Na plo inû nad svahem se spodnobadensk mi sedimenty spoãívají spodnopleistocenní fluviální

Transkript

1 pro_uzemi_m :39 Stránka Chránûn a kriticky ohroïen ãilimník bíl (Chamaecytisus albus) se zde dosud vyskytuje v Ïivotaschopné populaci. 2 âast m druhem listnat ch lesû v níïinách i pahorkatinách je javor babyka (Acer campestre). Vyskytuje se i v kefiovém patru lesíka navazujícího na chránûné území. 3 Okáã ovsov (Minois dryas) je charakteristick m druhem jihomoravsk ch stepních biotopû; mot li létají ve druhé polovinû léta. 4 Teplomilná travinnobylinná vegetace je v PP Velké DruÏìavy naru ována vyhrabáváním nor divok mi králíky. 5 epovník vytrval (Rapistrum perenne) patfií k ohroïen m druhûm na í kvûteny. Na lokalitû se vyskytuje jen nehojnû. GEOLOGIE Na svahu vystupují vápníté písky a jíly spodního badenu karpatské pfiedhlubnû. Na plo inû nad svahem se spodnobadensk mi sedimenty spoãívají spodnopleistocenní fluviální písky a tûrky tufianské terasy. PÛdní pokryv území reprezentuje pararendzina typická. V irokém okolí se vyvinuly velké celky ãernozemû typické na spra i a vápnit ch jílech. KVùTENA Ve stepní vegetaci svazu Festucion valesiacae se vyskytuje nejsevernûj í známá populace ãilimníku bílého (Chamaecytisus albus), která se tu po vymizení divok ch králíkû úspû nû roz ifiuje. Z dal ích v znamn ch druhû rostlin zde roste tfieba lnûnka rolní (Thesium arvense), pochybek prodlou- Ïen (Androsace elongata), modfienec chocholat (Muscari comosum), fiepovník vytrval (Rapistrum perenne), silenka u nice (Silene otites), drchniãka modrá (Anagallis foemina), kavyl vláskovit (Stipa capillata), kostfiava walliská (Festuca valesiaca), matefiídou ka panonská (Thymus pannonicus), radyk prutnat (Chondrilla juncea), smldník jelení (Peucedanum cervaria), strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica) nebo vousatka prstnatá (Botriochloa ischaemum). V travnatém svahu najdeme skupina jilmû habrolist ch (Ulmus minor). Kefie rûïe ípkové (Rosa canina) a slivonû trnité (Prunus spinosa) jsou ve stráni zastoupeny minimálnû. ZVÍ ENA Pozoruhodn je v skyt vfietenu ky pozdní (Zygaena laeta), z nápadnûj ích druhû denních mot lû zde Ïije okáã ovsov (Minois dryas). VYUÎITÍ Území je tvofieno travobylinn m ladem. Okolí, vãetnû dne ního lesního remízku podél severov chodní hranice PP bylo a zûstává zemûdûlsky obhospodafiováno. Vlastní území se patrnû bûhem posledních 50 let pfiíli nezmûnilo. Do budoucna je uvaïováno o odstranûní akátu aprûbûïném kosení travobylinn ch porostû postiïen ch neïádoucí sukcesí. MAPA ÚZEMÍ strana 373 Pfiírodní památka Velké DruÏìavy Jihozápadní svah nízkého návr í DruÏìáry (224,7 m n. m.) na Tufianské plo inû v chodnû od dálnice D2 ve smûru Brno Bratislava, asi,5 km severov chodnû od Rebe ovic. Katastrální území: Rebe ovice Nadmofiská v ka: m V mûra: 0,4648 ha Vyhlá eno: 953 Teplomilná stepní travinobylinná spoleãenstva na pfiíkrém svahu z miocenních pískû a tûrkû s populací ãilimníku bílého BO 70

2 pro_uzemi_m :39 Stránka 347 Pfiírodní památka Velk hájek Lesík na pfiíkrém levém svahu neckovitého údolí íãky ve lapanické pahorkatinû, v chodnû nad silnicí lapanice Bedfiichovice, 500 m severnû od mûsta lapanice. Katastrální území: lapanice u Brna GEOLOGIE Skalní podlo- Ïí, které tvofií slepence myslejovického souvrství drahanského kulmu, vystupuje nad povrch nad silnicí. Slepence jsou zãásti pokryté spra í. Jejich pûdní pokryv tvofií typické kambizemû, na spra ov ch pfiekryvech je hlavní pûdní jednotkou ãernozem typická (v lesní ãásti i ãernozem hnûdozemní). KVùTENA Prakticky celé území je dnes porostlé lesem s pfievahou habru obecného (Carpinus betulus) a dubu letního (Quercus robur) spolu s javorem babykou (Acer campestre), j. mléãem (A. platanoides), jasanem ztepil m (Fraxinus excelsior) a lípou malolistou Nadmofiská v ka: m V mûra: 2,57 ha Vyhlá eno: 984 Stepní spoleãenstva, kfioviny a lesík na kulmsk ch slepencích s chránûn mi druhy rostlin a ÏivoãichÛ. (Tilia cordata). Kefiové patro je bohatû vyvinuto zejména v prostoru západní svûtliny nad silnicí. Roste zde rûïe ípková (Rosa canina), hloh obecn (Crataegus laevigata), brslen evropsk (Euonymus europaeus), b. bradaviãnat (E. verrucosus), fie etlák poãistiv (Rhamnus cathartica) nebo ptaãí zob obecn (Ligustrum vulgare). Po obvodu svûtliny je hojnûj í dfiín jarní (Cornus mas) a vzácnû se objevuje i teplomiln dub p fiit (Quercus pubescens). V severním svahu pod svûtlinou byl vysazen klokoã zpefien (Staphylea pinnata). Vbylinném podrostu lesa v sousedství temene svûtliny roste dodnes vzácnû medovník velkokvût (Melittis melissophyllum), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), plamének pfiím (Clematis recta) a kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum). Na svûtlinû jsou dochovány druhovû pestré teplomilné trávníky s pryskyfiníkem ilyrsk m (Ranunculus illyricus), lomikamenem trojprst m (Saxifraga tridactylites), diviznou brunátnou (Verbascum phoeniceum), chrpou chlumní (Cyanus triumfettii), zlatovláskem obecn m (Linosyris vulgaris), kavylem vláskovit m (Stipa capillata), tr zelem rozkladit m (Erysinum repandum), zárazou namodralou (Orobanche coerulescens), pochybkem prodlouïen m (Androsace elongata), ãesnekem Ïlut n (Allium flavum), hvozdíkem Pontederov m (Dianthus pontederae), lnicí kruãinkolistou (Linaria genistifolia), modfiencem chocholat m (Muscari comosum), pry cem mnohobarv m (Tithymalus epithymoides), bûlozáfikou vûtvitou (Anthericum ramosum), diviznou jiïní rakouskou (Verbascum chaixii subsp. austriacum) nebo pupkovcem pomnûnkov m (Omphalodes scorpioides). Na temeni svûtliny jsou v dobû kvûtu charakteristické bohaté porosty tolity lékafiské (Vincetoxicum hirundinaria) a kakostu krvavého (Geranium sanguineum). ZVÍ ENA Vúzemí se dodnes vzácnû objevuje roháã obecn (Lucanus cervus). V znamné druhy obratlovcû jsou zastoupeny je tûrkou obecnou (Lacerta agilis), Ïluvou hajní (Oriolus oriolus) a lejskem bûlokrk m (Ficedula albicollis). VYUÎITÍ Vroce 866 byla lokalita popisována jako travnatá a pomístnû kfiovinatá stráà s osamocen mi duby, v roce 94 jako stráà souvisle porostlá kfiovinami. JiÏ v roce 953 byla celá západní ãást porostlá zapojen m lesním porostem s pfietrvávající svûtlinou nad silnicí. Celá v chodní ãást území byla je tû zemûdûlsky obdûlávána a aï po roce 955 do lo k jejímu zalesnûní a v sadbám nûkter ch cizorod ch dfievin. Koncem 20. století se na velk ch plochách západní ãásti území zaãal nadmûrnû roz ifiovat kefiov podrost bezu ãerného, nálet jasanu ztepilého a na stepní enklávû také Okres Brno-venkov porosty slivonû trnité. V letech 998 aï 2003 byly v území postupnû provedeny zásahy k jejich redukci a od roku 2004 je provádûna kaïdoroãní údrïba, bezprostfiednû reagující na aktuální v voj vegetace. Do dal ích let je uvaïováno o rekonstrukci celé v chodní ãásti území, znehodnocované cizorod mi a ne- Ïádoucími dfievinami. BIBLIOGRAFIE 54 MAPA ÚZEMÍ strana 367 VPP Velk hájek je dnes chránûna pestrá mozaika teplomiln ch spoleãenstev od travinobylinné vegetace na zvûtral ch slepencích aï po dubohabrov les. 2 Ptaãí zob obecn (Ligustrum vulgare) patfií k nejãastûj ím druhûm kefiového patra lesû níïin a pahorkatin. 3 Hvozdík PontederÛv (Dianthus pontederae) je charakteristick pro xerotermní oblasti jiïní Moravy. 2 3 BO 7 347

