ZLATÉ HORY, lanová dráha Zlaté louky sportovně rekreačního
|
|
- Růžena Šimková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 č.j. NZ 08/07 ZLATÉ HORY, lanová dráha Zlaté louky sportovně rekreačního lyžařského areálu Příčná ve Zlatých Horách pro stavební objekty FO 01 lanová dráha a FO 04 obslužné objekty lanové dráhy. Nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu Archaia Brno, o.p.s. 2007
2 2 Tato práce, která vznikla tvůrčím zpracováním výsledků archeologického výzkumu, je chráněna autorským právem podle zákona 247/90Sb. Ve smyslu tohoto zákona jsou chráněny i jednotlivé části této práce jako např. skicy, náčrty, závěry apod. ( 9 cit. zákona). Části práce nebo práce celou lze uveřejnit jen se svolením autorů.
3 3 Evidenční list Katastrální území: Zlaté Hory Administrativní název obce: Zlaté Hory Kraj: Olomoucký Trať (ulice, parc. č.): Zámecký vrch (Příčná hora) Druh a číslo mapy: 1 : 10000, Kultura: středověk, novověk Areál: exploatační areál Název NKP, KP, PR nebo PZ: Číslo akce: A048/2006 Číslo smlouvy: 22/2006 Doba výzkumu: červenec prosinec 2006 (terénní část) prosinec 2006, leden 2007 (zpracování) Vedení výzkumu: Martin Moník, Miroslava Plaštiaková Odborná spolupráce: Mgr. Petr Hrubý, Josef Večeřa, Viera Večeřová Technická spolupráce: Michal Cheben, Václav Kolařík, Peter Kováčik, Petra Veselá Uložení terénní dokumentace: ARCHAIA Brno, o.p.s., pracoviště Olomouc Uložení nálezů: Zprávu podává: Martin Moník Miroslava Plaštiaková. datum, podpis.. datum, podpis
4 4 Obsah: 1. Úvod podmínky výzkumu Lokalizace zkoumaného prostoru Přírodní prostředí Historický exkurs Postup a metoda výzkumu Popis nálezové situace Ostatní Závěr Prameny a literatura...41 Přílohy: Inventář nálezů Obrazové přílohy Fototabulky
5 5 1. Úvod podmínky výzkumu. Záchranný archeologický výzkum byl na lokalitě proveden v souvislosti s realizací stavby Zlaté Hory lanová dráha Zlaté Louky, sportovně rekreačního lyžařského areálu Příčná ve Zlatých Horách pro stavební objekty FO 01 - lanová dráha a FO 04 obslužné objekty na základě smlouvy ARCHAIA 22/2006 mezi investorem (Město Zlaté Hory) a oprávněnou organizací (ARCHAIA Brno o.p.s.). Smluvní povinnost vyplývá ze zákona č. 20/1987 Sb. ve znění pozdějších úprav, neboť lokalita leží na místě intenzivní novověké, středověké a snad i pravěké těžby zlata (Večeřa Večeřová 2002, 24, 41). Dle původní představy a předběžného jednání mělo jít o dohled a dokumentaci nad hloubením bodových (patky sloupů) a liniových zásahů stavby (IS) ve smyslu smlouvy ARCHAIA 22/2006 pro stavební objekty FO 01 lanová dráha a FO 04 obslužní objekty. Po zahájení zemních a stavebních prací však došlo k plošné úpravě celého odlesněného povrchu projektované sjezdovky mechanizací. Z tohoto důvodu a s ohledem na nepřetržitý postup zemních prací zhotovitel oprávněná organizace přistoupila k alternativnímu řešení, zahrnující z větší části jak původní řešení, tak i nutnost povrchové rekognoskace a částečné dokumentace zbylé plochy sjezdovky. Nutno říci, že řešení bylo více než kompromisní především vůči stavbě a jejímu přísnému harmonogramu vzhledem k financování výrazné části rozpočtu stavby z prostředků fondů EU. Zhotovitel v intencích původního rozpočtu a smlouvou od konce července 2006 plně a bez náhrady financoval terénní práce výzkumu ze své režie. Přesto byl smluvní vztah mezi objednatelem a zhotovitelem uzavřen až Přes předání terénní části díla v říjnu 2006 pokračovaly z důvodu dalších zemních zásahů výzkumné a dokumentační práce v terénu dle možností až do konce roku 2006, proto se zpracování protáhlo až do roku Je zde nutno v souladu s původní rešerší upozornit na fakt, že v ideálním případě by se dle našeho názoru v areálu podobné lokality neměla stavba provádět vůbec nebo by měl výzkum přinejmenším probíhat předstihově a trvat několik měsíců či spíše let, což je myšleno jako podnět příslušným orgánům památkové péče.
6 6 2. Lokalizace zkoumaného prostoru Zkoumaná lokalita se nachází na severním svahu Zámeckého vrchu (702,4 m), pod zříceninou středověkého hradu Edelštejn. Vykácená plocha začíná asi 100 metrů pod vnějším valem hradu a táhne se cca 1300 metrů až k rekreačnímu středisku Bohema (obr. 1, 2, 6 a 7; Tab. 1/1.1, 1.2), ležícímu u silnice spojující Zlaté Hory s Heřmanovicemi. Nadmořská výška předmětné plochy se pohybuje v intervalu mezi m n.m.. Rýžoviště v oblasti Zámeckého potoka patří svojí velikostí (asi 700m 2 ) k méně rozsáhlým. Souvisí pravděpodobně s jílovišti se spodním či horním přívodem vody, jejichž relikty jsou patrné jak ve střední partii svahu, tak v blízkosti rekreačního zařízení Bohéma (obr. 4 a 5), kde plošná těžba zřejmě navazovala na rýžoviště ležící západněji podél Černého potoka (Večeřová-Večeřa 2002, 24). Ve střední části svahu, nad Zámeckým potokem, se rovněž zachovaly pozůstatky několika nad sebou ležících úvozových cest a minimálně jednoho koryta pro přívod vody (viz obr. 3). 3. Přírodní prostředí Zlaté Hory leží v oblasti Zlatohorské vrchoviny, mimo hlavní masiv Hrubého Jeseníku. Na zlatohorském katastru, který spadá do povodí Odry, je nejmocnější potok Prudník (něm. Miserich), do něhož se za soutokem s Černým potokem (Schwarzteichenbach) z levé strany vlévá i Zámecký potok (Schlossbach) ze Zámeckého vrchu. Západně od Zlatých Hor protéká říčka Olešnice (Elsnitz), pramenící (ještě jako Zlatý potok Goldenbach) v Horním údolí (mezi Zámeckým vrchem a Táborskými skalami, JZ Zlatých Hor). Vlivem masivu Hrubého Jeseníku panuje na Zlatohorsku drsné podnebí (Joanidis 2004, 511). Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 7,9 C a 8,2 C, zima přichází brzy a jaro bývá opožděné. Větry zde vanou především ze západu a severozápadu (75%), méně ze severu (10%) a nejméně ze severovýchodu. Území zlatohorského rudního revíru se nachází v sv. časti silezika (25 km 2 ; obr. 33) a zaujímá území mezi Zlatými Horami, Heřmanovicemi, Horním Údolím a Dolním Údolím. Zlatohorský rudní revír patří k nejvýznamnějším rudním ložiskům Českého masívu. K tomu neoddělitelně patří bohatá hornická historie a tradice, neboť v minulosti tu bylo těžené zlato jak z rozsypů, tak z primárních ložisek. Tělesa zlatohorského revíru obsahující zrudnění jsou součástí vulkano-sedimentárního komplexu metamorfovaných hornin, které představují severní část vrbenské skupiny
7 7 (devonské stáří). V podloží vrbenské skupiny jsou ruly a v nadloží kulmské sedimenty. Celý komplex byl postihnutý vrásovými deformacemi o několika generacích. Z tektonického hlediska má dnes šupinovou stavbu. Geologická stavba zlatohorského revíru je oproti ostatním jednotkám vrbenské skupiny anomální. Nejdůležitějším horizontem jsou kvarcity Příčné hory (sedimentární původ). Kromě kvarcitů se v tomto horizontu nacházejí i metamorfované kyselé vulkanity. V podloží kvarcitů převládají metasedimenty s bazickou příměsí. Pod nimi jsou přítomné produkty bazického vulkanizmu (břidlice), které přecházejí do metasedimentů. V nadloží kvarcitů následuje pestrý sled vulkanosedimentárních hornin. Obsahuje polohy metaprachovců a metapelitů, které se střídají. Jsou tu zastoupené horniny jako: muskovitické, grafit-muskovitické a karbonatické břidlice, krystalické vápence, kvarckeratofyry, metatufy a metatufity. Nejvyšší část vrbenské skupiny je tvořená tzv. Heřmanovickými vápenci. Na celém území převládá metamorfóza ve facii zelených břidlic. Východní část revíru je metamorfovaná v chloritové facii a západní část v biotitové až granátové. Celková mocnost devonu je asi 1600 m (Fojt-Novotný-Zimák- Večeřa, 2003). Zlatohorská ložiska patří geneticky ke skupině vulkano-sedimentárních ložisek a typově do skupiny sulfidických rud. Převládá tu vtroušený typ rudné mineralizace. Značná část zrudnění byla později remobilizována při metamorfóze, čímž vznikly ložiskové akumulace často v tektonicky oslabených zónách nebo vrásových strukturách. Zrudnění je často vtroušené nebo páskované a může tvořit čočkovitá tělesa souběžná s metamorfní foliací nebo na kontaktech hornin. Mohou vytvářet i kulisovitě seskupená strmá tělesa, uložená šikmo k průběhu horninových pruhů a vytvářet tak bohaté rudné sloupy (Večeřová-Večeřa 2002, 43).
