a soustava prameni È se vzácn mi a ohroïen mi rostlinn mi druhy a se specifickou luãní entomofaunou. VYUÎITÍ Vût í ãást lokality se nachází v místû lyïafiské sjezdovky, obãasnû vyuïívané k zimním sportûm. Dfiíve byly louky pravidelnû dvakrát roãnû koseny, od roku 99 se kosí jen jednou roãnû. Pfies kaïdoroãní seã expandují do luãních porostû medynûk mûkk (Holcus mollis), psineãek tenk (Agrostis capillaris) a místy metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa). BIBLIOGRAFIE 79, 38, 459, CHKO BL 0

6 CHKO Blansk les rezervace Jaronínská buãina V chodní svahy severního v bûïku masivu Buglaty, 5 km severnû od obce Brloh. Jaronín (okres âesk Krumlov) m V mûra: 4,98 ha, Vyhlá eno: 973 ochranné pásmo 4,6 ha Podhorsk smí en les s pfiirozenou druhovou skladbou na severov chodních svazích hory Buglata s v znamnou faunou bezobratl ch a poãetn mi populacemi druhovû pestré avifauny vázané na staré smí ené porosty. Nacházejí se zde morfologicky v razné periglaciálnû modelované skalní útvary. GEOLOGIE V horninovém podloïí pfievaïuje granulit. V severov chodním svahu a na jeho horní hranû se nacházejí mrazové sruby, tory, skalní hradby, balvanové proudy a kamenná mofie, vzniklé periglaciální modelací terénu, tvofiené pfiedev ím svûtlou dvojslídnou Ïulou. V chránûném území jsou vyvinuty rankerové a mezotrofní aï eutrofní kambizemû s typick mi rankery. KVùTENA Mezi nejcennûj- í typy lesní vegetace patfií velmi staré smí ené listnaté porosty na sutích baïanková jasenina (Mercuriali-Fraxinetum) s bukem lesním (Fagus sylvatica), lípou malolistou (Tilia cordata), javorem klenem (Acer pseudoplatanus), jilmem horsk m (Ulmus glabra) a jedlí bûlokorou (Abies alba). Jen ojedinûle, na svûïích balvanit ch stanovi tích, roste jasan ztepil (Fraxinus excelsior). Bylinné patro baïankové jaseniny je velmi bohaté, s druhy buãin, sutí amnohde i s nitrofilními druhy. Nalézáme tu vûsenku nachovou (Prenanthes purpurea), p eníãko rozkladité (Milium effusum), l kovec jedovat (Daphne mezereum), svízel vonn (Galium odoratum), kyãelnici devítilistou (Dentaria enneaphyllos), baïanku vytrvalou (Mercurialis perennis), hluchavku skvrnitou (Lamium maculatum),roztrou enû dymnivku dutou (Corydalis cava), samorostlík klasnat (Actaea spicata), pitulník horsk (Galeobdolon montanum), fiefii - nici nedûtklivou (Cardamine impatiens) a kapraì samec (Dryopteris filix-mas). Nitrofilnûj í druhy mají vy í pokryvnost zejména pfii úpatí sutí, ãastá je napfi. kopfiiva dvoudomá (Urtica dioica) a br lice kozí noha (Aegopodium podagraria). Na svazích mimo sutû najdeme kostfiavové buãiny (Festuco altissimae-fagetum). Ve stromovém patfie pfievaïuje buk lesní, bylinn podrost je chud- í a dominuje v nûm kostfiava lesní (Festuca altissima). Z indikaãních druhû buãin nalezneme jeãmenku lesní (Hordelymus europaeus), která je v jihoãeském regionu vzácná. V okrajov ch ãástech pfiírodní rezervace pfievládá smrk ztepil (Picea abies). ZVÍ ENA V porostech pfiírodní rezervace bylo zaznamenáno více neï 0 druhû plïû. Jde v ak o star í údaje vyïadující revizi souãasného stavu. âetn je tu alpsko-dinársk zemoun skalní (Aegopis verticillus) abyla zde nalezena na prostfiedí citlivá jehlovka hladká (Platyla polita). Îijí tu dva lokálnû se vyskytující druhy stfievlíkû, Carabus irregularis a C. convexus, mezi brouky Ïijícími ve stromov ch houbách je nápadn zejména trojãlenec Triplax aenea. Pro prostfiedí zachoval ch smí en ch lesû jsou charakteristické také nûkteré druhy dvoukfiídl ch, napfi. octomilka Hirtodrosophila trivittata alan Ïovka Suillia univittata. V pfiírodní rezervaci hnízdí nûkteré druhy ptákû sobligátní vazbou na staré listnaté porosty, pfiedev ím holub doupàák (Columba oenas) a lejsek mal (Ficedula parva). Îijí tu také pu tík obecn (Strix aluco), pl ík lískov (Muscardinus avellanarius), zji tûn byl ikrkavec velk (Corvus corax) arys ostrovid (Lynx lynx). LESNICTVÍ Lesy v Jaronínské buãinû patfií k nejstar ím pûvodním porostûm na území CHKO Blansk les. Nejstar í stromy jsou staré aï 70 let. Hfibetov pfiestárl porost je jiï ve stadiu rozpadu. Ve stromovém patfie pfievládají listnaté dfieviny, nejvíce je buku (aï 70 %), mezi jehliãnany dominuje jedle (okolo 0 %). V pfiírodní rezervaci se zmlazuje hojnû jilm horsk. Porost je ponechán samovolnému v voji. BIBLIOGRAFIE 74, 333, 405, 407, 436, 58, 639, 800 SuÈov les (Tilio-Acerion) sbu- kem, javorem klenem a mlad mi jilmy v podúrovni. Holub doupàák (Columba oenas) hnízdí v PR Jaronínská buãina v dutinách vytvofien ch datlem ãern m. CHKO BL 493

7 KVùTENA Vúzemí pfiírodní památky dominují teplomilná kfiovinná spoleãenstva svazu Berberidion s hlohem jednosemenn m (Crataegus monogyna), slivoní trnitou (Prunus spinosa) a dfii Èálem obecn m (Berberis vulgaris). V bylinném patfie rostou vápnomilné a teplomilné druhy, napfi. sasanka lesní (Anemone sylvestris), kru tík tmavoãerven (Epipactis atrorubens), bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum), jahodník truskavec (Fragaria moschata), j. trávnice (F. viridis), oïanka kalamandra (Teâeskobudûjovicko GEOLOGIE Horninov m podkladem jsou biotitické pararuly s vloïkami krystalick ch vápencû, amfibolitû a amfibolbiotitického porfyritu (pestrá skupina moldanubika). V jihozápadní ãásti chránûného území jsou horniny pfiekryty deluviofluviálními písãit mi hlínami (holocén). Pfievládajícím pûdním typem je rendzina kambizemní, v okolí pak typické kambizemû. Rozrazil oïankovit (Veronica teucrium). Pestfienky z rodu Chrysotoxum velmi pfiesnû napodobují sv m zbarvením rûzné druhy vos. Na v slunn ch stanovi tích v Blanském lese je dosti ãastá pestfienka Chrysotoxum cautum. 3 Teplomilná travinobylinná spoleãenstva s dominantní váleãkou prapofiitou (Brachypodium pinnatum). památka Kalamandra Skalnaté stránû s jiïní expozicí na levém svahu údolí potoka Poleãnice, 50 m severozápadnû od Dobrkovského ml na u osady Staré Dobrkovice. Kladné (okres âesk Krumlov) ucrium chamaedrys), fiepík lékafisk (Agrimonia eupatoria) aj., které pfiecházejí i do fragmentû teplomiln ch trávníkû svazu Bromion erecti (na vápenci) a Koelerio-Phleion phleoidis (na amfibolitu), vyvinut ch na men ích plochách s hlub ím pûdním profilem. Kfioviny, v nichï pfievládá líska obecná (Corylus avellana), pozvolna v západní ãásti chránûného území pfiecházejí v porosty s pfievahou lip a bohat m kfiovinn m podrostem, odpovídající dubohabfiinám svazu Carpinion. Ve stromovém patfie dominuje lípa malolistá (Tilia cordata) s pfiímûsí dubu letního (Quercus robur), v kefiovém podrostu opût pfievaïuje líska obecná, roztrou- enû l kovec jedovat (Daphne mezereum). V druhovû pestrém bylinném patfie se dafií pfiedev ím nároãnûj ím hájov m druhûm, napfi. jaterníku trojlaloãnému (Hepatica nobilis), kopytníku evropskému (Asarum europaeum), lilii zlatohlávku (Lilium martagon), prvosence vy í (Primula elatior), tolitû lékafiské (Vincetoxicum hirundinaria) a dobromysli obecné (Origanum vulgare). Na bezles ch plochách se na skeletovit ch pûdách a na skalkách ojedinûle vyskytují spoleãenstva svazu Alysso alyssoidis-sedion albi s ãesnekem chlumním horsk m (Allium senescens subsp. montanum), rozchodníkem ostr m (Sedum acre), r. tenkolist m (S. boloniense), matefiídou kou vejãitou (Thymus pulegioides), devaterníkem velkokvût m tmav m (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum) a pamûtníkem rolním (Acinos arvensis) m V mûra:,5 ha Vyhlá eno: 990 Vápencová stráà porostlá teplomiln mi mezofilními kfiovinn mi porosty s prvky dubohabfiin a teplomilnou a vápnomilnou nelesní vegetací a kvûtenou, s ohroïen mi druhy rostlin a ÏivoãichÛ. ZVÍ ENA Na lokalitû byla zkoumána pouze fauna plïû. Îije zde typick obyvatel tepl ch hájû sítovka suchomilná (Aegopinella minor) a na jediném místû vblanském lese nalezená hladovka chlumní obscura). (Merdigera VYUÎITÍ PÛvodnû byla plocha chránûného území vyu- Ïívána jako pastvina. V souãasné dobû je ãást kosena (jako náhradní opatfiení za pastvu) a postupnû jsou redukovány nálety lísky. BIBLIOGRAFIE CHKO BL

