PREVENCE A ŘEŠENÍ ŠIKANY

Transkript

1 Základní škola Ruda nad Moravou, okres Šumperk, příspěvková organizace Sportovní 300, Ruda nad Moravou , tel , IČ: PREVENCE A ŘEŠENÍ ŠIKANY dle Metodického pokynu MŠMT ČR k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení č. j / a Metodického pokynu ministryně školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikany ve školách a školských zařízeních z r Škola má odpovědnost za žáky. V souladu s ustanovením 29 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, jsou školy a školská zařízení povinny zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků a studentů v průběhu všech vzdělávacích a souvisejících aktivit a současně vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku rizikového chování. Z tohoto důvodu pedagog musí šikanování mezi žáky neprodleně řešit a každé jeho oběti poskytnout okamžitou pomoc. Podle vyhlášky č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školních zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí, odpovídá i za škodu způsobenou žákům v době vykonávání přechodného dohledu, tj. při vyučování a v přímé souvislosti s ním. Ředitel školy nese také odpovědnost za zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví pro své zaměstnance dle 101 a 102 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Prevence šikany je na místě především tam, kde k ní dosud nedochází, ale i tam, kde k ní prokazatelně došlo. V první řadě spočívá prevence v tom, že učitel důsledně sleduje strategii založenou na podpoře outsiderů. Může si záměrně všímat dětí plachých, úzkostných, nějak handicapovaných, méně chápavých, méně výřečných, méně sympatických, izolovaných. Může využívat každé příležitosti k tomu, aby je povzbudil, dodal jim odvahy, posílil jejich sebevědomí, ujistil je, že jsou stejně hodnotné jako ti ostatní, aby jim dal příležitost v něčem vyniknout, zapojit je do nějaké společné činnosti, zapadnout lépe do kolektivu. Dalším dobrým stavebním kamenem prevence šikany je příjemná atmosféra ve škole, ve třídním kolektivu mezi žáky i mezi kantory. Přispět může nejvíce učitel jako autorita. V prostředí, kde jsou vztahy založeny na partnerství, jsou vztahy určitým způsobem imunní, umožňují mít jiný názor, umožňují vzájemné přijetí, kooperaci, pomáhání si, porozumění. Způsob, jakým můžeme žáky těmto dovednostem učit, jsou především sociálně psychologické hry, kde je důležitá interaktivní a prožitkový styl učení. V takovém prostředí se šikaně nedaří.

2 K prevenci šikany patří ochrana dětí před vlivem mediálního násilí a pornografie, které snižují citlivost dětí ke kultuře, oslabují smysl pro kázeň atd. Omezení konzumu tohoto zboží není záležitostí pouze školy, ale hlavně rodiny. Účinnou součástí prevence proti šikaně je také dozor dospělých nad žáky. Tento způsob především snižuje počet příležitostí k šikaně. Metody řešení agresivního chování a šikany Školy mají mimořádnou zodpovědnost za to, aby předcházely vzniku problému a aby se s tím odpovědně vyrovnávaly již při jeho vzniku. Šikanování se v zárodečné formě vyskytuje prakticky ve všech školách. Škola má jednoznačnou odpovědnost za děti a žáky v době vyučování a na školních akcích. Učitel, kterému bude znám případ šikanování a nepřijme v tomto ohledu žádné opatření, se vystavuje riziku trestního postihu pro neoznámení, případně nezabránění trestního činu. Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení Č.j / definuje šikanu takto: Šikanování je jakékoliv chování, jehož záměrem je ublížit jedinci, ohrozit nebo zastrašovat jiného žáka, případně skupinu žáků. Je to cílené a obvykle opakované užití násilí jedincem nebo skupinou vůči jedinci či skupině žáků, kteří se neumí nebo z nejrůznějších důvodů nemohou bránit. Zahrnuje jak fyzické útoky v podobě bití, vydírání, loupeží, poškozování věcí druhé osobě, tak i útoky slovní v podobě nadávek, pomluv, vyhrožování či ponižování. Může mít formu sexuálního obtěžování až zneužívání. Šikana se projevuje i v nepřímé podobě jako nápadné přehlížení a ignorování žáka třídní či jinou skupinou spolužáků. Nebezpečnost působení šikany spočívá zvláště v závažnosti, dlouhodobosti a nezřídka v celoživotních následcích na duševním a tělesném zdraví. Kyberšikana je jednou z forem psychické šikany. Je to zneužití ICT (informačních a komunikačních technologií), zejména pak mobilních telefonů a internetu, k takovým činnostem, které mají někoho záměrně ohrozit, ublížit mu. Podobně jako u šikany tváří v tvář se jedná o úmyslné chování, kdy je oběť napadána útočníkem nebo útočníky. Povaha a provedení útoků pak určuje její závažnost. Kyberšikana obdobně jako školní šikana sice není sama o sobě trestným činem ani přestupkem, ale její projevy mohou naplňovat skutkovou podstatu např. těchto trestných činů: - 2 -

