Petra Maříková Vlčková

Transkript

1 Západočeská univerzita v Plzni Univerzita třetího věku ak. rok 2015/2016 Úvod do zahraničních vztahů starověkého Egypta druhá polovina 2. tisíciletí I. Budování impéria Petra Maříková Vlčková Avaris, Tell ed-daba: Obr. 1, 2. Nejstarší osídlení První přechodné období (obranný systém V hranice, tzv. Vládcovy zdi). Usazování Asijců již v průběhu OK: přinášení tradic spojených s Předním východem (architektura, náboženské představy, etc.); zatím jediný přesvědčivý důkaz o populaci Asijců žijících na území Egypta z MK. Místo kontaktu pozemních a námořních cest kontaktní bod mezi Levantou a nilským údolím Předovýchodní vlivy: typ representativní architektury tzv. Mittelsaalhaus; pohřby zemřelých v areálu sídliště či přímo pod domy; pohřbívání oslů = používání karavan: obr. 6; typy zbraní; typy keramiky; ústřední role Sutecha v panteonu. Minojské fresky z Tell ed-daby: Stovky zlomků ze dvou královských paláců v Tell ed- Dabě. Problém: identita tvůrců: v minojském stylu a provedení, s minojským obsahem X vytvořili je skutečně Minojci? Nebo jde o egyptské napodobeniny. Motivy: labyrint a býčí hlavy, gryfové, artisté a skokani skákající přes býky apod, lovecké scény, mužské i ženské postavy v životní velikosti. Datace: 18. dynastie doba vlády Thutmose III. Historické vymezení Nové říše: Absolutní datování: asi BC. Dynastie: dynastie: 18. dynastie, asi BC; 19. dynastie, asi BC; 20. dynastie, asi BC Vrcholné období staroegyptských dějin: Geopolitické postavení Egypta v rámci V Středomoří; Kulturní rozmach: hmotná kultura, umění, literatura; Kulturní odkaz Egypta. 18. dynastie: Pre-amarnské období: Ahmose I., Amenhotep I., Thustomose I.-II., Hatšepsut, Thutmose III., Amenhotep II., Thutmose IV., Amenhotep III. Amarnské období: Amenhotep IV./Achnaton, Smenchkare, Tutanchamon. Post-amarnské období: Aje, Haremheb Historie Núbie v druhé polovině 2. tisíciletí: království Kerma: Klasická Kerma ( BC) = Druhé přechodné období. Rozsah: Asuán 4. nilský katarakt (Obr. 3, 1000 km). Kerma: 700 km J od eg. hranic. Postupně vzrůstá moc panovníků Kermy: nárůst velikosti hrobek, nárůst počtu eg. předmětů: obchod, kořist. SIP: přítomnost Hyksóských, tj. předovýchodních předmětů v Kermě. Adaptace egyptských stavebních postupů, měr, správy apod. Opevněné kamenné vesnice: Wádí es-sebua Království Kuš / pozdní Kerma ( BC) = Nová říše, počátek 18. dynastie Kerma ztrácí pevnosti v Dolní Núbii a přístup ke zdrojům zlata ve V poušti a následně i obchodní kontakty se Středomořím (po vyhnání Hyksósů z Egypta). Město i stát Kerma zničeno : opakované vojenské expedice Thutmosů I.-III.: město dobyto (vypáleno) a vypleněno, královské hrobky vyrabovány. Nápor Egypťanů + klimatické změny: zánik kultury pozdní Kermy 1

