Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Transkript

1 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_53 Jméno autora: Anna Škodová Třída/ročník: II. Datum vytvoření: Vzdělávací oblast: Tematická oblast: Předmět: Výstižný popis způsobu využití nebo metodické pokyny: Sociální vztahy a dovednosti Psychologie obecná a osobnosti Psychologie učitel využije zápis jako osnovu výkladu ve vyučování učitel na procvičení učiva může využít testy a úkoly žák si v hodině nebo za DÚ napíše zápis probíraného tématu během výkladu žák využije rychlé vyhledání na webových stránkách žák doplní zajímavosti z učebnice nebo z internetu

2 Myšlení Obrázek 1 Mgr. Anna Škodová

3 Definice myšlení Je to psychický proces, kterým zprostředkovaně poznáváme obecné a podstatné vlastnosti předmětů a jevů a vztahy mezi nimi. Proces myšlení probíhá v pojmech, ve slovech. Důležitým podkladem myšlení jsou konkrétní vjemy a fantazijní představy. Myšlení se rozvíjí od dětství: při hře, styku s dospělými, prostředím, které je obklopuje. Obrázek 2

4 Pojem Je základní forma myšlení. Je to obecná představa, jejíž obsah je určen souhrnem podstatných znaků daných osob, věcí, dějů a jevů. Představa je názorná, pojem je nenázorný. Vyjadřuje se slovem, nebo skupinou slov. Např.: Střední zdravotnická škola, Česká republika. Slovní označení vyvolává názornou představu a zároveň označuje pojem (např. loď, bota, dům, atd.). Obrázek 3

5 Dělení pojmů Pojmy jedinečné(naše auto) Pojmy obecné(auto) Abychom vytvořili pojem, potřebujeme: něco vnímat, srovnávat, představovat si.

6 Vztahy mezi pojmy Je nutné znát a uvědomit si vztahy mezi pojmy musíme umět pojmy třídit, řadit a uvědomit si jejich: Nadřazenost - najděte nadřazený pojem pojmům: strom, sněženka, jezevčík. Podřazenost - najděte podřazené pojmy pojmu: objektivní příznaky nemoci. Souřadnost - najděte souřadné pojmy k pojmům: knírač, ohař, čivava, smrk, modřín, jedle, jabloň, hrušeň, švestka. Obrázek 4

7 Formy myšlení Soud vyjadřuje vztah mezi dvěma pojmy, soud něco tvrdí nebo popírá, Úsudek citron je kyselý tvrzení, kočka není pes- popření. vyjádření vztahu mezi dvěma a více soudy, výchozí soudy se nazývají premisy, kapr žije ve vodě, štika žije ve vodě ryby žijí ve vodě, vyvozený soud je závěr.

8 Druhy myšlení Konkrétně názorné myšlení pomocí názorných představ (plánujeme trasu na výlet). Abstraktní myšlení uvažování v abstraktních pojmech (stanovování a ověřování hypotéz např. výzkum kvality života lidí důchodového věku). Konvergentní myšlení proces myšlení se ubírá jedním směrem (matematická úloha). Divergentní myšlení probíhá v situacích, které mohou mít několik řešení (co si oblékneme na oběd s přáteli).

9 Vlastnosti myšlení Jsou individuální zvláštnosti myšlení, kterými se člověk odlišuje od ostatních. K nejdůležitějším patří: hloubka, šířka, přesnost, pružnost, kritičnost, rychlost. Obrázek 5

10 Vlastnosti myšlení Hloubka myšlení je to schopnost postřehnout podstatné souvislosti a vztahy ( přijít věci na kloub ). Šířka (obsažnost myšlení) hodnotit všechny souvislosti, které mohou ovlivnit řešení. Přesnost logičnost myšlení schopnost jasně formulovat problémy a dodržovat logické postupy při řešení.

11 Vlastnosti myšlení Pružnost myšlení hledání nových postupů při řešení problému. Kritičnost myšlení schopnost podrobovat vlastní i cizí názory nezávislé kritice. Rychlost myšlení rychlý sled myšlenek, kladný význam má, pokud je spojen s kritičností, přesností a hloubkou myšlení.

12 Myšlenkové operace Probíhají rozmanitě podle povahy řešeného problému: 1. analýza Myšlenkové rozčleňování celku na části,oddělování jedné vlastnosti od jiných (velikost, barva, atd.). 2. syntéza Myšlenkové sjednocování částí na celek (kořeny,kmen a koruna tvoří strom). 3. srovnávání Obrázek 6 Zjištění podobnosti nebo rozdílnosti dvou nebo více předmětů nebo jevů (dvě odrůdy jablek).

13 Myšlenkové operace Obrázek 7 4. abstrakce Vyčlenění podstatných a obecných vlastností předmětů (pozvání několika osob na oběd, nepodstatná jsou jejich jména, podstatou je, kolik bude osob). 5. konkretizace Aplikace podstatných a společných vlastností předmětů a jevů určité třídy na konkrétní předmět (Vesmír - planeta Země Evropa - severní Čechy - Rumburk - Fr. Nohy - škola, atd.). 6. zobecňování Zjišťování a spojování společných vlastností jednotlivých předmětů a jevů určité skupiny a určování jejich společných zákonitostí (hodiny měří čas, ptáci mají křídla).

14 Myšlenkové operace 7. analogie Vyvozování poznatku o předmětu nebo jevu na základě podobnosti s jinými jevy nebo předměty. 8. indukce Vyvozování obecného tvrzení z jednotlivých případů (šelmy se živí masem, měď vede elektřinu). 9. dedukce Obrázek 8 Aplikace obecného poznatku na konkrétní příklad je opakem indukce (šelmy se živí masem, proto vlk se živí masem).