3 nebezpečné pronásledování (stalking, 354 TZ) např. dlouhodobě opakované pokusy kontaktovat všemi dostupnými prostředky oběť, která proto pociťuje důvodné obavy o život nebo zdraví své či svých blízkých; účast na sebevraždě ( 144 TZ) např. zaslání SMS oběti s úmyslem vyvolat u ní rozhodnutí k sebevraždě; porušení tajemství dopravovaných zpráv ( 182 TZ) např. odposlech odesílaného e- mailu; porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí ( 183 TZ), např. zveřejnění fotografií z telefonu oběti; pomluva ( 184 TZ) např. vytvoření webových stránek zesměšňujících oběť. Osm druhů šikanování Druh šikanování Možný projev Fyzické aktivní přímé Fyzické aktivní nepřímé Agresoři oběť škrtí, kopou, fackují. Oběti jsou ničeny věci. Kápo pošle nohsledy, aby oběť zbily. Fyzické pasivní přímé Agresor nedovolí oběti, aby si sedla do lavice. (fyzické bránění oběti v dosahování jejich cílů) Fyzické pasivní nepřímé Agresor odmítne oběť na její požádání pustit ze třídy na záchod. (odmítnutí splnění požadavků) Verbální aktivní přímé Nadávání, urážení, zesměšňování. Verbální aktivní nepřímé Rozšiřování pomluv. Tzv. symbolická agrese (hanlivé kresby, obrázky)

4 Verbální pasivní přímé Neodpovídání na pozdrav, otázky,... Verbální pasivní nepřímé Spolužáci se nezastanou oběti, je-li nespravedlivě obviněna z něčeho co udělali její trýznitelé. (Zdroj: Kolář, 2005) Odhalení šikany je někdy velmi obtížné i pro zkušeného pedagoga. Nejzávažnější negativní roli při jejím zjišťování hraje strach, a to nejen strach obětí, ale i pachatelů i dalších účastníků. Strach vytváří obvykle prostředí solidarity agresorů i postižených. Při řešení případů šikany, dříve než je začneme prošetřovat, podnikneme kroky první pomoci: 1. Překonání šoku a pomoc oběti. 2. Spolupráce pedagogů a domluva vyšetřování. 3. Zabránění domluvě agresorů na křivé výpovědi. 4. Pokračující pomoc a podpora oběti. 5. V závažných případech nahlášení Policii ČR. Pro vyšetřování šikany doporučujeme strategii prováděnou v těchto krocích: 1. Zajištění ochrany obětem. 2. Rozhovor s informátory a oběťmi. 3. Nalezení vhodných svědků. 4. Individuální, případně konfrontační rozhovory se svědky (nikoliv konfrontace obětí a agresorů). 6. Rozhovor s agresory, případně konfrontace mezi nimi. 7. Zodpovědný pedagogický pracovník neprodleně telefonicky uvědomí rodiče žáka k jednání se školou. Rodiče jsou seznámeni se všemi skutečnostmi případu, porušením řádu školy, návrhem výchovného opatření. Škola doporučí rodičům žáka specializovanou pomoc odborníků, škola vyhotoví dva zápisy z jednání, jeden obdrží rodiče žáka, druhý zůstane uložen ve škole. Škola nabídne rodičům pomoc monitorování, pravidelné schůzky R + TU, VP

