Průběh vybraných událostí roku 2004.

Transkript

1 1 R O K

2 2 Průběh vybraných událostí roku L E D E N byla naměřena nejniţší teplota v roce/ -28,1 C/ zápis ţáků do 1.třídy ZŠ / zapsáno 7 ţáčků / Ú N O R - zastupitelstvo obce schválilo rozpočet na rok 2004 B Ř E Z E N uskutečnil se zájezd do divadla v Praze na hudební komedii Zpívání v dešti TJ Černá pořádala v hotelu Racek maškarní bál D U B E N zdobení velikonočního stromu před Obecním úřadem TJ Černá pořádala v hotelu Racek pyţamový bál naše nejmladší skautky- Berušky vyhrály okresní kolo a získaly putovní vlajku v závodě světlušek ve Zlaté Koruně uskutečnil se slet čarodějů a čarodějnic spolu se soutěţí o nejlepší kostým před areálem VPS Marek byla postavena obecní májka K V Ě T E N oslava vstupu ČR do Evropské unie proběhla na hraničním přechodu Kyselov Diendorf byl otevřen hraniční přechod Kyselov Diendorf oslava Dne Matek v zasedací síni Obecního úřadu slavnostní otevření nové hasičské zbrojnice v areálu bývalé sodovkárny spolu s ukázkou taktického cvičení vítání malých občánků zájezd do divadla Brodway v Praze na muzikál Rebelové Č E R V E N uskutečnil se 4.ročník Her barevných Wizard s club připravil 2.ročník oslav Mezinárodního dne dětí a dospělých u příleţitosti MDD byla uspořádána Veselá cesta pohádkovým lesem proběhly volby do Evropského parlamentu v místním kostele se uskutečnila Slavnost 100.výročí posvěcení kostela

3 3 Č E R V E N E C začaly Historické slavnosti obce, které přinesly řadu programů a vystoupení a trvaly aţ do 28.8 S R P E N Wizard s club uspořádal u příleţitosti zakončení letní sezony Pivní slavnosti Konaly se Hry na hranici bez hranic Z Á Ř Í obcí projel cyklistický závod Přátelství České Budějovice- Linec Pasov v jachetním oddíle uvítali stříbrnou medailistku ve třídě Evropa na OH v Aténách Lenku Šmídovou v hotelu Racek se konala dětská diskotéka Rozloučení s létem Ř Í J E N manţelé Ţilíkovi oslavili diamantovou svatbu 60.let společného ţivota L I S T O P A D obecní knihovna získala v rámci grantu od Ministerstva informatiky pevné připojení k internetu na období 3 let konaly se volby do krajských zastupitelstev a Senátu PČR obec připravila pro občany zájezd do bavorských lázní Bad Füssing uskutečnil se zvonečkový průvod spolu s následným rozsvícením vánočního stromu v parčíku před ubytovnou P R O S I N E C vánoční setkání se seniory v zasedací místnosti Obec.úřadu proběhla Poutní slavnost v místním kostele setkání představitelů a občanů obce Černá a Schlägl na hraničním přechodu Kyselov Diendorf v rámci předání Betlénského světla Betlémské světlo do rodin v obci roznášely Berušky z místního skautského oddílu

4 4 OBECNÍ ÚŘAD A ZASTUPITELSTVO OBCE. STRATEGICKÝ PLÁN OBCE ČERNÁ V POŠUMAVÍ. Obec Černá v Pošumaví zpracovala Strategickou a rozvojovou studii obce z hlediska potřeb dalšího rozvoje.ke zpracování byla ustanovena skupina pracovníků z řad místních občanů, podnikatelů a zástupců firem a spolků.bylo pouţito materiálu Obecního úřadu Černá v Pošumaví, Okresního úřadu Český Krumlov, Strategického a rozvojového plánu regionu Český Krumlov a Jihočeského kraje. Zpočátku byl hlavním koordinátorem a zpracovatelem ing.jiří Tichý z Interchat internet server, nakonec však z jistých důvodů s ním obec přerušila veškeré další styky. Kontaktními osobami při zpracování tohoto plánu byly jmenováni: Jan Oldřich, Josef Mikeš, Tomáš Suchánek ml.ing.jan Novák, Lenka Haberlandová a ing.františek Záhora. Byla zpracována podrobná analýza, jejíţ část předkládám v tomto zápise. Úvodní část. Obec Černá v Pošumaví se svými pěti přidruţenými osadami a 835 obyvateli se postupně stala přirozeným centrem lipenské oblasti.vodní nádrţ je zde nejširší a poskytuje ideální podmínky pro sportovní vyţití,zejména jachting a windsurfing. Obec je jednou z nejnavštěvovanějších částí Lipenska a kaţdý rok zde tráví dovolenou tisíce lidí. Obec Černá v Pošumaví je velmi dobře přístupná z hlediska dopravního spojení, neboť je křiţovatkou spojnic mezi Českým Krumlovem,Volary a Vyšším Brodem. Turistický ruch je pro obec významnou poloţkou, přesto pro 56% zaměstnaných obyvatel nejsou pracovní příleţitosti a jejich zázemí vytváří jiné obce, především Český Krumlov. V obci je Informační centrum v prostoru firmy FOP a poskytuje ve třech jazycích kvalitní servis, na základě čehoţ bylo přijato do Asociace informačních center ČR. Převáţná část obce se nachází na území Chráněné krajinné oblasti Šumava. Obec je členem Sdruţení lipenských obcí a udrţuje partnerské vztahy zejména s rakouskou obcí Schlägl. Historie obce. První písemná zmínka o obci je z roku 1268, kdy jí zvíkovský purkrabí Hirzo z Klingerbergu daroval cisterciáckému klášteru ve Zlaté Koruně.Vesnice se rozkládala v údolí potoka,jehoţ vody se po dešti zbarvovaly do černa a tak první název zněl Na czerne rece.s klášterem Zlatá Koruna se obec dostala po husitských válkách k panství Český Krumlov, kde zůstala aţ do zrušení nevolnictví v r.1848.tehdy byla vytvořena i samostatná obec Schwarzbach.Ovšem jiţ v roce 1505 udělil Petr z Roţmberka Dolní Vltavici právo trţní a odúmrtní a v roce 1648 byla povýšena na město a nadána erbem.

