ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Hořice 2. úplná aktualizace

Transkript

1 CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Hořice 2. úplná aktualizace ZADAVATEL: ZPRACOVAL: MĚSTO HOŘICE EKOTOXA s.r.o. VE SPOLUPRÁCI S MÚ HOŘICE LISTOPAD 2012 VERZE 02 EKOTOXA s.r.o. Fišova 403/7, Brno, Černá Pole tel , fax , emc@ekotoxa.cz

2 AUTORSKÝ KOLEKTIV EKOTOXA s.r.o. Ing. Jiří Hon koordinace projektu, metodika, kompletace zprávy, komunikace se zákazníkem Mgr. Zdeněk Frélich Mgr. Pavel Pracný Ing. Jana Fichnová Bc. Veronika Frélichová Eva Krásenská Mgr. Miroslava Baranová Pavla Sroková Jana Vaňková Gabriela Hřivnáčová Mgr. Pavla Škarková Mgr. Hana Trávníčková Ing. Eva Brhelová Daniel Bartoň koordinace témat ENVI témat 1-5 (horninové prostředí a geologie, vodní režim, hygiena životního prostředí, ochrana přírody a krajiny zemědělský půdní fond a pozemky k plnění funkcí lesa, kartogramy horninové prostředí a geologie, ochrana přírody a krajiny vodní režim hygiena životního prostředí zemědělský půdní fond a PUPFL hospodářské podmínky, vyhodnocení vyváženosti pilířů problémy, střety, problémový výkres GIS podpora pro témata bydlení, servisní práce, korektury kompletace zprávy dotazníkové šetření, urbanistické, dopravní a hygienické závady, komunikace se zákazníkem urbanistické, dopravní a hygienické závady zpracování problémů pro jednotlivé obce SO ORP z dodaných podkladů Ing. Arch. Petr Malý územní plánování Mgr. Ivo Dostál Mgr. Vladan Hruška veřejná dopravní a technická infrastruktura sociodemografické podmínky, rekreace Městský úřad Hořice Ing. Vladimír Musil zajištění dotazníkového šetření, podkladová data ÚAP, připomínky, komunikace se zpracovatelem Starostové všech obcí ORP Hořice (nebo jimi určení zástupci) - vyplnění dotazníků

3 OBSAH 1 ÚVOD Základní informace Podklady pro údaje o území Požadavky na zabezpečení vyvážených podmínek udržitelného rozvoje v SO ORP Hořice Použitá metodika Výchozí informace právní stav Metodika uplatněná pro aktualizaci v roce 2012 pro SO ORP Hořice ZÁKLADNÍ ÚDAJE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Základní údaje řešeného území SO ORP Hořice ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ TÉMATICKÉ ROZBORY Horninové prostředí a geologie Geologický a geomorfologický profil území Těžba nerostných surovin Sesuvná a poddolovaná území Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Vodní režim Sklonitá orná půda Povodňová charakteristika Stav povrchových a podzemních vod Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Hygiena životního prostředí Ovzduší Hlukové znečištění Staré ekologické zátěže Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení v rámci územního plánování Ochrana přírody a krajiny Chráněná území Územní systém ekologické stability Památné stromy Koeficient ekologické stability krajiny Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení v rámci územního plánování Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Zemědělský půdní fond Pozemky určené k plnění funkce lesa Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení v rámci územního plánování Veřejná dopravní a technická infrastruktura Infrastrukturní stavby v územně plánovací dokumentaci a Politice územního rozvoje Dopravní infrastruktura Technická infrastruktura Indikátory

4 3.6.5 SWOT analýza Problémy k řešení Sociodemografické podmínky Vývoj počtu obyvatel Věková struktura Vzdělanostní struktura Školy a školská zařízení Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Bydlení Vývoj bydlení Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Rekreace Turistická atraktivita Ubytovací kapacity Turisticko-rekreační zatížení Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení v rámci územního plánování a jiné problémy Hospodářské podmínky Nezaměstnanost Podnikatelská struktura Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘŮ Vyhodnocení environmentálního pilíře Vyhodnocení ekonomického pilíře Vyhodnocení sociodemografického pilíře Celkové hodnocení obcí URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI Závady a ohrožení v území Dopravní a hygienické závady v území Omezení pro rozvoj území a ohrožení v území Tabulky problémů k řešení v ÚPD po obcích ZÁVĚR Hodnocení metodiky LITERATURA

5 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č : Geologická struktura území SO ORP Hořice...18 Obrázek č : Těžba nerostných surovin v SO ORP Hořice...20 Obrázek č : Indikátor geologických rizik...22 Obrázek č : Hydrologické povodí 3. řádu ve SO ORP Hořice...25 Obrázek č : CHOPAV Východočeská křída ve SO ORP Hořice...26 Obrázek č : Podzemní zdroje vod, vrty a prameny ČHMÚ a ochranná pásma vodních zdrojů ve SO ORP Hořice...30 Obrázek č : Záplavové území Q 100 na území SO ORP Hořice...33 Obrázek č : Celková rizikovost povrchových vod...36 Obrázek č : Celková rizikovost podzemních vod...36 Obrázek č : Zranitelné oblasti ve SO ORP Hořice...37 Obrázek č : Hodnocení obcí dle množství sklonité orné půdy...40 Obrázek č : Hodnocení obcí dle záplavového území Q Obrázek č : Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší v SO ORP Hořice...44 Obrázek č : Staré ekologické zátěže v SO ORP Hořice...47 Obrázek č : Souhrnné hodnocení kvality ovzduší v SO ORP Hořice...50 Obrázek č : Zvláště chráněné území v SO ORP Hořice...53 Obrázek č : Územní systém ekologické stability v SO ORP Hořice...54 Obrázek č : Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Hořice v r Obrázek č : Půdy I. a II. třídy ochrany...62 Obrázek č : Kategorie lesa...64 Obrázek č : Změna výměry zemědělské půdy mezi lety Obrázek č : Silniční síť v SO ORP Hořice...71 Obrázek č : Intenzita dopravy na silniční síti SO ORP Hořice...72 Obrázek č : Intenzita dopravy ve městě Hořice...73 Obrázek č : Železniční síť ve SO ORP Hořice...75 Obrázek č : Síť cyklostezek a cyklotras ve SO ORP Hořice...77 Obrázek č : Schéma zón IDS OREDO ve SO ORP Hořice...78 Obrázek č : Zásobení obcí ve SO ORP Hořice plynem...80 Obrázek č : Zásobování vodou ve SO ORP Hořice...81 Obrázek č : Odkanalizování obcí ve SO ORP Hořice...82 Obrázek č : Hodnocení indikátoru dopravní obslužnosti hromadnou dopravou v SO ORP Hořice 87 Obrázek č : Hodnocení indikátoru Vybavenost technickou infastrukturou ve SO ORP Hořice...87 Obrázek č : Vývoj počtu obyvatel (k ) SO ORP Hořice mezi lety Obrázek č : Ukazatel demografického vývoje SO ORP Hořice v letech Obrázek č : Podíl osob s vysokoškolským vzděláním v SO ORP Hořice v roce Obrázek č : Index stáří obyvatel v SO ORP Hořice v roce Obrázek č : Relativní změna počtu obyvatel v SO ORP Hořice v letech Obrázek č : Indikátor Dokončené byty v letech Obrázek č : Zvláště chráněné území v SO ORP Hořice Obrázek č : Turistická atraktivita obcí SO ORP Hořice Obrázek č : Podíl potenciálních rekreačních ploch SO ORP Hořice Obrázek č : Turisticko-rekreační zatížení obcí SO ORP Hořice vyjádřené počtem lůžek na km Obrázek č : Vývoj míry nezaměstnanosti v SO ORP Hořice v období 2007 až Obrázek č : Indikátor Průměrná roční míra nezaměstnanosti v roce Obrázek č : Indikátor Míra podnikatelské aktivity v roce Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje environmentální pilíř Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje ekonomický pilíř Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje sociodemografický pilíř Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje SO ORP Hořice Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje celkové hodnocení

6 SEZNAM TABULEK Tabulka č : Základní údaje správního obvodu ORP Hořice...15 Tabulka č : Výhradní ložiska nerostných surovin v SO ORP Hořice...18 Tabulka č : Chráněná ložisková území v SO ORP Hořice...19 Tabulka č : Indikátory geologických rizik...21 Tabulka č : Podzemní zdroje vod, prameny a vrty ČHMÚ ve SO ORP Hořice...27 Tabulka č : Ochranná pásma vodních zdrojů ve SO ORP Hořice...29 Tabulka č : Množství sklonitých orných pozemků v jednotlivých obcích SO ORP Hořice...31 Tabulka č : Plocha záplavových území Q 100 na území jednotlivých obcí...32 Tabulka č : Aktivní zóny v záplavových území ve SO ORP Hořice...34 Tabulka č : Souhrnné hodnocení tématu na základě navržených indikátorů...39 Tabulka č : Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví, rok Tabulka č : Překročení cílového imisního limitu pro ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT 40)...45 Tabulka č : Staré ekologické zátěže na území SO ORP Hořice...46 Tabulka č : Souhrnné hodnocení kvality ovzduší ve smyslu navržených indikátorů na území SO ORP v roce Tabulka č : Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Hořice v r Tabulka č : Výměra zemědělské půdy (ha) k Tabulka č : Plocha lesa a lesnatost dle jednotlivých obcí...63 Tabulka č : Nastavení indikátoru PF...65 Tabulka č : Indikátory změny výměry zemědělské půdy mezi lety 2005 a Tabulka č : Dopravny na síti drah SŽDC v obvodu ORP Hořice...75 Tabulka č : Zdroje elektrické energie ve SO ORP Hořice dle typu a instalovaného výkonu v MW.79 Tabulka č : Dopravní dostupnost jednotlivých obcí (spojů / den)...83 Tabulka č : Nastavení indikátoru dopravní obslužnost území veřejnou dopravou...84 Tabulka č : Hodnocení dopravní obslužnosti obcí...84 Tabulka č : Hodnocení indikátoru technické infrastruktury...86 Tabulka č : Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Královehradeckého kraje mezi lety Tabulka č : Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Hořice mezi lety Tabulka č : Vývoj přirozeného a migračního přírůstku v obcích SO ORP Hořice mezi lety Tabulka č : Věková struktura SO ORP Královéhradeckého kraje k Tabulka č : Podíl věkových skupin obyvatel v roce 2011 a index stáří v obcích SO ORP Hořice...95 Tabulka č : Vzdělanostní struktura obcí v SO ORP Hořice v roce 2011 (%)...96 Tabulka č : Školy a školská zařízení v SO ORP Hořice v roce Tabulka č : Zdravotnická zařízení v SO ORP Hořice v roce Tabulka č : Hodnocení indikátorů Tabulka č : Srovnání počtu trvale obydlených domů a bytů v obcích SO ORP Hořice Tabulka č : Trvale obydlené domy podle období výstavby v SO ORP Hořice Tabulka č : Základní údaje o domech v obcích SO ORP Hořice Tabulka č : Dokončené byty v letech Tabulka č : Dokončené byty Tabulka č : Podíl potenciálních rekreačních ploch v roce 2011 v jednotlivých obcích SO ORP Hořice Tabulka č : Bodování jednotlivých ukazatelů pro vyhodnocení turistické atraktivity Tabulka č : Průběžné hodnocení turistické atraktivity jednotlivých obcí SO ORP Hořice Tabulka č : Hromadná ubytovací zařízení v obcích SO ORP Hořice v roce Tabulka č : Turisticko-rekreační zatížení obcí v SO ORP Hořice Tabulka č : Hodnocení indikátorů turistické atraktivity, podílu potenciálních rekreačních ploch a turisticko-rekreačních zatížení obcí Tabulka č : Průměrná roční míra nezaměstnanosti (%) v období 2007 až Tabulka č : Průměrný počet uchazečů na 1 volné pracovní místo Tabulka č : Počet firem podle počtu zaměstnanců ( )

7 Tabulka č : Počet subjektů podle NACE ( ) Tabulka č : Míra podnikatelské aktivity (údaje k ) Tabulka č : Hodnocení indikátorů prům. roční míry nezaměstnanosti a míry podnikatelské aktivity Tabulka č : Zařazení témat do pilířů za účelem vyhodnocení vyváženosti pilířů Tabulka č : Zařazení obce do skupiny na základě pozitivního nebo negativního hodnocení pilířů Tabulka č : Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a SO ORP Hořice Tabulka č : Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích dle celkové hodnoty Tabulka č : Přehled a hodnocení použitých indikátorů pro vyhodnocení vyváženosti pilířů

8 SEZNAM ZKRATEK: AOT40 expoziční index AOT40 pro ozon. Je definován jako součet rozdílů mezi hodinovými koncentracemi vyššími než prahová koncentrace 80 µg m-3 (40 ppb) a hodnotou 80 µg m-3, v období 8-20 hod. SEČ. vypočten z 1h hodnot v období květen-červenec, průměr za 5 let. BPEJ bonitovaná půdně-ekologická jednotka BRKO biologicky rozložitelný komunální odpad ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČOV čistírna odpadních vod ČSÚ Český statistický úřad ČÚZK Český úřad zeměměřičský a katastrální DPS dům s pečovatelskou službou DV daňová výtěžnost EKO ekonomický pilíř ENV environmentální pilíř EU Evropská unie EVL evropsky významná lokalita GIS geografický informační systém. HEIS VÚV T.G.M. Hydroekologický informační systém Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. HP1 hlavní parametr 1 CHKO chráněná krajinná oblast CHLÚ chráněné ložiskové území KES koeficient ekologické stability krajiny KO komunální odpad KPÚ komplexní pozemkové úpravy Ldvn hladina hluku celodenní MMR Ministerstvo pro místní rozvoj Mze Ministerstvo zemědělství MZCHÚ maloplošně zvláště chráněná území MŽP Ministerstvo životního prostředí NATURA 2000 Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu NP národní park NR nadregionální OKEČ odvětvová klasifikace ekonomických činností ORP obec s rozšířenou působností OZKO oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší PLO přírodní lesní oblast PP přírodní památka PUPFL pozemky určené k plnění funkcí lesa PÚR Politika územního rozvoje Q vydatnost zdroje (vodního) Q 100 průtok při stoleté vodě R regionální RBC regionální biocentrum Rozbor udržitelného rozvoje území SEZ stará ekologická zátěž SFŽP Státní fond životního prostředí SKO směsný komunální odpad SLDB Sčítání lidu, domů a bytů SO správní obvod SO ORP správní obvod obce s rozšířenou působností 8

9 SOC SWOT ÚAP ÚP ÚPD ÚSES ÚTP VKP ZPF ZÚR ŽP sociodemografický pilíř Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats (Silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení) územně analytické podklady územní plán územně plánovací dokumentace územní systém ekologické stability krajiny územně technický podklad významný krajinný prvek zemědělský půdní fond zásady územního rozvoje životní prostředí ZNAČKY CHEMICKÝCH PRVKŮ, CHEMICKÉ VZORCE, UZANČNÍ NÁZVY ANALÝZ As BaP, B(a)P Cd Cl CO 2 N 2 O NO NO 2 NO 3 - NO x + NH 4 O 3 PM 10 SO 2 SO x TZL arsen benzo(a)pyren kadmium chlor oxid uhličitý oxid dusný oxid dusnatý oxid dusičitý dusičnany oxidy dusíku (oxid dusnatý a dusičitý) amonné ionty přízemní (troposférický) ozon pevné prachové částice suspendované v ovzduší o velikosti do 10 um oxid siřičitý oxidy síry tuhé znečišťující látky 9

10 1 ÚVOD 1.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE Tento dokument navazuje na Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Hořice zpracovaný v roce 2008 a Práce byla provedena na základě smlouvy mezi firmou EKOTOXA s.r.o. ( ) a městem Hořice ze dne Konečným zákazníkem celého projektu je Městský úřad Hořice. Jedná se o verzi 02, která již obsahuje zapracované připomínky ke spojeným tématům, celému dokumentu a výkresové dokumentaci včetně problémového výkresu. Úkolem předkládané práce je zpracování rozboru udržitelného rozvoje území pro SO ORP Hořice postupem, který vyplývá ze zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) a jeho prováděcích předpisů. Problematika udržitelného rozvoje je členěna do 10-ti tématických oblastí, které jsou vymezené vyhláškou č. 500/2006 Sb. a které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální (přírodní), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudržnost společenství obyvatel). Při zpracování bylo přihlédnuto i k Metodické příručce k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí, která byla uveřejněna jako příloha časopisu Urbanismus a územní rozvoj č. 5/2009 a především navazující část metodického sdělení odboru územního plánování MMR z 05/2010. Současně byly vzaty do zpracování další názory MMR, UUR a zejména konkrétní připomínky pracovníků SO ORP. Nedílnou součástí této zprávy jsou i přílohy, které mají za úkol podat v dané problematice komplexnější informaci. Konkrétně se jedná o tyto přílohy: SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Přehled informací z dotazníkového šetření v roce pouze v digitální podobě Grafická příloha Problémový výkres (v měřítku 1:20 000) 10

11 1.2 PODKLADY PRO ÚDAJE O ÚZEMÍ Základním podkladem pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území jsou údaje o území, jejichž seznam je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti viz. příloha č. 1. část A a část B. Část A Územně analytické podklady obcí podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (119 jevů) Část B Územně analytické podklady kraje podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (37 jevů) Přičemž v 119. jevu z ÚAP obcí a 37. jevu ÚAP kraje mohou být obsaženy další informace mimo konkrétně stanovené jevy ÚAP ve vrstvách pro obce a ve vrstvách 1-36 pro kraj. Při zpracování se dále vycházelo zejména ze strategických koncepcí a plánů vypracovaných pro území Královéhradeckého kraje a České republiky (Strategie trvale udržitelného rozvoje ČR, statistické údaje ze Statistického úřadu apod.). Dále byly využity podklady, které byly převzaty od zadavatele projektu, kterým je město Hořice (tj. data - územně analytické podklady) a další informační zdroje uvedené v seznamu literatury podle jednotlivých témat udržitelného rozvoje stanovených vyhláškou č. 500/2006 Sb., případně je konkrétní zdroj zmíněn v textu nebo pod patřičnou tabulkou nebo obrázkem. 1.3 POŽADAVKY NA ZABEZPEČENÍ VYVÁŽENÝCH PODMÍNEK UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V SO ORP HOŘICE Tento dokument má být jedním z podkladů pro zadání nových územních plánů obcí nebo jejich změn. Měl by přejímat informace z územně plánovacích dokumentací a územně plánovacích podkladů vyšších územně správních celků (kraj, případně stát). Rovněž by měl reagovat na problémy a potřeby jednotlivých obcí v rámci územně správního obvodu obce s rozšířenou působností. Rozhodujícím právním předpisem pro tvorbu dokumentu je zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), který nabyl účinnosti dne a jeho prováděcí vyhlášky. Účel územního plánování Priority územního plánování kraje jsou stanoveny k dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Formulují požadavky na udržitelný rozvoj území vyjádřené v Politice územního rozvoje České republiky v souladu s charakterem území kraje a místními podmínkami (struktura osídlení, přírodní a hospodářské podmínky) tak, aby byly uspokojeny potřeby současné generace, a přitom nebyly ohroženy podmínky života generací budoucích. Nadřazeným a závazným dokumentem pro tvorbu územních plánů obcí byly ÚZEMNÍ PLÁNY VELKÝCH ÚZEMNÍCH CELKŮ, od jsou potom ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE, zpracované vždy pro území kraje. 11

12 1.4 POUŽITÁ METODIKA Výchozí informace právní stav Územně analytické podklady se od staly novým nástrojem územního plánování v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. a navazujícími vyhláškami. Problematikou ÚAP se zabývá vyhláška č. 500/2006. Dle této vyhlášky ÚAP obsahují: 1. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje. 2. Rozbor udržitelného rozvoje. Podklady (1) se skládají z textové a grafické části. Textová část obsahuje vyhodnocení stavu a vývoje území, hodnoty území, limity využití území a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. Grafická část obsahuje výkres hodnot, limitů a záměrů na provedení změn v území. Rozbor udržitelného rozvoje (2) se dělí opět na textovou a grafickou část. Textová část obsahuje vyhodnocení udržitelného rozvoje území formou SWOT analýzy v deseti daných tématech, vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek, které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální (životní prostředí), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudržnost společenství obyvatel). Rozbor dále zahrnuje problémy k řešení v ÚPD. Grafickým výstupem je problémový výkres. Řešení úkolu (daného vyhláškou č. 500/2006 Sb.), je tedy možné rozdělit do dvou částí, zpracování podkladů pro a následně zpracování vlastního. Poznámka : nová aktualizace stavebního zákona183/2006 (350/2012) uvedená v Částce 130/2012 nabývá účinnost od a současně mění 14 dalších zákonů: 183/2006 Sb.; 133/1985 Sb.; 44/1988 Sb.; 114/1992 Sb.; 338/1992 Sb.; 360/1992 Sb.; 200/1994 Sb.; 18/1997 Sb.; 151/1997 Sb.; 131/2000 Sb.; 458/2000 Sb.; 100/2001 Sb.; 254/2001 Sb.; 634/2004 Sb. Odkaz na návrh zákona a důvodovou zprávu na webu Poslanecké sněmovny, Sněmovní tisk č. 573/0 Mimo všechna zpřesnění formulací zákona je pro ÚP obcí nejdůležitější informací zpráva, že povinnost mít platný ÚP mají obce prodloužen z roku 2015 na rok

