ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Hořice Aktualizace 2010

Transkript

1 CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Hořice Aktualizace 2010 ZADAVATEL: ZPRACOVAL: AUTORSKÝ KOLEKTIV: MĚSTO HOŘICE EKOTOXA s.r.o. ING. JIŘÍ HON A KOLEKTIV EKOTOXA s.r.o. CENTRUM DOPRAVNÍHO VÝZKUMU, V. V. I. MĚSTSKÝ ÚŘAD HOŘICE LISTOPAD 2010 VERZE 02 EKOTOXA s.r.o. Kosmákova 28, Brno Židenice tel , fax , emc@ekotoxa.cz

2 AUTORSKÝ KOLEKTIV EKOTOXA s.r.o. Ing. Jiří Hon koordinace projektu Bc. Pavel Pracný Ing. Jana Fichnová Ing. Pavla Škarková Ing. Eva Brhelová Eva Krásenská Mgr. Miroslava Baranová Petra Guldová Bc. Tomáš Mühr Mgr. Zdeněk Frélich Garbriela Hřivnáčová Mgr. Klára Rausová horninové prostředí a geologie vodní režim (kvalita podzemních a povrchových vod) hygiena životního prostředí (ovzduší) ochrana přírody a krajiny; urbanistické, dopravní a hygienické závady zemědělský půdní fond a pozemky k plnění funkcí lesa bydlení a hospodářské podmínky, kompletace zprávy podkladová data ÚAP, problémy, střety, problémový výkres GIS podpora témat kartogramy, vyhodnocení vyváženosti pilířů servisní práce, korektury kompletace zprávy Ing. arch. Petr Malý územní plánování Mgr. Hana Trávníčková koordinace projektu ÚAP, řešení připomík, komunikace se zadavatelem Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. Mgr. Ivo Dostál veřejná dopravní a technická infrastruktura Ing. Jakub Tichý veřejná dopravní a technická infrastruktura Mgr.Vladan Hruška sociodemografické podmínky, rekreace Městský úřad Hořice Ing. Vladimír Musil zajištění dotazníkového šetření, podkladová data ÚAP, připomínky, komunikace se zpracovatelem Starostové všech obcí ORP Hořice (bo jimi určení zástupci) - vyplnění dotazníků 2

3 OBSAH 1 ÚVOD Základní informace Podklady pro RURÚ údaje o území Požadavky na zabezpečení vyvážených podmík udržitelného rozvoje v SO ORP Hořice Použitá metodika RURÚ Výchozí informace právní stav Metodika RURÚ uplatněná pro aktualizaci RURÚ v roce 2010 pro SO ORP Hořice ZÁKLADNÍ ÚDAJE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ SO ORP HOŘICE ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ TÉMATICKÉ ROZBORY Horninové prostředí a geologie Geologický a geomorfologický profil území Těžba rostných surovin Sesuvná a poddolovaná území SWOT analýza Problémy k řešení Vodní režim Vodní režim v krajině Stav povrchových a podzemních vod Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Hygiena životního prostředí Ovzduší Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení v rámci územního plánování Ochrana přírody a krajiny Chráněná území Územní systém ekologické stability Koeficient ekologické stability krajiny Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení v rámci územního plánování Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Zemědělský půdní fond Pozemky určené k plnění funkce lesa Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení v rámci územního plánování Veřejná dopravní a technická infrastruktura Dopravní infrastruktura Technická infrastruktura Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Sociodemografické podmínky Vývoj počtu obyvatel Věková struktura Vzdělanostní struktura Vzdělávací uzavřenost a otevřenost obcí v ORP Školy a školská zařízení Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče

4 3.7.7 Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Bydlení Vývoj bydlení Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Rekreace Turistická atraktivita Hromadná ubytovací zařízení Individuální rekreace Turisticko-rekreační zatížení Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení v rámci územního plánování a jiné problémy Hospodářské podmínky Daňová výtěžnost Nezaměstnanost Podnikatelská struktura Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Vyhodnocení vyváženosti pilířů ZÁVĚR Hodnocení metodiky RURÚ URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI URBANISTICKÉ, DOPRAVNÍ A HYGIENICKÉ ZÁVADY V ÚZEMÍ Závady v urbanistické struktuře a využití zastavěného území Závady v dopravní infrastruktuře Závady hygienické Závady v technické infrastruktuře Závady ve využití krajiny OHROŽENÍ V ÚZEMÍ PROBLÉMY A STŘETY ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ POUŽITÁ LITERATURA A JINÉ ZDROJE SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Přehled informací z dotazníkového šetření v roce 2010 Grafická příloha Problémový výkres (v měřítku 1:20 000) 4

5 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č : Geologická struktura území SO ORP Hořice...16 Obrázek č : Těžba rostných surovin v SO ORP Hořice...18 Obrázek č : Základní přehled SO ORP Hořice...21 Obrázek č : Záplavové území Q 100 na území SO ORP Hořice...24 Obrázek č : Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu...26 Obrázek č : Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu...27 Obrázek č : Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu...29 Obrázek č : Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu...29 Obrázek č : Hodnocení obcí dle množství sklonité orné půdy...32 Obrázek č : Hodnocení obcí dle stavu povrchových a podzemních vod...32 Obrázek č : Souhrnné hodnocení kvality ovzduší na území SO ORP v roce Obrázek č : Chráněná území přírody...41 Obrázek č : Územní systém ekologické stability...43 Obrázek č : Koeficient ekologické stability na území SO ORP Hořice v roce Obrázek č : Půdy I. a II. třídy ochrany...49 Obrázek č : Kategorie lesa...50 Obrázek č : Silniční síť v SO ORP Hořice a navrhovaná trasa rychlostní silnice R Obrázek č : Intenzita dopravy na silniční síti SO ORP Hořice...57 Obrázek č : Železniční síť v SO ORP Hořice...59 Obrázek č : Schéma zón IDS OREDO ve SO ORP Hořice...61 Obrázek č : Zásobení obcí ve SO ORP Hořice plym...64 Obrázek č : Zásobování vodou ve SO ORP Hořice...65 Obrázek č : Odkanalizování obcí ve SO ORP Hořice...66 Obrázek č : Hodnocení indikátoru dopravní obslužnosti hromadnou dopravou v SO ORP Hořice..71 Obrázek č : Hodnocení indikátoru Vybavenost technickou infastrukturou ve SO ORP Hořice...71 Obrázek č : Vývoj počtu obyvatel (k ) SO ORP Hořice mezi lety Obrázek č : Ukazatel demografického vývoje SO ORP Hořice v letech Obrázek č : Míra vyjížďky a dojížďky studentů v obcích SO ORP Hořice...82 Obrázek č : Podíl osob s vysokoškolským vzděláním SO ORP Hořice v roce Obrázek č : Index stáří obyvatel v SO ORP Hořice v roce Obrázek č : Relativní změna počtu obyvatel v SO ORP Hořice v letech Obrázek č : Indikátor dokončené byty v letech Obrázek č : Chráněná území přírody v SO ORP Hořice...97 Obrázek č : Počet objektů individuální rekreace na km 2 ve SO ORP Hořice Obrázek č : Turistická atraktivita obcí SO ORP Hořice Obrázek č : Potenciál rekreačních ploch SO ORP Hořice Obrázek č : Turisticko rekreační zatížení obcí SO ORP Hořice vyjádřené počtem lůžek na km Obrázek č : Vývoj míry zaměstnanosti v SO ORP Hořice v období 2007 až Obrázek č : Indikátor daňová výtěžnost na obyvatele v roce Obrázek č : Průměrná míra zaměstnanosti v roce Obrázek č : Indikátor míra podnikatelské aktivity v roce Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje environmentální pilíř Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje ekonomický pilíř Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje sociodemografický pilíř Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje celkové hodnocení Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje SO ORP Hořice

6 SEZNAM TABULEK Tabulka č : Základní údaje správního obvodu ORP Hořice...13 Tabulka č : Výhradní ložiska rostných surovin v SO ORP Hořice...16 Tabulka č : Chráněná ložisková území v SO ORP Hořice...17 Tabulka č : Množství sklonitých orných pozemků na území jednotlivých obcí...22 Tabulka č : Plocha záplavových území Q 100 na území jednotlivých obcí...23 Tabulka č : Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích...25 Tabulka č : Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu...27 Tabulka č : Souhrnné hodnocení tématu na základě navržených indikátorů...31 Tabulka č : Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví, rok Tabulka č : Souhrnné hodnocení kvality ovzduší ve smyslu navržených indikátorů na území SO ORP v roce Tabulka č : Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Hořice...44 Tabulka č : Výměra zemědělské půdy (ha) k Tabulka č : Plocha lesa a lesnatost dle jednotlivých obcí...49 Tabulka č : Nastavení indikátoru ZPF...51 Tabulka č : Indikátory změny výměry zemědělské půdy mezi lety 2003 a Obrázek č : Změna výměry zemědělské půdy mezi lety Tabulka č : Dopravny na síti drah SŽDC v obvodu ORP Hořice...60 Tabulka č : Technická vybavenost obcí ve SO ORP Hořice...62 Tabulka č : Zdroje elektrické ergie ve SO ORP Hořice dle typu a instalovaného výkonu v MW.63 Tabulka č : Dopravní dostupnost jednotlivých obcí (spojů / den)...67 Tabulka č : Nastavení indikátoru dopravní obslužnost území veřejnou dopravou...68 Tabulka č : Hodnocení dopravní obslužnosti obcí...68 Tabulka č : Hodnocení indikátoru technické infrastruktury...70 Tabulka č : Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Královehradeckého kraje mezi lety Tabulka č : Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Hořice mezi lety Tabulka č : Vývoj přirozeného a migračního přírůstku v obcích SO ORP Hořice mezi lety Tabulka č : Věková struktura SO ORP Královehradeckého kraje k Tabulka č : Podíl věkových skupin obyvatel v roce 2009 a index stáří v obcích SO ORP Hořice...78 Tabulka č : Vzdělanostní struktura obcí v SO ORP Hořice v roce 2001 (%)...80 Tabulka č : Vyjížďka a dojížďka do škol v obcích ORP Hořice...81 Tabulka č : Školy a školská zařízení v SO ORP Hořice v roce Tabulka č : Zdravotnická zařízení v SO ORP Hořice v roce Tabulka č : Hodnocení indikátorů...85 Tabulka č : Základní údaje o domech a bytech...90 Tabulka č : Dokončené byty v letech Tabulka č : Dokončené byty...93 Tabulka č : Bodování jednotlivých ukazatelů pro vyhodnocení turistické atraktivity...98 Tabulka č : Průběžné hodnocení turistické atraktivity jednotlivých obcí SO ORP Hořice...99 Tabulka č : Hromadná ubytovací zařízení v obcích SO ORP Hořice v roce Tabulka č : Počet objektů individuální rekreace (OIR) ve SO ORP Hořice Tabulka č : Turisticko-rekreační zatížení obcí v SO ORP Hořice Tabulka č : Hodnocení indikátorů turistické atraktivity, podílu potenciálních rekreačních ploch a turisticko-rekreačních zatížení obcí Tabulka č : Daňová výtěžnost (v tis. Kč) Tabulka č : Průměrná roční míra zaměstnanosti (%) v období 2007 až Tabulka č : Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo Tabulka č : Počet podniků podle počtu zaměstnanců ( ) Tabulka č : Počet podniků podle NACE ( ) Tabulka č : Míra podnikatelské aktivity ( ) Tabulka č : Hodnocení indikátorů daňové výtěžnosti, průměrné roční míry zaměstnanosti a míry podnikatelské aktivity

7 Tabulka č : Zařazení témat do pilířů za účelem vyhodnocení vyváženosti pilířů Tabulka č : Zařazení obce do skupiny na základě pozitivního bo gativního hodnocení pilířů.121 Tabulka č : Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a SO ORP Hořice Tabulka č : Přehled a hodnocení použitých indikátorů pro vyhodnocení vyváženosti pilířů SEZNAM ZKRATEK AOT40 expoziční index AOT40 pro ozon. Je definován jako součet rozdílů mezi hodinovými koncentracemi vyššími ž prahová koncentrace 80 µg m-3 (40 ppb) a hodnotou 80 µg m-3, v období 8-20 hod. SEČ. vypočten z 1h hodnot v období květen-červec, průměr za 5 let. BPEJ bonitovaná půdně-ekologická jednotka BRKO biologicky rozložitelný komunální odpad ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČOV čistírna odpadních vod ČSÚ Český statistický úřad ČÚZK Český úřad zeměměřičský a katastrální DPS dům s pečovatelskou službou DV daňová výtěžnost EKO ekonomický pilíř ENV environmentální pilíř EU Evropská unie EVL evropsky významná lokalita GIS geografický informační systém. HEIS VÚV T.G.M. Hydroekologický informační systém Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. HP1 hlavní parametr 1 CHKO chráněná krajinná oblast CHLÚ chráněné ložiskové území KES koeficient ekologické stability krajiny KO komunální odpad KPÚ komplexní pozemkové úpravy Ldvn hladina hluku celodenní MMR Ministerstvo pro místní rozvoj Mze Ministerstvo zemědělství MZCHÚ maloplošně zvláště chráněná území MŽP Ministerstvo životního prostředí NATURA 2000 Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu NP národní park NR nadregionální OKEČ odvětvová klasifikace ekonomických činností ORP obec s rozšířenou působností OZKO oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší PLO přírodní lesní oblast PP přírodní památka PUPFL pozemky určené k plnění funkcí lesa PÚR Politika územního rozvoje Q vydatnost zdroje (vodního) Q 100 průtok při stoleté vodě R regionální RBC regionální biocentrum RURÚ Rozbor udržitelného rozvoje území 7

8 SEZ SFŽP SKO SLDB SO SO ORP SOC SWOT ÚAP ÚP ÚPD ÚSES ÚTP VKP ZPF ZÚR ŽP stará ekologická zátěž Státní fond životního prostředí směsný komunální odpad Sčítání lidu, domů a bytů správní obvod správní obvod obce s rozšířenou působností sociodemografický pilíř Strengths, Weaksses, Opportunities, Threats (Silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení) územně analytické podklady územní plán územně plánovací dokumentace územní systém ekologické stability krajiny územně technický podklad významný krajinný prvek zemědělský půdní fond zásady územního rozvoje životní prostředí ZNAČKY CHEMICKÝCH PRVKŮ, CHEMICKÉ VZORCE, UZANČNÍ NÁZVY ANALÝZ As BaP, B(a)P Cd Cl CO 2 N 2 O NO NO 2 NO 3 - NO x + NH 4 O 3 PM 10 SO 2 SO x TZL arsen benzo(a)pyren kadmium chlor oxid uhličitý oxid dusný oxid dusnatý oxid dusičitý dusičnany oxidy dusíku (oxid dusnatý a dusičitý) amonné ionty přízemní (troposférický) ozon pevné prachové částice suspendované v ovzduší o velikosti do 10 um oxid siřičitý oxidy síry tuhé zčišťující látky 8

9 1 ÚVOD 1.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE Tento dokument navazuje na Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Hořice zpracovaný v roce Tato práce byla provedena na základě smlouvy uzavřené mezi firmou EKOTOXA s.r.o. a městem Hořice a podepsané d (město Hořice). a (Ekotoxa) Kočným zákazníkem projektu je město Hořice. Jedná se o verzi 02 se zapracovanými připomínkami ORP k verzi 01 (spojená témata) včetně připomík k problémovému výkresu. Úkolem předkládané práce je zpracování Aktualizace Rozboru udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Hořice postupem, který vyplývá ze zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) a jeho prováděcích předpisů. Problematika udržitelného rozvoje je členěna do 10-ti tématických oblastí, které jsou vymezené vyhláškou č. 500/2006 Sb. a které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální (životní prostředí), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudržnost společenství obyvatel). Při zpracování bylo přihlédnuto i k metodické příručce k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí, který byl uveřejněn jako příloha časopisu urbanismus a územní rozvoj č. 5/2009 a především navazující část metodického sdělení odboru územního plánování MMR z 05/2010. Nedílnou součástí této zprávy jsou i přílohy, které mají za úkol podat v dané problematice komplexnější informaci. Konkrétně se jedná o tyto přílohy: Příloha č. 1 Přehled informací z dotazníkového šetření v roce 2010 Grafická příloha Problémový výkres (v měřítku 1:20 000) 1.2 PODKLADY PRO RURÚ ÚDAJE O ÚZEMÍ Základním podkladem pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území jsou údaje o území, jejichž seznam je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti viz příloha č. 1. část A a část B. Část A Územně analytické podklady obcí podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (119 jevů) Část B Územně analytické podklady kraje podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (37 jevů) Přičemž v 119. jevu z ÚAP obcí a 37. jevu ÚAP kraje mohou být obsaženy další informace mimo konkrétně stanovené jevy ÚAP ve vrstvách pro obce a ve vrstvách 1-36 pro kraj. Dále byly využity podklady, které byly převzaty od zadavatele projektu, kterým je Městský úřad Hořice (tj. data - územně analytické podklady) a další informační zdroje uvedené v seznamu literatury podle jednotlivých témat udržitelného rozvoje stanovených vyhláškou č. 500/2006 Sb. 9