8 rezervace KleÈ Lesní porosty ve vrcholové ãásti masivu Kletû (084, m) na severov chodních svazích hory, 3 km jihozápadnû od obce Krásetín. Chlum u KfiemÏe, Kfienov u Kájova (okres âesk Krumlov) m V mûra: 65,04 ha Vyhlá eno: 956 Smí en horsk les s komplexem acidofilních bikov ch a tfitinov ch buãin a men ími plochami kvûtnat ch buãin, místy aï pralesovitého charakteru. Druhovû pestrá fauna bezobratl ch i obratlovcû, vázan ch na pfiirozené smí ené horské porosty. GEOLOGIE Cel masiv Kletû je tvofien granulitem. V okolí vrcholu se nacházejí pfieváïnû svûtlé granulity (bûlokámen) s velmi nízk m podílem biotitu. Roztrou enû jsou v granulitech obsaïeny ãoãky pyroxenick ch granulitû aï amfibolitû a ãoãky pfiemûnûn ch hofieãnat ch ultrabazick ch magmatitû (hadce). Severozápadnû od vrcholu se tyãí nûkolik skupin mrazov ch srubû a skalních hradeb, vznikl ch periglaciální modelací georeliéfu v dobách ledov ch. Ve stûnách tûchto útvarû jsou vyvinuty v razné horizontální pukliny. Nejhojnûj ím pûdním typem jsou kambizemû v rûzn ch varietách. Na vrcholovém plochém hfibetu je vyvinut podzol kambizemní s hydropodzolem rankerov m. Na skalnatûj- ích a strmûj ích svazích leïí CHKO Blansk les ranker kambizemní, v jimeãnû ranker typick. KVùTENA Hlavní vegetaãní jednotkou ve spodních ãástech pfiírodní rezervace jsou acidofilní bikové buãiny (Luzulo-Fagetum). Dominantní dfievinou je buk lesní (Fagus sylvatica). Bylinné patro je floristicky velmi chudé, nejãastûj ími druhy jsou metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa), bika bûlavá (Luzula luzuloides), borûvka ãerná (Vaccinium myrtillus), pstroãek dvoulist (Maianthemum bifolium), Èavel kysel (Oxalis acetosella) aj. Roztrou- enû se v buãinách vyskytují kapradiny, napfi. kapraì samec (Dryopteris filix-mas), papratka samiãí (Athyrium filix-femina), bukovinec osladiãov (Phegopteris connectilis) abukovník kapraìovit (Gymnocarpium dryopteris). Na Ïivnûj ích a vlhãích stanovi tích, nebo na kamenit ch svazích jsou vyvinuty kostfiavové buãiny (Festuco altisimae-fagetum). V jejich stromovém patfie pfievládá buk a hojnû je pfiimí en javor klen (Acer pseudoplatanus). Vbylinném podrostu dominuje kostfiava lesní (Festuca altissima), roztrou eny jsou dal- í prvky buãin, napfi. vûsenka nachová (Prenanthes purpurea), samorostlík klasnat (Actaea spicata), svízel vonn (Galium odoratum) a starãek vejãit (Senecio ovatus). Velmi úïivná stanovi tû, zejména u pramene Chlumského potoka, osídlují ostrûvkovitû buãiny s kyãelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-fagetum). Na vrcholovém hfibetu Kleti se zachovaly tfitinové smrkové buãiny (Calamagrostio villosae-fagetum), které doprovází napfi. tfitina chloupkatá (Calamagrostis villosa), kokofiík pfieslenat (Polygonatum verticillatum) a plavuà puãivá (Lycopodium annotinum). V severní a jihozápadní ãásti pfiírodní rezervace pfievaïují smrkové monokultury. Fragment kvûtnaté kyãelnicové buãiny (Dentario enneaphylli-fagetum), facie s bukovníkem kapraìovit m (Gymnocarpium dryopteris). CHKO BL 3 495

9 âeskobudûjovicko ZVÍ ENA Pro pfiírodní rezervaci je typick v skyt nûkter ch horsk ch plïû, jako jsou napfi. závornatka kfiíïatá (Clausilia cruciata), slimáãník horsk (Semilimax kotulae) a karpatsk prvek fiasnatka nadmutá (Macrogastra tumida). SuÈová pole na Kleti jsou biotopem vrásenky pomezní (Discus ruderatus) azemouna skalního (Aegopis verticillus) apo- dobnû jako v sutích Vysoké Bûty se tu vyskytují rovnûï zajímavé druhy pavoukû. Tento typ biotopû se v ak z vût í ãásti nachází mimo území pfiírodní rezervace. Buãiny se vyznaãují druhovû bohatou faunou broukû. Îijí tu mimo jiné stfievlík Carabus irregularis, lesák Laemophloeus monilis, potemník Diaperis boleti, zdobenec zelenav Gnorimus nobilis, roháãek bukov Sinodendron cylindricum, tesafiíci Stictoleptura scutellata, Acanthoderes clavipes a Clytus arietis avûtevníãek Platyrhinus resinosus. V horsk ch bystfiinách se objevují vodnáfii Elmis latreillei a Limnius perrisi. V zetlelém bukovém dfievû se vyvíjejí rûzné druhy dvoukfiídl ch, napfi. tiplice Tipula flavolineata,drvohlodka Xylophagus compeditus arûznatka Paraclusia tigrina. Hojná je tu mûra bl skavka kapradinová (Phlogophora scita) Vrozsáhl ch lesních porostech masivu Kleti je pomûrnû poãetn s c rousn (Aegolius funereus). Hnízdí i v PR KleÈ. 3 Granulitové skály s horizontálními puklinami. abyl zde zaznamenán i v skyt horského mot la okáãe ãernohnûdého (Erebia ligea). Na vrcholové ãásti hfibetu nalezneme znaãn poãet hnízdních kup mravence Formica aquilonia. V chránûném území je bûïná je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara), v hnízdní dobû byl zji - tûn také krkavec velk (Corvus corax) a s c rousn (Aegolius funereus). LESNICTVÍ Do pfiírodní rezervace zasahuje ãást genové základny pro smrk, buk a klen. Pfiirozené listnaté porosty jsou ponechány bez zásahû, nejstar- í dosahují stáfií aï 70 let. Vrcholové porosty patfií k lesûm ochrann m. Pûstební opatfiení se soustfieìují na postupnou pfiemûnu smrkov ch kultur v severní ajihozápadní ãásti pfiírodní rezervace. Cílem hospodafiení je vytvofiení podmínek pro samovolnou obnovu bez zásahu ãlovûka. VYUÎITÍ Po obvodov ch cestách a zãásti i pfies chránûné území prochází nûkolik turisticky znaãen ch tras. rezervace, zejména její jihov chodní ãást, je ohroïena vysokou náv tûvností. V jejím ochranném pásmu se nachází lanová dráha z Krásetína na vrchol Kletû. BIBLIOGRAFIE 75, 405, 407, 48, 58, 653, 655, 656, 69, 76, 800, CHKO BL 4

