Projekt Partnerství pro udržitelnou spotřebu a výrobu a metodika vstupního hodnocení možností inovací USV v podnicích

Transkript

1 Projekt Partnerství pro udržitelnou spotřebu a výrobu a metodika vstupního hodnocení možností inovací USV v podnicích Shrnutí: V září 2006 byl zahájen jeden z největších projektů spolufinancovaných Evropským sociálním fondem (ESF) a státním rozpočtem ČR v oblasti Udržitelné spotřeby a výroby (USV). Projekt naplňuje dokument Rámec programů udržitelné spotřeby a výroby v České republice a navazuje na realizované projekty VaV Výzkum podpory udržitelné výroby a spotřeby. Strategickým cílem projektu je zavádění udržitelné spotřeby a výroby založené na partnerství mezi soukromým a veřejným sektorem na místní úrovni. K dosažení tohoto cíle jsou využívány postupy celoživotního vzdělávání a realizace pilotních projektů. Pro realizaci pilotních projektů bude využita metodika vstupního hodnocení podniků (vyvíjená v rámci paralelního projektu USV v Praze), která je v projektu Partnerství rozšířena o postupy odpovědného/zeleného nakupování. 1. Úvod do USV a vazba na dosavadní aktivity Světový summit o udržitelném rozvoji v Johannesburgu v roce 2002 vytýčil několik cílů k přiblížení se udržitelnému rozvoji. Přijatý Implementační plán stanovil jednu z nezbytných podmínek změnu vzorců výroby a spotřeby. Na podporu dosažení udržitelného rozvoje v ČR byl zpracován desetiletý Rámec programů udržitelné spotřeby a výroby České republiky (dále také Rámec), schválený Radou vlády pro udržitelný rozvoj dne 14. června Rámec stanoví základní principy, cíle a aktivity pro jeho plnění v České republice. V rámci Národního programu vědy a výzkumu I byly rovněž v letech zpracovány první projekty na téma podpory udržitelné výroby a spotřeby, které byly využity mezi výchozími podklady prezentovaného projektu. Udržitelná spotřeba a výroba je založena na výrobě a službách včetně jejich spotřeby, které zajišťují základní potřeby společnosti a kvalitu jejich života a zároveň zohledňují stejné potřeby budoucích generací. Postupem k jejich dosažení je minimalizace spotřeby přírodních zdrojů, surovin a energií, vyloučení toxických látek, prevence odpadů a emisí v rámci celého životního cyklu výrobků a služeb. Udržitelná spotřeba a výroba je zároveň příležitostí pro zvyšování konkurenceschopnosti průmyslu na základě optimalizace výrobních procesů z hlediska jejich materiálové a energetické náročnosti a měla by být příležitostí pro uvádění produktů na trh splňující kritéria zdraví, ochrany životního prostředí a rovněž kvality. Nezbytné je zahrnutí sociálních aspektů s důrazem na zdraví obyvatel a na snižování nezaměstnanosti. 1

2 Na obrázku 1 je znázorněno propojení udržitelné výroby a spotřeby, které v praxi tvoří provázaný systém, např. výrobci jsou zároveň významní spotřebitelé (nakupují suroviny, energie, meziprodukty, spotřebovávají přírodní zdroje, ovzduší, vodu a půdu apod.). Problematika udržitelné spotřeby a výroby je úzce spjata se snahou o oddělení růstu hrubého domácího produktu (HDP) a materiálové spotřeby tzv. decoupling. Dosavadní závislost HDP a materiálové spotřeby je nutné změnit tak, aby materiálová spotřeba stagnovala a spíše klesala s růstem HDP. Dosavadní vysoká materiálová a energetická náročnost České republiky 1,28 t na 1000 USD HDP je v porovnání s novými státy EU vyšší a dalšími státy EU 15 více než dvojnásobná. I přes tradičně odlišnou strukturu ekonomiky ČR, v této oblasti existuje zajímavý potenciál pro snižování materiálové a energetické náročnosti v podnicích a službách. I když se oddělení v některých členských státech v posledních dvou dekádách podařilo, v rámci EU celková spotřeba nepoklesla v absolutních číslech a výroba roste rychleji než efektivnost, pojednává o tom zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Sustainable use and management of natural resources. UV US Obr. 1 Propojení udržitelné výroby (UV) a udržitelné spotřeby (US) 2. O projektu Partnerství pro USV a jeho aktuálním stavu řešení V září 2006 byl zahájen projekt Partnerství pro udržitelnou spotřebu a výrobu, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Projekt naplňuje nejen samotné principy Rámce, ale navazuje na předchozí aktivity např. regionální projekty čistší produkce a projekty vědy a výzkumu v oblasti podpory USV. Nositelem projektu je CENIA, česká informační agentura životního prostředí, která koordinuje projektový tým partnerů ve složení SITA CZ a.s., ENVIROS s.r.o., Národní síť zdravých měst ČR (NSZM) a Středočeský vysokoškolský institut s.r.o. (SVI) (organizační schéma projektu je znázorněno na obrázku 2). 2

