Aug persk potok. Okres Brno-mûsto C M Y K

Transkript

1 3-76_BM_uzemi_ :48 Stránka 3 Okres Brno-mûsto památka Aug persk potok âást nivy Aug perského potoka v Omické vrchovinû uprostfied rozsáhlého komplexu Podkomorsk ch lesû, asi,5 km jihozápadnû od Îebûtína. Îebûtín GEOLOGIE Území je souãástí brnûnského masivu. Skalním podloïím je biotitick granodiorit typu Tetãice, kter zde v horní ãásti v ostrém ohybu údolí z JZ do JJV smûru tvofií skalisko 0 m vysoké a 5 m iroké. Jedná se o svûtlou, stfiednû aï hrubû zrnitou horninu s vyrostlicemi draseln ch ÏivcÛ. Vpravém údolním svahu v horní ãásti toku potoka jsou uvádûny i migmatitizované biotitické pararuly. Na dnû údolí lze spatfiit svahové a fluviální usazeniny. Na svahov ch a fluviálních nevápnit ch sedimentech se nacházejí jednak gleje (glej pseudoglejov a typick ), v inundaãních úsecích i fluvizem typická. KVùTENA Na vlhk ch aï silnû podmáãen ch loukách podél meandrujícího potûãku se m V mûra:,8470 ha Vyhlá eno: 989 Úzká niva pfiirozenû meandrujícího Aug perského potoka s vlhkomiln mi aï mokfiadními luãními spoleãenstvy a s v skytem zvlá tû chránûného prstnatce májového. vyvinula vegetace odpovídající nejblíïe svazu Calthion s úãastí charakteristick ch druhû, zejména blatouchu bahenního (Caltha palustris), skfiípiny lesní (Scirpus sylvaticus), kakostu luãního (Geranium pratense) a pcháãe edého (Cirsium canum). Pozornost si zaslouïí téï tuïebník jilmov prav (Filipendula ulmaria subsp. ulmaria), kohoutek luãní (Lychnis flos-cuculi), popenec obecn (Glechoma hederacea) nebo na více zamokfien ch stanovi tích vrbina obecná (Lysimachia vulgaris) a pryskyfiník plaziv (Ranunculus repens). Z trav jsou to hlavnû kostfiava luãní (Festuca pratensis), lipnice luãní (Poa pratensis), medynûk vlnat (Holcus lanatus), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), bojínek luãní (Phleum pratense) a psár- ka luãní (Alopecurus pratensis). Z chránûn ch a ohroïen ch druhû rostlin na lokalitû roste pfiedev ím prstnatec májov (Dactylorhiza majalis) jde o jedinou poãetnûj í lokalitu této orchideje na území mûsta Brna. Z dal ích druhû je tfieba jmenovat l kovec jedovat (Daphne mezereum), kuklík potoãní (Geum rivale), kozlík dvoudom (Valeriana dioica) abradá- ãek vejãit (Listera ovata). Bfiehy potoka lemují ol e lepkavá (Alnus glutinosa), o. edá (A. incana), topol osika (Populus tremula) arûzné druhy vrb. Lesní porosty mají charakter vegetace svazu Carpinion. ZVÍ ENA V kaluïích byl nalezen nápadn strunovec vodní (Gordius aquaticus). Z hmyzu pfievládají bûïné lesní druhy, na vrbách byla zji tûna nesytka Ïlutobfiichá (Synanthedon flaviventris). V lesních louïích po obvodu chránûného území se za pfiíhodn ch podmínek vzácnû rozmnoïují obojïivelníci skokan hnûd (Rana temporaria), pfiípadnû i s. tíhl (R. dalmatina). VYUÎITÍ Luãní ãásti území byly v minulosti pravidelnû seãeny, poté do lo k pfieru ení péãe. V posledním období je louka kaïdoroãnû kosena a z území byly odstranûny neïádoucí dfieviny, které zpûsobovaly nadmûrné zastínûní plochy. Problémem v ak mûïe b teutrofizace vod, pfiitékajících zprostoru automotodromu. MAPA ÚZEMÍ strana 70 Lesní ãást ZCHÚ s meandrujícím tokem a vegetací svazu Carpinion. Na zamokfien ch loukách po obou stranách potoka roztrou enû roste prstnatec májov (Dactylorhiza majalis). 3 Vkfiovinách pfii potoce a na vlhãích místech louky se objevuje kuklík potoãní (Geum rivale). 4 Drobná kapradinka hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum) roste na zamokfien ch a baïinat ch loukách a je nejen vzácn m, silnû ohroïen m, ale i zvlá tû chránûn m druhem. 3 4 BM 3 3

2 3-76_BM_uzemi_ :48 Stránka 3 Brnûnsko 3 GEOLOGIE Geologicky se území nachází v brnûnském masivu. Skalní podloïí tvofií biotitick granodiorit typu Královo Pole. Pfii úpatí údolních svahû se nacházejí svahové sedimenty. V nivû potoka jsou vyvinuty fluvizemû a na svazích kambizemû. KVùTENA PfievaÏující dfievinou v bfiehov ch porostech rybníãkû je ol e lepkavá (Alnus glutinosa). PÛvodnû obhospo- dafiované louãky se spoleãenstvy podsvazu Filipendulenion dnes zarûstají spontánním náletem ol í. Vyskytuje se zde napfi. tu- Ïebník jilmov (Filipendula ulmaria), kakost bahenní (Geranium palustre), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), máta dlouholistá (Mentha longifolia), pfiesliãka bahenní (Equisetum palustre), kyprej obecn (Lythrum salicaria) a medynûk vlnat (Holcus lanatus). Rybníãky hostí mokfiadní druhy, napfi. ostfiici ostrou (Carex acutiformis), zevar vzpfiímen (Sparganium erectum), orobinec irolist (Typha latifolia), o. úzkolist (T. angustifolia), Ïabník vodní (Alisma plantago- -aquatica), áchor hnûd (Cyperus fuscus), haluchu vodní (Oenanthe aquatica), kamy ník pfiímofisk (Bolboschoenus maritimus agg.), pfiesliãku rolní (Equisetum arvense), rukev ba- Ïinnou (Rorippa palustris), rdest vzpl vav (Potamogeton natans), r. kadefiav (P. crispus) ãi rûïkatec ostnit (Ceratophyllum demersum). rezervace Babí doly Údolí Babídolského potoka (levostranného pfiítoku Ponávky) uvnitfi rozsáhlého lesního komplexu v Sobû ické vrchovinû,,5 km severnû od Jehnic. Ofie ín m V mûra: 0,7537 ha Vyhlá eno: 997 Dva rybníãky s bohat mi litorálními porosty a navazující mokfiadní loukou. V znamnûj í lokalita pro rozmnoïování obojïivelníkû a rûst mokfiadních rostlinn ch spoleãenstev. Místa s vy í hladinou podzemní vody provází kakost bahenní (Geranium palustre). V mûlãinách a pobfieïní zónû rybníkû je ãast rdest kadefiav (Potamogeton crispus). 3 PP Babí doly tvofií dva rybníky s vodní a mokfiadní vegetací. 4 TuÏebník jilmov (Filipendula ulmaria) je nápadn m a ãasto dominantním druhem bfiehov ch porostû a podmáãen ch luk. ZVÍ ENA V rezervaci Ïije rak fiíãní (Astacus astacus), na dolním rybníku najdeme poãetné populace rosniãky zelené (Hyla arborea), ropuchy obecné (Bufo bufo), skokana tíhlého (Rana dalmatina) a s. hnûdého (R. temporaria), Ïije tu i uïovka obojková (Natrix natrix) a hnízdí nûkteré druhy mokfiadních ptákû potápka malá (Tachybaptus ruficollis) a slípka zelenonohá (Gallinula chloropus). VYUÎITÍ V minulosti pravidelnû kosené louãky jsou dnes zarostlé spontánním náletem ol í. Proto jsou provádûny jejich probírky ve prospûch voln ch travnat ch ploch s vlhkomilnou vegetací a také probírky bfiehov ch porostû dle aktuálního stavu území. Na jafie jsou migrující ropuchy ohroïeny pfii pfiechodu frekventované lesní cesty, vedoucí v bezprostfiední blízkosti této lokality. V dobû jarního tahu je proto vhodné automobilov provoz na této cestû omezit nebo jej zcela vylouãit. BIBLIOGRAFIE 77 MAPA ÚZEMÍ strana BM 4

3 3-76_BM_uzemi_ :48 Stránka 33 Okres Brno-mûsto 3 památka Bílá hora JiÏnû aï jihov chodnû exponované svahy Bílé hory s pomístnû vystupujícími skalkami (jiné pouïívané názvy Nová hora, Hybe ova hora, 99,6 m n. m.) ve lapanické pahorkatinû, 00 m severnû od kfiiïovatky ulic Bûlohorská Jedovnická. Îidenice 70 99,6 m V mûra: 0,65 ha Vyhlá eno: 99 Teplomilná travinobylinná spoleãenstva na vápenci s v skytem zvlá tû chránûn ch druhû rostlin a ÏivoãichÛ. zlatovlásek obecn (Linosyris vulgaris), len tenkolist (Linum tenuifolium) a modfienec chocholat (Muscari comosum). Vdrolivém substrátu dominují ostfiice nízká (Carex humilis), mochna píseãná (Potentilla arenaria) a jednotlivû roste hlaváã edav (Scabiosa canescens). Vroztrou en ch kfiovinách je svída krvavá (Swida sanguinea), rûïe ípková (Rosa canina) ivzácná r. malokvûtá (R. micrantha). ZVÍ ENA Byli zde zji tûni mûkk i Ïitovka obilná (Granaria frumentum), suchomilka obecná (Xerolenta obvia) a páskovka Ïíhaná (Cepaea vindobonensis). Vyskytuje se zde dnes bûïná kudlanka náboïná (Mantis religiosa). Druhy obratlovcû jsou zastoupeny je tûrkou obecnou (Lacerta agilis) aèuh kem obecn m (Lanius collurio). V okolních parkov ch porostech pravidelnû hnízdí krutihlav obecn (Jynx torquilla), strakapoud jiïní (Dendrocopos syriacus) nebo lejsek ed (Muscicapa striata). 4 GEOLOGIE Skalní podlo- Ïí je tvofieno jursk mi biomikritov mi vápenci brnûnské karbonátové plo iny. Pokryv vápencû tvofií rendzina typická, na spra- ích v okolí vznikla hnûdozem typická s ãernozemí typickou, na slínit ch horninách i pararendzina typická. KVùTENA Volné travnaté a kamenité plochy hostí vzácná teplomilná spoleãenstva s nûkter mi chránûn mi a ohroïen mi rostlinn mi druhy. Roste zde napfi. koniklec velkokvût (Pulsatilla grandis), dfiíve i vstavaã vojensk (Orchis militaris), kavyl vláskovit (Stipa capillata), VYUÎITÍ Nízk vegetaãní kryt je udrïován se lapem a pravideln m kosením lokality kombinovan m s pastvou, coï brání neïádoucímu ífiení vysokostébelnat ch trav do území a rozrûstání kefiû. Problémem mûïe b t vysoká náv tûvnost. BIBLIOGRAFIE 66 MAPA ÚZEMÍ strana 70 Teplomilné trávníky se skupinami kfiovin, zvlá tû rûzn ch druhû rûïí. Len tenkolist (Linum tenuifolium) roste jednotlivû ve spoleãenstvech teplomiln ch rostlin. 3 Kavyl vláskovit (Stipa capillata) je trsnatá tráva s dlouh mi lys mi osinami. 4 Rozrazil ãasn (Veronica praecox) je druh men ího vzrûstu rostoucí na stepích a v slunn ch stráních. BM 5 33

4 3-76_BM_uzemi_ :48 Stránka 34 Brnûnsko 3 GEOLOGIE Skalní podlo- Ïí tvofií brnûnsk masiv, zastoupen biotitick m granodioritem typu Tetãice, kter je v dolní ãásti svahu pfiekryt silnou vrstvou spra í a spra ov ch hlín, jeï tvofií závûj. Jihozápadní a západní svahy jsou rozbrázdûny mnoïstvím erozních r h (strïí), které zde vytváfiejí v razn geomorfologick fenomén. Svahoviny pokr vají kambizemû (kambizem typická, kyselá varieta a kambizem dystrická), stfiední ãást rezervace a její v chodní v bûïek luvizem typická na polygenetick ch hlínách. Po celém území PR se roztrou- enû vyskytuje okrotice bílá (Cephalanthera damasonium). Vzácn m druhem rezervace je korálice trojklaná (Corallorhiza trifida) a celorepublikovû ji fiadíme mezi silnû ohroïené druhy. 3 Celkov pohled na Îebûtínsk prolom s PR BosonoÏsk hájek od jihov chodu. 4 PstfieÀovec dubov (Buglossoporus quercinus). rezervace BosonoÏsk hájek Lesní porosty na táhlém v chodním svahu asymetrického hfibítku v jiïní ãásti Îebetínského prolomu (k. 368 m n. m.) se nachází asi,5 km severozápadnû od Bosonoh, západnû silnice Veselka Îebûtín. Bosonohy m V mûra: 46,77 ha Vyhlá eno: 985 Pfiírodû blízká kvûtnatá dubohabfiina s bohat m v skytem teplomiln ch druhû rostlin a mimofiádnû v znamná mykologická lokalita. KVùTENA V ãern ové dubohabfiinû (Melampyro nemorosi-carpinetum), která místy pfiechází do acidofilních doubrav bfiekov ch (Sorbo torminalis-quercetum), resp. bikov ch (Luzulo albidae-quercetum), dominují dub zimní (Quercus petraea) a habr obecn (Carpinus betulus), pfiímûs tvofií lípa malolistá (Tilia cordata), l. velkolistá (T. platyphyllos), bfiíza bûlokorá (Betula pendula), javor babyka (Acer campestre), j. mléã (A. platanoides), líska obecná (Corylus avellana), buk lesní (Fagus sylvatica), topol osika (Populus tremula), t. bíl (P. alba), dub letní (Quercus robur), jefiáb ptaãí (Sorbus aucuparia), j. bfiek (S. torminalis) a jilm horsk (Ulmus glabra). V porostu se sporadicky vyskytují i jehliãnaté, stanovi tnû nepûvodní druhy modfiín opadav (Larix decidua), smrk ztepil (Picea abies), borovice lesní (Pinus sylvestris) ave v chodní ãásti se nachází porost trnovníku akátu (Robinia pseudacacia). V lesních plá tích se uplatàuje brslen evropsk (Euonymus europaeus), b. bradaviãnat (E. verrucosus), fie etlák poãistiv (Rhamnus cathartica), rûïe ípková (Rosa canina), svída krvavá (Swida sanguinea), ptaãí zob obecn (Ligustrum vulgare) akru ina ol ová (Frangula alnus), pomístnû na eutrofizovan ch plochách rovnûï bez ãern (Sambucus nigra). Vzácnû se vyskytuje teplomiln dfiín jarní (Cornus mas). V podrostu najdeme ãetné orchideje, napfi. stfievíãník pantoflíãek (Cypripedium calceolus), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), v. zelenav (P. chlorantha), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), kru tík irolist (Epipactis helleborine), k. rûïkat (E. muel BM 6

5 3-76_BM_uzemi_ :48 Stránka 35 Okres Brno-mûsto 7 mu. Z dal ích vzácn ch hub to byly napfi. hfiib Le Galové (Boletus legaliae), h. bronzov (B. aereus), kozák Ïlutopór (Leccinum crocipodium), suchohfiib broskvov (Xerocomus persicolor), ãirûveãka trávníková (Dermoloma pseudocuneifolium), rosolovka Steidlerova (Tremella steidleri) a pstfieàovec dubov (Buglossoporus quercinus). ZVÍ ENA Plazi jsou zastoupeni slep em kfiehk m (Anguis fragilis), je tûrkou obecnou (Lacerta agilis), ptáci krutihlavem obecn m (Jynx torquilla), strakapoudem prostfiedním (Dendrocopos medius), Ïlunou zelenou (Picus viridis), lejskem bûlokrk m (Ficedula albicollis), l. ed m (Muscicapa striata) a Ïluvou hajní (Oriolus oriolus). 5 6 leri), okrotici bílou (Cephalanthera damasonium) a korálici trojklannou (Corallorhiza trifida). Dále se zde vyskytuje medovník velkokvût (Melittis melissophyllum), hvûzdnice chlumní (Aster amellus), zvonek moravsk (Campanula moravica), ãilimník fiezensk (Chamaecytisus ratisbonensis), l kovec jedovat (Daphne mezereum), ãernohlávek velkokvût (Prunella grandiflora) a pry ec mandloàovit (Tithymalus amygdaloides). Dfiíve zde rostl i vstavaã nachov (Orchis purpurea), pûtiprstka ÏeÏulník (Gymnadenia conopsea) a prstnatec bezov (Dactylorhiza sambucina). BosonoÏsk hájek je velmi bohatou mykologickou lokalitou. Bylo zde nalezeno více neï 300 druhû makroskopick ch hub, napfi. muchomûrka jeïohlavá (Amanita solitaria), m. i kovitá (A. strobiliformis), hfiib FechtnerÛv (Boletus fechtneri) asuchohfiib moravsk (Xerocomus moravicus), dále bedla orosená (Chamaemyces fracidus), zafiazená do âerveného sezna- VYUÎITÍ Nezalesnûné svûtliny jsou pravidelnû koseny. Zúzemí je postupnû odstraàován nepûvodní trnovník akát. Dlouhodob problém pfiedstavují divoké skládky zahrádkáfiského odpadu, vznikající v blízkosti chatov ch kolonií. MAPA ÚZEMÍ strana 75 5 StrÏe v BosonoÏském hájku spfievládajícími porosty habru. 6 Stfievíãník pantoflíãek (Cypripedium calceolus). Patfií mezi evropsky v znamné druhy soustavy Natura Lejsek bûlokrk (Ficedula albicollis). BM 7 35

6 3-76_BM_uzemi_ :48 Stránka 36 Brnûnsko GEOLOGIE Skalní podlo- Ïí tvofií v dolní ãásti svahu ãervenohnûdé aï rezavû hnûdé slepence rokytenské facie permu (autunu) Boskovické brázdy. V horní ãásti svahu jsou droby rozstáàského souvrství spodního karbonu (visé), na nûï navazují vilémovické vápence stfiedního devonu (maco ské souvrství). Odolné rokytenské slepence na fiadû míst vystupují na povrch v podobû skal a skalek. PÛdní pokryv svaïitého území zaujímají z vût í ãásti rankery (ranker kambick a typick ) s kysel mi kambizemûmi (kambizemí typickou, varietou kyselou a kambizemí dystrickou). KVùTENA V rozsáhl ch porostech bfiekov ch doubrav (Sorbo torminalis-quercetum) dominují dub zimní (Quercus petraea), habr obecn (Carpinus betulus), pfiimí ena je lípa malolistá (Tilia cordata), l. velkolistá (T. platyphyllos), javor babyka (Acer campestre), j. klen (A. pseudoplatanus), j. mléã (A. platanoides), bfiíza bûlokorá (Betula pendula), líska obecná (Corylus avellana), buk lesní (Fagus sylvatica), jasan ztepil (Fraxinus excelsior), dub letní (Quercus robur), jefiáb bfiek (Sorbus torminalis), j. ptaãí (S. aucuparia), jilm horsk (Ulmus glabra) a j. vaz (U. laevis). Chrpa chlumní (Cyanus triumfettii) je zafiazena mezi ohroïené zvlá tû chránûné rostliny na í kvûteny. Pohled od západu na chránûné území. V kefiovém patfie se uplatàuje brslen evropsk (Euonymus europaeus), b. bradaviãnat (E. verrucosus), fie etlák poãistiv (Rhamnus cathartica), rûïe ípková (Rosa canina), ptaãí zob obecn (Ligustrum vulgare), hloh jednosemenn (Crataegus monogyna) a h. obecn (C. laevigata). Na v slunn ch skalních ostroïnách a lesostepních polankách objevíme i dfiín jarní (Cornus mas), tfie eà kfiovitou (Cerasus fruticosa) nebo skalník celokrajn (Cotoneaster integerrimus). Z bylin dále zde najdeme chrpu chlumní (Cyanus triumfettii), ãilimník fiezensk (Chamaecytisus ratisbonensis), kruãinku chlupatou (Genista pilosa), ãern hfiebenit (Melampyrum cristatum), prvosenku jarní (Primula veris), sesel siv (Seseli osseum), penízek horsk (Thlaspi montanum), matefiídou ku ãasnou (Thymus praecox), plamének pfiím (Clematis recta), diviznu jiïní rakouskou (Verbascum chaixii subsp. austriacum), rozrazil vídeàsk (Veronica vindobonensis), lnici kruãinkolistou (Linaria genistifolia) a violku skalní (Viola saxatilis). Ve svûtl ch lesích lze spatfiit napfi. brambofiík nachov (Cyclamen purpurascens), lilii zlatohlavou (Lilium martagon), dymnivku plnou (Corydalis solida), pry ec mnohobarv (Tithymalus epithymoides), p. mandloàovit (T. amygdaloides) nebo kamejku modronachovou (Lithospermum purpurocaeruleum) a vzácnû i koniklec velkokvût (Pulsatilla grandis). Na úpatí svahû podél rezervace Bfienãák âlenit a pfiíkr zalesnûn západní okrajov svah okrsku Trnovka je souãasnû v chodním okrajov m svahem okrsku Veverskobit ské kotliny (Boskovické brázdy). LeÏí nad lev m bfiehem Brnûnské pfiehrady, asi,5 km v chodnû od Veverské Bít ky. Kníniãky bfiehu pfiehrady se vyskytují vrba bílá (Salix alba), v. jíva (S. caprea), v. kfiehká (S. fragilis), v. trojmuïná (S. triandra) nebo v. ko íkáfiská (S. viminalis). ZVÍ ENA Na jiïních svazích s vystupujícími skalkami byla zji tûna mûra pestroskvrnka podzimní (Polymixis xanthomista), ve star ch habrech se vyvíjí vzácn krasec berlínsk (Dicerca berolinensis), je odtud také uvádûn nápadn tesafiík obrovsk (Cerambyx cerdo). Plazi jsou zastoupeni slep em kfiehk m (Anguis fragilis), je - tûrkou obecnou (Lacerta agilis), uïovkou hladkou (Coronella austriaca), ptáci krutihlavem obecn m (Jynx torquilla), strakapoudem prostfiedním (Dendrocopos medius), lejskem bûlokrk m (Ficedula albicollis), l m V mûra: 8,07 ha Vyhlá eno: 987 Pfiírodû blízká aï pfiirozená lesní spoleãenstva zakrsl ch doubrav s bohat m zastoupením dfiínu jarního a s bohat m v skytem teplomiln ch druhû rostlin. ed m (Muscicapa striata), Ïluvou hajní (Oriolus oriolus) arehkem zahradním (Phoenicurus phoenicurus). Podél bfiehu pfiehrady Ïije uïovka podplamatá (Natrix tessellata) au. obojková (N. natrix). LESNICTVÍ Na pfiístupn ch místech budou pfiípadnû realizovány citlivé probírky. Na velk ch plochách dochází k neïádoucí ruderalizaci net kavkou malokvûtou a kopfiivou dvoudomou. VYUÎITÍ Rezervací prochází frekventovaná turistická cesta, vyuïívaná také cykloturisty. V dûsledku toho se místy dnes projevuje eroze v podobû sesuvû pûdy. MAPA ÚZEMÍ strana 7 36 BM 8

