PRACOVNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "PRACOVNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU"

Arnošt Tichý
před 2 lety
Počet zobrazení:

Transkript

1 PRACOVNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU Název školy Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště Název DUMu VY_32_INOVACE_PRA0101.docx Autor Ing. Adam Skovajsa Datum Stupeň atypvzdělávání Střední odborné vzdělávání Odvětví / Vzdělávací oblast -- dle RVP.cz -- Vzdělávací obor -- Obchodní akademie / Informační technologie -- Tematická oblast -- doplnit dle názvu sady -- Druh učebního materiálu Výukový materiál Cílová skupina Žák, let Anotace a popis způsobu použití ve výuce Obsahem výukového materiálu je vymezení a určení pracovní doby a doby odpočinku. Výukový materiál je podkladem pro práci žáků v rámci aktivačně-motivačních metod. Vybavení, pomůcky Klíčová slova MS Office, ASPI Pracovní doba, doba odpočinku, přestávky v práci Číslo projektu Název šablony CZ.1.07/1.5.00/ III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT ZLÍNSKÝ KRAJ

2 ÚVOD Obsahem prezentace je pojetí a vymezení pracovní doby a doby odpočinku. Učivo je obsahově provázáno na předmět Ekonomika. Cílemprezentaceježákům přiblížit obsahovou náplň právní úpravy pracovní doby a doby odpočinku a umožnit jim, aby získali v této oblasti lepší orientaci. Doporučení 1 až 2 věty a obrázek týkající se obsahu prezentace.

3 PRACOVNÍ DOBY HISTORICKÝ VÝVOJ Evropa a vyspělé státy: v minulých stoletích 6denní pracovní týden (po so) změna v pojetí pracovní doby Henry Ford (zavedení 8hodinové denní pracovní doby) ve 2. polovině 20. století postupné zkracování pracovní doby vněkterých státech (Francie) výrazně kratší pracovní doba než např. včr na rozhodování o úpravě pracovní doby a doby odpočinku mají v současné době výrazný vliv odbory Ostatní státy: vpředešlých staletích často fyzicky velmi náročná práce s nepřesně určenou pracovní dobou např. pracovnídobadlepotřeb majitele půdy vsoučasné době stále v zaostalejších oblastech; města se začínají přibližovat vyspělému světu

4 ZÁKLADNÍ POJMY Pracovní doba Práce přesčas Doba odpočinku Pracovní pohotovost Směna Nepřetržitý pracovní režim Dvousměnný pracovní režim Třísměnný pracovní režim

5 VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ Pracovní doba je doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci. Doba odpočinku je doba, která není pracovní dobou. Směna je část stanovené týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Dvousměnný pracovní režim je režim práce, v němž se zaměstnanci vzájemně střídají ve dvou směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Třísměnný pracovní režim je režim práce, v němž se zaměstnanci vzájemně střídají v rámci 24 hodin po sobě jdoucích ve třech směnách. Nepřetržitý pracovní režim je režim práce, v němž se zaměstnanci vzájemně střídají ve směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích v nepřetržitém provozu zaměstnavatele; nepřetržitý provoz je takový provoz, který vyžaduje výkon práce 24 hodin denně po sedm dnů v týdnu. Pracovní pohotovost je doba, v níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy, která musí být v případě naléhavé potřeby provedena nad rámec jeho rozvrhu pracovních směn. Prací přesčas je práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn.

6 DÉLKA PRACOVNÍ DOBY Délka pracovní doby činí nejvýše 40 hodin týdně. Délka pracovní doby zaměstnanců: pracujících v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu činí nejvýše 37,5 hodiny týdně, s třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem činí nejvýše 37,5 hodiny týdně, s dvousměnným pracovním režimem činí nejvýše 38,75 hodiny týdně, mladších 16 let činí nejvýše 30 hodin týdně s tím, že pracovní doba v jednotlivých dnech nesmí přesáhnout šest hodin. Zavedení zkrácené pracovní doby bez snížení mzdy ze zdravotních důvodů povoluje Ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví a po projednání s příslušným ústředním odborovým orgánem a příslušnou organizací zaměstnavatelů. Další zkrácení pracovní doby bez snížení mzdy pod rozsah stanovený podle předchozích odstavců lze dohodnout v kolektivní smlouvě nebo stanovit ve vnitřním předpisu.

7 ROZVRŽENÍ PRACOVNÍ DOBY O rozvržení týdenní pracovní doby rozhoduje zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem. Pracovní doba se zpravidla rozvrhuje do pětidenního pracovního týdne. Při rozvržení pracovní doby přihlíží zaměstnavatel: k možnostem zabezpečení plynulé dopravy zaměstnanců do zaměstnání, zásobování elektřinou, plynem, topnou parou a k tomu, aby rozvržení pracovní doby nebylo v rozporu s hledisky bezpečné a zdravé práce a se zájmy obyvatelstva a aby nebyla narušena činnost navazujících zaměstnavatelů. Při rovnoměrném rozvržení pracovní doby na jednotlivé týdny se stanovená týdenní pracovní doba rozvrhuje tak, aby délka směny nepřesáhla devět hodin.

8 PRUŽNÁ PRACOVNÍ DOBA V zájmu lepšího využívání pracovní doby a uspokojování osobních potřeb zaměstnanců může zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem uplatňovat pružnou pracovní dobu, a to také pouze na některých pracovištích, popřípadě u některých zaměstnanců. Konkrétní podmínky pro uplatňovánípružnépracovnídobystanoví zaměstnavatel v pracovním řádu a s těmito podmínkami je povinen zaměstnance předem seznámit. Při uplatňování pružné pracovní doby si zaměstnanec volí sám začátek, popřípadě i konec pracovní doby v jednotlivých dnech v rámci časových úseků stanovených zaměstnavatelem (dále jen "volitelná pracovní doba"). Mezi dva úseky volitelné pracovní doby je vložen časový úsek, v němž je zaměstnanec povinen být na pracovišti, (dále jen "základní pracovní doba").

9 PŘESTÁVKY V PRÁCI Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po šesti hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut; mladistvým musí být tato přestávka poskytnuta nejdéle po čtyři a půl hodinách nepřetržité práce. Zaměstnavatel může po projednání s příslušným odborovým orgánem stanovit přiměřeně dlouhou přestávku na jídlo. Začátek a konec těchto přestávek stanoví zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem. Přestávky na jídlo a oddech se neposkytují na začátku a konci pracovní doby. Poskytnuté přestávky na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby. Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 12 hodin po sobě jdoucích během 24 hodin.

10 OTÁZKY A ÚKOLY 1) Ve kterých odvětvích byste se setkali s vícesměnným pracovním režimem? 2) Proč bývá práce v noci ze strany psychologů tak často kritizována? 3) Jak má upravenu pracovní dobu mladistvý zaměstnanec? 4) Který známý manažer zavedl pevnou 8hodinovou pracovní dobu?

11 POUŽITÉ ZDROJE 1) Pracovní doba a přestávky v práci. Dostupné z: 2)

Podobné dokumenty

PRACOVNÍ DOBA SOUVISEJÍCÍ TÉMATA: 1. Přestávky v práci 2. Bezpečnostní přestávky 3. Práce přesčas

PRACOVNÍ DOBA SOUVISEJÍCÍ TÉMATA: 1. Přestávky v práci 2. Bezpečnostní přestávky 3. Práce přesčas ANOTACE 1. Pracovní doba, přestávky v práci, práce přesčas 2. Autor Mgr. Vladimír Blažej 3. Období tvorby