ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA V MŠ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA V MŠ"

Transkript

1 Klíčová aktivita 02 Podpora profesního rozvoje učitelů MŠ v oblasti podpory polytechnického vzdělávání ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA V MŠ Roman Kroufek Jana Kroufková Studijní opora kurzu Environmentální rozměr polytechnicky orientovaného vzdělávání v MŠ KA02 Podpora prof. rozvoje učitelů MŠ v oblasti podpory polytech. vzdělávání strana 1

2 Obsah Úvod Environmentální výchova...5 Osnova kapitoly Několik pojmů na úvod Historie environmentální výchovy Definice environmentální výchovy Environmentální gramotnost Kurikulární a jiné dokumenty Osnova kapitoly Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání Doporučené očekávané výstupy Cíle a indikátory EVVO v České republice Environmentální výchova v mateřské škole Osnova kapitoly Klíčová témata environmentální výchovy v MŠ Pedagog v mateřské škole Prostředí mateřské školy Environmentální rozměr polytechnického vzdělávání v MŠ Evaluace environmentální výchovy v mateřské škole Osnova kapitoly K evaluaci environmentální výchovy v MŠ CATES-PV Pracovní listy KA02 Podpora prof. rozvoje učitelů MŠ v oblasti podpory polytech. vzdělávání strana 2

3 Použité piktogramy vypracuj úkol cíle kapitoly důležité pojmy k zapamatování literatura pracovní list KA02 Podpora prof. rozvoje učitelů MŠ v oblasti podpory polytech. vzdělávání strana 3

4 Úvod Milá čtenářko, milý čtenáři, do rukou se vám dostává studijní text pro učitele mateřských škol zaměřený primárně na otázky environmentálního vzdělávání dětí předškolního věku. Téma je tedy zdánlivě jednoduché vztah dítěte ke svému okolí, především k přírodě, a jeho budování v rámci realizace výchovy a vzdělávání v mateřské škole. Nečekejte ovšem kuchařku, která by vás za ručičku dovedla ke konkrétním aktivitám a přesně určila kdy, jak, s kým a co máte při environmentálním vzdělávání realizovat. Takových příruček je celá řada, některé vám ostatně doporučujeme v závěru této opory. Nejprve vás velmi stručnou formou seznámíme s historií i současností environmentální výchovy a nastíníme obsah stěžejního termínu environmentální gramotnost. Poté představíme vybrané dokumenty, se kterými jste se v průběhu své praxe možná setkali, možná pro vás budou novinkou. Jejich výběr respektuje aktuálnost a modernost přístupů k environmentálnímu vzdělávání, a ony vám tak mohou být dobrými rádci při jeho realizaci. Následovat bude série konkrétních doporučení, kterých by se měl pedagog v mateřské škole držet, pokud chce realizovat funkční a moderní environmentální výchovu. Doporučení jsme rozdělili podle jejich ohniska na klíčová témata environmentální výchovy, osobnost učitele či učitelky a roli prostředí mateřské školy. Doufáme, že vám tato doporučení a zásady, které vycházejí ze zkušeností a výzkumů renomovaných odborníků, budou nápomocny při vaší práci. Abyste zjistili, zda byla smysluplná, připojili jsme také kapitolu o evaluaci environmentální výchovy v prostředí mateřské školy. Tato stručná opora není a nechce být dokonalým návodem na realizaci environmentální výchovy v mateřské škole, ani nenabízí bezchybné přístupy pro praktikování environmentálně zodpovědného polytechnického vzdělávání. Doufáme však, že vás bude inspirovat při vaší práci, motivovat vás ke změnám v realizaci environmentálního vzdělávání ve vaší mateřské škole a třeba vám i nastíní dosud netušené přístupy. Autoři KA02 Podpora prof. rozvoje učitelů MŠ v oblasti podpory polytech. vzdělávání strana 4

5 1 Environmentální výchova Podněty uvádějící do problematiky S pojmem environmentální výchova se jistě nesetkáváte poprvé. Na základě svých předchozích zkušeností se pokuste formulovat její definici: Zamyslete se nad svou definicí environmentální výchovy a na jejím základě vypište jednoznačné cíle, kterých chce pedagog při realizaci environmentální výchovy dosáhnout. Jakým způsobem takových cílů dosahovat? Navrhněte několik konkrétních postupů, směřujících k naplnění vámi definovaných cílů. KA02 Podpora prof. rozvoje učitelů MŠ v oblasti podpory polytech. vzdělávání strana 5

6 Cíle kapitoly Pro prostudování této kapitoly a doporučené literatury dokážete: nastínit vznik environmentální výchovy; zdůraznit specifika historie environmentální výchovy v ČR; definovat historické cíle environmentální výchovy; vlastními slovy definovat environmentální výchovu a její cíl; vysvětlit pojem environmentální gramotnost v celé jeho komplexnosti. Osnova kapitoly 1.1 Několik pojmů na úvod 1.2 Historie environmentální výchovy 1.3 Definice environmentální výchovy 1.4 Environmentální gramotnost ekologická výchova, environmentální výchova, environmentální gramotnost, trvale udržitelný rozvoj, konference v Tbilisi, K-A-B model KA02 Podpora prof. rozvoje učitelů MŠ v oblasti podpory polytech. vzdělávání strana 6

7 1.1 Několik pojmů na úvod I přes své mládí má environmentální výchova za sebou poměrně bohatou a pestrou minulost, která se mimo jiné vyznačuje častým žonglováním s pojmy a termíny. Speciálně české prostředí je tímto význačné, dovolte nám tedy v úvodu velmi stručně definovat základní pojmy, se kterými se můžete setkat při studiu doporučené literatury i uvnitř této studijní opory. ekologie Věda o vztazích mezi organismy a prostředím a mezi organismy navzájem. Dnes má však toto označení mnohem širší význam, a to i díky nesprávnému používání ze strany médií. Přídavné jméno ekologický vnímáme dnes nejčastěji jako šetrný k životnímu prostředí a ekology většinou míníme ochránce přírody ve všech jejich podobách, nikoli vědce, zkoumající vztahy mezi organismy. výchova k péči o životní prostředí Jedná se o označení využívané v osmdesátých letech 20. století a předcházející ekologické výchově. [ ] proces, který má umožnit poznání, pochopení a zhodnocení vztahů v prostředí i vzájemných vztahů člověka a jeho životního prostředí a má vést k vytvoření takových znalostí, dovedností, schopností a postojů při rozhodování a jednání člověka, jakých je (a bude) třeba pro vytváření vhodných podmínek pro zdravou existenci a harmonický rozvoj jednotlivců, společenských skupin i celé lidské společnosti. (Kvasničková, 1984) ekologická výchova V českém prostředí se tento pojem často využívá jako synonymum environmentální výchovy. Přesněji by měla být vnímána jako tradiční směr environmentální výchovy, kladoucí důraz na poznání přírody a jejích základních procesů. (Činčera, 2007) Byla by tak podřazená komplexnější environmentální výchově. U nás je však takové pojetí zatím spíše výjimkou a obě označení se zaměňují. environmentální výchova Definici environmentální výchovy jsou věnovány kapitoly 1.3 a 1.4. EVVO Environmentální výchova, vzdělávání a osvěta označení pocházející z české legislativy: Výchova, osvěta a vzdělávání se provádějí tak, aby vedly k myšlení a jednání, které je v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje, k vědomí odpovědnosti za udržení kvality životního prostředí a jeho jednotlivých složek a k úctě k životu ve všech jeho formách. (Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí) KA02 Podpora prof. rozvoje učitelů MŠ v oblasti podpory polytech. vzdělávání strana 7

8 trvale udržitelný rozvoj je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů. (Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí) 1.2 Historie environmentální výchovy Zřejmě vůbec poprvé byl pojem environmentální výchova použit v průběhu konference Mezinárodní unie ochránců přírody v polovině dvacátého století (Kindlmannová, 2008). Ovšem na první široce akceptovanou definici bylo nutné čekat až do roku 1977, kdy se v Tbilisi konala Mezinárodní konference o environmentální výchově. Její závěry jsou volně dostupné (UNESCO, 1977). Definici, která byla jedním z hlavních výstupů, uvádíme v překladu Činčery (2007): Cílem environmentální výchovy je 1. posílit naše vědomí a porozumění ekonomické, sociální a ekologické provázanosti v městských i venkovských oblastech; 2. poskytnout každému příležitost dosáhnout znalostí, hodnot, názorů, odpovědnosti a dovedností k ochraně a zlepšování životního prostředí; 3. tvořit nové vzorce chování jednotlivců, skupin i společnosti jako celku vstřícné k životnímu prostředí. Mezinárodní shoda ve třech hlavních cílech environmentální výchovy a jejich poměrně jasná čitelnost učinily z této definice na dlouhá léta alfu a omegu environmentálního vzdělávání. Ostatně o síle této definice vypovídá i fakt, že ji reflektují i aktuální modely cílů environmentální výchovy (viz níže). V této době také převládal názor, že k dosažení změn v chování, tedy naplňování třetího cíle, je nejdůležitější rozšiřování znalostí o ekologii. Jak se environmentální výchova stále více etablovala také jako vědecká disciplína a množily se vědecké výzkumy s ní spjaté, stále více se ukazovalo, že pouhé znalosti ke změně vzorců chování nestačí. Vztah znalostí, postojů a chování je komplexnější a nelze při jeho interpretaci vycházet z jednoduchého lineárního vztahu. I přesto je tento model, označovaný zpravidla jako K A B (knowledge attitudes behavior), dodnes občas pokládán za funkční a vychází z něj řada pedagogů. Nutno dodat, že existuje celá řada výzkumů, které tuto teorii vyvrací, ale i takových, které ji v určitých segmentech potvrzují. Ke komplexnímu potvrzení K A B teorie ale nikdy nedošlo (Činčera, 2013). V České republice vychází environmentální výchova historicky jednak ze skautingu, spjatého s výraznou osobností Jaroslava Foglara, jednak z tradičních ochranářských aktivit, které se zásluhou Jana Čeřovského dařilo přibližovat i dětem. V sedmdesátých a osmdesátých letech se pak, stále ještě v době komunistické totality, začala prosazovat první ekologická hnutí. Nejznámějším byl zřejmě Brontosaurus. V této době se také začínají objevovat první metodické opory, které mají za úkol usnadňovat pedagogům realizaci environmentální výchovy, tehdy ovšem její KA02 Podpora prof. rozvoje učitelů MŠ v oblasti podpory polytech. vzdělávání strana 8