5 5 Do středověké historie obce zasáhl významným způsobem jihočeský stavitel rybníků Jakub Krčín z Jelčan, který nechal přistavět k původnímu jednopatrovému zámku v r.1568 pivovar, čímţ vytvořil jednu z dominant obce.pivovar slouţil aţ do roku 1947, kdy byl zrušen a postupně se přecházelo na vaření ovocných šťav a výrobu limonád. Význam obce stoupl zejména v 18.století pro její výhodnou polohu na obchodní stezce, spojující Český Krumlov s rakouským Aigenem a německým Pasovem.Významná však byla především těţba kvalitního grafitu.zdejší doly patřily po několik desetiletí k největším producentům grafitu na světě.tato loţiska byla nalezena v r.1767, kdy je dobývali místní sedláci a pouţívali k mazání dřevěných os kol a jako leštidla.grafitové doly byly otevřeny v r.1812 a byly ve vlastnictví Schwarzenberků. V roce 1918 po vzniku ČSR byla oblast odpůrcem samostatnosti, v r.1936 zde získala největší vliv Henleinova Sudetendeutsche Partei, která přivedla tuto oblast do náruče Hitlera v r.1938.na základě mnichovské dohody byla obec přičleněna k Německu. Obec Černá v Pošumaví byla osvobozena 6.května 1945 jednotkami americké armády.postupně pak jsou původní obyvatelé německé národnosti na základě dohody vítězných mocností a dekretů presidenta Beneše vysídleni na území Německa a Rakouska.Mezitím však jiţ probíhá doosidlování obce českým a slovenským obyvatelstvem z vnitrozemí. Významně zasáhla do ţivota obce výstavba Lipenské přehrady.bylo nutno přerušit těţbu tuhy a vybudovat nové těţební pole, zaniklo velké rašeliniště v prostoru podél Vltavy, bylo nutno vykácet a vytěţit mnoho hektarů lesa.byly zrušeny dva hřbitovy, zanikla obec Dolní Vltavice, Kyselov, částečně byla demolována i obec Černá. Další demolice probíhaly v katastru obce v letech v souvislosti s blízkostí státní hranice, čímţ zanikla řada osad a samot. Dopravní infrastruktura. - hlavní trasou propojující obec s Českým Krumlovem a Horní Planou ve směru na Volary je silnice I / 39

6 6 - spojení obce směrem na Frymburk a Vyšší Brod je silnicí II / spádové území směrem na Dolní Vltavici a k hranicím Rakouska zajišťuje silnice III / od silnice II / 163 je spojení s osadou Muckov silnicí III / v katastru obce je i část silnice III / 16313, která vede od silnice II / 1638 na Frýdavu. Samotná obec Černá v Pošumaví vlastní ,80 bm komunikací, z toho je bm komunikací vozidlových. Spojení obce s dalším spádovým územím je moţné i vlakem ze stanice Černá v Pošumaví v Hůrce, na trati č.194 z Českých Budějovic do Nového Údolí. Turisticky významná je vybudovaná síť cyklostezek, z nichţ páteřní je z Nové Pece do Vyššího Brodu.Celkem je vyznačeno šest cyklostezek, kde lze absolvovat deset různých okruhů, které jsou vzájemně propojeny.šest z nich prochází obcí Černá v Pošumaví. Technická infrastruktura. - obec vlastní vodohospodářská zařízení, která spravuje firma 1.JVS,a.s.České Budějovice.Vodovod tvoří celkem 7,5 km sítě, kanalizace 6,7 km a do sítě přitéká 73,5 tis.m3 vody za rok/ údaje 1.JVS z r.1998 /.V současnosti je nutno připočíst vybudovaný vodovod v Dolní Vltavici a případnou další část kanalizace. - v roce 1993 byla dána do provozu nová moderní čistírna odpadních vod s kapacitou 3600 ekvivalentních obyvatel, která má vysoce účinnou technologii čištění. - kapacita skládky tuhých domovních odpadů umístěná v prostoru Pláničky byla vyčerpána, svoz zajišťuje firma A.S.A České Budějovice do vzdálené skládky v prostoru Lišova - tekuté domovní odpady zabezpečuje firma VPS Marek z Černé na skládku v prostoru Pernek - přívod zemního plynu do obce zřejmě nebude realizován, i kdyţ pro zajištění ochrany a ekologie ovzduší v obci by to bylo nanejvýš potřebné. Občanská vybavenost. - na základě údajů sčítání z r.2001 je v obci celkem 180 domů, z toho trvale obydlených je 146.Bytů je 347 a trvale obydlených 298.Obec vlastní 93 bytů. - v obci je Základní škola 1.stupně,Mateřská škola a soukromá Hudební škola. - zdravotnictví zajišťují lékaři praktický, zubní a dětský. - obchodní síť je zastoupena prodejnou Jednota Kaplice, Nákupním střediskem Baník, smíšenou prodejnou Bliţná a několika menšími malými provozovnami. Systém ochrany přírody a krajiny. Silnice z Frymburka do Černé v Pošumaví a dále na Český Krumlov tvoří pravou hranici Chráněné krajinné oblasti Šumava.