3 ESF, MŽP CENIA SITA CZ ENVIROS NSZM SVI IC Benešov IC Chomutov IC Kladno IC Havl. Brod IC Olomouc VC Kladno Obr. 2 Organizační schéma projektu a pokrytí ČR centry v cílových regionech (IC - informační centrum, VC vzdělávací centrum) Záměrem projektového týmu je také navázat na know-how vytvořené v rámci regionálních projektů Čistší produkce v 90. letech. Tyto projekty realizovalo s podporou obcí a mezinárodních organizací (UNIDO/UNEP) České centrum čistší produkce. V devadesátých létech bylo úspěšně realizováno několik dlouhodobých kursů čistší produkce, ve kterých byly vyškoleny desítky manažerů čistší produkce a realizovány desítky projektů v podnicích na bázi win-win strategie (dosažení ekonomických a environmentálních přínosů). Vyhodnocením těchto projektů čistší produkce bylo zjištěno, že až 25 % úspor vybraných materiálových a energetických toků bylo v devadesátých letech možno dosáhnout organizačními opatřeními. Tento potenciál pro neinvestiční opatření se za posledních deset let vzhledem k modernizaci technologií i systémů řízení významně snížil, projekty realizované v současné době ale potvrzují, že například u ostře sledované energie lze i v dobře řízených podnicích stále uspořit cca 5% účtu za energie pomocí neinvestičních opatření souvisejících se zavedením sofistikovaného systému energetického řízení postaveného na postupech monitoringu a targetingu. Projekt Partnerství pro USV se podle zadání zaměřuje především na posílení environmentálního a zároveň ekonomického pilíře USV, ale bude maximálně zohledňovat i sociální pilíř (pracovní prostředí, ochrana zdraví apod.). Strategickým cílem projektu je zavádění udržitelné spotřeby a výroby založené na partnerství mezi soukromým a veřejným sektorem na místní úrovni. K dosažení tohoto cíle jsou využívány postupy celoživotního vzdělávání a realizace pilotních projektů. Hlavními cílovými skupinami jsou podnikatelské subjekty, zejména malé a střední podniky, veřejná správa a instituce, nevládní neziskové organizace a vysoké školy. Cílovými regiony projektu jsou kraje Karlovarský, Olomoucký, Středočeský, Vysočina a Ústecký. 3

4 C íle projektu - zavádění udržitelnějších vzorců spotřeby a výroby v rámci praktických aktivit - bude dosaženo: Vytvořením 5 nových informačních center USV (IC) v cílových regionech a vytvořením vzdělávacího centra USV. Centra budou cílovým skupinám poskytovat informační a vzdělávací služby a asistenci při konkrétních projektech, které jsou stěžejním výstupem projektu (včetně systému pro sdílení rizik a financování projektů USV na místní úrovni). Vybudováním odborných kapacit USV v cílových regionech v rámci dlouhodobého vzdělávacího programu Auditor a lektor USV, který zahrnuje rovněž pilotní projekty a semináře přizpůsobené cílovým skupinám. Vytvořením platformy pro přenos informací o USV při CENIA a na ni napojeného systému přenosu informací o U SV, který bude zajišťovat NSZM a který budou využívat informační centra. Na projektové úrovni jsou cíle projektu řešeny v rámci pěti modulů s jednoznačnou odpovědností garanta, na jejichž řešení spolupracují ostatní projektoví partneři případně subdodavatelé. V tabulce 1 jsou znázorněny hlavní cíle projektu a výstupy v jednotlivých modulech projektu. Tab.1 Matice odpovědnosti partnerů za moduly a hlavní výstupy projektu Moduly Odpovědnost SITA CENIA ENVIROS CENIA NSZM Spolupráce Hlavní cíle Výstupy ENVIROS, CENIA, SVI Vytvoření informačních center (IC) Navázání partnerství Zapojení dobrovolníků Témata diplomových prací Provedená vstupní hodnocení v podnicích a městech Zkušení auditoři USV na IC SVI, ENVIROS, SITA, NSZM Vytvoření vzdělávacího centra a vzdělávacích programů USV Semináře a workshopy Terénní školení Dlouhodobý kurs auditorů a lektorů USV Vyškolení auditoři USV Školící materiály Terénní cvičení se studenty IIIEE SITA, CENIA, NSZM Realizace pilotních projektů USV Metodika vstupního hodnocení USV rozšířená o odpovědné nakupování Pilotní vstupní hodnocení Realizované projekty Adaptovaný mechanismus sdílení rizik ENVIROS, SITA, SVI, NSZM Vytvoření informační platformy o USV Tištěné materiály Systemizace materiálů USV Internetová stránka projektu Příručka odpovědného nakupování Manuál USV Helpline CENIA, ENVIROS Přenos příkladů dobré praxe Vyškolené osoby Úvodní a regionální semináře Internetová databáze příkladů dobré praxe USV Mediální aktivity 4

