Dobrovolníci v sociálně preventivním programu

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Dobrovolníci v sociálně preventivním programu"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra sociální pedagogiky Dobrovolníci v sociálně preventivním programu Diplomová práce Brno 2006 Vedoucí diplomové práce: PhDr. Mgr. Tomáš Čech, Ph.D. Vypracovala: Bc. Romana Zbořilová

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům... 2

3 Ráda bych na tomto místě poděkovala panu PhDr. Mgr. Tomáši Čechovi, Ph.D. za pomoc a cenné rady, které mi při zpracování mé diplomové práce poskytl. 3

4 OBSAH ÚVOD DOBROVOLNICTVÍ Fenomén dobrovolnictví Terminologie Dobrovolnictví ve světě a u nás Dobrovolnictví v USA a Evropě Dobrovolnictví v ČR Mezinárodní dobrovolnické organizace Typy dobrovolnictví Mýty o dobrovolnictví NEZISKOVÉ ORGANIZACE Vymezení pojmů Hlavní typy neziskových organizací Přínos NS pro společnost Stručná historie NS v ČR DOBROVOLNÍCI V ORGANIZACI Dobrovolník Kdo se může stát dobrovolníkem Co přinášejí dobrovolníci organizaci Příprava organizace a role dobrovolníků Vlastní práce s dobrovolníky Koordinátor dobrovolné činnosti Získávání dobrovolníků Výběr a výcvik dobrovolníků Supervize dobrovolníků Ocenění dobrovolníků

5 4. PREVENCE Definice prevence Preventivní programy Typy preventivních programů Hodnocení efektivity preventivních programů Právní normy OBČANSKÉ SDRUŽENÍ RATOLEST BRNO Program Pět P Program LATA METODOLOGICKÁ ČÁST Metody a cíle výzkumu Definice základních pojmů Prezentace rozhovorů rozhovor - DOBROVOLNICE A rozhovor - DOBROVOLNICE B rozhovor - DOBROVOLNICE C rozhovor - DOBROVOLNÍK D rozhovor - DOBROVOLNICE E rozhovor - DOBROVOLNICE F Analýza a interpretace získaných dat Závěry výzkumu ZÁVĚR RESUMÉ SEZNAM LITERATURY SEZNAM PŘÍLOH

6 ÚVOD Dobrovolnictví je novodobým fenoménem, jenž překračuje hranice jednotlivých států i náboženství a ukazuje nové možnosti soužití, založené na vzájemné pomoci a solidaritě. Dobrovolnictví je jev, který se v posledních letech velmi rozšířil i u nás. I přesto, že je toto téma velmi aktuální, je odborníky prozatím poněkud opomíjeno, rozhodla jsem se proto věnovat se mu blíže. Jako téma diplomové práce jsem si zvolila roli dobrovolníků v neziskových organizacích při sociální prevenci dětí a mládeže. Chtěla bych případnému čtenáři předložit ucelenou práci, ve které nalezne všechny podstatné informace vztahující se k tomuto tématu, čemuž odpovídá i rozdělení práce. V teoretické části se zabývám nejprve otázkou dobrovolnictví, jeho charakteristikou a typy. Poté se pokusím objasnit základní pojmy z oblasti neziskového sektoru a představit nejčastěji se vyskytující formy neziskových organizací. V další kapitole spojuji obě předcházející témata a věnuji se dobrovolníkům v organizaci. Snažím se zde postihnout alespoň ty nejzákladnější podmínky vzájemné spolupráce organizace a dobrovolníků. Dále se věnuji otázce prevence a možností preventivních programů. V poslední kapitole teoretické části pak představím konkrétní neziskovou organizaci a její sociálně preventivní projekty. Pro svůj výzkum jsem si vybrala občanské sdružení Ratolest Brno. Výběr to byl záměrný, na základě mé předchozí zkušenosti s tímto sdružením a jeho dobrovolníky, spolupracovala jsem s nimi například již při přípravě své bakalářské práce. Cílem této práce je proniknout hlouběji do nitra fungování neziskové organizace, se zaměřením na oblast spolupráce s dobrovolníky. Zajímám se o dobrovolníky, kteří v těchto projektech působí, jaká je jejich motivace a co jim tato činnost přináší. Jaké znalosti a dovednosti potřebují tito dobrovolníci ke své práci, kde je získávají a do jaké míry jim organizace umožňuje a pomáhá tyto kompetence rozvíjet. Pokusím se tyto a další otázky objasnit pomocí kvalitativního výzkumu, založeného především na individuálních rozhovorech s jednotlivými dobrovolníky působícími v sociálně preventivních programech občanského sdružení Ratolest Brno. 6

7 1. DOBROVOLNICTVÍ Starajíce se o štěstí jiných, nacházíme své vlastní. Platon 1.1 Fenomén dobrovolnictví Dobrovolnictví a dobrovolná činnost nabývá v celosvětovém měřítku stále více na významu. Uplatňuje se v mnoha různých oblastech života a má rozmanité formy. Je výrazem účasti, solidarity a pluralismu v občanské společnosti a velmi důležitým faktorem rozvoje společnosti i její morální úrovně. Dobrovolnictví není v lidské společnosti něčím novým. Altruistické způsoby chování jsou mezi živými bytostmi velmi rozšířené (Schmidbauer, 2002, s. 23). V každé kultuře a společnosti pomáhali ti, kteří na tom byli lépe, těm méně šťastným, kteří kvůli chudobě, nemoci nebo přírodní katastrofě pomoc potřebovali. Solidarita a vzájemná pomoc tvoří základ existence lidské společnosti i všech náboženství. Dobrovolnictví vychází ze dvou hlavních tradic: křesťanské filantropie a kolektivní akce vycházející ze zodpovědnosti občanů za rozvoj jejich regionu a realizaci priorit. Často je zdravou reakcí na nedostatečné zajištění potřeb obyvatel ze strany státu či reakcí na expanzi multinárodních podniků a velkých administrativních aparátů. Dobrovolnictví je základní podmínkou vzniku a existence na státu nezávislém neziskovém sektoru, který zaznamenal v posledních desetiletích celosvětově velký rozmach. V současné době probíhá postupná organizace neziskového sektoru a vytváření platforem organizací stejného zaměření nejen v národním, ale i v nadnárodním měřítku. V současném, globálně propojeném světě, který je plný vědy a techniky, ale zároveň i obrovských kontrastů, představuje dobrovolnictví fenomén, jenž překračuje hranice států, náboženských i sociálních skupin a ukazuje na možnosti soužití, které mohou být založeny na vzájemné pomoci a solidaritě. 7

8 1.2 Terminologie Terminologie v oblasti dobrovolnictví je dosud poněkud neujasněná, Tošner např. uvádí, každý z nás si pod slovy dobrovolník dobrovolnictví představí něco jiného. (2002, s. 35) Nejprve se proto pokusím vysvětlit základní pojmy, které se běžně používají a s dobrovolnictvím úzce souvisí. Například termín dobročinnost, někdy používáme také filantropie, definuje Akademický slovník cizích slov jako dobročinné pomáhání sociálně slabým, lidumilnost; láska k člověku. (2001, s. 229) Dobročinnost provází člověka od nepaměti jako jedna z občanských ctností, která má v naší kultuře kořeny v křesťanské, resp. židovské morálce. Tošner (2002) rozděluje dobročinnost na dvě formy dárcovství a dobrovolnictví. Dárcovství je poměrně srozumitelný pojem týká se peněžitých nebo nepeněžitých darů určených přímo potřebných lidem nebo na veřejně prospěšné účely. Velmi rozšířené je u nás individuální dárcovství, nejúspěšnější bývají profesionálně organizované veřejné sbírky. 1 Dobrovolnictví je trochu složitější. Můžeme rozlišit občanskou (sousedskou) výpomoc, což je dobrovolná činnost zaměřená na rodinu, příbuzenstvo a sousedy. Termínem vzájemně prospěšné dobrovolnictví označujeme dobrovolnou činnost zpravidla v rámci komunity v obci, okolo fary, sportovního klubu apod. Zatímco veřejně prospěšného dobrovolnictví organizují např. dobrovolnická centra a staví na něm především neziskové organizace. V následujícím textu budu termínem dobrovolnictví označovat právě tuto formu veřejně prospěšného dobrovolnictví. Jde o to, že role dobrovolníka je v tomto případě vymezena tak, aby se příjemce pomoci na ni mohl v dohodnutém rámci spolehnout, partnerem dobrovolníka proto obvykle bývá nějaká organizace. Ještě bychom měli rozlišit pojmy dobrovolnický a dobrovolný. Dobrovolnickou činnost chápeme jako aktivity spojené s organizací dobrovolnictví a dobrovolníků, kdežto dobrovolnou činnost nebo službu jako vlastní výkon této dobrovolné pomoci. V této souvislosti musím poznamenat, že je doporučováno vyhýbat se spojení 1 Podrobněji se tématem dárcovství zabývají např. stránky Econnectu, dostupné na www: 8