7 7 Zachování přírodních a krajinných hodnot okolí Lipenské nádrţe je jedním z hlavním cílů Sdruţení lipenských obcí. Na území obce Černá v Pošumaví se nachází přírodní rezervace Pláničský rybník s rozlohou 15,17 ha,která byla vyhlášena v r Dále se v katastru nachází pět přírodních památek: - Velké Bahno o výměře 85,76 ha.jedná se o podmáčené lesní porosty v komplexu Blíţenského lesa,byla vyhlášena v r Slavkovické louky, výměra 27 ha,vyhlášena v r Kotlina pod Pláničským rybníkem,výměra 10 ha,vyhlášena v r Olšina v Novolhotském lese, výměra 55 ha,vyhlášena v r Muckovské vápencové lomy.jde o jámové lomy s působivými monumenty skalních pilířů s cennou flórou i faunou.výměra 3,38 ha,vyhlášena v r Na území obce se nachází čtyři památné stromy,z toho tři lípy a jeden dub.dvě lípy a to velkolistá i malolistá byly vysázeny u kaple Stiny na Dolní Vltavici v r Demografické údaje. Černá v Pošumaví měla při sčítání k celkem 826 obyvatel.oproti roku 1991, kdy bylo obyvatel 798, jde o nárust 28 lidí tj.o 3,5 %.V bývalém okrese Český Krumlov se tak počtem obyvatel řadí Černá v Pošumaví na 17.místo ze 46 obcí. Věková skladba obyvatelstva/ v % dle sčítání z r.2001/ 0-14 let a více Černá v Pošumaví 18,40 67,50 14,10 Okres Č.Krumlov 18,24 67,11 14,63 Frymburk 18,28 70,05 11,66 Horní Planá 17,56 65,04 17,39 Věkovou skladbou odpovídá obec okresnímu průměru. Sociálně ekonomické údaje / dle sčítání z r.2001 / r.1991 r.2001 % r.2001 Počet obyvatel Ekonomicky aktivní % z počtu obyvatel Zaměstnaní muţi % z počtu Zaměstnané ţeny ekonomicky aktivních Nezaměstnaní % z ekon.aktivních Dojíţdějící za prací % z počtu zaměstnaných Z tabulky vyplývá, ţe za období deseti let ubylo pracovních příleţitostí, podstatně se zvýšila nezaměstnanost a mnohem více zaměstnaných obyvatel dojíţdí za prací.

8 8 Pracovní příleţitosti v obci jsou v oblasti cestovního ruchu, ovšem pouze sezónně, dále především v oblasti průmyslu zpracování dřeva, v obchodní sféře, ve školství a dalších sluţbách.úplně vymizelo zemědělství, uplatnění zde není ani pro stavebnictví. Nedostatek pracovních příleţitostí souvisí s nedostatkem bytů pro mladé rodiny a dále podstatná omezení v oblasti ekologie pro případné firmy a jejich moţnost investování v katastru naší obce. 1) rozsah území I. Analýza mikroregionu a) Území obce Černá v Pošumaví se nachází v lokalitě Lipenského jezera, mezi katastry obcí Frymburk a Horní Planá v Pošumaví. b) Obec Černá v Pošumaví je souběţně s Lipnem, Frymburkem a Horní Planou největší rekreační lokalita turistického ruchu severní strany Lipenského jezera a řadí se k nejnavštěvovanějším. c) Do katastru obce spadají soukromé i obecní pobřeţní pozemky, které hraničí s jezerem, dále poměrně rozsáhlé pastviny, louky, pole a lesy. d) Katastrem procházejí hlavní silnice na Český Krumlov, silnice směr Frymburk, Lipno a Lipenskou hráz, směrem na obec Loučovice a Vyšší brod, silnice na Horní Planou, a horskou oblast Šumavy Volary, Lenoru a Kvildu. e) V katastru obce Černá v Pošumaví jsou lokality Mokrá, Muckov, Bliţná, Dolní Vltavice, Muckov-Emry, Plánička, Plánička Lesní domky, Raclav, část Jestřábí a Olšina. 2) komunikace a) silnice, cesty a stezky pro pěší a cyklisty v katastru obce se nachází hlavní silnice 1. třídy č. 1/39, obecní účelové a místní komunikace, soukromé cesty a komunikace, stezky pro pěší a cyklisty. Silnice 1. třídy 1/39 je zařazena v plánu na rekonstrukci v roce Obecní účelové a místní komunikace se ročně udrţují zhruba ze 70% v rozpočtované částce 0,5 1 mil Kč. b) polní a lesní cesty v katastru obce se nacházejí polní a lesní cesty, účelové a místní komunikace, z části bez povrchu částečně obecní a částečně ve vlastnictví soukromých či právnických osob.