7 3-76_BM_uzemi_ :48 Stránka 37 Okres Brno-mûsto rezervace âernovick hájek LuÏní les pfii jihov chodním okraji mûsta Brna na horním toku âernovického potoka v Dyjsko-svratecké nivû, km jiïnû Star ch âernovic. Brnûnské Ivanovice GEOLOGIE Na tfietihorních bádensk ch jílech karpatské pfiedhlubnû jsou uloïeny fluviální naplaveniny nivy fieky Svitavy a âernovického potoka. Nivní sedimenty tvofií spodní tûrkopísãité souvrství pleistocenního stáfií a svrchní souvrství povodàov ch hlín a pískû holocenního stáfií. V PR se nacházejí mrtvá ramena. Na fluviálních sedimentech se vyvinul glej pseudoglejov, obklopen fluvizemí typickou, tvofiící pokryv pfiilehlé iroké Dyjsko-svratecké nivy m V mûra:,73 ha Vyhlá eno: 977 Rozsáhlej í, místy silnû podmáãen luïní porost s typickou dfievinnou skladbou s dominancí ol e lepkavé. Celé území je napájeno âernovick m potokem a prûsaky podzemní vody. Vysoká hladina podzemní vody a znaãné plochy periodicky kolísající stagnující vody povrchové ovlivàují na území mûsta jedineãnou tváfinost zdej ích rostlinn ch spoleãenstev a na nû vázané zvlá tû chránûné druhy ÏivoãichÛ. KVùTENA V luïním porostu dominuje pfiedev ím ol e lepkavá (Alnus glutinosa), dále se zde vyskytuje topol bíl (Populus alba), jasan ztepil (Fraxinus excelsior), dub letní (Quercus robur) a jilm vaz (Ulmus laevis). V kefiovém patfie je nejroz ífienûj í bez ãern (Sambucus nigra). Lesní porosty jsou znehodnoceny hojn m v skytem cizorodého javorovce jasanolistého (Negundo aceroides). Vbylinném podrostu luïního lesa se vyskytuje fiada mokfiadních rostlinn ch druhû, napfi. kosatec Ïlut (Iris pseudacorus), blatouch bahenní (Caltha palustris), ostfiice ostrá (Carex acutiformis), potoãník vzpfiímen (Berula erecta) apfiesliãka bahenní (Equisetum palustre). Na su ích místech nalezneme v jarních mûsících pestfie rozkvetlé plochy s ãesnekem medvûdím (Alium ursinum), áronem karpatsk m (Arum alpinum) a dymnivkou dutou (Corydalis cava). Orchideje jsou zastoupeny kru tíkem irolist m (Epipactis helleborine). ZPodpálaví sem byla v dobû v stavby tfietí novoml nské nádrïe pfiesazena bledule letní (Leucojum aestivum), která zde dodnes pfie- Ïívá. ZVÍ ENA Îije zde zavíjeã Cryptoblabes bistriga, kter byl v hájku zji tûn jiï v polovinû 9. století, z dal ích druhû mokfiadních ol in to jsou píìaliãka zejkovaná (Anticollix sparsata) arûznoroïec ol ov (Aethalura punctulata). V minulosti zde byla v znamná rozmnoïovací lokalita oboj- ÏivelníkÛ, dnes se tu objevují obojïivelníci jen velmi vzácnû. V luïním lese hnízdí nûkteré v znamnûj í druhy ptákû: moudivláãek luïní (Remiz pendulinus), slavík obecn (Luscinia megarhynchos), lejsek ed (Muscicapa striata), Ïluva hajní (Oriolus oriolus), krutihlav obecn (Jynx torquilla) nebo Ïluna zelená (Picus viridis). LESNICTVÍ Lesní porosty je v zásadû tfieba na celé plo- e ponechat pfiirozenému v voji aprovádût jen citlivé zdravotní a v chovné probírky, pfiípadnû uvolàovat cenné jedince stromû. Naproti tomu je tfieba postupnû z celého území redukovat cizorod javorovec jasanolist. Probírkami budou udrïovány volnûj í plochy s v skytem cenn ch mokfiadních spoleãenstev a oslunûné vodní plochy pro rozmno- Ïování obojïivelníkû. VYUÎITÍ Je tû v roce 95 ãinila rozloha luhu Rájeãek 60 ha. V roce 954 byla vykácena ãást luhu nad Ïelezniãní tratí a na jeho místû byla zfiízena mûstská skládka. V roce 960 vznikla pfii jihov chodní hranici rezervace zahrádkáfiská kolonie. V letech byly provedeny melioraãní úpravy, v jejichï dûsledku do lo k odvodnûní ba- Ïiny pfii západním okraji. V posledních 0 aï 5 letech zarostly botanicky cenné vlhké louky v místû trasy elektrovodu (západní okraj PR). Pro obnovení optimálních podmínek pro rozmnoïování obojïivelníkû je vhodné na nûkolika místech zfiídit drobné tûnû. Samostatnou péãi je tfieba zamûfiit na vysazenou bleduli letní. PrÛbûÏnû dochází k odstraàování nepûvodního bezu ãerného a javorovce jasanolistého z celého území pfiírodní rezervace. BIBLIOGRAFIE 035 MAPA ÚZEMÍ strana 73 Fragment silnû podmáãeného luïního lesa na âernovickém potoce v jiïní ãásti Brna. Na nûkolika místech v podrostu ol ové jaseniny dominuje ãesnek medvûdí (Allium ursinum). BM 9 37

8 3-76_BM_uzemi_ :48 Stránka 38 Brnûnsko Národní pfiírodní památka âerven kopec Severozápadní ãást tûïebního prostoru tzv. Kohnovy cihelny, 50 m jihov chodnû kóty âerven kopec 3 m n. m. v Kohoutovické vrchovinû, 00 m severnû od ulice Jihlavská. t fiice m V mûra: 0,55 ha Vyhlá eno: Opûrn kvartérnû-geologick profil celosvûtového v znamu obsahující nejúplnûj í sled pleistocénních fosilních pûd. Je cílem exkurzí a mnoha vûdeck ch konferencí. Voskovka panenská (Hygrocybe virginea). Katrán tatarsk (Crambe tataria), druh na lokalitû znám od roku 000 v jediném exempláfii. 3 Páskovka Ïíhaná (Cepaea vindobonensis). GEOLOGIE Chránûné území pfiedstavuje ojedinûl kvartérní (ãtvrtohorní) profil se spra- emi a pohfiben mi pûdami. V znam lokality tkví v pfiítomnosti kontinuitní sedimentace spra í atvorby fosilních pûd, která zachycuje témûfi celou dobu ãtvrtohor (tj. období zhruba kolem dvou milionû let). Na stupnû fiíãních teras fieky Svratky v podloïí zde nasedají stfiídavû spra ové závûje, usazované ve studen ch obdobích (dobách ledov ch, glaciálech), s chladnomilnou vegetací, oddûlené pohfiben mi pûdami, které se vytvofiily vût inou v teplej ích obdobích kvartéru (integlaciálech a interstadiálech) pod smí en mi a listnat mi lesy nebo v nejmlad ích dobách také pod ãernozemními spra ov mi stepmi. Hojné jsou zde i nálezy paleozoologické, malakozoologické a paleobotanické. S nejsvrchnûj ími vrstvami spra í je spjata i historická pfiítomnost ãlovûka (paleolit). Pedologicky se jedná o území tzv. fosilních (pohfiben ch) pûd. Tyto vznikaly v jednotliv ch, pfieváïnû tepl ch interglaciálních a interstadiálních obdobích star ích ãtvrtohor (pleistocénu), hlavnû v ak na pfiechodu z interglaciálû do glaciálû. Pfii kolísání klimatu v tûchto pfiechodech docházelo ke stfiídání pûdotvorn ch a sedimentaãních procesû. PÛdy takto vzniklé nevystupují jednotlivû, ale jako celá souvrství. V nich je moïné v rámci ZCHÚ rozli it pûdní komplexy, jejichï pfiedstaviteli jsou pravé ãernozemû, pseudoãernozemû, braunlehmovité parahnûdozemû, hnûdozemû, pseudogleje a tzv. ãervenozemû. PodloÏí loïiska tvofií horniny brnûnského masivu jde vesmûs ogranodiority a diority. Nad 38 BM 30

9 3-76_BM_uzemi_ :48 Stránka 39 Okres Brno-mûsto PROFIL KOMPLEXEM SPRA OV CH ZÁVùJÍ POD âerven M KOPCEM 4 5 nimi jsou uloïeny devonské slepence a arkózové pískovce, které pfiekr vají neogenní sedimenty (stáfií miocén, ãást morav) pfiedstavované brnûnsk mi písky avápnit mi jíly. NadloÏí terciérních sedimentû (písky, jíly) tvofií komplex kvartérních sedimentû. Ve spodní ãásti jsou to terasové fluviální tûrkopísky (55 m n. m.), nad nimiï jsou uloïeny spra e a spra- ové hlíny (riss, wırm), vãetnû pohfiben ch pûdních horizontû. Podle Vojena LoÏka (973) patfií âerven kopec k nejúplnûj ím kvartérním profilûm Evropy. Vystupuje zde v nadloïí fiíãních teras Svratky tfiináct pûdních komplexû (PK I-PK XIII) v nadloïí fluviálních teras a lze zde sledovat vût inu kvartérních dûjû na jediném místû a ve stejném sedimentaãním prostfiedí, coï má obrovsk v znam pro jejich správné pochopení a hodnocení. Jde o mezinárodnû uznávan opûrn profil s rozhraním B/M (hranice mezi stfiedním a spodním pleistocénem). Vlastní profil spra ov ch stûn chránûn v NPP âerven kopec zachycuje PK X a Xa. PÛdní komplex PK X, obsahující bi- harskou faunu, a novû zji tûn pûdní komplex PK Xa spoãívaly s úhlovou diskordancí v nadloïí jílovit ch spra ov ch hlín a hnûdoãerven ch fosilních pûd. Lze usuzovat, Ïe tyto silnû zvûtralé eolické sedimenty jsou obdobou t chï sedimentû na lokalitû Krems vrakousku. Tento nález ze stratigrafického hlediska posouvá stáfií tûrkopískového pokryvu na sam poãátek pleistocénu, pfiípadnû na konec pliocénu. Postupující tûïba a vrtné práce v hlini ti odhalily celkem devût nov ch, do té doby neznám ch pûdních komplexû, ãímï se celkov poãet znám ch pedokomplexû na âerveném kopci zv il na dvacet. Nové poznatky pfiinesl i paleomagnetick v zkum. V komplexu spra í nad mlad ím tûrkopískov m pokryvem byla v intervalu mezi PK X a PK Xa zji tûna inverze B/M (hranice Brunhes/Matuyama), datovaná na let. PÛdní komplex PK Xa patfií mezi novû objevené pûdní komplexy. V komplexu pûd, které v erozní r ze zkoumal Rudolf Musil, se nalezlo znaãné mnoïství paleontologického materiálu obratlovcû. Jednalo se o tyto druhy: Castor fiber, Meles meles, Meles meles atavus, Ursus sp., Capreolus cf. suessenbornensis, Bizon priscus, Bizon schoetensacki, Bos primigenius, Megaceros sp. 4 Rekonstruovan profil spra ov ch závûjí s pohfiben mi pûdami (podle Jifiího Kukly a Vojena LoÏka, 96). 5 Odkryt profil kvartérních spra í a pohfiben ch pûd. BM 3 39

10 3-76_BM_uzemi_ :48 Stránka 40 Brnûnsko 6 7 Vápnitost kvartérních uloïenin byla pfiíznivou okolností k zachování schránek pleistocénních mûkk Û. Malakofaunu na âerveném kopci studovali Jifií Kukla a Vojen LoÏek (96) a poprvé rozli ili osm pûdních komplexû nad sebou. Mikrofauna je shodná s nálezy na Stránské skále z období zv. biharia ( let). KVùTENA Vegetace je silnû ovlivnûna antropogenní ãinností, nejvíce tûïbou písku a tûrku, ukládáním domovního a prûmyslového odpadu, ale i zarûs- 6 Bûlopásek dvoufiad (Limenitis camilla) je potravnû vázán na zimolezy a jednotlivû zaletuje i do okrajov ch ãástí Brna. 7 Bohatû vûtvené lodyhy chfiestu lékafiského (Asparagus officinalis) jsou nedílnou souãástí aspektu xerotermních spoleãenstev svazu Bromion erecti. 8 Kozinec cizrnovit (Astragalus cicer) na lokalitû roste na antropicky dotãen ch stanovi tích. 9 Tfitina kfiovi tní (Calamagrostis epigejos) tvofií na lokalitû místy souvislé porosty. táním nepûvodními dfievinami ználetu. Následkem tûchto negativních vlivû je území porostlé pfieváïnû ruderální bylinnou vegetací. Roztrou enû se po celé plo e lokality rozrûstá velmi expanzivní svída krvavá (Swida sanguinea), z ostatních dfievin jsou to kefie rûïe ípkové (Rosa canina) a brslenu evropského (Euonymus europaeus). V terénních sníïeninách, zejména v ak na zastínûn ch a vlhãích severních svazích, roste vrba jíva (Salix caprea), topol osika (Populus tremula), t. bíl (P. alba) a bfiíza bûlokorá (Betula pendula). Pod hlavním odkryvem spra ové stûny na jihov chodním svahu lokality dominuje komonice bílá (Melilotus albus) spolu s k. lékafiskou (M. officinalis). Po opakovan ch managementov ch zásazích je zfieteln posun v voje bylinn ch a travinn ch porostû smûrem k pfiírodû blízkému charakteru vegetace. Pfiízniv sukcesní proces se projevuje nástupem rostlin, z nichï k nejv znamnûj ím patfií strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica), smldník alsask (Peucedanum alsaticum), chfiest lékafisk (Asparagus officinalis), prorostlík srpovit (Bupleurum falcatum), hlaváã Ïlutav (Scabiosa ochroleuca), proskurník lékafisk (Althaea officinalis), pry ec mnohobarv (Tithymalus epithymoides) adrobounká teplomilná tafiinka horská (Alyssum montanum), která zde osídluje oslunûné slepencové v chozy. Rozsáhlé plochy zaujímá tfitina kfiovi tní (Calamagrostis epigejos). Roste zde i sasanka lesní (Anemone sylvestris), která sem pronikla pravdûpodobnû ze sousedních zahrádek. V roce 000 upoutal nejvût í pozornost na lokalitû druhotn v skyt stepního druhu katránu tatarského (Crambe tataria). ZVÍ ENA Vroce 865 byl odtud popsán brnûnsk m entomologem Antonem Gartnerem neznám druh chobotníãka Bucculatrix absinthii, kterého zde na el spoleãnû s dal ími dvûma teplomiln mi druhy: obaleãem Eucosma metzneriana a zavíjeãem Euzophera cinerosella. Zji tûn tu byl také pouzdrovníãek Coleophora millefolii. V sledkem inventarizaãního prûzkumu mot lû jsou nálezy nûkolika dal ích v znamnûj ích druhû, napfi. vfietenu ky pfiehlíïené (Zygaena minos), soumraãníka slézového (Carcharodus alceae), bûlopáska dvoufiadého (Limenitis camilla), pestrobarvce petrklíãového (Hamearis lucina) a okáãe medyàkového (Hipparchia fagi). V okolí chránûného území hnízdí koroptev polní (Perdix perdix), Èuh k obecn (Lanius collurio) nebo s ohledem na rozvoj náletov ch porostû stále vzácnûj- í bramborníãek ãernohlav (Saxicola torquata). VYUÎITÍ Hlavním úkolem péãe o NPP je zachovat opûrn kvartérnû-geologick profil pro studijní a vûdecké úãely nejen domácích, ale i zahraniãních badatelû, tzn. zabránit sanaci lomu naváïkami sutû a zeminy pochybného pûvodu do doby, neï dojde k roz ífiení NPP na plochy s popsan mi pedokomplexy. Na plochách vlastní NPP se pfiistoupí k odstraàování dfievin akfiovin. Bylinné patro bude koseno. V místû roz ífiené NPP âerven kopec se poãítá s plochami krajinné zelenû v eobecné (KV), rozvoj tûchto ploch je fiízen pfiedev ím pfiírodními procesy, od kter ch se odvíjí i plo né regulace. Jsou zde pfiípustné pû í a cyklistické stezky a drobné stavby pro vzdûlávací a v zkumnou ãinnost. V men í centrální ãásti navrhované NPP se pfiedpokládají plochy rekreaãní zelenû. OhroÏení lokality spoãívá v ãinnostech naru ujích stûny odkryvu. Z temene profilu lze panoramaticky zhlédnout Brno. HISTORIE V severní stûnû západní ãásti cihelny byly nalezeny dva kamenné nástroje (valounové sekáãe), dokládající pfiítomnost ãlovûka pfied 800 aï lety. Pfii v stavbû blízké panelárny se podafiilo odkr t kamennou industrii poãátku mladého paleolitu ( let). Tato industrie je podobná nálezûm ze Stránské skály. POZNÁMKA Území bylo v minul ch desetiletích studováno fiadou na ich odborníkû. Zvlá tû podrobnû byly v prûbûhu 60. a 70. let 0. století studovány odkryvy vznikající postupnou tûïbou hlíny. U pfiíleïitosti mezinárodních sympozií a konferencí by bylo vhodné zaji Èovat prohlídky za úãasti na ich pfiedních specialistû na oblast kvartérní geologie a v voje pûd v pleistocénu. BIBLIOGRAFIE 93, 366, 489, 490, 54, 543, 68, 66, 050, 05 MAPA ÚZEMÍ strana BM 3

11 3-76_BM_uzemi_ :48 Stránka 4 Okres Brno-mûsto památka Holásecká jezera Soustava vodních nádrïí se nachází na toku âernovického potoka podél v chodního okraje Dyjsko-svratecké nivy, západnû od ulice Ledárenská. Brnûnské Ivanovice, Holásky 9 94 m V mûra:,43 ha Vyhlá eno: 987 Men í vodní nádrïe charakteru níïinn ch pofiíãních jezer s bohat mi bfiehov mi porosty a typickou faunou a mokfiadní vegetací. GEOLOGIE Na tfietihorních bádensk ch jílech karpatské pfiedhlubnû jsou uloïeny fluviální naplaveniny nivy fieky Svitavy aâernovického potoka (souãást Dyjsko-svratecké nivy). Nivní sedimenty tvofií spodní tûrkopísãité souvrství pleistocenního stáfií a svrchní souvrství povodàov ch hlín a pískû holocenního stáfií. Ka párkovo jezero (0,9 ha), Typfl (0,6 ha), Kmuníãkovo jezero (0,3 ha), Rouãkovo jezero ( ha), Plavecké jezero (0,7 ha) a Strakovo jezero (0,4 ha) vznikly rozdûlením starého fiíãního ramene poblíï soutoku fiek Svitavy a Svratky asi v délce 400 m a ífice 5 aï 0 m s pfiilehl mi men ími luïními porosty. V jiïní ãásti chránûného území jsou tfii umûle vytvofiené vodní nádrïe (Kocábka 0,3 ha, Lávka 0,3 ha, Opleta 4 ha). Vodní nádrï Opleta má umûle zpevnûné bfiehy betonov mi prefabrikáty, v men í mífie je tomu tak iunádrïe Lávka a Kocábka. Ostatní jezera mají bfiehy pfiirozené aï pfiírodû blízké. V PP se nacházejí mrtvá ramena. V okolí jezer se v iroké Dyjsko- -svratecké nivû vytvofiila na bezkarbonátov ch naplaveninách fluvizem typická. Soustava men ích rybniãních nádrïí pfii v chodním okraji pofiíãní nivy na soutoku Svitavy a Svratky pod Brnem. Ropucha obecná (Bufo bufo) patfií k ub vajícím druhûm obojïivelníkû. 3 Rákos obecn (Phragmites australis) obrûstá bfiehy vodních ploch a sk tá úkryt drobnému ptactvu. 3 BM 33 4