9 okleštěné podoby, nazvané výchova k péči o životní prostředí. Že i u nás byly za středobod environmentálního vzdělávání považovány vědomosti, si můžeme doložit citací z dobové příručky: Zde však nepomohou pouhé proklamace krásných úmyslů a postojů, ani demonstrace citových vztahů k živé přírodě, ale jen namáhavá, vytrvalá a obětavá práce. Nezbytná je zejména značná míra osobní odvahy k překonání mnoha nelehkých překážek pramenících z lidské bezohlednosti a ziskuchtivosti, z lhostejnosti a pohodlnosti, ale nejčastěji z nedostatečné informovanosti. A právě zde se dostáváme k jádru problému. (Burešová, 1988) V devadesátých letech dvacátého století nastal doslova boom středisek ekologické výchovy, tedy nevládních organizací, které se v roce 1996 povětšinou setkaly ve Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina. Řada z nich přetrvává dodnes a představuje pro pedagoga cenného spojence při realizaci environmentální výchovy. 1.3 Definice environmentální výchovy V aktuálních publikacích věnovaným u nás environmentální výchově v předškolním vzdělávání lze narazit na následující definice: Environmentální výchova je veškeré výchovné a vzdělávací úsilí, jehož cílem je především: zvyšovat spoluzodpovědnost lidí za současný i příští stav přírody a životního prostředí, rozvíjet tvořivost, citlivost a vstřícnost lidí k řešení problémů péče o přírodu, utvářet ekologicky příznivé hodnotové orientace, které kladou důraz na dobrovolnou střídmost, na nekonzumní, duchovní kvality lidského života, hledat příčiny ekologické krize a cesty k jejímu řešení. (Jančaříková, 2010) Environmentální výchova odhaluje důsledky lidské činnosti, která působí devastaci a ohrožuje život na Zemi. Ukazuje možné způsoby potřebné k dosažení pozitivních změn v životním prostředí. Vychovává k odpovědnému vztahu k přírodě a pochopení její nenahraditelné ceny pro život všech. Má za úkol budovat v lidech pozitivní vztah k přírodě, schopnost estetických prožitků v souvislosti s přírodou, zabývá se poznáváním vztahů v přírodě a vlivem člověka na ni. Věnuje se budování správných hodnot, postojů a kompetencí k péči o přírodu; připravenosti k angažovanému jednání. (Leblová, 2012) Cílem tedy je člověk, který vnímá svou odpovědnost, je citlivý ke svému okolí, má odpovědný vztah k přírodě a ekologicky příznivé hodnotové a postojové orientace atd. Šlo by toto všechno vyjádřit jedním dvěma slovy? Možná ano ekogramotnost, respektive přesněji environmentální gramotnost. Tato kvalita člověka v sobě zahrnuje vše výše uvedené a mnohem více (viz níže). KA02 Podpora prof. rozvoje učitelů MŠ v oblasti podpory polytech. vzdělávání strana 9

10 1.4 Environmentální gramotnost Výzkumem environmentální gramotnosti se teoretikové environmentální výchovy zabývají od sedmdesátých let dvacátého století, ovšem pojetí toho, co tato gramotnost představuje, se u různých autorů velmi liší. Jedni ji omezují na pouhý soubor vědomostí ekologického a environmentálního charakteru, jiní se snaží postihnout komplexnější pojetí tohoto fenoménu a kromě kognitivní složky do svých výzkumů zahrnují i dimenzi afektivní a konativní. Výrazným okamžikem ve výzkumu a pojetí environmentální gramotnosti je text Severoamerické asociace environmentální výchovy, který je kvalitní metaanalýzou dostupných výzkumných prací na toto téma (Holweg et al., 2011). Autoři v něm nadefinovali dimenze environmentální gramotnosti, z nichž se každá skládá z několika jasných a samostatně uchopitelných proměnných. Bohužel nakonec nedošlo k zařazení environmentální gramotnosti do mezinárodního výzkumu PISA, o což autoři usilovali. Vědecký svět tak přišel o výjimečnou možnost získat opravdu relevantní data o konkrétních cílových skupinách. Český překlad a stručnou kritickou revizi této definice environmentální gramotnosti vytvořil Daniš (2013): Oblast environmentální gramotnosti (Daniš, 2013) KA02 Podpora prof. rozvoje učitelů MŠ v oblasti podpory polytech. vzdělávání strana 10

11 Pokud tedy za cíl environmentální výchovy přijmeme environmentálně gramotného člověka, předpokládáme, při respektování výše uvedeného schématu, že jsou u něj naplňovány všechny dimenze a vše směřuje k environmentálně odpovědnému jednání. Vracíme se tak vlastně zpět do Tbilisi, jen komplexnost tohoto přístupu je mnohem větší. Nejde o jednoduchý model, ve kterém vědomosti vedou k postojům a ty k chování, ale o provázaný systém, který v každém svém okamžiku umožňuje vzájemnou vazbu jednotlivých svých složek. Ty se neustále ovlivňují, a tak má na výsledné (pro)environmentální chování člověka v každém jednom okamžiku vliv mnoho proměnných. Literatura BUREŠOVÁ, Z. (1988). Výchova k péči o životní prostředí na základní škole. Krajský pedagogický ústav, Brno. ČINČERA, J. (2007). Environmentální výchova: od cílů k prostředkům. Paido, Brno. ISBN ČINČERA, J. (2013). Paradigmatická proměna domácího pojetí environmentální výchovy. Pedagogika, 63(2), DANIŠ, P. (2013). Nové vymezení environmentální gramotnosti a návrh na její mezinárodní testování v PISA Envigogika, 8(3). Dostupné na: [cit ]. HOLLWEG, K. S., TAYLOR, J. R., BYBEE, R. W., MARCINKOWSKI, T. J., MCBETH, W. C. & ZOIDO, P. (2011). Developing a Framework for assessing environmental literacy. Washington, DC: NAAEE. Dostupné na: [cit ]. JANČAŘÍKOVÁ, K. (2010). Environmentální činnosti v předškolním vzdělávání. Raabe, Praha. ISBN KINDLMANOVÁ, J. (2008). Co je to environmentální výchova a jaké jsou její cíle. Nika 9/2008. KVASNIČKOVÁ, D. (1984). Výchova k péči o životní prostředí. VŠZ, Praha. LEBLOVÁ, E. (2012). Environmentální výchova v mateřské škole. Portál, Praha. ISBN UNESCO (1977). Interfovernmental Conference on Environmental Education Final report. Dostupné na: [cit ]. Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí. KA02 Podpora prof. rozvoje učitelů MŠ v oblasti podpory polytech. vzdělávání strana 11

12 2 Kurikulární a jiné dokumenty Podněty uvádějící do problematiky Prostudujte podrobně schéma environmentální gramotnosti v předchozí kapitole a vyberte proměnné, jejichž rozvoj je stěžejní v rámci předškolního vzdělávání. Svůj výběr zdůvodněte. Která oblast Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání se nejvíce věnuje environmentální výchově? Jakým způsobem je environmentální výchova zastoupena ve zbývajících oblastech? Jaké znáte (kromě RVP PV) další dokumenty věnující se u nás implementaci environmentální výchovy do procesu vzdělávání? KA02 Podpora prof. rozvoje učitelů MŠ v oblasti podpory polytech. vzdělávání strana 12

13 Cíle kapitoly Pro prostudování této kapitoly a doporučené literatury dokážete: > vyjmenovat vybrané kurikulární dokumenty věnující se environmentální výchově; > charakterizovat strukturu RVP PV a postavení environmentální výchovy v něm; > vyjmenovat klíčová témata environmentální výchovy, určit jejich posloupnost; > definovat environmentální senzitivitu; > vyjmenovat a definovat rámcové cíle environmentální výchovy a vzdělávání. Osnova kapitoly 2.1 Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání 2.2 Doporučené očekávané výstupy 2.3 Cíle a indikátory EVVO v České republice Rámcový vzdělávací program, Dítě a svět, Doporučené očekávané výstupy, environmentální senzitivita, environmentální zákonitosti, výzkumné dovednosti, klíčové téma, rámcové cíle EVVO, vztah k přírodě, vztah k místu Pro úspěšnou implementaci environmentální výchovy do předškolního vzdělávání si můžeme vzít na pomoc řadu publikací a dokumentů. Některé jsou dobrovolnou oporou, která rozšiřuje obzory, jiné jsou závazné a je nutné se jich v prostředí mateřské školy držet. KA02 Podpora prof. rozvoje učitelů MŠ v oblasti podpory polytech. vzdělávání strana 13

14 2.1 Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání Mezi ty druhé jmenované patří především Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (RVP PV), který vymezuje povinný obsah, rozsah a podmínky vzdělávání a je závazný pro tvorbu školních, respektive třídních vzdělávacích programů. (VÚP, 2004) Jeho obsah se skládá z pěti vzdělávacích oblastí, z nichž jedna je environmentální Dítě a svět. Podobně jako v Rámcových vzdělávacích programech pro vyšší stupně vzdělávání i v tomto případě je žádoucí, aby nedocházelo k realizaci environmentálních aktivit pouze v rámci oblasti Dítě a svět, ale napříč všemi oblastmi. Dnes již notoricky známé členění obsahu jednotlivých vzdělávacích oblastí sestává z Dílčích vzdělávacích cílů, Vzdělávací nabídky, Očekávaných výstupů a možných Rizik. V době svého vzniku byly Rámcové vzdělávací programy podrobeny kritice jak ze strany teoretiků (např. Činčera, 2009), tak ze strany učitelů z praxe. Ti si stěžovali především na nekonkrétnost a otevřenost RVP a volali po jasnější specifikaci výstupů. V prostředí základních škol se odpovědí na taková volání staly Doporučené očekávané výstupy (Pastorová et al., 2011), věnující se průřezovým tématům. Ač necílí přímo na mateřské školy, jsou pro nás v mnohém zajímavé. 2.2 Doporučené očekávané výstupy V Doporučených očekávaných výstupech věnovaných environmentální výchově Činčera et al. (2011) nově definují klíčová a propojující témata environmentální výchovy. Vycházejí při tom z osvědčených zahraničních modelů a publikovaných výzkumů, a přibližují tak české pojetí environmentální výchovy modernímu zahraničnímu pohledu. Představu o tomto pojetí nám poskytne následující schéma. Jednotlivé kružnice představují klíčová témata, jejichž plánovaný rozvoj je závislý na věku vzdělávaného a vychovávaného jedince. Klíčová témata (Senzitivita; Zákonitosti; Problémy a konflikty; Výzkumné dovednosti a znalosti; Akční strategie) jsou zásadní pro rozvíjení odpovědného environmentálního chování, měla by se realizovat všechna a v doporučené návaznosti U nejmladších žáků je vhodné zaměřit se především na rozvíjení environmentální senzitivity, následně navázat klíčovým tématem, které se zabývá zákonitostmi v přírodě. (Činčera et al., 2011) Všemi klíčovými tématy poté prochází propojující témata, která jsou rozvíjena v průběhu celého života jedince. KA02 Podpora prof. rozvoje učitelů MŠ v oblasti podpory polytech. vzdělávání strana 14