10 1.3 POŽADAVKY NA ZABEZPEČENÍ VYVÁŽENÝCH PODMÍNEK UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V SO ORP HOŘICE Tento dokument má být jedním z podkladů pro zadání nových územních plánů obcí bo jejich změn. Měl by přejímat informace z územně plánovacích dokumentací a územně plánovacích podkladů vyšších územně správních celků (kraj, případně stát). Rovněž by měl reagovat na problémy a potřeby jednotlivých obcí v rámci územně správního obvodu obce s rozšířenou působností. Rozhodujícím právním předpisem pro tvorbu dokumentu je zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a jeho prováděcí vyhláška č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Oba citované právní předpisy nabyly účinnosti d Účel územního plánování Priority územního plánování kraje jsou stanoveny k dosažení vyváženého vztahu územních podmík pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Formulují požadavky na udržitelný rozvoj území vyjádřené v Politice územního rozvoje České republiky v souladu s charakterem území kraje a místními podmínkami (struktura osídlení, přírodní a hospodářské podmínky) tak, aby byly uspokojeny potřeby současné gerace, a přitom byly ohroženy podmínky života gerací budoucích. Nadřazeným a závazným dokumentem pro tvorbu územních plánů obcí jsou ÚZEMNÍ PLÁNY VELKÝCH ÚZEMNÍCH CELKŮ, od potom to jsou bo budou schválené ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE, zpracované vždy pro území kraje. 1.4 POUŽITÁ METODIKA RURÚ Výchozí informace právní stav Územně analytické podklady se od staly novým nástrojem územního plánování v souladu se zákom č. 183/2006 Sb. a navazujícími vyhláškami. Problematikou ÚAP se zabývá vyhláška č. 500/2006. Dle této vyhlášky ÚAP obsahují: 1. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje. 2. Rozbor udržitelného rozvoje. Podklady (1) se skládají z textové a grafické části. Textová část obsahuje vyhodnocení stavu a vývoje území, hodnoty území, limity využití území a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. Grafická část obsahuje výkres hodnot, limitů a záměrů na provedení změn v území. Rozbor udržitelného rozvoje (2) se dělí opět na textovou a grafickou část. Textová část obsahuje vyhodnocení udržitelného rozvoje území formou SWOT analýzy v deseti daných tématech, vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmík, které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální (životní prostředí), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudržnost společenství obyvatel). Rozbor dále zahrnuje problémy k řešení v ÚPD. Grafickým výstupem RURÚ je problémový výkres. Řešení úkolu (daného vyhláškou č. 500/2006 Sb.), je tedy možné rozdělit do dvou částí, zpracování podkladů pro RURÚ a následně zpracování vlastního RURÚ. 10

11 1.4.2 Metodika RURÚ uplatněná pro aktualizaci RURÚ v roce 2010 pro SO ORP Hořice Zpracovatel na základě svých předchozích zkušeností, doporučené metodiky MMR z 05/2010 přistoupil k dané problematice následovně. 1. Zvolení metody hodnocení RURÚ - pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území byla použita metodika vyhodnocení udržitelnosti území pomocí navržené sady indikátorů v určené škále pro zadaná témata. Limity udržitelnosti části navržených indikátorů korespondují s limity danými příslušnými vyhláškami bo strategickými koncepcemi (např. překročení stanoveného imisního limitu pro dané zčišťující látky). Tam kde ní dána první možnost, je využita metoda vzájemného porovnání (benchmarking) jednotlivých obcí v rámci SO ORP (kraje), v některých případech také s hodnotou indikátoru celé ČR. 2. Stanovení sady indikátorů - byla stanovena sada indikátorů, která vycházela ze sady stanovené v roce Zařazení indikátorů do jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje proběhlo v souladu s metodikou MMR z 05/2010 (existuje ostrá hranice pro vlastní zařazení stanovených témat do jednotlivých pilířů udržitelnosti, např. rekreace je na pomezí sociodemografického a ekonomického pilíře). U některých indikátorů jsou obce mezi sebou přímo porovnatelné v rámci daného SO ORP, kraje (bo i ČR) bo jsou v druhém případě stanovovány a hodnoceny relativně a to s ohledem na požadované rozlišení obcí v rámci SO ORP. 3. Zpracování stanovených témat - jednotlivá témata byla zpracována specialisty na danou problematiku z posledních dostupných dat ÚAP, statistik ČSÚ a dalších, zejména intertových zdrojů informací. Témata se zaměřují pouze na standardní popis území, ale zejména na zpracování podkladových dat jednotlivých indikátorů a jejich vyhodnocení. Z takto zpracovaných témat v obvyklém rozsahu stran byly gerovány jednotlivé výroky SWOT analýzy, ve většině témat v rozsahu 3-10 výroků pro každou ze čtyř oblastí SWOT a stanoveny problémy pro dané území. Zjištěné problémy jsou určeny k řešení v rámci územně plánovacích dokumentací, popř. i k jiným účelům (např. organizace dopravy). Pro doplnění (v jistých případech bohužel i k získání rozporuplných a přesných informací) byl ve většině témat využit dotazníkový průzkum s představiteli obcí (starostové), ale i s dalšími pracovníky (pracovníci odborů ŽP, pracovníky odborů územního plánování apod.). Dotazník byl zaměřen, mimo jiné, na problémy v území. 4. Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje - bylo zpracováno vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje, když za základ hodnocení byla brána skutečnost, že všechny tři pilíře udržitelného rozvoje jsou si rovnocenné, stejně jako váhy jednotlivých zvolených indikátorů. Tuto skutečnost však lze poměrně snadno změnit na základě rozhodnutí politické reprezentace území (váhy pilířů) i váhy jednotlivých indikátorů (na základě shody vzešlé z diskuzí odborníků na jednotlivá zpracovaná témata). Součástí hodnocení vyváženosti je tabulka všech hodnocených indikátorů pro všechny obce v daném správním obvodě ORP. Hodnocení daného indikátoru (ve škále od -2 do +2) je individuální, přesněji řečeno některé indikátory jsou porovnávány s hodnotami v rámci celého kraje bo i ČR, jiné jen v rámci daného území SO ORP. Při zpracování bylo přihlédnuto k metodické příručce k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí, který byl uveřejněn jako příloha časopisu Urbanismus a územní rozvoj č. 5/2009 a především navazující část metodického sdělení odboru územního plánování MMR z 05/2010, který požaduje zařazení obcí do jedné z 8 kategorií vyváženosti. 5. Závěr - uvádí hodnocení použité metodiky RURÚ, v další části jsou uvedeny problémy k řešení za celé území SO ORP 6. Problémový výkres - samostatnou přílohou je problémový výkres zpracovaný v požadovaném měřítku 1: včetně legendy a popisu vybraných problémů a závad na území SO ORP ve zprávě. 7. Výsledky dotazníkových šetření zpracovatelem byl vytvořen dotazník pro představitele obcí, který byl zaměřen i na problémy v území tak, jak je chápou starostové obcí, případně pracovníci odborů ŽP a územních odborů. Zpracované odpovědi mohou odpovídat zjištěním z oficiálních dat stejně tak, jako se mohou lišit. 11

12 Zpracovatel doporučuje případným čtenářům mít k dispozici i základní dokument RURÚ z roku 2008, aby mohly být porovnány změny v obou dokumentech, pokud tak ní přímo učiněno v jednotlivých tématech dokumentu roku

13 2 ZÁKLADNÍ ÚDAJE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ SO ORP HOŘICE Tabulka č : Základní údaje správního obvodu ORP Hořice Obec Počet obyvatel Rozloha (km 2 ) Hustota (počet obyvatel/km 2 ) Bašnice 187 6,12 31 Bílsko u Hořic 122 2,07 59 Boháňka 219 9,48 23 Borek 99 6,36 16 Bříšťany 231 3,69 63 Cerekvice nad Bystřicí 825 8,30 99 Červená Třemešná 159 6,55 24 Dobrá Voda u Hořic 582 5, Holovousy 516 9,27 56 Hořice , Chomutice ,49 60 Jeřice 398 6,94 57 Lískovice 199 9,24 22 Lukavec u Hořic 289 8,63 33 Miletín 910 8, Milovice u Hořic 309 3,32 93 Nevratice 149 3,27 46 Ostroměř , Petrovičky 44 1,94 23 Podhorní Újezd a Vojice 623 6,91 90 Rašín 69 2,19 31 Rohoznice 330 8,96 37 Sobčice 304 3,64 84 Staré Smrkovice 274 5,21 53 Sukorady 210 5,51 38 Tetín 140 2,81 50 Třebnouševes 277 6,25 44 Úhlejov 142 4,11 35 Vřesník 101 3,12 32 SO ORP Hořice ,92 97 Zdroj: rozloha - vrstvy ÚAP, počet obyvatel - ČSÚ, data k

14 3 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ TÉMATICKÉ ROZBORY V této kapitole jsou uvedena všechna povinná témata (celkem 10) daných vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Součástí každého tématu je hodnocení indikátorů, SWOT analýza a problémy k řešení. Zpracovaná témata Horninové prostředí a geologie, Vodní režim, Hygiena životního prostředí, Ochrana přírody a krajiny, Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, Veřejná dopravní a technická infrastruktura, Sociodemografické podmínky, Bydlení, Rekreace, Hospodářské podmínky. Všechna data důležitá pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území SO ORP Hořice jsou zpracována na úroveň jednotlivých obcí. Pro hodnocení regionálních rozdílů na úrovni správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) i nižších jednotek uvnitř SO ORP jsou v Rozboru udržitelného rozvoje území používány následující prostorové úrovně: Královéhradecký kraj a ČR jako jvyšší srovnávací jednotky pro SO ORP Hořice, ostatní SO ORP Královéhradeckého kraje pro srovnání jednotlivých SO ORP 14

15 3.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE Geologický a geomorfologický profil území Severní část území SO ORP Hořice tvoří Krkonošské podhůří, které zvolna přechází do Jičínské pahorkatiny, která tvoří střední část území. Jižní část území spadá do geomorfologického celku Východolabská tabule. Krkonošské podhůří je geomorfologická jednotka (celek) v severních a severovýchodních Čechách, zaujímající rozlohu 1247 km 2. Tvoří předěl mezi jvyšším českým pohořím a mírně zvlněnou Českou tabulí. Jde o velmi členitou vrchovinu se střední nadmořskou výškou 463 m. Nejvyšším vrcholem celého celku je Hejlov s 835 m n. m. ve Vysocké hornatině (mimo území SO ORP). Rozkládá se v povodí Labe, Úpy a Jizery. Plošně jrozsáhlejším podcelkem je Podkrkonošská pahorkatina, jejíž osou protéká Labe se stromkovitě se sbíhajícími přítoky. Toto území je značně zvrásněno. Podkrkonošská pahorkatina je členitá pahorkatina, místy charakteru vrchoviny. Jihovýchod a částečně jih Krkonošského podhůří omezuje Zvičinsko kocléřovský hřbet. Ten budují slabě metamorfované horniny (fylity) prvohorního stáří, vystupující nad okolní sedimenty permokarbonu a svrchní křídy. Jičínská pahorkatina představuje členitou pahorkatinu na východě Severočeské tabule; jvyšší horou je Sokol, 562 m n. m. Na svrchnokřídových hornatinách byl vytvořen strukturní a tektonický reliéf sedimentárních stupňovin, kuest, hřbetů, kotlin a brázd, s pískovcovými skalními městy. Člení se na Turnovskou (mimo území SO ORP) a Bělohradskou pahorkatinu. Podloží tvoří jemnozrnné sedimenty svrchní křídy (slínovce, písčité slínovce a spongilitické vápnité prachovce) bělohorského souvrství, místy překryté sprašovými hlínami. Niva potoků a kotlinka rybníka Povolír jsou vyplněny holocenními písčitohlinitými uloženinami. Východolabská tabule se nachází na severozápadě Východočeské tabule, jvyšší horou je Na šancích s nadmořskou výškou 352 m n. m. Jde o plochou pahorkatinu na svrchnokřídových jílovcích, slínovcích a spongilitech a kvartérních sedimentech říčních teras, spraší a vátých písků, která je zemědělsky intenzivně využívaná. Člení se na Cidlinskou a Chlumeckou tabuli a Pardubickou kotlinu (mimo ORP Hořice). Reliéf je mírně zvlněný, tvořený plochými kopci s táhlými, většinou mírně skloněnými svahy všech světových orientací.

16 Obrázek č : Geologická struktura území SO ORP Hořice Legenda mezozoické horniny (pískovce, jílovce) permokarbonské horniny (pískovce, slepence, jílovce) kvarter (hlíny, spraše, písky, štěrky) paleozoické horniny zvrásněné a metamorfované (fylity, svory) Těžba rostných surovin Na území SO ORP se nachází pouze několik ložisek rostných surovin. Jedná se o ložiska stavebního kame pískovce, přičemž na dvou těchto ložiscích probíhá v současné době povrchová těžba a na zbylých dvou probíhala těžba v minulosti. Pro těžbu je vymezen také dobývací prostor. Dle Surovinové politiky Královéhradeckého kraje je velký potenciál z hlediska kraje v těžbě křídových pískovců na Hořicku. Tabulka č : Výhradní ložiska rostných surovin v SO ORP Hořice Číslo Název Obec ložiska ložiska Podhorní Újezd a Vojice, Ostroměř Podhorní Újezd a Vojice, Ostroměř Cerekvice nad Bystřicí, Boháňka Podhorní Újezd a Vojice Zdroj: Data ÚAP (2010) Podhorní Újezd Podhorní Újezd Votuz Podhorní Újezd- Obecnice Subregistr Těžba Organizace Nerost bilancovan é ložisko výhradní bilancovan é ložisko výhradní bilancovan é ložisko výhradní bilancovan é ložisko výhradní současná povrchová současná povrchová dřívější povrchová dřívější povrchová Kámen Ostroměř s.r.o. Kámen Ostroměř s.r.o. Plocha (ha) pískovec 7,15 pískovec 9,35 Geofond pískovec 11,65 Geofond pískovec 3,03 16

17 Pro ochranu ložisek rostných surovin jsou také vyhlášena čtyři chráněná ložisková území. Jejich přehled je uveden v tabulce. Chlú v obci Boháňka je pouze kousek chlú zasahujícího sem z území vedlejšího ORP. Tabulka č : Chráněná ložisková území v SO ORP Hořice Číslo Obec Název ložiska CHLÚ Podhorní Újezd a Vojice Cerekvice nad Bystřicí, Boháňka Boháňka Hořice Zdroj: Data ÚAP (2010) Podhorní Újezd I Votuz Boháňka Březovice Surovina Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Plocha (ha) 7,8 20,7 1,3 13, Sesuvná a poddolovaná území Poddolované a sesuvné území mohou představovat omezení pro rozvoj obcí, například výstavby, mohou být také rizikem pro stávající výstavbu. Ve sledovaném území se nachází pouze malé množství lokalit, které jsou evidovány jako poddolované bo sesuvné. Ve významnějším množství se sesuvy nacházejí pouze na území obcí Hořice (více bodových sesuvů, plošné o rozsahu 3,2 ha), Lukavec u Hořic (celkem 8,1 ha a zasahuje bezprostředně k zástavbě) a Ostroměř (3,4 ha). Jediné poddolované území po těžbě paliv je evidováno v obci Podhorní Újezd a Vojice a je bodového rozsahu. 17

18 Obrázek č : Těžba rostných surovin v SO ORP Hořice Zdroj: Data ÚAP (2010) 18

19 3.1.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Rozvoj obcí ní omezen výskytem sesuvných a poddolovaných území výskyt těchto území je nízký. Vzhledem k nízké míře těžby rostných surovin zde jsou střety mezi zájmy ochrany životního prostředí a zájmy pro těžbu rostných surovin. Ložiska rostných surovin mají zajištěnu ochranu vymezením chráněných ložiskových území. PŘÍLEŽITOSTI Využití prostředků z dotačních programů na obnovu území dotčeného těžbou. SLABÉ STRÁNKY Omezení rozvoje obce Lukavec u Hořic výskytem sesuvných území v bezprostřední blízkosti. Výskyt sesuvných území v katastrech obcí Hořice a Ostroměř. HROZBY Problémy k řešení Přesná lokalizace sesuvných území a zjištění míry omezení využití území (všechny obce). Určení vhodného využití sesuvných území (Lukavec u Hořic, Hořice, Ostroměř). Dodržování zásad ochrany ložisek rostných surovin (Boháňka, Cerekvice nad Bystřicí, Ostroměř, Podhorní Újezd a Vojice). Minimalizace gativního vlivu případné další těžby rostných surovin na složky životního prostředí (zábor ZPF, ochrana vod, ochrana přírody, doprava) při současném respektování potřeby dostatečného množství surovin (Boháňka, Cerekvice nad Bystřicí, Ostroměř, Podhorní Újezd a Vojice). 19

