2 Pryskyfiník ilyrsk (Ranunculus

Transkript

1 0-45 pro_uzemi_m :59 Stránka 0 Andûlka a âertovka Pfiíkr prav svah neckovitého údolí íãky s pfievaïující v chodní aï severov chodní expozicí a s fiadou skalních v chozû ve lapanické pahorkatinû navazuje na severní okraj mûsta lapanice. lapanice u Brna GEOLOGIE Na svahu vystupuje skalní podloïí tvofiené raãick mi slepenci myslejovického souvrství drahanského kulmu, které vytváfiejí skalní útvary Andûlka (vysoká 40 m) a âertovka (vysoká m). Na kulmské slepence nasedají neogenní jíly a spra. PÛdní pokryv na slepencích tvofií kambizem typická, na spra ov ch pfiekryvech vápnit ch jílû vznikla ãernozem typická (erodovaná), ojedinûle i její karbonátová varieta. Podél íãky se vyvinula karbonátová varieta fluvizemû glejové. 9 6 m V mûra:,64 ha Vyhlá eno: 984 Teplomilná stepní spoleãenstva na skalních útvarech, teplomilná spoleãenstva rozvolnûn ch porostû dfievin a spoleãenstvo dubohabrového háje na kulmsk ch slepencích s chránûn mi druhy rostlin. KVùTENA Zapojené dfievinné porosty porûstající území mají náznaky dubohabfiin (Carpinion) pfiecházejících do teplomiln ch bfiekov ch doubrav (Sorbo torminalis-quercetum). Ve stromovém patfie pfievládá habr obecn (Carpinus betulus), dub zimní (Quercus petraea), javor babyka (Acer campestre), j. klen (A. pseudoplatanus), j. mléã (A. platanoides) a jasan ztepil (Fraxinus excelsior). Vzácnû se uplatàuje tfie eà ptaãí (Cerasus avium) a lípa malolistá (Tilia cordata), ojedinûle jilm habrolist (Ulmus minor) a jefiáb bfiek (Sorbus torminalis). Porosty jsou na vût inû území po odstranûní trnovníku akátu v dynamickém v voji. Pfii patû svahû jsou charakteristické mohutné duby letní (Quercus robur). Podél íãky roste ol e lepkavá (Alnus glutinosa), vrba bílá (Salix alba) nebo v. kfiehká (S. fragilis). V kefiovém patfie se uplatàuje hloh obecn (Crataegus laevigata), h. jednosemenn (C. monogyna), brslen evropsk (Euonymus europaeus), b. bradaviãnat (E. verrucosus), fie etlák poãistiv (Rhamnus cathartica) nebo ptaãí zob obecn (Ligustrum vulgare). Na Andûlce vzácnû roste skalník celokrajn (Cotoneaster integerrimus), ojedinûle rûïe bedrníkolistá (Rosa pimpinellifolia). V jiïní polovinû území lze ojedinûle spatfiit mahalebku obecnou (Padellus mahaleb), dfiín jarní (Cornus mas) a vysazen tis ãerven (Taxus baccata). Teplomilná flóra je dochována pfiedev ím na Andûlce. Roste tu pryskyfiník ilyrsk (Ranunculus illyricus), chrpa chlumní (Cyanus triumfettii), lomikámen trojprst (Saxifraga tridactylites), zlatovlásek obecn (Linosyris vulgaris), pochybek prodlouïen (Androsace elongata), ãesnek Ïlut (Allium flavum), hvozdík PontederÛv (Dianthus pontederae), sesel fenyklov (Seseli hippomarathrum), silenka u nice (Silene otites), bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum), kakost krvav (Geranium sanguineum), kavyl vláskovit (Stipa capillata) nebo ãestec klasnat (Pseudolysimachion spicatum). Jinde lze nalézt jen nevelké fragmenty regenerující po odstranûní akátov ch porostû, pfiesto s nûkter mi v znamn mi druhy: ãesnekem Ïlut m, pryskyfiníkem ilyrsk m nebo pochybkem prodlouïen m. Ojedinûle vúzemí roste plamének pfiím (Clematis recta), charakteristické jsou v severní ãásti bohaté porosty kokofiíku vonného (Polygonatum odoratum) a dymnivky plné (Corydalis solida). Velmi vzácná je dnes prvosenka jarní (Primula veris). ZVÍ ENA Vúzemí pfieïívá nûkolik v znaãnûj ích druhû dubohabfiin: ostruháãek trnkov (Satyrium spini), otakárek ovocn (Iphiclides podalirius) a nesytka bodalková (Synanthedon stomoxiformis). Obratlovci jsou zastoupeni slep em kfiehk m (Anguis fragilis), je tûrkou obecnou (Lacerta agilis), Ïluvou hajní (Oriolus oriolus), lejskem ed m (Muscicapa striata) nebo l. bûlokrk m (Ficedula albicollis). Charakteristické je hnízdûní konipasa horského (Motacilla cinerea) na íãce pfii úpatí svahû. VYUÎITÍ V polovinû 9. století mûlo území podobu travnaté a kfiovinaté stránû s vût ími stromy jen pfii úpatí. V prûbûhu 0. století témûfi celé území spontánnû zarostlo expanzivním akátem s podrostem bezu ãerného. V letech 996 aï 00 byla vúzemí provedena rozsáhlá rekonstrukce, spoãívající v odstranûní tûchto dfievin. Od roku 004 je provádûna kaïdoroãní údrïba, zaloïená hlavnû na prûbûïném usmûràování rozvoje dfievin na plochách po odstranûní akátu. MAPA ÚZEMÍ strana 64 Prudké svahy údolí íãky se slepencov mi skalními útvary drahanského kulmu a petrofilními rostlinami. Pryskyfiník ilyrsk (Ranunculus illyricus), vzácn druh stepí a such ch travnat ch strání. BO 5 0

2 0-45 pro_uzemi_m :59 Stránka 0 Brnûnsko GEOLOGIE Babí lom se nachází na styku metabazitové zóny a granodioritû v chodního pruhu brnûnského masivu. Metabazitová zóna na západû je pfiesunutá pfies biotitické granodiority typu Královo Pole se upinami devonsk ch hornin na v chodû. V razn skalnat strukturní hfieben Babího lomu je slo- Ïen ze strmû uloïen ch lavic zfiejmû spodnodevonsk ch siliciklastik, tvofien ch rudohnûdû zbarven mi kfiemenn mi slepenci s vloïkami arkózovit ch pískovcû. Lavice strmû vztyãen ch slepencû tvofií bizarní vûïovité útvary, skalní stupnû a místy krátké jeskynní prûchody. Hfieben byl v chladn ch obdobích star ích ãtvrtohor vystaven siln m úãinkûm mrazového zvûtrávání, které zhruba dotvofiilo jeho dne ní skalnatou podobu. Pohled od PP Zlobice na západní zlomové svahy PR Babí lom. Lilie zlatohlávek (Lilium martagon) je roz ífiena ve svûtl ch hájích a bukov ch porostech v pahorkatinách a nûkdy vystupuje i vysoko do hor. Tehdy také vznikly ãetné balvanité sutû, kamenné proudy a kamenná mofie na svazích hfiebene. Rozvolnûné bloky spodnodevonsk ch siliciklastik byly kongeliflukãními pochody transportovány od úpatí hfiebene pfies okolní metabazika a granodiority aï na vzdálenosti pfies km. Babí lom tvofií hrást vysoko pfievy ující okolní krajinu. V pûdním pokryvu pfiírodní památky pfieva- Ïuje ranker typick (kambick ), vmen í mífie po celém obvodû najdeme kyselé i silnû kyselé hnûdé pûdy kambizem typickou, var. kyselá, a kambizem dystrickou. KVùTENA Porosty skalnatého hfiebene tvofií spoleãenstva ãern ov ch dubohabfiin (Melampyro nemorosi-carpinetum) pfiecházejících aï do teplomiln ch bfiekov ch doubrav (Sorbo torminalis-quercetum). V porostech se uplatàuje dub zimní (Quercus petraea), habr obecn (Carpinus betulus), buk lesní (Fagus sylvatica), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), javor mléã (Acer platanoides), j. klen (A. pseudoplatanus), j. babyka (A. campestre), jilm horsk (Ulmus glabra), vzácnû jefiáb bfiek (Sorbus torminalis), vproslunûn ch polohách dfiín jarní (Cornus mas). Na skalnatém hfiebenu jsou pûvodní porosty borovice lesní (Pinus sylvestris) bizarních a zakrsl ch tvarû. Kefie jsou zastoupeny napfiíklad brslenem bradaviãnat m (Euonymus verrucosus), fie etlákem poãistiv m (Rhamnus cathartica), rû- Ïí pfievislou (Rosa pendulina) nebo rûïí plstnatou (Rosa tomentosa). rezervace Babí lom âást lesních porostû jiïní ãásti skalnatého hfiebene Babího lomu (56, m n. m.) smûru S J v Adamovské vrchovinû, 500 m severnû od Lelekovic (severní ãást hfiebene leïí na sousedním okrese Blansko). Lelekovice Vbylinném podrostu roste z v znamnûj ích druhû bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), medovník velkokvût (Melittis melissophyllum), l kovec jedovat (Daphne mezereum) a dymnivka bobovitá (Corydalis intermedia). ZVÍ ENA Bohatou hmyzí faunu tvofií v naprosté pfievaze plo nû roz ífiené druhy mezofilních lesû. Z pozoruhodnûj ích druhû byly zji tûny drobníãek Stigmella hahniella, píìalka bûloãárník dubov (Campaea honoraria), okáã voàavkov (Brintesia circe) a masafika Heteronychia rohdendorfi. Obratlovci jsou zastoupeni slep em kfiehk m (Anguis fragilis), rehkem zahradním (Phoenicurus phoenicurus), lejskem bûlokrk m (Ficedula albicollis), krutihlavem obecn m (Jynx torquilla) a pl íkem lískov m m V mûra:,00 ha Vyhlá eno: 980 Geomorfologicky i geologicky pozoruhodná lokalita skalních útvarû s mozaikou pfiírodû blízk ch lesních spoleãenstev s v skytem nûkter ch zvlá tû chránûn ch druhû rostlin. (Muscardinus avellanarius). V okolních lesích hnízdí vãelojed lesní (Pernis apivorus), datel ãern (Dryocopus martius), holub doupàák (Columba oenas) a vzácnû s c rousn (Aegolius funereus). LESNICTVÍ Lesy je nutno ponechat pfiirozenému v voji s pfiípadn mi úãelov mi probírkami a podporou pfiirozeného zmlazení. VYUÎITÍ Babím lomem prochází hojnû nav tûvovaná turistická stezka, která poskytuje daleké v hledy do okolní krajiny. Na vrcholu skal v jiïním cípu chránûného území byla v roce 96 vybudována rozhledna. BIBLIOGRAFIE 70, 8, 449, 454, 896 MAPA ÚZEMÍ strana 64 0 BO 6

3 0-45 pro_uzemi_m :59 Stránka 0 Biskoupská hadcová step Západnû a jihozápadnû exponované svahy na levé stranû neckovitého údolí Jihlavy a údolí jejího hluboko zafiezaného pfiítoku Trnovce v Mohelenské vrchovinû, 50 m jiïnû od obce Biskoupky. Biskoupky na Moravû GEOLOGIE Skalní podlo- Ïí tvofií hadce moravského moldanubika, které vystupují na svazích v ãetn ch skalkách. Nad 6 70 m V mûra:, ha Vyhlá eno: 979 Prudké hadcové svahy s ãetn mi skalkami, porosty teplomiln ch stepních spoleãenstev a roztrou- en mi dfievinami. svahem se nacházejí tûrky fiíãní terasy Jihlavy. Na hadcích vznikly hnûdé pûdy kambizem typická (nasycená), mûlké profi- ly zaujímá kambizem rankerová s rankerem typick m (kambick m). KVùTENA V západní ãásti území se rozkládá skalní hadcová step (Festucion valesiacae) se sleziníkem hadcov m (Asplenium cuneifolium), trávniãkou obecnou hadcovou (Armeria vulgaris subsp. serpentini), kfiivatcem ãesk m (Gagea bohemica), bohat mi porosty kavylu chlupatého (Stipa dasyphylla), k. vláskovit m (S. capillata), tafiinkou horskou (Alyssum montanum), bûlozáfikou vûtvitou (Anhericum ramosum), hvozdíkem Pontederov m (Dianthus pontederae), tr zelem rozkladit m (Erysimum repandum), pochybkem prodlouïen m (Androsace elongata), silenkou u nicí (Silene otites), kruãinkou chlupatou (Genista pilosa), ãilimníkem fiezensk m (Chamaecytisus ratisbonensis) nebo dvoj títkem hladkoplod m (Biscutella laevigata). Po celé plo e jsou charakteristicky roztrou eny borovice lesní (Pinus sylvestris), vytváfiející v nûkter ch pfiípadech esteticky pûsobivé pokroucené stromy. Ostatní dfieviny rostou ostrûvkovitû a ve skupinách. Ze stromû jde o jilm habrolist (Ulmus minor), hru eà planou (Pyrus pyraster) nebo javor babyku (Acer campestre). Jako na b valé pastvinû zde dosud jednotlivû roste jalovec obecn (Juniperus communis). Kefie jsou zastoupeny rûïí ípkovou (Rosa canina), r. vinnou (R. rubiginosa), slivoní trnitou (Prunus spinosa), hlohem obecn m (Crataegus laevigata) nebo brslenem evropsk m (Euonymus europaeus). V chodní ãást území, po odstranûném akátovém porostu, je pfieváïnû porostlá kefii s obãasn mi voln mi travnat mi plochami. V plo e pfievaïuje ptaãí zob obecn (Ligustrum vulgare), slivoà trnitá, brslen evropsk a hojnû také mahalebka obecná (Padellus mahaleb). Nachází se zde jedna z mála lokalit vzácné piãky kvítkovité (Marasmiellus humillimus), která roste na mrtv ch listov ch pochvách kavylû. ZVÍ ENA Dfiívû velmi bohatá entomofauna. Po roce 980 jiï nebyl pozorován okáã skalní (Chazara briseis) ao. metlicov (Hipparchia semele). Dosud zde Ïije okáã ovsov (Minois dryas) ao.voàavkov (Brintesia circe). K dal ím v znaãn m druhûm patfií hnûdásek kvûtelov (Melitaea didyma) a h. kostkovan (M. cinxia). Zrovnokfiídl ch jsou v znamná kobylka révová (Ephippiger ephippiger), cvrãivec révov (Oecanthus pellucens) a kobylka kfiídlatá (Phaneroptera falcata). Obratlovci jsou zastoupeni slep em kfiehk m (Anguis fragilis), je tûrkou zelenou (Lacerta viridis) a Èuh kem obecn m (Lanius collurio). VYUÎITÍ PÛvodnû po celém území rostly dfieviny jen znaãnû roztrou enû. V prûbûhu druhé poloviny 0. století velké plochy spontánnû zarostly cizorod m akátem a borovicí lesní. V letech 996 aï 00 byla vúzemí provedena rozsáhlá rekonstrukce, spoãívající v odstranûní akátu a redukci borovice lesní. V roce 006 byla zahájena kaïdoroãní údrïba spoãívající hlavnû v prûbûïném usmûràování rozvoje dfievin v rozsáhl ch uvolnûn ch plochách po odstranûní akátu. BIBLIOGRAFIE 487, 65 MAPA ÚZEMÍ strana 68 Hadcové skalky porostlé skalní adrnovou vegetací. Okáã metlicov (Hiparchia semele) jiï z chránûného území vymizel a v regionu patfií ke kriticky ohroïen m druhûm. Kavyl chlupat (Stipa dasyphylla), silnû ohroïen taxon kvûteny âr, na jiïní Moravû ãasto provází hadce. BO 7 0

4 0-45 pro_uzemi_m :59 Stránka 04 Brnûnsko 4 GEOLOGIE Skalní podlo- Ïí tvofií granulity s granátem a biotitem. V rezervaci najdeme ãetné drobné opu tûné jámové lûmky. Jsou zde vyvinuty pfieváïnû hnûdé pûdy kyselá varieta kambizemû typické, v jiïní ãásti navazuje silnû kyselá kambizem dystrická. V nízkostébeln ch trávnících roste kdysi hojn, dnes silnû ustupující vstavaã obecn (Orchis morio). Mezi dfievinami za kvûtu vynikají bílé kvûty hru nû plané (Pyrus pyraster). Skfiivan lesní (Lullula arborea) patfií v souãasné dobû k fiídk m hnízdivcûm. 4 Kfiovinatá stráà s enklávami travnat ch paloukû. rezervace Biskoupsk kopec Tfii plochy, jedna na vrcholu kóty Biskoupsk kopec (97, m n. m.) a dvû na jihov chodních svazích k. 9 m n. m. v Mohelenské vrchovinû, km severozápadnû obce Biskoupky. Biskoupky na Moravû KVùTENA Území je porostlé acidofilními teplomiln mi trávníky (Koelerio-Phleion phleoidis) s ostrûvkovitû aï jednotlivû roztrou en mi dfievinami. Na b valou pastvu upomíná bohat í v skyt jalovce obecného (Juniperus communis) avfiesu obecného (Calluna vulgaris). Charakteristické jsou osamocené duby zimní (Quercus petraea), staré borovice lesní (Pinus sylvestris) nebo ãetné bfiízy bûlokoré (Betula pendula). Dal í dfieviny jsou zastoupeny vzácnû skalníkem celokrajn m (Cotoneaster integerrimus) nebo tfie ní kfiovitou (Cerasus fruticosa), poãetnûji hru ní planou (Pyrus pyraster), mahalebkou obecnou (Padellus mahaleb), hlohem obecn m (Crataegus laevigata), fie etlákem poãistiv m (Rhamnus cathartica), rûïí ípkovou (Rosa canina) a r. vinnou (R. rubiginosa). Vtravobylinn ch porostech je typick pfiedev ím koniklec velkokvût (Pulsatilla grandis) ak. luãní (P. pratensis). Dále zde roste smil píseãn (Helichrysum arenarium), vstavaã obecn (Orchis morio), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), lomikámen cibulkat (Saxifraga bulbifera), divizna jiïní rakouská (Verbascum chaixii subsp. austriacum), hvozdík PontederÛv (Dianthus pontederae), svûtlík tatarsk (Euphrasia tatarica), lnice kruãinkolistá (Linaria genistifolia), modfienec chocholat (Muscari comosum), zemûïluã hofiká (Centaurium erythraea), ãestec klasnat (Pseudolysimachion spicatum) nebo trávniãka obecná (Armeria vulgaris). Z ménû ãast ch hub byl nalezen Ïampion BernardÛv (Agaricus bernardii), druh vázan na nelesní stanovi tû na zasolen ch pûdách. ZVÍ ENA V znamná entomologická lokalita. Z mot lû patfií k nejnápadnûj ím nesytka bodalková (Synanthedon stomoxiformis), vfietenu ka ligrusová (Zygaena carniolica), v. pozdní (Z. laeta), hnûdásek kostkovan (Melitaea cinxia), h. kvûtelov (M. didyma) nebo okáã ovsov (Minois dryas). Poãetnû se vyskytuje kudlanka náboïná (Mantis religiosa). Obratlovci jsou zastoupeni slep em kfiehk m (Anguis fragilis), je tûrkou obecnou (Lacerta 8 97 m V mûra: 7,59 ha Vyhlá eno: 979 Teplomilná stepní spoleãenstva s bohat m v skytem zvlá tû chránûn ch druhû rostlin a hnízdi tû vzácn ch chránûn ch druhû ptákû. agilis), j. zelenou (L. viridis), dudkem chocholat m (Upupa epops), lelkem lesním (Caprimulgus europaeus), skfiivanem lesním (Lullula arborea), pûnicí vla skou (Sylvia nisoria) a Èuh kem obecn m (Lanius collurio). VYUÎITÍ Od 50. let 0. století zarûstala lokalita dfievinami a ífiila se zde i tfitina kfiovi tní aovsík vyv en. Od roku 997 byly provádûny zásahy za úãelem omezení náletov ch dfievin a kefiov ch porostû a pravidelné kosení od roku 999. Od roku 00 je provádûna kaïdoroãní údrïba, vedoucí k uvolàování cenn ch dfievin a voln ch ploch se vzácn mi spoleãenstvy. BIBLIOGRAFIE 408, 487 MAPA ÚZEMÍ strana BO 8

5 0-45 pro_uzemi_m :59 Stránka 05 Bouchal Zaoblené návr í a jihozápadní svahy k. Bouchal (77,0 m n. m.) v pfiilehlém úvalovitém údolí fieky Oslavy v Ivanãické kotlinû, asi,5 km severozápadnû od Letkovic. Letkovice GEOLOGIE Skalní podlo- Ïí tvofií ãervenohnûdé aï rezavohnûdé slepence rokytenské facie permokarbonu Boskovické brázdy, které vystupují nad fiíãní terasu, tvofienou fluviálními písky a tûrky spodního pleistocénu a pokryvy spra í. Na dnû 8 77 m V mûra:,60 ha Vyhlá eno: 980 Teplomilná stepní spoleãenstva na permokarbonsk ch slepencích Boskovické brázdy s roztrou en mi dfievinami a s chránûn mi druhy rostlin. úvalovitého údolí jsou deluviofluviální sedimenty. PÛdní typy zastupují rankery (ranker kambick a typick ) spolu s kambizemí typickou, varietou kyselou a kambizemí rubefikovanou. V jiïním cípu navazuje hnûdozem typická na spra i. KVùTENA Území je po rekonstrukci tvofieno drnovou stepí (Festucion valesiacae) sroztrou en mi kefii: rûïí ípkovou (Rosa canina), r. vinnou (R. rubiginosa), brslenem evropsk m (Euonymus europaeus), fie etlákem poãistiv m (Rhamnus cathartica), ptaãím zobem obecn m (Ligustrum vulgare) nebo slivoní trnitou (Prunus spinosa). Ze stromû jen vzácnû jilmem habrolist m (Ulmus minor). Plnohodnotné stepní porosty se ífií i do ploch jen nedávno zbaven ch akátu. Zejména oman oko Kristovo (Inula oculuschristi) se v posledních letech v znamnû roz ífiil. Ve stepních porostech dále roste pryskyfiník ilyrsk (Ranunculus illyricus), mochna píseãná (Potentilla arenaria), strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica), ostfiice drobná (Carex supina), vousatka prstnatá (Bothriochloa ischaemum), hvozdíãek prorostl (Petrorhagia prolifera), záraza bílá (Orobanche alba), lipnice cibulkatá pravá (Poa bulbosa subsp. bulbosa), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), kfiivatec ãesk (Gagea bohemica), hvozdík PontederÛv (Dianthus pontederae), modfienec chocholat (Muscari comosum), ãesnek Ïlut (Allium flavum), ã. kulatohlav (A. sphaerocephalon) nebo kavyl vláskovit (Stipa capillata). ZVÍ ENA Z nápadnûj ích druhû hmyzu zde Ïije napfi. vfietenu ka pozdní (Zygaena laeta), okáã ovsov (Minois dryas) a o. kostfiavov (Arethusana arethusa). Hojnû se vyskytuje kudlanka náboïná (Mantis religiosa). Obratlovci jsou zastoupeni je - tûrkou obecnou (Lacerta agilis), pûnicí vla skou (Sylvia nisoria) a Èuh kem obecn m (Lanius collurio). VYUÎITÍ Pfied kolektivizací zemûdûlství v 50. letech 0. století byla vût ina území jen sporadicky porostlá dfievinami, ale jiï tehdy se zaãínal ífiit trnovník akát, kter m vût ina území pozdûji zarostla. V letech 996 aï 00 byl z plochy PP akát odstranûn. Od roku 004 probíhá v území fiízená pastva ovcí. MAPA ÚZEMÍ strana 65 Jihozápadní svah ZCHÚ po odstranûní akátû a kfiovin. Území je nejbohat ím nalezi - tûm silnû ohroïeného kfiivatce ãeského (Gagea bohemica) na Brnûnsku. Brslen evropsk (Euonymus europaeus) roste na vlhãích pûdách. 4 Modfienec chocholat (Muscari comosum) s fiídk m kvûtním hroznem, detail kvûtenství. 4 BO 9 05

