Úprava pracovní doby ve zdravotnictví změna zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

Transkript

1 Ministerstvo zdravotnictví ČR Č.j /2007 V Praze dne 4. října Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody České republiky Věc: Úprava pracovní doby ve zdravotnictví změna zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů Předkládá: MUDr. Tomáš Julínek, MBA ministr zdravotnictví

2 Důvodová zpráva Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb. (dále jen zákoník práce ), přinesl do provozu zdravotnických zařízení řadu faktických problémů, které mají dopad na pracovněprávní vztahy a ekonomiku zdravotnických zařízení. V nejbližší době lze očekávat rovněž dopad na dostupnost zdravotní péče. Zrušení pracovní pohotovosti na pracovišti zaměstnavatele se projevilo negativně zejména ve všech zařízeních, kde je nepřetržitý provoz s nepřetržitým pracovním režimem, tj. především v nemocnicích a v zařízeních zdravotnické záchranné služby. Zrušení pracovní pohotovosti na pracovišti zaměstnavatele vyvolává nárůst odpracovaných přesčasových hodin, která je zákoníkem práce přísně limitovaná. K zajištění provozu zdravotnických zařízení za těchto podmínek je proto třeba více kvalifikovaných pracovníků, jichž je ovšem na trhu práce nedostatek (dle odhadu se pohybuje potřeba zdravotnických pracovníků řádově v tisících, zvýšené náklady se dosud pohybují řádově ve stamilionech). Dodržování zákoníku práce je za těchto okolností v praxi obtížné, pro většinu zařízení nemožné. Provozovatelé zdravotnických zařízení řeší problémy spojené se zákoníkem práce většinou uzavíráním dohod o pracovní činnosti (na jiný druh práce) se svými kmenovými lékaři nebo uzavírají dohody o pracovní činnosti s externími lékaři z jiných zdravotnických zařízení. To však vede z hlediska pracovně právních vztahů k balancování na hraně zákona nebo k jeho porušování, proto např. představitelé asociací nemocnic apelují na okamžité řešení nastalé situace. Záměr zákoníku práce, tj. zamezit přetěžování lékařů a zajistit jejich dostatečný odpočinek tím, že se zruší pracovní pohotovost na pracovišti a zavede se směnný režim, se v praxi minul s účinkem. Není vyloučeno, že zejména ke konci roku dojde z finančních a personálních důvodů k omezení dostupnosti zdravotní péče, např. k přesunu plánovaných výkonů do začátku dalšího roku. Pokud nebudou přijata příslušná opatření, která umožní legální prodloužení pracovní doby zaměstnanců, kteří se na tom se svým zaměstnavatelem dohodnou, může se projevit i výrazný negativní dopad ve všech nepřetržitých zdravotnických provozech. Předkládaný návrh řešení na zapracování zmocnění pro odlišnou úpravu pracovní doby ve zdravotnictví do 100 zákona č. 262/2006 Sb., v platném znění, se jeví v danou jako chvíli nejefektivnější způsob řešení nastalé situace ve zdravotnických zařízeních.

3 Úprava pracovní doby ve zdravotnictví změna zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů I. Zmocňovací ustanovení v zák. č. 262/2006 Sb. V 100 doplnit další odstavec (3) Vláda stanoví nařízením odchylky úpravy pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců ve zdravotnictví, jimiž jsou a) lékaři, zubní lékaři a farmaceuti x b) zdravotničtí pracovníci nelékařských zdravotnických povolání xx při tom blíže vymezí okruh zaměstnanců uvedených v písmenu a) a b), upraví postup a podmínky pro možnost určit, se souhlasem zaměstnance, rozsah týdenní pracovní doby až do výše 56 hodin (včetně práce přesčas), upraví postup a další povinnosti zaměstnavatele a zaměstnanců při úpravě pracovní doby a doby odpočinku. V případě odchylek podle věty první při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby nesmí délka směny zaměstnance pracujícího v noci přesáhnout 12 hodin. V případě odchylek podle věty první při nepřetržitém odpočinku v týdnu bude doba nepřetržitého odpočinku v týdnu činit 24 hodin s tím, že zaměstnancům bude poskytnut nepřetržitý odpočinek v týdnu tak, aby za období 3 týdnů činila délka tohoto odpočinku alespoň 105 hodin. x zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta xx zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů

4 II. Principy odchylné úpravy rozsahu týdenní pracovní doby, úpravy pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců ve zdravotnictví, upravené v nařízení vlády 1. Delší týdenní pracovní doba Lékaři a zubní lékaři s nerovnoměrně rozvrženou pracovní obou ve zdravotnickém zařízení s nepřetržitým provozem práce mohou pracovat v průměru více než 48 hodin týdně (dále jen delší týdenní pracovní doba), za předpokladu, že zaměstnanec s takovým rozsahem pracovní doby souhlasí a pokud rozsah týdenní pracovní doby nepřesáhne v průměru 56 hodin (až 48 hodin dohodnutá delší týdenní pracovní doba + 8 hodin přesčasové práce). 2. Podmínky sjednání delší týdenní pracovní doby - na základě písemného souhlasu zaměstnance lze zaměstnanci stanovit délku týdenní pracovní doby až do výše 56 hodin (včetně 8 hodin práce přesčas); průměrná týdenní pracovní doba bez práce přesčas nesmí překročit dohodnutou delší týdenní pracovní dobu za vyrovnávací období, které může činit maximálně 16 týdnů po sobě jdoucích - zaměstnavatel nesmí požadovat na zaměstnanci bez jeho předchozího písemného souhlasu výkon práce nad rozsah stanovený podle předchozí věty - zaměstnanec může zaměstnavateli písemně oznámit, že svůj souhlas udělený podle první věty bere zpět a nejpozději do dvou měsíců po tomto oznámení je zaměstnavatel oprávněn přidělovat práci pouze v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby xxx - zaměstnavatel nesmí vůči zaměstnanci vyvozovat přímo ani nepřímo žádná nepříznivá opatření, pokud zaměstnanec nesouhlasí s delší pracovní dobou, nebo pokud zaměstnanec souhlas vzal zpět 3. Povinnosti zaměstnavatele v souvislosti s delší týdenní pracovní dobou - zaměstnavatel je povinen o uplatnění delší týdenní pracovní doby informovat příslušný orgán inspekce práce - zaměstnavatel vede aktualizované záznamy o zaměstnancích s delší pracovní dobou - záznamy podle předchozí věty uchovává po dobu nejméně 2 let po skončení jednotlivých kalendářních roků; ministerstvo práce a sociálních věcí a orgány inspekce práce jsou oprávněny požádat zaměstnavatele o předložení těchto záznamů - zaměstnavatel poskytne ministerstvu zdravotnictví na jeho žádost informace o počtu zaměstnanců s delší týdenní pracovní dobou - zaměstnavatel je povinen zaměstnanci s delší pracovní dobou stanovit plat nebo mzdu, anebo s ním sjednat mzdu, odpovídající delší týdenní pracovní době xxx zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

5 4. Doba odpočinku a) Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami ( 90 zákona č 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) - při poskytování nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami zaměstnanci staršímu 18 let, který je zdravotnickým pracovníkem x,xx (lékař i nelékař) s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou pracující v nepřetržitém pracovním režimu ve zdravotnickém zařízení s nepřetržitým provozem práce zajišťujícím příjem, léčbu, péči nebo přednemocniční neodkladnou péči, postupuje zaměstnavatel tak, že pokud tento odpočinek zkrátí, může tak učinit nejdéle v rámci čtyř směn po sobě následujících, přičemž odpočinek prodloužený o doby zkrácení poskytne nejdéle po skončení čtvrté směny. b) Nepřetržitý odpočinek v týdnu ( 92 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) - nelze-li výjimečně, z vážných provozních důvodů, poskytnout zaměstnanci staršímu 18 let, který je zdravotnickým pracovníkem x,xx (lékař i nelékař) s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou pracující v nepřetržitém pracovním režimu ve zdravotnickém zařízení s nepřetržitým provozem práce zajišťujícím příjem, léčbu, péči nebo přednemocniční neodkladnou péči, nepřetržitý odpočinek v týdnu ani za období 2 týdnů v rozsahu alespoň 70 hodin, lze jej, je-li to dohodnuto, zaměstnanci poskytnout tak, že za období 3 týdnů bude tento odpočinek činit alespoň 105 hodin. x,xx x,xx