9 dobrovolná práce 2 a místo toho raději používat termín dobrovolná činnost, popřípadě dobrovolná služba 3. Dle předchozího rozdělení tedy chápeme dobrovolnickou organizaci jako tu, která se zabývá především organizací dobrovolné činnosti, např. Národní dobrovolnické centrum HESTIA a další dobrovolnická centra v jednotlivých městech. Naproti tomu dobrovolné organizace jsou ty, jejichž činnost je postavena právě na činnosti dobrovolníků, řadíme sem např. Hnutí DUHA, YMCA, Skaut, Sokol apod. 1.3 Dobrovolnictví ve světě a u nás Dobrovolnictví zahrnuje činnosti nejen na místní a národní úrovni, ale také nejrůznější mezistátní a mezinárodní programy. Dobrovolníci hrají nezanedbatelnou roli v humanitárních programech OSN, v obraně lidských práv, technické spolupráci či v procesu podpory demokracie. Také kampaně na podporu zvyšování gramotnosti a ochrany životního prostředí by se bez pomoci dobrovolníků zřejmě neobešly Dobrovolnictví v USA a Evropě Největší rozmach zaznamenalo organizované dobrovolnictví v posledních třiceti letech. Zejména v Americe se dobrovolníci angažovali nejen v církevních či jiných spolcích, jako tomu bylo od středověku v Evropě, ale dobrovolnictví se zde rozšířilo natolik, že lidé v USA a Kanadě cítí potřebu dělat něco pro druhé, aniž by nutně museli být napojeni na nějakou organizaci. V Severní Americe na rozdíl od Evropy existovala komunita vzájemně se podporujících se občanů dříve, než byla vytvořena ústřední vláda. (Tošner, 2002, s. 24) Když totiž přijeli první osadníci do Ameriky, budovali novou společnost na základě dohod uzavřených mezi lidmi. Život v nové zemi nebyl ani tak určován rozhodnutími vlády, jako spíše ochotou a schopností lidí vzájemně si pomáhat. I v dalších stoletích se občanské iniciativy v Americe podílely na utváření veřejného a politického života ať už to byl boj za zrušení otroctví nebo za rovnost volebního práva pro všechny a další charitativní a osvětová činnost. 2 Pojem práce má totiž podle pracovněprávních předpisů úzkou vazbu na činnosti vedoucí k výdělku a s tím související daňové a pojistné otázky. Blíže se tomuto tématu věnuje Tošner (2002) v kapitole Kontrakty uzavírané s dobrovolníky. 3 Dobrovolná služba je obvykle dlouhodobý (až několikaměsíční) závazek věnovat se dobrovolné práci často mimo svoji zemi. U nás se této oblasti věnují např. organizace Mládež pro Evropu, United Nations Volunteers nebo INEX-sdružení dobrovolných aktivit. 9

10 Průzkumy ukazují, že v dnešní době se v USA zapojuje do dobrovolné činnosti asi 20 % obyvatelstva, v Kanadě je to až 25 % populace. (Tošner, 2002, s. 24). Mezi nejznámější dobrovolnická centra a organizace v Americe patří např. nadace Points of Light Foundation, jejímž posláním je zapojit více lidí do řešení vážných sociálních problémů. Dlouhou historii má filantropická organizace United Way 4, která dnes funguje jako síť lokálních center, na která je úzce napojena celá řada organizací pracujících s dobrovolníky. Nejznámější jsou pak zřejmě Mírové sbory (Peace Corps) 5, které v roce 1961 založil J.F.Kennedy a jenž mají kromě praktické pomoci také podporovat myšlenku světového přátelství. Evropská tradice dobrovolnictví se naopak odvíjí od práce církevních charitativních organizací a rozmachu spolkových hnutí v době průmyslových revolucí, je to takový tradiční model zájmového dobrovolnictví. V posledních letech se ale i v Evropě rozvíjí systém dobrovolnických center, jako je tomu například v Americe. Nicméně mezi jednotlivými evropskými zeměmi existují velké rozdíly co do jejich počtu i fungování. V Německu má dobrovolnictví charakter sociálního hnutí při formování nové občanské společnosti. Dobrovolníci působí při integraci přistěhovalců a při budování mezinárodních vazeb na evropské i světové úrovni. 6 Zvláštní pozornost je věnována mládeži. Největší uplatnění zde dobrovolníci nacházejí v tradiční síti charit. Ve Francii, zemi s tradicí silné centralizované vlády, která má monopol na vše, co se týká veřejného zájmu, má dobrovolnictví jinou pozici než v ostatních zemích. S dobrovolníky se zde nejčastěji setkáme ve sportu, kultuře a rekreačních aktivitách, naopak velmi málo jich působí v oblasti dobročinné péče, zaměřené např. na seniory či bezdomovce. Mezi země s dlouhou tradicí dobrovolnictví patří Velká Británie. Zejména charitativní činnost a vzájemná pomoc lidí v odlehlých oblastech venkova patří k tradičnímu anglickému stylu života. Dokonce i vojenská služba v Británii byla vždy nepovinná, což svědčí o vysokém stupni odpovědnosti občanů za svou zem. Konzervativní tradice ostrovanů klade důraz na soběstačnost občanů a ve státní péči ponechává jen ty oblasti, kde je to nutné. Vláda ale celou řadou svých iniciativ 4 Doporučuji jejich velmi zajímavé stránky 5 Více informací o Mírových sborech a jejich činnosti naleznete na 6 Ve výměně dobrovolníků je Německo snad nejaktivnější zemí vysílající i přijímající (srov. Tošner, 2002, s. 26) 10

11 dobrovolnictví podporuje, velký důraz je přitom kladen zejména na jeho propagaci mezi mládeží. Nizozemí je země s tradičně rozvinutým smyslem pro vzájemnou pomoc. Decentralizace vládní politiky vložila hlavní díl odpovědnosti za dobrovolnictví na místní úřady, což umožňuje lepší propojení potřeb komunity a zainteresování místních lidí. Tak se vytvářejí, nebo spíš obnovují dříve přirozené vazby na úrovni města, obce a ulice Dobrovolnictví v ČR Česká společnost prošla po roce 1989 obdobím hledání vlastní identity. Základním tématem se přitom stala myšlenka občanské společnosti, založená na spolupráci a vzájemné solidaritě plnoprávných a svobodných občanů. Po několika letech, kdy česká společnost opět po dlouhé době prožila zkušenost s liberálně tržním hospodářstvím, individualismem a orientací na konzumní způsob života, se začal projevovat zájem občanů o jiný životní styl i o rozvoj tradičních humanistických hodnot. A jako jedna ze základních byla znovuobjevena přirozená lidská potřeba pomáhat ostatním. Lidé začali hledat jiné způsoby seberealizace, ve kterých by mohli využít svých dovedností a znalostí. Došlo k nebývalému rozvoji neziskového sektoru. Byly obnoveny spolky a sdružení zakázané minulým režimem, jako např. YMCA, Sokol a Skaut-Junák. V krátké době se jim podařilo znovu vytvořit celostátní síť organizací, které jsou v podstatné míře založené na dobrovolné činnosti svých členů. Vedle toho vznikly tisíce nových neziskových organizací, jež stavěly svoji činnost na lidském nadšení a pomoci dobrovolníků. Jedná se o různé sportovní, kulturní a mládežnické organizace, kde skupiny občanů dobrovolně realizují řadu aktivit. Neziskový sektor a s ním dobrovolnictví ale stále zůstává na okraji zájmu veřejnosti. (Tošner, 2002, s. 31) Proto je dle mého názoru důležitá publicita dobrovolné činnosti, aby se veřejnost dozvěděla, jaký užitek má nejen příjemce dobrovolné pomoci, ale i přínos dobrovolné činnosti pro dobrovolníka. Až v posledních letech se věnuje více pozornosti dobrovolnictví a neziskovému sektoru obecně. Je to díky vznikajícím dobrovolnickým centrům a rostoucímu počtu organizací, které dobrovolníky využívají. Změnu přinesl i Mezinárodní rok dobrovolníků (2001), 11