8 8 4. Historický exkurs Zlaté Hory nesly až do poloviny 20. století jméno Cukmantl či Zuckmantel (např. Večeřa 2002, 18; Obr. 34). Na původ tohoto pojmenování existuje několik názorů. Ze 16.století pochází zmínka, že název vznikl sloučením slov zucken krásti a mantel plášť, souvisejících snad s nevalnou pověstí hornického městečka (Večeřová Večeřa 2002, 49-50). Slezský historik Vincenc Prasek předpokládal slovanský původ jména. Základ viděl v slovech suchý a mastný, případně mety, označující bažinu, tedy místo suché od mokřin, vysušená bažina. Tento výklad je dnes spíše opomíjen. Nejrozšířenější je výklad vycházející ze středoněmeckého slova mantel borovice a zuoc, zuok větev nebo zuc cesta (např. Večeřa 2002, 18). Mohlo se jednat o označení rozvětvené borovice ukazující směr na rozcestí nebo o cestu borovým lesem. Borovice sice nepatřila ke zdejším původním dřevinám, ale ve středověku tudy skutečně vedla významná obchodní cesta z Olomouce do Nisy (Zuber 1974; Malá encyklopedie 1982). Pojmenování Cucmantel, dochované v nejstarší písemné zprávě z roku 1263, přičemž termín couk, cuk označuje žílu (dosud se vyskytuje např. v okolí Jílového), by mohlo poukazovat na poněmčení původního českého názvu plášťová žíla, odpovídajícímu zdejšímu vtroušenému typu zrudnění. Na základě tohoto by se mohlo uvažovat o otevření dolu slovanskými zlatokopy ještě před německou kolonizací ve 13. století (Večeřová-Večeřa 2002, 49-50). O počátcích dolování ve Zlatých Horách se nedochovaly žádné písemné ani archeologické zprávy. Lze předpokládat, že využívání nerostného bohatství souvisí s počátkem osídlování území v oblasti Zlatých Hor a jejich okolí už v období pravěku, přímé doklady nám však bohužel chybí (Večeřa 2002, 18-20). Rovněž o osudech Zlatohorska během raně středověkého období se můžeme pouze v hrubých rysech dohadovat, jisté však je, že tato hraniční oblast byla často předmětem územních změn ve vztazích mezi konstitujícími se českým a polským státem (Kouřil-Prix-Wihoda 2000, ; Večeřa 2002, 20-21). Osada na místě dnešních Zlatých Hor vznikla na důležité obchodní cestě z Olomouce do Nisy. Již od počátků se snad jednalo o hornickou osadu. Kolonizaci zdejšího území slovanskými a především německými obyvateli na přelomu 12. a 13. století usměrňovali z polské strany vratislavští biskupové a z Moravy Přemyslovci. V průběhu první poloviny
9 9 13. století začala kolonizace doposud neosídlených oblastí Jeseníků, spojená s rozvojem těžby zlata, stříbra a železné rudy. Zdá se, že se zdejší území na konci 12. století dostává do sféry vlivu moravských přemyslovců markrabat, o též se však na druhé straně snažili vratislavští biskupové. Z 20. let 13. století pochází listina mluvící o sporu mezi moravským markrabětem Vladislavem Jindřichem a vratislavským biskupem Vavřincem o zlaté doly. Z textu ale nevyplývá, o které konkrétní doly se jednalo. Mohlo jít jak o Zlaté Hory, tak i o jiné oblasti, kde se rýžovalo zlato. Joanidis (2004, 28) se domnívá, že jde o doly na Příčné hoře, zatímco Večeřová-Večeřa (2002) mluví o rýžovištích v okolí Glucholaz. Do sporu se posléze vmísil i vratislavský kníže Jindřich Bradatý (Večeřa 2002, 21). První jistá zmínka o Zlatých Horách pochází až z roku 1263 z listiny pro fojta v Glucholazích. Název je psaný v latině: Cucmantel, a alespoň část Zlatohorska v této době zřejmě ovládá vratislavský biskup (Večeřa 2002, 20). Z r je zmínka o Zlatých Horách jako suburbium hradu Edelštejn. Do zdejších sporů se v 80. letech 13. století totiž vložil přemyslovský levoboček Mikuláš I. Opavský, který již od 60. let 13. století od svého otce Přemysla Otakara II. postupně získává statky na Opavsku a r se zmocnil hradu Edelštejn i se Zlatými Horami, aby je později propůjčil vratislavskému biskupu. R Edelštejn dobývá vratislavský kníže, ale k r hrad i město pravděpodobně patří Mikuláši I. Opavskému. Ten udělil také r Zlatým Horám městská práva (Večeřa 2002, 22). R udělil český král Jan Lucemburský Opavsko, a s ním i Zlaté Hory Mikuláši II. Opavskému. V roce 1339 však Mikulášovi II. po vzájemném konfliktu král Jan odňal hrad Edelštejn, a zřejmě i město a doly, jakož i další statky (Žáček 2000, 54). O dvacet let později, r. 1361, vrátil římský císař a český král Karel IV. Zlaté Hory a jeho doly pod svrchovanost Mikuláše II. (Večeřa 2002, 22). Zatímco 13.století bylo obdobím velkého rozmachu hornictví, nepokoje v 2. polovině 14. století a na začátku 15. století způsobily jeho útlum. Rýžovnictví prožívá renesanci v 15. století, kdy pevné doly již nebyly ziskové (Večeřová-Večeřa 2002, 55). R získal Zlaté Hory a další okolní města český král Jiří z Poděbrad. Hrad se dostal pod správu Jana ze Žerotína, ale již roku 1467 byl dobyt biskupem Joštem (Jodokem) z Rožmberka a následně zbořen (Večeřa 2002, 22). Roku 1474 obdržel Jošt Zlatohorsko darem od českého a uherského krále Matyáše Korvína. Zlatohorsko se tak stalo majetkem vratislavského biskupství, které se pak intenzivně pokoušelo o obnovu
10 10 zlatých dolů, což vedlo k jejich opětovnému rozkvětu především v 16. století (Večeřa 2002, 22). Během 17. století však dochází přirozeně ke zhoršení poměrů. Za třicetileté války městem prošla drancující švédská vojska (1632, ), k tomu se přidal mor ( , 1716) a následně čarodějnické procesy (Joanidis 2004, 37, 39; Večeřová-Večeřa 2002, 59). V letech 1693 a 1702 vyvrcholily hornické nepokoje, umocněné velkými požáry Zlatých Hor (1699 a 1702; Večeřa 2002, 25). Prusko-rakouská válka ( ) znamenala úplné přerušení těžby, město bylo obsazeno Prusy a na několika místech podpáleno a vypleněno (300 domů, radnice, škola). Po rozdělení Slezska (1742) zůstaly Zlaté Hory Koruně České, odříznuty od bohatě osídlené polské roviny. Tuto situaci nezměnila ani sedmiletá válka. Úpadek vyvrcholil ztrátou městských horních svobod r Zlaté Hory obsadila pruská vojska ještě r za války o bavorské dědictví (Žáček 2004, 190). Přestože došlo v 1. polovině 17. století k úpadku dolování (Večeřa 2002, 25) a následkem nemocí a hladu se snížil stav obyvatelstva na dvě třetiny (Joanidis 2004, 43), zaznamenalo město v tomto století hospodářský vzestup řemeslné a manufakturní výroby. Byla vybudována cihelna, ve městě se vařilo pivo a především se rozvíjelo tkalcovství a kamenictví. O obnovu rýžování se pokusil na konci 19. století jesenický dobrodruh Julius Saltery (Večeřová Večeřa 2002, 24). Jeho rýžoviště se nacházelo asi 1 km za rekreačním střediskem Bohema směrem k hradu Edelštejn, tudíž na místě letošního záchranného archeologického výzkumu. Později mu bylo státem rýžování zakázáno a to byl i konec pravděpodobně posledního pokusu o těžbu zlata ze zdejších sedimentů (Večeřová Večeřa 2002, 61).