15 Činčera et al. (2011) Doporučené očekávané výstupy tak nepřímo definují také klíčová témata, jejichž rozvoji by se měli věnovat pedagogové při práci s dětmi v mateřských školách. Stěžejní je v tomto ohledu environmentální senzitivita, kterou autoři rozumí citlivost, vztah a empatie vůči přírodě a životnímu prostředí, včetně citlivého vztahu ke zvířatům a rostlinám. (Činčera et al., 2011) Senzitivita je tak důležitým předpokladem pro naplňování dalších klíčových témat. Jelikož rozvoj environmentální senzitivity je úzce spjat s nutností pobytu přímo v přírodě, je velmi vhodné mu věnovat v mateřské škole maximální pozornost. Vrátíme-li se k tématu environmentální gramotnosti (kapitola 1.3), zjistíme, že environmentální senzitivita je pevnou součástí afektivní složky této gramotnosti, tedy dispozic. Minimálně v prostředí mateřské školy aktuální český model odpovídá tomu zahraničnímu. Z dalších klíčových témat lze v prostředí mateřské školy rozvíjet v omezené míře zákonitosti a při vhodně uchopené badatelsky orientované výuce také základy výzkumných dovedností. Vrátíme-li se na moment k problematice definování environmentální výchovy, lze na základě informací z Doporučených očekávaných výstupů říci, že cílem environmentální výchovy v mateřské škole je environmentálně senzitivní jedinec, mající přehled o základních environmentálních zákonitostech a toužící poznávat a objevovat své životní prostředí. Tento fakt je nutné mít vždy na paměti s tím, že zásadní by pro nás měla být environmentální senzitivita coby primární cíl, na který se při svém působení zaměřit. KA02 Podpora prof. rozvoje učitelů MŠ v oblasti podpory polytech. vzdělávání strana 15

16 2.3 Cíle a indikátory EVVO v České republice Podobný tým, který stojí za Doporučenými očekávanými výstupy, vytvořil na žádost Ministerstva životního prostředí dokument Cíle a indikátory pro environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu v České republice (Broukalová et al., 2011). Primárním úkolem tohoto dokumentu je stanovit obecné a rámcové cíle EVVO pro různé věkové skupiny a zároveň stanovit postupy ověřování plnění těchto cílů. Celý text je vytvořen s respektem k již existujícím kurikulárním dokumentům (RVP, DOV) a vhodným způsobem je doplňuje a navazuje na ně. Obecným cílem EVVO je dle tohoto dokumentu: [ ] rozvoj kompetencí potřebných pro environmentálně odpovědné jednání, tj. jednání, které je v dané situaci a daných možnostech co nejpříznivější pro současný i budoucí stav životního prostředí. Environmentálně odpovědné jednání je chápáno jako odpovědné osobní, občanské a profesní jednání, týkající se zacházení s přírodou a přírodními zdroji, spotřebitelského chování a aktivního ovlivňování svého okolí s využitím demokratických procesů a právních prostředků. EVVO k takovému jednání připravuje a motivuje, samotné jednání je věcí svobodného rozhodnutí jednotlivce. (Broukalová et al, 2011) Důležitá je poslední věta definice cíle EVVO, tedy fakt, že samotné jednání je věcí svobodného rozhodnutí jednotlivce. Tento aspekt býval často opomenut, viz předchozí kapitoly o historii environmentální výchovy. Cíle a indikátory EVVO definují pět oblastí, v rámci kterých EVVO rozvíjí kompetence pro odpovědné jednání. Jedná se o: Vztah k přírodě, Vztah k místu, Ekologické děje a zákonitosti, Environmentální problémy a konflikty a Připravenost jednat ve prospěch životního prostředí. Opět je zde vidět vysoká shoda s Doporučenými očekávanými výstupy a jejich klíčovými tématy. Cíle a indikátory EVVO na Doporučené očekávané výstupy plynule navazují, rozšiřují je, zpřesňují jejich závěry a měly by být při realizaci programů environmentální výchovy v tomto směru také respektovány. V rámci realizace environmentální výchovy v mateřské škole nám tento dokument může být nápomocen především v prvních dvou oblastech, jejichž nedílnou součástí je nám dobře známá environmentální senzitivita. Následující tabulka přehledně představuje jednotlivé rámcové cíle oblastí Vztah k přírodě a Vztah k místu. Doplňuje je o vysvětlující komentář, který umožňuje pregnantnější pochopení rámcových cílů a naznačuje také možné způsoby evaluace programů environmentální výchovy, zaměřených na naplňování těchto cílů. Problematice evaluace environmentálních programů v mateřské škole bude věnována jedna z následujících kapitol této studijní opory. KA02 Podpora prof. rozvoje učitelů MŠ v oblasti podpory polytech. vzdělávání strana 16

17 Vztah k přírodě (Broukalová et al., 2011) Rámcový cíl Potřeba kontaktu s přírodou. Schopnost přímého kontaktu s přírodním prostředím. Citlivost k přírodě. Reflexe různých pohledů na přírodu, postojů k ní a ujasňování si vlastních hodnot a postojů. Vztah k místu (Broukalová et al., 2011) Rámcový cíl Znalost místa, jeho jedinečnosti a schopnost interpretovat jej v souvislostech. Vědomí sounáležitosti s místem a regionem a pocit zodpovědnosti za něj. Vysvětlující komentář (je nutno brát pouze jako ilustrativní a indikativní výklad) - Zájem vyhledávat kontakt s přírodou a trávit v ní volný čas. - Připravenost pro kontakt s přírodním prostředím, aby se člověk v přírodě zbytečně nebál, neštítil se jí a neprožíval kontakt s přírodou jako nepohodlný (zbavení pocitu strachu, odporu apod.). - Všímavost vůči dění v přírodě. - Schopnost vyjádřit vlastní prožitek přírody slovní, písemné, dramatické, výtvarné, apod. vyjádření osobního zážitku z přímého kontaktu s přírodou. - Vnímavost k potřebám živé přírody. - Reflexe různých hodnotových a etických pohledů na přírodu. - Vědomí různosti postojů vůči přírodě. - Schopnost analýzy hodnotových systémů - jak se projevují v konkrétních situacích a jak ovlivňují osobní postoje. - Vyjádření vlastních hodnot ve vztahu k přírodě. - Ocenění významu přírody pro život člověka. Vysvětlující komentář (je nutno brát pouze jako ilustrativní a indikativní výklad) - Schopnost popsat, čím je určité místo jedinečné, jak v něm funguje propojení společnostpříroda, jak se místo proměňovalo v závislosti na různých faktorech, jaké jsou citlivé složky prostředí v místě, jak se místo odráží v kultuře, příbězích apod. - Schopnost popsat, proč je pro mě dané místo důležité, jaké lokality v něm mám rád, co se mi v něm líbí/nelíbí, co pro místo můžu udělat, jaké problémy místa vnímám. Orientační příklady možností ověření, popř. indikátorů (co je například možné vyhodnocovat a jakým nástrojem) - Množství volného času tráveného v přírodě (dotazník, rozhovor, portfolio). - Analýza výpovědí o subjektivním prožívání vztahu k přírodě (rozhovor, volný text, obrazová reflexe). - Chování jedince či skupiny v přírodě (strukturované pozorování). - Znalost principů pobytu v přírodě (dotazník). - Reflektivní zachycení prožitku přírody např. jak se v něm objevuje příroda, co z přírody, v jakém kontextu (rozhovor, ústní, písemná či obrazová reflexe) - Kvalita péče o živý organismus (strukturované pozorování, rozhovory). - Znalosti a dovednosti pro kontakt s živými tvory (dotazník). - Schopnost přiřadit k určitému postoji možné hodnotové východisko (test, rozhovor). - Schopnost vyjádřit vlastní postoje a hodnoty k danému problému (analýza volného textu, eseje, rozhovor). Orientační příklady možností ověření, popř. indikátorů (co je například možné vyhodnocovat a jakým nástrojem) - Znalost významných míst v krajině, místních příběhů (test, portfolio, rozhovor). - Úroveň percepce (místní) krajiny (mentální mapy, rozhovor, esej). - Ochota trávit v lokalitě volný čas (dotazník). - Vztah k místu (dotazník, rozhovor, esej, volný text, obrazová reflexe). - Ochota zapojit se do akcí na ochranu či zkrášlování lokality (dotazník, sledování účasti na akcích). KA02 Podpora prof. rozvoje učitelů MŠ v oblasti podpory polytech. vzdělávání strana 17

18 Literatura BROUKALOVÁ, L. (2011). Cíle a indikátory pro environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu v České republice. MŽP, Praha. Dostupné na: el/1423/jaro2013/ens203/um/evvo_cile_and_indikatory_2011.pdf [cit ]. ČINČERA, J. (2009). Analýza průřezového tématu Environmentální výchova v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání. Envigogika, 4(1). Dostupné na: [cit ]. ČINČERA, J. et al. (2011). Environmentální výchova. In: PASTOROVÁ, M. et al. (2011). Doporučené očekávané výstupy. VÚP, Praha. Dostupné na: [cit ]. PASTOROVÁ, M. et al. (2011). Doporučené očekávané výstupy. VÚP, Praha. Dostupné na: [cit ]. VÚP (2004). Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (2004). Výzkumný ústav pedagogický, Praha. Dostupné na: [cit ]. KA02 Podpora prof. rozvoje učitelů MŠ v oblasti podpory polytech. vzdělávání strana 18

19 3 Environmentální výchova v mateřské škole Podněty uvádějící do problematiky Jakým způsobem rozvíjet environmentální senzitivitu? Navrhněte obecná pravidla. Čím by se měl vyznačovat pedagog v MŠ usilující o co nejkvalitnější environmentální vzdělávání? Jaké charakteristiky by mělo mít prostředí mateřské školy, pokud v něm chceme realizovat kvalitní environmentální vzdělávání a výchovu? KA02 Podpora prof. rozvoje učitelů MŠ v oblasti podpory polytech. vzdělávání strana 19