6 0-45 pro_uzemi_m :59 Stránka 06 Brnûnsko GEOLOGIE Skalní podlo- Ïí vût inou tvofií metabazalty brnûnského masivu. Jen mal v chodní v bûïek je sloïen z útrïkû devonsk ch vilémovick ch vápencû maco ského souvrství, vystupujících na zlomu. Z antropogenních tvarû se vyskytují malé kamenolomy. Pod lesním porostem se vyvinula kyselá varieta kambizemû typické, na kterou navazuje na okolních polích hnûdozem typická (ve v chodní ãásti erodovaná). KVùTENA V porostech, které stojí na pfiechodu mezi teplomiln mi doubravami a dubohabfiinami je dominantní Na lesních svûtlinách a v lemech lesa se vzácnû vyskytuje prstnatec bezov (Dactylorhiza sambucina). Len Ïlut (Linum flavum) je zafiazen mezi silnû ohroïené druhy v âerveném seznamu na í kvûteny. Dubohabrov porost se zbytky lesostepní vegetace. 4 Mochna bílá (Potentilla alba) roste v nûkter ch typech teplomiln ch doubrav. dfievinou dub zimní (Quercus petraea). Dále se vyskytuje habr obecn (Carpinus betulus) a bfiíza bûlokorá (Betula pendula), vzácnû jefiáb bfiek (Sorbus torminalis) a vysazeny byly i borovice lesní (Pinus sylvestris). Zvlá È pestrá druhová skladba dfievin, vãetnû tfie nû kfiovité (Cerasus fruticosa) a rû- Ïe keltské (Rosa gallica), je pfii lesních okrajích. Vdruhovû rozmanitém bylinném podrostu roste prstnatec bezov (Dactylorhiza sambucina), plamének pfiím (Clematis recta), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), medovník velkokvût (Melittis melissophyllum), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), v. zelenav (P. chlorantha), prvosenka jarní (Primula veris), plicník mûkk (Pulmonaria mollis) nebo chlupáãek chocholiãnat (Pilosella cymosa). Dal í v znamné teplomilné druhy lze najít v proslunûn ch lesních lemech: kakost krvav (Geranium sanguineum), mochna bílá (Potentilla alba), hvûzdnice chlumní (Aster amellus), len Ïlut (Linum flavum), lnûnka lnolistá (Thesium linophyllon), matefiídou ka olysalá (Thymus glabrescens), jetel ãervenav (Trifolium rubens), oman srstnat (Inula hirta), zvonek klubkat (Campanula glomerata) a pry ec mnohobarv (Tithymalus epithymoides). ZVÍ ENA Vúzemí je bohatá hmyzí fauna tvofiená vesmûs iroce roz ífien mi lesními druhy. Charakteristick m druhem svûtl ch porostû a pafiezin je mimo jiné pouzdrovníãek Coleophora pulmonariella. Obratlovci jsou zastoupeni slep em kfiehk m (Anguis fragilis), strakapoudem prostfiedním (Dendrocopos medius), krutihlavem obecn m (Jynx torquilla), Ïluvou hajní (Oriolus oriolus) a lejskem bûlokrk m (Ficedula albicollis). V oslunûn ch travnat ch lesních lemech Ïije je tûrka obecná (Lacerta agilis). VYUÎITÍ Les byl aï do konce 50. let 0. století obhospodafiován pafiezinov m zpûsobem a ãetné svûtlé palouky tehdy umoïàovaly rozvoj a udr- Ïování vysoké diverzity, zvlá tû teplomiln ch druhû. Poté do lo v podrostu k expanzi lipnice hajní (Poa nemoralis) a celkovému Bfiezina âást lesa na vrcholech a svazích satelitní vyv eniny Bfiezinka (99, m n. m.) a k. 97 m n. m. v okrsku Babí lom, 00 m od severozápadního okraje Lelekovic. Lelekovice zastínûní samovolnû se zapojujících porostû s následkem ústupu aï vymizení mnoha pûvodnû hojnû rostoucích druhû. 5 99, m V mûra:,7 ha Vyhlá eno: 990 Pfiírodû blízké aï pfiirozené teplomilné lesní porosty a jejich okraje s bohat m v skytem zvlá tû chránûn ch druhû rostlin. LESNICTVÍ Je potfieba prûbûïnû sniïovat podíl jehliãnanû a podle situace provádût probírky ve prospûch cenn ch spoleãenstev a dfievin, vãetnû lesních lemû. Na m tinû na hfiebeni lesního komplexu byla v roce 987 ovûfiena moïnost obnovy pûvodní teplomilné flóry cílen mi redukcemi dfievin. BIBLIOGRAFIE 8, 80 MAPA ÚZEMÍ strana BO 0

7 0-45 pro_uzemi_m :59 Stránka 07 rezervace Coufavá âást lesa na plo inû a ãlenitém levém svahu zafiíznutého údolí potoka Coufavá (prav pfiítok fieky Svitavy) a pfiilehlé holoroviny Sobû ické vrchoviny, asi 500 m severov chodnû od Útûchova. Vranov u Brna m V mûra:,46 ha Vyhlá eno: 976 Pfiirozené aï pfiírodû blízké lesní porosty s dominantním bukem, s jedlí bûlokorou a s typick m bylinn m podrostem. Staleté rozpadající se buky dodávají nûkter m místûm pralesovit charakter. GEOLOGIE Skalní podlo- Ïí tvofií horniny brnûnského masivu, a to biotitick granodiorit a amfibolit biotitick granodiorit typu Blansko. Rezervace je pokryta pfieváïnû hnûd mi pûdami kyselou varietou kambizemû typické, lokálnû kambizemí rankerovou a rankerem kambick m (typick m). Podél potoka Coufavá se vyvinul typick glej a pseudoglej. KVùTENA V porostu kvûtnat ch buãin svazu Fagion dominuje buk lesní (Fagus sylvatica), vtrou en je dub zimní (Quercus petraea) a dále se uplatàuje habr obecn (Carpinus betulus), lípa malolistá (Tilia cordata), javor babyka (Acer campestre), j. klen (A. pseudoplatanus), j. mléã (A. platanoides) nebo jilm horsk (Ulmus glabra). Donedávna zde mûla vysoké zastoupení jedle bûlokorá (Abies alba), jejíï populace vprûbûhu let postupnû usychala a dnes je na pokraji vymizení. Pomístnû rostou i stanovi tnû nepûvodní jehliãnany: smrk ztepil (Picea abies), modfiín opadav (Larix decidua), borovice lesní (Pinus sylvestris) a douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii). Charakteristick mi druhy bylinného podrostu jsou kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), Ïindava evropská (Sanicula europaea), samorostlík klasnat (Actaea spicata), svízel vonn (Galium odoratum), starãek vejãit (Senecio ovatus) nebo ãarovník pafiíïsk (Circaea lutetiana). Ztrav tu roste strdivka jednokvûtá (Melica uniflora), z kapraìorostû kapraì samec (Dryopteris filixmas). V znamné druhy jsou zastoupeny okroticí bílou (Cephalanthera damasonium), o. dlouholistou (C. longifolia), lilií zlatohlávkem (Lilium martagon), vemeníkem dvoulist m (Platanthera bifolia), v. zelenav m (P. chlorantha), kokofiíkem mnohokvût m (Polygonatum Bukov porost ve vrcholové ãásti území. Ucháã svazãit (Gyromitra fastigiata) vzácná vfieckov trusá houba, rostoucí v teplomiln ch doubravách a habrov ch doubravách pod duby, habry a buky. U nás je zafiazena do âervené knihy a do ãerveného seznamu makromycetû âr. BO 07

8 0-45 pro_uzemi_m :59 Stránka 08 Brnûnsko 5 4 Mezi porosty kfiovin a na vlhk ch humózních pûdách v prosvûtlen ch ãástech lesa porûstá okrotice bílá (Cephalanthera damasonium). 4 Sasanka hajní (Anemonoides nemorosa), hojnûj í druh listnat ch a smí en ch lesû nebo podmáãen ch luk. 5 Hrachor jarní (Lathyrus vernus) ãasto zaãíná kvést je tû pfied úpln m rozvitím listû. 6 V bukov ch porostech zde rostou jedle bûlokoré (Abies alba) dnes jiï pomûrnû vzácnû. 7 K charakteristick m druhûm rezervace patfií píìalka zelenoplá tník bfiezov (Geometra papilionaria). multiflorum), hnilákem smrkov m (Monotropa hypopitys) nebo l kovcem jedovat m (Daphne mezereum). Na pafiezech a kmenech byla zji tûna fiada druhû dfievokazn ch hub. Ze vzácnûj ích druhû byl nalezen vfieckov trus ucháã svazãit (Gyromitra fastigiata), z lupenat ch kalichovka matná (Omphalina grossula), helmovka sazová (Hydropus atramentosus) a hlíva hnízdovitá (Phyllotopsis nidulans), bfiichatkovit rozpuklec hru - kovit (Phallogaster saccatus), choro ovité druhy zastupuje outkovka bûlavá (Antrodia albida) a bûlochoro cystidonosn (Oligoporus balsameus) a kornatcovité houby reprezentuje kornatec krátkoostn (Hyphodontia breviseta), k. lopatkovit (H. spathulata) a k. svûtl (H. pallidum). ZVÍ ENA V znamné druhy hmyzu jsou vázané na staré prosychající buky a umírající jedle: nesytka jedlová (Synanthedon cephiformis), hfibetozubec tmavoúhl (Drymonia obliterata), edokfiídlec fiíjnov (Epirrita christyi), píìalka ãernobílá (Thera britannica) a p. lesní (Operophtera fagata). Obratlovci jsou zastoupeni slep em kfiehk m (Anguis fragilis), holubem doupàákem (Columba oenas), lejskem mal m (Ficedula parva), l. bûlokrk m (F. albicollis) a datlem ãern m (Dryocopus martius). LESNICTVÍ Vrámci lesního hospodáfiení je potfieba postupnû odstraàovat nepûvodní jehliãnany, podporovat pfiirozené zmlazení buku a zajistit obnovu jedle bûlokoré BO

9 0-45 pro_uzemi_m :59 Stránka 09 Drásovsk kopeãek Vystupující mendip Drásovsk kopeãek (, m n. m.) v Ti novské kotlinû, asi 800 metrû jihozápadnû od obce Malhostovice. Malhostovice, m V mûra: 0,64 ha Vyhlá eno: 980 Geomorfologicky v znamn vápencov útvar se spoleãenstvy skalní stepi a v skytem zvlá tû chránûného silnû ohroïeného koniklece velkokvûtého. (Saxifraga tridactylites), tafiinka horská (Alyssum montanum), rozrazil rozprostfien (Veronica prostrata), svízel siv (Galium glaucum) nebo mochna píseãná (Potentilla arenaria). Po obvodu území se místy uplat- Àují pfiedev ím kefiové porosty se svídou krvavou (Swida sangunea), ptaãím zobem obecn m (Ligustrum vulgare), rûïí ípkovou (Rosa canina) a také nûkolik vzrostl ch jasanû ztepil ch (Fraxinus excelsior) a stabilizovan ch kefiû vysazeného efiíku obecného (Syringa vulgaris). ZVÍ ENA Z v znamnûj- ích druhû mot lû zde byly zji - tûny nûkteré druhy modráskû, napfi. modrásek rozchodníkov (Scolitantides orion) a m. jetelov (Polyommatus bellargus). Obratlovci jsou zastoupeni slep em kfiehl m (Anguis fragilis) nebo Èuh kem obecn m (Lanius collurio). 4 5 GEOLOGIE Skalní v choz z vilémovick ch vápencû maco ského souvrství je obklopen vápnit mi jíly (tégly) spodního badenu a spra emi. Skalnaté v chozy pokr vá rendzina litická a rendzina typická. V okolí vznikly na spra ov ch pokryvech hnûdozem typická s ãernozemí typickou (erodovanou). KVùTENA Na ostrûvku skalní stepi roste pfiedev ím populace koniklece velkokvûtého (Pulsatilla grandis). Charakteristick je bohat v skyt bûlozáfiky vûtvité (Anthericum ramosum) nebo zvonku klubkatého (Campanula glomerata). Z dal- ích v znamn ch druhû je zastoupen lomikámen trojprst VYUÎITÍ Území bylo je tû vroce 95 celé víceménû bez dfievinného patra. V následujících desetiletích do lo k jeho spontánnímu rozvoji mimo jiné ivsouvislosti s vysazením efiíku, akátu a jasanu. V letech 000 aï 00 byly v území provedeny rozsáhlej í zásahy, spoãívající v redukci dfievinného patra a jeho stav je nyní kaïdoroãnû kontrolován. Od roku 999 je provádûna pravidelná údrïba, travobylinn ch porostû postiïen ch neïádoucí sukcesí kosením. MAPA ÚZEMÍ strana 65 Vápencová skaliska vyãnívající nad mlad í Ti Àovské kotliny (mendip) a porostlá charakteristickou teplomilnou vegetaci. Skalní brána. Drobn lomikámen trojprst (Saxifraga tridactylites) najdeme v neuzavfiené vegetaci teplomiln ch trávníkû. 4 Svízel siv (Galium glaucum) se podílí na v stavbû xerotermních spoleãenstev svazu Festucion valesiacae i Bromion erecti. 5 V travinobylinné vegetaci je pomûrnû hojnû zastoupena bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum). BO 09

10 0-45 pro_uzemi_m :59 Stránka 0 Brnûnsko GEOLOGIE V opu tûném stûnovém kamenolomu (ãást území byla v minulosti odtûïena) vystupují raãické slepence myslejovického souvrství drahanského kulmu. Na kulmském skalním podloïí leïí badenské vápnité jíly (tégly) a spra e. Mûlké pûdy na slepencích zastupují kambické rankery aï litozemû, místy najdeme kambizem rankerovou. Záraza bílá (Orobanche alba) nejãastûji parazituje na matefiídou - kách (Thymus). Hadí mord rakousk (Scorzonera austriaca) se nachází jednotlivû na skalnaté a travnaté stepi. Len tenkolist (Linum tenuifolium), velmi kfiehká rostlina s nafialovûl mi kvûty, roz ífiená hlavnû na stepních lokalitách. 4 Zaoblen hfibet s v skytem teplomilné vegetace. KVùTENA Travinobylinná stepní vegetace svazu Festucion valesiacae hostí vzácnou teplomilnou kvûtenu s pryskyfiníkem ilyrsk m (Ranunculus illyricus), kozincem viãencovit m (Astragalus onobrychis), diviznou brunátnou (Verbascum phoeniceum), zlatovláskem obecn m (Linosyris vulgaris), poãetnûj í populací koniklece velkokvûtého (Pulsatilla grandis) na izolovaném pahorku azvonku sibifiského (Campanula sibirica) ve skalní stûnû b valého lomu nebo kosatce nízkého (Iris pumila), kter se tu objevil teprve v nedávn ch letech. Dále zde roste, napfi. záraza bílá (Orobanche alba), hadí mord rakousk (Scorzonera austriaca), hvozdík PontederÛv (Dianthus pontederae), hlaváãek letní (Adonis aestivalis), silenka u nice (Silene otites), stro ek pomnûnkov (Lappula aquarrosa) nebo strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica). Zvlá tû pûsobivé jsou bohaté porosty kavylu vláskovitého (Stipa capillata) skvetoucím ãesnekem Ïlut m (Allium flavum) nebo modfiencem chocholat m (Muscari comosum) a bohat porost bûlozáfiky vûtvité (Anthericum ramosum). Nûkteré z v znamn ch druhû, jako je kozinec viãencovit, zvonek sibifisk, pry ec prutnat (Tithymalus tommasinianus) nebo silenka u nice, pronikají v posledních letech do zrekultivované plo iny pod skalní stûnou, na které je i díky nedávn m v sadbám pestrá skladba dfievin s dubem zimním (Quercus petraea), lípou Horka Západní svah umûle obnaïeného hfibítku s v chozem skal ve lapanické pahorkatinû, 500 m v chodnû od obce Bedfiichovice u silnice z Brna do Vy kova. Podolí u Brna (Tilia sp.), tfie ní ptaãí (Cerasus avium), dfiínem jarním (Cornus mas), rûïí májovou (Rosa majalis), jefiábem bfiekem (Sorbus torminalis), dfii Èálem obecn m (Berberis vulgaris), kalinou tu alají (Viburnum lantana) nebo jefiábem oskeru í (Sorbus domestica). Na pahorku rostou ovocné stromy a kefie, pfii okraji i stará hru- eà planá (Pyrus pyraster). Ve svahu terasy pod skalní stûnou se stále více po odstranûní akátu uplatàují odpovídající druhy stromû, jako dub zimní nebo javor mléã (Acer platanoides). Roztrou enû roste po celém území i více druhû kefiû: brslen evropsk (Euonymus europaeus), fie etlák poãistiv (Rhamnus cathartica), rûïe ípková (Rosa canina) nebo svída krvavá (Swida sanguinea) m V mûra:,6 ha Vyhlá eno: 984 Protáhl zaoblen hfibet s porosty cenn ch teplomiln ch stepních spoleãenstev s zvlá tû chránûn mi druhy rostlin. ZVÍ ENA Pozorována zde byla vfietenu ka ligrusová (Zygaena carniolica) a okáã voàavkov (Brintesia circe). Hojnû se vyskytuje kudlanka náboïná (Mantis religiosa). Obratlovci jsou zastoupeni je tûrkou obecnou (Lacerta agilis), koroptví polní (Perdix perdix), Èuh kem obecn m (Lanius collurio) anepravidelnû i pûnicí vla skou (Sylvia nisoria). VYUÎITÍ JiÏ v roce 95 byl kopec Horky odtûïen. V následujících desetiletích do lo ke spontánnímu rozvoji zpravidla vysazen ch cizorod ch druhû: hlavnû akátu, javorovce jasanolistého, kustovnice nebo efiíku. V letech 995 aï 00 byla vúzemí provedena rozsáhlá rekonstrukce, spoãívající v odstranûní cizorod ch dfievin a rekultivaci plo iny. Od roku 004 je provádûna údrïba kosením. BIBLIOGRAFIE 9, 54 MAPA ÚZEMÍ strana 67 0 BO 4

11 0-45 pro_uzemi_m :59 Stránka Hynãicovy skály Slepencová skála na úpatí okrajového zlomového svahu Mokerské vrchoviny na pfiechodu Drahanské vrchoviny do Vy kovského úvalu severoseverozápadnû od silnice mezi Viniãn mi umicemi a Vítovicemi, 500 m severov chodnû od obce Viniãné umice. Viniãné umice m V mûra: 0, ha Vyhlá eno: 979 Teplomilná stepní spoleãenstva na skalách z kulmského slepence s chránûn mi druhy rostlin. GEOLOGIE Skalní podloïí tvofií slepence moravskoslezského kulmu. Slepencová skála je dnes vysoká asi 8 m. âásti svislé stûny rozdûluje nûkolik svisl ch záfiezû a vodorovn ch trhlin astupàû. Poãátkem 0. století byla ãást pûvodní skály, pûvodnû sloupovitého charakteru, odstfielena k získání stavebního kamene. Na skalním podkladû se nachází mûlké pûdy typu rankerû (ranker kambick a litick ), místy i kambizem rankerová.vokolí pfiecházejí v hluboké ãernozemû hnûdozemní na spra- ích a karbonátov ch jílech. KVùTENA Temeno, skalnaté a kamenité plochy skalního útvaru porûstá teplomilná vegetace stepních trávníkû svazu Festucion valesiacae, v níï se vyskytuje pfiedev ím kavyl sliãn (Stipa pulcherrima) a kosatec pestr (Iris variegata). Z dal- ích typick ch druhû zde roste napfiíklad netfieskovec v bûïkat (Jovibarba sobolifera), lnice kruãinkolistá (Linaria genistifolia), hvozdík PontederÛv (Dianthus pontederae), rozchodníkovec velk (Hylotelephium maximus), silenka u nice (Silene otites), bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum), divizna jiïní rakouská (Verbascum chaixii subsp. austriacum), hvozdík svazãit (Dianthus armeria), kakost krvav (Geranium sanguineum), ãestec klasnat (Pseudolysimachion spicatum), strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica), jetel alpínsk (Trifolium alpestre), modfienec chocholat (Muscari comosum) nebo ostfiice drobná (Carex supina). Skalní útvar porûstá jednotlivû dubem zimním (Quercus petraea), ojedinûl m dfiínem jarním (Cornus mas), bohat mi porosty tfie nû kfiovité (Cerasus fruticosa) a nûkter mi druhy kefiû, hlavnû skalníkem celokrajn m (Cotoneaster integerrimus), ptaãím zobem obecn m (Ligustrum vulgare) nebo svídou krvavou (Swida sanguinea), ale také hlohem obecn m (Crataegus laevigata), brslenem bradaviãnat m (Euonymus verrucosus), ãilimníkovcem ãernajícím (Lembotropis nigricans) nebo ãilimníkem fiezensk m (Chamaecytisus ratisbonensis). Ve stinnûj ím Ïlebu podél v chodního okraje skály rostou v zapojeném porostu stromy: dub zimní, habr obecn (Carpinus betulus), líska obecná (Corylus avellana), jilm habrolist (Ulmus minor), tfie eà ptaãí (Cerasus avium), jefiáb bfiek (Sorbus torminalis), lípa malolistá (Tilia cordata) nebo javor klen (Acer pseudplatanus). ZVÍ ENA Vúzemí byl zji tûn pouzdrovníãek Coleophora millefolii a modrásek rozchodníkov (Scolitantides orion) a kudlanka náboïná (Mantis religiosa). Obratlovci jsou zastoupeni je tûrkou zelenou (Lacerta viridis) nebo Èuh kem obecn m (Lanius collurio). VYUÎITÍ Pfied rokem 95 bylo celé území porostlé minimálním dfievinn m patrem. V následujících desetiletích do lo k jeho spontánnímu rozvoji v neprospûch cenn ch teplomiln ch spoleãenstev. Od roku 999 byly v území provedeny rozsáhlej í zásahy, spoãívající vradikální redukci roz ifiujících se kefiov ch porostû. MAPA ÚZEMÍ strana 67 Slepencová skála z kulmsk ch slepencû porostlá kefiovou a travinobylinnou vegetací. V ãasnû jarním aspektu xerotermních travinobylinn ch spoleãenstev lze zaznamenat i kvetoucí lodyhy ostfiice Micheliho (Carex michelii). Na místech s hlub ím pûdním profilem stfiídají ãasto xerotermní stepní spoleãenstva skupinky dubû zimních (Quercus petraea). Detail listû a ÏaludÛ. BO 5