5 V rámci úvodních aktivit projektu od září 2006 do ledna 2007 byly realizovány následující aktivity: V rámci Modulu 1 byla založena informační centra v regionech a jsou postupně navazována partnerství na místní a regionální úrovni (spolupráce s krajskými a městskými úřady). IC zpracovávají analýzu regionů s využitím veřejných informačních zdrojů a krajských koncepcí v oblasti životního prostředí. Bylo založeno vzdělávací centrum při SVI Kladno (Modul 2), kde se konal úvodní workshop lektorů pracovního týmu dne 14. listopadu 2006 viz obr. 3 a seminář Zelené nakupování jako součást USV dne 28. listopadu 2006 ve spolupráci se Sítí ekologických poraden (STEP). Zpětná vazba získaná účastníky byla zohledněna pro další plánované aktivity projektu. Byl rozpracován detailní harmonogram projektu a osnovy vzdělávacích aktivit. V modulu 4 byl vydán informační leták USV, který je využíván k představení projektu při osobní a elektronické komunikaci s cílovými skupinami. Byla zřízena internetová stránka projektu ( helpline a ová adresa projektové kanceláře, telefonní linky CENIA i IC a probíhá systemizace materiálů USV. NSZM vydalo úvodní tiskovou zprávu k zahájení projektu, rozšiřuje internetovou databázi příkladů dobré praxe a připravuje úvodní a regionální semináře zaměřené na veřejnou správu a města (Modul 5). Modul 6 zahrnuje organizační a administrati vní aktivity ve v ztahu k poskytovateli podpory (byla p ředložena 1. čtvrtletní monitorovací zpráva projektu). 3. Vstupní hodnocení možností inovací USV Jako základní nástroj pro podp oru zavádění USV v podnicích i municipalitách bude v projektu CENIA využita metodika vstupního hodnocení možností inovací USV. Tato metodika byla vyvinuta v rámci paralelního projektu realizovaného ENVIR OS, s. r. o. v Praze. Důvodem pro vytvoření metodiky vstupního hodnocení jsou zkušenosti z projektů na zavádění některých nástrojů USV jako je hodnocení možností čistší produkce, monitoring a targeting anebo environmentáln í deklarace produktů, které potvrzují existenci často významného potenciálu pro zvyšování hodn oty podniku postupy USV. Soukromý ani veřejný sektor tento potenciál uspokojivě nevyužívá a to i přesto, že by opatření USV mohla přinést jak ekonomické, tak i pozitivní environmentální a sociální efekty. Existence tohoto potenciálu někdy i ve velice progresivních organizacích je dána nejen nedostatkem systematického prověřování možností efektivních inovací USV a rych lým vývojem jejich nástrojů, ale také mírou rizika, která je v souvislosti s realizací těchto inovací vnímána vedením podniků často jako vysoká. 5

