ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Hořice 3. úplná aktualizace

Transkript

1 CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Hořice 3. úplná aktualizace ZADAVATEL: ZPRACOVAL: MĚSTO HOŘICE EKOTOXA s.r.o. VE SPOLUPRÁCI S MĚSTEM HOŘICE LISTOPAD 2014 VERZE 03 EKOTOXA s.r.o. Fišova 403/7, Brno, Černá Pole, tel , fax , emc@ekotoxa.cz

2 AUTORSKÝ KOLEKTIV EKOTOXA s.r.o. Mgr. Hana Trávníčková Ing. Jiří Hon koordinace projektu ÚAP, komunikace se zákazníkem koordinace projektu, metodika, kompletace zprávy Ing. arch. Petr Malý územní plánování Mgr. Zdeněk Frélich Mgr. Pavel Pracný Ing. Jana Fichnová Bc. Lucie Kepová Mgr. Veronika Frélichová Eva Krásenská Mgr. Miroslava Baranová Petra Guldová Jana Vaňková koordinace témat ENVI témat 1-5 (horninové prostředí a geologie, vodní režim, hygiena životního prostředí, ochrana přírody a krajiny zemědělský půdní fond a pozemky k plnění funkcí lesa, kartogramy horninové prostředí a geologie, ochrana přírody a krajiny vodní režim vodní režim hygiena životního prostředí zemědělský půdní fond a PUPFL hospodářské podmínky, vyhodnocení vyváženosti pilířů kompletní výkresová dokumentace, problémy, střety GIS podpora pro vybraná témata Mgr. Ivo Dostál Ing. Jakub Tichý Mgr. Jiří Dužár Bc. Pavel Doležal Mgr. Vladan Hruška, PhD. veřejná dopravní a technická infrastruktura veřejná dopravní a technická infrastruktura bydlení sociodemografické podmínky, rekreace sociodemografické podmínky, rekreace Městský úřad Hořice Ing. Vladimír Musil podkladová data ÚAP, připomínky, komunikace se zpracovatelem 2

3 OBSAH 1 ÚVOD Základní informace Podklady pro údaje o území Požadavky na zabezpečení vyvážených podmínek udržitelného rozvoje v SO ORP Hořice Použitá metodika Výchozí informace právní stav Metodika uplatněná pro aktualizaci v roce 2014 pro SO ORP Hořice ZÁKLADNÍ ÚDAJE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Základní údaje řešeného území SO ORP Hořice ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ TÉMATICKÉ ROZBORY Horninové prostředí a geologie Geologický a geomorfologický profil území Těžba nerostných surovin Sesuvná a poddolovaná území Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Hlavní změny od aktualizace Vodní režim Sklonitá orná půda Povodňová charakteristika Stav povrchových a podzemních vod Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Hlavní změny od aktualizace Hygiena životního prostředí Ovzduší Hlukové znečištění Staré ekologické zátěže Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení v rámci územního plánování Hlavní změny od aktualizace Ochrana přírody a krajiny Chráněná území Územní systém ekologické stability Památné stromy Indikátory - koeficient ekologické stability krajiny SWOT analýza Problémy k řešení v rámci územního plánování Hlavní změny od aktualizace Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa Zemědělský půdní fond Pozemky určené k plnění funkce lesa Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení v rámci územního plánování Hlavní změny od aktualizace Veřejná dopravní a technická infrastruktura Infrastrukturní stavby v územně plánovací dokumentaci a Politice územního rozvoje Dopravní infrastruktura

4 3.6.3 Technická infrastruktura Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Hlavní změny od aktualizace Sociodemografické podmínky Demografický vývoj Věková struktura Vzdělanostní struktura Školy a školská zařízení Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Hlavní změny od aktualizace Bydlení Základní údaje o domech a bytech Domovní fond Bytový fond Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Hlavní změny od aktualizace Rekreace Turistická atraktivita Ubytovací kapacity Turisticko-rekreační zatížení Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení v rámci územního plánování a jiné problémy Hlavní změny od aktualizace Hospodářské podmínky Nezaměstnanost Podnikatelská struktura Míra podnikatelské aktivity Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Hlavní změny od aktualizace VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Vyhodnocení vyváženosti pilířů Vyhodnocení environmentálního pilíře Vyhodnocení ekonomického pilíře Vyhodnocení sociodemografického pilíře Celkové hodnocení obcí Vyváženost pilířů URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI Závady a ohrožení v území Dopravní a hygienické závady v území Omezení pro rozvoj území a ohrožení v území Tabulky problémů k řešení v ÚPD po obcích Problémy obcí SO ORP Hořice ZÁVĚR Hodnocení metodiky

5 7 LITERATURA Příloha č. 1 Karty obcí (jen v elektronické verzi) Grafická příloha Problémový výkres (v měřítku 1:20 000) SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č : Geologická struktura území SO ORP Hořice Obrázek č : Těžba nerostných surovin v SO ORP Hořice Obrázek č : Indikátor geologických rizik Obrázek č : Hydrologické povodí 3. řádu ve SO ORP Hořice Obrázek č : CHOPAV Východočeská křída ve SO ORP Hořice Obrázek č : Podzemní zdroje vod, vrty a prameny ČHMÚ a ochranná pásma vodních zdrojů ve SO ORP Hořice Obrázek č : Záplavové území Q 100 na území SO ORP Hořice Obrázek č : Celková rizikovost povrchových vod Obrázek č : Celková rizikovost podzemních vod Obrázek č : Zranitelné oblasti ve SO ORP Hořice Obrázek č : Hodnocení obcí dle množství sklonité orné půdy Obrázek č : Hodnocení obcí dle záplavového území Q Obrázek č : Průměrná roční imisní koncentrace PM 10 v období Obrázek č : 36. nejvyšší imisní koncentrace PM 10 v období Obrázek č : Průměrné roční imisní koncentrace benzo(a)pyrenu v období Obrázek č : Staré ekologické zátěže v SO ORP Hořice Obrázek č : Souhrnné hodnocení kvality ovzduší v SO ORP Hořice Obrázek č : Zvláště chráněné území v SO ORP Hořice Obrázek č : Územní systém ekologické stability v SO ORP Hořice Obrázek č : Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Hořice v r Obrázek č : Půdy I. a II. třídy ochrany Obrázek č : Kategorie lesa Obrázek č : Změna výměry zemědělské půdy mezi lety Obrázek č : Silniční síť v SO ORP Hořice Obrázek č : Intenzita dopravy na silniční síti SO ORP Hořice Obrázek č : Intenzita dopravy ve městě Hořice Obrázek č : Železniční síť ve SO ORP Hořice Obrázek č : Síť cyklostezek a cyklotras ve SO ORP Hořice Obrázek č : Schéma zón IDS OREDO ve SO ORP Hořice Obrázek č : Zásobení obcí ve SO ORP Hořice plynem Obrázek č : Zásobování vodou ve SO ORP Hořice Obrázek č : Odkanalizování obcí ve SO ORP Hořice Obrázek č : Hodnocení indikátoru dopravní obslužnosti hromadnou dopravou v SO ORP Hořice 82 Obrázek č : Hodnocení indikátoru Vybavenost technickou infastrukturou ve SO ORP Hořice Obrázek č : Vývoj počtu obyvatel (k ) SO ORP Hořice mezi lety Obrázek č : Ukazatel demografického vývoje SO ORP Hořice v letech Obrázek č : Podíl osob s vysokoškolským vzděláním v SO ORP Hořice v roce Obrázek č : Index stáří obyvatel v SO ORP Hořice v roce Obrázek č : Relativní změna počtu obyvatel v SO ORP Hořice v letech Obrázek č : Hodnocení vývoje počtu trvale obydlených bytů v letech Obrázek č : Průměrný roční počet dokončených bytů na obyvatel v období Obrázek č : Zvláště chráněná území v SO ORP Hořice Obrázek č : Turistická atraktivita obcí SO ORP Hořice Obrázek č : Podíl potenciálních rekreačních ploch SO ORP Hořice Obrázek č : Turisticko-rekreační zatížení obcí SO ORP Hořice vyjádřené počtem lůžek na km Obrázek č : Indikátor podíl nezaměstnaných osob v roce Obrázek č : Indikátor míra podnikatelské aktivity v roce

6 Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje environmentální pilíř Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje ekonomický pilíř Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje sociodemografický pilíř Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje SO ORP Hořice Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje celkové hodnocení SEZNAM TABULEK Tabulka č : Základní údaje o obcích SO ORP Hořice Tabulka č : Výhradní ložiska nerostných surovin v SO ORP Hořice Tabulka č : Chráněná ložisková území v SO ORP Hořice Tabulka č : Indikátory geologických rizik Tabulka č : Podzemní zdroje vod, prameny a vrty ČHMÚ ve SO ORP Hořice Tabulka č : Ochranná pásma vodních zdrojů ve SO ORP Hořice Tabulka č : Množství sklonitých orných pozemků v jednotlivých obcích SO ORP Hořice Tabulka č : Plocha záplavových území Q 100 na území jednotlivých obcí Tabulka č : Aktivní zóny v záplavových území ve SO ORP Hořice Tabulka č : Souhrnné hodnocení tématu na základě navržených indikátorů Tabulka č : Staré ekologické zátěže na území SO ORP Hořice Tabulka č : Souhrnné hodnocení kvality ovzduší ve smyslu navržených indikátorů na území SO ORP v období Tabulka č : Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Hořice v r Tabulka č : Výměra zemědělské půdy (ha) k Tabulka č : Plocha lesa a lesnatost dle jednotlivých obcí Tabulka č : Nastavení indikátoru PF Tabulka č : Indikátory změny výměry zemědělské půdy mezi lety 2007 a Tabulka č : Dopravny na síti drah SŽDC v obvodu ORP Hořice Tabulka č : Významné zdroje elektrické energie ve SO ORP Hořice dle typu a instalovaného výkonu v MW Tabulka č : Dopravní dostupnost jednotlivých obcí (spojů / den) Tabulka č : Nastavení indikátoru dopravní obslužnost území veřejnou dopravou Tabulka č : Hodnocení dopravní obslužnosti obcí Tabulka č : Hodnocení indikátoru technické infrastruktury Tabulka č : Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Královehradeckého kraje mezi lety Tabulka č : Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Hořice mezi lety Tabulka č : Vývoj přirozeného a migračního přírůstku v obcích SO ORP Hořice mezi lety Tabulka č : Věková struktura SO ORP Královéhradeckého kraje k Tabulka č : Podíl věkových skupin obyvatel v roce 2013 a index stáří v obcích SO ORP Hořice Tabulka č : Vzdělanostní struktura obcí v SO ORP Hořice v roce 2011 (%) Tabulka č : Školy a školská zařízení v SO ORP Hořice v roce Tabulka č : Zdravotnická zařízení a zařízení sociálních služeb ve SO ORP Hořice v roce Tabulka č : Hodnocení indikátorů Tabulka č : Srovnání počtu trvale obydlených domů a bytů v obcích SO ORP Hořice Tabulka č : Domovní fond na území obcí SO ORP Hořice v roce Tabulka č : Domovní fond na území obcí SO ORP Hořice v roce Tabulka č : Trvale obydlené domy podle období výstavby Tabulka č : Srovnání trvale obydlených bytů členěných podle právních důvodů k užívání Tabulka č : Dokončené byty v období Tabulka č : Hodnocení vývoje počtu trvale obydlených bytů v letech Tabulka č : Průměrný roční počet dokončených bytů na obyvatel v období Tabulka č : Podíl potenciálních rekreačních ploch v roce 2013 v jednotlivých obcích SO ORP Hořice Tabulka č : Bodování jednotlivých ukazatelů pro vyhodnocení turistické atraktivity Tabulka č : Průběžné hodnocení turistické atraktivity jednotlivých obcí SO ORP Hořice

7 Tabulka č : Hromadná ubytovací zařízení v obcích SO ORP Hořice v roce Tabulka č : Turisticko-rekreační zatížení obcí v SO ORP Hořice Tabulka č : Hodnocení indikátorů turistické atraktivity, podílu potenciálních rekreačních ploch a turisticko-rekreačních zatížení obcí Tabulka č : Základní ukazatele nezaměstnanosti (rok 2013) Tabulka č : Podíl nezaměstnaných osob (%) v období Tabulka č : Počet firem podle počtu zaměstnanců ( ) Tabulka č : Počet subjektů podle NACE ( ) Tabulka č : Míra podnikatelské aktivity (údaje k ) Tabulka č : Hodnocení indikátoru podíl nezaměstnaných osob a míra podnikatelské aktivity Tabulka č : Zařazení témat do pilířů za účelem vyhodnocení vyváženosti pilířů Tabulka č : Zařazení obce do skupiny na základě pozitivního nebo negativního hodnocení pilířů. 140 Tabulka č : Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a SO ORP Hořice Tabulka č : Přehled hodnocení indikátorů environmentálního pilíře Tabulka č : Přehled hodnocení indikátorů ekonomického pilíře Tabulka č : Přehled hodnocení indikátorů sociodemografického pilíře Tabulka č : Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích dle celkové hodnoty Tabulka č : Přehled a hodnocení použitých indikátorů pro vyhodnocení vyváženosti pilířů SEZNAM ZKRATEK AOT40 expoziční index AOT40 pro ozon. Je definován jako součet rozdílů mezi hodinovými koncentracemi vyššími než prahová koncentrace 80 μg m-3 (40 ppb) a hodnotou 80 μg m-3, v období 8-20 hod. SEČ. vypočten z 1h hodnot v období květen-červenec, průměr za 5 let. BPEJ bonitovaná půdně-ekologická jednotka BRKO biologicky rozložitelný komunální odpad ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČOV čistírna odpadních vod ČSÚ Český statistický úřad ČÚZK Český úřad zeměměřičský a katastrální DPS dům s pečovatelskou službou DV daňová výtěžnost EKO ekonomický pilíř ENV environmentální pilíř EU Evropská unie EVL evropsky významná lokalita GIS geografický informační systém. HEIS VÚV T.G.M. Hydroekologický informační systém Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. HP1 hlavní parametr 1 HUZ hromadná ubytovací zařízení CHKO chráněná krajinná oblast CHLÚ chráněné ložiskové území KES koeficient ekologické stability krajiny KO komunální odpad KPÚ komplexní pozemkové úpravy Ldvn hladina hluku celodenní MMR Ministerstvo pro místní rozvoj Mze Ministerstvo zemědělství MZCHÚ maloplošně zvláště chráněná území MŽP Ministerstvo životního prostředí NATURA 2000 Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu NP národní park NR nadregionální 7

8 OIR OKEČ ORP OZKO PLO PP PRP PUPFL PÚR Q Q 100 R RBC SEZ SFŽP SKO SLDB SO SO ORP SOC SWOT ÚAP ÚP ÚPD ÚSES ÚTP VKP ZPF ZÚR ŽP objekty individuální rekreace odvětvová klasifikace ekonomických činností obec s rozšířenou působností oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší přírodní lesní oblast přírodní památka potenciální rekreační plochy pozemky určené k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje vydatnost zdroje (vodního) průtok při stoleté vodě regionální regionální biocentrum Rozbor udržitelného rozvoje území stará ekologická zátěž Státní fond životního prostředí směsný komunální odpad Sčítání lidu, domů a bytů správní obvod správní obvod obce s rozšířenou působností sociodemografický pilíř Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats (Silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení) územně analytické podklady územní plán územně plánovací dokumentace územní systém ekologické stability krajiny územně technický podklad významný krajinný prvek zemědělský půdní fond zásady územního rozvoje životní prostředí ZNAČKY CHEMICKÝCH PRVKŮ, CHEMICKÉ VZORCE, UZANČNÍ NÁZVY ANALÝZ As BaP, B(a)P Cd Cl CO 2 N 2 O NO NO 2 NO 3 - NO x + NH 4 O 3 PM 10 SO 2 SO x TZL arsen benzo(a)pyren kadmium chlor oxid uhličitý oxid dusný oxid dusnatý oxid dusičitý dusičnany oxidy dusíku (oxid dusnatý a dusičitý) amonné ionty přízemní (troposférický) ozon pevné prachové částice suspendované v ovzduší o velikosti do 10 um oxid siřičitý oxidy síry tuhé znečišťující látky 8

9 1 ÚVOD 1.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE Tento dokument navazuje na Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Hořice zpracovaný v roce Práce byla provedena na základě smlouvy mezi firmou EKOTOXA s.r.o. Konečným zákazníkem celého projektu je město Hořice. Úkolem předkládané práce je zpracování rozboru udržitelného rozvoje území pro SO ORP Hořice postupem, který vyplývá ze zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) a jeho prováděcích předpisů. Problematika udržitelného rozvoje je členěna do 10-ti tematických oblastí, které jsou vymezené vyhláškou č. 500/2006 Sb. a které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální (přírodní), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudržnost společenství obyvatel). Při zpracování bylo přihlédnuto i k Metodické příručce k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí, která byla uveřejněna jako příloha časopisu Urbanismus a územní rozvoj č. 5/2009 a především navazující část metodického sdělení odboru územního plánování MMR z 05/2010. Současně byly vzaty do zpracování další názory MMR, UUR a zejména konkrétní připomínky pracovníků SO ORP. Nedílnou součástí této zprávy je i příloha, která má za úkol podat v dané problematice komplexnější informaci. SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Karty obcí (jen v elektronické verzi) Grafická příloha Problémový výkres (v měřítku 1:20 000) 9

10 1.2 PODKLADY PRO ÚDAJE O ÚZEMÍ Základním podkladem pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území jsou údaje o území, jejichž seznam je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti viz. příloha č. 1. část A a část B. Část A Územně analytické podklady obcí podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (119 jevů) Část B Územně analytické podklady kraje podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (37 jevů) Přičemž v 119. jevu z ÚAP obcí a 37. jevu ÚAP kraje mohou být obsaženy další informace mimo konkrétně stanovené jevy ÚAP ve vrstvách pro obce a ve vrstvách 1-36 pro kraj. Při zpracování se dále vycházelo zejména ze strategických koncepcí a plánů vypracovaných pro území Královéhradeckého kraje a České republiky (Strategie trvale udržitelného rozvoje ČR, statistické údaje z Českého statistického úřadu apod.). Dále byly využity podklady, které byly převzaty od zadavatele projektu, kterým je město Hořice (tj. data - územně analytické podklady) a další informační zdroje uvedené v seznamu literatury podle jednotlivých témat udržitelného rozvoje stanovených vyhláškou č. 500/2006 Sb., případně je konkrétní zdroj zmíněn v textu nebo pod patřičnou tabulkou nebo obrázkem. 1.3 POŽADAVKY NA ZABEZPEČENÍ VYVÁŽENÝCH PODMÍNEK UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V SO ORP HOŘICE Tento dokument má být jedním z podkladů pro zadání nových územních plánů obcí nebo jejich změn. Měl by přejímat informace z územně plánovacích dokumentací a územně plánovacích podkladů vyšších územně správních celků (kraj, případně stát). Rovněž by měl reagovat na problémy a potřeby jednotlivých obcí v rámci územně správního obvodu obce s rozšířenou působností. Rozhodujícím právním předpisem pro tvorbu dokumentu je zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), který nabyl účinnosti dne a jeho prováděcí vyhlášky. Účel územního plánování Priority územního plánování kraje jsou stanoveny k dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Formulují požadavky na udržitelný rozvoj území vyjádřené v Politice územního rozvoje České republiky v souladu s charakterem území kraje a místními podmínkami (struktura osídlení, přírodní a hospodářské podmínky) tak, aby byly uspokojeny potřeby současné generace, a přitom nebyly ohroženy podmínky života generací budoucích. Nadřazeným a závazným dokumentem pro tvorbu územních plánů obcí byly ÚZEMNÍ PLÁNY VELKÝCH ÚZEMNÍCH CELKŮ, od jsou potom ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE, zpracované vždy pro území kraje. 10