20 3.2 VODNÍ REŽIM Všechny vodní zdroje na území SO ORP Hořice zasahují do povodí Labe. Území SO ORP Hořice zaujímá 193 km 2 oblasti povodí. Z hlediska geomorfologických poměrů je celé povodí Horního a středního Labe tvořeno provincií České vysočiny. Tvárnost jejího povrchu byla ovlivněna dlouhotrvajícím destrukčním vývojem a předtřetihorními tektonickými procesy, které se projevily na dšním uspořádání terénu s pohořími na okrajích území. Celé území povodí je dále děleno převážně do tří subprovincií, které se svým charakterem značně liší. Jedná se o subprovincii Krkonošsko-jesenickou, Česko-moravskou a Českou tabuli. Zájmová oblast leží na rozhraní Krkonošsko-jesenické soustavy a České tabule. Největší vodohospodářský význam má Krkonošsko-jesenická subprovincie v severní a východní části území, pokrývající téměř 30 % plochy oblasti povodí. Je významnou středoevropskou pramenní oblastí s nadprůměrnými srážkami a odtoky. Střední část oblasti povodí je tvořena Českou tabulí s podprůměrnými hydrologickými charakteristikami a poměrně vydatnými zdroji podzemních vod. Tato soustava kryje více ž 57 % celkové plochy povodí. Hydrogeologické poměry v oblasti povodí Horního a středního Labe jsou heterogenní a z pohledu managementu podzemních vod složité a významné. Na souvrství svrchní křídy a sedimenty říčních náplavů jsou vázány důležité zdroje podzemních vod s vhodnými podmínkami pro významnější odběry. Povodí Horního a středního Labe má charakter kotliny, v jejímž středu se rozkládá křídová páv s pokryvem čtvrtohorních sedimentů. Kotlinu ohraničují horská pásma krystalinika, která při úpatí přecházejí v permokarbonské pánve zasahující pod křídu. Zájmovou oblast tedy tvoří hydrogeologické rajóny křídové pánve a permokarbonských pánví. Křídová páv pokrývá hlavní část oblasti povodí. Ve výplni pánve se nacházejí až 4 vrstevní kolektory značného plošného rozsahu s živým oběhem podzemních vod. Proto v rajoch křídové pánve jsou vodohospodářsky jvýznamnější zdroje podzemních vod, které umožňují velké soustředěné vodárenské odběry. Podle stylu zvodnění lze křídové rajóny rozdělit do čtyřech skupin centrální, východní, jižní a západní. Zájmové oblast se řadí do východní skupiny, kde jsou křídové vrstvy vytvarovány do systému zlomových vrás. Strukturní zdvihy a zlomy dělí tuto část pánve do dílčích pánví s uzavřeným artéským oběhem vody. V permokarbonských pánvích je podzemní voda rozptýlena do velkého počtu určitě ohraničených puklinových kolektorů. Oběh vody ní v pánvi souvislý, ale je rozčleněn do jednotlivých zlomových ker. Proto rajony jsou vodohospodářsky tak významné jako mladší sedimenty. Oblast povodí Horního a středního Labe odtokově vystihuje profil Brandýs nad Labem. Zde dosahuje dlouhodobý průměrný průtok Labe ( ) 101m 3.s -1, což odpovídá specifickému odtoku dlouhodobého průměrného průtoku 7,7 l.s -1.km -2. Místní rozdíly ve srážkách způsobují značné rozdíly ve specifických odtocích v dlouhodobém průměru. Zatímco v povodích jako je Horní Labe, Úpa, Orlice, Jizera, Smědá, Lužická Nisa a Stěnava přesahují specifické odtoky 10 l.s -1.km -2 (v menších hydrologických jednotkách l.s -1.km -2 ) klesají v nížinách až pod 3 l.s -1.km -2 (např. Brslenka, Mrlina a Mratínský potok). V horských oblastech - zejména Krkonoších a Orlických a Jizerských horách se tvoří převážná část odtoků, nížinné oblasti jsou odkázány na přítoky z těchto oblastí. Klimatické poměry oblasti povodí se mění v závislosti na morfologické pestrosti a nadmořské výšce. Srážky jsou v oblasti povodí velmi rovnoměrné v závislosti na nadmořské výšce a orografickém členění. Průměr srážek v celém povodí dosahuje hodnoty 705 mm. V jvyšších nadmořských výškách oblasti povodí dosahuje roční průměr srážek až mm a naopak v nížinách je roční průměr srážek do 600 mm. Značné rozdíly jsou i v hustotě říční sítě. Průměrná hustota v oblasti povodí je 0,7 km/km 2 (tedy mírně nad celostátní průměr). Hlavními vodními toky ve SO ORP jsou Lužanka, Javorka, Bystřice, Bystrý potok, Bubnovka, Lukaveček, Trotinka, Smrkovický potok, Králický potok, Bašnický potok, Lukavecký potok, Chlumský potok, Rašínský potok, Rybničný potok a další. Na území SO ORP se nachází řada vodních ploch, především Cukrovarský rybník, Dobrovodský rybník, Bubnovka, Temník bo Vlčík a dále se jedná o menší vodní plochy např. menší nádrže v okolí obcí Staré Smrkovice, Lískovice, Silvárův Újezd, Lukavec, Hořice, Miletín a další. Na území SO ORP jsou vyhlášeny chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Jedná se o CHOPAV Východočeská křída, která zaujímá severní část území SO ORP a konkrétně se dotýká území 14 obcí 20

21 (Tetín, Vřesník, Sobčice, Úhlejov, Borek, Červená Třemešná, Podhorní Újezd a Vojice, Lukavec u Hořic, Miletín, Rohoznice, Holovousy, Boháňka, Ostroměř a Hořice). Obrázek č : Základní přehled SO ORP Hořice Zdroj: EKOTOXA s.r.o., Vodní režim v krajině Neporušená krajina má schopnost akumulovat a zpomalit odtok velkého množství vody. Tuto schopnost krajiny výrazně snižujeme především díky velkovýrobnímu způsobu hospodaření v krajině, jako je vysoké zornění půdy, velké půdní bloky s nízkým obsahem organického podílu v půdě, vhodnou skladbou dřevin v lese (smrková kultura na vhodných místech). Tyto gativní projevy přináší nižší stabilitu krajiny a v kočném důsledku zvyšující se riziko povodní. Nejhorší kombinací pro přirozený vodní režim v krajině je intenzivní zemědělská činnost na svažitém území. Tomu v ČR odpovídá definice orné půdy na sklonitých pozemcích. Dle metodik je považován z hlediska zrychleného odtoku pro ornou půdu kritický sklon nad 7. Z těchto důvodů je tento typ kultury a sklonitosti předpokladem ke zhoršování přirozeného vodního režimu v krajině. Důsledkem je zvýšené riziko vzniku lokálních povodní bo vysychání a degradace půdy. 21

22 Tabulka č : Množství sklonitých orných pozemků na území jednotlivých obcí Obec plocha sklonité orné půdy (ha) plocha orné půdy (ha) procento sklonité orné půdy z orné celkově (%) Bašnice 0,00 449,58 0,00 Bílsko u Hořic 0,00 134,65 0,00 Boháňka 3,10 302,27 1,03 Borek 55,00 213,61 25,75 Bříšťany 0,00 225,67 0,00 Cerekvice nad Bystřicí 3,28 507,82 0,65 Červená Třemešná 2,92 210,53 1,39 Dobrá Voda u Hořic 0,00 398,04 0,00 Holovousy 4,36 263,83 1,65 Hořice 45,76 880,74 5,20 Chomutice 0,00 872,72 0,00 Jeřice 6,85 461,42 1,48 Lískovice 0,00 502,08 0,00 Lukavec u Hořic 5,14 330,26 1,56 Miletín 3,39 445,75 0,76 Milovice u Hořic 0,26 258,56 0,10 Nevratice 0,00 179,19 0,00 Ostroměř 1,80 610,78 0,29 Petrovičky 1,00 39,41 2,54 Podhorní Újezd a Vojice 7,01 340,58 2,06 Rašín 0,00 63,36 0,00 Rohoznice 15,46 571,50 2,71 Sobčice 0,00 319,90 0,00 Staré Smrkovice 0,08 292,41 0,03 Sukorady 0,00 168,58 0,00 Tetín 6,68 138,55 4,82 Třebnouševes 7,56 543,00 1,39 Úhlejov 25,85 89,31 28,94 Vřesník 12,35 59,99 20,59 SO ORP Hořice 207, ,09 2,11 Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2010 Poznámka: LPIS (registr půdy) je geografický informační systém (GIS), který je tvořen primárně evidencí využití zemědělské půdy. LPIS vznikal na základě zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství na přelomu let 2003 a Ke spuštění došlo 21. března Data v původním RURÚ (2008) vznikla nad tehdy jedinými dostupnými daty z přelomu let 2003 a 2004, kdy LPIS teprve začínal. Z toho pramení rozdíly v analýze sklonité orné půdy ve srovnání s dšním aktuálním stavem. Pro tuto aktualizaci byl použity data z již veřejně přístupného registru půdy (plpis) aplikace určena široké veřejnosti a byla spuštěna Její spuštění umožnila novela zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, která uvolnila data LPIS pro veřejnost. Absolutně jvětší množství ploch se svažitou ornou půdou se nachází na území obce Borek a to téměř 55 ha. Toto množství činí 25,75 % veškeré orné půdy na území obce. Větší množství svažité orné půdy se ještě nachází na území obce Hořice (45,76 ha). V těchto obcích je prioritou identifikovat tyto pozemky a navrhnout potřebná opatření (možno využít KPÚ) a zabránit tím bezpečí vzniku zrychleného odtoku vody při přívalové srážce a omezit tím bezpečí vzniku lokální povodně. Vodní režim v krajině úzce souvisí se vznikem povodňových stavů. Podle výskytu povodňových stavů jsou stanovována záplavová území. Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povin stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a 22

23 předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V současně zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle bezpečnosti povodňových průtoků. Na území SO ORP Hořice zasahují záplavové území Q 100 tří vodních toků Bašnický potok, Bystřice a Javorka. Záplavové území Q 100 Bašnického potoka zasahuje 76,70 ha do území obcí Bašnice, Bříšťany, Milovice u Hořic a Petrovičky. Záplavové území Q 100 Bystřice zasahuje 284,32 ha do území obcí Boháňka, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Hořice, Jeřice, Miletín a Rohoznice. Záplavové území Q 100 Javorky zasahuje 327,12 ha do území obcí Holovousy, Chomutice, Lukavec u Hořic, Nevratice, Ostroměř, Sobčice a Staré Smrkovice. V obcích Bašnice, Bříšťany, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Hořice, Jeřice, Miletín, Rohoznice, Chomutice, Nevratice, Ostroměř, Sobčice a Staré Smrkovice zasahuje záplavové území Q 100 do zastavěného území. Tabulka č : Plocha záplavových území Q 100 na území jednotlivých obcí zaplavená plocha Obec vodní tok (Q 100 ) při Q 100 (ha) zaplavená plocha při Q 100 v ZÚ (ha) % zaplavené plochy při Q 100 v ZÚ Bašnice Bašnický potok 12,57 0,48 3,8 Bílsko u Hořic Boháňka Bystřice 0, Borek Bříšťany Bašnický potok 39,23 0,03 0,1 Cerekvice nad Bystřicí Bystřice 79,00 0,58 0,7 Červená Třemešná Bystřice 12,42 0,03 0,2 Dobrá Voda u Hořic Holovousy Javorka 14, Hořice Bystřice 28,09 2,76 9,8 Chomutice Javorka 72,94 3,33 4,6 Chomutice Jeřice Bystřice 43,10 3,56 8,3 Lískovice Lukavec u Hořic Javorka 2, Miletín Bystřice 68,49 3,31 4,8 Milovice u Hořic Bašnický potok 7, Nevratice Javorka 27,33 1,47 5,4 Ostroměř Javorka 34,06 7,24 21,3 Petrovičky Bašnický potok 17, Podhorní Újezd a Vojice Rašín Rohoznice Bystřice 52,63 13,6 25,8 Sobčice Javorka 44,79 2,79 6,2 Staré Smrkovice Javorka 130,44 7,19 5,5 Staré Smrkovice Sukorady Tetín Třebnouševes Úhlejov Vřesník Zdroj: DIBAVOD VÚV T.G.M., 01/2010 Poznámka: K byla k dispozici data ÚAP, proto byla jako zdroj použita databáze DIBAVOD. 23

24 Obrázek č : Záplavové území Q 100 na území SO ORP Hořice Zdroj: DIBAVOD VÚV T.G. M., 01/ Stav povrchových a podzemních vod Zčištění vod je jedním z jvětších environmentálních problémů současného světa. Voda transportuje živiny, ale zúčastňuje se rovněž na zprostředkování pohybu škodlivin v rámci různých ekosystémů. Důsledkem je, že může dojít ke kumulaci - nahromadění škodliviny v některé ze součástí životního prostředí. Zčištění vod je způsobováno chemickými látkami anorganického charakteru, hlavně těžkými kovy, bo látkami organickými. Hlavním typem zčištění vod v našich podmínkách je eutrofizace zčištění vod nadměrným obsahem živin. Odpadní vody splaškové mohou být zčištěny mikrobiálně. Významnou měrou se na zčištění vod podílí také zemědělská výroba. Problémem vody je rovněž její dosažitelnost a distribuce. Přibližně třetina toků ČR zůstává i přes výrazné zlepšení za posledních 15 let stále nadměrně zčištěna Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů Stav povrchových vod byl hodnocen pomocí indikátoru: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů. Základní jednotkou pro hodnocení stavu povrchových vod jsou jednotlivé útvary povrchových vod tekoucích (řeky). Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový, jistý, rizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně dosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud budou přijata příslušná opatření. Útvary povrchových vod tekoucích a jejich klasifikace do tříd rizikovosti z hlediska ekologického a chemického stavu na území SO ORP jsou zachyceny v následující tabulce a obrázcích. 24

25 Tabulka č : Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích Obec Ekologický stav Chemický stav "jistý" "rizikový" "jistý" "rizikový" Bašnice Bílsko u Hořic Boháňka Borek Bříšťany Cerekvice nad Bystřicí Červená Třemešná Dobrá Voda u Hořic Holovousy Hořice Chomutice Jeřice Lískovice Lukavec u Hořic Miletín Milovice u Hořic Nevratice Ostroměř Petrovičky Podhorní Újezd a Vojice Rašín Rohoznice Sobčice Staré Smrkovice Sukorady Tetín Třebnouševes Úhlejov Vřesník SO ORP Hořice Zdroj dat: HEIS VÚV T.G.M., 2004 Pozn.: Hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů (ekologický stav/ekologický potenciál a chemický stav) na území jednotlivých obcí je vyjádřené jako procento délky útvarů povrchových vod tekoucích s hodnocením rizikový a jistý. Na území SO ORP je jako rizikový klasifikováno 97 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu (naprostá většina obcí 100 % délky útvarů povrchových vod tekoucích) a 59 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu (téměř polovina obcí 100 % délky útvarů povrchových vod tekoucích). Na území SO ORP jsou klasifikovány žádné útvary povrchových vod tekoucích jako rizikový z hlediska ekologického stavu/ potenciálu, ani z hlediska chemického stavu. Jako jistý jsou v SO ORP klasifikována 3 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu a z hlediska chemického stavu 41 % délky útvarů povrchových vod tekoucích. 25

26 Nejistoty hodnocení: Nedostatek dat plynoucí z omezeného počtu monitorovaných lokalit v rámci státní sítě sledování jakosti vody v tocích způsobuje jistoty zejména v oblasti hodnocení rizika dosažení environmentálních cílů. Na menším území tudíž může být sledovaný datový soubor statisticky méně spolehlivý z hlediska reprezentativnosti pro charakterizaci dostatečného podílu vodních útvarů v jednotlivých oblastech povodí. Obrázek č : Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu Zdroj: HEIS VÚV T.G.M.,

27 Obrázek č : Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů Stav podzemních vod byl hodnocen pomocí indikátoru: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů. Základní jednotkou pro hodnocení stavu podzemních vod jsou útvary podzemních vod, které jsou zjednodušeně vyjádřeny plochami ve třech vertikálních vrstvách (svrchní útvary kvartérních sedimentů a coniaku, útvary základní vrstvy, útvary bazálního křídového kolektoru). Vertikální průmět těchto vrstev s vyznačením rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu je uveden na následujících obrázcích. Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový a rizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděp.dosáhnou v r dobrého stavu, pokud budou přijata příslušná opatření. Tabulka č : Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu Obec % plochy útvarů podzemních vod s hodnocením "rizikový" Kvantitativní stav Chemický stav Bašnice 0 79 Bílsko u Hořic 0 0 Boháňka 0 0 Borek 0 0 Bříšťany Cerekvice nad Bystřicí 0 0 Červená Třemešná