9 9 c) dráhy v katastru obce se nenachází vlakové dráhy. Vlastní stanice vlakové dráhy Černá v Pošumaví se nachází v obci Stará Hůrka v katastru Horní Planá na hranici katastrů Horní Planí a Černá v Pošumaví, kterou zbudovala obec Černá v Pošumaví. Dráha tvoří hranici katastrů d) letiště v katastru obce se nenachází ţádná letištní plocha e) vodní cesty v katastru obce se nachází Lipenská přehradní nádrţ. Soukromý sektor provozuje v letních měsících rekreační sezóny výletní parník a přívoz ( celoroční ). 3) ţivotní prostředí a) lesní porosty část katastru obce jsou lesní porosty, převáţně smrkové, ve výše poloţených lokalitách se vyskytuje místy jedle, ojediněle dubové nebo bukové stromy, v pobřeţních lokalitách habr, akát, vrba a jiné okrasné stromy. Lesní porosty nejsou znečištěny smogem, popílkem, jiným škodlivým spadem a nejsou znečišťovány ani jinými odpady průmyslového původu. b) pole a luka v katastru obce se nachází významnou měrou pole a luka, z větší části v soukromém vlastnictví a z části v obecním vlastnictví. Tyto plochy rovněţ nejsou znečištěny ţádným průmyslovým ani chemickým odpadem odpadem. c) vodní zdroje v katastru obce se nachází část Lipenského jezera, 9 rybníků a 4 malé potoční přítoky ústící do Lipenské přehradní nádrţe. Znečišťování těchto vodních ploch a zdrojů je minimální a nedochází ke znečišťování průmyslového původu. V katastru se dále nachází poměrně vydatné spodní vody, pocházející ze studní a vrtů. Voda je vysoké kvality a čistoty a je vhodná pro potravinové vyuţití. d) ovzduší ovzduší v katastru obce není znečišťováno průmyslovým smogem ani popílkem. Povětrnostní podmínky a větry jsou převáţně jiţní a příznivé. Z nejbliţších lokalit nedochází k znečištění z cizích sousedících regionů. e) obce, obyvatelstvo, odpad a dopravní vliv ţivotní prostředí obce a území katastru má celkově příznivý stav a podmínky. Částečné znečištění ovzduší a prostředí obce vzniká v zimní topné sezóně vytápěním na pevná paliva (uhlí a dřevo).

10 10 Trvale ţijící obyvatelstvo v katastru obce je pod hranicí 1000 (826) obyvatel a zatíţení ţivotního prostředí je v tomto ohledu minimální. V rekreačních měsících je v katastru obce vysoká migrace chatařů, turistů a rekreantů. Průměrný odhad zvýšení počtu osob na 1 den je max osob. Vliv této zvýšené koncentrace na čistotu obce a rekreačních ploch v katastru je vysoký a vyţaduje si zvýšené ohledy a dozor nad ţivotním prostředím, zejména v plnění péče o čistotu a prostředí ve vztahu k provozovatelům rekreačních zařízení i k veřejnému pořádku a čistotě vůči turistům. Zvýšení komunálního odpadu v sezónních měsících je rovněţ vysoké. Dopravní vliv na katastr je rovněţ v letních měsících vysoký průjezdem vozidel po silnici 1 třídy ve směrech Frymburk, Horní Planá, Český Krumlov a za účelem návštěvy četných rekreačních objektů v samotném domácím katastru. Znečištění ovzduší výfukovými zplodinami je odhadem desetinásobný proti celoročními průměru. 4) bytový fond a ubytování Bytový fond v Obci Černá v Pošumaví je rozdělen převáţně mezi soukromé byty a domy v osobním vlastnictví a byty v majetku a správě Obecního úřadu. V obci jsou poměrně početně zastoupeny v nebytovém fondu domy a objekty rekreačního účelu ( chaty a chalupy ). Na území obce se vyskytují i domy prázdné a nevyuţité, v majetku organizací nebo soukromém, (bývalý objekt fary a závodní kuchyně Státních statků). 5) půdní fond Půdní fond v katastru obce Černá v Pošumaví se dá rozdělit do následujících kategorií a) lesní plochy v majetku obce je 304 hektarů lesních ploch převáţně smrkových, místy jedlových v průměrném stáří roků. Těţitelnost je zhruba u 70% lesních porostů. b) zemědělské plochy a plochy živočišné výroby v katastru obce se nachází zemědělské plochy a louky, převáţně v rukou soukromých fyzických a právnických osob, které je převáţně obhospodařují jako louky a pole, většinou pro výrobu a sklizeň krmných porostů a plodin, vyuţití pro ţivočišnou výrobu nebo pastviny. c) vodní a vodní hospodářské plochy vodní a vodní hospodářské plochy se skládají z části Lipenské přehradní nádrţe, 9 rybníků, z nich 1 je v majetku obce a 4 malých potoků, jako přítoků rybníků a Lipenské přehradní nádrţe.