15 Řešení problému Řešíme pomocí myšlenkových operací. S využitím: vnímání, paměti, fantazijních představ, vědomostí, Obrázek 9 schopností a dovedností. Obrázek 10

16 Postup při řešení problému Počáteční orientace v problému, získání informací. Příprava, způsoby, prostředky, určování postupu řešení problému, atd. Vlastní proces řešení, vylučování nesprávných hypotéz. Nalezení řešení, odstranění napětí, uvolnění. Konečná kontrola. Obrázek 11

17 Myšlení a řešení problému Pokus a chyba (omyl) zkoušíme různé způsoby řešení využíváme v situaci, kdy jsme mimořádně rozrušeni, nejsme na ni připraveni (spěcháme do školy, nemůžeme najít klíče). Využití předchozí zkušenosti situaci řešíme naučeným způsobem (praní prádla). Podrobný rozbor analýza požíváme i jiné myšlenkové operace (při řešení slovních úloh).

18 Faktory ovlivňující řešení problému Zkušenosti řešitele. Zaměřenost řešení (snažit se na problém podívat ze všech stran). Psychický a fyzický stav řešitele (únava,věk, vliv citů ). Kreativita (schopnost řešit situaci novým způsobem). Funkční fixace (např. každý předmět má svou funkci, nepřipouští se jiné možnosti využití).

19 Tvůrčí myšlení Každý člověk má nějaké předpoklady pro tvůrčí činnost. Tvořivost a tvůrčí nápady se objevují již u dětí. Rozvíjí se: výchovou, vyučováním a cvičením. Tlumí se: Obrázek 12 nevhodnou výchovou ve škole, i v rodině(posměch, ironizování dětských nápadů). Tvůrčí nápady může uplatnit při své práci i zdravotnický asistent.

20 Poruchy myšlení Týkají se rychlosti myšlení a obsahové náplně. 1. Poruchy rychlosti myšlení - dynamiky Zpomalené (vyskytuje se při demenci, vyčerpání, depresi, projevuje se zpomalenou řečí, chudým obsahem). Zrychlené myšlenkový trysk (překotná řeč, nesouvislé vyjadřování, projevuje se u duševně nemocných, v alkoholovém opojení). Myšlenkový záraz tzv. OKNO (uprostřed řeči se zarazí, tato porucha bývá součástí duševního onemocnění). Obrázek 13

21 Poruchy myšlení 2. Poruchy obsahové náplně, kvality myšlení vztahovačné jedinec připisuje nesprávný význam směrem ke své osobě sledují mě kamerou, atd. vtíravé (obsedantní) myšlenky, které se vtírají se nedají zapudit (může se projevit i u člověka duševně zdravého v tíživé situaci).

22 Myšlenkové bludy Jsou nesprávné úsudky, mylná přesvědčení. Jedinec je přesvědčen o jejich pravdivosti, podle toho jedná. Příklady bludů: Velikášský blud mylné přesvědčení o vlastní důležitosti, velkém významu své osobnosti. Sebeobviňovací blud přesvědčení jedince, že je viníkem neštěstí, chování provinilého člověka.

23 Myšlenkové bludy Blud žárlivosti Chorobná žárlivost. Hypochondrický blud Mylné přesvědčení jedince, že trpí nevyléčitelnou chorobou. Indukovaný blud Vzniká u zdravého člověka z důvodu citové závislosti, při společném soužití s osobou trpící duševní poruchou s bludy.

24 Jak cvičit myšlení 1. Učíme se vydržet u problému, který řešíme vhodná je krátká přestávka, co nejméně rušivých vlivů (např. hudba), na stole mít jen to, s čím právě pracujeme. Obrázek 14

25 Jak cvičit myšlení 2. Osvojujeme si nástroje myšlení měli bychom se zajímat o přesný význam slov, při četbě nepřeskakujeme neznámá slova, snažíme se o přesné vyjadřování, tréninkem může být studium např. gramatiky, matematiky, řešení hádanek, rébusů.

26 Jak cvičit myšlení 3. Opíráme se o myšlení při zvládání školního učiva při mechanickém učení trénujeme pouze paměť, ale neučíme se myslet, mechanická paměť je méně trvalá než paměť logická, důležité je probíranou látku pochopit. Obrázek 15

27 Jak cvičit myšlení 4. Důležité je navyknout si hrát si s nápady nápady se vynořují v mysli, nepotlačujeme je, můžeme se dostat k originálnímu řešení problému (brainstorming), nejdůležitějším pravidlem brainstormingu je říkat všechny nápady, i když můžou být směšné a nepraktické. Obrázek 16

28 Použité zdroje Čáp, J.: Psychologie výchovy a vyučování I. Karolinum, Praha Čáp J., Čechová V., Rozsypalová, M.: Psychologie I. SPN, Praha Nakonečný, M.: Lexikon psychologie. Vodnář, Praha Nakonečný, M.: Psychologie téměř pro každého. Academia, Praha Plháková, A.: Učebnice obecné psychologie. Academia, Praha 2004.

29 Seznam obrázků Obrázek 1-5, 7-16 [cit ]. Dostupný pod licencí Microsoft Office 2010 (viz na WWW: < Obrázek 6 AUTOR NEUVEDEN. Barvyživota.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: asociacni-souvztaznost-telesne-organovych-systemu-se-slovemskutecnost.