1.2 Eichlerská dopravně demokratická republika EXT DEN

Transkript

1 1 1 Únikový reflex Osoby Ester Krejčí (žena, 19) student. s. 231 Moje vinná réva (žena, 18) student. s. 232 Jana Zlomilová (žena, 18) student. Tamara Janů (žena, 19) student. s. 228 Barbora Janů (žena, 19) student. s. 227 Melanie Navrátil (žena, 18) student. s. 232 Kňour (muž, 22) student. s. 229 Nikola Merlinová (žena, 35) třídní profesor; červeno-bíle pruhované tričko, světle šedé kalhoty. Laura Sonetová (žena, 47) profesor českého jazyka. Eva Zlomilová (žena, 45) dáda Jany Zlomilové, žena v domácnosti. Astra (žena, 19) student. s. 227 Zorana (žena, 19) student; na invalidním vozíku. s. 234 Nikita Král (muž, 18) student. s. 229 Bernard Koniklecový (muž, 19) student. s. 229 hlas vypravěče (ženský hlas) vypravěč. staniční hlášení (mužský hlas) hlášení z reproduktoru v žel. stanici. 1

2 1.1 Čas (1) INT NOC hlas vypravěče (m. o.): Následující události se odehrály v EDDR čili Eichlerské dopravně demokratické republice, malém městském státě uprostřed Evropy. V EDDR si lidé vykají, aniž by to mělo zvláštní konotace, a místo táta či máma se říká dáda. (Titulek:) Středa, hlas vypravěče (m. o.): Středa, 1. září Eichlerská dopravně demokratická republika EXT DEN Pohled přes elektrifikovanou železniční trať na skupinu sytě barevných osmipatrových panelových domů. Ráno. 1.3 Rady dády INT DEN Pokoj Jany Zlomilové 1. Ráno. Jana Zlomilová si do šedého batohu ukládá školní pomůcky, mobilní telefon a klíčenku, tváříc se ustaraně. Její dáda Eva Zlomilová ji sleduje. Eva Zlomilová: Eva Zlomilová: (utrápeně:) Já nevím. Už se nebojte. Všechno bude dobré. Ale co když je chyba ve mně? To nesmíte říkat. Jste ta nejlepší holčička na světě. Dádo, neříkejte mi holčička. Už mi není pět. Eva Zlomilová se uculí. Jana Zlomilová zavře batoh a nasadí si jej na záda. Eva Zlomilová: Hlavně se chovejte jako ostatní. A nebuďte na nikoho drzá. (trochu otráveně:) Ano, dádo. Jana Zlomilová odejde z pokoje, Eva Zlomilová za ní. 1 Ložnice bytu v panelovém sídlišti. U stěny stojí postel. 2

3 1.4 O Janě Zlomilové INT DEN Interiér velkoprostorového osobního vagonu jedoucího vlaku. Jana Zlomilová sedí na levé straně (ve směru jízdy) a dívá se z okna. Za oknem ubíhá jehličnatý les. hlas vypravěče (m. o.): Jana Zlomilová chodila až do septimy na gymnázium Podolí I. Tehdy si ale na ni zasedla nová vyučující. Eva Zlomilová, Janina dáda, byla velmi nekonfliktní člověk, a tak problém vyřešila po svém. Jana Zlomilová musela přestoupit na sousední gymnázium Podolí II. Čeká ji první den v nové škole, třídnická hodina a také nový kolektiv. 1.5 Železniční stanice Podolí EXT DEN Zastřešené nástupiště železniční stanice Podolí. Den. K nástupišti přijíždí osobní vlak ve standardním eichlerském nátěru 2. Zastaví. staniční hlášení (m. o.): Stanice Podolí. Osobní vlak linky 1 ze směru Východní Mezihoří přijel k nástupišti číslo jedna, kolej třetí. Vlak zde jízdu končí. Z vlaku vystoupí několik desítek cestujících, mezi nimi Jana Zlomilová. 1.6 Šatna INT DEN Školní šatna 3. Moje vinná réva si uloží boty do skříňky, zamkne ji a odchází předními dveřmi. Zadními dveřmi vejde Jana Zlomilová. Najde svoji skříňku. hlas vypravěče (m. o.): Jana Zlomilová nebyla na Podolí I nešťastná. Měla tam několik přátel, zejména Vlastu Novotnou. Jana Zlomilová odemkne a otevře skříňku. Přejede její interiér pohledem. Sedne si na lavici, vyloví z batohu přezůvky a přezuje se. Pak uloží boty do skříňky, zamkne ji a odejde předními dveřmi. 2 Světle zelený nátěr s vodorovným pruhem krémové barvy ve výšce spodní hrany oken. Tento nátěr mívají v EDDR osobní vagony, lokomotivy, tramvaje a trolejbusy. Nákladní vagony standardní nátěr nemají a autobusy mají místo toho bílý nátěr se světle zeleným pruhem. 3 Protáhlá místnost zakončená zepředu i zezadu posuvnými dveřmi. Podél jedné stěny jsou umístěny vysoké kovové skříňky, podél druhé se nachází dlouhá dřevěná lavice. 3