3 pro_uzemi_m :39 Stránka 348 GEOLOGIE Horniny tvofií granulity s granátem a biotitem moravského moldanubika. Ve svahové depresi jsou holocenní deluviofluviální písãito hlinité sedimenty. Rezervace leïí na levém údolním svahu kaàonovitého údolí fieky Jihlavy rozãlenûná roklemi a úpady, s ãetn mi skalními útvary (mrazové sruby, izolované skály) a tvary odsedání svahu. Na mûlk ch zvûtralinách jsou nevyvinuté pûdy aï litozem typická, pfiecházející do rankrû a kambizemí. KVùTENA Celé území je porostlé zakrslou doubravou dubu zimního (Quercus petraea), místy s pfiímûsí borovice lesní (Pinus sylvestris) avroklích spfievládajícím habrem obecn m (Carpinus betulus) a lípou (Tilia sp.). V dolních ãástech svahû je listnat les s hájov mi prvky, na sutích s lípou, habrem obecn m, dubem zimním a javorem mléãem (Acer platanoides). V kefiovém patfie se uplatàuje brslen evropsk (Euonymus europaeus), b. bradaviãnat (E. verrucosus), ptaãí zob obecn (Ligustrum vulgare), fie etlák poãistiv (Rhamnus cathartica), skalník celokrajn (Cotoneaster Velká skála tvofií v raznou skalní stûnu nad údolím fieky Jihlavy. 2 Skalní stûna je obtékána fiekou Jihlavou. integerrimus), hloh jednosemenn (Crataegus monogyna), slivoà trnitá (Prunus spinosa) nebo svída krvavá (Swida sanguinea). Vzácnûj í dfieviny jsou zastoupeny jefiábem mukem (Sorbus aria), j. bfiekem (S. torminalis), jalovcem obecn m (Juniperus communis), mahalebkou obecnou (Padellus mahaleb) nebo klokoãem zpefien m (Staphylea pinnata). Vúzemí roste celá fiada v znamn ch druhû rostlin pfiedev ím tafiice skalní (Aurinia saxatilis), sleziník hadcov (Asplenium cuneifolium), dvoj títek hladkoplod (Biscutella laevigata), fiefii niãník skalní (Cardaminopsis petraea), dvoufiadec pozdní (Cleistogenes serotina), plamének pfiím (Clematis recta), chrpa chlumní (Cyanus triumfettii), brambofiík nachov (Cyclamen purpurascens), tfiemdava bílá (Dictamnus albus), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), baïanka vejãitá (Mercurialis ovata), lomikámen cibulkat (Saxifraga bulbifera) a kavyl IvanÛv (Stipa joannis) a také celá fiada dal ích: ãesnek Ïlut (Allium flavum), bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum), oman srstnat (Inula hirta), jestfiábník nasivûl (Hieracium glaucinum), j. skvrnit (H. maculatum), lnice kruãinkolistá (Linaria genistifolia), strdivka brvitá (Melica ciliata), mochna píseãná (Potentilla arenaria), ãestec klasnat (Pseudolysimachion spicatum), matefiídou ka ãasná (Thymus praecox) a pry ec mnohobarv (Tithymalus epithymoides). ZVÍ ENA Ve skalnat ch svazích Ïije slep kfiehk (Anguis fragilis), uïovka hladká (Coronella austriaca), je tûrka Pfiírodní rezervace Velká skála âást lesního komplexu na prudk ch jiïních aï západních skalnat ch ãlenit ch srázech nad lev m bfiehem fieky Jihlavy v rámci hluboce zafiíznutého prûlomového údolí, asi,8 km jihov chodnû pod Lhánicemi. Katastrální území: Biskoupky (okr. Brno-venkov) Senorady (okr. Tfiebíã) Nadmofiská v ka: m V mûra: 0,82 ha Vyhlá eno: 200 (49,39 okr. Tfiebíã) Rozsáhl komplex pfiírodû blízk ch aï pfiirozen ch lesních spoleãenstev zakrsl ch doubrav a su- Èov ch lesû s bohat m v skytem v znamn ch druhû rostlin vãetnû baïanky vejãité. obecná (Lacerta agilis) a j. zelená (L. viridis), podél fieky uïovka obojková (Natrix natrix) a u. podplamatá (N. tessellata). Ptáci jsou zastoupeni strakapoudem prostfiedním (Dendrocopos medius), krutihlavem obecn m (Jynx torquilla), lejskem ed m (Muscicapa striata), l. bûlokrk m (Ficedula albicollis) a rehkem zahradním (Phoenicurus phoenicurus). LESNICTVÍ Vrámci lesního hospodafiení je potfieba ponechat porosty pfiirozenému v voji. MAPA ÚZEMÍ strana BO 72

4 pro_uzemi_m :39 Stránka 349 Okres Brno-venkov 3 Pfiírodní památka Vinohrady Jihov chodní svah pod k. 295 m n. m. ve lapanické pahorkatinû, v chodnû od silnice odboãující od silnice Brno Vy kov k severu na Horákov a 500 m jihozápadnû od Velatic. Katastrální území: Velatice Nadmofiská v ka: m V mûra: 0,7 ha Vyhlá eno: 98 Teplomilná stepní vegetace s roztrou en mi dfievinami a v skytem zvlá tû chránûn ch druhû rostlin. (Dianthus pontederae), ostfiice drobná (Carex supina), ãilimník fiezensk (Chamaecytisus ratisbonensis), rozrazil rozprostfien (Veronica prostrata), silenka u nice (Silene otites), záraza bílá (Orobanche alba), matefiídou ka panonská (Thymus pannonicus) nebo mochna píseãná (Potentilla arenaria). Hlavní parcela je porostlá ostrûvkovitû aï jednotlivû ovocn mi stromy a kefii: slivoní trnitou (Prunus spinosa), rûïí ípkovou (Rosa canina), brslenem evropsk m (Euonymus europaeus), fie etlákem poãistiv m (Rhamnus cathartica) nebo svídou krvavou (Swida sanguinea), vzácnû i dfiínem jarním (Cornus mas). Izolované meze v polích jsou dnes souvisle zarostlé kefiov mi porosty. spontánnímu roz ifiování dfievinného patra, ovlivnûného i v sadbou akátu. V letech 996 aï 2002 byly v území postupnû provedeny zásahy, spoãívající pfiedev ím v odstranûní cizorodého akátu s neïádoucím bezem ãern m a také v redukci porostû slivonû trnité. Do dal ích let je uvaïováno o dokonãení zásahû do dfievinného patra a zahájení pravidelného kosení travobylinn ch porostû. BIBLIOGRAFIE 239 MAPA ÚZEMÍ strana GEOLOGIE Území se nachází ve lapanické pahorkatinû. Skalní podloïí tvofií raãické slepence drahanského kulmu (svrchní visé). PÛdní pokryv zastupuje na uveden ch horninách kambizem typická. V okolí se vyskytují velké celky zemûdûlsky obhospodafiovan ch ãernozemí typick ch. KVùTENA V teplomiln ch trávnících roste pfiedev ím ko- niklec velkokvût (Pulsatilla grandis), kozinec viãencovit (Astragalus onobrychis) akosatec nízk (Iris pumila). Bohat je seznam dal ích v znamn ch druhû: modfienec chocholat (Muscari comosum), ãesnek Ïlut (Allium flavum), kavyl vláskovit (Stipa capillata), prosrostlík okrouhlolist (Bupleurum rotundifolium), ãesnek kulatohlav (Allium sphaerocephalon), hvozdík PontederÛv ZVÍ ENA Pfies malou rozlohu se zde vyskytují i nûkteré teplomilné druhy mot lû, napfi. vfietenu ka ligrusová (Zygaena carniolica), okáã ovsov (Minois dryas) ao. voàavkov (Brintesia circe). Îije tu i kudlanka náboïná (Mantis religiosa). Obratlovci jsou zastoupeni je - tûrkou obecnou (Lacerta agilis), koroptví polní (Perdix perdix), Èuh kem obecn m (Lanius collurio) a pûnicí vla skou (Sylvia nisoria). VYUÎITÍ Do roku 953 bylo území víceménû prosté jak chkoliv dfievin (s v jimkou dfievin ovocn ch) a dílãí plochy byly zemûdûlsky obdûlávány. Po následném ukonãení jakéhokoliv vyuïívání do lo k postupnému Do PP Vinohrady patfií nûkolik navzájem oddûlen ch ploch obklopen ch ornou pûdou. 2 Sukcese slivonû trnité (Prunus spinosa) mûïe váïnû ohrozit lokality teplomiln ch travinobylinn ch spoleãenstev. 3 Zárazu bílou (Orobanche alba) nejãastûji najdeme v blízkosti porostû matefiídou ek, na jejichï kofienech parazituje. 4 âilimník fiezensk (Chamaecytisus ratisbonensis) se objevuje hlavnû ve spoleãenstvech svazu Bromion erecti avlesních lemech. BO

5 pro_uzemi_m :39 Stránka Vzácnûj í vstavaãovitou rostlinou je okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia). 2 Roztrou enû na celé plo e rezervace roste ze vstavaãovit ch vemeník dvoulist (Platanthera bifolia). 3 Tolita lékafiská (Vincetoxicum hirundinaria) je v znamn prûvodce teplomiln ch doubrav. 4 Mohutn semenn buk na krasové plo inû, na kter navazuje mlad- í porost pfiirozenû se zmlazující dubohabfiiny. GEOLOGIE Území leïí na styku devonsk ch svûtle ed ch vilémovick ch vápencû maco - ského souvrství a podloïních ãervenohnûd ch siliciklastik (slepencû a pískovcû) pravdûpodobnû spodnodevonského stáfií, které vystupují ve svazích pod plo inou. Na spra ov ch pfiekryvech vápencû se vytvofiila luvizem typická, která se zvlá tû v severní a v chodní ãásti prolíná s ménû zastoupenou rendzinou typickou (litickou). KVùTENA Porosty jsou tvofieny mozaikou dubohabfiin svazu Carpinion a teplomiln ch doubrav. Dominantní dfieviny pfiedstavují dub zimní (Quercus petraea) a habr obecn (Carpinus betulus), z dal ích se vyskytuje buk lesní (Fagus sylvatica), jedle bûlokorá (Abies alba), jasan ztepil (Fraxinus excelsior), lípa malolistá (Tilia cordata) nebo javor mléã (Acer platanoides). Pomístnû jsou zastoupeny i stanovi tnû nepûvodní jehliãnany: borovice lesní (Pinus sylvestris), smrk ztepil (Picea abies) a modfiín opadav (Larix decidua). Vdruhovû bohatém bylinném podrostu se objevuje medovník velkokvût (Melittis melissophyllum), tolita lékafiská (Vincetoxicum hirundinaria), kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum), l kovec jedovat (Daphne mezereum), Pfiírodní rezervace Zadní Hády âást lesního komplexu Ochozsk ch plo in kolem k. 465 m n. m. a pfiilehlé svahy sklánûjící se do údolí Kuního potoka a jeho levého bezejmenného pfiítoku v Bílovickém hfibetu, severov chodnû od Resselovy hájovny, 2 km v chodnû od Bílovic nad Svitavou. Katastrální území: Kanice, Ochoz u Brna lilie zlatohlávek (Lilium martagon), okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia) nebo vemeník dvoulist (Platanthera bifolia). Ze vzácnûj ích druhû hub zde byla nalezena penízovka chlupatá (Xerula melanotricha) a kornatcovitá houba kornatec vousat (Hyphodontia barbajovis). ZVÍ ENA Z mnoïství lesních druhû mot lû stojí za zmínku píìalka ãernobílá (Thera britannica), píìaliãka jarní (Eupithecia abbreviata), edokfiídlec zelenav (Acasis viretata), mûra bl skavka lemovaná Nadmofiská v ka: m V mûra: 47,54 ha Vyhlá eno: 973 Krasová plo ina s pfiilehl mi jihozápadnû orientovan mi svahy se zachoval mi pfiirozen mi lesními spoleãenstvy s typick m vápnomiln m podrostem a v skytem fiady zvlá tû chránûn ch druhû rostlin. (Amphipyra perflua), bûlopásek topolov (Limenitis populi) a b. dvoufiad (L. camilla). ZpavoukÛ byla nalezena vzácná plachetnatka Lepthyphantes angulipalpis. V znamné druhy obratlovcû jsou zastoupeny slep em kfiehk m (Anguis fragilis) a lejskem bûlokrk m (Ficedula albicollis). LESNICTVÍ Vrámci lesního hospodáfiení je potfieba postupnû redukovat jehliãnaté dfieviny ve prospûch stanovi tnû odpovídajícím druhûm s podporou jejich pfiirozené obnovy. MAPA ÚZEMÍ strana BO 74