11 11 d) stavební plochy stavební plochy v katastru obce vycházejí ze schváleného územního plánu, případně z jiţ připravených stavebních plánů nebo připravovaných stavebních plánů za předpokladu jejich zařazení do územního plánu. e) zahrádkářské plochy v katastru obce je odhadována plocha cíleně vyuţívaná pro zahrádkářské účely o rozloze 2 hektary, z části na obecních pozemcích a z části v soukromém vlastnictví. ( Nejedná se o zahrádkářské plochy v součásti s rodinnými domy. ) f) rekreační plochy v katastru obce je odhadována plocha slouţící k rekreačním účelům o rozloze 50 hektarů s max. koncentrací osob na 1 den, rozdělený podle odst. 4 / f 6) lidské zdroje V katastru obce Černá v Pošumaví je evidováno trvale ţijících 804 obyvatel. V přechodném dlouhodobém i krátkodobém pobytu pracovním i rekreačním se v katastru obce odhaduje počet od do max osob. 7) podnikatelské aktivity V katastru obce působí fyzické i právnické subjekty, zabývající se : a) místní výroba - dřevařskou těţba a výroba - truhlářská výroba - výroba euro palet - lámání a zpracováním kamene - výroba rybích krmiv - výroba pitné a pitné balené vody - zemědělská výroba - obilniny - krmné směsy - ţivočišná výroba - chov uţitkových, krmných i okrasných ryb - chov hovězího dobytka - chov ovcí - chov koní - sluţby obecné - prodejny potravin a domácích potřeb - opravy automobilů - sluţby kadeřnické a hygieny

12 12 - sluţby opravářské elektro - sluţby ubytovací - sluţby odborné a technické - sluţby specifického a zvláště technicky odborné se nevyskytují - sluţby řemeslné truhlářské - sluţby elektrikářské slabo i silnoproudé - sluţby zdravotní soukromé - praktický lékař - dětský lékař - zubní lékař - sluţby rehabilitační - sluţby právní - sluţby právní se vyskytují pouze omezeně a zprostředkované - sluţby stavební - prodejna stavebnin - stavební řemeslníci a malé firmy - sluţby vzdělávací - základní škola 1-5 stupeň - mateřská školka - soukromá hudební škola - sluţby kulturní - nabídka hudebních vystoupení a koncertů - letní kino - zájezdy do jiných regionů ze strany obce - sluţby ubytovací a rekreační - hotely - penziony a priváty - campy - turistická ubytovna TJ ( obecní ) 8) komunikační zdroje V katastru obce Černá v Pošumaví lze komunikační zdroje, jejich kvalita, dostupnost, příjem nebo přenos lze rozdělit zhruba v těchto skupinách a kategoriích : a) televizní a radiový příjem v katastru obce je příjem televizního a radiového signálu pro : ČT 1 - dobrý 100% ČT 2 - dobrý 100% TV NOVA - dobrý 100% TV PRIMA - špatný 20% dostupné rozhlasové stanice - dobrý 90%

13 13 b) telefonní radiový signál Eurotel - 90% T-Mobil - 90% Oskar - 90% c) pevné telekomunikační linky Český Telecom - 100% dostupnosti d) internet modem telefonní - 100% dostupnosti Český Telecom modem 64 aţ 2 MB - 100% dostupnosti IOL (Český Telecom ) mobilní datový přenos - 90% Eurotel mikrovlnné spoje - 0% e) lokální radiové frekvence krátkovlnné frekvence - volné f) kurýrní služby a sítě Česká pošta - místní pobočka zásilková sluţba - Exot Hobby s.r.o 9) zdravotnictví V případech, kdy se zařízení nevyskytují v katastru obce Černá v Pošumaví, nachází se v nejbliţších působištích v Horní Plané, Frymburku nebo Českém Krumlově v dosahu do 20 km. a) státní zdravotní péče poliklinika - ne lékařská pohotovost - ne nemocnice - ne b) soukromá zdravotní péče obvodní lékař - ano dětský lékař - ano zubní lékař - ano c) pohotovostní služba letní záchranná sluţba - ano letní záchranná sluţba vodní - ano d) preventivní zdravotní péče těhotenská poradna - ne

14 14 dětská poradna - ne e) lázně a rehabilitace lázeňská zařízení - ne rehabilitační pracoviště - ne f) lékárny lékárenská a lékárenská pohotovostní sluţba - ne 10) kulturní zdroje Kulturní zdroje v obci Černá v Pošumaví jsou zejména v letních turistických měsících. V obci se pořádají převáţně akce soukromých subjektů a provozovatelů turistických zařízení. Převaţují diskotéky a různá vystoupení a slavnosti, a v obci se konají převáţně sportovní závody na vodní ploše. Kulturní zdroje v obci Černá v Pošumaví jsou rozděleny do těchto skupin: a) zařízení - kina - letní kino - divadla - není - sály - kulturní sály - ne - komerční sály - soukromé restaurační sály - hřiště a tělocvičny - fotbalové hřiště - ano ( obecní ) - tělocvična - ne - posilovna - ano ( obecní ) - jiné plochy a objekty b) lidské zdroje - zájmové organizace, sdruţení a aktivisté - Rybářský svaz - Myslivecký svaz 2 x - Svaz dobrovolných hasičů - Tělovýchovná jednota - Klub skautingu - Aktivity historického šermu - - autoři, umělci a tvůrci - malíři - 2