6 Metodika vstupního hodnocení reaguje na aktuální situaci a zaměřuje se na systematické prověření možností inovací USV v celém podniku. Součástí vstupního hodnocení je i příprava převzetí rizik identifikovaných inovačních projektů tam, kde to jejich efekty umožňují. Identifikace proveditelných inovací USV je prováděna důsledně z pohledu podniku tak, že jsou systematicky prověřovány aspekty USV v celé pyramidě řízení i v celém životním cyklu relevantních výrobků a služeb. Teprve následně jsou aspektům USV, u kterých lze předpokládat potenciál efektů, přiřazovány relevantní nástroje USV k podrobnější analýze a návrhu inovačních projektů. Systematický postup zaručuje prověření všech oblastí možných změn tak, aby analýzu nezkreslovalo odborné zaměření hodnotitele. Předejde se tak obecnému problému, kdy potenciál nástrojů USV prověřují odborníci, kteří jsou úzce zaměřeni na omezený počet nástrojů anebo pouze na jeden z nich a tímto zaměřením přirozeně ovlivňují své doporučení podniku. Tak například energetický auditor, který se zaměřuje na zavádění určitého typu energeticky úsporných investičních opatření, v podniku přirozeně uvidí především potenciál pro tato investičně náročná opatření a bude mít pochopitelnou tendenci doporučovat podniku jejich realizaci. Může mu přitom například uniknout podstatný fakt, že pro postupné odkrývání a využívání potenciálu energetických úspor a pro optimalizaci a sledování efektů investičně náročných opatření je nejvýhodnější nejprve instalovat informační systém o reálné účinnosti využívání energetických toků ve výrobě a související systém energetického řízení postavený na monitoringu a targetingu. Jednostranné investiční doporučení bývá výsledkem energetického auditu i v případech, kdy by se zavedení systému energetického řízení rychle zaplatilo neinvestičními opatřeními, které je tento systém schopen vygenerovat. I za efekty ze zavedení takovýchto měkkých opatření jako je zavedení systému energetického řízení lze již dnes podobně jako u investičních opatření převzít garanci minimálních úspor a to například na základě statistické analýzy historických dat o spotřebách energie a faktorů ovlivňujících spotřebu. Podobnou situaci si můžeme dobře představit například i u systému environmentálního managementu zaváděného podle ISO 14001, kde může mít konzultační firma specializovaná na zavádění tohoto systému tendenci doporučovat nejprve zavedení a později zlepšování tohoto systému bez ohledu na reálné efekty, které to například malému podniku může přinést. Nevšimne si přitom třeba toho, že největší potenciál pro zlepšení je v daném podniku v lepším využití již zavedeného systému řízení jakosti podle ISO 9001, které umožní efektivnější komunikaci a řízení aspektů USV v dodavatelském řetězci a podniku přinese kvantifikovatelné efekty. Vstupní hodnocení možností inovací USV překonává nedostatky zaměření na dílčí aspekty a nástroje tím, že prověřuje relevantní aspekty USV v celé pyramidě řízení podniku na všech jejích základních úrovních: produktů, procesů, systémů a zájmových skupin. Možnosti optimalizace jsou z pohledu USV ukryty především v celém životním cyklu výrobku anebo služby. U produktů se proto vstupní hodnocení zaměřuje na možnosti dosahování efektů pomocí navrhování a optimalizace celých životních cyklů namísto 6

7 tradičního navrhování produktů. Pro řízení změny se využívají nástroje ekodesignu respektive designu pro udržitelný rozvoj (Design for Sustainability - D4S). U procesů jsou výhodné inovace USV spojeny především s efektivnějším řízením materiálových a energetických toků a souvisejícími úsporami výrobních nákladů. Mezi prověřované nástroje zde patří hodnocení možností čistší produkce, environmentální manažerské účetnictví, monitoring a targeting a nejlepší dostupné techniky související s aplikací nových technologií včetně využití obnovitelných zdrojů materiálů anebo energie. Na úrovni systémů se analýza zaměřuje na efektivnost existujících systémů řízení z pohledu cílů podniku. Vstupní hodnocení prověřuje například efektivnost informačního systém pro řízení materiálových a energetických toků anebo způsob hodnocení podnikatelských rizik. Nástroje pro zavedení potřebných změn na této úrovni mohou zahrnovat obchodní standardy ISO anebo ISO 9001, bezpečnostní standard OHSAS anebo evropské schéma environmentálního managementu a auditu EMAS. Poslední úrovní je úroveň zájmových skupin, jejichž zájmy určují fungování každé organizace. Tato úroveň je v rámci vstupního hodnocení záměrně oddělena od systémů tak, aby byla zdůrazněna a při hodnocení nemohla být opomenuta důležitost vztahů podniku se zájmovými skupinami. Řídící ideje a cíle zájmových skupin určují fungování každé organizace. Sem patří i etický základ podnikání a související nástroje společenské odpovědnosti. Tato oblast ovlivňuje všechny předešlé a prověřuje se zde například nástroj na zavádění systémů výrobek služba. Jako nástroj zastřešující veškeré snažení v oblasti USV je zde hodnocen tzv. konsensus design. Výše popsaná metodika vstupního hodnocení, která vznikla v rámci paralelního projektu ENVIROS v Praze, bude pro potřeby projektu CENIA rozšířena o postupy odpovědného/zeleného nakupování a relevantní nástroje včetně ozeleňování akcí. Důležitou součástí metodiky vstupního hodnocení je prověření praktických možností pro poskytnutí garancí dosažení úspor a sdílení rizik inovačních projektů. Využívají se přitom zkušenosti z aplikace metodiky poskytování energetických služeb se zárukou (Energy Performance Contracting - EPC). 4. Možnost zapojení podniků do aktivit projektu Projektový tým by rád využil této příležitosti k oslovení zejména malých a středních podniků z cílových regionů a k jejich zapojení do projektu. Mohou tak učinit prostřednictvím inte rnetové stránky ( na které vyplní základní kontaktní údaje. Následně budou kontaktováni členem projektového týmu s nabídkou konkrétních možností spolupráce na projektu, např.: 7