6 pro_uzemi_m :39 Stránka 35 Okres Brno-venkov GEOLOGIE Skalní podlo- Ïí tvofií fylity skupiny Bílého potoka. Na nich spoãívají kvartérní fluviální sedimenty Bílého potoka. Na fluviální a deluviofluviální bezkarbonátové sedimenty jsou vázány hydromorfní pûdy typické a organozemní gleje, na které navazují v místech periodického zamokfiení typické pseudogleje. Pfiírodní památka Zhofiská mokfiina Mokfiina v Jino ovské pahorkatinû, na dnû nesoumûrného údolí potoka Bílá Voda a jeho levého bezejmenného pfiítoku aï po soutok, asi 00 metrû severnû od obce Zálesná Zhofi. Katastrální území: Zálesná Zhofi Nadmofiská v ka: m V mûra: 0,92 ha Vyhlá eno: 984 (ochranné pásmo 2,45 ha) KVùTENA Území je porostlé mokfiadní pcháãovou loukou svazu Calthion s bohatou populací vlhkomilné orchideje prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), zde v posledních letech vykvétá v poãtu kolem dvouset rostlin. Dal í v znamné druhy jsou zastoupeny napfiíklad kozlíkem dvoudom m (Valeriana dioica), violkou bahenní (Viola palustris), starãkem potoãním (Tephroseris crispa), pomnûnkou bahenní volnokvûtou (Myosotis palustris subsp. laxiflora), ostfiicí prodlouïenou (Carex elongata), o. dvoufiadou (C. disticha), o. edavou (C. canescens), o. ostrou (C. acutiformis), metlicí trsnatou (Deschampsia cespitosa), pcháãem bahenním (Cirsium palustre), p. potoãním (C. rivulare), fiefii nicí hofikou (Cardamine amara), fi. luãní (C. pratensis) a dodnes vzácnû i suchop rem úzkolist m (Eriophorum angustifolium). Po obvodu zaluãnûného dna potoãní nivy roste ol e lepkavá (Alnus glutinosa), vrba kfiehká (Salix fragilis) nebo v. popelavá (S. cinerea). jiï charakter zapojeného lesa. Západní enkláva byla pravidelnû kosena i nadále a rozvoj náletu se neprojevil. Na druhé stranû zde do lo k rozkolísání vodních prûtokû se zanesením koryta s nadmûrn m podmáãením a zneãi Èováním dna nivy pfii rozlivech. V sledkem byla znaãná eutrofizace porostû a znemoïnûní pravidelného obhospodafiování s dûsledkem negativních zmûn v neprospûch pûvodních spoleãenstev. Od roku 998 je provádûno kaïdoroãní jednorázové kosení nejcennûj ích travobylinn ch porostû. MAPA ÚZEMÍ strana Zachované zbytky polopfiirozen ch vlhk ch aï mokr ch luk s bohatou populací prstnatce májového. ZVÍ ENA Na lokalitû byly zji tûny nûkteré mokfiadní druhy mot lû, napfi. ohniváãek modrolem (Lycaena hippothoe), mûry edavka bahenní (Apamea unanimis), plavokfiídlec luãní (Mythimna impura) a osenice stínovaná (Xestia sexstrigata). V kmíncích ol í se vyvíjí nesytka ol ová (Synanthedon spheciformis) avprutech vrb n. Ïlutobfiichá (S. flaviventris). Îije zde je tûrka obecná (Lacerta agilis). VYUÎITÍ Je tû v roce 953 bylo celé území bez dfievin pravidelnû koseno. Po ukonãení vyuïívání do lo ke spontánnímu rozvoji náletov ch dfievin po celé délce v chodní do lesû zabíhající luãní enklávy a dnes má Zbytky polopfiirozen ch a vlhk ch luk jsou chránûny v PP Zhofiská mokfiina. 2 Na nejvlhãích místech nachází podmínky ke svému v voji pomnûnka bahenní volnokvûtá (Myosotis palustris subsp. laxiflora). 3 OhroÏen a chránûn prstnatec májov (Dactylorhiza majalis) se zde vyskytuje dosti ãasto. 4 Starãek potoãní (Tephroseris crispa) svou pfiítomností signalizuje vlhãí a chladnûj í podhorskou oblast. BO 75 35

7 pro_uzemi_m :39 Stránka GEOLOGIE Skalní podlo- Ïí území tvofií leukokrátní aï biotitick granit brnûnského masivu, typ âerná Hora. Pedologicky je území tvofieno kysel mi i nasycen mi hnûd mi pûdami pfievaïující kambizemí typickou a ménû zastoupenou kambizemí dystrickou. V okolí se nachází typické hnûdozemû na spra i a polygenetick ch hlínách. KVùTENA Porosty sestávají z mozaiky teplomiln ch mochnov ch doubrav (Potentillo albae-quercetum), které pfiecházejí do ãern ov ch dubohabfiin (Melampyro nemorosi- -Carpinetum). Dominantními dfievinami porostû je dub zimní (Quercus petraea), místy habr obecn (Carpinus betulus), pfii severním okraji byly v minulosti vysazeny nepûvodní jehliãnany. V kefiovém podrostu se uplat- Àuje dfiín jarní (Cornus mas), Pfiástevník kostivalov (Euplagia quadripunctaria) je v území pfiírodní památky stejnû jako na mnoha dal ích místech Jihomoravského kraje bûïn m druhem, i kdyï je chránûn v návaznosti na projekt Natura V znamn m druhem bylinného patra je silnû ohroïen a chránûn stfievíãník pantoflíãek (Cypripedium calceolus). 3 Znaãnou ãást chránûného území kryjí teplomilné doubravy s bohat m bylinn m podrostem. svída krvavá (Swida sanguinea), líska obecná (Corylus avellana), ptaãí zob obecn (Ligustrum vulgare) nebo kru ina ol ová (Frangula alnus). Vdruhovû rozmanitém bylinném podrostu se hojnû objevuje charakteristick medovník velkokvût (Melittis melissophyllum), dále stfievíãník pantoflíãek (Cypripedium calceolus), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), vemeník zelenav (Platanthera chlorantha), v. dvoulist (P. bifolia), bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum), plamének pfiím (Clematis recta), plicník úzkolist (Pulmonaria angustifolia), karda ukousnutá (Crepis praemorsa) nebo prvosenka jarní (Primula veris) a snad dodnes je tû i hlad prusk (Laserpitium prutenicum), vstavaã vojensk (Orchis militaris), starãek celolist (Tephroseris integrifolia) a hvozdík py n prav (Dianthus superbus subsp. superbus). Pfiedev ím v proslunûn ch ãi rozvolnûn ch lesních lemech a okrajov ch nelesních enklávách zde stále ojedinûle roste l kovec vonn (Daphne cneorum) a dále tfie eà kfiovitá (Cerasus froticosa), pomnûnka úzkolistá (Myosotis stenophylla), pochybek prodlouïen (Androsace elongata), pry ec hranat (Tithymalus angulatus), dvoj títek hladkoplod (Biscutella laevigata), chrpa chlumní (Cyanus triumfettii), kfiivatec rolní (Gagea villosa) nebo chrastavec kfiovi tní (Knautia drymeia). Z vzácn ch druhû hub zafiazen ch do âerveného seznamu zde byl nalezen napfi. hfiib FechtnerÛv (Boletus fechtneri), zafiazen mezi kriticky ohroïené chránûné druhy, dále h. Le Galové (B. legaliae), h. nachov (B. rhodoxanthus), h. bronzov (B. aereus), h. pruïn (Aureoboletus gentilis), muchomûrka je- Ïohlavá (Amanita solitaria) a holubinka Zvárova (Russula zvarae). ZVÍ ENA Z nápadnûj ích bezobratl ch zde byl zji tûn napfi. roháã obecn (Lucanus cervus) a okáã voàavkov (Brintesia circe). Historicky je odtud uvádûn velmi pozoruhodn podkopníãek l kovcov (Phyllobrostis hartmanni), troficky vázan na l kovec vonn. Obratlovci jsou zastoupeni je tûrkou obec- Pfiírodní památka Zlobice Krátk hfibítek se dvûma ploch mi vrcholy (jiïní tvofií k. 393,9 m n. m. a severní k. 387 m n. m.), oddûlen mi sedlem v jihozápadní ãásti geomorfologického okrsku Zlobice, kter tvofií hrásè mezi Kufiimskou a Ti novskou kotlinou. LeÏí asi km jihov chodnû od Malhostovic. Katastrální území: Kufiim, Malhostovice nou (Lacerta agilis), slep em kfiehk m (Anguis fragilis), uïovkou hladkou (Coronella austriaca), strakapoudem prostfiedním (Dendrocopos medius), lejskem bûlokrk m (Ficedula albicollis), Ïluvou hajní (Oriolus oriolus) a pl íkem lískov m (Muscardinus avellanarius). VYUÎITÍ V posledních letech jsou pravidelnû koseny nûkteré druhovû pestré teplomilné travinobylinné formace po obvodu lesního komlexu. Do dal ích let je uvaïováno o roz ífiení takto o etfiovan ch ploch. Nadmofiská v ka: m V mûra: 52,6 ha Vyhlá eno: 984 Teplomilné doubravy s bohatû vyvinut m bylinn m podrostem a v skytem fiady zvlá tû chránûn ch druhû rostlin. LESNICTVÍ PÛvodní pafiezina teplomilné doubravy se spoleãenstvy Quercion pubescenti- -petraeae se v dûsledku zániku pafiezinového hospodafiení zmûnila spí e ve stínomiln les. V nûm do lo k zániku více neï 60 % pûvodních rostlinn ch druhû. Vrámci lesního hospodafiení je potfieba postupnû odstranit jehliãnaté dfieviny, podporovat pfiirozené mlazení dubu a podle situace provádût lokálnû redukce dfievin ve prospûch ploch s cenn mi spoleãenstvy. MAPA ÚZEMÍ strana BO 76