15 15 - redaktor Zpravodaje - 2+ ( Jakub Suchánek, Ing. Záhora + nahodilí ) - sportovci a sportovní trenéři - fotbalový trenér - 1 ( Michal Čerkl ) 11) energetické zdroje, inţenýrské sítě a zdroje pitné vody Energetické a vodní zdroje v obci Černá v Pošumaví lze rozdělit do těchto skupin a kategorií: a) stav elektrifikace - elektrické rozvody: vedení podzemní - 80% vedení nadzemní - 20% rekonstrukce rozvodů - 50% do 5 roků - 50% do 10 roků - lokální elektrárny - ne - elektrické generátory - ne - b) stav plynofikace - plynovody a plynojemy (velkokapacitní) - ne - plynové nádrţe (objektové a více kg ) - 10 x - plynové bomby (spotřebičové - 3,10,30 kg ) - ano c) stav kanalizace a odpadu - jímky, ţumpy, septiky - 5 % - kanalizace - obecní - čističky - obecní 100% d) zdroje vytápění - dřevo - 35% - uhlí - 30% - plyn - 5% - elektřina - 30% - solární energie - 0% - termální tepelné zdroje - 0% - vodní topné panely a čerpadla - 3 x - teplofikace - 0% e) zdroje vody - pitná voda: - studny, vrty a prameny - obecní + 10% soukromé - vodní jímky a zásobníky - obecní vodojem - vodovodní řád - obecní 90% - lokální čističky - ţádné

16 16 f) zdroje vody - užitková voda: - jímky, lapače a zásobníky - ne - potoky, řeky, rybníky - 4 potoky, 1 řeka, 9 rybníků, - studny, vrty a prameny g) vyčerpatelnost zdrojů - zásoba povrchové vody - 100% (Lipenská přehrada) - zásoba spodní vody - 100% (vrty a studny) 12) bezpečnostní situace - analýza mikroregionu v souvislosti s kriminalitou Bezpečnostní situaci v obci Černá v Pošumaví lze rozdělit do dvou hlavních skupin, závislých na ročním období. Sezónní (letní rekreační) a mimo sezónní (podzimní, zimní a jarní). Letní sezónní období: Toto období je vysoce zatíţeno migrací a průjezdem cizích osob, turisty a rekreanty. Tranzit obcí je značně vysoký. V sezónních měsících se zvyšuje riziko zejména majetkové trestné činnosti a dopravní zátěţ s nehodovostí. S velkou pravděpodobností se část menší majetkové trestné činnosti (drobné krádeţe, krádeţe, kapesní krádeţe, vloupání do motorových vozidel, vloupání do chat a objektů) neeviduje, protoţe v obci není aktivní policejní sluţebna a dá se předpokládat, ţe vzhledem ke vzdálenosti do nejbliţších sluţeben část poškozených turistů poškození neohlásí. Vliv zvýšené koncentrace bezpečnostních rizik se projevuje v letních měsících ve všech hlediscích a níţe uvedených kategoriích. a) kriminalita mládeže zejména vliv - vliv rodiny ( nevyskytuje se kriminalita tohoto původu ) - vliv školy ( nevyskytuje se, škola je pouze 1-5. stupeň ) - vliv prostředí ( zvýšeně v letních měsících ) - vliv alkoholu a drog ( zvýšeně v letních měsících ) - vliv sociálního nedostatku nebo původu ( nevyskytuje se ) b) kriminalita dospělých - vliv alkoholu ( v letních měsících ) - vliv sociálního nedostatku nebo původu ( nevyskytuje se ) - vliv recidiva ( ojediněle ) - vliv organizovaného zločinu ( v letních měsících, zejména majetková kriminalita ) - kriminalita organizovaného zločinu se vztahem k mikroregionu ( sériové krádeţe ) - kriminalita náhodná ( hlavní vliv migrace osob v letních měsících ) - kriminalita z nedostatku bezpečnostních aktivit ( nedostatek prevence ) c) dopravní bezpečnostní rizika - v závislosti na kvalitě komunikací ( nejsou ) - v závislosti na kvalitě dopravního značení ( nejsou )