12 3-76_BM_uzemi_ :48 Stránka 4 Brnûnsko 4 KVùTENA Vdfievinn ch porostech na bfiezích nádrïí avluïních porostech se uplatàuje pfiedev ím topol bíl (Populus alba), t. ãern (P. nigra), jasan ztepil (Fraxinus excelsior), jilm vaz (Ulmus laevis), ol e lepkavá (Alnus glutinosa) a nûkteré druhy vrb (Salix spp.), zatímco v kefiovém patfie nejãastûji roste bez ãern (Sambucus nigra). Pomístnû se v porostech vyskytuje zavleãen trnovník akát (Robinia pseudacacia) a javorovec jasanolist (Negundo aceroides). Litorální porosty na jezerech tvofií napfi. rákos obecn (Phragmites australis), blatouch bahenní (Caltha palustris) akosatec Ïlut (Iris pseudacorus). Na jezefie Typfl a na Plaveckém jezefie jsou porosty stulíku Ïlutého (Nuphar lutea). V lesním porostu na pravém bfiehu âernovického potoka se vyskytuje okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) a violka divotvárná (Viola mirabilis). ZVÍ ENA Pfiírodû blízk charakter vodních nádrïí (ní- Ïinná pofiíãní jezera) umoïàuje v skyt typické fauny bezobratl ch druhû ÏivoãichÛ a ichtyofauny. Jde napfiíklad o plovatku bahenní (Lymnaea stagnalis), uchatku nadmutou (Radix auricularia) a okruïáka ploského (Planorbarius corneus). Ryby 4 Plotice obecná (Rutilus rutilus). 5 Violka divotvárná (Viola mirabilis) je roz ífiena hlavnû v pahorkatinách. 6 Lín obecn (Tinca tinca). jsou v jezerech zastoupeny línem obecn m (Tinca tinca), okounem fiíãním (Perca fluviatilis), ploticí obecnou (Rutilus rutilus), cejnem velk m (Abramis brama), kaprem obecn m (Cyprinus carpio), tikou obecnou (Esox lucius) a dal ími druhy. Jezera pfiedstavují v znamnou rozmnoïovací lokalitu obojïivelníkû. Poãetnûji se tu ov em dnes rozmnoïuje jen ropucha zelená (Bufo viridis) a skokan skfiehotav (Rana ridibunda). V pfiípadû ropuchy obecné (Bufo bufo) a skokana tíhlého (Rana dalmatina) jde jen o minimálnû poãetné zbytkové populace. Rosniãka zelená (Hyla arborea) se objevuje ojedinûle kuàka obecná (Bombina bombina) jiï zcela vymizela. Informace o ãolkovi obecném (Triturus vulgaris) a blatnici skvrnité (Pelobates fuscus) z posledních let jiï zcela chybí. Na jezerech Ïije poãetnûj í populace uïovky obojkové (Natrix natrix) a hnízdí zde nûkteré druhy mokfiadních ptákû: bukáãek mal (Ixobrychus minutus), labuè velká (Cygnus olor), lyska ãerná (Fulica atra), slípka zelenonohá (Gallinula chloropus), moudivláãek luïní (Remiz pendulinus) a rákosník obecn (Acrocephalus scirpaceus), vzácnû r. velk (A. arundinaceus). Dal í v znamnûj í druhy ptákû hnízdí v bfiehov ch a doprovodn ch porostech: lejsek ed (Muscicapa striata), slavík obecn (Luscinia megarhynchos), Ïluna zelená (Picus viridis), krutihlav obecn (Jynx torquilla) a strakapoud jiïní (Dendrocopos syriacus). JiÏ fiadu let Ïije na jezerech bobr evropsk (Castor fiber). VYUÎITÍ TÛnû slouïily na poãátku 0. století ke koupání a sportovnímu rybolovu, byly ãi - tûny a jejich okolí bylo udrïováno. JiÏ v 50. letech 0. století se na jezerech projevilo zhor ení stavu v dûsledku intenzifikace zemûdûlství v okolí a ústící kanalizace. Je tû zaãátkem 70. let bylo vodní prostfiedí tûní na základû hydrobiologick ch prûzkumû v dobrém stavu, ale ve druhé polovinû 70. let jiï mûlo nejsevernûj í Ka párkovo jezero charakter vyhnívajícího rybníãka. NíÏe se nacházející jezera byla silnû zabahnûna. JiÏ tehdy bylo okolí nádrïí neudrïované a zahrady se záhumenky se postupnû po znaãn ch délkách bfiehû pfiiblíïily aï k vodû. Bûhem 80. let byla nûkterá jezera v jiïní ãásti soustavy vyãi tûna. Pfiedev ím horní jezera jsou v ak trvale zaná ena pfiítokem âernovického potoka a ústící kanalizací. BIBLIOGRAFIE BM 34

13 3-76_BM_uzemi_ :48 Stránka 43 Okres Brno-mûsto 3 purpurata), k. irolist (E. helleborine). Svûtlej í partie lesa obsazuje zvonek broskvoàolist (Campanula persicifolia), kokofiík mnohokvût (Polygonatum multiflorum), kostival hlíznat (Symphytum tuberosum), náprstník velkokvût (Digitalis grandiflora), smolniãka obecná (Steris viscaria) a silenka nicí (Silene nutans). rezervace Jelení Ïlíbek Lev svah zafiíznutého údolí bezejmenného pfiítoku fieky Svratky na holorovinû Omické vrchoviny (k. 385 a 37 m n. m.) západnû od vrchu Chochola (40,9 m n. m.) v komplexu Podkomorsk ch lesû, 3 km severozápadnû od mûstské ãásti Bystrc. Bystrc m V mûra:,99 ha Vyhlá eno: 979 Pfiírodû blízk lesní porost ve stáfií 0 aï 00 let s mohutn mi bukov mi a také dubov mi v stavky. GEOLOGIE Skalní podlo- Ïí tvofií horniny brnûnského masivu, tj. biotitick aï amfibol-biotitick granodiorit typu Tetãice. Pramenné ãásti potoka mají ráz úpadû. V nich jsou pleistocenní a holocenní svahové písãito-hlinité sedimenty. PÛdy tvofií kyselé kambizemû typické. KVùTENA Kostru vegetace tvofií kvûtnatá buãina (Fagion). Ve stromovém patfie lesního porostu dominuje buk lesní (Fagus sylvatica), dále se vyskytuje dub letní (Quercus robur), habr obecn (Carpinus betulus), lípa malolistá (Tilia cordata) a jilm habrolist (Ulmus minor). Mohutné buky zde dosahují obvodu kmene aï kolem 300 aï 400 cm (tj. prûmûru kolem 90 aï 30 cm). Pfiirozenû doïívající stromy dodávají území místy pralesovit charakter. Kefiové patro prakticky chybí. V chudém bylinném podrostu lesa se nachází svízel vonn (Galium odoratum), kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), kopytník evropsk (Asarum europaeum), konvalinka vonná (Convallaria majalis), pstroãek dvoulist (Maianthemum bifolium), pry ec mandloàovit (Tithymalus amygdaloides), bika bûlavá (Luzula luzuloides) a ostfiice chlupatá (Carex pilosa). Nalezena zde byla napfi. okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), kru tík modrofialov (Epipactis ZVÍ ENA Z hmyzích druhû typick ch pro buãiny lze zmínit píìalku lesní (Operophtera fagata) a edokfiídlece fiíjnového (Epirrita christyi). Ptáci jsou zastoupeni holubem doupàákem (Columba oenas), datlem ãern m (Dryocopus martius), Ïlunou zelenou (Picus viridis), strakapoudem prostfiedním (Dendrocopos medius), lejskem bûlokrk m (Ficedula albicollis) a rehkem zahradním (Phoenicurus phoenicurus), ojedinûle lejskem mal m (Ficedula parva). LESNICTVÍ Lesní porosty jsou ponechány pfiirozenému v voji. Je podporováno pfiirozené zmlazování odpovídajících dfievin a postupná redukce stanovi tnû nevhodn ch jehliãnanû ve prospûch listnáãû. MAPA ÚZEMÍ strana 7 Podzimní aspekt lesû Jeleního Ïlíbku. Neobvykle nápadná housenka bekynû ãerné L (Arctornis l-nigrum) poïírá listí rûzn ch dfievin; dospûlec je zobrazen na str K jarní kvûtenû dubohabrov ch lesû neodmyslitelnû patfií i kostival hlíznat (Symphytum tuberosum). BM 35 43

14 3-76_BM_uzemi_ :48 Stránka 44 Brnûnsko GEOLOGIE Geologick podklad tvofií horniny brnûnského masivu (biotitické aï amfibol-biotitické granodiority typu Veverská Bít ka), místy se rozpadající na hrub detrit, s pomístním pfiekryvem svahové hlíny, pfiípadnû spra ové hlíny. Území zaujímá jesepní svah zaklesnutého meandru hluboko zafiíznutého prûlomového údolí fieky Svratky (dnes zãásti vyplnûného vodami horní ãásti Brnûnské pfiehrady). alvûj luãní (Salvia pratensis). SlivoÀ trnitá (Prunus spinosa) rozkvétá brzy na jafie bohatstvím bíl ch kvûtû. 3 Louka je na plochém terénu Trnovky uprostfied lesních porostû. 4 Suchá a v slunná místa porûstá matefiídou ka ãasná (Thymus praecox). Vyvinuly se zde hnûdé pûdy, hlavnû kambizem typická (nasycená), v severním v bûïku i její kyselá varieta. KVùTENA V severní ãásti pfievaïují ovsíkové louky, jiïní ãást b vala v minulosti pravdûpodobnû ovocn m sadem. Nejcennûj í partií je such krátkostébeln trávník podél cesty na jiïním okraji PP, kde jsou soustfiedûny kostfiava walliská (Festuca valesiaca), smûlek tíhl (Koeleria macrantha), roïec nízk (Cerastium pumilum), pamûtník rolní (Acinos arvensis), píseãnice dou kolistá (Arenaria serpyllifolia), matefiídou ka ãasná (Thymus praecox) a mafiinka psí (Asperula cynanchica). Tûsnû pfii jiïním okraji pfiírodní památky se v ochranném pásmu vyskytuje hofiec kfiíïat (Gentiana cruciata), v roce 996 zde byli nalezeni ãtyfii jedinci. Z dal ích v znamnûj ích druhû zde rostou modfienec chocholat (Muscari comosum) a divizna jiïní rakouská (Verbascum chaixii subsp. austriacum). K bûïnûj ím druhûm travinobylinné vegetace patfií alvûj luãní (Salvia pratensis). Na tfiech mezích rostou dfiín jarní (Cornus mas), hloh obecn (Crataegus laevigata), h. velkoplod (C. macrocarpa), ptaãí zob obecn (Ligustrum vulgare), dub zimní (Quercus petraea), slivoà trnitá (Prunus spinosa), brslen evropsk (Euonymus europaeus), slivoà domácí (Prunus domestica) ahru eà obecná (Pyrus communis). památka Junácká louka Mírné, jiïnû aï jihozápadnû uklonûné svahy naproti hradu Vevefií na území okrsku Trnovky a nad lev m bfiehem Brnûnské pfiehrady, 6 km severozápadnû od mûstské ãásti Kníniãky. Kníniãky ZVÍ ENA Na v slunn ch místech se vyskytuje je tûrka obecná (Lacerta agilis). Vdfievinách na mezích hnízdí Èuh k obecn (Lanius collurio) a vzácnû i krutihlav obecn (Jynx torquilla) m V mûra: 5,0340 ha Vyhlá eno: 989 Luãní enkláva uvnitfi lesního komplexu Podkomorsk ch lesû s nûkolika mezemi s autochtonními a ovocn mi dfievinami. VYUÎITÍ Péãe spoãívá vpravidelném kosení travnat ch porostû a provádûním probírek dfievin na mezích ve prospûch cenn ch otevfien ch travnat ch ploch. Zvlá tní péãi je tfieba vûnovat místu v skytu hofice kfiíïatého v ochranném pásmu (kosení, probírky dfievin atd.). Problémem mûïe b t nadmûrná náv tûvnost, kterou bude tfieba regulovat. DÛslednû je tfieba uplatàovat zákaz rozdûlávání ohàû. MAPA ÚZEMÍ strana BM 36

15 3-76_BM_uzemi_ :49 Stránka 45 rezervace Kamenn vrch JiÏnû aï jihov chodnû exponované svahy Kohoutovické vrchoviny nad severním okrajem sídli tû Nov Lískovec smûrem na Kohoutovice. Nov Lískovec, Kohoutovice GEOLOGIE PR se nachází na holorovinû a jiïním zlomovém svahu Omické vrchoviny. Skalní podloïí rezervace je budováno diority brnûnského masivu. PÛdy jsou mûlké, místy nevyvinuté. Na hrub ím zvûtralinovém plá ti vznikla kyselá m V mûra: 6,0 ha Vyhlá eno: 978 (ochranné pásmo 5, ha) Teplomilná travinobylinná spoleãenstva s roztrou en mi dfievinami s pomístnû obnaïen m skalním podloïím v jihov chodní ãásti území. Dominantní je v jarním období koniklec velkokvût, kter zde tvofií nûkolikatisícovou populaci. Podél severního okraje je rezervace lemována lesními porosty. i nasycená varieta kambizemû typické. KVùTENA Ve vegetaci teplomiln ch trávníkû svazu Koelerio-Phleion phleoidis, v níï pomístnû dominuje ostfiice nízká (Carex humilis), se vyskytuje nejpoãetnûj í jihomoravská populace koniklece velkokvûtého (Pulsatilla grandis), spolu s ním se tu dodnes (aã velmi vzácnû) vyskytuje i k. luãní (P. pratensis). Z dal ích v znaãnûj ích rostlin lze jmenovat napfi. modfienec chocholat (Muscari comosum), ãernohlávek velkokvût (Prunella grandiflora), sesel roãní (Seseli annuum), lnûnku lnolistou (Thesium linophyllon), len tenkolist (Linum tenuifolium), l. rakousk (L. austriacum) azahofianku Ïlutou (Orthantha lutea). V plo e trávníkû se vyskytují roztrou ené kefie, napfi. rûïe ípková (Rosa canina) ar. vinná (R. rubiginosa). Na severním okraji je lokalita lemována v sadbami borovice lesní (Pinus sylvestris) a porosty dubu zimního (Quercus petraea), habru obecného (Carpinus betulus) a lípy malolisté (Tilia cordata). ZVÍ ENA Vyskytuje se zde fiada teplomiln ch druhû hmyzu, nûkteré z nich na severním okraji svého areálu. K nejv znamnûj ím patfií nesytka Èovíková (Synansphecia triannuliformis), n. jehlicová (Bembecia albanensis), okáã kostfiavov (Arethusana arethusa), mûra ozdobná (Perigrapha i-cinctum), osenice zelenavá (Actebia praecox), zbroukû krasci Sphenoptera antiqua a S. substriata, stfievlík uhersk (Carabus hungaricus) aroháã obecn (Lucanus cervus). Vzácná je zlatooãka Hypochrysa elegans. Plazi jsou zastoupeni slep em kfiehk m (Anguis fragilis) a je - tûrkou obecnou (Lacerta agilis), ptáci krutihlavem obecn m (Jynx torquilla), Èuh kem obecn m (Lanius collurio), lejskem ed m (Muscicapa striata) a vzácnû pûnicí vla skou (Sylvia nisoria). VYUÎITÍ K usmûrnûní pohybu náv tûvníkû slouïí oplocení rezervace, které bylo vybudováno v 80. letech 0. století. Území je kaïdoroãnû koseno, jsou provádûny pravidelné probírky dfievin a odstraàovány nepûvodní druhy. V území je umístûno sedm na sebe navazujících informaãních tabulí vztahujících se k PR. MAPA ÚZEMÍ strana 7 Okres Brno-mûsto Na travnat ch plochách mezi mûstsk mi ãástmi Kohoutovice a Nov Lískovec je nejbohat í populace koniklece velkokvûtého (Pulsatilla grandis) na území âr. Housenku otakárka ovocného (Iphiclides podalirius) lze najít na rûzn ch druzích pfiirozenû rostoucích i pûstovan ch rûïovit ch dfievin. 3 âernohlávek velkokvût (Prunella grandiflora). 4 Zlatooãka Hypochrysa elegans vzácn druh jiïní Moravy. 3 4 BM 37 45

16 3-76_BM_uzemi_ :49 Stránka 46 Brnûnsko GEOLOGIE Geologick m podkladem je devonsk vápenec, v západní ãásti pak rozpadající se biotitick granodiorit typ Královo Pole, pfiiãemï poblíï jiïního okraje lokality probíhá linie styku tûchto dvou hornin.v PP jsou ãetné antropogenní (zejména tûïební) tvary. Z pûd se tu vyskytuje v severní ãásti rendzina typická (litická), jiïní pak zaujímá antrozem zaváïková. KVùTENA V ostrûvcích dfiínov ch doubrav (Corno-Quercetum) roste poãetnû dub p fiit (Quercus pubescens), dále se místy objevuje d. zimní (Q. petraea), habr obecn (Carpinus betulus), javor babyka (Acer campestre), tfie eà ptaãí JiÏní svahy Kavek s vápencov mi balvany po proveden ch managementov ch zásazích. památka Kavky âást jiïního úpatí svahu kóty Hády (44,3 m n. m.) se skalnat mi v chozy, zbytek dfiíve rozsáhlé lokality zniãené zvût í ãásti tûïbou vápence na jiïním okraji Ochozsk ch plo in, 500 m severozápadnû od okraje sídli tû Lí eà. Malomûfiice, Îidenice (Cerasus avium), tfie eà vi eà (C. vulgaris), jasan ztepil (Fraxinus excelsior), hru eà obecná (Pyrus communis) a jefiáb bfiek (Sorbus torminalis). Kefiové patro tvofií líska obecná (Corylus avellana), dfiín jarní (Cornus mas), fie etlák poãistiv (Rhamnus cathartica), svída krvavá (Swida sanguinea), slivoà trnitá (Prunus spinosa), ptaãí zob obecn (Ligustrum vulgare), brslen bradaviãnat (Euonymus verrucosus), b. evropsk (E. europaeus), dfii Èál obecn (Berberis vulgaris), hloh jednosemenn (Crataegus monogyna), h. obecn (C. laevigata), rû- Ïe ípková (Rosa canina), vzácná r. malokvûtá (R. micrantha) atfie eà kfiovitá (Cerasus fruticosa). V letech 998 aï 000 zde byly vykáceny asi ha trnovníku akátu (Robinia pseudacacia) s podrostem bezu ãerného (Sambucus nigra). Travinobylinnou vegetaci lze fiadit do svazu Bromion erecti. Roste zde napfi. sasanka lesní (Anemone sylvestris), hvûzdnice chlumní (Aster amellus), zvonek sibifisk (Campanula sibirica), kosatec pestr (Iris variegata), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), plamének pfiím (Clematis recta), zlatovlásek obecn (Linosyris vulgaris), tfiemdava bílá (Dictamnus albus), len tenkolist (Linum tenuifolium), koniklec velkokvût (Pulsatilla grandis) a kavyl sliãn (Stipa pulcherrima). Dále zde byly zji tûny kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum), ostfiice Micheliho (Carex michelii), ãilimník fiezensk (Chamaecytisus ratisbonensis), zbûhoveãek trojklan (Chamaepitys chia), p r prostfiední (Elytrigia intermedia), oman meãolist (Inula ensifolia), locika prutnatá (Lactuca viminea), kamejka lékafiská (Lithospermum officinale), viãenec m V mûra: 6,4 ha Vyhlá eno: 000 Teplomilná stepní a lesostepní rostlinná spoleãenstva na jiïním okraji Moravského krasu s v skytem ãetn ch vzácn ch a ohroïen ch druhû. Refugium pfiírodních stanovi È, obklopené antropogenním georeliéfem. píseãn (Onobrychis arenaria), záraza vy í (Orobanche elatior), smldník alsask (Peucedanum alsaticum), vítod vût í (Polygala major), prvosenka jarní edavá (Primula veris subsp. canescens), ãernohlávek velkokvût (Prunella grandiflora), ã. dfiípat (P. laciniata), ãestec klasnat (Pseudolysimachion spicatum), plicník mûkk (Pulmonaria mollis), rûïe keltská (Rosa gallica), r. bedrníkolistá (R. pimpinellifolia), sesel siv (Seseli osseum), matefiídou ka olysalá (Thymus glabrescens), m. ãasná (T.prae- 46 BM 38