8 pro_uzemi_m :40 Stránka 353 Okres Brno-venkov 3 4 Pfiírodní památka Îabárník Pruh lesních porostû a nádrï v údolní nivû potoka Dunávka v Tufianské plo inû, asi km severozápadnû od Sokolnic. Katastrální území: Sokolnice Nadmofiská v ka: m V mûra:,67 ha Vyhlá eno: 990 Závlahová nádrï s bohat mi pobfieïními porosty a rákosinami. Lokalita mokfiadních druhû ptákû a obojïivelníkû. GEOLOGIE PodloÏí sestává z vápnit ch jílû a pískû spodního badenu karpatské pfiedhlubnû, které jsou pfiekryté fluviálními terasov mi tûrky a spra í. Nivu Dunávky tvofií spodní souvrství fluviálních tûrkû pleistocénního stáfií, pfiekryt ch holocenními povodàov mi sedimenty (hlinité písky a písãité hlíny). Severnû i jiïnû podél Dunávky vznikla na deluviofluviálních sedimentech karbonátová varieta ãernice typické. Západnû i v chodnû od chránûného území se nachází orná pûda, zastoupená ãernozemí typickou na spra i, spolu s její karbonátovou varietou na vápnit ch jílech. ZVÍ ENA Vodní nádrï je lokalitou obojïivelníkû, pfiedev ím skokana skfiehotavého (Rana ridibunda), uïovky obojkové (Natrix natrix) a hnízdi tûm nûkter ch druhû mokfiadních ptákû, mimo jiné motáka pochopa (Circus aeruginosus). V luïních porostech nad a pod nádrïí hnízdí Ïluva hajní (Oriolus oriolus), lejsek ed (Muscicapa striata), slavík obecn (Luscinia megarhynchos), krutihlav obecn (Jynx torquilla) a moudivláãek luïní (Remiz pendulinus). VYUÎITÍ Do dal ích let jsou zvaïována opatfiení ve vûci eliminace negativních dopadû rybáfiského vyuïívání nádrïe ve prospûch mokfiadních spoleãenstev rostlin a ÏivoãichÛ. MAPA ÚZEMÍ strana KVùTENA V luïních porostech nad a pod nádrïí pfievládají vlhkomilné dfieviny, jako je ol e lepkavá (Alnus glutinosa), topol bíl (Populus alba), vrba bílá (Salix alba) nebo jasan ztepil (Fraxinus excelsior). V kefiovém patfie dominuje bez ãern (Sambucus nigra). Vpo- rostech a podél vodoteãí jsou ãetné hlavaté vrby. V zadní mûlké litorální zónû nádrïe s dominujícím rákosem obecn m (Phragmites australis) nebo podél vodoteãí lze objevit i nûkteré vzácnûj í druhy rostlin: kosatec Ïlut (Iris pseudacorus), mel okoliãnat (Butomus umbellatus) nebo blatouch bahenní (Caltha palustris). Závlahovou nádrï v PP Îabárník vyuïívá k rozmnoïování nûkolik druhû Ïab. 2 Moták pochop (Circus aeruginosus). 3 Blatouch bahenní (Caltha palustris) provází vodní toky, okraje rybníkû a silnû zamokfiené louky. 4 VáÏka ploská (Libellula depressa). BO

9 pro_uzemi_m :40 Stránka 354 Pfiírodní park Baba Pfiírodní park byl na rozloze témûfi 000 ha vyhlá en v letech Z vût í ãásti leïí v okrese Brno- -venkov, men í ãástí zasahuje na území mûsta Brna. Území pfiírodního parku je tvofieno zhruba 6 kilometrû dlouh m severojiïním táhl m v razn m zalesnûn m hfibetem mezi Kufiimí a Medlánkami. Nejvy í vrcholy dosahují aï 463 m n. m. Geologicky je území budováno vyvfielinami brnûnského masivu. V podobû skalních v chozû a skalek vystupuje podloïí dioritû a granodioritû na západnû exponovan ch svazích hfibetu na povrch zejména nad tokem Mni ího potoka. Vysoké procento lesních porostû je pfiírodû blízkého charakteru. V severní ãásti hfibetu nad Kufiimí jsou sice lesy znaãnû pozmûnûny v sadbami jehliãnanû, ale v jiïní polovinû se dodnes dochovaly jedineãné komplexy teplomiln ch doubrav dubu zimního (Quercus petraea), na extrémních stanovi tích strm ch svahû s vystupujícími skalkami ãasto rozvolnûné porosty doubrav zakrsl ch. Nejrozsáhlej í komplex pfiírodû blízk ch porostû dubov ch pafiezin pfieveden ch na vysokokmenn les se nachází na jiïním konci hfibetu v prostoru Velké a Malé Baby. V dfievinné skladbû pfievládá dub zimní s pfiímûsí habru obecného (Carpinus betulus), ojedinûle buku lesního (Fagus sylvatica) a bfiízy bûlokoré (Betula pendula), vzácnû jefiábu bfieku (Sorbus torminalis). Bohatû je vyvinuto bylinné patro. Vlivem zapojení dfiívûj ích rozvolnû- n ch pafiezin selsk ch lesû sice svûtlomilná spoleãenstva znaãnû ustoupila, ale stále zde rostou mnohé v znamné druhy rostlin. Nejcennûj í je poãetná populace prstnatce bezového (Dactylorhiza sambucina), ale lze zde objevit i dal í, a to plamének pfiím (Clematis recta), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), v. zelenav (P. chlorantha), lilii zlatohlávek (Lilium martagon), okrotici bílou (Cephalanthera damasonium), o. dlouholistou (C. longifolia) nebo medovník velkokvût (Melittis melissophyllum). Porosty teplomiln ch doubrav jsou nejvût ími pfiírodními zajímavostmi parku. Bûhem jara v nich lze postupnû sledovat rozkvétání pûsobiv ch druhovû pestr ch bylinn ch podrostû. V znamné druhy obratlovcû jsou na území parku zastoupeny napfiíklad uïovkou hladkou (Coronella austriaca), je tûrkou obecnou (Lacerta agilis) a nûkter mi druhy ptákû Ïluvou hajní (Oriolus oriolus), datlem ãern m (Dryocopus martius), strakapoudem prostfiedním (Dendrocopos medius), lejskem bûlokrk m (Ficedula albicollis) nebo holubem doupàákem (Columba oenas). Území parku je ãlovûkem osídlené jiï od pravûku a bûhem historie zde byly uplatàovány nejrûznûj í zpûsoby vyuïívání, které odpovídaly momentálním potfiebám. O zmûnách, jak mi zdej í lesy pro ly v uplynul ch zhruba 00 letech, svûdãí to, Ïe napfiíklad je tû v 9. století byla severní ãást hfibetu nad Kufiimí odlesnûná a vyuïívaná jako pastvina. Bûloãárník dubov (Campaea honoraria) patfií k velk m vzácnostem území i celého Jihomoravského regionu. 2 Zalesnûn hfibet pfiírodního parku Baba, pohled z rozhledny postavené na jiïním okraji Babího lomu BO 78

10 pro_uzemi_m :40 Stránka 355 Okres Brno-venkov Pfiírodní park Bobrava Pfiírodní park byl na rozloze zhruba 300 ha v okrese Brno-venkov vyhlá en roce 982. Území je tvofieno zalesnûnou stfiední ãásti Bobravské vrchoviny (komplexem Buãína) s hluboce zafiíznut m údolím stfiedního toku fiíãky Bobravy. NejniÏ ím bodem území je dno údolí u Anenského ml na v úrovni 250 m n. m. Nejvy í vrcholy dosahují aï 450 m n. m. Geologické podloïí parku je tvofieno brnûnsk m masivem. Zalesnûné údolí Bobravy je charakterizováno meandrujícím tokem fiíãky s pestr mi bfiehov mi porosty, mírnûj ím tokem, plochami polokulturních nivních luk a také slatinn m mokfiadem pod Ïeleznicí (PP Stfielická baïinka) s porosty vysok ch ostfiic a prstnatcem májov m (Dactylorhiza majalis). V jiïních svazích údolí místy vystupují na povrch skalní v chozy nebo jsou zachovány volné plochy s teplomilnou flórou: koniklecem velkokvût m (Pulsatilla grandis) nebo kakostem krvav m (Geranium sanguineum). Charakteristické jsou porosty teplomiln ch doubrav (vãetnû PP Stfielick les), v extrémních polohách místy zakrsl ch, s v skytem dfiínu jarního (Cornus mas) as pestr m bylinn m podrostem s okroticí bílou (Cephanthera damasonium), stfievíãníkem pantoflíãkem (Cypripedium calceolus), vemeníkem zelenav m (Platanthera chlorantha), tfiemdavou bílou (Dictamnus albus), lilií zlatohlávkem (Lilium martagon) nebo medovníkem velkokvût m (Melittis melissophyllum), na stinnûj ích místech ojedinûle i s kru tíkem modrofialov m (Epipactis purpurata). Zalesnûn komplex Buãína je protkán trval mi a obãasn mi potoky, na nichï se nachází nûkolik mal ch rybníãkû. Lesy jsou pfieváïnû smí ené, oproti pfiirozen m pomûrûm s v razn m zastoupením jehliãnanû, s nehojn mi fragmenty star ích porostû buãin, doubrav nebo dubohrabfiin. V polesí roste fiada mohutn ch stalet ch bukû lesních (Fagus sylvatica). Charakteristická je skupina tûchto velikánû na vrcholu Buãína, viditelná z irokého okolí. Ojedinûle lze nalézt star í jedince jefiábu bfieku (Sorbus torminalis), v okrajov ch partiích dokonce jefiábu oskeru e (Sorbus domestica). V území Ïijí poãetné populace ropuchy obecné (Bufo bufo), skokana tíhlého (Rana dalmatina), s. hnûdého (R. temporaria), rosniãky zelené (Hyla arborea) a také ãolka obecného (Triturus vulgaris), na Stfielické baïince i ã. velk (T. cristatus) a dodnes kuàka obecná (Bombina bombina) a skokan zelen (Rana kl. esculenta). Charakteristick m obyvatelem údolí Bobravy je uïovka hladká (Coronella austriaca). Ve zdej ích lesích hnízdí jestfiáb lesní (Accipiter gentilis), vãelojed lesní (Pernis apivorus), ãáp ãern (Ciconia nigra), krkavec velk (Corvus corax), sluka lesní (Scolopax rusticola), holub doupàák (Columba oenas), strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius), Ïluva hajní (Oriolus oriolus) nebo lejsek bûlokrk (Ficedula albicollis). Na Stfielické baïince hnízdívá chfiástal vodní (Rallus aquaticus) nebo moták pochop (Circus aeruginosus). Na toku Bobravy je dochována fiada vodních ml nû, napfi. Radostick nebo Spálen ml n. Rákosník obecn (Acrocephalus scirpaceus). 2 Lesy pfiírodního parku jsou ãast m cílem rekreantû. Informaãní tabule pfiibliïuje zajímavosti zdej ího území. 2 BO