12 kdy se začalo pracovat na právní úpravě dobrovolnictví a proběhla řada akcí, které se snažily dobrovolnictví přiblížit veřejnosti Mezinárodní dobrovolnické organizace Rozvoj dobrovolnictví ve světě ve druhé polovině minulého století ukázal potřebu nějaké mezinárodní koordinace dobrovolných aktivit a jejich rozvoje. Začaly vznikat organizace profesionálně se zabývající problematikou dobrovolnictví nejen v lokálním, ale i v mezinárodním měřítku. Tato síť slouží k vzájemnému poznání a výměně zkušeností, pořádá různé konference, vydává tiskové materiály a snaží se o propagaci dobrovolnictví. V následujícím textu vám představím ty, které jsou považovány za nejvýznamnější. IAVE Mezinárodní asociace pro dobrovolnické úsilí (International Association for Volunteer Effort) 7 založena roku 1970, je celosvětovou organizací zaměřenou na podporu a propagaci dobrovolnictví. Původním záměrem malé skupinky žen z celého světa bylo pomoci řešit složité sociální a humanitární problémy a šířit porozumění mezi lidmi všech národů. V současnosti sdružuje jednotlivce a organizace z více než 80 zemí světa. IAVE má status konzultanta při OSN a podílí se na přípravě deklarací, které OSN k problematice dobrovolnictví vydává. Vytvořila a schválila mimo jiné také Všeobecnou deklaraci o dobrovolnictví. 8 V Evropě byla v roce 1972 založena asociace AVE, která je součástí IAVE a soustřeďuje se na výměnu informací a zkušeností v rámci Evropy. Za zmínku určitě stojí Evropská dobrovolná služba (European Voluntary Service - EVS) 9, což je program, který vytvořila Evropská komise pro zlepšení informovanosti a zapojení mládeže do dobrovolnictví v Evropě a zvýšení kulturní výměny mezi EU a dalšími zeměmi. V rámci tohoto programu mohou mladí lidé od 18 do 26 let strávit 6-12 měsíců jako dobrovolníci v jiné zemi, přičemž pracují s postiženými lidmi, dětmi, na ekologických projektech či v kultuře. Z dalších světových organizací zabývajících se dobrovolnictvím můžeme jmenovat ještě např. AVSO - evropskou neziskovou organizaci podporující dlouhodobou dobrovolnickou činnost, NETAID - která organizuje dobrovolnickou 7 8 Všeobecná deklarace o dobrovolnictví je dostupná na www: nebo v anglickém originále na www: 9 české stránky 12

13 činnost po internetu (on-line dobrovolnictví) nebo CEV (European Volunteer Centre) sdružující dobrovolnická centra čtrnácti zemí Evropy. V roce 1970 vznikl z podnětu Valného shromáždění OSN Dobrovolnický program OSN United Nations Volunteers (UNV). Dobrovolníci OSN jsou kvalifikovaní a zkušení lidé více než 140 národností, kteří plní každý rok v rozvojových zemích úkoly v roli dobrovolných odborníků a terénních pracovníků. I přesto, že většina z nich působí v těch nejchudších a nejméně rozvinutých zemích světa, většinou tam vydrží po celou dobu svého předpokládaného působení, což svědčí o tom, s jakým odhodláním a zájmem tito dobrovolníci ke své práci přistupují Typy dobrovolnictví Dobrovolnictví není oběť, ale přirozený projev občanské zralosti. Přináší konkrétní pomoc tomu, kdo ji potřebuje, ale zároveň poskytuje dobrovolníkovi pocit smysluplnosti, je zdrojem nových zkušeností a dovedností a obohacením v mezilidských vztazích. (Tošner, 2002, s. 18) Existuje mnoho pohledů na dobrovolnou činnost či službu, pro lepší porozumění této problematice uvedu několik z nich. Dobrovolnictví můžeme rozlišit např. z hlediska historického vývoje, z hlediska cesty, kterou se dobrovolnictví ubírá, podle role, kterou dobrovolnictví hraje v organizaci nebo z hlediska časového vymezení. 11 Z hlediska historického vývoje můžeme, při určitém zjednodušení, rozeznat evropský a americký model dobrovolnictví. Evropský model dobrovolnictví, tzv. komunitní je vývojově starší a je založen na spontánním setkávání dobrovolníků v přirozeném prostředí, na základě jejich společných zájmů. Realizuje se zpravidla v rámci církve či sportovních a dětských organizací, které jsou zaměřené na konkrétní skupinu klientů. Někdy se tato centra profesionalizují, ale i tak si nadále udržují komunitní charakteristiky a důraz je kladen na osobní přátelské vztahy. Na druhé straně mladší, americký model dobrovolnictví, tzv. manažerský, je založen na profesionálně vedených dobrovolnických center, která vyhledávají potencionální dobrovolníky a nabízejí jim uplatnění v celé řadě oborů a organizací. Tato centra jsou postavena 10 více informací na stránkách United Nations Volunteers, dostupné na 11 vycházím zde z rozdělení, které používá Jiří Tošner a Olga Sozanská ve své knize Dobrovolníci a metodika práce s nimi v organizacích

14 především na činnosti profesionálů. U nás se samozřejmě objevují oba modely. Komunitní převládá např. v charitativních či humanitárních organizacích církví, naproti tomu manažerský model se uplatňuje především ve větších městech, kde má i možnost širšího záběru. Z hlediska cesty, kterou se dobrovolnictví ubírá, rozlišujeme dobrovolnictví vznikající zdola nahoru a dobrovolnictví působící zvenčí dovnitř. To první je založeno na původně neformální skupině dobrovolně pracujících lidí, která postupně zraje až k registrované neziskové organizaci. Takto u nás po roce 1989 začínala řada neziskových aktivit a hnutí. Ve druhém případě jde o profesionální organizaci, která se až po nějakém čase rozhoduje zapojit do své činnosti i dobrovolníky. Jedná se o organizace typu nemocnic, škol či domovů důchodců. Podle role, kterou v organizaci hraje dobrovolnictví, nebo také podle míry zapojení či využití dobrovolníků, rozeznáváme organizace, jejichž chod je na dobrovolnicích přímo závislý a tito jsou v ní rozhodující silou, bez které by organizace nemohla fungovat. To je typické pro různé ekologické akce a kampaně a při zajišťování humanitárních akcí. Dalším typem jsou organizace, pro jejichž chod činnost dobrovolníků není nepostradatelná, ale tito zde pomáhají zkvalitnit či doplnit některé služby. Jedná se většinou o různé volnočasové aktivity pro klienty organizace, např. vycházky či zájmové kroužky. Někde mezi tím se potom pohybují organizace, ve kterých dobrovolníci vykonávají činnosti spolu s profesionálními zaměstnanci. Organizace na nich sice není přímo závislá, ale jejich působení pomáhá významně snižovat finanční náklady. Z hlediska časového vymezení můžeme rozlišit dobrovolné zapojení při jednorázových akcích (benefiční koncert, sbírka apod.), jež jsou jednou nebo několikrát do roka. Tady nemusí být spolupráce nikterak formální, stačí pouze ústní dohoda. Dlouhodobá dobrovolná pomoc je poskytována pravidelně a opakovaně po určitou dobu a doporučuje se sepsat s dobrovolníkem nějakou smlouvu, ve které budou upraveny práva a povinnosti obou stran. Dobrovolná služba je potom závazek věnovat se dlouhodobě, několik měsíců i let, dobrovolné činnosti obvykle mimo svoji zemi. To předpokládá profesionální přípravu dobrovolníka a představuje i poměrně vysoké náklady na realizaci. 14