28 Obec % plochy útvarů podzemních vod s hodnocením "rizikový" Kvantitativní stav Chemický stav Dobrá Voda u Hořic 0 1 Holovousy 0 0 Hořice 0 0 Chomutice 0 96 Jeřice 0 0 Lískovice 0 88 Lukavec u Hořic 0 0 Miletín 0 0 Milovice u Hořic 0 63 Nevratice Ostroměř 0 14 Petrovičky Podhorní Újezd a Vojice 0 26 Rašín 0 10 Rohoznice 0 0 Sobčice 0 49 Staré Smrkovice Sukorady Tetín 0 0 Třebnouševes 0 10 Úhlejov 0 0 Vřesník 0 0 SO ORP Hořice 0 26 Zdroj dat: HEIS VÚV T.G.M., 2004 Na celém území SO ORP ní jako rizikový klasifikován žádný útvar podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu. Z hlediska chemického stavu je jako rizikový klasifikováno 26 % plochy útvarů podzemních vod (jvíce Bříšťany, Nevratice, Petrovičky, Staré Smrkovice a Sukorady 100 % plochy útvarů podzemních vod). Jako rizikový je klasifikováno 100 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu a 74 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu (téměř polovina obcí SO ORP 100 % plochy útvarů podzemních vod). 28

29 Obrázek č : Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2004 Obrázek č : Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu Zdroj: HEIS VÚV T.G.M.,

30 3.2.3 Indikátory Vodní režim v krajině Celkem se v SO ORP Hořice nachází 207,85 ha nadměrně sklonitých pozemků s ornou půdou. Z celkové výměry orné půdy v SO ORP Hořice (9874,09 ha) tyto vhodné pozemky činí pouze 2,1 %. Nulové bo tak patrné množství sklonitých pozemků s ornou půdou, že lze tyto území označit za cílový stav, se vyskytuje ve 12 obcích (Milovice u Hořic, Staré Smrkovice, Bašnice, Bílsko u Hořic, Bříšťany, Dobrá Voda u Hořic, Chomutice, Lískovice, Nevratice, Rašín, Sobčice a Sukorady). Z hlediska využití zemědělské půdy na svažitých pozemcích je tímto dosaženo ideálního stavu a přiblížení se přirozenému vodnímu režimu v krajině a tím snížení rizika výskytu extrémních odtokových jevů na těchto územích. Opačná situace panuje v obcích Borek a Hořice, kde je větší množství svažitých orných pozemků a je třeba navrhnout vhodná opatření vedoucí ke snížení rizika vzniku lokálních povodní a snížení vodní eroze na zemědělské půdě. Hodnocení indikátoru vodní režim: -2 na území obce se nachází více ž 45 ha sklonité orné půdy -1 na území obce se nachází ha sklonité orné půdy 0 na území obce se nachází 15 29,99 ha sklonité orné půdy 1 na území obce se nachází 1 14,99 ha sklonité orné půdy 2 na území obce se nachází méně ž 1 ha sklonité orné půdy Stav povrchových a podzemních vod Na území SO ORP jsou místně zaznamenány útvary povrchových vod tekoucích s klasifikací rizikový (97 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu a 59 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu) a ve smyslu hodnocených indikátorů zde jsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod. Na území SO ORP ní jako rizikový identifikován žádný útvar povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu ani z hlediska chemického stavu. Skutečný stav v hodnocení rizikových útvarů však může být horší, protože mnoho útvarů povrchových vod tekoucích je klasifikováno jako jistý z důvodu dostatku primárních dat (3 % ekologický stav/potenciál a 41 % chemický stav). Místně na sledovaném území jsou plněny cíle environmentální kvality podzemních vod (26 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu). Jako rizikový je klasifikováno 100 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu a 74 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu. Hodnocení indikátoru stav povrchových a podzemních vod: -2 na území obce se nachází útvary povrchových i podzemních vod s klasifikací rizikový -1 na území obce se nachází útvary povrchových bo podzemních vod s klasifikací rizikový 0 na území obce se většinově nachází útvary povrchových bo podzemních vod s klasifikací jistý 1 na území obce převažují útvary povrchových bo podzemních vod s klasifikací rizikový 2 na území obce převažují útvary povrchových a podzemních vod s klasifikací rizikový Stav povrchových a podzemních vod, hodnocený s využitím navržených indikátorů, ní přijatelný na území žádné obce. Nepřijatelný stav je na území obcí Bílsko u Hořic, Boháňka, Borek, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Dobrá voda u Hořic, Holovousy, Hořice, Chomutice, Jeřice, Lískovice, Miletín, Nevratice, Podhorní Újezd a Vojice, Rašín, Rohoznice, Sobčice, Staré Smrkovice, Tetín, Třebnouševes, Úhlejov a Vřesník, obzvláště přijatelný stav je na území obcí Bašnice, Bříšťany, Milovice u Hořic, Petrovičky a Sukorady. Celkově lze území SO ORP hodnotit jako přijatelné z hlediska plnění environmentálních cílů pro povrchové a podzemní vody. 30

31 Tabulka č : Souhrnné hodnocení tématu na základě navržených indikátorů Vodní režim Obec hodnoty [ha] hodnocení Stav povrchových a podzemních vod Bašnice 0, Bílsko u Hořic 0, Boháňka 3, Borek 55, Bříšťany 0, Cerekvice nad Bystřicí 3, Červená Třemešná 2, Dobrá Voda u Hořic 0, Holovousy 4, Hořice 45, Chomutice 0, Jeřice 6, Lískovice 0, Lukavec u Hořic 5, Miletín 3, Milovice u Hořic 0, Nevratice 0, Ostroměř 1, Petrovičky 1, Podhorní Újezd a Vojice 7, Rašín 0, Rohoznice 15, Sobčice 0, Staré Smrkovice 0, Sukorady 0, Tetín 6, Třebnouševes 7, Úhlejov 25, Vřesník 12, Zdroj: EKOTOXA s.r.o.,

32 Obrázek č : Hodnocení obcí dle množství sklonité orné půdy Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2010 Obrázek č : Hodnocení obcí dle stavu povrchových a podzemních vod Zdroj: EKOTOXA s.r.o.,

33 3.2.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Minimalizace zrychleného odtoku a snížení půdní eroze na minimum v územích s nulovým popř. zadbatelným množstvím sklonité orné půdy území 12 obcí (Milovice u Hořic, Staré Smrkovice, Bašnice, Bílsko u Hořic, Bříšťany, Dobrá Voda u Hořic, Chomutice, Lískovice, Nevratice, Rašín, Sobčice a Sukorady). PŘÍLEŽITOSTI Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV. Realizace komplexního systému protipovodňových opatření, jak v krajině, tak i na tocích k ochraně zastavěného území obcí. Nastartování procesu KPÚ v oblastech se zvýšenou erozní ohrožeností (území s vysokým podílem sklonité orné půdy). SLABÉ STRÁNKY Zhoršení přirozeného vodního režimu v krajině v důsledku vhodného hospodaření na sklonitých pozemcích => zvýšené množství orné půdy na sklonitých pozemcích především na území obcí Borek, a Hořice. Nepřijatelný stav povrchových a podzemních vod je na území obcí Bílsko u Hořic, Boháňka, Borek, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Dobrá voda u Hořic, Holovousy, Hořice, Chomutice, Jeřice, Lískovice, Miletín, Nevratice, Podhorní Újezd a Vojice, Rašín, Rohoznice, Sobčice, Staré Smrkovice, Tetín, Třebnouševes, Úhlejov a Vřesník, obzvláště přijatelný stav je na území obcí Bašnice, Bříšťany, Milovice u Hořic, Petrovičky a Sukorady). Na území obcí Bašnice, Bříšťany, Milovice u Hořic, Petrovičky, Boháňka, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Hořice, Jeřice, Miletín, Rohoznice. Holovousy, Chomutice, Lukavec u Hořic, Nevratice, Ostroměř, Sobčice a Staré Smrkovice zasahuje záplavové území Q 100. V obcích Bašnice, Bříšťany, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Hořice, Jeřice, Miletín, Rohoznice, Chomutice, Nevratice, Ostroměř, Sobčice a Staré Smrkovice zasahuje záplavové území Q 100 do zastavěného území. HROZBY Nedostatek dat plynoucí z omezeného počtu monitorovaných lokalit v rámci státní sítě sledování jakosti vody v tocích a způsobující jistoty zejména v oblasti hodnocení rizika dosažení environmentálních cílů. Udržení zabezpečenosti kvalitních zdrojů pitné vody. Špatná morfologie vodních toků, průchodnost vodních toků pro ryby a další živočichy. Riziko lokálních povodní doprovázené zvýšenou erozí půdy v územích s vyšším podílem sklonité orné půdy území obcí Borek a Hořice. 33

34 3.2.5 Problémy k řešení V oblastech s vyšším výskytem sklonité orné půdy je potřeba identifikovat tyto pozemky a navrhnout opatření vedoucí k eliminaci gativních vlivů (změna hospodaření, zatravnění, protierozní opatření, retenční nádrž...). Jedná se především o obce Borek a Hořice. V obcích, kde hladina Q 100 zasahuje do zastavěného území, navrhnout opatření na ochranu majetku státu, obcí a obyvatel a rozšiřovat zastavitelné území do těchto ploch, což by vedlo k dalším nákladům na nové nákladné protipovodňové opatření (často pouze lokálního charakteru, kdy se problém přese níže po toku). Jedná se především o obce Bašnice, Bříšťany, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Hořice, Jeřice, Miletín, Rohoznice, Chomutice, Nevratice, Ostroměř, Sobčice a Staré Smrkovice. Podporovat posilování retenční schopnosti území, dbát na narušení povrchových a podzemních zdrojů vody a pramenišť mirálních a léčivých vod a podporovat jejich hospodárné využívání. Vybudování a modernizace infrastruktury pro čištění odpadních vod, modernizace stávajících ČOV a dokončení výstavby čistíren odpadních vod, realizace místních kanalizací a ČOV v menších sídlech. Přispívat k prevenci a snižování zčišťování povrchových a podzemních vod v důsledku zemědělské a průmyslové činnosti. 34

35 3.3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ovzduší Zčištění ovzduší je stále vážný environmentální problém jen v ČR, ale i v Evropě a po celém světě. Důsledky zčišťování jsou velmi široké. Jsou prokázány přímé gativní účinky látek zčišťujících ovzduší na zdraví obyvatel, zvířat, rostlin, půdu a materiály. Respirace zvýšených koncentrací látek zčišťujících ovzduší má přímé následky na zdravotní stav obyvatel. Zdraví obyvatel může být zasaženo také přímo, ukládáním těchto látek v dalších složkách životního prostředí (půda, voda, biota), vstupem chemikálií do potravního řetězce s následkem další expozice lidí. Navíc tyto účinky mohou ovlivnit strukturu a funkci ekosystémů, včetně jejich schopnosti samoregulace. Tyto účinky se mohou projevovat okamžitě, ale současně také s určitým časovým zpožděním (např. degradace lesních ekosystémů). Zčištění venkovního ovzduší je jčastěji vyvoláno směsí zčišťujících látek emitovaných z celé řady zdrojů: významné stacionární průmyslové a technologické zdroje, doprava, zemědělství a plošné zdroje (souhrn malých zdrojů např.: lokálních topenišť). Ke zčištění ovzduší na místní úrovni přispívají rovněž zčišťující látky přenášené ze středních a velkých vzdáleností (desítky až stovky kilometrů). Významný vliv na kvalitu ovzduší mají rovněž aktuální meteorologické podmínky. Při hodnocení kvality ovzduší se setkáváme s rovnoměrnostmi prostorové distribuce emisních a imisních charakteristik. Účinky látek zčišťujících ovzduší emitovaných v určité oblasti se mohou gativně projevovat v oblastech více či méně vzdálených (desítky až stovky kilometrů). Řadu problémů tedy lze řešit izolovaně v rámci sledovaného území (SO ORP, obec, katastr), ale nutná je spolupráce na větších územních celcích (kraje, ČR, mezinárodně - přeshraniční vlivy). Opatření provedené na území v působnosti pověřeného stavebního úřadu se mohou, ale také musí projevit na témže území (zvláště v případě stacionárních velkých a zvláště velkých emisních zdrojů) Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí Látky zčišťující ovzduší, pro které je sledováno překročení imisních limitů: SO 2, PM 10, NO 2, benzen a překročení cílových imisních limitů: As, Cd, benzo(a)pyren, O 3. Pro SO ORP Hořice byly v roce 2006 z důvodu překračování imisních limitů určeny jako problematické suspendované částice velikostní frakce PM 10, benzo(a)pyren a troposférický ozon. Při hodnocení dat za rok 2008 již bylo (kromě troposférického ozonu) překročení imisních limitů zjištěno. Na základě srovnání dat za dva roky ovšem lze říci, že je zde tato problematika vyřešena a že v následujících letech můžeme očekávat opětovné zhoršení situace. Jedná o dlouhodobý problém na mnoha místech ČR, koncentrace zčišťujících látek v ovzduší závisí jen na jejich emitovaném množství, ale i na aktuálních meteorologických podmínkách (rozptylové podmínky, nízké zimní teploty a s tím spojené intenzivní lokální vytápění apod.). Jak již bylo řečeno, při hodnocení dat za rok 2008 bylo zjištěno zlepšení imisní situace. V případě PM 10 bylo v roce 2006 pozorováno překročení 24h imisního limitu na 63 % území SO ORP, v roce 2008 zde již překročení zjištěno bylo. Roční imisní limit pro PM 10 byl překročen ani v roce 2006 ani V roce 2006 ani 2008 byly překročeny hodnoty 24h imisního limitu pro SO 2, ročního imisního limitu pro NO 2, ani imisního limitu pro benzen. V případě BaP došlo také ke změně, kdy v roce 2006 došlo k překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren (BaP) na 3 % území SO ORP, v roce 2008 již zde opět překročení zjištěno bylo. Na celém území SO ORP došlo v letech 2006 i 2008 k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon. Nebyly překročeny cílové imisní limity pro arsen a kadmium. 35

36 Tabulka č : Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví, rok 2008 % území obce s překročením imisních limitů pro ochranu zdraví Imisní limit Cílový imisní limit Souhrnně OZKO Obec PM 10 _24h B(a)P O 3 _8h Imisní limit Cílový imisní limit bez O 3 Platí bez rozdílu pro všechny obce na území SO ORP Hořice Celkem SO ORP Zdroj dat: ČHMÚ, 2008 Pro srovnání, celkově na území Královéhradeckého kraje (zóny) v roce 2008 již k překročení imisního limitu pro PM 10 došlo (43 % území v roce 2006), k překročení cílového imisního limitu pro BaP došlo pouze na 0,78% území (6 % území v roce 2006) Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace Na území všech obcí, tj. na 100 % území SO ORP, došlo v roce 2006 k překročení hodnot cílového imisního limitu pro ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40), pro rok 2008 již překročení bylo zjištěno na celém území SO ORP, jednalo se pouze o 26% plochy území SO ORP Hořice. Stejně jako v roce 2006, tak i v roce 2008 byly prakticky překročeny imisní limity pro SO 2 a NO x Indikátory Indikátory stavu kvality ovzduší Výběr parametrů pro hodnocení kvality ovzduší byl veden snahou o zjednodušení složité problematiky za účelem podání rychlé a srozumitelné informace o stavu ovzduší ve smyslu platné legislativy. Hlavní indikátory HP1: Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí HP2: Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace byly navrženy na základě požadavků platné legislativy (zahrnují současné problémy ochrany ovzduší). Indikace problémů ve vývoji imisních koncentrací látek zčišťujících ovzduší byla stanovena na základě vyhodnocení překročení platných imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace. Indexace hodnocení: -2 / -1 / 0 / 1 / 2 (-2 jhorší, 0 utrální, 2 jlepší) -2 na území obce jsou překročeny dva bo více imisních limitů bo cílových imisních limitů pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) ní plněn cílový stav indikátoru -1 na území obce je překročen imisní limit bo cílový imisní limit pro ochranu zdraví bo pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) ní plněn cílový stav indikátoru 0 utrální stav, hodnota 0 ní vzhledem ke konstrukci indikátoru přiřazena 1 na území obce jsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace s výjimkou přízemního ozonu cílový stav indikátoru ní plněn, ale situace se dá vzhledem k plošnému překročení imisních limitů pro ozon hodnotit spíše pozitivně 2 na území obce jsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace je naplněn cílový stav indikátoru 36

37 Tabulka č : Souhrnné hodnocení kvality ovzduší ve smyslu navržených indikátorů na území SO ORP v roce 2008 SO ORP Hořice Obec Počet látek s překročením imisních limitů bo cílových imisních limitů pro ochranu zdraví a ochranu ekosystémů a vegetace se zahrnutím ozonu HP1 (zdraví) HP2 (ekosystémy) Výsledné hodnocení -2 / -1 / 0 / 1 / 2 (-2 jhorší, 2 jlepší) Bašnice Bílsko u Hořic Boháňka Borek Bříšťany Cerekvice nad Bystřicí Červená Třemešná Dobrá Voda u Hořic Holovousy Hořice Chomutice Jeřice Lískovice Lukavec u Hořic Miletín Milovice u Hořic Nevratice Ostroměř Petrovičky Podhorní Újezd a Vojice Rašín Rohoznice Sobčice Staré Smrkovice Sukorady Tetín Třebnouševes Úhlejov Vřesník Zdroj dat: ČHMÚ,