11 pro_uzemi_m :40 Stránka 356 Pfiírodní park Niva Jihlavy Pfiírodní park byl na rozloze zhruba 300 ha v okrese Brno-venkov vyhlá en roce 999. Území je tvofieno rovinatou údolní nivou fieky Jihlavy, dlouhou zhruba 8 kilometrû leïící mezi Pravlovem a Pohofielicemi v nadmofiské v ce kolem 86 m. Geologické podloïí tvofií neogenní mofiské sedimenty. Nejvût í pfiírodní zajímavostí parku je jedineãn fenomén pfiirozenû meandrujícího toku fieky Jihlavy kdy je vût ina velk ch jihomoravsk ch tokû jiï napfiímena a ohrázována, lze právû zde dodnes sledovat pfiirozenou ãinnost vody donekoneãna tvarující vlastní koryto fieky a okolní nivu. Kdykoliv bûhem roku zde lze nasávat neopakovatelné kouzlo staré fieky, upomínající na divoãinu dávn ch dob, kdy se je tû fieky prokousávaly mohutn mi fiíãními nánosy nedotãen ch údolních niv. V nárazov ch bfiezích vymlela voda kolmé hlinitopísãité bfiehy. Na vnitfiních bfiezích se zase vytváfiejí písãité pláïe a v korytû tûrkové lavice, mající velk v znam pro samoãistící schopnost toku. âastûj í jsou fiíãní ostrovy v rûzn ch stádiích v voje. Lze objevit i fiíãní ramena oddûlená od fieky jen nedávno. Îije zde také stabilní populace evropsky v znamného druhu váïky klínatky rohaté (Ophiogomphus cecilia). Na fiece Ïije bobr evropsk (Castor fiber) a obãas se objevuje vydra fiíãní (Lutra lutra). V kolm ch bfiezích hnízdí ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis) a kolonie bfiehulí fiíãních (Riparia riparia). V bfiehov ch a doprovodn ch porostech hnízdí lejsek ed (Muscicapa striata), moudivláãek luïní (Remiz pendulinus), Ïluva hajní (Oriolus oriolus) nebo slavík obecn (Luscinia megarhynchos). V území je bohatá síè bfiehov ch porostû, ãasto s pfiirozenou druhovou skladbou s ol í lepkavou (Alnus glutinosa), jilmem habrolist m (Ulmus minor), j. vazem (U. laevis), rûzn mi druhy vrb (Salix sp.), javorem babykou (Acer campestre), jasanem ztepil m (Fraxinus excelsior) nebo topolem bíl m (Populus alba). Místy jsou typické hlavaté vrby. Fragmenty luïních porostû jsou ojedinûlé. Lesy jsou na vût inû území znehodnoceny cizorod mi dfievinami. Pfies v znamné zmûny vodního reïimu v souvislosti s vodohospodáfisk mi úpravami se dodnes u Medlova a na protûj ím bfiehu u Male ovic dochovaly nûkteré dfiívûj í systémy pofiíãních jezer star ch fiíãních ramen Jihlavy. Lze na nich objevit fragmenty pûvodní vodní a mokfiadní vegetace s kosatcem Ïlut m (Iris pseudacorus) nebo melem okoliãnat m (Butomus umbellatus), umale ovic také atraktivní porosty stulíku Ïlutého (Nyphar lutea). V nûkter ch segmentech ramen se rozmnoïují obojïivelníci, vãetnû ãolka obecného (Triturus vulgaris), kuàky obecné (Bombina bombina), blatnice skvrnité (Pelobates fuscus) a rosniãky zelené (Hyla arborea). Kosatec Ïlut (Iris pseudacorus) roste v mokfiinách kolem fieky. 2 Tok fieky Jihlavy u Medlovského ml na s bfiehov mi porosty BO 80

12 pro_uzemi_m :40 Stránka 357 Okres Brno-venkov Pfiírodní park Oslava Pfiírodní park byl na rozloze témûfi 2200 ha v okrese Brno-venkov vyhlá en roce 997. Na horním konci navazuje na rozsáhlou PR Údolí Oslavy a Chvojnice. Území je tvofieno ãlenitou pahorkatinou s v razn m údolním záfiezem fieky Oslavy s hluboce zaklesnut mi meandry. NejniÏ í bod je na dnû údolí uoslavan v úrovni 224 m n. m. Nejvy í vrchy dosahují aï 380 m n. m. Území je geologicky budováno hlavnû migmatity a rulami, na které nasedají svorové ruly a dvojslídné svory s vloïkami krystalick ch vápencû a amfibolitû. Zpoãátku hluboce zafiíznuté kaàonovité skalnaté údolí s úzkou nivou se po proudu posléze otevírá a dno nivy se roz ifiuje. eka má pfiírodû blízk aï pfiirozen charakter a na dnû nivy jsou polokulturní nivní louky. V pomalu tekoucích úsecích se vyvinula spoleãenstva pobfieïních rákosin. Lesní porosty rovinatûj ích terénû za horními hranami údolí jsou pozmûnûny v sadbami jehliãnanû. Pfiedev ím na prudk ch, vût inou skalnat ch, svazích se zachovaly pfiírodû blízké aï pfiirozené lesy díky rûznorod m podmínkám neobyãejnû pestré. Na v slunn ch polohách rostou zakrslé teplomilné doubravy dubu zimního (Quercus petraea), obãas s reliktním zastoupením borovice lesní (Pinus sylvestris) na skalních ostroïnách. Porosty jsou mnohde rozvolnûné lesostepními polankami a skalnat mi plochami s vzácn mi rostlinami: chrpou chlumní (Cyanus triumfettii), kfiivatcem ãesk m (Gagea bohemica), vemeníkem ze- lenav m (Platanthera chlorantha), omûjem vlãím (Aconitum vulparia), okroticí bílou (Cephalanthera damasonium), lomikamenem trstnat m kfiehk m (Saxifraga rosacea subsp. sponhemica) nebo charakteristick m brambofiíkem nachov m (Cyclamen purpurascens). V teplomiln ch porostech se ãasto objevují i vzácné dfieviny, napfi. jefiáb bfiek (Sorbus torminalis), tfie eà kfiovitá (Cerasus fruticosa) nebo dfiín jarní (Cornus mas). V dolních partiích svahû rostou spoleãenstva suèov ch lesû. V okolí Nové Vsi jsou cenné stepní lokality se zvonkem hadincovit m (Campanula cervicaria), kavylem chlupat m (Stipa dasyphylla), hvûzdnicí chlumní (Aster amellus), zlatovláskem obecn m (Linosyris vulgaris), lnem tenkolist m (Linum tenuifolium), kfiivatcem ãesk m, smilem píseãn m (Helichrysum arenarium) nebo lomikamenem cibulkat m (Saxifraga bulbifera). Park je také entomologicky cenn m územím. V lesích Ïije jasoà dymnivkov (Parnassius mnemosyne) aroháã obecn (Lucanus cervus), na stepích kudlanka náboïná (Mantis religiosa). Na fiece Ïije uïovka podplamatá (Natrix tessellata), na v slunn ch stanovi tích uïovka hladká (Coronella austriaca). V proslunûn ch skalnat ch svazích je hojná je tûrka zelená (Lacerta viridis). V údolí hnízdí v r velk (Bubo bubo), skfiivan lesní (Lullula arborea), dudek chocholat (Upupa epops), strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius) nebo krkavec velk (Corvus corax), na fiece skorec vodní (Cinclus cinclus) a ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis). 2 Údolí fieky Oslavy v Jino ovské pahorkatinû tvofií pátefi pfiírodního parku. Pohled na údolí u obce Nová Ves. 2 Moudivláãek luïní (Remiz pendulinus) je znám sv mi nápadn mi hnízdy. BO 8 357

13 pro_uzemi_m :40 Stránka 358 Pfiírodní park íãky Pfiírodní park byl na rozloze zhruba 2900 ha vyhlá- en v roce 984. Z vût í ãásti leïí v okrese Brno-venkov, men í ãástí zasahuje na území okresu Vy kov. Území parku je tvofieno vyv enou ãlenitou zalesnûnou pahorkatinou, rozbrázdûnou fiadou údolí a údolíãek, ÏlebÛ a úïlabí s nejniï ím bodem na dnû nivy íãky u Hádku s 370 m n. m. a nejvy ími vrcholy pfiesahujícími 500 m n. m. Podél západní hranice sousedí park s Moravsk m krasem s podlo- Ïím devonsk ch vápencû, podmiàujících bohatou a rozmanitou flóru. Na území parku je vápencové podloïí pfiekryto jednotvárn mi mofisk mi sedimenty, coï zpûsobuje v raznû chud í rozmanitost zdej í kvûteny. V území je bohatá síè potokû, pramenû a studánek. V znamn pfiírodní fenomén parku pfiedstavují ir í údolní nivy pfiírodû blízk ch tokû íãky, Malé íãky a Hostûnického potoka, lemovan ch bfiehov mi porosty s pfiirozenou druhovou skladbou a plochami místy baïinat ch nivních luk. V údolí Hostûnického potoka je vybudováno nûkolik mal ch rybníãkû. Na dnech potoãních niv lze dodnes nalézt druhovû pestrá vlhkomilná aï mokfiadní spoleãenstva s charakteristick mi bohat mi porosty kohoutku luãního (Lychnis flos-cuculi) apryskyfiníku prudkého (Ranunculus acris), ale také s upolínem nejvy ím (Trollius altissimus), prst- natcem májov m (Dactylorhiza majalis) a ojedinûle s kosatcem sibifisk m (Iris sibirica). Na podzim v nich rozkvétají charakteristické ocúny jesenní (Colchicum autumnale). PÛvodní lesy byly v minulosti na vût inû území pozmûnûny v sadbami jehliãnanû, hlavnû smrkov ch monokultur, a pfiírodû blízké porosty, zpravidla buãiny, se dodnes dochovaly jen na obtíïnûji pfiístupn ch místech. Zdej í pfieváïnû vlhãí lesy a údolní nivy jsou osídleny bohat mi populacemi obojïivelníkû, hlavnû ropuchy obecné (Bufo bufo), skokana hnûdého (Rana temporaria), s. tíhlého (R. dalmatina), také ãolka horského (Triturus alpestris) a ã. obecného (T. vulgaris). Charakteristick je pfiedev ím ãolek horsk. âolek velk (Triturus cristatus) se objevuje jen velmi vzácnû. V lesních potûãcích protékajících dochovan mi bukov mi porosty se rozmnoïuje nepfiíli hojn mlok skvrnit (Salamandra salamandra). Z centrálních partií Drahanské vrchoviny proniká na území parku zmije obecná (Vipera berus). Ve zdej ích lesích hnízdí více neï 60 druhû ptákû, mimo jiné i ãáp ãern (Ciconia nigra), jestfiáb lesní (Accipiter gentilis) nebo sluka lesní (Scolopax rusticola) a vzácnû byla zji tûna i lesní sova s c rousn (Aegolius funereus). Ve star ích buãinách se pfiidává i holub doupàák (Columba oenas) a vzácnû lejsek mal (Ficedula parva). Sameãek kobylky smrkové (Barbitistes constrictus). 2 Meandry s bfiehov mi porosty íãky mezi obcí Hádek a osadou Lhotky BO 82