11 11 5. Postup a metoda výzkumu Vlastní terénní část archeologického výzkumu spočívala v realizaci zjišťovacích sond situovaných ve vybraných místech, v dohledu nad hloubením některých bodových a liniových zemních zásahů stavby a v dokumentaci vybraných částí areálu projektované sjezdovky. Celkem se podařilo zdokumentovat 13 sond (oobr. 28, 29, 30), které byly většinou hloubeny mechanizací za asistence archeologického dohledu. Následně byly stěny bočních profilů a dna vyhloubených sond začištěny. Po identifikaci jednotlivých stratigrafických jednotek byly jednotlivé začištěné řezy profilů fotograficky a kresebně zdokumentovány. V jednom případě (Sonda 08 s pozůstatkem rýžovací vrstvy) následovalo vzorkování profilu. Dle situace byly pak některé sondy rozšířené za účelem objasnění odkrytých archeologických situací. Zdokumentováno bylo několik řezů pro patky konstrukcí souvisejících s budoucí lyžařskou lanovkou. Ďokumentaci vybraných částí liniových výkopů rýha 1 a 2 (Obr. 29, 30) provedli RNDr. Večeřa a Mgr. Nývlt z České geologické služby. Zachycené situace byly dokumentovány písemně, kresebně a fotograficky. Pro písemný zápis informací byla užita tzv. formulářová stratigrafická metoda a to dle dokumentačních standardů platných ve společnosti Archaia Brno o.p.s. Konkrétně byl v terénu pro každou stratigrafickou jednotku vypsán patřičný formulář. Kresebná dokumentace byla provedena v měřítku 1:20, profil sondy S 13 v měřítku 1:50. Fotografická dokumentace byla provedena aparátem Canon EOS 300D. Terénní dokumentace je uložena v archivu společnosti Archaia Brno o.p.s., pracoviště Olomouc.
12 12 6. Popis nálezové situace Sonda S 01 Stratigrafické jednotky: 100 výplň šedočerná nesoudržná kameny drobné až středně velké Příměsi: pevná lesní humózní hlína, popel, kořeny Mocnost / sklon / hranice: 0,05 0,8 m / rovný až prudký / ostrá Interpretace: výplň vývratu 101 uloženina žlutohnědá pevná pískovitá hlína Příměsi: malé až středně velké kameny Mocnost / sklon: > 0,2 0,9m / prudký, postupně přechází do rovného Interpretace: podloží výkop Zkoumán celý výkop: ano Půdorys horní: oválný; dno: oválné Původní povrch: ano; rozměry / hlouba: 4x5 / 0,8 m Horní hrana: pozvolná Dolní hrana: pozvolná Steny / sklon: nepravidelné, konvexní, šikmé / 35 Dno: nepravidelné, stupňovité (konvexní) Výplň (s.j.): 100 Interpretace: vývrat Popis situace: První sondu (S 01; obr. 8; Tab. 2/2.1) jsme položili ve směru SV-JZ, tedy napříč svahem, skrz propadlinu v horní části svahu, v nadmořské výšce 641,87 640,23 m. Řez o délce 4,9 m odhalil jámu s konvexními stěnami (s.j. 500) zahloubenou do žlutohnědé hlíny (s.j. 101), která se vyskytuje po celé lokalitě pod svrchním lesním humusem (zde odebrán při začišťování objektu). Výplň této ca 80 cm hluboké jámy tvořily většinou (60%) drobné
13 13 až středně velké kameny, uložené v pevné lesní humózní hlíně (30%) promíšené popelem a kořeny (po 5%). Žádné artefakty zde nebyly nalezeny. Tato skutečnost společně s absencí jakékoliv haldičky kamení, která se často objevuje u prospekčních jam, napovídá, že se zde jednalo spíše o vývrat stromu následně vyplněný hlínou a kameny. Popel vznikl zřejmě spálením kořenů při klučení svahu před stavbou sjezdovky. Sonda S 02 Stratigrafické jednotky: 102 vrstva šedočerná ulehlá malé až velké kameny Příměsi: pevná lesní humózní hlína, kořeny Mocnost / sklon / hrance: 0,3 m / mírný / ostrá Interpretace: nasucho kladené kameny tvořící zídku 103 výplň černá měkká mokrá písčitá hlína Příměsi: malé až velké kameny, hojné přepálené a rozpraskané křemeny Mocnost / sklon / hranice: 0,4 m / mírný / ostrá Další popis: nález hrotu kuše Interpretace: výplň trychtýřovité jámy 900 stavení konstrukce Kategorie zděná Dochování v ploše / v prostoru:??? Rozměry: délka / šířka / výška / úhel: 7 m / 1,2 m / 1 m / 50 Dochování materiálu: dochován 100% Druh a zastoupení materiálu: nasucho kladené střední až velké kameny Interpretace: zpevnění svahu proti sesuvu/ prospekční jáma? Popis situace: Velice zajímavý objekt (S 02; obr. 9; Tab. 2/2.2) byl objeven dále nahoru po svahu v n.v. 644,74 646,61 m. Ze středně velkých až velkých kamenů zde byla vyskládána
14 14 zídka o délce ca 7 m (s.j. 900), která zabíhala pod lesní humus (40%) o mocnosti ca 0,3 m (s.j. 102), promíšený opět kameny (50%) a kořeny (10%). Zídka tak tvořila jednu stěnu trychtýřovité jámy, položené napříč svahem ve směru JZ-SV. Po skrytí lesního humusu jsme narazili na vlastní výplň jámy (s.j. 103), mokrou písčitou hlínu s příměsí (30%) kamenů všech velikostí, v některých případech přepálených a rozpraskaných křemenů. V této výplni byl v hloubce ca 0,5 m nalezen železný hrot do kuše, související zřejmě s osídlením hradu Edelštějn, zbudovaným na vrcholu kopce ve 2. polovině 13. a zbořeným na konci 15. století (viz např. Večeřa Večeřová 2000, 24-25). Někdy do tohoto období tak snad můžeme datovat i samotný objekt (S 02), buď opět prospekční jámu středověkých horníků nebo prosté zpevnění svahu proti sesuvu. Rozpraskané křemeny nemusí souviset s těžbou zlata, může se jednat o kameny recentně přepálené žárem při klučení lesa před budováním sjezdovky. Sonda S 03 Stratigrafické jednotky: 104 vrstva šedočerná středně ulehlá lesní humózní hlína Příměsi: kořeny, mech, listí, drobné kameny Mocnost / sklon / hranice: 0,02 0,2 m / mírný / jasná Interpretace: lesní humus 105 vrstva hnědošedá ulehlá malé až velké kameny 50%, tuhá pískovitá hlína (vyplňuje spáry mezi kameny) 40%, Příměsi: kořeny Mocnost / sklon / hranice: 0,08 0,7 m / mírný / ostrá Interpretace: podloží 106 vrstva středně hnědá ulehlá malé až středně velké kameny 70%, pískovitá hlína (zvětralá hornina) 30% Mocnost: > 0,2 0,4 m
15 15 Interpretace: podloží Popis situace: Třetí sonda (S 03; obr. 10; Tab. 3/3.1), o délce 4,2 m, byla položena níže po svahu, v n.v. 620,63 621,33 m, opět ve směru SV-JZ. Řez postihl trychtýřovitou zahloubeninu, která byla na profilu téměř vyplněna velikým balvanem. Profil tak postihl pouze vrstvu hnědé písčité hlíny (40%) a kamenů (50%; s.j. 105) a původní lesní hnědou hlínu (s.j. 106), ve které se tato jáma rýsovala. Vše bylo opět převrstveno lesním humusem (s.j. 104) s příměsí kamenů, kořenů a listí. Opět se zřejmě jednalo o přirozený lesní vývrat. Sonda S 04 Stratigrafické jednotky: 107 vrstva šedočerná středně ulehlá lesní humózní hlína Příměsi: koření, listí, větve, kameny, jehličí Mocnost / sklon / hranice: 0,05 0,1 m / rovný, postupně prudký / ostrá Interpretace: lesní humus 108 výplň šedočerná ulehlé malé a velké kameny 60%, tuhá lesní humusovitá hlína 40% Příměsi: popel Mocnost / sklon / hranice: 0,05 0,5 m / rovný / ostrá Interpretace: výplň zasypané prospekční jámy 109 vrstva hnědá pevná pískovitá hlína Příměsi: kameny, čočky vrstvy 110 Mocnost / sklon: > 0,1 0,3 m / tvoří čočku ve vrstvě 110 Interpretace: podloží promíšené s vrstvou vrstva šedá a světle hnědá ulehlá male a středně velké kameny 60%, pískovitá hlína 40%
16 16 Mocnost / sklon / hranice: 0,2 0,8 m / mírný až prudký / ostrá Interpretace: výhoz z prospekční jámy 502 výkop Zkoumán celý výkop: ne Půdorys horní: mírně oválný; dno: oválné Původní povrch: ano; rozměry / hloubka: 4x5 / 0,5 m Horní hrana: pozvolná Dolní hrana: pozvolná Steny / sklon: nepravidelné, konvexní, šikmé / 60 Dno / sklon: nepravidelné, konvexní / mírný Výplň (s.j.): 108 Interpretace: hloubený výkop dobývka /prospekční jáma Popis situace: Níže po svahu, pod menším křemenným skaliskem, jsme v nadmořské výšce 613,89 614,7 m na profilu sondy č. 04, o délce 4,4 m, zdokumentovali další zásah do původního terénu. V lesní světle hnědé půdě (s.j. 110), přerušené tmavší čočkou s kamínky (s.j. 109), zde byla vykopána jáma (s.j. 502) o hloubce 0,5 m (obr. 11; Tab. 3/3.2). Na profilu sondy, zdokumentovaném ve směru JZ-SV, jsme postihli její výplň, kterou tvořila lesní humusovitá hlína promíšená popelem a kameny všech velikostí. Vše bylo převrstveno lesním humusem s příměsí kořenů a kamení. V prostoru sondy byl nalezen i opracovaný kámen (přírůstkové číslo 55), který nebylo možné přiřadit konkrétní vrstvě. Zřejmě se zde jedná o relikt středověké či novověké prospekční jámy. Sonda S 05 Stratigrafické jednotky: 111 vrstva šedočerná pevná lesní humózní hlína Příměsi: malé až velké kameny Mocnost / sklon / hranice: 0,05 0,1 m / mírný / ostrá Interpretace: lesní humus