4 1.7 Pověření Ester Krejčí, Třídnická hodina INT DEN POVĚŘENÍ ESTER KREJČÍ Třída (oktáva B) 4, ráno před vyučováním. Většina studentů sedí ve svých lavicích. Ester Krejčí sedí na svém místě 5 a čte si knihu Úvod do sociologie 6. Do třídy vejde Jana Zlomilová. Chvilku váhá. Zjistivši, že si jí ostatní nevšímají, vydá se na volné místo v druhé řadě a posadí se tam. Vybalí z batohu sešit a penál a vyčkává. hlas vypravěče (m. o.): V EDDR většina podstatných jmen označuje muže i ženy bez ohledu na svůj gramatický rod. Do třídy vejde Nikola Merlinová, nesouc třídní knihu a stoh papírů. Odloživši je na katedru, rozhlédne se po třídě a přijde k Janě Zlomilové. (s úsměvem:) Dobrý den. Vy musíte být Jana Zlomilová, ten nový student, že ano? Ano. (Přikývne.) Jsem Nikola Merlinová, váš třídní profesor. Mohla byste jít se mnou? Jana Zlomilová vstane. Nikola Merlinová ji zavede k Ester Krejčí. Ester Krejčí? (Odloží knihu a podívá se na profesora.) Ano? (na Janu Zlomilovou:) Jano Zlomilová, toto je Ester Krejčí. Seznamte se. Jana Zlomilová. Těší mě. (Usměje se na Ester Krejčí.) (Její úsměv neopětuje.) Ester Krejčí. (na ) Před prázdninami jste ráda pracovala s lidmi, že? 4 V přední části třídy u okna (vlevo při pohledu ze třídy) stojí katedra (učitelský stůl) s křeslem pro vyučující. Uprostřed visí posuvná černá tabule s bílými křídami a u dveří (naproti oknu) se nachází umývadlo a pod ním odpadkový koš. Okno poskytuje výhled do korun vysokých smrků a na jeho parapetu stojí několik menších nekvetoucích pokojových rostlin včetně kaktusů. U dveří se nachází nástěnka (zatím prázdná) a pod ní zavřená dřevěná dvířka (uvnitř stěny je vestavěn úložný prostor). V zadní části třídy leží na podlaze několik hnědých sedacích kostek. 5 v první řadě u dveří 6 KELLER, JAN. Úvod do sociologie. 5. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, ISBN

5 No, řekněme, že mi dělalo potěšení držet je od sebe, aby se nepovraždili, dokud jsou ve třídě moje otisky prstů. Doufám, že v tom budete pokračovat. Jana Zlomilová přešla z Podolí I, takže se u nás možná bude cítit trochu zmatená a nejistá. Chtěla bych, abyste jí pomohla začlenit se do kolektivu. Pokusím se. Výborně. Přeji vám oběma hodně štěstí. (Odejde ke katedře a sedne si tam.) Jak se máte? Normálně. Jak vy? Dobře. (Stále se usmívá.) V tom případě moje služby zatím nepotřebujete. Obraťte se na mě, až budete mít ze svých spolužáků nutkání skočit z okna. (Znovu otevře knihu a pokračuje ve čtení.) Jana Zlomilová na Ester Krejčí chvilku udiveně zírá, pak se vrátí do své lavice. Zvonění. TŘÍDNICKÁ HODINA Třída povstane (kromě Zorany, sedící na invalidním vozíku). Studenti si sednou. Posaďte se. (Otevře třídní knihu.) Nejprve provedeme kontrolu prezence. Barbora Janů? Zde. Tamara Janů? Zde. Bernard Koniklecový? Bernard Koniklecový: Zde. Ester Krejčí? Zde. 5