5 Jednání výchovné komise Vedení školy, metodik prevence, výchovná poradkyně, třídní učitel/ka, rodiče žáka, případně odborník z PPP, SPC a OSPODU. Orientační posloupnost vedení jednání: a) Zákonní zástupci jednotlivých žáků (agresorů) by měli být zváni na jednání ve škole písemnou formou a mezi jednotlivými jednáními se zákonnými zástupci by měla být časová prodleva. b) Seznámení rodičů s problémem, který jsme zjistili projevy chování u jednotlivého konkrétního dítěte (agresora). c) Postupné vyjádření všech pedagogů jaký postoj zaujímá škola k těmto nevhodným a nežádoucím projevům chování. d) Vyjádření žáka. e) Vyjádření zákonných zástupců možná navrhovaná řešení ze strany rodičů, možnosti řešení pro nápravu chování u svého dítěte (agresora), aby se situace zlepšila, možnost spolupráce se školou. f) Rozhodování komise za zavřenými dveřmi. g) Seznámení rodičů a žáka se závěrem komise konkrétní možná řešení seznamuje vedení školy. Domluva na časovém horizontu z hlediska nápravy chování agresora, zpětná kontrola, zda se situace uklidnila. Upozornit rodiče na další výchovná opatření, pokud tato přijatá opatření nepomohou. h) Provedení zápisu z jednání, který obsahuje závěr, podpisy všech zúčastněných osob a souhlas rodičů, že byli s celou záležitostí seznámeni a s navrhovanými řešeními souhlasí. Výchovná opatření Škola má k dispozici pro potrestání agresorů běžná i mimořádná opatření, a to: tzv. výchovná opatření (napomenutí a důtka pedagoga, důtka ředitele), snížení známky z chování, převedení do jiné třídy, umístění do diagnostického ústavu na předběžné opatření a popř. následné nařízení ústavní výchovy. Spolupráce se specializovanými a ostatními institucemi Účastní-li se šikanování většina problémové skupiny (třídy), nebo jsou-li normy agresorů akceptovány, spolupracujeme s odborníky z PPP. Pokud šikanování naplnilo skutkovou podstatu - 5 -

6 trestného činu, je povinností jej oznámit Policii ČR. Školy a školská zařízení jsou povinny bez zbytečného odkladu oznámit orgánu sociálně právní ochrany skutečnosti, které ohrožují žáka nebo pokud žák spáchal trestný čin, popř. opakovaně páchá přestupky. INTERVENČNÍ PROGRAM PRIMÁRNÍ PREVENCE Tento intervenční program se výhradně zaměřuje na specifickou primární a sekundární prevenci. Přičemž pod pojmem primární prevence se rozumí to, jak předcházet šikanování a řešit ho. Jedná se především o působení v třídnických hodinách. Za sekundární prevenci lze označit šikanu, která již propukla, nicméně se ještě nedostala do hranic pokročilé šikany. Dalším předpokladem fungování programu je celoškolní přístup. Zde se jedná o to, aby speciální program proti šikaně byl včleněn do systému školního vzdělávacího programu. Což obnáší: organizaci a řízení školy, vzdělávání pracovníků školy, preventivně-výchovné a vzdělávací činnosti žáků. Mezi klíčová opatření programu patří společné vzdělávání a supervize - např. formou výcvikového kurzu, užší realizační tým, zmapování situace (formou dotazníku, šetření) a motivování pedagogů pro změnu, společný postup při řešení šikanování - domluva pedagogů, jak postupovat proti šikaně, prevence ve výuce, prevence ve školním životě mimo vyučování, ochranný režim, spolupráce s rodiči na ochraně dětí a žáků před šikanou, školní poradenské služby, spolupráce se specializovanými zařízeními, vztahy se školami v okolí, evaluace