13 1.4.2 Metodika uplatněná pro aktualizaci v roce 2012 pro SO ORP Hořice Zpracovatel na základě svých předchozích zkušeností, doporučené metodiky MMR z 05/2010 přistoupil k dané problematice následovně. 1. Zvolení metody hodnocení - pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území byla použita metodika vyhodnocení udržitelnosti území pomocí navržené sady indikátorů v určené škále pro zadaná témata. Limity udržitelnosti části navržených indikátorů korespondují s limity danými příslušnými vyhláškami nebo strategickými koncepcemi (např. překročení stanoveného imisního limitu pro dané znečišťující látky). Tam kde není dána první možnost, je využita metoda vzájemného porovnání (benchmarking) jednotlivých obcí v rámci SO ORP (kraje), v některých případech také s hodnotou indikátoru celé ČR. 2. Stanovení sady indikátorů - byla stanovena sada indikátorů, která vychází ze sady stanovené v roce 2008 a Zařazení indikátorů do jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje proběhlo v souladu s metodikou MMR z 05/2010 (neexistuje ostrá hranice pro vlastní zařazení stanovených témat do jednotlivých pilířů udržitelnosti, např. rekreace je na pomezí sociodemografického a ekonomického pilíře). U některých indikátorů jsou obce mezi sebou přímo porovnatelné v rámci daného SO ORP, kraje (nebo i ČR) nebo jsou v druhém případě stanovovány a hodnoceny relativně a to s ohledem na požadované rozlišení obcí v rámci SO ORP. Ve vybraných tématech byly indikátory doplněny (téma č. 1), respektive účelově změněny (téma č. 2), aby jejich vypovídající schopnost byla v daných podmínkách maximální. 3. Zpracování stanovených témat - jednotlivá témata byla zpracována specialisty na danou problematiku z posledních dostupných dat ÚAP, statistik ČSÚ a dalších, zejména internetových zdrojů informací. Témata se nezaměřují pouze na standardní popis území, ale zejména na zpracování podkladových dat jednotlivých indikátorů a jejich vyhodnocení. Z takto zpracovaných témat v rozsahu 5-25 stran byly generovány jednotlivé výroky SWOT analýzy, ve většině témat v rozsahu 3-10 výroků pro každou ze čtyř oblastí SWOT a stanoveny problémy pro dané území. Zjištěné problémy jsou určeny k řešení v rámci územně plánovacích dokumentací, popř. i k jiným účelům (např. organizace dopravy). Pro doplnění (v jistých případech bohužel i k získání rozporuplných a nepřesných informací) byl ve většině témat využit dotazníkový průzkum s představiteli obcí (starostové), ale i s dalšími pracovníky (pracovníci odborů ŽP, pracovníky odborů územního plánování apod.). Dotazník byl zaměřen, mimo jiné, na problémy v území. Je nutno komentovat jisté omezení a vypovídající schopnost zvolených indikátorů, které byly odkázány na SLDB v roce Statistické vyhodnocení dat nebylo ještě ukončeno a mnohá data jsou v období 2. pololetí roku 2012 na stránkách ČSÚ pouze v předběžném stavu nebo nejsou k dispozici vůbec (dojížďky do škol a zaměstnání). 4. Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje - bylo zpracováno vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje, když za základ hodnocení byla brána skutečnost, že všechny tři pilíře udržitelného rozvoje jsou si rovnocenné, stejně jako váhy jednotlivých zvolených indikátorů (některé složitěji definované indikátory mohou mít obsaženy různé váhy jednotlivých částí indikátoru, je uvedeno vždy v kapitole Indikátory v tématech). Tuto skutečnost však lze poměrně snadno změnit na základě rozhodnutí politické reprezentace území (váhy pilířů) i váhy jednotlivých indikátorů (na základě shody vzešlé z diskuzí odborníků na jednotlivá zpracovaná témata). Součástí hodnocení vyváženosti je tabulka všech hodnocených indikátorů pro všechny obce v daném správním obvodě ORP. Hodnocení daného indikátoru (ve škále od -2 do +2) je individuální, přesněji řečeno některé indikátory jsou porovnávány s hodnotami v rámci celého kraje nebo i ČR, jiné jen v rámci daného území SO ORP. Při zpracování bylo přihlédnuto k Metodické příručce k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP MMR z 05/2010, který požaduje zařazení obcí do jedné z 8 kategorií vyváženosti. 5. Závěr - uvádí hodnocení použité metodiky, její klady i zápory a v další části jsou uvedeny problémy k řešení v ÚPD za celé území SO ORP po jednotlivých obcích strukturované v souladu s požadavky MMR z jejich pracovních seminářů s pracovníky SO ORP v druhém pololetí roku Pozorný čtenář ale rychle zjistí, jak je problematické dávat do jedné struktury problémy a střety v území z čerstvě zpracovaných podkladových dat ÚAP generované GIS společně s problémy zjištěnými vlastním zpracováním témat RURU (tedy problémy také částečně 13

14 generované z podkladových dat ÚAP, ale i dat dalších). Problémy jsou charakterizovány oblastmi, kterými se daná kapitola zabývá. Největší problém je ve zpracování dotazníků z obcí, kdy poměrně důkladně strukturovaný dotazník byl vyplněn pracovníky obcí (starosta, místostarosta nebo jimi pověřená osoba) a zde se tedy jedná vždy o částečně subjektivní problémy vycházející z osobních znalostí a informací dané osoby. 6. Problémový výkres - samostatnou přílohou je problémový výkres zpracovaný v požadovaném měřítku 1: včetně legendy a popisu vybraných problémů a závad na území SO ORP ve zprávě. 7. Výsledky dotazníkových šetření zpracovatelem byl vytvořen dotazník pro představitele obcí, který byl zaměřen na zjištění přítomnosti infrastruktury a další vybavenosti i na problémy v území tak, jak je chápou starostové obcí, případně pracovníci odborů ŽP a územních odborů. Zjištěné odpovědi mohou odpovídat statistickým datům stejně tak, jako se mohou lišit (viz výše). 14

15 2 ZÁKLADNÍ ÚDAJE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ 2.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ SO ORP HOŘICE Tabulka č : Základní údaje správního obvodu ORP Hořice Obec Počet obyvatel Rozloha (km 2 ) Hustota (počet obyvatel/km 2 ) Bašnice 187 6,12 31 Bílsko u Hořic 114 2,07 55 Boháňka 229 9,48 24 Borek 108 6,36 17 Bříšťany 242 3,69 66 Cerekvice nad Bystřicí 814 8,30 98 Červená Třemešná 160 6,55 24 Dobrá Voda u Hořic 576 5,81 99 Holovousy 517 9,27 56 Hořice , Chomutice ,49 62 Jeřice 407 6,94 59 Lískovice 209 9,24 23 Lukavec u Hořic 276 8,63 32 Miletín 897 8, Milovice u Hořic 311 3,32 94 Nevratice 159 3,27 49 Ostroměř , Petrovičky 42 1,94 22 Podhorní Újezd a Vojice 618 6,91 89 Rašín 83 2,19 38 Rohoznice 331 8,96 37 Sobčice 279 3,64 77 Staré Smrkovice 266 5,21 51 Sukorady 217 5,51 39 Tetín 139 2,81 49 Třebnouševes 290 6,25 46 Úhlejov 160 4,11 39 Vřesník 81 3,12 26 SO ORP Hořice ,92 Zdroj: rozloha - vrstvy ÚAP, počet obyvatel - ČSÚ, data k

16 3 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ TÉMATICKÉ ROZBORY V této kapitole jsou uvedena všechna povinná témata (celkem 10) daných vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Součástí každého tématu je hodnocení indikátorů, SWOT analýza a problémy k řešení. Zpracovaná témata Horninové prostředí a geologie, Vodní režim, Hygiena životního prostředí, Ochrana přírody a krajiny, Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, Veřejná dopravní a technická infrastruktura, Sociodemografické podmínky, Bydlení, Rekreace, Hospodářské podmínky. Všechna data důležitá pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území SO ORP Hořice jsou zpracována na úroveň jednotlivých obcí. Pro hodnocení regionálních rozdílů na úrovni správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) i nižších jednotek uvnitř SO ORP jsou v Rozboru udržitelného rozvoje území používány následující prostorové úrovně: Královéhradecký kraj a ČR jako nejvyšší srovnávací jednotky pro SO ORP Hořice, ostatní SO ORP Královéhradeckého kraje pro srovnání jednotlivých SO ORP 16

17 3.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE Geologický a geomorfologický profil území Severní část území SO ORP Hořice tvoří Krkonošské podhůří, které zvolna přechází do Jičínské pahorkatiny, která tvoří střední část území. Jižní část území spadá do geomorfologického celku Východolabská tabule. Krkonošské podhůří je geomorfologická jednotka (celek) v severních a severovýchodních Čechách, zaujímající rozlohu 1247 km 2. Tvoří předěl mezi nejvyšším českým pohořím a mírně zvlněnou Českou tabulí. Jde o velmi členitou vrchovinu se střední nadmořskou výškou 463 m. Nejvyšším vrcholem celého celku je Hejlov s 835 m n. m. ve Vysocké hornatině (mimo území SO ORP). Rozkládá se v povodí Labe, Úpy a Jizery. Plošně nejrozsáhlejším podcelkem je Podkrkonošská pahorkatina, jejíž osou protéká Labe se stromkovitě se sbíhajícími přítoky. Toto území je značně zvrásněno. Podkrkonošská pahorkatina je členitá pahorkatina, místy charakteru vrchoviny. Jihovýchod a částečně jih Krkonošského podhůří omezuje Zvičinsko kocléřovský hřbet. Ten budují slabě metamorfované horniny (fylity) prvohorního stáří, vystupující nad okolní sedimenty permokarbonu a svrchní křídy. Jičínská pahorkatina představuje členitou pahorkatinu na východě Severočeské tabule; nejvyšší horou je Sokol, 562 m n. m. Na svrchnokřídových hornatinách byl vytvořen strukturní a tektonický reliéf sedimentárních stupňovin, kuest, hřbetů, kotlin a brázd, s pískovcovými skalními městy. Člení se na Turnovskou (mimo území SO ORP) a Bělohradskou pahorkatinu. Podloží tvoří jemnozrnné sedimenty svrchní křídy (slínovce, písčité slínovce a spongilitické vápnité prachovce) bělohorského souvrství, místy překryté sprašovými hlínami. Niva potoků a kotlinka rybníka Povolír jsou vyplněny holocenními písčitohlinitými uloženinami. Východolabská tabule se nachází na severozápadě Východočeské tabule, nejvyšší horou je Na šancích s nadmořskou výškou 352 m n. m. Jde o plochou pahorkatinu na svrchnokřídových jílovcích, slínovcích a spongilitech a kvartérních sedimentech říčních teras, spraší a vátých písků, která je zemědělsky intenzivně využívaná. Člení se na Cidlinskou a Chlumeckou tabuli a Pardubickou kotlinu (mimo ORP Hořice). Reliéf je mírně zvlněný, tvořený plochými kopci s táhlými, většinou mírně skloněnými svahy všech světových orientací. 17

18 Obrázek č : Geologická struktura území SO ORP Hořice Legenda mezozoické horniny (pískovce, jílovce) permokarbonské horniny (pískovce, slepence, jílovce) kvarter (hlíny, spraše, písky, štěrky) paleozoické horniny zvrásněné a metamorfované (fylity, svory) Těžba nerostných surovin Na území SO ORP se nachází pouze několik ložisek nerostných surovin. Jedná se o ložiska stavebního kamene pískovce, přičemž na dvou těchto ložiscích probíhá v současné době povrchová těžba a na zbylých dvou probíhala těžba v minulosti. Pro těžbu je vymezen také dobývací prostor. Dle Surovinové politiky Královéhradeckého kraje je velký potenciál z hlediska kraje v těžbě křídových pískovců na Hořicku. Tabulka č : Výhradní ložiska nerostných surovin v SO ORP Hořice Číslo Název Obec ložiska ložiska Podhorní Újezd a Vojice, Ostroměř Podhorní Újezd a Vojice, Ostroměř Cerekvice nad Bystřicí, Boháňka Podhorní Újezd a Vojice Zdroj: Data ÚAP (2012) Podhorní Újezd Podhorní Újezd Votuz Podhorní Újezd- Obecnice Subregistr Těžba Organizace Nerost bilancované ložisko výhradní bilancované ložisko výhradní bilancované ložisko výhradní bilancované ložisko výhradní současná povrchová současná povrchová dřívější povrchová dřívější povrchová Kámen Ostroměř s.r.o. Kámen Ostroměř s.r.o. Plocha (ha) pískovec 7,15 pískovec 9,35 Geofond pískovec 11,65 Geofond pískovec 3,03 18

19 Pro ochranu ložisek nerostných surovin jsou také vyhlášena čtyři chráněná ložisková území. Jejich přehled je uveden v tabulce. Tabulka č : Chráněná ložisková území v SO ORP Hořice Číslo Obec Název ložiska CHLÚ Podhorní Újezd a Vojice Cerekvice nad Bystřicí, Boháňka Boháňka Hořice Zdroj: Data ÚAP (2012) Votuz Podhorní Újezd I Boháňka Březovice Surovina Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Plocha (ha) 7,8 20,7 1,3 13, Sesuvná a poddolovaná území Poddolované a sesuvné území mohou představovat omezení pro rozvoj obcí, například výstavby, mohou být také rizikem pro stávající výstavbu. Ve sledovaném území se nachází pouze malé množství lokalit, které jsou evidovány jako poddolované nebo sesuvné. Ve významnějším množství se sesuvy nacházejí pouze na území obcí Hořice (více bodových sesuvů, plošné o rozsahu 3,2 ha), Lukavec u Hořic (celkem 8,1 ha a zasahuje bezprostředně k zástavbě) a Ostroměř (3,4 ha). Jediné poddolované území po těžbě paliv je evidováno v obci Podhorní Újezd a Vojice a je bodového rozsahu. Podle dotazníkového šetření (2012) se nachází jeden sesuv neznámého rozsahu také v poli nad hřbitovem v Holovousech a pole je proto ZD obhospodařováno vhodnými plodinami. Další sesuv se podle dotazníků nachází u hřbitovní zdi v obci Lískovice. 19

20 Obrázek č : Těžba nerostných surovin v SO ORP Hořice Zdroj: Data ÚAP (2012) 20

21 3.1.4 Indikátory Jako indikátor, který charakterizuje území z hlediska horninového prostředí, byl zvolen indikátor zaměřený na vztah sesuvných a poddolovaných území k zastavěné a zastavitelné ploše. Výskyt těchto území představuje omezení pro rozvoj obcí, zejména je limitem pro výstavbu. Stav indikátoru v jednotlivých obcích je znázorněn v následující tabulce. Hodnocení indikátoru: +2 na území obce se nevyskytuje žádná sesuvné ani poddolované území. +1 v zastavěném/zastavitelném území se nevyskytují žádná sesuvná ani poddolovaná území. 0 v zastavěném/zastavitelném území se vyskytují sesuvná nebo poddolovaná území, nepředstavují však riziko nebo omezení pro rozvoj obce. -1 v zastavěném/zastavitelném území se nacházejí sesuvná nebo poddolovaná území představující omezení pro rozvoj obce. -2 v zastavěném/zastavitelném území se nacházejí sesuvná nebo poddolovaná území představující potenciální riziko pro obec (zástavbu, komunikace). Tabulka č : Indikátory geologických rizik Obec Plocha obce (km 2 ) Indikátor Bašnice 6,12 2 Bílsko u Hořic 2,07 2 Boháňka 9,48 2 Borek 6,36 2 Bříšťany 3,69 2 Cerekvice nad Bystřicí 8,30 2 Červená Třemešná 6,55 1 Dobrá Voda u Hořic 5,81 2 Holovousy 9,27 2 Hořice 21,48 0 Chomutice 10,49 2 Jeřice 6,94 2 Lískovice 9,24 2 Lukavec u Hořic 8,63-2 Miletín 8,93 2 Milovice u Hořic 3,32 2 Nevratice 3,27 2 Ostroměř 12,32 0 Petrovičky 1,94 2 Podhorní Újezd a Vojice 6,91 2 Rašín 2,19 2 Rohoznice 8,96 2 Sobčice 3,64 2 Staré Smrkovice 5,21 2 Sukorady 5,51 2 Tetín 2,81 2 Třebnouševes 6,25 2 Úhlejov 4,11 2 Vřesník 3,

22 Obrázek č : Indikátor geologických rizik Zdroj: EKOTOXA s.r.o.,

23 3.1.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Rozvoj obcí není omezen výskytem sesuvných a poddolovaných území výskyt těchto území je nízký. Vzhledem k nízké míře těžby nerostných surovin zde nejsou střety mezi zájmy ochrany životního prostředí a zájmy pro těžbu nerostných surovin. Ložiska nerostných surovin mají zajištěnu ochranu vymezením chráněných ložiskových území. PŘÍLEŽITOSTI Využití prostředků z dotačních programů na obnovu území dotčeného těžbou. SLABÉ STRÁNKY Omezení rozvoje obce Lukavec u Hořic výskytem sesuvných území v bezprostřední blízkosti. Výskyt sesuvných území v katastrech obcí Hořice a Ostroměř. HROZBY Problémy k řešení Přesná lokalizace sesuvných území a zjištění míry omezení využití území (všechny obce). Určení vhodného využití sesuvných území (Lukavec u Hořic, Hořice, Ostroměř). Dodržování zásad ochrany ložisek nerostných surovin (Boháňka, Cerekvice nad Bystřicí, Ostroměř, Podhorní Újezd a Vojice). Minimalizace negativního vlivu případné další těžby nerostných surovin na složky životního prostředí (zábor ZPF, ochrana vod, ochrana přírody, doprava) při současném respektování potřeby dostatečného množství surovin (Boháňka, Cerekvice nad Bystřicí, Ostroměř, Podhorní Újezd a Vojice). 23

24 3.2 VODNÍ REŽIM Všechny vodní zdroje na území SO ORP Hořice zasahují do povodí Labe. Území SO ORP Hořice zaujímá 193 km 2 oblasti povodí. Z hlediska geomorfologických poměrů je celé povodí Horního a středního Labe tvořeno provincií České vysočiny. Tvárnost jejího povrchu byla ovlivněna dlouhotrvajícím destrukčním vývojem a předtřetihorními tektonickými procesy, které se projevily na dnešním uspořádání terénu s pohořími na okrajích území. Celé území povodí je dále děleno převážně do tří subprovincií, které se svým charakterem značně liší. Jedná se o subprovincii Krkonošsko-jesenickou, Česko-moravskou a Českou tabuli. Zájmová oblast leží na rozhraní Krkonošsko-jesenické soustavy a České tabule. Největší vodohospodářský význam má Krkonošsko-jesenická subprovincie v severní a východní části území, pokrývající téměř 30 % plochy oblasti povodí. Je významnou středoevropskou pramenní oblastí s nadprůměrnými srážkami a odtoky. Střední část oblasti povodí je tvořena Českou tabulí s podprůměrnými hydrologickými charakteristikami a poměrně vydatnými zdroji podzemních vod. Tato soustava kryje více než 57 % celkové plochy povodí. Hydrogeologické poměry v oblasti povodí Horního a středního Labe jsou heterogenní a z pohledu managementu podzemních vod složité a významné. Na souvrství svrchní křídy a sedimenty říčních náplavů jsou vázány důležité zdroje podzemních vod s vhodnými podmínkami pro významnější odběry. Povodí Horního a středního Labe má charakter kotliny, v jejímž středu se rozkládá křídová pánev s pokryvem čtvrtohorních sedimentů. Kotlinu ohraničují horská pásma krystalinika, která při úpatí přecházejí v permokarbonské pánve zasahující pod křídu. Zájmovou oblast tedy tvoří hydrogeologické rajóny křídové pánve a permokarbonských pánví. Křídová pánev pokrývá hlavní část oblasti povodí. Ve výplni pánve se nacházejí až 4 vrstevní kolektory značného plošného rozsahu s živým oběhem podzemních vod. Proto v rajonech křídové pánve jsou vodohospodářsky nejvýznamnější zdroje podzemních vod, které umožňují velké soustředěné vodárenské odběry. Podle stylu zvodnění lze křídové rajóny rozdělit do čtyřech skupin centrální, východní, jižní a západní. Zájmové oblast se řadí do východní skupiny, kde jsou křídové vrstvy vytvarovány do systému zlomových vrás. Strukturní zdvihy a zlomy dělí tuto část pánve do dílčích pánví s uzavřeným artéským oběhem vody. V permokarbonských pánvích je podzemní voda rozptýlena do velkého počtu neurčitě ohraničených puklinových kolektorů. Oběh vody není v pánvi souvislý, ale je rozčleněn do jednotlivých zlomových ker. Proto rajony nejsou vodohospodářsky tak významné jako mladší sedimenty. Oblast povodí Horního a středního Labe odtokově vystihuje profil Brandýs nad Labem. Zde dosahuje dlouhodobý průměrný průtok Labe ( ) 101m 3.s -1, což odpovídá specifickému odtoku dlouhodobého průměrného průtoku 7,7 l.s -1.km -2. Místní rozdíly ve srážkách způsobují značné rozdíly ve specifických odtocích v dlouhodobém průměru. Zatímco v povodích jako je Horní Labe, Úpa, Orlice, Jizera, Smědá, Lužická Nisa a Stěnava přesahují specifické odtoky 10 l.s -1.km -2 (v menších hydrologických jednotkách l.s -1.km -2 ) klesají v nížinách až pod 3 l.s -1.km -2 (např. Brslenka, Mrlina a Mratínský potok). V horských oblastech - zejména Krkonoších a Orlických a Jizerských horách se tvoří převážná část odtoků, nížinné oblasti jsou odkázány na přítoky z těchto oblastí. Klimatické poměry oblasti povodí se mění v závislosti na morfologické pestrosti a nadmořské výšce. Srážky jsou v oblasti povodí velmi nerovnoměrné v závislosti na nadmořské výšce a orografickém členění. Průměr srážek v celém povodí dosahuje hodnoty 705 mm. V nejvyšších nadmořských výškách oblasti povodí dosahuje roční průměr srážek až mm a naopak v nížinách je roční průměr srážek do 600 mm. Značné rozdíly jsou i v hustotě říční sítě. Průměrná hustota v oblasti povodí je 0,7 km/km 2 (tedy mírně nad celostátní průměr). Ve SO ORP Hořice jsou 3 hydrologické povodí 3. Řádu Bystřice, Cidlina po Bystřici a Labe od Metuje po Orlici. Hlavními vodními toky ve SO ORP jsou Lužanka, Javorka, Bystřice, Bystrý potok, Bubnovka, Lukaveček, Trotina, Smrkovický potok, Králický potok, Bašnický potok, Lukavecký potok, Chlumský potok, Rašínský potok, Rybničný potok a další. Na území SO ORP se nachází řada vodních ploch - především Dobrovodský rybník, Temnik, Bubnovka, Smrkovec, Cukrovarský rybník, Nadýmák, Zákopský rybník, Bahník, Mlýnský rybník, Povolír, Rákosník Vlčínek, Boháňka I. 24

25 Obrázek č : Hydrologické povodí 3. řádu ve SO ORP Hořice Zdroj: Data ÚAP,

26 Obrázek č : CHOPAV Východočeská křída ve SO ORP Hořice Zdroj: Data ÚAP, 2012 Na území SO ORP jsou vyhlášeny chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Jedná se o CHOPAV Východočeská křída, která zaujímá severní část území SO ORP a konkrétně se dotýká území 16 obcí (Bílsko u Hořice, Tetín, Vřesník, Sobčice, Úhlejov, Borek, Červená Třemešná, Podhorní Újezd a Vojice, Cerekvice nad Bystřicí, Lukavec u Hořic, Miletín, Rohoznice, Holovousy, Boháňka, Ostroměř a Hořice). Ve 23 obcích ve SO ORP Hořice se nachází podzemní zdroje vod či prameny a vrty ČHMÚ, ochranná pásma vodních zdrojů jsou stanovena ve 21 obcích SO ORP (viz. následující tabulky a obrázek). Z dotazníkového průzkumu vyplývá, že problémy s kvalitou a kvantitou pitné vody mají v obcích Bříšťany, Podhorní Újezd a Vojice (pouze v minulosti problém s dusičnany) a Tetín a individuálně by mohl nastat problém s kvantitou pitné vody při dlouhotrvajícím suchu v obci Úhlejov. V obci Cerekvice nad Bystřicí mají problém s kvalitou pitné vody (vysoké koncentrace železa a občasný zákal). 26

27 Tabulka č : Podzemní zdroje vod, prameny a vrty ČHMÚ ve SO ORP Hořice Obec Označení Název Bašnice st. AGP Jičín/Bašnice Boháňka vodní zdroj Boháňka vodní zdroj Votuz Borek PPO182 pramen ČHMÚ Borek, Na Pechánce st. Bezník Bříšťany Tomášova studna Bříšťany vrt 1 ČEPRO Cerekvice nad Bystřicí vrt 2 ČEPRO vodní zdroj Třebovětice PPO163 pramen ČHMÚ Jeřice, Na Bahnech vrt Červená Třemešná Červená Třemešná st Červená Třemešná vrt MS-5C ZD Miletín/Červená Třemešná Dobrá Voda u Hořic vodní zdroj Dobrá Voda VP7412 hluboký vrt ČHMÚ Dobrá voda Holovousy VPO399 mělký vrt ČHMÚ Holovousy, Chodovice PPO160 pramen ČHMÚ Ostroměř, Hlásek vrt B5 Hořice, Březovice vrt B4 Hořice, Březovice vodní zdroj Březovice vrt B2a Hořice-Libonice Hořice vrt B2 Hořice-Březovice vodní zdroj Březovice vrt HV1 Libonice vrt L2 Libonice vrt B 1 Chlum VPO398 mělký vrt ČHMÚ Hořice st. AGRO Chomutice/Chomutičky Chomutice st. AGRO Chomutice/Chomutičky st. AGRO Chomutice/Chomutičky Jeřice vodní zdroj Dolní Černůtky vrt Jeřice vodní zdroj Lískovice Lískovice vrt ZEAS Podhorní Újezd/Tereziny Dary VPO411 měllký vrt ČHMÚ Lískovice vrt Lukavec Lukavec u Hořic zdroj vody pro betonárku Lukavec studna Lukavec st. ZEPO Bělohrad/Lukavec Miletín vrt M1 Miletín Milovice u Hořic vodní zdroj Milovice 27

