AGRITECH S C I E N C E, 1 1 HODNOCENÍ INDEXU LISTOVÉ PLOCHY U VYBRANÝCH MOŠTOVÝCH ODRŮD RÉVY VINNÉ

Transkript

1 AGRITECH S C I E N C E, 1 1 HODNOCENÍ INDEXU LISTOVÉ PLOCHY U VYBRANÝCH MOŠTOVÝCH ODRŮD RÉVY VINNÉ THE EVALUATION OF LEAF AREA INDEX BY THE SELECT VARIETIES OF GRAPEWINE P. Burg Ústav zahradnické techniky, Mendelova univerzita Brno Abstract Keywords: vineyard, leaf area, leaf area index, leaf area metr 1 The contribution deals with leaf area assesment of 9 grapevine varieties. The measurements were carried out by means of Leaf Area Metr CI-202 (scanner type). The results show, that the size of leaf area per vine is as foolow: 0,13 0,47 m 2 during the prolongation growth stage, 0,99 1,54 m 2 during flowering and 2,75 3,45 m 2 during bunch and cane ripening. The quickest growth of leaf area is during phenological stage of flowering. The varieties Müller Thurgau, Sauvignon blanc and Saint Laurent have adequate proportion of leaf area and carry-over. On the contrary the varieties Ranfol bianco and Limberger have smaller leaf area. The results show option of applied working operations (defoliation, bunch thinning) at veraison. Úvod K výzmným faktorům, které spolupůsobí množství a především kvalitu sklízených hroznů patří celková, která zásadním způsobem ovlivňuje dymiku asimilace. Ve vinohradnictví se hodnotí vztažené jeden keř. Hodnoty jsou ovlivněny hlavně odrůdou, způsobem řezu, úrovní výživy a stářím keře. Údaje o i mohou být v jednotlivých fenofázích využívány pro stanovení potřebných dávek postřikové kapaliny (pokryvnost, prostupnost kapkového spektra), pro určení termínu zakrácení vrcholových částí nebo rozsahu redukce při odlistění zóny hroznů s ohledem požadovaný výnos a kvalitu. porovnávaná pro jednu odrůdu různých stanovištích přináší údaje o úrovni agrotechniky (řez, zelené práce), o vitalitě porostu apod. Nepřímo může přinášet informace o zhoršování půdních podmínek stanovišti (zhutnění, vlhkost, výživa) nebo o zhoršování zdravotního stavu keřů. Hodnocením i se v minulosti zabýval př. WATSON (1947), který jako první definoval index (LAI Leaf area index). Stanovením indexu v jednotlivých fenofázích u různých odrůd rozdílných stanovištích se zabývali také WEL- LES (1990), MARTENS (1993), LEBLANC et al. (2002) a další. JONCKHEERE (2004) definoval index jako proměnnou veličinu reprezentující připadající jednotku půdního povrchu (hodnota indexu 1,0 odpovídá m 2 jeden hektar vinice). Tuto veličinu lze vypočítat jako součin celkové připadající 1 letorost, průměrného počtu keř a počtu keřů 1 ha vinice, podělený plochou m 2. Siegfried W., Höhn, H., Viret, O. et al. (2005) stanovili způsob výpočtu i jako součin hodnoty , počtu listů připadajících 1 bm a průměrné i připadající jeden list, podělený šířkou meziřadí (m). V zahraničí se řada autorů zabývala problematikou vztahu optimální i k množství hroznů ponechaných keři. Např. MÜLLER (2003) uvádí, že produkci jednoho kilogramu hroznů odpovídající kvality je zapotřebí v závislosti odrůdě a průměrné i listů 1,6 2,2 m 2. SPRING, ZUFFEREY (2008) uvádí, že pro dosažení jednoho kilogramu kvalitní produkce hroznů plně postačuje 1 1,2 m 2 dostatečně osvětlené. Rozhodující tedy není, ale její plné osvětlení. Ve vinohradnických podmínkách České republiky nebyla doposud této problematice věnová žádoucí pozornost. V souvislostech s hodnocením dymiky růstu se problematikou zabýval KRAUS (1983). Vinohradnická praxe se v posledním období začíná stále v širším měřítku zajímat o vztahy i k uvedeným souvislostem. To je zřejmé i z pohledu uplatnění defoliace nebo redukce násady hroznů u dané odrůdy. Cílem práce je stanovení indexu a hodnocení i u vybraných moštových odrůd révy vinné v podmínkách jižní Moravy. 1