15 1.5 Mýty o dobrovolnictví Nejprve musím poznamenat, že dobrovolnictví má v českých zemích bohatou tradici. Jeho kořeny sahají až do národního obrození a následně i do období prvního československého státu po roce 1918, kdy dobrovolné organizace a spolky významně ovlivnily sociokulturní úroveň mladého českého státu. Zároveň ale platí, že v současnosti je částí naší společnosti dobrovolnictví chápáno buď jako něco, co mělo odejít spolu se socialismem, nebo jako něco, co se hodí leda pro osamělé a zakomplexované lidi, kteří si tím léčí svoje pocity viny. 12 Ráda bych se proto pokusila o vyvrácení několika mýtů spojeným s dobrovolnictvím a naopak zdůraznila principy, na kterých dobrovolnictví staví. Dobrovolnictví není oběť Výzkumy ukázaly, že dobrovolníci nejsou lidé s nenaplněným volným časem nebo chybějícími rodinnými vazbami, ale jako nejlepší dobrovolníci se jevili humanisticky orientovaní jedinci, sociálně orientovaní a angažovaní v mnoha dalších aktivitách. Dobrovolnictví není zcela zadarmo Nejprve se sluší říci, že zde nehovořím o dobrovolnictví typu: Dnes já tobě, zítra ty mně, kterému můžeme říkat přátelská či sousedská výpomoc. Zabývám se zde veřejně prospěšným dobrovolnictvím, kdy lidé nabízejí svůj čas a energii, aniž by čekali něco na oplátku. Toto dobrovolnictví nabízejí lidé buď prostřednictvím dobrovolnických center, nebo se obrátí na nejbližší organizaci, kde se mohou uplatnit. A proč není dobrovolnictví tak úplně zadarmo? Velice se totiž osvědčilo mít v organizaci placeného koordinátora dobrovolníků. 13 Dobrovolnictví není amatérismus Zní to možná paradoxně, ale aby byla dobrovolná pomoc účinná, je potřeba její efektivní organizování. Dobrovolnictví ve světě dosáhlo takového rozsahu, že se vytvořil nový obor management dobrovolnictví. Dobře připravený dobrovolnický program může zvýšit nejen výkonnost, ale i profesionalitu neziskové organizace 12 Doporučuji závěry výzkumu P. Friče Dárcovství a dobrovolnictví v ČR, dostupné na www: 13 Tomuto se blíže věnuji v kapitole 3 - Dobrovolníci v organizaci 15

16 a při tom nic neubírá z tvořivosti a spontaneity dobrovolníků. Zkušenost u nás je ale taková, že stále chybí dostatek dobře připravených míst pro dobrovolníky v organizacích. Naopak lidí, kteří chtějí jako dobrovolníci pomáhat, začíná přibývat, z jistého pohledu by se dalo říct, že je jich dokonce hodně. Dobrovolníci nejsou levná pracovní síla V posledních letech, tak jak se o dobrovolnictví dozvídá více lidí, se stává, že se na dobrovolnická centra obracejí zástupci organizací, ať jim na určitý den pošlou určité množství dobrovolníků, protože je potřebují naléhavě na to a ono. Dobrovolná pomoc ale nemůže být předepsána, musí vyvěrat z potřeb a motivace dobrovolníků, zaměstnanců i vedení organizace a musí respektovat potřeby klientů či charakter služeb, které organizace poskytuje. Objednat si dobrovolníky jako předem připravený a hotový nástroj o tom dobrovolnictví není Pro zájemce o bližší informace k tomuto tématu doporučuji brožuru Průvodce dobrovolnictvím pro neziskové organizace, která je dostupná na www: 16

17 2. NEZISKOVÉ ORGANIZACE Je lepší rozsvítit byť jen malou svíčku, než proklínat temnotu. Konfucius 2.1 Vymezení pojmů Dalo by se říci, že nezisková organizace je jakousi buňkou organismu, nazvaného neziskový sektor. Tím jsme se však v definici pojmu nezisková organizace (dále jen NO) příliš daleko nedostali. Pojďme si tedy ujasnit pojem neziskový sektor (dále jen NS) a zkusme to nejprve z opačného konce čím NS není: není státní, není veřejný, není komerční a není soukromý. Mezinárodně uznávaná definice M. Salomona např. říká, že neziskový sektor je soubor organizací, které jsou charakterizovány těmito společnými rysy: jedná se o organizace do určité míry institucionalizované, jsou právnickými osobami, jsou samosprávné s vlastním řídícím mechanismem, kde jsou vymezeny vlastní cíle, zásady, stanovy a další podmínky, NO mají soukromoprávní povahu, jsou na státu nezávislé, tzn. samostatné a nepodléhají státní správě, nerozdělují zisk, ačkoliv ho mohou dosahovat. Zisk musí být opět použit k naplnění poslání organizace, nesmí být převeden na řídící orgán. Nejsou tedy zakládány za podnikatelským účelem (NON FOR PROFIT), jejich významným prvkem je dobrovolná činnost a to nejen v konkrétních aktivitách organizace, ale i v jejich řízení. (srov. Šilhánová, 1996, s. 51) Lze použít i definici z pedagogického slovníku, která zní: Nezisková organizace je organizace, obvykle zajišťující poskytování veřejných nebo smíšených statků, jejímiž charakteristickými znaky jsou: 1. vícezdrojovost financování (často se podílí stát, nadace, soukromé osoby formou daňově odepisovatelných příspěvků aj.) 17

18 2. reinvestování celého případného zisku do oblasti činnosti organizace (zisk není rozdělován mezi majitele) 3. určité daňové výhody udílené státem Zakladatelem NO může být stát, region, obec, jiná právnická nebo i fyzická osoba. Školy mívají v mnoha zemích statut neziskových organizací. (Průcha, 2001, s.137) Mohli bychom to shrnout a říci, že neziskové organizace jsou zakládány státem, obcemi, právnickými i fyzickými osobami k obecně prospěšným, vzájemně podpůrným a zájmovým účelům. Ve své činnosti se odlišují od sféry podnikatelské, ale i od institucí státní správy a územní samosprávy. NO zajišťují činnosti, poskytují služby či řeší problémy, které není možné nebo vhodné realizovat podnikatelskými aktivitami nebo opatřeními státu. Neziskové organizace nejsou zakládány za účelem dosažení zisku (jak sám název napovídá). Mají spíše vyplňovat prostor mezi občanem, obcí a státem. Dávají občanům možnost věnovat svou iniciativu konkrétním potřebám svým i svých spoluobčanů, čímž v podstatě pomáhají vytvářet skutečnou občanskou společnost. Podstatným znakem tohoto sektoru je i výrazný podíl práce dobrovolníků. 2.2 Hlavní typy neziskových organizací V současné době lze v České republice rozlišit následující typy nevládních neziskových organizací (dále jen NNO) podle metody jejich působení a částečně i podle způsobu získávání a obhospodařování finančních prostředků: Občanská sdružení obecně prospěšná skupiny občanů (zpravidla založené na širší společenské základně), které svou činností sledují cíle celospolečenského významu, větší či menší část svých finančních prostředků získávají členskými příspěvky a veškeré finance zpravidla používají pro vlastní činnost. Patří sem např. různá ekologická sdružení nebo organizace na ochranu lidských práv. Občanská sdružení skupinově prospěšná skupiny občanů, které na rozdíl od předchozích sdružení svou činností sledují cíle skupinového významu. Své finanční prostředky také získávají z větší či menší části členskými příspěvky a všechny je zpravidla užívají pro vlastní činnost. Jedná se např. o sportovní kluby, myslivecké spolky, sdružení chovatelů, sběratelů. 18