28 Obec Označení Název studna M1 Milovice studna M3 Milovice studna M2 Milovice So-studna s čerpací stanicí Sylvárův Újezd vrt ZEAS Podhorní Újezd/Domoslavice Ostroměř vodní zdroj Domoslavice vrt ZEAS Podhorní Újezd/Ostroměř vrt OS1 Ostroměř vrt OS1a Ostroměř vrt HPÚ 1 Podh. Újezd Podhorní Újezd a Vojice st. ZEAS Podhorní Újezd/Vojice vodní zdroj Bukovka Podh. Újezd st. ZD Miletín/Rohoznice Rohoznice st. S2 Rohoznice st. S1 Rohoznice vodní zdroj Staré Smrkovice Staré Smrkovice vrt 3 AGRO Chomutice/Staré Smrkovice vrt 2 AGRO Chomutice/Staré Smrkovice vrt 1 AGRO Chomutice/Staré Smrkovice Sukorady obecní studna Sukorady monitorovaná studna Ostrov st.1 AGROM Třebnouševes st.2 AGROM Třebnouševes Třebnouševes monitorovaná studna Třebnouševes monitorovaná studna Třebnouševes monitorovaná studna Třebnouševes monitorovaná studna Vinice vrt HB1 Třebnouševes pravděpodobný zdroj vody Úhlejov Úhlejov pravděpodobný zdroj vody Úhlejov st. ZD Miletín/Lukaveček Vřesník vrt Vřesník studna Vřesník Zdroj: Data ÚAP,

29 Tabulka č : Ochranná pásma vodních zdrojů ve SO ORP Hořice Obec Stupeň ochrany Výměra (ha) Bílsko u Hořic PHO2b 8,1746 Boháňka PHO2b 939,5078 PHO2a 0,2553 PHO1 0,4982 Bříšťany PHO2a 0,2269 PHO2b 1,2012 PHO2b 522,0804 Cerekvice nad Bystřicí PHO1 0,9300 PHO2a 7,9225 PHO2b 9,3727 Dobrá Voda u Hořic PHO2a 1,5332 PHO1 0,1109 Holovousy PHO2b 337,1051 PHO2b 1234,8636 Hořice PHO1 3,5228 PHO2a 10,5592 Chomutice PHO2a 5,7802 PHO2b 268,0471 Jeřice PHO1 0,6976 PHO2a 9,7616 Lískovice PHO2b 2,5143 Lukavec u Hořic PHO2b 14,2745 Miletín PHO1 0,2762 PHO1 0,3111 Milovice u Hořic PHO2a 5,7762 PHO2b 38,8156 Nevratice PHO2a 5,5703 PHO1 0,0114 Ostroměř PHO2 70,4071 PHO2b 11,8162 PHO2a 0,5010 Podhorní Újezd a Vojice PHO1 0,2330 PHO2 141,5225 Rohoznice PHO1 0,0534 Sobčice PHO2 0,8729 Staré Smrkovice PHO2a 66,7736 PHO2b 13,9112 Třebnouševes PHO1 0,0072 PHO2b 30,0235 Vřesník PHO1 0,0133 Zdroj: Data ÚAP,

30 Obrázek č : Podzemní zdroje vod, vrty a prameny ČHMÚ a ochranná pásma vodních zdrojů ve SO ORP Hořice Zdroj: Data ÚAP, 2012 V Tetíně a Vřesníku jsou stanovena ochranná pásma II. stupně pro Lázně Bělohrad. V Tetíně jde o 0,02 ha a ve Vřesníku 13,94 ha Sklonitá orná půda Neporušená krajina má schopnost akumulovat a zpomalit odtok velkého množství vody. Tuto schopnost krajiny výrazně snižujeme především díky velkovýrobnímu způsobu hospodaření v krajině, jako je vysoké zornění půdy, velké půdní bloky s nízkým obsahem organického podílu v půdě, nevhodnou skladbou dřevin v lese (smrková kultura na nevhodných místech). Tyto negativní projevy přináší nižší stabilitu krajiny a v konečném důsledku zvyšující se riziko povodní. Nejhorší kombinací pro přirozený vodní režim v krajině je intenzivní zemědělská činnost na svažitém území. Tomu v ČR odpovídá definice orné půdy na sklonitých pozemcích. Dle metodik je považován z hlediska zrychleného odtoku pro ornou půdu kritický sklon nad 7. Z těchto důvodů je tento typ kultury a sklonitosti předpokladem ke zhoršování přirozeného vodního režimu v krajině. Důsledkem je zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy. 30

31 Tabulka č : Množství sklonitých orných pozemků v jednotlivých obcích SO ORP Hořice Obec plocha sklonité orné půdy (ha) plocha orné půdy (ha) procento sklonité orné půdy z orné celkově (%) Bašnice 0 451,85 0,00 Bílsko u Hořic 0 197,02 0,00 Boháňka 2,94 301,01 0,98 Borek 56,33 214,32 26,28 Břišťany 0 216,41 0,00 Cerekvice nad Bystřicí 3,26 502,08 0,65 Červená Třemešná 2,4 201,18 1,19 Dobrá Voda u Hořic 0 398,15 0,00 Holovousy 4,04 208,05 1,94 Hořice 45,04 879,19 5,12 Chomutice 0 871,77 0,00 Jeřice 6,78 374,3 1,81 Lískovice 0 501,98 0,00 Lukavec u hořic 5,46 321,04 1,70 Miletín 3,17 445,52 0,71 Milovice u Hořic 0,34 261,14 0,13 Nevratice 0 179,71 0,00 Ostroměř 1,68 606,45 0,28 Petrovičky 1,04 32,37 3,21 Podhorní Újezd a Vojice 6,86 347,91 1,97 Rašín 0,27 158,6 0,17 Rohoznice 15,59 559,63 2,79 Sobčice ,00 Staré Smrkovice 0,1 292,95 0,03 Sukorady 0 167,92 0,00 Tetín 6,86 145,78 4,71 Třebnouševes 7,23 529,34 1,37 Úhlejov 31,03 114,78 27,03 Vřesník 12,54 59,82 20,96 SO ORP Hořice 212, ,27 2,16 Zdroj: Data ÚAP, 2012 Absolutně největší množství ploch se svažitou ornou půdou se nachází na území obce Borek a to téměř 56,33 ha. Toto množství činí 26 % veškeré orné půdy na území obce. Větší množství svažité orné půdy se ještě nachází na území obce Hořice (45,76 ha) a Úhlejov (31,03 ha). V těchto obcích je prioritou identifikovat tyto pozemky a navrhnout potřebná opatření (možno využít KPÚ) a zabránit tím nebezpečí vzniku zrychleného odtoku vody při přívalové srážce a omezit tím nebezpečí vzniku lokální povodně. Z dotazníků vyplývá, že v obcích Vřesník, Třebnouševes, Tetín a Staré Smrkovice KPÚ probíhají. V obcích Jeřice a Rašín byly KPÚ dokončeny, v obcích Cerekvice nad Bystřicí, Nevratice a Bříšťany byly KPÚ zahájeny a v obci Dobrá Voda u Hořice mají o KPÚ zažádáno a v Holovousech mají o KPÚ zájem. Přívalové srážky podle dotazníkového průzkumu ohrožují v obcích Staré Smrkovice, Ostroměř, Miletín, Chomutice, Holovousy (problém i s vodní erozí), Dobrá Voda u Hořic a Bílsko. Naopak po vybudování odvodňovacího příkopu kolem horní části obce Bašnice už problémy s přívalovými srážkami v této obci nemají. 31

32 3.2.2 Povodňová charakteristika Vodní režim v krajině úzce souvisí se vznikem povodňových stavů. Podle výskytu povodňových stavů jsou stanovována záplavová území. Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V současně zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Na území SO ORP Hořice zasahují záplavové území Q 100 čtyř vodních toků Bašnický potok, Bystřice, Lužanka a Javorka. Záplavové území Q 100 Bašnického potoka zasahuje 76,70 ha do území obcí Bašnice, Bříšťany, Milovice u Hořic a Petrovičky. Záplavové území Q 100 Bystřice zasahuje 284,32 ha do území obcí Boháňka, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Hořice, Jeřice, Miletín a Rohoznice. Záplavové území Lužanky zasahuje 10,80 ha do území obcí Chomutice, Nevratice a Staré Smrkovice. Záplavové území Q 100 Javorky zasahuje 327,12 ha do území obcí Holovousy, Chomutice, Lukavec u Hořic, Nevratice, Ostroměř, Sobčice a Staré Smrkovice. V obcích Bašnice, Bříšťany, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Holovousy, Hořice, Jeřice, Miletín, Rohoznice, Chomutice, Nevratice, Ostroměř, Sobčice a Staré Smrkovice zasahuje záplavové území Q 100 do zastavěného území. Podle dotazníků ohrožují povodně obce Cerekvice nad Bystřicí, Dobrá Voda u Hořic (Dolní Dobrá Voda), Ostroměř a Holovousy. V Ostroměři hrozí i vodní eroze. Tabulka č : Plocha záplavových území Q 100 na území jednotlivých obcí Obec vodní tok (Q 100 ) zaplavená plocha při Q 100 (ha) zaplavená plocha při Q 100 v ZÚ (ha) % zaplavené plochy při Q 100 v ZÚ z celkového ZÚ Bašnice Bašnický potok 12,57 0,48 1,40 Bílsko u Hořic Boháňka Bystřice 0, Borek Bříšťany Bašnický potok 39,23 0,03 0,08 Cerekvice nad Bystřicí Bystřice 79,00 0,56 0,65 Červená Třemešná Bystřice 12,41 0,03 0,10 Dobrá Voda u Hořic Holovousy Javorka 14,77 0,11 0,17 Hořice Bystřice 28,09 2,76 0,68 Chomutice Javorka 72,94 3,33 4,55 Lužanka 0, Jeřice Bystřice 43,09 3,92 7,07 Lískovice Lukavec u Hořic Javorka 2, Miletín Bystřice 68,49 3,32 5,10 Milovice u Hořic Bašnický potok 7, Nevratice Javorka 27,33 1,47 5,72 Lužanka 10,73 7,72 30,02 Ostroměř Javorka 34,06 7,24 5,52 Petrovičky Bašnický potok 17, Podhorní Újezd a Vojice Rašín Rohoznice Bystřice 52,63 13,59 19,98 Sobčice Javorka 44,79 2,79 7,94 Staré Smrkovice Javorka 130,44 7,28 16,88 32

33 Obec vodní tok (Q 100 ) zaplavená plocha při Q 100 (ha) zaplavená plocha při Q 100 v ZÚ (ha) % zaplavené plochy při Q 100 v ZÚ z celkového ZÚ Lužanka 0,07 0,005 0,01 Sukorady Tetín Třebnouševes Úhlejov Vřesník Zdroj: Data ÚAP, 2012 Obrázek č : Záplavové území Q 100 na území SO ORP Hořice Zdroj: Data ÚAP,

34 Tabulka č : Aktivní zóny v záplavových území ve SO ORP Hořice Obec vodní tok plocha aktivní zóny (ha) plocha aktivní zóny v ZÚ (ha) % plochy aktivní zóny v ZÚ z celkové plochy ZÚ Bašnice Bašnický potok 1,41 0,31 0,91 Boháňka Bystřice 0, Bříšťany Bašnický potok 1, Cerekvice nad Bystřicí Bystřice 59,67 0,49 0,56 Červená Třemešná Bystřice 8,76 0,03 0,08 Holovousy Javorka 12,50 0,10 0,17 Hořice Bystřice 17,02 0,82 0,20 Javorka 26,59 1,91 2,61 Chomutice Lužanka 0, Jeřice Bystřice 30,38 1,35 2,43 Lukavec u Hořic Javorka 0, Miletín Bystřice 58,14 1,96 3,01 Milovice u Hořic Bašnický potok 0, Javorka 8, Nevratice Lužanka 12,20 6,02 23,43 Ostroměř Javorka 20,41 1,78 1,36 Petrovičky Bašnický potok 0, Rohoznice Bystřice 26,78 8,09 11,90 Sobčice Javorka 25,44 0,89 2,54 Javorka 101,48 5,67 13,15 Staré Smrkovice Zdroj: Data ÚAP, 2012 Lužanka 1,15 0,04 0,10 V Hořicích je stanoveno území určené k rozlivům povodní o výměře 0,85 ha. Podle dotazníkového průzkumu mají v obci Chomutice vypracovanou projektovou dokumentaci na poldr a měla by začít I. etapa realizace Stav povrchových a podzemních vod Znečištění vod je jedním z největších environmentálních problémů současného světa. Voda transportuje živiny, ale zúčastňuje se rovněž na zprostředkování pohybu škodlivin v rámci různých ekosystémů. Důsledkem je, že může dojít ke kumulaci - nahromadění škodliviny v některé ze součástí životního prostředí. Znečištění vod je způsobováno chemickými látkami anorganického charakteru, hlavně těžkými kovy, nebo látkami organickými. Hlavním typem znečištění vod v našich podmínkách je eutrofizace znečištění vod nadměrným obsahem živin. Odpadní vody splaškové mohou být znečištěny mikrobiálně. Významnou měrou se na znečištění vod podílí také zemědělská výroba. Problémem vody je rovněž její dosažitelnost a distribuce. Přibližně třetina toků ČR zůstává i přes výrazné zlepšení za posledních 15 let stále nadměrně znečištěna. Z dat HEIS VÚV T.G.M. (2011 a 2012) vyplývá, že v žádné obci ze SO ORP Hořice nejsou nerizikové vodní útvary. Na celém území obcí Bílsko u Hořic, Dobrá Voda u Hořic, Bašnice, Sukorady, Třebnouševes, Rašín, Milovice u Hořic, Bříšťany a Petrovičky a částečně v obcích Holovousy, Lískovice a Hořice jsou vyhodnoceny vodní útvary povrchových vod jako potencionálně rizikové. Na celém území obcí Borek, Úhlejov, Nevratice, Staré Smrkovice, Sukorady, Bříšťany a Petrovičky a částečně v obcích Vřesník, Miletín, Sobčice, Podhorní Újezd a Vojice, Chomutice, Ostroměř, Lískovice, Bašnice, Milovice u Hořic a Třebnouševes jsou vodní útvary hodnoceny jako potencionálně rizikové (viz. následující obrázky). 34

35 Hodnocení bylo použito pro současný stav a odhad stavu k roku 2015, který je použit pro návrhy opatření. Výstupem hodnocení stavu pro jednotlivé podsložky a složky je klasifikace vodního útvaru jako vyhovující (dobré), potenciálně nevyhovující (potencionálně rizikové) nebo nevyhovující (rizikové). Stav útvaru povrchových vod je určený horším z jeho ekologického a chemického stavu. Stav silně ovlivněných útvarů povrchových vod je dán tzv. ekologickým potenciálem a chemickým stavem. Stav útvaru podzemních vod je daný horším z jeho kvantitativního či chemického stavu. Pro období platnosti prvních plánů oblastí povodí, tj. do roku 2015, byly navrženy limity [O92], definující dobrý stav útvarů povrchových a podzemních vod a chráněných území. Přístup k hodnocení stavu vodních útvarů je stanoven v Metodických postupech státních podniků Povodí pro hodnocení chemického a ekologického stavu a rizikovosti útvarů povrchových vod, ekologického potenciálu útvarů povrchových vod, chemického a kvantitativního stavu útvarů podzemních vod v prvních plánech oblastí povodí. Hodnocení stavu vodních útvarů spočívá v syntéze výsledků hodnocení jednotlivých složek stavu. Hodnocení složky je pak určeno výsledky hodnocení jednotlivých parametrů. Při těchto hodnoceních a syntézách platí následující pravidla: Přímé hodnocení (na základě dat z monitoringu) má přednost před nepřímým (na základě informací o vlivu užívání vod na stav vod). Nevyhovuje-li alespoň jeden parametr hodnocené složky stavu limitům dobrého stavu, cela složka stavu je klasifikována jako nevyhovující Při syntézách hodnocení platí vždy horší z provedených hodnocení. 35

36 Obrázek č : Celková rizikovost povrchových vod Obrázek č : Celková rizikovost podzemních vod 36

37 Rovněž dle dat HEIS VÚV T.G.M. (2012) se na území SO ORP Hořice nachází zranitelné oblasti (viz. následující obrázek). Zranitelné území jsou taková území, kde se vyskytují: povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičňanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Zranitelné oblasti jsou vyhlášeny v obcích Cerekvice nad Bystřicí, Boháňka, Rohoznice a Jeřice. Obrázek č : Zranitelné oblasti ve SO ORP Hořice Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., Indikátory Sklonité orné pozemky Celkem se v SO ORP Hořice nachází 212,96 ha nadměrně sklonitých pozemků s ornou půdou. Z celkové výměry orné půdy v SO ORP Hořice (9860,27 ha) tyto nevhodné pozemky činí pouze 2,16 %. Nulové nebo tak nepatrné množství sklonitých pozemků s ornou půdou, že lze tyto území označit za cílový stav, se vyskytuje ve 12 obcích (Bašince, Bílsko u Hořic, Bříšťany, Dobrá Voda u Hořic, Chomutice, Lískovice, Nevratice, Sobčice, Sukorady, Milovice u Hořic, Rašín a Staré Smrkovice). Z hlediska využití zemědělské půdy na svažitých pozemcích je tímto dosaženo ideálního stavu a přiblížení se přirozenému vodnímu režimu v krajině a tím snížení rizika výskytu extrémních odtokových jevů na těchto územích. Opačná situace panuje v obcích Borek, Hořice a Úhlejov, kde je větší množství svažitých orných pozemků a je třeba navrhnout vhodná opatření vedoucí ke snížení rizika vzniku lokálních povodní a snížení vodní eroze na zemědělské půdě. 37

38 Hodnocení indikátoru vodní režim: -2 na území obce se nachází více než 45 ha sklonité orné půdy -1 na území obce se nachází ha sklonité orné půdy 0 na území obce se nachází 15 29,99 ha sklonité orné půdy 1 na území obce se nachází 1 14,99 ha sklonité orné půdy 2 na území obce se nachází méně než 1 ha sklonité orné půdy Záplavové území Q 100 Na území SO ORP Hořice jsou stanovena záplavová území Q 100 v obcích Bašnice, Boháňka, Bříšťany, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Holovousy, Hořice, Chomutice, Jeřice, Lukavec u Hořic, Miletín, Milovice u Hořic, Nevratice, Ostroměř, Petrovičky, Rohoznice, Sobčice a Staré Smrkovice. Ve všech těchto obcích, vyjma Boháňky, Lukavce u Hořic, Milovic u Hořic a Petroviček, zasahují záplavová území do zastavěného území. Hodnocení indikátoru záplavové území Q 100 : -2 více než 25 % zaplavené plochy při Q 100 zasahuje do zastavěného území obce ,99 % zaplavené plochy při Q 100 zasahuje do zastavěného území obce 0 5 9,99 % zaplavené plochy při Q 100 zasahuje do zastavěného území obce; záplavové území Q 100 na území obce není stanoveno 1 0-4,99 % zaplavené plochy při Q 100 zasahuje do zastavěného území obce 2 záplavové území Q 100 je stanoveno mimo zastavěné území obce 38

39 Tabulka č : Souhrnné hodnocení tématu na základě navržených indikátorů Obec Sklonité orné pozemky Záplavové území Q 100 hodnoty [ha] hodnocení hodnoty [%] hodnoty [%] Bašnice 0 2 1,40 1 Bílsko u Hořic Boháňka 2,94 1 Mimo ZÚ 2 Borek 56, Bříšťany 0 2 0,08 1 Cerekvice nad Bystřicí 3,26 1 0,65 1 Červená Třemešná 2,4 1 0,10 1 Dobrá Voda u Hořic Holovousy 4,04 1 0,17 1 Hořice 45,04-2 0,68 1 Chomutice 0 2 4,55 1 Jeřice 6,78 1 7,07 0 Lískovice Lukavec u Hořic 5,46 1 Mimo ZÚ 2 Miletín 3,17 1 5,10 0 Milovice u Hořic 0,34 2 Mimo ZÚ 2 Nevratice ,74-2 Ostroměř 1,68 1 5,52 0 Petrovičky 1,04 1 Mimo ZÚ 2 Podhorní Újezd a Vojice 6, Rašín 0, Rohoznice 15, ,98-1 Sobčice 0 2 7,94 0 Staré Smrkovice 0,1 2 16,89-1 Sukorady Tetín 6, Třebnouševes 7, Úhlejov 31, Vřesník 12, Zdroj: EKOTOXA s.r.o.,

40 Obrázek č : Hodnocení obcí dle množství sklonité orné půdy Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2012 Obrázek č : Hodnocení obcí dle záplavového území Q 100 Zdroj: EKOTOXA s.r.o.,

41 3.2.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Minimalizace zrychleného odtoku a snížení půdní eroze na minimum v územích s nulovým popř. zanedbatelným množstvím sklonité orné půdy území 12 obcí (Bašnice, Bílsko u Hořic, Bříšťany, Dobrá Voda u Hořic, Chomutice, Lískovice, Nevratice, Sobčice, Sukorady, Milovice u Hořic, Rašín a Staré Smrkovice). PŘÍLEŽITOSTI Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV. Realizace komplexního systému protipovodňových opatření, jak v krajině, tak i na tocích k ochraně zastavěného území obcí. Nastartování procesu KPÚ v oblastech se zvýšenou erozní ohrožeností (území s vysokým podílem sklonité orné půdy). SLABÉ STRÁNKY Zhoršení přirozeného vodního režimu v krajině v důsledku nevhodného hospodaření na sklonitých pozemcích => zvýšené množství orné půdy na sklonitých pozemcích především na území obcí Borek, Hořice a Úhlejov. Nepřijatelný stav povrchových a podzemních vod na území obcí Vřesník, Borek, Úhlejov, Tetín, Lukavec u Hořic, Červená Třemošná, Miletín, Rohoznice, Boháňka, Jeřice, Cerekvice nad Bystřicí, Ostroměř, Sobčice, Podhorní Újezd a Vojice, Chomutice, Nevratice, Staré Smrkovice, Holovousy, Bílsko u Hořic, Dobrá Voda u Hořic, Rašín, Lískovice, Bašnice, Milovice u Hořic, Třebnouševes a Hořice. Na území obcí Bašnice, Bříšťany, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Holovousy, Hořice, Chomutice, Jeřice, Miletín, Nevratice, Ostroměř, Rohoznice, Sobčice a Staré Smrkovice zasahuje záplavové území Q 100 do zastavěného území. Stanovené zranitelné oblasti pro koncentrace dusičnanů v obcích Boháňka, Cerekvice nad Bystřicí, Jeřice a Rohoznice. HROZBY Narušení vodních zdrojů, pramenů, vrtů či ochranných pásem v obcích Bašnice, Bílsko u Hořice, Boháňka, Borek, Bříšťany, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Dobrá Voda u Hořic, Holovousy, Hořice, Chomutice, Jeřice, Lískovice, Lukavec u Hořic, Miletín, Milovice u Hořic, Nevratice, Ostroměř, Podhorní Újezd a Vojice, Rohoznice, Sobčice, Staré Smrkovice, Sukorady, Třebnouševes, Úhlejov a Vřesník. Narušení CHOPAV Východočeská křída, která zasahuje do území obcí Bílsko u Hořice, Tetín, Vřesník, Sobčice, Úhlejov, Borek, Červená Třemešná, Podhorní Újezd a Vojice, Cerekvice nad Bystřicí, Lukavec u Hořic, Miletín, Rohoznice, Holovousy, Boháňka, Ostroměř a Hořice. Riziko lokálních povodní doprovázené zvýšenou erozí půdy v územích s vyšším podílem sklonité orné půdy území obcí Borek, Hořice a Úhlejov. 41