7 PREVENCE ŠIKANY Mezi možnosti, jak předcházet a čelit šikanování, patří spousta opatření, zásad a prostředků. Mimo jiné je to porozumění situaci, za které k šikaně dochází, vědomí o jejích příčinách a možných stádiích nebo informovanost žáků o linkách důvěry, na které se v případě potřeby mohou obrátit. Tím nejdůležitějším v prevenci šikanování je hledání způsobů, jak ovlivnit specifické rizikové faktory jak u oběti, tak u agresora a vytváření zdravého veřejného mínění třídy (skupiny), ve které dochází či může docházet k šikaně. Podobně jak je tomu u většiny nemocí, i o šikaně se dá říci, že je mnohem jednodušší, účinnější a levnější jí předcházet, než ji později často až příliš pozdě odstraňovat nebo proti ní bojovat. Prevence šikany je na místě jak tam, kde k ní zatím nedochází (či zatím nebyla zpozorována), tak i tam, kde se šikana vyskytuje a kde jde o to, aby se tyto problémy již neopakovaly. Rozlišujeme prevenci: Primární O tomto druhu prevence hovoříme v případech, kdy k šikaně ještě nedošlo. Spočívá převážně v informovanosti žáků, ale i samotných učitelů, výchovných poradců, vychovatelů, ředitelů a školních inspektorů, že tyto formy chování nejsou neškodnou legrací a zábavou a měli by být seznámeni zejména s negativními důsledky šikany, a to jak pro její oběti, tak pachatele. Nejlepší ochranou proti šikanování je budování bezpečných, otevřených a kamarádských vztahů mezi členy třídy. Sekundární Tento způsob prevence uplatňujeme v situacích, kdy k šikaně už došlo, a my se snažíme o to, aby se problémy již neopakovaly. Patří sem včasná diagnostika, bezodkladné vyšetření šikany či pedagogická opatření, mezi které můžeme zařadit ochranu oběti před dalšími útoky, rozhovor s rodiči oběti i agresora, komunikace s ostatními rodiči a třídním kolektivem. K sekundární prevenci samozřejmě také řadíme výchovnou práci s agresory různé postihy, tlumení agresivních sklonů, výcvik sociálních dovedností, zaměstnání vhodnou činností či pochvala za zvládnutí impulzivity v provokující situaci Rodičům obětí i agresorů se doporučují návštěvy v ambulantním oddělení střediska výchovné péče pro děti a mládež nebo v nestátních organizacích majících obdobnou náplň činnosti jako střediska výchovné péče (krizová centra apod.). Při závažnějších případech šikany může škola podat návrh orgánu sociálně právní ochrany dítěte k zahájení řízení o nařízení předběžného opatření či ústavní výchovy s následným umístěním v diagnostickém ústavu. Oběti šikanování se doporučuje nabídnout psychoterapeutickou péči pedagogicko - psychologické poradny nebo jiného poradenského pracoviště. Dítě by také mělo vědět, že se kdykoli může samo anonymně svěřit zavoláním na Linku bezpečí

8 Terciální Terciální prevenci chápeme ve smyslu zabránění dalšímu asociálnímu nebo antisociálnímu chování původce šikany. Spočívá v oddělení agresora od oběti šikany, ve změně klimatu na škole, které by se mělo stát více otevřenější problémům, ale také méně lhostejné, se snahou je vyřešit. Klima má být důvěryhodné, se stanovením jasných pravidel, norem, ale i sankcí. Terciální prevence dále spočívá ve spolupráci agresora se střediskem výchovné péče, nebo dalšími výše uvedenými institucemi, zabývajícími se problematikou prevence sociálně patologických jevů. Cílem primární prevence v oblasti šikanování a násilí ve škole je zvýšit odolnost dětí a mládeže vůči sociálně patologickým jevům, zamezení či snížení výskytu náznaků šikany. Cílem naší strategie je realizovat dlouhodobý, komplexní primární program, do něhož bude zahrnuto vše důležité, co je v současné škole k dispozici a vše, co již bylo s úspěchem vyzkoušeno. Důraz klademe na informovanost žáků v hodinách vlastivědy, prvouky, výchovy k občanství, chemie, přírodopisu a dalších předmětů, na nabídku volnočasových aktivit. Snažíme se do realizace programu zapojit maximální počet pedagogů ve vyučování i na neformální bázi při komunikaci se žáky. Při realizací tohoto programu chceme žáky vést k sebevědomí, správnému sebehodnocení, stanovení si reálných cílů v životě, k poznání sebe sama, k zvládání stresů, k dovednostem řešit své problémy bez pomoci léků a jiných návykových látek (ve spolupráci s rodiči). K tomuto cíli využijeme různých metod aktivního sociálního učení, individuálního přístupu k žákům apod. Za důležitou též považujeme motivaci rodičů a jejich spolupráci v rámci tohoto programu. Dlouhodobé cíle vést žáky ke správnému sebehodnocení, stanovení si reálných cílů v životě, poznání sebe sama, zvládání stresů, k dovednostem řešit své problémy bez pomocí návykových látek a tím tak zvýšit jejich sebevědomí a odolnost vůči sociálně patologickým jevům (poskytování informací, podpůrné program reagovat na aktuální stav výskytu šikany, včas zjistit všechny projevy fyzického a psychického násilí mezi žáky, spolupracovat s rodiči žáků, vytvářet podmínky pro příznivé pracovní klima a zdravý pracovní režim žáků a učitelů, optimalizovat vztahy mezi žáky a učiteli, pravidelně informovat pedagogy o všech problémech, které se vyskytnou u žáků školy, zajistit odborné vzdělávání všech pedagogů v oblasti primární prevence, spolupracovat se všemi institucemi a organizacemi v oblasti prevence, - 8 -