11 1.4 POUŽITÁ METODIKA Výchozí informace právní stav Územně analytické podklady se od staly novým nástrojem územního plánování v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. a navazujícími vyhláškami. Problematikou ÚAP se zabývá vyhláška č. 500/2006. Dle této vyhlášky ÚAP obsahují: 1. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje. 2. Rozbor udržitelného rozvoje. Podklady (1) se skládají z textové a grafické části. Textová část obsahuje vyhodnocení stavu a vývoje území, hodnoty území, limity využití území a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. Grafická část obsahuje výkres hodnot, limitů a záměrů na provedení změn v území. Rozbor udržitelného rozvoje (2) se dělí opět na textovou a grafickou část. Textová část obsahuje vyhodnocení udržitelného rozvoje území formou SWOT analýzy v deseti daných tématech, vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek, které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální (životní prostředí), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudržnost společenství obyvatel). Rozbor dále zahrnuje problémy k řešení v ÚPD. Grafickým výstupem je problémový výkres. Řešení úkolu (daného vyhláškou č. 500/2006 Sb.), je tedy možné rozdělit do dvou částí, zpracování podkladů pro a následně zpracování vlastního. Tento dokument je tedy textem, který zahrnuje obě části Rozboru udržitelného rozvoje území tedy podkladů pro a následně zpracování vlastního. Poznámka : nová aktualizace zákona 183/2006 uvedená v Částce 99/2013 nabývá účinnost od a současně mění celou řadu dalších zákonů. Od roku 2006 byl stavební zákon aktualizován k celkem 13x. Mimo všechna zpřesnění formulací zákona je pro ÚP obcí nejdůležitější informací zpráva, že povinnost mít platný ÚP mají obce prodloužen z roku 2015 na rok Další významnou povinností pořizovatele ÚAP je projednání dokumentu se starosty všech obcí v rámci ORP. 11

12 1.4.2 Metodika uplatněná pro aktualizaci v roce 2014 pro SO ORP Hořice Zpracovatel na základě svých předchozích zkušeností, doporučené metodiky MMR z 05/2010 přistoupil k dané problematice následovně. 1. Zvolení metody hodnocení - pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území byla použita metodika vyhodnocení udržitelnosti území pomocí navržené sady indikátorů v určené škále pro zadaná témata. Limity udržitelnosti části navržených indikátorů korespondují s limity danými příslušnými vyhláškami nebo strategickými koncepcemi (např. překročení stanoveného imisního limitu pro dané znečišťující látky). Tam kde není dána první možnost, je využita metoda vzájemného porovnání (benchmarking) jednotlivých obcí v rámci SO ORP (kraje), v některých případech také s hodnotou indikátoru celé ČR. 2. Stanovení sady indikátorů - byla stanovena sada indikátorů, která vychází ze sady stanovené v roce 2008, 2010 a Zařazení indikátorů do jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje proběhlo v souladu s metodikou MMR z 05/2010 (neexistuje ostrá hranice pro vlastní zařazení stanovených témat do jednotlivých pilířů udržitelnosti, např. rekreace je na pomezí sociodemografického a ekonomického pilíře). U některých indikátorů jsou obce mezi sebou přímo porovnatelné v rámci daného SO ORP, kraje (nebo i ČR) nebo jsou v druhém případě stanovovány a hodnoceny relativně a to s ohledem na požadované rozlišení obcí v rámci SO ORP. Ve vybraných tématech byly indikátory doplněny, respektive účelově změněny, aby jejich vypovídající schopnost byla v daných podmínkách maximální a současně odpovídala nově vzniklým skutečnostem na základě nově vydaných zákonných předpisů (často na základě integrující se EU). Je nutno komentovat jisté omezení a vypovídající schopnost zvolených indikátorů, které byly odkázány na SLDB v roce V předchozí aktualizaci v roce 2012 byly mnohé indikátory postaveny na předběžných výsledcích statistického vyhodnocení dat, v letošní aktualizaci bylo využito již konečné verze. Základní změna je zpracování dat ze Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) za rok 2011, která vede k novému ukazateli, kterým je obvykle bydlící obyvatelstvo, resp. počet obyvatel podle místa obvyklého pobytu (vysvětlení je v u téma bydlení). 3. Zpracování stanovených témat - jednotlivá témata byla zpracována specialisty na danou problematiku z posledních dostupných dat ÚAP, statistik ČSÚ a dalších, zejména internetových zdrojů informací. Témata se nezaměřují pouze na standardní popis území, ale zejména na zpracování podkladových dat jednotlivých indikátorů a jejich vyhodnocení. Z takto zpracovaných témat v rozsahu 5-25 stran byly generovány jednotlivé výroky SWOT analýzy, ve většině témat v rozsahu 3-10 výroků pro každou ze čtyř oblastí SWOT a stanoveny problémy pro dané území. Zjištěné problémy jsou určeny k řešení v rámci územně plánovacích dokumentací, popř. i k jiným účelům (např. organizace dopravy). Pro zachování kontinuity dokumentů byly v mnoha tématech zachovány informace z dotazníkového šetření z roku 2012 (v jistých případech to bohužel vedlo i k získání rozporuplných a nepřesných informací) byl ve většině témat využit dotazníkový průzkum s představiteli obcí (starostové), ale i s dalšími pracovníky (pracovníci odborů ŽP, pracovníky odborů územního plánování apod.). Dotazník byl zaměřen, mimo jiné, na problémy v území. Nově byla zařazena i shrnující kapitola hlavních změn a porovnání stavu v daném tématu v letech 2014/ Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje - bylo zpracováno vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje, když za základ hodnocení byla brána skutečnost, že všechny tři pilíře udržitelného rozvoje jsou si rovnocenné, stejně jako váhy jednotlivých zvolených indikátorů (některé složitěji definované indikátory mohou mít obsaženy různé váhy jednotlivých částí indikátoru, je uvedeno vždy v kapitole Indikátory v tématech). Tuto skutečnost však lze poměrně snadno změnit na základě rozhodnutí politické reprezentace území (váhy pilířů) i váhy jednotlivých indikátorů (na základě shody vzešlé z diskuzí odborníků na jednotlivá zpracovaná témata). Součástí hodnocení vyváženosti je tabulka všech hodnocených indikátorů pro všechny obce v daném správním obvodě ORP. Hodnocení daného indikátoru (ve škále od -2 do +2) je individuální, přesněji řečeno některé indikátory jsou porovnávány s hodnotami v rámci celého kraje nebo i ČR, jiné jen v rámci daného území SO ORP. Při zpracování bylo přihlédnuto k Metodické příručce k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP MMR z 05/2010, který požaduje zařazení obcí do jedné z 8 kategorií vyváženosti. 5. Porovnání vyváženosti mezi lety 2014/ novou součástí tohoto hodnocení vyváženosti v souladu s požadavky MMR je i porovnání této vyváženosti se stejně provedeným hodnocením 12

13 v aktualizaci UAP-RURU v roce Zde je jednoznačně vidět, jak může změna počtu indikátorů, jejich návrh nebo již jen jejich úprava podle současných zákonných norem změnit hodnocení jednotlivých pilířů a tím i celé vyváženosti. 6. Určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci v první části této kapitoly jsou uvedeny problémy v území souhrnně textově podle jednotlivých oblastí - Dopravní a hygienické závady v území (dopravní závady v území, překračování imisních limitů, staré ekologické zátěže, stav vodních útvarů a technická infrastruktura) a Omezení pro rozvoj území a ohrožení v území (sesuvná a poddolovaná území, orná půda na svažitých pozemcích, zastavěné území v zátopové zóně Q100 a nízká ekologická stabilita území) a v další části jsou pak uvedeny systémově problémy po jednotlivých obcích tak, jak požadovalo MMR v roce 2012 zpracování problémů rozdělených na problémy urbanistické, dopravní a hygienické, ohrožení, střety (záměry s limity a záměry mezi sebou) a jiné problémy, často přímo neřešitelné nástroji územního plánování. Problémy jsou charakterizovány oblastmi, kterými se daná kapitola zabývá. 7. Karty obcí součástí díla jsou také nově zpracované karty pro všechny obce správního obvodu, kde je uveden stav a problémy k řešení pro každé téma, záměry a SWOT analýza, je uveden platný ÚP, případě další informace o ÚP připravovaném 8. Závěr - uvádí hodnocení použité metodiky, její klady i zápory. 9. Problémový výkres - samostatnou přílohou je problémový výkres zpracovaný v požadovaném měřítku 1: včetně legendy a popisu vybraných problémů a závad na území SO ORP ve zprávě. Problémům a střetům byly přiřazeny jednoznačné kódy a tyto kódy jsou současně uvedeny i v tabulkové části problémy po obcích v této dokumentaci. 13

14 2 ZÁKLADNÍ ÚDAJE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ 2.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ SO ORP HOŘICE Tabulka č : Základní údaje o obcích SO ORP Hořice Obec Počet obyvatel Rozloha (km 2 ) Hustota (počet obyvatel/km 2 ) Bašnice 189 6,13 31 Bílsko u Hořic 114 2,05 56 Boháňka 217 9,54 23 Borek 104 6,38 16 Bříšťany 248 3,68 67 Cerekvice nad Bystřicí 807 8,29 97 Červená Třemešná 158 6,56 24 Dobrá Voda u Hořic 567 5,82 97 Holovousy 520 9,29 56 Hořice , Chomutice ,46 64 Jeřice 401 6,91 58 Lískovice 210 9,21 23 Lukavec u Hořic 280 8,65 32 Miletín 885 8,93 99 Milovice u Hořic 304 3,29 92 Nevratice 159 3,24 49 Ostroměř , Petrovičky 42 1,95 22 Podhorní Újezd a Vojice 629 6,88 91 Rašín 81 2,19 37 Rohoznice 314 8,95 35 Sobčice 291 3,65 80 Staré Smrkovice 276 5,2 53 Sukorady 220 5,51 40 Tetín 140 2,81 50 Třebnouševes 289 6,27 46 Úhlejov 162 4,12 39 Vřesník 78 3,1 25 SO ORP Hořice ,83 95 Zdroj: rozloha - vrstvy ÚAP, počet obyvatel - ČSÚ, data k

15 3 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ TÉMATICKÉ ROZBORY 3.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE Geologický a geomorfologický profil území Severní část území SO ORP Hořice tvoří Krkonošské podhůří, které zvolna přechází do Jičínské pahorkatiny, která tvoří střední část území. Jižní část území spadá do geomorfologického celku Východolabská tabule. Krkonošské podhůří je geomorfologická jednotka (celek) v severních a severovýchodních Čechách, zaujímající rozlohu 1247 km 2. Tvoří předěl mezi nejvyšším českým pohořím a mírně zvlněnou Českou tabulí. Jde o velmi členitou vrchovinu se střední nadmořskou výškou 463 m. Nejvyšším vrcholem celého celku je Hejlov s 835 m n. m. ve Vysocké hornatině (mimo území SO ORP). Rozkládá se v povodí Labe, Úpy a Jizery. Plošně nejrozsáhlejším podcelkem je Podkrkonošská pahorkatina, jejíž osou protéká Labe se stromkovitě se sbíhajícími přítoky. Toto území je značně zvrásněno. Podkrkonošská pahorkatina je členitá pahorkatina, místy charakteru vrchoviny. Jihovýchod a částečně jih Krkonošského podhůří omezuje Zvičinsko kocléřovský hřbet. Ten budují slabě metamorfované horniny (fylity) prvohorního stáří, vystupující nad okolní sedimenty permokarbonu a svrchní křídy. Jičínská pahorkatina představuje členitou pahorkatinu na východě Severočeské tabule; nejvyšší horou je Sokol, 562 m n. m. Na svrchnokřídových hornatinách byl vytvořen strukturní a tektonický reliéf sedimentárních stupňovin, kuest, hřbetů, kotlin a brázd, s pískovcovými skalními městy. Člení se na Turnovskou (mimo území SO ORP) a Bělohradskou pahorkatinu. Podloží tvoří jemnozrnné sedimenty svrchní křídy (slínovce, písčité slínovce a spongilitické vápnité prachovce) bělohorského souvrství, místy překryté sprašovými hlínami. Niva potoků a kotlinka rybníka Povolír jsou vyplněny holocenními písčitohlinitými uloženinami. Východolabská tabule se nachází na severozápadě Východočeské tabule, nejvyšší horou je Na šancích s nadmořskou výškou 352 m n. m. Jde o plochou pahorkatinu na svrchnokřídových jílovcích, slínovcích a spongilitech a kvartérních sedimentech říčních teras, spraší a vátých písků, která je zemědělsky intenzivně využívaná. Člení se na Cidlinskou a Chlumeckou tabuli a Pardubickou kotlinu (mimo ORP Hořice). Reliéf je mírně zvlněný, tvořený plochými kopci s táhlými, většinou mírně skloněnými svahy všech světových orientací. 15

16 Obrázek č : Geologická struktura území SO ORP Hořice Zdroj: Mapový server ČGS Legenda ke geologické mapě Barva ID Název Časové období olivinické alkalické bazalty a bazanity, 18 terciér alterované olivinické bazaltové horniny 44 písky, štěrky, jíly nerozlišený neogén 110 vápnité jílovce a slínovce svrchní křída (svrchní turon-santon) 115 vápnité jílovce, slínovce, méně jílovité vápence svrchní křída (spodní-svrchní turon) 116 jílovce, prachovce, pískovce, slepence svrchní křída (cenoman) rudé i šedé kalovce (prachovité jílovce), 159 pískovce, arkózy, slepence, uhelné sloje rudé i šedé kalovce (prachovité jílovce), 163 pískovce, arkózy, slepence, uhelné sloje fylity (chloritová, biotitová, případně i 235 granátová zóna) svrchní karbon (westphal + kantabr + barruel) spodní perm (autun) + svrchní karbon (stephan C) prekambrium a nebo paleozoikum (nerozlišené) 16

17 3.1.2 Těžba nerostných surovin Na území SO ORP se nachází pouze několik ložisek nerostných surovin. Jedná se o ložiska stavebního kamene pískovce (na třech ložiscích probíhá v současné době povrchová těžba a na dalších probíhala těžba v minulosti). Pro těžbu je vymezen také dobývací prostor na území obcí Podhorní újezd a Vojice a Ostroměř. Dle Surovinové politiky Královéhradeckého kraje je velký potenciál z hlediska kraje v těžbě křídových pískovců na Hořicku. Tabulka č : Výhradní ložiska nerostných surovin v SO ORP Hořice Číslo Název Obec ložiska ložiska Podhorní Újezd a Vojice, Ostroměř Podhorní Újezd a Vojice, Ostroměř Cerekvice nad Bystřicí, Boháňka Podhorní Újezd a Vojice Boháňka Podhorní Újezd Podhorní Újezd Votuz Podhorní Újezd Boháňka a Hořice Hořice a Červená Třemešná Zdroj: Data ÚAP (2014) Podhorní Újezd- Obecnice Boháňka- Skála Mlázovice- Podhorní újezd Chloumek- Boháňka Hořice- Smolník Subregistr Těžba Organizace Nerost bilancované ložisko výhradní bilancované ložisko výhradní bilancované ložisko výhradní bilancované ložisko výhradní evidované nevýhradní ložisko evidované nevýhradní ložisko neschválené prognózní ložisko evidované nevýhradní ložisko současná povrchová současná povrchová dřívější povrchová dřívější povrchová dřívější povrchová dosud netěženo dosud netěženo současná povrchová Kámen Ostroměř s.r.o. Kámen Ostroměř s.r.o. Plocha (ha) pískovec 7,15 pískovec 9,35 ČGS pískovec 11,65 ČGS pískovec 2.79 Neuvedena pískovec 3,1 Lesy ČR pískovec 0,1 Neuvedena pískovec 33,1 Lesy ČR štěrkopísek 1,73 Pro ochranu ložisek nerostných surovin jsou také vyhlášena čtyři chráněná ložisková území. Jejich přehled je uveden v tabulce. Tabulka č : Chráněná ložisková území v SO ORP Hořice Číslo Obec Název ložiska CHLÚ Podhorní Újezd a Vojice Cerekvice nad Bystřicí, Boháňka Boháňka Hořice Zdroj: Data ÚAP (2014) Votuz Podhorní Újezd I Boháňka Březovice Surovina Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Plocha (ha) 7,8 20,7 1,3 13,6 17

18 3.1.3 Sesuvná a poddolovaná území Poddolované a sesuvné území mohou představovat omezení pro rozvoj obcí, například výstavby, mohou být také rizikem pro stávající výstavbu. Ve sledovaném území se nachází pouze malé množství lokalit, které jsou evidovány jako poddolované nebo sesuvné. Ve významnějším množství se sesuvy nacházejí pouze na území obcí Hořice (více bodových sesuvů, plošné o rozsahu 3,2 ha), Lukavec u Hořic (celkem 8,1 ha a zasahuje bezprostředně k zástavbě mezi domy č. p. 29 až 99) a Ostroměř (3,4 ha ve svahu nad silnicí u Dolního Mezihoří). Jediné poddolované území po těžbě paliv je evidováno v obci Podhorní Újezd a Vojice a je bodového rozsahu. Podle dotazníkového šetření (2012) se nachází jeden sesuv neznámého rozsahu také v poli nad hřbitovem v Holovousech a pole je proto ZD obhospodařováno vhodnými plodinami. Další sesuv se podle dotazníků nachází u hřbitovní zdi v obci Lískovice. Obrázek č : Těžba nerostných surovin v SO ORP Hořice Zdroj: Data ÚAP (2014) 18