38 Obrázek č : Souhrnné hodnocení kvality ovzduší na území SO ORP v roce 2008 Zdroj dat: ČHMÚ 2008, EKOTOXA s.r.o

39 3.3.3 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY V roce 2006 ani 2008 byly překročeny hodnoty imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro SO 2, NO 2, benzen, kadmium, arzen a prakticky ani imisní limity pro ochranu ekosystémů pro SO 2 a NO x. Zlepšení imisní situace pro PM 10 (překročení IL na 63% plochy SO ORP v roce 2006, 0% v roce 2008) a BaP (3% v roce 2006, 0 % v roce 2008). Imisní limit pro přízemní ozon (AOT40) stanovený pro ochranu ekosystémů a vegetace zde byl v roce 2008 překročen plošně na celém území (jako v ostatních částech ČR), ale pouze na 26% území SO ORP. PŘÍLEŽITOSTI Využívání jlepších dostupných technologií v průmyslu, při vytápění domácností, důsledné uplatňování zásad správné zemědělské praxe v zemědělství a využívání obnovitelných zdrojů ergie. Výsadba účelové zeleně podél průmyslových areálů, komunikací a na návětrných stranách obcí pro snížení prašnosti v ovzduší i hluku. Budování moderní dopravní infrastruktury - obchvaty měst a obcí, např. rychlostní komunikace R35, mohou znamenat odlehčení tranzitní dopravy, zvýšení plynulosti dopravy a snížení gativních účinků dopravy (emise, hluk) na obyvatelstvo. SLABÉ STRÁNKY Na celém území SO ORP byl v roce 2006 i 2008 překročen cílový imisní limit pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon. HROZBY Zvyšování intenzity dopravy vedoucí ke zvýšení emisní a hlukové zátěže obyvatel v obcích nacházejících se v blízkosti významných komunikací (I/35) především v Hořicích, Milovicích u Hořic, Bílsku u Hořic, Holovousech či Ostroměři. Nárůst emisí z plošných zdrojů (vytápění domácností) v důsledku používání šetrných technologií spalování a spoluspalování komunálního odpadu Problémy k řešení v rámci územního plánování V oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší obzvláště citlivě vyhodnocovat vznik nových průmyslových zón a zvážit, zda povolit výstavbu bo rozšíření kapacity stávajících velkých a zvláště velkých zdrojů zčišťování. Podporovat územní potřeby výstavby obchvatů obcí a měst za účelem snížení imisní a hlukové zátěže obyvatel především tranzitní nákladní dopravou (R35). V blízkosti významných komunikací zvážit odsun stavební čáry pro novou výstavbu. Zajistit plochy a koridory veřejné technické infrastruktury (plynofikace), především pro obce v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší bo s trvale příznivými rozptylovými podmínkami. Zajistit dostatečné plochy pro zvýšení lesnatosti a výsadbu účelové zeleně, například pásů zeleně podél průmyslových areálů, podél komunikací a na návětrných stranách obcí, s celou řadou pozitivních dopadů na životní prostředí (např. zachycení a snížení prašnosti v ovzduší, omezení hluku). 39

40 3.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Chráněná území Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich vyhynutí. Divoká fauna a flora představují cenné přírodní dědictví, které je nutné zachovat pro další gerace. Podle současné české legislativy je obecně chráněná veškerá volná krajina (zákon č. 114/1992 Sb., v platném znění). Do tzv. obecné ochrany přírody spadají např. prvky ÚSES (jev č. 21), VKP (jevy č. 22, 23) bo přírodní parky (jev č. 30). Dále jsou rozeznávána tzv. zvláště chráněná území. Mezi velkoplošná zvláště chráněná území patří národní parky a chráněné krajinné oblasti. Po vstupu České republiky do EU přibyla také NATURA 2000 soustava chráněných území, vytvořená na základě jednotných principů na území států EU. Spadají do ní ptačí oblasti a evropsky významné lokality. Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) se řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Ze zákona je účelem zakládání zvláště chráněných území ochrana přírodovědecky či esteticky velmi významných bo jedičných území. Za takováto území můžeme v podmínkách střední Evropy považovat především ta se zvláště chráněnými druhy, ale i taxony řazenými např. do červených seznamů či spadajících pod NATURA Kromě nich se zde nalézá často řada obecných druhů, které zde však vytvářejí velmi silné populace. Z hlediska ochrany by měly zvláště chráněná území zajistit trvalý výskyt jejich populací a to jen na vlastní lokalitě, ale v celé krajině. Z tohoto důvodu je zbytné, aby se jednotlivé chráněné biotopy ocitly příliš daleko od sebe či byla jejich rozloha zmenšena pod kritickou mez Chráněná území v SO ORP Hořice V SO ORP Hořice se vyskytují menší chráněná území typu evropsky významná lokalita, přírodní rezervace a přírodní památka. Jejich jvětší koncentrace je severně od Hořic a pak podél vodních toků v jihovýchodní a jihozápadní části SO ORP. V řešeném území se vyskytuje žádné velkoplošné CHÚ typu chráněná krajinná oblast ani přírodní park. PR Miletínská bažantnice - Starý dubový porost a menší rybník obklopený olšinou. Rozloha 63,6368 ha, obec Miletín a Červená. Leží zároveň v EVL stejného názvu. PP Byšičky - Výsek kulturní krajiny s komplexem přírodě blízkých společenstev rybníků, mokřadních luk a lesů. Rozloha 89,9693 ha, obec Lukavec u Hořic a malou část obce Vřesník (zasahuje ještě do SO ORP Jičín obec Lázně Bělohrad). Leží zároveň v EVL stejného názvu. PP Farářova louka - Vlhké louky s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů. Rozloha 29,2728 ha, obec Červená Třemešná a Hořice. PP Homolka - Jediná východočeská lokalita vstavače bledého. Rozloha 2,0183 ha, obec Borek, katastrální území Bezník. PP Kalské údolí - Přirozený tok Bystřice s nivními loukami a přirozenou bučinou. Rozloha 24,5862 ha, obec Borek, Pecka, Vřesník, katastrální území Bezník, Kal, Vidonice a Vřesník u Tetína. PP Kazatelna - Teplomilná doubrava s výskytem ohrožených druhů rostlin. Rozloha 69,1015 ha, obec Rašín a Třebnouševes. PP Nad Blatinou - Dubohabrový porost se vzácnou květenou. Rozloha 6,2625 ha, obec Jeřice, katastrální území Dolní Černůtky. PP Údolí Bystřice - Slatinné louky při toku Bystřice s bohatou květenou a zvířenou. Rozloha 17,1052 ha, obec Boháňka, Hořice. PP Veselský háj a rybník Smrkovák - Přirozená dubohabřina s teplomilnou květenou, ornitologicky významný rybník. Rozloha celkem 106,1508 ha, v obci Staré Smrkovice 8,68 ha (zbytek leží v sousedním ORP Jičín). Leží zároveň v evropsky významné lokalitě Rybník Smrkovák. 40

41 EVL Bystřice předmětem ochrany je lokalita velevruba tupého. Rozloha lokality celkem je 51,70 ha, větší část leží v SO ORP Hradec Králové. V řešeném SO ORP zasahuje do obce Cerekvice nad Bystřicí, Hořice, Jeřice a Rašín. EVL Byšičky - lokalita kuňky ohnivé, hlízovce Loeselova. Rozloha celkem 17,2989 ha, leží v ORP Hořice a Jičín (obec Lázně Bělohrad). V řešeném SO ORP leží v obci Lukavec u Hořic. EVL Červená Třemešná rybník - lokalita kuňky ohnivé. Rozloha 7,3056 ha, obec Červená Třemešná. EVL Javorka a Cidlina Sběř - lokalita modráska bahenního, velevruba tupého. Rozloha celkem 307,29 ha v SO ORP Hořice, Nový Bydžov a Jičín. Na Hořicku zasahuje obce Chomutice, Nevratice a Staré Smrkovice. EVL Lukavecký potok - lokalita velevruba tupého. Rozloha celkem 0,6827 ha (pokračuje v SO ORP Jičín). V řešeném území leží v obci Lukavec u Hořic. EVL Miletínská bažantnice - přirozené eutrofní vodní nádrže, bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných bo hlinito-jílovitých půdách, extenzivní sečené louky nížin až podhůří, zásaditá slatiniště, dubohabřiny. Rozloha 69,3921 ha, obec Červená Třemešná a Miletín. EVL Rybník Smrkovák - lokalita kuňky ohnivé. Rozloha celkem 6,9516 ha, část zasahuje v obci Staré Smrkovice (zbytek v SO ORP Jičín, obec Vysoké Veselí). EVL Veselský háj - dubohabřiny asociace Galio-Carpitum, staré acidofilní doubravy s dubem letním na písčitých pláních. Rozloha celkem 446,3919 ha, větší část v SO ORP Nový Bydžov a Jičín. V SO ORP Hořice leží malá část v obci Staré Smrkovice. Obrázek č : Chráněná území přírody Zdroj: data ÚAP SO ORP Hořice, 09/2010 Z hlediska plošného zastoupení CHÚ se SO ORP Hořice jeví jako území s nízkým zastoupením zvláště chráněných ploch. ZCHÚ zaujímají pouze 1,3% z celkové plochy SO ORP. Nejvyšší podíl chráněných ploch má obec Rašín (22,6%). Je to způsobeno tím, že se jedná o obec malé rozlohy a přírodní památka Kazatelna, která zasahuje jižní výběžky obce, tak tvoří vysoké procento z rozlohy obce. Obce s nízkým podílem zvláště chráněných území Borek, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Hořice, Chomutice, Jeřice, Lukavec u Hořic, Miletín, Nevratice, Staré Smrkovice, Třebouševes a Vřesník. 41

42 Existuje 16 obcí, kde se chráněné území vyskytuje žádné Bašnice, Bílsko u Hořic, Boháňka, Bříšťany, Dobrá Voda u Hořic, Holovousy, Lískovice, Milovice u Hořic, Ostroměř, Petrovičky, Podhorní Újezd a Vojice, Rohoznice, Sobčice, Sukorady, Tetín, Úhlejov Územní systém ekologické stability Cílem územního systému ekologické stability je přispět k vytvoření ekologicky vyvážené krajiny, v níž je trvale zajištěna možnost využívání vyžadovaných produkčních a mimoprodukčních funkcí - "trvale udržitelný život". Územní systém ekologické stability je legislativně zakotven v zákoně č. 114/1992 Sb. ČNR ze d (s účinností od ), v prováděcí vyhlášce č. 395/1992 Sb. a dalších oborových předpisech. Pro formulování celkové koncepce funkčního využití území je aplikován nadregionální a regionální stupeň ÚSES, který tvoří základní rámec ekologické stability, od něhož se odvíjejí detailní ÚSES místní úrovně a na ně navazující projekty komplexních pozemkových úprav, revitalizací říčních systémů, lesní hospodářské plány, apod. Cílem je vytvoření územního systému ekologické stability jako vzájemně propojeného souboru přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Jako základní materiál byl použit Plán nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability pro území Královéhradeckého kraje (Ageris s.r.o., 2009) - aktualizace koncepčního vymezení nadregionální a regionální úrovně územního systému ekologické stability (ÚSES) na území Královéhradeckého kraje. Cílem díla bylo vytvoření jednotného a aktuálního podkladu pro rozhodování na úseku ochrany přírody a krajiny, využitelného zároveň ve smyslu ust. 30 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), jako výchozí podklad ÚSES (územní studie) pro územně plánovací dokumentaci kraje (zásady územního rozvoje) i obcí (územní plány). Tento materiál zčásti vychází z územně technického podkladu nadregionálního a regionálního ÚSES ČR (dále ÚTP NR R ÚSES ČR), který byl v roce 1996 vypracován Společností pro životní prostředí Brno a schválen jako oborový dokument Ministerstva životního prostředí a Ministerstva pro místní rozvoj. Tento podklad byl dále doplněn o další podklady zpracované v jednotlivých okresech řešeného území VÚC a na Správách obou CHKO. V současné době jsou pro Královéhradecký kraj zpracovávány Zásady územního rozvoje kraje (ZÚR). V něm jsou i mapové vrstvy nadregionálního a regionálního ÚSES, které by měly být po schválení dokumentu základním zdrojem pro plánování ÚSES na úrovni SO ORP a obcí. Území SO ORP Hořice je zeměmědělskou produkční krajinou. Prochází jím několik regionálních biokoridorů, na nichž leží celkem 4 regionální biocentra. Síť doplňují územní systémy lokální úrovně, nadregionální ÚSES se v řešeném SO ORP vyskytuje. První regionální biokoridor vstupuje na území SO ORP z jihu v obci Sukorady, pokračuje severně, v obci Ostroměř řešené území opouští vstupem do RBC Mezihoří. Na tomto RBK leží ještě jedno regionální biocentrum RBC Bašnický les (v obci Lískovice a Bašnice). Druhý regionální biokoridor vychází z již zmiňovaného RBC Mezihoří (větší část biocentra je v SO ORP Jičín) a pokračuje jihovýchodním směrem přes RBC Smolník a obec Boháňka, ve vedlejším SO ORP Dvůr Králové se pak spojuje s biokoridorem vedoucím z obce Cerekvice nad Bystřicí. Třetí významný regionální biokoridor přichází z SO ORP Jičín v obci Tetín a napojuje se na již jmenovaný druhý RBK. Leží na něm RBC Miletínská bažantnice. 42

43 Obrázek č : Územní systém ekologické stability Zdroj: data ÚAP SO ORP Hořice, 09/ Koeficient ekologické stability krajiny Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability. Pro účely tohoto hodnocení byla zvolena obecně uznávaná klasifikace vytvořená Ing. Igorem Míchalem. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn. že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí bo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny jen vylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Výsledné určení hodnoty ekologické stability konkrétního území, resp. administrativní jednotky, je vyjádřeno koeficientem ekologické stability (KES). Tento ukazatel umožňuje získat základní informaci o stavu krajiny daného území a míře problémů, které se v ní vyskytují. Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a stabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území. plocha ekologicky stabilních ploch KES = plocha ekologicky stabilních ploch Ekologicky stabilní plochy: lesy, louky, pastviny, zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň, přírodní plochy. Ekologicky stabilní plochy: orná půda, chmelnice, zastavěné plochy, ostatní plochy 43

44 Klasifikace území na základě hodnoty KES (dle Ing. Igora Míchala): Krajinný typ A - krajina zcela přeměněná člověkem KES do 0,3: území stabilní - nadprůměrně využívaná území s jasným porušením přírodních struktur KES 0,4 0,8: území málo stabilní - intenzivně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků Krajinný typ B - krajina intermediální KES 0,9 2,9: území mírně stabilní - běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků Krajinný typ C - krajina relativně přírodní KES 3,0 6,2: území stabilní - technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků KES nad 6,2: území relativně přírodní Indikátory Koeficient ekologické stability krajiny byl zvolen jako zástupný indikátor environmentálního pilíře za téma Ochrana přírody a krajiny. Hodnocení KES vychází z rozdělení krajinných typů dle ing. Míchala. Pro zjednodušení a větší přehlednost je hodnocení provedeno vlastní škálou do pěti kategorií. Hodnocení indikátoru koeficient ekologické stability : -2 KES pod 0,4 území stabilní udržitelné -1 KES 0,4-0,89 území málo stabilní udržitelné 0 KES 0,9-2,99 území mírně stabilní 1 KES 3,0-6,2 území stabilní 2 KES nad 6,2 území relativně přírodní Tabulka č : Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Hořice Obec KES Hodnocení Hodnocení Obec KES indikátoru indikátoru Bašnice 0,45-1 Milovice u Hořic 0,12-2 Bílsko u Hořic 0,11-2 Nevratice 0,13-2 Boháňka 1,72 0 Ostroměř 0,46-1 Borek 1,03 0 Petrovičky 2,21 1 Břišťany 0,37-2 Podhorní Újezd a Vojice 0,78-1 Cerekvice nad Bystřicí 0,37-2 Rašín 0,47-1 Červená Třemešná 0,96 0 Rohoznice 0,31-2 Dobrá Voda u Hořic 0,24-2 Sobčice 0,19-2 Holovousy 1,43 0 Staré Smrkovice 0,64-1 Hořice 0,65-1 Sukorady 1,46 0 Chomutice 0,17-2 Tetín 0,57-1 Jeřice 0,26-2 Třebnouševes 0,16-2 Lískovice 0,75-1 Úhlejov 1,55 0 Lukavec u Hořic 1,40 0 Vřesník 2,21 0 Miletín 0,60-1 SO ORP Hořice 0,60-1 Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ, údaje k