6 Nikita Král: (Zatmívačka.) Nikita Král? Zde. Nikola Macků? (Titulek:) (Roztmívačka.) O 40 MINUT POZDĚJI Přihlásí se Moje vinná réva. To je vše, co jsme měli projednat. Má ještě někdo nějakou otázku? Iris Narcis. (Vstane.) Nemám přímo otázku, ale chtěla bych využít této příležitosti k oznámení spolužákům, že mám novou přezdívku. Ode dneška se budu jmenovat Moje vinná réva. Děkuji. (Sedne si.) Ještě někdo něco? (Chvilku počká.) V tom případě třídnická hodina končí a můžete domů. Studenti vstanou a začnou dávat židle na lavice. 1.8 Hovor s Vlastou Novotnou INT DEN Pokoj Jany Zlomilové. Den. Jana Zlomilová vejde a zavře za sebou dveře. Vezme si z batohu mobilní telefon a odloží batoh na podlahu. Sedne si na postel a palcem vytočí číslo. Telefonuje. Zdravím, Vlasto Novotná. Ále, jde to. Jen jeden spolužák je divný. Opravdu. Jmenuje se Ester Krejčí. Ano, dívka. Ne, o to nejde. Nosí černé věci, má takový zvláštní hlas a je vyloženě protivná. (Zasměje se.) No jasně. Jedna z dívek si říká Moje vinná réva. Chtěla bych vědět, kde k tomu přišla. Nejspíš je také divná. Aha. Dobře, zavolám večer. Pa. Jana Zlomilová ukončí hovor, zuje si boty a lehne si. 6

7 1.9 Čas (2) INT NOC (Titulek:) Čtvrtek hlas vypravěče (m. o.): Čtvrtek, 2. září Orientace ve světě, Horká brambora INT DEN ORIENTACE VE SVĚTĚ Třída (oktáva B) ráno před vyučováním. Ester Krejčí sedí na svém místě a čte si Úvod do sociologie. Melanie Navrátil začíná na nástěnku upevňovat barevné papírové girlandy. Do třídy vejde Moje vinná réva a přijde k Ester Krejčí. Říká se, že člověk je tvor společenský. Vy jste člověk. Co z toho vyplývá? (Podívá se na Moji vinnou révu.) Že jsem společenská. Ale moje společenské potřeby nyní plně uspokojují společenské vědy. (Nastaví knihu tak, aby Moje vinná réva viděla její název.) Tak až zatoužíte po společnosti živé bytosti, víte, kde mě hledat. Moment. Čtu kapitolu o problému orientace ve světě a píše se tu, že lidé mají potřebu chápat význam věcí, které je obklopují, a událostí, s nimiž se setkávají, jinak se cítí zmatení a nejistí. Co si o tom myslíte? Asi ano. Asi to tak bude. Podle mě člověk, který se dostane do nového sociálního prostředí, jemuž nerozumí, zažívá frustrující pocit dezorientace, který může snadno vést k neadekvátní reakci. Přirozená touha po úniku z nepříjemné situace může být příčinou vzniku antipatie vůči novému prostředí, která pak brání poznání a pochopení jeho zákonitostí a tím prohlubuje úvodní problém. Můžeme to probrat někdy jindy? Zrovna nemám moc náladu na přemýšlení. Dobře. 7