19 3.1.4 Indikátory Jako indikátor, který charakterizuje území z hlediska horninového prostředí, byl zvolen indikátor zaměřený na vztah sesuvných a poddolovaných území k zastavěné a zastavitelné ploše. Výskyt těchto území představuje omezení pro rozvoj obcí, zejména je limitem pro výstavbu. Stav indikátoru v jednotlivých obcích je znázorněn v následující tabulce. Hodnocení indikátoru: +2 na území obce se nevyskytují žádné sesuvné ani poddolované území. +1 v zastavěném/zastavitelném území se nevyskytují žádná sesuvná ani poddolovaná území. 0 v zastavěném/zastavitelném území se vyskytují sesuvná nebo poddolovaná území, nepředstavují však riziko nebo omezení pro rozvoj obce. -1 v zastavěném/zastavitelném území se nacházejí sesuvná nebo poddolovaná území představující omezení pro rozvoj obce. -2 v zastavěném/zastavitelném území se nacházejí sesuvná nebo poddolovaná území představující potenciální riziko pro obec (zástavbu, komunikace). Tabulka č : Indikátory geologických rizik Obec Plocha obce (km 2 ) Indikátor Bašnice 6,12 2 Bílsko u Hořic 2,07 2 Boháňka 9,48 2 Borek 6,36 2 Bříšťany 3,69 2 Cerekvice nad Bystřicí 8,30 2 Červená Třemešná 6,55 1 Dobrá Voda u Hořic 5,81 2 Holovousy 9,27 2 Hořice 21,48 0 Chomutice 10,49 2 Jeřice 6,94 2 Lískovice 9,24 2 Lukavec u Hořic 8,63-2 Miletín 8,93 2 Milovice u Hořic 3,32 2 Nevratice 3,27 2 Ostroměř 12,32 0 Petrovičky 1,94 2 Podhorní Újezd a Vojice 6,91 2 Rašín 2,19 2 Rohoznice 8,96 2 Sobčice 3,64 2 Staré Smrkovice 5,21 2 Sukorady 5,51 2 Tetín 2,81 2 Třebnouševes 6,25 2 Úhlejov 4,11 2 Vřesník 3,

20 Obrázek č : Indikátor geologických rizik Zdroj: EKOTOXA s.r.o.,

21 3.1.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Rozvoj obcí není omezen výskytem sesuvných a poddolovaných území výskyt těchto území je nízký. Vzhledem k nízké míře těžby nerostných surovin zde nejsou střety mezi zájmy ochrany životního prostředí a zájmy pro těžbu nerostných surovin. Ložiska nerostných surovin mají zajištěnu ochranu vymezením chráněných ložiskových území. PŘÍLEŽITOSTI Využití prostředků z dotačních programů na obnovu území dotčeného těžbou. SLABÉ STRÁNKY Omezení rozvoje obce Lukavec u Hořic výskytem sesuvných území v bezprostřední blízkosti. Výskyt sesuvných území v katastrech obcí Hořice a Ostroměř. HROZBY Problémy k řešení Přesná lokalizace sesuvných území a zjištění míry omezení využití území (všechny obce). Určení vhodného využití sesuvných území (Lukavec u Hořic, Hořice, Ostroměř). Dodržování zásad ochrany ložisek nerostných surovin (Boháňka, Cerekvice nad Bystřicí, Hořice, Ostroměř, Podhorní Újezd a Vojice). Minimalizace negativního vlivu případné další těžby nerostných surovin na složky životního prostředí (zábor ZPF, ochrana vod, ochrana přírody, doprava) při současném respektování potřeby dostatečného množství surovin (Boháňka, Cerekvice nad Bystřicí, Hořice, Ostroměř, Podhorní Újezd a Vojice) Hlavní změny od aktualizace 2012 Nová ložiska v minulém přehledu nebyla: Boháňka-Skála, Podhorní Újezd 1, Chloumek- Boháňka, Hořice-Smolník. Největší je Chloumek-Boháňka (33 ha) Upřesněna lokalizace sesuvů v textu. 21

22 3.2 VODNÍ REŽIM Všechny vodní zdroje na území SO ORP Hořice zasahují do povodí Labe. Území SO ORP Hořice zaujímá 193 km 2 oblasti povodí. Z hlediska geomorfologických poměrů je celé povodí Horního a středního Labe tvořeno provincií České vysočiny. Tvárnost jejího povrchu byla ovlivněna dlouhotrvajícím destrukčním vývojem a předtřetihorními tektonickými procesy, které se projevily na dnešním uspořádání terénu s pohořími na okrajích území. Celé území povodí je dále děleno převážně do tří subprovincií, které se svým charakterem značně liší. Jedná se o subprovincii Krkonošsko-jesenickou, Česko-moravskou a Českou tabuli. Zájmová oblast leží na rozhraní Krkonošsko-jesenické soustavy a České tabule. Největší vodohospodářský význam má Krkonošsko-jesenická subprovincie v severní a východní části území, pokrývající téměř 30 % plochy oblasti povodí. Je významnou středoevropskou pramenní oblastí s nadprůměrnými srážkami a odtoky. Střední část oblasti povodí je tvořena Českou tabulí s podprůměrnými hydrologickými charakteristikami a poměrně vydatnými zdroji podzemních vod. Tato soustava kryje více než 57 % celkové plochy povodí. Hydrogeologické poměry v oblasti povodí Horního a středního Labe jsou heterogenní a z pohledu managementu podzemních vod složité a významné. Na souvrství svrchní křídy a sedimenty říčních náplavů jsou vázány důležité zdroje podzemních vod s vhodnými podmínkami pro významnější odběry. Povodí Horního a středního Labe má charakter kotliny, v jejímž středu se rozkládá křídová pánev s pokryvem čtvrtohorních sedimentů. Kotlinu ohraničují horská pásma krystalinika, která při úpatí přecházejí v permokarbonské pánve zasahující pod křídu. Zájmovou oblast tedy tvoří hydrogeologické rajóny křídové pánve a permokarbonských pánví. Křídová pánev pokrývá hlavní část oblasti povodí. Ve výplni pánve se nacházejí až 4 vrstevní kolektory značného plošného rozsahu s živým oběhem podzemních vod. Proto v rajonech křídové pánve jsou vodohospodářsky nejvýznamnější zdroje podzemních vod, které umožňují velké soustředěné vodárenské odběry. Podle stylu zvodnění lze křídové rajóny rozdělit do čtyřech skupin centrální, východní, jižní a západní. Zájmové oblast se řadí do východní skupiny, kde jsou křídové vrstvy vytvarovány do systému zlomových vrás. Strukturní zdvihy a zlomy dělí tuto část pánve do dílčích pánví s uzavřeným artéským oběhem vody. V permokarbonských pánvích je podzemní voda rozptýlena do velkého počtu neurčitě ohraničených puklinových kolektorů. Oběh vody není v pánvi souvislý, ale je rozčleněn do jednotlivých zlomových ker. Proto rajony nejsou vodohospodářsky tak významné jako mladší sedimenty. Oblast povodí Horního a středního Labe odtokově vystihuje profil Brandýs nad Labem. Zde dosahuje dlouhodobý průměrný průtok Labe ( ) 101m 3.s -1, což odpovídá specifickému odtoku dlouhodobého průměrného průtoku 7,7 l.s -1.km -2. Místní rozdíly ve srážkách způsobují značné rozdíly ve specifických odtocích v dlouhodobém průměru. Zatímco v povodích jako je Horní Labe, Úpa, Orlice, Jizera, Smědá, Lužická Nisa a Stěnava přesahují specifické odtoky 10 l.s -1.km -2 (v menších hydrologických jednotkách l.s -1.km -2 ) klesají v nížinách až pod 3 l.s -1.km -2 (např. Brslenka, Mrlina a Mratínský potok). V horských oblastech - zejména Krkonoších a Orlických a Jizerských horách se tvoří převážná část odtoků, nížinné oblasti jsou odkázány na přítoky z těchto oblastí. Klimatické poměry oblasti povodí se mění v závislosti na morfologické pestrosti a nadmořské výšce. Srážky jsou v oblasti povodí velmi nerovnoměrné v závislosti na nadmořské výšce a orografickém členění. Průměr srážek v celém povodí dosahuje hodnoty 705 mm. V nejvyšších nadmořských výškách oblasti povodí dosahuje roční průměr srážek až mm a naopak v nížinách je roční průměr srážek do 600 mm. Značné rozdíly jsou i v hustotě říční sítě. Průměrná hustota v oblasti povodí je 0,7 km/km 2 (tedy mírně nad celostátní průměr). Ve SO ORP Hořice jsou 3 hydrologické povodí 3. Řádu Bystřice, Cidlina po Bystřici a Labe od Metuje po Orlici. Hlavními vodními toky ve SO ORP jsou Javorka, Bystřice, Trotina, Králický potok, Bašnický potok a další. Na území SO ORP se nachází řada vodních ploch - především Dobrovodský rybník, Temnik, Bubnovka, Smrkovec, Cukrovarský rybník, Nadýmák, Zákopský rybník, Bahník, Mlýnský rybník, Povolír, Rákosník, Vlčínek a Boháňka I. 22

23 Obrázek č : Hydrologické povodí 3. řádu ve SO ORP Hořice Zdroj: Data ÚAP,

24 Obrázek č : CHOPAV Východočeská křída ve SO ORP Hořice Zdroj: Data ÚAP, 2014 Na území SO ORP jsou vyhlášeny chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Jedná se o CHOPAV Východočeská křída, která zaujímá severní část území SO ORP a konkrétně se dotýká území 16 obcí (Bílsko u Hořice, Tetín, Vřesník, Sobčice, Úhlejov, Borek, Červená Třemešná, Podhorní Újezd a Vojice, Cerekvice nad Bystřicí, Lukavec u Hořic, Miletín, Rohoznice, Holovousy, Boháňka, Ostroměř a Hořice). Ve 23 obcích ve SO ORP Hořice se nachází podzemní zdroje vod či prameny a vrty ČHMÚ, ochranná pásma vodních zdrojů jsou stanovena ve 21 obcích SO ORP (viz. následující tabulky a obrázek). Z dotazníkového průzkumu v roce 2012 vyplývá, že problémy s kvalitou a kvantitou pitné vody mají v obcích Bříšťany, Podhorní Újezd a Vojice (pouze v minulosti problém s dusičnany) a Tetín a individuálně by mohl nastat problém s kvantitou pitné vody při dlouhotrvajícím suchu v obci Úhlejov. V obci Cerekvice nad Bystřicí mají problém s kvalitou pitné vody (vysoké koncentrace železa a občasný zákal). 24

25 Tabulka č : Podzemní zdroje vod, prameny a vrty ČHMÚ ve SO ORP Hořice Obec Označení Název Bašnice st. AGP Jičín/Bašnice Bílsko u Hořic vodní zdroj - v k.ú. Chlum u Hořic Boháňka vodní zdroj Boháňka vodní zdroj Votuz Borek PPO182 pramen ČHMÚ Borek, Na Pechánce st. Bezník Bříšťany Tomášova studna Bříšťany vrt 1 ČEPRO Cerekvice nad Bystřicí vrt 2 ČEPRO vodní zdroj Třebovětice PPO163 pramen ČHMÚ Jeřice, Na Bahnech vrt Červená Třemešná Červená Třemešná st Červená Třemešná vrt MS-5C ZD Miletín/Červená Třemešná Dobrá Voda u Hořic vodní zdroj Dobrá Voda VP7412 hluboký vrt ČHMÚ Dobrá voda Holovousy VPO399 mělký vrt ČHMÚ Holovousy, Chodovice PPO160 pramen ČHMÚ Ostroměř, Hlásek vrt B5 Hořice, Březovice vrt B4 Hořice, Březovice vodní zdroj Březovice vrt B2a Hořice- Březovice vrt B2 Hořice-Březovice Hořice vodní zdroj Březovice vrt HV1 Libonice vrt L2 Libonice - vrt K2 Libonice-Karosa vrt B 1 Chlum VPO398 mělký vrt ČHMÚ Hořice st. AGRO Chomutice/Chomutičky Chomutice st. AGRO Chomutice/Chomutičky st. AGRO Chomutice/Chomutičky Jeřice vodní zdroj Dolní Černůtky vrt Jeřice vodní zdroj Lískovice Lískovice vrt ZEAS Podhorní Újezd/Tereziny Dary VPO411 mělký vrt ČHMÚ Lískovice vrt Lukavec Lukavec u Hořic zdroj vody pro betonárku Lukavec studna Lukavec st. ZEPO Bělohrad/Lukavec Miletín vrt M1 Miletín Milovice u Hořic vodní zdroj Milovice studna M1 Milovice 25

26 Obec Označení Název studna M3 Milovice studna M2 Milovice So-studna s čerpací stanicí Sylvárův Újezd vrt ZEAS Podhorní Újezd/Domoslavice Ostroměř vodní zdroj Domoslavice vrt ZEAS Podhorní Újezd/Ostroměř vrt OS1 Ostroměř vrt OS1a Ostroměř vrt HPÚ 1 Podh. Újezd Podhorní Újezd a Vojice st. ZEAS Podhorní Újezd/Vojice vodní zdroj Bukovka Podh. Újezd st. ZD Miletín/Rohoznice Rohoznice st. S2 Rohoznice st. S1 Rohoznice vodní zdroj Staré Smrkovice vrt 3 AGRO Chomutice/Staré Smrkovice Staré Smrkovice vrt 2 AGRO Chomutice/Staré Smrkovice vrt 1 AGRO Chomutice/Staré Smrkovice - vrt Staré Smrkovice (dle dat KHK) Sukorady obecní studna Sukorady monitorovaná studna Ostrov st.1 AGROM Třebnouševes st.2 AGROM Třebnouševes Třebnouševes monitorovaná studna Třebnouševes monitorovaná studna Třebnouševes monitorovaná studna Třebnouševes monitorovaná studna Vinice vrt HB1 Třebnouševes pravděpodobný zdroj vody Úhlejov Úhlejov pravděpodobný zdroj vody Úhlejov st. ZD Miletín/Lukaveček Vřesník vrt Vřesník studna Vřesník Zdroj: Data ÚAP,

27 Tabulka č : Ochranná pásma vodních zdrojů ve SO ORP Hořice Obec Stupeň ochrany Výměra (ha) Bílsko u Hořic PHO2b 8,2 Boháňka PHO2b 950,6 PHO1 0,5 Bříšťany PHO2a 0,2 PHO2b 1,2 PHO2b 517,4 Cerekvice nad Bystřicí PHO1 0,9 PHO2a 7,9 PHO2b 9,5 Dobrá Voda u Hořic PHO2a 1,6 PHO1 0,1 Holovousy PHO2b 336,9 PHO2b 1233,8 Hořice PHO1 3,5 PHO2a 10,8 Chomutice PHO2a 5,9 PHO2b 257,4 Jeřice PHO1 0,7 PHO2a 9,8 Lískovice PHO2b 2,5 Lukavec u Hořic PHO2b 14,0 Miletín PHO1 0,3 PHO1 0,3 Milovice u Hořic PHO2a 5,8 PHO2b 38,8 Nevratice PHO2a 5,5 PHO1 0,0 Ostroměř PHO2 69,6 PHO2b 11,7 PHO2a 0,4 Podhorní Újezd a Vojice PHO1 0,2 PHO2 141,7 Rohoznice PHO1 0,1 Sobčice PHO2 1,1 Staré Smrkovice PHO2a 67,6 PHO2b 13,7 Třebnouševes PHO1 0,0 PHO2b 29,9 Vřesník PHO1 0,0 Zdroj: Data ÚAP,

28 Obrázek č : Podzemní zdroje vod, vrty a prameny ČHMÚ a ochranná pásma vodních zdrojů ve SO ORP Hořice Zdroj: Data ÚAP, 2014 V Tetíně a Vřesníku jsou stanovena ochranná pásma II. stupně pro Lázně Bělohrad. V Tetíně jde o 0,1 ha a ve Vřesníku 13,9 ha Sklonitá orná půda Neporušená krajina má schopnost akumulovat a zpomalit odtok velkého množství vody. Tuto schopnost krajiny výrazně snižujeme především díky velkovýrobnímu způsobu hospodaření v krajině, jako je vysoké zornění půdy, velké půdní bloky s nízkým obsahem organického podílu v půdě, nevhodnou skladbou dřevin v lese (smrková kultura na nevhodných místech). Tyto negativní projevy přináší nižší stabilitu krajiny a v konečném důsledku zvyšující se riziko povodní. Nejhorší kombinací pro přirozený vodní režim v krajině je intenzivní zemědělská činnost na svažitém území. Tomu v ČR odpovídá definice orné půdy na sklonitých pozemcích. Dle metodik je považován z hlediska zrychleného odtoku pro ornou půdu kritický sklon nad 7. Z těchto důvodů je tento typ kultury a sklonitosti předpokladem ke zhoršování přirozeného vodního režimu v krajině. Důsledkem je zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy. 28

29 Tabulka č : Množství sklonitých orných pozemků v jednotlivých obcích SO ORP Hořice Obec plocha sklonité orné půdy (ha) plocha orné půdy (ha) procento sklonité orné půdy z orné celkově (%) Bašnice 0,0 354,3 0,0 Bílsko u Hořic 0,0 135,4 0,0 Boháňka 5,8 305,6 1,9 Borek 55,5 214,8 25,8 Břišťany 0,0 217,0 0,0 Cerekvice nad Bystřicí 3,8 493,1 0,8 Červená Třemešná 2,6 201,9 1,3 Dobrá Voda u Hořic 0,1 397,9 0,0 Holovousy 4,4 251,9 1,7 Hořice 46,9 850,0 5,5 Chomutice 0,0 869,0 0,0 Jeřice 8,3 399,6 2,1 Lískovice 0,0 500,0 0,0 Lukavec u hořic 5,3 318,1 1,7 Miletín 4,2 445,8 0,9 Milovice u Hořic 0,3 359,8 0,1 Nevratice 0,0 179,5 0,0 Ostroměř 5,5 625,1 0,9 Petrovičky 1,0 33,0 3,1 Podhorní Újezd a Vojice 7,2 305,2 2,3 Rašín 0,8 177,7 0,5 Rohoznice 16,3 558,8 2,9 Sobčice 0,0 362,4 0,0 Staré Smrkovice 0,1 292,8 0,0 Sukorady 0,0 168,1 0,0 Tetín 9,1 145,6 6,2 Třebnouševes 7,8 518,6 1,5 Úhlejov 31,5 115,9 27,2 Vřesník 12,6 59,8 21,2 SO ORP Hořice 229,1 9856,4 2,3 Zdroj: Data ÚAP, 2014 Absolutně největší množství ploch se svažitou ornou půdou se nachází na území obce Borek a to téměř 55,5 ha. Toto množství činí 25,8 % veškeré orné půdy na území obce. Větší množství svažité orné půdy se ještě nachází na území obce Hořice (46,9 ha) a Úhlejov (31,5 ha). V těchto obcích je prioritou identifikovat tyto pozemky a navrhnout potřebná opatření (možno využít KPÚ) a zabránit tím nebezpečí vzniku zrychleného odtoku vody při přívalové srážce a omezit tím nebezpečí vzniku lokální povodně. Z dotazníků z roku 2012 vyplývá, že v obcích Vřesník, Třebnouševes, Tetín a Staré Smrkovice KPÚ probíhají. V obcích Jeřice a Rašín byly KPÚ dokončeny, v obcích Cerekvice nad Bystřicí, Nevratice a Bříšťany byly KPÚ zahájeny a v obci Dobrá Voda u Hořice mají o KPÚ zažádáno a v Holovousech mají o KPÚ zájem. Přívalové srážky podle dotazníkového průzkumu ohrožují v obcích Staré Smrkovice, Ostroměř, Miletín, Chomutice, Holovousy (problém i s vodní erozí), Dobrá Voda u Hořic a Bílsko. Naopak po vybudování odvodňovacího příkopu kolem horní části obce Bašnice už problémy s přívalovými srážkami v této obci nemají. 29

