NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS. Evropský parlament 2015/2344(INI) o rozpočtové kapacitě pro eurozónu (2015/2344(INI))

Transkript

1 Evropský parlament Rozpočtový výbor Hospodářský a měnový výbor 2015/2344(INI) NÁVRH ZPRÁVY o rozpočtové kapacitě pro eurozónu (2015/2344(INI)) Rozpočtový výbor Hospodářský a měnový výbor Zpravodajové: Reimer Böge, Pervenche Berès (Společné schůze výborů článek 55 jednacího řádu) PR\ doc PE v01-00 Jednotná v rozmanitosti

2 PR_INI OBSAH Strana NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU... 3 PE v /10 PR\ doc

3 NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU o rozpočtové kapacitě pro eurozónu (2015/2344(INI)) Evropský parlament, s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU), a zejména na článek 3 této smlouvy, který stanovuje vytvoření vnitřního trhu, jehož měnou je euro, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na články 122, 136, 310, 311, 329 a 352 této smlouvy, s ohledem na Wernerovu zprávu (1970), s ohledem na McDougallovu zprávu (1977), s ohledem na své usnesení ze dne 23. března 2011 k návrhu rozhodnutí Evropské rady, kterým se mění článek 136 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měnou je euro 1, s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2011 o finanční, hospodářské a sociální krizi: doporučení k opatřením a vhodným iniciativám 2, s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1175/2011 ze dne 16. listopadu 2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik, s ohledem na rozsudek Evropského soudního dvora ve věci C-370/12 Pringle v. Irsko [2012], s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi, s ohledem na své usnesení ze dne 23. května 2013 o budoucích legislativních návrzích týkajících se hospodářské a měnové unie: reakce na sdělení Komise 3, s ohledem na své usnesení ze dne 12. června 2013 o posílení evropské demokracie v budoucí HMU 4, s ohledem na zprávu pěti předsedů ze dne 22. června 2015 nazvanou Dokončení evropské hospodářské a měnové unie, s ohledem na své usnesení ze dne 24. června 2015 o přezkumu rámce pro správu 1 Úř. věst. C 247E, , s Úř. věst. C 33E, , s Úř. věst. C 55, , s Úř. věst. C 65, , s. 96. PR\ doc 3/10 PE v01-00

4 ekonomických záležitostí: kontrolní hodnocení a výzvy 1, s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 26. listopadu 2015 o zavedení Programu na podporu strukturálních reforem na období a o změně nařízení (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 1305/2013 (COM(2015)0701), s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2015 o dokončení evropské hospodářské a měnové unie 2, s ohledem na článek 52 jednacího řádu, s ohledem na společná jednání Rozpočtového výboru a Hospodářského a měnového výboru podle článku 55 jednacího řádu, s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro ústavní záležitosti (A8-0000/2016), A. vzhledem k tomu, že Smlouva o Evropské unii stanovuje vytvoření vnitřního trhu, jehož měnou je euro; vzhledem k tomu, že evropská měnová unie má v současnosti 19 členů, z nichž dva mohou využívat doložek o neúčasti, a zbývajících sedm členských států EU se k evropské měnové unii má teprve připojit; vzhledem k tomu, že těmto dvěma zemím, které mohou využívat doložek o neúčasti na HMU, nevznikne v rámci jakékoli fiskální kapacity pro eurozónu žádná finanční odpovědnost; B. vzhledem k tomu, že evropskou měnovou unii zavedenou Maastrichtskou smlouvou nedoplnila skutečná evropská hospodářská unie; C. vzhledem k tomu, že na rozdíl od rozpočtových postupů ve všech ostatních federacích je rozpočet EU závislý na příspěvcích, které členské státy odvádějí Unii; D. vzhledem k tomu, že zachování nástroje na podporu platební bilance pro členské státy, které nejsou členy eurozóny, a jeho současné zrušení pro členské státy eurozóny v důsledku doložky o nepřebírání závazků ( no-bail-out ) odráží jeden z původních nedostatků HMU; E. vzhledem k tomu, že v průběhu krize státního dluhu vyšlo najevo, že evropské Smlouvy nezajišťují nástroje, pomocí nichž by se eurozóna mohla účinně vypořádat s otřesy; F. vzhledem k tomu, že po skutečné konvergenci, která předcházela zavedení společné měny, se eurozóna v letech 1999 až 2009 potýkala se strukturální divergencí, která způsobila nižší odolnost eurozóny jako celku vůči otřesům; vzhledem k tomu, že od roku 2009 jsou jak na evropské, tak na vnitrostátní úrovni zaváděny regulatorní úpravy a strukturální reformy zaměřené na snížení rizik a zlepšení konvergence, avšak některé členské státy eurozóny stále v rámci procesu dohánění vyžadují solidaritu a udržitelné reformy; G. vzhledem k tomu, že bylo dosaženo pokroku při řešení nedostatků HMU 1 Přijaté texty, P8_TA(2015) Přijaté texty, P8_TA(2015)0469. PE v /10 PR\ doc