8 Ester Krejčí pokračuje ve čtení, Moje vinná réva si odejde sednout do své lavice. HORKÁ BRAMBORA Do třídy vejde Jana Zlomilová. Rozhlédne se. Všimne si Melanie Navrátil, která právě dokončila zavěšování girland a připíná na nástěnku několik papírů, mezi nimi i reklamní leták s nápisem: Strč prst skrz vagínu? Zvrácené jazykolamy v Horké bramboře! Jana Zlomilová přijde k Melanii Navrátil a podívá se na leták. Co je Horká brambora? Melanie Navrátil: Melanie Navrátil: Melanie Navrátil: (při práci:) Bulvárně-naučný školní časopis. To píše někdo od nás ze třídy? Ne, Brambora vychází v septimě C. O přestávce tam můžete zajít, mají ji na nástěnce. Možná tam někdy zajdu. Jinak, jak se máte? Nevím, kam dřív skočit. Aha. Melanie Navrátil odběhne k umývadlu, kde napustí vodu do modré plastové konvičky. Jana Zlomilová si všimne, že Moje vinná réva se na ni dívá. Jana Zlomilová se na ni pousměje, Moje vinná réva jí jemně zamává. Jana Zlomilová však zamíří okolo tabule ke katedře. Moje vinná réva ji stále sleduje. Jana Zlomilová si všimne sester Janů a přijde k nim. Barbora Janů sedí u okna a dívá se ven. Tamara Janů sedí o řadu vedle a sleduje svoji sestru. Dobrý den. (Začne se jí věnovat.) Dobrý den. Jste si hodně podobné. (Ukáže pohledem na Barboru Janů.) Ano, jsme dvojčata. Jsem Jana Zlomilová, jak si říkáte vy? Já jsem Tamara Janů a sestra se jmenuje Barbora Janů. Barbora Janů se zvolna se otočí a hledí na sestru. 8

9 Nemáte nějaké přezdívky? Nemáme, ačkoliv nějaký čas jsme o tom uvažovaly. Já bych si říkala Knihomola a sestra Lesana. (trochu znepokojeně:) Cítíte se dobře? Já se nijak necítím. (udiveně:) Eh? Mimochodem, neznáte někoho, kdo by se vyznal v kongruencích? Co to je? Kongruence je relace ekvivalence, pro kterou platí, že rozklad podle ní produkuje takový systém tříd, že nad danou algebrou pro každou její operací platí, že třída jejího výsledku je plně určena třídami jejích operandů. O nikom takovém nevím. Omluvte mě. Jana Zlomilová poodejde a chytne se za čelo. Za chvilku se uklidní a přijde ke Kňourovi. Dobrý den. Kňour: Kňour: Kňour: Kňour: (Zbystří a pročísne si prsty mastné vlasy.) Dobrý den. Jak se daří? Fajn. Mám fajn svaly. Koukejte. (Předvede jí sval na pravé ruce.) (Vyvalí oči.) No, ten je... Říkají mi Kňour. Jak vám? (Zavrtí se na židli.) Jana Zlomilová. To je hezké. Podal bych vám ruku, ale nechtěl bych vám ji zlomit. (Pokusí se o svůdný pohled.) Jana Zlomilová se tváří rozpačitě. Kňour: Hele, máte čas dnes odpoledne? Kňour: No, já nevím. Někam zajdeme a roztočíme to spolu. Eh... 9

10 Kňour: Žádný strach, kotě, jsem prvotřídní. Už jsem chodil s no prostě spoustou holek i kluků. Jana Zlomilová mlčí, vypadá trochu vylekaně. Kňour: Jsem fakt jednička. Jednou bych chtěl mít švédskou trojku 7 se dvěma svými klony, ale zatím dejte mi pusinku. (Vstane ze židle, zavře oči a našpulí rty.) Jana Zlomilová začne ječet, utíká ke dveřím. Ester Krejčí odloží knihu. Jana Zlomilová proběhne kolem ní a vyběhne ze třídy. K Ester Krejčí přiběhne Moje vinná réva. Pojďte! Co se jí stalo? Mluvila s Kňourem. Aha. (Zvedne knihu a pokračuje ve čtení.) Pojďte! Musíme jí pomoct! (Opět odloží knihu.) Už jsem vám říkala, že spolužákům sebevraždy nerozmlouvám. O sebevraždu nepůjde, mluvila s ním poprvé. Zmínil se jí o stovce svých milenek? Myslím, že ano. A dodal, že polovina z nich byla imaginární či virtuální a druhá s ním nevydržela ani pět minut? Ne, asi nezná rozdíl mezi slovy imaginární a virtuální. Prosím, pojďte! Dobře. (Odloží knihu do lavice a vstane.) Moje vinná réva a Ester Krejčí vyběhnou ze třídy. Tamara Janů jde pomalu za nimi. 7 sex ve třech 10