8 možnost bezplatného získání informací a proškolení pracovníků v identifikaci příležitostí pro aplikace USV v organizaci: o na regionálním semináři k využití nástrojů USV v praxi (v průběhu 2. čtvrtletí 2007), o využití individuální konzultace v podniku v rozsahu do 4 hodin zaměřené na přenos informací specifických pro daný podnik a stanovení vhodnosti podniku pro realizaci vstupního hodnocení, o na dlouhodobém kursu auditorů a lektorů USV, jehož náplň volně navazuje na činnosti v rámci systémů EMS, QMS a SMS (zahájení kursu 10/2007). možnost bezplatného prověření potenciálu pro USV v organizaci s podporou týmu školených expertů: V případě účasti v dlouhodobém kursu auditorů a lektorů je po dohodě možné posouzení a detailní kvantifikace možných přínosů aplikace vybraných nástrojů USV v podniku v rámci pilotních projektů vstupního hodnocení možností inovací USV. možnost získání podpory při realizaci projektu USV v organizaci včetně sdílení rizik při realizaci inovací USV: Tam, kde to identifikovaný potenciál úspor umožní bude podniku nabídnuta externí garance dosažení přínosů v podniku při realizaci projektu USV včetně možnosti splácení investice z úspor. Další možností je využití help-line projektu usv@cenia.cz nebo podle umístění podniku kontaktovat místní informační centra: IC Benešov tel (Středočeský kraj), IC Olomouc tel (Olomoucký kraj), IC Chomutov tel (Ústecký a Karlovarský kraj) a IC Havlíčkův Brod tel (kraj Vysočina). Kromě spolupráce se zadavatelem, podniky a městy má projektový tým zájem navazovat kontakty a spolupráci s dalšími aktéry na poli udržitelné spotřeby a výroby, kteří mají podobné cíle v oblasti udržitelnosti. NSZM, CENIA a MPO ČR srdečně zvou zájemce zejména zástupce úřadů, politiky, zástupce podniků a veřejnosti na úvodní seminář Udržitelná spotřeba a výroba praktické zkušenosti a ukázky, který se bude konat 3. dubna 2007, na MPO v Praze. Bližší informace o úvodním a regionálních seminářích získáte: kancelář NSZM, Ing. Marie Pokorná, tel.: , 5. Závěr Věříme, že tento projekt přispěje ke změně vzorců spotřeby a výroby v ČR směrem k udržitelnosti a aktivity budou pokračovat v cílových regionech i po ukončení projektu v srpnu Snahou projektového týmu bude v budoucnosti rozšířit aktivity USV do ostatních regionů České republiky. Ing. Vladimír Dobeš, M.Sc., ENVIROS s.r.o. office@empress.cz 8

9 Ing. Jiří Vavřínek, CENIA Literatura: 1. Environmentální značení, číslo 1 a 2, ročník 7., říjen Rámec programů udržitelné spotřeby a výroby, Planeta 4/2005, MŽP ČR 3. Sustainable use and management of natural resources, 9/2005, zpráva EEA 4. Výzkum podpory udržitelné výroby a spotřeby (1C/4/25/04 - řešitel ENVIROS, s.r.o.), závěrečná zpráva, Výzkum podpory výroby a spotřeby (1C/4/38/04 - řešitel Ústav pro ekopolitiku, o.p.s. a DHV CR, spol. s r.o.), závěrečná zpráva, Nositel projektu: CENIA, česká informační agentura životního prostředí Kodaňská 10, Praha 10, tel: fax: , url: usv@cenia.cz Partneři projektu: 9