Egypťané a vojáci II Egypťané a ti druzí Petra Maříková Vlčková U3V Plzeň, LS 2018

Transkript

1 Egypťané a vojáci II Egypťané a ti druzí Petra Maříková Vlčková U3V Plzeň, LS 2018

2 ARMÁDA VE STŘEDNÍ ŘÍŠI anály Amenemheta II. z Memfidy Chrám boha Ptaha v Memfidě 2 žulové bloky se zbytky nápisu: nalezeny v Sakkáře, publikace 1980 Obsah: Rozpis jednotlivých darů pro určité chrámy v Egyptě Popis příchodu a pohybů jednotek vyslaných do oblasti Předního východu, včetně kořisti, kterou přivezly Příchod cizích delegací a tributu, který přinášely; příchod dětí vládců snaha egypticianizovat vládnoucí vrstvu

3 ORGANIZACE VOJENSKÉ MOCI V NÚBII Elefantina: min. 7 km dlouhá zeď Pevnosti: organizace vojenských a ekonomických výprav, obchodu s Núbijci Kubán: ústí Wádí Allákí; centrum zpracování a ukládání núbijského Au Buhén: administrativní centrum 2. katarakt: v létě obtížně sjízdné vykopané kanály a skluzy kolem Mirgissi (8 km dlouhý) Mirgissa: obchodní a zásobovací centrum Semna: Z oblast chráněna zdí (min. 4.5 km) Semna jih: tajná chodba k Nilu (zabezpečení zdroje vody) Opevněná J strana 2. nilského kataraktu: Semna a Kuma Zdroj informací Depeše ze Semny 1896, James Quibel, MK hrobka v Ramesseu Datace: Amenemhet III. Doklad velmi pečlivého dohledu nad pohybem Núbijců

4 ARMÁDA BĚHEM DRUHÉHO PŘECHODNÉHO OBDOBÍ Zavedení mnohých výdobytků: Hyksósové bojové vozíky a koně, kompozitní luky, poslové na koních, plátovaná zbroj, chopeš meč, tulejka i řap pro hroty šípů a oštěpů apod. Hlavní centrum: Avaris pohřby bojovníků s osli, PV zbraněmi a keramikou Boje za sjednocení: Egypťané adoptovali část výdobytků Sekenenre Tao II.- umírá během bojů specifická zranění Závěrečné boje a vyhnání Hyksósů: Ahmose I. ( RV) a rozvrácení pevnosti Šaruhen Popis bojů: autobiografické nápisy profesionálních vojáků el-káb (Ahmose syn Abany; Ahmose Pen-nechbet)

5 ARMÁDA BĚHEM NOVÉ ŘÍŠE Dobyvačné války: profesionalizace armády Elitní jezdectvo (vozba) Pěchota Kolem 1600 BC: významné technologické změny ve výrobě zbraní (kompozitní luky, meč chopeš, zbroj) a stylu válčení: zavedení koní a vozby, apod. adaptace od Hyksósů vliv jasný v terminologii (15 procent jazykových výpůjček ze semitských jazyků vojenské termíny) Reorganizace armády: Thutmose III.: pěchota; jízda; posádky pevností; elitní jednotky; loďstvo; pomocné jednotky Nacvičování útoků vozby Loďstvo: spíše pro přepravu jednotek a zásob, ne samostatné bojové jednotky výjimka: Ramesse III. A námořní bitva s mořskými národy (8. RV) Vojenská správa dobytých území Levanta (3 okrsky) Král válečník: Thutmose II. a Amenhotep II. (sportovec, zápasil, lukostřelba) 19. dynastie: armáda se stává významným politickým hráčem (Horemheb; vezír Pramesse Ramesse I.) Síla: průměrně 4000 mužů pěchoty ve 20 jednotkách (po mužích) Fenomén Ramesse II.

6 PLÁNY A MAPY Turínská mapa Wádí Hammammátu: Nová říše, Dér el-medína (Drovetti, v jedné z hrobek, ) tzv., Ramesse IV. Zobrazuje cca 15 km dlouhý úsek Wádí Hammammátu od Nilu; s mnoha přípisky (svatyně Amona, čisté hory) Horní okraj mapy Jih Měřítko: 1 cm cca m Autor: kartograf Amenachte Sídliště horníků Cesta k moři Cesta k moři Hora s žílami kvarcitu a zlata studna Amonova svatyně Stéla Setiho I. Hlavní přístupová cesta