12 0-45 pro_uzemi_m :59 Stránka Brnûnsko GEOLOGIE Skalní podlo- Ïí tvofií horniny brnûnského masivu, zejména amfibol-biotitick granodiorit typ Blansko, biotitick granodiorit typ Blansko a biotitická pararula plá tû masivu. Horniny skalního podloïí vystupují na svazích v podobû mrazov ch srubû. Chránûné území zahrnuje jednak ãást holoroviny Sobû ické vrchoviny kolem k. 475,5 m a jednak pfiíkré a skalnaté svahy údolí Svitavy a údolí jejich prav ch pfiítokû, zejména Pytláckého potoka. Pfiíkré svahy zvlàují ãetné úpady. Pedologicky spadá lokalita do regionu hnûd ch pûd, které tu zastupuje kyselá varieta kambizemû typické spolu s pfiidruïen mi ostrûvky rankerû. Jedním z charakteristick ch druhû chránûného území je hfibetozubec tmavoúhl (Drymonia obliterata). Buãina s dubem a javorem azmlazujícím se podrostem. KVùTENA VpfievaÏujících porostech kvûtnat ch buãin svazu Fagion star ch více neï 0 let dominuje buk lesní (Fagus sylvatica), pfiimí en je dub zimní (Quercus petraea), lípa malolistá (Tilia cordata) a habr obecn (Carpinus betulus), ve velmi malé mífie i jedle bûlokorá (Abies alba). Ve vlhãích Ïlebech najdeme porosty suèov ch lesû svazu Tilio-Acerion s jilmem horsk m (Ulmus glabra), javorem klenem (Acer pseudoplatanus), j. mléãem (A. platanoides), j. babykou (A. campestre) a jasanem ztepil m (Fraxinus excelsior). Ve sporadickém kefiovém patfie se uplat- Àuje zimolez obyãejn (Lonicera xylosteum), hloh obecn (Crataegus laevigata), bez ãern (Sambucus nigra), kalina obecná (Viburnum opulus) nebo fie etlák poãistiv (Rhamnus cathartica). Na prosvûtlen ch místech se vzácnû objevuje jefiáb bfiek (Sorbus torminalis), zkefiû brslen bradaviãnat (Euonymus verrucosus). Pomístnû jsou vúzemí porosty stanovi tnû nepûvodních jehliãnanû. Vdruhovû pestrém bylinném podrostu rostou nûkteré v znamné druhy: lilie zlatohlávek (Lilium martagon), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), korálice trojklanná (Corallorhiza trifida), medovník velkokvût (Melittis melissophyllum), l kovec jedovat (Daphne mezereum), prvosenka vy í (Primula elatior) nebo vûsenka nachová (Prenanthes purpurea). Teplomilnûj í prvky zastupuje divizna jiïní rakouská (Verbascum chaixii subsp. austriacum) nebo bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum). Ze vzácnûj í druhû hub byla nalezena mozkovitka rosolovitá (Ascotremella faginea), vfieckov trusé houby ucháã svazãit (Gyromitra fastigiata) a káãovka penízková (Biscogniauxia nummularia), dále hfiib hnûdofialov (Boletus separans), kornatcovit kornatec lopatkovit (Hyphodontia spathulata), lupenatá strmûlka kmenová (Clitocybe truncicola), choro ovitá dubovnice stfievovitá (Pachykytospora tuberculosa) a korálovec bukov (Hericium clathroides). rezervace Jelení skok âlenité strmé aï srázné svahy s ãetn mi Ïleby a bystfiinn mi potûãky nad prav m bfiehem fieky Svitavy v hluboce zafiíznutém prûlomovém údolí mezi zaklesnut m meandrem pod Nov m hradem a mûstem Adamov v Sobû ické vrchovinû, km v chodnû od Vranova u Brna. Vranov u Brna m V mûra: 96,57 ha Vyhlá eno: 976 Jedineãnû dochovan mozaikovit komplex pfiirozen ch aï pfiírodû blízk ch lesních porostû spfieváïujícím bukem,. 4. vegetaãního stupnû, z vût í ãásti ve stáfií nad 0 let, s pestrou druhovou skladbou a s bohat m v skytem zvlá tû chránûn ch druhû rostlin a ÏivoãichÛ. ZVÍ ENA Z celé fiady lesních druhû mot lû jsou bioindikaãnû v znamné napfi. píìalky edokfiídlec fiíjnov (Epirrita christyi),. jilmov (Hydrelia blomeri),. javorov (Nothocasis sertata) a hfibetozubec tmavoúhl (Drymonia obliterata). V znamné druhy obratlovcû jsou zastoupeny slep em kfiehk m (Anguis fragilis), vzácnû mlokem skvrnit m (Salamandra salamandra), datlem ãern m (Dryocopus martius), Ïlunou zelenou (Picus viridis), strakapoudem prostfiedním (Dendrocopos medius), holubem doup- Àákem (Columba oenas), lejskem mal m (Ficedula parva) a l. bûlokrk m (F. albicollis). LESNICTVÍ Vrámci lesního hospodafiení je potfieba postupnû odstraàovat jehliãnaté dfieviny a podporovat pfiirozené zmlazení (zejména buku, pfiípadnû jedle). MAPA ÚZEMÍ strana 68 BO 6

13 0-45 pro_uzemi_m :59 Stránka KnûÏnice Lev zalesnûn jihozápadnû exponovan svah hlubokého prûlomového údolí fieky Svitavy s ojedinûl mi skalními v chozy v ícmanicko-kanickém prolomu, asi km severnû obce Bílovice nad Svitavou. Babice nad Svitavou GEOLOGIE Skalní podlo- Ïí tvofií kambrick amfibol-biotitick granodiorit typ Blansko brnûnského masivu. Svah prûlomového údolí je zvlnûn svahov mi úpady. Z pûdních typû tu vznikly kyselé aï silnû kyselé hnûdé pûdy. PfievaÏuje kambizem typická, varieta nasycená, po okrajích pfiírodní památky kyselá varieta typické kambizemû s kambizemí dystrickou. KVùTENA V porostech ãern ov ch dubohabfiin (Melampyro nemorosi-carpinetum) a bfiekov ch doubrav (Sorbo torminalis-quercetum) pfieva- Ïuje dub zimní (Quercus petraea) se znaãn m podílem habru obecného (Carpinus betulus). 5 0 m V mûra: 7,4 ha Vyhlá eno: 97 Ochrana pfiirozen ch dubohabrov ch lesních porostû na horninách brnûnského masivu s v skytem zvlá tû chránûn ch druhû rostlin a ÏivoãichÛ. V porostech suèového lesa (Aceri-Carpinetum) vdolních partiích svahû se navíc uplatàuje jasan ztepil (Fraxinus excelsior), javor mléã (Acer platanoides), j. klen (A. pseudoplatanus) a jilm horsk (Ulmus glabra). V bohatém kefiovém patfie roste brslen bradaviãnat (Euonymus verrucosus), b. evropsk (E. europaeus), klokoã zpefien (Staphylea pinnata) nebo tfie eà kfiovitá (Cerasus fruticosa). Pomístnû se vyskytují stanovi tnû nepûvodní jehliãnany: hlavnû borovice lesní (Pinus sylvestris), vzácnû b. vejmutovka (P. strobus) a douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii). V bylinném patfie rostou v znamné, ãasto teplomilné druhy: okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), medovník velkokvût (Melittis melissophyllum), tfiemdava bílá (Dictamnus albus), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum), kakost krvav (Geranium sanguineum), záraza hfiebíãková (Orobanche caryophyllacea), prvosenka jarní (Primula veris), strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica), sesel siv (Seseli osseum) nebo divizna jiïní rakouská (Verbascum chaixii subsp. austriacum). ZVÍ ENA Na daném území se vyskytuje mnoïství lesních druhû hmyzu, napfi. krásnûnka Alabonia staintoniella, pouzdrovníãek Coleophora lithargyrinella, pestrobarvec petrklíãov (Hamearis lucina), píìalky kropenatec Ïíhan (Plagodis dolabraria), zelenoplá tník dubov (Comibaena bajularia) a píìaliãka jarní (Eupithecia abbreviata). Z obratlovcû zde Ïije slep kfiehk (Anguis fragilis), krutihlav obecn (Jynx torquilla), lejsek bûlokrk (Ficedula albicollis) nebo rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus). Vrozvolnûn ch porostech a dal- ích proslunûn ch místech Ïije uïovka hladká (Coronella ausca) a je tûrka obecná (Lacerta agilis). LESNICTVÍ Vrámci lesního hospodafiení je potfieba postupnû redukovat jehliãnaté dfieviny, podporovat pfiirozenou obnovu (hlavnû dubu zimního) a zcela odstranit cizorod akát. BIBLIOGRAFIE 059 MAPA ÚZEMÍ strana 76 Zakrslá dubohabfiina na devonsk ch vápencích. Záraza hfiebíãková (Orobanche caryophyllacea) se vyskytuje dosti vzácnû na such ch a tepl ch stanovi tích jiïní Moravy. Prvosenka jarní (Primula veris) s pfiízemní rûïicí listû a okolíkem krátce stopkat ch a sytû Ïlut ch kvûtû. 4 Strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica). 4 BO 7

14 0-45 pro_uzemi_m :59 Stránka 4 Brnûnsko GEOLOGIE Kvûtnice má sloïitou geologickou stavbu postiïenou zlomy. Tvofií ji seskupená tûlesa devonsk ch slepencû, kfiemencû, pískovcû a karbonátû, pouze pfii západním úpatí vystupuje svratecká Ïula. Horniny skalního podloïí vystupují na povrch v podobû skalních útvarû (Velká skála 446 m n. m.), mrazov ch srubû a sutí. Vrchol Kvûtnice tvofií ãervenohnûdé kfiemenné pískovce a slepence a jsou známou lokalitou ametystû. Ve vápencích maco ského souvrství, postiïen ch slabou metamorfózou, jsou toly, v nichï se poãátkem 0. století tûïily Ïíly s barytem. Jedna ze tol narazila na jeskynû Pod kfiíïem a na Kvûtnickou propast, hlubokou více neï 70 m. V horní ãásti Kvûtnice byl postupnû objeven rozsáhl a spletit labyrint chodeb, dómû a propastí Královy jeskynû, která vznikla v intenzívnû provrásnûn ch laminova- Jihov chodní svahy PP Kvûtnice jsou porostlé dfiínovou doubravou. n ch vápencích s bohatou krápníkovou v zdobou. Devonské vápence jsou proniklé Ïílami hydrotermálního barytu, a proto se v jeskyni setkáváme s velmi vzácn mi vypreparovan mi barytov mi Ïílami a jeho ukázkov mi krystaly. Na Kvûtnici se nacházejí rovnûï zbytky tol po hledání zlata a stfiíbra. Pestrá geologická struktura podmiàuje zdej í tradiãní v znam cenné mineralogické lokality s v skytem fiady minerálû, napfi. ametystu, kfii Èálu, záhnûdy, citrínu, morionu, malachitu a aragonitu. Zatímco v západní ãásti chránûného území vznikla na svahovinách vápencû rendzina typická, zbytek tvofií kyselé aï silnû kyselé hnûdé pûdy (kambizem typická, var. kyselá, kambizem rubefikovaná a kambizem dystrická). V chozy vyvfiel ch hornin pokr vají rankery (ranker typick, suèov a kambick ) s kambizemí rankerovou, místy i malé ostrûvky litozemí. Kvûtnice Vrchol a prudké svahy v znamného vrcholu Kvûtnice (469,5 m n. m.) v Ti novské kotlinû pfii severozápadním okraji mûsta Ti nov. Ti nov KVùTENA Prakticky cel masiv Kvûtnice je porostl velmi pestrou mozaikou lesních aï skalních spoleãenstev. Jihov chodní aï jihozápadní v slunné krapové svahy jsou pfieváïnû porostlé dfiínov mi doubravami (Corno-Quercetum), ale nemalého rozsahu dosahují i volné plochy skalní stepi. V doubravách rostou pfiirozenû zfiedûné duby p fiité (Quercus pubescens) a d. zimní (Q. petraea) s pfiíleïitostnou pfiímûsí borovice lesní (Pinus sylvestris), javoru babyky (Acer campestre), jilmu habrolistého (Ulmus minor), jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), javoru mléãe (Acer platanoides), habru obecného (Carpinus betulus), jefiábu ptaãího (Sorbus aucuparia), j. bfieku (S. torminalis). Vbohatém kefiovém patfie zpravidla pfievládá dfiín jarní (Cornus mas) ,5 m V mûra: 9,86 ha Vyhlá eno: 950 RÛznorodé pfiirozené a pfiírodû blízké bukové a dubohabrové lesní porosty, odráïející geologickou a geomorfologickou rozmanitost stfiídají na jiïním a jihozápadním svahu rozvolnûné lesostepní ípákové doubravy s otevfien mi travnat mi a skalnat mi plo kami. Severní bod v skytu fiady teplomiln ch prvkû na jiïní Moravû. Volné plochy skalní stepi porûstají pfiedev ím dfiín jarní, mahalebka obecná (Padellus mahaleb). Z dal ích druhû se v znamnû uplatàuje kalina tu- alaj (Viburnum lantana), dfii - Èál obecn (Berberis vulgaris), rûïe vinná (Rosa rubiginosa), ptaãí zob obecn (Ligustrum vulgare), svída krvavá (Swida sanguinea), hloh (Crataegus sp.), brslen bradaviãnat (Euonymus verrucosus), brslen evropsk (Euonymus europaeus) nebo fie etlák poãistiv (Rham- 4 BO 8

15 0-45 pro_uzemi_m :00 Stránka 5 nus cathartica). Skalník celokrajn (Cotoneaster integerrimus) tu roste jen ojedinûle. Charakteristické jsou pûsobivé osamocené ko até borovice lesní. Hfibety s kfiemencov mi skalkami a v stupy porûstají doubravami, na jiïních expozicích bfiekov mi (Sorbo torminalis- -Quercetum), na severních bikov mi (Luzulo albidae-quercetum). V porostech dominuje dub zimní s pfiímûsí habru obecného, jefiábu bfieku, pfiípadnû i buku lesního (Fagus sylvatica), ve skalnat ch partiích i borovice lesní. V kefiovém podrostu byla vzácnû nalezena rûïe pfievislá (Rosa pendulina). Na stinn ch severozápadnû orientovan ch svazích dominuje buk lesní, na skalách ve zfiedûn ch porostech krnící. Z dal ích stromû se uplatàuje habr obecn, javor mléã, lípa malolistá (Tilia cordata) nebo dub zimní. Na vápencov ch skalách roste hojnûji skalník celokrajn. Vúzemí se vyskytuje fiada v znamn ch druhû rostlin. Pro skalní step nad mûstem jsou typické bohaté porosty omanu oka Kristova (Inula oculus-christi), kavylu sliãného (Stipa pulcherrima), k. vláskovitého (S. capillata), strdivky sedmihradské (Melica transsilvanica) nebo zvonku boloàského (Campanula bononiensis). Vproslunûn ch plochách dále roste ÏluÈucha men í (Thalictrum minus), matefiídou ka ãasná (Thymus praecox), m. olysalá (T. glabrescens), pry ec mnohobarv (Tithymalus epithymoides), bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum), kokofiík vonn (Polygonatum odoratum), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), sesel siv (Seseli osseum), plamének pfiím (Clematis recta), chrpa chlumní (Cyanus triumfettii), mochna píseãná (Potentilla arenaria), vousatka prstnatá (Botriochloa ischaemum), ãesnek chlumní (Allium senescens), divizna jiïní rakouská (Verbascum chaixii subsp. austriacum) nebo modfienec chocholat (Muscari comosum). V západních svazích nad Besénkem jde o okrotici bílou (Cephalanthera damasonium), o. ãervenou (C. rubra), omûj vlãí (Aconitum vulparia) nebo kyãelnici devítilistou (Dentaria enneaphyllos). Na vápencov ch skalkách pod vrcholem roste dealpinsk lomikámen vïdyïiv (Saxifraga paniculata) a pûchava vápnomilná (Sesleria albicans). Z ménû ãast ch druhû hub zde nalezneme napfi. vfieckov trusou káãovku penízkovou (Biscogniauxia nummularia) a bfiichatkovité druhy Ïaludici tuhou (Disciseda bovista), hvûzdovku bradavkovou (Geastrum corollinum). ZVÍ ENA Bohatá je zdej- í fauna bezobratl ch. Z v znaãnûj ích druhû je moïné jmenovat teplomilného plïe zrnovku tfiízubou (Pupilla triplicata), pavouka stepníka rudého (Eresus cinnaberinus), cvrãivce révového (Oecanthus pellucens), kobylku kfiídlatou (Phaneroptera falcata), saranãi Euthystira brachyptera, zákefinici ãervenou (Rhinocoris iracundus), pozoruhodného pidikfiíska Arboridia loginovae, mravence Camponotus aethiops a Proceratium melinum, prskavce Aptinus bombarda, mravkolva skvrnitého (Euroleon nostras), zmo- t lû klínûnku Phyllonorycter distentella a okáãe medyàkového (Hipparchia fagi), pfiiãemï oba druhy zde mají patrnû nejsevernûj í místo v skytu v âeské republice, dále nesytku bodalkovou (Synanthedon stomoxiformis), okáãe voàavkového (Brintesia circe) ao. ovsového (Minois dryas). Nûkteré, dfiíve se vyskytující druhy v posledních desetiletích vymizely: saranãe vrzavá (Psophus stridulus), kvor dvouskvrnn (Anechura bipunctata), unikátní kfiís Phlepsius intricatus nebo modrásek komonicov (Polyommatus dorylas). Charakteristick m druhem skalní stepi je kudlanka náboïná (Mantis religiosa) a otakárek ovocn (Iphiclides podalirius). Plazi jsou zastoupeni slep em kfiehk m (Anguis fragilis), je - tûrkou obecnou (Lacerta agilis), uïovkou hladkou (Coronella austriaca), ptáci krahujcem obecn m (Accipiter nisus), jestfiábem lesním (Accipiter gentilis), holubem doupàákem (Columba oenas), datlem ãern m (Dryocopus martius), Ïlunou zelenou (Picus viridis), krutihlavem obecn m (Jynx torquilla), strakapoudem prostfiedním (Dendrocopos medius), lejskem ed m (Muscicapa stria- ta), l. bûlokrk m (F. albicollis) nebo rehkem zahradním (Phoenicurus phoenicurus), ojedinûle i lejskem mal m (Ficedula parva). Podzemní krasové prostory Kvûtnice pfiedstavují v znamné zimovi tû netop rû: vrápence malého (Rhinolophus hipposideros), netop ra velkého (Myotis myotis), n. velkouchého (M. bechsteinii), n. brvitého (M. emarginatus), n. ãerného (Barbastella barbastellus) a n. dlouhouchého (Plecotus austriacus). VYUÎITÍ Kvûtnice je znaãnû ovlivnûna cizorod mi a stanovi tnû nepûvodními dfievinami. Koncem 9. století byly rozsáhlé plochy skalní stepi zalesnûny borovicí lesní a b. ãernou. Na severních svazích byl v minulosti sázen smrk ztepil. Podél úpatí jiïních svahû byl vysázen akát, pajasan nebo efiík. Z pfiilehlé zástavby do území pronikla opletka ãínská, loubinec pûtilist, javorovec jasanolist nebo kustovnice cizí. Veverky a ptáci snesli ze zástavby do území skalník rozprostfien, ofie- ák královsk nebo mahónii cesmínolistou. Vût ina druhû se následnû po nemal ch plochách samovovolnû roz ífiila a dnes aï zásadním zpûsobem ovlivàuje jejich charakter. Je tû v roce 95 byl rozsah skalní stepi s pouze roztrou en mi dfievinami na Kvûtnici podstatnû vût í. V znamnûji nebyly dotãeny ani mnohé plochy unikátních porostû dfiínov ch doubrav. V následujících desetiletích v ak spontánní rozvoj dfievinného patra rychle pokraãoval. V posledních letech zaãalo navíc docházet k masivnímu usychání borovic. Od roku 00 jsou pfiedev ím na jihov chodních aï jihozápadních skalnat ch svazích, v místech tradiãních ploch skalní stepi a rozvolnûn ch dfiínov ch doubrav prûbûïnû provádûny rozsáhlé zásahy spoãívající pfiedev ím v odstraàování cizorodého akátu, redukcích svídy krvavé, náletov ch porostû jasanu ztepilého a také sanaci usychajících borovic. Nemalé plochy se jiï takto podafiilo v znamnû pfiiblíïit pûvodnímu stavu. LESNICTVÍ Vrámci lesního hospodafiení je potfieba postupnû redukovat jehliãnaté porosty (smrk a také masivnû usychající borovice lesní a ãerné) ve prospûch listnat ch druhû hlavnû dubu. BIBLIOGRAFIE, 5, 5, 567, 569, 570, 608, 897, 00, 05 MAPA ÚZEMÍ strana 66 Zvonek boloàsk (Campanula bononiensis) charakterisuje oblast habro-dubov ch hájû. Kvûtnice je patrnû nejsevernûj- ím místem v skytu okáãe medyàkového (Hipparchia fagi) na na em území. 4 V suchomiln ch luãních porostech v slunn ch strání nachází své ekologické optimum tuïebník obecn (Filipendula vulgaris). 4 BO 9 5

16 0-45 pro_uzemi_m :00 Stránka 6 Brnûnsko GEOLOGIE Izolovaná vyv enina s opu tûn m kamenolomem je nejsevernûj ím v skytem vápencû v pruhu zachovaném jen v reliktech a konãícím nedaleko hradu Vevefií. V kamenolomu vystupují vilémovické vápence maco ského souvrství (stfiednûdevonského stáfií) s ukázkami fauny korálov ch útesû. Na základû fosilního obsahu a zji tûné asociace bentózní fauny lze usuzovat na pozici pfii ãelním okraji b valého útesového pásma. I pfies mírnou rekrystalizaci vápence se podafiilo zjistit, Ïe jej tvofií spoleãenstvo sesilního pentosu: ze 60 % stromatopory, % tabulátní koráli, 6 % rugózní koráli, % ãlánky krinoi- V skyt nesytky diviznové (Chamaesphecia masariformis) vâeské republice je zcela ojedinûl ; pfiítomnost v území dokládají pouze staré údaje. Bûlorozchodník skalní (Oreosedum album) patfií k pion rsk m vy ím rostlinám osidlujícím skalní droliny a mûlké kamenité pûdy. Celkov pohled na PP Malhostovická pecka zvedající se nad mlad í v plní Ti novské kotliny (mendip) s drnovou a skalní stepí. dû a ostatní zbytky. Vyhynul fiád Stromatoporoidea je fiazen knejprimitivnûj ím láãkovcûm mezi polypovce do tfi. Hydrozoa nebo mezi Ïivoãi né houby (kmen Porifera). Bloky stromatopor, zãásti polámané, dosahují velikosti aï 70 cm. Vápencov útvar v raznû vystupuje z vápnit ch jílû (téglû) spodního badenu a spra ov ch pokryvû, které vyplàují Ti novskou kotlinu. Z pûd se tu vyvinuly rendziny (rendzina typická a litická), obklopené velk mi plochami orné pûdy, kterou reprezentuje hnûdozem typická s ãernozemí typickou (erodovanou). KVùTENA Vápencov skalní útvar je porostl vápnomiln mi trávníky s mimofiádnû poãetn m koniklecem velkokvût m (Pulsatilla grandis). Dal í v znamné druhy jsou zastoupeny napfiíklad lomikamenem trojprst m (Saxifraga tridactylites), huseníkem ou kat m (Arabis auriculata), chlupáãkem hadincovit m (Pilosella echioides), tafiinkou horskou (Alyssum montanum), rozrazilem rozprostfien m (Veronica prostrata), kruãinkou chlupatou (Genista pilosa), modfiencem chocholat m (Muscari comosum), matefiídou kou ãasnou (Thymus praecox), ãestcem klasnat m (Pseudolysimachion spicatum), seselem siv m (Seseli osseum), strdivkou sedmihradskou (Melica transsilvanica), ãilimníkem fiezensk m (Chamaecytisus ratisbonensis), zvonkem moravsk m (Campanula moravica), Malhostovická pecka Mendip Malhostovická pecka (, m n. m.) leïí v Ti - novské kotlinû, asi 500 metrû jihozápadnû od obce Malhostovice. Malhostovice z. klubkat m (C. glomerata), pûchavou vápnomilnou (Sesleria albicans) nebo ostfiicí nízkou (Carex humilis). Charakteristické jsou bohaté porosty bûlozáfiky vûtvité (Anthericum ramosum) na severních travnat ch svazích. V jiïnû orientované skalní stûnû b valého lomu rostou pûsobivé bohaté porosty bûlorozchodníku skalního (Oreosedum album) s men ími koloniemi rozchodníku ostrého (Sedum acre). Území je v znamné bohat m v skytem mechorostû. Pfiedev ím podél jiïního a západního úpatí prudk ch a skalnat ch svahû se uplatàují dfieviny, zejména kefie. 00, m V mûra:,8476 ha Vyhlá eno: 980 Vyv en skalní útvar z devonsk ch vápencû se skalní stepí a v skytem silnû ohroïeného koniklece velkokvûtého. ZVÍ ENA Nûkdej í v skyt modráska ligrusového (Polyommatus damon) nebyl v posledních desetiletích potvrzen, dosud zde Ïije napfi. modrásek rozchodníkov (Scolitantides orion) am. vikvicov (Polyommatus coridon). Vyskytuje se tu i kudlanka náboïná (Mantis religiosa). V znamné druhy obratlovcû jsou zastoupeny ptáky, napfi. Èuh kem obecn m (Lanius collurio) a nepravidelnû také bramborníãkem ãernohlav m (Saxicola torquata). VYUÎITÍ K dílãímu odtû- Ïení vápencového útvaru do lo bûhem první poloviny 0. století. Zaãátkem 90. let 0. století probûhla rekultivace divoké skládky v jihozápadním cípu území. V letech 000 aï 00 bylo provedeno odstranûní ohniska cizorodého akátu. BIBLIOGRAFIE 7 MAPA ÚZEMÍ strana 65 6 BO 40