42 3.2.6 Problémy k řešení V oblastech s vyšším výskytem sklonité orné půdy je potřeba identifikovat tyto pozemky a navrhnout opatření vedoucí k eliminaci negativních vlivů (změna hospodaření, zatravnění, protierozní opatření, retenční nádrž...). Jedná se především o obce Borek, Hořice a Úhlejov. V obcích, kde hladina Q 100 zasahuje do zastavěného území, navrhnout opatření na ochranu majetku státu, obcí a obyvatel a nerozšiřovat zastavitelné území do těchto ploch, což by vedlo k dalším nákladům na nové nákladné protipovodňové opatření (často pouze lokálního charakteru, kdy se problém přenese níže po toku). Jedná se o obce Bašnice, Bříšťany, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Holovousy, Hořice, Chomutice, Jeřice, Miletín, Nevratice, Ostroměř, Rohoznice, Sobčice a Staré Smrkovice. Podporovat posilování retenční schopnosti území, dbát na nenarušení povrchových a podzemních zdrojů vody a pramenišť minerálních a léčivých vod a podporovat jejich hospodárné využívání Bašnice, Bílsko u Hořice, Boháňka, Borek, Bříšťany, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Dobrá Voda u Hořic, Holovousy, Hořice, Chomutice, Jeřice, Lískovice, Lukavec u Hořic, Miletín, Milovice u Hořic, Nevratice, Ostroměř, Podhorní Újezd a Vojice, Rohoznice, Sobčice, Staré Smrkovice, Sukorady, Třebnouševes, Úhlejov a Vřesník (zdroje podzemních vod, vrty, prameny, ochranná pásma vodních zdrojů). V Tetíně a Vřesníku dbát na nenarušení ochranného pásma II. stupně pro Lázně Bělohrad. Dbát na nenarušení CHOPAV Východočeská křída, která zasahuje do území obcí Bílsko u Hořice, Tetín, Vřesník, Sobčice, Úhlejov, Borek, Červená Třemešná, Podhorní Újezd a Vojice, Cerekvice nad Bystřicí, Lukavec u Hořic, Miletín, Rohoznice, Holovousy, Boháňka, Ostroměř a Hořice. Vybudování a modernizace infrastruktury pro čištění odpadních vod, modernizace stávajících ČOV a dokončení výstavby čistíren odpadních vod, realizace místních kanalizací a ČOV v menších sídlech obce Vřesník, Borek, Úhlejov, Tetín, Lukavec u Hořic, Červená Třemošná, Miletín, Rohoznice, Boháňka, Jeřice, Cerekvice nad Bystřicí, Ostroměř, Sobčice, Podhorní Újezd a Vojice, Chomutice, Nevratice, Staré Smrkovice, Holovousy, Bílsko u Hořic, Dobrá Voda u Hořic, Rašín, Lískovice, Bašnice, Milovice u Hořic, Třebnouševes a Hořice, kde jsou rizikové útvary povrchových a podzemních vod, pokud ještě tato opatření nebyla realizována. Přispívat k prevenci a snižování znečišťování povrchových a podzemních vod v důsledku zemědělské a průmyslové činnosti Boháňka, Cerekvice nad Bystřicí, Jeřice a Rohoznice (stanoveny zranitelné oblasti pro koncentrace dusičnanů). 42

43 3.3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ovzduší Znečištění ovzduší je stále vážný environmentální problém nejen v ČR, ale i v Evropě a po celém světě. Důsledky znečišťování jsou velmi široké. Jsou prokázány přímé negativní účinky látek znečišťujících ovzduší na zdraví obyvatel, zvířat, rostlin, půdu a materiály. Respirace zvýšených koncentrací látek znečišťujících ovzduší má přímé následky na zdravotní stav obyvatel. Zdraví obyvatel může být zasaženo také nepřímo, ukládáním těchto látek v dalších složkách životního prostředí (půda, voda, biota), vstupem chemikálií do potravního řetězce s následkem další expozice lidí. Navíc tyto účinky mohou ovlivnit strukturu a funkci ekosystémů, včetně jejich schopnosti samoregulace. Tyto účinky se mohou projevovat okamžitě, ale současně také s určitým časovým zpožděním (např. degradace lesních ekosystémů). Znečištění venkovního ovzduší je nejčastěji vyvoláno směsí znečišťujících látek emitovaných z celé řady zdrojů: významné stacionární průmyslové a technologické zdroje, doprava, zemědělství a plošné zdroje (souhrn malých zdrojů např.: lokálních topenišť). Ke znečištění ovzduší na místní úrovni přispívají rovněž znečišťující látky přenášené ze středních a velkých vzdáleností (desítky až stovky kilometrů). Významný vliv na kvalitu ovzduší mají rovněž aktuální meteorologické podmínky. Při hodnocení kvality ovzduší se setkáváme s nerovnoměrnostmi prostorové distribuce emisních a imisních charakteristik. Účinky látek znečišťujících ovzduší emitovaných v určité oblasti se mohou negativně projevovat v oblastech více či méně vzdálených (desítky až stovky kilometrů). Řadu problémů tedy nelze řešit izolovaně v rámci sledovaného území (SO ORP, obec, katastr), ale nutná je spolupráce na větších územních celcích (kraje, ČR, mezinárodně - přeshraniční vlivy). Opatření provedené na území v působnosti pověřeného stavebního úřadu se mohou, ale také nemusí projevit na témže území (zvláště v případě stacionárních velkých a zvláště velkých emisních zdrojů) Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí Látky znečišťující ovzduší, pro které je sledováno překročení imisních limitů: SO 2, PM 10, NO 2, benzen a překročení cílových imisních limitů: As, Cd, benzo(a)pyren, O 3. Při hodnocení dat za rok 2010 nebyly s výjimkou polycyklických aromatických uhlovodíků vyjádřených jako benzo(a)pyren překročeny imisní limity pro ochranu zdraví lidí, což je možno hodnotit jednoznačně pozitivně. Oproti rokům 2006 a 2008 se jedná o zlepšení. Na základě srovnání dat za tyto roky ovšem nelze říci, že je zde tato problematika vyřešena a že v následujících letech nemůžeme očekávat opětovné zhoršení situace. Jedná o dlouhodobý problém na mnoha místech ČR, koncentrace znečišťujících látek v ovzduší závisí nejen na jejich emitovaném množství, ale i na aktuálních meteorologických podmínkách (rozptylové podmínky, nízké zimní teploty a s tím spojené intenzivní lokální vytápění apod.). V případě BaP došlo v roce 2006 k překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví na 3 % území SO ORP, v roce 2008 zde překročení zjištěno nebylo. V roce 2010 došlo k překročení imisních limitů pro b(a)p pouze na menším území města Hořice, konkrétně na 14 % plochy města, což představuje 1,5 % plochy celého SO ORP Hořice. Na celém území SO ORP došlo v letech 2006 i 2008 k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon. V roce 2010 k tomuto překročení nedošlo. 43

44 Tabulka č : Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví, rok 2010 % území obce s překročením imisních limitů pro ochranu zdraví Imisní limit Cílový imisní limit Souhrnně OZKO Obec Platí bez rozdílu pro všechny obce na území SO ORP Hořice s výjimkou města Hořice PM 10 _24h B(a)P O 3 _8h Imisní limit Cílový imisní limit bez O Hořice Celkem SO ORP 0 1, ,6 Zdroj dat: data ÚAP, 2010 Dle dotazníkového šetření je většinou mírné znečištění ovzduší uváděno u těchto obcí Bašnice, Bílsko u Hořic, Bříšťany, Cerekvice, Dobrá Voda u Hořic, Holovousy, Hořice, Jeřice, Lukavec u Hořic, Miletín, Milovice u Hořic, Nevratice, Ostroměř, Rašín, Rohoznice, Sukorady, Sobčice, Tetín, Třebnouševes a Úhlejov. Většinou se jedná o znečištění ovzduší z vytápění domácností, v dalších případech z dopravy nebo ze zemědělství, případně z průmyslové výroby. Obrázek č : Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší v SO ORP Hořice Zdroj: Data ÚAP,

45 Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace Na 25 % území SO ORP došlo v roce 2010 k překročení hodnot cílového imisního limitu pro ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40). Pro rok 2008 se jednalo o 26% plochy území SO ORP Hořice. Stejně jako v roce 2006, tak i v letech 2008 a 2010 nebyly překročeny imisní limity pro SO 2 a NO x. Tabulka č : Překročení cílového imisního limitu pro ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT 40) Obec AOT 40 (%) Obec AOT 40 (%) Bašnice 0,0 Milovice u Hořic 0,0 Bílsko u Hořic 0,0 Nevratice 0,0 Boháňka 60,0 Ostroměř 6,9 Borek 100,0 Petrovičky 0,0 Bříšťany 0,0 Podhorní Újezd a Vojice 31,6 Cerekvice nad Bystřicí 4,8 Rašín 0,0 Červená Třemešná 53,8 Rohoznice 15,2 Dobrá Voda u Hořic 0,0 Sobčice 0,0 Holovousy 45,9 Staré Smrkovice 0,0 Hořice 33,3 Sukorady 0,0 Chomutice 0,0 Tetín 100,0 Jeřice 0,0 Třebnouševes 0,0 Lískovice 0,0 Úhlejov 100,0 Lukavec u Hořic 37,9 Vřesník 99,9 Miletín 44,7 Celkový součet 25, Hlukové znečištění Dle dotazníkového šetření je v několika obcí SOORP Hořice uváděno hlukové znečištění. Jedná se o obce Bašnice, Holovousy, Miletín, Milovice u Hořic, Ostroměř, Podhorní Újezd a Vojice a Sukorady a v převážné míře se jedná o hluk z dopravy Staré ekologické zátěže V rámci dat ÚAP je vedena vrstva starých ekologických zátěží. Jedná se o staré skládky odpadů, ale také o bývalé benzínové stanice nebo bývalé průmyslové podniky nebe jejich části. Šest z těchto starých ekologických zátěží je uváděno v Hořicích. Jejich přehled je uveden v následující tabulce. Při zpracování územních plánů je nutné zjistit stav dané lokality, přičemž by uvedené informace měly být postupně aktualizovány. 45

46 Tabulka č : Staré ekologické zátěže na území SO ORP Hořice Obec Katastrální území SEZ Zdroj informací Bašnice Bašnice Bašnice - obalovna RMT VZ, a.s.-inventarizace POPs Borek Borek u Miletína skládka Bezník dle ČGS databáze SEKM-skládky ČGS Borek Borek u Miletína Želejov - Žlábky databáze SEKM, úkol OODp Cerekvice nad Bystřicí Cerekvice nad Bystřicí ČEPRO a.s., Spálená 84, Praha 1 ČIŽP Hořice Hořice v Podkrkonoší Benzina s.p. Hradec Králové ČIŽP Hořice Libonice DAHER KARBOX s.r.o. Priority KM Hořice Hořice v Podkrkonoší KAROSA s.p. Vysoké Mýto, ČIŽP závod Hořice, poté Karbox Hořice Hořice v Podkrkonoší U Josefa databáze SEKM, úkol OODp Hořice Libonice VČE, a.s. Hořice (Libonice) databáze SEKM, úkol FNM Hořice Hořice v Podkrkonoší ZEZ Hořice RMT VZ, a.s.-inventarizace POPs Lískovice Lískovice u Hořice - Lískovice databáze SEKM, úkol OODp Ostroměře Lískovice Lískovice u skládka Lískovice dle ČGS databáze SEKM-skládky ČGS Ostroměře Lukavec u Hořic Lukavec u Hořic Saxa databáze SEKM, úkol OODp Miletín Miletín skládka Miletín dle ČGS databáze SEKM-skládky ČGS Milovice u Hořic Milovice u Hořic Chemopetrol a.s. ČS PHM databáze SEKM, úkol FNM Milovice Nevratice Nevratice Skládka Nevrátice databáze SEKM, úkol OODp Ostroměř Domoslavice polní letiště Hořice databáze SEKM, úkol SA Sobčice Sobčice skládka Sobčice databáze SEKM, úkol OODp Sobčice Sobčice skládka Sobčice dle ČGS databáze SEKM-skládky ČGS Úhlejov Chroustov u Miletína skládka Chroustov dle ČGS databáze SEKM-skládky ČGS Vřesník Vřesník u Tetína skládka Vřesník databáze SEKM, úkol OODp 46

47 Obrázek č : Staré ekologické zátěže v SO ORP Hořice Zdroj: Data ÚAP, 2012 Dále uvádíme základní informace vycházející z dotazníkového průzkumu. Stará ekologická zátěž, případně nevyužívaná plocha typu brownfield, byla v rámci dotazníkového šetření identifikována v obcích Bašnice (bývalý cukrovar), Hořice, Miletín (králíkárny), Milovice u Hořic (areál zemědělského družstva), Nevratice (stará skládka) a Sukorady (objekt ZD Bašnice). 47

48 3.3.4 Indikátory Indikátory stavu kvality ovzduší Výběr parametrů pro hodnocení kvality ovzduší byl veden snahou o zjednodušení složité problematiky za účelem podání rychlé a srozumitelné informace o stavu ovzduší ve smyslu platné legislativy. Hlavní indikátory HP1: Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí HP2: Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace byly navrženy na základě požadavků platné legislativy (zahrnují současné problémy ochrany ovzduší). Indikace problémů ve vývoji imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší byla stanovena na základě vyhodnocení překročení platných imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace. Indexace hodnocení: -2 / -1 / 0 / 1 / 2 (-2 nejhorší, 0 neutrální, 2 nejlepší) -2 na území obce jsou překročeny dva nebo více imisních limitů nebo cílových imisních limitů pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) není plněn cílový stav indikátoru -1 na území obce je překročen imisní limit nebo cílový imisní limit pro ochranu zdraví nebo pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) není plněn cílový stav indikátoru 0 neutrální stav, hodnota 0 není vzhledem ke konstrukci indikátoru přiřazena 1 na území obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace s výjimkou přízemního ozonu cílový stav indikátoru není plněn, ale situace se dá vzhledem k plošnému překročení imisních limitů pro ozon hodnotit spíše pozitivně 2 na území obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace je naplněn cílový stav indikátoru. 48

49 Tabulka č : Souhrnné hodnocení kvality ovzduší ve smyslu navržených indikátorů na území SO ORP v roce 2010 SO ORP Hořice Obec Počet látek s překročením imisních limitů nebo cílových imisních limitů pro ochranu zdraví a ochranu ekosystémů a vegetace se zahrnutím ozonu HP1 (zdraví) HP2 (ekosystémy) Výsledné hodnocení (-2 / -1 / 0 / 1 / 2) (-2 nejhorší, 2 nejlepší) Bašnice Bílsko u Hořic Boháňka Borek Bříšťany Cerekvice nad Bystřicí Červená Třemešná Dobrá Voda u Hořic Holovousy Hořice Chomutice Jeřice Lískovice Lukavec u Hořic Miletín Milovice u Hořic Nevratice Ostroměř Petrovičky Podhorní Újezd a Vojice Rašín Rohoznice Sobčice Staré Smrkovice Sukorady Tetín Třebnouševes Úhlejov Vřesník Zdroj dat: Data ÚAP,

50 Obrázek č : Souhrnné hodnocení kvality ovzduší v SO ORP Hořice Zdroj: Data ÚAP,

51 3.3.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY V roce 2006, 2008 ani 2010 nebyly překročeny hodnoty imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro SO 2, NO 2, benzen, kadmium, arzen a prakticky ani imisní limity pro ochranu ekosystémů pro SO 2 a NO x. Dobrá imisní situace pro PM 10 (překročení IL na 63% plochy SO ORP v roce 2006, 0% v letech 2008 a 2010) a BaP (3 % v roce 2006, 0 % v roce 2008 a 1,5 % v roce 2010). Imisní limit pro přízemní ozon (AOT40) stanovený pro ochranu ekosystémů a vegetace byl v roce 2010 překročen pouze na 25% území SO ORP. Na celém území SO ORP nebyl v roce 2010 překročen cílový imisní limit pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon. PŘÍLEŽITOSTI Využívání nejlepších dostupných technologií v průmyslu, při vytápění domácností, důsledné uplatňování zásad správné zemědělské praxe v zemědělství a využívání obnovitelných zdrojů energie. Výsadba účelové zeleně podél průmyslových areálů, komunikací a na návětrných stranách obcí pro snížení prašnosti v ovzduší i hluku. Budování moderní dopravní infrastruktury - obchvaty měst a obcí, např. rychlostní komunikace R35, mohou znamenat odlehčení tranzitní dopravy, zvýšení plynulosti dopravy a snížení negativních účinků dopravy (emise, hluk) na obyvatelstvo. SLABÉ STRÁNKY V rámci dat ÚAP a dotazníkového šetření uváděny staré ekologické zátěže v obcích Bašnice, Borek, Cerekvice nad Bystřicí, Hořice, Lískovice, Lukavec u Hořic, Miletín, Milovice u Hořic, Nevratice, Ostroměř, Sobčice, Úhlejov a Vřesník. V rámci dotazníkového šetření dále uváděny nevyužívané plochy u obcí Bašnice, Hořice, Miletín, Milovice u Hořic, Nevratice a Sukorady. HROZBY Zvyšování intenzity dopravy vedoucí ke zvýšení emisní a hlukové zátěže obyvatel v obcích nacházejících se v blízkosti významných komunikací (I/35) především v Bílsku u Hořic a Ostroměři. Nárůst emisí z plošných zdrojů (vytápění domácností) v důsledku používání nešetrných technologií spalování a spoluspalování komunálního odpadu Problémy k řešení v rámci územního plánování Podporovat územní potřeby výstavby obchvatů obcí a měst za účelem snížení imisní a hlukové zátěže obyvatel především tranzitní nákladní dopravou (R35). V blízkosti významných komunikací zvážit odsun stavební čáry pro novou výstavbu. Zajistit plochy a koridory veřejné technické infrastruktury (plynofikace), především pro obce s trvale nepříznivými rozptylovými podmínkami. Zajistit dostatečné plochy pro zvýšení lesnatosti a výsadbu účelové zeleně, například pásů zeleně podél průmyslových areálů, podél komunikací a na návětrných stranách obcí, s celou řadou pozitivních dopadů na životní prostředí (např. zachycení a snížení prašnosti v ovzduší, omezení hluku). Lokalizovat staré ekologické zátěže a lokality brownfield a najít pro ně vhodné využití. 51

52 3.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Chráněná území Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich vyhynutí. Divoká fauna a flora představují cenné přírodní dědictví, které je nutné zachovat pro další generace. Podle současné české legislativy je obecně chráněná veškerá volná krajina (zákon č. 114/1992 Sb., v platném znění). Do tzv. obecné ochrany přírody spadají např. prvky ÚSES (jev č. 21), VKP (jevy č. 22, 23) nebo přírodní parky (jev č. 30). Dále jsou rozeznávána tzv. zvláště chráněná území, mezi které patří národní parky a chráněné krajinné oblasti. Po vstupu České republiky do EU přibyla také NATURA 2000 soustava chráněných území, vytvořená na základě jednotných principů na území států EU. Spadají do ní ptačí oblasti a evropsky významné lokality. Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) se řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky Maloplošně zvláště chráněná území v SO ORP Hořice V SO ORP Hořice se vyskytují menší chráněná území typu evropsky významná lokalita, přírodní rezervace a přírodní památka. Jejich největší koncentrace je severně od Hořic a pak podél vodních toků v jihovýchodní a jihozápadní části SO ORP. V řešeném území se nevyskytuje žádné velkoplošně zvláště chráněné území. PR Miletínská bažantnice - Starý dubový porost a menší rybník obklopený olšinou. Rozloha 63,6 ha, obec Miletín a Červená. Leží zároveň v EVL stejného názvu. PP Byšičky - Výsek kulturní krajiny s komplexem přírodě blízkých společenstev rybníků, mokřadních luk a lesů. Rozloha 89,9 ha, obec Lukavec u Hořic a malou část obce Vřesník (zasahuje ještě do SO ORP Jičín obec Lázně Bělohrad). Leží zároveň v EVL stejného názvu. PP Farářova louka - Vlhké louky s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů. Rozloha 29,3 ha, obec Červená Třemešná a Hořice. PP Homolka - Jediná východočeská lokalita vstavače bledého. Rozloha 2,0 ha, obec Borek, katastrální území Bezník. PP Kalské údolí - Přirozený tok Bystřice s nivními loukami a přirozenou bučinou. Rozloha 24,6 ha, obec Borek, Pecka, Vřesník, katastrální území Bezník, Kal, Vidonice a Vřesník u Tetína. PP Kazatelna - Teplomilná doubrava s výskytem ohrožených druhů rostlin. Rozloha 69,1 ha, obec Rašín a Třebnouševes. PP Nad Blatinou - Dubohabrový porost se vzácnou květenou. Rozloha 6,3 ha, obec Jeřice, katastrální území Dolní Černůtky. PP Údolí Bystřice - Slatinné louky při toku Bystřice s bohatou květenou a zvířenou. Rozloha 17,1 ha, obec Boháňka, Hořice. PP Veselský háj a rybník Smrkovák - Přirozená dubohabřina s teplomilnou květenou, ornitologicky významný rybník. Rozloha celkem 106,2 ha, v obci Staré Smrkovice 8,7 ha (zbytek leží v sousedním ORP Jičín). Leží zároveň v evropsky významné lokalitě Rybník Smrkovák Evropsky významné lokality EVL Bystřice předmětem ochrany je lokalita velevruba tupého. Rozloha lokality celkem je 51,7 ha, větší část leží v SO ORP Hradec Králové. V řešeném SO ORP zasahuje do obce Cerekvice nad Bystřicí, Hořice, Jeřice a Rašín. EVL Byšičky - lokalita kuňky ohnivé, hlízovce Loeselova. Rozloha celkem 17,3 ha, leží v ORP Hořice a Jičín (obec Lázně Bělohrad). V řešeném SO ORP leží v obci Lukavec u Hořic. EVL Červená Třemešná rybník - lokalita kuňky ohnivé. Rozloha 7,3 ha, obec Červená Třemešná. 52

53 EVL Javorka a Cidlina Sběř - lokalita modráska bahenního, velevruba tupého. Rozloha celkem 307,3 ha v SO ORP Hořice, Nový Bydžov a Jičín. Na Hořicku zasahuje obce Chomutice, Nevratice a Staré Smrkovice. EVL Lukavecký potok - lokalita velevruba tupého. Rozloha celkem 0,7 ha (pokračuje v SO ORP Jičín). V řešeném území leží v obci Lukavec u Hořic. EVL Miletínská bažantnice - přirozené eutrofní vodní nádrže, bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách, extenzivní sečené louky nížin až podhůří, zásaditá slatiniště, dubohabřiny. Rozloha 69,4 ha, obec Červená Třemešná a Miletín. EVL Rybník Smrkovák - lokalita kuňky ohnivé. Rozloha celkem 6,9 ha, část zasahuje v obci Staré Smrkovice (zbytek v SO ORP Jičín, obec Vysoké Veselí). EVL Veselský háj - dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum, staré acidofilní doubravy s dubem letním na písčitých pláních. Rozloha celkem 446,4 ha, větší část v SO ORP Nový Bydžov a Jičín. V SO ORP Hořice leží malá část v obci Staré Smrkovice. Obrázek č : Zvláště chráněné území v SO ORP Hořice Zdroj: Data ÚAP, 2012 Z hlediska plošného zastoupení CHÚ se SO ORP Hořice jeví jako území s nízkým zastoupením zvláště chráněných ploch. ZCHÚ zaujímají pouze 1,3% z celkové plochy SO ORP. 53