10 CHKO Blansk les 3 rezervace Malá skála Smí en pfiirozen les na západním svahu vrcholu Bulového (95,8 m), 3,5 km jihozápadnû od obce Brloh. Janské Údolí (okres âesk Krumlov) GEOLOGIE V horninovém podloïí pfievaïuje granulit, kter tvofií na vrcholu hfibetu mohutn skalní útvar k jihu exponovaného v jimeãnû rozsáhlého mrazového srubu o celkové délce asi 50 m. Podle v ky a charakteru stûny lze rozli it tfii ãásti v chodní souvislou stûnu, stfiední ãást rozpadlou v balvany a jiïní zachovalou skalní stûnu s v kou kolem 0 m. Pod nimi se nacházejí rozsáhlé balvanité sutû. Hlavním pûdním typem je kambizem typická kyselá, na hfibetu s pfiechody k podzolu kambizemnímu, na skalních útvarech a sutích je vyvinut ranker typick a kambizemní m V mûra: 9,73 ha Vyhlá eno: 996 Pfiirozené porosty kvûtnat ch kyãelnicov ch buãin s druhovû bohat m podrostem, periglaciálnû modelované mohutné skalní útvary, specifická arachnofauna a entomofauna. KVùTENA V pfiírodní rezervaci dominují buãiny s kyãelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-fagetum). Ve stromovém patfie pfievládá buk lesní (Fagus sylvatica) s pfiímûsí jedle bûlokoré (Abies alba), smrku ztepilého (Picea abies) a javoru klenu (Acer pseudoplatanus), v kefiovém podrostu se objevuje bez ãerven (Sambucus racemosa). Vbylinném patfie vykazuje nejvy í pokryvnost kostfiava lesní (Festuca altissima). Dále v nûm mimo jiné rostou vûsenka nachová (Prenanthes purpurea), p eníãko rozkladité (Milium effusum), svízel vonn (Galium odoratum), baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), pitulník horsk (Galeobdolon montanum), ptaãinec hajní (Stellaria nemorum),lipnice hajní (Poa nemoralis), kokofiík pfieslenat (Polygonatum verticillatum), vzácnû i kyãelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) a k. cibulkonosná (D. bulbifera). Pfii úpatí skal se objevují i nûkteré nitrofilní druhy, napfi. kopfiiva dvoudomá (Urtica dioica), kerblík lesní (Anthriscus sylvestris), kakost smrdut (Geranium robertianum), net kavka nedûtklivá (Impatiens noli-tangere) a vla toviãník vût í (Chelidonium majus). Prosvûtlené plochy zarûstají ostruïiníkem malinov m (Rubus idaeus).roztrou enû se v pfiírodní rezervaci vyskytují jeãmenka lesní (Hordelymus europaeus), hrachor jarní (Lathyrus vernus), vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia), kopytník evropsk (Asarum europaeum) a kostival hlíznat (Symphytum tuberosum). Na vlhãích a Ïivnûj ích plochách roste kapraì samec (Dryopteris filix-mas), papratka samiãí (Athyrium filix-femina) a hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum) a vzácnû se objevuje dymnivka dutá (Corydalis cava). Na zastínûn ch skalách nalezneme spoleãenstva skalních tûrbin svazu Asplenion septentrionalis s osladiãem obecn m (Polypodium vulgare) a sleziníkem severním (Asplenium septentrionale). JiÏní okraj pfiírodní rezervace je porostl smrkem ztepil m (Picea abies). ZVÍ ENA Pomûrnû v znamn m prvkem zdej í fauny je ÏíÏala Allolobophora eiseni, vázaná na pûvodní buãiny. Îijí zde typiãtí hor tí plïi závornatka kfiíïatá (Clausilia cruciata) a karpatsk druh fiasnatka nadmutá (Macrogastra tumida), do mimofiádné nadmofiské v ky zde zasahuje hlem Ïì zahradní (Helix pomatia). V balvanit ch sutích byl zaznamenán v skyt pavoukû specializovan ch na tato stanovi tû, zejména plachetnatek Saaristoa firma a Gongylidiellum edentatum. V území pfiírodní rezervace bylo nalezeno 8 druhû stfievlíkû z rodu Carabus, z nichï k ménû bûïn m patfií C. convexus a C. irregularis. Stfievlík zlatoleskl (C. auronitens) je charakteristick druh vy ích poloh. LESNICTVÍ Nejstar ími porosty jsou klenové buãiny s jedlí, které dosahují stáfií aï 50 let. Podíl buku dosahuje 60 %, jedle 0 %. Pfii severních okrajích pfiírodní rezervace zmlazuje klen a buk. Porosty jsou ponechány samovolnému v voji. BIBLIOGRAFIE 74, 405, 58, 653 MAPA ÚZEMÍ strana 507 Granulitové skalní útvary s porosty kvûtnat ch buãin (Eu-Fagenion). Na úpatí fragment ochuzené kyãelnicové buãiny (Dentario enneaphylli-fagetum), porosty na skalách a nad horní hranou svahu odpovídají kostfiavov m buãinám (Festuco altissimae-fagetum). Stfievlík zlatoleskl (Carabus auronitens) je charakteristick pro podhûfií a stfiední horské polohy. 3 Vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia). CHKO BL 5 497

11 KVùTENA Vegetaci tvofií mozaika luãních a mokfiadních rostlinn ch spoleãenstev. Velkou ãást plochy chránûného území zaujímají rákosiny (Phragmitetum communis) s dominantním rákosem obecn m (Phragmites australis) a vlhké nekosené louky se spoleãenstvy svazu Calthion, v nichï rostou pfiedev ím dûhel lesní (Angelica sylvestris), blatouch bahenní (Caltha palustris), sítina rozkladitá (Juncus effusus), hrachor luãní (Lathyrus pratensis), skfiípina lesní (Scirpus sylvaticus), medynûk vlnat (Holcus lanatus), pcháã bahenní (Cirsium palustre), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), ole ník kmínolist (Selinum carvifolia), pfiesliãka bahenní (Equisetum palustre), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), ostfiice trsnatá (Carex cespitosa), bezkolenec modr (Molinia caerulea agg.), suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium), chrpa luãní (Jacea pratensis) aj. Ze vzácnûj ích ohroïen ch druhû tu najdeme zejména prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), p. pleèov (D. incarnata) a ostfiici pfiíbuznou (Carex apâeskobudûjovicko GEOLOGIE V horninovém podloïí pfievaïují serpentinity (hadce), ãásteãnû do území pfiírodní památky zasahuje i granulit. Z vût í ãásti je v ak podloïí pfiekryto holocenními splachov mi hlínami. PfievaÏujícím pûdním typem je pseudoglej typick spfiechody k pseudogleji a gleji organozemnímu. Prstnatec pleèov (Dactylorhiza incarnata), detail kvûtenství. Západní ãást chránûného území s mokfiadními spoleãenstvy s pfiímûsí orobince irolistého. V pozadí masiv Kleti. propinquata). V pfiíkopov ch strouhách a na baïinat ch plochách se maloplo nû objevují spoleãenstva vysok ch ostfiic asociací Caricetum rostratae s dominantní ostfiicí zobánkatou (Carex rostrata) a Caricetum appropinquatae so. pfiíbuznou. Severozápadní okraj pfiírodní památky ostrûvkovitû pokr vá krátkostébelné ostfiicovomechové spoleãenstvo asociace Caricetum goodenowii. V odtokové strouze rybníka pfievaïují porosty asociace Glycerietum maximae s dominantním zblochanem vodním (Glyceria maxima). Ke vzácn m rostlinn m spoleãenstvûm v chránûném území patfií také asociace Equisetetum fluviatilis s dominantní pfiesliãkou pofiíãní (Equisetum fluviatile). ZVÍ ENA Na lokalitû Ïije mokfiadní plï vrkoã mnohozub (Vertigo antivertigo). V drobn ch tûàkách se tu rozmnoïuje nepoãetná populace skokana tíhlého (Rana dalmatina). VYUÎITÍ PÛvodnû byly vlhké louky pravidelnû obhospodafiovány. Po období, kdy zûstávala lokalita bez zásahû, se znovu jiï od roku 993 kaïdoroãnû kosí celá plocha chránûného území vãetnû porostu rákosu obecného, ale stav se viditelnû nezlep uje, neboè rákos stále expanduje. BIBLIOGRAFIE 79, 89 památka Mokfiad u Borského rybníka Severozápadní bfieh a navazující mokfiadní louky u Borského rybníka (0 ha), 0,5 km jihov chodnû od stfiedu obce Mfiíã. KfiemÏe (okres âesk Krumlov) 5 m V mûra: 0,95 ha Vyhlá eno: 999 Mokfiadní a pobfieïní spoleãenstva s poãetn mi populacemi prstnatce pleèového a prstnatce májového. 498 CHKO BL 6