17 vrstva tmavě hnědá pevná pískovitá hlína Příměsi: malé až velké kameny Mocnost / sklon / hranice: 0,4 m / mírný / ostrá Interpretace: výhoz z výkopu výplň šedočerná pevná pískovitá hlína Příměsi: popel Mocnost / sklon / hranice: 0,7 m / prudký / ostrá Další popis: nález opracovaného kamene a dřevěného špičáku Interpretace: výplň výkopu vrstva žlutohnědá tuhá pískovitý jíl Příměsi: malé až velké kameny Interpretace: podloží 501 výkop Zkoumán celý výkop: ne Půdorys horní: kruhový; dno: kruhové Původní povrch: ano; rozměry / hloubka: 5 / 0,8 m Horní hrana: pozvolná Dolní hrana: ostrá Steny / sklon: nepravidelné, konvexní, šikmé / Dno / sklon: nepravidelné, konvexní Výplň (s.j.): 113 Interpretace: hloubený výkop prospekční jáma/dobývka Popis situace: Nejvýše položenou byla sonda 05 (obr. 12; Tab. 4/4.1), která ve směru JV-SZ přeťala v délce 7,6 m další propadlinu v nadmořské výšce 649,54 651,48 m. Do světle hnědé hlíny (s.j. 114), ležící pod lesním humusem (s.j. 111), zde byla vykopána ca 0,7 m hluboká
18 18 jáma (s.j. 501), vyplněná tmavě hnědou písčitou hlínou s příměsí malých až velkých kamenů, promíšenou s šedočernou písčitou hlínou s příměsí popele (20%) - (s.j. 112/113 a 113). Tmavě hnědá hlína byla spolu s kameny částečně vyházena výše po svahu (s.j. 112). Ve výplni jámy (s.j. 113) byly pak nalezeny zřejmě majzlíkem otesaný kámen (přírůstkové číslo 049) a dřevěný špičák (č. 54), u kterých však nelze určit, zda jsou středověkého či novověkého stáří. Každopádně se jedná o další doklad exkavačních prací na lokalitě, nejspíše opět sondáže horníků pátrajících po zlaté žíle. I v této jámě bylo nalezeno množství přepálených a rozpraskaných křemenů. Sonda S 06 Stratigrafické jednotky: 115 výplň šedočerná ulehlá malé až velké kameny 60%, lesní humózní hlína 30% Příměsi: popel, mech, kořeny Mocnost / sklon / hranice: 0,4 0,6 m / mírný / jasná Interpretace: zásyp výkopu výplň tmavě hnědá středně ulehlá drobný štěrk Příměsi: hnědá hlína Mocnost / sklon / hranice: 0,2 0,75 m / mírný / jasná Interpretace: výplň výkopu vrstva hnědá ulehlá malé až středně velké kameny 80%, tuhá pískovitá hlína 18% Příměsi: kořeny Mocnost / sklon / hranice: 0,02 0,8 m / prudký / ostrá Interpretace: vrstva kamenů vyházená při výkopu prospekční jámy 118 vrstva žlutohnědá pevná štěrkovitá hlína Příměsi: zvětralá hornina
19 19 Mocnost / sklon / hranice: 0,1 0,9 m / mírný až prudký Interpretace: půdní typ 503 výkop Zkoumaný celý výkop : ne Půdorys horní: nepravidelný; dno: ledvinovité Původní povrch: ano; rozměry 5x7,5? / 1,25 m Horní hrana: pozvolná Dolní hrana: pozvolná Steny / sklon: nepravidelné, konvexní Dno / sklon: nepravidelné, konvexní Výplň: 115, 116 Interpretace: hloubený výkop - dobývka/prospekční jáma Popis situace: Podobnou situaci jako u sondy S 05 jsme zaznamenali o čtyřicet výškových metrů níže po svahu, kde byla v n.v m položena sonda 06, o délce 7,6 m (obr. 13; Tab. 4/4.2). Ta vedla ve směru JZ-SV skrze další jámu (s.j. 503), vyplněnou jak drobným mokrým štěrkem s nepatrnou (5%) příměsí hlíny (s.j. 116) o mocnosti až 0,75 m, tak lesním humusem promíšeným popelem a různě velkými kameny, mocným 0,4 0,6 m. Celková hloubka jámy tak dosahovala 1,2 m. Kameny, na které kopáči narazili, byly vyházeny okolo (s.j. 117), původní terén, do kterého byla jáma zahloubena zde opět tvořila žlutohnědá hlína s kameny (s.j. 118). V prostoru sondy byl nalezen i další opracovaný kámen (přírůstkové číslo 53), který nelze přiřadit konkrétní stratigrafické jednotce. Sonda S 07 Stratigrafické jednotky: 119 vrstva šedočerná středně ulehlá lesní humózní hlína Příměsi: větve, listí, kameny, kořeny Mocnost / sklon / hranice: 0,005 0,15 m / mírný až prudký / ostrá Interpretace: lesní humus
20 vrstva žlutohnědá tuhá pískovitá hlína Příměsi: občasné kameny Mocnost / sklon / hranice: 0,25 0,8 m / rozpitá Interpretace: zvětralá hornina promíchaná s podzolovou půdou, půdní typ 121 vrstva šedohnědá pevná štěrkovitá hlína Příměsi: vysoký obsah kamenů Mocnost / sklon: > 0,05 0,3 m / mírný Interpretace: půdní typ Popis situace: Při pohledu se svahu dolů se nad cestou přetínající sjezdovku napříč rýsovalo nalevo u lesa několik žlabovitých útvarů, zřejmě úvozových cest, po kterých bylo v minulosti zřejmě stahováno dřevo. V tomto místě jsme ve směru JZ-SV položili další sondu (S 07; obr. 14; Tab. 5/5.1) o délce 7 m. Původním terénem zde byla opět žlutohnědá hlína (s.j. 120) s kameny, nasedající na šedohnědou štěrkovitou hlínu (s.j. 121), opět s velkým obsahem kamenů. žlutohnědá vrstva byla běžně mocná 0,5 1 m, v místě koryta však pouze 0,2 0,3 m. Hloubka úvozu se tedy pohybovala kolem 0,4 0,7 m. Žádnou zvláštní výplň žlabu jsme zde však nepostihli na žlutohnědou vrstvu nasedal, stejně jako všude jinde, černý lesní humus (s.j. 119) s kořeny, listím a kamením. Sonda S 08 Stratigrafické jednotky: 122 vrstva hnědočerná středně ulehlá lesní humózní hlína Příměsi: kořeny, časté malé až velké kameny Mocnost / sklon / hranice: 0,1 0,2 m / rovný, mírný až prudký (zvlněný terén) / ostrá Interpretace: lesní humus
21 výplň hnědá až černá pevná pískovitá hlína Příměsi: popel, kořeny, malé až velké kameny Mocnost / sklon / hranice: 0,4 m / rovný / ostrá Interpretace: výplň výkopu výplň šedohnědá středně ulehlá jílovitý štěrk Mocnost / sklon / hranice: 0,5 m / rovný / jasná Interpretace: výplň výkopu výplň šedá středně ulehlá štěrk Mocnost / sklon / hranice: 0,03 m / mírný / ostrá Interpretace: tvoří samostatný horizont ve vrstvě 124; (rýžovnická vrstvička?); výplň výkopu výplň tmavě šedá středně ulehlá hlinitý štěrk Příměsi: ojedinělé větší kameny Mocnost / sklon / hranice: 0,3 m / prudký / ostrá Interpretace: výplň výkopu výplň hnědožlutá pevná pískovitá hlína Příměsi: popel, malé kameny Mocnost / sklon / hranice: 0,2 0,4 m / mírný / ostrá Interpretace: výplň výkopu vrstva žlutohnědá pevná jíl Příměsi: nahodilé malé až velké kameny Mocnost: > 1 2,6 m Interpretace: podloží
22 výkop Zkoumán celý výkop: 0 Půdorys horní: lineární; dno: lineární Původní povrch: ano; rozměry: 1,3 (šířka) x? / 1,2 m Horní hrana: ostrá Dolní hrana: ostrá Steny / sklon: pravidelné, konvexní Dno / sklon: pravidelné, konvexni Výplň (s.j.): 123, 124, 125, 126, 127 Interpretace: pozůstatek koryta pro rýžování / proplavování zlata Sonda S 10 Stratigrafické jednotky: 100 vrstva hnědočerná středně ulehlá lesní humózní hlína Příměsi: četné malé až velké kameny, kořeny Mocnost / sklon / hranice: 0,3 0,4 m / rovný / ostrá Interpretace: lesní humus 135 výplň žlutohnědá pevná pískovitý jíl Příměsi: ojediněle drobné a velké kameny Mocnost / sklon / hranice: 0,2 0,4 m / mírný / jasná Interpretace: výplň výkopu výplň žlutohnědá pevná pískovitý jíl Příměsi: ojediněle drobné kameny Mocnost / sklon / hranice: 0,5 0,7 m / rovný / ostrá Další popis: více kompaktní než 135 Interpretace: výplň výkopu 505
Novostavba bytového domu vč. přípojek inženýrských sítí, zpevněné plochy ve dvorní části na parc. č. 413/1, 430, 431, 2962 v k. ú.