5 prostřednictvím právních předpisů, jako je balíček šesti legislativních návrhů a balíček dvou legislativních návrhů, jakož i zavedením evropského semestru a zřízením nových nástrojů, jako je Evropský mechanismus stability (ESM); H. vzhledem k tomu, že metoda Společenství byla nahrazena mezivládními dohodami za účelem rychlé reakce v době krize; vzhledem k tomu, že se tudíž Evropská rada stala hlavním aktérem krize, zatímco Evropský parlament a jeho vnitrostátní protějšky byly zatlačeny do ústraní; I. vzhledem k tomu, že v průběhu procesu došlo k výrazné ztrátě důvěry, a to jak mezi členskými státy, tak na straně občanů a trhů vůči orgánům EU a Unii jako celku; J. vzhledem k tomu, že ESD rozhodl v případě Pringle, že Evropský mechanismus stability je v souladu se SFEU, a vytvořil příležitost pro možné začlenění tohoto mechanismu do acquis communautaire při dodržení stávajících omezení stanovených Smlouvami; Historické souvislosti a nedostatky hospodářské a měnové unie 1. připomíná, že Wernerova zpráva z roku 1970 zdůraznila skutečnost, že měnová unie bude vyžadovat, aby všechny zásadní prvky veřejných rozpočtů členských států byly přijímány na úrovni Společenství; 2. připomíná, že McDougallova zpráva z roku 1977 zdůraznila, že zřízení měnové unie si vyžádá významný rozpočet Společenství ve výši 5 7 % HDP, který umožní vstřebávat hospodářské otřesy a zajišťovat minimální úroveň příjmové konvergence; 3. v této souvislosti se domnívá, že hospodářská a měnová unie (HMU) vykazuje určité nedostatky již od svého vzniku na základě Maastrichtské smlouvy vzhledem k tomu, že měnová politika byla zařazena na evropskou úroveň, zatímco rozpočtová politika zůstává v pravomoci členských států a pouze se na ni vztahují ustanovení o omezené koordinaci vnitrostátních politik; 4. zdůrazňuje, že v důsledku zavedení eura jako společné měny se upustilo od vyzkoušených a osvědčených politických řešení pro vyrovnávání asymetrických šoků, jako je kolísání směnných kurzů; připomíná, že zrušení autonomie, pokud jde o měnovou politiku, si tedy vyžaduje alternativní mechanismy úpravy, pomocí nichž by bylo možné čelit asymetrickým makroekonomickým otřesům, aby se tak eurozóna stala optimální měnovou oblastí schopnou mj. kombinovat různá vhodná politická opatření; 5. domnívá se, že HMU odkryla svou zranitelnost v průběhu celosvětové finanční a hospodářské krize, kdy se zhoršila neudržitelná nerovnováha vyvolaná kapitálovými toky z klíčových států eurozóny na periferii a rostoucím poměrem veřejných výdajů v některých členských státech a vyústila v krizi státního dluhu, v jejímž průběhu v některých členských státech výrazně vzrostly náklady na úvěry vlád, což vzhledem k neexistenci řádného fiskálního jištění ohrozilo vlastní existenci eurozóny; 6. poukazuje na to, že v důsledku krize se ukázalo, že společná měnová politika bez společné fiskální politiky nemůže řešit asymetrické šoky v eurozóně; opakuje, že pouhá koordinace fiskálních politik jednotlivých států bez důvěryhodných mechanismů PR\ doc 5/10 PE v01-00