17 3-76_BM_uzemi_ :49 Stránka 47 Okres Brno-mûsto cox), pry ec prutnat (Tithymalus tommasinianus), divizna jiïní rakouská (Verbascum chaixii subsp. austriacum) arozrazil vídeàsk (Veronica vindobonensis). Celkem bylo v roce 995 na lokalitû nalezeno 6 rostlinn ch taxonû. ZVÍ ENA Území je mimofiádnû cenné z entomologického hlediska a jako souãást celého komplexu biotopû v oblasti HádÛ je objektem pozornosti entomologû zhruba od poloviny 9. století. Kromû znaãné druhové diverzity jsou jiïní svahy HádÛ v znamné také tím, Ïe odtud bylo pûvodnû popsáno asi 5 druhû ãlenovcû a nûkolik desítek druhû zde dosahuje nejsevernûj ího bodu v rámci svého areálu. Z literárních a sbírkov ch údajû jiï bohuïel nelze pfiesnû zjistit, zda se vïdy t kají konkrétnû tohoto chránûného území. Proto jsou následující údaje o faunû platné pro popisované území vãetnû jeho ir ího okolí. Vzhledem k nevelké rozloze jiïního svahu HádÛ a podobnosti biotopû lze v chránûném území pfiedpokládat v skyt i tûch druhû, které byly dokladovány v sousedství pfiírodní památky. Hády jsou jednou z nejv znamnûj ích arachnologick ch lokalit v âr. Byla zde nalezena celá fiada vzácn ch, pfieváïnû teplomiln ch druhû pavoukû, nûkolik z nich bylo odtud popsáno. Jsou to napfi. pavuãenka Heterotrichoncus pusillus, cediveãka Archaeodictyna minutissima a skálovka Zelotes aurantiacus. K dal ím v znamn m druhûm patfií zejména slíìáci Alopecosa cursor, A. inquilina a A. schmidti, skálovky Zelotes atrocaeruleus a Phaeocedus braccatus, bûïníci b. bylinn Xysticus lineatus a b. drnov Ozyptila rauda, snovaãka Euryopis saukea, listovník Thanatus atratus, zápfiednice karmínová (Cheiracanthium montanum) a skákavka protáhlá (Synageles hilarulus). Z teplomiln ch druhû bezkfiídl ch rybenek a chvostnatek byla nalezena Atelura formicaria, dal í dvû, Lepismachilis rozsypali a Machilis hrabei, byly odtud dokonce popsány. Zvíce neï 30 druhû znám ch rovnokfiídl ch jsou v znamnûj- í napfi. saranãe modrokfiídlá (Oedipoda coerulescens), saranãe Sphingonothus coerulans, Calliptamus italicus a Stenobothrus nigromaculatus, kobylka Metrioptera bicolor, pozoruhodn je i kvor dvouskvrnn (Anechura bipunctata). Z území byla popsána i tfiásnûnka Melanthrips titschacki. Zvût ích druhû kfiísû zde Ïije napfi. cikáda trnková (Cicadivetta tibialis). RovnûÏ mezi plo - ticemi byly nalezeny zoogeograficky pozoruhodné druhy. Ze síèokfiídl ch je nejv znamnûj í dnes patrnû vymizelá pakudlanka jiïní (Mantispa styriaca), dále zde Ïijí napfi. zlatooãka Hypochrysa elegans a teplomiln mravkolev ostruhat (Distoleon tetragrammicus). Z mot lû bylo na jiïním svahu HádÛ dosud zji tûno asi 730 druhû, coï pfiedstavuje více neï 5 % druhû znám ch z území âr, z toho se zde asi 5 druhû vyskytuje na severním okraji svého areálu. Konkrétnû pro pfiírodní památku Kavky jsou z mot lû nejv znamnûj í drobníãci Ectoedemia rufifrontella a E. caradjai, klínûnky Phyllonorycter delitella a P. staintoniella, podkopníãek Leucoptera onobrychidella, vzpfiímenka Aristaea pavoniella, pouzdrovníãci Coleophora saturatella, C. vulpecula a C. asterifoliella, makadlovky Ptocheuusa abnormella, Eulamprotes plumbella, Gnorimos- chema steueri a Klimeschiopsis kiningerella, zavíjeã Heliothela wulfeniana, modrásek viãencov (Polyommatus thersites) a mûry hnûdopáska panonská (Lygephila ludicra) a bl skavka lesklá (Proxenus lepigone). Pozornost byla vûnována také vy ím dvoukfiídl m, kter ch zde bylo v letech 984 aï 987 zaregistrováno 307 druhû. Byly odtud popsány druhy Phorbia hadyensis, vláhomilka Dicranota landrocki a bzuãivka Pollenia mayeri. ada v znamn ch nálezû provázela dfiívûj í v zkumy ãeledí roupcovit ch, ovádovit ch aj. RovnûÏ studium blanokfiídl ch vedlo k fiadû pozoruhodn ch nálezû, vãetnû objevu sedmnácti vûdû neznám ch druhû: napfi. lumkû Aethecerus foveolatus a Microleptes obenbergeri, lumãíkû Schizoprymnus angustissimus a S. gregori, tfipytivky Brachyelatus viridis a nûkolika druhû poskoãilek. Byly zde zji tûny samotáfiské vãely pelonoska Anthophora plagiata a pískorypky Andrena producta a paãmelák Psithyrus barbutellus. Z pozoruhodn ch broukû je moïno jmenovat napfi. drabãíka Ocypus biharicus, bradaviãníka Malachius geniculatus, lesknáãky Meligethes brachialis, M. maurus, chroustky Omaloplia ruricola a O. spireae, kozlíãka píseãného (Dorcadion pedestre), slunéãko Scymnus frontalis a nosatce Baris picicornis, chrobáka ozbrojeného (Odonteus armiger). Plazi jsou zastoupeni slep em kfiehk m (Anguis fragilis), ptáci krutihlavem obecn m (Jynx torquilla), lejskem ed m (Muscicapa striata), Èuh kem obecn m (Lanius collurio) a vzácnû také pûnicí vla skou (Sylvia nisoria). VYUÎITÍ âást ploch je znehodnocena v skytem akátu a pfiirozenou sukcesí nûkter ch kefiû, proto byly na lokalitû vrámci rekultivace dob vacího prostoru Malomûfiice od roku 997 realizovány rozsáhlé rekonstrukãní práce. Jejich cílem byla stabilizace populací vzácn ch druhû. Z území byl odstranûn akát a bez ãern, do uvolnûn ch ploch dosazeny autochtonní dfieviny, otevfiené plochy byly zbaveny kefiov ch náletû. V souãasné dobû se pokraãuje vpravidelné údrïbû území, spoãívající zejména v soustavném o etfiování ploch travinobylinné vegetace, respektive v eliminaci zmlazení dfievin a spontánních náletû. BIBLIOGRAFIE 606, 9 MAPA ÚZEMÍ strana 74 V znamn m teplomiln m zástupcem entomofauny je cikáda trnková (Cicadivetta tibialis). 3 JiÏní svahy HádÛ jsou jedin m znám m místem v skytu osenice podbûlové (Rhyacia lucipeta) vji- homoravském regionu. 4 Plamének pfiím (Clematis recta) roste na jiïních svazích mezi kfiovinami. 5 V podrostu stromového a kefiového patra je ãast m druhem plicník mûkk (Pulmonaria mollis) BM 39 47

18 3-76_BM_uzemi_ :49 Stránka 48 Brnûnsko GEOLOGIE Skalní podlo- Ïí tvofií biotitické aï amfibol-biotitické granodiority brnûnského masivu, devonské vilémovické vápence maco ského souvrství a ãervenohnûdé rokytenské slepence permu Boskovické brázdy. Skalní podloïí místy vystupuje na povrch v podobû skalek, pfiípadnû men ích suèov ch polí. Jedná se o nárazov (v sepní) svah zaklesnutého meandru Svratky, zvlnûn konsekventními údolími prav ch pfiítokû Svratky a úpady. PfieváÏnou ãást rozlohy rezervace zaujímá kyselá varieta kambizemû typické (místy i její nasycená varieta). OstrÛvkovitû se zde vyskytují i rankery (ranker kambick a litick ) s litozemí typickou. KVùTENA Vegetaãní kryt tvofií mozaika ãern ov ch dubohabfiin (Melampyro nemorosi-carpinetum) a suèového lesa (Aceri-Carpinetum). K nejdûleïitûj ím dfievinám stromového patra náleïí dub zimní (Quercus petraea), habr obecn (Carpinus betulus), na sutích lípa malolistá (Tilia cordata), l. velkolistá (T. platyphyllos), javor mléã (Acer platanoides) a j. klen (A. pseudoplatanus), dále j. babyka (A. campestre), buk lesní (Fagus sylvatica), jasan ztepil (Fraxinus excelsior), dub letní (Quercus robur), tfie eà ptaãí (Cerasus avium), stfiemcha obec- Na sloïení kefiového patra se podílí i kalina obecná (Viburnum opulus). Pohled do porostu dubohabfiin s jarní garniturou rostlin. rezervace Krnovec Prudké ãlenité svahy v chodní a severní expozice nad prav m bfiehem Brnûnské pfiehrady v Hvozdecké pahorkatinû, 300 m západnû od hradu Vevefií a km jihov chodnû od Veverské Bít ky. Bystrc ná (Padus avium), jefiáb bfiek (Sorbus torminalis) a jilm horsk (Ulmus glabra). V hluboce zafiíznutém údolí potûãku je fiada stalet ch doupn ch dubû a bukû. Pfii bfiehu pfiehrady roste vlhkomilná vrba bílá (Salix alba). V dolních partiích na sutích v jihov chodní ãásti rezervace se místy vyskytuje klokoã zpefien (Staphylea pinnata), na v slunn ch stanovi tích a skalních ostroïnách objevíme dfiín jarní (Cornus mas). V kefiovém patfie se dále uplatàuje brslen evropsk (Euonymus europaeus), b. bradaviãnat (E. verrucosus), ptaãí zob obecn (Ligustrum vulgare), líska obecná (Corylus avellana), svída krvavá (Swida sanguinea), kalina obecná (Viburnum opulus), zimolez obyãejn (Lonicera xylosteum) aj. Pfiedev ím na eutrofizovan ch plochách v údolí potûãku roste bez ãern (Sambucus nigra). V podrostu je velmi hojn brambofiík nachov (Cyclamen purpurascens), dále zde najdeme omûj vlãí (Aconitum vulparia), medovník velkokvût (Melittis melissophyllum), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), pry ec mandloàovit (Tithymalus amygdaloides), chrastavec kfiovi tní (Knautia drymeia), kyãelnici devítilistou (Dentaria enneaphyllos), zapalici ÏluÈuchovitou (Isopyrum thalictroides), ãilimník fiezensk (Chamaecytisus ratisbonensis), prvosenku jarní (Primula veris) a dymnivku plnou (Corydalis solida). V ochranném pásmu podél jihov chodní hranice rezervace se vyskytuje i cizorod neïádoucí trnovník akát (Robinia pseudacacia). ZVÍ ENA Plazi jsou zastoupeni slep em kfiehk m (Anguis fragilis), ptáci datlem ãern m (Dryocopus martius), strakapoudem prostfiedním (Dendrocopos medius), Ïlunou zelenou (Picus viridis), lejskem bûlokrk m (Ficedula albicollis), lejskem ed m (Muscicapa striata), Ïluvou hajní (Oriolus oriolus) arehkem zahradním (Phoenicurus phoenicurus). V minulosti byl zji tûn mlok skvrnit (Salamandra salamandra). Podél bfiehu pfiehrady Ïije uïovka podplamatá (Natrix tessellata) auïovka obojková (Natrix natrix) m V mûra: 8,44 ha Vyhlá eno: 987 Pfiírodû blízká aï pfiirozená lesní spoleãenstva dubohabfiin s druhovû bohat m bylinn m podrostem. LESNICTVÍ Lesní porosty jsou ponechány pfiirozenému v voji, pouze na pfiístupn ch místech se provádûjí citlivé probírky. V nûkter ch ãástech sem pronikají ruderální bez ãern a net kavka malokvûtá (Impatiens parviflora), jejich regulace je v ak velmi problematická. VYUÎITÍ Rezervace je podél severní hranice znehodnocována ukládáním zahrádkáfiského odpadu z pfiilehl ch kolonií. V dûsledku erozních pochodû zde do lo k zásadnímu omezení vhodn ch podmínek pro rozmnoïování mloka. Koryto potoka je po znaãné délce zasypáno, tok se mnohde ztrácí pod zeminou (sutí), a tudíï prakticky chybí nezbytné dostateãnû velké trvalé potoãní tûnû. Situaci je tfieba napravit vyhloubením drobn ch hlub ích tûní. MAPA ÚZEMÍ strana BM 40

19 3-76_BM_uzemi_ :49 Stránka 49 památka KÛlny Prudké skalnaté svahy nad lev m svahem prûlomového údolí fieky Svratky, nyní zãásti vyplnûného vodami Brnûnské pfiehrady na území okrsku Trnovky, km severov chodnû od hradu Vevefií a 5 km severozápadnû od mûstské ãásti Bystrc. Kníniãky GEOLOGIE Skalní podlo- Ïí, tvofiené biotitick mi aï amfibol-biotitick mi granodiority typu Veverská Bít ka brnûnského masivu a biotitick mi pararulami plá tû, vystupuje ve znaãné ãásti území na povrch v podobû skal a skalek, místy i ãetn ch su- Èovisk. Údolní svah je zvlnûn úpady. Mûlké skalnaté v chozy vyvfiel ch hornin brnûnského masivu pokr vají rankery (ranker typick a kambick ) s kyselou kambizemí typickou (rankerovou) m V mûra:,4 ha Vyhlá eno: 989 Pfiírodû blízká aï pfiirozená lesní spoleãenstva zakrsl ch doubrav s bohat m zastoupením dfiínu jarního a s druhovû bohat m bylinn m podrostem. V znamná lokalita zvlá tû chránûn ch druhû plazû. KVùTENA Lesní porosty tvofií mozaika dubohabfiin svazu Carpinion abfiekov ch doubrav (Sorbo torminalis-quercetum). Ve stromovém patfie dominují dub zimní (Quercus petraea), habr obecn (Carpinus betulus), javor mléã (Acer platanoides) a lípa malolistá (Tilia cordata), dále zde najdeme pfiímûs javoru babyky (Acer campestre), j. klenu (A. pseudoplatanus), jilmu horského (Ulmus glabra), dubu letního (Quercus robur) a jefiábu bfieku (Sorbus torminalis).vtrou ena je téï nepûvodní bfiíza bûlokorá (Betula pendula). V kefiovém patfie je hojn dfiín jarní (Cornus mas), dále ptaãí zob obecn (Ligustrum vulgar), brslen bradaviãnat (Euonymus verrucosa), b. evropsk (E. europaea), slivoà trnitá (Prunus spinosa), rûïe ípková (Rosa canina), bez ãern (Sambucus nigra) a skalník celokrajn (Cotoneaster integerrimus). Pomístnû se pfii úpatí svahû uplatàuje i cizorod trnovník akát (Robinia pseudoacacia). V bylinném patfie najdeme brambofiík nachov (Cyclamen purpurascens), prvosenku jarní (Primula veris), lnici kruãinkolistou (Linaria genistifolia), pry ec mandloàovit (Tithymalus amygdaloides), jestfiábník skvrnit (Hieracium maculatum), dymnivku plnou (Corydalis solida), kruãinku chlupatou (Genista pilosa), ãilimník fiezensk (Chamaecytisus ratisbonensis), matefiídou - ku ãasnou (Thymus praecox), rozrazil vídeàsk (Veronica vindobonensis), diviznu jiïní rakouskou (Verbascum chaixii subsp. austriacum) a d. knotovitou (V. lychnitis), na skalkách i bûlolist rolní (Logfia arvensis). ZVÍ ENA Z nápadnûj ích druhû hmyzu existují údaje o v skytu roháãe obecného (Lucanus cervus), tesafiíka obrovského (Cerambyx cerdo), krasce berlínského (Dicerca berolinensis) a mûry pestroskvrnky podzimní (Polymixis xanthomista). Obratlovci jsou zastoupeni slep em kfiehk m (Anguis fragilis), je tûrkou obecnou (Lacerta agilis), uïovkou hladkou (Coronella austriaca), krutihlavem obecn m (Jynx torquilla), strakapoudem prostfiedním (Dendrocopos medius), lejskem bûlokrk m (Ficedula albicollis), lejskem ed m (Muscicapa striata), Ïluvou hajní (Oriolus oriolus) a rehkem zahradním (Phoenicurus phoenicurus). V sousedních lesních potûãcích se rozmnoïuje mlok skvrnit (Salamandra salamandra). Podél bfiehu pfiehrady Ïije uïovka podplamatá (Natrix tessellata) a u. obojková (N. natrix). LESNICTVÍ Lesní porosty jsou ponechány pfiirozenému v voji. Postupnû se z celého území odstraàuje cizorod akát. Okres Brno-mûsto VYUÎITÍ ZávaÏn m problémem chránûného území je ruderalizace v roklích a podél severního okraje v dûsledku neïádoucích splachû ze sousední obory. Vlivem hromadûní organické hmoty a splachû ze zaploceného území dochází podél horní hranice chránûného území k neïádoucí ruderalizaci bylinného patra ífií se net kavka malokvûtá (Impatiens parviflora), kopfiiva dvoudomá (Urtica dioica) a svízel pfiítula (Galium aparine). MAPA ÚZEMÍ strana 73 Skalnat útvar tvofien milonitizovan mi horninami a porfyrick m granodioritem. Pestroskvrnka podzimní (Polymixis xanthomista) ob vá skalnaté biotopy. 3 Brslen bradaviãnat (Euonymus verrucosus) se vyznaãuje kvûty a plody na nápadnû tenk ch stopkách. 3 BM 4 49

20 3-76_BM_uzemi_ :49 Stránka 50 Brnûnsko GEOLOGIE Skalní podloïí je tvofieno obnaïen mi skalkami z hornin brnûnského masivu (metabazity nebo Ïulové porfyry). Na svahovinách se vyskytují rankery a na vyvfiel ch horninách kambizem typická. Jarní aspekt teplomilného trávníku s trsy koniklece velkokvûtého (Pulsatilla grandis), v pozadí zástavba Medlánek. Na svazích skalky spoleãnû s jin mi kfiovinami roste teplomiln kefi fie etlák poãistiv (Rhamnus cathartica). KVùTENA Teplomilná travinobylinná spoleãenstva svazu Koelerio-Phleion phleoidis hostí poãetnou populací chránûného koniklece velkokvûtého (Pulsatilla grandis), dále silenku u nici (Silene otites), hvozdíãek prorostl (Petrorhagia prolifera), zvonek moravsk (Campanula moravica), pavinec modr (Jasione montana) a mochnu píseãnou (Potentilla arenaria). Místy se ífií kefie rûïe ípkové (Rosa canina). ZVÍ ENA Z mot lû zde Ïije modrásek nejmen í (Cupido minimus). Vtrnit ch kfiovinách hnízdí pravidelnû Èuh k obecn (Lanius collurio). V okolních zahradách mûïeme zastihnout pfii hnízdûní nûkteré dal í druhy ptákû, napfi. strakapouda jiïního (Dendrocopos syriacus), krutihlava obecného (Jynx torquilla), lejska edého (Muscicapa striata) nebo rehka zahradního (Phoenicurus phoenicurus). VYUÎITÍ Travnaté porosty jsou pravidelnû koseny a dochází k pravideln m probírkám kefiû. MAPA ÚZEMÍ strana 7 památka Medlánecká skalka Severnû orientovan svah nev razného návr í Medlánecké sníïeniny na ulici Turistická, pfii západním okraji zástavby mûstské ãásti Medlánky. Medlánky m V mûra: 0,3405 ha Vyhlá eno: 999 Teplomilná rostlinná spoleãenstva s v skytem zvlá tû chránûného koniklece velkokvûtého. 50 BM 4

21 3-76_BM_uzemi_ :49 Stránka 5 Okres Brno-mûsto památka Medlánecké kopce Dva pahorky v severní ãásti Palackého hfibetu na hranici s Medláneckou sníïeninou, mezi mûstskou ãástí Medlánky a areálem VUT na ulici Kolejní v mûstské ãásti Královo Pole. Královo Pole, Medlánky GEOLOGIE Skalní podlo- Ïí je pfiedstavováno metabasity brnûnského masivu s vloïkami Ïulov ch porfyrû. Na v chodních závûtrn ch svazích pahorkû jsou uloïeny spra e. Vlastní vrcholová ãást vyv enin s pfiilehl mi svahy je po stránce pûdních pomûrû tvofiena kyselou varietou kambizemû typické, severnû i kambizemû eutrofní, místy i rankery ,7 m V mûra:,985 ha Vyhlá eno: 987 Rozsáhlej í plochy travinobylinn ch porostû s roztrou en mi dfievinami. Teplomilná rostlinná spoleãenstva s v skytem zvlá tû chránûn ch druhû a v znamná lokalita nûkter ch zvlá tû chránûn ch druhû ÏivoãichÛ. V okolí se vyskytují okrsky hnûdozemû typické na spra i. KVùTENA Medlánecké kopce jsou tradiãní botanickou lokalitou. V minulosti se tu vyskytovala i sasanka lesní (Anemone sylvestris), vítod vût í (Polygala major), oman oko Kristovo (Inula oculus-christi), len tenkolist (Linum tenuifolium) a ãer- nohlávek velkokvût (Prunella grandiflora). Ve vegetaci teplomiln ch trávníkû svazu Koelerio-Phleion phleoidis se zde vyskytuje koniklec velkokvût (Pulsatilla grandis), ostfiice úzkolistá (Carex stenophylla), plamének pfiím (Clematis recta), kozinec dánsk (Astragalus danicus), ãilimník fiezensk (Chamaecytisus ratisbonensis), zvonek klubkat (Campanula glomerata), z. moravsk (C. moravica), rozrazil rozprostfien (Veronica prostrata), fiebfiíãek tûtinolist (Achillea setacea), ãern rolní (Melampyrum arvense), pochybek prodlouïen (Androsace elongata), radyk prutnat (Chondrilla juncea), mochna píseãná (Potentilla arenaria) a podraïec kfiovi tní (Aristolochia clematitis). Masovû zde roste nepûvodní lupina mnoholistá (Lupinus polyphyllus). Mezi kefii najdeme rûïi ípkovou (Rosa canina), r. vinnou (R. rubiginosa), slivoà trnitou (Prunus spinosa), fie etlák poãistiv (Rhamnus cathartica), brslen bradaviãnat (Euonymus verrucosus), b. evropsk (E. europaeus) akru inu ol ovou (Frangula alnus), mezi stromy tfie eà ptaãí (Cerasus avium) a dub zimní (Quercus petraea). Nûkteré plochy, zejména v dolních ãástech svahû jiïního pahorku, jsou dnes kryté zapojen mi porosty dfievin, v nichï dominuje trnovník akát (Robinia pseudacacia) a bez ãern (Sambucus nigra), místy se spontánnû ífií jasan ztepil (Fraxinus excelsior). Ze vzácnûj ích druhû hub zde byly nalezeny napfi. kyjoveãka rûïkovitá (Clavulinopsis corniculata) a helmovka malovaná (Mycena pseudopicta). ZVÍ ENA památka je v znamnou lokalitou teplomilné fauny. Charakter chránûného území podmiàuje rozvoj bohat ch spoleãenstev bezobratl ch ÏivoãichÛ, zejména hmyzu. Nejv znamnûj í je v - Jihozápadní svah Stfieleckého kopce se soliterními stromy a roztrou en mi kefii. BM 43 5

22 3-76_BM_uzemi_ :49 Stránka 5 Brnûnsko 4 skyt pestrokfiídlece podraïcového (Zerynthia polyxena), kter zde má v rámci stfiední Evropy nejsevernûji poloïenou lokalitu. Rozsáhlé porosty Ïivné rostliny podraïce kfiovi tního jsou na jiïnû exponovan ch svazích jiïního velkého pahorku. Zde se nachází rovnûï hlavní území v skytu tohoto mot la v chránûném území a na jafie (nejspí e na poãátku kvûtna) je tady moïné pozorovat aï nûkolik desítek jedincû. Pravidelnû lze na vrcholcích obou pahorkû pozorovat svatební lety otakárkû, a to o. ovocného (Iphiclides podalirius) io. fenyklového (Papilio machaon). Z dal ích zajímav ch druhû lze zmínit vakono e edého (Ptilocephala muscella), historicky je odtud uvádûn soumraãník bûlopásn (Pyrgus alveus). BûÏná je dnes také kudlanka náboïná (Mantis religiosa). Plazi jsou zastoupeni slep em kfiehk m (Anguis fragilis), je - tûrkou obecnou (Lacerta agilis), uïovkou hladkou (Coronella austriaca), ptáci krutihlavem obecn m (Jynx torquilla), Èuh kem obecn m (Lanius collurio), Ïluvou hajní (Oriolus oriolus) a pûnicí vla skou (Sylvia nisoria). V minulosti se v území pravidelnûji objevoval sysel obecn (Spermophilus citellus) zpoãetnû osídlené lokality na nedalekém polním leti ti. V okolních lesích a zahrádkách pravidelnû hnízdí Ïluna zelená (Picus viridis) a lejsek ed (Muscicapa striata). 3 5 Zvonek klubkat (Campanula glomerata) je doprovodn m druhem suchomiln ch trávníkû Brna a jeho okolí. 3 Teplomiln podraïec kfiovi tní (Aristolochia clematitis) roste nejãastûji ve skupinách pfii okraji kfiovin na v slunn ch stráních. 4 Travnaté porosty pod vrcholem Medláneckého kopce. 5 Na v slunn ch stráních se nachází rûïe vinná (Rosa rubiginosa). VYUÎITÍ Vminulosti byla dne ní lada zãásti spásána, zãásti kosena. Na jiïním Stfieleckém kopci jsou patrné zbytky star ch mezí. Dfiíve nepochybnû docházelo i k vyr vání nûkter ch atraktivních druhû rostlin a pfiesazování do okolních zahrádek. Území je kaïdoroãnû udrïováno kosením, pfiíp. pastvou, pokud se ji podafií zajistit. Dal í údrïba spoãívá v redukci kefiû a odstra- Àování neïádoucích druhû dfievin z území pfiírodní památky. Z hlediska náv tûvnosti by bylo Ïádoucí vylouãit voln pohyb psû v dobû hnízdûní ptákû, vymezit urãitou síè vyuïiteln ch stezek a na jiïním pahorku zfiídit vyuïitelné ohni tû (se zamezením zakládání dal ích ohni È v okolí). BIBLIOGRAFIE 960, 96 5 BM 44