Ar chaia č.j. NZ 01/07 Novostavba bytového domu vč. přípojek inženýrských sítí, zpevněné plochy ve dvorní části na parc. č. 413/1, 430, 431, 2962 v k. ú. Opava-Předměstí Předběžná zpráva o výsledcích archeologického
VíceNovostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová
č.j. NZ 50/07 Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová Nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu ARCHAIA Olomouc, o.p.s. Feat. ARCHAIA Brno o.p.s. 2007 2 Tato práce, která vznikla
VícePYROTECHNOLOGICKÁ ZAŘÍZENÍ Z AREÁLU KLÁŠTERA DOMINIKÁNEK U SV. ANNY V BRNĚ
ZKOUMÁNÍ VÝROBNÍCH OBJEKTŮ A TECHNOLOGIÍ ARCHEOLOGICKÝMI METODAMI PYROTECHNOLOGICKÁ ZAŘÍZENÍ Z AREÁLU KLÁŠTERA DOMINIKÁNEK U SV. ANNY V BRNĚ ANTONÍN ZŮBEK V letech 2008 a 2009 se uskutečnil záchranný archeologický
VíceJeseník. Přípojky inženýrských sítí. Nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu. Multifunkční centrum pro cestovní ruch a lázeňství
Jeseník Multifunkční centrum pro cestovní ruch a lázeňství Přípojky inženýrských sítí. Nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu ARCHAIA Olomouc, o.p.s. Feat. ARCHAIA Brno o.p.s. 2007 2 Tato
VícePříloha č. 2 Základní informace o lokalitě1: Odůvodnění výzkumu: Cíle a navrhované metody výzkumu2: nedestruktivního částečně destruktivního
Příloha č. 1: Nálezy budou předány podle 23 zákona č. 20/1987 Sb. příslušnému krajskému Jihočeskému muzeu v Českých Budějovicích (dohoda s kurátorkou sbírek Mgr. Zuzanou Thomovou) Příloha č. 2 Základní
VíceArcheologické oddělení NPÚ Praha Národní památkový ústav územní odborné pracoviště v hlavním městě Praze
rok: 1978-1979, číslo výzkumu: XCI PRAHA 1 - NOVÉ MĚSTO OPATOVICKÁ ULICE - (Pražský sborník historický XIII, 1981, s. 160-190 ARCHEOLOGICKÝ VÝZKUM V PRAZE V ROCE 1978) V říjnu 1978 provedli pracovníci
VíceHydrogeologický posudek. Louka u Litvínova - k.ú st.p.č.157
Hydrogeologický posudek Louka u Litvínova - k.ú. 687219 st.p.č.157 Prosinec 2013 Výstup : Zadavatel : Investor : hydrogeologický posudek příčiny průniku a podmáčení budovy OÚ Ing. Křesák - SDP Litvínov
VíceNapojení objektu č.p. 9 a č.p.10. na ulici Radniční na CZT, Frýdek Místek. Nálezová zpráva. o provedení archeologického výzkumu
Napojení objektu č.p. 9 a č.p.10 na ulici Radniční na CZT, Frýdek Místek Nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu ARCHAIA Brno o.p.s. Feat. ARCHAIA Olomouc, o.p.s. 2007 2 Tato práce, která vznikla
Více1. Úvod. 2. Archivní podklady
1. Úvod Na základě požadavku projekční organizace Architekti Headhand s.r.o., U Obecního dvora 7, 110 00 Praha 1 jsem shromáždila dostupné archivní materiály Geofondu Praha a na jejich základě zpracovala
VíceArcheologický ústav AV ČR Praha, pracoviště Kutná Hora Stav a perspektivy archeologického výzkumu malínského hradiště Mgr.
Archeologický ústav AV ČR Praha, pracoviště Kutná Hora Stav a perspektivy archeologického výzkumu malínského hradiště Mgr. Filip Velímský Lokalita Malín na výřezu leteckého snímku Kutné Hory Lokalita Malín
VíceFoto č. 1. Pohled na lokalitu Stachovice 1. Obora od severu.
Významné objevy pravěkých archeologických lokalit v okolí povodí Husího potoka na Fulnecku. Daniel Fryč V průběhu let 1996 2007 autor článku a předseda Archeologického klubu v Příboře Jan Diviš při povrchovém
VíceMalostranské opevnění
1996-2005 Malostranské opevnění Jarmila Čiháková, Jan Havrda V létě roku 1994 došlo k objevu, který byl převratem v poznání vývoje pražského podhradí. Výzkum při zřizování nových suterénů v nárožním domě
VíceRabštejn nad Střelou statické zajištění opěrné zdi na ppč. 9
Nálezová zpráva o archeologickém dohledu Rabštejn nad Střelou statické zajištění opěrné zdi na ppč. 9 Archeologický dohled při statickém zajištění opěrné zdi na ppč. 9 Muzeum a galerie severního Plzeňska
VíceZlatorudné mlýny na Olešnici - Zlaté hory. Napsal uživatel Zlatorudné mlýny Úterý, 11 Říjen :00
Vyrazíte-li ze Zlatých Hor do Dolního Údolí, nezapomeňte se cestou zastavit v údolí Ztracených štol. Říčka Olešnice zde opouští úzce zaříznutý úsek údolí a po milióny let ukládá zlato do náplavů. Zdejší
VíceCihelna z století v ulici Trýbova v Brně
Cihelna z 19. 20. století v ulici Trýbova v Brně Petr Holub, David Merta, Antonín Zůbek Zkoumaná lokalita se nachází v poměrně hlubokém terénním zářezu mezi ulicemi Trýbova a Tomešova. Zářez tvoří do západního
VíceSeminář z Geomorfologie 3. Vybrané tvary reliéfu
Seminář z Geomorfologie 3. Vybrané tvary reliéfu Strukturní tvary reliéfu Vychází z geologické mapy Strukturní podmíněnost tvarů Tvary související: se sopečnou činností neovulkanické suky, sopky, s horizontálním
VíceVRT J Kóta výpažnice: 240,61 m n.m. Profil hloubení: 0,0 15,0 m 245 mm Profil výstroje: 6,8 m plná 89 mm 6,8 perforovaná 89 mm
VRT J 1060 239,7 m n.m. Kóta výpažnice: 240,61 m n.m. Profil hloubení: 0,0 15,0 m 245 mm Profil výstroje: 6,8 m plná 89 mm 6,8 perforovaná 89 mm Vrtmistr: J. Pitour Hloubeno v době: 27.5.1975 naražená
VíceHYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. V I M P E R K N A D T R A T Í
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K N A D T R A T Í h y d r o g e o l o g i c k é p o s o u z e
VícePŘEROV VI ÚJEZDEC. TKR Újezdec v katastrálním území Újezdec u Přerova. Nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu
č.j. NZ 42/07 PŘEROV VI ÚJEZDEC TKR Újezdec v katastrálním území Újezdec u Přerova Nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu ARCHAIA Olomouc o.p.s. Feat. ARCHAIA Brno o.p.s. 2007 2 Tato práce,
VíceVRCHOLNĚ STŘEDOVĚKÁ VÁPENKA Z PANENSKÉ ULICE V BRNĚ
VRCHOLNĚ STŘEDOVĚKÁ VÁPENKA Z PANENSKÉ ULICE V BRNĚ PETR HOLUB V měsících květnu až prosinci 2009 probíhala první etapa archeologického výzkumu na stavbě parkovacího domu v ulici Panenská v Brně. Lokalita
VíceRNDr. Michal Řehoř, Ph.D.1), Ing. Pavel Schmidt1), T 8 Ing. Petr Šašek, Ph.D. 1), Ing. Tomáš Lang2)
RNDr. Michal Řehoř, Ph.D.1), Ing. Pavel Schmidt1), T 8 Ing. Petr Šašek, Ph.D. 1), Ing. Tomáš Lang2) 1) Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most, 2) Keramost a.s. HISTORIE DOBÝVÁNÍ ŽELEZNÝCH RUD V KRUŠNÝCH
VíceHYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. V I M P E R K 02
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K 02 h y d r o g e o l o g i c k é p o s o u z e n í m o ž n
VíceV I M P E R K P O D H R A B I C E M I - J I H
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K P O D H R A B I C E M I - J I H h y d r o g e o l o g i c k
VíceSEZNAM DOKUMENTAČNÍCH BODŮ
Příloha č. 5 SEZNAM DOKUMENTAČNÍCH BODŮ DOKUMENTAČNÍ BOD: 1 SOUŘADNICE GPS: 49 33'43.94"N, 17 5'37.29"E DRUH BODU: menší skalní výchozy na erodované lesní cestě LITOLOGIE: petromiktní slepenec s drobovou
VíceZákladní škola Dr. Miroslava Tyrše
Základní škola Dr. Miroslava Tyrše Obsah ÚVOD.... 2 Popis lokality 3 Úkoly. 4 Závěr.... 5 Zdroje.. 6 Přílohy... 6 Úvod Prvním tématem, které budeme zpracovávat v rámci přírodovědného klubu, jsou Hlavní
VícePraha Malá Strana Stav a perspektivy výzkumu. Jarmila Čiháková Jan Havrda
Praha Malá Strana Stav a perspektivy výzkumu Jarmila Čiháková Jan Havrda HRADČANY Pražský hrad MALÁ STRANA 1257 STARÉ MĚSTO 1360 barokní opevnění NOVÉ MĚSTO Mapa Prahy s vyznačením jednotlivých historických
VíceFotodokumentace terénního průzkumu historického osídlení na Drahanské vrchovině (leden duben 2008)
Příloha k diplomové práci Tomáš Jurčí, UP Olomouc 2008 Fotodokumentace terénního průzkumu historického osídlení na Drahanské vrchovině (leden duben 2008) Benátky Foto 1 Stará cesta vedoucí z Benátek do
VíceBudova magistrátu města Frýdku Místku, Radniční 10 rekonstrukce budovy. Nálezová zpráva. o provedení archeologického výzkumu
Budova magistrátu města Frýdku Místku, Radniční 10 rekonstrukce budovy Nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu ARCHAIA Brno o.p.s. Feat. ARCHAIA Olomouc, o.p.s. 2007 2 Tato práce, která vznikla
VíceI, 2002; Uloženiny: 2315; Metody výzkumu: odebrána polovina
9. PRANí rud Pozůstatky po praní rud jsou hojným druhem podpovrchových archeologických nálezů a situací. Zásadní problém na úrovni vnější kritiky pramene ale spočívá v tom, že velké části těchto zařízení
VíceÚS V I M P E R K, N A K A L V Á R I I
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail hydropruzkum@hydropruzk um.cz H P ÚS V I M P E R K, N A K A L V Á R I I h y d r o g e o l o g i c k é p o s o
VícePŘEROV DOMOV DŮCHODCŮ UL. OPTIKY
č.j. NZ 33/07 PŘEROV DOMOV DŮCHODCŮ UL. OPTIKY Nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu ARCHAIA Olomouc o.p.s. Feat. ARCHAIA Brno o.p.s. 2007 2 Tato práce, která vznikla tvůrčím zpracováním
VíceZbraslavský vrch. Trachyandezitová kupovitá vyvýšenina Zbraslavského vrchu.