12 CHKO Blansk les památka Na StráÏi Strmá stráà údolí KfiemÏského potoka, 0,5 km jihov chodnû od stfiedu obce Brloh. Brloh pod Kletí (okres âesk Krumlov) GEOLOGIE Horninov m podkladem je slídnat granulit. PÛdním typem na lokalitû je kambizem typická kyselá m V mûra: 3,7 ha Vyhlá eno: 993 B valé pastviny s poãetnou populací vstavaãe obecného a se specifickou, pomûrnû teplomilnou luãní faunou bezobratl ch. KVùTENA PfievaÏující vegetací je mozaika neuzavfien ch acidofilních bylinn ch spoleãenstev svazu Hyperico perforati- -Scleranthion perennis amezofilních luãních porostû svazu Arrhenatherion. Z typick ch druhû v nich rostou ovsífi p fiit (Helictotrichon pubescens), devaterník velkokvût tmav (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum), bika ladní (Luzula campestris), smolniãka obecná (Steris viscaria) alomikámen zrnat (Saxifraga granulata). Kromû nich se zde vyskytuje fiada dal ích teplomilnûj ích i mezofilních druhû, napfi. fiepík lékafisk (Agrimonia eupatoria), chrpa ãekánek (Colymbada scabiosa), mochna stfiíbrná (Potentilla argentea), pupava bezlodyïná (Carlina acaulis), kruãinka barvífiská (Genista tinctoria), k. nûmecká (G. germanica), klinopád obecn (Clinopodium vulgare), matefiídou ka vejãitá (Thymus pulegioides),svûtlík lékafisk (Euphrasia rostkoviana) a vítod obecn (Polygala vulgaris). Na jafie zde nalézáme fiadu terofytû, napfi. huseníãek rolní (Arabidopsis thaliana), osívku jarní (Erophila verna), rozrazil laloãnat (Veronica sublobata), r.trojklan (Veronica triphyllos) aj. NejdÛleÏitûj í je poãetná populace vstavaãe obecného (Orchis morio) ãítající asi 400 kvetoucích jedincû. Okrajové ãásti pfiírodní památky lemují porosty dubu letního (Quercus robur) a kfioviny s lískou obecnou (Corylus avellana), hlohem (Crataegus sp.) aslivoní trnitou (Prunus spinosa) s podrostem mûrnice ãerné (Ballota nigra), br lice kozí nohy (Aegopodium podagraria) a kopfiivy dvoudomé (Urtica dioica). ZVÍ ENA Na lokalitû se nachází typické spoleãenstvo drobn ch plïû subxerotermních trávníkû na kyselém podkladu s oblovkou drobnou (Cochlicopa lubricella), drobniãkou válcovitou (Truncatellina cylindrica) a údolníãkem ikm m (Vallonia excentrica). Ve stejném prostfiedí tu Ïije majka Meloe rugosus, stfievlíãek Cymindis humeralis. Pravidelnû se zde objevují velmi vzácn modrásek ãernoãárn (Pseudophilotes baton) a dlouhozobka zimozelová (Hemaris fuciformis). Zblízkého okolí této pfiírodní památky je uvádûn v skyt teplomilného krasce Agrilus auricollis a nosatce Magdalis armigera, pilofiitky Xiphydria prolongata a dal ích druhû hmyzu vázan ch na porosty s odumírajícími a odumfiel mi jilmy. Krasec Aphanisticus pusillus se vyvíjí na sítinách. VYUÎITÍ PÛvodnû zde byly pastviny, na ãásti plochy dokonce drobná políãka. V souãasné dobû je území pfiírodní památky koseno (náhradou za pastvu). BIBLIOGRAFIE 79, 333, 334, 639 Mozaika spoleãenstev acidofilních nezapojen ch such ch trávníkû (Hyperico perforati-scleranthion perennis) na mûlk ch skeletovit ch pûdách a mezofilních ovsíkov ch luãních porostû (Arrhenatherion). Vstavaã obecn (Orchis morio) kvete v chránûném území v desítkách jedincû. CHKO BL 7 499

13 âeskobudûjovicko GEOLOGIE Horninové podloïí tvofií granulitov masiv Blanského lesa, vystupující ve vrcholov ch partiích v podobû mohutn ch skalních útvarû s balvanit mi sutûmi na úpatí. Rozsáhl skalní útvar má charakter mrazového srubu, dosahuje délky asi 800 m a v ky 5 m. Sutû pfii úpatí jsou vytvofieny do vzdálenosti aï 00 m od paty skály a pfievládají v nich vût í balvany do 3 m. PÛdním typem je mezotrofní kambizem a na skalách a sutích ranker typick a kambizemní. KVùTENA V lesních porostech pfiírodní rezervace pfieva- Ïují kostfiavové buãiny (Festuco altissimae-fagetum). V jejich stromovém patfie pfievládá buk lesní (Fagus sylvatica), pfiimí eny jsou jedle bûlokorá (Abies alba) a smrk ztepil (Picea abies). Dominantním druhem bylinného patra je kostfiava lesní (Festuca altissima), z dal- ích typick ch druhû tu rostou vûsenka nachová (Prenanthes purpurea), samorostlík klasnat (Actaea spicata), svízel vonn (Galium odoratum), starãek vejãit (Senecio ovatus), violka lesní (Viola reichenbachiana), p eníãko rozkladité (Milium effusum) aj. Na vlhãích Ïivnûj- ích stanovi tích, zejména pfii V buãinách s bohat m kfiovinn m podrostem v PR Ptaãí stûna Ïije pl ík lískov (Muscardinus avellanarius). Fragment suèového lesa (Tilio- -Acerion) na úpatní suti pod skalními stûnami. V podrostu pfievaïují facie s baïankou vytrvalou (Mercurialis perennis). úpatích svahû, se ostrûvkovitû nacházejí buãiny s kyãelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-fagetum). Kromû buku lesního se v jejich stromovém patfie objevuje javor klen (Acer pseudoplatanus), kefiov podrost tvofií bez ãerven (Sambucus racemosa) a l kovec jedovat (Daphne mezereum). V bylinném patfie lze nalézt kyãelnici devítilistou (Dentaria enneaphyllos), baïanku vytrvalou (Mercurialis perennis) a dal í druhy. Z floristického hlediska je zajímav kostival hlíznat (Symphytum tuberosum) v nadmofiské v ce nad 800 m. Sutû a balvanité rozpady jsou porostlé baïankovou jaseninou (Mercuriali-Fraxinetum). Dominantní buk lesní hojnû doplàuje javor klen, vzácnûji j. mléã (Acer platanoides), na vlhãích místech je pfiimí en jasan ztepil (Fraxinus excelsior). Znaãn podíl má jilm horsk (Ulmus glabra). V bylinném patfie najdeme pfieváïnû stejné druhy jako v buãinách, ãastá je zejména baïanka vytrvalá. V okrajov ch ãástech pfiírodní rezervace pfievládá smrk ztepil. V pfiírodní rezervaci v nadmofiské v ce okolo 850 m najdeme dub zimní (Quercus petraea), kter zde dosahuje v kového maxima v âeské republice. ZVÍ ENA Vúzemí pfiírodní rezervace se nachází jedno z nejv e poloïen ch nalezi È alpsko-dinárského plïe zemouna skalního (Aegopis verticillus), mezi balvany je hojná skalnice k lnatá (Helicigona lapicida). SloÏení fauny pavoukû pod kameny a v suti skalnat ch v chozû je podobné jako v pfiírodní rezervaci Malá skála. Kromû toho zde byl zaznamenán v skyt esti druhû stfievlíkû z rodu Carabus, vãetnû horského aï podhorského stfievlíka zlatolesklého (C. auronitens). V hnízdní dobû byly v pfiírodní rezervaci zji tûny ãtyfii druhy sov, v r velk (Bubo bubo), s c rousn (Aegolius funereus), kulí ek nejmen í (Glaucidium passerinum) a pu tík obecn (Strix aluco). âáp ãern (Ciconia nigra) tu hnízdil nûkolik let na jednom z mála skalních hnízd v jihoãeském regionu. Ve vlhk ch suèov ch partiích byl prokázán také v skyt rejska horského (Sorex alpinus). rezervace Ptaãí stûna Les na jihozápadních svazích masivu Bulového (95,8 m n. m.), 4 km jihozápadnû od obce Brloh. Janské Údolí (okres âesk Krumlov) LESNICTVÍ Jádrem pfiírodní rezervace je star porost buku na jiïním strmém balvanitém aï suèovitém svahu. V znamn podíl zde má jedle (aï 35 %). Vtrou en je jilm horsk, kter sv m vzrûstem dosahuje úrovnû nejvy ích bukû a kter zde dobfie zmlazuje. Nejstar í porosty dosahují stáfií aï 50 let. Staré porostní skupiny jsou ponechány m V mûra: 5,7 ha Vyhlá eno: 996 Pfiirozené smí ené porosty kvûtnat ch kostfiavov ch a kyãelnicov ch buãin a suèového lesa s vysok m podílem jilmu horského a s v znamnou faunou bezobratl ch ÏivoãichÛ a druhovû pestrou avifaunou. bez zásahu. Pouze u mlad ch porostních skupin na okrajích pfiírodní rezervace (asi na 5 % plochy) je v chovou usmûràována druhová skladba ve prospûch pfiirozeného sloïení porostû. BIBLIOGRAFIE 90, 74, 405, 58, 653 MAPA ÒZEMÍ strana CHKO BL 8