2 AGRITECH S C I E N C E, 1 1 Materiál a metody Pokusná pozorování a hodnocení probíhala v průběhu vegetace 2009 a 2010 ve Velkopavlovické viřské podoblasti, ve vinicích v k.ú. Rakvice, u odrůd Müller Thurgau, Sauvignon, Veltlínské zelené, Frankovka a Svatovavřinecké. Použitá podnož Kober 5 BB. Vinice byly zapěstovány vysokém vedení s jedním tažněm (počet oček ponechaných 1 tažni se pohyboval v rozmezí 8 12), spon výsadby byl 2,3 x 1,0 m, s opěrnou konstrukcí z ocelových sloupků o výšce 2,2 m. Vodící drát byl uložen ve výšce 1,0 m. První dvojdrátí bylo uloženo ve výšce 1,30 m, druhé dvojdrátí 1,70 m a třetí 2,1 m d povrchem terénu. Stáří pokusné vinice je 9 a 10 let. V průběhu vegetace bylo provedeno osečkování ve výšce cca 0,2 m d horním dvojdrátím. Měření i bylo prováděno v obou letech ve třech termínech, ve fenofázi vývoje listů, vývoje květenství a vývoje plodů. Pro hodnocení růstových fází révy vinné byla použita mezinárodní Fenologická stupnice růstových fází révy vinné (BBCH), kterou uvádí LORENZ et al. (1994). Pro měření i byla využita měřící aparatura LFA (Leaf Area Metr CI 202). Jedná se o přenosné měřící zařízení pracující principu skeneru, které slouží pro měření listů. Přístroj provádí měření délky a šířky listů, další veličiny, jako př. plocha jsou automaticky vypočítávány v průběhu každého skenování. Při vlastním měření bylo náhodně vybráno 10, které byly odstraněny z keřů hodnocených odrůd. U jednotlivých byla změře jejich celková délka. jednotlivých listů příp. listů u pak byla stanove postupně od báze k vrcholu. Listy, jejichž byla větší než měřící plocha přístroje, byly půleny, přičemž celková byla vyjádře součtem obou příslušných polovin. Naměřené hodnoty byly použity pro stanovení průměrné celkové listů připadajících jeden letorost a pro výpočet indexu. Výsledky a diskuse V Tab.I Tab.VI jsou uvedeny průměrné hodnoty sledovaných zků za roky 2009 a 2010 pro jednotlivé odrůdy a termíny hodnocení. Ze získaných hodnot byl proveden výpočet i připadající jeden keř révy. Z něj byla následně stanove celková vyjádřená v m.ha -1 a index pro jednotlivé odrůdy (Tab.VII Tab.VIII). Získané výsledky zčují, že mezi jednotlivými mi existují v obou ročních, i v jednotlivých termínech hodnocení, rozdíly ve i. Z hlediska dymiky růstu vypovídají hodnoty o pozvolnějším nárůstu v počátečních fenofázích a rychlejším vývoji v období kvetení. EICHHORN (1984) uvádí, že u révy vinné začíná hlavní růstová vl počátku červ, přičemž do konce tohoto měsíce dosáhne plocha svého největšího rozvoje. Obdobně také KRAUS (1994) uvádí, že se listů zpočátku zvětšuje pozvolně, denně přibližně o 2 8 cm 2, až do období maximální růstové intenzity, kdy se čepele denně zvětšuje o 8 20 cm 2. V dalším období růst čepele poměrně rychle ustává. Spring, Zufferey (2008) hodnotili v závislosti délce u odrůdy Rulandské modré. Z jejich výsledků vyplývá, že se listů pohybuje úrovni 0,7 m 2 jeden m 2 vinice při délce 0,6 m a 1,85 m 2 při délce 1,4 m. SMITH a KLIEWER (1994) uvádějí, že k největšímu rozvoj dochází ve fenofázi kvetení, přičemž celková může být ovlivně podmínkami daného roku. Rozdíl ve i může být ve stejných fenofázích v jednotlivých letech až 30 %. Toto tvrzení podporují také získané výsledky při porovnáním hodnot indexů v jednotlivých termínech a ročnících s hodnotami teplotních a srážkových průměrů experimentálním stanovišti. Ročník 2010 byl při porovnání s dlouhodobými průměry teplotně i srážkově dprůměrný, což příznivě ovlivnilo dymiku růstu. Tab. I: (termín ) Průměrná hodnota sledovaného zku Müller Thurgau ,44 Sauvignon ,50 Veltlínské zelené ,40 Frankovka ,45 Svatovavřinecké ,47 1 keř 2