11 1.11 Na záchodě INT DEN Eichlerský záchod 8. Bez oken. Na zdech modré kachličky. Na místnost dohlíží dvě bezpečnostní kamery v rozích u stropu. Dvě kabinky vedle sebe jsou obsazeny. Z jedné z nich se ozývá ženský pláč. hlas vypravěče (m. o.): V EDDR jsou od roku 1996 veřejné záchody ze zákona unisexové a jejich prostor mimo kabinky musí být sledován bezpečnostními kamerami. Dovnitř vběhnou Moje vinná réva a Ester Krejčí. Určitě je uvnitř. Zkuste ji utišit. Myslíte kapesníkem s chloroformem jako antagonista v typickém populárním thrilleru? Ne. Myslím, abyste s ní vlídně promluvila; máte celkem uklidňující hlas. (Podívá se na kabinky.) Nevím jistě, ve které je kabince. Ozve se spláchnutí. Cvakne zámek, otevřou se dveře a vyjde Nikita Král. Projde kolem Ester Krejčí a Mojí vinné révy, naprosto je ignorujíc, a opustí místnost. Ester Krejčí přistoupí k zamčené kabince a zaklepe na dveře. Pláč ustane. Pláč pokračuje. Přichází Tamara Janů. Na tomto gymnáziu je normální ledacos, ale pláč na záchodě k těm věcem nepatří. Empatie nepatří k vašim silným stránkám. (zvědavě:) Co se tu děje? (na Moji vinnou révu:) Nejsem jediná. (na Tamaru Janů:) Jana Zlomilová, ten nový student, pláče v kabince. Nebo tam teroristé nainstalovali supermoderní sebevražednou panenku Barbie schopnou si zamknout zevnitř. 8 V EDDR jsou ze zákona unisexové záchody s úplně uzavřenými kabinkami, není tedy ani částečně vidět dovnitř či ven. Kabinky jsou však vybaveny barevnou indikací obsazení, resp. uzamčení. Na eichlerských záchodech nebývají pisoáry, a když už, tak v samostatných kabinkách. 11

12 Ta první možnost mi připadne pravděpodobnější. Potřebujeme pomoc. Musíme ji utišit. (Krátce se zamyslí.) Uvažovaly jste už o chloroformu? Moje vinná réva se chytne se za čelo a tváří se sklíčeně. Obě chvilku mlčí. Pláč ustane. Uvažovaly. Nemáme. Nějaký jiný nápad? (Opět se zamyslí.) Co rána tupým předmětem do hlavy? (zoufale zamumlá:) Panebože! My jí chceme pomoci, ne ublížit. Mimochodem, kolik času zbývá do zvonění? (Podívá se na hodinky.) Necelých pět minut. A proč vlastně pláče? Krájí na záchodě cibuli? Pak vám to vysvětlím. (zoufale:) Musíme jí pomoct! Divím se vám, Ester Krejčí, že to nechápete. Podle mě se potřebuje vyplakat, takže nejvíc jí pomůžeme, když ji tu vklidu necháme. Ne! To nemůžeme. (Sleduje hodinky.) Zbývají čtyři minuty. (Přijde k zamčené kabince.) Jano Zlomilová, jsem tu s vámi. Důvěřujte mi. Všechno bude dobré. Jana Zlomilová (m. o.): (trochu se zalyká:) To říká moje dáda také. Ale já budu stát při vás. Ochráním vás. Zajistím, aby vám nikdo neublížil. Věřte mi. Chvíli je ticho. Pak Jana Zlomilová odemkne kabinku a vyjde ven. Je uplakaná. Podívá se na Moji vinnou révu. Opravdu budete se mnou? Budu. 12