17 0-45 pro_uzemi_m :00 Stránka 7 rezervace MaluÏín Pfiíkré a skalnaté svahy nad prav m bfiehem prûlomového údolí fieky Svitavy v Sobû ické vrchovinû, asi,5 km jiïnû od mûsta Adamov. Bílovice nad Svitavou GEOLOGIE Skalní podlo- Ïí tvofií amfibol-biotitick granodiorit typ Blansko brnûnského masivu. Rezervace zahrnuje prav údolní svah prûlomového 0 40 m V mûra: 55,87 ha Vyhlá eno: 976 Mozaika pfiírodû blízk ch aï pfiirozen ch listnat ch porostû s pestrou druhovou skladbou na strm ch svazích údolí Svitavy a jejích prav ch pfiítokû s ãetn mi úpady a suèovisky. Skalní ostroïny s lesostepními formacemi a ostrûvky teplomilné vegetace obklopené porosty podhorského charakteru. Souãástí rezervace je i skalnatá soutûska My í díra na dolním toku potoka My ina (Útûchovského potoka). údolí fieky Svitavy a svahy dolních ãástí údolí pravobfieïních pfiítokû Svitavy (zejména potokû MaluÏín, My ina a StrouhalÛv Îleb). Souãástí rezervace je i skalnatá soutûska My í díra na dolním toku potoka My ina (Útûchovského potoka). Údolí fieky Svitavy vytváfií pod Ïelezniãní zastávkou Babice nad Svitavou zaklesnuté meandry s mírnûj ími vypukl mi jesepními a pfiíkr mi nárazov mi vydut mi v sepními svahy. Pfiíkré svahy jsou zvlnûné ãetn mi svahov mi úpady. Na podloïí vyvfiel ch hornin tvofií pûdní pokryv kyselá kambizem typická (ojedinûle kambizem rankerová). Místnû se vyskytují iniciální stadia v voje pûd (litozemû) a rankery (ranker typick a kambick ). Men í pfiítoky Svitavy lemují fluvizemû typické na nivních sedimentech. KVùTENA V porostech kvûtnat ch buãin (Fagion) dominuje buk lesní (Fagus sylvatica), pomístnû s dubem zimním (Quercus petraea). Podle podmínek se v porostech dále uplat- Àuje habr obecn (Carpinus betulus), javor mléã (Acer platanoides), j. klen (A. pseudoplatanus), j. babyka (A. campestre), lípa malolistá (Tilia cordata) nebo jasan ztepil (Fraxinus excelsior). V kefiovém patfie se uplatàuje napfi. brslen evropsk (Euonymus europaeus), b. bradaviãnat (E. verrucosus), ptaãí zob obecn (Ligustrum vulgare) nebo hloh obecn (Cra- Dubobukov porost jihov chodnû od Útûchova na prudkém svahu prûlomového údolí fieky Svitavy s ãetn mi v vraty. BO 4 7

18 0-45 pro_uzemi_m :00 Stránka 8 Brnûnsko Okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia) má optimum roz ífiení v dubohabfiinách a vápnomiln ch buãinách. Svefiep BenekenÛv (Bromus benekenii) roste ve vlhãích partiích lesa. 4 ZpÛsob znaãení hranic dvûma ãerven mi pruhy a státním znakem na vnûj í stranû porostu ZCHÚ. 5 Píìalka skvrnopásník jilmov (Calospilos sylvata) ob vá zachovalé mezofilní lesy stfiedních poloh. taegus laevigata). Pomístnû jsou vysazeny stanovi tnû nepûvodní jehliãnany. Bylinn podrost je v rozsáhlém a ãlenitém komplexu velmi rûznorod. Zatímco na chladnûj ích a inverzních stanovi tích objevíme horské prvky, na nûkter ch v slunn ch voln ch skalnat ch a lesostepních plochách jsou ostrûvky s teplomiln mi druhy: hvûzdnicí chlumní (Aster amellus), bûlozáfikou vûtvitou (Anthericum ramosum), zvonkem klubkat m (Campanula glomerata), diviznou jiïní rakouskou (Verbascum chaixii subsp. austriacum) nebo ãilimníkem fiezensk m (Chamaecytisus ratisbonensis). Z dal ích v znamn ch druhû ve zdej ích lesích roste lilie zlatohlávek (Lilium martagon), okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), v. zelenav (P. chlorantha), korálice trojklanná (Corallorhiza trifida), medovník velkokvût (Melittis melissophyllum), l kovec jedovat (Daphne mezereum), prvosenka vy í (Primula elatior) nebo bohatá populace brambofiíku nachového (Cyclamen purpurascens). Na polorozpadl ch a rozpadajících se stromech roste mnoho druhû saprofytních hub. ZVÍ ENA Z mot lû zde Ïije mnoïství lesních druhû, z v znamnûj ích napfi. pestrobarvec petrklíãov (Hamearis lucina), píìalka edokfiídlec javorov (Nothocasis sertata), skvrnopásník jilmov (Calospilos sylvata) a hfibetozubec tmavoúhl (Drymonia obliterata). Obratlovci jsou zastoupeni slep em kfiehk m (Anguis fragilis), holubem doupàákem (Columba oenas), strakapoudem prostfiedním (Dendrocopos medius), datlem ãern m (Dryocopus martius), lejskem bûlokrk m (Ficedula albicollis) al.mal m (F. parva). Vrozvolnûn ch porostech a dal ích proslunûn ch místech Ïije uïovka hladká (Coronella austriaca). LESNICTVÍ Vrámci lesního hospodafiení je potfieba postupnû odstraàovat jehliãnaté dfieviny a podporovat pfiirozené zmlazení dfievin. BIBLIOGRAFIE BO 4

19 0-45 pro_uzemi_m :00 Stránka 9 Na hájku Lesík na temeni k. 40 m n. m., obklopen poli na holorovinû Omické vrchoviny, a pfiilehlá horní ãást levého svahu prûlomového údolí fiíãky Bobravy exponovaného k jihu, 500 m jihov chodnû od obce Omice. Omice m V mûra: 0, ha Vyhlá eno: 98 Zbytky doubravy a cenn ch teplomiln ch stepních a lesostepních spoleãenstev ve vrcholové skalnaté ãásti. GEOLOGIE Vrchol je tvofien biotitick m granodioritem brnûnského masivu typu Tetãice a pfiilehl svah biotitickou a amfibol-biotitickou rulou plá tû masivu. Vznikly zde hnûdé pûdy, pfiedev ím kambizem typická (nasycená i kyselá), které obklopují zemûdûlsky vyuïívané hnûdozemû (hnûdozem typická) na polygenetick ch hlínách. KVùTENA V ostrûvku teplomilné doubravy pfievaïuje dub zimní (Quercus petraea) sdo- provodem lípy malolisté (Tilia cordata) a habru obecného (Carpinus betulus). V kefiovém patfie roste rûïe ípková (Rosa canina), svída krvavá (Swida sanguinea) nebo líska obecná (Corylus avellana). Ve vrcholové ãásti je skalnatá, dnes zãásti zarostlá a zastínûná plo inka se zbytky teplomiln ch trávníkû. V minulosti se poãetnû vyskytoval koniklec velkokvût (Pulsatilla grandis), kter zde pfieïívá v ojedinûlém trsu. Vzácnû tu dodnes vykvétá divizna jiïní rakouská (Verbascum chaixii subsp. austriacum) nebo rû- Ïe keltská (Rosa gallica). Pfii okrajích kfiovin a lesa je ãastûj í jetel prostfiední (Trifolium medium) a na drolivém kamenitém podloïí po celé stráni vytváfií nápadné porosty jestfiábník okoliãnat (Hieracium umbellatum). ZVÍ ENA Obratlovci jsou zastoupeni je tûrkou obecnou (Lacerta agilis) a vzácnû také Èuh kem obecn m (Lanius collurio) nebo Ïluvou hajní (Oriolus oriolus). VYUÎITÍ V minul ch letech byl z území odstranûn cizorod akát a do budoucna je moïné uvaïovat o pfiípadném kosení travnat ch ploch nebo o redukcích spontánnû se roz ifiujících kefiû nebo náletov ch dfievin. MAPA ÚZEMÍ strana 66 Jihozápadní ãást chránûného území s kefiovit mi porosty. V podrostu lesa a jeho okrajov ch partiích je dosti ãastá líska obecná (Corylus avellana). Koniklec velkokvût (Pulsatilla grandis) je dûvodem vyhlá ení území za ZCHÚ. 4 Jetel prostfiední (Trifolium medium) je druhem such ch v slunn ch stanovi È s hlub ím pûdním profilem. 4 BO 4 9

20 0-45 pro_uzemi_m :00 Stránka 0 Brnûnsko GEOLOGIE Skalní podlo- Ïí v dolní ãásti zlomového svahu tvofií karbonské droby rozstáàského souvrství, v e na svahu tmavo edé biodetritové devonské vápence hádsko-fiíãské, které byly tûïené v malém opu - tûném kamenolomu. Vápence tvofií na svahu najdeme nevysoké skalky a na povrchu obna- Ïen ch vápencov ch ploch jsou âern rolní (Melampyrum arvense) jednoletá bylina rostoucí na polích, neprav ch stepích a v kfiovinách, nejãastûji v pahorkatinách. Hofiec brvit (Gentianopsis ciliata) vyhledává su í, slunná a vápnitá stanovi tû s travnat mi porosty detail kvûtu. Lindu ka lesní (Anthus trivialis) je na í nejbûïnûj í lindu kou. 4 Vápencová step s xerotermní vegetací. vyvinuté krapy. Vrch Dálka (45,0 m n. m.) pfiedstavuje hrásèovou morfostrukturu a zabírá ãást zlomového svahu, kter oddûluje Trnovku od Ti novské kotliny. PÛdy zde pfiedstavuje rendzina typická (litická) spolu s kambizemí typickou (nasycenou). V blízkém okolí navazuje hnûdozem typická, místy erodovaná. KVùTENA Centrální ãást území je tvofiena volnou plochou teplomiln ch trávníkû s poãetnûj í populací koniklece velkokvûtého (Pulsatilla grandis) a nûkter ch dal ích v znamn ch druhû: chrpy chlumní (Cyanus triumfettii), sesele roãního (Seseli annuum), lnice kruãinkolisté (Linaria genistifolia), ovsífie luãního (Helictotrichon pratense), modfience chocholatého (Muscari comosum) nebo ostfiice nízké (Carex humilis). Charakteristické jsou bohaté porosty hvûzdnice chlumní (Aster amellus) a ãern e rolního (Melampyrum arvense). Vochranném pásmu pfievaïují vysazené borovice (Pinus sylvestris, P. nigra), ale v souvislosti s jejich usycháním v posledních letech se stále více uplatàují pûvodní listnaté dfieviny. Pfiedev ím dub zimní (Quercus petraea), ale také javor babyka (Acer campestre) nebo ojedinûl jefiáb bfiek (Sorbus torminalis). Bohatû je zastoupeno kefiové patro s ptaãím zobem obecn m (Ligustrum vulgare), fie etlákem poãistiv m (Rhamnus cathartica), brslenem evropsk m Na lesní horce Jihozápadnû exponované svahy vrchu Dálka (45,0 m n. m.) najdeme v severozápadní ãásti okrsku Trnovka, asi km jiïnû od âebína. âebín (Euonymus europaeus), slivoní trnitou (Prunus spinosa), rûïí ípkovou (Rosa canina) ar. vinnou (R. rubiginosa). Ojedinûle roste v území dfiín jarní (Cornus mas). ZVÍ ENA Îijí tu nûkteré druhy teplomiln ch pavoukû, napfi. skákavka stepní (Pseudeuophrys obsoleta) a s. nepatrná (Neon ray), velmi vzácná plachetnatka vraní (Theonina cornix), plachetnatka Centromerus capucinus a teplomil SchinerÛv (Titanoeca schineri). Z nápadnûj ích druhû mot lû se zde vyskytují modrásek vikvicov (Polyommatus coridon) a okáã ovsov (Minois dryas). Okáã skalní (Chazara briseis) a modrásek ligrusov (Polyommatus damon) zde nebyli pozorováni skoro tfiicet let. Obratlovci jsou zastoupeni je tûrkou obecnou (Lacerta agilis), slep m V mûra: 0,7 ha Vyhlá eno: 98 Vápencová krapová step se spofie roztrou en mi dfievinami a teplomiln mi travinobylinn mi spoleãenstvy. em kfiehk m (Anguis fragilis), uïovkou hladkou (Coronella austriaca) a Èuh kem obecn m (Lanius collurio). VYUÎITÍ Koncem 60. let 0. století do lo k v sadbám borovice lesní a ãerné, pozdûji pak ke spontánnímu rozvoji cizorodého trnovníku akátu a nûkter ch druhû kefiû. V letech 999 aï 00 probíhala v celém území, vãetnû ochranného pásma, likvidace akátu a následnû byly kaïdoroãnû provádûny dal í zásahy zamûfiené na redukci kefiov ch porostû, spontánního náletu jasanu ztepilého a borovic. Od roku 999 je provádûna kaïdoroãní údrïba travinnobylinn ch porostû kosením. BIBLIOGRAFIE 6, 49, 958 MAPA ÚZEMÍ strana BO 44

21 0-45 pro_uzemi_m :00 Stránka rezervace Nad horou Lesní porosty na svahu nad lev m bfiehem Svratky v S kofiské hornatinû, poblíï severního okraje Nedvûdice na Nedvûdické vrchovinû. Nedvûdice pod Pern tejnem, âernvír m V mûra: 4, ha Vyhlá eno: 996 (ochranné pásmo,46 ha) Pfiedmûtem ochrany je zachoval komplex smí- en ch a listnat ch porostû na pfiíkr ch skeletovit ch aï skalnat ch svazích s typick m bylinn m podrostem. V povodí Svratky se jedná o nejzaz í rozsáhlej í segment dubohabrov ch hájû (Carpinion) vysunut do nitra âeskomoravské vrchoviny. pásech S J smûru. Dále je podklad tvofien moravikem svratecké klenby, skupinou ole nickou. Drobnozrnné biotitické aï biotiticko-muskovitické pararuly aï granátické pararuly se stfiídají s muskovitick mi a muskovitbiotitick mi kvarcity a kvarcitick mi rulami, téï v úzk ch pásech S J smûru. Jsou proniknuty tûlesem krystalick ch vápencû, obãas dolomitick ch, místy s tremolitem. V jiïní ãásti se vyskytují svory aï fylity, pfieváïnû grafitické, s polohami vápencû, kvarcitû a grafitû a dvojslídné aï hrubû lepidoblastické svory s granátem. Území tvofií k západu aï jihozápadu sklonûné pfiíkré svahy, místy s vystupujícími skalkami i vût ími skalními ostroïnami a nevelk mi suèovisky. Na lokalitû najdeme kambizem typickou v sutích a na skalách rankery a mûlké litozemû. vazují acidofilní bikové doubravy (Luzulo albidae-quercetum) s dominantním dubem zimním, místy s pfiímûsí borovice lesní (Pinus sylvestris) a bfiízy bûlokoré (Betula pendula) a ojedinûle pronikajícím trnovníkem akátem (Robinia pseudacacia) a smrkem ztepil m (Picea abies). ZVÍ ENA Obratlovci jsou zastoupeni napfi. slep em kfiehk m (Anguis fragilis), lejskem bûlokrk m (Ficedula albicollis) nebo Ïlunou zelenou (Picus viridis). LESNICTVÍ Vrámci lesního hospodafiení je potfieba postupnû redukovat cizorod akát a jehliãnaté dfieviny ve prospûch pfiírozené druhové skladby. MAPA ÚZEMÍ strana 67 GEOLOGIE PodloÏí tvofií pfiemûnûné horniny proterozoického stáfií. Severní ãást buduje svratecké krystalinikum, tvofiené dvojslídn mi svory stfiednû aï hrubû lepidoblastick mi, s granátem a amfibolity, místy páskovan mi. Horniny se stfiídají v úzk ch KVùTENA PfievaÏujícím typem vegetace jsou ãern ové dubohabfiiny (Melampyro nemorosi-carpinetum), v nichï se kromû dubu zimního (Quercus petraea) objevují habr obecn (Carpinus betulus), buk lesní (Fagus sylvatica) a lípa malolistá (Tilia cordata). V jejich podrostu se vyskytují napfi. jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis), hrachor jarní (Lathyrus vernus), ostfiice prstnatá (Carex digitata), plicník tmav (Pulmonaria obscura), violka lesní (Viola reichenbachiana) akokofiík mnohokvût (Polygonatum multiflorum). Na such ch stanovi tích na dubohabfiiny na- Celkov pohled na PR Nad horou od Nedvûdice. Pfiedmûtem ochrany je zachoval komplex smí en ch a listnat ch porostû. BO 45

22 0-45 pro_uzemi_m :00 Stránka Brnûnsko Prav pfiíkr svah zafiíznutého údolí fieky Jihlavy. Na v chozech hadcov ch skal se slabou vrstvou humusu vytváfií pol táfiovité porosty matefiídou ka ãasná (Thymus praecox). GEOLOGIE Skalní podlo- Ïí tvofií hadce moravského moldanubika. Nad horní hranou svahu se nachází plo ina akumulaãní fiíãní terasy fluviální písãité tûrky. Ve svahu jsou rokle a antropogenní tûïební tvary. Vznikly zde hnûdé pûdy kambizem typická (nasycená), kambizem arenická i silnû kyselá kambizem dystrická. V jihozápadní ãásti se nachází úzk pás typického gleje. KVùTENA Území je ve v chodní ãásti tvofieno rozlehl m komplexem stepních trávníkû svazu Festucion valesiacae s ostrûvkovitû aï jednotlivû roztrou- en mi dfievinami: borovicí lesní (Pinus sylvestris), hru ní obecnou (Pyrus communis), dubem zimním (Quercus petraea), rezervace Nad fiekami Severnû a severozápadnû orientované svahy nad prav m bfiehem hluboko zafiíznutého údolí fieky Jihlavy v Mohelenské vrchovinû, 500 m západnû od obce Hrub ice. Hrub ice 7 m V mûra: 6,6 ha, Vyhlá eno: 979 (ochranné pásmo,50 ha ) B valé pastviny na hadcovém podkladu s v znamnou stepní vegetací, pfiecházející do náletov ch borov ch porostû. DÛleÏitá botanická a mykologická lokalita s poãetnou populací sysla obecného. BO 46

23 0-45 pro_uzemi_m :00 Stránka 4 5 ptaãím zobem obecn m (Ligustrum vulgare), slivoní trnitou (Prunus spinosa), rûïí ípkovou (Rosa canina), r. vinnou (R. rubiginosa) a nehojnû i jalovcem obecn m (Juniperus communis). Ve stepních porostech jsou roztrou ené aï ojedinûlé trsy kavylu tenkolistého (Stipa tirsa), k. chlupatého (S. dasyphylla) a k. vláskovitého (S. capillata) aroste v nich napfiíklad ostfiice nízká (Carex humilis), strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica), dvoj títek hladkoplod (Biscutella laevigata), zlatovlásek obecn (Linosyris vulgaris), lomikámen cibulkat (Saxifraga bulbifera), vratiãka mûsíãní (Botrychium lunaria), bílojetel nûmeck (Dorycnium germanicum), tafiinka horská (Alyssum montanum), hvozdík Ponte- derûv (Dianthus pontederae), kruãinka chlupatá (Genista pilosa), rozrazil rozprostfien (Veronica prostrata), ãestec klasnat (Pseudolysimachion spicatum), sesel fenyklov (Seseli hippomarathrum), matefiídou - ka ãasná (Thymus praecox), ãesnek Ïlut (Allium flavum), hlaváã edav (Scabiosa canescens), silenka u nice (Silene otites), ãernohlávek velkokvût (Prunella grandiflora), bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum), hvozdíãek prorostl (Petrorhagia prolifera), zemûïluã hofiká (Centaurium erythraea), mochna píseãná (Potentilla arenaria), zvonek klubkat (Campanula glomerata) nebo trávniãka obecná (Armeria vulgaris). Ve spárách a skalních tûrbinách vyrûstá sleziník ãerven (Asplenium trichomanes) a s. routiãku (A. ruta-muraria). Na hadec je úzce vázán sleziník hadcov (Asplenium cuneifolium). V západní ãásti je území po provedeném zásahu porostlé rozvolnûn m náletov m porostem borovice lesní s obnovujícím se druhovû pestr m bylinn m podrostem, mimo jiné s hojn m v skytem bûlozáfiky vûtvité. Pomístnû se stále více v podrostu uplatàují stanovi tnû odpovídající listnáãe jako dub zimní, javor mléã (Acer platanoides) nebo j. klen (A. pseudoplatanus). Z mykologického hlediska patfií rezervace mezi na e nejdûleïitûj í nelesní lokality. V hodnocení travních porostû navrïen ch podle poãtu ohroïen ch druhû hub z ãeledí Clavariaceae a Geoglossaceae arodû Camarophyllopsis, Dermoloma, Entoloma, Hygrocybe a Hygrophorus s.l (nejvíce ohroïen ch ãinností ãlovûka) náleïí do skupiny nejv znamnûj ích lokalit. Patfií mezi nû napfi. kyjanka srpovitá (Clavaria acuta), kyjoveãka vfietenovitá (Clavulinopsis fusiformis), voskovka za krcená (Hygrocybe constrictospora), v. granátová (H. punicea), v. osmahlá (H. spadicea), v. ãerno upinkatá (H. turunda), ãirûveãka trávníková (Dermoloma pseudocuneifolium), strmûlka bûlavá (Gerronema prescotii), závojenka rûïová (Entoloma roseum) a ãepiãatka kadefiavá (Conocybe crispa). ZVÍ ENA Z nápadnûj ích druhû hmyzu se zde vyskytují napfi. nesytka jehlicová (Bembecia albanensis), okáã ovsov (Minois dryas) ao. kostfiavov (Arethusana arethusa), hojnû kudlanka náboïná (Mantis religiosa). Obratlovci jsou zastoupeni je tûrkou obecnou (Lacerta agilis), uïovkou hladkou (Coronella austriaca), pûnicí vla - skou (Sylvia nisoria), Èuh kem obecn m (Lanius collurio), bramborníãkem ãernohlav m (Saxicola torquata), syslem obecn m (Spermophilus citellus) nebo bûlozubkou bûlobfiichou (Crocidura leucodon). VYUÎITÍ Na zaãátku 50. let 0. století rostly dfieviny po celém území jen sporadicky. V následujících desetiletích do lo pfiedev ím v západní polovinû území ke spontánnímu rozvoji náletov ch porostû borovice lesní. V letech 996 aï 00 byla provedena rozsáhlá redukce a rozvolàování borov ch porostû. Od roku 00 bylo pfiistoupeno k údrïbû travinobylinn ch porostû fiízen m vypásáním stádem ovcí. BIBLIOGRAFIE 7, 487, 6, 698 MAPA ÚZEMÍ strana 68 Pabourovec jestfiábníkov (Lemonia dumi) se v území dosud vyskytuje v poãetné populaci. 4 Sysel obecn (Spermophilus citellus). 5 Dvoj títek hladkoplod (Biscutella laevigata) se fiadí mezi dealpinské prvky na í kvûteny. BO 47