19 Fondy účelové sbírky finančních prostředků na podporu konkrétních cílů a úkolů. Jejich činnost je zpravidla omezena na získávání a poskytování finančních prostředků dalším osobám - fyzickým i právnickým (např. Nadační fond Kapka naděje). Z tohoto titulu je možné sem zařadit např. i nadace, jejímiž cíli je podpora jiných nadací a občanských sdružení v jejich činnosti (např. NROS Nadace rozvoje lidské společnosti). Nadace účelová sdružení majetku pro podporu obecně prospěšné činnosti. Vznikají složením určitého finančního obnosu nebo jiného majetkového základu. Jejich činnost zpravidla spočívá pouze ve správě a poskytování hmotných prostředků pro činnost dalších právnických či fyzických osob. Můžeme sem zařadit např. Výbor dobré vůle-nadace Olgy Havlové, Nadace Naše dítě, Nadace Charty 77. Obecně prospěšné společnosti právnické osoby poskytující obecně prospěšné služby za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek. Patří sem např. Obecně prospěšná společnost Český hudební fond, Člověk v tísni společnost při České televizi. Ostatní neziskové právnické osoby takové NNO, které nesplňují předpoklady předchozích kategorií, přestože z povahy své činnosti jsou nevládní neziskovou organizací. Mohli bychom sem zařadit i církve a jejich účelová zařízení, případně různá další zájmová sdružení právnických osob. Mezi nejvíce zastoupené formy neziskových organizací patří nadace, občanská sdružení a obecně prospěšné společnosti. (srov. Fiala, 1996, s. 11) Obecnými společnými rysy těchto organizací jsou zejména: z hlediska nakládání s finančními prostředky - výhradní využití získaných prostředků pro dosažení předem stanovených cílů organizace; z hlediska statutu - vznik organizace z občanské iniciativy a aktivity, nikoliv z iniciativy a aktivity státu a z hlediska aktivity - obecně prospěšná činnost. Naopak mezi obecné rozdílné rysy těchto organizací patří vymezení jejich účelu a cílů, způsob registrace a statutární orgány. 2.3 Přínos NS pro společnost Neziskový sektor vykonává funkci jakéhosi lékaře společnosti, tj. sanuje ožehavé problémy, které vznikly po roce 1989 spolu s ekonomickou reformou a proměnou společnosti. 19

20 NNO jsou mnohem méně formální a byrokratické, jejich služby jsou adresnější a umožňují bližší kontakt s potřebným člověkem. NO staví na vzájemné důvěře a toleranci, jak ze strany pracovníka, tak klienta, který by se měl vždy setkat s porozuměním a pochopením. Tím se významně liší jak od státní sféry tak od podnikatelského sektoru. Samostatnost a samospráva umožňuje NO daleko pružněji reagovat na potřeby své komunity a klientů než státní instituce. Velkou předností je možnost zapojení dobrovolníků do činnosti NO. Tím se zlevňují poskytované služby, které se tak stávají dostupné širšímu spektru klientů. Činnost těchto organizací může být nesena i určitými morálními hodnotami, filosofií či přesvědčením, které se odrážejí v přístupu ke klientům. V neposlední řadě je jejich pozitivem, že jsou důležitými prvky života demokratické společnosti, který přináší vyšší motivaci, aktivitu, komplexnější přístupy a nové způsoby řešení problémů občanů a komunity. Postoje veřejnosti k NO jsou ovlivňovány některými mýty, které se v průběhu let dostaly do povědomí občanů. Jsou to např.: Neziskové organizace by neměly žádat podporu státu a stát by měl dotace těmto organizacím stále omezovat. Ve skutečnosti je NS podporován všude ve světě právě státem. U nás stát podporuje NO jen z 39 %, zatímco v ostatních státech západní Evropy se tato podpora pohybuje mezi %. NS je neproduktivní. Ve skutečnosti jeho podíl na našem HDP činí 1,6 % (v Holandsku je to 15 %) a podíl na službách 3,4 % (v Holandsku až 21 %) NS je zanedbatelný. Ve skutečnosti pracuje v této oblasti více než 120 tisíc pracovníků, což znamená, že NS je jedním z největších odvětví hospodářství v ČR. (srov. Jde o řízení, 1998, s ) NS je nejdynamičtěji se vyvíjející oblast našeho národního hospodářství. Přesto nejsou dosud vytvořeny podmínky pro řádné a trvalé zařazení NO do života společnosti, jako je tomu ve vyspělých demokratických zemích. NO narážejí na mnoho problémů, které se staví do cesty jejich působení. Stát jim sice přenechává některé pravomoci a výkony služeb, ale zároveň s tím i jejich financování, a to i v těch případech, kdy by měl být jejich garantem. NO se pak potýkají s finančními problémy, které jejich činnost značně omezují. 20

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové organizace Název tématického celku: Úvod do problematiky neziskového sektoru Cíl: Cílem první přednášky je představit základní

Více

Pilotní kurz lektorů SP CSR

Pilotní kurz lektorů SP CSR Pilotní kurz lektorů SP CSR j Přednášející: doc.phdr.jana Kutnohorská, CSc. Organizace:Ostravská univerzita v Ostravě Název projektu: Sociální pilíř konceptu společenské odpovědnosti (CSR), ve vztahu k

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Příloha k usnesení vlády ze dne 19. června 2013 č ČÁST PRVNÍ Změna

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Příloha k usnesení vlády ze dne 19. června 2013 č ČÁST PRVNÍ Změna VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 19. června 2013 č. 479 ČÁST PRVNÍ Změna Zásad vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními

Více

Dobrovolnictví a komerční firmy

Dobrovolnictví a komerční firmy Na Poříčí 1041/12, 110 00 Praha 1 tel.: 224 872 075 e-mail: info@hest.cz http://www.hest.cz http://www.dobrovolnik.cz Dobrovolnictví a komerční firmy Jiří Tošner 2.6.2014 1 I. Mýty o dobrovolnictví Dobrovolnictví

Více

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny

Více

Výroční zpráva 2012. PhDr. J. Tošner

Výroční zpráva 2012. PhDr. J. Tošner Výroční zpráva 2012 Dobrovolnictví není oběť, ale přirozený projev občanské zralosti. Přináší konkrétní pomoc tomu, kdo ji potřebuje, zároveň poskytuje dobrovolníkovi pocit smysluplnosti, je zdrojem nových

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 7 VÝZNAM DOBROVOLNICTVÍ Čas ke studiu: 1 hodina Cíl: Po prostudování této podkapitoly poznáte význam

Více

VEŘEJNÁ SLUŽBA A DOBROVOLNICTVÍ V OBCI

VEŘEJNÁ SLUŽBA A DOBROVOLNICTVÍ V OBCI . Tematická sekce NSZM VEŘEJNÁ SLUŽBA A DOBROVOLNICTVÍ V OBCI HESTIA Národní dobrovolnické centrum Praha, 16. května 2013 Akce je součástí projektu NSZM ČR Dobrovolnictví a veřejná služba v obci - jak

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit Příloha č. 1 k výzvě č. 01 pro oblast podpory 1.2 - Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita:

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 1 CO JE TO DOBROVOLNICTVÍ Moto: Dobrovolníkem se většinou stávají ti, kteří nejsou spokojeni se současným

Více

Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela

Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti PhDr. Miloslav Macela OPZ 2014 2020, jeho investiční priority a konkrétní výzvy Investiční priority 2. 1. - 2. 3. (sociální začleňování), ale

Více

Výroční zpráva. Občanské sdružení PROHANDICAP. Hlavní smysl v tomto životě je pomáhat druhým. A pokud jim nemůžete pomoci, aspoň jim neubližujte.