13 Přátelé? Jistě. Jana Zlomilová se usměje a pak se s Mojí vinnou révou obejmou. (Stále sleduje hodinky.) Zbývají tři minuty. (Uvolní objetí.) Musíme už jít. Jana Zlomilová a Moje vinná réva se chytnou za ruce a odejdou. Ester Krejčí a Tamara Janů jdou za nimi. (její hlas slábne, až úplně přestane být slyšet:) Jana Zlomilová mluvila s Kňourem. On jí řekl o svých milenkách, což pro ni byla tak šokující věc, že se vydala na útěk. Když pak zjistila, že Kámasútra, Asistované seznamování INT DEN KÁMASÚTRA Třída (oktáva B) těsně před hodinou. Do třídy vejdou Moje vinná réva, Jana Zlomilová, Ester Krejčí a Tamara Janů. Zvonění. Všechny čtyři se posadí na svá místa. Do třídy vejde Laura Sonetová. Všichni studenti (kromě Zorany) povstanou. Laura Sonetová dojde ke katedře a položí na ni třídní knihu. Posaďte se. Studenti si sednou. Laura Sonetová otevře třídní knihu. Barbora Janů? Zde. Tamara Janů? Zde. Bernard Koniklecový? Bernard Koniklecový: Zde. Ester Krejčí? Zde. 13

14 Nikita Král? (Zatmívačka.) (Titulek:) (Roztmívačka.) O 42 MINUTY POZDĚJI A protože opakování je dáda moudrosti, zopakujeme si, co jsme se dnes naučili. Zoro Vedralová? Zorana: Zorana: Zorana: Zorana: Zvonění. Ano? Která jsou nejznámější literární díla starověké Indie? Mahábhárata, Rámájana a Kámasútra. Správně. Které z nich je úplně nejznámější? Asi Kámasútra. Nejspíš to tak bude. Troufla byste si odhadnout, proč? Hm... to bude tím, že je o sexu. Ano. Kámasútra je o sexu. A je smutné, že většina z vás si z této hodiny do života odnese právě jen to. Konec hodiny. (Vezme třídní knihu, vstane a odejde ze třídy.) ASISTOVANÉ SEZNAMOVÁNÍ Moje vinná réva přijde k Janě Zlomilové. (mile:) Pojďte. Jana Zlomilová vstane. Moje vinná réva ji zavede k Astře. Dobrý den, Astro. Astra: Dobrý den. Moje vinná réva pokyne Janě Zlomilové. (na Astru:) Dobrý den, Astro. (Pousměje se.) Astra je překrásné jméno. Astra: Děkuji. Vy jste se přistěhovala letos? 14

15 Ne, už několik let jsem chodila na Podolí I. Astra: Astra: Astra: Aha. A proč jste přešla k nám? (Pozvedne obočí.) Vyloučili vás? Ne. (Zastydí se.) No, to je jedno. Hlavně si pořiďte něco lepšího na sebe. To, co máte, nebylo v módě ani před milionem let. Důležité je, jaký je člověk uvnitř, ne co má na sobě. Není pravda šaty dělají člověka. A mimochodem, vy máte také co dohánět. (Vytáhne tyrkysové plastové zrcátko a podívá se do něj na sebe. Vytřeští oči.) Jejda, slehly se mi řasy. (Vytáhne z batohu řasenku a začne se upravovat.) Nebudeme vás rušit. Moje vinná réva a Jana Zlomilová popojdou k vedlejší lavici, kde se Barbora Janů pomalu chystá k odchodu. Dobrý den, Barboro Janů. (Podívá se na ně. Tváří se trochu utrápeně. Zvolna odpoví:) Dobrý den. Moje vinná réva vrhne pohled na Janu Zlomilovou. (Usměje se na Barboru Janů.) Jana Zlomilová. Barbora Janů mlčky přikývne. Něco vás trápí? Ano. A co? Že mi nikdo nerozumí. Nerozumí. Jak to? Nikdo nechápe, co cítím. Ani vlastní sestra. (Smutně vzdychne.) A co cítíte? Kéž by to šlo vyjádřit slovy. Vsadím se, že se cítíte osaměle. (stále smutně:) Možná. 15

