UMĚNÍ STARÉ ŘÍŠE A PRVNÍ PŘECHODNÉ OBDOBÍ - II

Transkript

1 UMĚNÍ STARÉ ŘÍŠE A PRVNÍ PŘECHODNÉ OBDOBÍ - II Petra Maříková Vlčková U3V Plzeň ZS UŽITÉ UMĚNÍ Velice různorodá skupina Nádoby: Kamenné: Především egyptský alabastr. Vrchol: 6. dynastie Kovové: měď, zlato. Zcela funkční i miniatury Fajánsové: Neferirkare Sistrum se jménem Tetiho skutečný nástroj Maska Hora ze zlata Hierakonpolis Nábytek: elegantní tvary Materiál: místní dřevo (sykomora) často vykládané skelnou / barevnou pastou, slonovina, fajánsové výplně Skrýš královny Hetepheres I. (matka Chufua) v Gíze 1

2 ŠPERKY A SOUČÁSTI ODĚVŮ Bohaté zastoupení na reliéfech X archeologicky relativně chudá skupina: Diadémy: jednoduché Au pásky s uchycenými plaketami napodobujícími dvojité papyrové květy Široké náhrdelníky: wesech nosili je muži i ženy Jednoduché náhrdelníky se závěsky, často amulety Náramky: zlato, stříbro, kost. Vykládané motivy Šaty z fajánsových perel: Gíza PRVNÍ PŘECHODNÉ OBDOBÍ Období 7.-1/2 11. dynastie Poslední vládce: Mentuhotep II. Absolutní chronologie: BC Časté změny sídelních míst: Memfida Hérakeopolis Magna - Théby Částečné souvládí několika dynastií. 9./10. a 11. dynastie válečný konflikt občanská válka Dalekosáhlé proměny egyptské společnosti nástup tzv. střední třídy, rozšíření osobní zbožnosti, větší část eg. společnosti si nárokuje vstup do zásvětí 2

3 UMĚNÍ FIP Nárůst regionalismu, individualismu a diversity téměř vznik jednotlivých škol detaily, edice doprovodných textů apod. Důraz na pohyb tanec, lov a především boj: modely, reliéfy, malby Nekonvenční provedení: náměty, barevnost Výroba široké škály předmětů specificky určených k uložení do hrobek tzv. pohřební umění POHŘEBNÍ UMĚNÍ FIP: nové součásti pohřební výbavy: masky, modely, vešebty, tzv. pohřební panenky pádlové panenky, mnoho typů amuletů, popsané předměty apod. Kořeny: závěr OK X v následujícím období masivní rozmach a rozšíření Magický účel: zajištění posmrtné existence, na kterou byli zvyklí za svého života na zemi Předměty specificky vyráběné pro uložení do hrobek Objevují se nové soubory náboženských textů: Texty rakví, Kniha dvou cest 3

4 MODELY Vývoj: během OK (kámen, dřevo, hlína) FIP: obrovský rozmach: samostatná součást pohřební výbavy nahrazení reliéfní výzdoby Zajištění všech podmínek pro posmrtný život: nosiči obětin, obětiny (modely dílen pekárny, sýpky, řemeslnické dílny) Modely činností (práce na polích, výroba cihel, tkalcovské dílny, dohlížení nad sčítáním dobytka apod.) Nejkomplexnější nález: hrobka kancléře Meketrea, oblast Théb UMĚNÍ STŘEDNÍ ŘÍŠE, DRUHÉHO PŘECHODNÉHO OBDOBÍ A POČÁTKU NOVÉ ŘÍŠE

5 STŘEDNÍ ŘÍŠE Vláda 2./ dynastie Vrchol: 12. dynastie Absolutní datace: BC Dynastická jména: Mentuhotep, Amenemhet, Senusret Nový způsob vlády: koregence - spoluvláda Významná postava: Mentuhotep II. znovusjednotitel Egypta a zakladatel MK Byrokracie vládne všemu. Centralizace. Nárůst vlivu středních vrstev Státním bohem se stává Amon, případně jeho synkretická podoba Amonre. Velké stavební projekty: Karnak, Héliopolis, Memfida, Abydos a další KRÁLOVSKÉ SOCHAŘSTVÍ Vědomé navázání na Starou říši Charakteristické rysy MK královských soch: lehce vypoulené a šikmé oči silné a mužné rysy v tváři zasmušilé rty Pesimistické rysy: především sochy Senusreta III.: hluboce zasazené oči, výrazné obočí a oční víčka, přísný pohled v tváři, povislé koutky úst, vrásky kolem úst a velké a odstávající uši Královské sochy i ze dřeva Královna Neferusobek: poslední panovník 12. dynastie: doklad synkreze mužských a ženských elementů v královských sochách texty jí identifikují jako ženskou vládkyni 5