7 RAMESSE II. A VÝPRAVY PROTI CHETITŮM Výpravy Ramesse II.: vyobrazení tzv. Horových cest na V hranici nilské delty stěny chrámů v Karnaku, Ramesseu, Abú Simbelu apod. Přesný popis kampaní, i s doprovodným vyobrazením např. obléhání Kadeše a egyptského vojenského ležení u Kadeše (z vojenské výpravy v 5. roce vlády)

8 EGYPŤANÉ A CIZINCI Velmi úzce souvisí s vnímáním světa starými Egypťany: Egypt je středem světa axis mundi Okolní státy: periferium Tradiční okolní země: Núbie: Kuš Libye: Cehenu Syropalestina: Recenu Asie: Aamu Řecké ostrovy a Kréta: Keftiu Punt Tradiční způsob vyobrazení jednotlivých zástupců cizinců Chasut cizí země Cizinci: představitelé sil chaosu - protipól světu Maat Egypt a Egypťané Podrobování si (zabíjení) nepřátel plnění povinnosti dané bohy Devět luků: pesedžet pedejut označení pro nepřátele Egypta pošlapání, pobití zavilých nepřátel Egypta na sochách panovníků (Džoser), sandálech apod. Lidé remecu X ne-lidé, divoši ni-remecu Núbijci: důvod pro bezohledné zacházení s nimi Nebezpečný element: zapojení magické ochrany před cizinci ZAKLÍNACÍ TEXTY: dynastie, na 2000 sošek (hlína, vosk), ostraka, keramické nádoby v rámci rituálů následně záměrně rozbity

9 CIZINCI V EGYPTSKÉ SPOLEČNOSTI Přítomni od samotného počátku dějin: obchodníci, vojáci, váleční zajatci, písaři, trpaslíci, překladatelé EDP, OK: váleční zajatci tvořili malou část egyptské společnosti uvázáni na život sqrw-anx jistá forma otroctví Členové domácností služebníci již od OK: běžní služebníci i specialisté, např. tkadleny, koňáci apod. Některé oblasti Egypta vyšší podíl cizinců: V a Z delta, Théby a Memfida NK: příliv cizinců: především díky vojenským výpravám proti Núbii a PřV Boje s mocnostmi: Mitanni, Chatti přicházejí i výše postavení jedinci (rukojmí, královské nevěsty apod.) Zakomponování do výzdobného programu hrobek: přinášení tributu

10 MEDŽAJOVÉ Nejstarší doklad: autobiografie Veniho z Abydu jeden z núbijských kmenů (V od 2. nilského kataraktu v Núbii) Od MK: spíše označení kmene než části území pouštní nomádové depeše ze Semny NK: elitní polovojenské policejní oddíly složené převážně z Núbijců X výraz ztrácí etnický význam. průzkumníci a ochránci pouštních oblastí Po 20. dynastii: mizí z pramenů Archeologický projev: tzv. kultura pánvových hrobů (skupina C)

11 HYKSÓSOVÉ Hlavní lokalita: Avaris Tell ed-dabaa (V delta) přinášení tradic spojených s Předním východem (architektura, náboženské představy, etc.) zatím jediný přesvědčivý důkaz o populaci Asijců žijících na území Egypta z doby Střední říše Od heka-chasut vládci cizích zemí nejde o etnické určení X pojmenování společenské vrstvy Předovýchodní vlivy: typ representativní architektury tzv. Mittelsaalhaus pohřby zemřelých v areálu sídliště či přímo pod domy pohřbívání oslů = používání karavan PřV typy zbraní a keramiky ústřední role Sutecha v panteonu

12 MINOJSKÉ FRESKY Z TELL ED-DABY Tisíce zlomků ze dvou královských paláců v Tell ed-dabě. Problém: identita tvůrců: v minojském stylu a provedení, s minojským obsahem X vytvořili je skutečně Minojci? Nebo jde o egyptské napodobeniny Motivy: labyrint a býčí hlavy, gryfové, artisté a skokani skákající přes býky apod., lovecké scény, mužské i ženské postavy v životní velikosti Datace: 18. dynastie doba vlády Thutmose III.