2 Egyptské prameny: Medžájové (Núbie, V poušť): beduínské kmeny doložené od OK (výjimečně), ale především MK, SIP a NK (do 20. dynastie). Archeologický projev: kultura tzv. pánvových hrobů: rozšíření od 2. kataraktu po oblast Memfidy; Království Kuš (Horní Núbie): král z Kuše (heka-kaš): od Střední říše. Núbijské kampaně egyptských panovníků před-amarnského období: Ahmose I.: Potlačení minimálně 2 revolt v Núbii: upevnění nadvlády + ustanovení správního centra v Buhénu (2. katarakt). Vyplenil Kermu Amonhotep I.: Písemné prameny: vedl minimálně 1 expedici do Núbie. Vystavění nové pevnosti na ostrově Sai (3. nilský katarakt) Thutmose I.: Rok 1: revolta ihned po nástupu na trůn: král sám bojoval a zabil núbijského krále. 2. rok: stéla u Tombu: posunutí hranic k 3. nilskému kataraktu. Rok 3: c BC: dosáhnut 4. nilský katarakt; rozvrácení Kermy podle písemných pramenů. Autobiografie vojáka Ahmose, syna Abany (hrobka: ElKáb): Ahmose I.-Thutmose I. Thutmose II.: 1. rok: rebelie v Núbii Hatšepsut: 9. rok: výprava do Puntu (vyobrazení: zádušní chrám panovnice v Dér el- Bahrí: dolní kolonáda, vlevo od rampy). Královská mise: 5 velkých lodích (délka 21 m) za účelem získání kadidla a dalších exotických produktů. a zpětně: obchodníci z Puntu se plavili na S, podél rudomořského pobřeží, aby obchodovali s Egypťany. Minimálně 4 výpravy do Núbie Thutmose III.: jediná výprava do Núbie: 50. rok: 4. nilský katarakt. Datování požárových vrstev C14 ( BC): do doby vlády Thutmose III. svědectví archeologie. Umístění vojenské posádky na Gebel Barkalu (u 4. nilského kataraktu): chrám boha Amona. Upevnění hranice na 4. kataraktu: není důvod udržovat pevnostní systém kolem 2. kataraktu Amenhotep II.: dokončení stavby chrámů v Núbii započatých Thutmosem III.: Asuán, Amada, Kumma Thutmose IV.: potlačení rebelie v 8. roce vlády. Doložení kontaktů s Puntem Amenhotep III.: expedice do V pouště prospektorství. Vojenská expedice do Núbie: 5. rok vlády: až k 5. kataraktu, snad až k Meroe. Vybudoval chrám zasvěcený sám sobě: Soleb. Vybudoval chrám zasvěcený manželce (Teje): Sedenge Výchova synů núbijských kmenových vládců na egyptském dvoře GEBEL BARKAL: Obr km S od Chartůmu; eg. prameny: Posvátná hora. Dlouhodobě posvátné místo: celkem 13 chrámů a 3 paláce: bůh Amon. Hlavní kultovní centrum Núbie (až do 25. dynastie). Thutmose III.: umístění trvalé vojenské posádky. 2003: společně s Napatou: seznam světového kulturního dědictví UNESCO KERMA, egyptský chrám: Obr. 7. Lokalita Doukki Gel (600 m) SZ od vnitřního města Kermy. Zasvěcení: Amon-re (Thutmose IV.) a Aton (Achnaton). Datace: polovina 18. dynastie: Thutmose IV.-Achnaton (14. století BC). S-J orientace: možná představuje hybrid mezi egyptskými a núbijskými tradicemi. Následná přestavba: 25. dynastie (napatští vládci) Egyptská správa Núbie v Nové říši: Správce: titul vicekrál z Kuše. Nejstarší: Ahmose I. a Amenhotep I. Široké pole odpovědnosti: získávání a zpracování drahých surovin; 2