20 Cíle kapitoly Pro prostudování této kapitoly a doporučené literatury dokážete: definovat klíčová témata environmentální výchovy v MŠ; vysvětlit zásady vedoucí k rozvoji environmentální senzitivity; popsat doporučení pro rozvoj vědomostí o environmentálních zákonitostech a pro rozvoj výzkumných dovedností; vyjmenovat a vysvětlit základní rysy pedagoga environmentalisty v MŠ; nastínit charakter environmentálně pozitivního prostředí mateřské školy; dodržovat zásady environmentálně šetrného polytechnického vzdělávání. Osnova kapitoly 3.1 Klíčová témata environmentální výchovy v MŠ Environmentální senzitivita Environmentální zákonitosti Výzkumné dovednosti 3.2 Pedagog v mateřské škole 3.3 Prostředí mateřské školy 3.4 Environmentální rozměr polytechnického vzdělávání v MŠ environmentální senzitivita, badatelsky orientovaná výuka, responsibilita, pestrost prostředí Stěžejní kapitola této studijní opory je věnována realizaci environmentální výchovy v mateřské škole. Při jejím vypracovávání jsme se opírali jednak o publikované práce věnující se teorii a praxi environmentální výchovy v MŠ, jednak o výše uvedené dokumenty a výzkumy. Tyto jsme doplnili o vlastní zkušenosti a informace od pedagogů z praxe. Struktura textu respektuje logické rozdělení prezentované v článku Environmentální výchova v předškolním vzdělávání hledání optimální podoby (Jančaříková & Kapuciánová, 2012). Nejprve se budeme věnovat otázkám rozvíjení vybraných klíčových témat (jak je známe z Doporučených očekávaných výstupů), tedy environmentální senzitivitě, ekologickým zákonitostem a výzkumným dovednostem, dále osobnosti učitele mateřské školy a prostředí MŠ. KA02 Podpora prof. rozvoje učitelů MŠ v oblasti podpory polytech. vzdělávání strana 20

21 3.1 Klíčová témata environmentální výchovy v MŠ Na základě výzkumu zjistily Jančaříková a Kapuciánová (2012), že učitelky v mateřské škole pokládají pro rozvoj v předškolním vzdělávání za stěžejní tato klíčová témata: environmentální senzitivita, environmentální zákonitosti a výzkumné dovednosti, a to s jasným důrazem na první z nich Environmentální senzitivita Rozvoj environmentální senzitivity, tj. citlivosti k přírodě a životnímu prostředí vůbec, je základním cílem environmentální výchovy a vzdělávání v mateřské škole. Předpokladem harmonického rozvíjení environmentální senzitivity je především dostatek kvalitního kontaktu s přírodním prostředím. Takový kontakt by měl být pozitivní ( hezké chvíle v přírodě ) a zapamatovatelný. Důležitá je následná další práce s pozitivními zážitky, jejich opětovná evokace, zhodnocení a diskuze. Nutnost kontaktu dětí mateřské školy s přírodou má u nás tradici: Bez přímé zkušenosti a zážitků půjde pouze o pamětní zvládnutí vztahů, které nemohou být spolehlivým základem myšlení. (Víchová, 1977) Jančaříková a Kapuciánová (2012) uvádějí následující doporučení pro rozvoj environmentální senzitivity (upraveno a doplněno): děti jsou minimálně dvě hodiny ve venkovním prostředí na vhodně koncipované školní zahradě (viz níže) nebo ve vhodně vybraném přírodním prostředí. Prostředí pro vycházku by mělo být dostatečně pestré, aby byl zajištěn dostatečný kontakt s jednotlivými přírodními prvky, různými typy ekosystémů, a byla tak respektována přírodní rozmanitost. V praxi často pedagogové sklouzávají k neustálému procházení svých tras, které po čase přestávají podporovat dětskou zvídavost a stávají se repetitivními; výběr přírodních prvků, organismů a biotopů musí ctít bezpečnost dětí a být dostatečně reprezentativní a pestrý; děti pečují za pomoci dospělé osoby o živý organismus (rostlinu či živé zvíře), vytváří si odpovědný přístup k živým organismům; děti si vytváří intenzivní vztah ke konkrétnímu místu nebo stromu; děti poznávají historii krajiny v okolí MŠ, do této aktivity je vhodné zahrnout i rodiče a prarodiče. Zvláště v prostředí severozápadních Čech jde o velmi vítanou a intenzivní aktivitu; děti vhodným způsobem oslavují významné události (Den Země, dožínky, jubilea, ). Environmentální výchova se však nesmí scvrknout pouze na toto. uvědomují si definitivnost smrti a konečnost života; KA02 Podpora prof. rozvoje učitelů MŠ v oblasti podpory polytech. vzdělávání strana 21

22 naslouchají příběhům o přírodě, obdivují se přírodě společně s učitelkou, zpívají písničky o přírodě; učí se naslouchat přírodě, rozeznávat zvuky, které příroda vytváří; prožívají v přírodním prostředí pěkné vztahy s vrstevníky, pomáhají kamarádům; ve vhodných okamžicích si připomínají pozitivní zážitky z přírody, a to pomocí portfolia, nástěnky či pamětních krabic s drobnostmi z výletů a vycházek; oceněny jsou všechny děti a jejich výtvory, na nástěnky se vystaví i nedokonalé výtvory; děti si uvědomují, že pocit štěstí není jen materiální podstaty, zažívají jej v přírodě; realizace environmentální výchovy není nudná a nepříjemná, děti se baví; děti hrají vhodné a nesoutěživé hry s přírodní tématikou nebo v přírodě; vybavení dětí (oblečení, obuv) je zajištěno tak, aby celý pobyt v přírodě zažívaly tělesnou pohodu; pedagogové se snaží o snížení počtu dětí na jednoho dospělého, snaží se o individuální soustředěný přístup; děti jsou vedeny k samostatnosti a odpovědnosti za sebe samé; učí se chránit samy sebe před nepříznivými dopady znečištěného životního prostředí a uvědomují si souvislost mezi kvalitou prostředí a zdravím člověka Environmentální zákonitosti Environmentální a ekologické zákonitosti představují nejsložitější známý komplex a úkolem pedagoga v mateřské škole je vybrat z něj to základní a důležité, co může být vhodným způsobem předáno dětem. V předškolním vzdělávání se zaměřujeme především na jasně čitelné závislosti organismů na jejich životním prostředí, existenci potravních řetězců a také proměny přírody v čase. Při naplňování tohoto klíčového tématu by měla být respektována následující doporučení (upraveno dle Jančaříkové a Kapuciánové, 2012): informace předávané dětem musí být vždy pravdivé a přizpůsobené věku dítěte; je důležité ověřovat pochopení nových informací, jejich správné zasazení do kontextu. Pedagog by měl být schopen vhodně pracovat s naivními představami (prekoncepty), dokázat je analyzovat; dětem jsou představovány i cesty k nalezení informací; děti se seznamují s modelovými živočichy, rostlinami a houbami, jejich výběr respektuje názornost, dostupnost a bezpečnost; děti poznávají environmentální zákonitosti, závislost organismů na prostředí, koloběh látek a živin; děti pozorují rozkladné procesy (např. na kompostu), zjišťují, co se rozloží a nerozloží, sledují vztah času a rozkladu; KA02 Podpora prof. rozvoje učitelů MŠ v oblasti podpory polytech. vzdělávání strana 22

23 děti si vypěstují rostlinu k jídlu, chápou vztah mezi rostlinami a potravou zde je nutné respektovat předpisy a nařízení mateřské školy; děti uznávají smysluplnou existenci každého tvora, vyvarujeme se zdůrazňování škůdců, plevelů a podobného; děti vnímají změny času v přírodě (střídání ročních dob, změny počasí), jsou schopny základních fenologických pozorování; děti se seznamují s životem jiných kultur a také s životem předků, zkoušejí historické a odlišné nástroje, styly života. Uvědomují si vztah životního prostředí a životního stylu Výzkumné dovednosti Výzkumné či badatelské činnosti představují pro děti zábavné aktivity, které často výrazným způsobem zvyšují zájem o jejich životní prostředí. Rozvoj badatelských aktivit probíhá přiměřeně věku a možnostem dětí, které se učí využívat k pozorování a experimentování především své vlastní smysly. V prostředí mateřské školy lze realizovat komplexní badatelsky orientovanou výuku. Sada doporučení pro rozvoj výzkumných dovedností (upraveno dle Jančaříkové a Kapuciánové, 2012): děti se učí kriticky myslet, vnímají rozdíl mezi fakty a fikcí (pohádky, reklama atd.); děti se učí poznávat svět všemi smysly a mají dostatek příležitostí k manipulaci s badatelskými nástroji a pomůckami (metr, lupa atd.); realizují jednoduché experimenty, zažívají oceňování svých objevů dospělou osobou. Je jim umožněno realizovat celý badatelský kruh (problém hypotézy design výzkumu sběr dat vyhodnocení interpretace evaluace); děti vnímají přírodu v čase, snaží se vysvětlit sledované změny. 3.2 Pedagog v mateřské škole Pedagog v mateřské škole, který se rozhodne realizovat moderní a smysluplnou environmentální výchovu, musí mít pro svou práci řadu předpokladů. Měl by být řádně aprobován a dále se vzdělávat v environmentální problematice, a to jak formou existujících akreditovaných kurzů, tak samostudiem. To může být realizováno pomocí dostupných literárních zdrojů (jejich přehled je na konci této studijní opory), návštěvou odborných konferencí, seminářů a workshopů. Očekává se, že učitel či učitelka v mateřské škole při přípravě programů environmentální výchovy respektuje aktuální znalosti z oboru, poskytuje dětem pravdivé a nezavádějící KA02 Podpora prof. rozvoje učitelů MŠ v oblasti podpory polytech. vzdělávání strana 23