54 3.4.2 Územní systém ekologické stability Cílem územního systému ekologické stability je přispět k vytvoření ekologicky vyvážené krajiny, v níž je trvale zajištěna možnost využívání vyžadovaných produkčních a mimoprodukčních funkcí - "trvale udržitelný život". Územní systém ekologické stability je legislativně zakotven v zákoně č. 114/1992 Sb. ČNR ze dne (s účinností od ), v prováděcí vyhlášce č. 395/1992 Sb. a dalších oborových předpisech. Pro formulování celkové koncepce funkčního využití území je aplikován nadregionální a regionální stupeň ÚSES, který tvoří základní rámec ekologické stability, od něhož se odvíjejí detailní ÚSES místní úrovně a na ně navazující projekty komplexních pozemkových úprav, revitalizací říčních systémů, lesní hospodářské plány, apod. Cílem je vytvoření územního systému ekologické stability jako vzájemně propojeného souboru přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. V roce 2011 byly pro Královéhradecký kraj zpracovány Zásady územního rozvoje kraje (ZÚR). Ty obsahují i vrstvy nadregionálního a regionálního ÚSES, které jsou základním zdrojem pro vymezování ÚSES na úrovni jednotlivých obcí a jejich územních plánů. Území SO ORP Hořice je zemědělskou produkční krajinou. Prochází jím několik regionálních biocenter, která jsou propojena několika regionálními biokoridory. Síť doplňují územní systémy lokální úrovně, nadregionální ÚSES se v řešeném SO ORP nevyskytuje. Obrázek č : Územní systém ekologické stability v SO ORP Hořice 54

55 Zdroj: Data ÚAP,

56 3.4.3 Památné stromy Na území SO ORP Hořice je vyhlášeno 8 památných stromů. Jedná se o: Žižkovy lípy - Sobčice Holovouská lípa - Holovousy Lípa velkolistá - Borek Javor klen v Cerekvici Cerekvice nad Bystřicí Lípa srdčitá Borek Svatogothardské lípy Svatogothardská Lhota - Hořice Kleny - Boháňce Duby - Miletín Koeficient ekologické stability krajiny Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability. Pro účely tohoto hodnocení byla zvolena obecně uznávaná klasifikace vytvořená Ing. Igorem Míchalem. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn. že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Výsledné určení hodnoty ekologické stability konkrétního území, resp. administrativní jednotky, je vyjádřeno koeficientem ekologické stability (KES). Tento ukazatel umožňuje získat základní informaci o stavu krajiny daného území a míře problémů, které se v ní vyskytují. Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území. plocha ekologicky stabilních ploch KES = plocha ekologicky nestabilních ploch Ekologicky stabilní plochy: lesy, louky, pastviny, zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň, přírodní plochy. Ekologicky nestabilní plochy: orná půda, chmelnice, zastavěné plochy, ostatní plochy Klasifikace území na základě hodnoty KES (dle Ing. Igora Míchala): Krajinný typ A - krajina zcela přeměněná člověkem KES do 0,3: území nestabilní - nadprůměrně využívaná území s jasným porušením přírodních struktur KES 0,4 0,8: území málo stabilní - intenzivně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků Krajinný typ B - krajina intermediální KES 0,9 2,9: území mírně stabilní - běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků Krajinný typ C - krajina relativně přírodní KES 3,0 6,2: území stabilní - technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků KES nad 6,2: území relativně přírodní 56

57 3.4.5 Indikátory Koeficient ekologické stability krajiny byl zvolen jako zástupný indikátor environmentálního pilíře za téma Ochrana přírody a krajiny. Hodnocení KES vychází z rozdělení krajinných typů dle ing. Míchala. Pro zjednodušení a větší přehlednost je hodnocení provedeno vlastní škálou do pěti kategorií. Hodnocení indikátoru koeficient ekologické stability : -2 KES pod 0,4 území nestabilní neudržitelné -1 KES 0,4-0,89 území málo stabilní neudržitelné 0 KES 0,9-2,99 území mírně stabilní 1 KES 3,0-6,2 území stabilní 2 KES nad 6,2 území relativně přírodní Tabulka č : Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Hořice v r Obec KES Hodnocení indikátoru Obec KES Hodnocení indikátoru Bašnice 0,45-1 Milovice u Hořic 0,12-2 Bílsko u Hořic 0,10-2 Nevratice 0,13-2 Boháňka 1,72 0 Ostroměř 0,46-1 Borek 1,03 0 Petrovičky 2,21 1 Břišťany 0,37-2 Podhorní Újezd a 0,78-1 Vojice Cerekvice nad 0,37-2 Rašín 0,47-1 Bystřicí Červená Třemešná 1,00 0 Rohoznice 0,33-2 Dobrá Voda u Hořic 0,24-2 Sobčice 0,19-2 Holovousy 1,43 0 Staré Smrkovice 0,64-1 Hořice 0,65-1 Sukorady 1,46 0 Chomutice 0,17-2 Tetín 0,57-1 Jeřice 0,22-2 Třebnouševes 0,16-2 Lískovice 0,75-1 Úhlejov 1,56 0 Lukavec u Hořic 1,40 0 Vřesník 2,21 0 Miletín 0,60-1 SO ORP Hořice 0,6-1 Zdroj: Data ÚAP,

58 Obrázek č : Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Hořice v r Zdroj: Data ÚAP, 2012 V SO ORP Hořice se nachází 29 obcí. Většina obcí a také SO ORP ekologicky málo stabilního. jako celek spadá do území V rámci SO ORP mají nejvyšší stupeň ekologické stability obce Petrovičky a Vřesník (obě KES = 2,21). Na území Petroviček je malý podíl orné půdy z půdy zemědělské a poměrně málo ostatních a zastavěných ploch (cca 5% z celkové plochy obce). Ve Vřesníku mají hodně lesů (1/3 území) z celkové rozlohy a trvalých travních porostů (57% ze zemědělské půdy). Území mírně stabilní je v obcích Boháňka, Borek, Červená Třemešná, Holovousy, Lukavec u Hořic, Petrovičky, Sukorady, Úhlejov a Vřesník. Mezi obce s nízkým koeficientem patří Bašnice, Bílsko u Hořic, Břišťany, Cerkvice nad Bystřicí, Dobrá Voda u Hořic, Hořice, Chomutice, Jeřice, Lískovice, Miletín, Milovice u Hořic, Nevratice, Ostroměř, Podhorní Újezd a Vojice, Rašín, Rohoznice, Sobčice, Staré Smrkovice, Tetín a Třebnouševes. V rámci řešeného SO ORP mají nejnižší ekologickou stabilitu obce Bílsko u Hořic (KES = 0,11), Milovice u Hořic (KES = 0,12) a Nevratice (KES = 0,13). Je to způsobeno vysokým podílem zemědělské půdy (88,6 %, 90,3 % a 87,6% z celkové rozlohy obcí) a z ní vysokým podílem půdy orné. U těchto 3 obcí je minimální výměra lesa, v obcích Bílsko u Hořic a Milovice u Hořic les není žádný, v obci Nevratice zaujímá pouhých 4,9% z celkové rozlohy. 58

59 3.4.6 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Výskyt maloplošně zvláště chráněných území a evropsky významných lokalit v obcích Staré Smrkovice, Nevratice, Chomutice, Petrovičky, Třebnouševes, Rašín, Jeřice, Cerekvice nad Bystřicí, Hořice, Miletín, Červená Třemešná, Lukavec u Hořic a Borek. Vysoká hodnota ekologické stability území v obcích Petrovičky a Vřesník (obě mají KES = 2,21). V obcích Borek, Boháňka, Hořice, Sobčice, Holovousy, Miletín a Cerekvice nad Bystřicí se nacházejí památné stromy. PŘÍLEŽITOSTI Jednoznačné vymezení významných krajinných prvků ze zákona, případně jejich registrace. Využití územního plánování a komplexních pozemkových úprav k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. Realizace dosud nefunkčních prvků územního systému ekologické stability a posílení ekologické stability krajiny. SLABÉ STRÁNKY Nízké zastoupení zvláště chráněných území pouze 1,3% z celkové plochy SO ORP. Celý správní obvod SO ORP Hořice vychází jako území ekologicky málo stabilní (KES = 0,60). Nejnižší ekologická stabilita v obcích Bílsko u Hořic (KES = 0,11), Milovice u Hořic (KES = 0,12) a Nevratice (KES = 0,13). HROZBY Urbanizace volné krajiny, fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami. Nevhodně nastavená dotační politika, zejména v oblasti zemědělství. Nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, kraje nebo obcí pro směnu za pozemky nezbytné pro realizaci prvků ÚSES a dalších krajinotvorných opatření Problémy k řešení v rámci územního plánování Zajistit realizaci doposud nefunkčních prvků ÚSES. Z hlediska krajinného rázu představuje významné ohrožení propojování sídel a expanze staveb do volné krajiny. V rámci územního plánování zachovat kompaktnost zástavby a ochranu volné krajiny. U záměrů, které zasahují do MZCHÚ nebo ÚSES provést v rámci hodnocení EIA biologické hodnocení a zajistit co nejmenší negativní dopad na dané lokality. Při hospodářské činnosti v krajině je nutno vytvářet podmínky pro zachování a rozšiřování rozptýlené zeleně v krajině, pro vytváření protierozních opatření. V obcích s nižším podílem ekologicky stabilních ploch (především Bílsko u Hořic, Milovice u Hořic a Nevratice) posilovat ekologickou stabilitu realizací prvků ÚSES, doplňováním interakčních prvků (aleje, remízky, zeleň podél vodotečí apod.). 59

60 3.5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Zemědělský půdní fond Zemědělství má zásadní vliv na zachování venkovského prostoru, využívání půdy a tvorbu krajiny. Pro vypracování rozboru udržitelného rozvoje území je proto nezbytné provést analýzu současného stavu zemědělství a možných trendů vývoje v budoucnosti a posoudit kvalitu půd na daném území. Území leží na úpatí Hořického pískovcového chlumu mezi podhůřím Krkonoš a úrodným Polabím. Zemědělství ve správním obvodu ORP Hořice obhospodařuje dle údajů ČSÚ k plochu ha zemědělské půdy, což představuje 69 % z celkové rozlohy území SO ORP. Z kultur na zemědělské půdě je nejvíce zastoupena orná půda s ha (77,8 %), což je vyšší podíl než republikový průměr. Druhou nejvíce zastoupenou kulturou jsou trvalé travní porosty s 1887 ha (14,2 %). Půdy jsou kromě obilovin vhodné pro pěstování ovocných stromů a zeleniny. Poměrně významnou kulturou jsou proto ovocné sady, které zaujímají 4,1 % zemědělské půdy. Tabulka č : Výměra zemědělské půdy (ha) k Název obce Celková plocha obce Orná půda Zahrady Ovocné sady TTP Zemědělská půda Podíl ZP k celk. ploše obce (%) Bašnice 608,7 376,3 6,7 0,1 32,9 416,0 68,3 Bílsko u Hořic 205,1 157,9 6,0 1,4 10,4 175,6 85,6 Boháňka 954,0 308,9 13,4 2,9 65,2 390,4 40,9 Borek 638,1 279,6 10,2 2,9 160,7 453,5 71,1 Bříšťany 368,4 238,7 9,5 31,5 40,1 319,7 86,8 Cerekvice nad Bystřicí 829,1 517,7 20,2 13,2 54,9 605,9 73,1 Červená Třemešná 656,3 293,4 6,6 6,3 112,4 418,8 63,8 Dobrá Voda u Hořic 581,8 410,3 16,7 3,1 48,9 478,9 82,3 Holovousy 929,0 284,7 27,1 106,6 46,3 464,7 50,0 Hořice 2143,6 950,9 130,5 62,8 120,5 1264,7 59,0 Chomutice 1046,1 818,8 17,7 4,6 32,6 873,7 83,5 Jeřice 690,7 498,9 12,6 4,7 48,8 565,0 81,8 Lískovice 920,7 472,0 10,4 10,1 88,3 580,8 63,1 Lukavec u Hořic 864,6 320,8 17,4 4,6 158,6 501,4 58,0 Miletín 893,4 480,7 18,6 5,3 62,1 566,7 63,4 Milovice u Hořic 329,4 265,0 6,0-25,4 296,3 90,0 Nevratice 324,3 264,6 5,4 0,6 13,5 284,1 87,6 Ostroměř 1233,4 700,5 42,2 64,2 120,4 927,4 75,2 Petrovičky 195,2 50,7 3,8 95,7 25,0 175,2 89,7 Podhorní Újezd a Vojice 688,2 308,0 30,5 98,9 41,5 478,9 69,6 Rašín 219,0 135,4 5,2 0,8 12,8 154,2 70,4 Rohoznice 894,8 615,7 20,2 3,2 84,9 724,0 80,9 Sobčice 365,0 274,9 13,9 2,2 35,0 326,0 89,3 Staré Smrkovice 519,9 278,8 11,6 4,0 123,7 418,1 80,4 Sukorady 551,4 193,2 9,1 1,1 10,4 213,7 38,8 Tetín 280,6 158,4 15,1 4,6 17,4 195,5 69,7 Třebnouševes 627,6 494,9 13,1 4,2 44,4 556,5 88,7 Úhlejov 411,9 138,2 12,5 6,0 149,6 306,4 74,4 Vřesník 309,9 71,0 2,4 1,6 99,9 174,8 56,4 SO ORP Hořice 19280, ,9 514,3 547,1 1886, ,0 69,0 Zdroj: ČSÚ,

61 Ochrana zemědělského půdního fondu Plošná ochrana půdy je definována ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Zábor půd, především pro stavební účely je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu Politika ochrany půdy EU mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek. Pro nezemědělské účely je nutno co nejméně používat zemědělskou půdu a odnímat jen nejnutnější plochy. Navržené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nutno co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické a odtokové poměry v území a zemědělskou cestní síť. Hodnocení z hlediska kvality půd probíhá na základě vymezení 5 tříd ochrany, které vycházejí z kódů mapy BPEJ (bonitovaných půdně-ekologických jednotek). Pro nezemědělské účely je nutno používat nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území nebo na nezastavěných plochách stavebních pozemků. Musí-li však v nezbytných případech dojít k odnětí ze ZPF, je nutno využívat pokud možno pozemky ve třídě ochrany. 1. třída ochrany - do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. 2. třída ochrany jsou zde situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Na následujícím obrázku je pro představu zobrazeno rozložení půd v 1. a 2. třídě ochrany. Nejvíce hodnotná půda se nachází v pásu v jihozápadní části území v obcích Sobčice, Bílsko u Hořic, Boháňka a Milovice u Hořic. 61

62 Obrázek č : Půdy I. a II. třídy ochrany Zdroj: ÚAP, Pozemky určené k plnění funkce lesa Plochy lesa ORP Hořice je podprůměrně lesnatým územím lesnatost dosahuje 20,9 %. Lesnatost je vyšší v severní části území. Nejvíce lesnatou obcí jsou Sukorady a Boháňka, nejnižší je v obcích Bílsko u Hořic a Milovice u Hořic zde se lesy takřka nevyskytují. 62

63 Tabulka č : Plocha lesa a lesnatost dle jednotlivých obcí Obec Celková výměra (ha) Plocha lesa (ha) Lesnatost (%) Bašnice ,0 Bílsko u Hořic Boháňka ,4 Borek ,6 Bříšťany ,5 Cerekvice nad Bystřicí ,3 Červená Třemešná ,4 Dobrá Voda u Hořic ,2 Holovousy ,0 Hořice ,5 Chomutice ,1 Jeřice ,5 Lískovice ,9 Lukavec u Hořic ,0 Miletín ,1 Milovice u Hořic Nevratice ,9 Ostroměř ,6 Petrovičky ,6 Podhorní Újezd a Vojice ,6 Rašín ,7 Rohoznice ,5 Sobčice ,1 Staré Smrkovice ,8 Sukorady ,2 Tetín ,3 Třebnouševes ,0 Úhlejov ,5 Vřesník ,9 SO ORP Hořice ,9 Zdroj: ČSÚ,

64 Obrázek č : Kategorie lesa Zdroj: Data ÚAP, Přírodní lesní oblasti Lesy na území SO ORP Hořice jsou zařazeny dle Oblastních plánů rozvoje lesa (lesní zákon č.289/1995 Sb. 23 a Vyhláška MZe č. 83/1996 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů) do přírodních lesních oblastí (PLO 23 - Podkrkonoší, PLO 17 - Polabí) PLO 23 Podkrkonoší Tato PLO se vyznačují místy rozsáhlými smrkovými monokulturami, které zde vznikly v důsledku mniškové kalamity, tyto porosty se postupně přeměňují na smíšené, smrkové porosty 1. generace trpí často hnilobami. Oblast je také specifická větším množstvím zalesněných nelesních ploch. Do této PLO patří lesy na území obcí Vřesník, Borek, Úhejov, Tetín, Lukavec u Hořic, Červená Třemešná, Rohoznice, Boháňka, dále pak v sev. části obce Holovousy, v sv. části obce Hořice, v sv. části obce Jeřice, v sv. části obce Cerekvice nad Bystřicí, v sev. části obce Bílsko u Hořic, v sv. části obce Podhorní Újezd a Vojice, v sev. části obce Ostroměř, v sev. části obce Třebnouševes, v sev. části obce Rašín. PLO 17 Polabí Tato PLO se vyznačuje vyššími škodami zvěří, je to oblast zatížená jak průmyslem, tak intenzivním zemědělstvím. Lesy zde plní všechny funkce lesa, zejména pak krajinotvornou, půdoochrannou a stabilizační. Nejdůležitějšími střety zájmů jsou zde liniové a průmyslové stavby a lesní hospodářství, myslivost a lesní hospodářství a ochrana přírody. 64

65 Do této PLO patří lesy zejména v obcích Petrovičky, Bříšťany, Sukorady, Lískovice, Mílovice u Hořic, Bašnice, Staré Smrkovice, Nevratice, Chomutice, Sobčice, Dobrá Voda u Hořic, v již. části obce Podhorní Újezd a Vojice, v již. části obce Ostroměř, v již. části obce Třebouševes, v již. části obce Rašín, v již. část obce Holovousy, v již. části obce Hořice, v již. části obce Jeřice, v již. části obce Cerekvice nad Bystřicí, v již. obce části Bílsko u Hořic Indikátory Změna výměry zemědělské půdy v čase ( ) Jako indikátor pro sledování ZPF byla zvolena změna výměry zemědělské půdy v jednotlivých obcích v čase. Konkrétně je porovnána výměra mezi lety 2005 ( ) a 2012 (30. 6.). Změna výměry ve sledovaném období v obcích je vyjádřena v % a porovnána se stejným ukazatelem za celý SO ORP. Tabulka č : Nastavení indikátoru PF Oblast Rozloha ZP k (ha) Rozloha ZP k (ha) Úbytek ZP (%) ČR , ,9 SO ORP Hořice 13374, ,0-0,5 Zdroj: ČSÚ, ČÚZK, 2005, 2012 Hodnocení indikátoru změna výměry zemědělské půdy: -2 úbytek půdy nad 2 % -1 úbytek půdy 1,9 0,5 % 0 úbytek půdy 0,4 0,2 % 1 úbytek půdy 0,1 0 % 2 zvýšení výměry Z tabulky vyplývá, že k úbytku zemědělské půdy došlo na úrovni celorepublikové i SO ORP. To může být způsobeno jak záborem půdy pro zástavbu, technickou infrastrukturu, tak např. zalesňováním, především některých méně úrodných a svažitých pozemků. V SO ORP Hořice je relativní úbytek ZPF o 0,4 % nižší než je průměr České republiky. 65

66 Tabulka č : Indikátory změny výměry zemědělské půdy mezi lety 2005 a 2012 Obec Bašnice Bílsko u Hořic Výměra ZPF v roce 2005 (ha) Výměra ZPF v roce 2012 (ha) Změna výměry (%) Hodnocení 416 0, ,0-2 Boháňka ,6 2 Borek ,1 1 Bříšťany ,2 2 Cerekvice nad Bystřicí ,0 1 Červená Třemešná ,3 0 Dobrá Voda u Hořic ,0 1 Holovousy ,1 1 Hořice ,3 0 Chomutice ,1 2 Jeřice ,1-2 Lískovice ,1 2 Lukavec u Hořic ,1 2 Miletín ,2 1 Milovice u Hořic ,2 1 Nevratice ,0 2 Ostroměř ,0 2 Petrovičky ,1 2 Podhorní Újezd a Vojice ,0 1 Rašín ,8-2 Rohoznice ,0 2 Sobčice ,3 2 Staré Smrkovice ,0 2 Sukorady ,3 2 Tetín ,2 1 Třebnouševes ,3-2 Úhlejov ,9-1 Vřesník ,1 1 SO ORP Hořice ,5 0 Zdroj: ČSÚ 2012, podklady pro ÚAP 2012, 2005 Nejvyšší relativní úbytek ZPF byl zaznamenán v obci Jiřice (4,1 %), Bílsko u Hořic (3%), Rašín (1,8 %) a Třebnouševes (1,3 %). Ve všech ostatních obcích jsou změny výměry do 1 %. 66

67 Obrázek č : Změna výměry zemědělské půdy mezi lety Zdroj: ČSÚ 2012, EKOTOXA s.r.o

68 3.5.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Vysoký podíl orné půdy a úrodných půd v I. a II. třídě ochrany, zejména v obcích Sobčice, Bílsko u Hořic, Boháňka a Milovice u Hořic. Příznivé přírodní podmínky a tradice v ovocnářství (největší výměra ovocných sadů v obcích Holovousy, Podhorní Újezd a Vojice a Petrovičky). Obce Vřesník, Lukavec u Hořic, Holovousy, Boháňka a Sukorady mají nadprůměrný podíl lesa. PŘÍLEŽITOSTI Realizace protierozních a protipovodňových opatření, ochrana kvalitního půdního fondu. Zvýšit podíl lesa v obcích s nízkým podílem lesa (zalesnění zemědělsky nevyužívaných půd nebo nezemědělské půdy). Zavést způsoby ekologického zemědělství. SLABÉ STRÁNKY Úbytek zemědělské půdy ve sledovaném období 2005 až 2012 je dle ČSÚ nadprůměrný v obcích Jeřice (4,1 %), Bílsko u Hořic (3,0 %), Rašín (1,8 %) a Třebnouševes (1,3 %). Celkem 8 obcí (Bílsko u Hořic, Milovice u Hořic, Dobrá Voda u Hořic, Sobčice, Petrovičky, Třebnouševes, Bříšťany, Nevratice) s velmi nízkým podílem lesa - pod 5 %, z toho dvě obce Bílsko u Hořic a Milovice u Hořic mají nulový podíl lesa. HROZBY Znehodnocování půdy intenzivním velkoplošným zemědělstvím a erozí. Zábor zemědělské půdy. Další rozdělování lesních komplexů v důsledku liniových staveb ohrožení stability lesa. Snižování výměry lesa v málo lesnatých oblastech Problémy k řešení v rámci územního plánování Půda je jednou ze základních složek životního prostředí ovlivňující celý ekosystém a ochrana půdního fondu proto patří k základním prvkům strategie udržitelného rozvoje. Při tvorbě územně plánovací dokumentace je potřeba minimalizovat zábory zemědělské půdy a zejména zemědělské půdy s vysokým stupněm ochrany nebo vysokou bonitou. Snažit se především využívat stávajících ploch, které jsou již vyjmuty ze zemědělského půdního fondu. Při dočasných záborech půd je třeba co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy. Při plánování staveb je třeba minimalizovat zásahy do PUPFL, zejména jedná- li se o lesy v kategorii LO, nebo některé kategorie LZU a to i v obcích, které mají nadprůměrnou lesnatost je třeba tyto zásahy minimalizovat, zejména u liniových staveb, které by mohly ohrozit stabilitu lesa. U těchto zásahů často nedochází k velkým záborům PUPFL, ale rozdělením lesního komplexu se stává porost náchylnější k ohrožení větrem. Totéž platí při zásahu, který vede k otevření porostní stěny (okraje lesa). Minimalizovat zásahy vedoucí i k dočasnému vynětí z PUPFL, právě v málo lesnatých oblastech může mít i toto dočasné vynětí následky, přinejmenším vede ke změnám v hospodaření v lese. 68