30 3.2.2 Povodňová charakteristika Vodní režim v krajině úzce souvisí se vznikem povodňových stavů. Podle výskytu povodňových stavů jsou stanovována záplavová území. Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V současně zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Na území SO ORP Hořice zasahují záplavové území Q 100 čtyř vodních toků Bašnický potok, Bystřice, Lužanka a Javorka. Záplavové území Q 100 Bašnického potoka zasahuje 76,7 ha do území obcí Bašnice, Bříšťany, Milovice u Hořic a Petrovičky. Záplavové území Q 100 Bystřice zasahuje 283,9 ha do území obcí Boháňka, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Hořice, Jeřice, Miletín a Rohoznice. Záplavové území Lužanky zasahuje 10,8 ha do území obcí Nevratice a Staré Smrkovice. Záplavové území Q 100 Javorky zasahuje 327,5 ha do území obcí Holovousy, Chomutice, Lukavec u Hořic, Nevratice, Ostroměř, Sobčice a Staré Smrkovice. V obcích Bašnice, Bříšťany, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Holovousy, Hořice, Jeřice, Miletín, Rohoznice, Chomutice, Nevratice, Ostroměř, Sobčice a Staré Smrkovice zasahuje záplavové území Q 100 do zastavěného území. Podle dotazníků z roku 2012 ohrožují povodně obce Cerekvice nad Bystřicí, Dobrá Voda u Hořic (Dolní Dobrá Voda), Ostroměř a Holovousy. V Ostroměři hrozí i vodní eroze. Tabulka č : Plocha záplavových území Q 100 na území jednotlivých obcí Obec vodní tok (Q 100 ) zaplavená plocha při Q 100 (ha) zaplavená plocha při Q 100 v ZÚ (ha) 30 % zaplavené plochy při Q 100 v ZÚ z celkového ZÚ Bašnice Bašnický potok 12,5 0,5 1,4 Bílsko u Hořic Boháňka Bystřice 0,3 - - Borek Bříšťany Bašnický potok 39,4 - - Cerekvice nad Bystřicí Bystřice 78,6 0,6 0,6 Červená Třemešná Bystřice 12,2 - - Dobrá Voda u Hořic Holovousy Javorka 14,5 0,1 0,2 Hořice Bystřice 28,1 4,0 0,9 Chomutice Javorka 73,3 3,3 4,6 Jeřice Bystřice 43,1 3,9 7,1 Lískovice Lukavec u Hořic Javorka 2,6 - - Miletín Bystřice 69,5 3,3 5,1 Milovice u Hořic Bašnický potok 7,4 - - Nevratice Javorka 27,3 1,5 6,4 Lužanka 10,7 6,5 27,8 Ostroměř Javorka 34,3 7,2 5,5 Petrovičky Bašnický potok 17,4 - - Podhorní Újezd a Vojice Rašín Rohoznice Bystřice 52,2 13,6 20,0 Sobčice Javorka 44,5 2,8 7,9 Staré Smrkovice Javorka 131,0 7,3 16,5 Lužanka 0,1 - - Sukorady Tetín

31 Obec vodní tok (Q 100 ) zaplavená plocha při Q 100 (ha) zaplavená plocha při Q 100 v ZÚ (ha) % zaplavené plochy při Q 100 v ZÚ z celkového ZÚ Třebnouševes Úhlejov Vřesník Zdroj: Data ÚAP, 2014 Obrázek č : Záplavové území Q 100 na území SO ORP Hořice Zdroj: Data ÚAP,

32 Tabulka č : Aktivní zóny v záplavových území ve SO ORP Hořice Obec vodní tok plocha aktivní zóny (ha) plocha aktivní zóny v ZÚ (ha) % plochy aktivní zóny v ZÚ z celkové plochy ZÚ Bašnice Bašnický potok 1,3 0,3 0,9 Boháňka Bystřice 0,1 - - Bříšťany Bašnický potok 1,5 - - Cerekvice nad Bystřicí Bystřice 59,6 0,5 0,6 Červená Třemešná Bystřice 9,2 0,0 - Holovousy Javorka 12,5 0,1 0,2 Hořice Bystřice 17,0 2,0 0,5 Chomutice Javorka 27,0 1,9 2,6 Lužanka Jeřice Bystřice 30,3 1,3 2,4 Lukavec u Hořic Javorka 0,2 - - Miletín Bystřice 58,2 2,0 3,0 Milovice u Hořic Bašnický potok 0,2 - - Nevratice Javorka 8,4 - - Lužanka Ostroměř Javorka 21,0 1,8 1,4 Petrovičky Bašnický potok 0,5 - - Rohoznice Bystřice 26,5 8,1 11,9 Sobčice Javorka 25,3 0,9 2,5 Staré Smrkovice Javorka 101,3 5,7 12,8 Lužanka Zdroj: Data ÚAP, 2014 V Hořicích je stanoveno území určené k rozlivům povodní o výměře 0,9 ha. Podle dotazníkového průzkumu z roku 2012 mají v obci Chomutice vypracovanou projektovou dokumentaci na poldr a měla by začít I. etapa realizace Stav povrchových a podzemních vod Znečištění vod je jedním z největších environmentálních problémů současného světa. Voda transportuje živiny, ale zúčastňuje se rovněž na zprostředkování pohybu škodlivin v rámci různých ekosystémů. Důsledkem je, že může dojít ke kumulaci - nahromadění škodliviny v některé ze součástí životního prostředí. Znečištění vod je způsobováno chemickými látkami anorganického charakteru, hlavně těžkými kovy, nebo látkami organickými. Hlavním typem znečištění vod v našich podmínkách je eutrofizace znečištění vod nadměrným obsahem živin. Odpadní vody splaškové mohou být znečištěny mikrobiálně. Významnou měrou se na znečištění vod podílí také zemědělská výroba. Problémem vody je rovněž její dosažitelnost a distribuce. Přibližně třetina toků ČR zůstává i přes výrazné zlepšení za posledních 15 let stále nadměrně znečištěna. Z dat HEIS VÚV T.G.M. (2011 a 2012) vyplývá, že v žádné obci ze SO ORP Hořice nejsou nerizikové vodní útvary. Na celém území obcí Bílsko u Hořic, Dobrá Voda u Hořic, Bašnice, Sukorady, Třebnouševes, Rašín, Milovice u Hořic, Bříšťany a Petrovičky a částečně v obcích Holovousy, Lískovice a Hořice jsou vyhodnoceny vodní útvary povrchových vod jako potencionálně rizikové. Na celém území obcí Úhlejov, Nevratice, Staré Smrkovice, Sukorady, Bříšťany a Petrovičky a částečně v obcích Borek, Vřesník, Miletín, Tetín, Sobčice, Podhorní Újezd a Vojice, Chomutice, Ostroměř, Lískovice, Bašnice, Milovice u Hořic a Třebnouševes jsou vodní útvary podzemních vod hodnoceny jako nedosažení dobrého stavu (viz. následující obrázky). 32

33 Hodnocení bylo použito pro současný stav a odhad stavu k roku 2015, který je použit pro návrhy opatření. Výstupem hodnocení stavu pro jednotlivé podsložky a složky je klasifikace vodního útvaru jako vyhovující (dobré), potenciálně nevyhovující (potencionálně rizikové) nebo nevyhovující (rizikové). Stav útvaru povrchových vod je určený horším z jeho ekologického a chemického stavu. Stav silně ovlivněných útvarů povrchových vod je dán tzv. ekologickým potenciálem a chemickým stavem. Stav útvaru podzemních vod je daný horším z jeho kvantitativního či chemického stavu. Pro období platnosti prvních plánů oblastí povodí, tj. do roku 2015, byly navrženy limity [O92], definující dobrý stav útvarů povrchových a podzemních vod a chráněných území. Přístup k hodnocení stavu vodních útvarů je stanoven v Metodických postupech státních podniků Povodí pro hodnocení chemického a ekologického stavu a rizikovosti útvarů povrchových vod, ekologického potenciálu útvarů povrchových vod, chemického a kvantitativního stavu útvarů podzemních vod v prvních plánech oblastí povodí. Hodnocení stavu vodních útvarů spočívá v syntéze výsledků hodnocení jednotlivých složek stavu. Hodnocení složky je pak určeno výsledky hodnocení jednotlivých parametrů. Při těchto hodnoceních a syntézách platí následující pravidla: Přímé hodnocení (na základě dat z monitoringu) má přednost před nepřímým (na základě informací o vlivu užívání vod na stav vod). Nevyhovuje-li alespoň jeden parametr hodnocené složky stavu limitům dobrého stavu, cela složka stavu je klasifikována jako nevyhovující Při syntézách hodnocení platí vždy horší z provedených hodnocení. 33

34 Obrázek č : Celková rizikovost povrchových vod Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2012 Obrázek č : Celková rizikovost podzemních vod Zdroj: HEIS VÚV T.G.M.,

35 Rovněž dle dat HEIS VÚV T.G.M. (2012) se na území SO ORP Hořice nachází zranitelné oblasti (viz. následující obrázek). Zranitelné území jsou taková území, kde se vyskytují: povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Zranitelné oblasti jsou vyhlášeny v obcích Cerekvice nad Bystřicí, Boháňka, Rohoznice a Jeřice. Obrázek č : Zranitelné oblasti ve SO ORP Hořice Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., Indikátory Sklonité orné pozemky Celkem se v SO ORP Hořice nachází 229,1 ha nadměrně sklonitých pozemků s ornou půdou. Z celkové výměry orné půdy v SO ORP Hořice (9856,4 ha) tyto nevhodné pozemky činí pouze 2,3 %. Nulové nebo tak nepatrné množství sklonitých pozemků s ornou půdou, že lze tyto území označit za cílový stav, se vyskytuje ve 12 obcích (Bašince, Bílsko u Hořic, Bříšťany, Dobrá Voda u Hořic, Chomutice, Lískovice, Nevratice, Sobčice, Sukorady, Milovice u Hořic, Rašín a Staré Smrkovice). Z hlediska využití zemědělské půdy na svažitých pozemcích je tímto dosaženo ideálního stavu a přiblížení se přirozenému vodnímu režimu v krajině a tím snížení rizika výskytu extrémních odtokových jevů na těchto územích. Opačná situace panuje v obcích Borek, Hořice a Úhlejov, kde je větší množství svažitých orných pozemků a je třeba navrhnout vhodná opatření vedoucí ke snížení rizika vzniku lokálních povodní a snížení vodní eroze na zemědělské půdě. 35

36 Hodnocení indikátoru vodní režim: -2 na území obce se nachází více než 45 ha sklonité orné půdy -1 na území obce se nachází ha sklonité orné půdy 0 na území obce se nachází 15 29,99 ha sklonité orné půdy 1 na území obce se nachází 1 14,99 ha sklonité orné půdy 2 na území obce se nachází méně než 1 ha sklonité orné půdy Záplavové území Q 100 Na území SO ORP Hořice jsou stanovena záplavová území Q 100 v obcích Bašnice, Boháňka, Bříšťany, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Holovousy, Hořice, Chomutice, Jeřice, Lukavec u Hořic, Miletín, Milovice u Hořic, Nevratice, Ostroměř, Petrovičky, Rohoznice, Sobčice a Staré Smrkovice. Ve všech těchto obcích, vyjma Boháňky, Lukavce u Hořic, Milovic u Hořic a Petroviček, zasahují záplavová území do zastavěného území. Hodnocení indikátoru záplavové území Q 100 : -2 více než 25 % zaplavené plochy při Q 100 zasahuje do zastavěného území obce ,99 % zaplavené plochy při Q 100 zasahuje do zastavěného území obce 0 5 9,99 % zaplavené plochy při Q 100 zasahuje do zastavěného území obce; záplavové území Q 100 na území obce není stanoveno 1 0-4,99 % zaplavené plochy při Q 100 zasahuje do zastavěného území obce 2 záplavové území Q 100 je stanoveno mimo zastavěné území obce 36

37 Tabulka č : Souhrnné hodnocení tématu na základě navržených indikátorů Obec Sklonité orné pozemky Záplavové území Q 100 hodnoty [ha] hodnocení hodnoty [%] hodnoty [%] Bašnice 0,0 2 1,4 1 Bílsko u Hořic 0,0 2-0 Boháňka 5,8 1 Mimo ZÚ 2 Borek 55, Bříšťany 0,0 2-0 Cerekvice nad Bystřicí 3,8 1 0,6 1 Červená Třemešná 2,6 1-0 Dobrá Voda u Hořic 0,1 2-0 Holovousy 4,4 1 0,2 1 Hořice 46,9-2 0,9 1 Chomutice 0,0 2 4,6 1 Jeřice 8,3 1 7,1 0 Lískovice 0,0 2-0 Lukavec u Hořic 5,3 1 Mimo ZÚ 2 Miletín 4,2 1 5,1 0 Milovice u Hořic 0,3 2 Mimo ZÚ 2 Nevratice 0,0 2 34,2-2 Ostroměř 5,5 1 5,5 0 Petrovičky 1,0 1 Mimo ZÚ 2 Podhorní Újezd a Vojice 7,2 1-0 Rašín 0,8 2-0 Rohoznice 16,3 0 20,0-1 Sobčice 0,0 2 7,9 0 Staré Smrkovice 0,1 2 16,5-1 Sukorady 0,0 2-0 Tetín 9,1 1-0 Třebnouševes 7,8 1-0 Úhlejov 31, Vřesník 12,6 1-0 Zdroj: EKOTOXA s.r.o.,

38 Obrázek č : Hodnocení obcí dle množství sklonité orné půdy Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2014 Obrázek č : Hodnocení obcí dle záplavového území Q 100 Zdroj: EKOTOXA s.r.o.,

39 3.2.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Minimalizace zrychleného odtoku a snížení půdní eroze na minimum v územích s nulovým popř. zanedbatelným množstvím sklonité orné půdy území 12 obcí (Bašnice, Bílsko u Hořic, Bříšťany, Dobrá Voda u Hořic, Chomutice, Lískovice, Nevratice, Sobčice, Sukorady, Milovice u Hořic, Rašín a Staré Smrkovice). SLABÉ STRÁNKY Zhoršení přirozeného vodního režimu v krajině v důsledku nevhodného hospodaření na sklonitých pozemcích => zvýšené množství orné půdy na sklonitých pozemcích především na území obcí Borek, Hořice a Úhlejov. Nepřijatelný stav povrchových a podzemních vod na území obcí Vřesník, Borek, Úhlejov, Tetín, Lukavec u Hořic, Červená Třemošná, Miletín, Rohoznice, Boháňka, Jeřice, Cerekvice nad Bystřicí, Ostroměř, Sobčice, Podhorní Újezd a Vojice, Chomutice, Nevratice, Staré Smrkovice, Holovousy, Bílsko u Hořic, Dobrá Voda u Hořic, Rašín, Lískovice, Bašnice, Milovice u Hořic, Třebnouševes a Hořice. Na území obcí Bašnice, Bříšťany, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Holovousy, Hořice, Chomutice, Jeřice, Miletín, Nevratice, Ostroměř, Rohoznice, Sobčice a Staré Smrkovice zasahuje záplavové území Q 100 do zastavěného území. Stanovené zranitelné oblasti pro koncentrace dusičnanů v obcích Boháňka, Cerekvice nad Bystřicí, Jeřice a Rohoznice. PŘÍLEŽITOSTI Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV. Realizace komplexního systému protipovodňových opatření, jak v krajině, tak i na tocích k ochraně zastavěného území obcí. Nastartování procesu KPÚ v oblastech se zvýšenou erozní ohrožeností (území s vysokým podílem sklonité orné půdy). HROZBY Narušení vodních zdrojů, pramenů, vrtů či ochranných pásem v obcích Bašnice, Bílsko u Hořice, Boháňka, Borek, Bříšťany, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Dobrá Voda u Hořic, Holovousy, Hořice, Chomutice, Jeřice, Lískovice, Lukavec u Hořic, Miletín, Milovice u Hořic, Nevratice, Ostroměř, Podhorní Újezd a Vojice, Rohoznice, Sobčice, Staré Smrkovice, Sukorady, Třebnouševes, Úhlejov a Vřesník. Narušení CHOPAV Východočeská křída, která zasahuje do území obcí Bílsko u Hořice, Tetín, Vřesník, Sobčice, Úhlejov, Borek, Červená Třemešná, Podhorní Újezd a Vojice, Cerekvice nad Bystřicí, Lukavec u Hořic, Miletín, Rohoznice, Holovousy, Boháňka, Ostroměř a Hořice. Riziko lokálních povodní doprovázené zvýšenou erozí půdy v územích s vyšším podílem sklonité orné půdy území obcí Borek, Hořice a Úhlejov. 39