24 0-45 pro_uzemi_m :00 Stránka 4 Brnûnsko 4 Návr í Západnû exponovan svah levého údolního svahu íãky ve lapanické pahorkatinû, leïí 00 jihov chodnû od okraje obce Bedfiichovice. lapanice u Brna 40 5 m 5 V mûra: 0,84 ha Vyhlá eno: 984 âesnek Ïlut (Allium flavum) patfií k teplomiln m druhûm na í kvûteny a vyniká nápadn mi Ïlut mi kvûty. Chrpa por nská (Acosta rhenana). Zlatovlásek obecn (Linosyris vulgaris) se vyskytuje hlavnû v travnat ch porostech svazu Bromion erecti. 4 Údolní svah íãky porostl teplomilnou vegetací. 5 V travnat ch porostech svazu Bromion erecti je pry ec prutnat (Tithymalus tommasinianus) pomûrnû ãast m druhem. GEOLOGIE Území je tvofieno nevysok m návr ím z kulmsk ch raãick ch slepencû myslejovického souvrství (svrchní visé) obklopen m vápnit mi jíly a písky badenu a zãásti pfiekryt m spra emi. PÛdní pokryv na zvûtral ch v chozech slepencû tvofií typická kambizem, v okolí na spra ov ch pfiekryvech vznikla ãernozem typická. KVùTENA V chodní ãást území je dnes tvofiena vzrostl m porostem dubu letního (Quercus robur), v jehoï podrostu roste poãetná populace okrotice bílé (Cephalanthera damasonium). V západní ãásti se dodnes dochovaly teplomilné trávníky s lomikamenem trojprst m (Saxifraga tridactylites) a kozincem viãencovit m (Astragalus onobrychis). Dal í v znamnûj í druhy jsou zastoupeny ãesnekem Ïlut m (Allium flavum), zárazou síènatou (Orobanche reticulata), zvonkem klubkat m (Campanula glomerata), hlaváãem edav m (Scabiosa canescens), Teplomilné stepní formace s roztrou en mi dfievinami a fiadou chránûn ch druhû rostlin. hvozdíkem Pontederov m (Dianthus pontederae), modfiencem chocholat m (Muscari comosum), zárazou bílou (Orobanche alba), z. hfiebíãkovou (O. caryophyllacea), z. Ïlutou (O. lutea), matefiídou kou ãasnou (Thymus praecox), m. panonskou (T. pannonicus) nebo pry cem prutnat m (Tithymalus tommasinianus). V souvislej ích porostech dfievin podél okrajû území pfievládají bfiíza bûlokorá (Betula pendula) a habr obecn (Carpinus betulus). Vúzemí je více vzrostl ch vysazen ch borovic lesních (Pinus sylvestris) a uplatàují se i nûkteré druhy kefiû: rûïe ípková (Rosa canina), slivoà trnitá (Prunus spinosa) nebo hloh obecn (Crataegus laevigata). ZVÍ ENA Nevelké chránûné území je dostaãující pro nûkteré teplomilné druhy hmyzu, napfi. vfietenu ku ligrusovou (Zygaena carniolica) a okáãe voàavkového (Brintesia circe). Îije zde populace je tûrky obecné (Lacerta agilis). VYUÎITÍ Je tû v roce 95 bylo celé území prakticky bez jak chkoliv dfievin a v chodní ãást byla zemûdûlsky obhospodafiována. V následujících desetiletích do lo k v sadbû dubového remízku ve v chodní ãásti území, ale také cizorodého javorovce jasanolistého nebo borovice lesní. Od roku 999 je prûbûïnû pfiistupováno k omezování borovice, odstranûní cizorodého akátu a javorovce jasanolistého a redukci roz ifiujících se kefiû. Od roku 999 je v území provádûna pravidelná údrïba travinobylinn ch porostû. BIBLIOGRAFIE 54 MAPA ÚZEMÍ strana 67 4 BO 48

25 0-45 pro_uzemi_m :00 Stránka 5 Nosislavská zátoãina Pfiirozen dvojit meandr fieky Svratky leïí v Dyjsko-svratecké nivû, pfii severozápadním okraji obce Nosislav. Nosislav GEOLOGIE PodloÏí údolní nivy je v místû chránûného území tvofieno neogenními mofisk mi sedimenty (svrchní karpat vrstevnaté vápnité jíly s prouïky písku) karpatské pfiedhlubnû. íãní sedimenty údolní nivy tvofií spodní souvrství pfieváïnû pleistocenních tûrkopískû s ko- 79 m V mûra: 4,55 ha Vyhlá eno: 99 Poslední pfiirozen meandr fieky Svratky s bohat mi bfiehov mi porosty na 5. fiíãním kilometru. lísavou mocností, pfiekryté holocenními náplavov mi kaly pfieváïnû jílovitého charakteru mocn mi aï 4 metry. Bezkarbonátové sedimenty kolem fieky Svratky pokr vají nivní pûdy fluvizem typická a fluvizem glejová. eka Svratka, dosahující zde ífiky 5 aï 45 metrû a hloubky kolem 4 metrû, zde vytváfií dvojit meandr, v nûmï mûïeme pozorovat a poznávat pfiirozené modelování koryta. Na vnûj ích kolm ch vymlet ch bfiezích lze sledovat odkryt geologick a pedologick profil a dynamiku sedimentace. Na vnitfiních bfiezích se tvofií písãité pláïe avkorytû tûrkové lavice, mající velk v znam pro samoãistící schopnost toku. Samoãi tûní je zde v raznû zesíleno oproti ostatnímu toku provzdu nûním vody na tûrkové lavici a intenzivním pûsobením bentosu pfii odbourávání zneãi Èujících látek. KVùTENA V pestr ch bfiehov ch porostech se uplatàuje ol e lepkavá (Alnus glutinosa), topol bíl (Populus alba), vzácnû i t. ãern (P. nigra), jasan ztepil (Fraxinus excelsior), dub letní (Quercus robur), jilm vaz (Ulmus laevis), j. habrolist (U. minor), vrba bílá (Salix alba) nebo v. kfiehká (S. fragilis). V kefiovém patfie dominuje bez ãern (Sambucus nigra). Bylinn podrost tvofií nitrofilní druhy, zejména kopfiiva dvoudomá (Urtica dioica). ZVÍ ENA Z pozoruhodn ch druhû hmyzu zde byli zji tûni páchník hnûd (Osmoderma eremita), stuïkonoska vrbová (Catocala electa) a s. topolová (C. elocata). Pfii bfiezích fieky Svratky Ïije uïovka obojková (Natrix natrix). Vbfiehov ch a doprovodn ch porostech hnízdí lejsek ed (Muscicapa striata), l. bûlokrk (Ficedula albicollis), moudivláãek luïní (Remiz pendulinus), slavík obecn (Luscinia megarhynchos) a Ïluva hajní (Oriolus oriolus). V kolm ch bfiezích fieky hnízdí ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis), v nûkter ch letech tu b vá kolonie bfiehule fiíãní (Riparia riparia). Meandr je nedílnou souãástí v znamného zimovi tû vodních ptákû na fiece. LESNICTVÍ Vrámci lesního hospodafiení v doprovodn ch porostech je nutné provádût postupnou pfiemûnu stávajících porostû ve prospûch pfiírodû blízké druhové skladbû. V bfiehov ch porostech je Ïádoucí provádût podle potfieby zdravotní a v chovné probírky a postupnû odstraàovat cizorodé druhy. VYUÎITÍ Koryto fieky je tfieba ponechat pfiirozenému v voji a nijak do pfiirozen ch procesû nezasahovat. MAPA ÚZEMÍ strana 77 Zátoku tvofií dva meandry fieky Svratky s pobfieïní vegetací. Rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys) je druh se irokou ekologickou amplitudou, rostoucí na minerálnû bohat ích pûdách. V bfiehov ch porostech Nosislavské zátoãiny hnízdí lejsek ed (Muscicapa striata). BO 49 5

26 0-45 pro_uzemi_m :00 Stránka 6 Brnûnsko GEOLOGIE Území se nachází ve svahovém úpadu na pfiíkrém zlomovém svahu v severozápadní ãásti hrásti V honu. HrásÈ je sloïená z vápnit ch jílû (téglû) spodního badenu (moravu), zãásti pokryt ch spra emi. Dno úpadu vyplàují deluviofluviální splachy. Na svahu jsou patrny sesuvy. Pedologicky je území reprezentováno pararendzinou typickou, v okolí pfievaïují velké celky ãernozemû typické (erodované). Severozápadní svahy vrchu V hon se sesuvy stepní stránû s teplomilnou flórou a faunou. Oman meãolist (Inula ensifolia) vytváfií pod vrcholem spolu s dal ími druhy bohaté porosty. KVùTENA Svahy jsou porostlé irokolist mi teplomiln mi trávníky (Bromion erecti) sbo- hat m v skytem nûkter ch v znamn ch druhû: hvûzdnice chlumní (Aster amellus), lnu Ïlutého (Linum flavum), pûtiprstky ÏeÏulníku (Gymnadenia conopsea), sasanky lesní (Anemone sylvestris) a vstavaãe vojenského (Orchis militaris) a omanu meãolistého (Inula ensifolia). Dal í v znamné rostlinné druhy jsou zastoupeny zvonkem moravsk m (Campanula moravica), smldníkem alsask m (Peucedanum alsaticum), vítodem vût ím (Polygala major), viãencem píseãn m (Onobrychis arenaria), bílojetelem nûmeck m (Dorycnium germanicum), ãern em rolním (Melampyrum arvense), modfiencem chocholat m (Muscari comosum), zahofiankou Ïlutou (Orthantha lutea) nebo zárazou vy í (Orobanche elatior). Roztrou enû najdeme ovocné stromy, dále bfiízu bûlokorou (Betula pendula), topol osiku (Populus tremula) a také nûkteré druhy kefiû: líska obecná (Corylus avellana), hloh jednosemenn (Crataegus monogyna), slivoà trnitá (Prunus spinosa), svída krvavá (Swida sanguinea) nebo rûïe ípková (Rosa canina) a nejnovûji tfie eà kfiovitá (Cerasus fruticosa). ZVÍ ENA V znamná entomologická lokalita. V prûbûhu Nové hory âást severozápadních svahû vrchu V hon 54,5 m n. m. v Dyjsko-svrateckém úvalu, km jihozápadnû od Bluãiny. Bluãina jednoletého v zkumu velk ch noãních mot lû zde bylo zji tûno 48 druhû, z v znamnûj ích píìaliãka podzimní (Eupithecia ericeata) první nález v âr, mûry svûtlopáska pelyàková (Phyllophila obliterata) s nejsevernûj ím v skytem v âr, travafika Ïlutavá (Chortodes extrema), bl skavka svízelová (Hoplodrina superstes), jasnobarvec západní (Episema glaucina), pestroskvrnka trnková (Lamprosticta culta) (nejsevernûj í nalezi tû v âr), zlatokfiídlec hru Àov (Atethmia ambusta), osenice jitrocelová (Yigoga signifera). Nejsevernûji u nás zde byly nalezeny také nesytka letní (Chamaesphecia crassicornis) a kutilka Sceliphron destillatorium. Obratlovci jsou zastoupeni je tûrkou obecnou (Lacerta agilis), krutihlavem 90 m V mûra: 0,40 ha Vyhlá eno: 980 Úpad na pfiíkrém svahu V honu s travinobylinn mi lady s roztrou en mi dfievinami a s bohat m v skytem zvlá tû chránûn ch druhû. obecn m (Jynx torquilla), strakapoudem jiïním (Dendrocopos syriacus), Èuh kem obecn m (Lanius collurio), bramborníãkem ãernohlav m (Saxicola torquata) a nepravidelnû také strnadem luãním (Miliaria calandra). VYUÎITÍ Je tû v roce 95 byly nemalé ãásti lad zemûdûlsky obhospodafiovány a dfievinné patro bylo jen sporadické. Pozdûji bylo celé území postupnû opu tûno a do lo k samovolnému rozvoji dfievin (cizorodého akátu, porostû slivonû trnité nebo ovocn ch a náletov ch dfievin). Vlhãí místa ve svahov ch prameni tích zarostla rákosem obecn m. BIBLIOGRAFIE 769 MAPA ÚZEMÍ strana 7 6 BO 50

27 0-45 pro_uzemi_m :00 Stránka 7 rezervace ObÛrky- -Tfie tûnec NevyuÏívan záfiez dálniãního tûlesa v Kufiimské kotlinû, km severozápadnû od mûsta Kufiim mezi Ïelezniãní tratí Brno Ti nov a silnicí Kufiim âebín. Moravské Knínice GEOLOGIE Rezervace se nachází v nejsevernûj í ãásti Jinaãovického prolomu v tektonickém sedle mezi Trnovkou na jihozápadû a Zlobicí na severov chodû. Sedlo vyplàují vápnité jíly (tégly) spodního badenu, na kter ch se drïí podzemní voda. Na téglech spoãívá spra ov pokryv. V antropogenním georeliéfu pramení bezejmenn tok. Pedologicky je dno záfiezu tvofieno skr vkovou antrozemí. V okolí se na spra ích nachází velké celky ãernozemû hnûdozemní m V mûra:,65 ha Vyhlá eno: 980 Mokfiadní travinobylinná spoleãenstva na dnû trvale zamokfieného záfiezu, vybudovaného na poãátku druhé svûtové války pro dálniãní tûleso, kter m mûly b t spojeny mûsta Wroclaw a VídeÀ. V záfiezu vznikly specifické stanovi tní podmínky, díky nimï byly bûhem následujících desetiletí osídleny fiadou zvlá tû chránûn ch druhû, pfiedev ím orchidejí. KVùTENA Rezervace je v znamnou lokalitou vstavaãovit ch rostlin, které sem spontánnû nalétly v druhé polovinû 0. století. Na dnû úvozu kaïdoroãnû vykvétá aï kolem 50 rostlin prstnatce pleèového (Dactylorhiza incarnata), tisíce rostlin kru tíku bahenního (Epipactis palustris) a aï 800 jedincû pûtiprstky ÏeÏulníku hustokvûté (Gymnadenia conapsea subsp. densiflora). Zorchidejí se dále objevuje vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), bradáãek vejãit (Listera ovata) a kru tík irolist (Epipactis helleborine). Jiné v znamné druhy jsou zastoupeny sítinou Gerardovou (Juncus gerardii), omanem vr- bolist m (Inula salicina) nebo hrachorem chlupat m (Lathyrus hirsutus). V su ích plochách pfii úpatích svahû dálniãního tûlesa rostou hofiec kfiíïat (Gentiana cruciata) i h. brvit (Gentianopsis ciliata). Pfiedev ím západní svah úvozu je souvisle porostl bfiízou bûlokorou (Betula pendula), borovicí lesní (Pinus sylvestris) a topolem osikou (Populus tremula). Na zamokfieném dnu úvozu se uplatàují vrby: vrba bílá (Salix alba), v. kfiehká (S. fragilis) av. nachová (S. purpurea). ZVÍ ENA V porostu vrb byla zji tena nesytka Ïlutobfiichá (Synanthedon flaviventris) a na osikách n. ãernohlavá (Sesia melanocephala). Hnízdí zde Èuh k obecn (Lanius collurio). VYUÎITÍ Zemní v kop úvozu tzv. nûmecké dálnice byl realizován v letech 94 a 944. Na dnû trvaleji zamokfieného úvozu do lo k rozvoji vlhkomiln ch travobylinn ch spoleãenstev avpoãátcích sukcese vegetace do lo k uchycení nûkter ch v znamn ch málo konkurenãnû schopn ch rostlinn ch druhû pfiedev ím orchidejí, které zde byly poprvé zji tûny v roce 97. V následujících desetiletích se zaãaly spontánnû ífiit náletové dfieviny (zejména ve svazích úvozu) a dolní partie úvozu byly zavezeny inertním odpadem. Zaãátkem 90. let 0. století byla provedena redukce spontánnû se roz ifiujících porostû náletov ch vlhkomiln ch dfievin. Od roku 998 je provádûno kaïdoroãní jednorázové pokosení travobylinn ch porostû. MAPA ÚZEMÍ strana 77 Umûl záfiez porostl velmi hodnotnou mokfiadní vegetací s fiadou chránûn ch a ohroïen ch druhû rostlin. Pûtiprstka ÏeÏulník hustokvûtá (Gymnadenia conopsea subsp. densiflora) vyhledává zpravidla mûlké slatinné pûdy. Podél potûãku se úspû nû rozrûstá statná orchidej prstnatec ple- Èov (Dactylorhiza incarnata). 4 Stovky jedincû kru tíku bahenního (Epipactis palustris) zde rozkvétají v polovinû ãervna detail kvûtu. 4 BO 5 7

28 0-45 pro_uzemi_m :00 Stránka 8 Brnûnsko GEOLOGIE Skalní podlo- Ïí tvofií ãervenohnûdé aï rezavohnûdé slepence rokytenské facie permokarbonu Boskovické brázdy. V území najdeme antropogenní tvary, zejména agrární terasy. Permokarbonské horniny jsou pûdotvorn m substrátem, na nûmï se vytvofiily hnûdé pûdy kambizem typická s kambizemí rubefikovanou. V okolí navazují typické hnûdozemû. Devaterník velkokvût tmav (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum) je typick m teplomiln m druhem. âastûji neï v plnû zapojené vegetaci roste oïanka kalamandra (Teucrium chamaedrys) vrozvolnûn ch xerotermních spoleãenstvech na kamenit ch pûdách. Kopec se nachází uprostfied zemûdûlsky intenzívnû vyuïívané krajiny. Je porostl roztrou en mi dfievinami a teplomiln mi lady. 4 Suché a v slunné stránû sk tají pfiíhodné podmínky pro v skyt ãilimníku fiezenského (Chamaecytisus ratisbonensis). KVùTENA Po území jsou ostrûvkovitû aï jednotlivû roztrou eny ovocné stromy a kefie: hloh jednosemenn (Crataegus monogyna), ptaãí zob obecn (Ligustrum vulgare), slivoà trnitá (Prunus spinosa) nebo rû- Ïe ípková (Rosa canina). V teplomiln ch trávnících s vegetací svazu Koelerio-Phleion phleoidis se vyskytuje koniklec velkokvût (Pulsatilla grandis) a dále hvozdík PontederÛv (Dianthus pontederae), rûïe keltská (Rosa gallica), ãilimník fiezensk (Chamaecytisus ratisbonensis), kruãinka chlupatá (Genista pilosa), rozrazil rozprostfien (Veronica prostrata), ãestec klasnat (Pseudolysimachion spicatum), devaterník velkokvût tmav (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum), svûtlík krátk (Euphrasia curta), vikev panonská (Vicia pannonica), modfienec chocholat (Muscari comosum), silenka u nice (Silene otites), jetel alpínsk (Trifolium alpestre), matefiídou ka ãasná (Thymus praecox), pry ec prutnat (Tithymalus tommasinianus) nebo sesel siv (Seseli osseum). ZVÍ ENA Z hmyzu byli zji tûni okáã ovsov (Minois dryas), o. voàavkov (Brintesia circe) a ostruháãek vestkov (Satyrium pruni). Îijí zde je - tûrka obecná (Lacerta agilis), Èuh k obecn (Lanius collurio). Patoãkova hora Vrchol a ãást severozápadnû exponovaného svahu Patoãkovy hory (7, m n. m.) ve Zb ovské pahorkatinû, asi 00 m severov chodnû od obce Neslovice. Neslovice 50 7, m V mûra:,4 ha Vyhlá eno: 984 Xerotermní travinobylinná lada s roztrou en mi dfievinami a s bohat m v skytem zvlá tû chránûného silnû ohroïeného koniklece velkokvûtého. VYUÎITÍ Do roku 95 bylo území v podstatû bez jak chkoliv dfievin (s v jimkou ovocn ch stromû). V následujících desetiletích do lo ke spontánnímu rozvoji dfievinného patra a nárûstu vysazeného cizorodého akátu, kter byl z území v posledních letech odstranûn. Do budoucna je uvaïováno o celoplo né probírce dfievin ve prospûch cenn ch spoleãenstev a Ïádoucího charakteru území se zahájením pravidelného kosení. MAPA ÚZEMÍ strana BO 5

29 0-45 pro_uzemi_m :00 Stránka 9 Pekárka Plo ina kolem k. 79,8 m n. m. a pfiilehl pfiíkr prav svah neckovitého údolí fieky Jihlavy v Ivanãické kotlinû, jiïnû od silnice eznovice Alexovice, 500 m západnû od obce Alexovice. Alexovice GEOLOGIE Skalní podlo- Ïí tvofií odolné ãervenohnûdé aï rezavohnûdé slepence rokytenské facie permokarbonu Boskovické brázdy, které zde nad silnicí vytváfiejí mohutné, pro celé údolí charakteristické aï 0 metrû vysoké skály. Svah je zvlnûn úpady. Dominantním pûdním pfiedstavitelem jsou tu hnûdé pûdy kambizem dystrická a kambizem rubefikovaná, s men ími ostrûvky kambick ch rankerû. KVùTENA V území je stále je tû hojn trnovník akát, byè jiï byl z fiady dílãích ploch odstranûn. Ve v chodní ãásti se v ak v znamnû uplatàují i autochtonní druhy, jako je habr obecn 0 80 m V mûra: 9,50 ha Vyhlá eno: 946 Severnû exponované slepencové svahy se skalní a travinobylinnou vegetací a roztrou en mi dfievinami, obklopené pfieváïnû akátov mi porosty. Teplomilná spoleãenstva s bohat m v skytem zvlá tû chránûn ch druhû rostlin, zejména endemického hvozdíku moravského. (Carpinus betulus), dub zimní (Quercus petraea), jilm habrolist (Ulmus minor), lípa malolistá (Tilia cordata), javor babyka (Acer campestre) nebo j. mléã (A. platanoides). V západní skalnaté ãásti rostou pûvodní dfieviny pfiedev ím pfii úpatí srázû a skal. Ve vy ích partiích pfievaïují kefie: hloh obecn (Crataegus laevigata), brslen evropsk (Euonymus europaeus), svída krvavá (Swida sanguinea), slivoà trnitá (Prunus spinosa) a vzácnû také skalník celokrajn (Cotoneaster integerrimus) arûïe bedrníkolistá (Rosa pimpinellifolia). Charakteristické jsou ve vrcholov ch plo inách rozpt lené staré duby. Travobylinná vegetace na strm ch svazích a skalních ostroïnách se nejvíce blíïí svazu Diantho lumnitzeri-seslerion. Hostí celou fiadu v znamn ch rostlinn ch druhû, jako je koniklec velkokvût (Pulsatilla grandis), zvonek boloàsk (Campanula bononiensis), fiefii niãník skalní (Cardaminopsis petraea), starãek celolist (Tephroseris integrifolia), kavyl vláskovit (Stipa capillata), chrpa chlumní (Cyanus triumfetti), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), dvoj títek hladkoplod (Biscutella laevigata), lomikámen trojprst (Saxifraga tridactylites), ãesnek Ïlut (Allium flavum), hadí mord rakousk (Scorzonera austriaca), hvozdík PotenderÛv (Dianthus pontederae), kufiiãka tûtinkatá (Minuartia setacea), matefiídou ka olysalá (Thymus glabrescens), modfienec chocholat (Muscari comosum), strdivka brvitá (Melica cilliata), bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum) a kakost krvav (Geranium sanguineum). Nejv znamnûj ím druhem Pekárky je endemick hvozdík moravsk (Dianthus moravicus), rostoucí pfiedev ím ve skalních stûnách spolu s lomikámenem vïdyïiv m (Saxifraga paniculata) a pûchavou vápnomilnou (Sesleria albicans). ZVÍ ENA Vúzemí byla zji tûna vzácná mûra pestroskvrnka podzimní (Polymixis xanthomista), z denních mot lû napfi. okáã voàavkov (Brintesia circe), z v znaãnûj ích druhû stfievlíkovit ch stfievlík ScheidlerÛv (Carabus scheidleri), s. koïit (C. coriaceus) a stfievlík Platyderus rufus. Vyskytuje se kudlanka náboïná (Mantis religiosa). Z obratlovcû zde Ïijí je tûrka obecná (Lacerta agilis), uïovka hladká (Coronella austriaca) a Èuh k obecn (Lanius collurio). VYUÎITÍ Bûhem minulého století se po celém území znaãnû roz ífiil pûvodnû vysazen cizorod akát. Od roku 999 probíhá v území postupné odstraàování akátu a neïádoucího bezu ãerného. Od roku 005 je provádûno pravidelné kosení vrcholov ch travnat ch ploch. BIBLIOGRAFIE 488, 5, 90 MAPA ÚZEMÍ strana 7 Zaoblené a vypouklé slepencové svahy s pfieváïnû severní orientaci jsou porostlé nízkostébeln mi trávníky s roztrou en mi dfievinami. Zastínûnûj í skalnaté svahy s hlub ím pûdním profilem a kompaktnûj ím vegetaãním krytem jsou ideálním stanovi tûm pro silnû ohroïen starãek celolist (Tephroseris integrifolia). PP Pekárka patfií k estici lokalit endemického hvozdíku moravského (Dianthus moravicus). BO 5 9