6 prosazování nezabránila vzniku nedostatku investic, ukázala se být nedostačující k podnícení strukturálních reforem podporujících růst, které by byly udržitelné a sociálně vyvážené, a nezvýšila vnitrostátní kapacitu pro tlumení hospodářských otřesů; 7. poznamenává, že za stabilizaci hospodářského cyklu odpovídala od počátku krize téměř výhradně ECB a že omezené možnosti dostupné pro měnovou politiku z důvodu úrokových sazeb na úrovni nulové dolní hranice vedly ECB k provádění nekonvenčních opatření v oblasti měnové politiky; připomíná, že prezident ECB vyzval k integraci institucí, k důraznější a proaktivnější fiskální politice na úrovni eurozóny a k tomu, aby členské státy eurozóny prováděly strukturální reformu; 8. oceňuje výsledky, které byly dosaženy od vypuknutí krize, pokud jde o omezování rizika a lepší koordinaci; poukazuje zejména na řadu opatření, která přijaly orgány EU s cílem řešit nedostatky odhalené v důsledku krize prostřednictvím lepší koordinace vnitrostátních fiskálních politik, zejména přijetím balíčku šesti legislativních návrhů a balíčku dvou legislativních návrhů; dále vítá skutečnost, že orgány EU zřídily rámce pro činnost v průběhu současné a pro případ budoucí krize, a to zejména vytvořením evropského mechanismu finanční stabilizace (EFSM), dočasného evropského nástroje finanční stability (EFSF) a jeho stálého nástupce Evropského mechanismu stability (ESM); zdůrazňuje však, že těmto mechanismům výrazně chybí demokratický dohled a parlamentní kontrola, a tedy i odpovědnost; 9. připomíná, že Komise v roce 2012 představila ve svém dokumentu Návrh prohloubené a skutečné HMU myšlenku zavedení nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost pro členské státy eurozóny, jehož pomocí by členské státy eurozóny mohly dostat finanční podporu pro reformní balíčky, jež by byly dohodnuté a důležité jak pro dotyčný členský stát, tak pro řádné fungování eurozóny, a že tato finanční podpora by mohla být zřízena zásadně v rámci rozpočtu EU, ustavena sekundárním právem na základě článku 352 SFEU a financována buď tak, že členské státy eurozóny přijmou příslušný závazek, nebo bude za tímto účelem stanovena zákonná povinnost v právních předpisech EU týkajících se vlastních zdrojů a tato podpora označena jako účelově vázané příjmy ; domnívá se, že přezkum evropského semestru Komisí, včetně Programu na podporu strukturálních reforem, rozvíjí dále tento přístup; 10. připomíná čtyři pilíře stanovené ve zprávě pěti předsedů: dokončení hospodářské, finanční a fiskální unie a posílení demokratické odpovědnosti, legitimity a institucionálního uspořádání; zdůrazňuje, že tato zpráva opakuje názor, který již Komise vyjádřila ve svém návrhu a který zazněl ve zprávě čtyř předsedů, jejíž vypracování koordinoval tehdejší předseda Evropské rady Herman van Rompuy, a sice že je na úrovni eurozóny zapotřebí kapacity k absorpci šoků, která by doplnila automatické stabilizátory jednotlivých států, jejichž funkčnost je, jak se ukázalo během krize, omezená; 11. dává jasně najevo, že je nutné bezodkladně jednat, má-li se zajistit udržitelnost eura; zdůrazňuje, že je k tomu zapotřebí, aby EU a její členské státy vyvinuly společně značné úsilí o dokončení HMU a o obnovení důvěry občanů a trhů; 12. domnívá se, že pro opětovné získání důvěry je nutné, aby euro splnilo očekávání, pokud jde o stabilitu, konvergenci, růst a zaměstnanost; fiskální kapacitu považuje za nepostradatelný prvek těchto snah, které mohou být úspěšné pouze v případě, že PE v /10 PR\ doc