45 V SO ORP Hořice se nachází 29 obcí. Většina obcí a také SO ORP ekologicky málo stabilního a tudíž udržitelného. jako celek spadá do území V rámci SO ORP mají jvyšší stupeň ekologické stability obce Petrovičky a Vřesník (obě KES=2,21). Na území Petroviček je malý podíl orné půdy (29,0 %) z půdy zemědělské a poměrně málo ostatních a zastavěných ploch (5,2% z celkové plochy obce). Ve Vřesníku mají hodně lesů (34,8%) z celkové rozlohy a trvalých travních porostů (57,2% ze zemědělské půdy). Území mírně stabilní je v obcích Boháňka, Borek, Červená Třemešná, Holovousy, Lukavec u Hořic, Petrovičky, Sukorady, Úhlejov a Vřesník. Mezi obce s nízkým koeficientem patří Bašnice, Bílsko u Hořic, Břišťany, Cerkvice nad Bystřicí, Dobrá Voda u Hořic, Hořice, Chomutice, Jeřice, Lískovice, Miletín, Milovice u Hořic, Nevratice, Ostroměř, Podhorní Újezd a Vojice, Rašín, Rohoznice, Sobčice, Staré Smrkovice, Tetín a Třebnouševes. V rámci řešeného SO ORP mají jnižší ekologickou stabilitu obce Bílsko u Hořic (KES=0,11), Milovice u Hořic (KES=0,12) a Nevratice (KES=0,13). Je to způsobeno vysokým podílem zemědělské půdy (88,6%, 90,3% a 87,6% z celkové rozlohy obcí) a z ní vysokým podílem půdy orné. U těchto 3 obcí je minimální výměra lesa, v obcích Bílsko u Hořic a Milovice u Hořic les ní žádný, V obci Nevratice zaujímá pouhých 4,9% z celkové rozlohy. Obrázek č : Koeficient ekologické stability na území SO ORP Hořice v roce 2010 Zdroj: Data ÚAP 2010, EKOTOXA s.r.o

46 3.4.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Vysoký výskyt zvláště chráněných ploch v obci Rašín ( 22,6%) Vysoká hodnota ekologické stability území v obcích Petrovičky a Vřesník (obě mají KES = 2,21). PŘÍLEŽITOSTI Kvalitní péče o chráněná území n kvalitní evidence, nájemní smlouvy o péči, systém monitoringu a databáze ochrany přírody. Možnosti čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie z MŽP, MZe, MMR a SFŽP pro realizaci krajinotvorných programů a ÚSES. Využití územního plánování a komplexních pozemkových úprav k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. SLABÉ STRÁNKY Nízké zastoupení zvláště chráněných území pouze 1,3% z celkové plochy SO ORP. Celý správní obvod SO ORP Hořice vychází jako území ekologicky málo stabilní (KES=0,60). Nejnižší ekologická stabilita v obcích Bílsko u Hořic (KES=0,11), Milovice u Hořic (KES=0,12) a Nevratice (KES=0,13). HROZBY Urbanizace volné krajiny, fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami. Nevhodně nastavená dotační politika, zejména v oblasti zemědělství. Nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, kraje bo obcí pro směnu za pozemky zbytné pro realizaci prvků ÚSES a dalších krajinotvorných opatření Problémy k řešení v rámci územního plánování Z hlediska krajinného rázu představuje významné ohrožení propojování sídel a expanze staveb do volné krajiny. Potenciální bezpečí pro zájmy ochrany přírody a krajiny představuje realizace liniových staveb a související fragmentace území. U některých záměrů se dá vyloučit jejich možný gativní dopad (zejména koridory pro silnice zasahující do chráněných území, elektrické vedení z hlediska krajinného rázu, střety s ÚSES, fragmentace krajiny apod.). Míra těchto střetů většinou ní vysoká a uvedené gativní vlivy je možno při konkretizaci jednotlivých záměrů kompenzovat technickými a organizačními opatřeními a účinně eliminovat. V případě liniových staveb je takřka možné vyhnout se střetům s jednotlivými částmi ÚSES, zejména biokoridory. Střety s biokoridory je možno řešit ve většině případů technicky např. přemostěním, vedením stavby co jvíce kolmo na biokoridor apod. Těžba rostných surovin se vždy projeví velkoplošným vlivem v krajině, který po dobu těžby se projevuje gativně, v celkovém efektu však může být pozitivní. Při hospodářské činnosti v krajině je nutno vytvářet podmínky pro zachování a rozšiřování rozptýlené zeleně v krajině, pro vytváření protierozních opatření. V úzké spolupráci s orgány ochrany přírody je třeba řešit již přípravu projektu. V zájmu ochrany přírody a krajiny je zbytné zlepšení meziresortní spolupráce s cílem dosáhnout zkvalitnění plánovacích a koncepčních procesů. 46

47 3.5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Zemědělský půdní fond Zemědělství má zásadní vliv na zachování venkovského prostoru, využívání půdy a tvorbu krajiny. Pro vypracování rozboru udržitelného rozvoje území je proto zbytné provést analýzu současného stavu zemědělství a možných trendů vývoje v budoucnosti a posoudit kvalitu půd na daném území. Území leží na úpatí Hořického pískovcového chlumu mezi podhůřím Krkonoš a úrodným Polabím. Zemědělství ve správním obvodu ORP Hořice obhospodařuje dle údajů ČSÚ k plochu ha zemědělské půdy, což představuje 69,1 % z celkové rozlohy území SO ORP. Z kultur na zemědělské půdě je jvíce zastoupena orná půda s ha (77,8 %), což je vyšší podíl ž republikový průměr. Druhou jvíce zastoupenou kulturou jsou trvalé travní porosty s 1881 ha (14,1 %). Půdy jsou kromě obilovin vhodné pro pěstování ovocných stromů a zeleniny. Poměrně významnou kulturou jsou proto ovocné sady, které zaujímají 4,2 % zemědělské půdy. Tabulka č : Výměra zemědělské půdy (ha) k Název obce Celková výměra (ha) Orná půda (ha) Zahrady (ha) Ovocné sady (ha) TTP (ha) Zemědělská půda (ha) Podíl ZP na celkové výměře (%) Bašnice ,3 Bílsko u Hořic ,6 Boháňka ,9 Borek ,1 Bříšťany ,8 Cerekvice nad ,1 Bystřicí Červená ,9 Třemešná Dobrá Voda u ,3 Hořic Holovousy ,0 Hořice ,0 Chomutice ,5 Jeřice ,0 Lískovice ,1 Lukavec u ,0 Hořic Miletín ,4 Milovice u ,0 Hořic Nevratice ,6 Ostroměř ,2 Petrovičky ,7 Podhorní ,6 Újezd a Vojice Rašín ,4 Rohoznice ,9 Sobčice ,3 Staré Smrkovice ,4 47

48 Název obce Celková výměra (ha) Orná půda (ha) Zahrady (ha) Ovocné sady (ha) TTP (ha) Zemědělská půda (ha) Podíl ZP na celkové výměře (%) Sukorady ,8 Tetín ,7 Třebnouševes ,7 Úhlejov ,5 Vřesník ,5 SO ORP Hořice Zdroj: ČSÚ, ,1 Ochrana zemědělského půdního fondu Plošná ochrana půdy je definována ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Zábor půd, především pro stavební účely je většinou vratným procesem, který podstatně omezuje bo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu Politika ochrany půdy EU mezi jzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek. Pro zemědělské účely je nutno co jméně používat zemědělskou půdu a odnímat jen jnutnější plochy. Navržené odnětí ZPF v zbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nutno co jméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické a odtokové poměry v území a zemědělskou cestní síť. Hodnocení z hlediska kvality půd probíhá na základě vymezení 5 tříd ochrany, které vycházejí z kódů mapy BPEJ (bonitovaných půdně-ekologických jednotek). Pro zemědělské účely je nutno používat zastavěné a dostatečně využité pozemky v zastavěném území bo na zastavěných plochách stavebních pozemků. Musí-li však v zbytných případech dojít k odnětí ze ZPF, je nutno využívat pokud možno pozemky ve třídě ochrany. 1. třída ochrany - do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně jcennější půdy v jednotlivých klimatických regioch, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. 2. třída ochrany jsou zde situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Na následujícím obrázku je pro představu zobrazeno rozložení půd v 1. a 2. třídě ochrany. Nejvíce hodnotná půda se nachází v pásu v jihozápadní části území v obcích Sobčice, Bílsko u Hořic, Boháňka a Milovice u Hořic. 48

49 Obrázek č : Půdy I. a II. třídy ochrany Zdroj: ÚAP, Pozemky určené k plnění funkce lesa Plochy lesa ORP Hořice je podprůměrně lesnatým územím lesnatost dosahuje 20,9 %. Lesnatost je vyšší v severní části území. Nejvíce lesnatou obcí jsou Sukorady a Boháňka, jnižší je v obcích Bílsko u Hořic a Milovice u Hořic zde se lesy takřka vyskytují. Tabulka č : Plocha lesa a lesnatost dle jednotlivých obcí Název obce Celková výměra (ha) Plocha lesa (ha) Lesnatost (%) Bašnice ,9 Bílsko u Hořic ,0 Boháňka ,8 Borek ,7 Bříšťany ,5 Cerekvice nad Bystřicí ,3 Červená Třemešná ,4 Dobrá Voda u Hořic ,2 Holovousy ,1 Hořice ,4 Chomutice ,1 Jeřice ,4 Lískovice ,8 49

50 Název obce Celková výměra (ha) Plocha lesa (ha) Lesnatost (%) Lukavec u Hořic ,1 Miletín ,1 Milovice u Hořic ,0 Nevratice ,9 Ostroměř ,6 Petrovičky ,6 Podhorní Újezd a Vojice ,6 Rašín ,7 Rohoznice ,5 Sobčice ,1 Staré Smrkovice ,8 Sukorady ,3 Tetín ,3 Třebnouševes ,0 Úhlejov ,4 Vřesník ,6 SO ORP Hořice ,9 Zdroj: ČSÚ, 2010 Obrázek č : Kategorie lesa Zdroj: Data ÚAP,

51 Přírodní lesní oblasti Lesy na území SO ORP Hořice jsou zařazeny dle Oblastních plánů rozvoje lesa (lesní zákon č.289/1995 Sb. 23 a Vyhláška Mze č. 83/1996 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů) do přírodních lesních oblastí (PLO 23 - Podkrkonoší, PLO 17 - Polabí) PLO 23 Podkrkonoší Tato PLO se vyznačuje místy rozsáhlými smrkovými monokulturami, které zde vznikly v důsledku mniškové kalamity, tyto porosty se postupně přeměňují na smíšené, smrkové porosty 1. gerace trpí často hnilobami. Oblast je také specifická větším množstvím zalesněných lesních ploch. Do této PLO patří lesy na území obcí Vřesník, Borek, Úhejov, Tetín, Lukavec u Hořic, Červená Třemešná, Rohoznice, Boháňka, dále pak v sev. části obce Holovousy, v sv. části obce Hořice, v sv. části obce Jeřice, v sv. části obce Cerekvice nad Bystřicí, v sev. části obce Bílsko u Hořic, v sv. části obce Podhorní Újezd a Vojice, v sev. části obce Ostroměř, v sev. části obce Třebnouševes, v sev. části obce Rašín. PLO 17 Polabí Tato PLO se vyznačuje vyššími škodami zvěří, je to oblast zatížená jak průmyslem, tak intenzivním zemědělstvím. Lesy zde plní všechny funkce lesa, zejména pak krajinotvornou, půdoochrannou a stabilizační. Nejdůležitějšími střety zájmů jsou zde liniové a průmyslové stavby a lesní hospodářství, myslivost a lesní hospodářství a ochrana přírody. Do této PLO patří lesy zejména v obcích Petrovičky, Bříšťany, Sukorady, Lískovice, Mílovice u Hořic, Bašnice, Staré Smrkovice, Nevratice, Chomutice, Sobčice, Dobrá Voda u Hořic, v již. části obce Podhorní Újezd a Vojice, v již. části obce Ostroměř, v již. části obce Třebouševes, v již. části obce Rašín, v již. část obce Holovousy, v již. části obce Hořice, v již. části obce Jeřice, v již. části obce Cerekvice nad Bystřicí, v již. obce části Bílsko u Hořic Indikátory Změna výměry zemědělské půdy v čase ( ) Jako indikátor pro sledování ZPF byla zvolena změna výměry zemědělské půdy v jednotlivých obcích v čase. Konkrétně je porovnána výměra mezi lety 2003 ( ) a 2010 (30. 6.). Změna výměry ve sledovaném období v obcích je vyjádřena v % a porovnána se stejným ukazatelem za celý SO ORP. Tabulka č : Nastavení indikátoru ZPF Rozloha ZP k Oblast (ha) Rozloha ZP k (ha) Úbytek ZP (%) ČR ,9 SO ORP Hořice , ,3 Zdroj: ČSÚ, ČÚZK, 2003, 2010 Hodnocení indikátoru změna výměry zemědělské půdy: -2 úbytek půdy nad 2 % -1 úbytek půdy 1, 9 0,5 % 0 úbytek půdy 0,4 0,2 % 1 úbytek půdy 0,1 0 % 2 zvýšení výměry Z tabulky vyplývá, že k úbytku zemědělské půdy došlo na úrovni celorepublikové i SO ORP. To může být způsobeno jak záborem půdy pro zástavbu, technickou infrastrukturu, tak např. zalesňováním, především některých méně úrodných a svažitých pozemků. V SO ORP Hořice je relativní úbytek ZPF o 0,6 % vyšší ž je průměr České republiky. 51

52 Tabulka č : Indikátory změny výměry zemědělské půdy mezi lety 2003 a 2010 Název obce Výměra ZPF v Výměra ZPF v Změna výměry roce 2003 (ha) roce 2010 (ha) (%) Hodnocení Bašnice 416, ,1 1 Bílsko u Hořic 181, ,4-2 Boháňka 388, ,4 2 Borek 458, ,1-2 Bříšťany 319, ,0 1 Cerekvice nad Bystřicí 606, ,0 1 Červená Třemešná 420, ,4 0 Dobrá Voda u Hořic 479, ,1 1 Holovousy 466, ,4 0 Hořice 1 271, ,5 0 Chomutice 873, ,0 1 Jeřice 588, ,4 0 Lískovice 580, ,0 1 Lukavec u Hořic 501, ,0 1 Miletín 569, ,4 0 Milovice u Hořic 297, ,3 0 Nevratice 284, ,0 1 Ostroměř 927, ,1 1 Petrovičky 176, ,5-1 Podhorní Újezd a Vojice 479, ,1 1 Rašín 157, ,9-2 Rohoznice 724, ,0 1 Sobčice 325, ,0 1 Staré Smrkovice 417, ,1 2 Sukorady 213, ,1 1 Tetín 196, ,2 0 Třebnouševes 564, ,4-2 Úhlejov 310, ,2-2 Vřesník 175, ,2 1 SO ORP Hořice , ,3 0 Zdroj: ČSÚ 2010, podklady pro ÚAP 2010 Nejvyšší relativní úbytek ZPF byl zaznamenán v obci Bílsko u Hořic (3,4 %), Borek (1,1 %), Rašín (1,9 %), Třebnouševes (1,4 %) a Úhlejov(1,2 %). Ve všech ostatních obcích jsou změny výměry do 1 %. 52

53 Obrázek č : Změna výměry zemědělské půdy mezi lety Zdroj: ČSÚ 2010, EKOTOXA s.r.o

54 3.5.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Vysoký podíl orné půdy a úrodných půd v I. a II. třídě ochrany, zejména v obcích Sobčice, Bílsko u Hořic, Boháňka a Milovice u Hořic. Příznivé přírodní podmínky a tradice v ovocnářství (jvětší výměra ovocných sadů v obcích Holovousy, Podhorní Újezd a Vojice a Petrovičky). Obce Vřesník, Lukavec u Hořic, Holovousy, Boháňka a Sukorady mají nadprůměrný podíl lesa. PŘÍLEŽITOSTI Realizace protierozních a protipovodňových opatření, ochrana kvalitního půdního fondu. Zvýšit podíl lesa v obcích s nízkým podílem lesa (zalesnění zemědělsky využívaných půd bo zemědělské půdy). SLABÉ STRÁNKY Úbytek zemědělské půdy ve sledovaném období 2003 až 2010 je dle ČSÚ nadprůměrný v obcích Bílsko u Hořic (3,4 %), Borek (1,1 %), Rašín (1,9 %), Třebnouševes (1,4 %) a Uhlejov (1,2 %). Celkem 8 obcí (Bílsko u Hořic, Milovice u Hořic, Dobrá Voda u Hořic, Sobčice, Petrovičky, Třebnouševes, Bříšťany, Nevratice) s velmi nízkým podílem lesa - pod 5 %, z toho dvě obce Bílsko u Hořic a Milovice u Hořic mají nulový podíl lesa. HROZBY Zhodnocování půdy intenzivním velkoplošným zemědělstvím a erozí. Zábor zemědělské půdy. Další rozdělování lesních komplexů v důsledku liniových staveb ohrožení stability lesa. Snižování výměry lesa v málo lesnatých oblastech Problémy k řešení v rámci územního plánování Půda je jednou ze základních složek životního prostředí ovlivňující celý ekosystém a ochrana půdního fondu proto patří k základním prvkům strategie udržitelného rozvoje. Při tvorbě územně plánovací dokumentace je potřeba minimalizovat zábory zemědělské půdy a zejména zemědělské půdy s vysokým stupněm ochrany bo vysokou bonitou. Snažit se především využívat stávajících ploch, které jsou již vyjmuty ze zemědělského půdního fondu. Při dočasných záborech půd je třeba co jméně ztěžovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby bo jiné zemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy. Při plánování staveb je třeba minimalizovat zásahy do PUPFL, zejména jedná- li se o lesy v kategorii LO, bo některé kategorie LZU a to i v obcích, které mají nadprůměrnou lesnatost je třeba tyto zásahy minimalizovat, zejména u liniových staveb, které by mohly ohrozit stabilitu lesa. U těchto zásahů často dochází k velkým záborům PUPFL, ale rozdělením lesního komplexu se stává porost náchylnější k ohrožení větrem. Totéž platí při zásahu, který vede k otevření porostní stěny (okraje lesa). Minimalizovat zásahy vedoucí i k dočasnému vynětí z PUPFL, právě v málo lesnatých oblastech může mít i toto dočasné vynětí následky, přijmenším vede ke změnám v hospodaření v lese. 54