24 informace, dokáže jejich podobu přizpůsobit věku a možnostem dětí. Umí vyhledat potřebné informace, nestydí se před dětmi přiznat jejich případnou neznalost. Pedagog respektuje individualitu žáků, při práci s nimi se zaměřuje na prožitek na úkor v tomto okamžiku nepotřebných informací. Podporuje samostatnou aktivitu žáků, jejich vzájemnou spolupráci, zapojuje je do společné práce celé třídy. Nebojí se kriticky přistupovat k informacím z vnějšího světa, a představuje tak pro žáky kvalitní a uvědomělý filtr, který dokáže interpretovat informace z médií, včetně reklam. Aktivně pracuje na změně vnitřního i vnějšího prostředí mateřské školy, spolupracuje s rodiči a institucemi poskytujícími environmentální vzdělávání, ovšem nespoléhá se na ně a preferuje vlastní realizaci environmentální výchovy před dodáním programu na klíč. Obdobně přistupuje také ke zvaní odborníků a organizaci návštěv, vždy respektuje moderní přístupy k environmentální výchově. Učitel/učitelka je dětem za každých okolností pozitivním vzorem a sám/sama se tak vnímá. Neštítí se živočichů a neprojevuje negativní postoj k rozmarům počasí. Má respekt ke svým svěřencům a přistupuje k nim dle zásad responsibility. Responsibilita je vznímání a respektování potřeb dítěte a přizpůsobení pedagogického působení těmto potřebám. Rodič, pedagog nebo vychovatel se vcítí do potřeb dítěte a naplňuje je. (Jančaříková, 2010) 3.3 Prostředí mateřské školy Vnější i vnitřní prostředí mateřské školy by mělo poskytovat dostatek podnětů pro úspěšnou a smysluplnou realizaci environmentální výchovy. V kapitole o osobnosti pedagoga mateřské školy jsme si řekli, že on sám je hybatelem, který vnější i vnitřní prostředí mateřské školy mění tak, aby byla realizace environmentálního vzdělávání co nejúspěšnější. Prostředí MŠ musí být pestré, prosté kýčovitých a nepodnětných předmětů a samozřejmě bezpečné. Jančaříková a Kapuciánová (2012) vytvořily sérii doporučení pro prostředí mateřské školy, uvádíme ji v lehce upravené podobě: Vnitřní prostředí MŠ ve třídě jsou nástěnky či obrazové tabule s tématikou environmentální výchovy, jsou pravidelně a dle možností obměňovány; žáci mají možnost nahlédnout do sbírek přírodnin (rostlinný herbář, herbář listů, sbírka nerostů atd.); v mateřské škole jsou umístěny nádoby na sběr a třídění odpadu, v blízkosti školy pak kontejnery, do kterých jsou nádoby vysypávány; mateřská škola se vyvaruje pořizování hraček na jedno použití, tedy těch, které mají krátkou životnost. Preferují se přírodě blízké hračky, nikoli ty plastové. Sponzorské dary se nemusí přijímat vždy a za každou cenu; KA02 Podpora prof. rozvoje učitelů MŠ v oblasti podpory polytech. vzdělávání strana 24

25 personál se chová v souladu s pravidly trvale udržitelného rozvoje; v prostorách MŠ jsou pěstovány vhodné rostliny, a to i ty, které si děti přinesly z výletů a vycházek. Pěstované rostliny by měly být dostatečně zajímavé a pestré (sukulenty, masožravky, rostliny s výraznými květy a plody apod.), nesmí se jednat o rostliny jedovaté; v případě, že to třída a škola umožňuje, chováme ve škole mazlíčka, o kterého děti pečují společně s pedagogem; třídy jsou vybaveny nástroji podporujícími badatelské aktivity žáků, tyto nástroje jsou dětem k dispozici (lupy, váhy, metry, plastové odměrky); při výtvarných činnostech akcentujeme práci s přírodninami. Vnější prostředí MŠ školní zahrada zahrada musí poskytovat velké množství různých prostředí, herních prvků a zákoutí. Nesmí se omezovat na anglický trávník a vybetonované cestičky, taková zahrada vede k deprivaci dětí; s členitostí zahrady souvisí také přítomnost tajemných míst, lákajících k průzkumu. Samozřejmě se jedná o místa bezpečná a prověřená; stromy na zahradě slouží pro lezení, k dispozici jsou klády pro trénink rovnováhy; v ideálním případě je terén svažitý a děti mohou této skutečnosti využívat při svých hrách; pro badatelské aktivity jsou na zahradě přítomny základní ukazatele projevů počasí větrná korouhev, zvonkohra, teploměr; jsou zde různě velké nádrže na vodu, přístupné vodním živočichům a rostlinám; krom vody se mohou děti za dodržení bezpečnostních pravidel seznámit i s ohněm na zahradě je ohniště, využívané při společných akcích; terén zahrady vyzývá k přestavbě, děti mohou kopat v hlíně, jsou v kontaktu s různými typy půd. Zahrada nabízí pískoviště, blátoviště, kameniště atd.; zahrada je otevřená volně žijícím živočichům a rostlinám, její součástí je vhodně umístěné krmítko pro ptáky; součástí zahrady je kompost, výslednou zeminu děti pomáhají nosit k rostlinám; pro podporu bádání se snažíme dosáhnout vysoké diverzity organismů na zahradě, různě vypadající rostliny s rozličnými rozmnožovacími a životními strategiemi, podobně též živočichové. Při skladbě rostlin se vyvarujeme jedovatým druhům (rulík atd.), kopřivy samozřejmě nevadí; pokud to předpisy a možnosti dovolí, děti mohou ochutnávat jedlé plody, pomáhají je sbírat a zpracovat; děti se intenzívně podílí na udržování záhonků květin, bylinek a zeleniny. Děti suší bylinky; dobře navržená zahrada by měla poskytovat příležitosti pro aktivitu dětí v nepříznivém počasí; KA02 Podpora prof. rozvoje učitelů MŠ v oblasti podpory polytech. vzdělávání strana 25

26 zahrada by měla být využívána i k jiným aktivitám než environmentálním. Můžeme na ní odpočívat, poslouchat pohádky, které čte pedagog, hrát divadlo apod.; materiály, které tvoří vybavení zahrady, by měly být obnovitelné (dřevo). V případě herních prvků je dobré nechat prostor fantazii a spokojit se s jistou nedokonalostí: Obyčejný domeček může být perníkovou chaloupkou, domečkem v pohádce Domku, domečku, hradem nebo i jeskyní. Dokonalá miniaturní perníková chaloupka na zahradě dětskou fantazii vlastně omezuje. (Jančaříková, 2010). 3.4 Environmentální rozměr polytechnického vzdělávání v MŠ Polytechnickému či technickému vzdělávání jsme se doposud příliš nevěnovali, nicméně jeho environmentální rozměr rezonuje celým textem. Vždyť jak jinak akcentovat environmentální rozměr polytechnického vzdělávání než respektováním výše nastíněných zásad? V následujícím textu předkládáme několik dalších doporučení, která by měla být ctěna při realizaci environmentálně odpovědného a přírodě blízkého technického vzdělávání v mateřské škole. v rámci respektování zásad trvale udržitelného rozvoje je vhodné pracovat při technickém vzdělávání v mateřské škole v maximální možné míře s obnovitelnými zdroji. Jako ideální materiál se nabízí dřevo; při práci s recyklovatelnými materiály papír, sklo, plasty je nezbytně nutné odpadní materiál odpovídajícím způsobem likvidovat v nádobách k tomu určených, a vštěpovat tak dětem správné zásady nakládání s odpady; při pořizování nástrojů a pomůcek pro realizaci technického vzdělávání by neměla být jediným ukazatelem cena. Nástroje a pomůcky, které vydrží delší dobu, snižují dopad školy na životní prostředí; materiály, využívané v rámci technické výchovy, preferujeme certifikované s jasně daným původem u dřeva a papíru FSC certifikace; jako ideální se jeví využití odpadních materiálů. Podpora opětovného využití by měla být co nejvyšší. Ovšem ne vždy za cenu snižování kvality technické výuky. Například plasty, ze kterých jsou vyrobeny klasické PET lahve, se nehodí ke všem zamýšleným činnostem. Je vhodné volit správné kompromisy. Tam, kde to jde, je ideálním řešením samozřejmě vždy sáhnout po odpadních a nevyužitých materiálech a dát jim přednost před nákupem nových; je vhodné, pokud jsou výrobky dětí funkční a i ony ctí zásady environmentální výchovy. V rámci technické výchovy je tak možné vytvářet například krmítka pro ptáky, jednoduché korouhvičky pro sledování síly větru atd.; pro upevňování zážitků z pobytu v přírodě je možné pracovat s nalezenými přírodninami a vytvářet z nich například ozdoby či šperky. V rámci technické výchovy pak zároveň rozvíjíme také environmentální senzitivitu dětí. KA02 Podpora prof. rozvoje učitelů MŠ v oblasti podpory polytech. vzdělávání strana 26

27 Literatura JANČAŘÍKOVÁ, K. (2010). Environmentální činnosti v předškolním vzdělávání. Raabe, Praha. ISBN JANČAŘÍKOVÁ, K. & KAPUCIÁNOVÁ, M. (2012). Environmentální výchova v předškolním vzdělávání hledání optimální podoby. Envigogika, 7(1). Dostupné na: [cit ]. VÍCHOVÁ, A. (1977). Seznamování dětí předškolního věku s přírodou. Krajský pedagogický ústav, Ústí nad Labem. KA02 Podpora prof. rozvoje učitelů MŠ v oblasti podpory polytech. vzdělávání strana 27

28 4 Evaluace environmentální výchovy v mateřské škole Podněty uvádějící do problematiky Jakým způsobem v rámci své pedagogické praxe vyhodnocujete úspěšnost realizovaných aktivit? Uveďte konkrétní příklady. Znáte nějaké konkrétní metody či nástroje aplikovatelné na evaluaci programů environmentální výchovy? KA02 Podpora prof. rozvoje učitelů MŠ v oblasti podpory polytech. vzdělávání strana 28

29 Cíle kapitoly Pro prostudování této kapitoly a doporučené literatury dokážete: vysvětlit nutnost evaluace environmentální výchovy a vzdělávání; vyjmenovat základní způsoby evaluace; charakterizovat výzkumný evaluační nástroj CATES-PV; navrhnout použití nástroje CATES-PV. Osnova kapitoly 4.1 K evaluaci environmentální výchovy v MŠ 4.2 CATES-PV výzkumný nástroj, evaluace, spokojenost, CATES-PV KA02 Podpora prof. rozvoje učitelů MŠ v oblasti podpory polytech. vzdělávání strana 29