7 solidarita bude úzce provázána s odpovědností, což znamená, že finanční podpora bude poskytována na základě jasných kritérií; Obecné zásady 13. zastává názor, že zejména z hlediska předcházení trvalým transferům a morálnímu hazardu mají klíčový význam konvergence, řádná správa a podmíněnost prosazované prostřednictvím institucí, které jsou demokraticky odpovědné na úrovni eurozóny a členských států; 14. je toho názoru, že stěžejními prvky fungování eurozóny jsou pobídky pro tvorbu zdravé fiskální politiky států a k řešení strukturálních nedostatků na úrovni jednotlivých členských států s přihlédnutím k celkovému nastavení fiskální politiky eurozóny; domnívá se, že fiskální kapacita by se měla mimo jiné zabývat konkrétními obavami ohledně eurozóny v případě tlumení otřesů; 15. zdůrazňuje, že fiskální kapacita musí být vytvořena na stávajících nástrojích financování EU a v mezích jejího právního rámce, aby se zajistila soudržnost vývoje mezi státy eurozóny a ostatními členskými státy; 16. poukazuje na to, že účinná stabilizace velkých členských států eurozóny nebo skupiny hospodářsky úzce provázaných zemí vyžaduje dostatečné prostředky; Tři pilíře fiskální kapacity 17. domnívá se, že musí být splněny tři různé funkce; prohlašuje za prvé, že k provádění strukturálních reforem by členské státy měly být pobízeny v hospodářsky příznivých obdobích, aby se podpořila hospodářská a sociální konvergence v rámci eurozóny a zlepšila se její hospodářská konkurenceschopnost a odolnost; za druhé prohlašuje, že z důvodu rozdílností hospodářských cyklů členských států eurozóny plynoucích ze strukturálních rozdílů vzniká potřeba vytvořit nástroj, který by reagoval na asymetrické šoky; za třetí se domnívá, že je třeba řešit symetrické šoky, aby se zvýšila odolnost eurozóny jako celku; 18. tvrdí tudíž, že by měly být rozlišovány tři pilíře fiskální kapacity, podle nichž by měla být přijímána opatření v rámci společného systému nástrojů na řešení různých funkcí, tj. pobízení ke konvergenci a udržitelným strukturálním reformám, absorpce asymetrických šoků a absorpce symetrických šoků; bere na vědomí nejrůznější návrhy koncepcí, které v této věci předložili politici a akademická obec; 19. požaduje, aby byl do právního rámce Unie začleněn Evropský mechanismus stability (ESM) a aby se z něj stal nástroj Společenství, jak stanoví smlouva o ESM, jak soustavně požaduje Evropský parlament a jak předpokládá zpráva pěti předsedů; zdůrazňuje, že judikatura Soudního dvora ve věci Pringle otevírá možnost začlenit ESM do rámce Unie a stávajících Smluv na základě článku 352 SFEU; vyzývá tudíž Komisi, aby bezodkladně předložila příslušný legislativní návrh; požaduje, aby byl ESM plně odpovědný Evropskému parlamentu; 20. žádá, aby byl ESM zatímco bude průběžně plnit své úkoly dále rozvíjen a aby byl přeměněn na Evropský měnový fond (EMF) s odpovídajícími kapacitami pro PR\ doc 7/10 PE v01-00