9 naučit žáky zvládat různé životní konflikty a problémy, zvýšit informovanost rodičů o poradenských možnostech školy i ostatních institucí, vychovávat a vzdělávat mládež tak, aby získala dovednosti potřebné pro život, schopnost čelit sociálnímu tlaku, rozvíjet pozitivní sebejistotu, přejímat zodpovědnost za sebe i své chování, vytvářet pozitivní kulturu školy, poskytovat informace z oblasti prevence sociálně patologických jevů přiměřeně možnostem jednotlivých žáků, Krátkodobé cíle Adekvátně věku a psychickým a mentálním možnostem jednotlivců: vytvářet přátelské, pozitivní školní klima, rozvíjet komunikační dovednosti, učit žáky sebepoznání, sebehodnocení, učit žáky pracovat s emocemi, zařazovat prvky bránění se manipulaci, útoku agresora, prostřednictvím prožitkového učení, navazováním modelových situací učit žáky řešit konflikty a rozhodovat se i v běžných situacích (např. zúčastním se školní akce, výletu, omluva ), prvky spolupráce

10 MODEL ŠETŘENÍ KONKRÉTNÍCH PŘÍPADŮ Kdo: útočník oběť svědek (svědci) usmiřovatel Četnost ojediněle nebo stále Kdy: denní doba /hodina Šetření Kde: škola /jiné prostředí Co: formy nebo typy verbální neverbální vyloučení vydírání gestikulace Proč: příčina následek S veškerými shromážděnými informacemi se potom nakládá podle celkové strategie školy pro oblast chování žáků a podle potřeby jsou zaznamenávány

11 JAK POMOCI ÚTOČNÍKŮM Stanovte jasné hranice Definujte je písemně Vysvětlete tresty, které budou následovat Pracujte na sebevědomí, které podporuje veškeré dobré chování Neuznávejte výmluvy Zajistěte, aby se útočník osobně omluvil Odměňujte dobré chování Stanovte cíle (vždy na jeden den nebo na jednu hodinu) Mějte pro útočníky vyhrazené místo na uklidnění Nacvičujte zvládání stresu hluboké dýchání, zavřené oči Přehrávejte situace pomocí hraní rolí Pomocí hraní rolí nacvičujte, jak se vyhnout vtažení do šikanování Doporučujte dětem, aby situaci řešily odchodem NIKDY neumožňujte posilování šikanujícího chování Nepřehlížejte šikanování RADY DĚTEM, KTERÉ JSOU ŠIKANOVÁNY Poznámkám a provokacím se zasměj nebo je ignoruj. Pamatuj si, že jejich autoři jsou omezení. Chtějí tě zastrašit a humor nebo ticho je může odradit. Když to nějakou dobu takhle vydržíš, přestane je to bavit. Můžeš jim říci, aby přestali otravovat nebo něco podobného. Musíš to ale říci zlostně a hned odejít. Vyzkoušej si to před zrcadlem. Jestliže tě obtěžuje celá skupina, vyber si jejího nejslabšího člena, podívej se mu do očí a řekni: To vůbec není k smíchu. Pak odejdi. Můžeš se přihlásit do kursu sebeobrany, který ti dodá větší sebedůvěru. Neznamená to, že budeš oplácet, ale může ti to pomoci posílit tvoji sebedůvěru