23 3-76_BM_uzemi_ :49 Stránka 53 Okres Brno-mûsto památka Mni í hora Lesní komplex v nejjiïnûj í ãásti Babího hfibetu na vrcholu a svazích Mni í hory (333,4 m n. m.), navazující na severní okraj areálu brnûnské zoologické zahrady pfii v chodním okraji mûstské ãásti Kníniãky. Bystrc GEOLOGIE Skalní podlo- Ïí tvofií horniny brnûnského masivu, tj. amfibolické a biotit-amfibolické diority. Hfibet (hrásè Mni í hory) je omezen zlomov mi svahy jak na západû vûãi Bystrcké kotlinû, tak na v chodû vûãi Medlánecké sníïeninû. Zlomové svahy jsou zvlnûné úpady a místy na nich vystupuje skalní podloïí v podobû skalek. Úpatí v chodního svahu kryje spra ová závûj. Na svahovinách neutrálních intruzív se vyvinula kyselá kambizem typická, kterou pomístnû na v chozech uveden ch hornin doplàuje ranker kambick (litick ) s litozemí typickou m V mûra: 5,00 ha Vyhlá eno: 950 Pfiírodû blízká aï pfiirozená lesní spoleãenstva dubohabrového lesa s v razn m zastoupením lípy malolisté a druhovû bohat m bylinn m podrostem. KVùTENA V lesních porostech ãern ov ch dubohabfiin (Melampyro nemorosi-carpinetum) dominuje dub zimní (Quercus petraea) a habr obecn (Carpinus betulus), mozaikovitû je pfiimí en napfi. dub letní (Quercus robur), lípa malolistá (Tilia cordata), l. velkolistá (T. platyphyllos), javor mléã (Acer platanoides), j. babyka (A. campestre), jefiáb bfiek (Sorbus torminalis) a jilm habrolist (Ulmus minor). Místy zde roste trnovník akát (Robinia pseudacacia). Na dubech mûïeme zahlédnout poloparazitické kefiíky ochmetu evropského (Loranthus europaeus). V kefiovém patfie se uplatàuje líska obecná (Corylus avellana), brslen evropsk (Euonymus europaeus), b. bradaviãnat (E. verrucosus), fie etlák poãistiv (Rhamnus cathartica), svída krvavá (Swida sanguinea), ptaãí zob obecn (Ligustrum vulgare), hloh jednosemenn (Crataegus monogyna), h. obecn (C. laevigata), zimolez obyãejn (Lonicera xylosteum), na eutrofizovan ch plochách rovnûï bez ãern (Sambucus nigra). Na su ích místech se vyskytuje dfiín jarní (Cornus mas). V bylinném podrostu najdeme vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), medovník velkokvût (Melittis melissophyllum), bûlozáfiku vûtvitou (Anthericum ramosum) iplamének pfiím (Clematis recta). Na místech s dostateãnou vrstvou humusu roste konvalinka vonná (Convallaria majalis), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), brambofiík nachov (Cyclamen purpurascens)apry ec mandlo- Àovit (Tithymalus amygdaloides). Roste zde i jestfiábník skvrnit (Hieracium maculatum), zapalice ÏluÈuchovitá (Isopyrum thalictroides), chrastavec kfiovi tní (Knautia drymeia), divizna jiïní rakouská (Verbascum chaixii subsp. austriacum) aprvosenka jarní (Primula veris). ZVÍ ENA Plazi jsou zastoupeni slep em kfiehk m (Anguis fragilis), ptáci krutihlavem obecn m (Jynx torquilla), strakapoudem prostfiedním (Dendrocopos medius), datlem ãern m (Dryocopus martius), Ïlunou zelenou (Picus viridis), lejskem bûlokrk m (Ficedula albicollis), lejskem ed m (Muscicapa striata), Ïluvou hajní (Oriolus oriolus) nebo rehkem zahradním (Phoenicurus phoenicurus). V tûni pfii okraji lesa se rozmnoïuje ãolek obecn (Triturus vulgaris), ropucha obecná (Bufo bufo), skokan tíhl (Rana dalmatina) as. hnûd (R. temporaria), vminulosti také ãolek velk (Triturus cristatus) a rosniãka zelená (Hyla arborea). LESNICTVÍ Lesní porosty jsou víceménû ponechány pfiirozenému v voji, nanejv jsou plánovány citlivé probírky. Postupnû bude nutné redukovat akát a nahrazovat jej odpovídajícími listnáãi. Nezbytná je rovnûï redukce roz ifiujícího se bezu ãerného. VYUÎITÍ Periodická vodní tûà pfii jihov chodním úpatí svahu bude odbahnûna a na jejích bfiezích dojde k probírce dfievin, aby se zv ilo oslunûní cílem je vytvofiit podmínky pro rozmnoïování ãolkû, ktefií se na Mni í hofie v minulosti vyskytovali. Poté bude pfiípadnû provedena repatriace obou druhû. Bude nutno zlikvidovat divoké skládky podél areálu zoo a pfiípadn mi dosadbami stanovi tnû odpovídajících druhû dfievin vytvofiit souvisl zelen lem. BIBLIOGRAFIE 79 MAPA ÚZEMÍ strana 74 Jihozápadní zlomové svahy pfiírodní památky Mni í hora. Zápalice ÏluÈuchovitá (Isopyrum thalictroides) je díky urãité podobnosti nezfiídka povaïována za sasanku hajní. 3 Nepravá pafiezina na jihozápadním svahu pfiírodní památky. 3 BM 45 53

24 3-76_BM_uzemi_ :49 Stránka 54 Brnûnsko GEOLOGIE Z podloïí vystupuje pruh devonsk ch vápencû na rozhraní vyvfielin brnûnského masivu a sedimentû Boskovické brázdy. Devonské vilémovické vápence (frasn) náleïejí k maco - skému souvrství. Na svahovinách vápencû se nachází rendzina typická (litická), podél jiïního okraje vznikla na vyvfiel ch horninách brnûnského masivu v plo nû men ím rozsahu i kyselá varieta kambizemû typické. KVùTENA Lesní vegetaci tvofií porosty teplomiln ch dfiínov ch doubrav (Corno-Quercetum), které navazují na ãern - ové dubohabfiiny (Melampyro nemorosi-carpinetum). Ve stromovém patfie dominuje dub zimní (Quercus petraea) s habrem obecn m (Carpinus betulus), lípou malolistou (Tilia cordata) a javorem mléãem (Acer platanoides), pfiímûs tvofií j. babyka (A. campestre), j. klen (A. pseudoplatanus), dub letní (Quercus robur), jefiáb bfiek (Sorbus torminalis), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), jilm horsk (Ulmus glabra) a j. habrolist (U. minor). V kefiovém patfie se hojnû vyskytuje chránûn dfiín jarní (Cornus mas), brslen bradaviãnat (Euonymus verrucosus), b. evropsk (E. europaeus), líska obecná (Corylus avellana), fie etlák poãistiv (Rhamnus cathartica), svída krvavá (Swida Jefiáb bfiek (Sorbus torminalis) je druhem subxerotermních teplomiln ch doubrav a dubohabfiin. Skalní v chozy devonsk ch vápencû porostlé xerotermní vegetací. 3 Hercynská ãern ová dubohabfiina (Melampyro nemorosi-carpinetum). sanguinea), hloh obecn (Crataegus laevigata), h. jednosemenn (C. monogyna), slivoà trnitá (Prunus spinosa), rûïe ípková (Rosa canina) a bez ãern (Sambucus nigra). Na nûkolika místech na skalkách najdeme i mahalebku obecnou (Padellus mahaleb). Vbylinném podrostu roste brambofiík nachov (Cyclamen purpurascens), medovník velkokvût (Melittis melissophyllum), pry ec mandloàovit (Tithymalus amygdaloides), dymnivka plná (Corydalis solida), prvosenka jarní (Primula veris) arozrazil vídeàsk (Veronica vindobonensis). Vápencové skalky hostí teplomiln trávník s vegetací blízkou svazu Bromion erecti spry cem mnohobarv m (Tithymalus epithymoides), strdivkou brvitou (Melica ciliata), seselem siv m (Seseli osseum), diviznou jiïní rakouskou (Verbascum chaixii subsp. austriacum) a d. knotovitou (V. lychnitis). ZVÍ ENA V okolních lesích hnízdí krutihlav obecn (Jynx torquilla), strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius), Ïluna zelená (Picus viridis), lejsek bûlokrk (Ficedula albicollis), l. ed (Muscicapa striata), Ïluva hajní (Oriolus oriolus) nebo rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus). LESNICTVÍ Lesní porost na území pfiírodní památky bude ponechán pfiírozenému v voji. DÛleÏité je zachovat staré doupné stromy pro hnízdûní ptákû. V porostech v ochranném pásmu budou realizovány na památka Na skalách Skalní v choz a pfiíkr svah na oblém hfibetu s pfievaïující jiïní aï jihozápadní expozicí v prûlomovém údolí fieky Svratky, které je nyní z ãásti zaplnûné vodami Brnûnské pfiehrady, v okrsku Trnovka, asi km severnû hradu Vevefií a 6,5 km severozápadnû od mûstské ãásti Bystrc. Kníniãky pfiístupn ch místech zdravotní probírky m V mûra: 0,07 ha Vyhlá eno: 99 Pfiírodû blízká aï pfiirozená lesní spoleãenstva zakrsl ch doubrav s druhovû bohat m bylinn m podrostem a teplomilná travinobylinná spoleãenstva na skalnatém vápencovém v chozu. VYUÎITÍ Na vápencové skalce v místû zarûstající stepní svûtliny dojde k odstranûní pfierostl ch dfievin, pfiiãemï probírka rûïí, svídy krvavé, habru obecného aj. bude provedena citlivû, s ohledem na ochranu cenn ch jedincû dfiínu jarního a mahalebky obecné. Vzhledem ke stávajícímu naru ení stezky erozí je tfieba zvaïovat její uzavfiení pro cykloturisty. Celou situaci je nutné v tomto smûru fie it v návaznosti i na ochranu PR Bfienãák, PP KÛlny a cenn ch spoleãenstev na skalnat ch strm ch svazích na Zouvalce. MAPA ÚZEMÍ strana BM 46

25 3-76_BM_uzemi_ :49 Stránka 55 Okres Brno-mûsto památka Netop rky Severov chodní svah mendipu v blízkosti kóty 300 m n. m. uprostfied tektonické Medlánecké sníïeniny, 750 m severnû od okraje sídli tû Komín. Komín m V mûra:,540 ha Vyhlá eno: 987 Teplomilná travinobylinná spoleãenstva s v skytem zvlá tû chránûn ch druhû rostlin a ÏivoãichÛ. linophyllon), zvonek klubkat (Campanula glomerata), ãestec klasnat (Pseudolysimachion spicatum) a kruãinka barvífiská (Genista tinctoria). Z bûïnûj- ích druhû zde najdeme drobounk len poãistiv (Linum catharticum), dále devaterník velkokvût tmav (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum), máãku ladní (Eryngium campestre), ãiãorku pestrou (Coronilla varia), tírovník rûïkat (Lotus corniculatus), tfiezalku teãkovanou (Hypericum perforatum) akzemi pfiimáãknutou pupavu bezlodyïnou (Carlina acaulis). PfieváÏnû na severním okraji území rostou kefie, napfi. svída krvavá (Swida sanguinea), rûïe ípková (Rosa canina) ivzácná r. malokvûtá (R. micrantha). VYUÎITÍ Lokalita je ohro- Ïena pfiedev ím nadmûrnou náv tûvností spojenou s vyr váním trsû atraktivního koniklece velkokvûtého a ukládáním odpadu z okolit ch zahrádek. Travnaté plochy jsou pravidelnû seãeny, ãímï se brání rozrûstání kefiû. MAPA ÚZEMÍ strana 75 3 GEOLOGIE Skalní podloïí tvofií metabasity brnûnského masivu. Plochá skalní vyv enina vystupuje uprostfied mlad ích sedimentû, zejména spra í. V území jsou antropogenní tvary. PÛdní pokryv reprezentuje kambizem eutrofní. KVùTENA Vegetaci tvofií teplomilné trávníky svazu Koelerio-Phleion phleoidis, v nichï se vyskytuje poãetná populace koniklece velkokvûtého (Pulsatilla grandis), dále zde roste bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum), lnûnka lnolistá (Thesium ZVÍ ENA Z teplomiln ch druhû hmyzu se zde zhruba do poloviny 50. let 0. století vyskytoval dnes v âr kriticky ohroïen modrásek ligrusov (Polyommatus damon), Ïije tu ÏluÈásek jiïní (Colias alfacariensis), otakárek ovocn (Iphiclides podalirius), zbroukû napfi. kozlíãek píseãn (Dorcadion pedestre), nacházejí se tady populace je tûrky obecné (Lacerta agilis). Z ptákû hnízdí ve zdej ích kfiovinách Èuh k obecn (Lanius collurio), v okolních zahrádkách krutihlav obecn (Jynx torquilla). B valá pastvina se skupinami kfiovin je kromû v chodní ãásti obklopena zahrádkami. Urãujícím druhem ochrany území je bohat porost koniklece velkokvûtého (Pulsatilla grandis). 3 Je tûrka obecná (Lacerta agilis) má poãetnûj í populace jiï jen místy. BM 47 55

26 3-76_BM_uzemi_ :49 Stránka 56 Brnûnsko GEOLOGIE Skalní podloïí tvofií horniny brnûnského masivu, pfiedstavované amfibol-biotitick m granodioritem typu Blansko. V území jsou antropogenní tvary. Na spra ovém pfiekryvu neutrálních hlubinn ch intruzív brnûnského masivu vznikly rankery a kambizem typická (nasycená). V slunn svah hlubokého údolí Svitavy nad Ïelezniãní tratí se suchomilnou a teplomilnou travinobylinnou vegetací a porûznu se vyskytujícími kefii. Typick m stanovi tûm pro rûïi keltskou (Rosa gallica) jsou suché v slunné stránû. 3 Teplomiln trávník s fiadou v znamn ch rostlinn ch druhû. KVùTENA Otevfiené travnaté plochy hostí vzácná teplomilná stepní spoleãenstva svazu Festucion valesiacae s celou fiadou chránûn ch a ohroïen ch rostlinn ch druhû. Roste zde kavyl chlupat (Stipa dasyphylla), k. IvanÛv (S. joannis), k. sliãn (S. pulcherrima), k. tenkolist (S. tirsa) a k. vláskovit (S. capillata). Dále se zde vyskytuje napfi. koniklec velkokvût (Pulsatilla grandis), hvûzdnice chlumní (Aster amellus), oman oko Kristovo (Inula oculus-christi), zlatovlásek obecn (Linosyris vulgaris), kruãinkovec poléhav (Corothamnus procumbens), modfienec chocholat (Muscari comosum) a rûïe keltská (Rosa gallica). Na plo kách s nezapojenou vegetací na jafie vykvétá rozrazil ãasn (Veronica praecox), lomikámen trojprst (Saxifraga tridactylites), pochybek prodlouïen (Androsace elongata) aj. Vdruhovû pestr ch kefiov ch porostech, lemujících travnaté plochy, se vyskytuje dfiín jarní (Cornus mas), svída krvavá (Swida sanguinea), ptaãí zob obecn (Ligustrum vulgare) a vzácná tfie eà kfiovitá (Cerasus fruticosa). ZVÍ ENA Z hmyzu zde Ïijí napfi. kobylka kfiídlatá (Phaneroptera falcata), saranãe modrokfiídlá (Oedipoda coerulescens), nûkteré druhy ãmelákû památka Obfianská stráà JiÏnû orientovan svah na skalním ostrohu Obfianské kotliny pravého údolního svahu zaklesnutého meandru prûlomového údolí fieky Svitavy nad prvním tunelem Ïelezniãní trati z Brna do Blanska v Adamovské vrchovinû. Obfiany (Bombus spp.) a mûra pestroskvrnka bfieznová (Valeria oleagina). Poãetná je zdej í populace je tûrky obecné (Lacerta agilis). VYUÎITÍ V minul ch letech tu byl realizován rozsáhl program na záchranu ohroïené m V mûra:,04 ha Vyhlá eno: 987 Teplomilná travinobylinná spoleãenstva s v skytem zvlá tû chránûn ch druhû rostlin a ÏivoãichÛ. flóry, které se citelnû dotkla rekonstrukce Ïelezniãní tratû, zejména tunelu. Území je pravidelnû koseno, provádûny jsou také probírky dfievin. MAPA ÚZEMÍ strana BM 48

27 3-76_BM_uzemi_ :49 Stránka 57 Okres Brno-mûsto památka Pekárna Lesní porost na krátkém pfiíãném hfibítku smûru Z V se tfiemi vrcholy (západní k. 3,7 m n. m., 34 m n. m. a v chodní k. 307,6 m n. m.) navzájem oddûlen mi roklemi. Pekárna se nachází v Îebûtínském prolomu, jiïnû od sídli tû Bystrc II. Îebûtín GEOLOGIE Na strmém svahu místy vystupuje skalní podloïí v podobû skalek a sutí, tvofien ch vyvfiel mi horninami brnûnského masivu. Západní ãást skládají leukotonality typu Jundrov s aplitov mi Ïilami na vrcholu. V chodní ãást pak tvofií biotitická pararula, rovnûï s aplitov mi Ïilami. Na v chodním svahu skalní podloïí pokr vá spra ová závûj. PÛdy západní a stfiední ãásti PP tvofií kyselá kambizem typická na svahovinách vyvfiel ch hornin, ve v chodní ãásti se na spra ov ch pokryvech nachází luvizem typická. Podél ãásti protékajícího toku Vrbovce se vyvinula fluvizem glejová na nevápnit ch fluviálních naplaveninách m V mûra: 59,64 ha Vyhlá eno: 989 Pfiírodû blízká aï pfiirozená lesní spoleãenstva dubohabrového lesa s druhovû bohat m bylinn m podrostem. KVùTENA Kostru vegetace tvofií hercynské ãern ové dubohabfiiny (Melampyro nemorosi-carpinetum). V nich dominuje habr obecn (Carpinus betulus), k dal ím v znamn m dfievinám patfií dub zimní (Quercus petraea), d. letní (Q. robur), lípa malolistá (Tilia cordata), javor klen (Acer pseudoplatanus), j. mléã (A. platanoides), jefiáb bfiek (Sorbus torminalis), buk lesní (Fagus sylvatica) a javor babyka (Acer campestre). Porosty v roz ífiené nivû potoka Vrbovec tvofií pfiedev ím ol e lepkavá (Alnus glutinosa), vrba bílá (Salix alba), javor mléã a jasan ztepil (Fraxinus excelsior). Pozoruhodné jsou pfiíkré severnû exponované svahy kopce s kótou 307,6 m n. m. V dfievinném patfie zdej ího suèového lesa (Aceri-Carpinetum) dominují lípy, javor mléã a habr obecn, v dolní ãásti roste vzácn klokoã zpefien (Staphylea pinnata). Ve vrcho- lové partii, kolem kóty 307,6 m n. m. je suchá dubohabfiina se skupinou dfiínû jarních (Cornus mas). V kefiovém patfie se uplatàuje líska obecná (Corylus avellana), brslen evropsk (Euonymus europaeus), b. bradaviãnat (E. verrucosus), ptaãí zob obecn (Ligustrum vulgare), svída krvavá (Swida sanguinea) a zimolez obyãejn (Lonicera xylosteum), na hlub ích pûdách bez ãern (Sambucus nigra). V podrostu lesa najdeme vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), medovník velkokvût (Melittis melissophyllum), omûj vlãí (Aconitum vulparia), kru - tík modrofialov (Epipactis purpurata), lilii zlatohlávek (Lilium martagon), dále pry ec mandlo- Àovit (Tithymalus amygdaloides) adymnivku plnou (Corydalis solida). Do oslunûného jiïního okraje území, pronikají prstnatec bezov (Dactylorhiza sambucina), ãilimník fiezensk (Chamaecytisus ratisbonensis), rozrazil vídeàsk (Veronica vindobonensis), zvonek moravsk (Campanula moravica), zapalice ÏluÈuchovitá (Isopyrum thalictroides), chrastavec kfiovi tní (Knautia drymeia) a smldník jelení (Peucedanum cervaria). Ve v chodním cípu pfiírodní památky se nachází drobná mokrá sníïenina s ostfiicí lesní (Carex sylvatica) a o. fiídkoklasou (C. remota). V této ãásti je také hojnûj í l kovec jedovat (Daphne mezereum). ZVÍ ENA Na okrajích lesa avúdolí potoka se vyskytují bûlopásek topolov (Limenitis populi), batolec duhov (Apatura iris) ab. ãerven (A. ilia). Obratlovci jsou zastoupeni slep em kfiehk m (Anguis fragilis), krutihlavem obecn m (Jynx torquilla), strakapoudem prostfiedním (Dendrocopos medius), Ïlunou zelenou (Picus viridis), lejskem bûlokrk m (Ficedula albicollis) nebo Ïluvou hajní (Oriolus oriolus). Na Vrboveckém potoku podél úpatí severních svahû hnízdí konipas horsk (Motacilla cinerea). LESNICTVÍ Lesní porosty budou témûfi na celé plo e ponechány pfiirozenému v voji. Postupnû na celé plo e dojde k redukci stanovi tnû nevhodné v sadby smrku ztepilého a akátu. MAPA ÚZEMÍ strana 73 Dubohabfiina s bohat m bylinn m pokryvem na jihozápadním okraji Bystrce. Na úpatí svahu ve v chodní ãásti lokality ve stinnûj í a vlhãí ãásti dubohabfiiny roste vzácn kru - tík modrofialov (Epipactis purpurata). 3 Bûlopásek topolov (Limenitis populi) ob vá okraje lesních cest a potokû v sousedství Brna; jeho nápadná samiãka se obvykle zdrïuje v korunách stromû a uniká tak pozornosti. 3 BM 49 57