30 0-45 pro_uzemi_m :00 Stránka 0 Brnûnsko GEOLOGIE Dno Cézavské nivy je sloïené z fluviálních sedimentû fieky Litavy. Pískové odvaly jsou z vût í ãásti inkrustovány ropou. PÛdy v okolí pískov ch odvalû tvofií velké plochy ãernice typické, variety karbonátové, lokálnû se znaky zasolení. Vegetaãní kryt PP Písky je druhovû chud a znaãnû rozvolnûn. RÛÏe ípková (Rosa canina) obsazuje v slunné stránû a lada. KVùTENA Na písãit ch odvalech se uplatàují pfiedev ím pion rské náletové dfieviny, jako je bfiíza bûlokorá (Betula pendula), topol bíl (Populus alba) nebo t. osika (P. tremula). ZkefiÛ se po okrajích území uplat- Àuje zejména bez ãern (Sambucus nigra), ale i rûïe ípková (Rosa canina). Vdruhovû chud ch travobylinn ch porostech rostou nûkteré v znamnûj í druhy bûlolist rolní (Logfia arvensis), svefiep rolní (Bromus arvensis), strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica) nebo fiebfiíãek obecn (Achillea millefolium). VYUÎITÍ Po ukonãení tûïby ropy bylo celé území prosté jakékoliv vegetace. V následujících desetiletích do lo ke spontánnímu rozvoji bylinného i dfievinného patra (v hradnû náletov ch dfievin z okolí), které jiï koncem 0. století souvisle pokr valo velké ãásti území. V kefiovém patfie se rychle roz ifioval bez ãern. V posledních letech byly vúzemí provádûny obãasné zásahy, spoãívající v rozvolàování náletov ch porostû a odstraàování bezu ãerného. MAPA ÚZEMÍ strana 7 Písky OstrÛvek pískov ch odvalû v polích Cezavské nivy, asi 00 metrû jihov chodnû od obce Telnice. Îatãany 88 m V mûra:,65 ha Vyhlá eno: 990 Písky vytûïené z hloubky pfii vrtn ch pracích a pfii tûïbû ropy v 50. aï 60. letech 0. století tvofií otevfiené plochy s rozpt len mi dfievinami, lemované na okrajích souvisl mi porosty pion rsk ch druhû listnáãû. 0 BO 54

31 0-45 pro_uzemi_m :00 Stránka Plánû Travinobylinná a kfiovinná lada na pfiíkrém svahu v údolí bezejmenného potoka Deblínské vrchoviny, asi 0, km severov chodnû od Kufiimské Nové Vsi. Kufiimská Nová Ves m V mûra: Vyhlá eno: 989 9,60 ha (ochranné pásmo 8,80 ha) V komplexu b val ch pastvin s velmi ãlenit m reliéfem se zachovala teplomilná spoleãenstva krátkostébeln ch trávníkû, travinobylinn ch lemû akfiovin s roztrou en mi kefii jalovcû. GEOLOGIE Severozápadní ãást je budována paleozoick mi magmatity tfiebíãského masivu. Jedná se o porfyrické amfibolicko-biotitické melanokrátní Ïuly aï melanokrátní kfiemenné syenity. Od jihov chodní ãásti, budované proterozoick m moravikem svratecké klenby, je tfiebíãsk masiv oddûlen tzv. bíte skou dislokací. Svrateckou klenbu tvofií dvojslídné, vzácnûji biotitické, ãasto porfyroblastické ruly bíte ské skupiny. Lokalita leïí na levém pfiíkrém svahu hluboko zafiíznutého údolí bezejmenného pravého pfiítoku fiíãky Libochovky. StráÀ je exponovaná k jihov chodu aï jihu. Z pûd se zde nachází kyselá varieta kambizemû typické, na v chozech podloïních hornin rankery. KVùTENA V teplomiln ch trávnících na silikátov ch pûdách svazu Koelerio-Phleion phleoidis rostou napfi. hvozdík kropenat (Dianthus deltoides), ãiãorka pestrá (Coronilla varia), devaterník velkokvût tmav (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum), smolniãka obecná (Steris viscaria) a bojínek tuh (Phleum phleoides). Z dal ích pozoruhodn ch suchomiln ch a teplomiln ch druhû se tu vyskytuje napfi. fiepík lékafisk (Agrimonia eupatoria), mafiinka psí (Asperula cynanchica), váleãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum), pupava obecná (Carlina vulgaris), máãka ladní (Eryngium campestre), jahodník trávnice (Fragaria viridis), pavinec modr (Jasione montana), modfienec chocholat (Muscari comosum), jitrocel prostfiední (Plantago media), lipnice cibulkatá (Poa bulbosa), pryskyfiník hliznat (Ranunculus bulbosus), krvavec men í (Sanguisorba minor), chmerek vytrval (Scleranthus perennis), chrpa por nská (Acosta rhenana), hvozdíãek prorostl (Petrorhagia prolifera), radyk prutnat (Chondrilla juncea), bûlolist rolní (Logfia arvensis) a hofiec brvit (Gentianopsis ciliata). Roztrou enû se vyskytují kefie jalovce obecného (Juniperus communis). V porostech kefiû pfievládá slivoà trnitá (Prunus spinosa), hájky náletov ch dfievin tvofií obvykle topol osika (Populus tremula) a borovice lesní (Pinus sylvestris). ZVÍ ENA Bohatá je fauna bezobratl ch, ze zvlá tû chránûn ch druhû zde Ïijí napfi. mravenec trávní (Formica pratensis), krajník hnûd (Calosoma inquisitor), sviïník lesomil (Cicindela sylvicola), otakárek fenyklov (Papilio machaon), li aj pry cov (Hyles euphorbiae), pfiástevník svízelov (Chelis maculosa) avposlední dobû i kudlanka náboïná (Mantis religiosa). Obratlovci jsou zastoupeni slep em kfiehk m (Anguis fragilis), je tûrkou obecnou (Lacerta agilis), uïovkou hladkou (Coronella austriaca), Èuh kem obecn m (Lanius collurio), vzácnû pûnicí vla skou (Sylvia nisoria). VYUÎITÍ Vúzemí je potfieba provádût redukci spontánnû se roz ífiujících dfievin ve prospûch voln ch ploch s cenn mi spoleãenstvy a cenn ch dfievin a zároveà udrïovat travobylinné porosty alespoà obãasn m kosením nebo pfiepasením stádem ovcí. MAPA ÚZEMÍ strana 70 Pfiedmûtem ochrany v PP Plánû jsou suchomilná spoleãenstva b val ch pastvin. Pry ec chvojka (Tithymalus cyparissias) bûïn druh such ch trávníkû. BO 55

32 0-45 pro_uzemi_m :00 Stránka Brnûnsko LoÏiskov v choz bíle zbarven ch zvûtrávajících bituminózních slínovcû. Paprskoploutvá ryba z ãeledi Aeduellidae z fosiliferní vrstvy náleïející tzv. fiíãanskému obzoru. Ve vrstvû bituminózních slínovcû se nachází otisky skelno upinat ch ryb rodu Palaeoniscus, kresba druhu Palaeoniscus freislebeni. GEOLOGIE DÛleÏitá paleontologická lokalita s doklady permokarbonské flóry a fauny Boskovické brázdy byla známa jiï Dion zu túrovi v polovinû 9. století. Území je tvofieno strmou, na nûkolika místech aï kolmou stûnou o délce 50 m a v ce aï 6 m. Nachází se pfii úpatí pfiíkrého levého svahu údolí Neslovického potoka. K povrchu vystupují permokarbonské sedimenty Boskovické brázdy. V odkryvu lze najít zejména Ïlutohnûdé aï edohnûdé jílovce, prachovce a jemnû aï stfiednû zrnité pískovce. Pfievládají ãervenohnûdé, pomûrnû odolné, jemnû aï stfiednû zrnité arkózové pískovce, vytváfiející polohy v mocnostech aï do 0,5 m. PodruÏnû se objevují pískovce tmavo edé barvy. Na spodních vrstevních plochách jsou patré hojné mechanoglyfy a bioglyfy (vtisky, ãefiiny a stopy po ãinnosti organismû). Fosiliferní sediment reprezentují vrstvy slínovcû (vápnit ch jílovcû aï prachovcû) v nûkolika centimetrov ch mocnostech. Bituminózní hmotou jsou zbarveny témûfi do ãerna, proto ãasto b vají oznaãovány nevhodn m termínem uhelné lupky. Vrstvy jsou na základû ãetného paleontologického obsahu fiazeny k nejspodnûj ímu permu (spodní autun). Podle dosavadního ãlenûní se jedná o druh obzor bituminózních slínovcû hlavního ãervenohnûdého souvrství. Bituminózní slínovce se vyznaãují hojn mi doklady zejména flóry. Odtud je popsána fiada druhû pfiesliãek (z rodû Annularia, Asterophyllites, Calamites, Calamostachys), kapradin a kapraìosemenn ch rostlin (rody Acitheca, Alethopteris, Asterotheca, Callipteris, Cyclopteris, Neuropteris, Odontopteris, Pecopteris, Sphenopteris). Z nahosemenn ch rostlin byly objeveny kordaity (rody Cordaites, Poacoedaites) a jehliãnany (rody Walchia a Gomphostrobus). Vzácnûj í jsou nálezy fauny, a to pfiedev ím zástupcû trnoploutv ch (tfi. Acanthodii), paprskoploutv ch z ãeledi Aeduellichae (podtfi. Actinopterygii) a skelno upinat ch ryb rodu Palaeoniscus (napfi. Palaeoniscus freislebeni). Podle tûchto nálezû ryb bylo chránûné území pojmenováno. Pokryv okolí skály tvofií kambizem rankerová s rankerem kambick m (litick m). PoblíÏ se vyvinula luvizem typická, okrajovû pak i glej typick. KVùTENA Strmá skalní stûna je prakticky bez vegetace. Obklopují ji lesní porosty, ve kter ch se stfiídají druhy svazu Tilio-Acerion afiádu Quercetalia robori-petraeae. Pfievládajícími dfievinami jsou dub zimní (Quercus petraeae), habr obecn (Carpinus betulus), javor mléã (Acer campestre) aj. klen (A. pseudoplatanus), pfiimí ena je lípa malolistá (Tilia cardata) a borovice lesní (Pinus sylvestris). Kefiové patro tvofií druhy stromového patra a dále jasan ztepil (Fraxinus excelsior) s lískou obecnou (Corylus avellana). Vdruhovû chudém bylinném podrostu nejvíce zaujme konvalinka vonná (Convallaria majalis), pitulník horsk (Galeobdolon montanum), zvonek broskvoàolist (Campanula persicifolia), svízel lesní (Galium sylvaticum), z kapradin osladiã obecn (Polypodium vulgare), ztrav hlavnû lipnice Rybiãková skála Skalní v choz na levém svahu údolí Neslovického potoka ve Zb ovské pahorkatinû, km západnû od obce Neslovice. Zb ov u Oslavan hajní (Poa nemoralis), na prosvûtlen ch místech roste kostfiava ovãí (Festuca ovina) a bika bûlavá (Luzula luzuloides). LESNICTVÍ Vrámci lesního hospodafiení je potfieba podle si m V mûra: 0,9 ha Vyhlá eno: 980 B val kamenolom v znamná paleontologická lokalita otiskû prvohorních rostlin a ryb. tuace pfiípadnû provádût redukci spontánního náletu dfievin. BIBLIOGRAFIE 0, 85, 49, 787, 08 MAPA ÚZEMÍ strana 69 BO 56

33 0-45 pro_uzemi_m :00 Stránka Santon Mendip Santon 96 m n. m. ve lapanické pahorkatinû, 00 m od jihozápadního okraje obce TvaroÏná. TvaroÏná GEOLOGIE Kopec je slo- Ïen z raãick ch a luleãsk ch slepencû lí eàského souvrství (svrchní visé) moravskoslezského kulmu a vystupuje z okolí tvofieného vápnit mi jíly a písky badenu karpatské pfiedhlubnû. Jedná se o vrchol tektonicky pokleslé kry. Nejmlad í pokryv tvofií pleistocenní spra e. Na vlastním území i v jeho ochranném pásmu vznikly silnû kyselé hnûdé pûdy, pfiedev ím kambizem dystrická. Ze severu a západu jsou obklopeny ãernicí typickou (varietou karbonátovou), z jihu a v chodu pak ãernozemí typickou. KVùTENA Santon je tradiãní lokalitou teplomilné vegetace. Nejcennûj í je samotn pahorek s kapliãkou, v jehoï horních partiích roste hojnû kosatec nízk (Iris pumila). PÛsobivé jsou rovnûï porosty stovek divizen brunátn ch (Verbascum phoeniceum) aveãernic smutn ch (Hesperis tristis), tisíce pryskyfiníkû ilyrsk ch (Ranunculus illyricus) nebo bohat ch m V mûra: 0,9 ha Vyhlá eno: 979 (ochranné pásmo 5,08 ha) Otevfiené travinobylinné plochy ãetn ch chránûn ch a ohroïen ch druhû rostlin. trsû chrpy chlumní (Cyanus triumfettii) podél pû iny od ml na. V znamná je velmi rozsáhlá populace pochybku prodlouïeného (Androsace elongata). V severozápadním svahu pod ml nem roste pryskyfiník ilyrsk a divizna brunátná. Na temeni hfibítku vybíhajícího k obci zase kozinec viãencovit (Astragalus onobrychis), chrpa chlumní, kavyl vláskovit (Stipa capillata) a ojedinûle sasanka lesní (Anemone sylvestris). Charakteristické jsou zde porosty ãistce pfiímého (Stachys recta), tolity lékafiské (Vincetoxicum hirundinaria), bûlozáfiky vûtvité (Anthericum ramosum) a kakostu krvavého (Geranium sanguineum). Vúzemí lze navíc nalézt zvonek boloàsk (Campanula bononiensis), ãesnek Ïlut (Allium flavum), hvozdík PontederÛv (Dianthus pontederae), matefiídou ku olysalou (Thymus glabrescens), ãestec klasnat (Pseudolysimachion spicatum), modfienec chocholat (Muscaria comosum), pry ec mnohobarv (Tithymalus epithymoides) nebo strdivku sedmihradskou (Melica transsilvanica). Volné travnaté plochy po celém území jsou lemovány pfiípadnû prostoupeny kefiov mi porosty se zastoupením skalníku ãernoplodého (Cotoneaster melanocarpus), hlohu obecného (Crataegus laevigata), brslenu evropského (Euonymus europaeus), b. bradaviãnatého (E. verrucosus), ptaãího zobu obecného (Ligustrum vulgare), fie etláku poãistivého (Rhamnus cathartica) nebo rûïe ípkové (Rosa canina) a vzácnû i kalinou tu alají (Viburnum lantana). Pahorek Santonu je pfiedev ím ze severu lemován druhovû pestr m zapojen m dfievinn m porostem s javorem mléãem (Acer platanoides), j. klenem (A. pseudoplatanus), habrem obecn m (Carpinus betulus), lískou obecnou (Corylus avellana), jasanem ztepil m (Fraxinus excelsior), dubem zimním (Quercus petraea), jefiábem ptaãím (Sorbus aucuparia), lípou malolistou (Tilia cordata), vzácnû s jefiábem bfiekem (Sorbus torminalis) a jilmem habrolist m (Ulmus minor). Hojnû vysazená je zde borovice lesní (Pinus sylvestris) a b. ãerná (P. nigra). Porost má bohatû vyvinuté kefiové patro. V horních partiích severních svahû rostou mohutné dfiíny jarní (Cornus mas), ve více plochách také bohaté porosty skalníku ãernoplodého. ZVÍ ENA Z bezobratl ch se vyskytuje napfiíklad kudlanka náboïná (Mantis religiosa) a otakárek ovocn (Iphiclides podalirius). Obratlovci jsou zastoupeni je tûrkou obecnou (Lacerta agilis), slep em kfiehk m (Anguis fragilis), lejskem ed m (Muscicapa striata) aèuh kem obecn m (Lanius collurio). HISTORIE Kopec Santon je v znamnou kulturnû-historickou lokalitou v rámci území Slavkovského boji tû. Sehrál jednu z v znamn ch rolí pfii bitvû uslavkova v roce 805. Kaple Panny Marie SnûÏné byla na vrcholu Santonu zbudována v 9. století. KaÏdoroãnû se zde zaãátkem prosince pofiádají vzpomínkové akce k uctûní památky obûtí bitvy tfií císafiû. Pfii poslední z nich (koncem roku 005) do lo k nemalému po kození nejcennûj ích ãástí chránûného území. VYUÎITÍ Bûhem minulého století se po celém území znaãnû roz ífiil cizorod akát s podrostem bezu ãerného, efiík obecn. Vroce 995 byla zahájena dlouhodobá rozsáhlá rekonstrukce vãetnû ochranného pásma. Od roku 999 je realizována pravidelná údrïba travobylinn ch porostû kosením. BIBLIOGRAFIE 9 MAPA ÚZEMÍ strana 69 Vrch Santon je v znamnou pfiírodovûdnou i historickou lokalitou. Silnû ohroïen pochybek prodlouïen (Androsace elongata) je v pfiírodû stále vzácnûj ím druhem. BO 57

34 0-45 pro_uzemi_m :00 Stránka 4 Brnûnsko GEOLOGIE Skalní podlo- Ïí tvofií biotitické pararuly, místy migmatizované aï migmatity svloïkami metabazitû a metatufû svrateckého masivu. Na zvûtralinovém plá ti jsou místy patrné pfiekryvy spra ov ch hlín, v mûlkém Ïlebu pfii jiïním okraji rezervace najdeme mocnûj í vrstvy hlinit ch deluviofluviálních sedimentû. Svah je zvlnûn úpady. Vyvinuly se tu vût inou kambizemû typické, zejména ve vrcholové ãásti pfiecházející v silnû kamenité kambizemû rankerové. Brhlík lesní (Sitta europaea) je znám tím, Ïe zazdívá vletov otvor hnízdní dutiny na rozmûr svého tûla. Hrachor jarní (Lathyrus vernus) se v listnat ch lesích vyskytuje velmi ãasto. RÛznovûk bukov porost ve vrcholové ãásti ZCHÚ. 4 Srpokfiídlec bukov (Watsonalla cultraria). KVùTENA Ve v kovû a vûkovû rozrûznûném porostu kvûtnaté buãiny (Fagion) dominuje buk lesní (Fagus sylvatica), do hlavní úrovnû místy zasahuje i vtrou ená lípa malolistá (Tilia cordata), která v ak vût inou zûstává spolu s vtrou en m habrem obecn m (Carpinus betulus) v podúrovni. OstrÛvkovitû se objevuje zmlazení lípy, javoru mléãe (Acer platanoides), j. klenu (A. pseudoplatanus), jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) a buku. DoÏívající porost má místy pralesovit charakter a nejstar í buky dosahují prûmûru kmene kolem jednoho metru. Vbylinném podrostu se uplat- Àuje svízel vonn (Galium odoratum), kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), Ïindava evropská (Sanicula europaea), samorostlík klasnat (Actaea spicata), hojnû také pry ec mandloàovit (Tithymalus amygdaloides), v jarním aspektu kyãelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) ahrachor jarní (Lathyrus vernus). Z v znamn ch druhû je nejhojnûj í brambofiík nachov (Cyclamen purpurascens), ménû ãast mi jsou kru tík modrofialov (Epipactis purpurata), okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia) nebo korálice trojklanná (Corallorhiza trifida). V tûsné blízkosti rezervace ojedinûle roste vratiãka mûsíãní (Botrychium lunaria). ZVÍ ENA Z lesních plïû byly nalezeny napfi. vlahovka narudlá (Monachoides incarnata), sítovka bl tivá (Aegopinella minor), vfietenatka obecná (Alinda biplicata) avrásenka okrouhlá (Discus rotundatus). ZdruhÛ mot lû typick ch pro buãiny byly zji tûny napfi. píìalky edokfiídlec fiíjnov (Epirrita christii), skvrnopásník jilmov (Calospilos sylvata), srpokfiídlec bukov (Watsonalla cultraria) a bekynû ãerné L (Arctornis l-nigrum). Obratlovci jsou zastoupeni lejskem bûlokrk m (Ficedula albicollis) a holubem doupàákem (Columba oenas). LESNICTVÍ Vrámci lesního hospodafiení je potfieba podporovat pfiirozené zmlazení buku. MAPA ÚZEMÍ strana 70 rezervace Slunná âást lesních porostû na levém svahu hluboko zafiíznutého údolí Mar ovského potoka (zvaného Mar ovsk Ïleb) v chodnû k. 45 m n. m. v Deblínské vrchovinû, asi,0 km severnû od LaÏánek. LaÏánky u Veverské Bít ky m V mûra: 4,98 ha Vyhlá eno: 985 Zbytek pfiestárlého bukového porostu místy pralesovitého charakteru s prûmûry kmenû dosahujícími pfii zemi více neï jednoho metru. V znaãná zoologická a botanická lokalita. 4 4 BO 58