17 17 - v závislosti na dopravní sluţbě ( nejsou ) - v závislosti na nadměrném pohybu osob, dopr. prostředků ( ano, letní měsíce ) - v závislosti na turistice a tranzitu ( sezónní zvýšená nehodovost a zranění ) d) požární a jiná bezpečnostní rizika - poţární a výbušná bezpečnostní rizika ( lesní poţáry v závislosti na turistice ) - ţivelná bezpečnostní rizika ( nejsou ) - energetická bezpečnostní rizika ( u povrchových vedení el. energie vys. napětí ) - povětrnostní bezpečnostní rizika ( vichry, silné větry, vysoké vlny jezera ) e) neovlivnitelná bezpečnostní rizika z cizích regionů - kontaminace škodlivými látkami ( nevyskytují se v katastru ) - kontaminace jedovatými látkami ( nevyskytují se v katastru ) - jaderné zamoření ( při havárii nejbliţší jaderná elektrárna Temelín ) f) prevence bezpečnostních rizik - státní policie ( v letních měsících zvýšený dozor ) - obecní policie ( ţádná - obec nemá vlastní obecní policii ) - obecní úřad ( v moţnostech obecního úřadu a situace ) 13) rozvoj a dlouhodobé plánování a) dosavadní dosažené rozvojové plány a výsledky Obec disponuje vlastními bytovými jednotkami. V obci bude probíhat rekonstrukce komunikací, zejména hlavní komunikace. b) krátkodobý rozvojový výhled ( 1-5 roky ) Za krátkodobý rozvojový výhled lze povaţovat takové kroky a strategické plány, které svou povahou, ţivotností a účinnosti vlivu nepřekročí 5-letý výhled. Lze za něj povaţovat rozvoj sluţeb, podporu podnikatelské a hospodářské sféry, průběţnou opravu obce, veřejných a zelených ploch, dopravní úpravy, podporu rekreace a turismu, podporu průběţných pracovních příleţitostí, zlepšování dopravního spojení atd. c) střednědobý rozvojový výhled ( 5 10 roků ) Za střednědobý rozvojový výhled lze povaţovat zásadní úpravy komunikací, chodníků, zeleně a prostředí, dlouhodobější úpravy a budování cest, chodníků, přidruţených komunikací, inţenýrské sítě, trvalejší sluţby a dlouhodobější podporu výrobních a pracovních procesů v regionu.

18 18 d) dlouhodobý rozvojový výhled ( roků ) Za dlouhodobý rozvojový výhled roků lze povaţovat stavby a budování uţitkovosti, odpovídající této časové kategorii. Jedná se o lehké stavby s touto ţivotností a účelem zaměřené na delší trvání ve všech sférách zájmu obce, ať uţ zdravotní, obchodní, výrobní, sluţby, kultura atd. Do dlouhodobém výhledu náleţí strategický cíl rozvoje obce, obyvatelstva a ţivotních podmínek, které tento cíl podporují. Jsou jím výstavba bytová, průmyslová, rozvoj pracovních příleţitostí, školství, zdravotnictví, dopravy, sluţeb, zvýšení počtu obyvatelstva, zájmu zejména mladých rodin bydlet a působit v regionu obce a vytvoření pro to vhodných celkových podmínek. e) generační rozvojový výhled ( roků ) Za dlouhodobý rozvojový výhled roků lze povaţovat trvalé stavby a budování, které svým charakterem a povahou poskytují generační uţitkovost, tedy bytová výstavba, průmyslová a výrobní výstavba, velké stavby dlouhodobé uţitkovosti, školy, zdravotní centra, průmyslové, obchodní, sportovní i kulturní objekty, klíčová dopravní centra, vše se zaměřením na koncentrace občanů obce i cizích osob soustřeďujících se v obci za účelem bydlení, práce, sportu, kultury, vzdělávání, zájmů i rekreace. Tuto skupinu je nutné dělit na obecně uţitkovou i produktivně uţitkovou. Generačně lze podporovat jiţ hlavně ve střednědobém výhledu s důsledky v dlouhodobém a generačním výhledu. Podpora záměrů, například ve výstavbě takového charakteru, kde je předpoklad vyuţitelnosti či působení v aţ generačním výhledu. Stavby trvale vyuţitelné, nabízející ekonomický uţitek a pracovní příleţitosti, či jiný dlouhodobý cíl, například, lázně, školy, výrobní objekty, obchodní a kulturní centra, bytová výstavba. Hlavni úvahy o rozvoji obce jsou. a) podpora a vznik bytové výstavby a podmínek zejména pro mladé rodiny, coţ podporuje občanskou, pracovní i ekonomickou pozici obce. Samotná výstavba vytváří obci pracovní příleţitosti, příliv investic do oblasti a zhodnocení obecního majetku. b) podpora mladým rodinám časově plánovaným vznikem MŠ. Existence péče o děti předškolního věku vytváří zázemí pro mladé rodiny a jejich zájem o trvalé působení v obci. Pro velikost obce Černá v Pošumaví není zanedbatelný souběţný vznik pracovních míst pro středně pedagogicky vzdělané obyvatele i pomocný personál. c) podpora mladým rodinám časově plánovaným vznikem 9-ti leté ZŠ, která podporuje zájem mladých rodin o trvalé působení i pracovní působení v oblasti. Vytvoření