55 3.6 VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Dopravní infrastruktura Pro hodnocení stávajícího stavu a vývoje dopravní infrastruktury na území SO ORP Hořice byla využita řada analytických a koncepčních materiálů, především Politika územního rozvoje ČR 2008 (PÚR ČR 2008), ÚP VUC Jičín a krajské koncepční a rozvojové dokumenty. Královéhradecký kraj prozatím má schválené a závazné Zásady územního rozvoje. Dále byly využity především materiály a data informačních systémů MD ČR a ŘSD ČR Silniční doprava Pro zajištění dopravní obsluhy území slouží síť pozemních komunikací. Ta se dle legislativy dělí na dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy, které jsou v majetku ČR, silnice II. a III. třídy, které jsou v majetku krajů, místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, které jsou v majetku jednotlivých obcí a účelové komunikace, které jsou majetkem právnických bo fyzických osob. Na území SO ORP se nachází žádná dálnice, prochází jím však trasa silnice I. třídy, která tvoří základ silniční sítě a na ni navazující síť silnic II. a III. třídy, jež zajišťují dopravní obslužnost území. Koridory republikového významu Správním obvodem ORP Hořice probíhá žádná trasa multimodálního koridoru ani dálnice. Územím však probíhá ve směru severozápad jihovýchod trasa evropské mezinárodní silnice 2. třídy, dle UNECE označené E442: Karlovy Vary - Děčín Liberec Turnov Hradec Králové Olomouc Źilina. Na území SO ORP Hořice je tento tah reprezentován stávající silnicí I/35, do budoucna se však předpokládá její náhrada rychlostní silnicí R35, která propojí německo-polskou dálnici A4 (E40 Dresden Bautzen Gırlitz Zgorzelec Wroclaw) s dálnicí D47 (D1) Brno Ostrava. Toto zařazení reflektuje také aktuálně platná PÚR (2008), která vymezuje koridor pro rychlostní silnici R35 v úseku Úlibice Hradec Králové. Vedení trasy rychlostní silnice je v řešeném území stabilizované. Rychlostní komunikace a silnice I. třídy Páteřní komunikací na území SO ORP Hořice je již zmíněná silnice I. třídy I/35 (Liberec - Jičín - Hradec Králové). Současný stav této komunikace kapacitou již odpovídá stávajícím přepravním potřebám, ani běžným evropským standardům. Zásadními dopravními závadami jsou průtahové úseky zastavěným územím měst a obcí. Silnice II. a III. třídy Současný základní komunikační systém v území doplňují silnice II. třídy. Správním územím ORP Hořice procházejí následující komunikace této kategorie: II/280 Sukorady - Smidary Kopidlno, II/284 Lomnice nad Popelkou - Nová Paka - Lázně Bělohrad - Miletín Lanžov, II/300 I/35 (Hořice) - Miletín - Dvůr Králové nad Labem, II/323 Přelouč - Nechanice I/35 (Milovice u Hořic), II/326 Nový Bydžov - Sukorady - I/35 (Vinice), II/327 Nový Bydžov - Chomutice - I/35 (Vojice), II/501 Libáň - I/16 (Staré Místo) - Lázně Bělohrad Hořice. Tento základní systém je dále doplněn poměrně hustou sítí silnic III. třídy, které zajišťují zpřístupnění ostatních sídel ležících na hlavních trasách a jejich napojení na vyšší komunikační systém. 55

56 Obrázek č : Silniční síť v SO ORP Hořice a navrhovaná trasa rychlostní silnice R35 Zdroj: podklady ÚAP, vlastní zpracování Zatížení silniční sítě Přehled o dopravním zatížení silniční sítě dávají výsledky z celostátního sčítání dopravy v roce Čísla v následující mapce udávají celoroční průměrné hodnoty počtu vozidel v tis./den. Na území SO ORP Hořice dosáhla jvyšší zjištěná hodnota na silnici I/35 více ž 16 tis. vozidel / 24 hod a to v úseku z Hořic směrem na Hradec Králové. Vzhledem k očekávanému dalšímu nárůstu přepravy na silnici I/35 je výhledově zbytná výstavba rychlostní komunikace R35 v nové trase, která se bude vyhýbat obytným útvarům. Na silnicích nižších kategorií je dopravní zatížení zpravidla výrazně nižší a přesahuje 3 tis. vozidel / 24 hod. Vyšší hodnoty byly zjištěny pouze na průjezdních úsecích v intravilánu města Hořice, což lze připisovat z vnitroměstské dopravy. Aktuálnější informace o intenzitách dopravy poskyt až Sčítání dopravy 2010, jehož výsledky budou k dispozici až v průběhu roku

57 Obrázek č : Intenzita dopravy na silniční síti SO ORP Hořice Zdroj: Sčítání dopravy 2005 ( upraveno Rozvoj silniční sítě na území SO ORP Hořice Zásadní význam pro další rozvoj na území SO ORP Hořice, ale i okresu Jičín a celé královéhradecké aglomerace, má řešení silniční sítě založené na ds již kapacitně dostačující silnici I/35. Předpokládaným řešením je výstavba rychlostní silnice R35 v nové trase (v území SO ORP Hořice již stabilizované). Stávající silnice I/35 by pak byla přeřazena do kategorie silnic nižších tříd, pravděpodobně jako silnice II. třídy II/635. Vzhledem k omezení možností financování dopravních staveb v posledních letech je zřejmé, že původně předpokládaný časový horizont výstavby bude dodržen a realizace stavby bude opožděna. Pro správní území ORP Hořice je dle návrhu ZÚR a Strategie rozvoje KHK pro období rozvoje silniční sítě založen na realizaci následujících staveb na silnicích II. třídy: Silnice II/284 v prostoru Miletína po jeho severním okraji s pokračováním přeložky až po hranice okresu s napojením na dšní trasu silnice II/285 u Bílých Poličan, Silnice II/300 Hořice, napojení na navrhovanou MÚK rychlostní silnice R35, 57

58 Silnice II/300 Hořice, přeložka západně od náměstí, Silnice II/300 Hořice, přeložení do polohy severního objezdu města s částečným využitím stávající silnice II/501 a novým napojením na dšní silnici I/35, Silnice II/300 v prostoru Miletína, Silnice II/326 po jihovýchodní straně obce Sukorady, Silnice II/326 po severním okraji obce Bašnice, Silnice II/635 přeložky stávající silnice I/35 v souvislosti s výstavbou rychlostní silnice R35 v úseku Hořice Hradec Králové. Rozvoj silniční sítě v majetku KHK silnic II. a III. třídy je zaměřen na rekonstrukci a modernizaci těchto komunikací, řešení průtahů městy a obcemi budováním přeložek a obchvatů a případné řešení některých výhledových napojení v souvislosti s předpokládanou výstavbou silnice R Doprava v klidu Řešení problematiky parkování ve městech je významným aspektem pro řešení dopravní situace ve městech, ve venkovských obcích bývá většinou řešeno formou parkování na vlastních pozemcích obyvatel. Stupeň automobilizace stále roste a proto je nutné vzhledem k očekávanému pokračování tohoto trendu postupně rozšiřovat možnosti parkování zejména v oblastech se zástavbou městského typu. V místech, kde budou povolovány nové stavební záměry, je nutné dbát na vybudování dostatečného počtu parkovacích stání již přímo jako součást projektu, vč. řešení dopadů zvýšených intenzit dopravy do dopravní situace na okolních komunikacích. Vedle městských oblastí je třeba řešit také parkování v lokalitách s vysokým potenciálem cestovního ruchu Cyklistická doprava Z hlediska udržitelného rozvoje je cyklistika významným fenomém zejména pro dopravu na krátké vzdálenosti (do cca 5 km). Zejména jižní část řešeného území je svou velikostí a orografickými podmínkami vhodnou lokalitou pro zvyšování podílu cyklistiky. Pro rozvoj cestovního ruchu v oblasti je také důležitá podpora cykloturistiky. Je potřebné se proto soustředit na vytvoření vhodných podmík pro ni, jako udržitelného a zdravého způsobu trávení volného času, zejména nabídkou vhodné infrastruktury možnosti ubytování a stravování pro cyklisty, výstavba odpočinkových zón uzpůsobených pro cyklisty a širokou nabídkou systému veřejné dopravy s možností přepravy kol do jatraktivnějších lokalit. V Hořicích a okolí se prozatím nachází pouze několik vyznačených cyklotras a přibližně čtyřkilometrová cyklostezka spojující od roku 2009 severní část města s přírodním koupalištěm Dachovy. Jde však o trasu s výrazně rekreačním charakterem, bez valného významu pro každodenní dojížďku. Pro tu je nutné řešit jednak síť bezpečných komunikací přímo ve městě a jednak spojení s okolními obcemi, zejména ležícími podél automobilismem silně zatížené silnice I/35. Prioritním směrem by měla být trasa z Hořic na Bílsko, Holovousy a Ostroměř, s pokračováním dále na Jičín (smíšená funkce cyklostezky dopravní i rekreační) a z Hořic směrem na jih přes Vinici a dále na Milovice. V souvislosti s přípravou výstavby R35 je nutné mít připravenu ucelený návrh cyklostezek v regionu, boť realizace tak významné liniové stavby bude mít gativní dopad na prostupnost a propojení jednotlivých částí krajiny. Lze očekávat, že v mnoha případech budou polní a účelové cesty novou trasou násilně přerušeny Železniční doprava Síť železničních tratí na území SO ORP Hořice je tvořena dvojicí jednokolejných elektrifikovaných tratí zařazených do kategorie celostátní tratě: - trať č. 040 Chlumec nad Cidlinou Ostroměř St. Paka Martinice Hostinné Trutnov, - trať č. 041 Hradec Králové Jičín Turnov. 58

59 Hlavním železničním uzlem v území je žst. Ostroměř. Trať 041 je jkratší spojnicí krajských měst Hradec Králové a Liberec. Je v tomto směru o 19 km kratší ž paralelně vedená hlavní trať 030, avšak pro příznivé směrové a sklonové poměry je jízdní doba po ní srovnatelná s tratí delší. Trať vede mezi Hradcem Králové a Libercem ve stejném koridoru jako hlavní silnice I/35, avšak železnice nabízí spojení o 20 km delší a o 60 minut pomalejší ž silnice. V dané podobě ji lze považovat za atraktivní pro dálkovou dopravu. Zabezpečovací zařízení je zastaralé, jízdy vlaků mezi dopravnami jsou stále sjednávány pomocí telefonického dorozumívání sousedních stanic. Význam má železnice zejména pro regionální dopravu. Obce, které jsou položené na železnici mají výrazně lepší dostupnost, ž ty, které jsou obsluhovány pouze autobusy. Z hlediska atraktivity pro cestující je důležitá lokalizace železničních stanic ve vztahu ke zdrojům a cílům osobní dopravy. Jak vyplývá z tabulky na následující straně, tak poloha mnohých dopraven ní příliš příznivá, nicméně výrazně vyhovující je snad pouze v případě zastávek Cerekvice nad Bystřicí a Třebovětice. Naopak vynikající polohu vůči zástavbě nabízí zastávka Jeřice. Ostatní dopravny jsou lokalizovány v těsné blízkosti sídla, avšak excentrické umístění vůči jeho těžišti činí dráhu atraktivní pouze pro část cestujících. Obrázek č : Železniční síť v SO ORP Hořice Zdroj: podklady ÚAP, vlastní zpracování 59

60 Tabulka č : Dopravny na síti drah SŽDC v obvodu ORP Hořice Trať Název Druh Pěší vzdálenost do Pěší vzdálenost k okraji středu sídla (km) zástavby (km) 041 Cerekvice nad Bystřicí z 1,0 0,7 041 Třebovětice z 1,1 0,7 041 Jeřice z 0,3 0,0 041 Hořice v Podkrkonoší žst 1,3 0,0 041 Dobrá Voda u Hořic nz 1,2 0,0 040,041 Ostroměř žst 1,0 0,0 041 Sobčice z 0,8 0,0 Zdroj: KJŘ ČD 2009/10, mapové podklady ÚAP Pozn.: žst = železniční stanice, z = zastávka, nz = nákladiště se zastávkou, z = zastávka Rozvoj železniční sítě na území SO ORP Vzhledem k charakteru trati lze očekávat žádné zásadní změny v síti železničních tratí. Ani plán rozvoje železniční infrastruktury uvedený v aktuálně platném Prohlášení o dráze, příloha E uvádí žádnou investiční akci, která by měla v řešeném území probíhat. Ve střednědobém výhledu lze očekávat, že bude probíhat postupná modernizace obou tratí s dosazením moderního traťového a staničního zabezpečení a zvýšením traťové rychlosti. V dlouhodobém výhledu je možné uvažovat s novým rychlým spojením mezi Libercem a Hradcem Králové. Taková trať by byla elektrizována a s traťovou rychlostí okolo 120 km/h. Její realizace si vyžádá finančně náročnou výstavbu přeložek i celých nových úseků trati 041, stávající stopu bude možné zachovat z důvodu vysoké deviatility Letecká a vodní doprava Na území SO ORP Hořice provozuje činnost pouze veřejné vnitrostátní letiště Hořice, jehož provozovatelem je Aeroklub Hořice, sloužící převážně pro sportovní účely. Nejbližší letiště s mezinárodním provozem jsou veřejné mezinárodní letiště v Hradci Králové a veřejné mezinárodní letiště v Pardubicích. V řešeném území se nachází žádná vodní cesta. 60

61 Veřejná doprava Veřejná doprava je v řešeném území zajišťována pomocí autobusů a pomocí železnice. V roce 2010 došlo k tarifní integraci různých dopravců díky rozšíření IDS IREDO. Následně po tarifní integraci bude nutné stávající systém vylepšovat, zejména s ohledem na přestupní vazby mezi jednotlivými autobusovými linkami i mezi autobusy a vlaky, například vytvářením terminálů integrované dopravy v blízkosti železničních stanic. Díky tomu by došlo k odstranění výhodné polohy železničních stanic vůči stávajícím sídlům. V tabulce indikátorů je uvedeno hodnocení dopravního spojení jednotlivých obcí, z něhož vyplývá, že většina obcí má uspokojivě vyřešenu dopravní obslužnost v pracovní dny, výrazně horší však je situace o víkendech, i když se zavedením IDS by právě i v tomto období mělo výhledově dojít k významnému vylepšení situace. Obrázek č : Schéma zón IDS OREDO ve SO ORP Hořice Zdroj: OREDO, upraveno Pozn.: Červené linky = autobusová spojení; černé linky = vlaková spojení 61