35 0-45 pro_uzemi_m :00 Stránka 5 rezervace Sokolí skála Lesní porosty na pfiíkrém levém a pravém údolním svahu údolí fieky Svratky v S kofiské hornatinû nedaleko papírny Prudká, km v chodnû aï jihov chodnû od Doubravníku. Doubravník, Podolí u Boraãe GEOLOGIE Území budují proterozoické horniny moravika svratecké klenby. Jedná se o bíte skou skupinu, tvofienou dvojslídn mi, vzácnûji biotitick mi rulami, ãasto porfyroblastick mi. Lokalita leïí v hluboko zafiíznutém údolí fieky Svratky, která zde vytvofiila v razn zaklesnut meandr kolem úzkého skalního m V mûra: 8,44 ha Vyhlá eno: 948 Na prudk ch skalnat ch svazích v hluboce zafiíznutém údolí fieky se zachoval rozsáhl komplex pfiirozen ch lesních porostû a skalní vegetace. hfibetu, kter m je prokopán tunel Ïelezniãní trati Ti nov Îìár nad Sázavou. Zejména na pravém údolním svahu najdeme ãetné skalní v chozy v podobû skalních stûn, mrazov ch srubû aï izolovan ch skal. Na mírnûj- ích svazích je vytvofiena typická kambizem (nasycená i kyselá). V extrémních polohách sutí a skalních v chozû se ostrûvkovitû nacházejí rankery a litozemû. KVùTENA Vegetaci v zahlinûn ch sutích pfii úpatí a ve svahov ch Ïlebech tvofií lipové javofiiny (Aceri-Carpinetum) s podrostem ostfiice prstnaté (Carex digitata), strdivky nicí (Melica nutans), svízele vonného (Galium odoratum), jaterníku trojlaloãného (Hepatica nobilis) aj. Na konvexních tvarech je vesmûs stfiídají ãern ové dubohabfiiny (Melampyro nemorosi-carpinetum) s dubem zimním (Quercus petraea) a pfiímûsí buku lesního (Fagus sylvatica), habru obecného (Carpinus betulus) a lípy malolisté (Tilia cordata) s podrostem biky bûlavé (Luzula luzuloides), svízele lesního (Galium sylvaticum) ahrachoru jarního (Lathyrus vernus). Na hranách svahu a na okrajích skal najdeme fragmenty teplomiln ch bfiekov ch doubrav (Sorbo torminalis-quercetum) s dubem zimním, náprstníkem velkokvût m (Digitalis grandiflora), jestfiábníkem zedním (Hieracium murorum) aj. Na teráskách skály nad tunelem roste tafiice skalní (Aurinia saxatilis) a pûchava vápnomilná (Sesleria albicans), v horní ãásti skalní stûny pfieïívá i jeden exempláfi tisu ãerveného (Taxus baccata). Na bfiehu Svratky se nachází fragment ptaãincové ol iny (Stellario-Alnetum glutinosae), v nûmï se vyskytuje i rûïe pfievislá (Rosa pendulina). ZVÍ ENA Plazi jsou zastoupeni slep em kfiehk m (Anguis fragilis), je tûrkou obecnou (Lacerta agilis), uïovkou hladkou (Coronella austriaca), podél fieky vzácnû u. podplamatou (Natrix tessellata), ptáci lejskem bûlokrk m (Ficedula albicollis), lejskem ed m (Muscicapa striata), rehkem zahradním (Phoenicurus phoenicurus), datlem ãern m (Dryocopus martius), Ïlunou zelenou (Picus viridis), strakapoudem prostfiedním (Dendrocopos medius), krutihlavem obecn m (Jynx torquilla), holubem doupàákem (Columba oenas), krkavcem velk m (Corvus corax) nebo v rem velk m (Bubo bubo). Na Svratce hnízdí skorec vodní (Cinclus cinclus). LESNICTVÍ Vrámci lesního hospodafiení je potfieba postupnû redukovat cizorod akát a jehliãnaté dfieviny ve prospûch pfiirozené druhové skladby. MAPA ÚZEMÍ strana 78 Na mrazov ch srubech se v extrémních polohách v okolí skal nalézají fragmenty teplomiln ch bfiekov ch doubrav. Îluna zelená (Picus viridis). BO 59 5

36 0-45 pro_uzemi_m :0 Stránka 6 Brnûnsko GEOLOGIE íãka Bobrava vytváfií v prûlomovém údolí zaklesnut meandr. Na jeho dnû se vyvinula iroká údolní niva. Území zabírá celkou ífiku nivy mezi silnicí a úpatím pfiíkrého levého svahu. Skalní podloïí na levém svahu tvofií biotitická a amfibol-biotitická rula. Niva Bobravy je sloïená z kvartérních fluviálních sedimentû, a to ze spodního tûrkopísãitého souvrství pleistocenního stáfií a svrchního souvrství povodàov ch sedimentû holocenního stáfií. Na podmáãeném území v nivû Bobravy zastupuje pûdní pokryv fluvizem glejová, lokálnû s glejem typick m. KVùTENA Území má dnes pfieváïnû podobu zapojeného, na velké plo e terestrického porostu rákosu obecného (Phragmites australis) s ostrûvkovitû aï jednotlivû se uplatàujícími vlhkomiln mi dfievinami: vrbou bílou (Salix alba), v. kfiehkou (S. fra- K dosti ãast m druhûm na lokalitû patfií i ostfiice tíhlá (Carex gracilis). Vrba kfiehká (Salix fragilis) patfií v prostoru jiïní Moravy spolu s vrbou bílou (Salix alba) k nejhojnûj ím dfievinám tzv. mûkkého luhu. Stfielická baïinka po proveden ch biotechnick ch zásazích. gilis) a ol í lepkavou (Alnus glutinosa). Mezofilnûj í dfieviny rostou podél bfiehû baïinky: javor klen (Acer pseudoplatanus), habr obecn (Carpinus betulus), jasan ztepil (Fraxinus excelsior) nebo dub zimní (Quercus petraea). V pomûrnû rozsáhl ch fragmentech se dochovaly v minulosti charakteristické mokfiadní porosty vysok ch ostfiic, napfi. ostfiice latnaté (Carex paniculata). Podél jezírka pod silnicí pravidelnû vykvétá nápadn blatouch bahenní (Caltha palustris), kosatec Ïlut (Iris psedacorus) nebo kyprej obecn (Lythrum salicaria). Do jezírka byl vysazen leknín (Nymphaea sp.) a pfii jeho bfiehu byl dokonce pfied nûkolika roky objeven prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), kter se tu snad v minulosti pravidelnû vyskytoval. Stfielická baïinka âást nivy pfii levém bfiehu fiíãky Bobravy pod náspem Ïelezniãní trati Stfielice Moravské Bránice v Ofiechovské pahorkatinû, asi km od jihozápadního okraje obce Stfielice. Stfielice u Brna ZVÍ ENA V baïince byla zji tûna pozoruhodná mûra rákosnice ostfiicová (Phragmatiphila nexa). Z pavoukû byla nalezena vzácná pavuãenka Panamomops fagei a skákavka Marpissa muscosa. Dal í vzácné druhy se vyskytují v okolí chránûného území, napfi. mravencûm podobná skákavka mravenãí (Myrmarachne formicaria) a snovaãka sehnutá (Dipoena prona). ObojÏivelníci jsou zastoupeni ãolkem velk m (Triturus cristatus), ã. obecn m (T. vulgaris), kuàkou obecnou (Bombina bombina), rosniãkou zelenou (Hyla arborea), ropuchou obecnou (Bufo bufo), skokanem hnûd m (Rana temporaria), s. tíhl m (R. dalmatina), plazi uïovkou obojkovou (Natrix natrix), ptáci potápkou malou (Tachybaptus ruficollis), chfiástalem vodním (Rallus aquaticus) a nepravidelnû také motákem pochopem (Circus aeruginosus). 70 m V mûra:,89 ha Vyhlá eno: 980 (ochranné pásmo,0 ha) Mokfiad s voln mi plochami vodní hladiny a roztrou en mi dfievinami, rákosinami a zbytky pûvodních slatinn ch ostfiicov ch luk. Lokalita fiady zvlá tû chránûn ch druhû ÏivoãichÛ, zejména obojïivelníkû. VYUÎITÍ BaÏinka vznikla nûkdy pfied sto lety v souvislosti s v stavbou Ïeleznice z Brna do Moravsk ch Bránic. Je tû v roce 95 bylo území tvofieno slatinn m mokfiadem s dominancí vysok ch ostfiic a pravidelnû kosen mi mokr mi loukami. Bûhem 60. let 0. století do lo k vodohospodáfisk m úpravám s negativními dopady na vodní reïim. V dal ím období v ak do lo znovu k zemním úpravám v souvislosti s v stavbou produktovodû, které vyvolaly pozitivní zmûny vodního reïimu. PÛvodní louky se postupnû zmûnily v zapojenou rákosinu. JiÏ fiadu let jsou v území redukovány náletové dfieviny. Vpfiedjafií roku 99 bylo území postiïeno havárií ropovodu. Po následn ch nápravn ch opatfieních dotãená plocha úspû nû zregenerovala. Pod silniãní komunikaci byl vybudován podchod pro obojïivelníky. BIBLIOGRAFIE 74, 78, 889, 980, 07 MAPA ÚZEMÍ strana 7 6 BO 60

37 0-45 pro_uzemi_m :0 Stránka 7 Stfielick les Prudké aï skalnaté svahy nad lev m bfiehem hluboko zafiíznutého prûlomového údolí fiíãky Bobravy v Ofiechovské pahorkatinû, km jihojihov chodnû od Stfielic. Stfielice u Brna GEOLOGIE Skalní podlo- Ïí tvofií biotitick granodiorit typ Tetãice, kter místy na svahu tvofií mrazové sruby, pod kter mi jsou sutû. Na podloïí kysel ch vyvfiel ch hornin zde vznikly hnûdé pûdy, reprezentované kyselou varietou kambizemû typic m V mûra: 4,56 ha Vyhlá eno: 980 Zachovalé porosty s pfievahou dubu zimního a habru obecného na pfiíkrém svahu s jiïní aï jihov chodní expozicí nad lev m bfiehem Bobravy s bohat m v skytem teplomiln ch rostlin v bylinném podrostu, zejména tfiemdavy bílé. ké. Lokálnû ji doplàují ostrûvky typick ch rankerû aï litozemí. KVùTENA Porosty jsou tvofieny mozaikou teplomiln ch bfiekov ch doubrav (Sorbo torminalis-quercetum) a hercynsk ch ãern ov ch dubohabfiin (Melampyro nemorosi-carpinetum). Ve stromovém patfie dominuje dub zimní (Quercus petraea) a habr obecn (Carpinus betulus) a dále zde rostou javor babyka (Acer campestre), jefiáb bfiek (Sorbus torminalis), jasan ztepil (Fraxinus excelsior), javor mléã (Acer platanoides), jilm habrolist (Ulmus minor), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), na v slunn ch stanovi tích vzácnû i dfiín jarní (Cornus mas) a dub p fiit (Quercus pubescens). V kefiovém patfie najdeme brslen bradaviãnat (Euonymus verrucosus), b. evropsk (E. europaeus), hloh jednosemenn (Crataegus monogyna), h. obecn (C. laevigata), ptaãí zob obecn (Ligustrum vulgare), rûïi ípkovou (Rosa canina) nebo slivoà trnitou (Prunus spinosa). V bohatém bylinném patfie jsou ãasté porosty tfiemdavy bílé (Dictamnus albus) a vyskytují se i nûkteré dal í v znamné druhy: lilie zlatohlávek (Lilium martagon), medovník velkokvût (Melittis melissophyllum), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), kru - tík modrofialov (Epipactis purpurata), prvosenka jarní (Primula veris), p. vy í (P. elatior), kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum) nebo smldník jelení (Peucedanum cervaria). ZVÍ ENA Z hmyzu byly zji tûny nûkteré fiid í druhy, napfi. drabãík Quedius ventralis, krasec Eurythyrea quercus a stuïkonoska dubová (Catocala sponsa). Nalezen byl také vzácn pavouk skákavka mravenãí (Myrmarachne formicaria). Ptáci jsou zastoupeni lejskem bûlokrk m (Ficedula albicollis) nebo Ïluvou hajní (Oriolus oriolus). LESNICTVÍ V posledních letech byl z porostû odstranûn cizorod akát. V rámci lesního hospodafiení je potfieba podle situace pfiípadnû provádût pomístní probírky dfievin ve prospûch cenn ch ploch nebo dfievin. MAPA ÚZEMÍ strana 69 Prudk lev údolní svah Bobravy v PP Stfielického lesa s porosty teplomilné doubravy. Údolí Bobravy je nejsevernûj- ím znám m nalezi tûm ãernopásky tfiemdavové (Pyrrhia purpurina) ve stfiední Evropû. Prvosenka jarní (Primula veris) osídluje pfiíhodná lesní stanovi tû. 4 Tfiemdava bílá (Dictamnus albus) s v raznou kvûtní kresbou. 4 BO 6 7

38 0-45 pro_uzemi_m :0 Stránka 8 Brnûnsko GEOLOGIE Morfostrukturnû se jedná o vrchol kry hornin brnûnského masivu, pokleslé podél zlomû a obklopen vápnit mi jíly (tégly) spodního badenu. Vrchol má sloïitou geologickou stavbu. Skalní podloïí severov chodní ãásti tvofií diority a jihov chodní ãásti metabazalty brnûnského masivu, které se na mendipu st kají na zlomu smûru SV JZ. Badenské tégly v okolí pokr vá pleistocenní spra. Pod lesním porostem vznikla na vyvfiel ch horninách kambizem typická (kyselá) s kambizemí dystrickou. Tyto pûdní jednotky jsou obklopeny zornûn mi celky hnûdozemû typické a ãernozemû hnûdozemní na spra i. KVùTENA Porosty jsou tvofieny mozaikou bfiekov ch doubrav (Sorbo torminalis- -Quercetum) a ãern ov ch dubohabfiin (Melampyro nemorosi-carpinetum). Dominantní dfievinu tvofií dub zimní (Quercus petraea), místy je pfiimí ena borovice lesní (Pinus sylvestris), lípa malolistá (Tilia cordata) a buk lesní (Fagus sylvatica). V kefiovém patfie roste líska obecná (Corylus avellana), kru ina ol ová (Frangula alnus), Jen díky mykorhize mûïe vytvofiit hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis) svá pozoruhodná kvûtenství. Jarní aspekt dubohabrového lesa v PP iberná. Nápadnou housenku li aje pry cového (Hyles euphorbiae) nelze na pry cích pfiehlédnout. svída krvavá (Swida sanguinea), na lesních okrajích ptaãí zob obecn (Ligustrum vulgare), hloh (Crataegus sp.), slivoà trnitá (Prunus spinosa) a také rûïe keltská (Rosa gallica). Vdruhovû pestrém bylinném podrostu se vyskytuje korálice trojklanná (Corallorhiza trifida), bradáãek vejãit (Listera ovata), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), v. zelenav (P. chlorantha) nebo prvosenka jarní edavá (Primula veris subsp. canescens). Pfiedev ím v proslunûn ch ãi rozvolnûn ch lesních lemech zde dále roste sesel roãní (Seseli annuum), ãernohlávek velkokvût (Prunella grandiflora), matefiídou ka olysalá (Thymus glabrescens), vrabeãnice roãní (Thymelaea passerina), mochna bílá (Potentilla alba), pry ec hranat (Tithymalus angulatus) nebo hvûzdnice chlumní (Aster amellus). Na lokalitû byly nalezeny nûkteré vzácné druhy hub: muchomûrka císafika (Amanita caesarea), hfiib FechtnerÛv (Boletus fechtneri) a h. královsk (B. regius). Z dal ích vzácn ch druhû pak napfi. hfiib bronzov (Boletus aereus), h. nachov (B. rhodoxanthus), h. rudonachov (B. rhodopurpureus) a h. pruïn (Aureoboletus gentilis). ZVÍ ENA Z nápadnûj ích druhû hmyzu byly na jiïním okraji zji tûni otakárek ovocn (Iphiclides podalirius) a mizející li aj pry cov (Hyles euphorbiae). Ptáci jsou zastoupeni lejskem bûlokrk m (Ficedula albicollis) nebo Ïluvou hajní (Oriolus oriolus). iberná Zalesnûn vrchol a svahy asi 700 m dlouhého hfibítku k. iberná (58,8 m n. m.) protaïeného smûrem SZ JV v eãkovickém prolomu, asi km jihov chodnû od mûsta Kufiim. Kufiim VYUÎITÍ Koncem 9. století nebylo území zalesnûno. Po zalesnûní se hospodafiilo pafiezinov m zpûsobem a ãetné lesní svûtliny umoïàovaly prûbûïnou vysokou druhovou pestrost teplomilné flóry. Je tû v roce 950 se tu vyskytoval l kovec vonn (Daphne cneorum). PÛvodní spoleãenstvo Potentillo albae- -Quercetum bylo posléze degradováno dynamick m rozvojem 0 58,8 m V mûra: 6,40 ha Vyhlá eno: 990 Dubohabrov porost s typick m bylinn m podrostem a s v skytem nûkter ch zvlá tû chránûn ch druhû rostlin. lipnice hajní (Poa nemoralis) a samovoln m zapojením porostu. LESNICTVÍ Vrámci lesního hospodafiení je potfieba podle situace provádût lokální probírky dfievin, ve prospûch cenn ch ploch. MAPA ÚZEMÍ strana 70 8 BO 6

39 0-45 pro_uzemi_m :0 Stránka 9 rezervace pice Horní ãást pfiíkr ch a ãlenit ch jiïních svahû k. Stará hora (07, m n. m.) ve lapanické pahorkatinû, severnû od Ïelezniãní trati mezi Újezdem u Brna a Hostûrádkami (okr. Vy kov), 500 m severov chodnû Újezdu u Brna. Újezd u Brna GEOLOGIE Horninov podklad je tvofien neogenními sedimenty karpatské pfiedhlubnû, pfiedev ím vrstevnat mi vápnit mi jíly ( líry), pískovci a tûrky karpatu a bazalními okrajov mi tûrky a písky spodního badenu. Pískovce karpatu vystupují na povrch v horní ãásti rezervace. Mikroreliéf svahû je ãlenit a nese ãetné stopy lidské ãinnosti, jde o zbytky star ch nízk ch agrárních teras. PÛdní pokryv stepní ãásti tvofií pfiedev ím pararendziny (pararendzina typická a kambizemní), v okolí plo nû pfievaïuje ãernozem typická (erodovaná) m V mûra:,0 ha Vyhlá eno: 956 Zachovalá plocha stepních spoleãenstev s roztrou- en mi dfievinami uprostfied sadû, zahrad, vinohradû a políãek. Velmi v znamné nalezi tû teplomilné kvûteny na Brnûnsku, nejsevernûj í lokalita katránu tatarského. KVùTENA Pfiedmûtem ochrany jsou úzkolisté teplomilné trávníky svazu Festucion valesiacae, obsahující bohatou populaci stovek rostlin katránu tatarského (Crambe tataria) a také fiadou dal ích v znamn ch druhû, jako je pry ec vrbolist (Tithymalus salicifolius), kozinec rakousk (Astragalus austriacus), k. viãencovit (A. onobrychis), ater svazãit píseãn (Gypsophila fastigiata subsp. arenaria), kosatec nízk (Iris pumila), sinokvût mûkk (Jurinea mollis), sesel pestr (Seseli pallasii), hvûzdnice chlumní (Aster amellus), zvonek sibifisk (Campanula sibirica), len tenkolist (Linum tenuifolium) a zlatovlásek obecn (Linosyris vulgaris). Porosty jsou mimofiádnû pestré, s mnoïstvím dal ích cenn ch druhû: zárazovkou píseãnou (Phelipanche arenaria), bílojetelem nûmeck m (Dorycnium germanicum), ãesnekem Ïlut m (Allium flavum), hadím mordem rakousk m (Scorzonera austriaca), omanem meãolist m (Inula ensifolia), tr zelem rozvûtven m (Erysimum diffusum), vlnicí chlupatou (Oxytropis pilosa), ÏluÈuchou men í (Thalictrum minus) nebo kavylem vláskovit m (Stipa capillata). Charakteristické jsou porosty kruãinkovce poléhavého (Corothamnus procumbens), ãilimníku rakouského (Chamaecytisus austriacus) a ã. fiezenského (Ch. ratisbonensis). Dfieviny v území rostou jen roztrou enû. Jde o ovocné stromy a nûkteré druhy kefiû: slivoà trnitou (Prunus spinosa), brslen evropsk (Euonymus europaeus), rûïi ípkovou (Rosa canina) nebo svídu krvavou (Swida sanguinea). Nemalé plochy území jsou porostlé tfie ní kfiovitou (Cerasus fruticosa) a nepoãetnû se zde vyskytuje i rûïe keltská (Rosa gallica). ZVÍ ENA Rezervace je v znamnou entomologickou lokalitu. Typické jsou svatební lety obou druhû na ich otakárkû: o. ovocného (Iphiclides podalirius) ao. fenyklového (Papilio machaon). Rezervace je jedin m místem v skytu pouzdrovníãka Coleophora niveistrigella vâeské republice. Za pozoruhodné lze povaïovat i nálezy nesytky tíhlé (Chamaesphecia astatiformis) avfietenu ky ãtveroteãné (Zygaena punctum). ZbroukÛ zde byl zji tûn pomûrnû vzácn chrobák Onthophagus vitulus, z dvoukfiídl ch teplomilná masafika Sarcophaga palavae. Obratlovci jsou zastoupeni je - tûrkou obecnou (Lacerta agilis), Èuh kem obecn m (Lanius collurio) a vzácnû také strnadem luãním (Miliaria calandra), bramborníãkem ãernohlav m (Saxicola torquata) a pûnicí vla - skou (Sylvia nisoria). V okolních sadech a zahradách hnízdí strakapoud jiïní (Dendrocopos syriacus) a krutihlav obecn (Jynx torquilla) a snad se tu dodnes vyskytuje i sysel obecn (Spermophilus citellus). VYUÎITÍ Je tû v roce 95 bylo okolí rezervace zemûdûlsky obhospodafiováno. Pozdûji bylo území postupnû opu tûno a vznikla travobylinná lada. Místy se zaãal ífiit akát, slivoà trnitá a svídy krvavá. Od roku 006 se plánuje postupné omezování dfievin. BIBLIOGRAFIE 9, 96 MAPA ÚZEMÍ strana 7 Plochy PR pice byly v minulosti zemûdûlsky vyuïívány. Svûdãí o tom dodnes patrné agrární terasy. Pry ec vrbolist (Tithymalus salicifolius) kriticky ohroïen druh, vyskytující se jen na dvou lokalitách v ir ím okolí Brna. V blízkosti PR pice pfieïívá na území âr poslední populace kriticky ohroïeného bytelu rozprostfieného (Kochia prostrata). BO 6 9

40 0-45 pro_uzemi_m :0 Stránka 40 Brnûnsko GEOLOGIE PodloÏí tvofií devonské lí eàské souvrství, obsahující vápence hádsko-fiíãské a kfitinské s pfiechodem do bazálních klastik. V nivû íãky jsou kvartérní fluviální sedimenty. Na svazích s vápenci je rendzina typická, v men ím okrsku luvizem typická, kolem íãky je vyvinut glej typick. Strakapoud velk (Dendrocopos major). Stinnûj í polohy svûdãí omûji vlãímu (Aconitum vulparia), kter patfií k ohroïen m a chránûn m druhûm. Degradované porosty lesa na skalnatém vápencovém podloïí. KVùTENA V porostech svazu Carpinion pfievaïuje habr obecn (Carpinus betulus), buk lesní (Fagus sylvatica) a dub zimní (Quercus petraea). Z pfiimí en ch druhû je tfieba jmenovat bfiízu bûlokorou (Betula pendula), na skalách javor klen (Acer pseudoplatanus), j. mléã (A. platanoides) a borovici lesní (Pinus sylvestris), na sutích se ãastûji vyskytuje lípa velkolistá (Tilia platyphyllos). Území je v znamné v skytem mohutn ch jedincû jefiábu bfieku (Sorbus torminalis) a na skalách poãetnûj ím v skytem jefiábu muku (Sorbus aria). V kefiovém podrostu se uplatàuje mimo jiné i dfiín jarní (Cornus mas), mahalebka obecná (Padellus mahaleb) a na bázi svahû v zahlínûné suti poãetnû klokoã zpefien (Staphylea pinnata). V nivû íãky jsou typické bfiehové porosty ol e lepkavé (Alnus glutinosa) sprvosenkou vy í (Primula elatior) v podrostu, ve svazích roste prvosenka jarní (Primula veris). Vdruhovû rozmanitém bylinném podrostu roste napfiíklad medovník velkokvût (Melittis melissophyllum), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), l kovec jedovat (Daphne mezereum), omûj vlãí (Aconitum vulparia), U staré vápenice Rezervace se nachází v okrsku Ochozské plo iny, v nivû ave v chodním svahu jiïní ãásti údolí íãky. Horákov, okres Brno-venkov kru tík irolist (Epipactis helleborine), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), o. dlouholistá (C. longifolia), o. ãervená (C. rubra) a vemeník dvoulist (Platanthera bifolia) m V mûra:,00 ha, Vyhlá eno: 990 z toho cca,5 ha zasahuje na území CHKO Moravsk kras Zfiízena k ochranû geomorfologicky cenného území s pûvodními geobiocenózami lesních porostû buko-dubového stupnû a vzácnou kvûtenou. ZVÍ ENA Z charakteristick ch druhû stinn ch a suèov ch lesû zde Ïije napfi. píìalka net kavková (Xanthorhoe biriviata), edokfiídlec javorov (Nothocasis sertata), píìalka Ïlutohlavá (Ecliptopera capitata), hfibetozubec tmavoúhl (Drymonia obliterata), mûra bl skavka lemovaná (Amphipyra perflua), lejsek bûlokrk (Ficedula albicollis) a strakapoud velk (Dendrocopos major). LESNICTVÍ Vrámci lesního hospodafiení je potfieba ponechat porosty samovolnému v voji. BIBLIOGRAFIE 99 MAPA ÚZEMÍ strana 7 40 BO 64