40 3.2.6 Problémy k řešení V oblastech s vyšším výskytem sklonité orné půdy je potřeba identifikovat tyto pozemky a navrhnout opatření vedoucí k eliminaci negativních vlivů (změna hospodaření, zatravnění, protierozní opatření, retenční nádrž...). Jedná se především o obce Borek, Hořice a Úhlejov. V obcích, kde hladina Q 100 zasahuje do zastavěného území, navrhnout opatření na ochranu majetku státu, obcí a obyvatel a nerozšiřovat zastavitelné území do těchto ploch, což by vedlo k dalším nákladům na nové nákladné protipovodňové opatření (často pouze lokálního charakteru, kdy se problém přenese níže po toku). Jedná se o obce Bašnice, Bříšťany, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Holovousy, Hořice, Chomutice, Jeřice, Miletín, Nevratice, Ostroměř, Rohoznice, Sobčice a Staré Smrkovice. Podporovat posilování retenční schopnosti území, dbát na nenarušení povrchových a podzemních zdrojů vody a pramenišť minerálních a léčivých vod a podporovat jejich hospodárné využívání Bašnice, Bílsko u Hořice, Boháňka, Borek, Bříšťany, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Dobrá Voda u Hořic, Holovousy, Hořice, Chomutice, Jeřice, Lískovice, Lukavec u Hořic, Miletín, Milovice u Hořic, Nevratice, Ostroměř, Podhorní Újezd a Vojice, Rohoznice, Sobčice, Staré Smrkovice, Sukorady, Třebnouševes, Úhlejov a Vřesník (zdroje podzemních vod, vrty, prameny, ochranná pásma vodních zdrojů). V Tetíně a Vřesníku dbát na nenarušení ochranného pásma II. stupně pro Lázně Bělohrad. Dbát na nenarušení CHOPAV Východočeská křída, která zasahuje do území obcí Bílsko u Hořice, Tetín, Vřesník, Sobčice, Úhlejov, Borek, Červená Třemešná, Podhorní Újezd a Vojice, Cerekvice nad Bystřicí, Lukavec u Hořic, Miletín, Rohoznice, Holovousy, Boháňka, Ostroměř a Hořice. Vybudování a modernizace infrastruktury pro čištění odpadních vod, modernizace stávajících ČOV a dokončení výstavby čistíren odpadních vod, realizace místních kanalizací a ČOV v menších sídlech obce Vřesník, Borek, Úhlejov, Tetín, Lukavec u Hořic, Červená Třemošná, Miletín, Rohoznice, Boháňka, Jeřice, Cerekvice nad Bystřicí, Ostroměř, Sobčice, Podhorní Újezd a Vojice, Chomutice, Nevratice, Staré Smrkovice, Holovousy, Bílsko u Hořic, Dobrá Voda u Hořic, Rašín, Lískovice, Bašnice, Milovice u Hořic, Třebnouševes a Hořice, kde jsou rizikové útvary povrchových a podzemních vod, pokud ještě tato opatření nebyla realizována. Přispívat k prevenci a snižování znečišťování povrchových a podzemních vod v důsledku zemědělské a průmyslové činnosti Boháňka, Cerekvice nad Bystřicí, Jeřice a Rohoznice (stanoveny zranitelné oblasti pro koncentrace dusičnanů) Hlavní změny od aktualizace 2012 Byla zpracována požadovaná témata včetně SWOT analýz, které shrnují pro dané území její silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby. Stejně jako v roce 2012 byla v rámci této kapitoly sledována problematika chráněných oblastí přirozené akumulace vod, zdrojů pitné vody a jejich ochranných pásem, sklonité orné půdy, povodňové charakteristiky (záplavové území Q100 v souvislosti se zastavěným územím obcí, aktivní zóny záplavového území Q100 v souvislosti se zastavěným územím obcí a území zvláštní povodně pod vodním dílem) a stav povrchových a podzemních vod (celková rizikovost povrchových vod, celková rizikovost podzemních vod a zranitelné oblasti). Také stejně jako v roce 2012 byly v rámci Vodního režimu stanoveny 2 indikátory plocha sklonité orné půdy a záplavové území Q100. Změny oproti roku 2012 jsou následující: Záplavové území Q 100 není na toku Lužanka v obci Chomutice. Aktivní zóna záplavového území není na toku Lužanka v obcích Chomutice, Nevratice a Staré Smrkovice. V hodnocení indikátorů nedošlo k žádným významným změnám (o 2 stupně). Součástí vlastních témat je i zpracování problémových oblastí, z nichž některé jsou určeny pro řešení v územně plánovací dokumentaci, jiné problémy jsou definovány obecněji. Nově byly v aktualizaci RURU tabulkově zpracovány problémy po obcích a jejich číselné propojení s problémovým výkresem. 40

41 3.3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ovzduší Znečištění ovzduší je stále vážný environmentální problém nejen v ČR, ale i v Evropě a po celém světě. Důsledky znečišťování jsou velmi široké. Jsou prokázány přímé negativní účinky látek znečišťujících ovzduší na zdraví obyvatel, zvířat, rostlin, půdu a materiály. Respirace zvýšených koncentrací látek znečišťujících ovzduší má přímé následky na zdravotní stav obyvatel. Zdraví obyvatel může být zasaženo také nepřímo, ukládáním těchto látek v dalších složkách životního prostředí (půda, voda, biota), vstupem chemikálií do potravního řetězce s následkem další expozice lidí. Navíc tyto účinky mohou ovlivnit strukturu a funkci ekosystémů, včetně jejich schopnosti samoregulace. Tyto účinky se mohou projevovat okamžitě, ale současně také s určitým časovým zpožděním (např. degradace lesních ekosystémů). Znečištění venkovního ovzduší je nejčastěji vyvoláno směsí znečišťujících látek emitovaných z celé řady zdrojů: významné stacionární průmyslové a technologické zdroje, doprava, zemědělství a plošné zdroje (souhrn malých zdrojů např.: lokálních topenišť). Ke znečištění ovzduší na místní úrovni přispívají rovněž znečišťující látky přenášené ze středních a velkých vzdáleností (desítky až stovky kilometrů). Významný vliv na kvalitu ovzduší mají rovněž aktuální meteorologické podmínky. Při hodnocení kvality ovzduší se setkáváme s nerovnoměrnostmi prostorové distribuce emisních a imisních charakteristik. Účinky látek znečišťujících ovzduší emitovaných v určité oblasti se mohou negativně projevovat v oblastech více či méně vzdálených (desítky až stovky kilometrů). Řadu problémů tedy nelze řešit izolovaně v rámci sledovaného území (SO ORP, obec, katastr), ale nutná je spolupráce na větších územních celcích (kraje, ČR, mezinárodně - přeshraniční vlivy). Opatření provedené na území v působnosti pověřeného stavebního úřadu se mohou, ale také nemusí projevit na témže území (zvláště v případě stacionárních velkých a zvláště velkých emisních zdrojů) Kvalita ovzduší a znečištění ovzduší Látky znečišťující ovzduší, pro které je sledováno překročení imisních limitů: SO 2, PM 10, NO 2, benzen As, Cd, benzo(a)pyren a O 3. Při hodnocení dat za rok 2010 nebyly s výjimkou polycyklických aromatických uhlovodíků vyjádřených jako benzo(a)pyren překročeny imisní limity pro ochranu zdraví lidí. V případě B(a)P se jedná o dlouhodobý problém na mnoha místech ČR, koncentrace znečišťujících látek v ovzduší závisí nejen na jejich emitovaném množství, ale i na aktuálních meteorologických podmínkách (rozptylové podmínky, nízké zimní teploty a s tím spojené intenzivní lokální vytápění apod.). S výjimkou troposférického ozónu nebyly překročeny imisní limity pro ochranu zdraví lidí pro další jiné znečišťující látky. V posledním roce byla provedena změna metodiky a nyní jsou uváděny průměry za období V tomto období jsou z důvodu překračování imisních limitů určeny jako problematické pouze polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako B(a)P. Imisní limity pro polétavý prach jsou v tomto období s přehledem dodržovány. Tyto dlouhodobější údaje jsou mnohem lépe vypovídající. Na celém území SO ORP došlo v letech 2006 i 2008 k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon. V roce 2010 k tomuto překročení nedošlo, stejně jako v roce Údaje jsou patrné z následujících přehledek. 41

42 Obrázek č : Průměrná roční imisní koncentrace PM 10 v období Zdroj: Data ÚAP,

43 Obrázek č : 36. nejvyšší imisní koncentrace PM 10 v období Zdroj dat: ČHMÚ,

44 Obrázek č : Průměrné roční imisní koncentrace benzo(a)pyrenu v období Zdroj dat: ČHMÚ, 2014 Dle dotazníkového šetření z r bylo většinou mírné znečištění ovzduší uváděno u těchto obcí Bašnice, Bílsko u Hořic, Bříšťany, Cerekvice, Dobrá Voda u Hořic, Holovousy, Hořice, Jeřice, Lukavec u Hořic, Miletín, Milovice u Hořic, Nevratice, Ostroměř, Rašín, Rohoznice, Sukorady, Sobčice, Tetín, Třebnouševes a Úhlejov. Většinou se jednalo o znečištění ovzduší z vytápění domácností, v dalších případech z dopravy nebo ze zemědělství, případně z průmyslové výroby. Kvalita ovzduší je z velké části závislá také na meteorologických podmínkách Hlukové znečištění Dle dotazníkového šetření z r bylo v několika obcí SO ORP Hořice uváděno hlukové znečištění. Jedná se o obce Bašnice, Holovousy, Miletín, Milovice u Hořic, Ostroměř, Podhorní Újezd a Vojice a Sukorady - v převážné míře se jedná o hluk z dopravy Staré ekologické zátěže V rámci dat ÚAP je vedena vrstva starých ekologických zátěží. Jedná se o staré skládky odpadů, ale také o bývalé benzínové stanice nebo bývalé průmyslové podniky nebe jejich části. Jejich přehled je uveden v následující tabulce a přehledné mapě. Při zpracování územních plánů je nutné zjistit stav dané lokality, přičemž by uvedené informace měly být postupně aktualizovány. 44

45 Tabulka č : Staré ekologické zátěže na území SO ORP Hořice Obec Katastrální území SEZ Zdroj informací Borek Borek u Miletína Želejov - Žlábky databáze SEKM, úkol OODp Borek Borek u Miletína skládka Bezník dle ČGS databáze SEKM-skládky ČGS Hořice Hořice v Podkrkonoší U Josefa databáze SEKM, úkol OODp Hořice Libonice ČEZ Distribuce, a.s. Hořice databáze SEKM, úkol FNM (Libonice) Hořice Hořice v Podkrkonoší DAHER KARBOX s.r.o. databáze SEKM, úkol FNM Hořice Hořice v Podkrkonoší ZEZ Hořice-Jesva s.r.o. databáze SEKM, úkol OEŠ Lískovice Lískovice u Ostroměře Hořice - Lískovice databáze SEKM, úkol OODp Lukavec u Hořic Lukavec u Hořic Saxa databáze SEKM, úkol OODp Miletín Miletín skládka Miletín dle ČGS databáze SEKM-skládky ČGS Milovice u Hořic Milovice u Hořic Unipetrol, a.s. ČS PHM Milovice databáze SEKM, úkol FNM Nevratice Nevratice Skládka Nevrátice databáze SEKM, úkol OODp Ostroměř Domoslavice polní letiště Hořice databáze SEKM, úkol SA Sobčice Sobčice Skládka Sobčice databáze SEKM, úkol OODp Úhlejov Chroustov u Miletína skládka Chroustov dle ČGS databáze SEKM-skládky ČGS Vřesník Vřesník u Tetína Skládka Vřesník databáze SEKM, úkol OODp Zdroj: Data ÚAP, 2014 Obrázek č : Staré ekologické zátěže v SO ORP Hořice Zdroj: Data ÚAP, 2014 Dále jsou v území uváděny 2 lokality typu brownfields nevyužité sklady v Rašíně, ruina zámku v Lískovicích. Další 2 plochy, které byly v předchozích ÚAP uváděny jako brownfields - areál bývalého mlýna v Sobčicích a areál cukrovaru v Bašnici, jsou již navrhovány k obnově. Mlýn Sobčice byl zbourán 45

46 a v návrhu UP je plocha vedena jako SV - smíšené obytné venkovské. Cukrovar Bašnice byl také zbourán a v ÚP je plocha vedena jako plocha VL - výroba a skladování, lehký průmysl. V dotazníkovém průzkumu v r byly staré ekologické zátěže identifikovány v obcích Bašnice (bývalý cukrovar), Hořice, Miletín (králíkárny), Milovice u Hořic (areál zemědělského družstva), Nevratice (stará skládka) a Sukorady (objekt ZD Bašnice) Indikátory Indikátory stavu kvality ovzduší Výběr parametrů pro hodnocení kvality ovzduší byl veden snahou o zjednodušení složité problematiky za účelem podání rychlé a srozumitelné informace o stavu ovzduší ve smyslu platné legislativy. Na základě nových dat byly upraveny původní indikátory pro překračování imisních limitů v oblasti ochrany ovzduší. Oproti původnímu hodnocení bylo hodnoceno období 5 let, a to v období Hodnoceno bylo pouze překračování imisních limitů pro ochranu zdraví lidí. Indexace hodnocení: -2 / -1 / 0 / 1 / 2 (-2 nejhorší, 0 neutrální, 2 nejlepší) -2 překročeny více než dva imisní limity pro ochranu zdraví lidí bez zahrnutí ozonu -1 překročeny dva imisní limity pro ochranu zdraví lidí bez zahrnutí ozonu 0 překročen jeden imisní limit pro ochranu zdraví lidí s výjimkou ozonu 1 na území obce nejsou překročeny imisní limity pro ochranu zdraví s výjimkou přízemního ozonu 2 na území obce nejsou překročeny imisní limity pro ochranu zdraví obyvatel Tabulka č : Souhrnné hodnocení kvality ovzduší ve smyslu navržených indikátorů na území SO ORP v období Obec Překročení imisního limitu pro zdraví lidí Výsledné hodnocení PM 10 (roční průměr) PM 10 (24h průměr) Benzo(a)pyren (roční průměr) 46 Ozon (O 3 ) Další látky (-2 nejhorší, 2 nejlepší) Bašnice Bílsko u Hořic Boháňka Borek Bříšťany Cerekvice nad Bystřicí Červená Třemešná Dobrá Voda u Hořic Holovousy Hořice Chomutice Jeřice Lískovice Lukavec u Hořic Miletín Milovice u Hořic Nevratice Ostroměř Petrovičky Podhorní Újezd a Vojice Rašín Rohoznice

47 Obec Překročení imisního limitu pro zdraví lidí Výsledné hodnocení PM 10 (roční průměr) PM 10 (24h průměr) Benzo(a)pyren (roční průměr) Ozon (O 3 ) Další látky (-2 nejhorší, 2 nejlepší) Sobčice Staré Smrkovice Sukorady Tetín Třebnouševes Úhlejov Vřesník Zdroj dat: ČHMÚ 2014, Pozn.: Data za ozón hodnocena pouze za r Pro celkové zhodnocení stavu a kvality ovzduší je důležité vzít v úvahu i lesnatost území a stav lesních porostů, které jsou popsány v tematické oblasti zemědělský a lesní půdní fond. Lesní porosty ovlivňují kvalitu ovzduší. Předpokládá se, že lesy např. pohlcují asi 10% emisí uhlíku. Velmi důležitá je samozřejmě také aktuální rozptylová situace, především zimní teploty apod. Obrázek č : Souhrnné hodnocení kvality ovzduší v SO ORP Hořice Zdroj dat: ČHMÚ 2014, Pozn.: Data za ozón hodnocena pouze za r

48 3.3.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY V roce dlouhodobějším období nejsou překračovány hodnoty imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro SO 2, NO 2, benzen, kadmium, arzen, polétavého prachu PM 10 a prakticky ani imisní limity pro ochranu ekosystémů pro SO 2 a NO x. Relativně dobrá imisní situace na většině území SO ORP pro B(a)P překračování pouze na území Hořic. Na celém území SO ORP nebyl v roce 2012 překročen cílový imisní limit pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon. PŘÍLEŽITOSTI Výsadba účelové zeleně podél průmyslových areálů, komunikací a na návětrných stranách obcí pro snížení prašnosti v ovzduší i hluku. Budování moderní dopravní infrastruktury - obchvaty měst a obcí, např. rychlostní komunikace R35, mohou znamenat odlehčení tranzitní dopravy, zvýšení plynulosti dopravy a snížení negativních účinků dopravy (emise, hluk) na obyvatelstvo. SLABÉ STRÁNKY V rámci dat ÚAP uváděny staré ekologické zátěže v obcích Borek, Hořice, Lískovice, Lukavec u Hořic, Miletín, Milovice u Hořic, Nevratice, Ostroměř, Sobčice, Úhlejov a Vřesník. V rámci dotazníkového šetření dále uváděny nevyužívané plochy u obcí Bašnice, Hořice, Miletín, Milovice u Hořic, Nevratice a Sukorady. HROZBY Zvyšování intenzity dopravy vedoucí ke zvýšení emisní a hlukové zátěže obyvatel v obcích nacházejících se v blízkosti významných komunikací (I/35) především v Bílsku u Hořic a Ostroměři. Nárůst emisí z plošných zdrojů (vytápění domácností) v důsledku používání nešetrných technologií spalování a spoluspalování komunálního odpadu Problémy k řešení v rámci územního plánování Podporovat územní potřeby výstavby obchvatů obcí a měst za účelem snížení imisní a hlukové zátěže obyvatel především tranzitní nákladní dopravou (R35). Zajistit plochy a koridory veřejné technické infrastruktury (plynofikace), především pro obce s trvale nepříznivými rozptylovými podmínkami. Zajistit dostatečné plochy pro zvýšení lesnatosti a výsadbu účelové zeleně, například pásů zeleně podél průmyslových areálů, podél komunikací a na návětrných stranách obcí, s celou řadou pozitivních dopadů na životní prostředí (např. zachycení a snížení prašnosti v ovzduší, omezení hluku). Lokalizovat staré ekologické zátěže a lokality brownfield a najít pro ně vhodné využití Hlavní změny od aktualizace 2012 Aktuální informace o ochraně ovzduší a překračování imisních limitů mapy Aktuální data o starých ekologických zátěžích Zapracována změna metodiky charakterizující kvalitu ovzduší nově uvádíme data (průměry) za období , která jsou mnohem více výstižnější. Změna výpočtu indikátorů zjednodušení a zpřehlednění, které také reagují na období Vypuštění pasáží o ochraně ekosystémů a vegetace nelze řešit v rámci územního plánování Revize a aktualizace problémů v území 48