14 památka imeãkova stráà Hadcová stráà nad soutokem KfiemÏského potoka a potoka Ole nice,,5 km v chodnû od obce Brloh. Brloh pod Kletí, Roj ín (okres âesk Krumlov) m V mûra:,75 ha Vyhlá eno: 993 V znamná semixerotermní travinobylinná spoleãenstva na v chozech serpentinitû se serpentinomorfózami a se specifickou faunou suchomiln ch mûkk Û, ãást bfiehového porostu potoka Ole nice. GEOLOGIE Horninov podklad svahu tvofií serpentinizovaná ultrabazika (hadce), v nivû potoka je podloïí pfiekryto holocenními nivními hlínami. Na hadcích jsou vyvinuty kambizemní rankery a typické kambizemû, v nivû jsou roz ífie- ny typické gleje s fluvizemí glejovou. KVùTENA Hadcové stránû jsou porostlé semixerotermními travinobylinn mi spoleãenstvy svazu Bromion erecti. Jejich dominantou je povût inou váleãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum), kterou provází bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum) a nûkteré dal í suchomilné i mezofilní druhy, mimo jiné hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), bedrník obecn (Pimpinella saxifraga), devaterník velkokvût tmav (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum), chmerek vytrval (Scleranthus perennis), chrpa ãekánek (Colymbada scabiosa), silenka nadmutá (Oberna behen), roïec rolní (Cerastium arvense), matefiídou ka vejãitá (Thymus pulegioides) aj. Stránû zarûstají hasivkou orliãí (Pteridium aquilinum). Charakteristick je v skyt serpentinomorfóz, které se projevují napfi. v zakrslém vzrûstu chrpy ãekánku (Colymbada scabiosa). Ve stráni roste nûkolik trsû kosatce sibifiského (Iris sibirica) a bezkolence modrého (Molinia caerulea agg.). V nivû potoka nalézáme zbytky vlhkomiln ch luãních a mokfiadních spoleãenstev ze svazû Calthion, Molinion a Caricion rostratae. V znamné jsou porosty ostfiice trsnaté (Carex cespitosa) ao. obecné CHKO Blansk les (C. nigra). Hojné jsou i dal í vlhkomilné a mokfiadní druhy, mimo jiné kohoutek luãní (Lychnis flos-cuculi), pryskyfiník prudk (Ranunculus acris), pomnûnka hajní (Myosotis nemorosa), blatouch bahenní (Caltha palustris), skfiípina lesní (Scirpus sylvaticus) aj., ojedinûle tu roste zábûlník bahenní (Comarum palustre). Bfiehové porosty potoka tvofií nevyvinutá stfiemchová ol ina s vrbou kfiehkou (Salix fragilis), v. popelavou (S. cinerea), stfiemchou obecnou (Padus avium) a ol í lepkavou (Alnus glutinosa). V bylinném patfie jsou hojné hygrofilní, mezofilní a nitrofilní druhy, napfi. br lice kozí noha (Aegopodium podagraria), kerblík lesní (Anthriscus sylvestris), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), kuklík mûstsk (Geum urbanum), chrastice rákosovitá (Phalaroides arundinacea), kopfiiva dvoudomá (Urtica dioica) a svízel pfiítula (Galium aparine). ZVÍ ENA Druhovû chudá, ale charakteristická je fauna plïû s xerofilními druhy drobniãkou válcovitou (Truncatellina cylindrica) a sítovkou suchomilnou (Aegopinella minor). Z této lokality pochází také první údaj o v skytu kfiiïáka pruhovaného (Argiope bruennichi) vjihoãeském kraji (pozorování z roku 994). VYUÎITÍ Stránû byly pûvodnû paseny, v nivû potoka se louky pravidelnû kosily. Území pfiírodní památky je od roku 995 jedenkrát roãnû koseno, aby se zabránilo rozrûstání hasivky orliãí. StráÀ s hadcov mi skalními v chozy porûstá mozaikou teplomiln ch spoleãenstev svazu Bromion erecti s dominantní váleãkou prapofiitou (Brachypodium pinnatum) a porostû trsnatého bezkolence modrého (Molinia caerulea agg.). CHKO BL 9 50

15 KVùTENA V pfiírodní rezervaci rostou kvûtnaté buãiny skyãelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-fagetum) a kostfiavové buãiny (Festuco altissimae- Fagetum). Zatímco buãiny s kyãelnicí devítilistou ostrûvkovitû provázejí úïivnûj í úpatí, kostfiavová buãina, která v pfiírodní rezervaci pfievládá, je roz ífiena pfiedev ím na kamenitûj ích svazích. Ve stromovém patfie pfievládá buk lesní (Fagus sylvatica), s vy í pokryvností je pfiimí en javor klen (Acer pseudoplatanus) a vtrou eny jsou i dal í dfieviny, napfi. javor mléã (Acer platanoides), jilm horsk (Ulmus glabra), lípa malolistá (Tilia cordata) a smrk ztepil (Picea abies). Bylinné patro je druhovû bohaté a nalezneme v nûm pfiedev ím baïanku vytrvalou (Mercurialis perennis),kyãelnici devítilistou (Dentaria enneaphyllos), kostfiavu lesní (Festuca altissima), svízel vonn (Galium odoratum), samorostlík klasâeskobudûjovicko GEOLOGIE Pfievládající horninou je granulit, ojedinûle se v podloïí nalézá muskovitbiotitick granit aï granodiorit spfievahou svûtle oranïového draselného Ïivce. Nejãastûj ím pûdním typem je kambizem typická, na sutích jsou nevyvinuté pûdy typické a kambizemní rankery. Mûsíãnice vytrvalá (Lunaria rediviva). Vrezervaci pfievaïují mlad í, vûkovû málo diferencované bukové porosty. nat (Actaea spicata), p eníãko rozkladité (Milium effusum), vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia), pitulník horsk (Galeobdolon montanum), svefiep BenekenÛv (Bromus benekenii), violku lesní (Viola reichenbachiana) aj. Ochranáfisky v znamné je spoleãenstvo suèov ch lesû asociace Lunario-Aceretum, kterému se dafií na severních svazích pod vrcholem Vysoké Bûty. Stromové patro tvofií javor klen (Acer pseudoplatanus), j. mléã (A. platanoides) a buk lesní (Fagus sylvatica), k nim pfiistupuje jilm horsk (Ulmus glabra), lípa malolistá (Tilia cordata) a jedle bûlokorá (Abies alba). V kefiovém patfie rostou jefiáb ptaãí (Sorbus aucuparia) a bez ãerven (Sam- rezervace Vysoká Bûta Lesní komplex v masivu Buglata Vysoká Bûta v severozápadní ãásti Blanského lesa, km jihozápadnû od obce Lipanovice. Lipanovice (okres âeské Budûjovice) m V mûra: 3,93 ha Vyhlá eno: 989 Pfiirozená lesní spoleãenstva kvûtnat ch buãin a suèov ch lesû s plo nû rozsáhl mi porosty mûsíãnice vytrvalé. Poãetné jsou populace druhovû pestré a specifické fauny bezobratl ch a avifauny, vázané na listnaté porosty a sutû. 50 CHKO BL 30