Zbraslavský vrch nadmořská výška: 675 m geologie: trachyandezitový suk, přívodní dráha vulkánu (?) geomorfologické jednotky: Jesenická pahorkatina (Manětínská vrchovina) lokalizace: Karlovarský kraj, okres
VíceOblast kolem Krupky patří k nejstarším těžebním revírům v Krušnohoří, město se stalo celoevropsky významným díky těžbě cínu
KRUPKA TĚŽBA CÍNU PRVNÍ PÍSEMNÉ ZMÍNKY Oblast kolem Krupky patří k nejstarším těžebním revírům v Krušnohoří, město se stalo celoevropsky významným díky těžbě cínu První písemná zmínka o místě nebo hoře,
VíceZámek Přerov - nádvoří. Sonda S2
č.j. NZ 18/07 Zámek Přerov - nádvoří. Sonda S2 Nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu ARCHAIA Olomouc, o.p.s. Feat. ARCHAIA Brno o.p.s. 2007 2 Tato práce, která vznikla tvůrčím zpracováním
VíceSLOVENSKO-ČESKÁ KONFERENCIA Znečistené územia 2019
SLOVENSKO-ČESKÁ KONFERENCIA Znečistené územia 2019 PRŮZKUM EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE VE VYBRANÝCH LOKALITÁCH V HRADCI KRÁLOVÉ Základní údaje Objednatel: Statutární město Hradec Králové Doba řešení projektu: 2017
VíceSEDIMENTÁRNÍ PROFIL NA LOKALITĚ DOLY U LUŽE (MEZOZOICKÉ SEDIMENTY ČESKÁ KŘÍDOVÁ PÁNEV)
SEDIMENTÁRNÍ PROFIL NA LOKALITĚ DOLY U LUŽE (MEZOZOICKÉ SEDIMENTY ČESKÁ KŘÍDOVÁ PÁNEV) Autor: Klíčová slova: Bc. Tomáš Laksar Pískovec, droba, jílovec, skalní výchoz, křída Abstrakt Dokumentace sedimentárního
VíceTechnická specifikace
Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i. Na Slovance 2 182 21 Praha 8 eli-cz@fzu.cz www.eli-beams.eu Technická specifikace Řešené území: Řešené pozemky jsou v katastru obce Dolní Břežany ve vlastnictví zadavatele
VíceHala služeb. při výzkumu jsou označeny písmenem a číslem, u ostatních sond je připojen rok realizace (zobrazil J.
Zrcadlová kaple Hala služeb Hlavní nádvoří obr.36 obr.40b obr.40a obr.46 obr.48 obr.45 obr.28b obr.32 obr.28a obr.23a obr.52 obr.23b obr.51 B1 B3 B4 B5 B6 D11 obr.50 obr.19 obr.18 obr.28d obr.28c A14 obr.29
VíceHYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, České Budějovice, ÚS V I M P E R K 01. RNDr. Marcel Homolka
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail hydropruzkum@hydropruzk um.cz H P ÚS V I M P E R K 01 h y d r o g e o l o g i c k é p o s o u z e n í m o ž n
VícePřírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Voda a půda. Půda a voda
0 Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť Voda a půda Půda a voda 0 Studované území Vybrali jsme si lokalitu v blízkosti naší školy. Nacházíme se ve zlínském kraji téměř na okraji města ve čtvrti
VíceArcheologické oddělení NPÚ Praha Národní památkový ústav územní odborné pracoviště v hlavním městě Praze
rok: 2003-2004, číslo výzkumu: 1/03 a 1/04 PRAHA 1 NOVÉ MĚSTO NÁMĚSTÍ REPUBLIKY - čp. 1078/II a 1079/II - areál bývalých kasáren Jiřího z Poděbrad Archeologické oddělení NPÚ se na výzkumu podílelo částí
VícePŘEROV VIII HENČLOV. TKR Henčlov v katastrálním území Henčlov u Přerova. Nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu
č.j. NZ 38/07 PŘEROV VIII HENČLOV TKR Henčlov v katastrálním území Henčlov u Přerova Nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu ARCHAIA Olomouc o.p.s. Feat. ARCHAIA Brno o.p.s. 2007 2 Tato práce,
VíceRešerše geotechnických poměrů v trase přeložky silnice II/154 v Třeboni
Název akce: Studie proveditelnosti přeložky silnice II/154 a železniční tratě v Třeboni včetně napojení na silnici I/34, 2.etapa Rešerše geotechnických poměrů v trase přeložky silnice II/154 v Třeboni
VíceHistorie těžby nerostných surovin
Historie těžby nerostných surovin Základní škola Ulice Míru, Rokycany Mgr. Sylva Zemánková Únor 2015 1 Obsah 1 Navštívená lokalita... 2 2 Předmět zkoumání... 2 3 Vymezení území... 2 3 Historie až současnost...