3 AGRITECH S C I E N C E, 1 1 Tab. II: (termín ) Průměrná hodnota sledovaného zku 1 keř Müller Thurgau ,00 Sauvignon ,31 Veltlínské zelené ,99 Frankovka ,17 Svatovavřinecké ,26 Tab. III: (termín ) Průměrná hodnota sledovaného zku 1 keř Müller Thurgau ,89 Sauvignon ,01 Veltlínské zelené ,97 Frankovka ,85 Svatovavřinecké ,75 Pozn.: letorosty byly zakráceny jednotnou délku 0,2 m d horním dvojdrátím, celková výška stěny činila 1,3 m Tab. IV: listovй (termнn ) Průměrná hodnota sledovaného zku 1 keř Müller Thurgau ,36 Sauvignon ,13 Veltlínské zelené ,41 Frankovka ,42 Svatovavřinecké ,23 3

4 AGRITECH S C I E N C E, 1 1 Tab. V: (termín ) Průměrná hodnota sledovaného zku 1 keř Müller Thurgau ,26 Sauvignon ,52 Veltlínské zelené ,41 Frankovka ,54 Svatovavřinecké ,46 Tab. VI: (termín ) Průměrná hodnota sledovaného zku 1 keř Müller Thurgau ,13 Sauvignon ,45 Veltlínské zelené ,25 Frankovka ,11 Svatovavřinecké ,05 V Tab.VII a Tab.VIII jsou uvedeny výsledné hodnoty celkové i v m 1 ha a indexů pro tři spony výsadby nejčastěji využívané v podmínkách jižní Moravy. SIEGFRIED W., HÖHN, H., VIRET, O. et al. (2005) prováděli srovtelná měření se stejným typem měřící aparatury u 4 odrůd révy vinné (Müller Thurgau, Rulandské modré, Ryzlink vlašský, Chasselas) 5 stanovištích se srovtelnými půdními i klimatickými podmínkami. Výsledky jeho měření potvrzují výrazné rozdíly ve i jak mezi jednotlivými mi, tak také mezi jednotlivými stanovišti. Ve fenofázi prodlužovacího růstu nebyly rozdíly výrazné. Naopak největší rozdíly byly zazmenány ve fenofázi kvetení, kdy se pohybovala v rozmezí m 2 1 hektar. Největší vyjádřená pomocí indexu byla měře u odrůdy Müller Thurgau a dosáhla hodnotu 2,3 ( m 2.ha -1 ). Nejmenší byla měře u odrůdy Rulandské modré, u níž dosáhl index hodnotu 1,2. KRAUS (1994) uvádí že se připadající jeden keř pohybuje v rozmezí 5,61 6,28 m 2, což při sponu 3 x 1 m představuje plochu m 2. představuje současně výzmný faktor z hlediska kvality hroznů. PAVLOUŠEK (2007) uvádí jako nejlepší poměr cm 2 1 g hroznů. Zmená to, že při plánovaném výnosu 2,0 3,0 kg hroznů z jednoho keře by měla být 2,4 3,6 m 2. Z tohoto hlediska by listová plocha ve fenofázi dozrávání byla dostatečná u odrůd Müller Thurgau, Sauvignon a Svatovavřinecké. U odrůd Veltlínské zelené a Frankovka je podle hodnocení listová plocha menší. Z praktického hlediska to může zmet př. skutečnost, že u první skupiny odrůd lze do technologického postupu zařadit operaci odlistění pro zvýšení kvality hroznů, zatímco u druhé skupiny by byla doporuče pro dosažení nejvyšší kvality spíše redukce výnosu. Výsledky mohou zmet i podklady pro určení intenzity odlistění, ale př. také pro zabezpečení doplňkové závlahy. Uvedené skutečnosti zčují, že hodnocení může ve vinohradnické praxi pomáhat volbě ag- 4