28 3-76_BM_uzemi_ :49 Stránka 58 Brnûnsko Charakteristick m prûvodcem pobfieïní vegetace Rájecké tûnû je kyprej obecn (Lythrum salicaria). mel okoliãnat (Butomus umbelatus) patfií mezi typické mokfiadní druhy zdej í tûnû. 3 TÛÀ je po celém obvodu zarostlá stromovou a kefiovou vegetací. 4 Slavík obecn (Luscinia megarhynchos). GEOLOGIE PP leïí v Dyjsko-svratecké nivû. Na tfietihorních bádensk ch jílech karpatské pfiedhlubnû jsou uloïeny fluviální naplaveniny fieky Svitavy. Nivní sedimenty tvofií jednak spodní tûrkopísãité souvrství pleistocenního stáfií, jednak svrchní souvrství povodàov ch hlín a pískû holocenního stáfií. TÛÀ je dnes napájena upraven m severojiïním tokem (kanálem) od Ïelezniãní trati. V okolí tûnû se vyvinuly nivní pûdy, které zastupuje fluvizem typická. KVùTENA TÛÀ je lemována bfiehov m porostem s dominantním topolem bíl m (Populus alba) a vrbou bílou (Salix alba). V kefiovém podrostu se uplatàuje brslen evropsk (Euonymus europaeus), ptaãí zob obecn (Ligustrum vulgare), svída krvavá (Swida sanguinea), bez ãern (Sambucus nigra), vrba jíva (Salix caprea) afie etlák poãistiv (Rhamnus cathartica). Zbylin zde objevíme mel okoliãnat (Butomus umbellatus), kosatec Ïlut (Iris pseudacorus), kyprej obecn (Lythrum salicaria) a orobinec úzkolist (Typha angustifolia). ZVÍ ENA Podobnû jako v celém povodí âernovického potoka (âernovick hájek, Holásecká jezera) zde Ïije akvaristy v minulosti vysazená kolju ka tfiíostná (Gasterosteus aculeatus). Dfiíve území pfiedstavovalo v znamnou rozmnoïovací lokalitu obojïivelníkû, dnes se obojïivelníci objevují jen velmi vzácnû. âastûji se vyskytne uïovka obojková (Natrix natrix). Vbfiehov ch porostech bylo zji - tûno hnízdûní moudivláãka luïního (Remiz pendulinus), lejska edého (Muscicapa striata) a slavíka obecného (Luscinia megarhynchos). VYUÎITÍ Chránûné území je ohroïováno zejména zneãi - Èováním pfiitékající vody a zazemàováním, které je dnes ve znaãné mífie pokroãilé. Vhodné bude pfiistoupit k odbahnûní aprobírkám bfiehov ch porostû. MAPA ÚZEMÍ strana 73 památka Rájecká tûà TÛÀ jako pozûstatek star ch fiíãních ramen se nachází v Dyjsko-svratecké nivû, 00 m západnû od PR âernovick hájek v polích, km jiïnû od Star ch âernovic. Brnûnské Ivanovice 90 m V mûra: 0,358 ha Vyhlá eno: 997 TÛÀ charakteru níïinného pofiíãního jezera s bohat mi bfiehov mi porosty a typickou faunou amokfiadní vegetací BM 50

29 3-76_BM_uzemi_ :49 Stránka 59 památka Skalky upfiehrady Dvû oddûlené plochy na obou pfiíkr ch skalnat ch svazích prûlomového údolí fieky Svratky tûsnû pod hrází Brnûnské pfiehrady v ãásti okrsku Trnovka, 500 m západnû Kníniãek. Bystrc, Kníniãky GEOLOGIE Skalní podloïí tvofií horniny brnûnského masivu, a to amfibolické a biotit-amfibolické diority. Na vrcholech 5 50 m V mûra:,3398 ha Vyhlá eno: 989 Severnû exponované svahy nad prav m bfiehem fieky jsou zarostlé dubohabrov m porostem. JiÏnû aï jihozápadnû exponované svahy nad lev m bfiehem fieky mají lesostepní charakter s voln mi skalnat mi, pfiípadnû travnat mi plochami a roztrou en mi dfievinami. Cenná jsou teplomilná spoleãenstva skalních stepí s v skytem fiady vzácn ch druhû rostlin. hfibítku jsou zbytky fluviálních sedimentû fiíãní terasy Svratky. eka Svratka proráïí úzk skalní hfibet, tvofiící nejsevernûj í v - bûïek Kohoutovické vrchoviny. Na svazích jsou antropogenní tvary. Najdeme zde litozemû aï nevyvinuté pûdy na svahovinách hornin brnûnského masivu a kambizem arenickou (psefitickou) na bezkarbonátov ch terasov ch tûrcích. Na druhé, jiïní ãásti území se vyvinuly asociace kambizemû typické. KVùTENA Na jiïnû exponovan ch svazích rezervace pfievaïuje vegetace svazu Festucion valesiacae. Najdeme zde porosty kostfiavy walliské (Festuca valesiaca) a kavylu chlupatého (Stipa dasyphylla) s koniklecem velkokvût m (Pulsatilla grandis), zvonkem moravsk m (Campanula moravica), locikou prutnatou (Lactuca viminea), ãilimníkem fiezensk m (Chamaecytisus ratisbonensis), rûïí keltskou (Rosa gallica), diviznou jiïní rakouskou (Verbascum chaixii subsp. austriacum), rozrazilem rozprostfien m (Veronica prostrata), pry cem mnohobarv m (Tithymalus epithymoides) a matefiídou kou ãasnou (Thymus praecox). Vmi- nulosti nalezen plamének pfiím (Clematis recta) jiï zfiejmû vymizel. Ve skalní stepi najdeme dfieviny jen sporadicky, napfi. javor babyku (Acer campestre), j. klen (A. pseudoplatanus), dub zimní (Quercus petraea) a vzácnou mahalebku obecnou (Padellus mahaleb). Vyskytuje se zde také trnovník akát (Robinia pseudacacia). Mezi kefii najdeme hloh jednosemenn (Crataegus Okres Brno-mûsto monogyna), svídu krvavou (Swida sanguinea), brslen bradaviãnat (Euonymus verrucosus), ptaãí zob obecn (Ligustrum vulgare), slivoà trnitou (Prunus spinosa), rûïi ípkovou (Rosa canina), r. vinnou (R. rubiginosa) i vzácnou r. malokvûtou (R. micrantha). Stinnûj í jiïní ãást chránûného území porûstají dubohabfiiny (Carpinion). V lesním porostu ve stromovém patfie pfievaïují habr obecn (Carpinus betulus) a dub zimní, dále javor klen, lípa malolistá (Tilia cordata) nebo vzácnûj í jilm horsk (Ulmus glabra). V kefiovém patfie se uplatàuje líska obecná (Corylus avellana), brslen evropsk (Euonymus europaeus), b. bradaviãnat, ptaãí zob obecn, rûïe ípková, svída krvavá, bez ãern (Sambucus nigra). Vbylinném podrostu najdeme brambofiík nachov (Cyclamen purpurascens) a omûj vlãí (Aconitum vulparia). ZVÍ ENA Severní v slunná ãást pfiírodní památky je cennou entomologickou lokalitou. Îije zde napfi. ostruháãek trnkov (Satyrium spini) a modrásek rozchodníkov (Scolitantides orion). Obratlovci jsou zastoupeni je tûrkou obecnou (Lacerta agilis), uïovkou hladkou (Coronella austriaca), krutihlavem obecn m (Jynx torquilla) a Èuh kem obecn m (Lanius collurio). VYUÎITÍ V dûsledku vysoké náv tûvnosti dotãeného území jsou obû lokality ohroïovány naru ováním mûlkého pûdního profilu i vegetace. Travnaté plochy jsou kaïdoroãnû koseny aprûbûïnû jsou provádûny probírky kefiû ve prospûch voln ch ploch, pfiípadnû cenn ch spoleãenstev a druhû. BIBLIOGRAFIE 898 MAPA ÚZEMÍ strana 7 V slunné skalnaté svahy ZCHÚ Skalky u pfiehrady. Kobylka kfiídlatá (Phaneroptera falcata). BM 5 59

30 3-76_BM_uzemi_ :49 Stránka 60 Brnûnsko 3 GEOLOGIE Skalní podlo- Ïí tvofií biotitick granodiorit typu Královo Pole brnûnského masivu. Na dnû údolí jsou fluviální sedimenty. V podmáãen ch polohách okolo rybníãkû vznikly gleje (glej typick a pseudoglejov ), na které navazují velké okrsky kysel ch kambizemí (kambizem typická, varieta kyselá a kambizem dystrická). KVùTENA V dfievinném porostu luïní ol iny dominuje ol e lepkavá (Alnus glutinosa), z dal ích dfievin se zde vyskytuje javor babyka (Acer campestre), habr obecn (Carpinus betulus), líska obecná (Corylus avellana), hloh obecn (Crataegus laevigata), jasan ztepil (Fraxinus excelsior), vrba jíva (Salix caprea), bez ãern (Sambucus nigra) a lípa malolistá (Tilia cordata). Zbylin zde byly zji tûny ostfiice nedo áchor (Carex pseudocyperus), pomnûnka hajní (Myosotis nemorosa), psineãek v bûïkat (Agrostis stolonifera), Ïabník vodní (Alisma plantago-aquatica), zblochan fiasnat (Glyceria plicata), vrybníãku rdest kadefiav (Potamogeton crispus). V blízkém okolí pfiírodní památky byl rovnûï objeven krtiãník kfiídlat (Scrophularia umbrosa). památka Sobû ické rybníãky Rybníãek na dnû hlubokého stinného údolí potoka Kubelín (levostranného pfiítoku Ponávky) v jiïní ãásti Sobû ické vrchoviny, km západnû od obce Sobû ice. eãkovice m V mûra:,880 ha Vyhlá eno: 987 Mal lesní rybníãek s okolním ol ov m porostem. V znamná rozmnoïovací lokalita obojïivelníkû, v minulosti i ãolka velkého (Triturus cristatus). Ostfiice nedo áchor (Carex pseudocyperus) roste na bfiezích rybníkû a v bfiehov ch porostech ol- í, vrb a kfiovin. Pomnûnka hajní (Myosotis nemorosa). 3 Poslední zachoval rybník ze soustavy Sobû ick ch rybníãkû. 4 V území se rozmnoïuje skokan tíhl (Rana dalmatina). ZVÍ ENA Dolní rybníãek je v znamnou rozmnoïovací lokalitou obojïivelníkû ropuchy obecné (Bufo bufo), skokana tíhlého (Rana dalmatina) a s. hnûdého (R. temporaria), v minulosti také ãolka velkého (Triturus cristatus). Novû byl naopak zji tûn ã. horsk (T. alpestris). Zdrobn ch savcû zde Ïijí rejsek mal (Sorex minutus) ahrabo ík podzemní (Microtus subterraneus), z ptákû Ïluna edá (Picus canus). VYUÎITÍ Sobû ické rybníãky b valy v minulosti v znamnou rozmnoïovací lokalitou obojïivelníkû aï do doby protrïení hráze horního rybníãka, ke kterému do lo je tû pfied vyhlá ením území za chránûné. Z hlediska ochrany obojïivelníkû by bylo vhodné na místû horního rybníãku vybudovat tûàku. Aby se mohla optimálnû rozvíjet bfiehová vegetace, je tfieba pravidelnû provádût probírky dfievin, coï povede k oslunûní nûkter ch pobfieïních partií a obnovení atraktivity lokality pro rozmno- Ïování obojïivelníkû. BIBLIOGRAFIE 5 MAPA ÚZEMÍ strana BM 5

31 3-76_BM_uzemi_ :49 Stránka 6 Národní pfiírodní památka GEOLOGIE Vápencové horniny Stránské skály vznikaly v teplém a mûlkém mofii ãinností organismû v druhohorách vprûbûhu jury, stupeà oxford datování pfied 56 aï 63 miliony let. Ze dna mofie byly jednotlivé kry vyzvedávány bûhem alpinského vrásnûní a do pliocénu dostala krajina kolem Stránské skály v podstatû dne ní charakter. Ke konci pliocénu (regionální stupeà ruman) se v nadmofiské v ce 90 m (90 m nad Stránská skála V razn protáhl vrch smûru SZ JV Stránská skála (30 m n. m.) ve lapanické pahorkatinû mezi mûstsk mi ãástmi Lí eà a Slatina, pfii jiïním okraji v robního komplexu firmy Zetor. Slatina m V mûra: 6,6085 ha Vyhlá eno: 978 (ochranného pásmo 6,5 ha) Paleontologická a prehistorická lokalita evropského v znamu s teplomilnou travinobylinnou vegetací na jursk ch vápencích a s bohat m v skytem zvlá tû chránûn ch druhû rostlin a ÏivoãichÛ. souãasnou fiekou) rozkládalo mezi Hády, vrchem Fredamem (dne ní sídli tû Vinohrady) a Novou horou rozsáhlé prûtoãné jezero, jehoï zdrojnicí byl pfiedchûdce dne ního toku Svitavy. Sedimenty prûtoãního jezera se zachovaly ve v ce asi 9 m n. m. na plo inû Fredamu. NejniÏ í stáfií tûchto uloïenin je datováno na,5 milionu let. V následujícím období, pravdûpodobnû pfii nûkolika erozních fázích, fieka dno jezera prohlou- bila aï na úroveà dne ních 53 m n. m. Na konci pliocénu pravdûpodobnû vznikla vût ina jeskynních dutin Stránské skály. Mnohde sahají pukliny do hloubky více neï 30 metrû. Po prokopání jedné z propasèovit ch jeskyní vyplnûné sedimenty s mladobiharskou faunou bylo v úrovni dne ního údolí objeveno nûkolik podzemních jezírek. Koncem pliocénu a zaãátkem kvartéru obtékala fieka Svitava Stránskou skálu kolem severozápadního úboãí a smûfiovala do prostoru dne ních Tufian. Po následné fázi eroze údolí a akumulace tûrkopískû vznikla v razná morfostratigrafická úroveà s relativní v kou báze 7 aï 4 m nad dne ní hladinou fieky, která je v brnûnské kotlinû naz vána tufianskou terasou. Po tomto období pfieloïila fieka Svitava svoje koryto do trasy, odpovídající pfiibliïnû dne ní poloze. V oblasti b valého velkého prûtoãného jezera zûstala fiada mrtv ch ramen a jezírek. Chránûné údolí se stalo pfiíhodn m biotopem pro celou fiadu Ïivoãi n ch druhû i ãlovûka. Stránská skála je uklonûná kra, sloïená z jursk ch vápencû, jejichï vrstvy jsou seãeny plo inou sklánûjící se k jihozápadu. Odkryté souvrství vápence je asi 40 m mocné. PodloÏní ãásti se skládají z nevrstveného vápence s polohami ãerného rohovce, dosahujícího mocnosti aï pûl metru. PodloÏí jursk ch sedimentû Stránské skály není dosud známo. Na bázi odhaleného profilu jsou svûtlé nebo naïloutlé vápence v lavicích mocn ch nûkolik desítek metrû, které se svaïují k jihu. Lavice obsahují edé rohovce (tyto mûïeme pozorovat na odkryvech pfii západním úpatí kopce). âasto obsahují miniaturní dutinky, vystlané drobn mi krystalky vápence nebo ledvinit mi útvary chalcedonu. V puklinách, které vápenec prostupují, najdeme stébelnaté agregáty medovû Ïlutého vápence (medovec). Následuje asi 4 m mocná lavice krinoidového vápence, která se skládá v hradnû z úlomkû hlavních ramen lilijic. Tato lavice je odkryta lomy tûsnû pod vrcholem na severním svahu. Smûrem k jihu se náhle vytrácí. Vrchol je tvofien rohovcov mi vápenci, které jsou ménû mocné neï vápence spodní. Vrstvy jsou odkryty nûkolika lomy Okres Brno-mûsto na vrcholu. Na puklinách se vyskytují drobné manganaté dendridy. Na podloïí uveden ch hornin se vyvinuly rendziny. Jedná se hlavnû o rendzinu typickou i její akumulovanou formu, rendzinu kambizemní, na v chozech vápencû pak rendzinu litickou. PALENTOLOGIE Vápence vznikaly v teplém a mûlkém mofii a jsou velmi bohaté na zkamenûlé zbytky ÏivoãichÛ. Bylo odtud popsáno pfies 90 Ïivoãi - n ch druhû. Z mikroorganismû se ve vápencích objevují poru ené schránky dírkovcû, radiolarií, jehlice Ïivoãi n ch hub (dûkaz o existenci mofisk ch hub na dnû mofie) a schránky ostrakodû (lasturnatek). Z makrozkamenûlin jsou známy dutinky (chodbiãky) po ãinnosti mofisk ch krouïkovcû a ãetní koráli. Z ramenonoïcû se zde nacházejí zástupci rodû Terebratula a Rhynchonela. Nejhojnûj í jsou mûkk i. Z plïû jsou nejãastûj í spirálnû vinuté schránky rodu Turritella adraví plïi rodu Nautica. Z nálezû rodu Nerinea je moïno soudit na pomûrnû mûlké mofie. Z mlïû jsou nejãastûji zastoupeny ústfiice, hfiebenatky a rohovité stoãené schránky rodu Diceras. Velk v znam z hlediska ãasového zafiazení lokality v rámci druhohor mají hlavonoïci. Z jednoduch ch forem byla popsána lodûnka (rod Nautilus), ale podstatn v znam mají sloïitûj í formy hlavonoïcû amoniti. Jsou to rody Cardioceras, Aspidoceras, Perisphinctes arodpeltoceras zvlá tû jeho druh P. transversarium. Z mûkk Û se objevují je - tû podlouhlé roubíkovité schránky belemnitû, ktefií rovnûï jako amoniti plavali volnû v mofii. Z ãlenovcû byly popsány zbytky ráãkû. SvÛj v znam mají také ostnokoïci z jeïovek rod Cidaris. Krinoidová lavice je tvofiena v hradnû úlomky lilijic druhu Pentacrinus briareus. V znamnou zdej í lokalitou je nev razná Woldfiichova jeskyàka ve skal- Celkov pohled na NPP Stránská skála od jihozápadu. BM 53 6

32 3-76_BM_uzemi_ :49 Stránka 6 Brnûnsko 3 4 Vstavaã vojensk (Orchis militaris) patfií mezi silnû ohroïené rostliny na í kvûteny. Jeho populace na Stránské skále je velmi slabá. 3 Kriticky ohroïená nenápadná lnûnka Dollinerova (Thesium dollineri) patfií mezi nejvzácnûj í rostliny na Stránské skále. 4 Klínûnka Gregorova (Phyllonorycter eugregori) se nejblíïe Stránské skále vyskytuje na jiïním Slovensku; dole miny housenky v listech ãilimníku fiezenského. 5 Opu tûné vápencové kamenolomy s triangulaãním bodem a se vstupní tolou do podzemí. ních srázech, pojmenovaná po proslulém ãeském geologovi, paleontologovi a antropologovi Janu Woldfiichovi, kter zde poãátkem 0. století objevil zub nového druhu d kozubce moravského (Homotherium moravicum). Nedaleko od Woldfiichovy jeskyàky se pfii úpatí Stránské skály nachází Velká medvûdí jeskynû. V pováleãn ch letech v ní sesbírali odborníci zpovrchu sedimentu nûkolik set kostí medvûda Ursus deningeri. K jejich úloïi ti byla v mlad ím biháru zavalena pfiístupová cesta a tak kosti zûstaly v neporu- eném stavu po dobu více neï pûl milionu let. V letech 98 aï 98 obnovil ústav Anthropos v této jeskyni v zkum ve fosfátov ch hlínách a fosilním guánu, kde se nacházely kosti pfiedchûdcû zajíce (Lepus sp.), srncû (Capreolus suessenbornensis), pi - Èuch stepních (Ochotona pusilla) a opût mnoïství pozûstatkû medvûda Ursus deningeri. KVùTENA Vdruhovû pestr ch dfievinn ch porostech se vyskytuje nûkolik desítek druhû stromû a kefiû. Ze stromû jde napfi. o habr obecn (Carpinus betulus), topol osiku (Populus tremula), dub zimní (Quercus petraea), javor mléã (Acer platanoides) nebo lípu (Tilia sp.). Kefie jsou zastoupeny hlohy (Crataegus spp.), lískou obecnou (Corylus avellana), svídou krvavou (Swida sanguinea), brslenem bradaviãnat m (Euonymus verrucosus), b. evropsk m (E. europaeus), ptaãím zobem obecn m (Ligustrum vulgare), rûïí ípkovou (Rosa canina) ar. malokvûtou (R. micrantha). Volné travnaté plochy hostí cenná teplomilná spoleãenstva s fiadou chránûn ch a ohroïen ch druhû rostlin. V roce 996 bylo na Stránské skále v rámci botanické inventarizace zji tûno 49 taxonû vy ích rostlin. Zvlá tû chránûn ch druhû bylo doloïeno ãtrnáct a poãet druhû zafiazen ch na âerveném seznamu na í flóry dosahuje padesáti. Z chránûn ch druhû zde najdeme poãetnou populaci koniklece velkokvûtého (Pulsatilla grandis), vzácnûj í jsou len tenkolist (Linum tenuifolium), bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum), zvonek sibifisk (Campanula sibirica), z. klubkat (C. glomerata), snûdek KochÛv (Ornithogalum kochii) a kavyl IvanÛv (Stipa joannis). Jen v nûkolika málo exempláfiích zde roste kriticky ohroïená lnûnka Dollinerova (Thesium dollineri). Na stepních trávnicích po celé plo e území se roztrou enû vyskytují napfi. chrpa chlumní (Cyanus triumfettii), hvûzdnice chlumní (Aster amellus), sesel roãní (Seseli annuum), kozinec dánsk (Astragalus danicus), ãesnek Ïlut (Allium flavum) a lomikámen trojprst (Saxifraga tridactylites), vstavaãovité jsou zastoupeny jedin m druhem vstavaãem vojensk m (Orchis militaris). Mezi v znamné patfií rovnûï dealpinsk lomikámen vïdyïiv (Saxifraga paniculata), dvoj títek hladkoplod (Biscutella laevigata) aztrav pûchava vápnomilná (Sesleria albicans). Z dal ích cenn ch druhû lze jmenovat napfiíklad kavyl vláskovit (Stipa capillata) a modfienec chocholat (Muscari comosum). Na lokalitû bylo nalezeno 05 druhû makromycetû. Ze vzácnûj ích druhû hub se zde nachází vûtvovka lísková (Vuilleminia coryli), v opadu listí hfiib kolodûj (Boletus luridus), z lupenat ch hub muchomûrka jeïohlavá (Amanita solitaria), ãirûvka za- krcená (Calocybe constricta), helmovka lísková (Mycena nucicola), rostoucí na skofiápkách lískov ch ofií kû, helmovka mauretánská (Hemimycena mauretanica) a teplomiln stepní druh z ãeledi bfiichatkovit ch pra natka kofiínkatá (Gastrosporium simplex). ZVÍ ENA Z hmyzu zde Ïije pfiedev ím silnû ohroïen pfiástevník svízelov (Chelis maculosa), dále pozoruhodn zavíjeã Anania funebris, nesytka ãistcová (Chamaesphecia dumonti), vfietenu ka pozdní (Zygaena laeta), v. ãtveroteãná (Z. punctum), zelenáãek devaterníkov (Adscita geryon), ostruháãek kapinicov (Satyrium acaciae), o. trnkov (S. spini), modrásek kozincov (Glaucopsyche alexis), m. jetelov (Polyommatus bellargus), m. hnûdoskvrnn (P. daphnis) a okáã kostfiavov (Arethusana arethusa). Je tû v 70. letech 0. století hojn okáã skalní (Chazara briseis) zcela vymizel. Na jediném místû v âr se zde vyskytuje novû popsaná klínûnka Phyllonorycter eugregori. Z blanokfiídl ch jsou v znamné nûkteré teplomilné druhy samotáfisk ch vãel, jako je Dioxys cincta, zednice (Osmia tergestensis), pískorypky Andrena fulva a A. limata a kutilka Ammophila heydeni. Obratlovci jsou zastoupeni slep em kfiehk m (Anguis fragilis), je tûrkou obecnou (Lacerta agilis), krutihlavem obecn m (Jynx torquilla), Ïluvou hajní (Oriolus oriolus), Ïlunou zelenou (Picus viridis), lejskem ed m (Muscicapa striata), Èuh kem obecn m (Lanius collurio) a vzácnû i pûnicí vla skou (Sylvia nisoria) a bramborníãkem ãernohlav m (Saxicola torquata). Ve skalách hnízdívá po tolka obecná (Falco tinnunculus). VYUÎITÍ Území je zatíïeno vysokou náv tûvností, projevující se po kozováním vegetace se lapem, vyr váním rostlin a po- kozováním technického vybavení lokality. Z dal ích negativních jevû je tfieba zdûraznit nefiízené vypalování travnat ch ploch, strhávání drnû a podpora eroze na svazích jízdou na horsk ch kolech, popfiípadû motocyklech. Na nûkolika místech do lo k neoprávnûnému záboru ãásti plochy NPP vlastníky sousedních za- 5 6 BM 54