Výroční zpráva. Občanské sdružení PROHANDICAP. Hlavní smysl v tomto životě je pomáhat druhým. A pokud jim nemůžete pomoci, aspoň jim neubližujte. Výroční zpráva 2014 Hlavní smysl v tomto životě je pomáhat druhým. A pokud jim nemůžete pomoci, aspoň jim neubližujte. Dalajláma Občanské sdružení PROHANDICAP Telefon: 474 653 502 U Dubu 1562 431 11 Jirkov

Více

Čl. 1. Název a sídlo. Čl. 2. Statut sdružení

Čl. 1. Název a sídlo. Čl. 2. Statut sdružení Čl. 1. Název a sídlo Název: Občanské sdružení Janus (dále jen sdružení ) Sídlo: Popkova 1005, 664 34 Kuřim Čl. 2 Statut sdružení 1. Sdružení je dobrovolné, nezávislé, sdružující členy na základě společného

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

ŽÁDOST NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE O STÁTNÍ DOTACI NA ROK 1

ŽÁDOST NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE O STÁTNÍ DOTACI NA ROK 1 Příloha ŽÁDOST NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE O STÁTNÍ DOTACI NA ROK 1 NÁZEV POSKYTOVATELE DOTACE: NÁZEV DOTAČNÍHO PROGRAMU: NÁZEV PROJEKTU: 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE O PŘEDKLÁDAJÍCÍ ORGANIZACI 1.1. Název

Více

MIKROEKONOMIKA. Ekonomika neziskových organizací

MIKROEKONOMIKA. Ekonomika neziskových organizací MIKROEKONOMIKA Ekonomika neziskových organizací Společenský význam neziskových organizací Nezisková organizace (nonprofit, nověji not-for-profit) = organizace, jejímž posláním je něco jiného než tvorba

Více

Občanské sdružení Květina

Občanské sdružení Květina Občanské sdružení Květina Jeníkov 74, Oldřichov u Duchcova, 417 24 Tel.: +420 721 568 898,, IČO: 27038645 e-mail: oskvetina@centrum.cz, www.oskvetina.ic.cz Výroční zpráva za rok 2007 1/1 Obsah Výroční

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Výroční zpráva "V tomto životě nemůžeme dělat velké věci. Můžeme dělat jen malé věci s velkou láskou. Matka Tereza

Výroční zpráva V tomto životě nemůžeme dělat velké věci. Můžeme dělat jen malé věci s velkou láskou. Matka Tereza Výroční zpráva 2014 "V tomto životě nemůžeme dělat velké věci. Můžeme dělat jen malé věci s velkou láskou. Matka Tereza Výroční zpráva Dobrovolnického centra Pardubice, o. s. 2014 Dobrovolnické centrum

Více

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Příloha č. 1 KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI - 1 - 1. Terminologie V koncepci environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve Zlínském kraji je jednotně užívána

Více

Jak mohou Nestátní neziskové organizace pomáhat obcím při realizaci rodinné politiky. Ing. Slavka Dokulilová Centrum pro rodinu Vysočina, o.s.

Jak mohou Nestátní neziskové organizace pomáhat obcím při realizaci rodinné politiky. Ing. Slavka Dokulilová Centrum pro rodinu Vysočina, o.s. Jak mohou Nestátní neziskové organizace pomáhat obcím při realizaci rodinné politiky Ing. Slavka Dokulilová Centrum pro rodinu Vysočina, o.s. Centrum pro rodinu a sociální péči Vysočina Služby CRSP: 1)

Více

Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov

Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov Minimální preventivní program 2013-2014 Příloha celoročního plánu. Program protidrogové prevence pro školní rok 2013-2014 Úvod:

Více

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 www.sanek.cz Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 (zkrácená verze) Tradičního, již devátého ročníku dotazníkového průzkumu v oblasti vedení a řízení nestátních

Více

Jiří Tošner

Jiří Tošner HESTIA - Centrum pro dobrovolnictví, z. ú. Na Poříčí 1041/12, 110 00 Praha 1 tel.: 224 872 075 e-mail: info@hest.cz www.hest.cz, www.dobrovolnik.cz Dobrovolnictví v komunitě - - cesta k občanské soudržnosti

Více

Odborné praktické. lní situace, výzvy a problémy Mgr. Věra Malík Holasová, Ph.D.

Odborné praktické. lní situace, výzvy a problémy Mgr. Věra Malík Holasová, Ph.D. Odborné praktické vzdělávání aktuáln lní situace, výzvy a problémy 23.10.2013 Mgr. Věra Malík Holasová, Ph.D. Ostravská univerzita v Ostravě Fakulta sociálních studií, Katedra sociální práce I. Úvod (význam

Více

Představení programu FNNO HANA ŠILHÁNOVÁ, NROS MIROSLAV KUNDRATA, NADACE PARTNERSTVÍ

Představení programu FNNO HANA ŠILHÁNOVÁ, NROS MIROSLAV KUNDRATA, NADACE PARTNERSTVÍ Představení programu FNNO HANA ŠILHÁNOVÁ, NROS MIROSLAV KUNDRATA, NADACE PARTNERSTVÍ ZAHAJOVACÍ KONFERENCE PROGRAMU FNNO, 24. 9. 2013 Zprostředkovatel Nadace rozvoje občanské společnosti (hlavní partner)

Více

Metodický pokyn č. 4

Metodický pokyn č. 4 Metodický pokyn č. 4 Poradna pro cizince a uprchlíky DIECÉZNÍ KATOLICKÁ CHARITA HRADEC KRÁLOVÉ Velké náměstí 37/46, 500 01 Hradec Králové, IČO: 42197449 Název: Poslání, cíle a principy poradny pro cizince

Více

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny:

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny: 1. MANAGEMENT - činnost bez které se neobejde žádný větší organizační celek - věda i umění zároveň - nutnost řízení také v armádě, na univerzitách v umění i jinde. Potřeba řídit se objevuje už se vznikem

Více

Dobrovolnictví Role a hodnota ve společnosti. Marek Vyskočil 2014

Dobrovolnictví Role a hodnota ve společnosti. Marek Vyskočil 2014 Dobrovolnictví Role a hodnota ve společnosti Marek Vyskočil 2014 Obsah Úvod do problematiky dobrovolnictví Legislativní praxe Dobrovolnictví v ČR a ve Světě Hodnota dobrovolnické práce Práce s dobrovolníky

Více

NEFORMÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI (návrh koncepce)

NEFORMÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI (návrh koncepce) NEFORMÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI (návrh koncepce) Červen 2016 1 Jaké neformální vzdělávání chceme realizovat/podporovat v JmK? 1. Vymezení subjektů poskytujících neformální vzdělávání Definice

Více

získat finanční podporu od Statutárního města Teplice na realizaci aktivit pro děti s trvalým bydlištěm v Teplicích

získat finanční podporu od Statutárního města Teplice na realizaci aktivit pro děti s trvalým bydlištěm v Teplicích 1 Obsah: 1. Základní informace o organizaci 2. Jakým jsme šli směrem 3. Co se podařilo 4. Co se nepodařilo 5. Plány pro rok 2009 6. Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Květina Klub Květina 7. Finanční

Více

Komunitní plánování - věc veřejná

Komunitní plánování - věc veřejná Komunitní plánování - věc veřejná Jak zjistit, co lidé opravdu chtějí? Jak zlepšit život v obci? Co to je komunitní plánování? Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného

Více

Koncepce rozvoje školy

Koncepce rozvoje školy Střední škola technická a ekonomická Brno, Olomoucká, příspěvková organizace Příručka kvality - příloha č. 7.51 ON_35/01092016 Verze: 1.0 Počet stran: 4 Počet příloh: 0 Koncepce rozvoje školy Dokument

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu EKONOMIKA VEŘEJNÉHO SEKTORU 2 Název tematického celku: Hospodaření organizačních složek státu a příspěvkových organizací. Cíl: Vysvětlit

Více

Týmová (spolu)práce. Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace

Týmová (spolu)práce. Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace Týmová (spolu)práce Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace Úvod Tým (staroangl.) spřežení, potah Zde: malá pracovní skupina, jejímž úkolem je komplexně a interdisciplinárně

Více

Seminář k výzvě. Oblast podpory 3.2 Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit MPSV, listopad 2009

Seminář k výzvě. Oblast podpory 3.2 Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit MPSV, listopad 2009 Seminář k výzvě Oblast podpory 3.2 Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit MPSV, listopad 2009 Výzva č. 19 Výzva pro předkládání grantových projektů v rámci oblasti podpory 3.2 Podpora

Více

Grantová příručka pro žadatele o grant

Grantová příručka pro žadatele o grant Grantová příručka pro žadatele o grant Obsah Hlavní zásady Nadace Sirius 3 Grantová strategie 4 Zásady grantování Nadace Sirius 5 Systém hodnocení žádostí 5 Informace pro žadatele 6 Hlavní zásady Nadace

Více

CSR a firemní dobročinnost Filantropie Sponzorství Dobrovolníci

CSR a firemní dobročinnost Filantropie Sponzorství Dobrovolníci 1 CSR a firemní dobročinnost Filantropie Sponzorství Dobrovolníci Filantropie, sponzorství, dobrovolnictví se může uplatňovat vůči všem osobám bez rozdílu věku, pohlaví, zdraví atd. Soustředíme se na

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 4 PROČ SE STÁT DOBROVOLNÍKEM Čas ke studiu: 1 hodina Cíl: Po prostudování této podkapitoly poznáte

Více

Vzory a hodnoty dobrovolnictví

Vzory a hodnoty dobrovolnictví Vzory a hodnoty dobrovolnictví Pavol Frič (Fakulta sociálních věd UK) a Tereza Pospíšilová (Fakulta humanitních studií UK) Projekt Vzory a hodnoty dobrovolnictví v české a norské společnosti realizuje

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

Úspěch a kontinuita pro další generace. Pomáháme rodinným podnikům růst a prosperovat během dalších generací!