14 pro_uzemi_m :40 Stránka 359 Okres Brno-venkov Pfiírodní park Stfiední Pojihlaví Pfiírodní park byl na rozloze zhruba 500 ha vyhlá- en v roce 989. LeÏí na území okresû Brno-venkov, Znojmo a Tfiebíã. V západní ãásti sousedí s NPR Mohelenská hadcová step. Území je tvofieno ãlenitou pahorkatinou s v razn m údolním záfiezem fieky Jihlavy. NejniÏ ím bodem je dno údolí nad eznovicemi v úrovni 20 m n. m. a nejvy í kopce dosahují v ky pfies 380 m n. m. Geologicky je území parku budováno pfiedev ím granulity a rulami. Hojnû jsou po celém údolí zastoupeny hadce, hostící vzácnou flóru i faunu. Na horním konci protéká fieka Jihlava hlubok m zalesnûn m údolím s mozaikou voln ch luãních ploch na dnû údolí. JiÏnû pod Lhánicemi pokraãuje fieka dále aï 50 metrû hlubok m kaàonovit m údolím s mohutn mi skalními útvary, stûnami a suèovisky. Nejmohutnûj ími skalními masivy jsou Baba pod Lhánicemi, Velká skála naproti hradu Templ tejn a samotn mohutn hfibet Templ tejna. I v tomto úseku jsou celé údolí a pfiilehlé plo- chy navazující na horní zlomové hrany souvisle zalesnûny. AÏ zhruba pod Biskoupkami se charakter údolí v raznû mûní. Údolí se otevírá, ub vá lesa a pfievaïuje nelesní krajina. V hlubokém údolí dochází k v razn m rozdílûm klimatu na jiïnû exponovan ch svazích, respektive na zastínûn ch severnû orientovan ch svazích nebo v dolních ãástech hlubokého údolí, coï zpûsobuje vysokou druhovou rozmanitost. Park je jedním z biologicky nejcennûj- ích území celého Jihomoravského kraje a bylo v nûm vyhlá eno více chránûn ch území lesního (PR Velká skála, PR Mohelniãka) i nelesního (PR Nad fiekami, PP Kozének, PP Biskoupská hadcová step, PR Biskoupsk kopec) charakteru. Osou celého území je pfieváïnû pfiirozen tok fieky, místy lemovan polokulturními nivními loukami. Pomalu tekoucí úseky porûstají podél bfiehû spoleãenstvy pobfieïních rákosin. Díky rûznorod m podmínkám se na prudk ch vût inou skalnat ch svazích prakticky v celé délce údolí od Biskoupek po tok Mohelniãky a v okolí Templ tejna zachovaly rozsáhlé Granulitová skalní stûna nad údolním svahem Jihlavy pod Templ tejnem. BO

15 pro_uzemi_m :40 Stránka 360 komplexy pfiirozen ch aï pfiírodû blízk ch neobyãejnû pestr ch lesû. PfievaÏují zakrslé teplomilné doubravy, místy doubravy dfiínové nebo doubravy na hadci. Porosty jsou rozvolnûné s ãetn mi lesostepními polankami a voln mi skalnat mi plochami s cennou teplomilnou kvûtenou. Na skalních ostroïnách se uplatàují i reliktní bory. V porostech se ãasto objevují vzácné dfieviny: jefiáb muk (Sorbus aria), j. bfiek (S. torminalis), klokoã zpefien (Staphylea pinnata), dfiín jarní (Cornus mas), mahalebka obecná (Padellus mahaleb) nebo tfie eà kfiovitá (Cerasus fruticosa). Bylinné patro charakterizuje tafiice skalní (Aurinia saxatilis). Z dal ích v znamn ch druhû je zastoupen fiefii niãník skalní (Cardaminopsis petraea), plamének pfiím (Clematis recta), chrpa chlumní (Cyanus triumfettii), baïanka vejãitá (Mercurialis ovata), brambofiík nachov (Cyclamen purpurascens), tfiemdava bílá (Dictamnus albus), oman oko Kristovo (Inula oculus-christi) nebo lilie zlatohlávek (Lilium martagon), na skalách také dealpin lomikámen vïdyïiv (Saxifraga paniculata), vzácnû na bázích svahû u fieky ladoàka dvoulistá (Scilla bifolia agg.). V dolních partiích svahû jsou zastoupena spoleãenstva suèov ch lesû. Jedineãné bohatstvím parku pfiedstavuje rozsáhlé plochy nelesní krajiny s bohat m zastoupením pastvin a travinobylinn ch lad s roztrou en mi dfievinami. Na ostrûvcích hadce rostou druhovû bohatá spoleãenstva hadcov ch skal se sleziníkem hadcov m (Asplenium cuneifolium) a trávniãkou obecnou hadcovou (Armeria vulgaris ssp. serpentini). Malebn charakter mnoha nelesním plochám dodávají roztrou ené jalovce obecné (Juniperus communis) a borovice lesní (Pinus sylvestris), místy i porosty vfiesu obecného (Calluna vulgaris). Nalézt je zde moïno i fiadu dal ích vzácn ch druhû bylin: hofiec kfiíïat (Gentiana cruciata), vstavaã obecn (Orchis morio), koniklec velkokvût (Pulsatilla grandis), k. luãní (P. pratensis), zlatovlásek obecn (Linosyris vulgaris), nûkolik druhû kavylû (Stipa spp.), lomikámen cibulkat (Saxifraga bulbifera), kozinec viãencovit (Astragalus onobrychis), len tenkolist (Linum tenuifolium), smil píseãn (Helichrysum arenarium) nebo kfiivatec ãesk (Gagea bohemica). Celé území je mimofiádnû entomologicky v znamné. V lesích Ïije roháã obecn (Lucanus cervus), na stepích zase ploskoroh pestr (Libelloides macaronius) nebo kudlanka náboïná (Mantis religiosa). V fiece dodnes najdeme raka fiíãního (Astacus astacus). V fiece Ïije uïovka podplamatá (Natrix tessellata), ve skalnat ch svazích je tûrka zelená (Lacerta viridis) a uïovka hladká (Coronella austriaca). V parku hnízdí v r velk (Bubo bubo), lelek lesní (Caprimulgus europaeus), lejsek bûlokrk (Ficedula albicollis), rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus), skfiivan lesní (Lullula arborea), pûnice vla ská (Sylvia nisoria), dudek chocholat (Upupa epops), Èuh k obecn (Lanius collurio), strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius) nebo krkavec velk (Corvus corax), pfii fiece skorec vodní (Cinclus cinclus). V teplomiln ch trávnících dodnes vzácnû Ïije sysel obecn (Spermophilus citellus). Historicko krajináfisk obraz je dotváfien zfiíceninou hradu Templ tejn, postaven fiádem templáfiû kolem roku 298 a zanikl po poïáru v druhé polovinû 5. století. Dal í unikátní stavební památkou na území parku je románsk kostelík zpfielomu. a 2. století v eznovicích. 2 2 Detail dfii Èálu obecného (Berberis vulgaris) s plody z hadcového boru utempl tejna. 3 Jalovec obecn (Juniperus communis) je dal í typická dfievina v údolí Jihlavy na granulitu i hadci BO 84