VíceBohumír Dragoun - Jiří Šindelář Méně známé feudální sídlo u Spů okr. Náchod
Bohumír Dragoun - Jiří Šindelář Méně známé feudální sídlo u Spů okr. Náchod. V Ottově naučném slovníku nalezneme pod heslem Spy zajímavou zprávu z pera archeologa a historika Jana Karla Hrašeho (1840-1907)
VíceSPŠSTAVEBNÍČeskéBudějovice MAPOVÁNÍ
SPŠSTAVEBNÍČeskéBudějovice MAPOVÁNÍ JS pro S2G a G1Z TERÉN 3 další terénní tvary! POZOR! Prezentace obsahuje plnoplošné barevné obrázky a fotografie nevhodné a neekonomické pro tisk! Výběr z NAUKY O TERÉNU
Víces.r.o. NOVÁKOVÝCH 6, PRAHA 8, 180 00 266310101, 266316273 fax. 284823774 e-mail: schreiber@pruzkum.cz OVĚŘENÍ SLOŽENÍ VALU V MALKOVSKÉHO ULICI
s.r.o. NOVÁKOVÝCH 6, PRAHA 8, 180 00 266310101, 266316273 fax. 284823774 e-mail: schreiber@pruzkum.cz PRAHA 9 - LETŇANY OVĚŘENÍ SLOŽENÍ VALU V MALKOVSKÉHO ULICI Mgr. Martin Schreiber Objednatel: Městská
VíceBáňská díla pod Krudumem
Báňská díla pod Krudumem Nálezová zpráva z archeologického a terénního výzkumu Karlovy Vary Krajské muzeum Karlovy Vary 14. listopadu 2004 Mgr. Jiří Klsák Sdružení dětí a mládeže Horní Slavkov Vladislav
VíceK zásobování města Brna vodou z Kartouz
K zásobování města Brna vodou z Kartouz David Merta, Marek Peška, Antonín Zůbek K zásobování Brna vodou v období středověku a raného novověku se naposledy před více než desítkou let souhrnně vyjádřily
VíceJeskyně ve Hvozdecké hoře
Jeskyně ve Hvozdecké hoře Jeskyně se nachází v severním svahu vápencového vrchu Horka (též Hora nebo Hvozdecká hora), jižně od samoty Na Skalce, v malém vápencovém lomu na okraji lesa. Do literatury ji
VíceRaný středověk, středověk a novověk
Raný středověk, středověk a novověk 1. HRUTOVSKÁ STRÁŇ Foto č. 31. Zlomky keramických nádob s bočními foty zlomků Foto č. 32. Zlomky keramických nádob Foto č. 33. Zlomky keramických nádob Foto č. 34. Zdobené
VíceUniverzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedologie
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedologie Metody ve fyzické geografii I. Václav ČERNÍK 2. UBZM 3. 12. 2012 ZS 2012/2013 Mapa půd katastrálního
VíceARCHEOLOGICKÝ VÝZKUM V PRAZE V LETECH 1992 1994
ARCHEOLOGICKÝ VÝZKUM V PRAZE V LETECH 1992 1994 Zdeněk Dragoun a kolektiv Radikální zkrácení výrobních lhůt PSH odsunulo termíny odevzdání příspěvků a umožnilo tak zkrátit interval mezi provedením archeologických
VíceModulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/
Modulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/02.0024 Geografie PODYJÍ Pracovní listy ÚDOLÍ DYJE 1. Povodí Dyje Podle mapy v atlasu doplňte
VíceIng. Oldřich Hlásek (asistent) Poznaňská Praha 8. Žižkovo náměstí 2 Tábor
1. Úvod Na základě objednávky pana Ing. Pavla Ziky, CSc. předkládáme výsledky z průzkumu stanovení radonového indexu pro projekt stavby sportovního centra v Táboře. Měření bylo prováděno dne 2.8. 2013
VíceOLOMOUC V PRAVĚKU Autor: Tereza Bundilová Brno 2010
OLOMOUC V PRAVĚKU Autor: Tereza Bundilová Brno 2010 Anotace Semestrová práce je zaměřena na pravěké archeologické prameny v Olomouci a jejím okolí. Vybrala jsem si příměstské části Nemilany a Slavonín,
VíceGeologická stavba hradu Kost a jeho nejbližšího okolí. Geologická stavba (dle geologické mapy 1:50 000, list Sobotka, Obr.
Geologická stavba hradu Kost a jeho nejbližšího okolí Místo: Lokalita leží na skalním ostrohu v plošině, která je dělena mozaikovitě systémem strmě zaklesnutých údolí. Zde se jedná o údolnice vzniklé erozí
VíceZlaté Hory. Identifikační údaje. Stručný popis. Olomoucký kraj 17 23' 52.6'' Město Zlaté Hory, nám. Svobody 80, Zlaté Hory Opuštěno
Zlaté Hory Identifikační údaje Lokalita Zlaté Hory Obec Zlaté Hory Okres Jeseník Kraj Olomoucký kraj Katastrální území Zlaté Hory v Jeseníkách, kód: 793191 GPS souřadnice 50 15' 51.1'' 17 23' 52.6'' Hist.
VíceSkupina Typ varianta Typ varianta
Přílohy 89 Hrnce Procházka Brno Ronovec Skupina Typ varianta Typ varianta 02 01.01 04 89 05 02.01 07 08.01 08 81 09 02.01 04.01 05.01 22 33 06.01 10 01.01 02.01 05.01 2 5 9 06.01 07.01 11 01.01 02.01 04.01
VíceKostel sv. Jakuba u Bochova
Kostel sv. Jakuba u Bochova Nálezová zpráva z archeologického výzkumu Karlovy Vary KMKK, Muzeum Karlovy Vary 15. března 2008 Mgr. Jiří Klsák, Bc. Jan Tajer Lokalizace a historie kostela Kostel sv. Jakuba
VíceSLOVENSKEJ REPUBLIKY
ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY Ročník 1992 Vyhlásené: 26.10.1992 Časová verzia predpisu účinná od: 26.10.1992 Obsah tohto dokumentu má informatívny charakter. 484 V Y H L Á Š K A ministerstva kultury
Více6.1. Lokalizace a přírodní poměry
6. KRUHOVÁ VÁPENNÁ PEC V K. Ú. SVINNÁ NA ŠUMAVĚ Marcela Waldmannová 52 6. KRUHOVÁ VÁPENNÁ PEC V K. Ú. SVINNÁ NA ŠUMAVĚ ARCHEOLOGICKÝ VÝZKUM A POKUS O ZÁCHRANU TORZA TECHNICKÉ PAMÁTKY Marcela Waldmannová
VícePRAHA 1 NOVÉ MĚSTO NÁRODNÍ TŘÍDA pč. 841, 842 MIKULANDSKÁ čp. 135/II
NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV ÚZEMNÍ ODBORNÉ PRACOVIŠTĚ V HLAVNÍM MĚSTĚ PRAZE Zpráva o archeologickém výzkumu PRAHA 1 NOVÉ MĚSTO NÁRODNÍ TŘÍDA pč. 841, 842 MIKULANDSKÁ čp. 135/II (I. etapa zjišťovací sondáž)
VíceStaré Město u Uherského Hradiště, kód:
Staré Město u Uherského Hradiště Identifikační údaje Lokalita Staré Město u Uherského Hradiště Obec Staré Město Okres Uherské Hradiště Kraj Zlínský kraj Katastrální území Staré Město u Uherského Hradiště,
VícePlasy (okres Plzeň sever), klášter. Fragment dílu přímého prutu gotické okenní kružby s. 1
Plasy (okres Plzeň sever), klášter. Fragment dílu přímého prutu gotické okenní kružby s. 1 VĚC Lokalita / Okres Plasy Areál / Část areálu Klášter Adresa Objekt / Část objektu Fragment dílu přímého prutu
VíceBH1. Projekt: Měřítko: jedna stránka HPV ustálená: 15,80 m Souřadnice Z: 209,05 m
Závěrka 12,Praha 6,169 Geologická dokumentace vrtu BH1 Číslo projektu: 8_A- Příloha č.: 3 Vrtná souprava: Hütte 22 TF Místo/Okres: Jihlava Celková hloubka: 2 m Poloha vrtu: Datum zač.: 22.11.2 Vrtmistr:
VíceV Dobí, Za Douby Nad Jordánek územní plán 2005 v katastru Libně. 5 Za Valy 1841,1927 pod Ovčínem na svahu k obci
Příloha 3 Pomístní jména v Libři a okolí Číslo odkazuje na přiloženou mapku, vytvořenou na podkladě indikační skici z roku 1841 (NA, I.odd, Fond IS, i.č. 4656) č. Název stáří výklad názvu objekt umístění
VíceINŽENÝRSKOGEOLOGICKÝ-GEOTECHNICKÝ PRŮZKUM
INŽENÝRSKOGEOLOGICKÝ-GEOTECHNICKÝ PRŮZKUM základových poměrů stávající budovy ČSSZ Křížová 6, Praha 5 Smíchov. Geokonsult - Sklenář Pirinská 3243 143 00 Praha 4 tel.:241764429, mob.:603337731 e-mail:sklenar.geokon@c-box.cz
VíceArcheologické poklady Morašic
Archeologické poklady Morašic Mgr. Alena Hrbáčková, Jihomoravské muzeum ve Znojmě Z katastru obce Morašic pochází řada významných archeologických nálezů. Z neolitu publikoval V. Podborský náhodný nález
VícePrůzkumy a obnova historických podzemních systémů Pešinova 2008/8, Hradec Králové tel
Ř e h á k J o s e f - S P E L E O Průzkumy a obnova historických podzemních systémů Pešinova 2008/8, Hradec Králové 500 08 tel. 602 490 690 E-mail: speleo@wo.cz Kutná Hora Podzemní prostory u kostela sv.
VícePlán péče o přírodní památku. Zadní Hutisko. (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024
Plán péče o přírodní památku Zadní Hutisko (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 947 kategorie ochrany:
VíceGeologický klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Hlavní geologické procesy v okolí Zlína
0 Geologický klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť Hlavní geologické procesy v okolí Zlína 0 Obsah Úvod:... 1 Cíl:... 1 Zápis o činnosti:... 2 Přírodní památka Skály... 2 Přírodní památka Králky... 2 Zápisky
VíceMetody sanace přírodních útvarů
Metody sanace přírodních útvarů 1. Klasifikace přírodních útvarů, geodynamických procesů se zaměřením na svahové pohyby. 2. Charakteristika svahových pohybů. 3. Podmiňující faktory přírodní. 4. Podmiňující
VíceRešerše geotechnických poměrů v trase přeložky silnice II/154 v Třeboni
Název akce: Studie proveditelnosti přeložky silnice II/154 a železniční tratě v Třeboni včetně napojení na silnici I/34, 2.etapa Rešerše geotechnických poměrů v trase přeložky silnice II/154 v Třeboni
VíceTerénní cvičení na Špičáku u Varnsdorfu
Název miniprojektu: Hlavní geologické procesy Škola: Základní škola náměstí E. Beneše, Varnsdorf Školní rok: 2013 / 2014 Vedoucí kroužku: Bc. Lucie Šeráková Terénní cvičení na Špičáku u Varnsdorfu Obsah
VícePAVILONY SLONŮ A HROCHŮ. Geologická dokumentace průzkumných IG a HG vrtů. Inženýrskogeologický průzkum. měř. 1 : 100 příloha č.