Úspěch a kontinuita pro další generace. Pomáháme rodinným podnikům růst a prosperovat během dalších generací! České & Slovenské Rodinné Podniky Czech & Slovak Family Businesses Rodinné podniky Úspěch a kontinuita pro další generace Pomáháme rodinným podnikům růst a prosperovat během dalších generací! Dej synovi

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Sociální pedagogika. Úvod

Sociální pedagogika. Úvod Sociální pedagogika Úvod Mladý vědní obor, definice je stále nejednotná U nás je považován za zakladatele Gustav Adolf Lindner (1828 1987) Vyzvedal společenské poslání výchovy výchova pro život společenský,

Více

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Program pro pěstounské rodiny Slezské diakonie jako Pověřená osoba v oblasti náhradní rodinné péče má zpracovanou METODIKU - funkční systém vnitřních

Více

SKAUTING PRO VŠECHNY

SKAUTING PRO VŠECHNY SKAUTING PRO VŠECHNY programový dokument Projekt Skauting: příležitost skutečně pro všechny Skupina Skauting pro všechny (SPV) květen 2011 Kdo jsme a z čeho vycházíme Skupina Skauting pro všechny sdružuje

Více

PROGRAM KONFERENCE RŮZNÉ ROLE ZÁSTUPCE ŘEDITELE ŠKOLY

PROGRAM KONFERENCE RŮZNÉ ROLE ZÁSTUPCE ŘEDITELE ŠKOLY PROGRAM KONFERENCE RŮZNÉ ROLE ZÁSTUPCE ŘEDITELE ŠKOLY 1) Slavnostní zahájení 2) Václav Trojan Vrána s pozlacenýma nohama Zástupce ředitele je dosud teoreticky neuchopená funkce v české škole. Na jedné

Více

Jiří Šafr, Markéta Sedláčková

Jiří Šafr, Markéta Sedláčková Konference DEMOKRACIE JAKO HODNOTA A PROBLÉM Katedra filozofie Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, Technická univerzita v Liberci, Liberec, 22. října 2010 Sociální kapitál a legitimita demokracie

Více

Výroční zpráva Dobrovolnického centra Pardubice, o. s. 2011. Kdo byl u založení dobrovolnického centra? Byli to kmenoví zaměstnanci i výkonný výbor:

Výroční zpráva Dobrovolnického centra Pardubice, o. s. 2011. Kdo byl u založení dobrovolnického centra? Byli to kmenoví zaměstnanci i výkonný výbor: Výroční zpráva 2011 Výroční zpráva Dobrovolnického centra Pardubice, o. s. 2011 Dobrovolnické centrum Pardubice, o. s. je nezisková organizace založená a registrovaná 9. 11. 2010 Ministerstvem vnitra ČR.

Více

Podpora zdraví v evropském kontextu a v České republice

Podpora zdraví v evropském kontextu a v České republice Podpora zdraví v evropském kontextu a v České republice MUDr. Lidmila Hamplová Ministerstvo zdravotnictví ČR Evropská zdravotní politika Hlavním principem evropské zdravotní politiky je poznatek vztahu

Více

Komunitní školy v České republice

Komunitní školy v České republice Komunitní školy v České republice Příležitosti, výzvy a o tom, kde začít Marek Lauermann Pro potřeby projektu Cesty venkova CZ1.07/3.1.00/37.0094 Jak školy chápou pojem komunitní školy má společný základ

Více

Balíček ICN. Michaela Hofštetrová Knotková

Balíček ICN. Michaela Hofštetrová Knotková Balíček ICN Michaela Hofštetrová Knotková Obsah: Kapitola 1: Úvod Kapitola 2: Celkový pohled Kapitola 3: Plánování pracovní síly Kapitola 4: Měření pracovní zátěže sester Kapitola 5: Důležitost pracovního

Více

METODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky

METODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky METODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky Pracovní shrnutí Při své návštěvě v červenci 2008 provedla Deborah Edward, která vyučuje

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Příloha č. 1 Mezinárodní klasifikace neziskových organizací ICNPO. Kultura a umění Sport Rekreační činnosti 2

Příloha č. 1 Mezinárodní klasifikace neziskových organizací ICNPO. Kultura a umění Sport Rekreační činnosti 2 Příloha č. 1 Mezinárodní klasifikace neziskových organizací ICNPO Název oblasti Název podoblasti 1 Kultura, sport a volný čas Kultura a umění Sport Rekreační činnosti 2 Základní vzdělávání Vzdělávání a

Více

Dlouhodobý plán školy Koncepční záměry a úkoly v období 2015-2017

Dlouhodobý plán školy Koncepční záměry a úkoly v období 2015-2017 ZŠ T. G. Masaryka Kutná Hora, Jiráskovy sady 387 Dlouhodobý plán školy Koncepční záměry a úkoly v období 2015-2017 Mgr. Bc. Zdenka Mačinová, ředitelka školy Koncepční záměry a úkoly v období 2015 2017

Více

A B C D E F. Člověk v rytmu času - cyklus přírody ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI. Rodina, typy rodiny, příbuzenské vztahy rovné postavení mužů a žen

A B C D E F. Člověk v rytmu času - cyklus přírody ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI. Rodina, typy rodiny, příbuzenské vztahy rovné postavení mužů a žen A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost 2 Vzdělávací obor: Výchova k občanství 3 Ročník: 6. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence) Výstupy Učivo Průřezová témata mezipředmětové vztahy Evaluace

Více

ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník 1989. Uverejnené: 18.10.1989 Účinnosť od: 01.12.1989

ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník 1989. Uverejnené: 18.10.1989 Účinnosť od: 01.12.1989 ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY Ročník 1989 Uverejnené: 18.10.1989 Účinnosť od: 01.12.1989 112 V Y H L Á Š K A ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky ze dne 6.

Více

Výroční zpráva Dobrovolnického centra Pardubice, o. s. 2013

Výroční zpráva Dobrovolnického centra Pardubice, o. s. 2013 Výroční zpráva 2013 Výroční zpráva Dobrovolnického centra Pardubice, o. s. 2013 Dobrovolnické centrum Pardubice, o. s. je nezisková organizace založená a registrovaná 9. 11. 2010 Ministerstvem vnitra ČR.