16 pro_uzemi_m :40 Stránka 36 Okres Brno-venkov Pfiírodní park Údolí Bílého potoka Pfiírodní park byl na rozloze zhruba 3500 ha v okrese Brno-venkov vyhlá en roce 978. Území je tvofieno více neï 5 kilometrû dlouh m tokem Bílého potoka v sevfieném a hluboce zafiíznutém zalesnûném a ãasto skalnatém údolí, procházejícím mírnû zvlnûnou náhorní plo inou. NejniÏ ím bodem je dno nivy potoka nad Veverskou Bít kou v úrovni 245 m n. m., nejvy í vrcholy okolních kopcû dosahují témûfi 500 m n. m. Území je geologicky budováno brnûnsk m masivem, hlavnû amfibolitick mi granodiority s vloïkami krystalick ch vápencû. Osu parku pfiedstavuje tok Bílého potoka, jehoï potoãní fenomén je mnohde charakterizován neobvykl mi geomorfologick mi jevy v podobû skalních útvarû ãi profiíznut ch skalních meandrû. Pfiirozenû meandrující tok je místy balvanit, jinde objevíme skalní prahy. Koryto lemuje bohat, pfieváïnû pfiirozen, bfiehov porost. Po vût inû délky jsou na dnû údolí dodnes dochovány plochy polokulturních luk. Nemalé procento zdej ích lesû na nepfiístupn ch místech, pfiedev ím ve skalnat ch srázech, je pfiírodû blízkého charakteru. Jde pfiedev ím o buãiny, suèové lesy a doubravy, vzácnû na extrémních v slunn ch místech i fragmenty zakrsl ch doubrav. Ve zdej ích lesích je mnoïství prastar ch mohutn ch stromû: javorû klenû, bukû lesních nebo jefiábû a javorû babyk. Bohaté a plodné porosty jedle bûlokoré (Abies alba) jsou chloubou celého údolí. Park poskytuje jedineãnou pfiíleïitost nahlédnout blíïe do atmosféry a Ïivota pfiírodû blízk ch aï pfiirozen ch jedlobukov ch lesû, které u nás dfiíve porûstaly nemalé plochy. V bylinném podrostu zdej ích lesû, zejména ve v chodní polovinû údolí, je charakteristick m brambofiík nachov (Cyclamen purpurascens). Jedineãn pfiírodní fenomén parku tvofií ãetné skalnaté, ãasto stupàovité rokle, pfiedstavující jedineãnou zastínûnou a vlhkou divoãinu s ãetn mi vyvrácen mi stromy, mocn mi vrstvami starého listí, sutûmi, skalkami a zurãícími potûãky s vodopády v ãetn ch skalních stupních. Právû v nich nachází ideální Ïivotní podmínky poãetná populace mloka skvrnitého (Salamandra salamandra). Ve zdej ích lesích a skalách hnízdí více neï 70 druhû ptákû, vãetnû jestfiába lesního (Accipiter gentilis), ãápa ãerného (Ciconia nigra), v ra velkého (Bubo bubo), lejska bûlokrkého (Ficedula albicollis), rehka zahradního (Phoenicurus phoenicurus), krkavce velkého (Corvus corax), datla ãerného (Dryocopus martius) nebo holuba doupàáka (Columba oenas), na potoku hnízdí skorec vodní (Cinclus cinclus) a charakteristick konipas horsk (Motacilla cinerea). V údolí se zachovalo pût vodních ml nû a u melcovny zfiíceniny star ch hamrû, ve kter ch se od stfiedovûku aï do zaãátku 9. stol. zpracovávala Ïelezná ruda. Pod Lesním Hlubok m jsou staré toly, upomínající na historickou tûïbu stfiíbra a Ïelezné rudy. Smí en les a údolní louka mezi melcovnou a Veverkov m ml nem pfii soutoku Bílého potoka s Podborkou ve stfiední ãásti pfiírodního parku. BO 85 36

17 pro_uzemi_m :40 Stránka 362 Pfiírodní park V hon Pfiírodní park byl na rozloze zhruba 700 ha v okrese Brno-venkov vyhlá en roce Území je tvofieno masivem V honu (355 m n. m.), nápadnou krajinnou dominantou nad nivou fieky Svratky, kterou pfievy uje o více neï 70 metrû. Geologicky je V hon budován terciérními mofisk mi sedimenty spodního badenu a sedimenty karpatu. Horniny jsou ãasto pfiekryty mnohdy znaãnû mocn mi pleistocénními spra emi. V hon pfiedstavuje jednu z nejbohat ích tfietihorních paleontologick ch lokalit na Moravû. Území je silnû antropogennû ovlivnûno. Na prudk ch svazích najdeme mozaiku vinohradû, intenzivních a extenzivních sadû, políãek a zahrad, travnat ch mezí podél cest a travobylinn ch lad. Na rovinatûj ích místech, hlavnû na temeni V honu, jsou velké plochy vinohradû a orné pûdy. Nûkolik men ích lesíkû bylo osázeno akátem a borovicí lesní. Jedinou v jimku tvofií nevelk fragment dubohabfiiny v lese Hájek nad Îidlochovicemi, pfiedev ím jeho jihozápadní okraj, kde roste tfieba dfiín jarní (Cornus mas), dub p fiit (Quercus pubescens), kavyl IvanÛv (Stipa joannis), kozinec viãencovit (Astragalus onobrychis) nebo plamének pfiím (Clematis recta). Velké ãásti parku lze povaïovat za ukázku koexistence pfiírody s lidsk mi sídly a zemûdûlsk m vyuïíváním. Hlavnû ve svaïit ch plochách se pfies dlouhodobé ovliv- Àování lidskou ãinností zachovala nezvykle vysoká druhová rozmanitost rostlin, která je v pfiíkrém Na v chodním úpatí V honu je mûsto Îidlochovice a rovina Dyjsko- -svrateckého úvalu, na pozadí je patrné Brno na okraji âeského masivu. 2 Hloh obecn (Crataegus laevigata) roste ãasto na such ch v slunn ch svazích v xerotermní vegetaci svazu Bromion erecti BO 86

18 pro_uzemi_m :40 Stránka 363 Okres Brno-venkov kontrastu se zemûdûlsky vyuïívan mi plochami v okolí V honu nebo na jeho rovinatém temeni. Jedineãná je bohatá mozaika druhovû pestr ch teplomiln ch trávníkû v extenzivnû vyuïívan ch nebo jiï opu tûn ch star ch ovocn ch sadech, vinicích a zahradách nebo na mezích s vysok m zastoupením v znamn ch druhû, jako je hvûzdnice chlumní (Aster amellus), len Ïlut (Linum flavum), pûtiprstka ÏeÏulník (Gymnadenia conopsea), sasanka lesní (Anemone sylvestris), vstavaã vojensk (Orchis militaris) nebo violka obojetná (Viola ambigua). Snad nejcennûj í komplex teplomiln ch trávníkû leïí v horních partiích svahû mezi Îidlochovicemi abluãinou. âást z nich byla v roce 980 vyhlá ena chránûn m územím (PP Nové hory). V hon je bohatou entomologickou lokalitou. Îije zde ná nejvût í mot l martináã hru Àov (Saturnia pyri) nebo kudlanka náboïná (Mantis religiosa). Poãetná je i je tûrka obecná (Lacerta agilis), hnízdí zde pûnice vla ská (Sylvia nisoria), bûlofiit ed (Oenanthe oenanthe), strnad luãní (Miliaria calandra), strakapoud jiïní (Dendrocopos syriacus) nebo s ãek obecn (Athene noctua). Kopec V hon sehrál díky své strategické poloze v znamnou roli v lidské historii jiïní Moravy. První osídlení je datováno jiï do paleolitu. Dal í byla doloïena z neolitu, doby bronzové, star í doby Ïelezné ãi fiímské doby. V hon proslavil nález hrobu s bohatou v strojí a perky na Cezavách z období stûhování národû Kolem V honu, jenï je okrskem Pracké pahorkatiny, se obtáãí fieka Svratka. Na jiïních a v chodních svazích najdeme ãetná drobná políãka, vinice a sady mnohdy terasovaná. 4 Území je nejsevernûj ím znám m místem v skytu svûtlopásky pelyàkové (Phyllophila obliterata) ve stfiední Evropû. BO

19 pro_uzemi_m :40 Stránka 364 ANDùLKA A âertovka STR. 30 BABÍ LOM STR BO 88

20 pro_uzemi_m :40 Stránka 365 Okres Brno-venkov BISKOUPSK KOPEC STR. 304 DRÁSOVSK KOPEâEK STR. 309 MALHOSTOVICKÁ PECKA STR. 36 BOUCHAL STR. 305 BO

21 pro_uzemi_m :40 Stránka 366 B EZINA STR. 306 NA HÁJKU STR. 39 KVùTNICE STR BO 90

22 pro_uzemi_m :40 Stránka 367 Okres Brno-venkov HORKA () STR. 30 NÁVR Í (2) STR. 324 VELK HÁJEK (3) STR. 347 HYNâICOVY SKÁLY STR. 3 NAD HOROU STR. 32 BO 9 367

23 pro_uzemi_m :40 Stránka 368 JELENÍ SKOK () STR. 32 U NOVÉHO HRADU (2) VIZ MAPA STR. 20 BISKOUPSKÁ HADCOVÁ STEP () STR. 303 NAD REKAMI (2) STR BO 92

24 pro_uzemi_m :40 Stránka 369 Okres Brno-venkov RYBNIâKOVÁ SKÁLA STR. 332 SANTON STR. 333 ST ELICK LES STR. 337 BO

25 pro_uzemi_m :4 Stránka 370 IBERNÁ STR. 338 SLUNNÁ STR. 334 PLÁNù STR BO 94

26 pro_uzemi_m :4 Stránka 37 Okres Brno-venkov PEKÁRKA STR. 329 PÍSKY STR. 330 PATOâKOVA HORA STR. 328 NOVÉ HORY STR. 326 BO 95 37

27 pro_uzemi_m :4 Stránka 372 PICE STR. 339 VINOHRADY STR. 349 U STARÉ VÁPENICE () STR. 340 VELK HORNEK (2) VIZ MAPA STR BO 96

28 pro_uzemi_m :4 Stránka 373 Okres Brno-venkov VELKÉ DRUÎëAVY STR. 346 VELKÁ SKÁLA () STR. 348 BÍKÁ SKÁLA U JAMOLIC (2) STR. 644 ST ELICKÁ BAÎINKA STR. 336 ZADNÍ HÁDY STR. 350 BO

29 pro_uzemi_m :4 Stránka 374 ÚDOLÍ OSLAVY A CHVOJNICE STR. 34 ZHO SKÁ MOK INA STR BO 98

30 pro_uzemi_m :4 Stránka 375 Okres Brno-venkov VALETICKÁ SLEPENCOVÁ STRÁ STR. 345 BO

31 pro_uzemi_m :4 Stránka 376 KNùÎNICE STR. 33 ZLOBICE STR BO 00

32 pro_uzemi_m :4 Stránka 377 Okres Brno-venkov NA LESNÍ HORCE STR. 320 NOSISLAVSKÁ ZÁTOâINA STR. 325 OBÒRKY-T E TùNEC STR. 327 BO 0 377

33 pro_uzemi_m :42 Stránka 378 ÎABÁRNÍK STR. 353 SOKOLÍ SKÁLA () STR. 335 HRU ÍN (2) VIZ MAPA STR. 43 VESELSK CHLUM (3) VIZ MAPA STR BO 02