30 4.1 K evaluaci environmentální výchovy v MŠ Problematika evaluace environmentální výchovy a vzdělávání bývá obecně velmi podceňována. A neplatí to samozřejmě jen pro environmentální aktivity. Hodnocení výsledků své činnosti pedagogové často odsouvají na druhou kolej, i když jde o jeden z nejsilnějších hybatelů jejich vlastní činnosti směrem ke kvalitnějším výkonům. Evaluace programů environmentální výchovy má přitom v současné době v České republice kvalitní zázemí, vycházející z komplexní práce Jana Činčery. Pro pedagoga v mateřské škole je zásadní volně dostupná Metodika pro hodnocení environmentální výchovy pro předškolní a mladší školní věk (Činčera, 2013). Ta vychází z cílů nadefinovaných v dokumentu Cíle a indikátory EVVO v České republice (Broukalová et al, 2011) a pomáhá zajišťovat jednotný přístup pedagogů a dalších zainteresovaných osob k problematice. Hlubší pohled do teorie pak představuje Metodika evaluace programů environmentální výchovy (Činčera, 2010). Problémem předškolního vzdělávání jsou samozřejmě možnosti získávání relevantní zpětné vazby. Možnosti získávání informací přímo od dětí jsou limitovány jejich věkem, jako ideální způsoby sběru dat se proto nabízí zúčastněné pozorování, které je učitelkami a učiteli pravděpodobně využíváno nejvíce, dále rozhovory a různé varianty dotazníků či didaktických testů založených na obrázkových položkách. Reliabilita a validita posledně jmenovaných nástrojů bývá zpravidla nižší než u jejich textových alternativ, určených starším respondentům, ale jejich využitelnost je v mezích akceptovatelnosti. Funkční mohou být evaluační postupy založené na analýze dětské kresby (Činčera & Komárková, 2007). Kromě plnění konkrétních cílů environmentálního programu je vhodné také zjišťovat, jak jsou s jeho realizací spokojené děti samé. V mateřské škole se většinou omezujeme na přiřazování smajlíků k jednotlivým činnostem a aktivitám, případně na rozhovor, ve kterém děti přímo zdůrazní, co se jim líbilo a co je bavilo. Tyto informace jsou pro pedagoga důležité při vlastní reflexi a umožňují mu zvyšovat motivaci zařazováním oblíbených aktivit. V následujícím textu si představíme jeden ze sofistikovaných nástrojů, který můžeme využít při ověřování efektivity environmentálních činností. Více příkladů nalezneme ve zmiňovaném Činčerově (2013) textu. KA02 Podpora prof. rozvoje učitelů MŠ v oblasti podpory polytech. vzdělávání strana 30

31 4.2 CATES-PV Jedná se o srozumitelný obrázkový nástroj, který byl vytvořen primárně k měření environmentálních postojů dětí předškolního věku. Skládá se ze série položek, které jsou dětem postupně předkládány ve formě dvojic obrázků. Na obrázku jsou vždy dvě analogické situace, z nichž jedna reprezentuje proenvironmentální chování, jedna jeho opak. U každého obrázku jsou dva odlišně velké zaškrtávací boxy, sloužící k výběru míry souhlasu a ztotožnění se s vyobrazenou činností. Všech 15 tvrzení představujeme na následující straně, kde je také ukázka obrázku k jednomu z nich. Nutno dodat, že vyobrazení si autoři většinou vytváří svá, a to tak, aby byla srozumitelná pro cílovou skupinu. Předložené vyobrazení je vždy doprovázeno komentářem, tj. přečtením celého tvrzení. Příklad dvojice obrázků k položce č. 2 (Öztürk, 2010) KA02 Podpora prof. rozvoje učitelů MŠ v oblasti podpory polytech. vzdělávání strana 31

Architektura a environmentální vzdělávání. Tomáš Kažmierski

Architektura a environmentální vzdělávání. Tomáš Kažmierski Architektura a environmentální vzdělávání Tomáš Kažmierski Člověk si zdokonaluje svůj vlastní svět a příroda se mu čím dál častěji stává pouhou kulisou. Při troše štěstí ji sleduje při pohledu z okna nebo

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

Střední průmyslová škola Ostrov sídlo: Klínovecká 1197, 363 01 Ostrov, tel: 353 416 400, IČ: 708 454 25 SMĚRNICE

Střední průmyslová škola Ostrov sídlo: Klínovecká 1197, 363 01 Ostrov, tel: 353 416 400, IČ: 708 454 25 SMĚRNICE Střední průmyslová škola Ostrov sídlo: Klínovecká 1197, 363 01 Ostrov, tel: 353 416 400, IČ: 708 454 25 SMĚRNICE ředitele Střední průmyslové školy Ostrov č. 1949/2013/SPS Školní program environmentálního

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Základní vize Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí,s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Střední průmyslová škola Ostrov sídlo: Klínovecká 1197, 363 01 Ostrov, tel: 353 416 400, IČ: 708 454 25 SMĚRNICE

Střední průmyslová škola Ostrov sídlo: Klínovecká 1197, 363 01 Ostrov, tel: 353 416 400, IČ: 708 454 25 SMĚRNICE Střední průmyslová škola Ostrov sídlo: Klínovecká 1197, 363 01 Ostrov, tel: 353 416 400, IČ: 708 454 25 SMĚRNICE ředitele Střední průmyslové školy Ostrov č. 1327/2015/SPS Školní program environmentálního

Více

7.3 Projekt Celý svět ve škole

7.3 Projekt Celý svět ve škole 7.3 Projekt Celý svět ve škole Hlavní cíl projektu: V souladu se strategickými záměry ŠVP, jako jsou otevřenost, spokojenost, spolupráce, partnerství a pozitivní vztah, je hlavním cílem projektu zapojit

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

EKOŠKOLA (ECO SCHOOLS) PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY PRO ROK 2014-2015

EKOŠKOLA (ECO SCHOOLS) PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY PRO ROK 2014-2015 PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY PRO ROK 2014-2015 Základní škola a Mateřská škola Černovice, příspěvková organizace Bělohrobského 367, PSČ 394 94 Tel.: 565 492 127, e-mail: zs.cernovice@worldonline.cz

Více

Environmentální výchova

Environmentální výchova Environmentální výchova Environmental education Environmentální výchova Ekologická výchova Environmentální výchova, vzdělávání a osvěta EVVO x ekologie, ochrana přírody, ochrana životního prostředí Ekologickou

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY Školní plán EVVO Základní škola a Mateřská škola Žalany, Rtyňská 156, Žalany 417 63 2014 2015 Vypracovala: Ing. Bc. Pavla Broná Školní plán EVVO je vydán a vychází

Více

ŠKOLNÍ PLÁN EVVO 2014/2015

ŠKOLNÍ PLÁN EVVO 2014/2015 ŠKOLNÍ PLÁN EVVO 2014/2015 Školní plán EVVO je vydán na základě metodického pokynu MŠMT č. j. 16745/2008-22 k zajištění environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) a v návaznosti na školní vzdělávací

Více

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy Část V. Osnovy II. stupeň VOLITELNÝ PŘEDMĚT KAPITOLA 34. - PŘÍRODOVĚDNÁ PRAKTIKA Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor - vyučovací předmět: Doplňující vzdělávací obor volitelný předmět Přírodovědná

Více

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Vlašim, Zámek 1, 25801 Vlašim. Školní plán environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Vlašim, Zámek 1, 25801 Vlašim. Školní plán environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Vlašim, Zámek 1, 25801 Vlašim Školní plán environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Obsah Identifikační údaje... 3 Charakteristika školy... 4 Vymezení

Více

REALIZACE PT ENV NA ZŠ ŘEVNICE VE ŠKOLNÍM ROCE 2014/2015

REALIZACE PT ENV NA ZŠ ŘEVNICE VE ŠKOLNÍM ROCE 2014/2015 REALIZACE PT ENV NA ZŠ ŘEVNICE VE ŠKOLNÍM ROCE 2014/2015 Obsah: OSN vyhlásila rok 2015 1.Mezinárodním rokem půdy. Ekologicky obhospodařovaná půda je cenným pokladem. Půda a zemědělství, to je tisíce let

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

CÍLE A INDIKÁTORY PRO ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVU A OSVĚTU V ČESKÉ REPUBLICE

CÍLE A INDIKÁTORY PRO ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVU A OSVĚTU V ČESKÉ REPUBLICE CÍLE A INDIKÁTORY PRO ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVU A OSVĚTU V ČESKÉ REPUBLICE PROSINEC 2011 Tento materiál byl zpracován v rámci projektu Cíle a indikátory pro EVVO v České republice, který byl

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více

Projekt Zkvalitnění vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraje Reg. č.: CZ.1.07/1.3.06/04.

Projekt Zkvalitnění vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraje Reg. č.: CZ.1.07/1.3.06/04. Projekt Zkvalitnění vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraje Reg. č.: CZ.1.07/1.3.06/04.0018 Projekt je financován z Evropského sociálního fondu a

Více

PROJEKT EVALUACE MATEŘSKÉ ŠKOLY JANSKÉ LÁZNĚ

PROJEKT EVALUACE MATEŘSKÉ ŠKOLY JANSKÉ LÁZNĚ PROJEKT EVALUACE MATEŘSKÉ ŠKOLY JANSKÉ LÁZNĚ Vypracovala: Hana Stránská 30. 6. 2007 ÚVOD: Evaluace je neustálý proces vyhodnocování podmínek vzdělávání a vzdělávacího procesu v MŠ. Jedná se o systematické

Více

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia)

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) 1. Obsahové vymezení předmětu v předmětu fyzika se realizuje obsah vzdělávacího oboru Fyzika ze vzdělávací oblasti

Více

CO VYPRÁVĚJÍ KORUNY STROMŮ. aneb Barevné dny a eko-dny v mateřské škole

CO VYPRÁVĚJÍ KORUNY STROMŮ. aneb Barevné dny a eko-dny v mateřské škole CO VYPRÁVĚJÍ KORUNY STROMŮ aneb Barevné dny a eko-dny v mateřské škole Projekt pro školní rok 2011/2012 Charakteristika projektu: Projekt bude rozvíjet environmentální výchovu, v souvislosti se čtyřmi

Více

I. Sekaniny1804 Volitelné předměty

I. Sekaniny1804 Volitelné předměty Osnovy I Sportovní aktivity Charakteristika volitelného vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Volitelný předmět Sportovní aktivity je realizován ve vzdělávací oblasti Člověk a zdraví,

Více

Roční plán EVVO. ZŠ a MŠ Kosmonautů 177, Děčín

Roční plán EVVO. ZŠ a MŠ Kosmonautů 177, Děčín Roční plán EVVO ZŠ a MŠ Kosmonautů 177, Děčín Školní rok: 2014-2015 Cílové zaměření plánu environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty (EVVO) Poskytovat potřebné znalosti a dovednosti, které žákům umožní

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

Zdravá škola. škola podporující zdraví

Zdravá škola. škola podporující zdraví Zdravá škola škola podporující zdraví Koncepce, která vstoupila do povědomí české pedagogické veřejnosti v rozmezí let 1991 1993 jako jedna z alternativních edukačních možností prošla do současnosti určitým

Více

Plán EVVO ZŠ a MŠ Křetín 2012-2013

Plán EVVO ZŠ a MŠ Křetín 2012-2013 Plán EVVO ZŠ a MŠ Křetín 2012-2013 Počet žáků: 50. Ředitelka školy : Mgr.Ivana Pfefrová, zastupuje Mgr.Petra Procházková Koordinátor environmentální výchovy: Ludmila Kroupová Zpracovala : Ludmila Kroupová

Více

Environmentální výchova

Environmentální výchova ZÁKLADNÍ ŠKOLA T. G. MASARYKA PODĚBRADY Školní 556, okres Nymburk, sídlo Školní 556/II Poděbrady 290 01, tel.: 312 316 900, e-mail: zstgm@zstgmpodebrady.cz Environmentální výchova Koordinátor: Mgr. Bc.