Vytěžené vrtné jádro průzkumného IG vrtu IJ-6, v popředí hlubší část vrtu. CHEMCOMEX Praha, a.s. Pražská 810/16, 102 21 Praha 10 Inženýrskogeologický průzkum PAVILONY SLONŮ A HROCHŮ PRAHA 7 - Troja ZOO
VíceRestaurátorský průzkum
Restaurátorský průzkum \s r j j r f r i f j» j / v > > > v O rr v/ f v časti interiéru bývalého klastera trm itam v Zasove Romana Balcarová, Peter Stirber 2017 i Restaurátorský průzkum Památka: Lokalizace:
VícePŘÍLOHA 1 TABULKY OBJEKTŮ A ATRIBUTŮ K DIAGRAMŮM ONTOLOGIE LEGENDY ZM 10
PŘÍLOHA 1 TABULKY OBJEKTŮ A ATRIBUTŮ K DIAGRAMŮM ONTOLOGIE LEGENDY ZM 10 Tab. 8: ZM 10 - legenda - obsah mapy ATRIBUT polohopis výškopis popis PŘÍSLUŠNÉ OBJEKTY budova, blok budov, budova s popisem, zničená
VíceSVĚTOVÉ STRANY hlavní světové strany: vedlejší světové strany:
PRÁCE S MAPOU Anotace: Materiál je určen k výuce vlastivědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základy orientace na mapě a glóbusu, práce s mapou, kompasem. SVĚTOVÉ STRANY hlavní světové strany: sever
VíceObr. 11. Větší keramický fragment hrdla džbánu s uchem ze situace v ul. Havířská (foto A. Káčerik).
Obr. 11. Větší keramický fragment hrdla džbánu s uchem ze situace v ul. Havířská (foto A. Káčerik). Obr. 12. Situace sídlištní jámy (z konce halštatu, počátku laténu) na vertikálním řezu liniového výkopu
VícePrůvodce "Zadní Doubice"
Bývalá osada zadní Doubice je poslední dobou středem zájmů a míří sem stovky turistů.výlety z Kyjova podél řeky Křinice a nebo z osady Kopec podél Brtnického potoka,je skutečným zážitkem.osada, kdysi ležící
VíceB.1.13 Větrný park SLEZSKÉ PAVLOVICE
B.1.13 Větrný park SLEZSKÉ PAVLOVICE B.1.13.1 Popis záměru a lokality Popis záměru Název: Větrný park Slezské Pavlovice Počet VTE: 7 Parametry VTE: výška osy rotoru: 140 m průměr rotoru: 112 m Popis lokality
VíceVNITŘNÍ PROSTŘEDÍ V PODSTÁVKOVÉM DOMĚ Liberec, 10.10.2014
VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ V PODSTÁVKOVÉM DOMĚ Liberec, 10.10.2014 Ing. arch. Karel Doubner Zkušenosti z praktických realizací obnovy podstávkových domů Projekt rekonstrukce Komunikace s investorem Spolupráce se
VíceKrkonoše. Smrk. Jeseníky
Krkonoše Nejvyšší pohoří v České republice najdeme na severu Čech při hranici s Polskem. Pokrývá je smrkový les. K nejnápadnějším vrcholům patří Kozí hřbety, Luční hora, Studniční hora a samozřejmě Sněžka.
Více2. Stupňovité mrazové sruby a kryoplanační terasy na jihozápadní straně Tisé skály.
TISÁ SKÁLA Rozsáhlý skalní útvar Tisá skála (394 m) leží v zalesněném terénu v katastru obce Bratčice na okrese Kutná Hora, 7 kilometrů jižně od Čáslavi. Geologicky je Tisá skála tvořena masívem granitické
VícePEDOLOGICKÁ A GEOMECHANICKÁ CHARAKTERISTIKA ZEMIN SVAHU A BŘEHŮ JEZERA MOST
PEDOLOGICKÁ A GEOMECHANICKÁ CHARAKTERISTIKA ZEMIN SVAHU A BŘEHŮ JEZERA MOST RNDR. M. Řehoř, Ph.D. Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most ÚVOD - Hydrická rekultivace bývalého povrchového dolu Ležáky Most
Více6. Přírodní památka Profil Morávky
6. Přírodní památka Profil Morávky Řeka Morávka se v úseku od Kamence ve Skalici až po Staré Město zahlubuje do terénu až na skalní podloží. Řeka zde vytváří kaňonovité údolí, skalní prahy a peřeje i hluboké
VíceMRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM
Úsek 08 (staničení 2706-2847 m) Stávající úsek, opevněný betonovými panely, je částečně ve vzdutí dvou stupňů ve dně. Horní stupeň slouží k odběru vody do cukrovarského rybníka. Dolní stupeň, viz foto,
VíceGrantový projekt Struktura osídlení povodí říčky Smutné v době bronzové na Bechyňsku. Terénní archeologické prospekce a výzkumy v roce 2010.
Grantový projekt Struktura osídlení povodí říčky Smutné v době bronzové na Bechyňsku. Terénní archeologické prospekce a výzkumy v roce 2010. Ondřej Chvojka Od roku 2009 probíhá v povodí říčky Smutné na
VíceAutoři: žáci 8. a 6. třídy Soňa Flachsová, Anna Kobylková, Hana Nešetřilová Vilém Flachs. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4,
Autoři: žáci 8. a 6. třídy Soňa Flachsová, Anna Kobylková, Hana Nešetřilová Vilém Flachs Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 1) Obsah 2) Úvod 3) Cíl 4) Terénní deník 5) Závěr 6) Seznam literatury
VíceVěc: IG průzkum pro akci Velká Bíteš - rekonstrukce náměstí
Sídlo: Kainarova 54 616 00 BRNO Kancelář: Gromešova 3 621 00 BRNO Tel.: 541218478 Mobil: 603 427413 E-mail: dbalun@balun.cz Internet: www.balun.cz Město Velká Bíteš V Brně dne 9. ledna 2012 Věc: IG průzkum
VícePříloha č. 6. Lokalizace studovaných ploch
Příloha č. 6 Lokalizace studovaných ploch Plocha č. Souřadnice (vztahováno ke středům ploch) N E Lokalizace Popis plochy Černá Opava (transekt lokalizován cca 800 m severně od místní části Vrbno p. Prad.-Mnichov,
VíceGeomorfologické poměry sídla
Geomorfologické poměry sídla s Témata prezentací Geomorfologické poměry obce Zaměření regionální geomorfologie ČR, typy reliéfu vybrané tvary reliéfu Text: +/- 5 10 stran jednotlivci Téma: obec, město
VíceSPŠ STAVEBNÍ České Budějovice
SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice JS pro S2G a G1Z TERÉN 2 terénní tvary! POZOR! Prezentace obsahuje plnoplošné barevné obrázky a fotografie nevhodné a neekonomické pro tisk! Výběr z NAUKY O TERÉNU Definice
VíceVybrané kapitoly z geologické historie ČR I.
Vybrané kapitoly z geologické historie ČR I. Označení DUMU: VY_32_INOVACE_GE2.08 Předmět: GEOGRAFIE Tematická oblast: FYZICKÁ GEOGRAFIE - GEOLOGIE Autor: Jan Vavřín Datum vytvoření: 29. 7. 2013 Ročník:
VíceJak jsme na tom se znalostmi z geologie?
Jména: Škola: Jak jsme na tom se znalostmi z geologie? 1) Popište vznik hlubinných vyvřelých hornin? 2) Co původně byly kopce Velký Roudný a Uhlířský vrch na Bruntálsku? Velký Roudný Uhlířský vrch 3) Hrubý
VícePokyny pro sestavení nálezové zprávy o archeologickém výzkumu
Pokyny pro sestavení nálezové zprávy o archeologickém výzkumu Nálezová zpráva je základní vědecký dokument, obsahující maximální počet objektivně dosažených informací o výzkumu. K jejich zpracování je
Více2. GEOLOGICKÉ POMĚRY 3. GYDROGEOLOGICKÉ POMĚRY 4. VYHODNOCENÍ SONDY DYNAMICKÉ PENETRACE
Zpráva č. 2013-23 RNDr. Ivan Venclů Sídlo: Zahradní 1268, Lipník nad Bečvou 751 31 O B S A H : 1. ÚVOD 1.1 smluvní vztahy 1.2 účel průzkumu 1.3 podklady pro průzkumné práce 1.4 měřické práce 1.5 sondáž
VíceObr Přibližné umístění lokalit v okolí Turnova. Mapa byla převzata z
1. PŘÍLOHA 1 UPŘESNĚNÍ MÍST ODBĚRU VZORKŮ A DR Mapu celé oblasti s označením jednotlivých lokalit uvádím na obrázcích Obr. 1.1 a Obr. 1.2. Obr. 1.1. Přibližné umístění lokalit v okolí Turnova. Mapa byla
Více