6 MENTUHOTEP II. Sedící panovník, oděv svátku sed, červená koruna Dolního Egypta Černá barva: souvislost s Usirem Materiál: pískovec, polychromie Původ: Dér el-bahrí, Báb el- Hosán, pohřební komora Uložení: Egyptské muzeum v Káhiře Rozměry: cca 138 cm V souvislosti s přípravou oslav svátku sed, v 30. roce vlády vznik celé skupiny soch (22+22) umístěné podél vzestupné cesty (S: červená koruna Dolního Egypta, J: bílá koruna Horního Egypta) SOCHY AMENEMHETA III. Nástupce Senusreta III. podobný styl, ale ne tak pesimistický Amenemhet III. jako sfinga Materiál: šedá žula Rozměry: 236 x 150 cm Nalezena v Tanidě (delta) původně pravděpodobně v Búbastidě Egyptské muzeum v Káhiře Amenemhet III. jako nilské božstvo Materiál: šedá žula Rozměry: 160 cm Nalezeno v Tanidě (delta) Egyptské muzeum v Káhiře Identifikace: nilská božstva panovník = dárce plodnosti a hojnosti, života 6

7 AUIBRE HOR, 13. DYNASTIE Nehmotné složky člověka: stín, ba, ka a ach Dřevěná socha panovníkova ka v životní velikosti Materiál: dřevo, zlacení, polodrahokamy Rozměry: v.: 1.7m, naos 2 m Původ: Dahšúr, komplex Amenemheta III. Uložení: Egyptské muzeum v Káhiře Další součásti pohřbu: pozlacená dřevěná rakev šperky na mumii soubor dřevěných holí NEKRÁLOVSKÉ SOCHAŘSTVÍ Kamenné, dřevěné sochy stejný repertoár jako v OK X spíše menších rozměrů Kuboidní sochy: zemřelý sedí na zemi, oděný do pláště Maximalizace prostoru pro nápisy. Poměrně lehké na vytvoření + není potřeba obzvláště velké zručnosti Důraz kladen na texty identifikující sochu jako ka (duši) zemřelého hodnostáře 7

8 STÉLY Z ABYDU Doklad nárůstu moci a majetku střední třídy: stavby malých kaplí (kenotafů) podél procesní cesty u každoročního slavnostního procesí oslavy Usira Nárůst počtu stél, soch a dalších obětin Usirovi v Abydu Vznik početné skupiny uctívačů Usira skrze vyobrazení celé rodiny či domácnosti Senusret III. si také staví chrám v Abydu významný památník v topografii Abydu RELIÉFNÍ UMĚNÍ Vědomé navazování na tradici Staré říše: umělecké provedení náměty Jeden z vrcholů: tzv. Bílá kaple Senusreta I. v Karnaku velmi jemně a detailně propracované nápisy a samotné značky Nekrálovské hrobky: standardní témata, zpracování odkazuje na tradici OK. důraz kladen na pohyb (lov, tanec, boj ) 8

9 ŠPERKY A SOUČÁSTI ODĚVŮ Několik pokladů v ve vedlejších hrobkách u pyramid panovníků (Dahšúr Amenemhet II., Amenemhet III, Illáhún Senusret II.): královské ženy, princezny Princezna Chnumet: dcera A-II, manželka S-II Princezna Ita: dcera A-II Princezna Sithathoriunet: dcera S- II, zemřela za A-III Skříňky: součásti oděvů, šperky (diadémy, náhrdelníky, nákrčníky, náramky), kamenné nádoby na vonné esence, zrcadla apod. Součásti šperků: zakomponování jmen panovníků Technologie: cloisonné POKLAD Z TODU 4 bronzové skříňky nadepsané jménem Amenemheta II. základový depozit chrámu boha Moncua v Tódu Obsah: stříbrné nádoby, ingoty a řetězy ze stříbra, malá zlatá sfinga, kusy lapisu lazuli a amulety z něj apod. Provenience: nádoby egejský styl, babylonské cylindrická pečeť, mezopotámský amulet z lapisu lazuli 9