8 poskytování a získávání úvěrů a jasně definovaným mandátem, včetně jeho příspěvku k fiskální kapacitě eurozóny; zdůrazňuje, že EMF by měla spravovat Komise a že by měl být demokraticky odpovědný Evropskému parlamentu; zdůrazňuje, že do tohoto procesu by byly zahrnuty vnitrostátní parlamenty vzhledem k tomu, že by mohly být dotčeny jejich ústavní pravomoci týkající se finančních prostředků; 21. trvá na tom, aby se fiskální kapacita pro eurozónu po svém začlenění do práva Společenství stala součástí rozpočtu EU, avšak nad rámec stropů víceletého finančního rámce (VFR); 22. domnívá se, že EFSM a nástroj na podporu platební bilance by měly být začleněny do stejné rozpočtové kapitoly jako ESM, a to jakmile bude ESM začleněn do práva Společenství, čímž by se zajistily prostředky pro finanční pomoc zemím, které nejsou součástí eurozóny, ale které se zavázaly, že do ní na základě dohodnutých pravidel vstoupí; 23. domnívá se, že podmínkou přístupu k financím z ESM/ESF by mělo být dodržování konvergenčního kodexu; opětovně vyzývá Komisi, aby za tímto účelem předložila příslušný legislativní návrh; První pilíř: konvergenční kodex na podporu konvergence a pobídek k provádění strukturálních reforem 24. zdůrazňuje, že je třeba dosáhnout výrazného pokroku v oblasti konvergence a udržitelných strukturálních reforem, aby bylo možné sladit fiskální konsolidaci, růst, zaměstnanost, produktivitu, konkurenceschopnost a evropský sociální model s cílem účinně zamezit asymetrickým šokům; domnívá se, že na provádění dohodnutých strukturálních reforem v členských státech je tudíž zcela nezbytná finanční podpora poskytovaná na evropské úrovni, přičemž odpovědnost za provádění zůstane na úrovni členských států; 25. opětovně požaduje přijetí tzv. konvergenčního kodexu, který by jakožto právní akt vzešel z řádného legislativního postupu a který by zjednodušil stávající koordinaci hospodářských politik a učinil z ní efektivnější konvergenci hospodářských politik v rámci evropského semestru; 26. navrhuje, aby konvergenční kodex definoval kritéria, jichž je třeba dosáhnout do pěti let, a aby při tom vycházel z opodstatnění maastrichtských kritérií a zaměřil se v první fázi na konvergenční kritéria týkající se: zdanění: základu a sazby daně z příjmů právnických osob, trhu práce, včetně minimálních mezd, investic, zejména do výzkumu a vývoje; toto pětileté období by jako protihodnotu mělo umožnit postupné zavedení nových úkolů svěřených ESM/EMF; 27. domnívá se, že je zapotřebí finančního nástroje, který by fungoval jako pobídkový PE v /10 PR\ doc

9 mechanismus pro konvergenci a udržitelné strukturální reformy s jasně definovanými podmínkami; je toho názoru, že Program na podporu strukturálních reforem, který má vnitrostátním orgánům poskytovat technickou podporu pro opatření zaměřená na reformu institucí, řízení, správy a hospodářských a sociálních odvětví s cílem posílit růst a zaměstnanost, je možné dále rozvíjet jakožto příspěvek k této funkci fiskální kapacity; Druhý pilíř: absorpce asymetrických šoků 28. je přesvědčen o tom, že větší konvergence v rámci eurozóny výrazně zvýší kapacity jejích členských států absorbovat asymetrické šoky; domnívá se však, že vzhledem k silnému provázání členských států eurozóny nemůže sebevětší úsilí o konvergenci a udržitelné strukturální reformy zcela vyloučit možnost asymetrických šoků s dopadem na stabilitu eurozóny jako celku; zdůrazňuje proto, že pro tyto mimořádné situace je třeba mít k dispozici nástroj, který zajistí okamžitý stabilizační účinek; 29. poukazuje na to, že oba modely funkce absorpce šoků jsou obsáhle popsány v odborné literatuře: jedná se o tzv. rezervu na horší časy (Rainy Day Fund) a evropský systém dávek v nezaměstnanosti; 30. upozorňuje na to, že rezervní fond na horší časy by měly financovat všechny členské státy na základě ekonomického ukazatele citlivého na cyklické výkyvy a že by měl být využíván na platby všem členským státům postiženým hospodářským útlumem; 31. uznává, že model evropského systému dávek v nezaměstnanosti by ve střednědobém výhledu posílil konvergenci trhů práce; 32. domnívá se, že EMF by měl poskytovat finanční prostředky na jeden či druhý z těchto modelů, což by mohlo vyžadovat navýšení objemu kapitálu; zdůrazňuje, že fond by se měl vyvarovat dlouhodobých účinků přerozdělování tím, že zajistí vyváženost příspěvků členských států během celého cyklu; Třetí pilíř: absorpce symetrických šoků 33. varuje, že symetrické šoky by mohly v budoucnu destabilizovat eurozónu jako celek, neboť tento měnový prostor nedisponuje nástroji, které by mu umožnily zvládnout další krizi podobného rozsahu, jaký měla ta předchozí; je přesvědčen o tom, že volba správného nástroje na zvládnutí symetrického šoku závisí na tom, jaký má daný šok charakter; připomíná, že EMF by měl být využíván jako náležitý finanční zdroj; 34. domnívá se, že v případě symetrických šoků způsobených nedostatečnou vnitřní poptávkou nelze hospodářství znovu nastartovat pouze prostřednictvím měnové politiky, zejména v situaci, kdy se úrokové sazby blíží záporným hodnotám; je přesvědčen o tom, že je proto nutné zvýšit veřejné i soukromé investice, snížit administrativní zátěž a vypracovat řádný regulační rámec s cílem povzbudit potenciální růst; 35. zastává názor, že symetrické šoky způsobené nedostatečnou nabídkou je nutné zmírnit zlepšením konkurenceschopnosti eurozóny pomocí vhodných finančních pobídek, a to i financováním odborného vzdělávání či finančních pobídek v oblasti výdajů na výzkum PR\ doc 9/10 PE v01-00