12 Drž se ve skupině útočníci se obvykle zaměřují na osamocené děti. Zeptej se člena útočnické party o samotě, proč jich musí útočit tolik na jednoho. Mohlo by pomoci zavolat jednomu z útočníků a zeptat se ho, jak by se mu líbilo, kdyby někdo takhle útočil na něj. Bude to fungovat, ale jen v tom případě, máte-li k sobě nějaký vztah. Poraď se se svými rodiči, a pokud budou mít nějaké nápady, vyzkoušej je. Potřebuješ jejich pomoc a podporu. Když tě útočníci obklopí, nezastavuj se a jdi dál. Snaž se získat nějakého svědka jejich počínání, aby učitel mohl zasáhnout. Přestaň uvažovat jako oběť takovéto jednání si nezasluhuješ. Choď se zdviženou hlavou, předstírej sebedůvěru, i když žádnou nemáš. I když tě útočníci děsí, dívej se na ně s úsměvem. Když už nedokážeš dělat nic jiného, alespoň je ignoruj, nezastavuj se a jdi od nich. Nakonec je to přestane bavit. Sežeň si v knihovně o tomto problému nějakou odbornou publikaci Veď si záznamy o všem, co se stalo místo, čas, co kdo řekl. Řekni svým rodičům, aby informovali školu. Šikanování by se mělo zamezit a útočníkům by jejich otřesné jednání nemělo procházet. Nauč se vyhledávat pomoc koho lze požádat o pomoc (některé spolužáky, rodiče, učitele, výchovného poradce, ředitele školy, návštěva poradny ) Najít si mezi spolužáky silnějšího ochránce. Obrátit se o pomoc k učiteli není žalování. Šikana zaměřená na učitele Šikana zaměřená na učitele ze strany žáků musí být chápána jako celostní a multidimenzionální problém, který se týká všech členů školy. Není pouze výsledkem osobnostních charakteristik učitele nebo jeho sociálních či pedagogických kompetencí. Neměla by proto být v žádném případě považována za individuální záležitost konkrétního pedagoga, kterou by si měl vyřešit sám. Odpovědnost za prevenci a řešení šikany nese vedení školy, potažmo také zřizovatel. Šikana zaměřená na učitele je specifická tím, že dojde k narušení jasně definovaných rolí (učitel žák) a žák/student se dostane do pozice větší moci než pedagog bez ohledu na formálně vyšší moc a autoritu učitele. Tato forma šikany je tedy charakteristická tím, že strana s nižším statusem a nižší mírou formálně přidělené moci ubližuje straně s vyšším statusem a formální autoritou. Šikana zaměřená na učitele se nejčastěji odehrává ve škole ve třídách a na chodbách, nicméně může se odehrávat také mimo školu ve veřejných prostorách, v místě bydliště pedagoga nebo v kyberprostoru. Je zapotřebí mít na paměti, že šikanou může trpět i vysoce zkušený a kompetentní pedagog, který dobře zná svůj předmět, ovládá třídní management a má dobré pedagogické

13 schopnosti. Ani takový pedagog nemusí disponovat kapacitou zamezit některým šikanujícím projevům vůči sobě. Pedagog může vnímat situaci, kdy je šikanován žáky, jako stigma a pociťuje stud a selhání, což mu zároveň často brání vyhledat pomoc u kolegů, vedení školy nebo ve svém okolí. V řešení situace pak pedagoga také oslabuje obecně zažitý mylný názor, že kompetentní pedagogové problém s udržováním kontroly ve třídě nemají. Učitelé se tak mohou ocitnout v paradoxní situaci, ve které jsou činěni zodpovědnými za násilí, které je namířeno proti nim samotným. Je zapotřebí, aby škola vytvořila bezpečné prostředí a atmosféru důvěry, ve kterém bude tento druh rizika šikana učitele uznán a budou nastaveny mechanismy a postupy (krizový plán) k ochraně pedagogů a k účinné prevenci a řešení takového chování, se kterými budou všichni žáci, pedagogové a zákonní zástupci seznámeni. Agresivní chování s cílem ublížit učiteli ze strany vedení (bossing), kolegů (mobbing), podřízených kolegů (staffing) nebo šikana ze strany zákonných zástupců patří do pracovněprávní problematiky a postupy řešení vymezuje zákoník práce, případně trestní zákoník či občanský zákoník. Specifika pro prevenci šikany zaměřené na učitele 1. Prevence stojí na celoškolním přístupu, který akcentuje dobré sociální klima, připouští riziko výskytu šikany učitele ve škole, otevřeně takové chování odmítá a realizuje prevenci případně intervenci, pokud k výskytu dojde. Uvědomění si rizika může významně snížit rozvoj šikany. 2. Vedení školy vyjadřuje pedagogům podporu, oceňuje jejich práci, vytváří atmosféru důvěry, podporuje spolupráci v pedagogickém sboru a zastává nekonfliktní způsob řešení problémů. 3. Škola má jasně stanovený způsob, jakým mají pedagogové podezření na šikanu své osoby nebo kolegy nebo oznámení o šikaně podat, komu a jak s tím bude nakládáno. 4. Pedagog nastavuje a uplatňuje jasná pravidla ve třídě, na konflikt nebo nerespektování reaguje včas, pracuje s pravidly v chování a používá stanovené důsledky jejich nerespektování konzistentně, vyhýbá se řešení konfliktu a konfrontací ze strany žáka před celou třídou, usměrňuje řešení na individuální konzultaci, vyhýbá se konfrontačnímu tónu. 5. Pedagog posiluje zapojení žáků do výuky, dává jim na výběr, činí úkoly a výuku pro žáky zajímavými, propojuje výuku s běžným životem a potřebami žáků, jeho výklad a očekávání jsou pro žáky srozumitelné, odpovídají obtížnosti, kterou mohou zvládnout. 6. Očekává úspěch u všech žáků a podporuje je, dává žákům zpětnou vazbu k tomu, co udělali dobře, staví na silných stránkách žáků. 7. Nezpůsobuje ponížení nebo zesměšnění žáka před třídou, při hodnocení žáka zachovává jeho důstojnost. 8. Všímá si změn v náladě, emocích a v chování žáků a včas na ně reaguje. 9. Problémy neřeší sám, ale ve spolupráci se školním poradenským pracovištěm, případně s vedením školy. 10. Všímá si prosociálního a kooperativního chování žáků a oceňuje je, podporuje kooperaci mezi žáky a prostředím, kde se každý žák cítí přijatý