10 POHŘEBNÍ UMĚNÍ Antropoidní rakve Poprvé ve 12. dynastie Vnitřní rakev umístěná na větší obdélníkové Dlouhý vývoj Kanopy s hlavami 4 synů boha Hora Od FIP Vešebty: sošky služebníků. Dřevo, kámen, bíle malované podobné postavám zavinutým do obinadel Nábytek, štůčky plátna Šperky apod. DRUHÉ PŘECHODNÉ OBDOBÍ Vláda dynastie Absolutní datování: BC Rozdrobení územní celistvosti Egypta současná vláda několika dynastií: Sever: pod nadvládou Hyksósů Jih: vládci z Abydu (16. dynastie) a Karnaku (17. dynastie) Nadvláda cizinců v Egyptě: částečně 14. a celá 15. dynastie tzv. Velcí Hyksósové Hyksósové nejde o pojmenování etnika X pouze jejich vládnoucí vrstvy hekachasut vládci cizích zemí Závěr: občanská válka Hykśosové jsou poraženi a vyhnáni Ahmose I. 10

11 SIP UMĚNÍ Málo pramenů: drobné umění + zničeno ve válkách Hlavní pramen: Tell ed-dabaa Avaris: hlavní město 15. dynastie Božstva cizí: Baal / Rešef a jejich egyptské podoby: Sutech Přijali eg. způsob administrativy, písma i způsobu záznamu královských jmen (kartuše) Synkretismus: propojení předovýchodních a egyptských prvků (božstev, zbraní, pohřební zvyklosti apod.) Rozvoj drobného umění: především pečetních skarabů (jména) AVARIS MINOJSKÉ FRESKY V EGYPTĚ Objev minojských fresek: vyházené v jámách Datování: Původně: SIP nové datování: počátek 18. dyn. Přes 1000 zlomků fresek zhotovených minojským stylem, technikou a s minojskými tématy umělci z Kréty v Avaridě? Užití: fresco (malba do mokré omítky), secco (malba na suchou omítku), malba na vápenné omítce (X Egypťané zpravidla používali sádrové omítky) Použití: výzdoba trůnního sálu paláce F známy jsou i zlomky charakteristické minojské podlahy 11

12 MINOJSKÉ FRESKY V AVARIDĚ Skok přes býka Minojský typ suknice a bot Minojská struktura barev Černé nakadeřené vlasy minojská móda Okřídlený grif a minojská flóra POČÁTEK NOVÉ ŘÍŠE Nová říše: vláda dynastie absolutní datace: BC dynastická jména: Amenhotep, Thutmose, Ramesse apod. Horizonty 18. dynastie: preamarnské, amarnské, postamarnské období Vrcholné období staroegyptských dějin z politického, historického a uměleckého pohledu Hlavní bůh: Amon, Amenre hlavní stavební projekty Karnak, Luxor, západní břeh Nilu (Údolí králů) Zapojení Egypta do širší oblasti východního Středomoří 12

13 KRÁLOVSKÉ SOCHAŘSTVÍ POČÁTKU NK Archaizující styl: počátek 18. dynastie Ahmose I, A- I. Ikonografie královské moci: odpovídá božským atributům polobožský charakter panovníků T-I.: tzv. formální styl tzv. Thutmosovský Plné zapojení královských soch do výzdobného programu eg. chrámů Hatšepsut: splynutí mužských královských elementů a ženských prvků T-III: stejně velký jako bohové HATŠEPSUT Zobrazení H. jako královny v době, kdy vykonávala funkci hlavní božské manželky tradiční zobrazení eg. královny se všemi atributy Zobrazení H. jako panovníka král se všemi regáliemi splynutí mužských královských elementů a ženských prvků Adoptovala mužskou titulaturu a upravila ji kromě titulu král Horního a Dolního Egypta, který ponechala nebyla královnou Jasně patrný vývoj stylu během její vlády 13

14 RELIÉFNÍ UMĚNÍ POČÁTKU NK Vychází z tradičních OK a MK tradic: provedení, témata Abydos, pyramida Ahmose I.: nejstarší známé vyobrazení vozíku taženého koňmi T-I, T-II: čisté, jednoduché linie tzv. formální styl Hatšepsut: zádušní chrám v Dér el-bahrí výprava do Puntu jeden z vrcholů reliéfního umění A-II, T-IV: zdůrazňování královy tělesné a vojenské zdatnosti Nekrálovské hrobky: dokreslení života tehdejší společnosti: tradiční náměty X i zajímavé doplňky 14

15 DROBNÉ A POHŘEBNÍ UMĚNÍ Hrobové nálezy: bohatost všedního života: skříňky, nábytek, nádoby, zbraně apod. T-III.: Egypťané patrně ovládli umění vyrábět skleněné nádoby metodou tzv. ztraceného jádra Šperky: příklad: tzv. hrobka tří cizích žen Thutmose III.: nádoby na kosmetiku a vonné esence, zrcadlo, diadémy, náhrdelníky, prsteny, zlaté sandále a návleky na prsty apod. PŘÍŠTÍ PŘEDNÁŠKA: UMĚNÍ NOVÉ ŘÍŠE AMARNSKÉ OBDOBÍ