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola.

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola. 1. Představení programu Zdravá škola 2. Podpora zdraví v kurikulu mateřské školy 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu Lesní školky 1 Zdraví člověka neznamená jen nepřítomnost nemoci,

Více

6.30 Ekologický seminář

6.30 Ekologický seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a příroda Přírodopis 6.30 Ekologický seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Ekologický seminář je volitelným předmětem, který se zaměřuje na rozšíření

Více

Eko - Enviro. 1 Globální výchova. 2 Environmentální výchova

Eko - Enviro. 1 Globální výchova. 2 Environmentální výchova Eko - Enviro Pobyt v přírodě, a tedy přímý kontakt s krajinou, je jedním z metod SVM (skautské výchovné metody). Skauting nám svým zcela běžným rámcem může pomoci právě v budování vztahu k přírodě a krajině,

Více

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU?

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU? ZAČÍT SPOLU ZÁKLADNÍ INFORMACE program Začít spolu (Step by Step) je realizován ve více než 30 zemích v ČR od 1994 v MŠ, 1996 v ZŠ pedagogický přístup orientovaný na dítě spojuje v sobě moderní poznatky

Více

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk)

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Cizí jazyk Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Charakteristika vyučovacího předmětu Další cizí jazyk je doplňující vzdělávací obor, jehož obsah je doplňující a rozšiřující. Konkrétním

Více

Dlouhodobý program environmentálního vzdělávání

Dlouhodobý program environmentálního vzdělávání Dlouhodobý program environmentálního vzdělávání 1. Obsah EVVO EVVO se rozumí všestranné rozvíjení klíčových kompetencí definovaných v RVP pro základní vzdělávání a zároveň i neformální vzdělávání v rámci

Více

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností

Více

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět TĚLESNÁ VÝCHOVA je součástí vědního oboru kinantropologie a zabývá se pohybovým učením, vyučováním a výchovou.

Více

Základní škola a Mateřská škola Nížkovice, okres Vyškov Nížkovice 164, 684 01 Nížkovice. projekt PŘÍRODNÍ ZAHRADA

Základní škola a Mateřská škola Nížkovice, okres Vyškov Nížkovice 164, 684 01 Nížkovice. projekt PŘÍRODNÍ ZAHRADA Základní škola a Mateřská škola Nížkovice, okres Vyškov Nížkovice 164, 684 01 Nížkovice projekt PŘÍRODNÍ ZAHRADA Základní škola a Mateřská škola Nížkovice Environmentální výchova PŘÍRODNÍ ZAHRADA Obsah:

Více

Dílčí cíle: Žák preferuje šetrné druhy lidské činnosti ve vztahu k životnímu prostředí. Žák volí environmentálně šetrné alternativy výrobních postupů

Dílčí cíle: Žák preferuje šetrné druhy lidské činnosti ve vztahu k životnímu prostředí. Žák volí environmentálně šetrné alternativy výrobních postupů Hlavní cíle výchovy a vzdělávání žáků v EVVO A. Žák preferuje šetrné druhy lidské činnosti ve vztahu k životnímu B. Žák komunikuje o problémech životního, obhajuje a zdůvodňuje své názory a stanoviska

Více

A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět: VÝTVARNÉ ČINNOSTI A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Volitelný předmět Výtvarné činnosti má časovou dotaci 2 hodiny v u. Výuka

Více

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná Školní rok 2013/2014 1. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: Učím se žít s druhými HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR adaptace a seznámení se s organizací dne a vnitřními podmínkami MŠ učení se základním

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika

Více

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Program pro pěstounské rodiny Slezské diakonie jako Pověřená osoba v oblasti náhradní rodinné péče má zpracovanou METODIKU - funkční systém vnitřních

Více

Školní vzdělávací program. Mateřská škola Chotusice. školní rok 2013/2014

Školní vzdělávací program. Mateřská škola Chotusice. školní rok 2013/2014 Školní vzdělávací program Mateřská škola Chotusice školní rok 2013/2014 Stránka 1 ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vychovat šťastné a spokojené dítě pro nás znamená vychovat zdravého, vyrovnaného člověka, který

Více

Environmentální výukové programy pro základní školy v Plzeňském kraji - ENVYK

Environmentální výukové programy pro základní školy v Plzeňském kraji - ENVYK Environmentální výukové programy pro základní školy v Plzeňském kraji - ENVYK Od dubna až do ledna roku 2015 se na vybraných základních školách v Plzeňském kraji začne realizovat vzdělávací projekt s environmentální

Více

RVP v širších souvislostech

RVP v širších souvislostech RVP v širších souvislostech Bílá kniha Národní program rozvoje vzdělávání základní koncepční materiál, na kterém byla nalezena společenská shoda popisuje vztah kurikulárních dokumentů mezi sebou, jejich

Více

Výchovné a vzdělávací postupy vedoucí k utváření klíčových kompetencí:

Výchovné a vzdělávací postupy vedoucí k utváření klíčových kompetencí: Volitelný předmět KONVERZACE AJ Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Vyučovací předmět Konverzace v anglickém jazyce vychází ze vzdělávacího oboru Cizí jazyk

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU ROZPOČTY STAVEB Název školního vzdělávacího programu: Kód a název oboru vzdělání: Management ve stavebnictví 63-41-M/001 Celkový počet hodin za studium: 3. ročník = 66 hodin/ročník

Více

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka:

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka: 4.4.4. Etická výchova Etická výchova (EtV) je doplňujícím vzdělávacím oborem, který se zaměřuje na systematické a metodicky propracované osvojování sociálních dovedností u žáků na základě zážitkové metody

Více

Příklad dobré praxe XXI

Příklad dobré praxe XXI Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe XXI pro průřezové téma Člověk a svět práce Ing. Iva Černá 2010

Více

NaZemi Centrum globálního rozvojového vzělávání. Kristýna Hrubanová

NaZemi Centrum globálního rozvojového vzělávání. Kristýna Hrubanová NaZemi Centrum globálního rozvojového vzělávání Kristýna Hrubanová Kdo jsme NaZemi je česká nevládní organizace (2004-2011 Společnost pro Fair Trade) zaměřuje se na propojenost našeho spotřebního chování

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA s rozšířeným vyučováním informatiky a výpočetní techniky

ZÁKLADNÍ ŠKOLA s rozšířeným vyučováním informatiky a výpočetní techniky Školní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) (vychází z metodického pokynu MŠMT k zajištění environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty, EVVO, č.j. 167 45/2008-22 ze dne 27.

Více

Program Škola podporující zdraví. Ing. Linda Fröhlichová Státní zdravotní ústav Praha

Program Škola podporující zdraví. Ing. Linda Fröhlichová Státní zdravotní ústav Praha Program Škola podporující zdraví Ing. Linda Fröhlichová Státní zdravotní ústav Praha Historie a vývoj programu ŠPZ 1986 vytvořen a zahájen ve Skotsku 1992 přijat v ČR Cíl 13 programu Zdraví 21 Zdravé místní

Více

Zdokonalování v oblasti jemné i hrubé motoriky, koordinace pohybu v přírodním terénu

Zdokonalování v oblasti jemné i hrubé motoriky, koordinace pohybu v přírodním terénu 3. INTEGROVANÝ BLOK Název: OBJEVUJI SKRYTÁ TAJEMSTVÍ SVĚTA HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR Zdokonalování v oblasti jemné i hrubé motoriky, koordinace pohybu v přírodním terénu Rozšiřování poznatků o přírodě,

Více

Plán EVVO ZŠ a MŠ Křetín 2014-2015

Plán EVVO ZŠ a MŠ Křetín 2014-2015 Plán EVVO ZŠ a MŠ Křetín 2014-2015 Počet žáků: 55. Ředitelka školy: Mgr. Ivana Pfefrová Koordinátor environmentální výchovy: Ludmila Kroupová Zpracovala: Ludmila Kroupová 1. Charakteristika EVVO 2. Cíle

Více

Školní vzdělávací program Školní družina Speciální základní škola a Praktická škola Lovosice Mírová 225 Lovosice

Školní vzdělávací program Školní družina Speciální základní škola a Praktická škola Lovosice Mírová 225 Lovosice Školní vzdělávací program Školní družina Speciální základní škola a Praktická škola Lovosice Mírová 225 Lovosice Obsah: 1. Identifikační údaje 2. Charakteristika ŠD 3. Koncepce rozvoje ŠD 4. Témata činností

Více

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030, Praha 6 Řepy tel.235314514 Školní rok: 2012/2013 Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic Cíl projektu:

Více

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární

Více

Metodický pokyn. k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě. ve školách a školských zařízeních

Metodický pokyn. k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě. ve školách a školských zařízeních Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR Č.j.: 32 338/2000-22 V Praze dne 14. prosince 2001 Metodický pokyn k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve školách a školských zařízeních 1.

Více

Identifikace. Koncepce ZŠ - Mateřská a základní škola Raduška. Název školy: ZAČÍT SPOLU Základní škola a Mateřská škola Kadaň

Identifikace. Koncepce ZŠ - Mateřská a základní škola Raduška. Název školy: ZAČÍT SPOLU Základní škola a Mateřská škola Kadaň Koncepce ZŠ - Mateřská a základní škola Raduška Identifikace Název školy: ZAČÍT SPOLU Základní škola a Mateřská škola Kadaň Adresa školy: Kpt. Jaroše 612, 432 01 Kadaň Ředitelka školy: Bc. Diana Roubová

Více

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

Anotace IPn. Individuální projekt národní

Anotace IPn. Individuální projekt národní Anotace IPn Individuální projekty národní Číslo P: CZ.1.07 Název P: Číslo výzvy: Název výzvy: Prioritní osa: blast podpory: Typ Kód a název oblasti intervence: Název Předpokládané datum zahájení a ukončení

Více

Do Přv 1.st. (4. ročník): Pokusy Přv- 1.st. (5.ročník): První pomoc

Do Přv 1.st. (4. ročník): Pokusy Přv- 1.st. (5.ročník): První pomoc 1.1.1. PRACOVNÍ VYUČOVÁNÍ I. ST. - ve znění dodatku č.33 - platný od 1.9.2011, č.25 - platný od 1.9.2011, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové

Více

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU číslo jednací: ZŠ-263/2013 RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Obsah: I. Identifikační údaje II. Charakteristika ŠD III. Výchovný program IV. Vzdělávací část programu 1 I. Identifikační

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.