14 Specifika pro řešení šikany zaměřené na učitele 1. Pedagog, který čelí šikaně ze strany žáků, je v dané situaci v pozici oběti, která by neměla zůstávat v situaci sama, ale měla by vyhledat pomoc ostatních. Nelze očekávat, že situaci, kterou lze klasifikovat jako šikanu, vyřeší pedagog v pozici oběti sám. Proto je zapotřebí, aby tuto skutečnost škola neočekávala a nevyžadovala. Naopak je zapotřebí, aby podporovala své pedagogy k vyhledání pomoci, zajistila bezpečí pro pedagoga a řešila vzniklou situaci se žáky, rodiči a ostatními pedagogy. 2. Škola musí mít připravený krizový plán, ve kterém bude specifikováno, jak se v situaci naplnění tohoto rizika zachová, jakou roli a možnosti řešení krizové situace má sám pedagog, jakou roli vedení školy, školní poradenské pracoviště apod. Plán rovněž zahrnuje pokyny pro zajištění bezpečí pro ohroženého pedagoga a žáky. 3. V případě bezprostředního ohrožení pedagoga žákem/žáky se pedagog řídí krizovým plánem školy. Pokud je tento plán nedostatečný, zajistí si pedagog pro sebe bezpečí (odejde ze třídy, přivolá si pomoc apod.) a požádá o spolupráci jiného kolegu nebo vedení školy pro zajištění dohledu ve třídě, případně izolaci agresora a zajištění bezpečí pro ostatní žáky ve třídě, vyžaduje-li to situace. 4. Je zapotřebí, aby pedagog sám, jeho kolegové i vedení školy porozuměli tomu, že pedagog byl vystaven traumatickému zážitku. Tento zážitek může být bolestným i pro svědky. Je proto zapotřebí dovolit si čas na zpracování šoku, neobviňovat se, vyhledat si pro sebe sociální podporu od kolegů, přátel, rodiny, monitorovat u sebe znaky stresu, které se mohou objevit i později a případně vyhledat pro sebe odbornou pomoc. 5. Šikana pedagoga bývá často spojena s šikanou mezi žáky. Škola zajistí posouzení sociálních vztahů ve třídě a na základě výsledků nastaví odpovídající řešení. 6. Pro třídu, ve které se šikana odehrávala, zajistí škola intervenční program k řešení šikany za účelem znovunastolení bezpečí ve třídě. 7. Stejně jako u šikany mezi žáky i zde je potřeba, aby po takové situaci škola revidovala mechanismy a postupy (krizový plán), aby bylo zřejmé, jak zacházet s případnými podobnými situacemi v budoucnu. Prevence ve výuce - postoje pedagogů sebeúcta, profesní čest, sociální dovednosti, umění práce se skupinou, komunikační dovednosti, - učitel vzor, - využití témat předmětů k získání znalostí, dovedností a postojů, - práva a povinnosti, - sebehodnocení, sebepoznávání, - úspěch x neúspěch (všímat si dílčích úspěchů u méně úspěšných žáků; hledat příčiny neúspěchu), - řešení úkolů v týmu, - motivace a pracovní morálka, - prostor pro hodnocení učitele žáky, - zařazování témat k posílení prevence do výuky: charakteristika kamaráda, můj volný čas, moje rodina, osobnosti v dějinách, poučení z historie, týmová spolupráce, pomoc a povzbuzení slabšího, životní prostředí, příklady z říše zvířat, poznávání jiných kultur, cestování, tolerance, rodina, život