69 3.6 VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Infrastrukturní stavby v územně plánovací dokumentaci a Politice územního rozvoje V České republice jsou stavebním zákonem definovány 3 druhy územně plánovací dokumentace, a to Zásady územního rozvoje, územní plán a regulační plán. Mimo ně, jako nadřazený dokument, je dále zpracovávána Politika územního rozvoje České republiky. Politika územního rozvoje ČR (PÚR) Územně plánovací dokumentace navrhuje dopravu a technickou infrastrukturu ve formě koridorů. Identifikuje závady a definuje potřeby dopravních vazeb v nadnárodním, národním a regionálním kontextu. Pro PÚR ČR se z hlediska vlivů na životní prostředí zpracovává posouzení vlivů PÚR na udržitelný rozvoj území, jejíž součástí je vyhodnocení vlivů na lokality NATURA2000, na životní prostředí a veřejné zdraví, a to dle struktury stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů. Zásady územního rozvoje kraje (ZÚR) Infrastrukturní stavby jsou v ZÚR navrhovány často v nesourodém měřítku a podrobnosti. Stavby a trasy, které jsou již v území stabilizované a budou se v časovém horizontu platnosti ZÚR realizovat, jsou zobrazovány již jako stabilní prvky s lokalizovaným územním průmětem. Další dopravní vazby jsou však často pouze navrhovány v podrobnosti koridorů širokých až několik stovek metrů, které tak vytváří prostor pro vyhledání nejlepší varianty pro průchod územím. Dopravní analýza a tedy ani expertní studie nejsou v tomto měřítku někdy zpracovávány, v tomto stupni ÚPD musí být však jasná kategorizace komunikací, na základě níž lze hodnotit výši rizika ovlivnění území. Riziko ovlivnění se odvíjí od šíře koridoru, počtu a významnosti střetů s hodnotami území. ZÚR by tedy mohly představovat vhodnou fázi pro komplexní zhodnocení kumulace vlivů koncepce záměrů do území. Nevýhodou však je neucelenost podkladů pro jednotlivé záměry koridory určené pro dopravní stavby nebo komplexně pro provedení veškeré infrastruktury územím. Územní plány měst a obcí Územní plány měst a obcí zohledňují kapacitní komunikace nejčastěji ve fázi územních rezerv, stavebních uzávěr nebo již převzatého stabilního řešení jako veřejně prospěšné stavby, a to dle nadřazené ÚPD, tedy zásad územního rozvoje příslušného kraje. Dopravní problematika se tedy řeší na úrovni návrhu ploch, propojení a vazeb, kategorií i prostorových a územních průmětů. V rámci územního plánu však není možné provádět podrobné hodnocení na úrovni EIA, hodnocení je tedy na strategické úrovni. V rámci SEA se neprovádí další expertní studie, a to z důvodu, že nejsou jasné technické parametry stavby. Hodnotí se celkový vliv na rozvoj území, kumulace vlivu jednotlivých funkcí a další souvislosti. Regulační plán Regulační plán je velmi specifickou územně plánovací dokumentací z hlediska posuzování vlivů na životní prostředí. Podléhá nikoli SEA, jako ostatní ÚPD, ale projektové EIA, což vyplývá z jeho podrobnosti. Regulační plán by měl být zpracován na tak podrobné úrovní, aby byl schopen nahradit územní rozhodnutí na vybranou lokalitu, tedy by měl poskytnout podklady dostatečné pro hodnocení EIA. Z hlediska dopravy a dopravních analýz se však jedná jak o lokality s průchodem kapacitních komunikací (sběrné komunikace, třída A, B), ale jedná se nejčastěji o rozvojové lokality určené pro zástavbu komerčními areály, výrobními a skladovými zařízeními, logistickými zařízeními, rodinnými domy a tedy obsluhované různými třídami komunikací, které mohou mít velký rozptyl dopravního zatížení. 69

70 3.6.2 Dopravní infrastruktura Pro hodnocení stávajícího stavu a vývoje dopravní infrastruktury na území SO ORP Hořice byla využita řada analytických a koncepčních materiálů, především Politika územního rozvoje ČR 2008 (PÚR ČR 2008), Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje (2011) a krajské koncepční a rozvojové dokumenty. Dále byly využity především materiály a data informačních systémů MD ČR a ŘSD ČR Silniční doprava Pro zajištění dopravní obsluhy území slouží síť pozemních komunikací. Ta se dle legislativy dělí na dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy, které jsou v majetku ČR, silnice II. a III. třídy, které jsou v majetku krajů, místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, které jsou v majetku jednotlivých obcí a účelové komunikace, které jsou majetkem právnických nebo fyzických osob. Na území SO ORP se nenachází žádná dálnice, prochází jím však trasa silnice I. třídy, která tvoří základ silniční sítě a na ni navazující síť silnic II. a III. třídy, jež zajišťují dopravní obslužnost území. Koridory republikového významu Správním obvodem ORP Hořice neprobíhá žádná trasa multimodálního koridoru ani dálnice. Územím však probíhá ve směru severozápad jihovýchod trasa evropské mezinárodní silnice 2. třídy, dle UNECE označené E442: Karlovy Vary - Děčín Liberec Turnov Hradec Králové Olomouc Žilina. Na území SO ORP Hořice je tento tah reprezentován stávající silnicí I/35, do budoucna se však předpokládá její náhrada rychlostní silnicí R35, která propojí německo-polskou dálnici A4 (E40 Dresden Bautzen Gırlitz Zgorzelec Wroclaw) s dálnicí D47 (D1) Brno Ostrava. Toto zařazení reflektuje také aktuálně platná PÚR (2008), která vymezuje koridor pro rychlostní silnici R35 v úseku Úlibice Hradec Králové. Vedení trasy rychlostní silnice je v řešeném území stabilizované. 70

71 Obrázek č : Silniční síť v SO ORP Hořice Zdroj: podklady ÚAP, vlastní zpracování Rychlostní komunikace a silnice I. třídy Páteřní komunikací na území SO ORP Hořice je již zmíněná silnice I. třídy I/35 (Liberec - Jičín - Hradec Králové). Současný stav této komunikace kapacitou již neodpovídá stávajícím přepravním potřebám, ani běžným evropským standardům. Zásadními dopravními závadami jsou průtahové úseky zastavěným územím měst a obcí. Silnice II. a III. třídy Současný základní komunikační systém v území doplňují silnice II. třídy. Správním územím ORP Hořice procházejí následující komunikace této kategorie: II/280 Sukorady - Smidary Kopidlno, II/284 Lomnice nad Popelkou - Nová Paka - Lázně Bělohrad - Miletín Lanžov, II/300 I/35 (Hořice) - Miletín - Dvůr Králové nad Labem, II/323 Přelouč - Nechanice I/35 (Milovice u Hořic), II/326 Nový Bydžov - Sukorady - I/35 (Vinice), II/327 Nový Bydžov - Chomutice - I/35 (Vojice), II/501 Libáň - I/16 (Staré Místo) - Lázně Bělohrad Hořice. Tento základní systém je dále doplněn poměrně hustou sítí silnic III. třídy, které zajišťují zpřístupnění 71

72 ostatních sídel neležících na hlavních trasách a jejich napojení na vyšší komunikační systém. Obrázek č : Intenzita dopravy na silniční síti SO ORP Hořice Zdroj: Sčítání dopravy 2010 ( upraveno; Legenda viz následující obrázek Zatížení silniční sítě Přehled o dopravním zatížení silniční sítě dávají výsledky z celostátního sčítání dopravy v roce Čísla v následující mapce udávají celoroční průměrné hodnoty počtu vozidel v tis./den. Na území SO ORP Hořice dosáhla nejvyšší zjištěná hodnota na silnici I/35 více než 12,5 tis. vozidel / 24 hod a to v úseku z Hořic směrem na Hradec Králové. Vzhledem k očekávanému dalšímu nárůstu přepravy na silnici I/35 je výhledově nezbytná výstavba rychlostní komunikace R35 v nové trase, která se bude vyhýbat obytným útvarům. Na silnicích nižších kategorií je dopravní zatížení zpravidla výrazně nižší a nepřesahuje 4 tis. vozidel / 24 hod. Vyšší hodnoty byly zjištěny pouze na průjezdních úsecích v intravilánu města Hořice, což lze připisovat rostoucí vnitroměstské dopravě. 72

73 Obrázek č : Intenzita dopravy ve městě Hořice Zdroj: Sčítání dopravy 2010 ( upraveno Rozvoj silniční sítě na území SO ORP Hořice Zásadní význam pro další rozvoj na území SO ORP Hořice, ale i okresu Jičín a celé královéhradecké aglomerace, má řešení silniční sítě založené na dnes již kapacitně nedostačující silnici I/35. Předpokládaným řešením je výstavba rychlostní silnice R35 v nové trase (v území SO ORP Hořice již stabilizované). Stávající silnice I/35 by pak byla přeřazena do kategorie silnic nižších tříd, pravděpodobně 73

74 jako silnice II. třídy II/635. Vzhledem k omezení možností financování dopravních staveb v posledních letech je zřejmé, že původně předpokládaný časový horizont výstavby nebude dodržen a realizace stavby bude opožděna. Pro správní území ORP Hořice je dle ZÚR a Strategie rozvoje KHK pro období rozvoje silniční sítě založen na realizaci následujících staveb na silnicích II. třídy: silnice II/284 v prostoru Miletína po hranice okresu s napojením na dnešní trasu silnice II/285 u Bílých Poličan (ZÚR DS15) silnice II/300 v prostoru Hořic (ZÚR DS29) silnice II/300 v prostoru Miletína (ZÚR DS30) silnice II/326 v prostoru Bašnice (ZÚR DS45) silnice II/326 v prostoru Sukorad (ZÚR DS46) silnice II/635 v úseku Hořice Hradec Králové (přeložky stávající silnice I/35 v souvislosti s výstavbou rychlostní silnice R35) (ZÚR DS52) Rozvoj silniční sítě v majetku KHK silnic II. a III. třídy je zaměřen na rekonstrukci a modernizaci těchto komunikací, řešení průtahů městy a obcemi budováním přeložek a obchvatů a případné řešení některých výhledových napojení v souvislosti s předpokládanou výstavbou silnice R Doprava v klidu Řešení problematiky parkování ve městech je významným aspektem pro řešení dopravní situace ve městech, ve venkovských obcích bývá většinou řešeno formou parkování na vlastních pozemcích obyvatel. Stupeň automobilizace stále roste a proto je nutné vzhledem k očekávanému pokračování tohoto trendu postupně rozšiřovat možnosti parkování zejména v oblastech se zástavbou městského typu. V místech, kde budou povolovány nové stavební záměry, je nutné dbát na vybudování dostatečného počtu parkovacích stání již přímo jako součást projektu, vč. řešení dopadů zvýšených intenzit dopravy do dopravní situace na okolních komunikacích. Vedle městských oblastí je třeba řešit také parkování v lokalitách s vysokým potenciálem cestovního ruchu Železniční doprava Síť železničních tratí na území SO ORP Hořice je tvořena dvojicí jednokolejných neelektrifikovaných tratí zařazených do dráhy celostátní: - trať č. 040 Chlumec nad Cidlinou Ostroměř St. Paka Martinice Hostinné Trutnov, - trať č. 041 Hradec Králové Jičín Turnov. Hlavním železničním uzlem v území je žst. Ostroměř. Trať 041 je nejkratší spojnicí krajských měst Hradec Králové a Liberec. Je v tomto směru o 19 km kratší než paralelně vedená hlavní trať 030, avšak pro nepříznivé směrové a sklonové poměry je jízdní doba po ní srovnatelná s tratí delší. Trať vede mezi Hradcem Králové a Libercem ve stejném koridoru jako hlavní silnice I/35, avšak železnice nabízí spojení o 20 km delší a o 60 minut pomalejší než silnice. V dané podobě ji lze považovat za neatraktivní pro dálkovou dopravu. Zabezpečovací zařízení je zastaralé, jízdy vlaků mezi dopravnami jsou stále sjednávány pomocí telefonického dorozumívání sousedních stanic. Význam má železnice zejména pro regionální dopravu. Obce, které jsou položené na železnici mají výrazně lepší dostupnost, než ty, které jsou obsluhovány pouze autobusy. Z hlediska atraktivity pro cestující je důležitá lokalizace železničních stanic ve vztahu ke zdrojům a cílům osobní dopravy. Jak vyplývá z tabulky na následující straně, tak poloha mnohých dopraven není příliš příznivá, nicméně výrazně nevyhovující je snad pouze v případě zastávek Cerekvice nad Bystřicí a Třebovětice. Naopak vynikající polohu vůči zástavbě nabízí zastávka Jeřice. Ostatní dopravny jsou lokalizovány v těsné blízkosti sídla, avšak excentrické umístění vůči jeho těžišti činí dráhu atraktivní pouze pro část cestujících. 74

75 Obrázek č : Železniční síť ve SO ORP Hořice Zdroj: podklady ÚAP, vlastní zpracování Tabulka č : Dopravny na síti drah SŽDC v obvodu ORP Hořice Trať Název Druh Pěší vzdálenost do Pěší vzdálenost středu sídla (km) k okraji zástavby (km) 041 Cerekvice nad Bystřicí z 1,0 0,7 041 Třebovětice z 1,1 0,7 041 Jeřice z 0,3 0,0 041 Hořice v Podkrkonoší žst 1,3 0,0 041 Dobrá Voda u Hořic nz 1,2 0,0 040,041 Ostroměř žst 1,0 0,0 041 Sobčice z 0,8 0,0 041 Vojice z 1,5 0,8 Zdroj: KJŘ SŽDC, mapové podklady ÚAP Pozn.: žst = železniční stanice, z = zastávka, nz = nákladiště se zastávkou, z = zastávka 75

76 Rozvoj železniční sítě na území SO ORP Vzhledem k charakteru trati nelze očekávat žádné zásadní změny v síti železničních tratí. Ani plán rozvoje železniční infrastruktury uvedený v aktuálně platném Prohlášení o dráze, příloha E neuvádí žádnou investiční akci, která by měla v řešeném území probíhat. Ve střednědobém výhledu lze očekávat, že bude probíhat postupná modernizace obou tratí s dosazením moderního traťového a staničního zabezpečení a zvýšením traťové rychlosti. V dlouhodobém výhledu je možné uvažovat s novým rychlým spojením mezi Libercem a Hradcem Králové. Taková trať by byla elektrizována a s traťovou rychlostí okolo 120 km/h. Její realizace si vyžádá finančně náročnou výstavbu přeložek i celých nových úseků trati 041, stávající stopu nebude možné zachovat z důvodu vysoké deviatility Letecká a vodní doprava Na území SO ORP Hořice provozuje činnost veřejné vnitrostátní letiště Hořice, jehož provozovatelem je Aeroklub Hořice, sloužící převážně pro sportovní účely. Letiště má jednu travnatou vzletovou a přistávací dráhu (orientovanou 130/310). Nejbližší letiště s mezinárodním provozem jsou neveřejné mezinárodní letiště v Hradci Králové a veřejné mezinárodní letiště v Pardubicích. V řešeném území se nenachází žádná vodní cesta Cyklistická a pěší doprava Z hlediska udržitelného rozvoje je cyklistika významným fenoménem zejména pro dopravu na krátké vzdálenosti (do cca 5 km). Zejména jižní část řešeného území je svou velikostí a orografickými podmínkami vhodnou lokalitou pro zvyšování podílu cyklistiky. Pro rozvoj cestovního ruchu v oblasti je také důležitá podpora cykloturistiky. Je potřebné se proto soustředit na vytvoření vhodných podmínek pro ni, jako udržitelného a zdravého způsobu trávení volného času, zejména nabídkou vhodné infrastruktury možnosti ubytování a stravování pro cyklisty, výstavba odpočinkových zón uzpůsobených pro cyklisty a širokou nabídkou systému veřejné dopravy s možností přepravy kol do nejatraktivnějších lokalit. V Hořicích a okolí poměrně intenzivní vnitřní cyklistická doprava je realizována na převážně stávajících silnicích III. třídy. V regionu se prozatím nachází pouze několik vyznačených cyklotras a přibližně čtyřkilometrová cyklostezka spojující od roku 2009 severní část města s přírodním koupalištěm Dachovy. Jde však o trasu s výrazně rekreačním charakterem, bez valného významu pro každodenní dojížďku. Pro tu je nutné řešit jednak síť bezpečných komunikací přímo ve městě a jednak spojení s okolními obcemi, zejména ležícími podél automobilismem silně zatížené silnice I/35. Prioritním směrem by měla být trasa z Hořic na Bílsko, Holovousy a Ostroměř, s pokračováním dále na Jičín (smíšená funkce cyklostezky dopravní i rekreační) a z Hořic směrem na jih přes Vinici a dále na Milovice. V souvislosti s přípravou výstavby R35 je nutné mít připravenu ucelený návrh cyklostezek a polních cest v regionu, neboť realizace tak významné liniové stavby bude mít negativní dopad na prostupnost a propojení jednotlivých částí krajiny. Lze očekávat, že v mnoha případech budou polní a účelové cesty novou trasou násilně přerušeny, proto by bylo vhodné vyhodnotit prostupnost jednotlivých částí území a případně realizovat obnovu vybraných historických polních cest. 76

77 Obrázek č : Síť cyklostezek a cyklotras ve SO ORP Hořice Zdroj: podklady ÚAP, vlastní zpracování Veřejná doprava Veřejná doprava je v řešeném území zajišťována pomocí autobusů a pomocí železnice. V roce 2010 došlo k tarifní integraci různých dopravců díky rozšíření IDS IREDO. Následně po tarifní integraci je třeba stávající systém vylepšovat, zejména s ohledem na přestupní vazby mezi jednotlivými autobusovými linkami i mezi autobusy a vlaky, například vytvářením terminálů integrované dopravy v blízkosti železničních stanic. Díky tomu by došlo k odstranění nevýhodné polohy železničních stanic vůči stávajícím sídlům. V tabulce indikátorů je uvedeno hodnocení dopravního spojení jednotlivých obcí, z něhož vyplývá, že většina obcí má uspokojivě vyřešenu dopravní obslužnost v pracovní dny, výrazně horší však je situace o víkendech. Se zavedením IDS prozatím nedošlo v tomto ohledu k významnému vylepšení situace. 77

78 Obrázek č : Schéma zón IDS OREDO ve SO ORP Hořice Zdroj: OREDO, upraveno Pozn.: Červené linky = autobusová spojení; černé linky = vlaková spojení 78

79 3.6.3 Technická infrastruktura Zajištění kvalitních podmínek pro bydlení je základní podmínkou udržitelného rozvoje venkova. Bez dostupnosti základní technické infrastruktury bude i nadále docházet k postupnému vylidňování zejména u mladší generace, která požaduje vyšší standardy bydlení, než mnohé obce v současnosti nabízejí. Mezi technickou infrastrukturu je zahrnuto především napojení regionu na rozvod elektrického proudu, úroveň vodovodních sítí a kanalizace, v neposlední řadě je také velmi významným bodem úroveň plynofikace. Pro hodnocení aktuálního stavu a možného rozvoje technické infrastruktury na území SO ORP Hořice byla využita celá řada analytických a koncepčních materiálů, mezi nimi především Malý lexikon obcí ČR 2007, Územně energetická koncepce Královéhradeckého kraje (2010), Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje (2004 doplněný o aktualizace) a další. Vzhledem k prodlevě v aktualizaci těchto dokumentů byly pro zjištění aktuálního stavu využity také různé webové stránky ať už kraje či obcí, nebo též správců a provozovatelů infrastruktury Zásobování elektrickou energií Zásobování elektrickou energií je z hlediska současného odběru i z hlediska výhledu do budoucna dobře zajištěno. Přes SO ORP Hořice vede trasa ZVN (zvlášť vysoké napětí 400 kv) přes území obcí Červená Třemešná, Lukavec u Hořic, Miletín a Rohoznice. Vedení pokračuje do správních obvodů ORP Jičín a Dvůr Králové nad Labem. Dodávku elektrické energie do jednotlivých obcí zajišťuje rozvodná síť VN (vysoké napětí 35 kv). Do budoucna je třeba uvažovat o stavbě nové transformovny 110/35 kv v oblasti města Hořice (ZÚR plocha TT 1) a v území je navrhován koridor nadzemního vedení 2x110 kv Bílé Poličany Rohoznice Červená Třemešná Libonice (ZÚR TE1) V území se nenacházejí významné zdroje elektrické energie. Kombinovaná výroba tepla a elektrické energie je provozována v teplárenském zdroji MEH, je zde instalována plynová kogenerační jednotka o elektrickém výkonu 400 kw. Dále se v řešeném území nachází jedna malá vodní elektrárna v obci Staré Smrkovice na řece Lužance. Od roku 2010 je v obci Staré Smrkovice provozuje fa AGRO Chomutice bioplynovou stanici na zpracování odpadů ze zemědělské výroby. Dále v regionu vzniklo několik málo menších fotovoltaických instalací. V realizovaném dotazníkovém průzkumu bylo uvedeno také, že v jednotlivých obcích regionu jsou postupně implementovány také technologie využívajících tepelná čerpadla: Hořice (6), Bílsko u Hořic (1), Lukavec u Hořic (1), Miletín (1), Sukorady (1) Tabulka č : Zdroje elektrické energie ve SO ORP Hořice dle typu a instalovaného výkonu v MW Typ energie Obec Plynový a sluneční spalovací vodní celkem Bílsko u Hořic 0,020 0,020 Bříšťany 0,006 0,006 Cerekvice nad Bystřicí 0,005 0,005 Červená Třemešná 0,005 0,005 Holovousy 0,037 0,037 Hořice 0,081 0,400 0,481 Ostroměř 0,149 0,149 Petrovičky 0,018 0,018 Podhorní Újezd a Vojice 0,199 0,199 Staré Smrkovice 0,600 0,009 0,609 Celkem 0,520 1,000 0,009 1,529 Zdroj: Přehled udělených licencí ERU ( Pozn.: V tabulce jsou uvedeny všechny zdroje elektrické energie určené pro připojení do veřejné rozvodné sítě s platnou licencí ke dni U každého zdroje je uváděn instalovaný výkon, což však nevypovídá o celkovém množství dodávané energie, neboť ne všechny zdroje dodávají proud nepřetržitě (fotovoltaika, větrné apod.). 79