33 3-76_BM_uzemi_ :49 Stránka 63 Okres Brno-mûsto hrádek. Projevuje se rovnûï ne- Ïádoucí sukcese travinobylinn ch spoleãenstev spontánním roz ifiováním dfievin na úkor voln ch travnat ch a skalnat ch ploch s cenn mi spoleãenstvy a druhy rostlin. Na strm ch skalních stûnách je provozována horolezecká ãinnost, která se rovnûï negativnû projevuje na v voji zdej í velmi vzácné vegetace. V NPP prûbûïnû probíhají managementová opatfiení formou seãení a postupné redukce náletov ch dfievin. HISTORIE V skyt rohovcû, poloha na okraji brnûnské kotliny, morfologie Stránské skály a bohatství zvûfie v jejím okolí v teplej ích obdobích pfiedurãily tuto lokalitu, aby sehrála v znamnou roli v historii osídlení na eho území. Osídlení Stránské skály poãíná pfied více neï pûl milionem let, kdy jiï zmínûné chránûné údolí s bohatou faunou a flórou poskytlo vhodné podmínky pro Ïivot ãlovûka. V malé jeskyàce na úpatí skalisek Stránské skály bylo doloïeno osídlení prvních dosud zji tûn ch obyvatel na Moravû fiazen ch do okruhu Homo erectus. Byly zde objeveny primitivní nástroje z místního rohovce a tfií tûn ch kostí velk ch zvífiat. Tyto artefakty pocházejí z interstadiálu günz mindel pfied více jak pûl milionem let. V této dobû jiï Svitava protékala zhruba dne ní linií (Bílovice nad Svitavou Obfiany Malomûfiice). V oblasti nûkdej ího jezera zûstala fiada mrtv ch ramen a jezírek s doklady zde Ïijících ptákû (ãetné skofiápky vajec) a ryb (obratle z v vrïkû ptákû), nalezen ch v sedimentech tohoto období. V okolí se zdrïovala fiada lovné zvûfie, napfi. pratufii (Bos primigenius), konû (Equus suessenbornensis), pfiedchûdci mamutû (Mamuthus trogontherii), velcí jeleni (Praemegaceros verticornis), losi (Alces alces), nosoroïci (Dicerorhinus etruscus) afiada dal ích druhû. Ve skalních slujích mûli svá doupata pfiedchûdci hnûd ch medvûdû (Ursus deningeri) alovili zde avlozubé koãky. Pfiítomnost paleolitick ch lovcû byla na Stránské skále doloïena na plo inû smûfiující ke Slatinû, kde byla v roce 98 odkryta pracovníky ústavu Anthropos dílna na kamenné nástroje z období pfied více jak lety (kulturní stupeà bohunicien). Tehdy ve stfiední Evropû doznívaly zásahy prvého studeného maxima poslední doby ledové. V zkumy naznaãují, Ïe v okolí sídli tû se rozkládaly tundrové formace. MnoÏství ú tûpû, vznikl ch pfii v robû nástrojû, je tak veliké, Ïe lze jiï hovofiit o centru na zpracování kamenné suroviny. Distribuci zde vznikl ch nástrojû lze doloïit na fiadû moravsk ch paleolitick ch stanovi È té doby. Na ly se i nástroje z radiolaritu, kter pochází z pomezí Moravy a Slovenska. I kdyï se na tomto stanovi ti lidé pro nedostatek vody dlouho nezdrïeli, byly v sedimentu nalezeny i doklady o jejich hlavní potravû, lovení divok ch koní a mamutû. Teplé v kyvy stfiední ãásti poslední doby ledové jsou z hlediska evoluce rodu Homo v znamné v vojem moderního ãlovûka Homo sapiens sapiens, kter se zde mohl prolínat s Homo sapiens neanderthalensis. V objektu dne ní vodárny sídlili zhruba pfied lety jiï nespornû lidé dne ního typu (Homo sapiens sapiens). Îivotní prostfiedí se od posledního osídlení pfied lety pfiíli nezmûnilo, ale vzhledem k intenzivnûj ím sráïkám osídlili lidé pfiedev ím temeno Stránské skály. Bohunick typ v tomto období vystfiídala plnû mladopaleolitická kultura aurignacien. Nûkdy pfied lety se zaãala usazovat spra druhého studeného maxima doby ledové, ale pfiírodní podmínky podle pylov ch anal z je tû dlouho zûstávaly pomûrnû pfiíznivé. Tehdy do lo k dal ímu osídlení Stránské skály, které náleïí stfiední fázi moravského aurignacienu. Nastupující ochlazování vrcholilo pfied lety. Tehdej í lovci zfiejmû vût í ãást území Moravy vyklidili. Na Stránské skále ale byl v roce 984 uãinûn pfiekvapiv objev, dokazující, Ïe specializovaní lovci s vyspûlou organizací kolektivu mohli Ïít ivtak nepfiízniv ch klimatick ch podmínkách. Pod skalním srázem byla odkryta vrstva koàsk ch kostí z doby pfied lety. Náv tûvník si moïná vybaví známou kresbu ZdeÀka Buriana, zobrazující lovce Ïenoucí stádo divok ch koní vzhûru po travnaté planinû, zakonãené náhle prudk m srázem. Konû se vzpínají na okraji propasti a vzápûtí se fiítí dolû, kde je lovci dobíjejí. Malífi se inspiroval star ími objevy na francouzském nalezi ti Solutré. A nyní stojíme pfied podobnou scénou na Moravû. Poãet kostí pod Stránskou skálou je sice ve srovnání se Solutré nesrovnatelnû niï í, zastoupení kostí je v ak na obou nalezi tích podobné a je zfiejmû ovlivnûno ãlovûkem. Mezi kostmi byly roztrou eny kamenné nástroje, pfiedev ím ãepele. Asi polovina z nich je vyrobena z cizích surovin, nûkdy i vzácn ch (kfii Èál, obsidián), které byly doná eny z velk ch vzdáleností (aï 400 km), pfiesto- Ïe zdroj suroviny byl na místû. Mimofiádn m nálezem je kostûnná pí Èalka vydávající pronikav tón, která nejspí e plnila funkci dorozumívání pfii lovu. Stopy ohnû na nalezi ti chybí. Pfied 6000 lety v eneolitu byla Stránská skála osídlena nov m, jiï zemûdûlsk m lidem. Svá obydlí si zbudovali v místech tábofii È ze star í doby kamenné. V tomto období je tû probíhala ve svrchních rohovcov ch vápencích poslední tûïba suroviny na kamenné nástroje. Prospektofii s tzv. kulturou nálevkovit ch pohárû distribuovali polotovary rohovcov ch nástrojû v rozsáhlém území. V prûbûhu kvartéru se Stránská skála stala v znaãn m svûdkem poãátku i konce doby kamenné v oblasti Brnûnské vrchoviny a Pracké pahorkatiny. Intenzivnû byly vyuïívány zdej- í krinoidové vápence jako stavební a stavebnû dekoraãní kámen. PouÏití tûchto hornin je doloïeno nejen na nûkter ch románsk ch a gotick ch stavbách mûsta Brna, ale i na vzdálenûj- ích místech, napfi. v Pohofielicích-Klá terce. V ZKUMY Stránská skála, jako v razn geomorfologick prvek brnûnské kotliny, pfiitahovala pozornost paleontologû koncem 9. a zaãátkem 0. století. Do paleontologie kvartéru se zapsala roku 90 objevy Jana Woldfiicha. Znám malakolog Jaroslav Petrbok uvádí jiï v roce 9 tfii lokality jednu jeskynní s mnoïstvím kostí drobn ch obratlovcû a mûkk í faunou a dvû nalezi tû povrchová. V pozdûj ím období zde pracovala celá fiada odborníkû Karel Absolon, Alois Stehlík, Václav âapek, Vojen LoÏek a fiada dal- ích. Nejvût í v zkumné práce v ak probûhly v 60. a 70. letech 0. století pod vedením prof. Rudolfa Musila. Na severozápadní stranû byla odkryta sloïitá svahová série s dvaadvaceti vrstvami, místy s fiíãními sedimenty v podloïí. V zkumy archeologického ústavu âsav amoravského zemského muzea probíhají na Stránské skále i nadále. V roce 98 zde byla odkryta dílna na kamenné nástroje z doby pfied lety, v roce 984 byla pod severním srázem hory nalezena vrstva koàsk ch kostí apod. BIBLIOGRAFIE 43, 66, 677, 899, 996 MAPA ÚZEMÍ strana 75 6 Kamenn nástroj z rohovce. 7 Území je jedním z nemnoha nalezi È pfiástevníka svízelového (Chelis maculosa) vâeské republice. 6 7 BM 55 63

34 3-76_BM_uzemi_ :49 Stránka 64 Brnûnsko 4 3 Jarmanka vût í (Astrantia major) se vyskytuje na vlhk ch a humosních stanovi tích. Na men í terase na pravém bfiehu potoka roste pomûrnû bohatá populace okrotice ãervené (Cephalanthera rubra). 3 Îlabatka bezkfiídlá (Biorhiza pallida) klade vajíãka do pupenû dubû, kde se pak tvofií kulovité hálky. 4 Volnû meandrující Kohoutovick potok s okolními lesními porosty. GEOLOGIE Skalní podlo- Ïí tvofií biotitick granodiorit typu Jundrov, na kterém spoãívají fosilní zvûtraliny. Povrchové v chozy skalního podloïí jsou pfiekryty svahov mi sedimenty. Na deluviofluviálních bezkarbonátov ch sedimentech podél potoka vznikl glej typick. památka Údolí Kohoutovického potoka âást lesního komplexu na severnû aï severozápadnû orientovaném svahu údolí Kohoutovického potoka (prav pfiítok fieky Svratky) v Kohoutovické vrchovinû, jiïnû od komunikace spojující Kohoutovice s Pisárkami. Pisárky KVùTENA Vegetaci tvofií mozaika ãern ov ch dubohabfiin (Melampyro nemorosi-carpinetum), suèov ch lesû (Aceri-Carpinetum) a bikov ch doubrav (Luzulo albidae-quercetum). Ve stromovém patfie dominují habr obecn (Carpinus betulus), buk lesní (Fagus sylvatica), v dolních partiích svahu jasan ztepil (Fraxinus excelsior). Dále tu rostou javor klen (Acer pseudoplatanus), j. babyka (A. campestre), dub zimní (Quercus petraea), borovice lesní (Pinus sylvestris), jefiáb ptaãí (Sorbus aucuparia), lípa malolistá (Tilia cordata) a l. velkolistá (T. platyphyllos), na bázi svahu podél potoka jsou ol e lepkavé (Alnus glutinosa), místy i vrby kfiehké (Salix fragilis). Ojedinûle se vyskytuje i cizokrajn trnovník akát (Robinia pseudacacia). V roztrou eném kefiovém patfie se uplatàuje hloh obecn (Crataegus laevigata), líska obecná (Corylus avellana), svída krvavá (Swida sanguinea) nebo kalina obecná (Viburnum opulus), podél potoka hojnû bez ãern (Sambucus nigra). V podrostu najdeme omûj vlãí (Aconitum vulparia), okrotici ãervenou (Cephalanthera rubra), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), kyãelnici devítilistou (Dentaria enneaphyllos) a podhorskou vûsenku nachovou (Prenanthes purpurea). Na vlhãích místech pfiistupuje rovnûï jarmanka vût í (Astrantia major). V korytû potoka je zajímav v skyt pu kvorce obecného (Acorus calamus), v minulosti se zde vyskytoval také kosatec Ïlut (Iris pseudacorus). Nad lev m bfiehem potoka pod silnicí roste invazní kfiídlatka sachalinská (Reynoutria sachalinensis). Z hub tu nacházíme zákonem chránûnou muchomûrku císafiku (Amanita caesarea) a nûkteré dal í vzácnû druhy, napfi. podzemní loupavku mfiíïovkovou (Hysterangium graveolens) a na dubov ch vûtvích dubov m V mûra: 3,80 ha Vyhlá eno: 987 Pfiírodû blízká lesní spoleãenstva s v skytem v znaãn ch druhû rostlin. nici stfievovitou (Pachykytospora tuberculosa). ZVÍ ENA Obratlovci jsou zastoupeni slep em kfiehk m (Anguis fragilis), strakapoudem prostfiedním (Dendrocopos medius), lejskem bûlokrk m (Ficedula albicollis) nebo lejskem ed m (Muscicapa striata). LESNICTVÍ Na pravém bfiehu potoka je tfieba porosty ponechat pfiirozenému v voji, pfiípadnû provádût jen zdravotní a v chovné probírky. V ruderalizovan ch porostech na levém bfiehu je tfieba redukovat cizorodé invazní druhy (akát, kfiídlatku). MAPA ÚZEMÍ strana BM 56

35 3-76_BM_uzemi_ :49 Stránka 65 Okres Brno-mûsto památka Velká Klajdovka Jihov chodní svah vyv eniny Hády (44,3 m n. m.) v nejjiïnûj í ãásti Ochozsk ch plo in, jenï je fiazen do Moravského krasu, 50 m severozápadnû od sídli tû Lí eà. Malomûfiice, Îidenice GEOLOGIE Skalní podloïí v horní ãásti svahu tvofií devonské vápence, a to hlavnû tmavo edé biodetritové vápence hádsko-fiíãské lí eàského souvrství. V dolní ãásti svahu vystupuje biotitick granodiorit brnûnského masivu typ Královo Pole. Na pfiíkrém svahu jsou ãetné antropogenní tvary. PÛdní pokryv reprezentuje rendzina typická, která na v chozech vápence pfiechází místy do rendziny litické. Na jihu zasahuje ãásteãnû i kambizem typická na svahovinách neutrálních intruzív m V mûra: 0,5840 ha Vyhlá eno: 987 Jedineãn fragment v slunn ch stepních a lesostepních svahû s bohat m v skytem zvlá tû chránûn ch druhû rostlin a ÏivoãichÛ, které v okolí zanikly v dûsledku tûïby vápence. KVùTENA Vegetaãní kryt tvofií mozaika teplomiln ch trávníkû, kfiovin, lemû a lesních porostû. ípákové doubravy (Corno-Quercetum) zde pfiecházející do panonsk ch prvosenkov ch dubohabfiin (Primulo veris- -Carpinetum). Stromové patro tvofií dub p fiit (Quercus pubescens), dále d. zimní (Q. petraea), habr obecn (Carpinus betulus), javor babyka (Acer campestre), j. mléã (A. platanoides), lípa malolistá (Tilia cordata), a jefiáb bfiek (Sorbus torminalis). Velmi poãetnû se vyskytuje chránûn dfiín jarní (Cornus mas), z dal ích kefiû zde najdeme fie etlák poãistiv (Rhamnus cathartica), lísku obecnou (Corylus avellana), svídu krvavou (Swida sanguinea), slivoà trnitou (Prunus spinosa), ptaãí zob obecn (Ligustrum vulgare), brslen bradaviãnat (Euonymus verrucosus), b. evropsk (E. europaeus), hloh jednosemenn (Crataegus monogyna), h. obecn (C. laevigata) arûïi ípkovou (Rosa canina). V lesním podrostu najdeme vstavaã nachov (Orchis purpurea), okrotici bílou (Cephalanthera damasonium), bûlozáfiku vûtvitou (Anthericum ramosum), kamejku modronachovou (Lithospermum purpurocaeruleum) a ostfiici Micheliho (Carex michelii). V západní ãásti území jsou nízké kfioviny svazu Prunion spinosae s dominantní rûïí bedrníkolistou (Rosa pimpinellifolia). V jihozápadní ãásti pfiírodní památky se nachází rozsáhlej í porost trnovníku akátu (Robinia pseudacacia) s podrostem bezu ãerného (Sambucus nigra). Mimofiádnû cenné jsou plochy lesních lemû svazu Geranion sanguinei. V nich najdeme napfi. kakost krvav (Geranium sanguineum), tfiemdavu bílou (Dictamnus albus) a chrpu chlumní (Cyanus triumfettii). V teplomiln ch trávnících s vegetací svazu Bromion erecti se vyskytuje hvûzdnice chlumní (Aster amellus), ãilimník fiezensk (Chamaecytisus ratisbonensis), oman meãolist (Inula ensifolia), vítod vût í (Polygala major), ãernohlávek velkokvût (Prunella grandiflora), rozrazil rozprostfien (Veronica prostrata), rûïe keltská (Rosa gallica) a matefiídou ka panonská (Thymus pannonicus). ZVÍ ENA Podobnû jako dal í zbytky lesostepních lokalit na jiïním svahu HádÛ je i Velká Klajdovka v znamnou entomologickou lokalitou. Je ponûkud jednotvárnûj í, a tudíï druhovû o nûco chud í neï Kavky nebo JiÏní svahy Velké Klajdovky se stromov mi a kefiov mi porosty. Vâeské republice patfií ãernohlávek dfiípat (Prunella laciniata) k ohroïen m druhûm. BM 57 65

36 3-76_BM_uzemi_ :49 Stránka 66 Brnûnsko 3 Hádecká planinka, ale ve znaãné ãásti druhû se s nimi shoduje. Podrobnûji je o arachnoentomofaunû HádÛ pojednáno v ãásti o Kavkách. Nejv znamnûj- ím druhem pavouka je velmi vzácná zápfiednice karmínová (Cheiracanthium montanum), dále zde byli zji tûni napfi. slíìáci Alopecosa cursor a A. inquilina, bûïník bylinn (Xysticus lineatus) a b. drnov (Ozyptila rauda), snovaãka Euryopis saukea a skákavka protáhlá (Synageles hilarulus). Zrovnokfiídl ch jsou v znamnûj í napfi. saranãe modrokfiídlá (Oedipoda coerulescens), saranãe Calliptamus italicus a Stenobothrus nigroma-culatus, kobylka Metrioptera bicolor, pozoruhodn je i kvor dvouskvrnn (Anechura bipunctata). Zvût ích druhû kfiísû zde Ïije napfi. cikáda trnková (Cicadivetta tibialis). Ze síèokfiídl ch se tady vyskytují napfi. zlatooãka Hypochrysa elegans a teplomiln mravkolev ostruhat (Distoleon tetragrammicus). Z mot lû stojí za zmínku napfi. drobníãci Ectoedemia rufifrontella a E. caradjai, krásnûnka Amphisbatis incongruella, vfietenu ka pozd- 3 Kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum) je charakteristick m druhem lesních lemû, okrajû kfiovin a vybíhá i do travních porostû. 4 Lesnatá ãást Velké Klajdovky je tvofiená ípákovou doubravou a místy dubohabfiinou. 5 Kobylka Isophya kraussii, samiãka. 6 Z nûkolika druhû vfietenu ek je nejv znamnûj í vfietenu ka pozdní (Zygaena laeta). ní (Zygaena laeta) a v. ãtveroteãná (Z. punctum), zelenáãek chrpov (Jordanita chloros), obaleã Phtheochroa pulvillana, nesytka bodalková (Synanthedon stomoxiformis) a n. diviznová (Chamaesphecia masariformis), modrásek kozincov (Glaucopsyche alexis) a m. u lechtil (Polyommatus amandus), píìalky erokfiídlec trnkov (Odontognophos dumetata), Ïlutokfiídlec hnûdav (Idaea rubraria), vlnoãárník ãilimníkov (Scotopteryx coarctaria), okáã ovsov (Minois dryas) a o. kostfiavov (Arethusana arethusa), mûra ozdobná (Perigrapha i-cinctum) a pestroskvrnka bfieznová (Valeria oleagina). Byly zde zji tûny teplomilné druhy bzuãivek Pollenia mayeri a P. hungarica. Z pozoruhodnûj ích druhû broukû jsou to hnojík Euheptaulacus porcellus, chrobák ozbrojen (Odonteus armiger) a chroustek Omaloplia spireae, z teplomiln ch blanokfiídl ch kutilka Ammophila heydeni. Obratlovci jsou zastoupeni slep em kfiehk m (Anguis fragilis), je tûrkou obecnou (Lacerta agilis) v minulosti poãetnûji ij.zelenou (L. viridis), dále uïovkou hladkou (Coronella austriaca), krutihlavem obecn m (Jynx torquilla), Ïluvou hajní (Oriolus oriolus), lejskem ed m (Muscicapa striata), Èuh kem obecn m (Lanius collurio), pûnicí vla skou (Sylvia nisoria), vzácnû také strakapoudem jiïním (Dendrocopos syriacus). AÏ do 60. let 0. století zde hnízdil skalník zpûvn (Monticola saxatilis). VYUÎITÍ Na území pfiírodní památky byly realizovány rozsáhlé biotechnické zásahy s cílem odstranit nepûvodní trnovník akát a také bez ãern. Tûmito opatfieními byl stabilizován rozsah voln ch ploch s cenn mi travinobylinn mi spoleãenstvy. V souãasnosti je území pravidelnû koseno, podafiilo se realizovat pastvu smí eného stáda ovcí a koz. Lokálnû se rozvolàují souvislej í kefiové porosty, v nichï jsou ponecháváni ãi uvolàováni cenní jedinci stromû a kefiû, napfi. dfiíny, duby p fiité nebo bfieky, a z území jsou dále odstraàováni nepûvodní jedinci trnovníku akátu. BIBLIOGRAFIE 606, 66, 9 MAPA ÚZEMÍ strana BM 58