49 3.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Chráněná území Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich vyhynutí. Divoká fauna a flora představují cenné přírodní dědictví, které je nutné zachovat pro další generace. Podle současné české legislativy je obecně chráněná veškerá volná krajina (zákon č. 114/1992 Sb., v platném znění). Do tzv. obecné ochrany přírody spadají např. prvky ÚSES (jev č. 21), VKP (jevy č. 22, 23) nebo přírodní parky (jev č. 30). Dále jsou rozeznávána tzv. zvláště chráněná území, mezi které patří národní parky a chráněné krajinné oblasti. Po vstupu České republiky do EU přibyla také NATURA 2000 soustava chráněných území, vytvořená na základě jednotných principů na území států EU. Spadají do ní ptačí oblasti a evropsky významné lokality. Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) se řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky Maloplošně zvláště chráněná území v SO ORP Hořice V SO ORP Hořice se vyskytují menší chráněná území typu evropsky významná lokalita, přírodní rezervace a přírodní památka. Jejich největší koncentrace je severně od Hořic a pak podél vodních toků v jihovýchodní a jihozápadní části SO ORP. V řešeném území se nevyskytuje žádné velkoplošně zvláště chráněné území. Oproti dřívějšku došlo k několika změnám, které souvisejí s implementací soustavy Natura 2000 v ČR. Navržené a schválené evropsky významné lokality jsou postupně vyhlašovány ve velké většině jako MZCHÚ, s čímž souvisí následný vzájemný překryv soustavy Natura 2000 se sítí ZCHÚ v ČR. PR Miletínská bažantnice - Starý dubový porost a menší rybník obklopený olšinou. Rozloha 63,6 ha, obec Miletín a Červená. Leží zároveň v EVL stejného názvu. PP Bystřice na základě EVL Bystřice, lokalita velevruba tupého. 51,7 ha, větší část leží v SO ORP Hradec Králové. V řešeném území v obcích Cerekvice nad Bystřicí, Hořice, Jeřice a Rašín. PP Byšičky 1 na základě EVL, 17,4 ha, významná populace kuňky ohnivé a nejsilnější populace hlízovce Loeselova ve východních Čechách PP Červená Třemešná rybník na základě EVL - lokalita kuňky ohnivé, obec Červená Třemešná. PP Byšičky - Výsek kulturní krajiny s komplexem přírodě blízkých společenstev rybníků, mokřadních luk a lesů. Rozloha 89,9 ha, obec Lukavec u Hořic a malou část obce Vřesník (zasahuje ještě do SO ORP Jičín obec Lázně Bělohrad). Leží zároveň v EVL stejného názvu. PP Farářova louka - Vlhké louky s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů. Rozloha 29,3 ha, obec Červená Třemešná a Hořice. PP Homolka - Jediná východočeská lokalita vstavače bledého. Rozloha 2,0 ha, obec Borek, katastrální území Bezník. PP Kalské údolí - Přirozený tok Bystřice s nivními loukami a přirozenou bučinou. Rozloha 24,6 ha, obec Borek, Pecka, Vřesník, katastrální území Bezník, Kal, Vidonice a Vřesník u Tetína. PP Lukavecký potok na základě EVL - lokalita velevruba tupého, 0,7 ha (pokračuje v SO ORP Jičín). V řešeném území leží v obci Lukavec u Hořic. PP Kazatelna - Teplomilná doubrava s výskytem ohrožených druhů rostlin. Rozloha 69,1 ha, obec Rašín a Třebnouševes. PP Nad Blatinou - Dubohabrový porost se vzácnou květenou. Rozloha 6,3 ha, obec Jeřice, katastrální území Dolní Černůtky. PP Rybník Smrkovák dle EVL, lokalita kuňky ohnivé, 6,9 ha, část zasahuje v obci Staré Smrkovice (zbytek v SO ORP Jičín, obec Vysoké Veselí). PP Údolí Bystřice - Slatinné louky při toku Bystřice s bohatou květenou a zvířenou. Rozloha 17,1 ha, obec Boháňka, Hořice. PP Veselský háj a rybník Smrkovák - Přirozená dubohabřina s teplomilnou květenou, ornitologicky významný rybník. Rozloha celkem 106,2 ha, v obci Staré Smrkovice 8,7 ha (zbytek leží v sousedním ORP Jičín). Leží zároveň v evropsky významné lokalitě Rybník Smrkovák. 49

50 Evropsky významné lokality EVL Bystřice předmětem ochrany je lokalita velevruba tupého. Rozloha lokality celkem je 51,7 ha, větší část leží v SO ORP Hradec Králové. V řešeném SO ORP zasahuje do obce Cerekvice nad Bystřicí, Hořice, Jeřice a Rašín. EVL Byšičky - lokalita kuňky ohnivé, hlízovce Loeselova. Rozloha celkem 17,3 ha, leží v ORP Hořice a Jičín (obec Lázně Bělohrad). V řešeném SO ORP leží v obci Lukavec u Hořic. EVL Červená Třemešná rybník - lokalita kuňky ohnivé. Rozloha 7,3 ha, obec Červená Třemešná. EVL Javorka a Cidlina Sběř - lokalita modráska bahenního, velevruba tupého. Rozloha celkem 307,3 ha v SO ORP Hořice, Nový Bydžov a Jičín. Na Hořicku zasahuje obce Chomutice, Nevratice a Staré Smrkovice. EVL Lukavecký potok - lokalita velevruba tupého. Rozloha celkem 0,7 ha (pokračuje v SO ORP Jičín). V řešeném území leží v obci Lukavec u Hořic. EVL Miletínská bažantnice - přirozené eutrofní vodní nádrže, bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách, extenzivní sečené louky nížin až podhůří, zásaditá slatiniště, dubohabřiny. Rozloha 69,4 ha, obec Červená Třemešná a Miletín. EVL Rybník Smrkovák - lokalita kuňky ohnivé. Rozloha celkem 6,9 ha, část zasahuje v obci Staré Smrkovice (zbytek v SO ORP Jičín, obec Vysoké Veselí). EVL Veselský háj - dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum, staré acidofilní doubravy s dubem letním na písčitých pláních. Rozloha celkem 446,4 ha, větší část v SO ORP Nový Bydžov a Jičín. V SO ORP Hořice leží malá část v obci Staré Smrkovice. Obrázek č : Zvláště chráněné území v SO ORP Hořice Zdroj: Data ÚAP,

51 3.4.2 Územní systém ekologické stability Cílem územního systému ekologické stability je přispět k vytvoření ekologicky vyvážené krajiny, v níž je trvale zajištěna možnost využívání vyžadovaných produkčních a mimoprodukčních funkcí - "trvale udržitelný život". Územní systém ekologické stability je legislativně zakotven v zákoně č. 114/1992 Sb. ČNR ze dne (s účinností od ), v prováděcí vyhlášce č. 395/1992 Sb. a dalších oborových předpisech. Pro formulování celkové koncepce funkčního využití území je aplikován nadregionální a regionální stupeň ÚSES, který tvoří základní rámec ekologické stability, od něhož se odvíjejí detailní ÚSES místní úrovně a na ně navazující projekty komplexních pozemkových úprav, revitalizací říčních systémů, lesní hospodářské plány, apod. Cílem je vytvoření územního systému ekologické stability jako vzájemně propojeného souboru přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. V roce 2011 byly pro Královéhradecký kraj zpracovány Zásady územního rozvoje kraje (ZÚR). Ty obsahují i vrstvy nadregionálního a regionálního ÚSES, které jsou základním zdrojem pro vymezování ÚSES na úrovni jednotlivých obcí a jejich územních plánů. Území SO ORP Hořice je zemědělskou produkční krajinou. Prochází jím několik regionálních biocenter, která jsou propojena několika regionálními biokoridory. Síť doplňují územní systémy lokální úrovně, nadregionální ÚSES se v řešeném SO ORP nevyskytuje. Obrázek č : Územní systém ekologické stability v SO ORP Hořice Zdroj: Data ÚAP,

52 3.4.3 Památné stromy Na území SO ORP Hořice je vyhlášeno 8 památných stromů. Jedná se o: Žižkovy lípy - Sobčice Holovouská lípa - Holovousy Lípa v Želejově - Borek Javor klen v Cerekvici Cerekvice nad Bystřicí Lípa v Podemládí - Borek Svatogothardské lípy Svatogothardská Lhota - Hořice Kleny - Boháňce Duby - Miletín Indikátory - koeficient ekologické stability krajiny Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability. Pro účely tohoto hodnocení byla zvolena obecně uznávaná klasifikace vytvořená Ing. Igorem Míchalem. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn. že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Výsledné určení hodnoty ekologické stability konkrétního území, resp. administrativní jednotky, je vyjádřeno koeficientem ekologické stability (KES). Tento ukazatel umožňuje získat základní informaci o stavu krajiny daného území a míře problémů, které se v ní vyskytují. Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území. plocha ekologicky stabilních ploch KES = plocha ekologicky nestabilních ploch Ekologicky stabilní plochy: lesy, louky, pastviny, zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň, přírodní plochy. Ekologicky nestabilní plochy: orná půda, chmelnice, zastavěné plochy, ostatní plochy Klasifikace území na základě hodnoty KES (dle Ing. Igora Míchala): Krajinný typ A - krajina zcela přeměněná člověkem KES do 0,3: území nestabilní - nadprůměrně využívaná území s jasným porušením přírodních struktur KES 0,4 0,8: území málo stabilní - intenzivně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků Krajinný typ B - krajina intermediální KES 0,9 2,9: území mírně stabilní - běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků Krajinný typ C - krajina relativně přírodní KES 3,0 6,2: území stabilní - technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků KES nad 6,2: území relativně přírodní Koeficient ekologické stability krajiny byl zvolen jako zástupný indikátor environmentálního pilíře za téma Ochrana přírody a krajiny. Pro hodnocení je vytvořena škála pěti kategorií. 52

53 Hodnocení indikátoru koeficient ekologické stability : -2 KES pod 0,4 území nestabilní neudržitelné -1 KES 0,4-0,89 území málo stabilní neudržitelné 0 KES 0,9-2,99 území mírně stabilní 1 KES 3,0-6,2 území stabilní 2 KES nad 6,2 území relativně přírodní Tabulka č : Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Hořice v r Obec KES Hodnocení indikátoru Obec KES Hodnocení indikátoru Bašnice 0,45-1 Milovice u Hořic 0,12-2 Bílsko u Hořic 0,10-2 Nevratice 0,13-2 Boháňka 1,72 0 Ostroměř 0,46-1 Borek 1,03 0 Petrovičky 2,21 1 Břišťany 0,37-2 Podhorní Újezd a 0,78-1 Vojice Cerekvice nad 0,37-2 Rašín 0,47-1 Bystřicí Červená Třemešná 1,00 0 Rohoznice 0,34-2 Dobrá Voda u Hořic 0,24-2 Sobčice 0,19-2 Holovousy 1,43 0 Staré Smrkovice 0,64-1 Hořice 0,66-1 Sukorady 1,46 0 Chomutice 0,17-2 Tetín 0,56-1 Jeřice 0,21-2 Třebnouševes 0,17-2 Lískovice 0,75-1 Úhlejov 1,56 0 Lukavec u Hořic 1,40 0 Vřesník 2,20 0 Miletín 0,60-1 SO ORP Hořice 0,6-1 Zdroj: Data ÚAP,

54 Obrázek č : Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Hořice v r Zdroj: Data ÚAP,

55 V SO ORP Hořice se nachází 29 obcí. Většina obcí a také SO ORP jako celek spadá do území ekologicky málo stabilního. V rámci SO ORP mají nejvyšší stupeň ekologické stability obce Petrovičky a Vřesník (KES = 2,21 respektive 2,20). Na území Petroviček je malý podíl orné půdy z půdy zemědělské a poměrně málo ostatních a zastavěných ploch (cca 5% z celkové plochy obce). Ve Vřesníku mají hodně lesů (1/3 území) z celkové rozlohy a trvalých travních porostů (57% ze zemědělské půdy). Území mírně stabilní je v obcích Boháňka, Borek, Červená Třemešná, Holovousy, Lukavec u Hořic, Petrovičky, Sukorady, Úhlejov a Vřesník. Mezi obce s nízkým koeficientem patří Bašnice, Bílsko u Hořic, Břišťany, Cerkvice nad Bystřicí, Dobrá Voda u Hořic, Hořice, Chomutice, Jeřice, Lískovice, Miletín, Milovice u Hořic, Nevratice, Ostroměř, Podhorní Újezd a Vojice, Rašín, Rohoznice, Sobčice, Staré Smrkovice, Tetín a Třebnouševes. V rámci řešeného SO ORP mají nejnižší ekologickou stabilitu obce Bílsko u Hořic (KES = 0,10), Milovice u Hořic (KES = 0,12) a Nevratice (KES = 0,13). Je to způsobeno vysokým podílem zemědělské půdy (88,6 %, 90,3 % a 87,6% z celkové rozlohy obcí) a z ní vysokým podílem půdy orné. U těchto 3 obcí je minimální výměra lesa, v obcích Bílsko u Hořic a Milovice u Hořic les není žádný, v obci Nevratice zaujímá pouhých 4,9% z celkové rozlohy SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Výskyt maloplošně zvláště chráněných území a evropsky významných lokalit v obcích Staré Smrkovice, Nevratice, Chomutice, Petrovičky, Třebnouševes, Rašín, Jeřice, Cerekvice nad Bystřicí, Hořice, Miletín, Červená Třemešná, Lukavec u Hořic a Borek. Vysoká hodnota ekologické stability území v obcích Petrovičky a Vřesník (obě mají KES = 2,2). V obcích Borek, Boháňka, Hořice, Sobčice, Holovousy, Miletín a Cerekvice nad Bystřicí se nacházejí památné stromy. PŘÍLEŽITOSTI Jednoznačné vymezení významných krajinných prvků ze zákona, případně jejich registrace. Využití územního plánování a komplexních pozemkových úprav k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. Realizace dosud nefunkčních prvků územního systému ekologické stability a posílení ekologické stability krajiny. SLABÉ STRÁNKY Celý správní obvod SO ORP Hořice vychází jako území ekologicky málo stabilní (KES = 0,60). Nejnižší ekologická stabilita v obcích Bílsko u Hořic (KES = 0,11), Milovice u Hořic (KES = 0,12) a Nevratice (KES = 0,13). HROZBY Urbanizace volné krajiny, fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami. Nevhodně nastavená dotační politika, zejména v oblasti zemědělství. Nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, kraje nebo obcí pro směnu za pozemky nezbytné pro realizaci prvků ÚSES a dalších krajinotvorných opatření. 55

56 3.4.6 Problémy k řešení v rámci územního plánování Zajistit realizaci doposud nefunkčních prvků ÚSES. Z hlediska krajinného rázu představuje významné ohrožení propojování sídel a expanze staveb do volné krajiny. V rámci územního plánování zachovat kompaktnost zástavby a ochranu volné krajiny. Při hospodářské činnosti v krajině je nutno vytvářet podmínky pro zachování a rozšiřování rozptýlené zeleně v krajině, pro vytváření protierozních opatření. V obcích s nižším podílem ekologicky stabilních ploch (především Bílsko u Hořic, Milovice u Hořic a Nevratice) posilovat ekologickou stabilitu realizací prvků ÚSES, doplňováním interakčních prvků (aleje, remízky, zeleň podél vodotečí apod.) Hlavní změny od aktualizace 2012 Doplnění a aktualizace sítě chráněných území na základě implementace soustavy Natura Související úpravy textů u chráněných území Změna hodnot u koeficientu ekologické stability malé změny, přičemž u žádné z obcí nevede změna ke změně kategorie obce dle indikátorů Problémy v území beze změn! 56

57 3.5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA Zemědělský půdní fond Zemědělství má zásadní vliv na zachování venkovského prostoru, využívání půdy a tvorbu krajiny. Pro vypracování rozboru udržitelného rozvoje území je proto nezbytné provést analýzu současného stavu zemědělství a možných trendů vývoje v budoucnosti a posoudit kvalitu půd na daném území. Území leží na úpatí Hořického pískovcového chlumu mezi podhůřím Krkonoš a úrodným Polabím. Zemědělství ve správním obvodu ORP Hořice obhospodařuje dle údajů ČSÚ k plochu ha zemědělské půdy, což představuje 69 % z celkové rozlohy území SO ORP. Z kultur na zemědělské půdě je nejvíce zastoupena orná půda s ha (77,8 %), což je vyšší podíl než republikový průměr. Druhou nejvíce zastoupenou kulturou jsou trvalé travní porosty s 1893 ha (14,2 %). Půdy jsou kromě obilovin vhodné pro pěstování ovocných stromů a zeleniny. Poměrně významnou kulturou jsou proto ovocné sady, které zaujímají 4,1 % zemědělské půdy. Tabulka č : Výměra zemědělské půdy (ha) k Název obce Celková plocha obce Orná půda Zahrady Ovocné sady TTP Zemědělská půda Podíl ZP k celk. ploše obce (%) Bašnice ,4 Bílsko u Hořic ,6 Boháňka ,9 Borek ,1 Bříšťany ,8 Cerekvice nad Bystřicí ,0 Červená Třemešná ,5 Dobrá Voda u Hořic ,4 Holovousy ,0 Hořice ,9 Chomutice ,5 Jeřice ,2 Lískovice ,1 Lukavec u Hořic ,0 Miletín ,4 Milovice u Hořic ,0 Nevratice ,6 Ostroměř ,2 Petrovičky ,7 Podhorní Újezd a Vojice ,6 Rašín ,4 Rohoznice ,9 Sobčice ,3 Staré Smrkovice ,4 Sukorady ,7 Tetín ,6 Třebnouševes ,2 Úhlejov ,4 Vřesník ,2 SO ORP Hořice ,0 Zdroj: ČSÚ,

58 Ochrana zemědělského půdního fondu Plošná ochrana půdy je definována ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Zábor půd, především pro stavební účely je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu Politika ochrany půdy EU mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek. Pro nezemědělské účely je nutno co nejméně používat zemědělskou půdu a odnímat jen nejnutnější plochy. Navržené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nutno co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické a odtokové poměry v území a zemědělskou cestní síť. Hodnocení z hlediska kvality půd probíhá na základě vymezení 5 tříd ochrany, které vycházejí z kódů mapy BPEJ (bonitovaných půdně-ekologických jednotek). Pro nezemědělské účely je nutno používat nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území nebo na nezastavěných plochách stavebních pozemků. Musí-li však v nezbytných případech dojít k odnětí ze ZPF, je nutno využívat pokud možno pozemky ve třídě ochrany. 1. třída ochrany - do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. 2. třída ochrany jsou zde situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Na následujícím obrázku je pro představu zobrazeno rozložení půd v 1. a 2. třídě ochrany. Nejvíce hodnotná půda se nachází v pásu v jihozápadní části území v obcích Sobčice, Bílsko u Hořic, Boháňka a Milovice u Hořic. 58

59 Obrázek č : Půdy I. a II. třídy ochrany Zdroj: ÚAP, Pozemky určené k plnění funkce lesa Plochy lesa ORP Hořice je podprůměrně lesnatým územím lesnatost dosahuje 20,9 %. Lesnatost je vyšší v severní části území. Nejvíce lesnatou obcí jsou Sukorady a Boháňka, nejnižší je v obcích Bílsko u Hořic a Milovice u Hořic zde se lesy takřka nevyskytují. Tabulka č : Plocha lesa a lesnatost dle jednotlivých obcí Obec Celková výměra (ha) Plocha lesa (ha) Lesnatost (%) Bašnice ,0 Bílsko u Hořic Boháňka ,4 Borek ,6 Bříšťany ,5 Cerekvice nad Bystřicí ,3 Červená Třemešná ,5 Dobrá Voda u Hořic ,2 Holovousy ,0 Hořice ,5 Chomutice ,1 Jeřice ,6 Lískovice ,9 Lukavec u Hořic ,0 Miletín ,1 59