16 CHKO Blansk les 3 bucus racemosa), ojedinûle i b. ãern (S. nigra) a zimolez ãern (Lonicera nigra). V bylinném podrostu dominuje mûsíãnice vytrvalá (Lunaria rediviva), vy í pokryvnost má i dymnivka dutá (Corydalis cava), plicník tmav (Pulmonaria obscura), kostival hlíznat (Symphytum tuberosum), kopytník evropsk (Asarum europaeum), kokofiík mnohokvût (Polygonatum multiflorum) aj. Z floristicky zajímav ch druhû zde nalezneme napfi. fiefii nici nedûtklivou (Cardamine impatiens) a sasanku pryskyfiníkovitou (Anemonoides ranunculoides), která je v chránûném území velmi vzácná. Severov chodní ãást pfiírodní rezervace je porostlá mlad mi buãinami bez bylinného podrostu. ZVÍ ENA V pfiírodní rezervaci Ïije druhovû bohatá a zajímavá fauna plïû, napfi. zemoun skalní (Aegopis verticillus) i na kyselém podkladu, v znaãn mi druhy jsou sítovka suchomilná (Aegopinella minor) a chlupatka jednozubá (Petasina unidentata).vsutích Ïijí charakteristické druhy pavoukû, pfiedev ím mysmena horská (Trogloneta granulum) a plachetnatka Saaristoa firma. V znamn m prvkem zdej í fauny roztoãû je pancífiník Steganacarus herculeanus. Nejcharakteristiãtûj í druhy broukû této lokality jsou zde vázány na staré bukové porosty. Jde napfi. o stfievlíka Carabus irregularis, krasce Chrysobothris affinis, roháãky Platycerus caprea a P. caraboides a tesafiíky Acanthoderes clavipes a Stictoleptura scutellata. Na lokalitû Ïije druhovû pestré spoleãenstvo ptákû vãetnû nûkter ch druhû striktnû vázan ch na staré listnaté porosty, zejména holuba doupàáka (Columba oenas) a lejska malého (Ficedula parva). Zji tûno bylo také hnízdûní v ra velkého (Bubo bubo) a pu tíka obecného (Strix aluco). LESNICTVÍ Lesní porosty jsou pfieváïnû listnaté, stáfií 0 30 let. Dominuje buk (90 %). Na hfibetu Vysoké Bûty se zmlazuje jilm horsk, v ostatních ãástech pfiírodní rezervace jsou hojné semenáãky buku, javoru mléãe a klenu. V dûsledku napadení jilmû grafiózou velká ãást tûchto star ch stromû odumfiela. rezervace je souãástí genové základny pro buk, smrk a klen. Chránûné území bylo aï do roku 989 vyuïíváno jako hospodáfisk les. Hospodafiilo se paseãn m zpûsobem, to znamená, Ïe novû vznikající porost se zpoãátku vyvíjel pod ochranou pûvodního matefiského porostu. V souãasnosti jsou porosty ponechány samovolnému v voji. BIBLIOGRAFIE 48, 334, 405, 436, 58, 639, 653, 73 3 Stfievlík Carabus irregularis pfiezimující pod borkou padl ch jilmov ch kmenû. V jihoãeském regionu se vyskytuje v Blanském lese, na Libínû, v Novohradsk ch horách avpfiirozen ch lesích na Hlubocku. CHKO BL 3 503

17 âeskobudûjovicko Národní pfiírodní rezervace Vy enské kopce âlenité vápencové pahorky na jiïním úpatí masivu Kletû s teplomilnou vegetací, jiïnû od osady Vy n a,5 km severozápadnû od âeského Krumlova. Vy n, Kladné Dobrkovice, Kladné (okres âesk Krumlov) m V mûra: 68,0 ha Vyhlá eno: 95 Pozoruhodn komplex lesních, kfiovinn ch a semixerotermních travinobylinn ch spoleãenstev, vázan ch na vápencové podloïí, s fiadou xerotermofilních vzácn ch a chránûn ch druhû rostlin aïivoãichû. GEOLOGIE V horninovém podloïí pfievládá krystalick vápenec, na kter jsou vázána loïiska vloãkového grafitu. Ten se tûïí hlubinnû tolami v âeském Krumlovû. V severní ãásti národní pfiírodní rezervace vystupují téï pararuly a slabé polohy amfibolitu. Cel horninov komplex je souãástí ãeskokrumlovské pestré skupiny moldanubika. PodloÏí v údolích Vy- enského potoka a Huãnice je pfiekryto holocenními nivními hlínami. Pfievládajícím pûdním typem na vápenci jsou kambizemní rendziny, na severních úïivnûj ích svazích jsou vyvinuty typické kambizemû. V nivû Vy enského potoka jsou roz ífieny nivní pûdy fluvizem glejová. KVùTENA Nejv znamnûj- ím typem vegetace jsou semixerotermní travinobylinná spoleãenstva svazu Bromion erecti, která v poslední dobû rychle zarûstají dfievinami. Proto zde mûïeme nalézt celou fiadu pfiechodn ch formací od teplomiln ch trávníkû aï po fiídké a hustû zapojené kfioviny. Zatímco v teplomiln ch trávnících na hlub ích pûdách pfievládá vá- Teplomilná travinobylinná spoleãenstva s bûlozáfikou vûtvitou (Anthericum ramosum) aïebfiicí pyrenejskou (Libanotis pyrenaica) v jiïní ãásti rezervace. leãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum), na skeletovit ch pûdách a skalkách dominuje svefiep vzpfiímen (Bromus erectus), doprovázen smûlkem jehlancovit m (Koeleria pyramidata). Z dal ích vzácnûj ích druhû tu rostou ostfiice horská (Carex montana), vzácná teplomilná o. Micheliho (C. michelii), náprstník velkokvût (Digitalis grandiflora), ãernohlávek velkokvût (Prunella grandiflora), svízel syfii Èov (Galium verum), dobromysl obecná (Origanum vulgare) aj. Kromû dal ích bûïn ch teplomilnûj ích druhû, k nimï patfií napfi. jahodník trávnice (Fragaria viridis),krvavec men í (Sanguisorba minor), chrpa ãekánek (Colymbada scabiosa), oïanka kalamandra (Teucrium chamaedrys) a oman vrbolist (Inula salicina), rostou v tûchto spoleãenstvech nûkteré druhy, které do jihoãeského regionu pronikají z Podunají. K nim patfií ãistec pfiím (Stachys recta), parazitická záraza bílá (Orobanche alba) a divizna jiïní rakouská (Verbascum chaixii subsp. austriacum). Ktypick m vápnomiln m rostlinám, rostoucím v pfiírodní rezervaci, pfiiãítáme dále sasanku lesní (Anemone sylvestris), vítod chocholat (Polygala comosa),kru - tík tmavoãerven (Epipactis atrorubens) a hofiec kfiíïat (Gentiana cruciata). Z dal ích fytogeograficky v znamn ch druhû rostou v semixerotemních trávnících napfi. svízel siv (Galium glaucum) a alpsk migrant Ïebfiice pyrenejská (Libanotis pyrenaica). Na strmûj ích skalnat ch v chozech s mûlk mi pûdami roste hojnû ãesnek chlumní horsk (Allium senescens subsp. montanum), bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum) a mochna jarní (Potentilla tabernaemontani). Okraje jiïních svahû jsou porostlé teplomiln mi kfiovinn mi spoleãenstvy svazu Berberidion s dominující slivoní trnitou (Prunus spinosa), dfii Èálem obecn m (Berberis vulgaris) a ptaãím zobem obecn m (Ligustrum vulgare). V jejich sporadicky vyvinutém bylinném patfie rostou nûkteré vápnomilné, teplomilnûj- í nebo hájové druhy, napfi. sasanka lesní, jahodník truskavec (Fragaria moschata), fiepík lékafisk (Agrimonia eupatoria), ãiãorka pestrá (Coronilla varia), jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis) a kostival hlíznat (Symphytum tuberosum). V znamné místo ve vegetaãní mozaice zaujímají mezofilní kfiovité formace fiazené ke svazu Carpinion s dominující lískou obecnou (Corylus avellana), které na stinn ch severních a severozápadních svazích postupnû pfiecházejí v lesní formace charakteru suèového lesa. Kromû dominující lísky zde nalezneme i fiadu dal ích kefiû, napfi. zimolez obecn (Lonicera xylosteum), kalinu obecnou (Viburnum opulus), rûïi pfievislou (Rosa pendulina), l kovec 504 CHKO BL 3