10 a vývoj; 36. domnívá se, že nestabilita finančního odvětví by mohla znamenat závažné výzvy i pro eurozónu jako celek; naléhavě vyzývá k dokončení bankovní unie, která by dopad těchto výzev zmírnila; požaduje, aby fiskální kapacita fungovala jako fiskální jištění bankovní unie, jak je dohodnuto v jednotném mechanismu pro řešení krizí (SRM); 37. poukazuje na to, že fiskální kapacita musí mít značný objem, aby byla schopna řešit šoky v celé eurozóně a financovat její funkce; trvá na tom, že v zájmu poskytování dostatečných finančních prostředků by fiskální kapacita včetně EMF měla být schopna zvýšit emisi cenných papírů navýšením záruk; domnívá se, že tyto společně emitované cenné papíry by měly mít nejvyšší úvěrové hodnocení; Demokratická odpovědnost a kontrola 38. zdůrazňuje, že v rozvoji správy ekonomických záležitostí pro eurozónu by měla převážit metoda Společenství; nalézavě žádá, aby souběžně se stávajícími strukturami nedocházelo k posilování mezivládních struktur; 39. naléhavě žádá, aby Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty získaly v obnoveném rámci správy ekonomických záležitostí výraznější úlohu a posílila se tak demokratická odpovědnost; požaduje zvýšení odpovědnosti členských států v rámci evropského semestru s cílem zlepšit dodržování doporučení pro jednotlivé země; 40. je toho názoru, že odpovědnost členských států by se mohla zlepšit tím, že by byly do postupů zahrnuty vnitrostátní parlamenty; trvá však na tom, aby byly respektovány pravomoci EP a vnitrostátních parlamentů, které byly těmto orgánům svěřeny na základě Smluv, a že by nemělo docházet ke směšování těchto pravomocí; 41. domnívá se, že v zájmu zajištění skutečné HMU by mělo být vytvořeno ministerstvo financí eurozóny za účelem kolektivního rozhodování, dohledu a správy rozpočtové kapacity pro eurozónu; žádá, aby bylo toto ministerstvo začleněno pod Evropskou komisi a aby mu byly svěřeny plnohodnotné makroekonomické, fiskální a finanční pravomoci; žádá, aby v čele tohoto ministerstva stál místopředseda Evropské komise, který by byl zároveň předsedou Euroskupiny; naléhavě požaduje, aby se toto ministerstvo plně zodpovídalo Evropskému parlamentu; 42. domnívá se, že země, které nejsou členy eurozóny a nemají výjimku, do HMU nakonec vstoupí, a mohou se proto stát dobrovolně členy správního rámce a požívat zvláštního statusu; 43. uznává, že současné politické klima, které charakterizují hluboké nerovnosti, nedůvěra a nejistota, není příznivě nakloněno provedení správných reforem, které by vedly k dosažení a dokončení HMU; je proto přesvědčen, že je bezodkladně nutné přijmout komplexní plán s jasně stanovenými průběžnými cíli v rámci dohodnutého harmonogramu a s přihlédnutím k politické situaci, v němž by se hlavy států a předsedové vlád jednoznačně zavázali k dosažení skutečné a dokončené HMU; 44. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení předsedovi Rady, Komise a Euroskupiny, prezidentovi Evropské centrální banky a parlamentům členských států. PE v /10 PR\ doc