3 získávání afrických produktů a jejich přeposílání do Egypta; stavební a náboženské projekty v Núbii; udržování stávajících staveb; vojenské akce. Stanoveny 2 provincie: Wawat: Dolní Núbie: centrum Aníba (obr. 4); na krátkou dobu (Tutanchamon): Faras. Kuš: Horní Núbie: centrum Amara; na krátkou dobu (Tutanchamon): Soleb (obr. 8). Páteř administrativy: egyptská města se starosty a především eg. populací rozmístěná ve větších celcích, núbijských knížectvích : Dolní Núbie 3, Horní Núbie: až 6. Vicekrál z Kuše: Vicekrál: když v Núbii sídlil v Aníbě; pověřoval své zástupce (pro každou provincii). Hlavní sídlo a pohřby: Théby. Velmi významná pozice: téměř nezávislé postavení v Núbii + za sebou moc a ekonomické možnosti panovníka = otázka loajality. Každoroční tribut do Egypta: Au, kadidlo, ebenové dřevo, kůže vzácných zvířat, pštrosí vejce a pera, vzácná zvířata, a lidé Získávání zlata: Hlavní ložiska: Dolní Núbie: Wádí Allákí. Eg. správa: zintenzivnění těžby ve stávajících lomech + otevírání nových vysílání vojenských výprav s prospektory do V pouště (Amenhotep III.- vicekrál Merimose). Snaha o získání více zlata: vzrůstající nároky vojenských tažení Egypta na Přední východ Vztahy Egypta a Libye v Nové říši: pro 18. dynastii: téměř bez informací Amenhotep I.: strohá zpráva o výpravě proti lidu Kehek (?): snad jeden z libyjských kmenů. Dějiny Předního východu v druhé polovině 2. tisíciletí: pre-amarnské období: Archeologicky: pozdní doba bronzová ( BC): Obr. 9. Ahmose I. (18. dynastie)- 19. dynastie. Úzké propojení s vojenskými aktivitami egyptských panovníků: absolutní chronologie. Přední východ: 2 hlavní oblasti, jejichž vývoj se diametrálně liší. J Levanta: plně vyvinutý a hierarchicky uspořádaný svět městských států: Megiddo, Lachíš, Jeruzalém, Tell el- Ajjúl X S Levanta: velké státy: Babylonie, Asýrie, Mitanni, Chetité Syropalestina: propojený systém mezinárodních vztahů se společým jazykem (lingua franca): akkadštinou Závěr a nástup doby železné: nástup tzv. mořských národů Říše Mitanni: Obr. 10. Jedno z hlavních impérií stol. BC: vrchol rozmachu: 14. stol. Zánik: nápor Chetitů a Asyřanů Eg. prameny: Naharin, asyrské prameny: Chanigalbat Churrritské obyvatelstvo Hlavní centra: Karchemiš, Aleppo, Ugarit, Qatna, Alalach, Kadeš Hlavní město: Waššukkani: přesná poloha neznámá, někde v SZ Sýrii Hlavní panovníci v eg. pramenech: Šuttarna II. (dcera Giluchepa), Tušrata (syn Šuttarty II., dcera Taduchepa): korespondence s Amenhotepem III. Vojenské výpravy egyptských panovníků do oblasti Předního východu: preamarnské období: Ahmose I.: asi 22. rok vlády: výprava proti Sýrii: bárka boha Amona z cedrového dřeva Amenhotep I.: drží Tell el-ajjúl (Šaruhen) a přilehlou oblast: způsob moci?: Obchodní kontakty? Egyptská nadvláda? nebo polonezávislé městské státy vazalové Egypta? Nejasné zmínky o lovu v zemi Qedem (zázemí Byblu) výprava do Sýrie? 3