19 19 základní školy v místě poskytuje moţnost umístění dětí mladých rodin a pracovní příleţitosti pro středně i vysokoškolsky pedagogicky vzdělané obyvatele a personál. d) podpora vzniku a výstavby sdruţeného středního odborného učiliště posiluje dopravní reţim, dlouhodobé pobyty osob z cizích regionů, podporu různých firem, poskytuje moţnost umístění dětí vlastních mladých rodin, pracovní příleţitosti pro středně i vysokoškolsky pedagogicky vzdělané obyvatele obce i personál. Dochází k zájmu firem o tuto oblast a učiliště a tím i k podpoře zájmů obce včetně celoročního ekonomického vlivu na obec. e) podpora kulturní a sportovní oblasti je přímo spojená s existencí mladých rodin, generacemi mládeţe a zmíněnými školami. Tato oblast je plně vyuţitelná obyvateli obce, turisty, rekreanty a školní mládeţí ZŠ i učiliště. f) podpora průmyslové výstavby a vznik sluţeb vytvářejí pracovní a kvalifikované pracovní příleţitosti stávajícímu obyvatelstvu a hlavně mladým rodinám. Vhodná průmyslová výstavba posiluje příleţitosti a ekonomické posílení obecního prostředí. g) podpora turistického ruchu letní sezóny, zkvalitnění nabídky a sluţeb s podporou soutěţení a cílem zkvalitnění těchto turistických sluţeb. V této oblasti lze novými projekty udat vývojový a kvalitativní krok. h) podporu vzniku zimního turistického ruchu např. v oblasti lyţování, bobování a bruslení. Po zváţení moţností a vhodnosti podmínek prostředí vytvořit podmínky v této kategorii. i) vytvořit obchodní subjekt obce za účelem posílení ekonomiky a zajištění zisků do obecní pokladny, který by realizoval obecní ekonomické záměry. Vytvořením obecního obchodního subjektu vzniká moţnost přímé správy, řízení a realizace obecně prospěšných obchodních plánů a jejich správu. j) Moţnosti realizace a získávání finančních zdrojů na plánovaný rozvoj je souběţný s plánováním. Všechny navrhované oblasti jsou v oblasti komerčních zájmů a propojení vytvořených moţností a příleţitostí s komerčními zájemci je zapracovatelné do kategorie obecních zájmů. k) Sdruţení dotačních zdrojů a komerčních investorů poskytuje dostatečné moţnosti pro realizace navrhovaných záměrů. Hlavní cíle. - vytvoření dlouhodobého koncepčního rozvoje plánu obce, zachování a zhodnocení zdrojů, které obec má a k tornu je zapotřebí podpořit následující oblasti: - uchování generační struktury obce, podpora mladých rodin, vzdělanosti a pracovních příleţitostí - podpora stávajících generačních skupin obyvatelstva, jejich pracovní a podnikatelské příleţitosti a občanská vybavenost zvýšení produktivity regionu, průměrných příjmů obyvatelstva a tím vytvoření kladné regionální produktivity - vytvoření regionálních podmínek pro celoroční produktivní koncentraci migrujících osob v regionu (doprava, školství, sport, kultura, obchod, výroba) vytvoření

20 20 podpory pro produktivní regionální turistickou migraci cizích osob v návaznosti na prosperitu místních subjektů - vytvoření podpory produktivních regionálních sluţeb, obchodu, výroby a podnikatelských aktivit a tím i pracovních moţností a příleţitostí - produktivní import cizích obchodních subjektů a jejich koncentraci v obci se získáním podpory obce a kladným vlivem na obec, spolupráci s ostatními obcemi Lipenska a podpora bodů okresního a krajského rozvojového plánu s kladným vlivem na regionální oblast a obci. strategii pro tvorbu finančních zdrojů na podporu rozvojového a strategického plánu obce a regionu. Logické odůvodnění. Koncepční zaměření rozvoje obce by mělo vycházet z kombinace a kříţení vlivů na rozvoj. Rozvoj mladých rodin, mládeţe a vzdělávání, spojené s bytovou a průmyslovou výstavbou má vliv na vznik a nabídku pracovních sil. Dostatek, zejména kvalifikovaných pracovních sil je jedním ze základních předpokladů vzniku pracovních míst. Bytové moţnosti podporují obojí. Existence pracovních sil i míst přirozeným důsledkem vyvolává poptávku a podporuje dopravu, potřebu školní a zdravotní péče. Zdroje příjmů v důsledku nabídky pracovních míst a příleţitostí, vhodné bytové podmínky, školní zabezpečení v místě zvyšují ekonomické vazby. Zvýšené příjmy obyvatelstva přirozeným způsobem působí na zvýšení a zkvalitnění trţního prostředí, obchodu a sluţeb a které přitahují další investory a posílení prostředí, jehoţ celkové zkvalitnění má celoroční charakter a podporují i sezónní turistické prostředí a poptávku po takové oblasti. Závěrečný účet hospodaření obce Černá v Pošumaví za rok / Plnění rozpočtu - příjmy byly rozpočtovány ve výši Kč a skutečná výše činila Kč.K navýšení došlo v důsledku vyššího příjmu z prodeje a pronájmu obecního majetku, zejména pozemků v chatových osadách a k výstavbě RD na Pláničce a Mokré a dále předplatné nájemného na pronájem v kempu V Olšinách na tři roky dopředu - výdaje byly rozpočtovány ve výši K4 a skutečně činily Kč.Zvýšené výdaje byly na investice v kempu V Olšinách, do bytového fondu a dětských hřišť, na opravy a rekonstrukce sodovkárny a Obecního úřadu, na nákup sluţebního auta a jiné. Během roku bylo schváleno sedm rozpočtových změn.