13 EGYPŤANÉ A PUNT Punt, Pwenet, Pwene, Ta-necer (země bohů) Tradiční obchodní partner Egypta: zdroj zlata, vonných esencí (myrha), vzácných dřevin (eben), slonoviny a divokých zvířat Poloha: neznámá (Somálsko, Džibuti, Eritrea, SV Etiopie, pobřeží Súdánu). J od Egypta reliéfní vyobrazení v Hatšepsutině zádušním chrámu na Z břehu v Thébách (18. dynastie) Výpravy do Puntu: Sahure (5. dynastie) Zlato z Puntu: Chufu (4. dynastie) Výpravy do Puntu: přístav Mersa Gawásis na pobřeží Rudého moře Hatšepsut: 9. rok vlády Dér el-bahrí: dolní kolonáda, vlevo od rampy Královská mise: 5 velkých lodích (délka 21 m) za účelem získání kadidla a dalších exotických produktů a zpětně: obchodníci z Puntu se plavili na S, podél rudomořského pobřeží

14 CIZINKY V KRÁLOVSKÉ RODINĚ 18. DYNASTIE Zprávy: písemné a archeologické prameny Thutmose III. 3 cizí ženy - skalní hrobka ve Wádí (Gabánnat el-qurůd), JZ od Údolí králů. Objev: 1916 vykraden zloději X bylo možné částečně rekonstruovat výbavu. 3 méně významné královské manželky (hemet-nesut, členky harému?) Thutmose III. se semitskými jmény: Menhet, Menwi a Merti; žili asi v královském paláci v Gurobu (vstup do Fajjúmské oázy); Pohřeb: krátce po smrti Hatšepsut Amenhotep II. uzavření mírové smlouvy s Mitanni Thutmose IV: Pojímá za manželku mitannskou princeznu: dcera Artatama I. Amenhotep III.: 10. RV: sňatek s dcerou mitannského krále Šuttarny III. Giluchepou 36. RV: sňatek s dcerou mitannského krále Tušraty Taduchepou Mitannský vládce Tušrata posílá Amenhotepovi III. sochu bohyně Ištary nadanou léčivými schopnostmi Sňatek s dcerou babylonského panovníka Kurigalzua I. (sestra Kadašman-enlila I.) doložená jen v korespondenci

15 TELL EL-AMARNA A CIZINCI Informace: Amarnský archiv (polovina 14. st. - Amenhotep III. Amenhotep IV.-Achnaton Smenchkare(?) a Tutanchamon(?) = asi 27 let) Korespondence s králi (Arzawa, Chatti, Mitanni, Alašíja, Asýrie a Babylonie) i vazaly v Syropalestině Všechny zaujaté strany si byly vědomy svého postavení ustálení diplomatického protokolu Přijímání cizích princezen jako stvrzení vztahů mezi Egyptem a okolními zeměmi Výměna darů: zlato, sochy Bezprecedentní text: egyptská královna žádá o manžela snad Anchesenamon po smrti Tutanchamona dopis adresován Šuppiluliumovi I.

16 RAMESSE II A CHETITSKÁ KRÁLOVSKÁ RODINA Po uzavření mírové smlouvy (ve 21. RV) a stabilizace hranic v J Sýrii: čilá korespondence mezi dvory a královskými rodinami, výměna darů, královské diplomatické sňatky, královské návštěvy, další formy kontaktů mezi vládnoucími rodinami 33./34. RV: královský sňatek R.II. s chetitskou princeznou (dcera Chattušiliho III.) doprovod dorazil do Piramesse 34. RV, 3. měsíci období peret eg. jméno: Maathornefrure (Ta, jež vidí Hora, neviditelná krása Rea) 36. RV (1244 BC): návštěva chetitského korunního prince Hišmi-Šarruma (budoucí Tutchalija IV) v Egyptě 40. RV (1240 BC): snad návštěva samotného Chattušila III. v Egyptě 40./45. RV: druhý královský sňatek

17 FENOMÉN MOŘSKÝCH NÁRODŮ Souborné označení národů, které ve 2. tisíciletí (kolaps pozdní doby bronzové) zaútočily na starověké civilizace ve V Středomoří a Egyptě a částečně je rozvrátily (Mykény, Chatty). Denyové, Lukové, Ekwešové, Pelesetové/Filištíni, Šerdeni, Cekkerové, Wešešové Útoky po moři i souši (včetně rodin) Kolem +/ BC, útoky trvaly 50 let Egyptské prameny: nejbohatší X jednostranně zaměřené Ramesse II. piráti Šerdeni: 2.RV Merenptah 5./6. RV Ramesse III. 5. a 8. RV bitva ve V Deltě Ramesse III. usazuje Pelesety a Cekkery na pobřeží Palestiny

18 VELMI VÁM DĚKUJI ZA PŘÍZEŇ A POZORNOST A TĚŠÍM SE NA VIDĚNOU V PŘÍŠTÍM AKADEMICKÉM ROCE