Více

Význam dobrovolnictví v oblasti zdravotně sociální péče

Význam dobrovolnictví v oblasti zdravotně sociální péče Význam dobrovolnictví v oblasti zdravotně sociální péče Projekt šesti tematických kulatých stolů Realizátor SKOK, o.s. ve spolupráci s Friedrich Ebert Stiftung Série 6 diskuzních kulatých stolů - témata:

Více

Rozvoj finanční kapacity - Fundraising

Rozvoj finanční kapacity - Fundraising Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Rozvoj finanční kapacity - Fundraising Mgr. Michal Jarolímek České Budějovice 13. 5. 2010 a 10. 6. 2010 ZDROJE : veřejné

Více

Minimální preventivní program

Minimální preventivní program Základní škola a Mateřská škola Dražice, okr. Tábor, 391 31 Dražice Minimální preventivní program 2015/2016 Škola bez drog a šikany Minimální preventivní program 2015/2016 Škola bez drog a šikany Škola:

Více

Odbor školství, mládeže a sportu, Moravskoslezského kraje, 2007

Odbor školství, mládeže a sportu, Moravskoslezského kraje, 2007 Zpráva o plnění 1. akčního plánu realizace strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže na období 2005 2006 Odbor školství, mládeže a sportu, Moravskoslezského kraje, 2007 1 Úvod Strategie

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Obsah 1. Klíčové dokumenty pro přípravu OP VVV 2. Hlavní záměry a strategie programu 3. Prioritní osy 4. Harmonogram přípravy Klíčové dokumenty pro přípravu

Více

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce Aktuální výzvy: Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016 MV ČR Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce OP Zaměstnanost Podpora sociálního podnikání Deinstitucionalizace sociálních

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI pro období 2006-2009 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2006 Úvod Vláda České republiky schválila usnesením č. 1305 ze dne 12. října 2005 Národní koncepci rodinné

Více

Přehled dotačních titulů pro NNO v roce 2016

Přehled dotačních titulů pro NNO v roce 2016 Přehled dotačních titulů pro NNO v roce 2016 Zlínský kraj Krajský úřad, třída Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín www.kr-zlinsky.cz Odbor Kancelář hejtmana RP07-16 Program na podporu nestátních neziskových organizací,

Více

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Mgr. Petra Kadlecová Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Kapitola 1 strana 2 Prevence rizik návykových látek Prevence (dle WHO): soubor intervencí s cílem zamezit a snížit

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Komunitní práce a inkluze Romů

Komunitní práce a inkluze Romů Komunitní práce a inkluze Romů L E I DA S C H U R I N G A Předmluva Klíč k úspěchu v rozvoji romských komunit a jejich začlenění do většinové společnosti spočívá v jejich aktivní účasti a předpokladu,

Více

Koncepce rozvoje školy

Koncepce rozvoje školy Střední škola technická a ekonomická, Brno, Olomoucká 61 Příručka kvality - příloha č. 7.51 ON_35/01022014 Verze: 2.0 Počet stran: 4 Počet příloh: 0 Koncepce rozvoje školy Dokument v listinné podobě je

Více

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice Sociálně-právní ochrana dětí Výkon státní správy v rámci přenesené působnosti

Více

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ 19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ Studentská komora Rady vysokých škol (SK RVŠ) je vrcholnou reprezentací studentů veřejných,

Více

Stanovy organizace. OliMali. stanovy občanského sdružení

Stanovy organizace. OliMali. stanovy občanského sdružení Stanovy organizace OliMali stanovy občanského sdružení 1. Základní ustanovení a) Název sdružení: OliMali b) OliMali (dále jen sdružení) je neziskové, charitativní sdružení k poskytování obecně prospěšných

Více

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Sociální podnikání zaměstnanecká družstva Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Sociální inovace Koncept BEC BEC Družstvo Šumperk

Více

Zaměstnanec je při výkonu služby povinen dodržovat práva skupin a jednotlivců,

Zaměstnanec je při výkonu služby povinen dodržovat práva skupin a jednotlivců, ETICKÝ KODEX ZAMĚSTNANCŮ DS Strana: 1/6 Změna: 0 Etický kodex zaměstnanců DS Wágnerka Tento etický kodex byl napsán z důvodu ujednocení náhledu na standardy chování všech zaměstnanců Domova pro seniory

Více

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. VEŘEJNÉ FINANCE 5 FISKÁLNÍ FEDERALISMUS Obsah: 5.1 Prostorové aspekty veřejných financí. 5.2 Fiskální federalismus. 5.3 Fiskální decentralizace. 5.1 Prostorové aspekty veřejných financí. Veřejné finance

Více

Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta managementu v Jindřichově Hradci. D i p l o m o v á p r á c e. Petra Čopáková

Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta managementu v Jindřichově Hradci. D i p l o m o v á p r á c e. Petra Čopáková Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindřichově Hradci D i p l o m o v á p r á c e Petra Čopáková 2007 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindřichově Hradci Katedra

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy Systém péče v ČR Systém péče v České republice se dělí na dvě základní skupiny. Do první skupiny patří zařízení, která pracují s klienty v rámci preventivní péče. Druhá skupina zařízení se již věnuje dětem,

Více

Fond pro nestátní neziskové organizace - Seminář pro žadatele o grant. 2. výzva

Fond pro nestátní neziskové organizace - Seminář pro žadatele o grant. 2. výzva Fond pro nestátní neziskové organizace - Seminář pro žadatele o grant 2. výzva Program semináře Specifika 2. výzvy FNNO Prioritní oblasti FNNO Doplňkové granty v rámci Fondu pro bilaterální spolupráci

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více

Adorea dobrovolnické centrum Vsetín,o.s.

Adorea dobrovolnické centrum Vsetín,o.s. Adorea dobrovolnické centrum Vsetín,o.s. Naše činnost Medializace a propagace dobrovolnictví Vyhledávání dobrovolníků a jejich výcvik Koordinace dobrovolnictví Spolupráce s přijímajícími organizacemi Realizace

Více

Zákon o dobrovolnické službě. Dobrovolnická služba (a)

Zákon o dobrovolnické službě. Dobrovolnická služba (a) Zákon o dobrovolnické službě číslo 198/2002 Jiři Pstružina PROSPECTUS M2.1.1 Zákon o dobrovolnické službě 1 Dobrovolnická služba (a) Činnost v sociální oblasti (nezaměstnaní, sociálně slabí, zdravotně

Více

Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb

Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb Pedagogicko-psychologická poradna 5 odstavce 3 bod c,d,e c) poskytuje poradenské služby žákům se zvýšeným rizikem školní neúspěšnosti nebo

Více

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života Evropa čelí velké výzvě z důvodů globalizace a demografických změn. Proto zástupci ministerstev,

Více

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: Název Cíle: Popis a zdůvodnění Cíle: Na která zjištění z analýz cíl reaguje Seznam opatření, které vedou k naplnění Cíle: 5.1 Udržení stávajících

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění... 17

1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění... 17 Předmluva................................................. 15 1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění.....................................

Více

Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012

Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012 Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012 Cílem Akčního plánu Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011 2012 (dále jen Akční

Více

Průzkum neziskového sektoru

Průzkum neziskového sektoru Průzkum neziskového sektoru Mikroregion Urbanická brázda Průzkum neziskového sektoru slouží jako jeden z podkladů pro aktualizaci Programu rozvoje mikroregionu Urbanická brázda a tedy jako vodítko pro

Více

AKADEMIE UMĚNÍ A KULTURY PRO SENIORY HMP

AKADEMIE UMĚNÍ A KULTURY PRO SENIORY HMP AKADEMIE UMĚNÍ A KULTURY PRO SENIORY HMP Projekt základních uměleckých škol (příspěvkových organizací) a HMP, určený pro seniory v oblasti celoživotního uměleckého vzdělávání Osnova: 1. Název projektu

Více

od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též

od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též nestátními neziskovými organizacemi, církvemi, samosprávou

Více

Projekty formování pozitivního postoje dětí a dospívajících k četbě v podmínkách rodinné edukace

Projekty formování pozitivního postoje dětí a dospívajících k četbě v podmínkách rodinné edukace Projekty formování pozitivního postoje dětí a dospívajících k četbě v podmínkách rodinné edukace Markéta Švamberk Šauerová PROJEKTY FORMOVÁNÍ POZITIVNÍHO POSTOJE DĚTÍ A DOSPÍVAJÍCÍCH K ČETBĚ V PODMÍNKÁCH

Více

ZVYŠOVÁNÍODBORNÝCH KOMPETENCÍAKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉUNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ. Název balíčku. Jméno autora/autorů

ZVYŠOVÁNÍODBORNÝCH KOMPETENCÍAKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉUNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ. Název balíčku. Jméno autora/autorů ZVYŠOVÁNÍODBORNÝCH KOMPETENCÍAKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉUNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ Název balíčku Jméno autora/autorů Mgr. Alexandra Tomášová Raškovice, březen 2013 Ostravská

Více

Průzkum řízení lidských zdrojů v neziskových organizacích DOTAZNÍK

Průzkum řízení lidských zdrojů v neziskových organizacích DOTAZNÍK Průzkum řízení lidských zdrojů v neziskových organizacích DOTAZNÍK Předem Vám děkujeme za vyplnění následující otázek. Věnujte, prosíme, patřičnou pozornost i poznámkám pod zněním otázek. realizační tým

Více