80 Zásobování plynem a CZT Zásobování plynem v Královéhradeckém kraji zajišťuje firma Východočeská plynárenská, a. s. Správním obvodem ORP Hořice prochází VTL plynovod Pardubice Hradec-Králové Hořice Konecchlumí Jičín, který pokračuje dále do území Libereckého kraje. Dodávka zemního plynu odběratelům se uskutečňuje středotlakými plynovody z VTL/STL regulačních stanic, které jsou rozmístěny na území SO ORP. Ve správním obvodu Hořice je na plyn napojeno 17 obcí, tedy 59 %. V posledních dvou letech se plynofikované území příliš nerozšířilo. V obci Holovousy došlo k plynofikaci m.č. Chodovice. Postup plynofikace dalších lokalit bude záviset hlavně na zájmu obcí na její realizaci a na zajištění finančních prostředků. Využity budou stávající regulační stanice po rekonstrukci nebo rozšíření, případně stanice nově vybudované. Některé obce mohou být napojeny na stávající středotlaké místní plynovodní sítě v sousedních obcích, které mají vyhovující dimenze potrubí a dostatečné tlakové poměry. Samotné město Hořice je plynofikováno přibližně ze dvou třetin, bez rozvodů plynu je zatím severní část města. Vedle lokálního vytápění plynem zajišťuje v Hořicích dodávku tepla do většiny bytových domů a zařízení města (nemocnice, domov důchodců, školy) Městská energetická-hořice, s.r.o. (MEH), která provozuje jednu teplárnu se soustavou CZT a 12 blokových kotelen. Instalovaný výkon některých zdrojů tepla MEH není zatím plně využit. Proto je možné připojování dalších odběratelů. V ostatních obcích se nepočítá s centrálním zásobováním teplem z důvodu nízké spotřeby a značné ekonomické náročnosti. Obrázek č : Zásobení obcí ve SO ORP Hořice plynem Zdroj: podklady UAP, zpracování vlastní 80

81 Zásobování vodou a odkanalizování Významná část obcí využívá pro zásobování vodou skupinového vodovodu Hořice. Vodovod Hořice využívá dvě prameniště - Březovice a Libonice. Úpravna vody Libonice má vydatnost 20,0 l/s, využívá zdroje L2 (15,0 l/s) a HV-1 (15,0 l/s). Druhá úpravna, Březovice, je s kapacitou 30 l/s s odstraněním Fe a Mn. Vodovod je převážně ve správě VOS a.s. Jičín. Správní obvod ORP Hořice je dále zásobován vodou skupinovými vodovody Boháňka, Dobrá Voda, Miletín, Bříšťany, Podhorní Újezd, Ostroměř. Podzemní zdroje vody jsou používány převážně bez úpravy. Vodovod chybí v 6 obcích (Petrovičky, Rašín, Sobčice, Tetín, Třebnouševes a Úhlejov). V uplynulých letech byl vodovod zprovozněn nebo významně rekonstruován v Červené Třemešné (2008 výstavba nového zdroje), Chomuticích (2008), Lukavci u Hořic (2010), Nevraticích (2009), Sukoradech (2010) a Bašnice (2011). V obci Bříšťany je kvalita pitné vody nevyhovující vyhl. 376/2000 MZr pro zvýšený obsah dusičnanů. Je udělena výjimka, ale tato voda není vhodná pro kojence. Situace se bude řešit v dohledné době napojením na vodovod Dobrá Voda. Rekonstrukce a dostavba vodovodu probíhá v Sylvárově Újezdě (m.č. Ostroměře), která nahradí původní vodovod ve špatném technickém stavu. Příprava výstavby vodovodu probíhá v obci Petrovičky (ÚR leden 2012) a také v Sobčicích (ve fázi přípravy projektové dokumentace). Obrázek č : Zásobování vodou ve SO ORP Hořice Zdroj: podklady UAP, zpracování vlastní Tetín má vodovod pouze pro potřeby zemědělského družstva, obyvatelstvo je zásobováno ze studní, ve kterých opakovaně dochází k nedostatku vody. V současnosti je ve fázi studie obecní kanalizace a vodovodu. V Úhlejově jsou obyvatelé zásobeni individuálně z domovních studní, jejichž vydatnost je místy v letních měsících problematická. Pouze m.č. Chroustov je napojen na skupinový vodovod v majetku a správě ZD Miletín. Také v obci Rašín je individuální zásobování. Vzhledem k velikosti obce se realizace vodovodu nepředpokládá. 81

82 Jednotnou nebo splaškovou kanalizací je vybaveno 24 obcí (Bašnice, Bílsko u Hořic, Boháňka, Bříšťany, Hořice, Cerekvice nad Bystřicí, Holovousy, Jeřice, Lískovice, Miletín, Ostroměř, Podhorní Újezd a Vojice, Rohoznice, Sobčice, Třebnouševes). V ostatních obcích jsou pouze úseky dešťové kanalizace nebo chybí úplně. Pouze část odpadních vod je čištěna na ČOV a to z obcí Ostroměř, Holovousy, Hořice, Miletín, Rohoznice, Jeřice a Cerekvice nad Bystřicí. Nejnovější ČOV byly v roce 2009 zprovozněny v Ostroměři a Miletíně (společná s Rohoznicí). V ostatních obcích s kanalizací je čištění obvykle nevyhovující (septiky a žumpy u individuálních objektů s přepadem do jednotné nebo dešťové kanalizace). U malých obcí s rozptýlenou zástavbou lze čištění odpadních vod řešit individuálně s využitím domovních mikročistíren nebo septiků se zemním filtrem a s vyvážením na nejbližší ČOV. Obrázek č : Odkanalizování obcí ve SO ORP Hořice Zdroj: podklady UAP, zpracování vlastní Informační a komunikační technologie Na území SO ORP Hořice se nacházejí zařízení všech tří mobilních operátorů působících na území ČR O 2, T-Mobile i Vodafone. Lokálně zhoršený signál a bez dostupnosti mobilních datových technologií může být v členitějších částech území (údolí Javorky mezi Ostroměří a Šárovcovou Lhotou nebo údolí Bystřice východně od města Hořice, Bašnický les). Operátor O 2, který zajišťuje provoz krizových telefonů IZS má pokrytí na celém území SO ORP s výjimkou údolí Javorky severně od Ostroměře na hranici s SO ORP Jičín. Na území města Hořic je možné využít následující typy připojení k internetu - Dial up (vytáčené připojení), ADSL, Wi-Fi, CDMA, GPRS/EDGE, Satelitní připojení k internetu, Pevná datová linka. Území je dostatečně vykryto televizním a rozhlasovým signálem z vysílačů Ještěd, Trutnov a Pardubice, které byly v letech přepnuty na digitální terestrické vysílání. 82

83 3.6.4 Indikátory Dopravní infrastruktura Zajištění kvalitní dopravní obslužnosti je jedním z klíčových požadavků na udržitelný rozvoj venkovských regionů. Pokrývají se tím požadavky na mobilitu osob, které nemohou nebo nechtějí vlastnit soukromý osobní automobil, zároveň se tím dává možnost alternativní dopravy vůči environmentálně nejškodlivější individuální automobilové dopravě. Nebude-li nabídka veřejné dopravy (bez ohledu na to zda jde o vlak či autobus) dostatečně široká po celé období včetně dnů pracovního volna a klidu, bude nuceně narůstat počet automobilů, intenzita dopravy a všechny negativní jevy s tím spojené. Navržený indikátor hodnotí počet spojů, které jsou z jednotlivých obcí k dispozici v typický pracovní den (označeny X) a v sobotu či neděli (označeno +) na trase do pověřené obce / ORP (Hořice) a krajského města (Hradec Králové). Na trase z obce do ORP a do krajského města je uvažováno s možností přestupů, přičemž maximální čekací doba mezi dvěma návaznými spoji byla stanovena na 20 minut včetně event. nuceného pěšího přesunu mezi autobusovým a vlakovým nádražím. Na trase z obce do pověřené obce jsou uvažována i taková spojení, u kterých je v rámci IDS zaveden přímý přestup v jednom bodě s dobou do 10 min. Pravidla: hodnotí se každá obec samostatně hodnotí se všechny spoje veřejné dopravy bez ohledu na druh dopravy hodnotí se pouze spoje zastavující v docházkové vzdálenosti (do cca 20 min) od centra obce centrum obce představuje ta část obce, kde se nachází obecní úřad spoje jedoucí v intervalu menším než 15 minut se počítají pouze jako jeden spoj přestup je možný v relacích: 1x pov. obec-krajské město a sídlo ORP krajské město. Dále pak nejvýše 2x v relaci obec-kraj; max. délka trasy nesmí být větší než o 66 % nejkratšího možného spojení max. doba na přestup je 20 min. vč. event. pěšího přesunu mezi zastávkami Tabulka č : Dopravní dostupnost jednotlivých obcí (spojů / den) Spojení do Obec pověřené obce (Hořice) krajského města (Hradec Králové) X + X + Bašnice Bílsko u Hořic Boháňka Borek Bříšťany Cerekvice nad Bystřicí Červená Třemešná Dobrá Voda u Hořic Holovousy Hořice Chomutice Jeřice Lískovice Lukavec u Hořic Miletín Milovice u Hořic Nevratice Ostroměř Petrovičky

84 Spojení do Obec pověřené obce (Hořice) krajského města (Hradec Králové) X + X + Podhorní Újezd a Vojice Rašín Rohoznice Sobčice Staré Smrkovice Sukorady Tetín Třebnouševes Úhlejov Vřesník X... běžný pracovní den +... nepracovní dny (nižší z hodnot pro sobotu či neděli) -... nehodnoceno Zdroj: platné jízdní řády ČD a autobusových dopravců, září 2012 Tabulka č : Nastavení indikátoru dopravní obslužnost území veřejnou dopravou z do den X méně než 4 4, 5 6, 7 8, 9 10 a více pov. obec + méně než a více obec sídlo ORP nebo X méně než 2 2, 3 4, 5 6, 7 8 a více krajské město + méně než a více pov. obec nebo sídlo ORP sídlo ORP nebo X méně než a více krajské město + méně než 4 4, 5 6, 7 8, 9 10 a více Celkové hodnocení indikátoru na základě průměrné známky: -2-1,5 a méně -1-1,49 až -0,5 0-0,49 až 0,49 1 0,5 až 1,49 2 1,5 a více : Tabulka č : Hodnocení dopravní obslužnosti obcí Spojení do Obec pov. obce krajského města (Hořice) (Hradec Králové) nejhorší průměr celkem X + X + Bašnice ,00 0 Bílsko u Hořic ,50 2 Boháňka ,75-1 Borek ,75-2 Bříšťany ,00-1 Cerekvice nad Bystřicí ,25-1 Červená Třemešná ,25 0 Dobrá Voda u Hořic ,25 0 Holovousy ,75 2 Hořice ,00 2 Chomutice ,00 0 Jeřice ,

85 Spojení do Obec pov. obce krajského města (Hořice) (Hradec Králové) nejhorší průměr celkem X + X + Lískovice ,50-1 Lukavec u Hořic ,50 2 Miletín ,00 2 Milovice u Hořic ,00 2 Nevratice ,75-1 Ostroměř ,00 2 Petrovičky ,00-2 Podhorní Újezd a Vojice ,75 2 Rašín ,00-2 Rohoznice ,00-1 Sobčice ,00 2 Staré Smrkovice ,75-1 Sukorady ,00 0 Tetín ,50-2 Třebnouševes ,50-2 Úhlejov ,75-2 Vřesník ,75-2 Technická infrastruktura Hodnocení vychází z předpokladu, že by prakticky všechny odpadní vody měly být před vypuštěním do vodotečí vyčištěny, čímž je minimalizován jak dopad na hygienickou situaci v obci, tak i na celkový stav životního prostředí a to nejen v samotné obci, ale všude dál po toku dané vodoteče. Proto je při hodnocení kladen největší důraz na existenci kanalizace s čistírnou odpadních vod. Zásobování pitnou vodu má zatím na většině území ČR indiferentní vliv, byť se již v některých oblastech začíná projevovat nedostatek vody, který se bude v souvislosti s očekávaným oteplováním prohlubovat. Plynofikace obcí přestává být významným ukazatelem kvality vybavení obcí především z důvodu strmého růstu ceny zemního plynu a k rostoucí závislosti na dodávkách z politicky nestabilních regionů (vč. Ruska). Variantou k plynofikaci pak může být zajištění zásobení obyvatelstva teplem z centrálního zdroje, kde se u menších obcí naskýtá možnost využití spalování obnovitelných zdrojů energie (zejména biomasa), jež lze obvykle dobře zajistit z regionálních zdrojů, případně individuální vytápění pomocí ekologicky šetrnými formami. Pozn.: U některých obcí není pokrytí kanalizací, ČOV, případně vodovodem zdaleka úplné. Často nebývají napojeny na kanalizaci a ČOV některé místní části, nebo i části samotného sídla. Rozhodující hranicí je dostupnost daného typu infrastruktury nejméně 50 % obyvatel obce. 85

86 Hodnocení indikátoru technické infrastruktury: 2 obec má kanalizaci (v někt. případech i s vlastní ČOV), plyn i vodovod 1 obec má kanalizaci (v někt. případech i s vlastní ČOV), nemá plyn nebo vodovod 0 obec nemá kanalizaci, ale má alespoň plyn a vodovod -1 obec má jenom vodovod, kanalizaci nebo jenom plyn -2 obec nemá žádnou technickou infrastrukturu Tabulka č : Hodnocení indikátoru technické infrastruktury Hodnocení vodovod plyn kanalizace ČOV Obec indikátoru Bašnice ano ne ano ne 0 Bílsko u Hořic ano ne ano ne 0 Boháňka ano ne ano ne 0 Borek ano ne ne ne -1 Bříšťany ano ne ano ne 0 Cerekvice nad Bystřicí ano ano ano ano 2 Červená Třemešná ano ne ne ne -1 Dobrá Voda u Hořic ano ano ano ne 1 Holovousy ano ano ano ano 2 Hořice ano ano ano ano 2 Chomutice ano ano ano ne 1 Jeřice ano ano ano ano 2 Lískovice ano ne ano ne 0 Lukavec u Hořic ano ne ano ne 0 Miletín ano ano ano ano 2 Milovice u Hořic ano ano ano ne 1 Nevratice ano ano ano ne 1 Ostroměř ano ano ano ano 2 Petrovičky ne ano ne ne -1 Podhorní Újezd a Vojice ano ano ano ne 1 Rašín ne ano ano ne 0 Rohoznice ano ano ano ano 2 Sobčice ne ano ano ne 0 Staré Smrkovice ano ano ano ne 1 Sukorady ano ne ne ne -1 Tetín ne ne ano ne -1 Třebnouševes ne ano ano ne 0 Úhlejov ne ne ne ne -2 Vřesník ano ne ano ne 0 Celkem Zdroj: ČSÚ, ÚAP SO Hořice, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje, webové stránky obcí, ÚPD jednotlivých obcí 86

87 Obrázek č : Hodnocení indikátoru dopravní obslužnosti hromadnou dopravou v SO ORP Hořice Zdroj: Platné jízdní řády, EKOTOXA s.r.o.2012 Obrázek č : Hodnocení indikátoru Vybavenost technickou infastrukturou ve SO ORP Hořice Zdroj: ČSÚ, ÚAP SO Hořice, Malý lexikon obcí ČR 2009, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje, webové stránky obcí, EKOTOXA s.r.o

88 3.6.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Poloha území na trase koridoru mezinárodní silnice E442. Relativně vysoká hustota silniční sítě vzhledem k charakteru osídlení a ve srovnání s ČR i se standardem zemí EU. Přímé propojení železnicí s krajským městem (Hradec Králové), i spádovým okresním městem (Jičín). Ucelená koncepce rozvoje dopravní infrastruktury na území SO ORP Hořice jak na úrovni kraje, tak v rámci návrhu ÚP VÚC okresu Jičín. Území je pokryto IDS OREDO. Území regionu je vzhledem k vzájemné blízkosti napájecích bodů dostatečně zásobováno elektrickou energií. Vysoký počet obcí s dokončenou plynofikací. Relativně bezproblémové zásobování vodou u většiny obcí SO ORP PŘÍLEŽITOSTI Zlepšení technického stavu a parametrů stávající silniční sítě výstavbou rychlostní silnice R35 v nové trase. Výstavba obchvatů, přeložek a MÚK, snížení intenzity dopravy v zastavěných částech měst a obcí, snižování znečištění ovzduší a hluku. SLABÉ STRÁNKY Absence dálnice/rychlostní silnice, nevyhovující parametry páteřní komunikace na území SO ORP. Absence obchvatů měst a obcí při relativně vysoké a výhledově rostoucí automobilové dopravě. Dlouhodobě nedostatečná údržba a opravy na silnicích II. a III. třídy. Technická zaostalost železničních tratí (omezená rychlost, dlouhé jízdní doby a zastaralý vozový park). Železniční stanice a zastávky jsou umístěny excentricky vůči těžišti jednotlivých sídel. Nedostatečné čištění odpadních vod na ČOV s vyhovujícími technickými parametry. Několik obcí nemá dobudován veřejný vodovod. HROZBY Odkládání zahájení výstavby rychlostní silnice R35 a obchvatů měst zhoršování dopravní situace i životního prostředí obyvatel. Nedostatečný stav veřejných financí na rozvoj dopravní infrastruktury další zhoršování technických parametrů silnic II. a III. třídy. Modernizace železniční trati 041 jako páteřní linky Odkládání modernizace železniční trati 041. veřejné dopravy. Vyšší stupeň organizace veřejné dopravy Růst intenzity dopravy na stávajících (kapacitně s budováním terminálů integrované dopravy nevyhovujících) silnicích riziko růstu počtu v místě železničních stanic a zastávek. dopravních nehod. Rozvoj cyklistické dopravy vymezení sítě cyklostezek, podpora sytému Bike and Ride v terminálech veřejné dopravy. Kooperace obcí v rámci mikroregionu při financování a budování větších investičních akcí. Možnost využití prostředků z fondů EU na spolufinancování dopravní i technické infrastruktury. Omezování dopravní obslužnosti území SO ORP, rezignace na výstavbu jednotných terminálů veřejné dopravy. Další růst cen plynu bude znamenat návrat obyvatel k lokálnímu vytápění tuhými palivy a zhoršování imisní situace v zimním období. Chybějící ČOV a splašková kanalizace ohrožuje životní prostředí a podzemní vody. 88

89 3.6.6 Problémy k řešení Dopravní infrastruktura - vedení silnice I/35 zastavěným územím obcí nebo v jeho těsné blízkosti (obce Podhorní Újezd a Vojice, Ostroměř, Holovousy, Bílsko u Hořic, Milovice u Hořic) - respektovat koridor pro umístění silnice R 35 včetně souvisejících staveb (obce Podhorní Újezd a Vojice, Sobčice, Ostroměř, Holovousy, Bílsko u Hořic, Milovice u Hořic) - zvážit nutnost náhrady průtahových úseků silnic II.a III. třídy zastavěným územím pomocí obchvatů a přeložek, případně navrhnout jiné řešení rostoucích intenzit automobilové dopravy (obce Hořice, Miletín, Rohoznice, Sukorady, Bašnice) - nutnost modernizace železniční trati 041, zvýšení traťové rychlosti, úrovně zabezpečovacího zařízení a prostorů pro cestující (obce Sobčice, Ostroměř, Dobrá Voda u Hořic, Hořice, Jeřice, Třebovětice, Dolní Černůtky, Cerekvice nad Bystřicí) - návrh a realizace terminálů integrované dopravy a podopora systému Bike and Ride (obce Ostroměř, Hořice, Dobrá Voda u Hořic, Jeřice, Cerekvice nad Bystřicí, Třebovětice) - zlepšení podmínek pro cyklisty ve městě Hořice a výstavba cyklostezky s dopravněrekreačním potenciálem ve směru na Jičín (obce Podhorní Újezd a Vojice, Ostroměř, Holovousy, Bílsko u Hořic, Hořice) - místní komunikace řešit v územních plánech tak, aby splňovaly tyto požadavky: minimalizovat počty vjezdů na silniční síť, jakož i počty křižovatek místních komunikací se silniční sítí, realizovat navržené místní obslužné komunikace pro vymezené rozvojové plochy, navrhovat nové křižovatky v místech s dostatečnými rozhledovými poměry a dle možností s pravoúhlým křížením jednotlivých komunikací (všechna sídla) - v rámci územních plánů jednotlivých obcí vymezit vhodné plochy pro budování nových, případně rozšíření stávajících ploch pro odstavná stání a garáže (všechna sídla) Technická infrastruktura - Respektovat stávající koridory a ochranná pásma všech sítí technické infrastruktury (všechny obce) - chybějící veřejný vodovod (obce Petrovičky, Rašín, Sobčice, Tetín, Třebnouševes, Úhlejov) - přepojení obce Bříšťany na skupinový vodovod z důvodu nevyhovujícího zdroje pro místní vodovod (obec Bříšťany, Bašnice, Dobrá Voda u Hořic) - nedostatečné odvádění a/nebo čištění odpadních vod (obce Bašnice, Bílsko u Hořic, Boháňka, Borek, Bříšťany, Červená Třemešná, Dobrá Voda u Hořic, Chomutice, Lískovice, Lukavec u Hořic, Milovice u Hořic, Nevratice, Petrovičky, Podhorní Újezd a Vojice, Rašín, Sobčice, Staré Smrkovice, Sukorady, Tetín, Třebnouševes, Úhlejov, Vřesník) - vymezit prostor pro výhledové zbudování nové transformovny 110/35 kv v oblasti města Hořice respektovat navržený koridor pro linku VVN 110kV od B. Poličan do VČE Hořice- Libonice (obec Rohoznice, Hořice) - vymezit a chránit koridor pro případnou plynofikaci obcí, které doposud nemají plyn zaveden (obce Bašnice, Bílsko u Hořic, Boháňka, Borek, Bříšťany, Červená Třemešná, Lískovice, Lukavec u Hořic, Sukorady, Tetín, Vřesník, Úhlejov) 89

90 3.7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY Vývoj počtu obyvatel Na konci roku 2011 žilo v Královéhradeckém kraji téměř 554 tisíc obyvatel, což je o přibližně jedno procento více než v roce Takový trend ve vývoji obyvatelstva však nebyl stejný pro všechny SO ORP. Především příhraniční SO ORP zaznamenaly populační ztráty, nejvyšší pak SO ORP Broumov. V porovnání se všemi správními obvody si Hořicko vedlo velmi dobře, po SO ORP Jičín a Nový Bydžov zaznamenalo nejvyšší nárůst počtu obyvatel - zvýšil se totiž o dvě procenta, což je nadprůměrná hodnota v kontextu Královéhradeckého kraje. Tabulka č : Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Královehradeckého kraje mezi lety Rok Rozdíl mezi lety 2011 a 2005 SO ORP Absolutně Relativně (%) Broumov ,25 Dobruška ,32 Dvůr Králové nad Labem ,00 Hořice ,07 Hradec Králové ,47 Jaroměř ,11 Jičín ,82 Kostelec nad Orlicí ,98 Náchod ,35 Nová Paka ,31 Nové Město nad Metují ,21 Nový Bydžov ,31 Rychnov nad Kněžnou ,19 Trutnov ,05 Vrchlabí ,72 Královehradecký kraj ,99 Zdroj dat: ČSÚ - běžná evidence obyvatelstva, 2012 Z grafu níže je patrné, že výše avizovaný nárůst obyvatelstva byl způsoben růstem obyvatelstva především v období mezi roky 2005 a 2007, kdy počet obyvatel narostl o 650. V roce 2010 a především v roce 2011 pak došlo k poklesu počtu obyvatel. Co bylo příčinou takového vývoje, odhalí následující graf. Obrázek č : Vývoj počtu obyvatel (k ) SO ORP Hořice mezi lety počet obyvatel rok Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, 2012 Pro vývoj počtu obyvatel obcí má dlouhodobě rozhodující význam migrace, která vykazuje mnohem větší variabilitu než přirozená měna (počet narozených a zemřelých). Migrují především mladé rodiny, 90