60 Obec Celková výměra (ha) Plocha lesa (ha) Lesnatost (%) Milovice u Hořic Nevratice ,9 Ostroměř ,6 Petrovičky ,6 Podhorní Újezd a Vojice ,6 Rašín ,7 Rohoznice ,5 Sobčice ,1 Staré Smrkovice ,8 Sukorady ,2 Tetín ,3 Třebnouševes ,2 Úhlejov ,5 Vřesník ,0 SO ORP Hořice ,9 Zdroj: ČSÚ, 2014 Obrázek č : Kategorie lesa Zdroj: Data ÚAP, Přírodní lesní oblasti Lesy na území SO ORP Hořice jsou zařazeny dle Oblastních plánů rozvoje lesa (lesní zákon č.289/1995 Sb. 23 a Vyhláška MZe č. 83/1996 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů) do přírodních lesních oblastí (PLO 23 - Podkrkonoší, PLO 17 - Polabí) 60

61 PLO 23 Podkrkonoší Tato PLO se vyznačují místy rozsáhlými smrkovými monokulturami, které zde vznikly v důsledku mniškové kalamity, tyto porosty se postupně přeměňují na smíšené, smrkové porosty 1. generace trpí často hnilobami. Oblast je také specifická větším množstvím zalesněných nelesních ploch. Do této PLO patří lesy na území obcí Vřesník, Borek, Úhejov, Tetín, Lukavec u Hořic, Červená Třemešná, Rohoznice, Boháňka, dále pak v sev. části obce Holovousy, v sv. části obce Hořice, v sv. části obce Jeřice, v sv. části obce Cerekvice nad Bystřicí, v sev. části obce Bílsko u Hořic, v sv. části obce Podhorní Újezd a Vojice, v sev. části obce Ostroměř, v sev. části obce Třebnouševes, v sev. části obce Rašín. PLO 17 Polabí Tato PLO se vyznačuje vyššími škodami zvěří, je to oblast zatížená jak průmyslem, tak intenzivním zemědělstvím. Lesy zde plní všechny funkce lesa, zejména pak krajinotvornou, půdoochrannou a stabilizační. Nejdůležitějšími střety zájmů jsou zde liniové a průmyslové stavby a lesní hospodářství, myslivost a lesní hospodářství a ochrana přírody. Do této PLO patří lesy zejména v obcích Petrovičky, Bříšťany, Sukorady, Lískovice, Mílovice u Hořic, Bašnice, Staré Smrkovice, Nevratice, Chomutice, Sobčice, Dobrá Voda u Hořic, v již. části obce Podhorní Újezd a Vojice, v již. části obce Ostroměř, v již. části obce Třebouševes, v již. části obce Rašín, v již. část obce Holovousy, v již. části obce Hořice, v již. části obce Jeřice, v již. části obce Cerekvice nad Bystřicí, v již. obce části Bílsko u Hořic Indikátory Změna výměry zemědělské půdy v čase ( ) Jako indikátor pro sledování ZPF byla zvolena změna výměry zemědělské půdy v jednotlivých obcích v čase. Konkrétně je porovnána výměra mezi lety 2007 ( ) a 2014 (30. 6.). Změna výměry ve sledovaném období v obcích je vyjádřena v % a porovnána se stejným ukazatelem za celý SO ORP. Tabulka č : Nastavení indikátoru PF Oblast Rozloha ZP k (ha) Rozloha ZP k (ha) Úbytek ZP (%) ČR ,9 SO ORP Hořice 13374, ,27-0,5 Zdroj: ČSÚ, ČÚZK, 2007, 2014 Hodnocení indikátoru změna výměry zemědělské půdy: -2 úbytek půdy 2,00 a více % -1 úbytek půdy 0,50 1,99 % 0 úbytek půdy 0,20 0,49 % 1 úbytek půdy 0,00 0,19 % 2 zvýšení výměry Z tabulky vyplývá, že k úbytku zemědělské půdy došlo na úrovni celorepublikové i SO ORP. To může být způsobeno jak záborem půdy pro zástavbu, technickou infrastrukturu, tak např. zalesňováním, především některých méně úrodných a svažitých pozemků. V SO ORP Hořice je relativní úbytek ZPF o 0,4 % nižší než je průměr České republiky. 61

62 Tabulka č : Indikátory změny výměry zemědělské půdy mezi lety 2007 a 2014 Obec Výměra ZPF v Výměra ZPF v Změna Hodnocení roce 2007 (ha) roce 2014 (ha) výměry (%) Bašnice ,72 2 Bílsko u Hořic ,57-1 Boháňka ,52 2 Borek ,00 1 Bříšťany ,31 0 Cerekvice nad Bystřicí ,17 1 Červená Třemešná ,95-1 Dobrá Voda u Hořic ,21 2 Holovousy ,21 0 Hořice ,39 0 Chomutice ,00 1 Jeřice ,75-2 Lískovice ,00 1 Lukavec u Hořic ,00 1 Miletín ,18 1 Milovice u Hořic ,00 1 Nevratice ,00 1 Ostroměř ,11 1 Petrovičky ,00 1 Podhorní Újezd a Vojice ,00 1 Rašín ,00 1 Rohoznice ,00 1 Sobčice ,00 1 Staré Smrkovice ,00 1 Sukorady ,47 0 Tetín ,00 1 Třebnouševes ,12-2 Úhlejov ,00 1 Vřesník ,57-1 SO ORP Hořice ,30 0 Zdroj: ČSÚ 2014, podklady pro ÚAP 2014, 2007 Nejvyšší relativní úbytek ZPF byl zaznamenán v obci Jeřice (4,75 %) a Třebnouševes (2,12 %). Ve všech ostatních obcích jsou změny výměry do 1 %. 62

63 Obrázek č : Změna výměry zemědělské půdy mezi lety Zdroj: ČSÚ 2014, EKOTOXA s.r.o

64 3.5.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Vysoký podíl orné půdy a úrodných půd v I. a II. třídě ochrany, zejména v obcích Sobčice, Bílsko u Hořic, Boháňka a Milovice u Hořic. Příznivé přírodní podmínky a tradice v ovocnářství (největší výměra ovocných sadů v obcích Holovousy, Podhorní Újezd a Vojice a Petrovičky). Obce Vřesník, Lukavec u Hořic, Holovousy, Boháňka a Sukorady mají nadprůměrný podíl lesa. PŘÍLEŽITOSTI Realizace protierozních a protipovodňových opatření, ochrana kvalitního půdního fondu. Zvýšit podíl lesa v obcích s nízkým podílem lesa (zalesnění zemědělsky nevyužívaných půd nebo nezemědělské půdy). Zavést způsoby ekologického zemědělství. SLABÉ STRÁNKY Úbytek zemědělské půdy ve sledovaném období 2007 až 2014 je dle ČSÚ nadprůměrný v obcích Jiřice (4,75 %) a Třebnouševes (2,12 %). Celkem 8 obcí (Bílsko u Hořic, Milovice u Hořic, Dobrá Voda u Hořic, Sobčice, Petrovičky, Třebnouševes, Bříšťany, Nevratice) s velmi nízkým podílem lesa - pod 5 %, z toho dvě obce Bílsko u Hořic a Milovice u Hořic mají nulový podíl lesa. HROZBY Znehodnocování půdy intenzivním velkoplošným zemědělstvím a erozí. Zábor zemědělské půdy. Další rozdělování lesních komplexů v důsledku liniových staveb ohrožení stability lesa. Snižování výměry lesa v málo lesnatých oblastech Problémy k řešení v rámci územního plánování Půda je jednou ze základních složek životního prostředí ovlivňující celý ekosystém a ochrana půdního fondu proto patří k základním prvkům strategie udržitelného rozvoje. Při tvorbě územně plánovací dokumentace je potřeba minimalizovat zábory zemědělské půdy a zejména zemědělské půdy s vysokým stupněm ochrany nebo vysokou bonitou. Snažit se především využívat stávajících ploch, které jsou již vyjmuty ze zemědělského půdního fondu. Při dočasných záborech půd je třeba co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy. Při plánování staveb je třeba minimalizovat zásahy do PUPFL, zejména jedná- li se o lesy v kategorii LO, nebo některé kategorie LZU a to i v obcích, které mají nadprůměrnou lesnatost je třeba tyto zásahy minimalizovat, zejména u liniových staveb, které by mohly ohrozit stabilitu lesa. U těchto zásahů často nedochází k velkým záborům PUPFL, ale rozdělením lesního komplexu se stává porost náchylnější k ohrožení větrem. Totéž platí při zásahu, který vede k otevření porostní stěny (okraje lesa). Minimalizovat zásahy vedoucí i k dočasnému vynětí z PUPFL, právě v málo lesnatých oblastech může mít i toto dočasné vynětí následky, přinejmenším vede ke změnám v hospodaření v lese Hlavní změny od aktualizace 2012 Aktualizovány výměry jednotlivých druhů pozemků v jednpotlivých obcích Aktualizován indikátor změna výměry ZPF úprava SWOT analýzy a problémů Aktualizována tabulka problémů 64

65 3.6 VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Infrastrukturní stavby v územně plánovací dokumentaci a Politice územního rozvoje V České republice jsou stavebním zákonem definovány 3 druhy územně plánovací dokumentace, a to Zásady územního rozvoje, územní plán a regulační plán. Mimo ně, jako nadřazený dokument, je dále zpracovávána Politika územního rozvoje České republiky. Politika územního rozvoje ČR (PÚR) Územně plánovací dokumentace navrhuje dopravu a technickou infrastrukturu ve formě koridorů. Identifikuje závady a definuje potřeby dopravních vazeb v nadnárodním, národním a regionálním kontextu. Pro PÚR ČR se z hlediska vlivů na životní prostředí zpracovává posouzení vlivů PÚR na udržitelný rozvoj území, jejíž součástí je vyhodnocení vlivů na lokality NATURA2000, na životní prostředí a veřejné zdraví, a to dle struktury stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů. Zásady územního rozvoje kraje (ZÚR) Infrastrukturní stavby jsou v ZÚR navrhovány často v nesourodém měřítku a podrobnosti. Stavby a trasy, které jsou již v území stabilizované a budou se v časovém horizontu platnosti ZÚR realizovat, jsou zobrazovány již jako stabilní prvky s lokalizovaným územním průmětem. Další dopravní vazby jsou však často pouze navrhovány v podrobnosti koridorů širokých až několik stovek metrů, které tak vytváří prostor pro vyhledání nejlepší varianty pro průchod územím. Dopravní analýza a tedy ani expertní studie nejsou v tomto měřítku někdy zpracovávány, v tomto stupni ÚPD musí být však jasná kategorizace komunikací, na základě níž lze hodnotit výši rizika ovlivnění území. Riziko ovlivnění se odvíjí od šíře koridoru, počtu a významnosti střetů s hodnotami území. ZÚR by tedy mohly představovat vhodnou fázi pro komplexní zhodnocení kumulace vlivů koncepce záměrů do území. Nevýhodou však je neucelenost podkladů pro jednotlivé záměry koridory určené pro dopravní stavby nebo komplexně pro provedení veškeré infrastruktury územím. Územní plány měst a obcí Územní plány měst a obcí zohledňují kapacitní komunikace nejčastěji ve fázi územních rezerv, stavebních uzávěr nebo již převzatého stabilního řešení jako veřejně prospěšné stavby, a to dle nadřazené ÚPD, tedy zásad územního rozvoje příslušného kraje. Dopravní problematika se tedy řeší na úrovni návrhu ploch, propojení a vazeb, kategorií i prostorových a územních průmětů. V rámci územního plánu však není možné provádět podrobné hodnocení na úrovni EIA, hodnocení je tedy na strategické úrovni. V rámci SEA se neprovádí další expertní studie, a to z důvodu, že nejsou jasné technické parametry stavby. Hodnotí se celkový vliv na rozvoj území, kumulace vlivu jednotlivých funkcí a další souvislosti. Regulační plán Regulační plán je velmi specifickou územně plánovací dokumentací z hlediska posuzování vlivů na životní prostředí. Podléhá nikoli SEA, jako ostatní ÚPD, ale projektové EIA, což vyplývá z jeho podrobnosti. Regulační plán by měl být zpracován na tak podrobné úrovní, aby byl schopen nahradit územní rozhodnutí na vybranou lokalitu, tedy by měl poskytnout podklady dostatečné pro hodnocení EIA. Z hlediska dopravy a dopravních analýz se však jedná jak o lokality s průchodem kapacitních komunikací (sběrné komunikace, třída A, B), ale jedná se nejčastěji o rozvojové lokality určené pro zástavbu komerčními areály, výrobními a skladovými zařízeními, logistickými zařízeními, rodinnými domy a tedy obsluhované různými třídami komunikací, které mohou mít velký rozptyl dopravního zatížení. 65

66 3.6.2 Dopravní infrastruktura Pro hodnocení stávajícího stavu a vývoje dopravní infrastruktury na území SO ORP Hořice byla využita řada analytických a koncepčních materiálů, především Politika územního rozvoje ČR 2008 (PÚR ČR 2008), Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje (2011) a krajské koncepční a rozvojové dokumenty. Dále byly využity především materiály a data informačních systémů MD ČR a ŘSD ČR Silniční doprava Pro zajištění dopravní obsluhy území slouží síť pozemních komunikací. Ta se dle legislativy dělí na dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy, které jsou v majetku ČR, silnice II. a III. třídy, které jsou v majetku krajů, místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, které jsou v majetku jednotlivých obcí a účelové komunikace, které jsou majetkem právnických nebo fyzických osob. Na území SO ORP se nenachází žádná dálnice, prochází jím však trasa silnice I. třídy, která tvoří základ silniční sítě a na ni navazující síť silnic II. a III. třídy, jež zajišťují dopravní obslužnost území. Koridory republikového významu Správním obvodem ORP Hořice neprobíhá žádná trasa multimodálního koridoru ani dálnice. Územím však probíhá ve směru severozápad jihovýchod trasa evropské mezinárodní silnice 2. třídy, dle UNECE označené E442: Karlovy Vary - Děčín Liberec Turnov Hradec Králové Olomouc Žilina. Na území SO ORP Hořice je tento tah reprezentován stávající silnicí I/35, do budoucna se však předpokládá její náhrada rychlostní silnicí R35, která propojí německo-polskou dálnici A4 (E40 Dresden Bautzen Gőrlitz Zgorzelec Wroclaw) s dálnicí D47 (D1) Brno Ostrava. Toto zařazení reflektuje také aktuálně platná PÚR (2008), která vymezuje koridor pro rychlostní silnici R35 v úseku Úlibice Hradec Králové. Vedení trasy rychlostní silnice je v řešeném území stabilizované. Obrázek č : Silniční síť v SO ORP Hořice Zdroj: podklady ÚAP 2014, vlastní zpracování 66

67 Rychlostní komunikace a silnice I. třídy Páteřní komunikací na území SO ORP Hořice je již zmíněná silnice I. třídy I/35 (Liberec - Jičín - Hradec Králové). Současný stav této komunikace kapacitou již neodpovídá stávajícím přepravním potřebám, ani běžným evropským standardům. Zásadními dopravními závadami jsou průtahové úseky zastavěným územím měst a obcí. Silnice II. a III. třídy Současný základní komunikační systém v území doplňují silnice II. třídy. Správním územím ORP Hořice procházejí následující komunikace této kategorie: II/280 Sukorady - Smidary Kopidlno Libáň I/16 (Březno), II/284 II/283 (Stružinec, Zelený háj) - Lomnice nad Popelkou - Nová Paka - Lázně Bělohrad - Miletín II/325 (Lanžov), II/300 I/35 (Hořice) - Miletín - Dvůr Králové nad Labem I/37 (Kocbeře), II/323 Přelouč - Nechanice I/35 (Milovice u Hořic), II/326 Nový Bydžov - Sukorady - I/35 (Vinice), II/327 I/2 (Kutná Hora) Chlumec n/c - Nový Bydžov - Chomutice - I/35 (Vojice), II/501 Libáň - I/16 (Staré Místo); I/16 (Dřevěnice) - Lázně Bělohrad Hořice. Tento základní systém je dále doplněn poměrně hustou sítí silnic III. třídy, které zajišťují zpřístupnění ostatních sídel neležících na hlavních trasách a jejich napojení na vyšší komunikační systém. Obrázek č : Intenzita dopravy na silniční síti SO ORP Hořice Zdroj: Sčítání dopravy 2010 ( upraveno; Legenda viz následující obrázek 67

68 Zatížení silniční sítě Přehled o dopravním zatížení silniční sítě dávají výsledky z celostátního sčítání dopravy v roce Čísla v následující mapce udávají celoroční průměrné hodnoty počtu vozidel v tis./den. Na území SO ORP Hořice dosáhla nejvyšší zjištěná hodnota na silnici I/35 více než 12,5 tis. vozidel / 24 hod a to v úseku z Hořic směrem na Hradec Králové. Vzhledem k očekávanému dalšímu nárůstu přepravy na silnici I/35 je výhledově nezbytná výstavba rychlostní komunikace R35 v nové trase, která se bude vyhýbat obytným útvarům. Na silnicích nižších kategorií je dopravní zatížení zpravidla výrazně nižší a nepřesahuje 4 tis. vozidel / 24 hod. Vyšší hodnoty byly zjištěny pouze na průjezdních úsecích v intravilánu města Hořice, což lze připisovat rostoucí vnitroměstské dopravě. Obrázek č : Intenzita dopravy ve městě Hořice Zdroj: Sčítání dopravy 2010 ( upraveno 68