34 pro_uzemi_m :42 Stránka 379 Okres Brno-venkov Památné stromy. Buk lesní, 2 stromy, k. ú. Bílovice nad Svitavou, p. ã. 74/53, stromy rostou vedle lesní cesty ve svazích nad prav m bfiehem fieky Svitavy nad Ïelezniãním mostem pod Adamovem, v místní ãásti Na Kolonii. O: 380 a 365 cm, Vs: 38 a 39 m, S: cca 200 let. 2. Hru eà obecná, k. ú. Bílovice nad Svitavou, p. ã. 467 (209/3), stojí pfii levé stranû silnice vedoucí z Brna-Obfian do Bílovic asi 0,5 km západnû od Bílovic nad Svitavou. Mohutn strom vytváfií jedineãnou dominantu celému okolí. O: 337 cm, Vs: 2,5 m, S: 50 let. 3. Lípa malolistá, k. ú. Doubravník, p. ã. 456/2, na pravém bfiehu fieky Svratky v místní trati Pod Splavem. O: 280 cm, Vs: 24 m, S: 00 let. 4. Lípa malolistá, k. ú. Doubravník, p. ã. 779/, na dolním konci námûstí (uschl jedinec, návrh na zru ení). O: 220 cm, Vs: 25 m, S: 80 let. 5. Lípa velkolistá, zv. Lípa republiky z roku 968, k. ú. Doubravník, p. ã. 46/, u cesty na hfibitov. O: 80 cm, Vs: 4 m, S: 37 let. 6. Tis ãerven, k. ú. Doubravník, p. ã. st. 07, v obci ve dvofie domu ãp. 25. O: 70 cm, Vs: 5 m, S: 200 let. 7. Tis ãerven, k. ú. Doubravník, p. ã. st. 72, v obci za domem ãp. 85. O: 220 cm, Vs: 5 m, S: 300 let. 8. Lípa malolistá, k. ú. Chudãice, p. ã. 8668, roste u b valé nádraïní budovy zru ené trati Kufiim Veverská Bít ka provozované v letech O: 320 cm, Vs: 24 m, S: 250 let. 9. Lípa malolistá, skupina 3 lip, k. ú. Klokoãí u Ol í severozápadnû od Ti nova, p. ã. 55, u kfiíïe na západním okraji obce. O: 220, 220 a 320 cm, Vs: 20 m, S: 30 let. 0. Lípa malolistá, 2 stromy, k. ú. Kufiimská Nová Ves, p. ã. 30/ a 84/, v obci u kostela. O: 295 cm, Vs: 25 m, S: 200 let.. Buk lesní, zv. MiliónÛv, k. ú. Lelekovice, p. ã. 424, u lesní cesty v chodnû od obce Podlesí, dfiíve rostl na hranici dvou políãek jako solitér. O: 360 cm, Vs: 32,5 m, S: 200 let. 2. Lípa malolistá, k. ú. Lesní Hluboké, p. ã. 2, strom stojí v obci Lesní Hluboké vedle budovy lesní správy. O: 430 cm, Vs: 24 m, S: 200 let. 3. Lípa malolistá, 2 stromy, k. ú. Litava, p. ã. 495, u silnice ve smûru na Ol í u Ti nova. O: 250, 280 cm, Vs: 6, 8 m, S: 90 let. 4. Lípa velkolistá, k. ú. Litava, p. ã. 5/, v obci za stavením ãp. 2. O: 480 cm, Vs: 20 m, S: 400 let. 5. Lípa malolistá, k. ú. Malhostovice, p. ã. 7/6, roste na bfiehu potûãku v obci. O: 245 cm, Vs: 2 m, S: 00 let. 6. Lípa malolistá, k. ú. Malhostovice, p. ã. 4224, stojí uprostfied polí u kfiíïe v místû staré cesty do Brna. O: 25 cm, Vs: 3 m, S: 60 let. 7. Lípa malolistá, k. ú. Malhostovice, p. ã. 33, nejstar í dochovaná lípa v obci u kostela sv. Vavfiince. O: 386 cm, Vs: 0 m, S: 200 let. 8. Lípa velkolistá, k. ú. Malhostovice, p. ã. 33, roste u koly a vysazena na poãest osvobození zemû v roce 945. O: 223 cm, Vs: 3 m, S: 60 let. 9. Lípa velkolistá, zv. Lípa svobody, k. ú. Nedvûdice pod Pern tejnem, p. ã. 894, v obci u zdravotního stfiediska. O: 20 cm, Vs: 6 m, S: 80 let. 20. Lípa velkolistá, k. ú. Nedvûdice pod Pern tejnem, p. ã. 993/5, v obci u kostela. O: 300 cm, Vs: 7 m, S: 20 let. 2. Lípa malolistá, k. ú. Nedvûdice pod Pern tejnem, p. ã. 622, v obci u hfibitova. O: 330 cm, Vs: 8 m, S: 50 let. 22. Lípa malolistá, k. ú. Nuzífiov, p. ã. 43, roste u hlavní komunikace v obci. O: 325 cm, VS: 5 m, S: 80 let. Alej lip zv. Císafiská u silnice Brno Rousínov, v k. ú. Sivice. BO

35 pro_uzemi_m :42 Stránka Lípa malolistá, k. ú. Ol í u Ti nova, p. ã. /, za obcí u silnice ã. 385 ve smûru na StfiíteÏ u Bukova. O: 360 cm, Vs: 20 m, S: 300 let. 24. Jírovec maìal, k. ú. Ol í u Ti nova, p. ã. 372, stromofiadí 5 jírovcû maìalû v obci na návsi. O: 90 cm, Vs: 4 m, S: 70 let 25. Dub letní, k. ú. Omice, p. ã. 402, stojí v údolí Bobravy asi,5 km západnû od obce Omice pfii okraji lesního porostu vedle polní cesty vedoucí do zemûdûlského objektu Dvorek. O: 530 cm, Vs: 27 m, S: 35 let. 26. Jírovec maìal, k. ú. Ostrovaãice, p. ã. 47/ (44), stojí v obci Ostrovaãice na zahradû domu ãp. 2. Pravdûpodobnû se jedná o pûvodní v sadbu v areálu zahrady Rajhradského klá tera. O: 522 cm, Vs: 26 m, S: 35 let. 27. Tis ãerven, k. ú. Pern tejn, p. ã. 54, v severov chodní ãásti lesoparku hradu Pern tejn. O: 455 cm, Vs: 6,5 m, S: údajnû 000 let. 28. Douglaska tisolistá, 67 jedincû, k. ú. Pfiedklá tefií, p. ã. 496/3, v lesním porostu u cesty na trase znaãené nauãné stezky. Stromy byly vysazeny v roce 908 u pfiíleïitosti 60. v roãí panování Franze Josefa I. O: cm, Vs: m, S: 00 let. 29. Hru eà obecná, k. ú. Pfiedklá tefií, p. ã. 760/, roste v obci Pfiedklá tefií u domu na ulici Za Klá terem ãp O: 35 cm, Vs: 8,5 m, S: 300 let. 30. Lípa malolistá a lípa velkolistá, k. ú. Pfiedklá tefií, p. ã. 580, rostou u pískovcového kfiíïe z roku 802 na b valé kfiiïovatce cest, dnes v blízkosti náspu Ïelezniãní tratû. O: 277 a 433 cm, Vs: 8 a 22 m, S: 200 let 3. Lípa velkolistá, skupina 8 lip, k. ú. Pfiedklá tefií, p. ã. 8/,, 5, stojí v obci Pfiedklá tefií v areálu cisteriánského opatství Porta Coeli. O: cm, Vs: 7 27 m, S: 350 let. 32. Dub letní (jeden strom), topol bíl (tfii stromy), k. ú. Rajhrad, p. ã. 257, 909, 92, rostou na území v znamného krajinného prvku Rajhradská baïantnice. O: nezji tûn, Vs: nezji tûna, S: dub 300 let a topoly cca let. 33. Hru eà planá, k. ú. Rosice u Brna, p. ã. 5297, na mezi u b valé polní cesty. O: 284 cm, Vs: 0 m, S: 00 let. 34. Stromofiadí je tvofieno 02 stromy lip velkolist ch a malolist ch s pfiímûsí jednoho akátu a jednoho habru obecného, k. ú. Rosice ubrna, p. ã. 2804/. Ve spodní ãásti (zhruba v délce 00 metrû) je stromofiadí ãtyfifiadé, po zb vajícím úseku dvoufiadé. Stromofiadí stojí podél kfiíïové cesty ke kapli sv. Trojice pfii jiïním okraji mûsta Rosice. O: cm, Vs: 5 8 m, S: let. 35. Jefiáb bfiek (0 stromû) a lípa malolistá (4 stromû), tvofií alej zv. Císafiská, k. ú. Sivice, p. ã. 887, po obou stranách státní silnice Brno Vy kov v délce cca 800 metrû, je dochovan m torzem pûvodní aleje, která se mimo tento úsek ve své oboustranné podobû jiï nezachovala. Alej je navíc doplnûna je tû 4 lipami ajavorem klenem ve vûku do 00 let a novou v sadbou bfiekû a lip z roku 996 v poãtu 60 kusû. Celkov poãet dfievin v aleji je tedy 99. O: lip cm a bfiekû cm, Vs: bfiekû a lip kolem 23 m, S: více neï 200 let. 36. Dub letní, javor babyka, jírovec maìal a lípa velkolistá, k. ú. Sokolnice, p. ã. 393, 398, 400, rostou na území v znamného krajinného prvku Sokolnická baïantnice. 37. Lípa malolistá, k. ú. tûpánovice u Ti nova, p. ã. 48, roste u bo- Ïích muk poblíï místní komunikace v jiïní ãásti obce tûpánovice. O: 344 cm, Vs: 29 m, S: 00 let. 38. Borovice ãerná, 2 stromy, k. ú. Ti nov, p. ã. 87/6, v zahradû u vily Franke, jeï je evidovanou kulturní památkou. O: 276 a 238 cm, Vs: 9,5 a 22,5 m, S: 00 let. 39. Stromofiadí tvofií 6 stromû jírovce maìalu, 4 stromy lípy malolisté a 2 jedincû lípy velkolisté, k. ú. Ti nov, p. ã. 2036/. Stromy rostou na Brnûnské ulici smûrem k Drásovu. O: cm, Vs: m, S: let. 40. Lípa velkolistá, alej 24 lip, k. ú. Ti nov, p. ã. 204, 236, 2388, stromofiadí na Hrádku u pû í komunikace podél hfibitova. O: cm, Vs: nezji tûno, S: let, 4. Javor mléã, stromofiadí tvofií 49 stromû, k. ú. Veverské Knínice, p. ã. 604 (763), roste po obou stranách silnice od kfiiïovatky zhruba do stfiedu obce Veverské Knínice. O: cm, Vs: m, S: 0 aï 60 let. 42. Lípa malolistá, k. ú. Îelezné, p. ã. 2336, stojí pfied vjezdem do závodu na v robu nealkoholick ch nápojû, vedle pomníãku znázoràujícím ukfiiïování JeÏí e Krista, ve smûru od Ti nova do Îelezného, pfii turistické znaãené stezce. O: 396 cm, Vs: 20 m, S: 200 let. 2 2 Lípa malolistá vedle budovy lesní správy v k. ú. Lesní Hluboké. 380 BO 04