91 vzdělanější osoby a mladé ženy do měst. Záporné saldo migrace významně zhoršuje věkovou i vzdělanostní strukturu obyvatel obcí. Obrázek č : Ukazatel demografického vývoje SO ORP Hořice v letech ,00 15,00 10,00 hmcp hmpp hmms promile 5,00 0,00-5,00-10, rok Zdroj dat: ČSÚ - Běžná evidence obyvatelstva, 2012 Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (NAROZENÍ - ZEMŘELÍ) / ss * Hrubá míra migračního salda hmms = (PŘISTĚHOVANÍ - VYSTĚHOVANÍ) / ss * Hrubá míra celkového přírůstku hmcp = hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1.1. a k daného roku. Vývoj počtu obyvatel mezi lety lze charakterizovat záporným přirozeným přírůstkem až do roku 2007, od roku 2008 lze zaznamenat kladné hodnoty přirozeného přírůstku, který je způsoben populačním boomem silných ročníků ze 70. a počátku 80. let minulého století. Tento pozitivní vývoj byl však krátkodobý a od roku 2010 se hrubá míra přirozeného přírůstku pohybuje opět v záporných hodnotách. Podobně i hrubá míra migračního salda se pohybuje kolem nebo spíše pod nulovými hodnotami, což v součtu způsobuje populační úbytek obyvatel Hořicka. V následující tabulce se dostáváme k řádovostní úrovni obcí. Největší zisk v počtu obyvatel mezi lety 2001 a 2011 má ve správním obvodě ORP Hořice v relativních číslech obec Úhlejov. V absolutních číslech činí zisk 52 obyvatel. Nad 20 % se dostaly ještě celkem dvě obce (Milovice u Hořic a Rašín). Průměrný relativní zisk SO ORP Hořice mezi analyzovanými lety je 1,7 %. Nejvýraznější ztrátu pak zaznamenala obec Vřesník, která ztratila více než 9 % obyvatel (avšak v absolutních číslech šlo pouze o osm obyvatel). 91

92 Tabulka č : Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Hořice mezi lety Název obce Rok Rozdíl Absolutně Relativně (%) Bašnice ,8 Bílsko u Hořic ,5 Boháňka ,2 Borek ,0 Bříšťany ,3 Cerekvice nad Bystřicí ,4 Červená Třemešná ,1 Dobrá Voda u Hořic ,1 Holovousy ,1 Hořice ,7 Chomutice ,4 Jeřice ,2 Lískovice ,3 Lukavec u Hořic ,4 Miletín ,1 Milovice u Hořic ,1 Nevratice ,5 Ostroměř ,4 Petrovičky ,3 Podhorní Újezd a Vojice ,4 Rašín ,9 Rohoznice ,7 Sobčice ,8 Staré Smrkovice ,3 Sukorady ,3 Tetín ,9 Třebnouševes ,3 Úhlejov ,5 Vřesník ,1 SO ORP Hořice ,7 Zdroj dat: ČSÚ SLDB 2001; SLDB 2011 předběžné výsledky 92

93 Co je příčinou daného populačního vývoje v obcích v posledních letech zda zvýšený přirozený přírůstek obyvatel či zvýšená imigrace obyvatelstva do území odhaluje následující tabulka. Tabulka č : Vývoj přirozeného a migračního přírůstku v obcích SO ORP Hořice mezi lety Přirozený přírůstek Migrační přírůstek Počet obyvatel Obec rok rok rok rok abs. rel. abs. rel. abs. rel. abs. rel (%) (%) (%) (%) Bašnice ,11 2 0, , ,11 Bílsko u Hořic , ,18 4 0,70 8 1,40 Boháňka ,18 0 0,00 4 0, ,96 Borek ,62 1 0, ,21 8 1,48 Bříšťany ,26 6 0, ,15 2 0,17 Cerekvice nad B ,29 3 0, , ,29 Červená Třemešná ,13 0 0, ,42 4 0,50 Dobrá Voda u Hořic ,49 4 0, , ,35 Holovousy ,27 0 0,00 4 0, ,50 Hořice , , , ,20 Chomutice , , , ,12 Jeřice ,44 1 0, ,05 1 0,05 Lískovice , ,67 7 0, ,24 Lukavec u Hořic ,07 0 0, , ,01 Miletín , , , ,22 Milovice u Hořic , ,16 1 0, ,09 Nevratice ,71 3 0, , ,38 Ostroměř , , , ,62 Petrovičky , ,48 0 0,00 1 0,48 P. Újezd a Vojice , , , ,36 Rašín , , , ,89 Rohoznice , ,30 5 0, ,97 Sobčice , , , ,29 Staré Smrkovice ,15 2 0, , ,45 Sukorady , , ,12 9 0,83 Tetín , ,43 7 1,02 5 0,72 Třebnouševes , , ,45 7 0,48 Úhlejov ,28 1 0, ,37 9 1,13 Vřesník , ,49 5 1, ,73 SO ORP Hořice , , Zdroj dat: ČSÚ - běžná evidence obyvatelstva, 2012 Z tabulky výše je patrné, že přirozený přírůstek obyvatelstva SO ORP Hořice v letech v porovnání s obdobím vyšší a zároveň kladný. Tato data tedy jasně indikují zastavení populačního boomu. Nejvyšší přirozený úbytek za druhé sledované období zaznamenala obec Lískovice (ztráta průměrně 0,67 % za rok). Naopak nejvyšší přirozený přírůstek byl v obci Třebnouševes (0,69 %). Co se týče migračního salda za poslední sledované období jen 8 obcí zaznamenalo úbytek obyvatelstva migrací nejvíce ztrátová byla obec Ostroměř (-0,62 %), naopak nejvyššího přírůstku migrací dosáhla obec Rašín (2,89 %). 93

94 3.7.2 Věková struktura V následujících tabulkách, které se věnují věkové struktuře obyvatel Královehradeckého kraje a SO ORP Hořice, je pro jednotlivé SO ORP a obce vypočten tzv. index stáří. Jedná se o ukazatel, který vyjadřuje, kolik osob ve věku 65 a více let připadá na jedno dítě ve věku do 15 let. V tabulkách je tento ukazatel uveden v posledním sloupci. Populačně nejstarším SO ORP v Královehradeckém kraji je SO ORP Nová Paka, kde index stáří činí 1,3. Za ním pak následují SO ORP Hradec Králové a Nové Město nad Metují. Naopak nejlepší parametry indexu stáří dosahují SO ORP Jaroměř (1,0 - zde je tedy předproduktivní složka obyvatelstva přibližně stejně velká, jako složka obyvatelstva starší 65 let) a Rychnov nad Kněžnou. Index stáří SO ORP Hořice je lehce pod průměrem Královéhradeckého kraje (činí 1,14). V porovnání s rokem 2009 se v Královéhradeckém kraji jako celku zvýšil index stáří z 1,12 na 1,16, což poukazuje na pokračující proces demografického stárnutí populace Královehradeckého kraje. Obecně je tedy patrné výrazné zhoršování věkové struktury obyvatel, tj. zejména pokles podílu předproduktivní věkové skupiny 0-14 let a akcelerující nárůst poproduktivní věkové skupiny. Tento jev má negativní vliv nejen na celkovou ekonomickou výkonnost regionů či státu (pakliže nedostatek ekonomicky aktivní není kompenzován migrací obyvatelstva v produktivním věku), ale klade také zvyšující se požadavky na kvantitu a kvalitu sociálních služeb pro seniory, což s sebou nese i rostoucí zátěž veřejných rozpočtů. Tabulka č : Věková struktura SO ORP Královéhradeckého kraje k Věková skupina (%) SO ORP <= Index stáří Broumov 15,1 68,8 16,2 1,07 Dobruška 15,8 67,5 16,7 1,06 Dvůr Králové nad Labem 14,4 68,2 17,4 1,21 Hořice 15,0 67,9 17,1 1,14 Hradec Králové 14,2 67,6 18,2 1,28 Jaroměř 15,9 68,2 15,9 1,00 Jičín 14,5 69,0 16,6 1,15 Kostelec nad Orlicí 15,1 67,6 17,3 1,15 Náchod 15,0 67,0 18,1 1,21 Nová Paka 14,0 67,8 18,2 1,30 Nové Město nad Metují 14,7 67,3 18,0 1,23 Nový Bydžov 14,3 69,5 16,2 1,13 Rychnov nad Kněžnou 15,2 69,3 15,5 1,02 Trutnov 14,7 69,1 16,1 1,09 Vrchlabí 15,0 69,3 15,7 1,05 Královéhradecký kraj 14,7 68,2 17,1 1,16 Zdroj dat: ČSÚ - běžná evidence obyvatelstva, 2012 Jak již bylo zmíněno výše, v rámci Královéhradeckého kraje se SO ORP Hořice vyznačuje nejstarší populací a tato tendence bude pravděpodobně v čase i nadále pokračovat oproti roku 2009 se index stáří zvýšil o 0,05. Z následující tabulky jsou patrné poměrně značné rozdíly ve věkové struktuře obyvatel jednotlivých obcí. Především u menších obcí je však nutno pamatovat, že podíl věkových skupin může být významně ovlivněn lokalizací zařízení, např. domovů s pečovatelskou službou, domovů důchodců apod. sloužící i širšímu regionu. 94

95 Tabulka č : Podíl věkových skupin obyvatel v roce 2011 a index stáří v obcích SO ORP Hořice Obec Věková skupina (v %) Index stáří Index stáří <= let Bašnice 13,4 65,8 20,9 1,56 1,76 Bílsko u Hořic 12,3 65,8 21,9 1,79 1,00 Boháňka 14,8 68,6 16,6 1,12 1,13 Borek 24,1 63,0 13,0 0,54 0,71 Bříšťany 11,6 70,2 18,2 1,57 2,24 Cerekvice nad Bystřicí 19,4 68,1 12,5 0,65 0,70 Červená Třemešná 18,1 67,5 14,4 0,79 0,75 Dobrá Voda u Hořic 19,6 65,5 14,9 0,76 0,84 Holovousy 15,7 66,9 17,4 1,11 1,15 Hořice 13,3 68,1 18,6 1,40 1,30 Chomutice 18,2 66,7 15,1 0,83 0,71 Jeřice 16,7 70,8 12,5 0,75 0,80 Lískovice 16,7 65,1 18,2 1,09 1,76 Lukavec u Hořic 13,0 69,2 17,8 1,36 1,43 Miletín 14,9 68,2 16,8 1,13 1,04 Milovice u Hořic 23,5 69,1 7,4 0,32 0,28 Nevratice 21,4 65,4 13,2 0,62 0,96 Ostroměř 14,3 68,9 16,8 1,17 1,17 Petrovičky 26,2 52,4 21,4 0,82 0,83 Podhorní Újezd a Vojice 14,4 70,7 14,9 1,03 0,90 Rašín 24,1 53,0 22,9 0,95 1,14 Rohoznice 16,6 69,2 14,2 0,85 0,62 Sobčice 12,9 73,8 13,3 1,03 0,72 Staré Smrkovice 18,4 66,2 15,4 0,84 0,51 Sukorady 12,0 65,9 22,1 1,85 2,04 Tetín 16,5 63,3 20,1 1,22 1,29 Třebnouševes 15,5 68,6 15,9 1,02 0,91 Úhlejov 18,8 61,9 19,4 1,03 0,90 Vřesník 21,0 66,7 12,3 0,59 0,47 SO ORP Hořice 15,0 67,9 17,1 1,14 1,09 Zdroj dat: ČSÚ - běžná evidence obyvatelstva, 2012 Hodnoty indexu stáří v obcích Hořicka dosahují značné variability. Nejvyšší hodnoty indexu stáří dosahuje obec Sukorady 1,85, naopak nejnižší Milovice u Hořic (0,32). Jak již bylo zmíněno výše, v souladu s demografickými trendy v prakticky téměř celé Evropě poroste i poproduktivní složka české populace, což bude do budoucna klást nárok na sociální služby pro lidi v důchodovém věku. Právě obce s nejvyšším indexem stáří by měly tento problém začít řešit co nejdříve Vzdělanostní struktura Vzdělanost obyvatel představuje významný faktor ovlivňující hospodářské podmínky a soudržnost obyvatel obce. Dále je vysoká úroveň lidského kapitálu jedním ze základních předpokladů pro rozvoj obce či regionu. S rostoucí vzdělaností koreluje pokles nezaměstnanosti, roste sociální kapitál, občanská společnost a angažovanost v komunitách. Obecně deklarovaná vzdělanost obyvatelstva ČR roste, avšak její prostorová distribuce je značně nerovnoměrná. Do r docházelo k silné koncentraci obyvatel s vyšším stupněm vzdělání v tzv. střediskových sídlech, kam byly v plánovaném hospodářství přednostně koncentrovány omezené finanční zdroje na 95

96 ekonomický rozvoj. V posledních letech dochází k přesměrování mobility těchto osob do atraktivních příměstských a rekreačních sídel, které socialistická modernizace zasáhla v menší míře. Procesy suburbanizace a preference bydlení v kvalitním prostředí způsobují difúzi lidského kapitálu i do oblastí, které v předchozím období byly vnímané jako neperspektivní. Nicméně i nadále nejnižší vzdělanostní úroveň obyvatelstva přetrvává u neatraktivních zemědělských obcí a nově vzniká v některých lokalitách velkých neatraktivních sídlišť. Tabulka č : Vzdělanostní struktura obcí v SO ORP Hořice v roce 2011 (%) Bez vzdělání, Název obce nezjištěné, neukončené základní, Vyučení a střední bez Úplné střední s maturitou a vyšší odborné a základní maturity nástavbové Vysokoškolské Bašnice 27,4 47,0 23,8 1,8 Bílsko u Hořic 24,2 42,4 30,3 3,0 Boháňka 18,8 42,2 29,2 9,9 Borek 33,3 44,4 21,0 1,2 Bříšťany 26,6 44,9 27,1 1,4 Cerekvice nad Bystřicí 24,7 45,0 24,6 5,7 Červená Třemešná 23,5 43,2 28,8 4,5 Dobrá Voda u Hořic 22,4 41,2 28,8 7,7 Holovousy 18,7 40,0 30,1 11,2 Hořice 21,1 34,0 34,2 10,7 Chomutice 25,7 44,7 26,6 3,0 Jeřice 18,6 45,3 29,0 7,1 Lískovice 34,7 42,6 17,6 5,1 Lukavec u Hořic 21,1 41,5 26,0 11,4 Miletín 23,8 39,9 30,0 6,3 Milovice u Hořic 16,4 38,1 36,5 9,0 Nevratice 29,7 44,5 22,7 3,1 Ostroměř 24,4 40,4 28,9 6,3 Petrovičky 38,7 38,7 19,4 3,2 Podhorní Újezd a Vojice 18,2 44,9 30,6 6,3 Rašín 21,9 45,3 21,9 10,9 Rohoznice 26,6 43,4 24,8 5,1 Sobčice 20,7 44,6 27,5 7,2 Staré Smrkovice 34,7 44,4 18,5 2,3 Sukorady 21,9 37,4 31,6 9,1 Tetín 31,3 40,0 25,2 3,5 Třebnouševes 24,5 47,8 22,9 4,9 Úhlejov 27,1 32,6 33,3 7,0 Vřesník 28,2 43,7 25,4 2,8 SO ORP Hořice 22,5 38,3 30,8 8,4 Královéhradecký kraj 22,8 35,2 31,6 10,4 ČR 23,9 32,8 30,9 12,4 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011 předběžné výsledky I SO ORP Hořice dokládá výše nastíněné trendy. V desetiletém období mezi roky 2001 a 2011 došlo k významné změně vzdělanostní úrovně obcí. Především přirozenou měnou se výrazně zmenšil počet obyvatel v méně kvalifikovaných skupinách (bez vzdělání, nezjištěné, neukončené základní a základní vzdělání a vyučení a střední bez maturity) z celkových 65,5 % na současných 60,8 % - a opačně byla posílena složka obyvatelstva s maturitou, vyšším odborným vzděláním a vysokoškolským vzděláním. 96

97 Z pohledu jednotlivých obcí je relativní podíl vysokoškoláku nejvyšší v Lukavci u Hořic a v Holovousech, které se vyznačují dobrou dostupností do Hořic jako centrálního sídla SO ORP. Obecně je úroveň vzdělanosti v obcích SO ORP, co se týče vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva nižší než průměr ČR a Královehradeckého kraje a ani pozici samotného centrálního města Hořic -nelze v tomto srovnání hodnotit jako příznivou Školy a školská zařízení V SO ORP Hořice má 41 % obcí mateřskou školu, v každé z těchto obcí se nachází jedna mateřská škola, pouze Hořice mají čtyři mateřské školy. Základní školu má 34 % obcí (obec Hořice má čtyři základní školy a dvě základní umělecké školy), avšak pouze 6 z 10 obcí má ročník (oba stupně, oproti roku 2009 zde však došlo k zlepšení o dvě obce). 17 obcí nemá na svém katastru žádné z uvedených zařízení. Mateřská škola v Dobré Vodě u Hořic má kapacitu plně využitou (celkem 49 míst), zatímco kapacita základní školy není naplněná ani z poloviny (obsazeno 30 míst z celkových 70). V Holovousích je kapacita MŠ také vyčerpána (celkem 28 dětí), ZŠ však není zcela obsazena (jen 22 míst je obsazeno z celkových 30). Obdobně kapacity mateřských škol v Hořicích jsou téměř vyčerpané (obsazeno 286 míst z 291). Chomutice hlásí plně obsazenou MŠ (25 míst), kapacity ZŠ jsou volné (obsazeno 170 míst z 220), stejně tak obsazenou MŠ mají i v Jeřicích, Miletíně (40 míst, místní ZŠ má kapacitu 200 míst, obsazeno však je jen 180), Rohoznici (25 míst) a Třebnouševsi (28 míst). V Milovicích je obsazena kapacita ZŠ (24 míst), avšak plánuje se její rozšíření na 33 míst. Podhorní Újezd a Vojice mají plně obsazenou MŠ (30 míst), zatímco ZŠ není zcela naplněná (11 míst z 25). Za středním vzděláváním dojíždějí obyvatelé obcí SO ORP do Hořic, popřípadě do dalších větších měst Královéhradeckého kraje. V obci Hořice jsou tyto střední školy: Gymnázium, SOŠ, SOU a VOŠ Hořice (s ní byla sloučena VOŠ a Střední zemědělská škola Hořice a Obchodní akademie a SOU obchodní ). SPŠ kamenická a sochařská, Odborné učiliště a Praktická škola, 97

98 Tabulka č : Školy a školská zařízení v SO ORP Hořice v roce 2011 základní školy mateřské Obec školy ZUŠ ročník ročník střední školy obory SOŠ, SOU vč. nástavbového obory gymnázií Bašnice Bílsko u Hořic Boháňka Borek Bříšťany Cerekvice nad Bystřicí Červená Třemešná Dobrá Voda u Hořic Holovousy Hořice Chomutice Jeřice Lískovice Lukavec u Hořic Miletín Milovice u Hořic Nevratice Ostroměř Petrovičky Podhorní Újezd a Vojice Rašín Rohoznice Sobčice Staré Smrkovice Sukorady Tetín Třebnouševes Úhlejov Vřesník SO ORP Hořice Zdroj: ČSÚ - Městská a obecní statistika, Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče Největším poskytovatelem zdravotní péče v SO ORP Hořice je Městská nemocnice Hořice, která poskytuje péči v těchto oblastech: lůžka typu LDN, ambulance: gynekologie, chirurgie a interní lékařství, kardiologie, laboratorní vyšetření v klinické biochemii a hematologii. V obcích SO ORP se nachází následující zdravotnická zařízení. Jak je patrné z tabulky níže, zdravotní péče je výrazně koncentrována do správního střediska Hořice. Alespoň jedno zdravotnické zařízení (samostatná ordinace lékaře, nikoli detašované pracoviště) se pak nachází jen v obcích Miletín a Ostroměř. 98

99 Tabulka č : Zdravotnická zařízení v SO ORP Hořice v roce 2011 Ordinace praktického lékaře Obec ambulance zdravotnické středisko pro dospělé pro děti a dorost stomatologa gynekologa lékaře specialisty lékárenská péče domy s peč. službou domov pro seniory Bašnice Bílsko u Hořic Boháňka Borek Bříšťany Cerekvice nad Bystřicí Červená Třemešná Dobrá Voda u Hořic Holovousy Hořice Chomutice Jeřice Lískovice Lukavec u Hořic Miletín Milovice u Hořic Nevratice Ostroměř Petrovičky Podhorní Újezd a Vojice Rašín Rohoznice Sobčice Staré Smrkovice Sukorady Tetín Třebnouševes Úhlejov Vřesník SO ORP Hořice Zdroj: ČSÚ - Městská a obecní statistika,

100 3.7.6 Indikátory Tabulka č : Hodnocení indikátorů Podíl Změna Název obce obyvatel Index počtu Hodnocení s vysokoškolským k indikátoru (%) mezi indikátoru stáří Hodnocení obyvatel Hodnocení indikátoru * vzděláním 2011 lety 2001 (%) 2011* 2011 Bašnice 1,8-2 1, ,8-1 Bílsko u Hořic 3,0-1 1,79-2 3,5 0 Boháňka 9,9 2 1,12 0 6,2 0 Borek 1,2-2 0,54 2 1,0 0 Bříšťany 1,4-2 1,57-1 6,3 0 Cerekvice nad Bystřicí 5,7 0 0,65 2 4,4 0 Červená Třemešná 4,5-1 0, ,1 2 Dobrá Voda u Hořic 7,7 1 0, ,1 1 Holovousy 11,2 2 1, ,1 1 Hořice 10,7 2 1, ,7-1 Chomutice 3,0-1 0,83 1 3,4 0 Jeřice 7,1 1 0,75 1 8,2 1 Lískovice 5,1 0 1,09 0 3,3 0 Lukavec u Hořic 11,4 2 1, ,4 1 Miletín 6,3 0 1,13 0-1,1-1 Milovice u Hořic 9,0 2 0, ,1 2 Nevratice 3,1-1 0, ,5 1 Ostroměř 6,3 0 1, ,4-1 Petrovičky 3,2-1 0,82 1 9,3 1 Podhorní Újezd a Vojice 6,3 0 1,03 0 3,4 0 Rašín 10,9 2 0, ,9 2 Rohoznice 5,1 0 0, ,7 1 Sobčice 7,2 1 1,03 0 2,8 0 Staré Smrkovice 2,3-2 0, ,3 1 Sukorady 9,1 2 1,85-2 3,3 0 Tetín 3,5-1 1,22-1 7,9 0 Třebnouševes 4,9-1 1,02 0 0,3 0 Úhlejov 7,0 1 1, ,5 2 Vřesník 2,8-2 0,59 2-9,1-2 Škála -2 3,0 pod 1,60 a více -8,0 pod -1 5,0 pod 1,60 pod 0,0 pod 0 7,0 pod 1,15 pod 8,0 pod 1 9,0 pod 0,85 pod 16,0 pod 2 9,0 a více 0,70 pod 16,0 a více *Oproti minulé aktualizaci ÚAP došlo k metodické změně ve výpočtu indikátoru, kdy v rámci prezentovaných předběžných výsledků ze SLDB 2011 byla kategorie vyšší odborné a nástavbové vzdělání sloučena s kategorií úplné střední vzdělání s maturitou. Proto je zde jako indikátor prezentován pouze podíl obyvatelstva s vysokoškolským vzděláním, které v předběžných výsledcích SLDB bylo prezentováno samostatně. 100

101 Obrázek č : Podíl osob s vysokoškolským vzděláním v SO ORP Hořice v roce 2011 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011 předběžné výsledky, EKOTOXA s.r.o Obrázek č : Index stáří obyvatel v SO ORP Hořice v roce 2011 Zdroj: ČSÚ běžná evidence obyvatelstva, 2012; EKOTOXA s.r.o

102 Obrázek č : Relativní změna počtu obyvatel v SO ORP Hořice v letech Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, SLDB 2011 předběžné výsledky; EKOTOXA s.r.o