69 Rozvoj silniční sítě na území SO ORP Hořice Zásadní význam pro další rozvoj na území SO ORP Hořice, ale i okresu Jičín a celé královéhradecké aglomerace, má řešení silniční sítě založené na dnes již kapacitně nedostačující silnici I/35. Předpokládaným řešením je výstavba rychlostní silnice R35 v nové trase (v území SO ORP Hořice již stabilizované). Stávající silnice I/35 by pak byla přeřazena do kategorie silnic nižších tříd, pravděpodobně jako silnice II. třídy II/635. Vzhledem k omezení možností financování dopravních staveb v posledních letech nebyl předpokládaný časový horizont výstavby dodržen a realizace stavby bude opožděna. Od roku 2013 má stavba Hořice Sadová platné územní rozhodnutí, odhad doby pro výstavbu se posunul do horizontu let 2019 až Návazná Stavba Úlibice Hořice je v roce 2014 před vydáním územního rozhodnutí, předpokládaná výstavba je v letech 2020 až Rozvoj silniční sítě v majetku KHK silnic II. a III. třídy je zaměřen na rekonstrukci a modernizaci těchto komunikací, řešení průtahů městy a obcemi budováním přeložek a obchvatů a případné řešení některých výhledových napojení v souvislosti s předpokládanou výstavbou silnice R35. Pro správní území ORP Hořice je dle ZÚR a Strategie rozvoje KHK pro období uvažováno s následujícími stavbami na silnicích II. třídy: silnice II/284 v prostoru Miletína po hranice okresu s napojením na dnešní trasu silnice II/285 u Bílých Poličan (ZÚR DS15) silnice II/300 v prostoru Hořic (ZÚR DS29) silnice II/300 v prostoru Miletína (ZÚR DS30) silnice II/326 v prostoru Bašnice (ZÚR DS45) silnice II/326 v prostoru Sukorad (ZÚR DS46) silnice II/635 v úseku Hořice Hradec Králové (přeložky stávající silnice I/35 v souvislosti s výstavbou rychlostní silnice R35) (ZÚR DS52) Doprava v klidu Řešení problematiky parkování ve městech je významným aspektem pro řešení dopravní situace ve městech, ve venkovských obcích bývá většinou řešeno formou parkování na vlastních pozemcích obyvatel. Stupeň automobilizace stále roste a proto je nutné vzhledem k očekávanému pokračování tohoto trendu postupně rozšiřovat možnosti parkování zejména v oblastech se zástavbou městského typu. V místech, kde budou povolovány nové stavební záměry, je nutné dbát na vybudování dostatečného počtu parkovacích stání již přímo jako součást projektu, vč. řešení dopadů zvýšených intenzit dopravy do dopravní situace na okolních komunikacích. Vedle městských oblastí je třeba řešit také parkování v lokalitách s vysokým potenciálem cestovního ruchu Železniční doprava Síť železničních tratí na území SO ORP Hořice je tvořena dvojicí jednokolejných neelektrifikovaných tratí zařazených do dráhy celostátní: - trať č. 040 Chlumec nad Cidlinou Ostroměř St. Paka Martinice Hostinné Trutnov, - trať č. 041 Hradec Králové Jičín Turnov. Hlavním železničním uzlem v území je žst. Ostroměř. Trať 041 je nejkratší spojnicí krajských měst Hradec Králové a Liberec. Je v tomto směru o 19 km kratší než paralelně vedená hlavní trať 030, avšak pro nepříznivé směrové a sklonové poměry je jízdní doba po ní srovnatelná s tratí delší. Trať vede mezi Hradcem Králové a Libercem ve stejném koridoru jako hlavní silnice I/35, avšak železnice nabízí spojení o 20 km delší a o 60 minut pomalejší než silnice. V dané podobě ji lze považovat za neatraktivní pro dálkovou dopravu. Zabezpečovací zařízení je zastaralé, jízdy vlaků mezi dopravnami jsou stále sjednávány pomocí telefonického dorozumívání sousedních stanic. Význam má železnice zejména pro regionální dopravu. Obce, které jsou položené na železnici mají výrazně lepší dostupnost, než ty, které jsou obsluhovány pouze autobusy, zejména v nepracovní dny jde o prakticky jediné spoje veřejné dopravy v území. Z hlediska atraktivity pro cestující je důležitá lokalizace železničních stanic ve vztahu ke zdrojům a cílům osobní dopravy. Jak vyplývá z tabulky na následující straně, tak poloha mnohých dopraven není příliš příznivá, nicméně výrazně nevyhovující je snad pouze 69

70 v případě zastávek Cerekvice nad Bystřicí a Třebovětice. Naopak vynikající polohu vůči zástavbě nabízí zastávka Jeřice. Ostatní dopravny jsou lokalizovány v těsné blízkosti sídla, avšak excentrické umístění vůči jeho těžišti činí dráhu atraktivní pouze pro část cestujících. Obrázek č : Železniční síť ve SO ORP Hořice Zdroj: podklady ÚAP 2014, vlastní zpracování Tabulka č : Dopravny na síti drah SŽDC v obvodu ORP Hořice Trať Název Druh Pěší vzdálenost do Pěší vzdálenost k okraji středu sídla (km) zástavby (km) 041 Cerekvice nad Bystřicí z 1,0 0,7 041 Třebovětice z 1,1 0,7 041 Jeřice z 0,3 0,0 041 Hořice v Podkrkonoší žst 1,3 0,0 041 Dobrá Voda u Hořic nz 1,2 0,0 040,041 Ostroměř žst 1,0 0,0 041 Sobčice z 0,8 0,0 041 Vojice z 1,5 0,8 Zdroj: KJŘ SŽDC, mapové podklady ÚAP Pozn.: žst = železniční stanice, z = zastávka, nz = nákladiště se zastávkou Rozvoj železniční sítě na území SO ORP Vzhledem k charakteru trati nelze očekávat žádné zásadní změny v síti železničních tratí. Ani plán rozvoje železniční infrastruktury uvedený v aktuálně platném Prohlášení o dráze, příloha G neuvádí žádnou investiční akci, která by měla v řešeném území probíhat. 70

71 Ve střednědobém výhledu lze očekávat, že bude probíhat postupná modernizace obou tratí s dosazením moderního traťového a staničního zabezpečení a zvýšením traťové rychlosti. V dlouhodobém výhledu je možné uvažovat s novým rychlým spojením mezi Libercem a Hradcem Králové. Taková trať by byla elektrizována a s traťovou rychlostí okolo 120 km/h. Její realizace si vyžádá finančně náročnou výstavbu přeložek i celých nových úseků trati 041, stávající stopu nebude možné zachovat z důvodu vysoké deviatility Letecká a vodní doprava Na území SO ORP Hořice provozuje činnost veřejné vnitrostátní letiště Hořice, jehož provozovatelem je Aeroklub Hořice, sloužící převážně pro sportovní účely. Letiště má jednu travnatou vzletovou a přistávací dráhu (orientovanou 130/310). Nejbližší letiště s mezinárodním provozem jsou neveřejné mezinárodní letiště v Hradci Králové a veřejné mezinárodní letiště v Pardubicích. V řešeném území se nenachází žádná vodní cesta Cyklistická a pěší doprava Z hlediska udržitelného rozvoje je cyklistika významným fenoménem zejména pro dopravu na krátké vzdálenosti (do cca 5 km). Zejména jižní část řešeného území je svou velikostí a orografickými podmínkami vhodnou lokalitou pro zvyšování podílu cyklistiky. Pro rozvoj cestovního ruchu v oblasti je také důležitá podpora cykloturistiky. Je potřebné se proto soustředit na vytvoření vhodných podmínek pro ni, jako udržitelného a zdravého způsobu trávení volného času, zejména nabídkou vhodné infrastruktury možnosti ubytování a stravování pro cyklisty, výstavba odpočinkových zón uzpůsobených pro cyklisty a širokou nabídkou systému veřejné dopravy s možností přepravy kol do nejatraktivnějších lokalit. V Hořicích a okolí poměrně intenzivní vnitřní cyklistická doprava je realizována na převážně stávajících silnicích III. třídy. V regionu se prozatím nachází pouze několik vyznačených cyklotras a přibližně čtyřkilometrová cyklostezka spojující od roku 2009 severní část města s přírodním koupalištěm Dachovy. Jde však o trasu s výrazně rekreačním charakterem, bez valného významu pro každodenní dojížďku. Pro tu je nutné řešit jednak síť bezpečných komunikací přímo ve městě a jednak spojení s okolními obcemi, zejména ležícími podél automobilismem silně zatížené silnice I/35. Prioritním směrem by měla být trasa z Hořic na Bílsko, Holovousy a Ostroměř, s pokračováním dále na Jičín (smíšená funkce cyklostezky dopravní i rekreační) a z Hořic směrem na jih přes Vinici a dále na Milovice. V souvislosti s přípravou výstavby R35 je nutné mít připravenu ucelený návrh cyklostezek a polních cest v regionu, neboť realizace tak významné liniové stavby bude mít negativní dopad na prostupnost a propojení jednotlivých částí krajiny. Lze očekávat, že v mnoha případech budou polní a účelové cesty novou trasou násilně přerušeny, proto by bylo vhodné vyhodnotit prostupnost jednotlivých částí území a případně realizovat obnovu vybraných historických polních cest. 71

72 Obrázek č : Síť cyklostezek a cyklotras ve SO ORP Hořice Zdroj: podklady ÚAP 2014, vlastní zpracování Veřejná doprava Veřejná doprava je v řešeném území zajišťována pomocí autobusů a pomocí železnice. V roce 2010 došlo k tarifní integraci různých dopravců díky rozšíření IDS IREDO. Následně po tarifní integraci je třeba stávající systém vylepšovat, zejména s ohledem na přestupní vazby mezi jednotlivými autobusovými linkami i mezi autobusy a vlaky, například vytvářením terminálů integrované dopravy v blízkosti železničních stanic. Díky tomu by došlo k odstranění nevýhodné polohy železničních stanic vůči stávajícím sídlům. V tabulce indikátorů je uvedeno hodnocení dopravního spojení jednotlivých obcí, z něhož vyplývá, že většina obcí má uspokojivě vyřešenu dopravní obslužnost v pracovní dny, výrazně horší však je situace o víkendech, autobusová doprava prakticky neexistuje, obce neležící u železnice jsou z hlediska veřejné dopravy odříznuty o víkendech od světa. Se zavedením IDS nedošlo v tomto ohledu k zlepšení situace. 72

73 Obrázek č : Schéma zón IDS OREDO ve SO ORP Hořice Zdroj: OREDO, upraveno Pozn.: Červené linky = autobusová spojení; černé linky = vlaková spojení 73

74 3.6.3 Technická infrastruktura Zajištění kvalitních podmínek pro bydlení je základní podmínkou udržitelného rozvoje venkova. Bez dostupnosti základní technické infrastruktury bude i nadále docházet k postupnému vylidňování zejména u mladší generace, která požaduje vyšší standardy bydlení, než mnohé obce v současnosti nabízejí. Mezi technickou infrastrukturu je zahrnuto především napojení regionu na rozvod elektrického proudu, úroveň vodovodních sítí a kanalizace, v neposlední řadě je také velmi významným bodem úroveň plynofikace. Pro hodnocení aktuálního stavu a možného rozvoje technické infrastruktury na území SO ORP Hořice byla využita celá řada analytických a koncepčních materiálů, mezi nimi především Malý lexikon obcí ČR 2007, Územně energetická koncepce Královéhradeckého kraje (2010), Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje (2004 doplněný o aktualizace) a další. Vzhledem k prodlevě v aktualizaci těchto dokumentů byly pro zjištění aktuálního stavu využity také různé webové stránky ať už kraje či obcí, nebo též správců a provozovatelů infrastruktury Zásobování elektrickou energií Zásobování elektrickou energií je z hlediska současného odběru i z hlediska výhledu do budoucna dobře zajištěno. Přes SO ORP Hořice vede trasa ZVN (zvlášť vysoké napětí 400 kv) přes území obcí Červená Třemešná, Lukavec u Hořic, Miletín a Rohoznice. Vedení pokračuje do správních obvodů ORP Jičín a Dvůr Králové nad Labem. Dodávku elektrické energie do jednotlivých obcí zajišťuje rozvodná síť VN (vysoké napětí 35 kv). Do budoucna je třeba uvažovat o stavbě nové transformovny 110/35 kv v oblasti města Hořice (ZÚR plocha TT 1) a v území je navrhován koridor nadzemního vedení 2x110 kv Bílé Poličany Rohoznice Červená Třemešná Libonice (ZÚR TE1) V území se nenacházejí významné zdroje elektrické energie. Kombinovaná výroba tepla a elektrické energie je provozována v teplárenském zdroji MEH, je zde instalována plynová kogenerační jednotka o elektrickém výkonu 400 kw. Dále se v řešeném území nachází jedna malá vodní elektrárna v obci Staré Smrkovice na řece Lužance. Od roku 2010 je v obci Staré Smrkovice provozuje fa AGRO Chomutice bioplynovou stanici na zpracování odpadů ze zemědělské výroby. Dále v regionu vzniklo několik málo menších fotovoltaických instalací. V realizovaném dotazníkovém průzkumu z roku 2012 bylo uvedeno také, že v jednotlivých obcích regionu jsou postupně implementovány také technologie využívajících tepelná čerpadla: Hořice (6), Bílsko u Hořic (1), Lukavec u Hořic (1), Miletín (1), Sukorady (1) Tabulka č : Významné zdroje elektrické energie ve SO ORP Hořice dle typu a instalovaného výkonu v MW název subjektu obec výkon [MW] druh energie Městská energetická - HOŘICE Hořice 0,400 plynový a spalovací Finsol s.r.o. Ostroměř 0,144 fotovoltaický Fincom Centrum s.r.o. Podhorní Újezd a Vojice 0,199 fotovoltaický AGRO Chomutice a.s. Staré Smrkovice 0,600 plynový a spalovací Zdroj: Přehled udělených licencí ERU ( Pozn.: V tabulce jsou uvedeny všechny zdroje elektrické energie určené pro připojení do veřejné rozvodné sítě s platnou licencí ke dni U každého zdroje je uváděn instalovaný výkon, což však nevypovídá o celkovém množství dodávané energie, neboť ne všechny zdroje dodávají proud nepřetržitě (fotovoltaika, větrné apod.). 74

75 Zásobování plynem a CZT Zásobování plynem v Královéhradeckém kraji zajišťuje firma Východočeská plynárenská, a. s. Správním obvodem ORP Hořice prochází VTL plynovod Pardubice Hradec-Králové Hořice Konecchlumí Jičín, který pokračuje dále do území Libereckého kraje. Dodávka zemního plynu odběratelům se uskutečňuje středotlakými plynovody z VTL/STL regulačních stanic, které jsou rozmístěny na území SO ORP. Ve správním obvodu Hořice je na plyn napojeno 17 obcí, tedy 59 %. V posledních několika letech se plynofikované území příliš nerozšířilo. V obci Holovousy došlo k plynofikaci m.č. Chodovice. Postup plynofikace dalších lokalit bude záviset hlavně na zájmu obcí na její realizaci a na zajištění finančních prostředků. Využity budou stávající regulační stanice po rekonstrukci nebo rozšíření, případně stanice nově vybudované. Některé obce mohou být napojeny na stávající středotlaké místní plynovodní sítě v sousedních obcích, které mají vyhovující dimenze potrubí a dostatečné tlakové poměry. Samotné město Hořice je plynofikováno přibližně ze dvou třetin, bez rozvodů plynu zůstává severní část města. Vedle lokálního vytápění plynem zajišťuje v Hořicích dodávku tepla do většiny bytových domů a zařízení města (nemocnice, domov důchodců, školy) Městská energetická-hořice, s.r.o. (MEH), která provozuje jednu teplárnu se soustavou CZT a 12 blokových kotelen. Instalovaný výkon některých zdrojů tepla MEH není zatím plně využit. Proto je možné připojování dalších odběratelů. V ostatních obcích se nepočítá s centrálním zásobováním teplem z důvodu nízké spotřeby a značné ekonomické náročnosti. Obrázek č : Zásobení obcí ve SO ORP Hořice plynem Zdroj: podklady UAP 2014, zpracování vlastní 75

76 Zásobování vodou a odkanalizování Významná část obcí využívá pro zásobování vodou skupinového vodovodu Hořice. Vodovod Hořice využívá dvě prameniště - Březovice a Libonice. Úpravna vody Libonice má vydatnost 20,0 l/s, využívá zdroje L2 (15,0 l/s) a HV-1 (15,0 l/s). Druhá úpravna, Březovice, je s kapacitou 30 l/s s odstraněním Fe a Mn. Vodovod je převážně ve správě VOS a.s. Jičín. Správní obvod ORP Hořice je dále zásobován vodou skupinovými vodovody Boháňka, Dobrá Voda, Miletín, Bříšťany, Podhorní Újezd, Ostroměř. Podzemní zdroje vody jsou používány převážně bez úpravy. Vodovod chybí v 6 obcích (Petrovičky, Rašín, Sobčice, Tetín, Třebnouševes a Úhlejov). V uplynulých letech byl vodovod zprovozněn nebo významně rekonstruován v Červené Třemešné (2008 výstavba nového zdroje), Chomuticích (2008), Lukavci u Hořic (2010), Nevraticích (2009), Sukoradech (2010), Bašnicích (2011) a Sylvárově Újezdě (m.č. Ostroměře). V obci Bříšťany je kvalita pitné vody nevyhovující vyhl. 376/2000 MZr pro zvýšený obsah dusičnanů. Je udělena výjimka, ale tato voda není vhodná pro kojence. Situace se bude řešit v dohledné době napojením na skupinový vodovod Dobrá Voda v obci Bašnice. Pobíhá výstavba vodovodu v obci Petrovičky, plánované vodovodní připojení je také v Sobčicích (napojeny na Ostroměř). Obrázek č : Zásobování vodou ve SO ORP Hořice Zdroj: podklady UAP 2014, zpracování vlastní 76

77 Tetín má vodovod pouze pro potřeby zemědělského družstva, obyvatelstvo je zásobováno ze studní, ve kterých opakovaně dochází k nedostatku vody. V současnosti je ve fázi studie obecní kanalizace a vodovodu. V Úhlejově jsou obyvatelé zásobeni individuálně z domovních studní, jejichž vydatnost je místy v letních měsících problematická. Pouze m.č. Chroustov je napojen na skupinový vodovod v majetku a správě ZD Miletín. Také v obci Rašín je individuální zásobování. Vzhledem k velikosti obce se realizace vodovodu nepředpokládá. Jednotnou nebo splaškovou kanalizací je vybaveno 24 obcí (Bašnice, Bílsko u Hořic, Boháňka, Bříšťany, Hořice, Cerekvice nad Bystřicí, Holovousy, Jeřice, Lískovice, Miletín, Ostroměř, Podhorní Újezd a Vojice, Rohoznice, Sobčice, Třebnouševes). V ostatních obcích jsou pouze úseky dešťové kanalizace nebo chybí úplně. Pouze část odpadních vod je čištěna na ČOV a to z obcí Ostroměř, Holovousy, Hořice, Miletín, Rohoznice, Jeřice a Cerekvice nad Bystřicí. Nejnovější ČOV byly v roce 2009 zprovozněny v Ostroměři a Miletíně (společná s Rohoznicí). V ostatních obcích s kanalizací je čištění obvykle nevyhovující (septiky a žumpy u individuálních objektů s přepadem do jednotné nebo dešťové kanalizace). Aktuální záměry výstavby kanalizace a ČOV jsou v obcích Chomoutice a Dobrá Voda. Rozšíření stávajících řadů bude probíhat v Ostroměři. U malých obcí s rozptýlenou zástavbou lze čištění odpadních vod řešit individuálně s využitím domovních mikročistíren nebo septiků se zemním filtrem a s vyvážením na nejbližší ČOV. Obrázek č : Odkanalizování obcí ve SO ORP Hořice Zdroj: podklady UAP 2014, zpracování vlastní 77