62 3.6.2 Technická infrastruktura Zajištění kvalitních podmík pro bydlení je základní podmínkou udržitelného rozvoje venkova. Bez dostupnosti základní technické infrastruktury bude i nadále docházet k postupnému vylidňování zejména u mladší gerace, která požaduje vyšší standardy bydlení ž mnohé obce v současnosti nabízejí. Mezi technickou infrastrukturu je zahrnuto především napojení regionu na rozvod elektrického proudu, úroveň vodovodních sítí a kanalizace, v poslední řadě je také velmi významným bodem úroveň plynofikace. Pro hodnocení aktuálního stavu a možného rozvoje technické infrastruktury na území SO ORP Hořice byla využita celá řada analytických a koncepčních materiálů, mezi nimi především Malý lexikon obcí ČR 2007, Územně ergetická koncepce Královéhradeckého kraje (2010), Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje (2004 doplněný o aktualizace) a další. Vzhledem k prodlevě v aktualizaci těchto dokumentů byly pro zjištění aktuálního stavu využity také různé webové stránky ať už kraje či obcí, bo též správců a provozovatelů infrastruktury. Tabulka č : Technická vybavenost obcí ve SO ORP Hořice Obec vodovod plyn kanalizace ČOV Bašnice (ve výstavbě) ano Bílsko u Hořic ano ano Boháňka ano ano Borek ano Bříšťany ano ano Cerekvice nad Bystřicí ano ano ano ano Červená Třemešná ano Dobrá Voda u Hořic ano ano ano Holovousy ano ano ano ano Hořice ano ano ano ano Chomutice ano ano ano Jeřice ano ano ano ano Lískovice ano ano Lukavec u Hořic ano ano Miletín ano ano ano ano Milovice u Hořic ano ano ano Nevratice ano ano ano Ostroměř ano ano ano ano Petrovičky ano Podhorní Újezd a Vojice ano ano ano Rašín ano ano Rohoznice ano ano ano ano Sobčice ano ano Staré Smrkovice ano ano ano Sukorady (ve výstavbě) Tetín ano Třebnouševes ano ano Úhlejov Vřesník ano ano Celkem Zdroj: ČSÚ, ÚAP SO ORP Hořice, Malý lexikon obcí ČR 2009, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje, 2004 (vč. aktualizací), průzkumy Pozn.: U některých obcí ní pokrytí kanalizací, ČOV, případně vodovodem zdaleka úplné. Často bývají napojeny na kanalizaci a ČOV některé místní části, bo i části samotného sídla. V tabulce je uvedena převažující hodnota (např. v obci Staré Smrkovice je vodovod dostupný jen asi polovině obyvatel). Přesné údaje o množství napojených domů (příp. osob) jsou v současnosti k dispozici, podrobnější vyhodnocení bude možné zpracovat až po zveřejnění výsledků nadcházejícího Sčítání lidu, domů a bytů, které proběh na jaře

63 Zásobování elektrickou ergií Zásobování elektrickou ergií je z hlediska současného odběru i z hlediska výhledu do budoucna dobře zajištěno. Přes SO ORP Hořice vede trasa ZVN (zvlášť vysoké napětí 400 kv) přes území obcí Červená Třemešná, Lukavec u Hořic, Miletín a Rohoznice. Vedení pokračuje do správních obvodů ORP Jičín a Dvůr Králové nad Labem. Dodávku elektrické ergie do jednotlivých obcí zajišťuje rozvodná síť VN (vysoké napětí 35 kv). Do budoucna je třeba uvažovat o stavbě nové transformovny 110/35 kv v oblasti města Hořice a v území je navrhován i koridor pro linku VVN 110kV od B. Poličan do VČE Hořice- Libonice. V území se nacházejí významné zdroje elektrické ergie. Kombinovaná výroba tepla a elektrická ergie je provozována v teplárenském zdroji MEH, je zde instalována plynová kogerační jednotka o elektrickém výkonu 400 kw. Dále se v řešeném území nachází jedna malá vodní elektrárna v obci Staré Smrkovice na řece Lužance. Dále zde v posledním období vzniklo několik menších fotovoltaických instalací. Tabulka č : Zdroje elektrické ergie ve SO ORP Hořice dle typu a instalovaného výkonu v MW Obec typ fotovoltaický kogerace vodní celkem Bílsko u Hořic 0,02 0,02 Cerekvice nad Bystřicí 0,01 0,01 Červená Třemešná 0,01 0,01 Hořice 0,06 0,40 0,46 Ostroměř 0,15 0,15 Podhorní Újezd a Vojice 0,20 0,20 Staré Smrkovice 0,01 0,01 Celkem 0,44 0,40 0,01 0,85 Zdroj: Přehled udělených licencí ERU ( Pozn.: V tabulce jsou uvedeny všechny zdroje elektrické ergie určené pro připojení do veřejné rozvodné sítě s platnou licencí ke dni U každého zdroje je uváděn instalovaný výkon, což však vypovídá o celkovém množství dodávané ergie, boť všechny zdroje dodávají proud přetržitě (fotovoltaika, větrné apod.) Zásobování plym a CZT Zásobování plym v Královéhradeckém kraji zajišťuje firma Východočeská plynárenská, a. s. Správním obvodem ORP Hořice prochází VTL plynovod Pardubice Hradec-Králové Hořice Kocchlumí Jičín, který pokračuje dále do území Libereckého kraje. Dodávka zemního plynu odběratelům se uskutečňuje středotlakými plynovody z VTL/STL regulačních stanic, které jsou rozmístěny na území SO ORP. Ve správním obvodu Hořice je na plyn napojeno 17 obcí, tedy 59 %. Postup plynofikace dalších lokalit bude záviset hlavně na zájmu obcí na její realizaci a na zajištění finančních prostředků. Využity budou stávající regulační stanice po rekonstrukci bo rozšíření, případně stanice nově vybudované. Některé obce mohou být napojeny na stávající středotlaké místní plynovodní sítě v sousedních obcích, které mají vyhovující dimenze potrubí a dostatečné tlakové poměry. Samotné město Hořice je plynofikováno přibližně ze dvou třetin, bez rozvodů plynu je zatím severní část města. Vedle lokálního vytápění plym zajišťuje v Hořicích dodávku tepla do většiny bytových domů a zařízení města (mocnice, domov důchodců, školy) Městská ergetická - HOŘICE, s.r.o. (MEH), která provozuje jednu teplárnu se soustavou CZT a 12 blokových kotelen. V ostatních obcích se počítá s centrálním zásobováním teplem z důvodu nízké potřeby a značné ekonomické náročnosti. Instalovaný výkon některých zdrojů tepla MEH ní zatím plně využit. Proto je možné připojování dalších odběratelů. 63

64 Obrázek č : Zásobení obcí ve SO ORP Hořice plym Zdroj: podklady UAP, zpracování vlastní Zásobování vodou a odkanalizování Správní obvod ORP Hořice je zásobován vodou především skupinovými vodovody Boháňka, Dobrá Voda, Hořice, Miletín, Bříšťany, Podhorní Újezd, Ostroměř. Podzemní zdroje vody jsou používány převážně bez úpravy. Úpravna s jvětší kapacitou je v Hořicích úpravna Březovice s kapacitou 30 l/s s odstraněním Fe a Mn. Surová voda ze zdroje vodovodu Bříšťany se vyznačuje vysokým obsahem dusičnanů. Je udělena výjimka, ale tato voda ní vhodná pro kojence. Situace se bude řešit v dohledné době napojením na vodovod Dobrá Voda. Vodovod chybí v 8 obcích (Bašnice, Petrovičky, Rašín, Sobčice, Sukorady, Tetín, Třebnouševes a Úhlejov - část obce Chroustov je připojena na vodovod Borek, Želejov). V uplynulých letech byl vodovod zprovozněn bo významně rekonstruován v Červené Třemešné (2008 výstavba nového zdroje), Chomuticích (2008), Lukavci u Hořic (2010), Nevraticích (2009) a v současnosti probíhá výstavba v obcích Sukorady a Bašnice. Jednotnou bo splaškovou kanalizací je vybaveno 24 obcí (Bašnice, Bílsko u Hořic, Boháňka, Bříšťany, Hořice, Cerekvice nad Bystřicí, Holovousy, Jeřice, Lískovice, Miletín, Ostroměř, Podhorní Újezd a Vojice, Rohoznice, Sobčice, Třebnouševes). V ostatních obcích jsou pouze úseky dešťové kanalizace bo chybí úplně. Pouze část odpadních vod je čištěna na ČOV a to z obcí Ostroměř, Holovousy, Hořice, 64

65 Miletín, Rohoznice, Jeřice a Cerekvice nad Bystřicí. Nejnovější ČOV byly v roce 2009 zprovozněny v Ostroměři a Miletíně (společná s Rohoznicí). V ostatních obcích s kanalizací je čištění vyhovující (septiky a žumpy u individuálních objektů s přepadem do jednotné bo dešťové kanalizace). Stavební povolení je vydáno na kanalizaci s ČOV v obci Chomutice, příprava stavby probíhá také v Dobré Vodě u Hořic. Obrázek č : Zásobování vodou ve SO ORP Hořice Zdroj: podklady UAP, zpracování vlastní 65

66 Obrázek č : Odkanalizování obcí ve SO ORP Hořice Zdroj: podklady UAP, zpracování CDV Informační a komunikační technologie Na území SO ORP Hořice se nacházejí zařízení všech tří mobilních operátorů působících na území ČR O 2, T-Mobile i Vodafo. Lokálně zhoršený signál a bez dostupnosti mobilních datových technologií může být v členitějších částech území (údolí Javorky mezi Ostroměří a Šárovcovou Lhotou bo údolí Bystřice východně od města Hořice, Bašnický les). Operátor O 2, který zajišťuje provoz krizových telefonů IZS má pokrytí na celém území SO ORP s výjimkou údolí Javorky severně od Ostroměře na hranici s SO ORP Jičín. Na území města Hořic je možné využít následující typy připojení k intertu - Dial up (vytáčené připojení), ADSL, Wi-Fi, CDMA, GPRS/EDGE, Satelitní připojení k intertu, Pevná datová linka. Území je dostatečně vykryto televizním a rozhlasovým signálem z vysílačů Ještěd, Trutnov a Pardubice, které byly v letech přepnuty na digitální terestrické vysílání. 66

67 3.6.3 Indikátory Dopravní infrastruktura Zajištění kvalitní dopravní obslužnosti je jedním z klíčových požadavků na udržitelný rozvoj venkovských regionů. Pokrývají se tím požadavky na mobilitu osob, které mohou bo chtějí vlastnit soukromý osobní automobil, zároveň se tím dává možnost alternativní dopravy vůči environmentálně jškodlivější individuální automobilové dopravě. Nebude-li nabídka veřejné dopravy (bez ohledu na to zda jde o vlak či autobus) dostatečně široká po celé období včetně dnů pracovního volna a klidu, bude nuceně narůstat počet automobilů, intenzita dopravy a všechny gativní jevy s tím spojené. Navržený indikátor hodnotí počet spojů, které jsou z jednotlivých obcí k dispozici v typický pracovní den (označeny X) a v sobotu či děli (označeno +) na trase do pověřené obce / ORP (Hořice) a krajského města (Hradec Králové). Na trase z obce do ORP a do krajského města je uvažováno s možností přestupů, přičemž maximální čekací doba mezi dvěma návaznými spoji byla stanovena na 20 minut včetně event. nuceného pěšího přesunu mezi autobusovým a vlakovým nádražím. Na trase z obce do pověřené obce jsou uvažována i taková spojení u kterých je v rámci IDS zaveden přímý přestup v jednom bodě s dobou do 10 min. Pravidla: hodnotí se každá obec samostatně hodnotí se všechny spoje veřejné dopravy bez ohledu na druh dopravy hodnotí se pouze spoje zastavující v docházkové vzdálenosti (do cca 20 min) od centra obce centrum obce představuje ta část obce, kde se nachází obecní úřad spoje jedoucí v intervalu menším ž 15 minut se počítají pouze jako jeden spoj přestup je možný v relacích: 1x pov. obec-krajské město a sídlo ORP krajské město. Dále pak jvýše 2x v relaci obec-kraj; max délka trasy smí být větší ž o 66 % jkratšího možného spojení max. doba na přestup je 20 min. vč. event. pěšího přesunu mezi zastávkami Tabulka č : Dopravní dostupnost jednotlivých obcí (spojů / den) Spojení do Obec pověřené obce (Hořice) krajského města (Hradec Králové) X + X + Bašnice Bílsko u Hořic Boháňka Borek Bříšťany Cerekvice nad Bystřicí Červená Třemešná Dobrá Voda u Hořic Holovousy Hořice Chomutice Jeřice Lískovice Lukavec u Hořic Miletín Milovice u Hořic Nevratice Ostroměř Petrovičky Podhorní Újezd a Vojice

68 Spojení do Obec pověřené obce (Hořice) krajského města (Hradec Králové) X + X + Rašín Rohoznice Sobčice Staré Smrkovice Sukorady Tetín Třebnouševes Úhlejov Vřesník X... běžný pracovní den +... pracovní dny (nižší z hodnot pro sobotu či děli) -... hodnoceno Zdroj: platné jízdní řády ČD a autobusových dopravců, září 2010 Tabulka č : Nastavení indikátoru dopravní obslužnost území veřejnou dopravou z do den X méně ž 4 4, 5 6, 7 8, 9 10 a více pov. obec + méně ž a více obec sídlo ORP bo X méně ž 2 2, 3 4, 5 6, 7 8 a více krajské město + méně ž a více pov. obec bo sídlo ORP sídlo ORP bo X méně ž a více krajské město + méně ž 4 4, 5 6, 7 8, 9 10 a více Celkové hodnocení indikátoru na základě průměrné známky: -2-1,5 a méně -1-1,49 až -0,5 0-0,49 až 0,49 1 0,5 až 1,49 2 1,5 a více Tabulka č : Hodnocení dopravní obslužnosti obcí Spojení do Obec pov. obce krajského města (Hradec Králové) (Hořice) jhorší průměr celkem X + X + Bašnice ,00 0 Bílsko u Hořic ,75 2 Boháňka ,00-1 Borek ,75-2 Bříšťany ,00-1 Cerekvice nad Bystřicí ,75-1 Červená Třemešná ,75-1 Dobrá Voda u Hořic ,25 0 Holovousy ,75 2 Hořice ,00 2 Chomutice ,00 0 Jeřice ,00 2 Lískovice ,

69 Spojení do Obec pov. obce krajského města (Hradec Králové) (Hořice) jhorší průměr celkem X + X + Lukavec u Hořic ,50 2 Miletín ,00 2 Milovice u Hořic ,00 2 Nevratice ,75-1 Ostroměř ,00 2 Petrovičky ,75-2 Podhorní Újezd a Vojice ,75 2 Rašín ,75-2 Rohoznice ,50-1 Sobčice ,00 2 Staré Smrkovice ,75-1 Sukorady ,00 0 Tetín ,25-1 Třebnouševes ,50-2 Úhlejov ,00-1 Vřesník ,75-2 Technická infrastruktura Hodnocení vychází z předpokladu, že by prakticky všechny odpadní vody měly být před vypuštěním do vodotečí vyčištěny, čímž je minimalizován jak dopad na hygienickou situaci v obci, tak i na celkový stav životního prostředí a to jen v samotné obci, ale všude dál po toku dané vodoteče. Proto je při hodnocení kladen jvětší důraz na existenci kanalizace s čistírnou odpadních vod. Zásobování pitnou vodu má zatím na většině území ČR indiferentní vliv, byť se již v některých oblastech začíná projevovat dostatek vody, který se bude v souvislosti s očekávaným oteplováním prohlubovat. Plynofikace obcí přestává být významným ukazatelem kvality vybavení obcí především z důvodu strmého růstu ceny zemního plynu a k rostoucí závislosti na dodávkách z politicky stabilních regionů (vč. Ruska). Variantou k plynofikaci pak může být zajištění zásobení obyvatelstva teplem z centrálního zdroje, kde se u menších obcí naskýtá možnost využití spalování obnovitelných zdrojů ergie (zejména biomasa), jež lze obvykle dobře zajistit z regionálních zdrojů. Hodnocení indikátoru technické infrastruktury: 2 obec má kanalizaci (v někt. případech i s vlastní ČOV), plyn i vodovod 1 obec má kanalizaci (v někt. případech i s vlastní ČOV), má plyn bo vodovod 0 obec má kanalizaci, ale má alespoň plyn a vodovod -1 obec má jenom vodovod, kanalizaci bo jenom plyn -2 obec má žádnou technickou infrastrukturu 69

70 Tabulka č : Hodnocení indikátoru technické infrastruktury Hodnocení vodovod plyn kanalizace ČOV Obec indikátoru Bašnice ano -1 Bílsko u Hořic ano ano 0 Boháňka ano ano 0 Borek ano -1 Bříšťany ano ano 0 Cerekvice nad Bystřicí ano ano ano ano 2 Červená Třemešná ano -1 Dobrá Voda u Hořic ano ano ano 2 Holovousy ano ano ano ano 2 Hořice ano ano ano ano 2 Chomutice ano ano ano 2 Jeřice ano ano ano ano 2 Lískovice ano ano 0 Lukavec u Hořic ano ano 1 Miletín ano ano ano ano 2 Milovice u Hořic ano ano ano 2 Nevratice ano ano ano 2 Ostroměř ano ano ano ano 2 Petrovičky ano -1 Podhorní Újezd a Vojice ano ano ano 1 Rašín ano ano 1 Rohoznice ano ano ano ano 2 Sobčice ano ano 0 Staré Smrkovice ano ano ano 2 Sukorady -2 Tetín ano -1 Třebnouševes ano ano 0 Úhlejov -2 Vřesník ano ano 1 Zdroj: ČSÚ, ÚAP SO Hořice, Malý lexikon obcí ČR 2009, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje, webové stránky obcí, EKOTOXA s.r.o

71 Obrázek č : Hodnocení indikátoru dopravní obslužnosti hromadnou dopravou v SO ORP Hořice Zdroj: Platné jízdní řády, EKOTOXA s.r.o.2010 Obrázek č : Hodnocení indikátoru Vybavenost technickou infastrukturou ve SO ORP Hořice Zdroj: ČSÚ, ÚAP SO Hořice, Malý lexikon obcí ČR 2009, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje, webové stránky obcí, EKOTOXA s.r.o