16 Kde bydlíte? V Západním Městě. Já také. Můžeme jet vlakem spolu. (Přestane se tvářit tak smutně.) Dobře. Jana Zlomilová ukáže pohledem na Tamaru Janů, která se k odchodu nechystá. Tamara Janů s námi nepojede? Sestra má ještě zeměpis. Aha. Mohu jet s vámi? Také bydlím v Západním Městě. Ano. Jana Zlomilová se usměje. Barbora Janů, Jana Zlomilová a Moje vinná réva se vydají ke dveřím. Po cestě si Moje vinná réva a Jana Zlomilová vezmou věci. Společně pak opustí třídu Proč Moje vinná réva? INT DEN Interiér kupé 9 jedoucího vlaku. Barbora Janů, sedíc u okna, hledí ven na ubíhající jehličnatý les. Proti sobě sedí v kupé Jana Zlomilová a Moje vinná réva. hlas vypravěče (m. o.): Za určitých okolností si lidé v EDDR tykají. Jednou z nich je situace během pohlavního styku a těsně před ním. Moje vinná révo? Ano? (opatrně:) Chtěla bych se vás zeptat na jednu věc. Nebude vám to vadit? Klidně se ptejte. Proč si říkáte zrovna Moje vinná réva? Měla jsem sen. Jana Zlomilová poslouchá. Moje vinná réva začne se zaujetím vyprávět. 9 Kupé zde znamená oddělení oddílového osobního vagónu. 16

17 Byla jsem s klukem. Jmenoval se Mejk a měl tenisky, velikost 42. Ani nevím, proč mě zaujalo zrovna to. Byli jsme na houbách v tom lesíku kousek od Podhoří a byl ke mně strašně milý. Pak jsme se zastavili a já, celá šťastná, jsem se kolem něho nějak ovinula a on mi začal tykat. Řekl: Miluji tě, moje vinná révo. Ach! To mě tak vzrušilo, že jsem se probudila. No ne. To muselo být úžasné. To bylo. Chtěla bych s ním ještě někdy být. (Vzdychne.) Škoda, že to byl jen sen Návrat do bytu INT DEN Vstupní dveře bytu Zlomilových. Den. Přijde Jana Zlomilová, vyloví klíč z batohu, odemkne si a vejde dovnitř Dáda Eva INT DEN Předsíň bytu Zlomilových. Jana Zlomilová se přezouvá do domácí obuvi. Vstoupí Eva Zlomilová. Eva Zlomilová: Dádo, jsem doma! Konečně. Jak bylo ve škole? Mám nového přítele, dívku. Říká si Moje vinná réva. Jana Zlomilová ze zvyku krátce obejme dádu, odejde do svého pokoje a zavře za sebou dveře Konec dobrý všechno dobré INT DEN Pokoj Jany Zlomilové. Jana Zlomilová vytáhne z batohu mobilní telefon a odloží batoh. Zuje se, vyskočí na postel a palcem začne vyťukávat krátkou textovou zprávu. Jana Zlomilová (m. o.): Ahoj Vlasto Novotna. Nova skola neni tak spatna jak sem si myslela. Vecer Vam zavolam Vyslovovat tak, jak je psáno bez diakritky. 17

18 Shrnutí epizody 1 1 Σ Toto byla první epizoda příběhů Ester Krejčí a jejích spolužáků. Student Jana Zlomilová byla nucena přestoupit na gymnázium Podolí II. Její nový spolužák Ester Krejčí jí měla pomoci zařadit se do kolektivu, ale místo toho studovala úvod do sociologie, nejevíc o nového studenta zájem. Janě Zlomilové připadala velmi divná. Následujícího dne se Jana Zlomilová vydala začlenit do kolektivu sama. Svalovec Kňour ji však natolik znechutil, že utekla na záchod, kde dala průchod svým emocím. Moje vinná réva její beznadějnou situaci vyřešila a stali se z nich přátelé. V první hodině literatury se probíralo písemnictví starověké Indie. Po hodině Moje vinná réva seznámila Janu Zlomilovou s Astrou, která si začala upravovat oční řasy, a s Barborou Janů, se kterou se pak vydaly na cestu domů spolu. Po cestě Moje vinná réva Janě Zlomilové vysvětlila, proč si zvolila takovou přezdívku. Doma pak Jana Zlomilová napsala svému příteli Vlastě Novotné, že nová škola není zase tak špatná, jak si myslela. Hudba k titulkům: Within Temptation: Never-Ending Story Z písně: We re part of a story, part of a tale. / Sometimes beautiful and sometimes insane. / No one remembers how it began. 18