37 3-76_BM_uzemi_ :49 Stránka 67 Okres Brno-mûsto památka Îebûtínsk rybník Rybník a navazující nivní louãky v údolí potoka Vrbovce v Îebûtínském prolomu, pfii okraji rozsáhlého komplexu Podkomorsk ch lesû. Îebûtín GEOLOGIE Skalní podlo- Ïí tvofií biotitick aï amfibol-biotitick granodiorit typu Veverská Bít ka, kter je pfiekryt spra í. Îebûtínsk rybník leïí v nivû neckovitého údolí potoka Vrbovec v Îebûtínském prolomu. Okolo rybníka se vytvofiily glejové pûdy glej zbahnûl (typick ) s fluvizemí glejovou. Na tyto navazuje dále hnûdozem typická, místy erodovaná. KVùTENA Vbfiehov ch porostech rybníka a pfiitékajících potokû dominuje ol e lepkavá (Alnus glutinosa) avr- by: vrba bílá (Salix alba), v. kfiehká (S. fragilis) v. popelavá (S. cinerea), v. ko íkáfiská (S. viminalis) a bez ãern (Sambucus nigra). Pfii okrajích rybníka, 307 m V mûra: 4,499 ha Vyhlá eno: 985 V znamná rozmnoïovací lokalita obojïivelníkû a hnízdi tû mokfiadních druhû ptákû. pfiedev ím v jeho v chodní, západní a jihov chodní ãásti, jsou vyvinuty porosty svazu Phragmition communis, v nichï najdeme orobinec úzkolist (Typha angustifolia), o. irolist (T. latifolia) a vrbovku chlupatou (Epilobium hirsutum). Vbfiehov ch porostech je pomûrnû vysoké zastoupení ruderálních druhû. Na nûkolika volnûj ích místech jsou vyvinuty porosty associací Scirpetum sylvatici a Caricetum gracilis. Maloplo nû je také zastoupeno spoleãenstvo Beruletum angustifoliae ze svazu Sparganio-Glycerion fluitantis s dominantním potoãníkem vzpfiímen m (Berula erecta). Na zbytcích pûvodních vlhk ch luk roste ocún jesenní (Colchicum autumnale). V roce 987 byl v kfiovinách na bfiehu rybníka zaznamenán v skyt okrotice bílé (Cephalanthera damasonium). ZVÍ ENA Rybník je v znamnou rozmnoïovací lokalitou obojïivelníkû poãetn ch populací ropuchy obecné (Bufo bufo), skokana tíhlého (Rana dalmatina) a s. hnûdého (R. temporaria). Populace rosniãky zelené (Hyla arborea) a ãolka obecného (Triturus vulgaris) jsou dnes minimální. KuÀka obecná (Bombina bombina) jiï zcela vymizela. Ropucha zelená (Bufo viridis) se dnes v rybníku rozmnoïuje jen vzácnû. V posledních letech byl na rybník z jiïní Moravy rybáfii zavleãen skokan skfiehotav (Rana ridibunda). Îije zde poãetnûj í populace uïovky obojkové (Natrix natrix) a hnízdí nûkteré druhy mokfiadních ptákû: potápka malá (Tachybaptus ruficollis), labuè velká (Cygnus olor), polák velk (Aythya ferina), p. chocholaãka (A. fuligula), lyska ãerná (Fulica atra), slípka zelenonohá (Gallinula chloropus), moudivláãek luïní (Remiz pendulinus) arákosník obecn (Acrocephalus scirpaceus). VYUÎITÍ Îebûtínsk rybník b val v minulosti neobyãejnû bohatou lokalitou obojïivelníkû, vodních a mokfiadních druhû ptákû, ale i mokfiadní vegetace. Jeho dne ní stav je v ak neutû en : ptáci zde jiï prakticky nehnízdí, více neï polovina druhû obojïivelníkû, stejnû tak i cenná mokfiadní vegetace zcela vymizela. Rybník je obklopen zãásti chatov mi a zahrádkáfisk mi koloniemi, plochami polí azãásti navazuje na rozsáhl komplex Podkomorsk ch lesû. Po hrázi rybníka prochází frekventovaná komunikace, spojující mûstské ãásti Îebûtín a Bystrc. V jejím tûlese byl podél rozsáhlé migraãní bariéry v zájmu usmûrnûní pohybu obojïivelníkû vybudován Ïabí podchod, podléhající pravidelné údrïbû. Jako doplnûk je pouïito dopravní znaãení na polních cestách podél rybníka. Rekreaãní vyuïití rybníka je tfieba omezit v dobû hnízdûní ptákû. Nezbytné je odstraàování náletov ch dfievin z voln ch travnat ch ploch a probírky dfievin v celém území. BIBLIOGRAFIE 5 MAPA ÚZEMÍ strana 74 Vodní plocha rybníka s pobfieïní vegetací. Rdest svûtl (Potamogeton lucens), kter se zfiídka v Îabûtínském rybníku vyskytuje, vytváfií pouze ponofiené listy; vzpl vavé listy tomuto druhu chybûjí. BM 59 67

38 3-76_BM_uzemi_ :49 Stránka 68 Brnûnsko park Podkomorské lesy Nachází se v sv. ãásti mûsta Brna mezi Ostrovaãicemi akufiimí. Vyhlá en byl Okresním národním v borem Brno mûsto a Brno venkov v roce 989. Rozloha parku ãiní 3406,33 ha. park leïí z vût í ãásti na území mûsta Brna, malá ãást zasahuje na území okresu Brno-venkov. Území je tvofieno rozsáhlou ãlenitou zalesnûnou náhorní plo inou s prûmûrnou nadmofiskou v kou 450 m, rozdûlenou hlubok m záfiezem fieky Svratky. Tento záfiez dnes zatopen vzdutím Brnûnské pfiehrady, pfiedstavoval pfied její v stavbou hluboce zafiíznuté fiíãní údolí, v severní ãásti aï kaàonovitého charakteru. Vodní hladina pfiehrady je zároveà nejniï ím bodem pfiírodního parku. V rozsáhl ch lesích je hustá síè drobnûj ích lesních potokû, potûãkû a lesních studánek. Podél západní hranice lesní komplexy obtékají fiíãky Kufiimka a Veverka. Území parku je geologicky budováno vyvfielinami brnûnského masivu, kter je tu tektonicky poru en a geologické podloïí tak v západní ãásti území ãasto vystupuje na povrch v podobû skal a skalek, krapû ãi kamenit ch polí. Jde o fylity, ortoruly, ale ta- ké devonské vápence (napfiíklad v masivu KuÀky) a slepence (napfiíklad ve svazích nad lev m bfiehem Svratky v prostoru PR Bfienãák). Znaãná ãást zdej- ích lesû byla v minulosti pozmûnûna v sadbami jehliãnanû. Severní ãást parku je z vût í ãásti od roku 93 vyuïívána jako obora pro chov muflonû a daàkû. Porosty pfiírodû blízkého charakteru se dochovaly hlavnû na prud ích ãi skalnat ch svazích. Na území parku mají pfiesto vysoké zastoupení a bylo zde vyhlá eno více lesních chránûn ch území (PR Jelení Ïlíbek, PR Krnovec, PR Bfienãák, PP Na skalách, PP KÛlny). Ve stinn ch údolích a na severnû exponovan ch svazích pfievaïují buãiny, na teplej ích a slunnûj ích plochách zase doubravy a dubohabfiiny. Typické rozvolnûné zakrslé doubravy dubu zimního (Quercus petraea) rostou na jiïních skalnat ch svazích nad lev m bfiehem pfiehrady s pomístním charakteristick m poãetn m v skytem dfiínu jarního (Cornus mas). Víceménû souvisl komplex unikátních lesû dodnes porûstá celou zalesnûnou ãást levého bfiehu. Charakteristick m druhem bylinného patra zdej ích listnat ch lesû je brambofiík nachov (Cyclamen purpurascens). Z dal- Západní okraj komplexu Podkomorsk ch lesû na zlomovém svahu Lipovské vrchoviny od silnice Veverská Bít ka Ostrovaãice. 68 BM 60

39 3-76_BM_uzemi_ :49 Stránka 69 Okres Brno-mûsto ích v znamn ch druhû zde roste napfiíklad okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), o. dlouholistá (C. longifolia), kru tík modrofialov (Epipactis purpurata) nebo medovník velkokvût (Melittis melissophyllum), na Bfienãáku jsou cenná teplomilná spoleãenstva s koniklecem velkokvût m (Pulsatilla grandis), chrpou chlumní (Centaurea triumfettii) a plaménkem pfiím m (Clematis recta). Na vydut ch svazích rostou spoleãenstva suèov ch lesû. Dobrou ukázkou je Krnovec nad prav m bfiehem pfiehrady s teplomiln m dfiínem jarním na v slunn ch skalních ostroïnách i stínomiln m klokoãem zpefien m (Staphylea pinnata) na sutích a vzácn m omûjem vlãím (Aconitum vulparia) v lesním porostu. Mimofiádn m fenoménem zdej ích lesû je pfiítomnost velkého mnoïství star ch stalet ch stromû, pfiípadnû jejich skupin. Lze zde obdivovat nejen mohutné a prastaré buky a duby, pamatující celou fiadu lidsk ch generací, ale také dal í staré dfieviny, lípy, javory, borovice, bfieky a jilmy. V Jelením Ïlíbku je dokonce od roku 979 chránûn unikátní 0 aï 00 let star bukov porost pralesovitého charakteru s pfiirozenû doïívajícími a padajícími stalet mi velikány. Mohutné buky zde dosahují obvodu kmene aï kolem 300 aï 400 cm (tj. prûmûrû kolem 90 aï 30 cm). Druhotná travobylinná spoleãenstva jsou v území zastoupena jen Skautskou loukou (PP Junácká louka) naproti hradu Vevefií. Mokfiadní vegetaci hostí Bít ská baïina na konci pfiehrady. Ve star ch listnat ch lesích Ïije roháã obecn (Lucanus cervus). Bohaté je zastoupení v znamn ch druhû obratlovcû, velmi poãetné jsou zdej í populace ropuchy obecné (Bufo bufo), skokana hnûdého (Rana temporaria), s. tíhlého (R. dalmatina), a také rosniãky zelené (Hyla arborea). Ve stinn ch údolích s pfievaïujícím bukem dodnes najdeme mloka skvrnitého (Salamandra salamandra). Podél bfiehû pfiehrady Ïije poãetná populace vodní uïovky podplamaté (Natrix tessellata). Hojnûji je zastoupena i uïovka obojková (Natrix natrix) a na ponûkud v - e poloïen ch such ch v slunn ch plochách uïovka hladká (Coronella austriaca). V lesích hnízdí jestfiáb lesní (Accipiter gentilis), krahujec obecn (A. nisus), vãelojed lesní (Pernis apivorus), krkavec velk (Corvus corax), datel ãern (Dryocopus martius) a strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius), dodnes vzácnû i dudek chocholat (Upupa epops), ve star ích bukov ch porostech holub doupàák (Columba oenas) a vzácnû lejsek mal (Ficedula parva). Velmi poãetnû hnízdí ve zdej ích lesích lejsek bûlokrk (Ficedula albicollis), v kolm ch abrazních bfiezích pfiehrady hnízdí ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis). S celou fiadou mokfiadních druhû ptákû se lze setkat na Bít ské baïinû. Pravideln m stanovi tûm protahujících mokfiadních ptákû b vá rozlehlá hladina Brnûnské pfiehrady. Na území parku je více kulturnû-historick ch památek. Dominantu tvofií hrad Vevefií na vysokém skalnatém ostrohu. PÛvodnû románsk hrad byl postaven jiï ve. století ab val mocnou pevností, která odolávala vojensk m náporûm aï do poloviny 8. století. Pfii západní hranici pfiírodního parku severov chodnû od Ostrovaãic stojí Podkomorská myslivna, která byla hlavním dûji tûm románu Viléma Mr tíka Pohádka máje. Po hlavních hrdinech Mr tíkova románu jsou pojmenovány i dvû studánky v pfiilehl ch lesích: Helenãina a Rí ova. 3 3 Jarní aspekt PR Bfienãák. UÏovka hladká (Coronella austriaca) je ãasto zamûàována se zmijí. BM 6 69

40 3-76_BM_uzemi_ :50 Stránka 70 Brnûnsko AUG PERSK POTOK STR. 3 BABÍ DOLY STR. 3 KRNOVEC STR. 48 BÍLÁ HORA STR. 33 SOBù ICKÉ RYBNÍâKY STR BM 6

41 3-76_BM_uzemi_ :50 Stránka 7 Okres Brno-mûsto B ENâÁK STR. 36 KAMENN VRCH STR. 45 âerven KOPEC STR. 38 MEDLÁNECKÁ SKALKA STR. 50 BM 63 7

42 3-76_BM_uzemi_ :50 Stránka 7 Brnûnsko SKALKY U P EHRADY STR. 59 JELENÍ ÎLÍBEK STR. 43 JUNÁCKÁ LOUKA STR. 44 NA SKALÁCH STR BM 64

43 3-76_BM_uzemi_ :50 Stránka 73 Okres Brno-mûsto KÒLNY STR. 49 âernovick HÁJEK () STR. 37 RÁJECKÁ TÒ () STR. 58 OB ANSKÁ STRÁ STR. 56 PEKÁRNA STR. 57 BM 65 73

44 3-76_BM_uzemi_ :50 Stránka 74 Brnûnsko KAVKY () STR. 46 VELKÁ KAJDOVKA () STR. 65 HÁDECKÁ PLANINKA (3) VIZ MAPA STR. 7 MNI Í HORA STR. 53 ÎEBùTÍNSK RYBNÍK STR BM 66

45 3-76_BM_uzemi_ :50 Stránka 75 Okres Brno-mûsto NETOP RKY STR. 55 STRÁNSKÁ SKÁLA STR. 6 ÚDOLÍ KOHOUTOVICKÉHO POTOKA STR. 64 BOSONOÎSK HÁJEK STR. 34 BM 67 75

46 3-76_BM_uzemi_ :50 Stránka 76 Brnûnsko Památné stromy. Skupina 34 lip velkolist ch a malolist ch, k. ú. Bosonohy, p. ã. 4/5, 4/6, 4/8, 4/, 4/3, 4/5 9, na plo e BosonoÏského námûstí v obci. O: lip velkolist ch 39 7 cm, lip malolist ch 4 aï 45 cm, Vs: lip velkolist ch 7 7 m, lip malolist ch 8 m, S: 60 let.. Platan javorolist, k. ú. Mûsto Brno, p. ã. 369, roste v parku Terasy pod Petrovem. O: 4 cm, Vs: 5 m, S: 50 let. 3. Dub letní, k. ú. Mûsto Brno, p. ã. 80, v parku na Moravském námûstí, nedaleko vyústûní ul. Lidické. O: 40 cm, Vs: 5 m, S: víc neï 50 let. 4. Platan javorolist, k. ú. Mûsto Brno, p. ã. 70 (73/5), na ul. Bene ovû, pfii v jezdu z b valého autobusového nádraïí naproti Divadelní ulici. O: 355 cm, Vs: m, S: 50 let. Dub letní u oplocení ZOO v k. ú. Bystrc. 5. Buk lesní, k. ú. Bystrc, p. ã. 3777/, roste v ochranném pásmu pfiírodní rezervace Jelení Ïlíbek, cca 500 metrû severozápadnû pod kótou Chochola (40 m n. m.), uvnitfi rozsáhlého komplexu Podkomorsk ch lesû. O: 340 cm, Vs: 4 m, S: 50 let. 6. Dub letní, dva stromy, k. ú. Bystrc, p. ã.473/ 3, vzájemnû vzdáleny od sebe 50 metrû, pfii úpatí Mni í hory pod oplocením zoologické zahrady na ul. U Zoologické zahrady, naproti domu ã. p. 55. O: 366 a 370 cm, Vs: 8 a 8 m, S: 50 let. 7. Dub letní, k. ú. Bystrc, p. ã. 53/3, roste na svahu hradního pfiíkopu, cca 50 metrû vpravo od hlavní vstupní brány do hradu Vevefií. Byl patrnû vysazen v roce 66 pfii vzniku pfiedhradí ahradního pfiíkopu. O: asi 500 cm, Vs: 8 m, S: 50 let. 8. Jilm habrolist, k. ú. Bystrc, p. ã. 57/, v areálu hfibitova u kaple Matky BoÏí poblíï hradu Vevefií. O: 390 cm, Vs: 7 m, S: 300 let. 9. Lípa malolistá, k. ú. Bystrc, p. ã. neuvedeno, pfied restaurací U ÈávÛ na ulici V hon ã.. Lípa je nejstar ím stromem na území mûsta Brna. O: 440 cm, kmen je rozdûlen ve tfii ãásti, Vs: 4 m, S: let. 0. Dub letní, k. ú. Kníniãky, p. ã. 766, u lesní cesty na levém bfiehu Brnûnské pfiehrady, severnû od PP Junácká louka ve smûru na PR Bfienãák. O: 355 cm, Vs: 8 m, S: 00 let.. Smrk ztepil, k. ú. Královo Pole, p. ã. 85, v zahradû domu ã. p. 0 v Rame ovû ulici. O: 54 cm, Vs: m, S: 40 let.. Javor babyka, k. ú. Pisárky, p. ã. 93/5 (407/8), na pravém bfiehu fieky Svratky u cesty pod âerven m kopcem naproti vyústûní údolíãka âertík. O: 70 cm, Vs: 8 m, S: 50 let. 3. Javor stfiíbrn, k. ú. eãkovice, p. ã. 354/, roste v parãíku na Palackého námûstí asi 40 metrû od kostela. O: 480cm, Vs: 7 m, S: asi 00 let. Je pravdûpodobnû nejmohutnûj ím javorem svého druhu na celé Moravû. 4. Lípa malolistá a lípa velkolistá, k. ú. eãkovice, p. ã. 344/, na Cupákovû ulici. O: 305 a 360 cm, Vs: a m, S: 00 let. 5. Platan javorolist, k. ú. eãkovice, p. ã. 396, vedle základní koly na Palackého námûstí ã. na okraji parãíku za pomníkem padl ch. O: 450 cm, Vs: m, S: 0 let. 6. Jinan dvoulaloãn, k. ú. Staré Brno, p. ã., v zahradû Augustiniánského klá tera a b valého Geografického ústavu âsav na Medlovû námûstí ã.. O: 40 cm, Vs: 6,5 m, S: let. Je nejvût ím stromem svého druhu v celé âeské republice. 7. Platan javorolist, k. ú. Staré Brno, p. ã. 75/, roste ve dvorním traktu areálu Fakultní nemocnice u sv. Anny na Pekafiské ulici ã. 53. O: 57 cm, Vs: 37 m, S: 50 let. 8. Platan javorolist, k. ú. Staré Brno, p. ã. 557, v parãíku za Stomatologickou klinikou na ul. Hybe ovû ã. p. 43. O: 697 cm (ve v ce 40 cm), Vs: 40 m, S: více neï 00 let. 9. Dub letní, k. ú. t fiice, p. ã. 440/, ve dvofie domu na ulici VídeÀské. O: 35 cm, Vs: 6 m, S: 50 let. 0. Platan javorolist, dva stromy, k. ú. Trnitá, p. ã. 696/, pfied novou budovou PrÛmyslov ch staveb na ulici Masná u Autonovy. O: 55 a 495 cm (ve v ce m), Vs: 3 m, S: 50 let.. Platan javorolist, k. ú. Vevefií, p. ã. 5, na ul. Vevefií. O: 470 cm, Vs: m, S: 00 let.. Alej 36 lip velkolist ch a lip malolist ch vã. jejich kfiíïencû, k. ú. Îabovfiesky, p. ã. 4/, 4847/, 437/, oboustranné stromofiadí na ul. Bráfovû od ã. p. 93 do konce ulice. O: cm, Vs: 6 6 m, S: 00 let. 3. Dub letní, k. ú. Îebûtín, p. ã., stojí v pfiímûstsk ch lesích u vycházkové asfaltové cesty od sídli tû Kohoutovice na Pavlovské ulici, asi km od kohoutovického vodojemu. O: 370 cm, Vs: 4 m, S: více neï 00 let. 4. Stromofiadí 8 jírovcû maìalû, k. ú. Îidenice, p. ã (7946/), podél staré silnice do Zetoru, na tzv. Malé Klajdovce pod Bílou horou. Jde o zbytek stromofiadí ka tanû, které pûvodnû vedlo ze Îidenic do Lí nû. O: cm, Vs: 5 0 m, S: do 00 let. 5. Vrba bílá, k. ú. Bosonohy, p. ã. 54, na ul. PraÏská. O: 85 cm, Vs: 5 m, S: 30 let. 76 BM 68