Více

VY_32_INOVACE_008. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_008. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_008 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Vztahy mezi organismem a prostředím Vyučovací

Více

3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky

3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky 3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky Výuka podle ŠVP probíhá v 1. 9. postupném ročníku ZŠ. ŠVP (RVP) rozlišuje tři vzdělávací období: 1. období 1. 3. ročník 2. období 4. 5. ročník 3. období 6. 9. ročník.

Více

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení 2. st. Charakteristika vzdělávacího oboru na II. stupni navazuje na učivo a očekávané výstupy I. stupně. Prolíná celou škálou vzdělávacích oblastí. Nejvíce koresponduje se vzdělávacími obsahy Člověk a

Více

UČEBNÍ OSNOVY VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU ZEMĚPIS

UČEBNÍ OSNOVY VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU ZEMĚPIS UČEBNÍ OSNOVY VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU ZEMĚPIS Obsahové, organizační a časové vymezení Předmět zeměpis je vyučován jako samostatný předmět v primě, sekundě, tercii a kvartě, dvě vyučovací jednotky týdně. V

Více

Plán EVVO ZŠ a MŠ Křetín 2015-2016

Plán EVVO ZŠ a MŠ Křetín 2015-2016 Plán EVVO ZŠ a MŠ Křetín 2015-2016 Počet žáků: 53 Ředitelka školy : Mgr. Ivana Pfefrová Koordinátor environmentální výchovy: Ludmila Kroupová 1.Charakteristika EVVO. 2.Cíle EVVO. 3.Metody a formy realizace

Více

BIOLOGIE EL OBČAN V DEMOKRATICKÉ SPOLEČNOSTI

BIOLOGIE EL OBČAN V DEMOKRATICKÉ SPOLEČNOSTI BIOLOGIE EL OBČAN V DEMOKRATICKÉ SPOLEČNOSTI CHARAKTERISTIKA TÉMATU Výchova k demokratickému občanství se zaměřuje na vytváření a upevňování takových postojů a hodnotové orientace žáků, které jsou potřebné

Více

V rámci gymnaziálního vzdělávání v předmětu Environmentální výchova vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami:

V rámci gymnaziálního vzdělávání v předmětu Environmentální výchova vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami: 5.13 Environmentální výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 1. Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Environmentální výchova integruje všechny tematické okruhy

Více

Základní škola Vysočany, 679 13 Sloup v Mor.kr., okr. Blansko IČO: 62073435 t.č. 516435691 e-mail: zs.vysocany@tiscali.cz

Základní škola Vysočany, 679 13 Sloup v Mor.kr., okr. Blansko IČO: 62073435 t.č. 516435691 e-mail: zs.vysocany@tiscali.cz Základní škola Vysočany, 679 13 Sloup v Mor.kr., okr. Blansko IČO: 62073435 t.č. 516435691 e-mail: zs.vysocany@tiscali.cz Vnitřní směrnice: ŠKOLNÍ PLÁN ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY Obsah:

Více

ŠKOLNÍ PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY

ŠKOLNÍ PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY ŠKOLNÍ PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY ZŠ a MŠ Vacov, Miřetice 38, Vacov, 384 86 2015/2016 Obsah: 1. Charakteristika školy... 3 2. Charakteristika EVVO... 4 3. Akce EVVO ve školním

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Školní klub

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Školní klub LAUDEROVA MATEŘSKÁ ŠKOLA, ZÁKLADNÍ ŠKOLA A GYMNÁZIUM PŘI ŽIDOVSKÉ OBCI V PRAZE Belgická 25, Praha 2, 120 00, tel. 246 080 784 5, www.lauder.cz, skola@lauder.cz ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Školní klub IČ:

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda. Ondřej Šimik

Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda. Ondřej Šimik Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda Ondřej Šimik Kontext přírodovědného vzdělávání na 1. stupni ZŠ Transformace české školy - RVP ZV Člověk a jeho svět

Více

V tomto předmětu budou učitelé pro utváření a rozvoj klíčových kompetencí využívat zejména tyto strategie:

V tomto předmětu budou učitelé pro utváření a rozvoj klíčových kompetencí využívat zejména tyto strategie: Vyučovací předmět: ZEMĚPISNÁ PRAKTIKA Učební osnovy 2. stupně 5.3.2. ná praktika A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Časové vymezení vyučovacího

Více

PŘÍLOHA Č. 2 RUKU V RUCE ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ŠKOLNÍ PROGRAM EVVO PRO ZŠ

PŘÍLOHA Č. 2 RUKU V RUCE ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ŠKOLNÍ PROGRAM EVVO PRO ZŠ REÁLNÉ GYMNÁIUM A ÁKLADNÍ ŠKOLA MĚSTA PROSTĚJOVA, STUDENTSKÁ UL. 2 PŘÍLOHA Č. 2 ŠKOLNÍHO VDĚLÁVACÍHO PROGRAMU PRO ÁKLADNÍ VDĚLÁVÁNÍ RUKU V RUCE ŠKOLNÍ PROGRAM EVVO PRO Š PLATNOST OD 1. 2. 2011 PROJEDNÁNO

Více

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA POSILOVÁNÍ STEREOTYPŮ NEBO OSOBNOSTNÍ ROZVOJ?

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA POSILOVÁNÍ STEREOTYPŮ NEBO OSOBNOSTNÍ ROZVOJ? MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA POSILOVÁNÍ STEREOTYPŮ NEBO OSOBNOSTNÍ ROZVOJ? Jana Havlíčková 10. 12. 2013 Co se mi vybaví pod pojmem MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA? Definice edukační činnost zaměřená na to, aby učila lidi

Více

Školní vzdělávací program. školní družiny při ZŠ Citonice

Školní vzdělávací program. školní družiny při ZŠ Citonice Školní vzdělávací program školní družiny při ZŠ Citonice 2014-2015 Obsah ŠVP: Cíle výchovně vzdělávací práce Obsah činnosti Materiální podmínky Personální podmínky Vnitřní řád ŠD Cíle výchovně-vzdělávací

Více

Jak vyvažovat autonomii a odpovědnost škol a učitelů: hodnocení výsledků vzdělávání

Jak vyvažovat autonomii a odpovědnost škol a učitelů: hodnocení výsledků vzdělávání Jak vyvažovat autonomii a odpovědnost škol a učitelů: hodnocení výsledků vzdělávání Jana Straková Ústav pro informace ve vzdělávání a Institut pro sociální a ekonomické analýzy Rozmach plošných testů se

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence. Pojem

Více

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme skutečností. kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání. Samostatné a sebevědomé vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci. vztahu k sobě i okolnímu prostředí. Seznamuje

Více

Návrh projektů do OP VVV pro FHS:

Návrh projektů do OP VVV pro FHS: Návrh projektů do OP VVV pro FHS: o Název projektu: Excelence v humanitních vědách (cca 15 mil. Kč) o Relevantní výzva: P. 11 ESF výzva pro VŠ (PO2 pro SC1-5), vyhlášení 18. 12. 2015 o Popis projektu:

Více

Interaktivní výstava na motivy knihy HISTORIE EVROPY Renáty Fučíkové.

Interaktivní výstava na motivy knihy HISTORIE EVROPY Renáty Fučíkové. Interaktivní výstava na motivy knihy HISTORIE EVROPY Renáty Fučíkové. Výstava je trojdimenzionálním ztvárněním původní české knihy Historie Evropy obrazové putování od Renáty Fučíkové. Expozice má interaktivní

Více

6.34 Společenskovědní seminář

6.34 Společenskovědní seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a společnost Výchova k občanství 6.34 Společenskovědní seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Společenskovědní seminář je volitelným předmětem,

Více

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

Více

PLÁN ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVY ZÁKLADNÍ ŠKOLY A MATEŘSKÉ ŠKOLY HAVÍŘOV-MĚSTO NA NÁBŘEŽÍ příspěvková organizace NA NÁBŘEŽÍ 49/1374, 736 01 HAVÍŘOV-MĚSTO

PLÁN ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVY ZÁKLADNÍ ŠKOLY A MATEŘSKÉ ŠKOLY HAVÍŘOV-MĚSTO NA NÁBŘEŽÍ příspěvková organizace NA NÁBŘEŽÍ 49/1374, 736 01 HAVÍŘOV-MĚSTO PLÁN ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVY ZÁKLADNÍ ŠKOLY A MATEŘSKÉ ŠKOLY HAVÍŘOV-MĚSTO NA NÁBŘEŽÍ příspěvková organizace NA NÁBŘEŽÍ 49/1374, 736 01 HAVÍŘOV-MĚSTO Environmentální výchova je chápána nejen jako výchova

Více

Východiska pro zapojování jiné řeči do ŠVP PV

Východiska pro zapojování jiné řeči do ŠVP PV Východiska pro zapojování jiné řeči do ŠVP PV Tým autorů Mateřské školy - Liberecké jazykové školky, o.p.s. Tento dokument byl vytvořen pro realizaci projektu Stáž v jazykové mateřské škole. Vychází ze

Více

Výtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků

Výtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků Vzdělávací obor: Výtvarná výchova Obsahové, časové a organizační vymezení Výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 1. 5. ročník 2 hodiny týdně Vzdělávací obor Výtvarná výchova zahrnuje využití

Více

7 Školní družina. Cíle školní družiny:

7 Školní družina. Cíle školní družiny: 7 Školní družina Navazuje na ŠVP školy a pedagogická práce vychovatelek bude tedy směřovat k posilování daných kompetencí. Tento rámcový plán je určený pro děti 1. stupně. Školní družina při FZŠ Brdičkova

Více

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace Školní vzdělávací program školního klubu ZŠ Bečov Školní vzdělávací program školního klubu je v souladu se zákonem č.561/2004 Sb. 28 ods.1. Formuluje konkrétní cíle vzdělávání i jeho obsah, navrhuje odpovídající

Více

Komponenta specifická primární prevence. Popis jednotlivých základních kroků a činností

Komponenta specifická primární prevence. Popis jednotlivých základních kroků a činností Komponenta specifická primární prevence Popis jednotlivých základních kroků a činností duben 2011 1. Východiska Vycházíme z toho, že mezi hlavní kriteria efektivní primární prevence patří dobrá znalost

Více