18 CHKO Blansk les 3 jedovat (Daphne mezereum), ale i teplomiln ptaãí zob obecn. Bylinné patro je druhovû pestré, s nápadnû kvetoucími jarními druhy, mimo jiné jaterníkem trojlaloãn m, kopytníkem evropsk m (Asarum europaeum),hrachorem jarním (Lathy- rus vernus), kostivalem hlíznat m, prvosenkou vy í (Primula elatior), Ïindavou evropskou (Sanicula europaea), lilií zlatohlávkem (Lilium martagon), vápnomilnou okroticí ãervenou (Cephalanthera rubra) ao. bílou (C. damasonium). Na strmûj ích svazích pfiistupují dal í dfieviny, a to lípa malolistá (Tilia cordata), javor klen (Acer pseudoplatanus) i j. mléã (A. platanoides), ojedinûle jilm horsk (Ulmus glabra) a buk lesní (Fagus sylvatica). Vzácnû zde nalezneme boreomontánní ostruïiník skalní (Rubus saxatilis), brambofiík nachov (Cyclamen purpurascens) a omûj vlãí (Aconitum vulparia). Severní ãást národní pfiírodní rezervace (Mûstsk vrch) a ãást jiïních svahû jsou porostlé borovicí lesní (Pinus sylvestris). Tyto porosty vznikly ãásteãnû umûl m zalesnûním b val ch pastvin, ale také pfiirozen m náletem dfievin po ukonãení pastvy. V jejich kefiovém patru pfievládá líska obecná a dal í teplomilné kefie, napfi. dfii Èál obecn a ptaãí zob obecn, vzácnû se objevuje skalník celokrajn (Cotoneaster integerrimus). V bylinném podrostu dominuje váleãka prapofiitá, pfiimí eny jsou i druhy hajní, vápnomilné a teplomilné. Obvod kfiovinn ch formací tvofií lemová spoleãenstva svazu Trifolion medii, s jetelem prostfiedním (Trifolium medium), j. alpínsk m (T. alpestre), kakostem krvav m (Geranium sanguineum), tolitou lékafiskou (Vincetoxicum hirundinaria) arozrazilem oïankovit m (Veronica teucrium). V neuzavfien ch spoleãenstvech skal a skalních tûrbin svazu Potentillion caulescentis je bûïn sleziník routiãka (Asplenium ruta-muraria) a droliny svazu Alyso alyssoidis-sedion albi hostí pamûtník rolní (Acinos arvensis), tafiinku kali ní (Alyssum alyssoides), huseníãek rolní (Arabidopsis thaliana), tolici nejmen í (Medicago minima), rozchodník ostr (Sedum acre), r. tenkolist (S. boloniense) âernohlávek velkokvût (Prunella grandiflora). 3 Hofiec kfiíïat (Gentiana cruciata). CHKO BL

19 âeskobudûjovicko 4 5 a oïanku hroznatou (Teucrium botrys). Niva Vy enského potoka je porostlá vrbov mi kfiovinami svazu Salicion triandrae, pfiedev ím vrbou kfiehkou (Salix fragilis), v. nachovou (S. purpurea) a stfiemchou obecnou (Padus avium). V depresích a podél drobn ch struïek pfieva- Ïují vysokobylinná spoleãenstva svazu Calthion s porosty ostfiice trsnaté (Carex cespitosa) a spoleãenstva vysok ch ostfiic svazu Caricion gracilis s ostfiicí ostrou (Carex acutiformis). Ve spodní ãásti potoãní nivy pfievládá nitrofilní vegetace svazu Aegopodion podagrariae s krabilicí zápa nou (Chaerophyllum aromaticum). Mykoflóra je hlavnû díky vápencovému podkladu velmi bohatá avjihoãeském kraji unikátní. Pfiipomíná spoleãenstvo hub vápnomiln ch buãin, na jiïních svazích pak subxerofilních doubrav. Pozoruhodné jsou zejména vápnomilné a teplomilné druhy tvofiící na lokalitû mykorhizu s lískou, popfiípadû bfiízou nebo osikou. Jsou to mimo jiné 4 Pavuãinec náramkovcov (Cortinarius praestans), jeden z fiady vzácnûj ích vápnomiln ch mykorhizních druhû hub rostoucích na Vy ensk ch kopcích. 5 Modrásek tmavohnûd (Aricia agestis) je teplomiln mot l, jehoï housenky se vyvíjejí na devaterníku a nûkter ch kakostovit ch rostlinách. 6 Teplomilná spoleãenstva s dominantním omanem vrbolist m (Inula salicina). kyj HerkulÛv (Clavariadelphus pistillaris), hfiib FechtnerÛv (Boletus fechtneri), h. satan (B. satanas), ryzec citrónov (Lactarius citriolens), r.jableãn (L. evosmus), ãirûvka naãervenalá (Tricholoma orirubens), pavuãinec nancysk (Cortinarius nanceiensis), p. azurov (C. coerulescens), p. náramkovcov (C. praestans), vláknice jurská (Inocybe jurana), v. Bongardova (I. Bongardii), v. dymnivková (I. corydalina) a muchomûrka i kovitá (Amanita strobiliformis).vlesostepní ãásti roste napfi. vzácná saprotrofní lupenatá houba trávniãka paprskovitá (Leptonia sarcitula). Ze vzácn ch saprotrofních choro Û byly zaznamenány outkovka polní (Dichomitus campestris) a choro vo tinovit (Polyporus mori). ZVÍ ENA Vy enské kopce jsou nejkomplexnûji prozkoumanou lokalitou CHKO Blansk les, pokud jde o bezobratlé Ïivoãichy. PrÛzkum nûkter ch skupin v ak byl proveden jiï pfied více neï 30 lety a bylo by potfiebné pfiíslu né údaje ovûfiit. Ve v ech v znamnûj ích taxonomick ch skupinách jsou v raznû zastoupeny pfiedev ím teplomilné druhy such ch stanovi È. K nim patfií mimo jiné plïi zrnovka mechová (Pupilla muscorum), slepá podzemní bezoãka ídlovitá (Ceciliodes acicula), jehlanka válcovitá Truncatellina cylindrica, novodob imigrant suchomilka obecná (Xerolenta obvia). Dále zde Ïijí teplomilné stonoïky, napfi. druh Eupolybothrus leptopus, a pavouci, zejména sklípkánek hnûd (Atypus affinis) a slíìák Alopecosa sulzeri. Z ãetného hmyzu patfií k této ekologické skupinû fiada druhû rovnokfiídl ch, mimo jiné kobylka Leptophyes bosci, cvrãík Myrmecophila acervorum asaranãe Oedipoda coerulescens, plo tic (klopu ka Macroplax preyssleri) a také broukû napfi. stfievlíãek Amara equestris, tesafiík Oberea erythrocephala avrubounovit brouk Odontaeus armiger. Z poãetn ch mot lû sem náleïí napfi. fiada v znaãn ch druhû modráskovit ch (Lycaenidae), mûry Episema glaucina a Auchmis detersa a zelenáãek Adscita geryon, z blanokfiídl ch mimo jiné vãela Osmia bicolor azdvoukfiídl ch napfi. dlouhososka Bombylius discolor. Mnoho dal ích druhû je sice typick ch pro su í bezlesé biotopy, ale nemá na nû tak úzkou stanovi tní vazbu. Souãasnû se zde vyskytují téï vyslovenû horské druhy bezles ch stanovi È (dealpinní v skyt). Jsou to napfi. mûra Chersotis cuprea, klopu ka Bothynotus pilosus,vãela Prosopis gracilicornis, stfievlíãek Pterostichus illigeri, plï zemoun skalní (Aegopis verticillus) aj. Dal í pfiíklady by bylo moïno jmenovat prakticky ze v ech zde zkouman ch taxonomick ch skupin. Mezi obratlovci pfievládají druhy otevfien ch stanovi È, kfiovin a lesních okrajû. K dominantním druhûm ptákû patfií skfiivan polní (Alauda arvensis), strnad obecn (Emberiza citrinella), lindu ka lesní (Anthus trivialis), pûnice hnûdokfiídlá (Sylvia communis) a pûnice pokfiovní (Sylvia curruca). Îijí zde i zmije obecná (Vipera berus), uïovka hladká (Coronella austriaca), kfiepelka polní (Coturnix coturnix) a pl- ík lískov (Muscardinus avellanarius). 6 LESNICTVÍ Mûstsk vrch a okolní pahorky jsou porostlé rozvolnûn mi borov mi porosty z náletu a ãásteãnû z v sadby, star mi 0 60 let. Na plo inách pfievaïuje dub letní, místy byl v území vysazen habr obecn a javor babyka. Tyto porosty jsou velmi mladé, ve vûku 0 30 let. Porosty s pfievaïujícími listnat mi dfievinami na strm ch svazích u Vy enského potoka a Huãnice s pfievaïujícími listnat mi dfievinami dosahují stáfií 0 60 let. Ojedinûle v rezervaci nalezneme velmi staré stromy, napfi. dub letní a lípu malolistou, které dosahují stáfií aï 50 let. Zásady hospodafiení v zapojen ch porostech spoãívají v likvidaci nepûvodních a expanzivních dfievin akátu, habru, bfiízy a osiky a v postupné redukci plochy borov ch porostû jiïních svahû ve prospûch teplomiln ch trávníkû. V mlad ích porostních skupinách se usmûr- Àuje druhová skladba v chovou (na slunné expozici ve prospûch dubu a na stinné ve prospûch buku a lípy). Ve star ch porostech se pouze zpracovává nahodilá tûïba. Ostatní porosty jsou ponechány bez zásahu. VYUÎITÍ V národní pfiírodní rezervaci se od druhé poloviny 6. století intenzivnû páslo. Po ukonãením pastvy po roce 950 zaãíná pfiírodní rezervace zarûstat náletem dfievin (borovicí lesní, lískou obecnou, dfii - Èálem obecn m). Teprve od poãátku sedmdesát ch let 0. století zde zapoãaly fiízené zásahy k uchování cenn ch travinobylinn ch spoleãenstev. Pravidelnû se kosí vlhká niva u Vy enského potoka a Huãnice a v echny mezofilní louky. Jednou za dva roky jsou koseny vybrané plochy teplomiln ch trávníkû a je redukováno kefiové patro, na velké ãásti se provádí fiízená pastva ovcí a koz. Vliv zásahû je sledován od roku 995 na 0 trval ch plochách na Mûstském vrchu. Rezervací prochází nauãná stezka se 4 zastaveními, která byla otevfiena v roce 996. BIBLIOGRAFIE 6, 45, 84, 0, 0, 59, 75, 79, 95, 99, 33, 335, 390, 404, 405, 407, 434, 46, 549, 569, 738, 800, 83, CHKO BL 34