4 Thutmose I.: jediná výprava 3. rok vlády: překročil řeku Eufrat a vztyčil tam stélu: boje s říší Mitanni (eg. prameny Naharin): pravděpodobně v oblasti kolem Karchemiše Thutmose II.: žádné výpravy X Egypt byl uznáván jeho poslové nebyli napadáni a nezávislé státy v Syropalestině posílali do Egypta tribut Hatšepsut: možná inspekční cesta po Syropalestině a výprava do Byblu pro cedrové dřevo X nic jednoznačně prokázáno Thutmose III.: Obr výprav ve 20 letech (samostatné vlády) 3 hlavní cíle: Nutnost získání kontroly nad strategicky významnou Levantou (ekonomická a politická sféra Egypta). Zajištění a zabezpečení přístupu k pobřeží a jeho přístavům. Omezit moc Mitanni 22. rok: Bitva o Megiddo (Obr. 13, koalice 330 vládců městských států v čele s princem z Kadeše) Rok 22/23: bitva u Megidda, posádka v Libanonu Inspekční cesty a drobné bojové akce; dobytí Kadeše; od 30. roku: zajištění přístupu k syrským přístavům zlepšení zásobování vojsk Rok 33: překročení Eufratu, vztyčení stély; přímá konfrontace s Mitanni; vyplenění regionu J od Karchemiše Roky 34-42: potvrzení politických a teritoriálních zisků: opakované rebelie a aliance s Mitanni Amenhotep II.: Obr. 12. Kolísající panství a opakované rebelie (3x: rok 3, 7 a 9) v Syropalestině rebelové povzbuzení nárůstem moci Mitanni: do 9. roku vlády. Masové deportace: téměř lidí krutost. Nejednoznačné líčení průběhu tažení, zdůrazňování osobní iniciativy a statečnosti panovníka. Amenhotep III.: Vrchol prosperity NK. Edice tzv. komemorativních skarabů: Obr. 14, domácí a zahraniční události: např. sňatek s Tejí, Giluchepou, lovy: lvů, divokého dobytka apod. Téměř žádné vojenské akce X vzrůstá moc země Amurru (vojenská expedice v 5. roce?) Program vlastní glorifikace: staví jemu samotnému zasvěcené chrámy: Núbie (Soleb), Egypt. Teje: chrám v Sedenze (Núbie) Palácový komplex v Malkatě (Z břeh Nilu, Théby): administrativní centrum rozsáhlé říše Periodická výměna diplomatické korespondence 36. rok: Dcera mitannského krále Tušraty, Taduchepa se vdává za Amenhotepa III. Mitannský vládce Tušrata posílá Amenhotepovi III. sochu bohyně Ištary nadanou léčivými schopnostmi Hrobky hodnostářů: přinášení darů: Syropaslestina, Núbie, Keftiu (Kréta) apod. Kontrolní otázky Jak se vyvíjelo osídlení Tell ed-daby? Jak se měnila správa Núbie během Nové říše? Jak probíhala tažení Thutmose III. na Předním východě? Jak vypadal svět mezinárodní diplomacie za vlády Amenhotepa III.? Doporučená studijní literatura 4

5 Bárta, M.: Sinuhetův útěk z Egypta. Egypt a Syropalestina v době Abrahámově. SetOut Baines, J. Málek, J.: Svět starověkého Egypta. Praha: Knižní klub Maříková Vlčková, P. (ed.): Hroby, hrobky a pohřebiště starých Egypťanů. Praha: Libri Shaw, I.: Dějiny starověkého Egypta. Praha: BB Art Trigger, B.G. Kemp, B.J. O Connor, D.O. Lloyd, A.B.: Starověký Egypt. Dějiny společnosti. Praha: Vox Globator Verner, M. Bareš, L. Vachala, B.: Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri (mapa a jednotlivá hesla). Více na: 1. Mapa Avaridy 2. Avaris, tzv. palácová nekropole 3. Osídlení oblasti Kermy 4. Pevnost a centrum v Aníbě 5

6 5. Núbie, rozšíření kermské kultury 6. Chrámy a paláce u Gebel Barkalu 7. Egyptský chrám v Kermě, Doukki Gel 8. Egyptský chrám v Solebu 6

7 9. Přední východ v pozdní době bronzové 10. Severní Sýrie v době uzavření mírové smlouvy mezi Mitanni a Egyptem 11. Obchodní kontakty Egypta v době Nové říše 12. Tažení Thutmose III. a Amenhotepa II. na Předním východu 7

8 13. Bitva u Megidda 14. Tzv. komemorativní skarab Amenhotepa III. 8