41 0-45 pro_uzemi_m :0 Stránka 4 rezervace Údolí Oslavy a Chvojnice Rozsáhlá pfiírodní rezervace v údolí fiek Oslavy a Chvojince, v pestrém georeliéfu na hranici Znojemské a Jino ovické pahorkatiny v Mohelenské vrchovinû táhnoucí se od Námû tû nad Oslavou a Kralic nad Oslavou v okrese Tfiebíã po âuãice v okrese Brno-venkov. âuãice, Ketkovice (okres Brno-venkov) Bfiezník, Kladeruby, Kralice, Kuroslepy, Mohelno, Sedlec, Senorady, Sudice, ZÀátky (okres Tfiebíã) m V mûra: 98,87 ha Vyhlá eno: 975 (okres Brno-venkov), Brno-venkov, 974 Tfiebíã,0 ha (okres Tfiebíã) rezervace Údolí Oslavy a Chvojnice se nachází na území pfiírodního parku Oslava. Její hlavní ãást se rozkládá v sousedním okrese Tfiebíã. Do okresu Brno-venkov náleïí pfiíkr a skalnat lev svah údolí Chvojnice od ústí Sudického potoka po toku aï po ústí Chvojnice do Oslavy a dále pak lev svah údolí Oslavy v ketkovickém zaklesnutém meandru. Je tvofiena pfiirozen mi toky obou fiek, nivními loukami a pfiedev ím pestrou mozaikou rûznorod ch lesních spoleãenstev na strm ch skalnat ch svazích vãetnû lesostepních formací s druhovû bohat mi teplomiln mi bylinn mi podrosty a s v skytem zvlá tû chránûn ch druhû rostlin a ÏivoãichÛ. GEOLOGIE Rezervace zabírá jednak ãásti holoroviny âeskomoravské vrchoviny na rozvodních hfibetech a jednak hluboko zafiíznutá údolí Oslavy a Chvojnice se zaklesnut mi meandry. Údolí Chvojnice je v pfiíãném profilu v raznû nesoumûrné. Prav, k v chodu exponovan údolní svah je mírn azãásti pokryt spra í. Lev, k západu exponovan údolní svah v okrese Brno-venkov, je pfiíkr a skalnat. Zejména lev nárazov svah údolí Oslavy v ketkovickém meandru je skalnat s v chozy biotitick ch pararul skalního podloïí a s ãetn mi roklemi. V ãásti náleïející do okresu Brno-venkov tvofií skalní podloïí vût inou horniny moravika svratecké klenby, jen pfii ústí Chvojnice do Oslavy vystupují horniny moravského moldanubika. Z hornin moravika se objevují pod ústím Sudického potoka okaté muskovit-biotické bíte ské ortoruly, níïe po toku pak okaté muskovit-biotitické ortoruly s vloïkami amfibolitu a biotitické pararuly fylitického vzhledu. Ostruhu zaklesnutého meandru se zfiíceninou Ketkovického hradu skládají muskovitické a muskovit-biotitické svory s dvojslídn mi ortorulami. Vydut strm nárazov bfieh Ketkovického zaklesnutého meandru pak tvofií moravické biotitické pararuly. Z hornin moldanubika pfii soutoku Chvojnice s Oslavou vystupují odolné amfibolity. Napfiíã údolím Chvojnice probíhají úzké pruhy krystalick ch vápencû. Na svazích jsou ãetné kryogenní tvary, zejména mra- zové sruby a balvanité sutû. Nivu Chvojnice skládají kvartérní fluviální sedimenty. Z antropogenních tvarû jsou nejãetnûj í úvozy a drobné kamenolomy. PfievaÏujícím pûdním typem na okrese Brno-venkov jsou hnûdé pûdy kambizem typická nasycená i kyselá varieta. Na v chozech pevn ch hornin se vyskytují rankery (ranker typick a kambick ) s velmi mûlk mi pokryvy litozemí. Na úzk ch a podlouhl ch plochách krystalick ch vápencû se vytvofiila rendzina kambizemní, místy vyluhovaná (lokálnû aï kambizem rendzinová). V okolí men ích pfiítokû Chvojnice se vyvinul glej typick, nivní bezkarbonátové sedimenty podél fiek Chvojnice aoslavy jsou pokryty fluvizemí glejovou. Drobníãek Bohemannia quadrimaculella byl v âr zji tûn pouze pod Ketkovick m hradem. V horních partiích skalnat ch strání rostou mezernaté porosty dubu zimního (Quercus petraea). BO 65 4

42 0-45 pro_uzemi_m :0 Stránka 4 Brnûnsko KVùTENA Zpravidla strmé kamenité aï skalnaté srázy jsou porostlé pestrou mozikou pfiírodû blízk ch aï pfiirozen ch lesních spoleãenstev. Na mírnûj ích svazích a náhorních plo- inách se uplatàují dubohabfiiny s pfievahou dubu zimního (Quercus petraea) a habru obecného (Carpinus betulus) astypickou hájovou kvûtenou v bylinném podrostu. Dolní, zpravidla zastínûné partie skalnat ch a suèovit ch srázû ãi úïlabí porûstají lipov mi javofiinami s pfievahou lípy malolisté (Tilia cordata), l. velkolisté (T. platyphyllos) nebo javoru mlé- Oslava protéká pfii soutoku s Chvojnicí hlubok m údolím se strm mi skalnat mi svahy a s balvany v korytû. ãe (Acer platanoides) spolu s j. klenem (A. pseudoplatanus), j. babykou (A. campestre), jilmem horsk m (Ulmus glabra), dubem zimním, jasanem ztepil m (Fraxinus excelsior) nebo habrem obecn m a nûkdy i s bohat m podrostem dfiínu jarního (Cornus mas). Pod zlomov mi hranami údolí se vyskytují teplomilné doubravy dubu zimního, na jiïních expozicích s ostrûvky bfiekov ch doubrav s dubem zimním a jefiábem bfiekem (Sorbus torminalis). V okolí Levnova se dochovaly fragmenty dfiínov ch doubrav, kde dub doprovází dfiín jarní a mahalebka obecná (Padellus mahaleb), jinde zase ojedinûlé fragmenty ípákov ch doubrav s dubem p fiit m (Quercus pubescens). Charakteristické jsou nezapojené, zakrslé a mezernaté porosty dubu zimního s borovicí lesní (Pinus sylvestris) na skalních ostroïnách a v horních partiích skalnat ch srázû. Porosty borovice lesní tu najdeme na extrémních stanovi tích autochtonního pûvodu. Vedle dominujícího dubu zimního se vzácnû objevuje dub Ïlutav (Quercus dalechampii) a d. mnohoplod (Q. polycarpa), ãasto i jefiáb bfiek. Charakteristické jsou rozpt lené kfiivolaké zakrslé borovice lesní a duby zimní. V kefiovém patfie se pravidelnû uplatàuje mahalebka obecná, dfiín jarní, brslen bradaviãnat (Euonymus verrucosus), skalník celokrajn (Cotoneaster integerrimus), jefiáb muk (Sorbus aria) nebo dfii Èál obecn (Berberis vulgaris), vzácnû tfie eà kfiovitá (Cerasus fruticosa). Hojnû jsou ve srázech na extrémních stanovi - tích zastoupeny nelesní plochy s vegetací skalní stepi, sutí a skal. Na balvanit ch sutích, které vytváfiejí aï skalní mofie, se stfiídají porosty osladiãû a sleziníkû s li- ejníky, mechy a rozchodníky. Místy rostou na sutích jednotlivé kefie dfii Èálu obecného, brslenu bradaviãnatého nebo mahalebky obecné. Pfiírodû blízká aï pfiirozená spoleãenstva lesû, lesostepních polanek, skal nebo sutí hostí velké mnoïství v znamn ch druhû rostlin. V rozsáhlém masivu hradu Levnova roste tafiice skalní (Alyssum saxatile), hvûzdnice chlumní (Aster amellus), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), plamének pfiím (Clematis recta), zlatovlásek obecn (Linosyris vulgaris), chrpa chlumní (Cyanus triumfettii), brambofiík nachov (Cyclamen purpurascens), kfiivatec ãesk (Gagea bohemica), medovník velkokvût (Melittis melissophyllum), vemeník zelenav (Platanthera chlorantha), v. dvoulist (P. bifolia), lomikámen trojprst (Saxifraga tridactylites) nebo starãek celolist (Teproseris integrifolia). Jako na jediném místû v celé âeské republice tu pfieïívá nevelká populace teplomilné orchideje jaz ãku jadranského (Himantoglossum adriaticum), na stinn ch sutích ojedinûle také lomikámen trsna- 4 BO 66

43 0-45 pro_uzemi_m :0 Stránka 4 4 t kfiehk (Saxifraga rosacea subsp. sponhemica). Dal í cennou sublokalitou rezervace je Plánice, iroce rozevfien polokruhov amfiteátr údolního záfiezu Oslavy naproti skalnaté ostroïny âertova jazyka. V slunné skalnaté a kamenité srázy jsou dnes zarostlé mozaikou lesních spoleãenstev, které se plnû rozvinuly aï po zákazu pastvy v lesích. Je tû ve 0. letech 0. století lo o jedno z nejzajímavûj ích a geobotanicky nejcennûj ích míst celého Pooslaví. Volné lesostepní polanky se dochovaly jen na nejexponovanûj ích místech. Pfiesto tu dodnes roste fiada v znamn ch druhû: hvûzdnice chlumní, chrpa chlumní, okrotice bílá, lilie zlatohlávek (Lilium martagon), plamének pfiím, medovník velkokvût, brambofiík nachov, vemeník zelenav nebo v. dvoulist. Pfiímo naproti hradu Levnovu se nachází masiv Velké a Malé skály se severními strm mi zastínûn mi srázy se suèov mi poli, spadajícími k fiece Oslavû, které jsou porostlé pfiírodû blízk mi aï pfiirozen mi lesními spoleãenstvy a s bohatou teplomilnou kvûtenou ve vrcholov ch partiích. Roste zde napfi. fiefii - niãník skalní (Cardaminopsis petraea), brambofiík nachov, kfiivatec ãesk, lilie zlatohlávek nebo lomikámen trsnat kfiehk. Buãiny jsou v rezervaci vzácné. Pouze u Kladerub se na sousedním okrese Tfiebíã na chladnûj- ím severním svahu nachází vût- í komplex porostû s pfievahou buku lesního (Fagus sylvatica) a s hojn m uplatnûním lípy malolisté a javoru klenu. Porosty nad horními hranami údolí nebo na pfiístupnûj ích místech jsou vût inou tvofieny vysazen mi jehliãnat mi monokulturami smrku ztepilého (Picea abies) nebo borovice lesní. Dna údolních niv místy porûstají ol iny, najdeme je napfiíklad na b valém ostrovû pod Plánicí, kde se nachází porost jasanov ch ol in se siln mi duby letními (Quercus robur), lípami (Tilia sp.), jasany ztepil mi, javory kleny, jilmy horsk mi a ol í lepkavou (Alnus glutinosa) s podrostem vrb (Salix sp.), lísky obecné (Coryllus avellana) nebo javoru babyky a to podél fieky i starého ramene. V ir ím okolí Levnova byl sbírán chránûn hfiib královsk (Boletus regius) a holubinka lepkavá (Russula viscida). Z nelupenat ch hub zde nacházíme vzácné druhy, napfi. vatiãku hroznovitou (Tomentella botryoides), v. narezlou (T. ferruginea) a pórnatku tfiásnitou (Junghuhnia separabilima), pfiiãemï v echny tfii rostou na opadl ch vûtvích dubû. ZVÍ ENA V slunné lesostepní, stepní a skalnaté biotopy jsou v znamnou entomologickou lokalitou. V lesích je hojn roháã obecn (Lucanus cervus) avyskytuje se rovnûï jasoà dymnivkov (Parnassius mnemosyne). Na skalnat ch místech byla zji - tûna velmi vzácná mûra Ïlutavka Zellerova (Zanclognatha zelleralis), na vlhãích lesních svûtlinách kovolesklec pûvabn (Diachrysia chryson). Vfiece Ïije vranka obecná (Cottus gobio). ObojÏivelníci jsou zastoupeni pfiedev ím ropuchou obecnou (Bufo bufo), skokanem tíhl m (Rana dalmatina), ros- niãkou zelenou (Hyla arborea) a ãolkem obecn m (Triturus vulgaris). Vdrobn ch pfiítocích Oslavy i Chvojnice se rozmno- Ïuje mlok skvrnit (Salamandra salamandra). Podél Oslavy Ïije uïovka obojková (Natrix natrix) au.podplamatá (N. tessellata). V masivu hradu Levnova je hojná je tûrka zelená (Lacerta viridis). Ptáci jsou zastoupeni ãápem ãern m (Ciconia nigra), vzácnû vãelojedem lesním (Pernis apivorus), v rem velk m (Bubo bubo), holubem doup- Àákem (Columba oenas), strakapoudem prostfiedním (Dendrocopos medius), datlem ãern m (Dryocopus martius), Ïlunou zelenou (Picus viridis), Ï. edou (P. canus), krutihlavem obecn m (Jynx torquilla), krkavcem velk m (Corvus corax), lejskem bûlokrk m (Ficedula albicollis), rehkem zahradním (Phoenicurus phoenicurus) nebo Ïluvou hajní (Oriolus oriolus). Na fiece hnízdí ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis), skorec vodní (Cinclus cinclus) a konipas horsk (Motacilla cinerea). V otevfien ch terénech nad horní hranou údolí (napfiíklad v prostoru Velké skály) hnízdí Èuh k obecn (Lanius collurio), skfiivan lesní (Lullula arborea), bramborníãek ãernohlav (Saxicola torquata) akfiepelka polní (Coturnix coturnix), vzácnû také strnad luãní (Miliaria calandra), dudek chocholat (Upupa epops) nebo chfiástal polní (Crex crex). HISTORIE V údolí Oslavy je dochováno nûkolik vodních ml nû. Hlavním historick m objektem celé rezervace jsou pozûstatky stfiedovûkého hradu Levnova na skalnatém ostrohu nad soutokem Oslavy a Chvojnice. Levnov je pfiipomínán jiï vroce 46 jako majetek pánû zlipé. Hrad zanikl po dobytí stavovsk m vojskem v roce 44. Dal í nenápadné pozûstatky stfiedovûkého hradu se dochovaly napfiíklad na Kraví hofie na Tfiebíãsku. VYUÎITÍ Vrámci speciálního managementu byly v posledních letech provedeny zásahy spoãívající v odstranûní cizorodého akátu nebo redukce kefiov ch porostû svídy krvavé v dílãí lokalitû s populací jaz ãku jadranského. LESNICTVÍ Vrámci lesního hospodafiení je potfieba pfiedev ím postupnû sniïovat zastoupení jehliãnanû (s v jimkou borovice lesní na extrémních stanovi tích) ve prospûch listnáãû. MAPA ÚZEMÍ strana 74 4 Budníãek lesní (Phylloscopus sibilatrix) je díky svému zpûvu lidovû naz ván sykavka. 5 âern hfiebenit (Melampyrum cristatum) se vyskytuje jen na nejteplej ích stráních a ostroïnách území. 6 V tûsném sousedství rezervace roste chránûn a kriticky ohroïen jaz ãek jadransk (Himantoglossum adriaticum). Tento druh je zahrnut do Washingtonské úmluvy i do soustavy Natura BO 67 4

44 0-45 pro_uzemi_m :0 Stránka 44 Brnûnsko 4 Chmel otáãiv (Humulus lupulus) je typick m druhem na ich luïních lesû. Jarní aspekt bylinného patra v raznû ovlivàuje blatouch bahenní (Caltha palustris). Pfiesliãka bahenní (Equisetum palustre) se v prostoru tohoto chránûného území vyskytuje jen zfiídka. 4 LuÏní les s dominantní ol í lepkavou (Alnus glutinosa) a bohat m bylinn m podrostem. GEOLOGIE PodloÏí tvofií tûrky a písky ottnangu karpatské pfiedhlubnû, zãásti pfiekryté pleistocenní spra í. Niva Trbou- anského potoka je sloïená z kvarterních fluviálních usazenin. Vytvofiily se tu pfieváïnû men- í plochy typick ch (lokálnû aï zbahnûl ch) glejû a fluvizemí. Na tyto navazují v blízkém okolí typické hnûdozemû na spra ích (v severní ãásti erodované). KVùTENA V luïním lese dominují vlhkomilné dfieviny, zejména ol e lepkavá (Alnus glutinosa), topol bíl (Populus alba), vrba bílá (Salix alba), v. kfiehká (S. fragilis) a jasan ztepil (Fraxinus excelsior), mezi kefii pfievládá bez ãern (Sambucus nigra). Vbujném bylinném podrostu dominuje kopfiiva dvoudomá (Urtica dioica), hojnû se vyskytuje tfieba chmel otáãiv (Humulus lupulus) liána plhající do korun dfievin, a také nûkteré v zemûdûlsky vyuïívané krajinû stále vzácnûj í druhy: blatouch bahenní (Caltha palustris) nebo pfiesliãka bahenní (Equisetum palustre). ZVÍ ENA Ptáci jsou zastoupeni Ïluvou hajní (Oriolus oriolus), slavíkem obecn m (Luscinia megarhynchos), lejskem ed m (Muscicapa striata) nebo krutihlavem obecn m (Jynx torquilla). V ol ích âást údolní nivy obãasného Trbou anského potoka v Olbramovické pahorkatinû, pfii severozápadním okraji obce Trbou any. Trbou any LESNICTVÍ Vrámci lesního hospodafiení je potfieba podle situace provádût lokální probírky dfievin ve prospûch ploch s cennûj í bylinnou mokfiadní vegetací nebo pro zaji tûní oslunûní vyhlouben ch tûní slouïící rozmnoïování obojïivelníkû m V mûra:,0 ha Vyhlá eno: 980 LuÏní porost s pfiirozenou dfievinnou skladbou. Hnízdi tû typické ptaãí fauny. VYUÎITÍ Vúzemí je Ïádoucí zachovat dostateãnû vysokou hladinu podpovrchov ch spodních vod a pfiípadnû vyhloubit tûnû pro rozmnoïování obojïivelníkû. 44 BO 68

45 0-45 pro_uzemi_m :0 Stránka 45 Velatická slepencová stráà Západnû aï jihozápadnû exponovan svah údolí Rokytnice ve lapanické pahorkatinû, pfii jiïním okraji obce Velatice. Velatice GEOLOGIE Na strmém svahu vystupují v podobû ãetn ch skalek raãické slepence myslejovického souvrství drahanského kulmu. Valounov materiál slepencû je pestr, obsahuje rûzné druhy rul (velkost rulov ch klastû pfiesahuje m v del í ose), vulkanitû, granitoidû a silicitû. Pomûrnû hojné jsou valouny vápencû dosahující aï 0,4 m, mezi nimiï se vyskytují vápence s viséskou faunou. Na slepencích se vyvinuly hnûdé pûdy, které pfiedstavuje nasycená varieta kambizemû typické. KVùTENA Skalnaté svahy hostí úzkolisté teplomilné trávníky svazu Festucion valesiacae s charakteristick mi jarními pestfie zbarven mi plochami rozkvetlého kosatce nízkého (Iris 80 0 m V mûra: 0,60 ha Vyhlá eno: 95 Stepní porosty na kulmsk ch slepencích s bohat m v skytem zvlá tû chránûn ch druhû rostlin. pumila). Z dal ích v znamn ch druhû zde roste pfiedev ím koniklec velkokvût (Pulsatilla grandis), kozinec viãencovit (Astragalus onobrychis), chrpa chlumní (Cyanus triumfettii), zlatovlásek obecn (Linosyris vulgaris), kavyl tenkolist (Stipa tirsa) a lomikámen trojprst (Saxifraga tridactylites). Bohatû jsou zastoupeny i dal í v znaãné druhy: pochybek prodlouïen (Androsace elongata), veãernice smutná (Hesperis tristis), ãesnek Ïlut (Allium flavum), hadí mord rakousk (Scorzonera austriaca), hlaváã edav (Scabiosa canescens), hvozdík PontederÛv (Dianthus pontederae), modfienec chocholat (Muscari comosum), ostfiice drobná (Carex supina), sesel roãní (Seseli annuum), silenka u nice (Sile- ne otites), tr zel rozvûtven (Erysimum diffusum), kavyl vláskovit (Stipa capillata), bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum), strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica) nebo zvonek moravsk (Campanula moravica). Po rozsáhlé rekonstrukci se cenná teplomilná spoleãenstva postupnû roz ifiují i do ploch zbaven ch cizorodého akátu. Úpatí svahû je porostlé zapojen m porostem dubu letního (Quercus robur), habru obecného (Carpinus betulus), javoru babyky (Acer campestre), j. mléãe (A. platanoides) nebo lípy malolisté (Tilia cordata) s ojedinûl m jefiábem bfiekem (Sorbus torminalis). Ve vy ích partiích svahû pfievaïují porosty kefiû, zde rostou pfieváïnû jednotlivé stromy borovice ãerná (Pinus nigra) a javor mléã. Charakteristické jsou bohaté porosty skalníku celokrajného (Cotoneaster integerrimus). Z dal ích kefiû lze nalézt brslen bradaviãnat (Euonymus verrucosus), hloh jednosemenn (Crataegus monogyna), ptaãí zob obecn (Ligustrum vulgare), fie etlák poãistiv (Rhamnus cathartica) nebo rûïi vinnou (Rosa rubiginosa). ZVÍ ENA Vúzemí Ïije kudlanka náboïná (Mantis religiosa). V znamné druhy obratlovcû jsou zastoupeny je tûrkou obecnou (Lacerta agilis) nebo Èuh kem obecn m (Lanius collurio). VYUÎITÍ Bûhem minulého století se po celém území roz ífiil cizorod akát s podrostem bezu ãerného. V letech 99 aï 004 zde byly provedeny rozsáhlé zásahy spoãívající pfiedev ím v odstraàování tûchto dfievin. Od roku 005 se provádí kaïdoroãní údrïba, reagující na aktuální v voj vegetace. BIBLIOGRAFIE 9 MAPA ÚZEMÍ strana 75 I pfies její znaãn sklon dochází kpostupnému zarûstání Velatické slepencové stránû dfievinami. V letním aspektu xerotermních travinobylinn ch fytocenóz se uplatàují i modré kvûty zvonku moravského (Campanula moravica). BO 69 45