20 CHKO Blansk les DOBROâKOVSKÉ HADCE STR DÍVâÍ KÁMEN STR MALÁ SKÁLA () STR. 497 PTAâÍ STùNA () STR HOLUBOVSKÉ HADCE STR CHKO BL

21 âeskobudûjovicko Památné stromy. Dub letní, okres âesk Krumlov, k. ú. Holubov, po levé stranû silnice Holubov KfiemÏe pfied tratí. O: 445 cm, Vs: 7 m, S: 00 let.. Dub letní, okres âesk Krumlov, k. ú. Holubov, p. ã. 844, okraj obce Holubov pfii pfiíjezdu od Tfiísova na hrázi rybníka. O: 375 cm, Vs: 7,5 m, S: 300 let. 3. Dub letní, okres Prachatice, k. ú. Horní Chrá Èany, p. ã. 476, u cesty na jihozápadním okraji obce. O: 490 cm, Vs: 6 m, S: 50 let. 4. Dub letní, okres âesk Krumlov, k. ú. Chlum u KfiemÏe, p. ã. 603/6, vpravo od silnice Chlum Louãej, v polích 00 m od autobusové zastávky zvané Vlkanec. O: 383 cm, Vs: 6 m, S: 00 let. 5. Lípa malolistá, okres âesk Krumlov, k. ú. Chlum u KfiemÏe, p. ã. 464, 30 m vlevo od silnice Louãej Lhotka, uprostfied obce Louãej. O: 94 cm, Vs: 6,5 m, S: 00 let. 6. Lípa malolistá, dva exempláfie, okres âesk Krumlov, k. ú. Chval iny, p. ã. 647, údolí Hejdlovského potoka 35 m pfied rekreaãní chalupou ã. p.. O: 337 cm, Vs: 9 m, S: 70 let. 7. Lípa malolistá, okres âesk Krumlov, k. ú. Janské Údolí, p. ã. 8, samota u BychÛ a BaisÛ v LuÏi, vpravo od silnice Brloh Roj ín ve vzdálenosti 500 m. O: 450 cm, Vs: 5 m, S: 70 let. 8. Lípa malolistá, okres âesk Krumlov, k. ú. Jaronín, p. ã. 496, vedle místní komunikace 5 m od rohu domu ã. p 34 v Sedmi Chalupách. O: 55 cm, Vs: 8 m, S: 300 let. 9. Lípa velkolistá, okres âesk Krumlov, k. ú. Jaronín, v sousedství kaple s letopoãtem 843. O: 595 cm, Vs: 9 m (pfied zlomením nárazov m vûtrem byla v ka stromu 30 m), S: 350 let. 0. Dub letní, okres âesk Krumlov, k. ú. Jaronín-Kuklov, p. ã. 5/3, po levé stranû silnice Kuklov Prachatice ve vzdálenosti 5 m od silnice, u rekreaãní chalupy ã. p.. O: 3 cm, Vs: 3 m, S: 50 let.. Lípa malolistá, okres âesk Krumlov, k. ú. Jaronín-Kuklov, p. ã. 33/, po pravé stranû silnice Kuklov Prachatice, 0 m od domu ã. p. 30. O: 575 cm, Vs: 3 m, S: 00 let.. Dub letní, okres âesk Krumlov, k. ú. Kladné-Dobrkovice, p. ã. 85/, nalevo od Ïelezniãní tratû Kájov âesk Krumlov na konci chatové kolonie v Dobrkovicích. O: 45 cm, Vs: 0 m, S: 50 let. 3. Dub letní, okres âesk Krumlov, k. ú. KfiemÏe, p. ã. 76/, na návsi obce Chlumeãek pfii kfiiïovatce na KfiemÏi a Vrábãe. O: 44 cm, Vs: 3 m, S: 80 let. 4. Moru ovník bíl, okres âesk Krumlov, k. ú. KfiemÏe, p. ã. 0, pod námûstím u b valé budovy koly v KfiemÏi. O: strom se rozdvojuje, lev kmen 40 cm, prav kmen 58 cm, Vs: 7 m, S: 30 let. 5. Dub letní, okres âeské Budûjovice, k. ú. Lipanovice, p. ã. 9/, na v chodní stranû silnice Lipanovice KfiemÏe, 500 m jiïnû od obce Lipanovice. O: 300 cm, Vs: 7 m, S: 50 let. 6. Lípa malolistá, okres âesk Krumlov, k. ú. Tfiísov, p. ã. 67/4, 50 m od vlakové zastávky na okraji archeologického nalezi tû. O: 740 cm, Vs: 34 m, S: 00 let. 7. Lípa malolistá, okres Prachatice, k. ú. Tfie Àov Újezdec, p. ã. 68/4, uprostfied návsi. O: 364 cm, Vs: m, S: 300 let. 8. Lípa velkolistá, okres âesk Krumlov, k. ú. Zlatá Koruna, p. ã. 77/5, na námûstíãku v obci. O: 78 cm, Vs: 7,5 m, S: 700 let. 9. Lípa velkolistá, okres âesk Krumlov, k. ú. Zlatá Koruna, p. ã. 9, nádvofií klá tera. O: 489 cm, Vs.: 3 m, S: 400 let. Nejstar ím památn m stromem Blanského lesa je lípa velkolistá na návsi ve Zlaté Korunû. Nejmohutnûj ím památn m stromem v CHKO je lípa malolistá utfiísova, datovaná kapliãkou z roku CHKO BL 36