5 AGRITECH S C I E N C E, 1 1 5

6 AGRITECH S C I E N C E, 1 1 rotechnického zásahu s ohledem požadovanou kvalitu hroznů. Výzm hodnocení bude výzmu zejmé v ročnících s vysokou násadou hroznů, kdy je dosažení vyšší kvality zpravidla obtížné. Závěr Práce se zabývala hodnocením i pomocí indexu. Hodnoty jsou ovlivněny počtem a počtem nich. Údaje o i byly hodnoceny ve 3 fenofázích a mohou být využívány pro stanovení potřebných dávek postřikové kapaliny (pokryvnost, prostupnost kapkového spektra) nebo pro určení rozsahu redukce při odlistění zóny hroznů s ohledem požadovaný výnos a kvalitu. Z hlediska požadovaného poměru a výnosu hroznů odpovídající kvality byla listová plocha ve fenofázi dozrávání hodnoce jako dostatečná u odrůd Müller Thurgau, Sauvignon a Svatovavřinecké. Naproti tomu u odrůd Veltlínské zelené a Frankovka byla zjiště listová plocha menší. Tyto výsledky tedy určují možnost volby potřebného agrotechnického zásahu v období dozrávání. Literatura EICHHORN, K. W., 1984: Entwicklung der Blattflächen der Rebe. Der Deutsche Weinbau 36, JONCKHEERE, S., FLECK, K., NACKERTS, B., MUYS, P., COPPIN, M., 2004: Review of methods for in situ leaf area index determition. Part I. Theories, sensors and hemispherical photography, Agric. Forest Meteorol. 121, pp KRAUS, V., 1994: Vinohradnictví. Praha: VŠZ, 77 s. ISBN KRAUS, V., 1983: Biologické základy agrotechniky révy vinné. Praha: Státní pedagogické kladatelství. 130 s. Abstrakt LEBLANC, S. G., FERNANDES, R., CHEN, J. M., 2002: Recent advancements in optical field leaf area index, foliage heterogeneity, and foliage angular distribution measurements. In: Proceedings of IGARSS 2002, Toronto, Cada, June. LORENZ, D. et al., 1994: Phänologische Entwicklungsstadien der Weinrebe (Vitis vinifera L. ssp. vinifera). Codierung und Beschreibung ch der erweiterten BBCH-Skala, Vitic. Enol. Sci. 49 (1994), pp MARTENS, S. N., USTIN, S. L., ROUSSEAU, R. A., 1993: Estimation of tree canopy leaf-area index by gap fraction alysis. For. Ecol. Mag. 61, MÜLLER, E., 2003: Riesling-S-Erziehungssystem, Standraumgestaltung, Laubarbeiten. Die Winzer Zeitung. Nr. 7, ISBN PAVLOUŠEK, P., 2007: Magement kvality ve vinohradnictví. Habilitační práce, Lednice: ZF MZLU v Brně. s. 250 SIEGFRIED W., HÖHN, H., VIRET, O. et al., 2005: Blattflächenbezogene Dosierung von Pflanzenschutzmiteln im Rebbau. Schweizerische Zeitschrift für Obst- und Weinbau 4/05(12), ISBN SMITH R. J., KLIEWER W. M., 1994: Estimation of Thompson Seedless Grapevine Leaf Area. Department of Viticulture and Enology, University of California. Am. J. Enol. Vitic. 35:1:16-22 SPRING J. L., ZUFFEREY, V., 2008, Vegetative Entwicklung und Stickstoffversorgung der Rebe. Station de recherche Agroscope Changins-Wädenswil ACW. Centre de recherche de Pully WATSON, D. J., 1947: Comparative physiological studies in the growth of field crops. I. Variation in net assimilation rate and leaf area between species and varieties, and within and between years. Ann. Bot. 11, WELLES, J. M., 1990: Some indirect methods of estimating canopy structure. Rem. Sens.Rev. 5, pp Příspěvek se zabývá stanovením i u 5 moštových odrůd révy vinné. Stanovení i bylo prováděno s využitím přístroje Leaf Area Metru CI 202, pracujícím principu skeneru. Ze získaných výsledků vyplývá, že se připadající jeden keř pohybuje ve fenofázi prodlužovacího růstu od 0,13 do 0,47 m 2, ve fenovázi kvetení od 0,99 do 1,54 m 2 a ve fenofázi zrání hroznů a od 2,75 do 3,45 m 2. Získané hodnoty vypovídají o nejrychlejším nárůstu v období kvetení. Z hlediska požadovaného poměru a výnosu hroznů odpovídající kvality byla listová plocha ve fenofázi dozrávání hodnoce jako dostatečná u odrůd Müller Thurgau, Sauvignon a Svatovavřinecké. Naproti tomu u odrůd Veltlínské zelené a Frankovka byla zjiště listová plocha menší. Výsledky zčují možnost volby potřebné pracovní operace (odlistění, redukce násady) v období dozrávání hroznů.. Klíčová slova: vinice, listová plocha, index Kontaktní adresa doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D., Ústav zahradnické techniky, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zahradnická fakulta, Valtická 337, Lednice, Česká republika 6