15 Prevence ve školním životě mimo vyučování - výlety, exkurze, projektové dny, návštěvy divadla, kina, práce s dětmi v zájmových kroužcích, - zaměřit se na tvořivou atmosféru a minimalizovat chvíle, kdy se žáci začínají nudit, - vytvořit splnitelné cíle, které skupina krok po kroku dokáže plnit, - při společných akcích respektovat a dodržovat společně předem připravená pravidla - řídí se jimi jak žáci, tak i učitelé, rozdělení žáků do menších skupin každý odpovídá za každého, problémové žáky rozdělit do ostatních skupin tak, aby se k sobě nedostali potencionální agresoři a oběti, rizikové typy pověřit drobným úkolem, - učitel je se skupinami v neustálém kontaktu - všímat si, zda žák nevyhledává častější přítomnost učitele, - společné hodnocení chování skupiny, - v problémových skupinách posílit pedagogický dozor, - propojení aktivit školy s rodičovskou veřejností. Spolupráce s rodiči - prohloubit spolupráci s rodiči, u ohrožených dětí častější spolupráce, - Den otevřených dveří, Školská rada, - usnadnit rodičům kontakt na učitele , konzultační hodiny, na schůzkách se domlouvat v dostatečném předstihu, - beseda s odborníky z PPP a SPC, - seznámení rodičů s postupem školy v jednotlivých situacích, - při řešení šikany volba adekvátního postupu, OSPOD, - seznámení s postupem školy, - seznámení se spoluprací s dalšími zařízeními, - vyhýbat se konfrontačním střetům rodičů oběti a agresora, - nabídka odborné pomoci specializovaná zařízení. MŠMT vydalo metodické materiály pro pedagogické pracovníky, které uvádějí možnosti prevence a řešení výskytu všech forem rizikového chování: Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních, č.j / a Metodický pokyn k prevenci a řešení šikany ve školách a školských zařízeních č.j /2016. Podklady : Přehled platných předpisů pro oblast prevence rizikového chování STRATEGIE Národní strategie primární prevence rizikového chování dětí a mládeže na období , Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 až 2018, č.j.431/10, Strategický protidrogový plán Ol. kraje na období , Strategie prevence kriminality na léta , Krajský plán primární prevence na léta

16 ZÁKONY 561/2004 Sb. Zákon o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), 562/2004 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím školského zákona, 563/2004 Sb. Zákon o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, 379/2005 Sb., k ochraně před škodami působenými tabákem, alkoholem, návykovými látkami, Zákon č. 186/2016 Sb. zákon o hazardních hrách. VYHLÁŠKY Vyhláška č. 27/2016 Sb., Vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, Vyhláška č. 197/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další vyhlášky, Vyhláška č. 412/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditačních komisí a kariérním systému pedagogických pracovníků. METODICKÉ POKYNY A DOPORUČENÍ Metodický pokyn ministryně školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikany ve školách a školských zařízeních (č.j. MSMT-21149/2016), Metodické doporučení k prevenci rizikového chování dětí, žáků a studentů ve školách a ve školských zařízeních č.j / přílohy pro jednotlivé typy rizikového chování : 1. návykové látky, 2. rizikové chování v dopravě, 3. poruchy příjmu poravy, 4. alkohol, 5. syndrom CAN, 6. školní šikanování, 7. kyberšikana, 8. homofonie, 9. extremismus, rasismus, xenofobie, antisemitismus, 10. vandalismus, 11. záškoláctví, 12. krádeže, 13. tabák, 14. krizové situace spojené s násilím, 15. netolismus, 16. sebepoškozování, 17. nová náboženská hnutí, 18. rizikové sexuální chování, 19. příslušnost k subkulturám, 20. domácí násilí 21. hazardní hraní, Metodický pokyn Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k výchově proti projevům rasismu, xenofobie a intolerance, č.j.: 14423/99-22, Metodický pokyn k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví, č.j.: 10194/ , související normy: Zákon o sociální potřebnosti č. 422/2003 Sb. (novela zákona č. 482/1991 Sb.) ohlašovací povinnost školy při neomluvených hodinách; Zákon o sociálně-právní ochraně dětí č. 359/1999 Sb. (změny - platné znění od více o ohlašovací povinnosti školy, Spolupráce předškolních zařízení, škol a školských zařízení s Policií ČR při prevenci a při vyšetřování kriminality dětí a mládeže a kriminality na dětech a mládeži páchané, č.j.: 25884/ , Související norma: Zákon o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže č. 218/2003 Sb.platné znění od , Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných MŠMT Č.j.: / , Do zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), došlo k doplnění 22a a 22b upravující práva a povinnosti pedagogických pracovníků a dále k doplnění 31 školského zákona o postup v případě zvláště závažných porušení povinností stanovených zákonem

17 Program je součástí MPP školy, na jeho tvorbě a realizaci se podílejí všichni pedagogičtí pracovníci za koordinace metodika prevence. Zpracovala: Mgr. Marie Baslerová